Nadaný a neprospívající žák ve výuce

Nadaný žák ve výuce

• Charakteristika podle J. Konečného: a) žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky; b) odpovídá rychle s jistotou; c) snadno a rychle chápe učivo; d) často má tvořivé odpovědi; e) spontánně se zajímá o další informace, f) chce projevit a uplatnit své znalosti a dovednosti.

• Výrazem ‚nadaný‘ jsou označovány dva různé druhy schopností: školní nadání – schopnost přijmout, analyzovat a reprodukovat informace, tvořivá produktivita – schopnost vytvářet nové informace.

• Pasche formuluje tzv. tříokruhovou koncepci nadání → nadprůměrné schopnosti, nasazení a tvořivost.

Formy práce s nadanými žáky Vnější diferenciace • Jde o formy výuky, ve které jsou nadanější žáci

oddělování od ostatních. Jedná se o třídy s rozšířenou výukou (jazyků, matematiky aj.), třídy A, B (rozdělení žáků jednoho ročníku do tříd podle prospěchu), přechod žáků základní školy na víceletá gymnázia.

• Dochází ke kritice vnější diferenciace. Objevují se obavy z vytváření zcela nenormální společnosti, ztráta komunikace, pochopení s jinak myslícími a jednajícími lidmi. Také předčasná diferenciace nadaných dětí může vést až k perfekcionismu, což může negativně ovlivňovat jejich vývoj.

Formy práce s nadanými žáky Vnitřní diferenciace• Jde o spolupráci a rozvoj žáků různého nadání ve

výuce. Vhodné formy výuky pro rozvíjení nadání: práce ve skupinách, pomoc spolužákům, domácí úkoly mohou být pro nadanější žáky složitější, olympiády a soutěže, volitelné předměty, nepovinné předměty, zájmové kroužky, základní umělecké školy, jazykové školy.

• Pokud nejsou děti diferencovány ve výuce, nastanou většinou problémy - nadané děti si mohou zvykat na bezproblémové proplouvání, aniž by vyvíjely zvýšené úsilí. Největším problémem pro učitele je správná diagnostika stupně a zaměření nadání žáků.

Handicapovaný žák ve výuceSe kterými typy zdravotního postižení se můžeme ve škole setkat? • Zrakově postižení, sluchově postižení, řečová

postižení, tělesně postižení a nemocní, mentálně postižení, obtížně vychovatelní, žáci s poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie i další formy), kombinovaně postižení.

Pedagogická integrace postižených žáků• Přináší jistá pozitiva jak žákům postiženým,

kteří si mohou osvojit způsoby sociálního chování, mohou být více motivovány existencí v normální třídě, tak žákům nepostiženým, kteří se mohou naučit s nimi komunikovat, navázat vztahy, pomáhat druhým.

Předpoklady úspěšné integrace

• Žák s postižením: se seznámil s pravidly a režimem v běžné třídě před nástupem do ní; přeje si zúčastnit se života a aktivit třídy; v případě psychických zábran (ostych); může zpočátku třídu navštěvovat krátkou dobu; měl by mít adekvátní nezbytné dovednosti např. ve čtení, matematice.

• Učitelé: jsou přesvědčeni o prospěchu integrace pro postižené a nepostižené žáky; mají informace o potřebách, dovednostech a přístupu k postiženému žákovi; mají dostatek didaktických materiálů a informací o didaktických postupech; mají k dispozici podpůrné služby pro žáky; dovedou zacházet s jejich technickými prostředky; udržují kontakty s kolegy ze speciálních škol; udržují kontakty s rodiči těchto žáků.

Předpoklady úspěšné integrace

• Nepostižení vrstevníci: dostali informace o postižení nového spolužáka, mluvili o chování k němu.

• Rodiče postiženého žáka: iniciují zařazení dítěte do běžné třídy; měli by znát všechny přednosti a úskalí integrované výuky; akceptovat všechny formy pomoci dítěti; měli by spolupracovat s třídním učitelem bývalé speciální školy.

• Rodiče nepostižených žáků: měli by dostat od odborníků poučení o problémech integrace postižených dětí.

Výhody a nevýhody integrace

• Výhody: příležitost ke kooperativnímu učení, zmenšení izolace žáků se speciálními potřebami, posilování demokratických hodnot, odstraňování předsudků, nesprávných názorů u dětí i dospělých.

• Nevýhody: zvýšené náklady na vzdělávání, zvýšené nároky na práci učitelů, riziko vznikající dětem v méně chráněném prostředí, a přírůstek administrativní práce.

Neprospívající žák ve výuce

• Jako neprospívajícího můžeme označit takového žáka, který částečně nebo zcela nedokáže splnit požadavky, které na něj učitel klade. Oficiálně je to žák, který je v jednom či více předmětech hodnocen nedostatečně na vysvědčení, skládá opravné zkoušky nebo opakuje ročník.

Dělení příčin neprospěchu

a) endogenní – mají původ uvnitř žáka (LMD, intelekt, charakter, učební styly)

b) exogenní – původ vně žáka (rodina, škola)

Dělení příčin neprospěchu

• a) biologické – LMD, fyzická konstituce, dyslexie (další poruchy dys)

• b) psychické – intelekt, temperament, charakter, úroveň pozornosti

• c) sociální – postavení rodičů, soc. klima školy, třídy, charakter společnosti

Příčinami neprospěchu žáka se v rámci pedagogiky zabývají různé disciplíny:

a) speciální pedagogika – LMD, hyperaktivita, nedoslýchavost, dysgrafie, dyslexie, poruchy učení

b) sociální pedagogika – rozvod, šikana, drogy, kamarádi, lež, sebevraždy

c) různé – nesamostatnost, úzkost, stres

Asertivita a nesmělost

• žák by měl být asertivní, nikoli agresivní (vliv sociálního chování rodičů)

• nesmělost – příčiny:a) temperament (vrozené)b) nízké sebehodnocení

• příčinou neprospěchu může být nadměrná asertivita nebo nezdravá nesmělost

• asertivní chování – člověk vyjadřuje své myšlenky, city a přesvědčení upřímným, otevřeným a vhodným způsobem – nechce ostatní lidi ponižovat a získat nad nimi moc.... x agresivní chování – vyjádření myšlenek tak, že porušuji práva ostatních

Asertivita a nesmělost

• neschopnost dítěte prosadit se může být způsobena:a) nízké sebehodnoceníb) nesplnění nerealistických požadavků

(perfekcionismus)c) nepřirozená potřeba příznivých reakcí kamarádů

• výzkumy v USA – 80 % dětí se v určitém věku považuje za nesmělé

• nesmělost brání v komunikaci s učitelem, žáky• pomoc učitele: posílat dítě se vzkazy, dávat mu úkoly

(mazání tabule, zalévání květin), položit mu otázku, na kterou se může připravit....

Deprese

• donedávna nebyly dětské deprese odborně uznávány (podobně i dětské sebevraždy) – dětství je považováno za bezstarostné a všechny problémy se spraví

• současné výzkumy dokazují, že dítě může trpět depresí ze školní práce – nejčastěji dobře vychované děti, které se snaží dělat radost dospělým

• na nárůst počtu depresí má vliv: a) stoupající počet narušených rodin, b) zvýšené požadavky na školní výsledky

• skutečné depresi občas podlehne asi 10% dětí (častěji dívky)

• krátkodobý smutek může přejít v dlouhodobou depresi –školní problémy

• deprese jsou těžko diagnostikovatelné – místo smutku může být zlost a podrážděnost

Deprese

• Příčiny:a) biologické – dědičné dispozice, chem. látky v mozkub) psychologické – rodiče (rozvod, smrt blízkého),

nízké sebehodnocení• Příznaky: zhoršení školních výsledků, zlost, nuda,

ztráta schopnosti se radovat, pláč, pocit, že ho nikdo nemá rád, negativní sebehodnocení, beznaděj, zájem o smrt či sebevraždu, špatné vztahy s vrstevníky

• Jak pomoci: upřímně chválit, plánovat zvláštní radostné události, podpora v hrách i jiných činnostech

Domácí úkoly

• rodiče chtějí, aby je děti dostávaly, pro dítě obtíž• dítě musí vědět, co má v DÚ dělat – pak je

prospěšný – jasně formulovat úkoly• rodiče by měli na plnění úkolů dohlížet – učit

děti zodpovědnosti x nesmí ho za něj vypracovat• diferencovat úkoly – cvičné (základní

dovednosti), přípravné, rozšiřující, tvůrčí• znát ve vztahu k úkolům odpověď na otázky:

co?, jak?, kde?, kdy?, proč?

Kázeň

• příčiny v rodině i ve škole – dítě nedodržuje daná pravidla (pere se, lže, mluví bez dovolení)

• čím méně kázeňských problémů se ve třídě řeší, tím mají žáci lepší prospěch a raději chodí do školy

• to, jak se žák přizpůsobí pravidlům školy, pak působí, jak se přizpůsobí pravidlům ve svém dalším životě

• rodinné prostředí musí naučit chápat dítě pojem kázně – největší úloha na rodičích dětí předškolního věku – není-li tomu tak, pak škola není pro dítě vhodným místem k učení

Kázeň

• ve škole se žáci učí vhodnému chování a zároveň se škola snaží zamezit nežádoucímu:a) zabránit nežádoucímu chování žáků, vypěstovat

u nich sebekázeňb) dosáhnout změny nežádoucího chováníc) zvládat žáky, kteří opakovaně narušují vyučování

• pokud se kázeňské problémy vyskytují v raném věku, může jít o závažný problém x zda je chování v normě je ale subjektivní záležitost (nutno brát v potaz věkové zvláštnosti) –neexistuje ale standard

Kázeň

• analýza aspektů: a) co je v silách dítěte a co nikolib) co dítěti bezděčně sdělujete

• s kázní mohou souviset další faktory: nedostatek sebekázně (LMD), nevhodná organizace práce ve třídě, velká tolerance školy k problematickému chování, nejednost a absence prevence u pedagogů

• důležitá je spolupráce s rodiči

Motivace

= ochota vynaložit určité úsilí v zájmu dosažení nějakého cíle

• nedílná součást úspěšné práce ve škole• Faktory motivace:

a) povaha daného úkolu – zvolená či požadovaná činnostb) typ žáka – více motivované jsou děti s většími

schopnostmi + vliv rodičůc) atmosféra ve třídě – konkurenční prostředí = pokles

motivaced) postoj pedagoga – autokritický přístup potlačuje

motivaci, odměňovat snahue) rodičovské postoje – i zde oceňovat snahu

• motivace – vnější (známky) nebo vnitřní (uspokojení přirozené touhy poznávat)

• nedostatek motivace se projevuje na školním prospěchu (lhostejnost)

Nadání

• žáci, u kterých se předpokládají potenciální schopnosti nebo kteří již uspěli: obecná inteligence, nadání ke studiu určitých předmětů, tvůrčí myšlení, schopnost vést jiné, psychomotorická schopnost

• nadaných je zhruba 3-5% žáků• v ČR se nadané děti cíleně nevyhledávají x od 3.

třídy mohou navštěvovat různé školy s rozšířenou výukou (cizí jazyky, Ma-Fy, Hv, Tv)

Nadání

• Projevy nadaných dětí: zvídavost, dobrá paměť, vysoký stupeň intelektových schopností, rozvinutý jazyk, urychlený vývoj, pozornost a koncentrace, sociální zralost, smysl pro humor

• Problémy: pocit odlišnosti od vrstevníků –izolace, stanovení nerealistických cílů – žijí pod tlakem, obtížně se smiřují s vlastními nedostatky, vyžadují více pozornosti pro sebe na úkor kamarádů nebo sourozenců

Opakování ročníku

• o prospěšnosti tohoto aktu se vedou mezi pedagogy diskuse – spíše negativní vliv – vzniká stigma propadlíka

• v ČR propadá ročně průměrně 14 žáků z 1000• problém je i v systému školy – postup mezi

ročníky nemusí všem žákům vyhovovat –propadnutí se navrhuje tehdy, neosvojil-li si žák dostatek dovedností k tomu, aby zvládl práci ve vyšším ročníku, dítě tento fakt prožívá velmi negativně

Opakování ročníku

• Další závěry: a) samotné opakování stejné látky dle stejných osnov (a

většinou pod vedením stejného učitele) nestačí ke vzpamatování a úspěšnému absolvování školy

b) někteří propadlíci pracují zpočátku rychleji, ale pokud se neřeší příčiny propadnutí, pak recidiva

c) propadlíci mají více konfliktů, větší odpor ke škole, nespokojenost se sebou samým

• někdy se nařídí opakování ročníku z důvodu nemoci – pak prospěšné (žák nemusí samostatně dostudovávat velké množství učiva)

• jako prevence je důležitá komunikace učitel – rodič – průběžné zprávy, rozhovory, přeřazení žáka do vyrovnávací třídy

Studijní dovednosti

• pedagogové mají snahu, aby se žáci naučili učit samostatně – žák by měl vědět, jak se má správně učit

• i u žáků existuje zájem osvojit si správný způsob učení – zejména při přechodu z 9. třídy ZŠ na SŠ (očekávají, že to budou potřebovat)

• žáci nejsou správným způsobem učení vybaveni –škola je k tomu nevede

• studijní dovednosti jsou záležitostí učebních stylů –zvýhodňují i znesnadňují učení (do rozporu se může dostat i učební styl učitele a žáka) + žákům chybí některé specifické postupy učení a jejich aplikace

Studijní dovednosti

• vysoká úroveň stud. dovedností se projevuje lepšími známkami a vyšším sebevědomím

• Pravidla pro rozvoj dovedností: zavést u žáků rutinní postup v učení (ve stejnou dobu), dítě se musí na práci soustředit (ruší např. hlasitá hudba), rodiče by měli mít přehled o zadaných úkolech

Školní fobie

• není častá, ale projevy jsou výrazné – dítě se buď bojí školy jako celku nebo něčeho, co se v ní vyskytuje

• synonyma: odmítání školy, úzkost vyvolaná školou (strach z odloučení)

• příčiny mohou být v rodinném prostředí – dítě je doma nadmíru spokojené (dobrá péče) a ve škole se cítí ohroženo ostatními žáky

• nejčastěji se objevuje mezi 6. a 10. rokem

Školní fobie

Důvody:• nedostatečně rozvinuté společenské dovednosti,• větší změna v životě rodiny (stěhování, nemoc,

ztráta rodiče),• nestabilní domov (rozvod, finanční situace) +

necitlivý, náročný učitel, typ studia, školní aktivita (referáty, tělocvik), hrozby, fyzická napadení, násilí, šikana

Tvořivost

• tvořivý je každý člověk – známé myšlenky uspořádáme novým (neotřelým) způsobem

• učitel musí být schopen tvořivost rozpoznat a rozvíjet ji• existují školy, kde zařazují talentované děti do

speciálních tříd• ne každý pedagog je tolerantní k tvořivosti dětí – snaha

dospělých nutit děti ke konformitě (aby dítě nevybočovalo z řady)

• vlastnosti tvořivých dětí: svobodné myšlení, naivita, humor, snění, osamělost, horečná činnost

• tvořivé děti mají problémy ve škole, protože je škola nudí• učitel by měl tyto žáka rozeznat a připravit pro ně

diferenciační úlohy, které budou rozvíjet jejich tvořivé vlastnosti

Klíčové pojmy:

• nadaný žák, handicapovaný žák, integrace, příčiny neprospěchu žáka, diagnostika.