CHÝŇSKÝzpravo

da

j

2

Z jednání

zastupitelstva

6

Volby do obecního

zastupitelstva

8

Na slovíčko s paní

knihovnicí

12

Setkání s...

Vladimírem

Kropáčem

16

Senioři Chýně:

Nikdo se neveze

Z OBSAHU

Ro

čník X

I. |Č

íslo 4

|S

rpe

n 2

01

8

Letošní ročník chýňského Festiválku ukázal,

že z akce, která začala jako sousedské posezení

u hudby na louce u rybníka Bašta, se stal

profesionálně připravený hudební festiválek,

který si zároveň pořád uchovává kouzlo

sousedského posezení.

Více v reportáži na str. 10–11

TÉMA VYDÁNÍ – OHLÉDNUTÍ ZA FESTIVÁLKEM

Festiválek v Chýni opět zabodoval

2 ZPRÁVY Z OBCE

Velkým tématem obou jednání zastu-pitelstva bylo i nadále řešení situaces vodou, na kterém vedení obce inten-zivně pracuje. Obec byla úspěšná v zí-skání dotace na vodojem – získala ma-ximální možnou výši dotace (63 %, tj.28 000 000 Kč), přičemž celkové nákla-dy na výstavbu vodojemu činí44 000 000 Kč s DPH. V době fina-lizace tohoto čísla Zpravodajeprobíhalo výběrové řízení na zho-tovitele, otevírání obálek bylo sta-noveno na 29. srpna. Schválenídodavatele vodojemu je na -plánováno na zářijové jednání za-stupitelstva, k zahájení výstavbyvodojemu by mělo dojít začát-kem října.

Dobrá zpráva pro ChýniVýstavba vodojemu je nezbytnoupro dlouhodobé vyřešení problé-mů s vodou v Chýni, než ale budevodojem skutečně stát, ještě to ně-jakou dobu potrvá. Obci se ale podařilodosáhnout dílčích opatření, jejichž cí-lem je alespoň částečně zlepšit zásobo-vání Chýně pitnou vodou okamžitě. Posložitých jednáních (došlo i k velké koor-dinační schůzce na krajském úřadu Stře-dočeského kraje za účasti PVK a TS Rud-ná, kde se řešilo memorandum meziStředočeským krajem a Prahou tak, abyPraha byla schopna odstranit clonu, kte-rá byla umístěna na předávací komořev rámci pražské sítě směrem do oblastiRudné, Chýně apod. s tím, že je třeba za-jistit, aby do Chýně mohlo být dodánodostatečné množství vody) proběhly

nezbytné úpravy na trati, která přivádído obce Chýně vodu, jež je ve vlastnictvíPVK – PVK odstranila jednu z clon na při-vaděči TS Rudná. Tímto krokem by seměl zvýšit nátok na 32–35 l/s, což by mě-lo stačit. I tak ale hrozí problémy s vodouve velkých špičkách, dokud nebude navodojemu Kopanina umístěno doplňují-

cí čerpadlo (což by mělo být v průběhulistopadu) a nebudou spuštěny vaky(dočasný vodojem v podobě obřího „va-ku“ na vodu) nebo vodojem v Chýni.

Chrášťanská skládka u souduBylo zahájeno soudní řízení ve věciChrášťanské skládky. Probíhají dvě trest-ní řízení, jedno na provozovatele skládkyJindřicha Frýdla, druhé na vedoucíhostavebního odboru OÚ Hostivice Vojtě-cha Budila. Obec v obou řízeních vzneslanárok na náhradu škody. Celkové náhra-dy se dle posudku pohybují ve výši800 000 000 korun.

Co se chystá ve školeNa zasedání zastupitelstva 7. 3. 2018 do-šlo k převedení části činností základní ško-ly na školu mateřskou a byla schválena zři-zovací listina mateřské školy, která mělacoby samostatný subjekt vzniknout k 1. 7.2018. Proběhlo i konkurzní řízení na ředi-tele mateřské školy, vybraná uchazečkaz konkurzu však nakonec odstoupila,a v druhém konkurzním řízení se nepřihlá-sil žádný uchazeč, neboť v oblasti školstvíuž je v této době o pozicích ředitelů roz-hodnuto. Vedení obce se proto dohodlo

s ředitelem chýňské školy Jarosla-vem Novákem, že bude nadále říditi mateřskou školu. Původně schvále-né organizační oddělení mateřskéškoly od školy základní tak pozbylosmyslu. Zastupitelé proto na červno-vém jednání zastupitelstva své pů-vodní usnesení z března revokovali.

Na červnovém jednání zastupite-lé také odsouhlasili výběr dodavatelena přestavbu budovy Okružní č. 170,která sloužila jako součást základníškoly, na mateřskou školu. Přestavbaškoly na školku nebyla vzhledemk požadavkům daných hygienickýminormami nijak jednoduchým proce-

sem. Po náročném byrokratickém kolečku,které začalo už letos v únoru, a vypracová-ní projektové dokumentace bylo možnése začít zabývat výběrem zhotovitele. Bylyosloveny tři společnosti, přičemž nabídkupředložila pouze společnost StavounionPraha s.r.o. s nabídkovou cenou 292 537 Kčbez DPH (což bylo o 150 000 méně, nežpůvodní odhad ceny stavby). Na červno-vém jednání zastupitelé výběr zhotoviteleschválili. Přestavba pak proběhla v blesko-vém tempu za šest týdnů, pak se ještě če-kalo na dodávku nábytku. Kolaudace pro-běhla po uzávěrce tohoto číslaZpravodaje, v době, kdy čtete tyto řádky,

Z jednání zastupitelstvaOd vydání posledního čísla Chýňského zpravodaje do uzávěrky aktuálníhočísla proběhla dvě jednání obecního zastupitelstva – 20. června a 8. srpna.Přinášíme výběr z usnesení, která zastupitelé přijali, a témat, kterými se na jednání zabývali.

Vážení spoluobčané,

prázdniny skončilya s nimi i nadprůměrně

teplé léto, školá-kům začal novýškolní rok. Halaškolní tělocvičny,

kterou jsme otevřeli slavnostně na za-čátku léta, bude hned od začátku škol-ního roku mít velmi frekventovaný pro-voz. V době školního vyučování

samozřejmě slouží potřebám školy, povyučování však je k dispozici pro spor-tovní kluby i pro akce spolků a každýpátek odpoledne volně k dispozici proobyvatele Chýně. Máme radost z toho,že zájem je velký a tělocvična rozhodněnebude zahálet.Skončilo další stavební léto a od zářízačal zajíždět autobus do zastávky Chý-ně, nádraží a nové děti navštěvují škol-ku v Okružní ulici.S nástupem podzimu se přiblížily i ko-munální volby. Protože způsob, jakýmlze přidělit své hlasy vybraným voleb-

ním uskupením nebo konkrétním kan-didátům v komunálních volbách je od-lišný od hlasování v parlamentních vol-bách, přinášíme vám na stránkáchZpravodaje podrobné vysvětlení, jaksprávně vyplnit hlasovací lístek, aby vášhlas byl platný a jeho síla plně využita.Přeji Vám šťastnou volbu

Mgr. Anna Chvojkovástarostka

ÚVODNÍK STAROSTKY

CH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

3ZPRÁVY Z OBCE

CHÝŇSKÝ ZPRAVODAJ – Periodický tisk územně samosprávného celku | evidenční číslo MK E16707 | Redakce: Roman

Peterka, tel.: 603 157 431, e-mail: zpravodaj@chyne.cz | Grafická úprava: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz | Tisk:

www.ofsetovatiskarna.cz | Vydává Obecní úřad Chýně, Hlavní 200, 253 01 Chýně, IČ: 00241296, www.chyne.cz

| Vychází minimálně 6x ročně | Číslo 4/2018 vyšlo 31. 8. 2018 | Uzávěrka příštího čísla 8. 10. 2018

už jsou dvě nové třídy školky plně připra-veny na příchod školkáčků.

Na svém srpnovém jednání zastupi-telé umožnili otevřít přípravnou tříduv ZŠ Chýně i pro letošní rok. Bez jejich„posvěcení“ by to možné nebylo. Jak in-formoval zastupitele ředitel ZŠ a MŠChýně Jaroslav Novák, ze zákona je mi-nimální počet žáků pro třídu 10, pronadcházející školní rok je však předpo-klad jen 8–9 dětí, které budou navštěvo-vat přípravnou třídu. Zastupitelé otevře-ní přípravné třídy pro tento školní rokschválili – i s výjimkou z nejnižšího poč-tu žáků.

Provozní řád VišňovkaVzhledem k tomu, že se navyšuje početlidí, kteří chtějí využívat přírodního

areálu Višňovky pro různá setkání,vznikla potřeba poupravit provoznía návštěvní řád tohoto areálu.

Ke změně došlo především v člán-ku 5. Tam je stanoveno, že organizátorakce je povinen termín akce a použitíveřejného ohniště nahlásit provozova-teli minimálně 14 dnů předem na tele-fonní číslo 311 670 595 a zároveň je po-vinen po ukončení akce do 24 hodinuvést prostor Višňovky do původníhostavu a předat jej provozovateli.

Pokud se využívá ohniště, je po-třebné tuto skutečnost nahlásit i naHZS v Kladně. Ostatní články zůstalynezměněné, včetně zákazu volnéhopohybu psů a jiného zvířectva a jízdyna kole vyjma odrážedel. Zastupitelétakto „novelizovaný“ provozní a náv-

štěvní řád přírodního areálu Višňovkaschválili.

Jména pro nové uliceNa svém srpnovém zasedání zastupite-lé schválili také návrhy na pojmenovánínových ulic. Jde o tři nové ulice v lokali-tě V Roklích. V této lokalitě jsou pojme-novány ulice podle různých historic-kých událostí, nebo slavných osobností,které se nějakým způsobem pojí s obcíChýně.

Tři nové ulice se budou jmenovatBronzová (z tohoto období byly nalezenypece v Chýni), Turonská (druhá nejstaršívrstva svrchní křídy, ze které pochází opu-ka) a Cenomanská (nejstarší geochrono-logická jednotka svrchní křídy, ze kterépocházejí pískovce v Chýni). -red-

Potomek Inků v Chýni

V nedělní podvečer 12. srpna sekonalo na nádvoří nové školyvystoupení hudebníka a skladateleCesara Villalobose, který byl nasoukromé návštěvě u přátel v Chýni.

Poslechnout si jeho hru na Panovy flétny,kterých měl devět druhů naladěných narůzné tóniny, si přišlo asi 70 lidí, kteří se připoslechu hudby pohodlně rozložili natrávníku před školou. Cesar Villalobos

koncertuje po světě se svou hudební sku-pinou Inca Son, jejíž členové pocházejí,podobně jako on, z peruánských And. Vesvé tvorbě se snaží uchovat kulturní dě-dictví svých inckých předků. Cesar Villalo-bos při svém vystoupení v Chýni zahrálpopulární písně, které v provedení na Pa-novu flétnu získaly nový rozměr, tak lido-vé – a také své vlastní skladby, které nejlé-pe odrážely neobyčejně bohaté harmonieperuánských And. Návštěvníci také hojněvyužili možnost zakoupení několika CD.

Petra Kubinová, komunitní koordinátorka

Stalo se již tradicí, že v Chýnivystoupí jednou za rok zajímavýkytarista v rámci mezinárodníhofestivalu Kytara napříč žánry.

V minulosti tady vystoupily např. DylanFowler z Welsu, Shahab Tolouie z Íranu,Adam Rafferty z USA. Asi nejzajímavějšíosobností byl před dvěma lety LaurenceJuber (USA), dvojnásobný držitel cenGrammy, vyhlášený v anketě časopisuAcoustic Guitar jako jeden z nejvýznam-nějších kytaristů historie. Počátkem 70.let byl kytaristou ve skupině The Wings,kterou založil Paul McCartney po rozpa-du skupiny The Beatles.

I letos jsem připravil pro Chýni zají-mavého kytaristu. Je to Andrés Godoyz Chile. Jde o jediného jednorukého ky-

taristu na světě. Ve 14 letech spadl domlýna a utrpěl těžký úraz, při kterém při-šel o pravou ruku. Před úrazem začal hrátna kytaru. Ani tento úraz ho neodradil odpokračování studia kytary, ale již pouzejednou rukou. Vymyslel si svoji vlastnítechniku a dotáhl ji do naprosté dokona-losti. Dnes i přes tento handicap, patřímezi absolutní světovou špičku, což do-kazuje množství jeho koncertů po celémsvětě.

Kromě Andrése Godoye, krátce před-stavím jako hosta mladou českou handi-capovanou zpěvačku Martinu Míkovou.Martina absolvovala konzervatoř JanaDeyla, kde studují zrakově postižení.

Koncert se uskuteční v aule ZŠ dne 3. listopadu v 19.00 s podporou obceChýně. Vstupenky budou za 200 Kč. Pro

žáky, studenty a seniory za 100 Kč. Vstu-penky na koncert je možné objednat jižteď na e-mailu standa.barek@volny.cz.

Doufám, žei příští rok sepodaří v Chý-ni představitdalšího zají-mavého muzi-kanta.

StanislavBarek

Koncert jednorukého kytaristy v Chýni

CH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

4 ZPRÁVY Z OBCE

Požár, prasklé potrubí,havárie, zablokovanésilnice spadlýmistromy – krizovésituace, kterénastanou i několikrátza rok. Včasnévarování, které můžev takových případechobec rychle a účinněrozeslat občanům,pomáhá v případětěchto mimořádnýchudálostí předejítještě většímškodám. V Chýni nato máme Informačnísystém Chýně –Aktuality přes SMS,zkráceně ISCHYAS. Ten navíc nyníbude k dispozici obyvatelům Chýněv ještě lepší, modernější podobě.

Systém ISCHYAS umožňuje všem zaregi-strovaným obyvatelům posílat prostřed-nictvím SMS zpráv nejen informace o mi-mořádných událostech, jako jsou přírodní

katastrofy typu orkánuHerwart, který lámal stro-my a rval střechy nejenv Chýni, ale i na řadě dal-ších míst v republice. Díkyněmu mají možnost dostá-vat i informace o plánova-ných odstávkách vody čihaváriích na vodovodnímvedení, o přerušeních do-dávky elektrické energie čiplynu, termínech mimořád-ných svozů odpadu a také setřeba v předstihu dozvěděto kulturních a společenskýchakcích, které obec pořádá.

Nyní se systém ISCHYAS,který zajišťuje včasnou infor-movanost obyvatel Chýně jiždéle než dva roky, dočká no-

vé, ještě lepší podoby. Přecházíme naplatformu obecnirozhlas.cz, jež rozšiřujemnožství komunikačních kanálů, jejichžprostřednictvím je možné informace k li-dem dostávat. Informace je možné získá-vat nadále prostřednictvím SMS zpráv,ale také e-mailem či zasíláním oznámení

prostřednictvím sociálních sítí. Služba jepropojena i s aplikací pro chytré mobilnítelefony – veškeré aktuality tak je možnénechávat si zobrazovat přímo v ní. Mo-bilní aplikaci Hlášenírozhlasu.cz najdetena Google Play. Veškeré aktuality jsou ta-ké snadno k vyhledání na stránce chy-ne.hlasenirozhlasu.cz.

S modernizací systému ISCHYASsouvisí jedna drobná nezbytnost – kaž-dý, kdo chce i nadále získávat aktuálníinformace o mimořádných událostechi o aktuálním dění v obci, se musí zare-gistrovat. A to i v případě, že už byl dřívek odběru aktualit zaregistrován. Regis-traci lze provést jednoduše online nawww.chyne.hlasenirozhlasu.cz – tadystačí kliknout na tlačítko Odebírat hlá-šení a vyplnit registrační údaje. Nebostačí vyplnit pravou stranu letáku, kterýje součástí této stránky Zpravodaje,a spolu s vyplněným souhlasem o zpra-cování osobních dat (který je k dispozicina webu obce pod štítkem GDPR) při-nést do podatelny obecního úřaduosobně. Děkujeme všem obyvatelůmChýně za spolupráci. ■

Systém pro včasné varování v novém kabátě

6 ZPRÁVY Z OBCE

Volby do obecních zastupitelstev sebudou konat ve dnech 5. a 6. října (5. října od 14.00 do 22.00, 6. října od 8.00 do 14.00). Výsledky volebbudou zveřejněny 6. října 2018 ve večerních hodinách.

Volit do zastupitelstva obce Chýně můžekaždý občan České republiky, který máke dni voleb v obci trvalé bydliště a ales-poň druhý den voleb mu bude 18 let. Vo-lit mohou i občané členského státu Ev-ropské unie s trvalým nebo přechodnýmpobytem v Chýni, pokud požádali o zápisdo dodatku stálého seznamu voličů. Se-znam voličů se uzavírá dva dny před vol-bami – tzn. 3. října. Voličské průkazy sepro volby do zastupitelstev obcí nevydá-vají. Volič hlasuje ve volebním okrsku,kde je zapsán ve stálém seznamu voličů.V Chýni byly pro současné komunálnívolby zřízeny dva volební okrsky. Doobou se volí v budově OÚ Chýně, Hlavní200. Komunální volby mají některé odliš-nosti proti parlamentním volbám, kte-ré voliče občas matou. Přinášímeproto malý přehledný manuálvoliče.

Jediný lístekZatímco při volbách do parlamentumá každý volební subjekt svůj hlasovacílístek se seznamem kandidátů a volič zevšech těchto lístků musí vybrat jediný,který vloží do obálky (v případě, že byvložil lístků více, nebude jeho hlas zapo-čítán jako platný), ve volbách do obecní-ho zastupitelstva dostane jen jeden jedi-ný hlasovací lístek. Na něm jsou uvedenyvšechny kandidující strany v pořadí pod-le vylosovaných čísel a všichni jejich kan-didáti v pořadí navrženém stranami.Z nich volič vybírá označením vybranéstrany nebo preferovaných kandidátů nazastupitele (možné je vybírat i napříčstranami). Ale pozor – na rozdíl od parla-mentních voleb, kde se preferovaní kan-didáti na hlasovacím lístku dané stranykroužkují, v komunálních volbách sekřížkuje. Kroužkování má za důsledekneplatnost hlasovacího lístku.

Preferenční hlasy neexistujíKaždý volič v komunálních volbách dis-ponuje počtem hlasů, který odpovídápočtu obecních zastupitelů – v případěChýně je to 15 zastupitelů, každý voličtak má k dispozici 15 hlasů. Resp. v praximá jen jeden hlas, tento hlas se však dělína 15 částí. A možnosti, jak ho „podělit“,jsou podstatně širší než u parlamentních

voleb, kde musí vybrat kandidátní listinujedné strany a na ní může maximálněčtyřem kandidátům udělit své prefe-renční hlasy. Zároveň odlišný systém a ji-né možnosti volby voliče někdy zmatoua některé hlasy tak kvůli chybně vyplně-nému hlasovacímu lístku zbytečně„spadnou pod stůl“. Jak tedy správněhlasovat u komunálních voleb?

Předem je nutné zdůraznit, že při ko-munálních volbách neexistují preferenč-ní hlasy známé z voleb parlamentních,tedy hlasy, jimiž je možné zvýhodnitv rámci kandidátní listiny jedné stranykonkrétní kandidáty, kteří se díky těmtohlasům mohou vyšvihnout z nevolitel-ných zadních pozic na kandidátce do

poslaneckého křesla (jak v praxi ukázala„kroužkovací revoluce“ při parlament-ních volbách před osmi lety). Přestože jemožné na hlasovacím lístku označovatjednotlivé kandidáty napříč stranami,pro výsledek voleb je podstatný počethlasů, který obdrží ta která strana. A po-čet hlasů pro každou stranu je dán sou-čtem hlasů, jež obdrží ve volbách její jed-notliví kandidáti.

Návod na křížkováníV případě, že chce volič dát celý svůj hlas(všechny jeho díly) jedné vybrané straně,zakřížkuje ji na volebním lístku tzv. vel-

kým křížkem – označí křížkem velkýčtvereček v záhlaví sloupce vybrané vo-lební strany. Tímto způsobem dá vybra-né straně tolik hlasů, kolik má kandidátůdo zastupitelstva. Nelze tudíž křížkovat„velkým křížkem“ vícekrát, než jednou.Bylo by to obdobné, jako když by voličpři parlamentních volbách vložil doobálky kandidátní listiny více stran – je-ho hlas by byl neplatný.

Volič má ale i možnost velkého křížkunevyužít a označit přímo jednotlivé kan-didáty za pomoci tzv. malých křížků –v takovém případě zakřížkuje čtverečeku jména každého jím vybraného kandi-dáta. Zakřížkovat může tolik kandidátů,kolik se v dané obci volí zastupitelů – a toi z různých stran. Pokud jich zakřížkujeméně, bude jeho hlas platný, jen nebudejeho síla plně využita. Pokud ale zakříž-kuje kandidátů více, než odpovídá počtuvolených zastupitelů, bude celý hlasova-cí lístek neplatný.

Třetí možností, jak využít v komunál-ních volbách svůj hlas, je kombinace vel-kého křížku pro některou ze stran a ma-lých křížků pro kandidáty z jiných stran.Ale pozor! V tomto případě to nefungujejako u parlamentních voleb, kde si člo-věk vybere kandidátní listinu své favori-

zované strany a na ní pak preferenč-ními hlasy označí své favorizovanékandidáty. U komunálních volebbudou při tomto způsobu volby za-počteny přednostně hlasy jednotli-vým kandidátům z ostatních stranoznačených malým křížkem (potaž-mo jejich stranám), co zbyde z celko-vého počtu voličových hlasů danýchpočtem zastupitelů, pak připadne nakandidáty strany označené velkýmkřížkem – v pořadí, v jakém jsou uve-deni na hlasovacím lístku.Pokud volič označí velkým křížkem

stranu a zároveň malým křížkem tolikdalších kandidátů z jiných stran, kolik či-ní jeho maximální počet hlasů (v Chýni jeto 15 hlasů, protože se bude volit 15 za-stupitelů), jeho hlas bude platný, ale najím vybranou stranu už žádné hlasy ne-zbydou (a žádné se jí tak z jeho hlasova-cího lístku nezapočítají). Pokud zakřížku-je velkým křížkem některou stranua zároveň malým křížkem označí několikjejích kandidátů (s cílem změnit jejichpořadí na kandidátce), jeho hlas bude ta-ké platný, ale k malým křížkům se v tako-vém případě nepřihlíží. Vybrané stranětímto způsobem volby dá všechny svéhlasy, ty budou přiděleny kandidátůmpodle pořadí na hlasovacím lístku. ■

Volby do obecního zastupitelstva

Kresba Pixabay

CH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

8 ZPRÁVY Z OBCE

Prvním krokem do této budoucnosti jeale převedení evidence knihovního fon-du z papírových kartoték do elektronic-ké databáze. „Zadat knížky do systému“zní jednoduše, ve skutečnosti je to mra-venčí práce. A byť do budoucna umožnís knížkami pracovat mnohem efektivnějia „automatizovaněji“, v téhle chvíli je točistě manuální záležitost. Třídění rozsá-hlého knihovního fondu a jeho zadávánído elektronického knihovnického systé-mu tak teď tvoří hlavní náplň práce kni-hovnice Olgy Cepkové, která se o kni-hovnu, její chod a její další rozvoj stará

od června. Přes tisícovku knížek už se jípodařilo do systému zadat, dalších pártisíc na ni ale stále ještě čeká. Je to nároč-né, protože vedle práce v knihovně pra-cuje Olga Cepková ještě na půl úvazkuna chýňské poště, kde byla prvním za-městnancem. Ale nestěžuje si. „Prácev knihovně je pro mě splněný sen,“ říká.

Co vás nejvíc lákalo na práci knihov-nice?

Už jen ta možnost být mezi tolika kníž-kami – jsem opravdu velký knihožrout,

v lepších časech jsem za rok zvládlapřečíst i sto knížek. Když jsem přišlasem do knihovny a začala se probíratknížkami a třídit je a zadávat do systé-mu, setkala jsem se tu se spoustou „sta-rých přátel“ – objevila jsem tu knížky,které jsem četla ještě jako malá holkaa hodně na mě zapůsobily. Navícv bruntálské knihovně, kam jsem jakodítě chodila, mi paní knihovnice dovoli-la, abych jí pomáhala, nechala mě zařa-zovat zpátky vrácené knížky a dávat donich výpůjční lístky – a mě se to hroznělíbilo. I já bych chtěla, aby děti v Chýnivnímaly knihovnu jako místo, kam rádychodí, kde jim hodná paní knihovniceporadí s výběrem knížek... Velkou výho-dou je v tomto ohledu umístění knihov-ny v budově školy – děti sem mohou za-jít i o přestávkách během vyučování.Jsem tu pro ně – i mimo „úřední hodiny“.Pokud tu jsem mimo oficiální otevíracídobu knihovny, nezavírám se tu, abysem děti mohly přijít a půjčit si knížkunebo se třeba jen podívat. Už jsme si tus menšími dětmi i četli o přestávkáchz jejich oblíbených knížek. Tak doufám,že se podaří zvyšovat počty nejen dět-ských čtenářů.

Jak moc sem děti chodí?

Než začaly prázdniny, chodily sem bě-hem přestávek docela dost. A skoro pa-desát dětí se nově zaregistrovalo, což je

Na slovíčko s paní knihovnicí

Knihovna v Chýni

■ Knihovna sídlí v nové budově

ZŠ Chýně na adrese Bolzánova 800.

■ Čtenáři si mohou půjčovat knihy

vždy v pondělí, ve středu a pátek

od 15.00 do 19.00 a úterý a čtvrtek

od 8.00 do 12.00.

■ Pro výpůjčku jsou připraveny knihy

jak pro dospělé čtenáře (romány,

detektivky, naučná literatura,

literatura faktu apod.), tak pro děti.

■ Z městské knihovny Kladno jsou do

místní knihovny v Chýni

každoročně zapůjčovány na jeden

rok knižní novinky.

■ Návštěvníkům knihovny je rovněž

k dispozici zdarma přístup na

internet.

Chýňská obecní knihovna ve svém novém působišti – v budově nové základníškoly – je otevřena už od prosince. Stále je tu ale spousta práce, aby zdejšíknihovní fond byl co nejlépe uspořádán a aby se knihovna postupně přeneslado 21. století. S tím souvisí i nutnost všechny knihy zadat do elektronickéhoknihovnického systému, což umožní nejen lepší a jednodušší evidenci knih, aletaké budovat další nadstavby, které umožňují automatizované knihovnicesystémy – jako je třeba možnost projít si nabídku knížek v knihovně ještě přednávštěvou knihovny z domova přes internet a třeba si i knížku, o kterou hodněstojím, zarezervovat, aby si ji nevypůjčil někdo jiný, než do knihovny dorazím.I to by mohla v budoucnu chýňská knihovna nabízet.

Olga Cepková

CH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

určitě dobré. Teď je jen potřeba, aby torodiče nenechali úplně usnout a občasděti postrčili k tomu, aby přišly do kni-hovny a půjčily si knížku. Výběr dět-ských titulů je tu velký, určitě je z čehovybírat.

A co dospěláci?

Chodí sem spíš ženy, než muži. Což ješkoda – pro mužské by se tu určitě takénašlo dost knížek, určitě by nebylo naškodu, aby si sem také našli cestu. Celko-vě je ale dospělých čtenářů v knihovněmálo. A je to škoda. Vím, že v době, kdybyla knihovna ještě dole v budově úřa-du, ji využívala spousta starších lidí. Tisem moc nepřijdou. Možná mají mylnýpocit, že tím, že je knihovna ve školní bu-dově, je jen pro školu, ale tak to není. Ne-proměnila se ve školní knihovnu. Je tostále veřejná obecní knihovna, jejímž cí-lem je poskytovat služby všem obyvate-lům Chýně. Skutečně všem – tedy i těmdříve narozeným. Nemáme tu jen knížkypro děti nebo pro mladé – určitě i staršíčtenáři si tu vyberou. A každý nový čte-nář je tu vítán.

Co bude dál?

To, co jsem udělala doteď, že jsem pře-brala knížky, roztřídila je, udělala si v nichsystém, je teprve první stupínek. Ve spo-lupráci s obcí se budeme snažit, aby kni-hovna nebyla jen místem, kam si semtam někdo přijde vypůjčit knížku, aleaby se snažila přitáhnout i další lidi kečtení prostřednictvím různých aktivit, ji-miž knihovna dokáže oslovit všechnygenerace, které umí číst. Plán těchto ak-tivit postupně vzniká.

Roman Peterka

9ZPRÁVY Z OBCE

inzerce

CH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

10 REPORTÁŽ

Každý rok se také rozšiřuje hudební na-bídka Festiválku. Zatímco nultý ročníkbyl v podstatě „jen“ koncertem P. Š. T. Triaspolu s hostující zpěvačkou Ivkou Srbo-vou, už loni se seznam účinkujících vý-razně rozrostl. Kromě P. Š. T. Tria se naněm objevili další hudebníci a hudebníuskupení – jak domácí (pražští folk-roc-koví Joe’s Memory Band či blues-rockovíThe Ex-Team, skupina DUŠAN je tu JAKO-

DOMA nebo kytarista a zpěvák Filip Zou-bek), tak „zahraniční“, jako je v Česku čás-tečně usazený hudebník Jamie Marshall,který patří ke stálicím londýnské hudeb-ní scény. I letošní ročník Festiválku v Chý-ni tento vývojový trend potvrdil.

První, nebo přesněji řečeno nultýročník uspořádal Pavel Švarc a jeho P. Š. T.Trio ve spolupráci s Chýňskou o.p.s. „Sámbydlím v Chýni už deset let a měl jsem

chuť udělat něco komunitního, něco, copřiměje lidi z obce se setkat,“ vysvětlujePavel Švarc pohnutky, které ho vedlyk založení Festiválku. „A taky jsme toudělali tak trochu kvůli sobě – abychomsi mohli jako P. Š. T. Trio pěkně zahrát,“dodává s nadsázkou. Hudební nabídkase od té doby s každým ročníkem rozrůs-tá, stejně jako rozrůstá počet návštěvní-ků a jako se každý rok rozvíjí organizačnía technické zázemí Festiválku. A kohojsme mohli na Festiválku vidět letos?

Folk-bluesové P. Š. T. Trio, které tovšechno odstartovalo, samozřejmě ne-mohlo chybět. Vtipné je, že v současnédobě vystupuje v pětičlenné sestavě.„Název P. Š. T. Trio ponecháváme, byť jeto trochu paradox, když je frontman ka-pely majitelem účetní firmy a měl by tu-díž umět počítat,“ konstatuje s úsměvemPavel Švarc. Ten se k muzice vrátil „na sta-

Festiválek v Chýni opět zabodoval

Třetí (nebo druhý, záleží na způsobu počítání) ročník chýňského Festiválkuukázal, že z akce, která začala spíš jako sousedské posezení u hudby na louceu rybníka Bašta, se stal profesionálně připravený hudební festiválek – který sizároveň pořád uchovává kouzlo sousedského posezení. „Při prvním nebopřesněji nultém ročníku, který jsme uspořádali předloni, se tu sešlo nějakých40–50 lidí, letos jich bylo ke třem stovkám,“ říká Pavel Švarc, kytarista, zpěvákaa frontman kapely P. Š. T. Trio a ve spolupráci s Chýňskou o.p.s. spoluzakladatela spoluorganizátor Festiválku. A také majitel účetní firmy Intras, která jehlavním sponzorem celé akce. „Letošní ročník se nám podařilo navázatspolupráci s obcí, která akci finančně podpořila,“ podotýká Pavel Švarc.

Foto

: Ra

de

k C

ihe

lka

, Film

ark

CH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

11REPORTÁŽ

rá kolena“ právě založením P. Š. T. Tria,když oslovil své dva někdejší spolužákyze základní školy, kteří s ním tehdy hrálive školní kapele a dali dohromady trio vesložení kytara, piano a saxofon. „Náš pi-anista ale pak vážně onemocněl, saxofo-nista pak přivedl jako náhradu za nějMartina Rufera, což je mladý kluk, kterýje ale obrovský talent a myslím, že o němještě na jazzovém poli hodně uslyšíme.A ten přivedl ještě kamaráda, který hrajena cajon – a tak se naše sestava rozrostlana pět lidí,“ vysvětluje.

Příjemným překvapením Festiválkubyla blues-rocková formace Dita trio,která zase pro změnu začínala jako trio,dnes je z ní duo ve složení Dita Hanzelo-vá (zpěv, kytara, foukačky) a Petr Pavíček(kontrabas/basa, zpěv). Z Kladna dorazilmuzikant Filip Zoubek, zakladatel něk-dejší kultovní skupiny Letouni soumra-ku, v současné době frontman kapelyThe Blues Q, která stylově čerpá z kořenůčernošské hudby, blues, jazzu a dalších

žánrů. Z Německa dorazil písničkář Why-sker, který hraje něco jako keltský folk.Svou přítomností ozdobil Festiválek takéPaul Batto, jazz-bluesový kytarista a zpě-vák, rodák ze slovinské Lublaně, kterýmistrovsky ovládá hru na kytaru a sesvou tvrobou vyprodává sály v Belgiia Holandsku. Závěr večera pak patřil Ja-miemu Marshallovi, britskému hudební-kovi, který se před 13 lety přestěhoval doČech, před tím byl ale přes dvacet let vý-raznou osobností londýnské hudebníscény a zahrál si třeba i s Paulem Youn-gem. V České republice spolupracovals Vlastou Rédlem, Slávkem Janouškemnebo s Věrou Martinovou, dnes koncer-tuje se svou vlastní skupinou The Ampli-fied Acoustic Band.

U Festiválku nejde ale jen o muziku.Akce má i charitativní rozměr. Vstupnéna akci je dobrovolné, veškerá takto vy-braná částka (tedy ne to, co zbyde pozaplacení nákladů) je použita na bohuli-bý účel – na podporu konkrétního člo-

věka z Chýně, který zápasí s nějakou ne-přízní osudu. Dalším zdrojem peněz nacharitu je pak dražba dětských kreseb –loni se dražily kresby dětí z hostivickéhoKlokánku, letos z SOS vesničky u Karlo-vých Varů. Peníze z dražby pak získá da-né zařízení.

Roman Peterka

Jaké jsou vaše pocity z letošního roč-níku?

Jsem nadšen – Festiválek se dostal zasekvalitativně o další stupínek výše, ať užzázemím a ozvučením, množství, divá-ků, tak skladbou vystupujících. Zatímjde pořád o festiválek, věřím ale, že tím-to tempem brzy dorosteme do rozměrůskutečného festivalu. (usmívá se)

Jak dáváte dohromady program Fes-tiválku?

Letošní ročník byl založen na části vy-stupujících z loňska, zčásti na novýchtvářích. Některé interprety, jako Jami-eho Marshalla nebo Filipa Zoubka, jsemsi našel na internetu, některé, jako PaulaBatto, znám osobně... Vždycky se sna-žím hlavně hledat kapely a muzikanty,kteří hrají hlavně svoje vlastní věci, necovery skladeb odjinud.

První dva ročníky festiválku se usku-tečnily ve spolupráci s Chýňskou o.p.s.,letos se připojila i obec. Jak se podařilonavázat spolupráci s obcí?

Loni navštívila festiválek místostarostkaPetra Vacková, moc se jí to líbilo a dopo-

ručila nám, že můžeme zkusit zažádato příspěvek, spolek Chýňská o.p.s. tedypožádal a uspěl, obec přispěla 20 000korunami. Zbytek zhruba sedmdesátiti-sícového rozpočtu hradila moje firmaIntras.

Akce vznikla původně jako něco prorozvoj komunitního života. Jak jstespokojen s vývojem akce z tohotopohledu?

Jsem i nejsem. Jsem spokojen, že se dařítakovou akci uspořádat a že se jí podařilose etablovat. Na druhé straně, když jsemv rámci příprav vyslal na obecní facebo-okové stránky vzkaz pro všechny, kdo bychtěli pomoct s organizací nebo se na fes-tiválku prezentovat, aby se ozvali, reakcebyla nulová. Přitom mám zkušenost z An-glie, že když se tam v komunitě podobné-ho rozsahu pořádá nějaká akce, aktivněse do její přípravy zapojí velká řada lidíz této komunity. U nás lidé zůstávají stálespíše pasivními konzumenty, než aby při-ložili ruku k dílu. Možná by nebylo špatné,kdyby se tohle trochu změnilo.

Jak dlouho už bydlíte v Chýni?

Deset let. Měl jsem to štěstí, že jsem sipořídil dům ve staré části Chýně, v cen-tru obce. A jsem tam spokojený.

A jak vnímáte rozrůstání Chýně?

Představa, že Chýně si uchová vesnickýráz, jako kdysi, je naivní. Rozvoji se ne-jde vyhnout, je nutné se s ním smířita spíš se ho snažit korigovat tak, aby na-páchal více dobrého, než zlého – zajistitinfrastrukturu a služby. Což není jedno-duchý úkol pro obec. Ale přece si nikdonemůže představovat, že už se tu nicdalšího nepostaví. ■

Festiválek očima pořadateleJak dopadl letošní ročník Festiválku z pohledu pořadatele? O tom jsme sipovídali s frontmanem P. Š. T. Tria a majitelem firmy Intras Pavlem Švarcem.

Pavel Švarc

Foto

: Ra

de

k C

ihe

lka

, Film

ark

CH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

12 SETKÁNÍ S...C

HÝ

ŇS

KÝ

ZP

RA

VO

DA

J

Od narození žije v Chýni a neměnil by.„Narodil jsem se tu, chodil jsem tu doškoly, mám tu kamarády z dětství, při-rostlo mi to tu zkrátka k srdci. A nikdy měto netáhlo jinam,“ říká. Přes své pevnézakotvení v rodné obci ale už poznal kussvěta. Po prvních horolezeckých zkuše-nostech na skalách v Českém ráji s par-tou dalších horolezců vylezl na MontBlanc, dostal se těsně pod vrchol Matter-hornu, vylezl na Ararat a pokusil se zlézthoru Khan Tengri v pohoří Ťan-šan. „Ažna vrchol jsem se nedostal, ale mám z to-ho nádherné zážitky a vzpomínky. A ří-kám si, že někdy to ještě znovu zkusím,věřím tomu, že bych tam dneska zvládlvylézt i sám,“ míní. „A když by se to nepo-vedlo a dopadlo to špatně – je mi dva-ašedesát a umřít v horách nemusí být takšpatný konec,“ dodává s úsměvem. Lonipodnikl výlet do Nepálu a na horskévrcholy sice nelezl, ale obešel horský ma-siv známý jako Annapurny.

Jak jste se dostal k horolezectví?

Na pohřbu. (směje se) Jel jsem na pohřebvzdáleného strýce a tam jsem se potkal sesvým vzdáleným bratrancem, se kterým

jsme se před tím už delší dobu neviděli.Přišla řeč na to, že dělá horolezectví a po-stupně mě k tomu přitáhl taky. Začali jsmese potkávat, lézt na skály. Začínal jsem „nadruhým“, jak se říká, tedy jako ten, co lezeaž druhý a jistí toho prvního, potřebovaljsem si nejdřív trochu zvyknout na ty výš-ky a získat jistotu. Když jsem pak začal lézt„na prvním“, vysloužil jsem si horolezec-kou přezdívku. Když lezete „na prvním“a nedolezete, říká se, že jste tu danou ces-tu „zapytlil“. A já toho zapytlil strašně moc,tak mi začali říkat Pytlák, pak Pytlák Říhaa dneska mi říkají Řího. (směje se)

Podnikl jste taky pouť do Santiago deCompostella. Jak to zapadá do horo-lezectví?

Byla to taková cesta k sobě samému, po-třeboval jsem si vyčistit hlavu, zklidnit se...Když to tak vezmu, tak tím základním im-pulzem k tomu všemu courání, ať to byloježdění na čundry, lezení po horách nebotřeba pouť do Santiaga byl stejný – chlappotřebuje čas od času vypadnout někamdo „trucovny“. Někdo chodí hrát někamna kytaru, někdo se zavře na celý den dodílny, já se začal takhle courat. Předloni

jsem se takhle třeba vydal z Chýně na Má-chovo jezero. A to Santiago... Původnějsem měl představu, že bych chtěl pro-courat Jižní Ameriku, hrozně mě to lákalo,začal jsem se kvůli tomu učit i španělsky,jenže pak byly jiné cesty... tu Jižní Ameri-ku jsem měl ale pořád v hlavě. A pak mimanželka řekla, že její známá chce doSantiaga de Compostella, našel jsem sio tom něco a zalíbilo se mi to – a nakonecjsem tu cestu podnikl. Ne pěšky až z Chý-ně – i když dneska bych to asi tak udělal.Povedlo se mi domluvit svezení kami-onem až na francouzsko-španělské hrani-ce a odtamtud jsem šel. A musím říct, žeto byl opravdu velký zážitek, a přestožemi je nejsympatičtějším náboženstvímbuddhismus, po téhle pouti jsem cítil, žejsem možná trochu načatý křesťanstvím.Člověk má čas se zamýšlet nad věcmi,které normálně opomíjí...

Kovařina je vaše původní profese?

Ne, i ke kovařině jsem se dostal až časem.Původně jsem vyučený jako strojní zá-mečník. Pracoval jsem v různých podni-cích, až jsem se dostal jako zámečník dosprávy služeb diplomatického sboru, dě-lali jsme různé technické věci pro zahra-niční ambasády a rezidence velvyslancůa tam jsem už začal pokukovat po kovaři-ně. A šéf naší party, když viděl, že mě tozajímá, mi práce z tohoto ranku i sám do-hazoval – dal mi třeba za úkol zrepasovatstaré stojací zahradní lampy z indické am-basády. Začal jsem si k tomu studovati odborné knížky, potkal jsem se s různý-mi kováři, od kterých jsem se naučilspoustu věcí... A po revoluci už jsem mělv garáži svou první dílnu. Nejtěžší bylonaučit se být sám sobě šéfem – v zaměst-nání to bylo jednoduché, člověk přišel dopráce a makal. Ale když jsem začal dělatsám na sebe, měl jsem problém se ránovykopat z postele a donutit se pustit dopráce. Musel jsem se to postupem časunaučit. Ale povedlo se, živnost se rozjelaa jsem rád, že zákazníci se mi vracejí.

Jak jste se dostal ke stromolezectví?

Přes horolezectví. A to ještě takovým dostostudným způsobem. Potřeboval jsemdřevo. A bratranec potřeboval porazit oře-šák – tak jestli bych mu to za dříví neudě-lal. Já už v té době dělal horolezectví, takjsem to pojal tak, že vylézt na skálu nebona strom je vlastně podobné, tak jsemtam nastoupil horolezeckými způsoby,

Vladimír Kropáč

Nejkrásnější pohled na svět je z koruny stromuKovář, který leze po stromech i po horách – Vladimír Kropáč. Po stromech lezepracovně, protože vedle kovařiny pracuje i jako profesionální stromolezec, pohorách pro zábavu a poznávání svých limitů. Ve skutečnosti je to pro nějobrovská zábava obojí. „Stromolezectví je moje práce i radost zároveň,“ říkáVladimír Kropáč. „Když vylezete na strom, může se vám stát, že se octnete namístě, kde ještě nikdo před vámi nebyl – aniž byste musel lézt na nějakénedostupné horské vrcholy,“ dodává.

13SETKÁNÍ S...

inzerce

což je úplně něco jiného proti tomu, jak tomá správně vypadat, když se leze na stro-my... Pokácel jsem bratranci ořešák, pakještě nějaký další strom, aniž bych o tompořádně něco věděl. Pak za mnou ale při-šel tehdejší starosta Chýně Fingerhut,jestli bych neudělal redukce na topolovéaleji, a to už jsem se zarazil. Říkal jsem si –vždyť o tom nic nevíš, co když na ty stro-my sáhneš tak, že je zničíš? A začal jsempátrat, kde bych se mohl o péči o stromyněco naučit, až jsem se dozvěděl, že v Měl-níku na zahradnické škole existují kurzypéče o dřeviny. Tak jsem se přihlásil, rokjsem tam chodil a dozvěděl jsem sespoustu věcí o tom, jak správně ošetřovatstromy. Později jsem si udělal i certifikacina evropského arboristu. A když jsem mělpo zkouškách, seznámil jsem se přes ho-rolezectví s klukem, který se znal s partoustromolezců, co jezdili na stromolezeckézávody, na mistrovství republiky, které sekoná každý rok – a začal jsem s nimi jezdittaky. První rok jsem jim jen pomáhal s ča-somírou a s organizací, další rok už jsemzávodil. Celkem jsem závodil na pětimistrovstvích.

Jak jste dopadl?

Poprvé jsem byl třetí odzadu, pak druhýodzadu, nakonec bezkonkurenčně po-slední. (směje se) Ale nestydím se za to –byl jsem vždycky bezkonkurenčně nej-starší, kolem mě dvacetiletý kluci a mě by-lo v té době pětapadesát, takže to bylocelkem jasné.

Už nezávodíte?

Už ne. Skončil jsem se závody, i s běžecký-mi, kterých jsem se dřív účastnil – chodím

si zaběhat už jen pro radost. Musím šetřitenergii, protože se potýkám s rakovinou –jsem čtvrtý rok po operaci, tak s tím boju-ju. A součástí toho boje je i to, že tělo po-třebuje mít dostatek energie na to, aby sezvládlo s touhle nemocí poprat. Snažímse taky vyhýbat stresům, protože ty mo-hou působit jako spouštěč těchto věcía taky je můžou dál rozvíjet. Mám to i jakojeden bodík ve svém seznamu věcí, kterébych měl dodržovat – pracovat v klidua bez stresu.

Máte ještě nějaké horolezecké ambice?

Říkám si, že by nebylo špatné zkusit vyléztna Khan Tengri, kde jsem byl v roce 2005a nepovedlo se mi dostat na vrchol – bylato taková souhra okolností... Bylo nás pět,v Petrohradě, kde jsme přesedali na letad-

lo do Kyrgyzstánu, jsme oslavili narozeni-ny jednoho z party a dva to přehnali tak,že je druhý den ráno nepustili do letadla.Do základního tábora pod Khan Tengrijsme tak dorazili už jen ve třech, prvníden, co jsme lezli, si jeden z těch dvou, cotam byli se mnou, oddělal koleno, protoženám před tím vykradli auto a ukradli muz něj ortézu. A na toho druhého sedla ně-jaká nemoc, takže mu bylo pořád blbě.Nakonec jsem vylezl sám až do 5800 me-trů, ale tam jsem musel rozbít stan, abychse aklimatizoval, protože jsem začal cítitpříznaky vysokohorské nemoci. Stráviljsem tam asi týden a pořád jsem se nemo-hl odhodlat, nakonec jsem to vzdal. Asi totak mělo být – asi jsem ještě na to nebylzralý. Dneska si myslím, že bych to dal –nakonec, chlapa, co má umřít na rakovinu,přece nezabijou hory. (směje se) A ještě je-den sen mám – kdyby to vyšlo a dostalbych se ještě někdy do Nepálu, jako se topodařilo loni, chtěl bych se zkusit dostatdo Tibetu, přejít pěšky přes hranice a do-stat se k hoře Kailás, což je posvátná horahinduistů a buddhistů. Na tu se neleze – tase rituálně obchází. Buddhisté jdou do-prava, hinduisté doleva.

A vy byste šel kudy?

To je jasné – doprava. Celá filozofie, nakteré buddhismus stojí, že by si lidé ne-měli ubližovat a že Buddha není žádnýbůh, ale může se jím stát každý, kdo nasobě bude pracovat, je mi sympatická. Užna Khan Tengri jsem měl v baťůžku knížkuod dalajlámy, kterou mi daroval brácha,ani nevím, jak ho to napadlo. Ten ze měmá legraci – a říká mi kvůli mojí inklinacik buddhismu Dalajláďo. A mně se to líbí.(směje se) Roman Peterka

Během výstupu na Mont Blanc v roce 2004

14 HISTORIE

Chýně má pojmenovány tři nové ulicev lokalitě V Roklích – Bronzovou,Turonskou a Cenomanskou. Všechnytři pojmy odkazují k nejstarší historiiChýně – stejně jako již existujícínázvy ulic v lokalitě. A zasluhují sipodrobnější vysvětlení.

Jméno ulice Bronzová odkazuje na dobubronzovou – období lidské historie, jež sena území České republiky datuje přibliž-ně mezi roky 2000 až 800 př. n. l. a z něhožpocházejí některé archeologické nálezyna území Chýně (nálezy pecí z tohoto ob-dobí). Na památky z dob pravěkého osíd-lení poukazuje i název jiné, již dříve po-jmenované ulice, Laténská. Ta odkazujena tzv. laténskou kulturu, jejímiž nositelibyli Keltové – a tzv. dobu laténskou, jak jeoznačována mladší doba železná. V katas-tru Chýně byla nalezena celá řada pamá-tek z tohoto období – tavicí pece na žele-zo, spona, keramika, či polozemnice –odkazující ke keltskému osídlení.

Hluboko do historie planetyJména dalších dvou nových ulic – Turon-ská a Cenomanská – odkazují k ještě dáv-nější historii, dlouho před tím, než se naZemi objevil člověk: k obdobím turona cenoman. Tyto pojmy si zasluhují provšechny, kdo nejsou odborníky na pale-ontologii a geologii, podrobnější vysvět-lení. Každá oblast na povrchu planetyvznikala nánosy hornin, které se ukládalyv poměrně dlouhých časových obdobích.Díky tomu je možné celou geologickouminulost planety rozčlenit do hierarchic-ky uspořádaných časových úseků podleudálostí, které se v daném období či najejich rozhraní staly – a projevily se změ-nami ve skladbě sedimentů, stavbě hor-nin či nálezů památek na rostliny a živoči-chy v dané vrstvě. Vznikla tak tzv.stratigrafická tabulka, která rozděluje mi-nulost Země na jednotlivá období, kdy na

vrchu tabulky jsou období nejmladšía pod nimi postupně řazena období star-ší. Období křídy, které začalo zhruba před145 miliony let a skončilo asi před 72 mili-

ony let, se dělí na spodní a svrchní, obě ty-to periody se rozpadají na další kratší ob-dobí, které mají své specifické charakte-ristiky. Nejstarší období éry svrchní křídyse jmenuje cenoman. Tato časová jednot-ka je datována do rozmezí před asi 100 až94 miliony let. Své jméno dostala podlestarověkého keltského kmene Cenoma-nů – byť v té době samozřejmě ještě pozemi nechodil žádný člověk, natož Kelt.V tomto období planetě vládli dinosauři.V této době žil i dinosaurus pojmenovanýBurianosaurus augustai, který je jednímz pouhých dvou druhů dinosaurů, jejichžpozůstatky byly nalezeny i na území Če-ské republiky (v roce 2003 byla u Kutné

Chýňský uličník:

Do hlubin pravěku

Watinoceras Coloradoensefoto: Peter Massicard/Wikimedia Commons

Burianosaurusfoto: Vladimír Socha/Wikimedia CommonsCH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

Hory nalezena levá stehenní kost) a jedi-ným „českým“ pojmenovaným dinosau-rem – nález v ČR byl prvním svého druhu.

Kde hledat turonTuron následuje po cenomanu, je datovándo rozmezí před 93,5 až cca 90 miliony let.Počátek turonu je stanoven jako místo,kde se v horninovém sloupci poprvé obje-vil hlavonožec ze skupiny amonitů (chara-kteristická je pro ně zavinutá schránkaz uhličitanu vápenatého ve formě aragoni-tu) druhu Watinoceras devonense (mimo-chodem, v české křídové pánvi celá amo-nitová zóna Watinoceras devonense vespodním turonu chybí).

Konec turonu (a tím počátek dalšíhoobdobí svrchní křídy, coniaku), je zase de-finován jako vrstva, kde se poprvé objevilmlž druhu Cremnoceramus rotundatus.Období turonu v geologické historii Zemědefinoval francouzský paleontolog Alcidd’Orbigny v roce 1842 a pojmenoval hopodle města Tours ve francouzském regi-onu Touraine.

Na rozhraní cenomanu a turonu došlok mohutnému globálnímu zvýšení hladinysvětového oceánu (transgresi) – hladinamoří stoupla o 200–300 metrů a podíl pev-niny na zemském povrchu klesl k pouhým18 %. Vzniklo tzv. křídové moře, které za-plavilo i Čechy – ty se staly mořskýmdnem. Na toto období, kdy byla velká částúzemí dnešní ČR pod mořem a část mo-řem omývána, zůstaly Česku připomínkyv podobě mocných zpevněných sedimen-tárních hornin (převážně pískovců) a čet-ných fosilních nálezů mořských tvorů. Pozbytek turonu už hladina moře jen klesala.

Připomínka velkého vymíráníNa rozhraní cenomanu a turonu, v obdo-bí nejvyššího vzedmutí hladiny světové-ho oceánu také došlo k události nazvanévědci jako „Bonarelliho událost“ nebo ta-ké cenomansko-turonské vymírání –k masovému vymírání druhů v oceánukvůli absenci kyslíku. Stalo se to před ně-jakými 90–98 miliony let. Z oceánu sezhruba na milion let ztratil kyslík, teplotaatmosféry a oceánu vzrostla až o 13 °C.Proč k tomuto „odkysličení“ oceánu a ma-sivnímu skleníkovému efektu došlo, semůžeme dnes jen dohadovat – nejčastějivědci tipují podmořský vulkanismus, kte-rý se sice rozjel už o půl milionu let dříve,v tomto období ale značně zintenzivněl.V důsledku toho se do atmosféry dostá-valo velké množství oxidu uhličitého,a tím se rozjelo silné globální oteplování.Zároveň emise oxidu uhličitého spolus oxidy síry a halogenů zvýšily kyselostvody, která tak lépe rozpuštěla uhličitany,což dále zvyšovalo produkci oxidu uhliči-tého. Zvýšený obsah CO2 v oceánech by

mohl zvýšit hojnost organických živinv povrchových vodách. Dostatek živinvedl k přemnožení drobných organismů,rozklad jejich uhynulých těl pak ve velkémíře spotřebovával kyslík a docházelo takke vzniku anoxických podmínek.

Každopádně tehdejší velké klimatickézměny odneslo vyhynutím asi 27 % moř-ských bezobratlých (týkalo se zejménaměkkýšů a velké části „mikrofauny“ –

planktonu apod.), došlo ale i k vyhynutíněkterých druhů dinosaurů a mořskýchplazů, možná tehdy vyhynul i Ichtyosaurus

Tato událost je porovnatelná s dalekoznámějším vymíráním organizmů nakonci křídy (na hranici křída – terciér),kdy došlo k vymření všech velkých plazůpravděpodobně následkem střetu Zeměs nějakým kosmickým tělesem.

Roman Peterka

15

CH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

HISTORIE

inzerce

Zkameněliny z cenomanských pískovcůfoto: Marie Čcheidzeová/Wikimedia Commons

16C

HÝ

ŇS

KÝ

ZP

RA

VO

DA

JSPOLKY

Výtvarné odpoledne se ZvonkemVe čtvrtek 6. 9. od 15.00 do 16.30 se koná další výtvarnéodpoledne, kdy bude možnost si vytvořit dušičkovou čivánoční výzdobu. Připraven bude na vše materiálzdarma.

Prosím o dodržení času, od 16.30 totiž následuje pravidelnýkurz keramiky, který bývá každý čtvrtek. Akce je na adrese Hlav-ní 88 (keramická dílna). Bližší informace na tel. 739 021 730. Těšíme se na účast.

Za nadační fond Zvonek Jitka Cvrčková

inzerce

Prosba nadačního fondu ZvonekPokud někdo může a chce věnovat jakékoliv reklamní či jiné předměty vhodné do tombol, nebo materiál pro výtvar-né dny (vlna, korálky, stužky atd.), budeme rádi. Za Zvonek Jitka Cvrčková, Hlavní 88, nebo tel. 739 021 730.

Jedním z nejaktivnějších spolkův naší obci jsou Senioři Chýně. Dalo by se říct, že jsou na doslovaroztrhání. Během roku stihnounejméně 16 akcí, přičemžrozmanitost je veliká: Výlety,přednášky, divadla, hudební zábavy,při nichž to dovedou „pěkně roztočit“,jak se vyjádřily Věra Svobodováa Hana Jamrichová, jedny z aktivníchčlenek Seniorů Chýně.

Jak a proč váš spolek vznikl?

H. J.: Byli jsme takový babinec, který sescházel u obchodu, na návsi, a tak námbývalý starosta Pepík Novotný navrhl, žebychom tomu babinci měli dát nějakýoficiální tvar. Klub seniorů fungoval užv Úhonicích a jiných městech, tak jsmese inspirovali. No, a v roce 2015 jsme do-stali IČO a už jsme byli založení.

V. S.: Nejdřív nám Úhoničtí navrhovali,abychom se dali pod Svaz důchodcůČes ké republiky, ale my jsme zjistili, žebychom museli platit členské příspěvkya vlastně za to nic nedostávali zpět. Tak-že jsme si založili spolek pod chýňskýmobecním úřadem. Šli jsme do toho s tím,abychom se měli kde dát dohromady,chtěli jsme obnovit ty vesnické zvyky,kdy se lidé scházeli a prodebatovali vše,co potřebovali.

Jak vznikala náplň činnosti a všechnyaktivity?

H. J: Nejdřív jsme se dohodli, že bychomjeli na nějaké výlety, část že si zaplatímemy, část nám nabídla platit obec. Bylo to,myslím, jedno divadlo a jeden výlet. Kdyžjsme začínali, bylo nás asi dvacet. A jak li-dé postupně přicházeli, přinášeli nápady,co by kdo chtěl. Takže jsme pozvali kroni-káře pana Fouska, nebo pana Kropáče,který nám dodnes přednáší o svých ces-tách. Dnes nás je přes padesát. Spolupra-cujeme s Hostivicemi a Úhonicemi, do-plňujeme si počty osob v autobusech,aby se akce finančně vyplatily.

V. S.: Obec nás časem požádala, aby-chom se zapojili do trhů, na které peče-me a výtěžek si dáváme do rozpočtu naakce. Ročně dokážeme uskutečnit až 16akcí, včetně koncertů jednotlivých uměl-ců, zábav, přednášek, výletů do divadel.

Co má mezi členy největší úspěch?

H. J.: Největší úspěch měl výlet na zá-mek Kuks, ale zajímavé bylo i Čapí hníz-do. Tam bylo čisto a měli jsme to i s prů-

vodcem a prohlídkou.

Zapojují se všichni členové do všechaktivit?

V. S.: Někteří už ze zdravotních důvodůnikam nejezdí, ale zase si rádi poslechnoupřednášky nebo alespoň napečou. A kdonepeče, ten solí do společné kasičky. (VěraSvobodvá se směje) Nikdo se jen tak zdar-ma neveze. Kromě toho máme každý mě-síc schůzky U veselého kuchaře, vyrobímesi pohoštění, oslavíme narozeniny a po-povídáme, což je hlavní důvod, proč jsmeSeniory založili. Kromě programu Seniorůjsou totiž v našem věku hlavní náplní dnůpochůzky po doktorech. (výraz obou damje pobavený, takřka rošťácký)

H. J.: Rády bychom pozvaly všechny naPěknou. To je den po posvícení, kdy sepokračuje v Posvícení a některé obce do-konce drží i Sousedskou, která je až třetíden. Tam si hospodáři sdělovali, jak měliúspěšný rok, jaké zisky a vypomáhali sivyměňováním surovin.

Tvoří členy klubu jen starousedlíci?

V. S.: Vůbec ne. Jak se spolek zúčastňujeobecních akcí, potkáváme spoustu lidía máme mezi sebou už i seniory z nověpostavených domů, kteří se přistěhovalinedávno. Nejsme nijak uzavření, jsme rádiza nové lidi. Může přijít kdokoliv a je sr-dečně zván na 5. listopadu do Pivovarské-ho dvora od 17.00, kde nám k tanci a po-slechu zahraje Václav Žákovec a AničkaVolínová. Víte, je to všechno o lidech.

Petra Kubinová

Nikdo se neveze

18 HOP – ZPRÁVY CHÝŇSKÉ ŠKOLY

Dnes je sobota, 28. července, venkuteploměr ukazuje 31 stupňů ve stínua já se ve vzpomínkách vracímo měsíc zpět. Do čtvrtka 28. června,kdy venku bylo sotva 16 stupňůa předpověď na celý čtvrteční deni podvečer hlásila vytrvalý déšť. Asi by to nevadilo, nebýt na tentoden naplánována tradiční školníslavnost Loučeň.

S ostatními z Klubu rodičů jsme již při pří-pravě žádosti o dotaci vybrali téma Havaj.Jistě, i na Havaji občas prší, ale pro našeplány a stanoviště to v danéchvíli nemohlo vypadat hůř. Le-da by sněžilo. Přípravy na Lou-čeň nám zabraly více než dvaměsíce času, posledních pártýdnů a hlavně dní bylo mimo-řádně náročných. S vidinoumokré varianty v hale jsme senechtěli smířit, přestože nabízískvělé zázemí a vyžití pro děti,většina našich havajských akti-vit by zde nešla realizovat. Stej-ně jako v předešlém roce jsmeod brzkého rána sledovalivšechny možné portály s před-povědí počasí a „válečnými po-křiky a bojovými tanci“ se po-koušeli rozehnat mračna nad Chýní.Hodinu před zahájením večerní části Louč-ně padlo rozhodnutí, že zachováme su-chou variantu a akce se odehraje venku nanádvoří školy. Jídlo, gril, hudba, aktivity i pí-sečná pláž byly připraveny a my jsme v ha-

vajských sukních s květinovými věnci nakrku mohli v 7 hodin večer společně s pa-nem ředitelem přivítat děti a jejich rodiče.

Ten večer jsme motto školy „Máme jas-nou mysl a otevřené srdce“ doplnili ještěo „pevnou víru a úsměv ve tváři“. Večerníčásti Loučně se v letošním roce zúčastnilobezmála 400 lidí a připravoval ji tým čítajícínecelé tři desítky rodičů. Část se věnovalapřípravě jídla a pití – letošní novinkou bylodětské Mojito a levandulová limonáda,které měly velký úspěch. Druhá část při-pravovala jednotlivá stanoviště s aktivita-mi – písečnou pláž s mušlemi, obří bubliny,

tetování, malování na prostěradla i havaj-ské tance. Lekce tance po celý večer ne-únavně vedla naše skvělá tanečnice Anič-ka Štůsková a o hudební projekci se v denkonání Loučně starala žákyně sedmé třídyDáša Kovalčuková.

Okamžik, kdy jsme po desáté hodiněvečerní vyprovodili poslední hosty a sedlispolečně ke stolu ve školní jídelně, bychpopsala dvěma slovy: hrdost a radost.

Ráda bych využila této příležitostia jménem Klubu rodičů poděkovala všemkoordinátorům ve třídách za jejich prácia nasazení, škole a obci za pomoc se zajiště-ním prostor a finanční podporu, panu Mi-chalu Čermákovi za sponzorský dar, man-želům Cihelkovým za finanční příspěvek,manželům Pelnářovým za korbu písku pronaši pláž, žákům 7. A za jejich práci na hud-bě, speciálně Adéle Hamouzové a Dáše Ko-

valčukové. Manželům Brychto-vým za zapůjčení grilu, JirkoviNývltovi a mému muži za celo-večerní opékání párků. Bez fo-tek Jirky Grégra, Jany Pantlíkovéi videoreportáže Hanky Coufa-lové bychom za pár let jen těžkolovili vzpomínky.

Velký dík a uznání patří celémurealizačnímu týmu, členům Klu-bu rodičů a všem spřízněnýmduším za vytvoření krásné atmo-sféry. Ale především děkujemeVám, děti a rodiče. Za Vaše úsmě-vy, chuť k jídlu, taneční kreacei krásné vzkazy na prostěradlech.Až Vaší přítomností se nádvoří

školy na pár hodin změnilo v Havaj.Už teď spřádáme plány na příští rok

a budeme se těšit na setkání při dalšíchakcích.

Aloha – užijte si krásné prázdniny!Tereza Čápová, Klub rodičů

Jezerní víla dne 14. 7. opět vynesla zedna jezera kouzelný meč Excalibur,aby se s jeho pomocí panošovéz Chýně přenesli do dob krále Artušena hrad Kamelot a meč mu předali.Aby se mohli vrátit zpět do dnešnídoby jako rytíři, museli splnit alespoňpět z osmi rytířských zkoušeka objevit poklad Kamelotu.

Mezi nejtěžší zkoušky nepatřila loajalitakráli v podobě smočení se v rybníce v ja-koukoliv denní dobu, ani zručnost v po-době lukostřelby či samostatnost proká-zaná přišitím knoflíku. Byla to zdvořilost,kdy panoš nesměl pronést nadávku čivulgární slova po dobu 12 hodin. Mnohojich zkoušku opakovalo :-) Ve čtyřech ry-tířských družinách soupeřily děti o vlajkykrále, které pak mohly hrdě nosit na svém

vlajkonoši. Aby se mohli vydat za pokla-dem Kamelotu, musela každá družina zí-skat alespoň dvě vlajky a vydělat si 40 ba-doťáků (mince ražené výhradně na hraděKamelot k vidění toho času ve škole).V dražbě pak král Artuš nabízel nejen ná-stroje a jiné potřeby na vítězství v turna-jích, ale i dobroty a suvenýry. Právě draž-ba přinesla nejvíce dojemné okamžikymilosrdenství, kdy smutné oči malých pa-nošů obměkčily srdce přátel, a ti nezištněnabízeli své poslední badoťáky, aby udě-lali radost. Královská družina držela slzydojetí na krajíčku.

Kromě turnajů a zkoušek jsme se kou-pali, hráli bojovky v lese, škrábali brambo-ry, byli na rozhledně Železný brod, vyrá-běli parfémy, náramky či trička, sekalidřevo, dělali táborák, hráli na kytary, pře-konávali strach ze tmy... Velký dík patří

nejen dětem za tu skvělou atmosféru, alei paním kuchařkám Mirce a Žanetě za péčia pořádně nacpaná břicha všech účastní-ků a také vedoucím za celodenní nasazeníněkdy na hranici fyzických sil :). Poklad bylnalezen, meč se vrátil do rukou jezerní vílya všech 46 dětí se bez zranění či nemocívrátilo zpět domu. Hezké léto!

Leona Vyvialová

Tábor ZŠ Chýně – Badota 2018

Vzpomínka na Havajskou Loučeň

CH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

19HOP – ZPRÁVY CHÝŇSKÉ ŠKOLY

Texty na této dvoustraně neprošly redakční ani jazykovou korekturou

KOMIKS

Autor komiksu: Petr Šmíd, 7. třída

V červnu 2018 proběhlo jižopakovaně anonymní dotazníkovéšetření mezi rodiči zaměřené naspokojenost a image školy. Dotazníkvyplnilo více než 140 rodičů.

Většina z nich je spokojena, dle indexuCSI (Customer Satisfaction Index ), kterýopět přesáhl hranici 80 bodů, jde o nad-průměrný výsledek, který svědčí nejeno vysoké míře spokojenosti, ale i o loaja-litě rodičů vůči škole. Pouze devět rodičůvyjádřilo svou celkovou nespokojenost.Samozřejmě při podrobném zkoumánídílčích činností školy se objevily oblasti,na které je potřeba se v budoucnu vícesoustředit, např. informovanost, webovéstránky školy.

Spontánní asociace nejvýstižnějipopisují mínění respondentů o danéoblasti. Ve spontánních asociacích natéma ZŠ Chýně se ve více než 53 % od-povědí objevuje pozitivní hodnocení,33 % tvoří neutrální popisné charakte-

ristiky, pouze 12 % z výroků má negativ-ní konotaci. Děkujeme všem rodičům začas věnovaný poskytnutí otevřené

zpětné vazby, která je pro nás velmicenná a inspirující.

Leona Vyvialová

Vysvědčení pro ZŠ Chýně psali rodiče

CH

ÝŇ

SK

Ý Z

PR

AV

OD

AJ

Do jaké míry jste celkově spokojen/a se školou v Chýni?