Nhoda J M - web.natur.cuni.cz Nahoda...  NHODA A NUTNOST Jacques Monod v zrcadle na­ doby

download Nhoda J M - web.natur.cuni.cz Nahoda...  NHODA A NUTNOST Jacques Monod v zrcadle na­ doby

of 448

  • date post

    28-Sep-2018
  • Category

    Documents

  • view

    233
  • download

    0

Embed Size (px)

Transcript of Nhoda J M - web.natur.cuni.cz Nahoda...  NHODA A NUTNOST Jacques Monod v zrcadle na­ doby

  • Nhoda a NutNostJacques MoNod v zrcadle Na doby

  • Prce Katedry filosofie a djin prodnch vd Prodovdeck fakulty Univerzity Karlovy v Praze

    Svazek 9

    Editoi: Tom Hermann & Karel Kleisner

  • NHODA A NUTNOSTJacques Monod v zrcadle na doby

    Sbornk stat

    Uspodal Anton Marko

    Pavel Mervart 2008

  • Jacques Monod, Le hasard et la ncessit Editions du Seuil, 1973Translation Zdenk ek, Zdenk Neubauer, Anton Marko (Nhoda a nutnost), 2008 Anton Marko (Nobelovsk pednka), 2008

    ISBN 978-80-86818-66-5

    Podkovn: Tato prce vznikla v rmci een vzkumnho zmru CTS MSM 0021620845. eiteli tohoto programu jsou autoi AM, ZN a M. Z prostedk programu byl hrazen peklad dla J. Monoda, podpoeny nklady vydn celho sbornku a zsti vyplcena mzda uvedench eitel. FC dkuje Vzkumnmu zmru

    MM 0021620858.

  • 9

    Charakteristiky autor

    Cvek Boris (1976), postdoktorand na stavu lkask chemie a biochemie Palackho Univerzity v Olomouci. Vystudoval anorganickou chemii (Ph.D. 2006), nyn se pesunul do oblasti na rozhran molekulrn biologie (proteasom) a designu novch liv proti rakovin. Zrove je externm doktorandem na katede filosofie a djin prodnch vd PF UK a zabv se souasnmi diskusemi okolo instrumentalismu.

    Cvrkov Fatima (1966), vystudovala molekulrn biologii a genetiku na Prodovdeck fakult UK v Praze. Po tyletm psoben v oblasti molekulrn genetiky kvasinek na stavu molekulrn patologie ve Vdni (Ph.D. 1995) pesdlila na katedru fyziologie rostlin PF UK, kde se vzkumn i pedagogicky vnuje bunn biologii rostlin a bioinformatice; v r. 1996 vydala vod do praktick bioinformatiky.

    eCh radek (1974), pracuje na katede eskho jazyka Filozofick fakulty Ostravsk univerzity. Vystudoval esk jazyk, obanskou vchovu a historii. Pot uil na zkladn kole a zabval se didaktikou etiny. V souasn dob se vnuje analzm jazyka v teoretickm a metodologickm rmci tzv. instannch jazykovch model (usagebased grammar) zaloench na zkoumn jazykovch korpus.

    droBnk Jaroslav (1929), emeritn profesor biofyziky Prodovdeck fakulty UK; vystudoval na tto fakult mikrobiologii, vedl oddlen biofyziky, pednel na Michigansk sttn univerzit bio

  • 10

    Charakteristiky autor

    fyziku. Vedl laborato biochemie polymer na stavu makromolekulrn chemie AVR, byl editelem Biotechnologickho stavu UK.

    Jaro FiliP (1982), postgraduln student na katede filosofie a djin prodnch vd PF UK. Vystudoval finann a pojistnou matematiku na katede pravdpodobnosti a matematick statistiky na Matematickofyzikln fakult UK. Pozdji se piklonil ke studiu dla R. Dawkinse a A. Portmanna.

    kov ladislav (1932), profesor emeritus biochemie, Prodovdeck fakulta Univerzity Komenskho v Bratislav. Vystudoval biochemii na Prodovdeck fakult UK v Praze, zaloil katedru biochemie na prodovdeck fakult Komenskho univerzity v Bratislav, kde se jeho tm zabval biochemickou genetikou kvasinek. Po r. 1970 z katedry proputn, vnoval se mj. psychiatrii a vzkumu na stavech AV. Po listopadu 1989 byl 9 msc slovenskm ministrem kolstv a pot byl a do rozpadu federace v diplomatickch slubch. Dnes se zabv kognitivn biologi. len Slovensk akademick spolenosti a Uen spolenosti R. Kniha: Prrodopis komunizmu. Anatmia jednej utpie (2007). marko anton (1949), docent na Prodovdeck fakult UK v Praze. Vystudoval bunnou biologii a pracoval v oblasti energetickho metabolismu. Od r. 1994 vnuje vtinu aktivit teoretick biologii a filosofii ivota. Pracuje na katede filosofie a djin prodnch vd. Knihy Povstvn ivho tvaru (1997), Tajemstv hladiny hermeneutika ivho (2000) a popularizujc knky Beruky, andl a stroje (s J. Kelemenem, 2004), ivot melkv (s T. Dakem, 2005), Star povsti (po)zemsk (s L. Hajnalem, 2007). Spolueditor Rdlovch Djin biologickch teori (2006).

    MoNod Jacques (19101976), viz Miscellanea, s. 395396.

    neuBauer Zdenk (1942), profesor emeritus na Prodovdeck fakult UK v Praze. Vystudoval biologii a filosofii na Prodovdeck a Filozofick fakult UK v Praze. Pracoval v molekulrn biologickm a mikrobiologickm vzkumu. 19821990 mimo akademickou sfru; 1990 zaloil na Prodovdeck fakult katedru filosofie a d

  • 11

    Charakteristiky autor

    jin prodnch vd, kterou nkolik let vedl. Zabv se filosofi ivota a filosofi vdy. Bohat publikan innost, z posledn doby napklad: O svatm Frantiku aneb zrozen ducha novovku (2006), O potku, cest a znamen as (2007), Skryt pravda zem. ivly jako archetypy ekologickho mylen (s T. krdlantem, 2004), Golem a dal pbhy o kabale, symbolech a podivuhodnch setknch (2002), Biomoc (2002).

    imnek miChal (1976), vystudoval historii na Filozofick fakult UK v Praze a djiny prodnch vd na Prodovdeck fakult te univerzity. Psob jak odborn pracovnk na katede filosofie a djin prodnch vd Prodovdeck fakulty UK a na oddlen pro djiny vdy stavu soudobch djin AV R. Zabv se djinami 19. a 20. stolet v socilnm a kulturnm kontextu v eskch zemch a nkdejm eskoslovensku.

    vCha marek (1966), na Prodovdeck fakult MU v Brn vystudoval obor molekulrn biologie a genetika, teologii studoval v Olomouci a v Bruselu. V roce 1996 se stal katolickm knzem. V letech 1997 a 2000 se astnil dvou vprav na Antarktidu. V roce 2002 il est msc v trapistickm kltee SeptFons ve Francii. Je pednostou stavu etiky na 3. lkask fakult Karlovy univerzity v Praze a souasn administrtorem ve farnosti Lechovice u Znojma. Na Fakult socilnch studi v Brn vede semin zabvajc se vztahem kesanstv a environmentln etiky. Publikuje v ad odbornch i populrnch periodik, zabv se tmaty evolun biologie a lkask i environmentln etiky. Je autorem knih Tanc skly, est cesta, Nvrat ke stromu ivota a Posledn zem.

  • obsah

    Charakteristiky autor 9vod editora 15Jaques MonodNhoda a NutNost. PoJednn o Prodn

    FilosoFii modern Biologie 27Pedmluva 311. Podivn objekty 352. Vitalismy a animismy 493. Maxwellovi dmoni 654. Mikroskopick kybernetika 775. Molekulrn ontogeneze 916. Nemnnost a jej rozvracen 1057. Evoluce 1198. Hranice 1339. Krlovstv a temnota 149Dodatky 163Poznmky 171Literatura 186

    autorsk lnky 189Fatima Cvrkovmonodova BiologiCk vChodiska: ZBv nCo

    i Po tyiCeti leteCh? 191Ladislav Kovnutnos a nhoda v ultimtnom storo.

    variCie na Jednu tmu JaCquesa monoda 213Jaroslav Drobnkad JaCques monod: Nhoda a NutNost 249

  • Boris Cvekve vd Jsme vdy Prv na Zatku. monod

    Z Pohledu deweyovskho instrumentalismu 261Michal imnekvZPomnky na eugeniCkou budoucNost (NeJeN)

    J. MoNoda 279Radek echmonod a Chomsky 291Filip JaroPostult oBJektivity a monodova totalita 305Marek VchaBeZdomovCem na PeriFerii svta 321Zdenk Neubauerlinern Biologie 337

    misCellanea 393JaCques monod: strun ivotoPis 395

    Anton Markomonod Pro laiky 397Jacques MonodnoBelovsk Pednka: od enZymov adaPtaCe

    k alosteriCkm PeChodm 403Z. Neubauer, E. Koutecknekrolog: k mrt JaCquesa monoda 429J. DrobnkreCenZe: PoZnmka ke kniZe J. monoda

    ChanCe and neCessity 433reJstk 441

  • 15

    vod editora

    Kdyby se patilo opatit editorsk vod poetitjm titulem, nadepsal bych ho otzkou: Cizinci ve vlastnm dom? Nasthujemeli se do starho, avak funknho domu, obvykle se pli netrpme otzkou, odkud se n dm vzal, ani ns nezajm, kdo a kde vyrobil okna i cihly, a u vbec ne, kdo vynalezl prvn obydl. A to byl kdokoliv, byl tady dve ne my. Jiste nepochybujeme o tom, e kdybychom se vynasnaili, odhalme, kdo byl stavitel a jak mysly ho vedly k tomu, e dal na stechu viku s korouhvikou. Kdyby ns to zajmalo, meme se snadno doptrat teba jak se dl omtka nebo jak je to zazeno v Temeln, aby k nm teklo 220 volt. Podobn se to m se tak s pravidly it: bez velkho ptan dbme pravidel a pkaz a jejich nedodren zhusta i sankcionujeme. Prost narodili jsme se do svta plnho naich spolublinch, do st jejich a postupn i na kultury a do tradic, kter jsou nam domovem.

    V rmci vtiny kultur domov bvalo zvykem podobn vahy dothnout a k nezpochybovanmu zvru, e je zde Nkdo, kdo ns do naeho domova uvedl, postavil nm ho a peje nm, abychom se v nm ctili; k tomuto elu vydal i soubor dobrch rad a nazen a vyaduje jejich plnn. Z tto vry vychz v 17. stolet i novovk vda sta se zast do dl jejch zakladatel: pro n byl bh svta jednoznan zakotven v Bohu, kter je dobr, domov nm postavil s lskou a tak, e pravidla, ktermi se dil, jsou univerzln, nemnn a nmi navc odhaliteln. Z toho pak plynul vstup do praxe: poznnm onch zkonitost se budeme moci spolupodlet, pravda, v malm, na Jeho dle. Tak, jako se nezajmme o spoustu detail ve vlastnm dom, ale v principu nm nic nebrn zjistit,

  • 16

    vod editora

    kde se tam vzala rovka a pro svt, tak i v poznvn svho irho domova, Jeho dla, se nm dn meze nekladou. Svj domov lpe poznme a budeme ho moci i mnit.

    Osvcenstv tuto pohodlnou animistickou kotvic pedstavu odstranilo, a tm se ped ddici latinsk kultury otevela temn propast, as nebo ds z otzky, kde jsme se tu vzali. Filosofie existencialismu tento postoj vyjd naplno. J.P. Sartre ve znm pednce z r. 1945 pe:1 Existencialista si [] mysl, e je velmi stsujc, e Bh nen, protoe spolu s nm miz veker monost vyst z nebe njak rozumn hodnoty []; nikde nen psno, e je njak dobro, e je teba bt poestn, prost proto, e se nachzme jen na rovni lid. [] Opravdu, ve je dovoleno, jestlie Bh nen, a v dsledku toho je lovk oputn, protoe ani v sob, ani vn sebe nenalz dnou monost neho se zachytit. [] Nikdy nebude mon nco vysvtlovat odkazovnm na jakousi danou a nemnnou lidskou pirozenost; jinak eeno, dn determinismus neexistuje, lovk je svobodn, lovk je svoboda. A na jinm mst (53): [J]estlie jsem odstranil Boha Otce, je nanejv zapoteb mt nkoho, kdo by hodnoty vynalzal [], ci, e vynalzme hodnoty, znamen jen toto: ivot nem a priori dn smysl. ivot nen nim ped tm, ne ho ijete; avak na vs zle, abyste mu dodali njak smysl, a hodnota je ten smysl, kter si vyberete.

    Vzva, se