Nerosty a horniny - zsslopne.estranky.cz · Ne~ivé pYírodniny se vyskytují na naaí planet˙ ve...
Transcript of Nerosty a horniny - zsslopne.estranky.cz · Ne~ivé pYírodniny se vyskytují na naaí planet˙ ve...
Nerosty a horniny
Neživé přírodniny se vyskytují na naší planetě ve všech skupenstvích.Jsou pevnou součástí neživé přírody.Povrch naší planety tvoří nerosty a horniny.Mohou být pevné i sypké.
�Nerost (minerál)Je tvořen pouze jedinou látkou (např. slída, sůl, tuha, síra, křišťál)
zlato
síra
�HorninaSkládá se z více nerostů (např. vápenec, pískovec, žula, mramor, uhlí)
žula
vápenec
�DrahokamyJsou vzácné minerály. Ceníme je pro jejich vzhled. Jsou používány
na ozdobné účely.
* nádherný vzhled (lesk a barva)
* čistota
* stálost
* mechanická odolnost
* vzácnost v přírodě
� Diamant
� Rubín
� Smaragd
�PETROLOGIE- věda, která se
zabývá horninami.
Zajímavost: V přírodě je známo asi
4 900 minerálů…
�MINERALOGIE- věda, která se
zabývá minerály (nerosty).
- VYVŘELÉ HORNINY (magmatické)
- Vznikají tak, že se z nitra Země dostane na povrch rozžhavená hmota a ztuhne (výbuch sopky, která chrlí lávu).
- Mezi vyvřeliny patří např. žula a čedič.
čedič
- USAZENÉ HORNINY
- Vznikají dlouhodobým usazováním malých částeček na dně moří a oceánů a jejich spojením v jeden celek – např. vápenec.
- Další usazené horniny vznikají rozpadem (zvětráváním) vyvřelých hornin –např. pískovec. Nejsou tak tvrdé jako vyvřelé horniny.
PŘEMĚNĚNÉ HORNINYVznikají jako usazeniny nebo vyvřeliny v důsledku vysoké teploty a tlaku - např. mramor.
mramor
Složení: je složena ze 3 základních nerostů: živec, křemen, slída.
Zbarvení: obvykle do šeda s modrým odstínem
Využití: stavebnictví, dlažební kostky, obrubníky, pracovní deska v kuchyni, pomníky na hřbitovech
Výskyt a těžba: těží se v lomech. Výskyt v ČR: Šumava, Jizerské hory, Krušné hory,
Jeseníky, atd.Výskyt ve světě: Rakousko, Německo, Finsko, atd.
Není tak tvrdý a odolný jako žula. Můžeme ho najít na dně moří a oceánů vytvořeném z ulit mořských živočichů. Na povrchu tvoří vápencová pohoří.
Zbarvení: v čisté podobě je bílý. Různé příměsi ho zbarvují do červena a do šeda
Využití: v průmyslu (hutním, cukrovarnickém, stavebním), slouží k výrobě cementu a vápna
Výskyt a těžba: těží se v lomech. Výskyt v ČR: Moravský kras, OlomouckoVýskyt ve světě: Francie, Vietnam, atd.
Vznikl přeměnou vápenců v hlubinách Země –vysoké teploty a tlaky. Nenajdeme v něm zbytky rostlin a živočichů.
Zbarvení: od bílé, šedé, červené, černé nebo nažloutlé barvy
Využití: stavebnictví, sochařství, (vysoká cena)
Výskyt:* v ČR: Jeseníky* ve světě: Itálie
Je tvořen navzájem slepenými zrny. Lehce se drolí a zvětrává.
Zbarvení: šedá, žlutá, červená
Využití: stavebnictví, sochařství
Výskyt: v ČR Prachovské skály nebo Hruboskalsko
Zajímavost: Byl využit při stavbě katedrály sv. Víta v Praze.
Křemen je součástí pískovce, žuly a dalších hornin. Je tvrdý a odolný.
Zbarvení: čirý, průhledný. Vyskytuje se v mnoha odrůdách – ametyst, citrín, záhněda,… Prohlédni si obrázky v učebnici na str. 43
Využití: součást štěrků a písků, sklářství, stavebnictví, šperkařství, elektronika (počítače, hodiny)
Je měkčí než křemen, vytváří v žule zrna
Využití: keramika, glazury
Je měkká, dobře se láme. Nalámané části jsou průhledné. Slída je nehořlavá.
Zbarvení: světlá i tmavá
Využití: Dříve jako výplň oken
Je měkké, lesklé
Zbarvení: žlutá barvaVyužití: šperkařství, elektrotechnika, zubní lékařstvíVýskyt : v přírodě – vzácnost. U nás v minulosti:
Slezsko, zlatonosné řeky – Otava, MoravaTěžba: hlubinné doly, v řekách rýžováním Rýžování = proces získávání zlata z řeky pomocí
rýžovací pánve.
Zajímavost: V minulosti se zlato používalo jako platidlo.
Je méně ceněné než zlato. V přírodě se vyskytuje častěji.
Využití: klenotnictví, elektrotechnika, při úpravě pitné vody, při výrobě zrcadel
Výskyt : v minulosti – Kutná Hora, Jáchymov, Stříbro, Příbram
Těžba: hornickým způsobem, rýžováním z řek
Zajímavost: V minulosti byly raženy mince – tolary a groše
Jsou to horniny, ze kterých člověk čerpá energii (topení, svícení, pohon různých strojů, zařízení a spotřebičů). Vytvářely se na Zemi po miliony let přeměnou dávných organismů. Jsou to neobnovitelné přírodní zdroje.
Patří zde: ropa, zemní plyn, uhlí a uran
Uhlí je hnědá, černá nebo hnědočerná hořlavá energetická surovina.
Používá se jako palivo.
Získává se dolováním.
�Černé uhlí• je starší než hnědé uhlí
• bývá kvalitnější a výhřevnější
• těží se v hlubinných dolech
• v ČR - Karvinsko
�Hnědé uhlí• je mladší než černé uhlí
• bývá méně kvalitní• těží se v povrchových
dolech
• v ČR - Mostecko
Černé uhlí se těží převážně v podzemí –nebezpečné. Horníci musí sestupovat do hloubek od několika desítek metrů až do několika set metrů. Nejhlubší doly sahají až 1 km pod povrch. Zde může být teplota i kolem 40 °C a vlhkost vzduchu téměř 100%. Je tady nebezpečí sesuvu půdy a závalu.
Ropa je hnědá nebo nazelenalá tekutina podobná oleji. Vznikla rozkladem těl rostlin a živočichů před mnoha miliony lety.
Těží se pomocí vrtů na souši nebo v moři.
Dopravuje se ropovody.
Využití: benzín, nafta, elektřina, plasty, hnojiva, léky
Těžba: Saúdská Arábie, Kuvajt, Rusko, USA (v ČR jih Moravy)
ropný vrt
Zemní plyn je přírodní hořlavý plyn.
Využití: výroba hnojiv, palivo v domácnostech
Je to stříbrobílý kov. Získává se z uranové rudy.
Využití: jaderné elektrárny k výrobě elektrické energie, náplň jaderných bomb
Těžba v ČR: nedaleko města – Žďár nad Sázavou