NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY
description
Transcript of NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY
![Page 1: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/1.jpg)
NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY
![Page 2: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/2.jpg)
PŘÍSLOVCE
-vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností
-je nejčastěji odvozováno od přídavných jmen
(malý - málo, rychlý - rychle, častý - často)
Příslovce se vždy píše dohromady !!!(naproti, nahoru, doleva, doprava)
![Page 3: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/3.jpg)
DRUHY PŘÍSLOVCÍ
Příslovce času - vyjadřuje čas, ve kterém probíhá děj: otázky kdy?, dokdy?, odkdy? ráno, večer, dnes, zítra, teď
Příslovce místa - vyjadřuje místo, ve kterém probíhá děj: otázky kde?, kam?, odkud? nahoře, nahoru, shora
Příslovce způsobu - vyjadřuje způsob, kterým děj probíhá: otázka jak?:špatně, dobře, pomalu
Příslovce příčiny (důvodu) - vyjadřuje příčinu (důvod), kvůli které děj probíhá: otázka proč?úmyslně, náhodou
Příslovce míry - vyjadřuje míru, ve které děj probíhá: otázky jak mnoho?, jak málo? málo, hodně, velmi, úplně.
![Page 4: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/4.jpg)
![Page 5: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/5.jpg)
Zájmenná příslovce:
•ukazovací - zde, tam, tudy,
•tázací - kde, kam, kudy,
•vztažná - jak, proč,
•neurčitá - někde, někam, někdy,
•záporná - nikde, nikam, nikdy
![Page 6: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/6.jpg)
Příslovečná spřežka
= spojení podstatných jmen, zpodstatnělých jmen přídavných, zájmen, číslovek a příslovcí s předložkami
!!! spojení se píšou dohromady !!!
a) s podstatnými jmény (zpravidla, obden)
b) se zpodstatnělými přídavnými jmény (doleva, načerveno)
c) se zájmeny (zasvé, potom)
d) s číslovkami (natřikrát)
e) s příslovci (najindy, odnaproti)
![Page 7: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/7.jpg)
například – na příklad
zpočátku – z počátku
poprvé – po prvé
zaprvé – za prvé
o sto šest - ostošest
co by dup - cobydup
při tom - přitom
![Page 8: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/8.jpg)
v celku × vcelku
Dejte mi salám v celku. (dohromady)
Vcelku je to hodný chlapec. (celkem)
![Page 9: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/9.jpg)
na večer × navečer
Domluvme si schůzku na večer.
(= Sejdeme se večer, ale domluvme se už teď)
Navečer už na ni čekal.
(ve večerních hodinách)
![Page 10: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/10.jpg)
Nejčastější chyby , kdy nejde o spřežky !!!na shledanou, na viděnou, na slyšenou, na rozloučenou, na uvítanou,
na zotavenou, na posilněnou, na pováženou, na uváženou, na
rozmyšlenou, na vysvětlenou,
na srozuměnou, na upřesněnou,
na vybranou, (jako) na zavolanou
=> zpodstatnělá přídavn. jména
+ předložka NA
!!! NA ROZDÍL - se píše také zvlášť
![Page 11: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/11.jpg)
![Page 12: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/12.jpg)
Většinu příslovcí odvozených od přídavných jmen lze stupňovat !!!
První stupeň -ský → -sky, zký → -zky, -ký → -ce, -cký → -cky, -ý → -ě, -ý → -ejemný → jemně, řídký → řídce
Druhý stupeň -štěji, -čeji, -čtěji, -ěji a -eji.jemně → jemněji, řídce → řídčeji
Třetí stupeň před příslovce ve druhém stupni přidáme předponu nej-jemněji → nejjemněji, řidčeji → nejřidčeji
![Page 13: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/13.jpg)
nepravidelné příslovce
dobře → lépe → nejlépe
špatně → hůře → nejhůře
málo → méně → nejméně
hodně → více → nejvíce
snadno → snáze → nejsnáze
![Page 14: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/14.jpg)
![Page 15: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/15.jpg)
PŘEDLOŽKY
![Page 16: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/16.jpg)
= neohebný slovní druh, který nabývá významu pouze ve
spojení s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami
a)vlastní /primární předložky – nemohou plnit funkci
jiného slovního druhu (v, do, před, s, z….)
b)nevlastní / sekundární – mohou být i jiným slov.
druhem (kolem – jel kolem i kolem domu, během,
zásluhou, v důsledku, skrz, doprostřed, kromě, mimo,
nehledě, díky….)
![Page 17: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/17.jpg)
SPOJKY
A)spojky souřadící (parataktické), např. spojky a, i, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, nejen-ale, nýbrž, sice-ale, buď-nebo
A) Spojky podřadící (hypotaktické), např. spojky když, jakmile, protože, že, aby, -li, kdyby, ač, třebaže…
Spojky podřadící se kladou zpravidla na začátek vedlejší věty !!!
Spojky (konjunkce) spojují jednotlivé větné členy nebo věty a
vyjadřují přitom mluvnicky i obsahově významový poměr členů a
vět. Samy však nejsou větnými členy.
![Page 18: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/18.jpg)
![Page 19: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/19.jpg)
![Page 20: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/20.jpg)
Částice (partikule) zpravidla uvozují samostatné věty a naznačují jejich
druh (otázku, rozkaz, zvolání) anebo různý postoj mluvčího k jejich
obsahu, například ať, nechť, kéž, což.
Samy nejsou větnými členy.
Protože nespojují věty, je vhodné
odlišovat je od vlastních spojek.
ČÁSTICE
![Page 21: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/21.jpg)
Příklady:
Ať žije mír!
Zdalipak to víš?
Což o to!
Platnost částic mají také některá slova, kterých se užívá
zpravidla jako spojek (např. Ale sluší ti to! Že se ti chce!
Aby se jim tak něco stalo!).
Jsou také částice, které neuvozují věty, ale mají význam
přitakací nebo vybízecí (ano, tak) anebo způsobový
(asi, snad, prý). Tato slova se někdy zařazují mezi příslovce.
![Page 22: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/22.jpg)
CITOSLOVCE
![Page 23: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/23.jpg)
Citoslovce (interjekce) jsou slova neohebná, která vyjadřují
nálady, city a vůli mluvčího (např. ach, br, ó, pst) nebo na něco
upozorňují (hej, ble) anebo označují hlasy a zvuky,
např. bác, cink, prásk, haf.
Citoslovce, která označují hlasy a zvuky, jsou citoslovce
zvukomalebná, např. checheche, břink, bác.
Od těchto citoslovcí se tvoří i slova jiná, zejména slovesa,
v našem případě chechtat se, břinknout, bacat.
![Page 24: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/24.jpg)
Citoslovce se nespojuje zpravidla s žádným slovem ve skladební
dvojici; stojí samostatně a nahrazuje zvolací větu. Proto se odděluje
od ostatních slov (jestliže se cítí jako samostatné) čárkami nebo
vykřičníkem.
Například: Nu, copak to znamená?; Hoho! To zlato proklaté má
hrany ostře špičaté. (Erben); Brr! To jsem se lekl! nebo Ó, to bylo
veselo.
![Page 25: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/25.jpg)
Jen některá citoslovce, zvláště taková, jež označují zvuky,
nahrazují někdy slovesný přísudek. Taková citoslovce se
čárkami neoddělují. Například: Chlapec hop do vody.; Já bác na
zem. nebo Vrabec frnk z hnízda.
![Page 26: NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022081416/5681454a550346895db21a8a/html5/thumbnails/26.jpg)