TN 02/2019 9

školství

Božena DozBaBová Zvukdětskéhopěveckéhosborusemivždyvelmilíbil.Pro-tožejsemvystudovalaspeciálnípedagogiku,psychopedii,učilajsemnejprvevezvláštníškolevTišnověaistěmitožákyjsmesezúčastňovalipěveckýchsoutěží;nakrajskésoutěži vGott-waldovějsmedokonceporazilivšechnykonkurentyizběžnýchzákladníchškol. Práci s dětskými sbory v tehdejší Lidové škole umění minabídlavedruhépoloviněsedmdesátýchletjejíředitelkaJana

Ještě jednou se dnes v seriálu k 70. výročí založení Základní umělecké školy Tišnov zastavíme u hudebního oboru. V minu-lém čísle jsme si sice představili celou řadu nástrojů, jejichž výukou se škola dlouhodobě zabývá, ale jeden důležitý umělecký projev jsme vynechali – totiž zpěv. Na svá pedagogická léta strávená s mnoha dětskými sbory proto zavzpomíná paní uči-telka Božena Dozbabová a po ní i dvě její současné mladší kolegyně, věnující se pro změnu výuce sólového zpěvu. A pro-tože obě jsou momentálně nejen členkami tišnovského učitelského sboru, ale především uznávanými pěvkyněmi na mnoha renomovaných scénách, přejdeme tím plynule ke vzpomínkám dalších absolventů (nejen z pěvecké branže), jejichž profesní stopa rozhodně přesáhla naše malé město…

NejkrásNějšíhudebNí Nástrojje lidský hlas

uspořádalVáclavSeyfert

3 kapitola

72

Jeden z řady pěveckých sborů tišnovské hudební školy dirigovaný Boženou Dozbabovou. Foto: archiv paní učitelky

TN 02/201910

školství

Pujmanová.Zkoušelijsmenamnohamístech:vprostoráchzá-kladníškolyvdnešníRiegrověulici,vgymnáziu,vbudověč.21vBezručověuliciivsamotnýchučebnáchhudebníškoly–nej-prvenanáměstíMíruapakužvsoučasnýchprostoráchvuliciDvořáčkově.Běhemvíceneždvaceti letsepodmýmvedenímvystřídalovpěveckýchsborechasi900dětí. Celoročníplánobsahovalprogramprojednotlivévěkovésku-piny.Existovalyvždydvapřípravnésboryajedenvyspělejšísbor.Prvnískupinutvořilydětiod5do12let,vyspělejšížácimělimezi12až17roky.Věkovékategorieseovšempodleschopnostídětíněkdyprolínaly.Podstatnoučástívýukybylahlasovácvičení,kte-rásižácipostupně„ordinovali“sami,neboťpochopili,žesejimpaklépezpívá.Nácvikprobíhalnejprvesamostatněsjednotlivý-mihlasovýmiskupinami,hromadnézkouškysekonalyobvyklevsobotu.Běhempřípravyapřiněkterýchvystoupeníchjsemsbordoprovázelanaklavírsama,přizávažnějšíchakcíchčisoutěžíchseotopostaralibuďbývalýředitelAlešSmíšek,učitelkyTamaraVašíčkováčiMarieKučerovánebotakéTomášBeran. Využívalajsemmetodickouliteraturutýkajícísedětskéhosbo-rovéhozpěvuanavštěvovalaškolicíseminářejejíchautorů,cožbyli například František Lýsek, Ivan Sedláček, Zdeněk Kaňák,JosefKšicaneboDaliborSpilka.VzorembylpromnedětskýsborSeveráčekzLiberce,atonejencosetýčejehozvuku,aletakézpůsobem práce a vlastním uměleckým výkonem. Zpívali jsmedílapraktickyvšechslavnýchčeskýchislovenskýchautorů:Bed-řichaSmetany,AntonínaDvořáka,LeošeJanáčka,JosefaSuka,BohuslavaMartinů,JosefaBohuslavaFoerstera,EugenaSucho-ně, Otmara Máchy, Aloise Háby, Václava Trojana, Ilji Hurníka,PetraEbenaidalších,věnovalijsmesetakélatinskýmsborům,kterésložiliLucoMarenzio,JacobObrechtčiOrlandodiLasso. Dětskýsbortišnovskéhudebníškolysezúčastnilmnohasou-těží,stalijsmesevítězitéměřvšechkrajskýchkol.Rádavzpo-mínámnamnohávystoupenínapříkladvtišnovskésokolovně,vbrněnsképedagogickéfakultě,veslovenskémdružebnímměs-těModra (kdenadšení posluchači odnesli našemalé zpěvákypřímozpódianaramenou).VBesednímdoměvBrnějsmekon-certovalispolečněseSboremmoravskýchučitelekdirigovanýmpanemAloisemVeselým.SlyšelnášsborpřisoutěživTišnověapřizvalnáspakkzajímavéspolupráci. Prácisdětskýmisbory jsemmělavelmiráda.Snažila jsemseudětívzbuditradostzhudby,prožíváníprezentovanýchděl,vytrvalostaodpovědnostpřinácviku.Vychovalajsemsiirodin-nounástupkyni:členkoudětskéhosborubylatakémojeneteřValinka, dnesValeria Maťašová, sbormistryně a umělecká ve-doucí Dětského sboru Brno vystupujícího v představeních br-něnskéopery.

Ivana Pavlů V první řadě bych ráda poděkovala všem svým učitelůmvZUŠvTišnově,kteřímipomohlirozvinoutkladnývztahkhud-běavpodstatětaknasměrovatmůjprofesníživot.Taktomámtoštěstí,žedělámpráci,kterájezároveňimýmkoníčkem. MýmprvnímzážitkemspojenýmseZUŠTišnovbylypřijímacítalentovézkouškynasólovýzpěv,kamjsempřišlajakonepřipra-venáaznačněnervóznídevítiletáholčička.Tehdy,naotázkupaníučitelkyDagmarFišerové,coumímzapísničku,jsemvykokta-

la„Skákalpespřesoves…“.Nakonecjsmevybralynějakouji-nouapřijímacízkouškyjsemúspěšněsložila.NarokystrávenévZUŠvzpomínámvelmirádaapředevšímpaknaprácispaníučitelkou Fišerovou, jíž vděčím za mnohé tehdejší úspěchy, aťužnapódiích,čivsoutěžích.Tennejvětšídíkjívšakpatřízato,žeměpřipravilakezkouškámnakonzervatořatímpomohlana-startovatmojibudoucípěveckoudráhu.VZUŠjsemsetaképo-prvépostavilasmikrofonempředkapelu,cožbylproměnezapo-menutelnýzážitek.Nemohutakénezmínithrunaklavír,kteroujsemstudovalausvéhonynějšíhokolegyLadislavaHavlíka,díkyjehožprůpravějsemnyníschopnádětivevýucenapianodopro-vodit.Velmipotěšující je také fakt, že jsemve školenavázalapřátelství,znichžněkterápřetrvávajídoposud. Musímpřiznat,ževrátitsepovíceneždesetiletechdostejnétřídy,ovšemnepřed,alezaklavírvpozicipedagogazpěvu,jevelmizvláštnípocit.Krásnévzpomínkysevracejí,ažejichje,atynovézasevznikají.Práces„mýmidětmi“,jakříkámsvýmžákům,měmocbavíasoučasněsezpívánímvdivadleměvelminaplňuje.

eva ŠtěrBová Musímsepřiznat,žedosólovéhozpěvujsemchoditnechtěla.Stačilomi,žejsemsizpívaladomavsoukromí.KdyžjsemvšaknastoupilavdesetiletechdoZákladníuměleckéškolyvTišno-vě,díkymýmúžasnýmrodičům,kteřívemnědohromadyspaníučitelkouDagmarFišerovouvidělipotencionálnízpěvačku,do-stalmůjživotúplnějinýrozměraotevřelsemisvět,okterémsemůžemnohýmjenzdát.Studiumzpěvuvtétoškole,apozdějiiklavíruvetříděpanaučitelePavlaPalkovského,bylokrásnéanáročnézároveň. VzpomínámnacestyautobusemzDeblínadoTišnova,kdejsemsiještěpřeříkávalajazykolam,hodinyspaníučitelkouFi-šerovou,kdejsmeopakovalyněkolikrátúsekzpísničky,kteráminešla,nebonespočetbesídek,koncertůčisoutěží.MojeprvnísoutěžbylavModřicícharodičemizavýhruslíbilinafukovací

72

Ivana Pavlůvystudovala zpěv na kon-zervatoři Brno, následova-lo studium operního zpěvu na Hudební fakultě JAMU, absolventský koncert zde zrealizovala v dubnu loň-ského roku. Je laureátkou mnoha mezinárodních sou-těží (Deutschlandsberg, karlovy vary, olomouc, Hukvaldy a další). Hosto-vala v Mozartově kouzelné

flétně na scéně stavovského divadla v Praze, vystoupila v Bernsteinově Mši dirigované oskarem Rózsou, spolupra-cuje s českými orchestry a barokními soubory. v Národním divadle moravskoslezském v ostravě momentálně připra-vuje roli obchodnice s ptáky v opeře Bohuslava Martinů Ju-lietta aneb snář (premiéra je plánována na 11. dubna 2019).

Ivana Pavlů na snímku Vojtě-cha Káby.

TN 02/2019 11

školství

růžové lehátkodovody. Já je takmocchtěla, že jsemtusou-těžzkrátkavyhrálaapostoupiladodalšíhokola.Sicelehátkouždávnonemám,alevzpomínkyzůstalya já jsemšťastná,žemibylodopřánozískattakovétovzdělání,atopředevšímdíkypaní Fišerové. Tato úžasná dáma odstartovala směr mého ži-vota.DálemocrádavzpomínámnaJitkuZavřelovou(kteráměnejčastějidoprovázelanaklavír),JaroslavaHalouzku(bylvždypřítomen jako odborný porotce na závěrečných postupovýchzkouškách),LadislavaHavlíkaajehoskvělouHa-kapelku,JanaDaleckého(kterýstíhalpřikoncertechHa-kapelkyhrátaještěk tomu fotitdoškolníhoarchivu)nebopanaškolníkaZbyňkaBrázdu(ukteréhojsemsivždymyslela,žeučínějakýnástroj,alenikdyjsemnezjistilajaký). Po mém studiu v Tišnově následovala Konzervatoř BrnoaJAMUvBrně.Častakrychleutíkáapřitomsezdá,jakobytobylovčera…HnedpostudiíchjsemdebutovalavJanáčkovědivadleBrnovinscenaci,kterourežírovalDavidRadok,amohlajsemsizazpívatnapříkladvHongkongu,ŠanghajinebovRoyalAlbertHallvLondýněpodtaktovkouvýznamnéhodirigentaJiří-hoBělohlávkaasBBCorchestrem. Odzáří2018působímvZUŠvTišnovějakoučitelkasólové-hozpěvu.Troufámsiříci,žesetunicnezměnilo.Našetřídajevestejnémmístějakodřívavypadáskoropodobně,jakokdyžjsemtamdocházelacobyžačka.Jensetuzaménepřítomnostiprostřídalomnohodalšíchučitelůažáků. Vpamětimiztišnovskýchčasůzůstalatakéjednatroškune-příjemnávzpomínka,asicekoncert,kdejsemvystupovalajakoklavíristka.Přišlajsemnapódium,zasedlakeklavíruazačalahrát.Poprvníchdvoutaktechjsemsezastavilaanevěděla,jakdál.Začala jsemtedyznovaastalose tozas.Napotřetíse toopakovalotakéavprvnířaděnějakámaláholčičkapronesla:

„Onatoasineumí.“Měpolilpot,aleřeklajsemsi,žetodám!Napočtvrtéjsemtokonečnězahrálaabylajsemnasebehrdá,žejsemzpódianeutekla.Dnesužsetomujensmějiavyprávímtosvýmžákůmjakopříklad,žekaždýdenneníposvíceníačlověksenesmívzdátbezboje.

byly to časy,Na které rádi vzpomíNámeuspořádalVáclavSeyfert

zuzana a MartIna růžIčkovy

Zuzana Dobešová MévzpomínkynaněkdejšíLidovouškoluuměníjsoumlhavéahlavněsenecítímjakota,covoboruklavírnímněcovýznam-néhodokázala.Jefakt,ževe13letechjsemzahrálaJežkůvBu-gattistep,aletobylaspíšzásluhatatínka,kterýměpřistudiudomavedl...Jinakjsemzažívalapřihodináchklavíruuprofesor-kyJanyPujmanovéstejnámukapřistupnicíchjakosnadvětšina

72

Eva Štěrbováje absolventkou konzerva-toře Brno (2009) a Janáč-kovy akademie múzických umění v Brně pod vedením operní pěvkyně Natalie Ro-manové-Achaladze (2014). v současné době hostuje v Národním divadle Brno v inscenacích Její pastor-kyňa, Dido a Aeneas, Nápoj lásky a Příhody lišky Bys-troušky. s týmž divadlem byla v roce 2017 s inscenací věc Makropulos na festiva-lech v Hongkongu a šang- haji. spolupracovala s diri-gentem Jiřím Bělohlávkem a BBC orchestrem v Royal

Albert Hall v londýně v koncertním provedení této opery. stala se laureátkou mnoha soutěží a přehlídek, spolupraco-vala s karlovarským symfonickým orchestrem, kvartetem města Brna, Českým rozhlasem a Českou televizí.

Eva Štěrbová. Fotografie pochází z webo-vých stránek interpretky.

Sestry Růžičkovyabsolvovaly na brněnské konzervatoři obor sólový zpěv a klavír. Již před tím ale zpívaly v dětském pěveckém sboru kantiléna a jako děti se rovněž „proslavily“ po boku Petra Jandy a skupiny olympic v písničce samá voda, přihoří-vá, která vyhrála jedno z kol soutěže Písničky pro Hvězdu. v roce 1986 se staly součástí folkrockové skupiny Avocado, která získala řadu ocenění, vystupovala v televizi a na fes-tivalu Bratislavská lýra 1989 porazila v písničkové soutěži mimo jiné i tehdy začínající kollerovu lucii. Jako vokalist-ky se podílely na prvním albu tria Baláž-střihavka-Pavlíček, spolupracovaly s mnoha dalšími brněnskými rockery i jazz-many (Daniel Forró, synkopy, Bromův orchestr a jiní). v ne-děli 17. února 2019 bude mít Avocado po mnohaleté pauze koncert v brněnské staré Pekárně.

Zuzana a Martina Růžičkovy při vystoupení skupiny Avocado v televizním Hudebním studiu M (1986). Fotografie pochází z archivu paní Jarmily Růžičkové.

TN 02/201912

školství

mýchvrstevníků(vyjmagéniůtypuIgorArdašev).NaštěstípaníprofesorkapřimýchhodináchobčasvolávalasynuJiříkovi,comápoškoledomadělat,nebosoučasněřešilanejedenproblémzmociúřaduředitelky,takževětšinouméstupnicepřešla,anižviděla můj namnoze chybný prstoklad. Pokud si vzpomínám,mělfyzickýbásníkPetrVášakdysipísničku„Hodinyuklavíru“,kdetyutrápenédětsképocityvyjádřilvelicetrefně. Nejhoršíproměbylavystoupenívsokolovněneboklubuprodůchodce,kdesJiřinkovoučiLuisinoupolkousiceokomožnásuchénezůstalo,alemétrémouvždyledovérucemistraSmeta-nujistěnepotěšily...Protojsemvždyckyradšizpívala! Takavčílkajmudruj,jakbyřeklmůjprofesorstrécRudolfZavadil na konzervatoři, který mě měl z obligátního klavíruamyslím,žetystupnicejsemuněhonedohonila.Ipoletechsivzpomínámnadechaře,kteří letěliz jehohodinze třídyhnedzanotami!JeštěžebyliRudasmýmtatínkemJosífkemtakovípřátelé,jinakbychletělataky.Nakonecsivybavuji,žejsempřizávěrečných zkouškách II. cykluna lidušce vystřihla zpamětitohoJežka(docelaobtížnýpart,kdohozná)apřiBachovědvoj-hlaséfuzejsemněcozkonila...adostalanakoneccelkověza2. Ať je to ale tak nebo onak, vždycky to byly krásné časy,nakterébudusláskouvzpomínat.

Martina Fialová Kdyžjsemsipřečetla,conapsalasestra,musímříci,žemojevzpomínkyjsouobdobné.Žádnýjinýsilnýzážiteknemámnežtynervyzestupnicajinýchtechnickýchcvičení.DokonceivAvo-cadu, když jsem byla nucena hrát na klávesy, abychom mělibarevnějšízvuk,jsemsitykoncertyvůbecneužila,protožejsembylavestresu,abychvšechnozahrálabezchyby.Prostětozpí-váníbyloiproměvždyckylepší.

lIBor MaŠek Myslím,žecelétozačaloužvmateřskéškole.Jednohodnepřišlasympatickápaníučitelka,kterásehnedposadilakpia-ninu.Zpívali jsmepísničky,vím jen,že tobylozábavnějšínežs tetami ze školky.Krátcenatomí rodičeobdrželi sdělení, žejsemprojevil určitéhudební nadání a že bychmohl být přijatdotišnovskélidušky.Užnevím,zdatorozhodlivícrodičenebosnad i trochu já.Každopádněsedohodlo,že„klukbudedotéhudebkychoditauvidíme“.Abrzysekupovalklavír. MojíprvníučitelkoubylatehdejšíředitelkaJanaPujmanová.Docelačastoodbíhalařešitněcopoškolea jásimohlhrát,cojsemchtěl.Aještějsemvjejínepřítomnostizvedaltelefonyadů-ležitýmhlasemodpovídal,žetourčitěvyřídím,spolehnětese... Nedílnousoučástímuzikantstvíjehudebnínauka,beznítodostdobřenejde.Úplněprvníhudebníslabikářmneamojespolužákyučilatasympatickápanízeškolky,HanaBahenská.Bylotoistej-nězábavné.Třebabarevnémagnetyvetvarunot,kterésesmlas-kánímpřisávalykplechovétabulipokreslenénotovýmiosnovami(jak to, ženespadnou?).Další „naukáři“užbyli drsnější, dávaliinečekanépísemnétesty.PanučitelLavičkanámjednoupustilnahrávku,kteráměnaprostouhranula.ŠlooMusorgskéhoObráz-kyzvýstavy,ovšemnevoriginálníklavírnípodoběanivRavelověsymfonické instrumentaci.Autorem tétonahrávkybyl japonskýgéniuselektronickéhudbyIsaoTomita.Předemnousevtomoka-

mžikuotevřelzcelanový,fantastickýsvětjinýchzvukovýchbarev.Tatoiniciacezapříčinilamůjceloživotnízájemoelektroakustickouaexperimentálníhudbu.Jetovýbornýkontrastprotičistěakus-tickémusvětustaréhudby,vekterémsepohybujiprofesně.Ještějednohoučitelehudebnínaukychcijmenovat,atoJaromíraŠkáru.Kdyžzjistil,žesehlásímkpřijímačkámnakonzervatoř,vzalsimědoparádyanahustildoměteorie,cosejenvešlo. Nechodiljsemjendoklavíru,zkusiljsemsihnedčtyřinástro-je.Nejprvetobylybicínástroje,tyjsempozdějivyměnilzakla-rinet.Skorocelýškolníroksevševyvíjeloslibně,tenhlenástrojsemilíbilajáužfantazíroval,jakjednoutřebazasednudořadBrněnskéfilharmonie.Jenžepřišlapolovinakvětnaasnímojepylováalergie.Kdobychtělklarinetistu,kterýbudekaždoročněskorodvaměsícemimoprovoz.Atakjsemsedostalkviolon-celluaopětktésympatickéaznovuzábavnéHaněBahenské.Paníučitelkavhodináchříkala:„Jávždyckyzákladyučímmr-ňataatoběužje11let.Taktinesmívadit,kdyžbuduříkat,žemášmítprstíčkyzabalené, jakobysdržel jablíčko...“Myslím,žestímsemojepubertálníjáještěpopasovalo,horšíbylo,kdyžjsempovstupudotřídynafasovalmanikúrovénůžkyabylod-kázánkekoši.Občassestávalo,žemojenehtybylyprostědelšíanavícobohacenéovzorkyzeminyzKvětnice,přeskterousa-mozřejměvedlajedinározumnácestazeškoly. PokudposlechjednéTomitovydeskynastartovalmůjzájemo elektronickouhudbu,pakvznik školního cellového triamělstejnýdopadnamojedalšíaktivitynapolikomorníhudby.Našetrionastudovalořaduskladeb,snimiabsolvovaloněkoliksoutě-žíadovezloinějakáocenění.Krátceposkončeníjednésoutěžeoslovilanašepaníučitelkapředsedusoutěžníkomise,význam-néhobrněnskéhoskladatelePavlaBlatného.Postesklasinadnedostatkem originální literatury pro naše trio a požádala jej

72

Libor Mašekvystudoval na konzervatoři hru na violoncello, na JAMU si k tomu přidal navíc var-hany, varhanní improvizaci a řízení sboru v oboru du-chovní hudba. od začátku studií začal objevovat svět tzv. staré hudby, nejprve v souboru telemann Ba-roque Collegium, později v Cappelle Apollinis. v roce 2003 se stal členem soubo-ru Collegium 1704, často účinkuje i s dalšími soubory. Je členem Rejchova kvarte-

ta, specializujícího se na hudbu raného romantismu. Jako varhaník působí v kostele sv. Antonína v pražských Hole-šovicích. vyučuje na Pražské konzervatoři a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Brno. Je též nadšeným ba-datelem, zabývá se přepisem starých hudebních pramenů do současné notační podoby. takto zrekonstruoval už stov-ky děl, zejména Jana Dismase Zelenky.

Libor Mašek na snímku Michala Adamovského.

TN 02/2019 13

školství

oskladbu.Aonskutečněbrzynapsalopusprotřivioloncella.Toužbylonakročenídovelkéhosvětahudby. OdpaníučitelkyBahenské jsemdostalnejenkvalitní tech-nickýzáklad,alevzbudilavemněiradostzmuzicírování,chuťhledat nové věci. Tímto směrem pokračovalo moje studiumnakonzervatořiaJAMU.Brzyjsemklavírvyměnilzavarhanyazkoušel,covydržíušitišnovskýchfarníkůapozdějitakénervyméhoprofesoravarhanníhrynaakademii. PřejitišnovskéZUŠpřijejímvýročívšedobré:hlavněaťseni-kdyneztratítotvůrčípřátelsképrostředí,kterépodporujearoz-víjí zdravou muzikalitu. Potvrzuje to velké množství bývalýchabsolventů,kteříserádivracejíkesvémustudijnímuoboru.Byťtřebajenveforměskvěléhokoníčkunebosesvýmidětmi,kterésetakčastostávajínovýmižáky.

Igor MIchalík Ačjetospodivem,takaninevím,jestlijsemvůbecabsolventemtišnovskéLidovéškolyumění.Jistéje,žejakošestiletýjsemzačaldocházetdotřídypanaJosefaCecavy,nejprvejsemhrálnazobco-vouflétnu,akdyžmněvyrostlydruhézubyaměljsemzměnitná-stroj,takbylonasnaděhrátnatrubkujakotéměřvšichnižácipanaCecavy.Vzpomínámsi,žeměpanučitelkaždouhodinunechávalzkoušethrátnatrubku,alenešlomněto.Natrubkujsemnevy-loudilanitón.VtédobějižhrálmůjbratrJiříveškolnídechovcenalesnírohajásihojednoudomapůjčilakmémupřekvapeníjsembylschopenzahráthnedceloustupnici.Bylorozhodnuto:za-čaljsemhrátnahornu.Téměřokamžitějsemsestalčlenemškolnídechovky,sekteroujsmeodehrálispoustuvystoupeníasoutěží.Byljsemtakdobrýzačátečník,žemněnajednomvystoupenířekli:„Dělej,žehraješnaplayback,jsitudopočtu.“Bylatolegrace,alejásenechalstrhnoutbrysknípolkouahrál,alezcelamimotóninuirytmus,prostěmimomísu.Všichnibylinaštvaní,žejsemjimtozkazil–apříštějsemhrálnavelkýbuben… Zúčastňoval jsem se i sólových soutěží, kde jsem končilvkrajskémkole.VosmétřídějsempřestoupildoLŠUvKuři-mi,kdejsemopětdocházeldotřídypanaCecavy,kterýtambyltehdyředitelem,aKarlaNováka,členaStátnífilharmonieBrno.PřipravovaliměnapřijímacízkouškynaVojenskoukonzervatořvRoudnicinadLabem,kamjsemalenebylpozvánnatalentovézkoušky a nezbylo než nastoupit na učiliště TOS Kuřim, kdejsemstrávilrok.Následujícírokjsemúspěšněsložiltalentovouzkoušku na Konzervatoř Brno a zúčastnil se Ústředního kolasoutěžeLŠUvUničově,kdejsemobdrželtřetícenu. SpanemJosefemCecavoujsemsesetkalještějednouužjakostudent2.ročníkuBrněnskékonzervatoře,kdeonjakozačína-jícíprofesorzaložilžesťovýkvintet, jehožjsemsestalčlenemabyl jsem jímpoceloudobumýchstudií.SlušísepoděkovattoutocestoupanuCecavovizatadlouháléta,kterásevěnovalnejenmně.Myslím,žetobylauměleckyplodnádoba,kdyprá-věsžesťovýmkvintetemBrněnskékonzervatoře jsmesklízeliúspěchynejenvČechách,aleivzahraničí.AtoměldvačlenyzTišnova,synaAlešeamě. Nicmladéhoumělceneformujevícenežprvnísetkáníshud-bouaučitelem.Protobychrádpopřáltišnovskéhudebníškole,ať má stále skvělé pedagogy, a mladým začínajícím umělcůmdoporučuji„cvičit,cvičit,cvičitahlavněvytrvat!“

Igor Michalíkv roce 1994 absolvoval konzervatoř a zahájil studium na JAMU. Už během studií se stal členem orchestru Ja-náčkovy opery, poté i orchestru operety Zemského divadla Brno. v roce 1999 vyhrál konkurz do státní filharmonie Brno, kde momentálně působí už dvacátou sezónu s jednoroční přestávkou – v roce 2001 získal angažmá v libanonském národním symfonickém orchestru v Bejrútu. Během svého uměleckého života se setkával s mnoha významnými osob-nostmi, ať už to byli Yehudi Menuhin, Charles Mackerras, libor Pešek, Petr Altrichter, Dagmar Pecková, Pavel šporcl či Radek Baborák, ale třeba také Gustav Brom nebo karel Gott. Zahrál si v nejlepších koncertních sálech Evropy, Ja-ponska, Číny, libanonu a ománu a také ve vatikánu několik metrů od papeže Jana Pavla II.

Igor Michalík (stojící vlevo) hraje i v místním kvintetu Tišnovské žestě. Foto z archivu Městského kulturního střediska Tišnov.

oslavy 70. vyročí založeNíwww.zustisnov70.cz

"Slavte s námi "

72