Neologismy v časopisech pro mládež
-
Upload
trinhhuong -
Category
Documents
-
view
232 -
download
1
Transcript of Neologismy v časopisech pro mládež
PEDAGOGICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA
Neologismy v časopisech pro mládež
magisterská diplomová práce
Autor: Kristýna Hájková
Vedoucí práce: PaedDr. Ivo Martinec, CSc.
Brno 2007
2
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že tato práce je mým vlastním dílem a že jsem čerpala jen z pramenů uvedených v
kapitole Použitá literatura.
V Brně, 9. 8. 2007
……............................................
Kristýna Hájková
3
OBSAH
1. ÚVOD….………………………………………………………………………………….4
2. METODIKA VÝZKUMU……………………………………………………………….5
3. VYMEZENÍ POJMU „NEOLOGISMUS“…………………………………………….6
4. URČOVÁNÍ A TŘÍDĚNÍ NEOLOGISMŮ…………………………………………….7
I. NOVÁ POJMENOVÁNÍ Z HLEDISKA VZTAHU JAZYKA A
SPOLEČNOSTI……………………………………………………………….9
II. STYLOVÁ PŘÍZNAKOVOST NEOLOGISMŮ. SLANG………………….11
5. ČASOPISY………………………………………………………………………………13
6. DOTAZNÍK……………………………………………………………………………..15
7. SLOVNÍK ABECEDNÍ…………………………………………………………………18
8. SLOVNÍK ETYMOLOGICKÝ………………………………………………………..26
I. TVOŘENÍ……………………………………………………………………26
II. PŘEJÍMÁNÍ…………………………………………………………………31
III. SÉMANTICKÉ TVOŘENÍ………………………………………………….34
IV. POSUN MEZI VRSTVAMI…………………………………………………37
V. UNIVERBIZACE……………………………………………………………40
VI. OKAZIONALISMY…………………………………………………………40
VII. SHRNUTÍ...………………………………………………………………….42
9. SLOVNÍK TEMATICKÝ………………………………………………………………43
10. FREKVENCE………………………………………………………...…………………46
11. ZÁVĚR…………………………………………………………………………………..49
12. POUŽITÁ LITERATURA……………………………………………………………..51
4
1. ÚVOD
Čtení časopisů patří k častým a oblíbeným činnostem mládeže. Periodika na tuto cílovou
skupinu zaměřená působí na své čtenáře nejen zvolenými tématy článků, ale také tím, jaké
jazykové prostředky používají. Časopisy pro mládež kopírují celospolečenský trend – přejímají
velké množství slov z cizí slovní zásoby, zejména z angličtiny. Spolu s celkovým rozmachem
počítačové technologie a ‚přetechnizováním‘ světa kolem nás to má samozřejmě i vliv na vznik
nových pojmenování a na způsob vyjadřování mladých lidí.
Ve své práci Neologismy v časopisech pro mládež se pokouším o zevrubný popis současné
situace ve způsobech obohacování slovní zásoby. Na základě vybraných neologismů ze
zvoleného reprezentativního vzorku periodik analyzuji metody tvoření a získávání nových
pojmenování. Text je kromě úvodních kapitol, které přesně popisují vytyčenou problematiku,
rozdělen do tří hlavních oddílů - neologismy jsou tříděny ve slovníku abecedním (kap. 7),
etymologickém (kap. 8) a tematickém (kap. 9). Práce je doplněna i kapitolou o frekvenčním
výskytu a o zpracování dotazníku mezi žáky základní školy, potenciálními čtenáři časopisů pro
mládež.
Změny v jazyce se zvláště v poslední době výrazně urychlují, nejzřetelněji ve slovní zásobě, a
proto také literatura, této problematice věnovaná, velmi rychle zastarává. Olga Martincová, která
se na popis vzniku a systematizaci nových pojmenování zaměřuje (Problematika neologismů
v současné spisovné češtině, 1983), je též autorkou Slovníku neologismů z roku 1998. Tato
publikace však již po necelých deseti letech nepostihuje velké množství pojmenování, která od té
doby nově vznikla a objevuje se v publicistice i běžně mluveném jazyce. Z tohoto hlediska by
mohla být práce, věnovaná současnému množství a typům neologismů v časopisech pro mládež,
alespoň malým, ale užitečným příspěvkem pro postihnutí aktuální neologizace ve slovní zásobě.
5
2. METODIKA VÝZKUMU
Samotný sběr materiálu vycházel z četby a analýzy zvolených časopisů. Z široké nabídky
tiskovin pro mládež jsem vybrala reprezentativní vzorek – dva odborné a spíše chlapecké
časopisy s technickým zaměřením (abc, Score), dívčí časopis Top Dívky a dva nevyhraněné
časopisy pro mládež bez rozdílu zájmů a pohlaví (BRAVO, POPCORN). Pro výzkum jsem
použila ročník 2006, a to pět čísel od každého periodika. Pročítáním článků a srovnáváním
s dostupnou sekundární literaturou jsem vyabstrahovala základní jazykový materiál (viz 7.
Slovník abecední), který sloužil jako výchozí pro další analýzy a pro popis slovotvorných
tendencí ve vytváření nových slov. Jako jisté doplnění a pro ilustraci postoje mládeže k jazykové
situaci v časopisech pro mládež sloužil dotazník, který vyplňovali žáci 8. a 9. tříd ZŠ UNESCO
v Uherském Hradišti. Na základě získaných zjištění, která jsem konfrontovala s odbornou
literaturou, pak docházím k dílčím i obecným závěrům ve stanovené problematice.
6
3. VYMEZENÍ POJMU „NEOLOGISMUS“
Před vlastními textovými a lexikálními analýzami časopisů je nutné samotný pojem
„neologismus“ přesně vymezit. Encyklopedický slovník češtiny uvádí, že neologismus je
„lexikální jednotka, která se ve vztahu k existujícím jednotkám slovní zásoby současného jazyka
vyznačuje novostí, a to jak z hlediska vzniku, tak z hlediska funkčního (funkčně systémového,
komunikačního, stylistického).“1 Podle P. Hausera2 jsou to slova užívaná menším okruhem
uživatelů (někdy dokonce jen jediným autorem), která se postupně šíří, a pokud se stanou obecně
užívanými, svůj příznak novosti ztrácejí. Zda jsou tedy slova považována za neologismus nebo
již za výraz neutrální, je hodnocení společenské a někdy subjektivní. „Můžeme za ně považovat
takové lexikální jednotky, které dosud nebyly součástí slovní zásoby, které však mají možnost stát
se jí.“ (Hauser, P., 1980, s. 44).
Vznik neologismů se odvíjí od potřeby pojmenovat nově vznikající věci a jevy, popř. od
potřeby nahradit dosavadní slovní výrazy jazykovými jednotkami přesnějšími či výraznějšími.
Často jsou výsledkem tvoření spontánního. Objevují se ve všech komunikačních sférách a
útvarech národního jazyka. Vzhledem k tomu, že mají většinou stylistickou hodnotu a jsou
vázány na určitou dobu, jsou v rámci současné slovní zásoby charakterizovány jako vrstva
prostředků dobově příznakových a tvoří tak protipól archaismů a zastaralých prostředků.
Jak již bylo zmíněno, nové výrazy je možno klasifikovat z hlediska strukturního nebo
funkčního. Z hlediska strukturního se za neologismy pokládají slovotvorné neologismy
(videoklip), slova utvořená ze zkratek (cédéčko, dývko), přejatá slova (snowboarding), slova
s novým významem, tzv. neosémantismy (surfovat „prohlížet webové stránky“), víceslovná
pojmenování (např. mobilní telefon3) a frazémy (např. být mimo mísu). Mezi neologismy
s funkčního hlediska patří takové slovní tvary, jejichž užití (původně spojené s konkrétním
sociálním, pracovním nebo zájmovým prostředím) se změnilo a spolu s tím se přehodnotila i
jejich původní (odborná, profesní, slangová apod.) platnost. Za neologismy jsou považovány i ty
lexikální jednotky, které se kdysi přestaly užívat a po určité době se jejich užití obnovilo (radní
„člen obecní rady“).
1 Encyklopedický slovník češtiny, 2002. s. 284. 2 Hauser, P., 1980, s. 43. 3 Kurzívou jsou označeny jen takové příklady neologismů, které se vyskytly v sebraném materiálu.
7
Neologismy jsou popisovány a zkoumány vždy vzhledem k danému časovému úseku, čili do
jisté míry staticky - postihnout procesuálnost je velmi obtížné. Ne všechna slova totiž budou
užívána i v dalším období, u některých slov může jejich význam během doby vykrystalizovat
nebo se měnit. Je tedy zřejmé, že nová slovní zásoba není homogenní. Některé výrazy se vžily
rychle (př. bankomat, video) nebo vznikly běžným způsobem, takže si jejich novost ani
neuvědomujeme (př. kioskář, stolkař), jiné nejsou ještě ustáleny (srov. např. jízda v boulích //
jízda na boulích).
V rámci neologismů se zpravidla rozlišuje mezi vlastními neologismy (tvořenými pravidelně,
motivovanými společenskými pojmenovacími potřebami atp.) a mezi pojmenováními tvořenými
a užitými příležitostně, tzv. okazionalismy, které jsou vázány např. na sféru literární, kulturní,
publicistickou aj.
Podstata neologismů spočívá nejčastěji v tom, že neologismy pojmenovávají nový předmět
nebo jev skutečnosti, že obohacují vyjadřovací možnosti jazyka. V rovině stylistické stojí
v protikladu k archaismům.
8
4. URČOVÁNÍ A TŘÍDĚNÍ NEOLOGISMŮ
Rozdíly v pojetí neologismů souvisí s odlišným pohledem na jazyk – rozlišujeme tak hledisko
diachronní a synchronní. Z diachronního hlediska se za neologismy pokládají ty jednotky, které
se nevyskytují v repertoáru slovní zásoby minulého období. Ze synchronního hlediska jsou pak
neologismy vymezovány jako takové jednotky, které se z hlediska současných lexikálních norem
mohou stát jednotkou „langue“ (Martincová, O., 1983. s. 11). Od takto vymezených neologismů
odlišujeme okazionalismy (nové jednotky řeči - viz výše), na druhé straně pak slova potenciální,
tj. dosud slovotvorně nerealizované systémové možnosti (popř. realizované pouze
v individuálním komunikačním aktu).
Neologismy jsou z hlediska onomaziologického označovány jako nová pojmenování (nové
pojmenovací jednotky), z hlediska sémantického se pro ně užívají termíny neosémantismy, nové
výrazy, nová slova4. Je tedy patrné, že rozsah pojmu se z těchto dvou hledisek nekryje. To se
může odrazit při zařazování jednotlivých slov k neologismům, při němž uplatňujeme různá
kritéria – jazyková i mimojazyková. Při rozhodování, zda je slovo neologismem, je možno
vycházet z kritéria časového, tj. z určitého časového mezníku, nebo z kritéria prvního záznamu.
Je nutné mít na zřeteli charakter soudobé lexikální normy spisovného jazyka – k neologismům
tedy zařazujeme slova, která lze hodnotit jako nová vzhledem ke spisovné normě.5
Výskyt nových slov je vázán na nové skutečnosti a jevy ve společnosti, problém neologismů
je tedy nutno zkoumat i z hlediska sociolingvistického. Sledují se změny ve slovní zásobě, které
jsou spjaty se změnami ve společnosti, dále sociálně motivované lexikální procesy a tendence
nebo přijetí a šíření nových lexikálních prostředků. V poslední době je aktuální otázka postojů
uživatelů k novým slovům, fakt kolektivního schválení či odmítání neologismů apod.
Výskyt, užití a uplatnění neologismů se odvíjí od komunikační oblasti a typu komunikace.
Komunikační oblasti se vyčleňují podle oboru nebo oblasti lidské činnosti (např. oblast
publicistiky, sportu, lékařství apod). Typem komunikace se rozumí vyjadřování z hlediska
4 Onomaziologie (teorie označování) se zabývá procesem pojmenování, tj. procesem jdoucím od myšlenkového
obsahu k jeho jazykové formě. Sémantika (nauka o významu jazykových jednotek) postupuje od formy pojmenování
k jeho funkci. 5 Neologismy v mé práci vyšly z průzkumu a analýz časopisů pro mládež – při jejich ověřování jsem se opírala o
literaturu uvedenou v kapitole Použitá literatura.
9
sociálního – v tomto smyslu členíme komunikaci na celospolečenskou (veřejnou, oficiální,
polooficiální, neformální), profesní (soubor prostředků užívaných v pracovním prostředí a na toto
prostředí vázaných) a běžnou (neveřejnou, neoficiální a polooficiální, při běžné každodenní ústní
komunikaci). Zvláštním typem prostředků jsou slangové výrazy, které jsou vázány na sociální,
popř. pracovní prostředí a na skupinu uživatelů s tímto prostředím spjatou. Pro ně je
charakteristická expresívnost a variabilnost. Tyto výrazy jsou charakteristické zejména u
mládeže, tedy u skupiny, která tvoří čtenářskou základnu námi zkoumaných časopisů.
Pro mládež má užívání vlastního lexika specifický význam. Kromě toho, že jde o vymezení se
z okruhu ostatních věkových skupin, je to především módní záležitost, prostředek určité stylizace.
Jako se mládež projevuje specificky např. v odívání, které by mělo splňovat jistá módní kritéria,
aby byl jeho nositel akceptován svými vrstevníky, stejně tak působí v kolektivech vrstevníků
jazykové prostředky. Projevuje se to např. užíváním typických slangových výrazů, většího
množství vulgarismů v projevu nebo vzájemným napodobováním a přenášením nových
pojmenování.
I. NOVÁ POJMENOVÁNÍ Z HLEDISKA VZTAHU JAZYKA A SPOLEČNOSTI
Jak již bylo řečeno výše, na vznik nových pojmenování, jejich pronikání do slovní zásoby a na
její celkový pohyb mají značný vliv i mimojazykové faktory, a proto je důležité popsat
neologismy z hlediska vztahu jazyka a společnosti. V takových případech vycházíme ze
sociolingvistiky a teorie spisovného jazyka.
Potřeba nových pojmenování se objevuje především spolu s hospodářskými, politickými a
kulturními změnami, s rozvojem poznání a objevováním nových předmětů skutečnosti. Používání
nových pojmenovacích jednotek však nemotivují jen nově vznikající předměty a jevy (v tomto
případě se jedná zejména o pojmenování terminologická), ale také složení aktivních uživatelů
spisovného jazyka a podmínky současné společenské komunikace. Komunikace se odehrává
nejen na úrovni jazyka spisovného, ale velkou měrou i na úrovni jazyka běžně mluveného, jehož
součástí jsou komunikační akty vedené sociálními a teritoriálními jazykovými útvary. Mezi
komunikačními akty spisovnými a běžně mluvenými tak vzniká jisté napětí. Každá sféra se
obohacuje vlastními pojmenovacími jednotkami, ty ale zároveň mohou pronikat do repertoáru
těchto protějších sfér a tím se vzájemně obohacovat či ovlivňovat. Takovým způsobem proniká
10
velké množství výrazů z periferie slovní zásoby do jejího centra, přičemž pronikáním rozumíme
zařazování vzniklého pojmenování do významové, formální a stylové organizace slovní zásoby.
Neologismus se může zařadit buď do lexikálně sémantického pole, do odborného slovníku, nebo
si v rámci svého okazionálního charakteru udržet své izolované postavení. Jako bariéra působí
často spisovná norma, která neumožňuje neologismům zařadit se do lexikálního paradigmatu
spisovných slov (např. u přejatých výrazů, slangu apod.). Tyto jevy je možno vysledovat právě
díky analýze časopisů pro mládež – na nich lze dobře pozorovat, jak proniká dříve odborná
terminologie (např. počítačová či obecně technická) do běžné mluvy a z periferie slovní zásoby
se tak dostává do jejího centra (např. na webu, modem, digitální,…). Podobně tak výrazy
pociťované dříve jako slangové ztrácejí postupně svou příznakovost a posunují se směrem
k neutrálním jazykovým prostředkům (mobil, surfovat atd.).
Vzhledem k současnému celospolečenskému vývoji je aktuální a stále více diskutovanou
otázkou problematika přejatých slov. I když se slovní zásoba každého národa vlivem
mezinárodních kontaktů přirozeně obohacuje o nová, cizí lexika, popř. o cizí způsoby tvoření,
v poslední době se působení těchto zahraničních vlivů podstatně zesiluje (větší příliv anglicismů
apod.). Přejaté výrazy mnohdy zdomácní natolik, že už si jejich cizí základ ani neuvědomujeme.
Dnes jsou zejména mladí lidé vystavováni větší síle médií a disponují také kvalitnějšími
jazykovými znalostmi, proto se jim stávají cizí slova či fráze např. z časopisů či televize inspirací
a často je ve školských či přátelských kolektivech napodobují (jsem free, to je cool apod.).
Začleňování cizích prvků je však dlouhodobým procesem, někdy se přejímá pouze jako
slovotvorný či sémantický vzor (supermodelka). I když proniknou prvky do repertoáru
slovotvorných prostředků běžně mluveného jazyka, začleňují se do spisovné normy pomalu a
obtížně.
Protože nová pojmenování vznikají a uplatňuji se různou měrou, můžeme je rozdělit na dvě
skupiny6: a) ta, která se do slovní zásoby pouze zařazují, doplňují ji, a to proto, že mají buď
stylový příznak, nebo izolovaný, specializovaný význam (peeling, skype,..); b) prostředky
nastupující, konkurenční, variantní, které určují pohyb slovní zásoby (super, frontman,..).
Jak již bylo řečeno, jazyk má svou vnitřní dynamiku - jazykové změny jsou výsledkem
jazykových a mimojazykových zákonitostí jeho vývoje a slovní zásoba odráží změny v sociálních
6 Martincová, O., 1983, s. 28.
11
podmínkách života společnosti nejrychleji a nejpohotověji. Velké množství nových pojmenování
se však v komunikačních aktech společnosti neudrží a zanikne.
II. STYLOVÁ PŘÍZNAKOVST NEOLOGISMŮ. SLANG.
Neologismy v časopisech pro mládež jsou většinou stylově příznaková pojmenování
(prostředky hovorové a publicismy – př. bulvár), z velké části se jedná o jevy nespisovné
(slangové a přejaté výrazy či slovotvorné prostředky – př. předskokan, fitko). Pronikáním a
zařazováním do stylové organizace slovní zásoby určují jeden z procesů v rovině funkčně stylové
– přehodnocuje se tak stylová platnost příznakových prostředků funkčně stylových vrstev
spisovného jazyka. Většinou ztrácejí svůj stylový příznak v okamžiku, kdy začíná být stylově
neutrální výraz pociťován jako knižní. Na jeho místo pak plynule nastupuje pojmenování dříve
nespisovné (např. holka). Vzhledem k tomu, že se od spisovných výrazů požaduje nocionálnost,
nemají do spisovné normy přístup expresivní slangové výrazy. To se týká značné části
slangových pojmenování. Pokud tedy mluvčí spojují slangové výrazy s různými expresivními
hodnotami, lze předpokládat, že tyto výrazy zůstanou za hranicí spisovné normy (nadupaný,
barbína). I když se častým používáním barvitost ztrácí směrem k běžné mluvě, mnohé
neologismy, které se vyskytují v časopisech pro mládež a mají charakter nespisovných
slangových prostředků, zůstanou pravděpodobně jako dorozumívací prostředek pouze v okruhu
mladistvých. „Onomaziologická motivace je bohatá: ekonomie, výraznost, mobilnost, snaha o
exkluzívnost a atraktivitu, zeslabení oficiálnosti, vyjádření interpersonálních vazeb, jazyková hra,
potřeba vyjádření citového vztahu aj.“(Hubáček, J., 1995). Jazykové zvláštnosti však utužují
soudržnost skupiny a zdůrazňují její vyhraněnost ve vztahu ke skupinám jiným.
Jiná je situace u slangu počítačového a obecně technologického – ten proniká postupně do
všech věkových a sociálních skupin. Jak se později ukáže, největší část nových pojmenování
vzniká právě v souvislosti s rozvojem nových informačních technologií. Ta nejsou tedy již
doménou pouze odborníků, ale stala se součástí každodenního života. Rychlý společenský a
technický vývoj lze nejvýrazněji spatřovat u nastupující generace, pro niž jsou odborné termíny
součástí běžné slovní zásoby. Počítačová terminologie a počítačový slang se nejvíce nachází
v časopisech na tuto tematiku zaměřených (tj. abc a Score), zastoupeny jsou však v různé míře i
v ostatních vybraných periodikách. Na základě větší rozšířenosti mají tato pojmenování větší
šanci stát se v budoucnu součástí spisovné slovní zásoby (internetový, mobil, notebook,..).
12
Velmi frekventovaně se objevují termíny anglického původu (WAP, on-line, web atd.). Mnohé
anglicismy totiž fungují jako internacionalismy v řadě světových jazyků. Počítačové názvosloví
je novodobé, ovšem hodně užívané, a to díky působení médií a všeobecnému rozšíření počítačové
technologie (stahovat, na kompu apod.). Značný počet lexikálních jednotek tohoto slangu tvoří
slova přejatá (hláskově přizpůsobená a začleněná do morfologického systému češtiny). Slova
nejčastěji vznikají tak, že dochází k přejetí anglického slovotvorného základu, slovotvorný
formant je domácí (logovat se, odinstalovat, gamesy,..). Časté jsou i výrazy vzniklé zkracováním,
ty však z důvodu operativnějšího využívání přecházejí ve zkratková slova (fonické zkratky) –
např. cédéčko (CD), džípíeska (GPS) aj.
Je zřejmé, že zařazování neologismů k prvkům spisovné slovní zásoby je dlouhý a
nepředvídatelný proces. Pojmenování, která jsou projevem studentského slangu, mají pro svou
expresivitu menší šanci na přijetí do spisovného spektra, zatímco u frekventovanějšího slangu
počítačového je takový posun pravděpodobnější (u slov, která nevykazují výraznou míru
expresivity). O takovém směřování rozhodne společenský vývoj a jeho zkoumání je
v kompetenci sociolingvistů.
13
5. ČASOPISY
Časopisy pro mládež, ve snaze přiblížit se co nejvíce své cílové skupině, užívají záměrně
stylistické, syntaktické a lexikální prostředky, typické v mluvě svých čtenářů. Mnohdy vytváří i
své vlastní jazykové prostředky, které se pak mezi mládeží šíří, a vzniká tak vlastně jakýsi kruh,
v němž není zcela zřejmé, kdo je autorem neologismu.
V současné době se na prodejních pultech objevuje celá řada různě zaměřených časopisů,
určených mladým lidem, přitom věkové hranice čtenářů nejsou ostré. Většinou jsou souhrnně
označováni jako „náctiletí“. Časopisy nabízí články (a většinou i reklamy) na určité téma podle
toho, na jaký okruh čtenářů jsou zaměřeny. Některé z periodik jsou primárně směrovány na dívčí
publikum, jiné naopak na chlapce. Články se věnují módě, hudbě, slavným osobnostem,
počítačům nebo filmům, součástí jsou rady, příběhy, plakáty, fotografie a výrazné zastoupení má
reklama a inzerce. Dá se říci, že jsou odrazem života dnešní mládeže. Dozvíme se díky nim,
jakou hudbu mladí lidé poslouchají, jakými problémy se zabývají a v neposlední řadě také jakým
jazykem mluví.
Dívčí, chlapecké, hudební nebo počítačové časopisy – každé mají specifické lexikum. Aby
tedy bylo možné utvořit co nejspolehlivější závěry o zkoumané problematice, zvolila jsem
reprezentativní vzorek pěti současných časopisů určených mladým čtenářům (myšleno tedy
„náctiletým“), konkrétně ročník 2006.
1) Top Dívky (Axel springer Praha, a. s.) měsíčník
Časopis je určen primárně dívkám. Články se zaměřují na módní a kosmetické rady, obsahuje
příběhy, horoskopy, reklamy. Grafické zpracování je velmi poutavé, stránky jsou barevné a plné
obrázků a fotografií.
2) Score (Omega Publishing group, s. r. o.) měsíčník
Počítačový časopis, věnuje se moderní elektronice, se kterou je spojeno obrovské množství
reklamy, aby se zákazníci nalákali na nejnovější technické vymoženosti co se týče počítačů,
fotoaparátů, přehrávačů hudby, počítačových her, filmových novinek apod.
3) POPCORN (Axel springer Praha, a. s.) měsíčník
„Časák pro teenagery!“ Tematicky se nejvíce zaměřuje na hudební sféru a informace ze života
slavných osobností. Články se věnují mezilidským vztahům a sexuálním otázkám. Bohatý
14
obrazový a fotografický materiál doplňuje informace z kulturních událostí, nechybí ani recenze
na filmové a hudební události.
4) abc (Ringier ČR, a. s.) čtrnáctideník
Časopis pro mládež (zejména pro chlapce) s dlouholetou tradicí je orientován na oblast vědy,
techniky, přírody a sportu. Čtenář zde pravidelně najde také papírovou skládačku, nejrůznější
soutěže a hry. Reklama je orientovaná na knihy, technické novinky, sportovní potřeby a mobilní
telefony.
5) BRAVO (Bauer media, v. o. s.) čtrnáctideník
Časopis především o populárních hvězdách. Nevyhraněná dlouholetá stálice na trhu, určená
všem bez rozdílu pohlaví. Velké množství fotografického materiálu a informací z osobního života
celebrit dodává BRAVU bulvární charakter. Nechybí sexuální rady a intimní příběhy, součástí
jsou horoskopy, překlady cizojazyčných hudebních textů. Nemalý prostor vyplňuje inzerce a
reklama.
Současný trh nabízí celou řadu periodik pro mládež. Většina z nich nedosahuje valné
obsahové kvality ani jazykové úrovně, texty jsou často psány nespisovným jazykem (slang
studentský, hudební, sportovní, počítačový, apod.), jejich náplň je plytká a často se opakuje
(vyjma časopisu abc a částečně Score). Mnohé z nich proto nejsou ani dostupné v knihovnách,
často však existují v „on – line“ verzi na vlastních internetových stránkách, kde je možné listovat
staršími výtisky nebo si je objednat. Vybrané časopisy reprezentují široké spektrum
konkurenčních časopisů pro mládež.
15
6. DOTAZNÍK
Pro ilustraci vztahu mládeže k rozebíraným časopisům, spisovnému jazyku a k neologismům
jsem vytvořila krátký dotazník. Odpovídali na něj anonymně žáci osmých a devátých tříd
Základní školy UNESCO v Uherském Hradišti (tj. ve věku 13-17 let). Celkem jej vyplnilo 109
respondentů, z toho 50 chlapců a 59 dívek.
Vzor dotazníku
Pohlaví: ……………..Věk:………..Bydliště:………………………………………………………
Škola:………………………………………………………………………Datum..………………. 1) Které z uvedených časopisů čteš a jak často? pravidelně často občas vůbec ne BRAVO Top Dívky Score POPCORN abc jiné………………………………………………………………………………………………….. 2) Jakým způsobem časopisy nejčastěji získáváš? a) sám/sama si je kupuji b) půjčuji v knihovně c) kupují mi je rodiče d) půjčuji od kamarádek/kamarádů e) ………………………. 3)Domníváš se, že články v časopisu jsou psány spisovným jazykem? BRAVO ano ne nevím Top Dívky ano ne nevím Score ano ne nevím POPCORN ano ne nevím abc ano ne nevím 4) Myslíš si, že slova používaná v uvedených časopisech se přenášejí i do běžné komunikace? ANO NE NEVÍM 5) Jak bys nahradil/a slova: cool……………………………..homestory………..………………hitmaker…………………….. megarodina………………………….skejťák……………….………….comp….…………………. frontman……………………………best trick……………………….sexy top…………………… singl…………………………………rider……………………….virtuální……………………… freestyle……………………………multiplayerový………………..fresh hit……………………. beauty………………………………….úlet…………………………trendový……………………
16
6) Souhlasil/a bys, aby nově používaná slova z časopisů (např. viz otázka 5) byla považována za
spisovná?
ANO NE NEVÍM 7) Vadí ti, že do časopisů pro mládež proniká tolik slov z angličtiny? ANO NE
Výsledky dotazníku
Dotazník potvrdil účelové zaměření periodik a ukázal, že cílovou skupinou časopisů Top
Dívky a BRAVO jsou dívky (i když BRAVO není primárně dívčí časopis). Dívky jsou zároveň
občasnými čtenářkami POPCORNu, ale většinou vůbec nečtou technicky zaměřené abc a
počítačové Score. Přesně naopak je tomu u chlapců, kteří naprosto jednoznačně preferují Score a
abc, popř. POPCORN, zatímco BRAVO a Top Dívky přirozeně úplně odmítají. Jako další
oblíbená periodika se u obou skupin objevil filmový Premiere nebo Filtr, u chlapců Maxim či
Computer, u dívek pak Bravo Girl, Sweet 17, JOY nebo Music. To, jaké časopisy daná skupina
vybírá, má vliv i následně na porozumění jednotlivým lexikům, která bývají pro daný tisk
typická.
Naprostá většina respondentů si časopisy sama kupuje, někteří si je půjčují od svých
kamarádů, jen výjimky je dostávají od rodičů. Překvapující je zjištění, že žádný z dotazovaných
si časopisy nepůjčuje v knihovně.
U dívek i chlapců převládá názor, že BRAVO a Top Dívky jsou psány nespisovným jazykem,
dívky sem zařadily ještě časopis POPCORN a chlapci Score. Obě skupiny považují za nejvíce
spisovný časopis abc. Jejich názory veskrze odpovídají realitě.
Většina respondentů si uvědomuje, že slova používaná v uvedených časopisech se přenášejí i
do běžné komunikace a nevadí jim, že do časopisů pro mládež proniká velké množství slov
z angličtiny.
V otázce 5, kde žáci doplňovali vlastní ekvivalenty k vybraným slovům, frekventovaným u
jednotlivých periodik, se objevily různé výsledky. Dívky se jednak projevily jako racionální a
střídmé překladatelky, zároveň trochu tápaly u počítačové či hudební terminologie (best trick,
rider, multiplayerový, hitmaker, apod.7), chlapcům byly většinou cizí výrazy typické pro dívčí
7 Pro velké množství nakonec některá pojmenování z dotazníku do slovníku zařazena nebyla.
17
časopisy (sexy top, fresh hit, beauty,…). Ukázalo se také, že mládež disponuje větší zásobou
synonymních neologismů, takže mnohdy byl jeden neologismus nahrazen neologismem druhým.
Např. cool – in, trendy, super, mazec, hustý; skejťák – prkenáč, smažka, SK8ER, fošnař apod.
Zajímavé je též zjištění, že i když většina respondentů neologismy a anglicismy z časopisů
běžně užívá v denní komunikaci, jen nepatrný zlomek z nich by souhlasil s kodifikací těchto
výrazů. Převažuje konzervativní názor, že např. slova uvedená v otázce 5 a jim podobná by
neměla být považována za spisovná. Je tedy zřejmé, že sami žáci si uvědomují stylovou
příznakovost výrazů v časopisech pro mládež.
18
7. SLOVNÍK ABECEDNÍ
Sesbíraný materiál pro přehlednost nejdříve seřazuji do abecedního slovníku. Obsahuje
celkem 155 slov.
A
adrenalinový (o sportu) - nebezpečný, čímž uvolňuje hormon adrenalin, který zvyšuje krevní tlak
(v současnosti velmi moderní tzv. ‚adrenalinové sporty‘)
aerobic – pohybově rytmické cvičení vycházející z přirozeného spojení pohybu a hudby
afterpárty – pokračující večírek, který následuje po nějaké společenské události (např. koncertu
či jiném večírku apod.)
B
barbína – dívka, která svou vizáží připomíná panenku Barbie (tzn. kráska, většinou s dlouhými
blond vlasy, štíhlé postavy, módně oblečená)
biotechnologický – užívající metod biotechnologie (vědní obor zabývající se využitím látkové
přeměny živých organismů při zpracování některých přírodních produktů)
bluetooth [blútút] – technologie pro počítače nebo mobilní telefony, která umožňuje jejich
vzájemné propojení prostřednictvím záření a tím komunikaci nebo přenos dat
bodyguard [badygárt]- osobní strážce, člen ochranky
bondovka – film s hlavní postavou agentem 007 Jamesem Bondem, popř. obdobný dobrodružný
či špionážní film
bonus – prémie, odměna, dárek navíc
bonusový – prémiový, jako odměna nebo dárek navíc
bowling [boulink] – módní společenská sálová sportovní hra, na principu kuželek
boxerky – typ pánského spodního prádla
bulvár – bulvární tisk; povrchní, senzacechtivá publicistika
bungee jumping [bandží džampink] – skákání z výšky na silném gumovém laně do volného
prostoru
BÝT…
být drsný – slang. nespecifické hodnocení něčeho, co je překvapivé (to je drsný!)
být hustý - nespecifické hodnocení něčeho výrazného, neobvyklého, překvapujícího
být sexy – vypadat nebo působit přitažlivě
být super – být skvělý, vynikající
být v pohodě (o člověku, situaci) – být
v pořádku, nekonfliktní, uvolněný
C
CD [sí dý/cédé] – kompaktní disk
cédéčko – počeštěná grafická podoba
zkratky CD
celebrita – ve společnosti nebo ve svém
oboru apod. známá, vážená a významná
osobnost
comeback [kambek] – návrat někdejších
významných osobností (popř. stylu, díla)
k bývalé úspěšné činnosti
comebackový [kambekový] – týkající se
comebacku, představující comeback někoho,
něčeho
cool [kúl] – skvělé, fantastické
D
datový – týkající se dat, určený pro ně,
obsahující je
deodorant – kosmetický přípravek proti
zápachu z pocení
digitálně – digitálním způsobem
(digitalizace – převedení dat a informací na
číslicové vyjádření)
divous – slang. divný, zvláštní, pochybný
člověk
DVD [dývýdý] – optický disk o průměru 12
cm, umožňuje mnohem větší hustotu
zaznamenaných dat
dývko – slang. DVD
E
ekologie – šetrnost, ohleduplnost
k životnímu prostředí, k přírodě; péče o ně
(př. investice do ekologie)
elf – mytologická postava, přírodní duch,
skřítek
e-mail [ímejl] – zpráva nebo sdělení zaslané
elektronickou poštou
emo boy / emo girl [emo bój, emo gérl] –
chlapec/dívka, hlásící se k hudebnímu a
módnímu stylu emo8
esemeska – počeštěná, psaná verze slova
SMS
exot – člověk značně se lišící zejména svým
vzhledem, vystupováním, činností, velmi
nápadný
F
fit – užívaný ke cvičení ve stylu fitness; pro
toto cvičení určený nebo na ně
specializovaný (fit program)
fitko – expr. fitness centrum
fotbálek – druh společenské hry, kdy 4 hráči
soupeří pákami v miniaturním fotbalovém
zápasu
free [frý] – 1. expr. volně, nespoutaně, bez
vázanosti na konvence 2. volný, zdarma
(holky vstup free)
8 emo=zkr. emotion, kapely ventilují své vnitřní
emoce prostřednictvím textů a hudby, jejich
přívrženci se zastávají specifický módní styl
20
freestyle [frýstajl] – ‚volný styl‘ 1. technika
při jízdě na skateboardu 2. specifický módní
styl odívání skateboardistů
fresh [freš] – svěží, čerstvé, ‚mladistvé‘
(fresh hity)
frontman/frontmanka
[frontmen/frontmenka] – vedoucí
zpěvák/zpěvačka hudební skupiny
fun [fan] – legrace, zábava, popř. legrační,
zábavné (důležitý je hlavně fun)
fun club [fan klub] – klub obdivovatelů,
přívrženců, fanoušků určité slavné osobnosti
G
gamesy [gejmsy] – počítačové hry
gorila – slang. osobní strážce, člen ochranky
GPS modul [dží pí es] - globální
souřadnicový systém (Global Positioning
System), navigační a polohovací systém,
používá se při navigaci automobilu nebo při
turistice
GPSka [dží pí eska] – slang. GPS
H
hacker [hekr] – „virtuální zloděj“, snaží se
proniknout do cizího počítačového systému a
získat data
hardware [hárdvér] – souhrnný název všech
součástí, z nichž se skládá nebo se kterými
spolupracuje počítač
hitparáda – hudební soutěž, ‚přehlídka‘
nejúspěšnějších hudebních nahrávek
homestory [houmstory] – z angl. příběh
z domova
hot line [hot lajn] – telefonní linka, na níž
mohou občané získat důležité informace
nebo se obrátit o pomoc; horká linka
hot pants [hot pents ] – z angl. ‚horké
chvění‘ – vzrušující okamžiky, napjaté chvíle
hydratace – odb. vázání molekul vody,
v kosmetice označuje stav, kdy je pokožce
dodávána voda z kosmetického přípravku
CH
chat [čet] – komunikace přes internetovou
síť, uskutečňuje se v reálném čase
prostřednictvím klávesnice a monitoru
chatovat [četovat] – komunikovat
prostřednictvím chatu
chatař [četař] – člověk, který chatuje
chmuro – slang. špatná nálada, chmurná
atmosféra
I
ICQ [áj sík jú] – komunikační program pro
reálnou komunikaci mezi uživateli sítě
internet
igelitka – taška z igelitu
info – informace (zkr.)
infraport – poč. schopnost elektronických
přístrojů (počítačů, televize apod.)
komunikovat prostřednictvím infračerveného
záření
21
internet / internetový – celosvětová
informační a komunikační síť, která vznikla
propojením jiných sítí
internetový vyhledávač – webová stránka,
jejíž hlavní náplní je vyhledávání
internetových odkazů podle zadaného
klíčového slova nebo slovní spojení
J
jízda – večírek, emotivní společenský
zážitek, často spojený s alkoholem
K
klik – poč. aktivace myší, rychlý energický
tlak na tlačítko myši
komiks – obrázkový seriál s dobrodružnými
senzačními příběhy, otiskovaný v časopisech
komp (i comp) – slang. osobní počítač (zkr.
computer [kompjútr])
kondicionér – kosmetický přípravek
k ošetření vlasů po umytí
konzola – poč. obecně zařízení připojené
k něčemu, k jiné elektronické jednotce (např.
playstation9 k počítači apod.)
kreativní – (o oboru reklamy) týkající se
obsahové náplně reklamy a způsobů jejího
ztvárnění (kreativní ředitelka)
L
libový – nevýrazný, dosažený bez většího
úsilí a zaujetí
9 Herní zařízení k ovládání děje počítačových her a
videoher na monitoru.
lifting – vyhlazení vrásek chirurgickou či
nechirurgickou cestou
live [lájv] – živě, naživo (snímaný, natáčený,
vysílaný)
logovat se – poskytovat počítači své
uživatelské jméno a heslo, díky tomu je
uživatel vpuštěn do systému (sítě, programu)
love (příběh) [láv] – adj. zamilovaný
(příběh), (v ostatních případech jako subst. láska)
love story [láv story] – příběh lásky,
zamilovanosti; romantická aféra
M
mail [mejl] – zrácený zápis slova e-mail
megahitový – (o hudební nahrávce) je
megahitem (tzn. velmi úspěšným hitem)
megakoncert – obrovský koncert, ve
‚velkém stylu‘
megaodolný – velmi, velmi odolný
megarodina – velmi velká rodina
megastar – největší hvězda mezi všemi
umělci
make up [mejkap] – 1. tónovací krém na
obličej v barvě pleti 2. kosmetické líčení
obecně
mikroelektronika – obor elektroniky
pracující s prvky velmi malých rozměrů
mobil – hovor. mobilní telefon
mobilní – schopný přemístění, přenášení
apod., přenosný
22
modem – poč. elektronické zařízení
umožňující přenášet data mezi počítači
prostřednictvím telefonní linky
modýlek – expr. model, tzn. celkové sladění
oděvu a doplňků
monofonní – tech. přenášený pouze jedním
zvukovým kanálem (př. mobil má monofonní
vyzvánění)
MP3 přehrávač – audio přehrávač, který je
schopen přehrávat zvukový záznam ve
formátu MP310
N
nadupaný – expr. velmi výkonný, velmi
kvalitní (př. nadupaný počítač)
news [ňús] – zprávy, novinky
notebook [noutbúk] – přenosný počítač
O
odinstalovat – odstranit instalovaný (tzn.
uložený na disku ve spustitelném nastavení)
program
odkaz – poč. hypertextový odkaz; barevně
odlišený text nebo obrázek na webové
stránce, který prostřednictvím aktivace myší
zobrazí jinou webovou stránku či informaci
ojetý - opotřebovaný
OK [oukej] – jistě, fajn
10 Formát ztrátové komprese zvukových souborů,
založený na kompresním algoritmu MPEG - při
zachování vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost
hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na
desetinu.
on-line [onlajn] – stav, kdy je uživatel přímo
napojen na síť
operátor – 1. provozovatel sítě mobilních
telefonů 2. pracovník v telekomunikační
sféře
P
paintball [pejntbol] – bojová hra, při níž se
střílí po protivnících barvicími náboji
paměťovka – paměťová karta v počítači
paparazzi [paparaci] – fotoreportér
zaměřený na skandální, senzační snímky ze
soukromí slavných osobností
PC [písí] – (z angl. personál computer)
osobní počítač
PC hry – počítačové hry
pecka – hit, energická píseň (př. skupina
Roxette vystoupila s peckou Joyride)
peeling [pílink] – 1. odstraňování
odumřelých kožních buněk z povrchu
pokožky kosmetickými prostředky 2.
přípravek k tomuto určený
pirát – výrobce, šiřitel, prodejce ‚pirátských
kopií‘ videokazet, hudebních nahrávek apod.
(počítačový pirát)
pohodový – uvolněný, nezávislý, klidný,
příjemný
poppunkerka – popová punkerka, tzn. žena,
která svou vizáží nebo uměleckou činností
spojuje prvky popu a punku
portál – rozsáhlé webové stránky, které
slouží uživateli jako křižovatka
23
postery [poustry] – plakáty
prkno – slang. skateboard
propařit – 1. celou dobu pít a tančit na
večírku 2. celou dobu hrát na počítači
předskokan – hud. kdo hraje před hlavním
účinkujícím, úvodní kapela
psychotest – psychologický test
psychopostavička – slang. divná postava
(figurka), působící zvláštním psychickým
dojmem
Q
R
RAM-disk11 – poč. disk s operační pamětí
ramka – slang. paměť RAM
raper [reper] – zpěvák rapu12
rider [rajdr] – slang. poč. ‚jezdec‘, hráč
dobrodružných počítačových her
rocker – zpěvák nebo hráč rockové hudby
rychleschnoucí – v kosmet. o laku na nehty,
jehož výhodou je rychlé zaschnutí
S
sexsymbol – (o člověku) sexuální symbol
show [šou] – velkolepé představení
síť – počítačová síť, kdy si propojené
počítače mohou vyměňovat data;
nejrozsáhlejší sítí je internet
11Random Access Memory (paměť s náhodným
přístupem) 12Hudební styl, kdy zpěvák v rytmu předříkává
rýmovaný text písně.
skatepark [skejtpárk] – sportovní areál
určený pro skateboarding
skateboarding [skejtbórdink] – ježdění na
skateboardu
skejťák – jezdec na skateboardu13
SK8 [skejt] – zápis slova skate (zkr.
skateboard)
skype [skajp] – počítačový program, který
umožňuje telefonickou nebo písemnou
komunikaci prostřednictvím internetu
skysurfing [skájserfink] – sport, kdy
sportovec tažený na laně za letadlem lyžuje
ve vzduchu
slevový – poskytující slevu (př. slevový
kupon)
slušňácká – slang. působící slušným dojmem
smajlík – (z angl. smile = úsměv) znaková
zkratka, která doplňuje psanému textu
emotivní zabarvení a nahrazuje výraz
autorovy tváře
SMSka – (Short Message Service). Služba
pro krátké textové zprávy v oblasti mobilních
telefonů.
soundtrack [sáundtrek] – nahrávka hudby
z filmu, představení apod., vydaná
samostatně
spadnout na dno – dostat se do tíživé
osobní situace, do životní krize
speciál – mimořádný díl, příloha
13 Deska na kolečkách.
24
stahovat – poč. ukládat data na místní disk
do počítače
sudoku – matematická inteligenční hra
přejatá z Japonska, založená na doplňování
číslic do předem částečně vyplněné tabulky
super – skvěle, prvotřídně
supermodelka – mimořádně úspěšná
modelka
surfovat [serfovat] – užívat informačních
služeb internetu, prohlížet webové stránky
surfař [serfař] – uživatel informačních
služeb internetu
Š
šoubyznys – slang. filmové, hudební, zábavní
podnikání
T
tapety – grafické úprava (motiv, fotografie
apod.) displeje mobilního telefonu
tatoo shop [tatú šop] – tetovací studio
telenovela – televizní seriál sentimentálního,
romantického ladění
topmodelka – špičková modelka
TV [tévé] - televize
U
ufoun – slang. člen mimozemské civilizace
ufologie – obor zahrnující shromažďování
informací o UFO14 a snažící se dokázat
jejich existenci
14 Unidentified flying objects = neidentifikovatelné
létající objekty.
ups! – citoslovce úleku či překvapení,
s omluvou v podtextu
U-rampa – sport. uměle vytvořená dráha
nebo překážka, která svým tvarem průřezu
připomíná písmeno U
utility – poč. programy velmi malé velikosti
a vysoké užitečnosti
V
videohra – hra, jejíž děj se odehrává na
obrazovce televize a jejíž průběh ovlivňují
hráči prostřednictvím hrací mechaniky
(joysticku)
videoklip – obrazové zpracování písně,
natočené pomocí videotechniky
V. I. P. [ví aj pí]- very important person;
označení společensky důležité osoby, která
má díky svému vysokému postavení
společenská privilegia
vipák – slang. člen třídy V. I. P.
vir, virus – poč. program poškozující data,
programy
virtuální – poč. vztahující se k virtuální
realitě
v poho – slang. v pohodě
W
WAP – (Wireless Application Protocol)
protokol pro bezdrátový přístup
k elektronické poště a textovým webovým
stránkám pro mobilní telefony.
Web – poč. nejpoužívanější informační
služba v rámci internetu, jejímž principem je
25
zřetězení textů a jiných (např. obrazových)
informací prostřednictvím vzájemných
odkazů (četl jsem to na webu)
webík – slang. web
wi-fi (WiFi) – poč. Wireless Fidelity
(bezdrátová věrnost). Bezdrátová síť pro
internetové připojení.
wow! [uau] – citoslovce údivu a překvapení
X
Y
Z
Ž
žárlivka – expr. žárlivá žena
26
8. SLOVNÍK ETYMOLOGICKÝ
Ve slovníku etymologickém jsou slova schematizována z hlediska svého původu. Jsou
zařazena do oddílů podle toho, jakým způsobem vznikla, a to buď 1. tvořením, 2. přejímáním
z cizích jazyků, 3. sémantickým tvořením, 4. posunem mezi vrstvami a 5. univerbizací . Jak se
později ukáže, v některých případech může být takové dělení sporné a jednotlivá pojmenování
mohou spadat do více kategorií.
I. TVOŘENÍ
Tvoření slov je specifickým prostředkem vytváření nových pojmenování, je to nejdůležitější
způsob rozvíjení a obohacování slovní zásoby českého jazyka. Podstata tohoto pojmenovacího
způsobu spočívá v tom, že nová jednoslovná pojmenování vznikají na základě jiných, již
existujících slov jistými morfologickými obměnami jejich morfologické struktury,
tzv. slovotvornými postupy. Slovotvorně motivované slovo se skládá ze základu a formantu,
popř. jde-li o složeninu, ze dvou i více slov základových. Formanty zahrnují předpony (prefixy),
přípony (sufixy), zápony (postfixy), kmenotvorné přípony, koncovky i volné morfémy (reflexivní
se, si), a to jednotlivě i v různých kombinacích.
Rozeznáváme tři slovotvorné způsoby: odvozování (derivaci), skládání (kompozici) a
zkracování (abreviaci).
A) odvozování
Odvozování je základní a nejrozšířenější způsob tvoření slov v češtině. Spočívá v tvoření
slova od jiného základu pomocí odvozovacích prostředků – prefixů (př. odolný - megaodolný),
sufixů (př. internet - internetový). V některých případech se jedná o odvozování bez zvláštní
slovotvorné přípony, pouhou záměnou souboru koncovek – konverzi (př.). Okrajové postavení
má odvozování od úplného slovního tvaru tzv. postfixem (př. kdo – kdosi).
Vedle těchto základních druhů derivace se příležitostně uplatňují i derivace zpětné –
deprefixace (př. e-mail - mail ) a desufixace (př. speciální - speciál).
Neologismy vzniklé odvozováním:
a) prefixace
mega- : megahitový, megakoncert, megaodolný, megarodina, megastar
27
psycho- : psychopostavička, psychotest
video- : videohra, videoklip
after- : afterpárty
bio- : biotechnologický
home- : homestory
infra- : infraport
mikro- : mikroelektronika
od- : odinstalovat
pro-: propařit
před- : předskokan
super- : supermodelka
tele- : telenovela
top- : topmodelka
b) sufixace
- ový: adrenalinový, bonusový, comebackový, datový, internetový, pohodový, slevový
- ka: frontmanka, GPSka igelitka, poppunkerka, ramka, SMSka, žárlivka
- er: hacker, raper, rider, rocker
- ovat: chatovat, logovat se, surfovat
- ař: chatař, surfař
- ko: cédéčko, fitko
- ek: fotbálek, modýlek15
- ák: vipák
- ní: mobilní
- (c)ká: slušňácká
- ík: webík, smajlík
- ivní: kreativní16
- ky: boxerky
- logie: ufologie
15 Alternace a:á, e:ý 16 Odvozeno od substantiva kreace, alternace c:t.
28
- na: barbína
- ný: nadupaný
- oun: ufoun
- ovka: bondovka
c) konverze
klik – zároveň se mění slovotvorná charakteristika slova (verbum se mění na substantivum)
exot – odvozeno z původního adjektiva exotický na substantivum17
d) postfixace
e) deprefixace
Pojmenování mail spadá do této kategorie pouze tehdy, budeme-li je posuzovat jako
pozůstatek ze základového tvaru e-mail. V něm sice „prefix“ e- znamená zkratku anglického
elektronic (adjektivum), ale v češtině je spolu se substantivem mail vnímán jako jedno zkratkové
slovo, od něhož byla sekundárně zkrácená první část (‚prefix‘) odtržena.
f) desufixace
speciál – (v textu např. speciál vystřihovánek namísto např. speciální část s vystřihovánkami)
Odvozování se ukázalo jako velmi produktivní způsob tvoření slov. Nejvíce je zastoupena
prefixace a sufixace. Nejfrekventovanější jsou prefixy cizího původu, a to mega-, psycho- a
video-. Nejčastějšími sufixy jsou –ový, -ka, přejatý sufix -er a –ovat. Ostatní odvozovací
způsoby jsou zastoupeny minimálně, postfixace se nevyskytla vůbec.
B) skládání
Tvoření slov skládáním (kompozicí) je v češtině méně významné než odvozování. Při tomto
slovotvorném způsobu vstupuje do utvořeného slova více než jedno plnovýznamové základové
slovo, nejčastěji jsou to slova dvě (př. psychopostavička). Často je skládání spojeno
17 Slovo zároveň získalo nový význam. Exot – někdo nápadný, zvláštní, má negativní konotaci. Původně exotický =
orientální, cizokrajný.
29
s odvozováním (slovotvorný způsob tzv. kompozičně - derivační - př. vysoká škola -
vysokoškolský).
Složeninám jsou blízké slovní spřežky, tzv. juxtapozice, které vznikly spojením
syntaktického spojení v jedno slovo a nezměnily svou morfologickou charakteristiku
(např. rychleschnoucí).
Neologismy v časopisech pro mládež, které vznikly skládáním, mají velmi často část
složeniny přejatou z cizího jazyka (př. videohra, topmodelka aj.). Potvrzuje se tím současná
tendence slovní zásoby přejímat vzory z cizích jazyků, zejména z angličtiny.
Neologismy utvořeny skládáním:
hitparáda, poppunkerka (pop + punkerka<punker), rychleschnoucí, sexsymbol, šoubyznys
(počeštěný pravopis, původně angl. showbusiness), telenovela, videohra, videoklip18.
Velkou část tvoří neologismy, které jsou přejaté z anglického jazyka a skládáním vznikly
původně v jazyce anglickém: bluetooth (blue tooth – ‚modrý zub/vrub‘), comeback (come back
– pojď/jít zpět), freestyle (free style – volný styl), homestory (home story – domácí příběh),
notebook (note book – kniha poznámek), paintball (paint ball – barevný/malovaný míč),
skatepark (skate park – park pro skateboarding), skysurfing (sky surfing – surfování na obloze),
soundtrack (sound track – zvuková stopa). Proto tyto výrazy spadají zároveň do kapitoly
II. Přejímání.
Skládání se ukázalo jako produktivní slovotvorný způsob, ale frekvence odvozování
nedosahuje.
C) zkracování
Zkracováním souslovných pojmenování vznikají slova zkratková. Takové tvoření není (resp.
dosud nebylo) příliš časté a bylo typické spíše u jmen institucí a výrobků. Sebraný materiál však
ukazuje, že v rámci neologismů zaujímají slova zkratková nezanedbatelnou část.
Neologismy utvořené zkracováním:
CD – Compact Disc (kompaktní disk)
DVD - Digital Video Disc (digitální video disk)
18 Na neologismy videohra a videoklip lze pohlížet dvojím způsobem – buď jako na výrazy odvozené cizím prefixem
video- , nebo jako na složeninu pojmenování video + hra/ klip. Stejně je tomu u pojmenování homestory (např.
homevideo apod.). Proto slova řadím do oddílů skládání i odvozování.
30
e-mail – elektronic mail (elektronická pošta)
GPS modul – Global Positioning System (globální souřadnicový systém)
ICQ – I seek you (hledám tě)
MP3 (přehrávač) - MPEG-1 Layer 3 (Motion Picture Experts Group – kompresní algoritmus)
PC - Personal Computer (osobní počítač); PC(adj.) hry –počítačové hry
RAM-disk – Random Access Memory (paměť s náhodným přístupem)
SK8 - sk-eight (skate/skejt = skateboarding)
SMS(ka) - Short Message Service (služba krátké textové zprávy)
TV - TeleVision (televize)
V.I.P. - Very Important Person (velmi důležitá osoba)
WAP - Wireless Application Protocol (protokol pro bezdrátový přístup)
Wi-fi (WiFi) – Wireless Fidelity (bezdrátová věrnost)
Zkráceniny, tzv. useknutá slova, vznikají prostým odpojením koncových nebo počátečních
slabik slova, přitom bývá často měněna kvalita základu nebo zakončení. Často se spojují
s derivací (konverzí nebo sufixací).
dývko (z DVD – dývýdýčko), komp (z computer) info (z informace), v poho (z v pohodě)
Všechny neologismy utvořené zkracováním tvoří slova (zkratky) cizího původu. Jedná se
většinou o pojmenování z oboru informatiky, v němž je nutná mezinárodní srozumitelnost. Proto
se i v češtině cizojazyčnost zachovává a nelze tedy do budoucna očekávat nástup konkurenčních
českých variant. Zajímavé je i zjištění, že žádný z uvedených neologismů se neobjevuje
v Akademickém slovníku cizích slov z roku 199719. To dokazuje, jak rychlým tempem se
v současnosti slovní zásoba obohacuje.
Ukázalo se, že tvoření slov patří k nejproduktivnějším způsobům vzniku neologismů – ty jsou
však většinou tvořeny od přejatých základů nebo přejatými afixy. Vychází tedy primárně
z přejímání. V rámci celkového počtu vzniklo odvozováním, skládáním nebo zkracováním 56%
pojmenování20. Zachovává se tím tradiční jazyková tendence češtiny, v níž metoda tvoření slov
zaujímá nejdůležitější postavení.
19 Akademický slovník cizích slov. Edited by Věra PETRÁČKOVÁ – Jiří KRAUS. Praha : Academia, 1997. 834 s.
ISBN 80-200-0607-9. 20 Některá spadají zároveň i do jiných kapitol.
31
II. PŘEJÍMÁNÍ
Lexikální zásoba každého jazyka se obohacuje nejen prvky vlastního, ale i cizího jazyka.
Zvláště v současnosti, kdy se zjednodušuje a urychluje komunikace mezi národy a znalost
angličtiny je povinnou součástí základního vzdělání. Díky tomu disponuje většina mládeže
znalostmi minimálně jednoho cizího jazyka a dokáže používat cizí slovní zásobu v běžné
komunikaci. Ze školních a přátelských kolektivů se pak v průběhu času rozšiřuje do sféry
běžného jazyka. Časopisy pro mládež tyto tendence úspěšně podporují – samy v článcích
anglicismy hojně používají (wow!, cool, free…).
Mezi přejímané lexikální jednotky patří nejen jednotlivá slova, ale i spojení slov a frazémy.
Cizí vlivy jsou patrné především v oblasti terminologie, a to zvláště v oboru výpočetní techniky,
hudby nebo sportu. Je ovšem třeba rozlišovat mezi cizími prostředky významově a stylisticky
potřebnými a mezi těmi, za které náhrada je, a dále mezi cizími prostředky, jež jsou společné
několika kulturním jazykům (internacionalismy). „Přejímání slov není důsledkem podléhání
cizím vlivům, ale i svědectvím životaschopnosti jazyka a jeho aktivního přístupu k novým
skutečnostem i jejich pojmenováním“ (Filipec, J., Čermák, F., 1985, s. 121).
Podle způsobu a míry přizpůsobení můžeme rozdělit přejatá slova na:
1) lexikální jednotky citátové
Zachovávají si původní pravopis, zčásti i výslovnost a odlišují se od domácího
morfologického systému. Užívají se zvláště v jistém sociálním, profesním a kulturním okruhu.
bodyguard, comeback, cool, emo boy, emo girl, freestyle, fresh, frontman, fun, fun club,
homestory, hot line, hot pants, live, love, love story, news, paparazzi, SK8 , ups!, V.I.P., wow!21
2) lexikální jednotky částečně přizpůsobené
Jsou dosud pociťovány jako cizí, protože označují z hlediska běžného uživatele jazyka méně
běžné skutečnosti, obvykle mají cizí nebo rozkolísaný pravopis.
aerobic/aerobik, bonus, afterpárty, barbína, biotechnologický, celebrita, elf, exot, fitko,
frontmanka, hydratace, info, komiks, kondicionér, kreativní, lifting, mail, mobil, mobilní,
21 Citoslovce wow! a ups! nespadají jednoznačně do žádné kategorie. V českém jazykovém systému však nejsou
dosud kodifikovány a nevyskytují se ani v žádném slovníku (Slovník nespisovné češtiny, 2006, Nová slova v češtině,
1998, Slovník cizích slov, 1998 aj.). Řadím je proto k lexikálním jednotkám citátovým.
32
monofonní, MP3 přehrávač, operátor, postery, raper, rider, rocker, show/šou, skate/ skejt,
speciál, sudoku, šoubyznys (i showbusiness), vir
3) lexikální jednotky zcela zdomácnělé
Českému jazykovému prostředí se přizpůsobily natolik, že se vytratilo povědomí o jejich
cizím původu.
bulvár, gorila, modýlek (odvozeno od model), pirát, tapeta, trénovaný, (U-)rampa
4) Jednotky z hlediska přejímajícího jazyka motivované, a to kalky (slovotvorné, frazeologické
a sémantické napodobeniny cizího vzoru s využitím domácích jazykových prostředků) a slova
hybridní (spojení prvků domácího a cizího jazyka).
adrenalinový, bondovka, bonusový, boxerky, být sexy, být super, dývko, gamesy, hitparáda,
chatař, chatovat, internetový, logovat se, megahit22, megakoncert, megaodolný, megarodina,
megastar23, mikroelektronika, odinstalovat, PC hry, poppunkerka, psychotest, psychopostavička,
ramka, sexsymbol, skatepark, skejťák, smajlík, SMSka, surfovat, supermodelka, telenovela,
topmodelka, ufoun, ufologie, videohra, videoklip, vipák, webík, virtuální
5) internacionalismy
Zvláštní skupinu přejatých slov tvoří slova mezinárodní (internacionalismy), užívaná ve
většině evropských a části neevropských jazyků. Jde především o nadnárodní jednotky
latinského, anglického nebo řeckého původu. Patří k nim velká část mezinárodní odborné
terminologie (např. italská hudební terminologie, anglická sportovní a počítačová terminologie
apod.).
bluetooth, bowling, bungee jumping, CD, DVD, ekologie, e-mail, fit, hacker, hardware, chat,
ICQ, infraport, internet, konzola , (love), make up, modem, notebook, OK, on-line, paintball, PC,
22 Ačkoliv slovo hit je původně také přejaté, v naší slovní zásobě už zdomácnilo a je kodifikováno. Totéž platí u slov
mikroelektronika, psychotest, sexsymbol, skatepark, supermodelka, telenovela, topmodelka 23 Obě části složeniny pocházejí z cizího jazyka, ale složenina jako taková vznikla hybridním tvořením až na našem
území.
33
peeling, RAM-disc, skateboarding, skype, skysurfing, soundtrack, tatoo shop, utility, WAP, web24,
wi-fi
Přejímání je v rámci získaného materiálu spolu s tvořením slov nejproduktivnější způsob
získávání nových pojmenování. Naprostá většina neologismů v časopisech pro mládež byla buď
kompletně z cizího jazyka přejata, nebo alespoň převzala cizí základ. Nejvíce nových
pojmenování jsou lexikální jednotky částečně přizpůsobené nebo tzv. slova hybridní, což
poukazuje na pozvolné začleňování cizí slovní zásoby do českého jazykového systému25.
Časopisy pro mládež se výraznou měrou podílí na tom, že zejména anglicismy se stávají
přirozenou součástí slovní zásoby mládeže.
24 Synonymum k World Wide Web (‚celosvětová pavučina‘). V internetových adresách psáno www. 25 Dělení na internacionalismy a slova citátová je někdy rozporuplné (OK, V. I. P. apod.)
34
III. SÉMANTICKÉ TVOŘENÍ
Dalším způsobem, jakým jsou utvářeny neologismy, je tzv. sémantické tvoření. Nejedná se
zde o vznik nového slova v pravém slova smyslu, ale pouze o přiřazení nového významu už
existujícímu slovu, čímž vzniká nový prvek slovní zásoby.
Sémantické tvoření slov lze charakterizovat jako způsob tvoření nových pojmenování, který
spočívá v tom, že jeden význam (sémantické centrum lexikální jednotky) motivuje význam
druhý. Při něm nedochází k slovotvornému formování. Při vzniku nového významu dané formy
může jít jak o pojmenování nového obsahu, tak i o pojmenování obsahu dříve ztvárněného.
Vznikají pojmenování jak nocionální, tak i expresivní.
Význam slova je jednou z jeho základních charakteristik. Slova jsou zpravidla nositeli
významu lexikálního, který umožňuje pojmenovávání předmětů, jevů a vztahů mimojazykové
reality, a významu gramatického, jehož prostřednictvím plní především vnitrojazykové, zvláště
textové funkce. V aktuálních kontextech mohou slova nést i význam pragmatický, vyjadřující
různé postoje mluvčího k sdělované skutečnosti, k situaci promluvy apod. Na základě lexikálního
významu je možno rozdělit sémanticky tvořené neologismy do tří skupin:
1. Pojmenování substance podle podobnosti s jinou substancí (metafora)
neologismus základní význam přenesený význam
barbína panenka Barbie jakákoliv jí podobná dívka (půvabná, štíhlá
blondýna, vkusně a moderně oblečená)
boxerky oděv sportovců při boxu módní pánské spodní prádlo
gorila velká opice člen ochranky
exot exotický = cizokrajný, orientální posměšné označení zvláštního člověka
prkno dřevěná deska skateboard
síť (provazové) pletivo s oky spletité propojení webových stránek
tapety papír k pokrývání stěn grafické zpracování displeje mobilního
telefonu
35
2. Pojmenování substance podle vnitřní souvislosti znaků s jinou substancí (metonymie)
neologismus základní význam přenesený význam
být hustý být s malými mezerami mezi
sebou
být překvapivý, být ‚odvaz‘
být drsný být hrubý na povrchu být neočekávaný, překvapující
bulvár široká ulice senzacechtivý tisk
ekologie věda o vztazích mezi
organismy
ohleduplnost k životnímu prostředí
hacker ten, kdo zasekává zloděj počítačových dat
hot line horká linka telefonní linka pomoci
hot pants horké chvění vzrušující momenty
jízda jetí, ježdění opilecký večírek
libový netučný nevýrazný, bez zaujetí
make up tónovací krém na obličej kosmetické líčení obecně
nadupaný ten, který hodně dupal velmi výkonný
odkaz upozornění (na jinou
literaturu apod.)
hypertextový odkaz na webové stránce
ojetý jetím opotřebovaný použitý, ne nový
operátor pracovník obsluhující
počítače
provozovatel mobilní sítě
pecka tvrdý obal se semenem energická píseň, hit
pirát loupežný námořník výrobce, šiřitel, prodejce ‚pirátských
kopií‘ videokazet, hudebních nahrávek
apod.
portál umělecky upravený vchod do
význačné budovy
‚křižovatka‘ webových stránek
propařit nechat projít pařením, párou 1. strávit bujarým pitím a tancem 2. strávit
hraním počítačových her
předskokan kdo skáče zahajuje koncert slavnější kapely
rider Jezdec hráč počítačových her
36
spadnout na dno spadnout na dno být v životní krizi
stahovat táhnout dolů ukládat na disk informace nalezené na
internetu
surfovat jezdit na surfu prohlížet webové stránky
surfař jezdec na surfu ten, kdo prohlíží webové stránky
vir mikroorganismus program poškozující počítačová data
3. Pojmenování podle výrobní značky, podle vlastního jména nebo podle jména místního
neologismus základní význam přenesený význam
bondovka film s hlavním hrdinou agentem Jamesem
Bondem
jakýkoliv podobný dobrodružný
špionážní film
Za zvláštní případy tvoření je možno považovat i zužování (specifikaci) významu, rozšiřování
(generalizaci) významu, významovou abstraktizaci (spadnout na dno) a konkretizaci.
K variantám přenesených pojmenování se počítá i eufemismus (tj. zjemnění) a dysfemismus
(tj. zhrubění).
Sémantickým tvořením bylo celkem utvořeno 34 neologismů, tzn. asi 19 % z celkového
jazykového materiálu26. Většina z nich vznikla na základě vnitřní souvislosti znaku s jinou
substancí. Některá pojmenování vznikla zároveň odvozováním z přejatého základu (boxerky,
surfovat, bondovka), zastoupení cizích i domácích pojmenování je rovnoměrné.
V rámci získaného materiálu představuje přiřazování nového významu již existujícím
pojmenováním méně produktivní způsob tvoření neologismů.
26 V tabulkách se neobjevilo z angličtiny přejaté slovo cool, jehož původní význam je chladný, studený, klidný.
Přenesený významu v češtině (skvělé, úžasné) tedy nespadá do žádné výše uvedené kategorie.
37
IV. POSUN MEZI VRSTVAMI
Slovní zásoba se obohacuje nejen tvořením slov, přiřazováním nových významů či
přejímáním z cizích jazyků. Pohyb se uskutečňuje i v rámci již vytvořených lexikálních jednotek.
Pojmenování si zachovávají svůj význam i strukturu, pouze se přesouvají v jednotlivých
vrstvách národního jazyka.
Celonárodní slovní zásoba totiž není zcela sourodým celkem. Rozlišuje se v ní především
lexikon náležející k spisovnému jazyku a lexikon nespisovných jazykových útvarů nebo
nářečních polotvarů (tj. teritoriálních a sociálních dialektů). Diferenciace existuje i v rámci
spisovné slovní zásoby. Vedle tzv. slov neutrálních (použitelných každým mluvčím v každé
situaci) lze vyčlenit vrstvy slov charakterizované nějakým specifickým příznakem – příznakovost
daná časovou platností slov, citovostí nebo přináležitostí k funkčnímu stylu27.
V teritoriálně vymezené slovní zásobě vyčleňujeme dialektismy (slova, jejichž užívání je
vymezeno místně), regionalismy (slova vymezená pro jistou oblast) a etnografismy (označují
skutečnost specifickou pro život v daném regionu). Zvláštní vrstvu představují slova obecné
češtiny, která se z původního středočeského interdialektu rozšiřují do celého území a běžné
mluvy národa.
Pro naše potřeby je relevantní popis slovní zásoby z hlediska sociálního. Z tohoto pohledu se
vymezuje lexikon profesních mluv, slangů a argotů. Profesní mluva je soubor termínů a frází
užívaných skupinou zaměstnanců při pracovním procesu, slang je soubor termínů a frází
užívaných skupinou lidí se stejným zájmem, argot je mluva společenské spodiny. „K slovní
zásobě profesních mluv a pracovních slangů je třeba poznamenat, že v řadě případů jde vlastně o
slova, která v daném prostředí plní funkci odborné terminologie, nejsou však jako termíny
kodifikována. Hranice mezi výrazy profesní mluvy (případně slangem) a terminologií je pak do
jisté míry udržována uměle (srov. počítačový slang).“28
V analyzovaných časopisech pro mládež najdeme zejména výrazy slangové a pojmenování
z vrstvy profesní mluvy, argotové prostředky jen sporadicky29. V časopisech BRAVO,
POPCORN a Top Dívky má pochopitelně největší zastoupení slang věkové skupiny jejich
čtenářů. Nejedná se přímo o slang studentský, ale o specifickou kombinaci nespisovných
27 Styl prostěsdělovací, odborný, administrativní, publicistický, řečnický, umělecký, esejistický. 28 Příruční mluvnice češtiny, 2002. s. 94. 29 Do analyzovaného materiálu nejsou zahrnuty.
38
prostředků ze sportovní, hudební, počítačové a studentské sféry. V časopise abc se tento slang
nevyskytuje v tak velké míře, převažují spisovné prostředky. Score disponuje velkým množstvím
slangu počítačového. Tím, jak proniká tento slang do publicistiky, se postupně stále více rozšiřuje
do běžné mluvy, a tím se plynule posouvá do jiné vrstvy. Výrazy, které ještě jedna generace
považuje za nespisovné a slangové, se mohou generaci následující jevit již jako hovorové či
neutrální. V časopisech abc a Score dominuje lexikum, které náleží do vrstvy mluvy profesní, a
to do oblasti informatiky. Jedná se též o terminologii z oblasti výpočetní techniky, která je
většinou pro současnou mládež natolik běžná, že ji pociťuje jako neutrální a přirozenou součást
spisovné slovní zásoby.
Popsat, kdy patří neologismus ještě ke slangu a kdy už je součástí spisovné mluvy, je obtížné,
a pokud není možné opírat se u neologismů o kodifikaci ve slovnících, je to hodnocení veskrze
subjektivní. Sami čtenáři by jistě hodnotili (v závislosti na věku či pohlaví) jazykové výrazy
různě – někteří jako odborné termíny, jiní jako jazykové prostředky běžné. Přesto je do určité
míry možné zhodnotit pohyb vybraných pojmenování mezi jednotlivými vrstvami.
1) Pojmenování, která směřují k běžné mluvě ze slangu a profesní mluvy
Slang boxerky, bulvár (hanl.), esemeska, fotbálek, igelitka, megakoncert, OK,
předskokan, rocker
slang a profesní
mluva počítačová
cédéčko, chat, chatovat, klik, mail, mobil, odinstalovat, odkaz, pirát,
portál, síť, surfovat
2) Pojmenování, která směřují k běžné mluvě ze slovní zásoby jazyka odborného
informatika a
elektronika
bluetooth, CD, digitálně, DVD, e-mail, GPS, hardware, ICQ, infraport,
internet, konzola, modem, MP3 (přehrávač), mikroelektronika, mobilní,
monofonní, notebook, on-line, PC, RAM-disk, skype, SMS(ka), vir, virtuální,
web, wi-fi
sport aerobic, bungee jumping, paintball, skatepark
kosmetika kondicionér, lifting, make up, peeling
vědecká
terminologie
adrenalinový, biotechnologický, ekologie, hydratace, psychotest
39
Ukázalo se, že v současnosti proniká do běžné mluvy prostřednictvím časopisů pro mládež
nejvíce pojmenování z jazyka odborného, a to v naprosté většině z oblasti informatiky a
elektroniky. Výrazů, které je možno charakterizovat jako postupující ze sféry odborné
terminologie k běžně mluvenému jazyku, je v rámci sesbíraného materiálu dvakrát více (40), než
výrazů, které se k němu posouvají z vrstvy slangu. Projevuje se tak současná expanze výpočetní
techniky a s tím související potřeba rozumět odborné terminologii v této oblasti. To má vliv i na
slovní zásobu slangu, neboť i v ní převládá slang počítačový. V některých případech je obtížné
zhodnotit, zda se jedná o profesní mluvu informatiků, počítačový slang nebo odbornou
terminologii výpočetní techniky (chat, skype apod.). Výše uvedené dělení tedy nemusí být
definitivní. Protože je pronikání mezi jednotlivými jazykovými vrstvami proces dlouhodobý a
nemá dosud u neologismů jasné hranice, je i popis těchto posunů značně subjektivní.
40
V. TVOŘENÍ JEDNOSLOVNÝCH POJMENOVÁNÍ - UNIVERBIZACE
Dalším možným způsobem vzniku nových slov je pouze úprava již hotového pojmenování.
Nejčastěji se jedná o zhutnění víceslovné lexikální jednotky v jednoslovnou, o univerbizaci.
Univerbizace je motivována především jazykovou ekonomií a nejčastěji se objevuje v hovoru,
slangu nebo odborném vyjadřování. Sousloví se nahrazují odvozeninami, složeninami a
zkratkami.
A) odvozeniny – barbína (panenka Barbie), bulvár (bulvární tisk), divous (divný člověk),
esemeska (SMS), exot (exotický člověk), fitko (fitness studio), fotbálek (stolní fotbal), GPSka
(GPS modul), igelitka (igelitová taška), mobil (mobilní telefon), paměťovka (paměťová
karta), ramka (RAM – disk), raper (rapový hráč/zpěvák), rocker (rockový zpěvák/hráč),
skejťák (jezdec na skatu), speciál (speciální díl/příloha/číslo), surfař (ten, kdo surfuje),
žárlivka (žárlivá žena)
B) složeniny30 – biotechnologický (biologicko-technologický), comeback (come back),
hitparáda (‚parádní‘ hity), homestory (home story), infraport (infračervený port), popunkerka
(popová punkerka), psychotest (psychologický test), rychleschnoucí (rychle schnoucí),
sexsymbol (sexuální symbol), skatepark (skate/skateový park), skysurfing (sky surfing),
šoubyznys (šou byznys), telenovela (televizní novela), videohra (video hra), videoklip (video
klip)
C) zkratky31 – CD, e-mail, GPS, ICQ, MP3 (přehrávač), PC, RAM – disk, SMSka, TV, V. I. P.,
WAP, wi-fi
Opačnou úpravou je multiverbizace, což je náhrada jednoslovného pojmenování souslovím,
motivovaná snahou o explicitní a diferencované vyjádření. Taková pojmenování se však
v získaném jazykovém materiálu nenachází.
Univerbizace se projevila jako častá metoda tvoření neologismů, zejména pokud jde o
odvozeniny. Odvozováním vznikají nejčastěji hovorové a slangové výrazy (BRAVO, Top
30 Překlad anglických složenin viz str. 29. 31 Detailněji rozpis zkratek v kapitole 8. I.
41
Dívky), zkratky jsou typické pro odbornou terminologii (abc). Zjištěním se potvrdila tvrzení
sekundární literatury.
VI. OKAZIONALISMY
Základním rysem určujícím všechny nově vzniklé a vznikající pojmenovací jednotky je rys
novosti. Jestliže lexikální neologismy chápeme jako pojmenovací jednotky, které mají
předpoklad pro to, že se stanou relativně ustálenými jednotkami slovní zásoby, pak jsou mezi
nově vzniklými jednotkami značné rozdíly. Některá z nich se vymezují bez zřetele na pronikání
do slovní zásoby – jsou charakterizována jako neologismy individuální, básnické nebo
tzv. stylistické. Na základě porovnání s jinými novými pojmenováními i s ustálenými jednotkami
slovní zásoby je lze charakterizovat jako okazionální (tj. příležitostné, nahodilé). Pro vymezení
okazionalismů je důležitá míra jejich nepoměřitelnosti s jinými vzniklými a vznikajícími
pojmenováními32.
Okazionalismy zřídka pojmenovávají nové předměty nebo jevy skutečnosti, „především
pojmenovávají obsahy vědomí jazykově ztvárněné jiným pojmenováním. O to však více vyjadřují
citově hodnotící postoj jedince, který je vytváří, i jeho záměr působit na adresáta“(Martincová,
O., 1983, s. 132). Volbu pojmenovacího motivu i slovotvorné zpracování ovlivňují psychické
faktory.
V použitých časopisech byla použita celá řada okazionálních neologismů. V jazykovém
materiálu, který z nich byl nakonec vyexcerpován, se však za okazionální mohou považovat
pouze dvě pojmenování, a to divous a chmuro. Obě vznikla na pozadí již existujících lexikálních
jednotek, jsou pouze nově sufigovaná.
Z charakteru formální a významové stránky okazionalismů vyplývá, že to jsou jednotky se
značně sníženou komunikativní funkcí – převážně jsou to totiž pojmenování expresivní.
32 Je to specifický vztah jednotky ke skutečnosti, vyjádření subjektivního postoje mluvčího, jsou to interní vztahy
jednotky z hlediska funkčně strukturního, externí vztahy jednotky, a to paradigmatické v rovině slovotvorné a
lexikální a lineární vztahy. (Martincová, O., 1983, s. 132)
42
VII. SHRNUTÍ
Podle původu byla získaná pojmenování rozdělena na ta, která vznikla tvořením
(tj. odvozováním, skládáním či zkracováním), přejímáním, sémantickým tvořením, posunem
mezi vrstvami a univerbizací. Doplňkovou kapitolou je zmínka a okazionalismech.
Tříděním vyplynulo, že nejproduktivnějším způsobem bylo přejímání z cizích jazyků a tvoření
slov (a to buď od přejatých základů nebo cizími afixy), jako nejméně produktivní se ukázalo
sémantické tvoření, okazionalismy se vyskytly řídce. V posunech mezi vrstvami bylo zajímavé
zjištění, že přesouvání z jazyka odborného je častější než pohyby ze slangu. Tím vším vystupuje
na povrch současný trend při vzniku neologismů, které se vyskytují v časopisech pro mládež.
43
9. SLOVNÍK TEMATICKÝ
Jak už bylo řečeno, pětice zvolených časopisů pro mládež se liší svým zaměřením, každý má
vlastní cílovou skupinu čtenářů a tomu odpovídají i témata článků. Dívčí časopis Top Dívky se
nejvíce věnuje módě a kosmetice, na oblast počítačů a počítačových her se zaměřuje Score, na
techniku, informatiku a sport se soustředí abc. Časopis POPCORN je nejvíce zaměřen na hudbu
a informace ze života slavných osobností, podobně jako BRAVO, které má poněkud
‚bulvárnější‘ charakter a více se věnuje sexuálním otázkám. Dominantním tématům přísluší
specifická, popř. odborná slovní zásoba. Získané neologismy je tedy možno rozčlenit do
tematického slovníku, v němž se lexikální jednotky seskupují dle svého tématu.
odborné výrazy
bluetooth, CD, cédéčko, datový, digitálně, DVD, e-mail,
hacker, hardware, chat, ICQ, infraport, internet,
internetový, internetový vyhledávač, konzola,
mikroelektronika, modem, notebook, odkaz, on-line, PC,
PC hry, portál, RAM-disk, síť, skype, utility, vir, virtuální,
WAP, web, wi-fi
informatika
slangové výrazy
dývko, gamesy, chatovat, chatař, klik, komp, logovat se,
mail, nadupaný, odinstalovat, ojetý, paměťovka, pirát,
propařit, ramka, rider, stahovat, surfovat, surfař, videohra
webík,
hudba CD, cédéčko, comeback, comebackový, frontman, frontmanka, fun club,
hitparáda, live, megahitový, megakoncert, megastar, pecka, poppunkerka,
předskokan, raper, rocker, show, soundtrack, videoklip
‚společenské
dění‘
afterpárty, bodyguard, bulvár, celebrita, gorila, jízda, love story, megastar,
news, paparazzi, propařit, sexsymbol, show, supermodelka, šoubyznys,
topmodelka, V. I. P., vipák
emoční projevy
a názorové
hodnocení
být drsný, být hustý, být super, být v pohodě, cool, free, fun, chmuro, libový,
megaodolný, OK, pohodový, slušňácká, super, spadnout na dno, ups!, v poho,
wow!
sport adrenalinový, aerobic, bowling, bungee jumping, fitko, fotbálek, freestyle,
44
paintball, prkno, skatepark, skateboarding, skejťák, SK8, skysurfing,
U-rampa
mobilní
technologie
esemeska, GPS modul, GPSka, mobil, mobilní, monofonní, MP3 přehrávač,
operátor, skype, SMSka, tapety
označení lidí
nebo jiných
bytostí (slang.)
barbína, divous, elf, exot, gorila, megarodina, psychopostavička, ufoun,
žárlivka
móda boxerky, emo boy, emo girl, kreativní, modýlek, supermodelka, tatoo shop,
topmodelka
kosmetika deodorant, hydratace, kondicionér, lifting, make up, peeling, rychleschnoucí,
film bondovka, fun club, love story, megastar, telenovela, TV
vědecké
názvosloví
adrenalinový, biotechnologický, ekologie, ufologie
literatura komiks, love story
různé bonus, bonusový, fit, fresh, homestory, hot line, hot pants, igelitka, info, love,
postery, psychotest, slevový, speciál, sudoku
Z tabulky vyplývá, že největší zastoupení má slovní zásoba z oboru informatiky – celkem se
objevilo 54 odborných a slangových výrazů, což je celá třetina ze získaného materiálu. Druhým
nejčastějším tematickým okruhem jsou neologismy z oblasti hudby – ty se vyskytly dvacetkrát.
Hojně jsou zastoupena nová pojmenování, která se svým tématem dotýkají ‚společenského dění‘
nebo která vyjadřují emoční postoje či vyjadřují názor mluvčího. Velmi častá je i slovní zásoba
z oblasti sportu. Překvapivý byl poměrně malý výskyt pojmenování na téma ‚móda‘ nebo
‚kosmetika‘, příčinou je pravděpodobně zvolení pouze jediného ryze dívčího titulu. Ačkoliv i
v časopise POPCORN či BRAVO se objevují rubriky věnované těmto oborům, nemají tak
významný podíl jako hudební, sportovní či počítačové náměty. Do kategorie ‚různé‘ spadají
takové výrazy, které by buď samy žádnou skupinu nevytvořily, nebo by ji bylo obtížné
specifikovat.
Přirozeně ani zde v tematickém slovníku není dělení jednoznačné – mnohé neologismy mohou
v závislosti na kontextu spadat zároveň do více kategorií. Např. výrazy adrenalinový (sport i
vědecká terminologie), fun club (u hudebních i filmových hvězd), love story (z určitého pohledu
45
oblast filmu, může se ale týkat i literatury nebo mezilidských vztahů), megastar (populární
osobnost v oblasti filmu nebo hudby), topmodelka (módní ikona nebo celebrita v rámci
společenského dění) apod. Potvrzuje se tím dosavadní nezakotvenost některých neologismů a
jejich vágnost nebo mnohoznačnost v jazykovém systému.
Tematický slovník nabízí odlišný způsob třídění neologismů a ukazuje, ve kterých oblastech
se neologizace projevuje v největším měřítku.
46
10. FREKVENCE
Všechna slova se liší svým výskytem, četností – svou frekvencí. Nejfrekventovanější jsou
slova gramatická (tj. některé spojky, předložky) a slova s významem obecným (zájmena a
sloveso být). Frekvence slov závisí zejména na funkční stylové oblasti – v každé dominuje jiná
skupina lexikálních jednotek. Na základě dosavadních zjištění je možno sestavit frekvenční
žebříček získaných neologismů z analyzovaných časopisů pro mládež.
0
20
40
60
80
100
120
140
podstatná jména
přídavná jména
slovesa
příslovce
citoslovce
Z grafu vyplývá, že v získaném materiálu jednoznačně převažují podstatná jména, naopak
citoslovce jsou zastoupena jen ve dvou případech. Některá pojmenování však spadají v závislosti
na kontextu do více slovních druhů (např. super – přídavné jméno i příslovce, love – podstatné i
přídavné jméno apod.).
V časopisech abc a Score převažuje jednoznačně počítačová a obecně technická terminologie
(wi-fi, internet, PC hry, virtuální, GPS modul, on-line apod.) a pojmenování z oblasti sportu
(skate, skatepark, adrenalinový, paintball, bungee jumping atd.) v Top Dívky naopak výrazy
spíše z oblasti kosmetiky (deodorant, kondicionér, make-up, lifting,…), módy (supermodelka,
topmodelka, být sexy…) a sportu (aerobik, fitko). BRAVO a POPCORN má největší zastoupení
neologismů v oblasti hudby (megahitový, frontman, soundtrack, aj.) nebo společenského života
(afterpárty, megashow, paparazzi,..). Nejvíce nespisovných a slangových výrazů se vyskytovalo
v časopisech BRAVO a Top Dívky, nejméně v abc.
47
Graf č. 1: Nejfrekventovanější neologismy (celkově)
0
5
10
15
20
25
30 super
mobil
info
OK
soundtrack
CD
make-up
mobilní
SMSka
Graf č. 2: Středně frekventované neologismy
0
1
2
3
4
5
6
7chatovat
videoklip
kondicionér
fit
komp
skatepark
fitko
skype
frontman
gamesy
megaodolný
Graf č. 3: Nejméně frekventované neologismy
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3pecka
předskokan
skysurfing
elf
paintball
telenovela
bondovka
48
Nejfrekventovanějším ze všech vybraných časopisů je výraz super, který se objevil celkem
28krát, následovaly mobil a info. Zastoupení výrazů paintball, telenovela a bondovka bylo
ojedinělé. Skutečně nejmenší zastoupení však mají tzv. okazionalismy (divous, chmuro)33.
Výběr středně a nejméně frekventovaných neologismů je pouze reprezentativní, grafy
nezahrnují kompletní abecední slovník, ale jen vybraná slova.
33 Viz str. 41.
49
11. ZÁVĚR
Neustálá regenerace slovní zásoby a zvláště velké množství nových slov vznikajících
v přítomné době staví lingvistiku před nelehký úkol – studium a popis nových lexikálních jevů a
nových lexikálních prostředků. Problematika neologismů se studuje v rovině obecně teoretické i
v rovině konkrétního zkoumání nových slov, slovních spojení, nových významů slov. Zkoumají
se procesy, tendence, které nové lexikální prostředky v slovní zásobě vyvolávají, i změny
v jazyce, jež se promítají do způsobů tvoření nových slov.
Práce Neologismy v časopisech pro mládež byla věnována specifické oblasti nových
pojmenování. Ačkoliv sesbíraný materiál vycházel z publicistických textů, odráží sféru běžné
komunikace mezi mládeží, a tím poskytuje možnost nejen popsat aktuální způsoby vzniku
nových pojmenování, ale na základě jejich třídění a analýz též vyvodit závěry pro lingvistická
zkoumání.
V abecedním slovníku byl ze zkoumaných periodik vyexcerpován základní jazykový materiál,
který poukázal na četnost neologismů v současné slovní zásobě. Díky slovníku etymologickému
se podařilo popsat nejproduktivnější metody jejich tvoření – zde se jako nejčastější jevila metoda
tvoření slov (zejména z přejatých základů nebo přejatými sufixy) a přejímání z cizích jazyků,
přičemž u mnohých slov bylo zřetelné počešťování a tvoření tzv. slov hybridních. Četné bylo i
získávání neologismů tzv. sémantickým tvořením, kdy byl mnohým již existujícím výrazům
přiřazen nový význam. Ukázalo se, že za neologismy můžeme pokládat i taková pojmenování,
která při zachování slovotvorné formy i stejného významu přechází do jiné vrstvy jazyka – ve
vybraných časopisech se jednalo zejména o posuny z vrstvy odborného jazyka směrem k jazyku
běžně mluvenému. V rámci slovotvorných způsobů se uplatnila i univerbizace. Tvoření
okazionalismů se objevilo jen ve dvou případech.
Ve slovníku tematickém bylo pro třídění neologismů použito jiné hledisko - jako kritérium pro
jednotlivé skupiny nových pojmenování bylo použito jejich téma, tedy obor lidské činnosti,
kterého se týkají. Na základě tohoto dělení vyšlo najevo, že nejpočetnější zastoupení v časopisech
pro mládež mají slova z oblasti informatiky a hudby, což odpovídá nejčastější sféře zájmu
mladých lidí.
Praktickou část doplnila ještě kapitola věnovaná dotazníku, který odráží postoj mladých
čtenářů k jazykové stránce zvolených periodik, a závěrečná kapitola o frekvenci neologismů.
50
Práce Neologismy v časopisech pro mládež poukazuje na trendy v obohacování slovní zásoby,
a to zejména u mládeže, tedy nastupující generace, která bude svým projevem určovat směr
vývoje českého jazyka v budoucnosti. Lexikální prostředky odráží nejrychleji a nejefektivněji
změny v mimojazykové skutečnosti, proto se i v jazyce projevuje celospolečenské tendence –
následkem vzájemných mezinárodních kontaktů, usnadňováním komunikace a rozmachem
angličtiny dochází k obohacování slovní zásoby o cizí výrazy, rozvoj výpočetní techniky má vliv
na rozšiřování řad neologismů právě o výrazy, dříve náležející do odborné terminologie
informatiky.
Časopisy pro mládež tyto tendence nejen odráží, ale samy výrazně podporují. Tím mají
nemalý vliv na následující vývoj běžně mluveného a v důsledku toho i spisovného jazyka.
Takový vývoj je možno jen aktuálně popsat nebo jej předvídat, ovlivňovat jej však nelze.
51
12. POUŽITÁ LITERATURA
Primární literatura
Abc: časopis generace XXI. století, 7, 2006.
Abc: časopis generace XXI. století, 10, 2006.
Abc: časopis generace XXI. století, 13, 2006.
Abc: časopis generace XXI. století, 16, 2006.
Abc: časopis generace XXI. století, 17, 2006.
BRAVO, 2, 2006.
BRAVO, 4, 2006.
BRAVO, 5, 2006.
BRAVO, 8, 2006.
BRAVO, 20, 2006.
POPCORN, 1, 2006.
POPCORN, 3, 2006.
POPCORN, 6, 2006.
POPCORN, 7, 2006.
POPCORN, 11, 2006.
Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 3, 2006.
Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 4, 2006.
Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 8, 2006.
Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 9, 2006.
Score: nejhravější časopis o počítačových hrách, 10, 2006.
Top Dívky, 1, 2006.
Top Dívky, 2, 2006.
Top Dívky, 3, 2006.
Top Dívky, 4, 2006.
Top Dívky, 5, 2006.
52
Sekundární literatura
ČECHOVÁ, Marie a kol. Čeština – řeč a jazyk. 2. vyd. Praha : ISV, 2000. 407 s. ISBN 80-
85866-57-9.
FILIPEC, Josef; ČERMÁK, František. Česká lexikologie. Praha : Academia, 1985. 281 s. ISBN
21-011-86.
Encyklopedický slovník češtiny. Edited by Petr KARLÍK – Marek NEKULA – Jana
PLESKALOVÁ. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 604 s. ISBN 80-7106-484.
HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. Praha : SPN, 1980. 192 s.
HUBÁČEK, Jaroslav. K aktuálnosti zkoumání sociolektů, zejména slangu. In : Sborník přednášek
z V. konference o slangu a argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická
fakulta ZČU, 1995. s. 3-11. ISBN 80-7043-181-4.
JELÍNEK, Milan. Zespisovňování slangových prostředků v češtině. In : Sborník přednášek z V.
konference o slangu a argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická
fakulta ZČU, 1995. s. 3-11. ISBN 80-7043-181-4.
KLIMEŠ, Lumír: Slovník cizích slov. Praha : SPN, 1998. 862 s. ISBN 80-7235-023-4.
KOBLÍŽEK, Vladimír. Počítačový slang. In: Sborník přednášek z V. konference o slangu a
argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická fakulta ZČU, 1995. s. 84-
91. ISBN 80-7043-181-4.
MARTINCOVÁ, Olga. Problematika neologismů v současné spisovné češtině. Praha : Univerzita
Karlova, 1983. 160 s. ISBN 60-008-83.
Mluvnice češtiny I. Edited by Jan PETR. Praha : Academia, 1986. 566 s. ISBN 21-099-86.
53
NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Výklad pojmů, výrazů a zkratek z počítačové
terminologie. Kralice na Hané : Computer Media s. r. o., 2004. 454 s. ISBN 80-86686-21-3.
Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Edited by Olga MARTINCOVÁ. Praha : Academia,
1998. 356 s. ISBN 50-200-0640-0.
Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2.
OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého : Slovník nekonvenční češtiny. Praha :
Nakladatelství Ivo Železný, 1992. 451 s.
Příruční mluvnice češtiny. Edited by Petr KARLÍK – Marek NEKULA - Zdenka RUSÍNOVÁ.
Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 800 s. ISBN 80-7106-134-4.
Slovník nespisovné češtiny. Edited by Jan HUGO – Markéta FIDLEROVÁ – Kateřina
ADÁMKOVÁ – Zdeňka JURÁNKOVÁ. Praha : MAXDORF, 2006. 413 s. ISBN 80-7345-086-
0.
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1347-4.
SUK, Jaroslav. Skupinová mluva a její výzkum. In: Sborník přednášek z V. konference o slangu
a argotu v Plzni 7.- 9. února 1995. Ed. Klimeš, L., Plzeň : Pedagogická fakulta ZČU, 1995. s. 23-
28. ISBN 80-7043-181-4.