Nabídka předmětů/kurzů - Povinné (kredity A) · Web viewPříloha č.2 - Vzor vyplněného...

MASARYKOVA UNIVERZITAFAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

ŽÁDOSTO PRODLOUŽENÍ AKREDITACE

magisterského navazujícího prezenčního studia

oboru

SOCIÁLNÍ POLITIKA A SOCIÁLNÍ PRÁCE(zkrácená verze)

Brno 2004

2

Žádost

Předkládáme žádost o prodloužení akreditace oboru Sociální politiky a sociální práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v těchto studijních programech:

Magisterský navazující program (2 roky, titul Mgr.) 67218 SP Sociální politika a sociální práce magisterská navazující prezenční,

jednooborová

Rigorózní řízení (titul PhDr.) 6731VXO1 Sociální politika a sociální práce

Změny, ke kterým došlo v magisterském navazujícím prezenčním studijním programu oboru sociální politika a sociální práce od poslední akreditace jsou podrobně uvedeny v Tabulce č.2 (viz s.6) s odkazen ma následující text.

Pokud se v předkládaném materiálu vyskytnou nejasnosti, obracejte se prosím na Mgr. Pavla Horáka ([email protected], tel.: 549 493 887).

Za Katedru sociální politiky a sociální práce

Doc. PhDr. Libor Musil, CSc. vedoucí katedry

3

OBSAH

I. TABULKY...........................................................................................................................5Tabulka č. 1 - Žádost o prodloužení doby platnosti akreditace studijního programu (A)......5Tabulka č. 2 - Prodloužení doby platnosti akreditace SP (Bb)...............................................6Tabulka č. 3 - Informace o studijním programu (oboru) pro prodloužení platnosti akreditace

(C)......................................................................................................................................7Tabulka č. 4 - Informace o studijním programu (oboru) pro prodloužení platnosti

akreditace/…pokračování (C)............................................................................................8Tabulka č. 5 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace

“sociální politika” (Da)......................................................................................................9Tabulka č. 6 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace

“sociální politika”/…pokračování (Da)...........................................................................10Tabulka č. 7 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace

“sociální práce” (Da)........................................................................................................11Tabulka č. 8 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace

“sociální práce”/…pokračování (Da)...............................................................................12Tabulka č. 9 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace

"Personální.......................................................................................................................13Tabulka č. 10 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace

"Personální.......................................................................................................................14Tabulka č. 11 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace

"Trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů” (Da).................................15Tabulka č. 12 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace

"Trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů”/…pokračování (Da)........16Tabulka č. 13 – Návrhy témat magisterských diplomových prací........................................17Tabulka č. 14 - Personální zabezpečení studijního programu (studijního oboru) - souhrnné

údaje (E)...........................................................................................................................18Tabulka č. 15 - Personální zabezpečení studijního programu (studijního oboru) - souhrnné

údaje/…pokračování (E)..................................................................................................19Tabulka č. 16 - Personální zabezpečení - vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká

a další tvůrčí činnost (F)..................................................................................................20Tabulka č. 17 - Personální zabezpečení - vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká

a další tvůrčí činnost/…pokračování (F)..........................................................................21Tabulka č. 18 - Informační zabezpečení studijního programu (I)........................................22

II. PROFIL ABSOLVENTA MAGISTERSKÉHO NAVAZUJÍCÍHO PREZENČNÍHO STUDIA OBORU SOCIÁLNÍ POLITIKA A SOCIÁLNÍ PRÁCE, OBSAH A PODMÍNKY ABSOLVOVÁNÍ STUDIA.............................................................................23

1. Profil absolventa magisterského navazujícího presenčního studia oboru sociální politika a sociální práce.................................................................................................................23

2. Zajištění návaznosti na bakalářské studium......................................................................303. Standardní doba studia......................................................................................................324. Seznam předmětů..............................................................................................................335. Klíčové předměty..............................................................................................................546. Podmínky přístupu ke státní zkoušce................................................................................567. Zajištění jazykové způsobilosti.........................................................................................578. Kritéria hodnocení diplomových prací.............................................................................589. Obsah státní zkoušky........................................................................................................61

4

10. Seznam učitelů oboru.....................................................................................................65III. PŘÍLOHY.........................................................................................................................66

Příloha č.1 - Minimální akreditační standard pro výuku sociální práce na úrovni vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání.......................................................................66

Příloha č.2 - Vzor vyplněného formuláře zadání závěrečné magisterské práce...................74Příloha č.3 - Příklady citací...................................................................................................75

5

I. TABULKY

Tabulka č. 1 - Žádost o prodloužení doby platnosti akreditace studijního programu (A)

Vysoká škola Masarykova Univerzita v Brně, Žerotinovo nám. 9, 601 77 BrnoSoučást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 Brno stand. doba studiaNázev stud. prog./st. délka 6731T M-SP Sociální politika a sociální práce 2 rokyPůvodní název SP Platnost předchozí akred. druh rozšířeníTyp žádosti prodloužení akreditace do 20. 7. 2005Typ studijního programu magisterský navazující rigor.Forma studia prezenční řízení KKOVNázvy studijních oborů 67218 SP Sociální politika a sociální práce ano 67218

21 studium magisterské navazující prezenční jednooborovéAdresa www stránky www.fss.muni.cz/akreditaceSchváleno VR / UR / AR FSS MU podpis datumdne 25.10.2004 rektora

6

Tabulka č. 2 - Prodloužení doby platnosti akreditace SP (Bb)

Vysoká škola Masarykova Univerzita v Brně, Žerotinovo nám. 9, 601 77 BrnoSoučást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 BrnoNázev studijního programu 6731T M-SP Sociální politika a sociální práceNázev studijního oboru 67218 SP Sociální politika a sociální práceCharakteristika žádané změny1. V rámci magisterského studia oboru Sociální politika a sociální práce byly zavedeny čtyři specializace:- Sociální politika; - Sociální práce; - Personální management a organizační rozvoj; - Trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů (blíže viz následující text s.25 a dále).

2. Nabídka studijních kursů byla rozšířena o nové předměty odpovídající zaměření jednotlivých specializací: Evaluační výzkum; Metody v sociální práci I. - mikro; Metody v sociální práci II. - makro; Sociální politika v organizaci; Sociální vyloučení a politika sociální inkluze; Teorie organizace a řízení; Sociálně ekologické kontexty lidské existence; Sociální práce v evropské dimenzi; Praxe a supervize I. - mikro; Praxe a supervize II. - makro; Supervize v pomáhajících profesích; Sociální práce s ohroženými rodinami; Sociální práce s mládeží; Aktuální problémy sociální politiky.

7

Tabulka č. 3 - Informace o studijním programu (oboru) pro prodloužení platnosti akreditace (C)

Vysoká škola Masarykova Univerzita v Brně, Žerotinovo nám. 9, 601 77 BrnoSoučást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 BrnoNázev studijního programu 67218 SP Sociální politika a sociální práceNázev studijního oboru Specializace "Sociální politika"Členění předmětů Teoret. základ Aplik. základ Oborové předměty Ostatní předmětyPočet předmětů 6 14 15 0Počet hodin za celé studium 156 312 390 0Počet hodin přednášek 91 91 208 0Podíl (%) počtu přednášek zabezpečovaných prof. a doc. 86% 43% 44% 0%Podíl na prof. a doc. v hlavním prac. poměru na VŠ 86% 43% 44% 0%Podíl OA na předn. v hlavním prac. poměru na VŠ 0% 43% 19% 0%Název studijního oboru Specializace "Sociální práce"Členění předmětů Teoret. základ Aplik. základ Oborové předměty Ostatní předmětyPočet předmětů 7 12 16 0Počet hodin za celé studium 182 642 416 0Počet hodin přednášek 91 78 208 0Podíl (%) počtu přednášek zabezpečovaných prof. a doc. 57% 0% 44% 0%Podíl na prof. a doc. v hlavním prac. poměru na VŠ 57% 0% 44% 0%Podíl OA na předn. v hlavním prac. poměru na VŠ 43% 83% 13% 0%

8

Tabulka č. 4 - Informace o studijním programu (oboru) pro prodloužení platnosti akreditace/…pokračování (C)

Název studijního oboru Specializace "Personální management a organizační rozvoj"Členění předmětů Teoret. základ Aplik. základ Oborové předměty Ostatní předmětyPočet předmětů 6 14 8 0Počet hodin za celé studium 156 312 208 0Počet hodin přednášek 78 91 117 0Podíl (%) počtu přednášek zabezpečovaných prof. a doc. 83% 43% 67% 0%Podíl na prof. a doc. v hlavním prac. poměru na VŠ 83% 43% 67% 0%Podíl OA na předn. v hlavním prac. poměru na VŠ 0% 29% 0% 0%Název studijního oboru Specializace "Trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojůČlenění předmětů Teoret. základ Aplik. základ Oborové předměty Ostatní předmětyPočet předmětů 6 12 12 0Počet hodin za celé studium 156 260 312 0Počet hodin přednášek 78 65 182 0Podíl (%) počtu přednášek zabezpečovaných prof. a doc. 83% 40% 50% 0%Podíl na prof. a doc. v hlavním prac. poměru na VŠ 83% 40% 50% 0%Podíl OA na předn. v hlavním prac. poměru na VŠ 0% 40% 7% 0%

9

Tabulka č. 5 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace “sociální politika” (Da)

Vysoká škola Masarykova Univerzita v Brně, Žerotinovo nám. 9, 601 77 BrnoSoučást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 BrnoNázev studijního programu 6731T M-SP Sociální politika a sociální práceNázev studijního oboru Specializace "Sociální politika"

Název předmětu rozsah způsob zak.

druh před. přednášející dopor. roč.

Ekonomika sociálního státu I. 1P+1S ZK P Mgr. Žižlavský 1Implementace programů sociální politiky 1P+1S ZK P Winkler, Ph.D. 1Aktuální problémy sociální politiky 0P+2S ZP P Prof. Sirovátka/PhDr. Vašečka/Winkler, Ph.D. 2Ekonomika sociálního státu II. 1P+1S ZK P Prof. Sirovátka/Mgr. Žižlavský 1Contemporary Welfare States 1P+1S ZK PV Prof. Sirovátka 2Teorie sociálního státu 2P+0S ZK PV Doc. MusilMenšiny v ČR a ve střední Evropě 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Politický systém EU 1P+1S ZK PV Prof. FialaPolitické strany 1P+1S ZK PV Prof. Strmiska/Kopeček, Ph.D.Zájmové skupiny 1P+1S ZK PV Kopeček, Ph.D.Analýza české politiky 1P+1S ZK PV Doc. Holzer/Kopeček, Ph.D.Stať - tvorba a publikace 0P+1S ZP PV Doc. MusilKvalitativní interview 0P+18S ZP PV Prof. MarešSociální vyloučení a politika soc. inkluze 1P+1S ZK PV Ing. Rákoczyová 2Strategické myšlení 1P+1S ZP PV Doc. KostroňLokální sociální politika 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I. 1Projektování institucí sociální práce 1P+1S ZP PV PhDr. Vašečka I.Sociální politika zemí střední Evropy 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Moderní politické teorie 1P+1S ZK PV Prof. Strmiska/Mareš, Ph.D.Výzkumný seminář indiv. ZP PV Prof. SirovátkaSociologie chudoby 1P+1S ZK PV Prof. Mareš

10

Tabulka č. 6 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace “sociální politika”/…pokračování (Da)Název studijního oboru Specializace "Sociální politika"



Kriminologie, penologie 1P+1S ZK PV PhDr. MezníkObčanská společnost a veřejná sféra 2P+0S ZP PV Vašečka, M., Ph.D.,Multivariační analýza dat I. 0P+2S ZP PV Katrňák, Ph.D./Prof. RabušicDiplomový seminář 0P+2S ZP PV všichni učitelé 2Evaluační výzkum 1P+1S ZK P Winkler, Ph.D. 1Řízení lidských zdrojů 1P+1S ZK PV Doc. KostroňMetody v sociální práci I. - mikro 1P+1S ZK PV Nečasová, Ph.D.Metody v sociální práci II. - makro 1P+1S ZK PV Mgr. Kubalčíková/Doc. MusilZávěrečná práce 0P+1S ZP P Doc. Musil 2Politika zaměstnanosti a pracovního trhu 1P+1S ZK PV Prof. Sirovátka 2Teorie pracovního trhu 1P+1S ZK PV Prof. SirovátkaOrganizace a kultura sociálních služeb 1P+1S ZK PV Doc. MusilSociální politika v organizaci 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Teorie organizace a řízení 1P+1S ZK PV Prof. Blažek/Prof. Sirovátka/Winkler, Ph.D. 1Rozdílový test ze SPSP 0P+0S ZK RP Doc. Musil/PhDr. Vašečka I. 1Úvod do SPSP 1P+0S ZP RP Doc. Musil 1Metodologie vědy pro SPSP 1P+1S ZK RP Mgr. Žižlavský 1Sociální politika 1P+1S ZK RP Prof. Sirovátka 1Teorie a metody sociální práce 1P+1S ZK RP Navrátil, Ph.D. 2Výzkum životních situací a soc. problémů 1P+1S ZK RP Winkler, Ph.D. 1Návaznost na další stud. prog. Program navazuje na bakalářské prezenční studium oboru Sociální politika a sociální prácePoznámky: ZK - zkouška; ZP - zápočet; P – povinný předmět; PV – povinně volitelný předmět; RP - rozdílový předmět; P - přednáška; S – seminář

11

Tabulka č. 7 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace “sociální práce” (Da)

Vysoká škola Masarykova Univerzita v Brně, Žerotinovo nám. 9, 601 77 BrnoSoučást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 BrnoNázev studijního programu 6731T M-SP Sociální politika a sociální práceNázev studijního oboru Specializace "Sociální práce"Název předmětu rozsah způsob zak. druh před. přednášející dopor. roč.Sociálně ekologické kontexty lid. existence 1P+1S ZK P Navrátil, Ph.D. 1Organizace a kultura sociálních služeb 1P+1S ZK P Doc. Musil 1Metody v sociální práci I. - mikro 1P+1S ZK P Nečasová, Ph.D. 1Metody v sociální práci II. - makro 1P+1S ZK P Mgr. Kubalčíková/Doc. Musil 1Praxe a supervize I. - mikro 2P+208S ZP P Nečasová, Ph.D. 2Praxe a supervize II. - makro 2P+208S ZP P Nečasová, Ph.D. 1Rétorika a komunikační dovednosti 0P+2S ZK PV Doc. VybíralContemporary Welfare States 1P+1S ZK PV Prof. SirovátkaTeorie sociálního státu 2P+0S ZK PV Doc. MusilMenšiny v ČR a ve střední Evropě 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Supervize v pomáhajících profesích 1P+1S ZP PV Nečasová, Ph.D. 2Sociální práce v evropské dimenzi 1P+1S ZK PV Navrátil, Ph.D. 1Stať - tvorba a publikace 0P+1S ZP PV Doc. MusilSociologie dětství 1P+1S ZK PV Nosál, Ph.D.Kvalitativní interview 0P+18S ZP PV Prof. MarešDiplomový seminář 0P+2S ZP PV všichni učitelé 2Lokální sociální politika 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Projektování institucí sociální práce 1P+1S ZP PV PhDr. Vašečka I.Sociální politika zemí střední Evropy 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Kriminologie, penologie 1P+1S ZK PV PhDr. MezníkVýzkumný seminář indiv. ZP PV Prof. SirovátkaSociální práce s ohroženými rodinami 1P+1S ZP PV Navrátil, Ph.D. 2

12

Tabulka č. 8 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace “sociální práce”/…pokračování (Da)

Název studijního oboru Specializace "Sociální práce"


druh před. přednášející dop. roč.

Sociální práce s mládeží 1P+1S ZP PV Mgr. Šišláková 2Sociologie chudoby 1P+1S ZK PV Prof. MarešMultivariační analýza dat I. 0P+2S ZP PV Katrňák, Ph.D./Prof. RabušicDiagnostika organizací 1P+1S ZP PV Doc. KostroňTeorie organizace a řízení 1P+1S ZK PV Prof. Blažek/Prof. Sirovátka/Winkler, Ph.D. 2Závěrečná práce 0P+1S ZP P Doc. Musil 2Politika zaměstnanosti a pracovního trhu 1P+1S ZK PV Prof. SirovátkaEkonomika sociálního státu I. 1P+1S ZK PV Mgr. ŽižlavskýEkonomika sociálního státu II. 1P+1S ZK PV Prof. Sirovátka/Mgr. ŽižlavskýTeorie pracovního trhu 1P+1S ZK PV Prof. SirovátkaAktuální problémy sociální politiky 0P+2S ZP PV Prof. Sirovátka/PhDr.Vašečka/Winkler, Ph.D.Implementace programů sociální politiky 1P+1S ZK PV Winkler, Ph.D.Evaluační výzkum 1P+1S ZK P Winkler, Ph.D.Rozdílový test ze SPSP 0P+0S ZK RP Doc. Musil/PhDr. Vašečka I. 1Úvod do SPSP 1P+0S ZP RP Doc. Musil 1Metodologie vědy pro SPSP 1P+1S ZK RP Mgr. Žižlavský 1Sociální politika 1P+1S ZK RP Prof. Sirovátka 1Teorie a metody sociální práce 1P+1S ZK RP Navrátil, Ph.D. 2Výzkum životních situací a soc. problémů 1P+1S ZK RP Winkler, Ph.D. 1Další povinnosti/odborná praxe Blíže viz následující text s. 20Návaznost na další stud. prog. Program navazuje na bakalářské prezenční studium oboru Sociální politika a sociální prácePoznámky: ZK - zkouška; ZP - zápočet; P – povinný předmět; PV – povinně volitelný předmět; RP - rozdílový předmět; P - přednáška; S – seminář

Tabulka č. 9 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace "Personální

13

management a organizační rozvoj" (Da)

Vysoká škola Masarykova Univerzita v Brně, Žerotinovo nám. 9, 601 77 BrnoSoučást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 BrnoNázev studijního programu 6731T M-SP Sociální politika a sociální práceNázev studijního oboru Specializace "Personální management a organizační rozvoj"



Řízení lidských zdrojů 1P+1S ZK P Doc. Kostroň 1Personální analýza, plánování a strategie 1P+1S ZK P PhDr. Lubasová 2Teorie organizace a řízení 1P+1S ZK P Prof. Blažek/Prof. Sirovátka/Winkler, Ph.D. 1Sociální politika v organizaci 1P+1S ZK P PhDr. Vašečka I. 1Contemporary Welfare States 1P+1S ZK PV Prof. SirovátkaTeorie sociálního státu 2P+0S ZK PV Doc. MusilStrategické myšlení 1P+1S ZP PV Doc. Kostroň 2Modelování dynamických systémů 1P+1S ZK PV Doc. KostroňMenšiny v ČR a ve střední Evropě 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Stať - tvorba a publikace 0P+1S ZP PV Doc. MusilKvalitativní interview 0P+18S ZP PV Prof. MarešLokální sociální politika 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Projektování institucí sociální práce 1P+1S ZP PV PhDr. Vašečka I.Sociální politika zemí střední Evropy 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Výzkumný seminář indiv. ZP PV Prof. SirovátkaSociologie chudoby 1P+1S ZK PV Prof. MarešMultivariační analýza dat I. 0P+2S ZP PV Katrňák, Ph.D./Prof. RabušicDiagnostika organizací 1P+1S ZP PV Doc. Kostroň

14

Tabulka č. 10 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace "Personální management a organizační rozvoj"/…pokračování (Da)

Název studijního oboru Specializace "Personální management a organizační rozvoj"



Diplomový seminář 0P+2S ZP PV všichni učitelé 2Organizace a kultura sociálních služeb 1P+1S ZK PV Doc. MusilTeorie pracovního trhu 1P+1S ZK PV Prof. Sirovátka 1Aktuální problémy sociální politiky 0P+2S ZP PV Prof. Sirovátka/PhDr.Vašečka/Winkler, Ph.D.Evaluační výzkum 1P+1S ZK PV Winkler, Ph.D. 1Implementace programů sociální politiky 1P+1S ZK PV Winkler, Ph.D. 1Závěrečná práce 0P+1S ZP PV Doc. Musil 2Politika zaměstnanosti a pracovního trhu 1P+1S ZK PV Prof. Sirovátka 2Ekonomika sociálního státu I. 1P+1S ZK PV Mgr. ŽižlavskýEkonomika sociálního státu II. 1P+1S ZK PV Prof. Sirovátka/Mgr. ŽižlavskýRozdílový test ze SPSP 0P+0S ZK RP Doc. Musil/PhDr. Vašečka I. 1Úvod do SPSP 1P+0S ZP RP Doc. Musil 1Metodologie vědy pro SPSP 1P+1S ZK RP Mgr. Žižlavský 1Sociální politika 1P+1S ZK RP Prof. Sirovátka 1Teorie a metody sociální práce 1P+1S ZK RP Navrátil, Ph.D. 2Výzkum životních situací a soc. problémů 1P+1S ZK RP Winkler, Ph.D. 1Návaznost na další stud. prog. Program navazuje na bakalářské prezenční studium oboru Sociální politika a sociální prácePoznámky: ZK - zkouška; ZP - zápočet; P – povinný předmět; PV – povinně volitelný předmět; RP - rozdílový předmět; P - přednáška; S – seminář

15

Tabulka č. 11 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace "Trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů” (Da)

Vysoká škola Masarykova Univerzita v Brně, Žerotinovo nám. 9, 601 77 BrnoSoučást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 BrnoNázev studijního programu 6731T M-SP Sociální politika a sociální práceNázev studijního oboru Specializace "Trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů”


druh před. Přednášející dopor. roč.

Ekonomika sociálního státu I. 1P+1S ZK P Mgr. Žižlavský 1Aktuální problémy sociální politiky 0P+2S ZP P Prof. Sirovátka/PhDr. Vašečka/Winkler, Ph.D. 2Teorie pracovního trhu 1P+1S ZK P Prof. Sirovátka 1Politika zaměstnanosti a pracovního trhu 1P+1S ZK P Prof. Sirovátka 1Contemporary Welfare States 1P+1S ZK PV Prof. Sirovátka 2Teorie sociálního státu 2P+0S ZK PV Doc. MusilSociální vyloučení a politika soc. inkluze 1P+1S ZK PV Ing. Rákoczyová 2Menšiny v ČR a ve střední Evropě 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Politický systém EU 1P+1S ZK PV Prof. FialaAnalýza české politiky 1P+1S ZK PV Doc. Holzer/Kopeček, Ph.D.Stať - tvorba a publikace 0P+1S ZP PV Doc. MusilKvalitativní interview 0P+18S ZP PV Prof. MarešStrategické myšlení 1P+1S ZP PV Doc. KostroňLokální sociální politika 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Projektování institucí sociální práce 1P+1S ZP PV PhDr. Vašečka I.Sociální politika zemí střední Evropy 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Výzkumný seminář indiv. ZP PV Prof. SirovátkaSociologie chudoby 1P+1S ZK PV Prof. MarešMultivariační analýza dat I. 0P+2S ZP PV Katrňák, Ph.D./Prof. RabušicDiplomový seminář 0P+2S ZP PV všichni učitelé 2

16

Tabulka č. 12 - Přehled předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů u specializace "Trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů”/…pokračování (Da)

Název studijního oboru Specializace "Trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů”Název předmětu rozsah způsob

zak.druh před.

přednášející dopor. roč.

Řízení lidských zdrojů 1P+1S ZK PV Doc. KostroňTeorie organizace a řízení 1P+1S ZK PV Prof. Blažek/Prof. Sirovátka/Winkler, Ph.D. 1Evaluační výzkum 1P+1S ZK P Winkler, Ph.D. 1Implementace programů sociální politiky 1P+1S ZK PV Winkler, Ph.D. 1Metody v sociální práci I. - mikro 1P+1S ZK PV Nečasová, Ph.D.Metody v sociální práci II. - makro 1P+1S ZK PV Mgr. Kubalčíková/Doc. MusilZávěrečná práce 0P+1S ZP P Doc. Musil 2Ekonomika sociálního státu II. 1P+1S ZK PV Prof. Sirovátka/Mgr. Žižlavský 2Organizace a kultura sociálních služeb 1P+1S ZK PV Doc. MusilSociální politika v organizaci 1P+1S ZK PV PhDr. Vašečka I.Rozdílový test ze SPSP 0P+0S ZK RP Doc. Musil/PhDr. Vašečka I. 1Úvod do SPSP 1P+0S ZP RP Doc. Musil 1Metodologie vědy pro SPSP 1P+1S ZK RP Mgr. Žižlavský 1Sociální politika 1P+1S ZK RP Prof. Sirovátka 1Teorie a metody sociální práce 1P+1S ZK RP Navrátil, Ph.D. 2Výzkum životních situací a soc. problémů 1P+1S ZK RP Winkler, Ph.D. 1Návaznost na další stud. prog. Program navazuje na bakalářské prezenční studium oboru Sociální politika a sociální prácePoznámky: ZK - zkouška; ZP - zápočet; P – povinný předmět; PV – povinně volitelný předmět; RP - rozdílový předmět; P - přednáška; S – seminář

17

Tabulka č. 13 – Návrhy témat magisterských diplomových prací

Kultura pracovišť služeb sociální práce a její jednotlivé aspektyJak se využívá supervize při zvládání zátěžových situací vybrané kategorie sociálních pracovníkůTypologie pracovišť organizací sociální politiky a sociální práceEvlaluace pro-romských projektůIntegrace Romů v ČR prostřednictvím sociální politikyRomové v systému sociální ochrany ČRMenšiny v pohledech sociálních pracovníkůEtické problémy a dilemata v sociální práciSociální služby pro seniory - možnosti komunitní prácePráce s klientem ve vybrané pečovatelské služběHodnocení programů politiky pracovního trhu na lokální úrovniSociální vyloučeni, programy zaměstnanosti a trh práceRedistribuce v sociální politice, sociální nerovnosti a chudobaTransformace ve vybrané oblasti sociální politiky - mezinárodní komparacePersonální řízení - personální strategie podnikůTvorba sociálního programu na lokální či regionální úrovniAnalýza sociálního programu na lokální a regionální úrovni tato rámcová témata jsou po diskusi s vedoucím práce interpretována z hledisek, která jsou vlastní jednotlivým specializacím (blíže viz následující text, s. 26-9)

18

Tabulka č. 14 - Personální zabezpečení studijního programu (studijního oboru) - souhrnné údaje (E)

Vysoká škola Masarykova Univerzita v Brně, Žerotinovo nám. 9, 601 77 BrnoSoučást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 BrnoNázev studijního programu 6731T M-SP Sociální politika a sociální práceNázev studijního oboru / oborů 67218 SP Sociální politika a sociální práce

Název pracoviště Celkem prof.celkem

přepoč.počet p.

doc.celkem

přepoč.počet d.

odb. asist.

celkem

z toho s věd.hod.

lektoři asistenti vědečtíprac. THP

Katedra SPSP FSS MU 11 1 1 1 1 3 3 0 5 0 1Doc. PhDr. Libor Musil, CSc. xProf. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. xPhDr. Pavel Navrátil, Ph.D. xPhDr. Mirka Nečasová, Ph.D. xPhDr. Jiří Winkler, Ph.D. xMgr. Kateřina Kubalčíková xIng. Miroslava Rákoczyová xMgr. Monika Šišláková xPhDr. Imrich Vašečka xMgr. Martin Žižlavský xBc. Marie Pavlíková xKatedra psychologie FSS MU 2 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0Doc. PhDr. Lubomír Kostroň, CSc., M.A. xDoc. PhDr. Zbyněk Vybíral, CSc. x

Tabulka č. 15 - Personální zabezpečení studijního programu (studijního oboru) - souhrnné údaje/…pokračování (E)

19

Název pracoviště Celkem prof.celkem

přepoč.počet p.

doc.celkem

přepoč.počet d.

odb. asist.

celkem

z toho s věd.hod.

lektoři asistenti vědečtíprac. THP

Katedra sociologie FSS MU 5 2 2 0 0 3 3 0 0 0 0Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. xProf. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. xPhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D. xMgr. Igor Nosál, Ph.D. xPhDr. Michal Vašečka, Ph.D. xKatedra politologie FSS MU 4 1 1 1 1 2 2 0 0 0 0Prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D. x

Doc. PhDr. Jan Holzer, Ph.D. xPhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D. xPhDr. JUDr. Miroslav Mareš, Ph.D. xKatedra mezin. vztahů FSS MU 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. xEkonomicko-správní fakulta MU 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0Prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. xExterní učitelé 3 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0PhDr. Jiří Mezník xPhDr. Alena Lubasová xJUDr. Iva Kernová x

20

Tabulka č. 16 - Personální zabezpečení - vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost (F)

Vysoká škola Masarykova Univerzita v Brně, Žerotinovo nám. 9, 601 77 BrnoSoučást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 BrnoNázev studijního programu 6731T M-SP Sociální politika a sociální práce

Pracoviště celkem článkyz toho A1 z toho A2 A1 + A2 B C D

Katedra SPSP FSS MU 137 10 31 41 34 14 48Doc. PhDr. Libor Musil, CSc. 22 1 5 6 5 1 10Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. 45 6 12 18 10 7 10PhDr. Pavel Navrátil, Ph.D. 21 0 10 10 8 0 3PhDr. Mirka Nečasová, Ph.D. 6 0 0 0 2 1 3PhDr. Jiří Winkler, Ph.D. 9 0 1 1 2 1 5Mgr. Kateřina Kubalčíková 5 0 0 0 0 4 1Ing. Miroslava Rákoczyová 2 0 0 0 0 0 2Mgr. Monika Šišláková 0 0 0 0 0 0 0PhDr. Imrich Vašečka 19 0 2 2 4 0 13Mgr. Martin Žižlavský 8 3 1 4 3 0 1Katedra psychologie FSS MU 28 10 8 16 12 0 0Doc. PhDr. Lubomír Kostroň, CSc., M.A. 14 4 4 8 6 0 0Doc. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D. 14 6 2 8 6 0 0

Tabulka č. 17 - Personální zabezpečení - vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost/…pokračování (F)

21

Pracoviště celkem článkyz toho A1 z toho A2 A1 + A2 B C D

Katedra sociologie FSS MU 116 24 19 43 30 8 35Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. 28 10 2 12 11 0 5Prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. 43 8 9 17 4 8 14PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D. 14 5 4 9 5 0 0Mgr. Igor Nosál, Ph.D. 9 0 3 3 6 0 0PhDr. Michal Vašečka, Ph.D. 22 1 1 2 4 0 16Katedra politologie FSS MU 71 13 20 33 31 2 5Prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D. 23 5 7 12 8 0 3Doc. PhDr. Jan Holzer, Ph.D. 21 3 7 10 8 2 1PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D. 8 2 0 2 5 0 1PhDr. JUDr. Miroslav Mareš, Ph.D. 19 3 6 9 10 0 0Katedra mezinárodních vztahů FSS MU 53 9 9 18 35 0 0Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. 53 9 9 18 35 0 0Ekonomicko-správní fakulta MU 26 1 4 5 21 0 0Prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. 26 1 4 5 21 0 0Doplňující informace k tvůrčí činnosti mající vztah ke studijnímu programu Způsob členění a rozpis jednotlivých děl viz následující text s. 208-249

22

Tabulka č. 18 - Informační zabezpečení studijního programu (I)

Vysoká škola Masarykova Univerzita v Brně, Žerotinovo nám. 9, 601 77 BrnoSoučást vysoké školy Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 BrnoNázev studijního programu 6731T M-SP Sociální politika a sociální práceDruh knihovny fakultníCelk. počet knihoven 1Celkový počet svazků 24829Roční přírůstek knižních jednotek 3657Roční přírůstek titulů celkem 3157Počet odebíraných titulů časopisů celkem 126Počet odebíraných zahr.titulů časopisů 62Počet odebíraných českých titulů časop. 64Jsou součástí fondů kompaktní disky ? anoJsou součástí fondů videokazety ? anoOtevír. hod. knihov./studovny v týdnu knihovna 35 h / studovna 48 hProvozuje knih. počítač. inform. služby ? ano Zajišťuje knihovna rešerže z databází ? neJe zapojena na CESNET/INTERNET ? anoPočet stanic na CESNETu/INTERNETu 19Jiná databázová centra/sítě ? anoPočet počítačů v knihovně/studovně 13Z toho počítačů zapojeno v síti 13Počet počítačů v počít. pracovnách 29Z toho počítačů zapojeno v síti 29Počet počítačů dostupných pro studenty celkem 42Z toho počítačů zapojeno v síti 38

23

II. PROFIL ABSOLVENTA MAGISTERSKÉHO NAVAZUJÍCÍHO PREZENČNÍHO STUDIA OBORU SOCIÁLNÍ POLITIKA A SOCIÁLNÍ PRÁCE, OBSAH A PODMÍNKY ABSOLVOVÁNÍ STUDIA

1. Profil absolventa magisterského navazujícího presenčního studia oboru sociální politika a sociální práce

V této žádosti je východiskem vymezení profilu absolventa studia magisterského navazujícího presenčního studia oboru sociální politika a sociální práce poslání absolventa stupňovitého magisterského studia oboru (viz 1.1.1). Z něj odvozený profil absolventa magisterského navazujícího studia je v této žádosti vymezen z následujících hledisek:

- poslání absolventa magisterského navazujícího studia oboru sociální politika a sociální práce (viz 1.1.2),

- obecné poznatky a dovednosti absolventa (viz 1.2.1),- specifické poznatky a dovednosti absolventů jednotlivých specializací (1.2.2),- uplatnění absolventa (viz 1.3).

1.1 Poslání absolventa oboru

1.1.1 Poslání absolventa stupňovitého magisterského presenčního studia oboru

Absolvent stupňovitého magisterského presenčního studia oboru Sociální politika a sociální práce (dále jen „SPSP“) stupňovitým (bakalářským a magisterským navazujícím) studiem postupně získá základní profesionální předpoklady pro samostatný výkon širokého spektra činností sociální politiky a sociální práce a předpoklady pro rozvíjení těchto schopností v praxi nebo dalším studiem. Po absolvování je schopen vykonávat a dále samostatně rozvíjet svoji způsobilost k výkonu následujících činností:

- Výzkum a komplexní reflexe sociálních problémů nebo obtížných životních situací a jejich vzájemných souvislostí.

- Expertiza v oblasti řešení sociálních problémů.- Posuzování obtížných životních situací klientů nebo jejich skupin, koncipování a realizace

odpovídající intervence.- Analýza účinků a posouzení vhodnosti zvolených řešení sociálních problémů a obtížných

životních situací.- Koncipování, implementace nebo účast na praktické realizaci opatření, jejichž cílem

je řešení sociálních problémů nebo zvládání obtížných životních situací.- Manažerská činnost v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti, v sociálních

službách a v organizacích, které poskytují služby sociální práce.

Výkonem těchto činností může absolvent uspokojovat rostoucí potřebu krajských, státem pověřených (zejména obecních), podnikatelských nebo nevládních organizací formulovat, obhajovat a realizovat programy nebo projekty poskytování různých typů sociálních služeb.

1.1.2 Poslání absolventa magisterského navazujícího presenčního studia oboru sociální politika a sociální práce

Cílem magisterského navazujícího presenčního studia SPSP je, aby absolvent v návaznosti na poznatky a dovednosti, které získal bakalářským studiem SPSP, získal schopnost:

- Samostatně koncipovat a provádět teoreticky zdůvodněnou a prakticky využitelnou reflexi sociálních problémů, obtížných životních situací a strategií intervence. Z hlediska relevantních humanitních oborů přitom analyzovat jejich různorodé souvislosti.

- Samostatně vyhledávat, identifikovat a reflektovat příčiny a důsledky aktuálních nebo latentních sociálních problémů a systémových nedostatků opatření sociální politiky, politiky zaměstnanosti a sociálních služeb jak na celospolečenské a místní úrovni, tak v organizacích služeb sociální práce.

- Samostatně reflektovat a artikulovat potřebu inovace programů sociální politiky a systémových podmínek poskytování služeb sociální práce.

- Po získání nezbytné profesionální zkušenosti provádět management organizací poskytujících sociální služby.

1.2 Obecné a specifické poznatky a dovednosti

Předpokladem naplnění poslání, které je výše uvedeno v bodě 1, jsou poznatky a dovednosti osvojené během studia. V rámci stupňovitého studia oboru SPSP získá absolvent postupně poznatky a dovednosti nutné pro výkon všech výše uvedených činností (dále jen „obecné poznatky a dovednosti“). Jejich jádrem jsou dvě schopnosti:

1. Schopnost samostatně reflektovat a vyhodnocovat řešené problémy, životní situace a prováděná opatření sociální politiky a sociální práce, včetně zvládání s nimi spojených dilemat.

2. Schopnost samostatně koncipovat systémově pojatá opatření a koordinovat či provádět jejich zavádění.

Kromě obecných poznatků a dovedností (viz 1.2.1) získá absolvent studiem zvolené specializace magisterského navazujícího presenčního specifické poznatky a dovednosti, které jsou předpokladem uplatnění obecných poznatků a dovedností v jedné z dále uvedených oblastí: „sociální politika“, „sociální práce“, „personální management a organizační rozvoj“, nebo „trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů“ (viz 1.2.2). Informace o získání zvolené specializace bude uvedena v příloze diplomu, který absolvent obdrží po absolvování magisterského navazujícího presenčního studia.

25

1.2.1.Obecné poznatky a dovednosti absolventa

Na magisterském navazujícím stupni presenčního studia je předmětem studia všech studentů metodologie evaluace sociálních programů a intervencí. Kromě toho se studenti zabývají studiem různorodých poznatků a dovedností v rámci zvolené specializace. Díky studiu disciplín, které jsou společným východiskem různých specializací, a díky výběru povinně volitelných předmětů z ostatních specializací získají absolventi každé specializace následující obecné poznatky a dovednosti:

- Schopnost vnímat s pomocí teorií sociální politiky a sociální práce a dalších relevantních oborů významné okolnosti vývoje soudobé společnosti a možné šance nebo ohrožení spojená s tímto vývojem.

- Dovednost reflektovat sociální problémy nebo obtížné životní situace a jejich řešení z hlediska jejich sociálně-kulturních, etických, ekonomických, veřejně-politických, právních, psychologických a dalších příčin a důsledků. Tuto dovednost uplatnit v různorodých kontextech - jak na celospolečenské a místní úrovni, tak z hlediska skupin, zájmových komunit, organizací nebo jedinců.

- Znalost základních sociálních a ekonomických determinant a efektů sociální politiky, včetně faktorů, které ovlivňují zaměření a kvalitu intervencí sociální práce v organizacích.

- Schopnost reflektovat možnosti a rizika vzájemného prolínání činností sociální práce a činností sociální politiky a přiměřeně na ně reagovat.

- Schopnost komplexně reflektovat opatření, která byla přijata za účelem řešení sociálních problémů nebo obtížných životních situací klientů, zejména z hlediska jejich ideových východisek a sociálního kontextu jejich existence, z hlediska jejich přiměřenosti, sociálních nebo individuálních účinků, případně z hlediska ekonomických efektů jejich implementace a praktické aplikace.

- Schopnost navrhovat úpravy výše zmíněných opatření vzhledem k naplňování stanovených nebo inovovaných cílů.

- Schopnost reflektovat a diskutovat hodnotová východiska a dilemata tvůrců a realizátorů programů sociální politiky a intervencí sociální práce. Schopnost a připravenost přispívat odbornými argumenty ke hledání odpovědí na otázky spojené s těmito dilematy.

- Dovednost a připravenost koncipovat, navrhovat a koordinovat eticky a sociálně přiměřená i ekonomicky účinná a efektivní řešení (programy, projekty) sociálních problémů nebo obtížných životních situací na makro-sociální, mezo-sociální nebo mikro-sociální úrovni.

- Schopnost rozeznat kontext, předpoklady a východiska pro vymezení cílů sociální intervence a pro volbu postupů, které jsou vhodné pro dosažení stanovených cílů a schopnost jejich zdůvodnění.

- Znalost základních organizačních, manažerských, právních, veřejně politických aspektů implementace a praktického provádění zvolených řešení sociálních problémů nebo obtížných životních situací.

- Schopnost koordinovat a řídit tvorbu, implementaci a administraci opatření sociální politiky a sociální práce na různých úrovních a v různých typech organizací.

26

1.2.2 Specifické poznatky a dovednosti absolventů jednotlivých specializací

Obecné poznatky a dovednosti, které jsou uvedeny v bodě 1.2.1, získá absolvent magisterského navazujícího presenčního studia v kontextu jedné ze čtyř specializací: „sociální politika“ (1.2.2.1), „sociální práce“ (1.2.2.2), „personální management a organizační rozvoj“ (1.2.2.3), nebo „trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů“ (1.2.2.4). Kromě obecných poznatků a dovedností získá absolvent v závislosti na tom, kterou specializaci si zvolí, specifické poznatky a dovednosti v jedné ze čtyř následujících oblastí.

1.2.2.1 Specifické poznatky a dovednosti získané v rámci specializace „sociální politika“

Cílem studia specializace „sociální politika“ je získat schopnost koncipovat opatření sociální politiky, účastí na tvorbě programů sociální politiky (na národní, regionální a lokální úrovni) ovlivňovat podmínky života ve společnosti, signalizovat vznikající nebo opomíjené sociální problémy a koncipovat a implementovat programy a projekty sociálních služeb, které mají lidem napomoci zvládat vznikající sociální problémy a tíživé životní situace.

Předpokladem dosažení těchto cílů jsou následující specifické poznatky a dovednosti:

- Znalost teorií, které se pokoušející vysvětlit vývoj sociální politiky a jejich programů. - Znalost způsobů implementace opatření sociální politiky.- Schopnost zohledňovat programové dokumenty EU při tvorbě a implementaci opatření

sociální politiky na národním, regionální nebo lokální úrovni. - Znalost systému sociální politiky v ČR a dalších evropských zemích, jejich hlavních

charakteristik a jejich významných účinků – sociálních i ekonomických a souvislostí mezi charakteristikami systému a jeho účinky.

- Schopnost chápat sociální politiku jednotlivých zemí jako kontinuální proces vycházející z kulturně-historické tradice jednotlivých národů a sociálního státu v těchto zemích, jakož i z komplexních sociálních, ekonomických a politických podmínek v současnosti.

- Schopnost koncipovat, zdůvodňovat, prezentovat, prosazovat a obhajovat návrhy opatření v oblasti sociální politiky na nadnárodní, národní, regionální i lokální úrovni.

1.2.2.2 Specifické poznatky a dovednosti získané v rámci specializace „sociální práce“

Cílem studia specializace „sociální práce“ je po získání nezbytné praktické profesionální zkušenosti nabýt schopnost samostatně koncipovat a provádět intervence do obtížných životních situací nebo koncipovat a inovovat programy intervence do životních situací příslušníků konkrétních cílových populací. Absolvent specializace „sociální práce“ se může uplatnit v roli kvalifikovaného sociálního pracovníka, koordinátora a dále – alternativně1 – buď v roli manažera, nebo v roli supervizora.

Předpokladem dosažení uvedených cílů jsou následující specifické poznatky a dovednosti:

- Schopnost vnímat individuální i společenskou dimenzi životní situace klientů z hlediska konceptu „člověk-v-prostředí“. Schopnost interpretovat a aplikovat teoretické

1 Souběh role manažera a supervizora v jedné organizaci není považován za vhodný.

27

a praktické modely, které odpovídají konceptu „člověk-v-prostředí“, na konkrétní životní situaci.

- Porozumět psycho-sociální povaze sociálních problémů, teoreticky se seznámit s ekologickým pohledem na životní situaci klienta a v tomto kontextu se seznámit s teoriemi a metodami tzv. mikro-praxe, nebo makro-praxe.

- Získat znalosti a dovednosti, které jsou předpokladem reflexe a ovlivňování obtížných životních situací z hlediska interakce jednotlivců a větších systémů.

- Osvojovat a integrovat akademické znalosti, profesní hodnoty oboru i praktické dovednosti. Porozumět souvislostem mezi teorií a praxí a připravit se tak na uplatnění školních poznatků v praxi organizací sociálních služeb – včetně schopnosti účelně využívat zkušenosti ze supervize.

- Získat schopnost systematické reflexe vlastních reakcí na kontroverzní povahu sociální práce, na hodnotová, etická a další dilemata práce v organizacích a schopnost ujasnit si vlastní etické, ideologické, hodnotové a intelektuální postoje.

- Schopnost hodnotit a posuzovat vlastní vliv na různé situace. - Schopnost nezávisle myslet a pracovat s životními situacemi

jednotlivců, skupin nebo komunit. - Schopnost pracovat samostatně, v malé skupině i v širším týmu. - Schopnost vyjádřit složité myšlenky srozumitelně – jak ústně, tak i

písemně.

1.2.2.3 Specifické poznatky a dovednosti získané v rámci specializace „personální management a organizační rozvoj“

Cílem studia specializace „personální management a organizační rozvoj“ je po získání nezbytné praktické profesionální zkušenosti provádět personální management organizací (ve státním i nestátním sektoru) s ohledem na komplexně pojaté životní a pracovní situace zaměstnanců, na potřebu ovlivňovat životní podmínky a výkon zaměstnanců řešením sociálních problémů organizace a na potřebu sladění rozvoje lidských zdrojů a rozvoje organizace.


- Znalost teorie organizačního chování, organizačních procesů, konfliktů a změn, ekonomických a sociálních determinant pracovního chování v organizaci, včetně faktorů zvyšujících produktivitu práce a organizační výkon.

- Znalost fyzických, psychických, sociálních, technologických i ekonomických aspektů organizační a profesní dělby práce, znalost příčin pracovní diskriminace v organizacích.

- Znalost organizační kultury, pracovní kultury a orientace členů zaměstnavatelských organizací, včetně znalosti základních strategií a pravidel organizačního řízení a managementu.

- Znalost systému sociální ochrany a bezpečnosti práce pro zaměstnance a pracovníky v ČR a dalších zemích. Znalost významných účinků, které tyto systémy mají na životní situace

28

zaměstnanců především v oblasti ochrany před pracovním handicapem, ztrátou zaměstnání a sociálním vyloučením.

- Znalost cílů, metod a opatření pracovní adaptace, tréninku a profesního vzdělávání v ČR a dalších vybraných zemích EU.

- Znalost cílů a metod plánování lidských zdrojů a plánování pracovní kariéry jednotlivců v podmínkách zaměstnavatelských organizací v ČR a v dalších vybraných zemích EU.

- Schopnost reflexe vzájemného ovlivňování celkové strategie organizace a její personální a sociální politiky.

- Schopnost reflexe vzájemného ovlivňování personální a sociální politiky organizace a fungování trhu práce, politiky zaměstnanosti i ostatních oblastí sociální a hospodářské politiky.

- Schopnosti a znalosti potřebné pro komplexní analýzu personální situace v organizacích, včetně znalosti metod sekundární analýzy dat.

- Schopnost koncipovat návrhy politických a organizačních opatření směřujících k řešení personálních problémů v pracovních organizacích a problémů s nimi spojených.

- Schopnost posuzovat (evaluovat) kvalitu politických a personálních opatření v zaměstnavatelských organizacích a účinky využívání konkrétních nástrojů řešení pracovní problematiky a problémových pracovních situací zaměstnanců organizací. Schopnost posuzovat celkové účinky těchto opatření.

- Schopnost řídit a koordinovat činnosti personálního managementu v různých útvarech organizace a činnosti v různých – státních i nestátních – organizacích, jejichž činnost se dotýká personálních problémů v organizaci, jakož i koordinovat proces kolektivního vyjednávání mezi sociálními partnery.

1.2.2.4 Specifické poznatky a dovednosti získané v rámci specializace „trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů“

Cílem studia specializace „trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů“ je po získání nezbytné praktické profesionální zkušenosti analyzovat, hodnotit, koncipovat a implementovat opatření, jejichž účelem je řešení otázek zaměstnanosti, sociálních problémů a obtížných životních situací, které jsou výsledkem fungování trhu práce a souvisí s nezaměstnaností.


- Znalost teorií, které se pokoušející vysvětlit vývoj sociální politiky a schopnost aplikovat tyto teorie při řešení problémů trhu práce.

- Znalosti v oblasti teorie trhu práce, zejména znalost makroekonomického i sociálně-institucionálního rámce fungování trhu práce a znalost ekonomických a sociálních determinant fungování trhu práce, zaměstnanosti a nezaměstnanosti.

- Znalost metod komplexní analýzy situace na trhu práce na národní a lokální úrovni, v oblasti pracovních sil a rozvoje lidských zdrojů, sociálních problémů a obtížných životních situací souvisejících s nezaměstnaností a s uplatněním různých skupin populace na trhu práce (včetně metod primární a sekundární analýzy dat, hodnotícího výzkumu a vybraných metod ekonomické analýzy).

- Znalost sociálních, psychických i ekonomických dopadů nezaměstnanosti a jejích příčin.

29

- Znalost systému sociální ochrany pro nezaměstnané v ČR a dalších zemích a významných účinků, které tyto systémy mají na životní situace nezaměstnaných především v oblasti ochrany před chudobou a sociálním vyloučením.

- Znalost základních opatření, cílů a metod aktivní politiky zaměstnanosti v ČR a dalších vybraných zemích EU.

- Znalost procesu implementace opatření v oblasti politiky zaměstnanosti, orientační znalost významných programových dokumentů (na úrovní EU a národní úrovni), případně (dle možností) znalost vybraných skutečností o výsledcích procesu implementace těchto opatření na úrovni Správy služeb zaměstnanosti a úřadů práce.

- Schopnost reflexe vzájemného ovlivňování fungování trhu práce a politiky zaměstnanosti a ostatních oblastí sociální a hospodářské politiky.

- Schopnost koncipovat návrhy opatření na národním i lokálním trhu práce směřující k řešení problému nezaměstnanosti a problémů s nezaměstnaností spojených, jakož i opatření k rozvoji lidských zdrojů.

- Schopnost koncipovat opatření vedoucí k pracovnímu a sociálnímu začlenění osob dlouhodobě znevýhodněných na trhu práce do života společnosti jak v rovině pracovního uplatnění, tak i při řešení dalších problémů, které nezaměstnanost podmiňují či doprovázejí.

- Schopnost posuzovat (evaluovat) kvalitu opatření na trhu práce a dopady využívání konkrétních nástrojů při řešení problematiky nezaměstnanosti a problémových životních situací skupin osob obtížně zaměstnatelných. Schopnost posuzovat celkové účinky těchto opatření při snižování nezaměstnanosti.

- Schopnost řídit a koordinovat činnosti v různých – státních i nestátních – organizacách, jejichž činnost se dotýká trhu práce, oblasti lidských zdrojů, zaměstnanosti, sociálního začleňování.

1.3 Uplatnění absolventa

Absolventi oboru SPSP mohou výše uvedené znalosti, dovednosti a způsobilost k výkonu všech klíčových činností, které jsou uvedeny v bodě 1 – „poslání studia oboru SPSP“, uplatnit např. v následujících oblastech a organizacích:

- V organizacích státní správy a samosprávy, které se zabývající administrací dávkových systémů, sociálně-právní ochrany, sociálních služeb a dalších oblastí veřejné politiky (MPSV, krajské a obecní úřady, Probační a mediační služba, aj.).

- Na Úřadech práce, v oblasti trhu práce (včetně soukromých agentur). - V neziskových organizacích v oblasti sociální politiky, sociálních služeb a služeb sociální

práce na všech úrovních (např. Člověk v tísni, SOZE, Naděje aj.).- V poradních sborech státních i neziskových organizací (včetně zákonodárných sborů

a regionálních samospráv), které s podílejí na tvorbě a implementaci programů sociální politiky a projektování opatření sociální práce.

- Ve výzkumu na vysokých školách a ve výzkumných ústavech. - Ve výuce v oblasti SPSP na vysokých, vyšších a středních školách (poslední po zvládnutí

tzv. pedagogického minima).- Jako specialisté nebo poradci na sociální problémy, sociální práci a sociální intervence

v médiích (tisk, rozhlas, televize). Případně jako tiskoví mluvčí organizací, které jsou

30

zaměřeny na problematiku sociální politiky, sociálních služeb a sociální práci (např. MPSV, Charita, Probační a mediační služba, nadační fondy aj.).

- V personálních útvarech a útvarech, které se zabývají problematikou kvalifikace nebo uplatňují sociální programy pro své zaměstnance, v různých typech státních i nestátních organizací (personální útvary organizací bankovního sektoru, podnikatelské subjekty různé orientace, magistráty statutárních měst, Diakonie aj.).

- V nadnárodních organizacích, které se zabývají řešením sociálních problémů nebo poskytováním sociální pomoci.

- V organizacích, které mezi své cíle řadí navazování systematické spolupráce mezi různými organizacemi (např. organizace zaměřené na pomoc tzv. multi-problémovým klientům, komunitní nebo dobrovolnická centra, vládní, krajské nebo obecní meziresortní komise apod.).

2. Zajištění návaznosti na bakalářské studium

Předpokladem naplnění poslání stupňovitého magisterského presenčního studia SPSP (viz výše 1.1) je návaznost obsahu bakalářského a magisterského navazujícího studia oboru. Tato návaznost je bez dalších opatření zajištěna u těch uchazečů o magisterské navazující studium, kteří bakalářské studium SPSP absolvovali na FSS MU v Brně. U ostatních uchazečů, kteří absolvovali bakalářské studium oboru sociální práce na jiné vysoké škole, nebo na bakalářském stupni studovali jiný, příbuzný obor (např. sociální pedagogika, právo, sociální a geriatrická péče, veřejná ekonomika apod.) je návaznost zajištěna dvěma způsoby:

1. posouzením žádosti o přijetí do magisterského navazujícího presenčního studia z hlediska shody obsahu absolvovaného bakalářského studia s obsahem bakalářského studia SPSP na FSS MU v Brně (viz 2.1) a

2. doplněním obsahu magisterského navazujícího presenčního studia SPSP o tzv. rozdílové předměty (viz 2.2).

2.1 Posuzování žádosti o přijetí z hlediska shody obsahu absolvovaného bakalářského studia s obsahem bakalářského studia SPSP na FSS MU

Jako kritérium posouzení shody obsahu absolvovaného bakalářského studia s obsahem bakalářského studia SPSP na FSS MU používá zkušební komise „Minimální standard vzdělávání v sociální práci“, jehož text je uveden v příloze této žádosti (viz část V., Příloha č. 1). Za způsobilého k přijetí je považován uchazeč, který na vysoké škole absolvoval všechny disciplíny studia sociální práce požadované „Minimálním standardem vzdělávání v sociální práci“, případně uchazeč, který během bakalářského studia jiného oboru neabsolvoval ty disciplíny, které jsou v rámci magisterského navazujícího studia předmětem studia tzv. rozdílových předmětů (viz 2.2). Ostatní uchazeči bývají přijati zcela výjimečně. Dochází k tomu v případě, že jejich diplomová práce a výkon při ústní přijímací zkoušce jasně prokazuje, že jejich znalosti a dovednosti zřetelně přesahují obsah jimi absolvovaného bakalářského studia.

31

2.2 Rozdílové předměty

Přijatí absolventi bakalářského studia sociální práce nebo jiného příbuzného oboru na jiných vysokých školách buď vůbec neabsolvovali klíčové disciplíny „Minimálního standardu vzdělávání v sociální práci“, nebo je absolvovali, ale jejich znalosti přesto vykazují ve srovnání s tím, co se očekává od absolventa bakalářského studia na FSS MU značné mezery. To omezuje jejich schopnost zvládat požadavky magisterského navazujícího presenčního studia. Z tohoto důvodu jsou součástí magisterského navazujícího presenčního studia následující tzv. rozdílové předměty:

předmět učitelÚvod do sociální politiky a sociální práce Doc. MusilMetodologie vědy pro sociální politiku a sociální práci Mgr. ŽižlavskýSociální politika Prof. SirovátkaTeorie a metody sociální práce Navrátil Ph.D.Výzkum životních situací a sociálních problémů Winkler Ph.D.

Obsah uvedených rozdílových předmětů, které jsou absolventi bakalářského studia na jiné vysoké škole povinni absolvovat nad rámec standardního obsahu magisterského navazujícího presenčního studia, je totožný s obsahem analogických předmětů bakalářského studia SPSP.

Rozdílové předměty jsou rozděleny do dvou kategorií podle toho, jakým způsobem je mohou absolventi bakalářského studia na jiné vysoké škole absolvovat:

1. Jednu kategorii tvoří předměty, které se týkají metodologie vědy a výzkumu (to je „Metodologie vědy pro sociální politiku a sociální práci“ a „Výzkum životních situací a sociálních problémů“). Tyto rozdílové předměty mohou absolventi bakalářského studia na jiné vysoké škole absolvovat dvěma způsoby:

- po dohodě s učitelem z nich složit tzv. rozdílovou zkoušku.- vystudovat je standardním způsobem.

2. Druhou kategorii tvoří klíčové předměty oboru sociální práce („Úvod do sociální politiky a sociální práce“, „Sociální politika“ a „Teorie a metody sociální práce“). Absolventi bakalářského studia na jiné vysoké škole je mohou absolvovat třemi způsoby:

- ve druhém týdnu studia úspěšně zvládnout tzv. rozdílový test, který testuje znalosti všech tří disciplín,

- po dohodě s učitelem z nich složit tzv. rozdílovou zkoušku, - vystudovat je standardním způsobem.

33

3. Standardní doba studia

Standardní doba magisterského navazujícího presenčního studia SPSP je čtyři semestry. Rozložení předmětů v rámci těchto čtyř semestrů je regulováno pouze částečně. V presenčním studiu je možné v plném rozsahu uplatnit kreditní systém. Volba studentů je přesto do jisté míry regulována dvěma způsoby:

- celouniversitním předpisem, podle něhož je předpokladem zápisu do dalšího semestru absolvování 15 evropských kreditů v předcházejícím semestru,

- doporučeným programem studia, který Katedra sociální politiky a sociální práce každoročně zveřejňuje a který je studenty do značné míry využívám jako orientační pomůcka (jako příklad této pomůcky viz níže uvedené schéma).

Doporučený plán pro magisterské navazující presenční studium SPSP ─ specializace „trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů“

semestr předměty magisterského navazujícího presenčního studia rozdílové předměty

1. (32 K)Ekonomika sociálního

státu I (8 K)

Implementace programů soc. politiky (12 K)

Teorie pracovního trhu (12 K)

Metodolo-gie vědy pro SPSP Úvod do SPSP

2. (30 K)

Politika za-městnanosti a pracovního trhu (12 K)

Teorie organizace a řízení (10 K)

Evaluační výzkum (8 K)

Sociální politika

Výzkum živ. situací a

sociálních problémů

3. (40 K)Contemporary Welfare States

(12 K)

Programy sociální inkluze(12 K)

Aktuální problémy sociální

politiky (12 K)

Diplomo-vý seminář (4 K)

4. (20 K)Ekonomika soc. státu II

(12 K)

Závěrečná práce (8 K)

Teorie a metody

sociální práce

34

4. Seznam předmětů

Předměty magisterského navazujícího presenčního studia SPSP jsou dále rozděleny na předměty obecné části (4.1) a předměty jednotlivých specializací (4.2).

4.1 Předměty obecné části

Do obecné části jsou zařazeny dva typy předmětů: předměty povinné pro všechny studenty bez ohledu na zvolenou specializaci (viz 4.1.1) a tzv. rozdílové předměty (viz 4.1.2).

4.1.1 Předměty povinné pro všechny studenty bez ohledu na zvolenou specializaci

SPP405 Evaluační výzkum (Jiří Winkler, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP519 Závěrečná práce (Doc. Libor Musil)8 kreditů, ZP (0+1, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)

4.1.2 Rozdílové předměty

Funkce dále uvedených rozdílových předmětů je výše vysvětlena v podkapitole 2.2.

SPP411 Rozdílový test ze SPSP (Doc. Libor Musil, PhDr. Imrich Vašečka)2 kredity, ZK (0+0)

SPP101 Úvod do SPSP (Doc. Libor Musil)3 kredity, ZP (1+0, celkem 26 hodin, z toho 26 hodin přednášek)

SPP118 Metodologie vědy pro SPSP (Mgr. Žižlavský)4 kredity, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP102 Sociální politika (Prof. Tomáš Sirovátka)5 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP103 Teorie a metody sociální práce (Pavel Navrátil, Ph.D.)5 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP119 Výzkum životních situací a sociálních problémů (Jiří Winkler, Ph.D.)4 kredity, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

35

4.2 Předměty jednotlivých specializací

Předměty magisterského navazujícího presenčního studia SPSP jsou studentům nabízeny v rámci čtyř specializací (viz výše podkapitola 1.2.2) : „sociální politika“ (viz dále 4.2.1), „sociální práce“ (viz dále 4.2.2), „personální management a organizační rozvoj“ (viz dále 4.2.3) a „trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů“ (viz dále 4.2.4). Předměty jednotlivých specializací jsou v podkapitolách 4.2.1 až 4.2.4 uspořádány ze dvou hledisek. Z hlediska meritorního (předměty teoretického základu, předměty aplikovaného základu a oborové předměty) a z hlediska organizačního (předměty povinné a povinně volitelné a doporučený plán studia).

V seznamu povinně volitelných předmětů každé ze specializací nejsou uvedeny ty předměty, které jsou povinné pro studenty jiných specializací. Je tomu tak přesto, že do seznamu povinně volitelných předmětů studentů jedné specializace vždy patří ty předměty, které jsou povinné pro studenty ostatních specializací.

Anotace obsahu jednotlivých, dále uvedených předmětů (jejich cíle, témata, studentům předepsaná literatura) jsou uvedeny v kapitole 11. Anotace předmětů jsou v ní řazeny podle abecedního pořadí jmen učitelů.

4.2.1 Předměty specializace „sociální politika”

4.2.1.1 Předměty teoretického základu, předměty aplikovaného základu a oborové předměty

Předměty teoretického základu

SPP403 Ekonomika sociálního státu I (Mgr. Žižlavský)8 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP404 Ekonomika sociálního státu II (Prof. Tomáš Sirovátka, Mgr. Žižlavský) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP520 Contemporary Welfare States (Prof. Tomáš Sirovátka)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP503 Teorie sociálního státu (Doc. Libor Musil)12 kreditů, ZK (2+0, celkem 26 hodin přednášek)

POL402 Analýza české politiky (Doc. Jan Holzer, Lubomír Kopeček, Ph.D.)10 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

MVE402 Politický systém EU (Prof. Petr Fiala)15 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

Celkový počet hodin teoretického základu je 156. Z toho je 91 hodin přednášek.

36

Předměty aplikovaného základuSPP407 Aktuální problémy sociální politiky (Prof. Tomáš Sirovátka, PhDr. Imrich Vašečka, Jiří Winkler, Ph.D.)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)


SPP513 Implementace programů sociální politiky (Jiří Winkler, Ph.D.) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

PSY409 Řízení lidských zdrojů (Doc. Lubomír Kostroň)4 kredity, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

PSY420 Strategické myšlení (Doc. Lubomír Kostroň)4 kredity, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SOC431 Kvalitativní interview (Prof. Petr Mareš)ZP 18 kreditů, ZP (0+18)

SOC418 Multivariační analýza dat I. (Tomáš Kabrňák, Ph.D., Prof. Ladislav Rabušic)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)

SPP414 Metody v sociální práci I – mikro (Mirka Nečasová, Ph.D.)10 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP412 Metody v sociální práci II - makro (Mgr. Kubalčíková, Doc. Libor Musil) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP504 Projektování institucí sociální práce (PhDr. Imrich Vašečka)6 kreditů, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP507 Stať – tvorba a publikace (Doc. Libor Musil)12 kreditů, ZP (0+1, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)

SPP511 Výzkumný seminář Sirovátka (Prof. Tomáš Sirovátka)8 kreditů, ZP (probíhá formou individuálního výzkumného úkolu)


SPP581-SPP588 Diplomový seminář (učitelé)4 kredity, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)

Celkový počet hodin aplikovaného základu je 312. Z toho je 91 hodin přednášek.

37

Oborové předměty

SPP401 Lokální sociální politika (PhDr. Imrich Vašečka)8 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP402 Politika zaměstnanosti a pracovního trhu (Prof. Tomáš Sirovátka)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP501 Teorie pracovního trhu (Prof. Tomáš Sirovátka)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP505 Menšiny v ČR a ve střední Evropě (PhDr. Imrich Vašečka)8 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP506 Sociální politika zemí střední Evropy (PhDr. Imrich Vašečka)8 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP508 Kriminologie, penologie (PhDr. Mezník)6 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP512 Organizace a kultura sociálních služeb (Doc. Libor Musil)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP418 Sociální politika v organizaci (PhDr. Imrich Vašečka)8 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP409 Sociální vyloučení a politika sociální inkluze (Ing. Miroslava Rákoczyová)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)SPP419 Teorie organizace a řízení (Prof. Ladislav Blažek, Prof. Tomáš Sirovátka, Jiří Winkler, Ph.D.,)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)POL Politické strany (Prof. Maxmilián Strmiska, Lubomír Kopeček, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

POL Zájmové skupiny (Lubomír Kopeček, Ph.D.)10 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

POL440 Moderní politické teorie (Prof. Maxmilián Strmiska, Miroslav Mareš, Ph.D.)10 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SOC404 Sociologie chudoby (Prof. Petr Mareš) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SOC405 Občanská společnost a veřejná sféra (Michal Vašečka, Ph.D.)12 kreditů, ZP (2+0, celkem 26 hodin, z toho 26 hodin přednášek)

38

Celkový počet hodin oborových předmětů je 390. Z toho je 208 hodin přednášek.

4.2.1.2 Povinné a povinně volitelné předměty a doporučený plán studia

Povinné předměty (kredity)


SPP513 Implementace programů sociální politiky (Jiří Winkler, Ph.D.) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)SPP407 Aktuální problémy sociální politiky (Prof. Tomáš Sirovátka, PhDr. Imrich Vašečka, Jiří Winkler, Ph.D.)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)SPP404 Ekonomika sociálního státu II (Prof. Tomáš Sirovátka, Mgr. Žižlavský) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

Povinně volitelné předměty (kredity)





POL Politické strany (Prof. Maxmilián Strmiska, Lubomír Kopeček, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

POL Zájmové skupiny (Lubomír Kopeček, Ph.D.)10 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)



39

SOC431 Kvalitativní interview (Prof. Petr Mareš) 18 kreditů, ZP (0+18)

SPP409 Sociální vyloučení a politika sociální inkluze (Ing. Miroslava Rákoczyová)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

PSY420 Strategické myšlení (Doc. Lubomír Kostroň) 4 kredity, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)



SPP506 Sociální politika zemí střední Evropy (PhDr. Imrich Vašečka)8 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)POL440 Moderní politické teorie (Prof. Maxmilián Strmiska, Miroslav Mareš, Ph.D.)10 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)




SOC405 Občanská společnost a veřejná sféra (Michal Vašečka, Ph.D.)12 kreditů, ZP (2+0, celkem 26 hodin, z toho 26 hodin přednášek)SOC418 Multivariační analýza dat I. (Tomáš Kabrňák, Ph.D., Prof. Ladislav Rabušic)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)


40

Doporučený plán pro magisterské presenční studium SPSP ─ specializace Sociální politika

semestr magisterské předměty/kursy rozdílové předměty/kursy

1. (32 K)

SPP403 Ekonomika sociálního

státu I (8 K)

SPP503 Teorie soc. státu (12 K)

SPP513 Implementace programů soc.

pol. (12 K)

SPP118 Metodologie

vědy pro SPSP (4RK2)

SPP101 Úvod do SPSP

(3RK)

2. (38 K)SPP401

Lokální sp (8 K)

SPP404 Ekonomika soc. státu II

(12 K)

SPP419Teorie

organizace a řízení (10

K)

SPP405Evaluační výzkum

(8 K)

SPP102 Sociální

politika (5RK)

SPP119 Výzkum ž.s. a s. problémů

(4RK)

3. (40 K)

SPP520 Contemporary Welfare States

(12 K)

SPP409Programy sociální inkluze(12 K)

SPP407Aktuální problémy sociální

politiky (12 K)

SPP581-SPP588

Diplomový seminář (4 K)

4. (20 K)

SPP402 Politika

zaměstnanosti a pracovního trhu (12 K)

SPP519 Závěrečná práce (8 K)

SPP103 Teorie

a metody sociální práce

(5RK)

4.2.2 Předměty specializace „sociální práce“


Předměty teoretického základuSPP410 Sociálně ekologické kontexty lidské existence (Pavel Navrátil, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)SPP512 Organizace a kultura sociálních služeb (Doc. Libor Musil)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)


SPP412 Metody v sociální práci II - makro (Mgr. Kubalčíková, Doc. Libor Musil) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)PSY422 Diagnostika organizací (Doc. Lubomír Kostroň) 4 kredity, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

2 Zkratka „RK“ označuje rozdílový kredit.

41

SPP419 Teorie organizace a řízení (Prof. Ladislav Blažek, Prof. Tomáš Sirovátka, Jiří Winkler, Ph.D.) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP416 Sociální práce v evropské dimenzi (Pavel Navrátil, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)


Předměty aplikovaného základu

SPP420 Praxe a supervize I – mikro (Mirka Nečasová, Ph.D.)10 kreditů, ZP (2+208, celkem 234 hodin, z toho 26 hodin přednášek)

SPP421 Praxe a supervize II – makro (Mirka Nečasová, Ph.D.)10 kreditů, ZP (2+208, celkem 234 hodin, z toho 26 hodin přednášek)

SPP417 Supervize v pomáhajících profesích (Mirka Nečasová, Ph.D.)8 kreditů, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

PSY436 Poradenské strategie, taktiky, kasuistiky (Doc. Ivo Plaňava) 4 kredity, ZP (0+1, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)

PSY453 Rétorika a komunikační dovednosti (Doc. Zbyněk Vybíral)4 kredity (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)







42



Oborové předměty


SPP415 Sociální práce s ohroženými rodinami (Pavel Navrátil, Ph.D.)8 kreditů, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP413 Sociální práce s mládeží (Mgr. Monika Šišláková)8 kreditů, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SOC455 Sociologie dětství (Igor Nosál, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)










43

PhDr. Imrich Vašečka, Jiří Winkler, Ph.D.)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)

SPP407 Aktuální problémy sociální politiky (Prof. Tomáš Sirovátka, PhDr. Imrich Vašečka, Jiří Winkler, Ph.D.)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)SPP513 Implementace programů sociální politiky (Jiří Winkler, Ph.D.) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)




Povinné předměty (kredity)SPP410 Sociálně ekologické kontexty lidské existence (Pavel Navrátil, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)



SPP412 Metody v sociální práci II - makro (Mgr. Kubalčíková, Doc. Libor Musil) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP420 Praxe a supervize I – mikro (Mirka Nečasová, Ph.D.)12 kreditů/B3, ZP (2+208, celkem 234 hodin, z toho 26 hodin přednášek)

SPP421 Praxe a supervize II – makro (Mirka Nečasová, Ph.D.)12 kreditů/B4, ZP (2+208, celkem 234 hodin, z toho 26 hodin přednášek)

3 Studenti specializace sociální práce zapisují jako povinný buď předmět „Praxe a supervize I – mikro“, nebo „Praxe a supervize II – makro“.4 Studenti specializace sociální práce zapisují jako povinný buď předmět „Praxe a supervize I – mikro“, nebo „Praxe a supervize II – makro“.

44


PSY453 Rétorika a komunikační dovednosti (Doc. Zbyněk Vybíral)4 kredity (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)




SPP417 Supervize v pomáhajících profesích (Mirka Nečasová, Ph.D.)8 kreditů, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

SPP416 Sociální práce v evropské dimenzi (Pavel Navrátil, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)


SOC455 Sociologie dětství (Igor Nosál, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)








SPP415 Sociální práce s ohroženými rodinami (Pavel Navrátil, Ph.D.)8 kreditů, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

45

SPP413 Sociální práce s mládeží (Mgr. Monika Šišláková)8 kreditů, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)



PSY422 Diagnostika organizací (Doc. Lubomír Kostroň) 4 kredity, ZP (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)


Doporučený plán pro magisterské presenční studium SPSP ─ specializace Sociální práce


1. (36 K)

SPP410 Sociálně

ekologické kontexty lidské existence (12 K,

A)

SPP512 Organizace a

kultura sociálních služeb (12 K, A)

SPP416 Sociální práce

v evropské dimenzi (12 K)

SPP118 Metodologie vědy pro SPSP (4RK)


(3RK)

2. (32 K)

SPP414: Metody v sociální

práci I - mirkro (10 K, A)

SPP:412Metody v sociální práci II - makro

(10 K)

SPP: Praxe a suprvize II

– makro (12 K)

SPP102 Sociální politika

(5RK)

SPP119 Výzkum ž.s. a s. problémů (4RK)

3. (24 K)

SPP: Praxe a sipervize I

– mikro (12 K, A)

SPP:414 Supervize

v pomáhajících profesích (8 K)

SPP581-SPP588 Diplomový

seminář – (4 K)

4. (28 K)SPP419

Teorie organizace a řízení (12 K)

doporučujeme některý

z předmětů „Sociální práce

s…“ (8 K)

SPP519 Závěrečná práce

(8 K)

SPP103 Teorie a metody

sociální práce (5RK)

46

4.2.3 Předměty specializace „personální management a organizační rozvoj“




SPP419 Teorie organizace a řízení (Prof. Tomás Sirovátka, Prof. Ladislav Blažek, Jiří Winkler, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)SPP419 Teorie organizace a řízení (Prof. Ladislav Blažek, Prof. Tomáš Sirovátka, Jiří Winkler, Ph.D.) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)





Předměty aplikovaného základuSPP802 Personální analýza, plánování a strategie (PhDr. Alena Lubasová)8 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)



PSY421 Modelování dynamických systémů (Doc. Lubomír Kostroň)6 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)SPP407 Aktuální problémy sociální politiky (Prof. Tomáš Sirovátka, PhDr. Imrich Vašečka, Jiří Winkler, Ph.D.)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)


47





SPP507 Stať – tvorba a publikace (doc. Libor Musil)12 kreditů, ZP (0+1, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)





Oborové předmětySPP402 Politika zaměstnanosti a pracovního trhu (Prof. Tomáš Sirovátka)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)





48








SPP802 Personální analýza, plánování a strategie (PhDr. Alena Lubasová)8 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)SPP419 Teorie organizace a řízení (Prof. Tomás Sirovátka, Prof. Ladislav Blažek, Jiří Winkler, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)






PSY421 Modelování dynamických systémů (Doc. Lubomír Kostroň)6 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)


SPP507 Stať – tvorba a publikace (Doc. Libor Musil)

49

12 kreditů, ZP (0+1, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)










50

Doporučený plán pro magisterské presenční studium SPSP ─ specializace „Personálního managementu a organizačního rozvoj“


1. (36 K)PSY409

Řízení lidských zdrojů (12 K)

SPP513 Implementace

programů soc. pol. (12 K)

SPP405 Evaluační výzkum

12 K

SPP118 Metodologie vědy pro SPSP (4RK)


(3RK)

2. (36 K)

SPP418 Sociální politika v

organizacích(12 K)

SPP419Teorie organizace

a řízení (12 K)

SPP 501 Teorie pracovního

trhu (12 K)


(5RK)


3. (28 K)

PSY420 Strategické

myšlení(6 K)

SPP802 Personální analýza

plánování a strategie (12 K)

SPP581-SPP588 Dipl. seminář – projekt řízení

lidských zdrojů (4 K)

4. (20 K)

SPP402 Politika

zaměstnanosti a pracovního trhu

(12 K)

SPP519 Závěrečná práce (8 K) Volitelný předmět



4.2.4 Předměty specializace „trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů“







SPP419 Teorie organizace a řízení (Prof. Ladislav Blažek,Prof. Tomáš Sirovátka, Jiří Winkler, Ph.D.) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)POL402 Analýza české politiky (Doc. Jan Holzer, Lubomír Kopeček, Ph.D.)10 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

51


Předměty aplikovaného základuSPP407 Aktuální problémy sociální politiky (Prof. Tomáš Sirovátka, PhDr. Imrich Vašečka, Jiří Winkler, Ph.D.)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)





SOC418 Multivariační analýza dat I. (Tomáš Kabrňák, Ph.D., Prof. Ladislav Rabušic)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)SPP412 Metody v sociální práci II - makro (Mgr. Kubalčíková, Doc. Libor Musil) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)







52

Oborové předměty


SPP Sociální vyloučení a politika sociální inkluze (Ing. Mirka Rákoczyová) 12 kreditů, ZK (2+0, celkem 26 hodin přednášek)












53




SPP407 Aktuální problémy sociální politiky (Prof. Tomáš Sirovátka, PhDr. Imrich Vašečka, Jiří Winkler, Ph.D.)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)






SPP409 Sociální vyloučení a politika sociální inkluze (Ing. Mirka Rákoczyová) 12 kreditů, ZK (2+0, celkem 26 hodin přednášek)








54







Doporučený plán pro magisterské presenční studium SPSP ─ specializace „Trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů“


1. 32 K

SPP403 Ekonomika

sociálního státu I (8 K)

SPP513 Implementace

programů soc. pol. (12 K)

SPP501 Teorie pracovního

trhu (12 K)

SPP118 Metodologie

vědy pro SPSP (4RK)


(3RK)

2. 30 K

SPP402 Politika

zaměstnanosti a pracovního trhu

(12 K)

SPP419Teorie organizace

a řízení (10 K)

SPP405Evaluační výzkum (8

K)


(5RK)


3. 40 K

SPP520 Contemporary

Welfare States (12 K)

SPP409Programy sociální

inkluze(12 K)

SPP407Aktuální problémy sociální politiky (12 K)

SPP581-SPP588 Diplo-mový

seminář (4 K)

4. 20 KSPP404

Ekonomika soc. státu II (12 K)

SPP519 Závěrečná práce

(8 K)



55

5. Klíčové předměty

Informace předmětu, který je klíčový pro všechny studenty magisterského navazujícího presenčního studia SPSP bez ohledu na specializaci, je uvedena v podkapitole 5.1. O klíčových předmětech jednotlivých specializací informuje podkapitola 5.2.

Z profilu absolventa magisterského navazujícího presenčního studia SPSP vyplývá, že obecným východiskem pro plnění poslání absolventa (viz výše 1.1) jsou pro všechny absolventy bez ohledu na jimi zvolenou specializaci rozhodující dvě schopnosti: 1. Schopnost samostatně reflektovat a vyhodnocovat řešené sociální problémy, životní situace a prováděná opatření sociální politiky a sociální práce a v návaznosti na to 2. schopnost samostatně koncipovat systémově pojatá opatření a koordinovat či provádět jejich zavádění.

5.1 Klíčový předmět

Za základ nabytí první z uvedených schopností považuje předkladatel žádosti studium metodologie výzkumu sociálních problémů a životních situací a její praktické aplikace.

Metodologie výzkumu a reflexe sociálních problémů a životních situací je předmětem k tomu určených předmětů5 bakalářského studia a bakalářských diplomových prací. Absolventi bakalářského studia na jiných školách jsou povinni tuto průpravu získat nebo zdokonalit absolvováním příslušných rozdílových předmětů, respektive rozdílových zkoušek (viz výše 2.2).

Zvládnutí metodologie evaluace prováděných opatření sociální politiky a sociální práce a kultivace schopnosti samostatně reflektovat a artikulovat potřebu jejich inovace je cílem předmětu „Evaluační výzkum sociálních programů a intervencí“, který je povinný pro všechny studenty magisterského navazujícího presenčního studia SPSP. (Další informace o tomto předmětu viz výše kapitolu 4.)

5.2 Klíčové předměty jednotlivých specializací

Druhou v úvodu této kapitoly zmíněnou schopností je samostatné koncipování systémově pojatých opatření a koordinace či provádět jejich realizace Základem nabytí této schopnosti je podle předkladatele žádosti jednak studium přístupů sociální politiky a sociální práce k intervenci a dále studium teorie tvorby, implementace a administrace opatření sociální politiky a sociální práce.

Studiu přístupů sociální politiky a sociální práce k intervenci je věnována podstatná část bakalářského studia a toto studium pokračuje v rámci studia jednotlivých specializací i na magisterské úrovni. Studium teorie tvorby, implementace a administrace opatření sociální politiky a sociální práce navazuje na základní poznatky získané k tomto tématu na bakalářské úrovni. Rozhodující je studiu tohoto tématu věnována v rámci magisterského presenčního studia.V návaznosti na to považuje předkladatel této žádosti v rámci jednotlivých specializací za klíčové následující předměty (pro podrobnější informaci o nich viz výše kapitolu 4):5 Těmito předměty bakalářského presenčního studia jsou: „Metodologie vědy pro SPSP“ a „Výzkum životních situací a sociálních problémů“. Viz též podkapitolu 2.2.

56

5.2.2.1 Klíčové předměty specializace „sociální politika“

SPP407 Aktuální problémy sociální politiky (Prof. Tomáš Sirovátka)12 kreditů, ZP (0+2, celkem 26 hodin, z toho 0 hodin přednášek)SPP513 Implementace programů sociální politiky (Jiří Winkler, Ph.D.) 12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

5.2.2.2 Klíčové předměty specializace „sociální práce“

SPP512 Organizace a kultura sociálních služeb (Doc. Libor Musil)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)SPP410 Sociálně ekologické kontexty lidské existence (Pavel Navrátil, Ph.D.)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

5.2.2.3 Klíčové předměty specializace „personální management a organizační rozvoj“

PSY409 Řízení lidských zdrojů (Doc. Lubomír Kostroň)4 kredity, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)SPP419 Teorie organizace a řízení (Jiří Winkler, Ph.D., Prof. Tomáš Sirovátka)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

5.2.2.4 Klíčové předměty „trh práce, politika zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů“

SPP501 Teorie pracovního trhu (Prof. Tomáš Sirovátka)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)SPP402 Politika zaměstnanosti a pracovního trhu (Prof. Tomáš Sirovátka)12 kreditů, ZK (1+1, celkem 26 hodin, z toho 13 hodin přednášek)

57

6. Podmínky přístupu ke státní zkoušce

Aby se student presenčního magisterského studia SPSP mohl přihlásit ke státní magisterské zkoušce, musí splnit tři, respektive čtyři podmínky (viz body 6.1 až 6.4):

6.1 Kredity

Získat předepsaný počet 120 kreditů, z toho 20 povinných kreditů za předměty, které jsou povinné pro všechny studenty oboru bez ohledu na zvolenou specializaci, 46 povinných kreditů za povinné předměty zvolené specializace a 54 povinně volitelných kreditů. Celkem je tedy student povinen získat 66 povinných a 54 povinně volitelných kreditů.

6.2 Absolvován předmětu v anglickém jazyce

Doložit, že v průběhu magisterského navazujícího studia absolvoval alespoň jeden předmět v anglickém jazyce6. Tento předmět může student absolvovat na zahraniční vysoké škole7.

6.3 Absolvování státní základní nebo jí odpovídající zkoušky z anglického jazyka

Doložit absolvování státní základní nebo jiné odpovídající zkoušky z angličtiny8. Znalost angličtiny musí být doložena buď certifikátem o státní základní jazykové zkoušce, nebo jejím katedrou uznaným ekvivalentem.

6.4 Absolvování rozdílových předmětů nebo zkoušek

Pokud student není absolventem bakalářského studia oborou SPSP na FSS MU, je povinen absolvovat tzv. rozdílové předměty nebo zkoušky.

6 Katedra Sociální politiky a sociální práce nabízí kurs v anglickém jazyce v rámci magisterského navazujícího studia. Viz o tom kapitolu 4.7 Katedra studentům nabízí možnost studovat na 11 universitách v zahraničí. Viz též kapitolu 7.8 FSS poskytuje studentům možnost absolvovat odpovídající typ zkoušky na katedře jazyků FF MU Brno. Studenti však mohou získat potřebnou zkoušku kdekoliv jinde. Viz rovněž kapitolu 7.

58

7. Zajištění jazykové způsobilosti

Způsobilost k aktivnímu užívání anglického jazyka je u absolventa magisterského navazujícího presenčního studia zajištěna nejméně třemi ze čtyř dále uvedených způsobů:

- práce s anglickou literaturou (viz 7.1),- povinnost absolvovat předmět v anglickém jazyce (viz 7.2),- možnost studovat v zahraničí (viz 7.3),- základní státnice (7.4).

7.1 Práce s prameny v anglickém jazyce

Práce s anglickými prameny je běžnou součástí studia a samostudia. Absolvování povinných i povinně volitelných předmětů je vesměs podmíněno vypracováním zadání, která předpokládají práci s anglicky psanými prameny (viz kapitola 10).

Vzhledem k tomu, že drtivá většina relevantních titulů je vydávána v anglickém jazyce a česká produkce je zatím stále spíše chudá (to se týká zejména teoretických prací), využívá naprostá většina studentů při psaní diplomových prací anglickou literaturu. Bez ní by v řadě případů neměli k dispozici teorie nebo data, o která by se mohli opřít.

7.2 Povinnost absolvovat předmět v anglickém jazyce

Na základě rozhodnutí vedení FSS MU jsou všichni studenti této fakulty od roku 2003 povinni během studia absolvovat alespoň jeden předmět v anglickém jazyce (viz též kapitolu 6).

Katedra SPSP zajišťuje pro studenty magisterského navazujícího presenčního studia SPSP možnost této povinnosti dostát několika způsoby. Předmět v anglickém jazyce („Contemporary Welfare States“, prof. Sirovátka) je součástí nabídky povinně volitelných předmětů magisterského navazujícího studia. Studenti mají možnost vybrat si další předměty v anglickém jazyce z celofakultní nabídky jednotlivých kateder. Na katedře SPSP nepravidelně hostují zahraniční učitelé, kteří vypisují předměty v anglickém jazyce. (Za poslední dva roky bylo takových předmětů vypsáno pět.) Další možnost je splnit výše uvedenou povinnost studiem v zahraničí (viz 7.3).

7.3 Možnost studovat v zahraničí

V rámci programu Socrates a na základě bilaterálních dohod nabízí Katedra SPSP svým studentům ročně dvacet dva jednosemestrálních pobytů na zahraničních universitách v Roskilde (Dánsko), Lueven (Belgie), Tilburg a Utrecht (Nizozemí), Římě (Itálie), Dalarna (Švédsko), Kassel a Jena (SRN), Lillehammer (Norsko). Další místa jsou pro studenty k dispozici na vyšších odborných školách nebo akademiích v Nizozemí a Rakousku. Většina uvedených škol nabízí předměty v anglickém jazyce. Katedra studentům po vzájemné uznává kredity za studium v zahraničí tak, aby mohl část studia na FSS absolvovat v zahraničí.

59

7.4 Základní státní zkouška z anglického jazyka

Kromě výše uvedených příležitostí získat zběhlost v užívání anglického jazyka jsou studenti magisterského navazujícího presenčního studia SPSP povinni absolvovat základní státní zkoušku z anglického jazyka (viz o tom podrobněji výše podkapitola 6.4).

8. Kritéria hodnocení diplomových prací

Kvalita diplomových prací je posuzována podle teoreticko-metodologických (viz 8.1) a formálních (viz 8.2) kritérií. Teoreticko-metodologická kritéria jsou nástrojem posouzení práce diplomové v průběhu oponentního řízení (viz též kapitolu 9). Formální kritéria jsou východiskem pro stanovení podmínek přiznání zápočtu z předmětu Závěrečná práce (viz kapitolu 4 a 10).

8.1 Teoreticko-metodologická kritéria

Teoreticko-metodologická kritéria posuzování diplomových prací studentů magisterského navazujícího presenčního studia SPSP jsou následující:

- zaměření na výzkum intervencí (8.1.1)- orientace na otevřený poznávací cíl (viz 8.1.2),- komplexnost a aplikace teoretických hledisek (8.1.3), - zacílenost (viz 8.1.4),- metodologická kontinuita výzkumného procesu (8.1.5),- teoretická orientace v problematice (8.1.6), - průkaznost argumentů (8.1.7),- aplikovatelnost získaných poznatků (8.1.8), - publikovatelnost (8.1.9).

8.1.1 Zaměření na výzkum intervencí

Z tématického hlediska se očekává, že diplomové práce budou zaměřeny na široce chápaný výzkum intervencí sociální politiky a sociální práce. V rámci tohoto tématického pole mohou studenti předkládat a obhajovat práce, jejichž poznatky jsou založeny na empirickém zkoumání nebo na teoretické reflexi autorem vymezeného předmětu zkoumání. Tímto předmětem obvykle jsou vlastnosti intervencí (programů sociální politiky, přístupů ke klientům) – včetně charakteristik způsobu jejich realizace a efektů těchto intervencí, vlastnosti cílových populací nebo individuálních klientů těchto intervencí, vlastnosti tvůrců a realizátorů těchto intervencí (tvůrců programů sociální politiky, sociálních pracovníků, organizací

60

sociálních služeb apod.) nebo faktory (kontexty), které vlastnosti nebo charakteristiky uvedených institucí a subjektů ovlivňují.

8.1.2 Orientace na otevřený poznávací cíl

Za zcela nepřijatelné je považováno zaměření práce na prostou reprodukci již někým jiným napsaného. Negativně nebo s krajní obezřetností je vnímána snaha o prvoplánovou deskripci vybraného jevu. Připouští se však, že deskripce složitého a málo prozkoumaného jevu může být z hlediska indikace a operacionalizace tvůrčí a otevřenou úlohou. Zaměření práce na reprodukci nebo porvoplánovou deskripci se učitel snaží nepřipustit již na počátku práce. Žádoucí je, aby se diplomant pokoušel odpovědět na otevřenou, dosud nezodpovězenou otázku, k jejímuž zvládnutí je třeba hledat a odhalovat.

8.1.3 Komplexnost a aplikace teoretických hledisek

Negativně je vnímán sklon autora diplomové práce zachycovat pouze ty charakteristiky zkoumaného jevu, které jsou dobře patrné a snadno identifikovatelné. Žádoucí je, aby se autor snažil vnímat předmět svého zájmu v různorodých souvislostech, aby hledal zprostředkované interakce mezi zkoumaným jevem a kontextem, ve kterém se tento jev nachází nebo vyvíjí, a aby při odhalování méně patrných, zprostředkovaných a spletitějších souvislostí využíval relevantní teoretické koncepty. Stručně řečeno, negativně je hodnocen sklon k prosté registraci zjevného, vítaná je snaha o teoreticky zakotvenou interpretaci.

8.1.4 Zacílenost (selektivnost z hlediska cíle)

Jako negativní je vnímána tématická roztěkanost a neschopnost soustředit se na jasně formulovanou a významově upřesněnou otázku. Nepřípustné je, aby text obsahoval pasáže, o kterých ani autor, ani čtenář neví, proč je bylo v práci třeba uvést. Za dostatečné zdůvodnění se přitom nepovažuje tvrzení, že text „nějak“ souvisí s tématem práce. Žádoucí je, aby v textu diplomové práce nebylo uvedeno nic, co bezprostředně neslouží k zodpovězení jasně postavené a významově upřesněné otázky. V této souvislosti se cení, pokud je autor schopen rozlišit různé významy, které mohou být s jím postavenou otázkou z různých hledisek spojovány, a dokáže z těchto významů pro svou potřebu vybrat.

8.1.5 Metodologická kontinuita výzkumného procesu

Metodologická kontinuita úzce souvisí s výše zmíněnou zacíleností. Zvláště negativně je hodnoceno, pokud práce obsahuje tzv. teoretickou a výzkumnou

část, mezi nimiž není přímá souvislost. Za nepřijatelné se považuje, pokud autor neví, respektive není schopen ozřejmit, k čemu využil teoretickou část práce v její empirické fázi. Žádoucí naopak je, aby autor jasně definoval výzkumnou otázku, vymezil pojmy v ní obsažené, s jejich pomocí odvodil relevantní dílčí výzkumné otázky (nebo – je-li to na místě – hypotézy), které mu umožní vymezit klíčové aspekty zkoumaného jevu, zformuloval takto vymezeným otázkám odpovídající metodiku (to je metodu a výzkumnou strategii, odpovídající techniky zjišťování, vhodné způsoby indikace hledaných vlastností, relevantní postup identifikace zdrojů informací, přiměřený způsob zpracování a interpretace získaných

61

informací aj.) a pomocí této metodiky získal validní informace, které dokáže interpretovat z hlediska své výchozí otázky a z hlediska adekvátní teorie. Velmi pozitivně se hodnotí schopnost poskytnout v závěru ucelenou, syntetickou odpověď na výchozí výzkumnou otázku.

8.1.6 Teoretická orientace v problematice

Za nezbytné se vyvažuje, aby autor použil relevantní teorii. U magisterské práce se přitom cení, pokud autor prezentuje znalost širšího spektra způsobů, jimiž je možné předmět svého badatelského zájmu vymezit. Cení se také, pokud autor dokáže z těchto možností relevantním způsobem vybrat a tento výběr zdůvodnit. Předpokládá se přitom, že autor popsané teoretické nástroje cíleně použije při interpretaci informací, které během zkoumání vybraného jevu získá. Neschopnost takového užití teorie je vnímána negativně.

8.1.7 Průkaznost argumentů

Negativně je hodnoceno, pokud autor uvádí nějaká, byť tématicky relevantní soudy, a neví, z jakých premis nebo důkazů je vyvodil. Žádoucí je, aby autor dokládal, o jaké teoretické nebo empirické argumenty své výroky opírá. Za optimální se považuje, pokud tak autor činí s vědomím souvislosti svého způsobu argumentace se zvolenou metodikou zkoumání.

8.1.8 Aplikovatelnost získaných poznatků

Očekává se, že autor usiluje o získání takových poznatků, které by mohl využít pro předem vymezené aplikační cíle a že si takové cíle na počátku práce zformuluje. Z časových důvodů9 se sice nepožaduje, aby autor v práci doložil, jak své poznatky prakticky využil, pozitivně se však hodnotí, pokud své poznatky vědomě formuluje tak, aby byly použitelné k jasnému určenému účelu.

8.1.9 Publikovatelnost

Autor je povinen v příloze diplomové práce uvést výsledky svého bádání ve formě stati, která by byla rámcově připravena k publikaci. Neuvedení stati je nepřípustné. Negativně se hodnotí podřadná kvalita předloženého. Pozitivně se hodnotí způsobilost textu k publikaci, ke které čas od času dochází.

8.2 Formální kritéria

O formálních náležitostech práce je student podrobně informován prostřednictvím internetových stránek katedry SPSP. Zde uvádíme pouze ty náležitosti, které nemusí být zcela běžné nebo nemusí být na různých školách řešeny stejně.

9 Aplikace by byla časově náročná a doba studia je omezena mimo jiné ekonomickými důvody.

62

Práce nemůže být přijata a zápočet z předmětu Závěrečná práce (viz kapitola 4 a 10) nemůže být udělen pokud mimo jiné neobsahuje:

- Stručnou anotaci, která shrnuje základní informaci o obsahu práce a jejich zjištěních. Anotace musí být uvedena v české a anglické verzi. Její součástí je informace o počtu slov základního textu.

- Rejstřík, který je buďto zvlášť jmenný a věcný nebo souhrnně jmenný a věcný. - Úplná a dle níže uvedených zásad správně vedená bibliografie (viz Příloha č. 2 "Příklady

citací"). Za textem je zařazen abecedně seřazený, úplně a průběžně očíslovaný soupis literatury. Citace se řídí obvyklými pravidly a etikou vědecké práce (citace i parafráze textu se přiznávají).

- Součástí magisterské diplomové práce je stať, která na ploše 7 až 12 stran vlastního textu nastíní hlavní poznatky obsažené v magisterské diplomové práci.

- Standardní rozsah základního textu (bez poznámek pod čarou, vysvětlivek a příloh) se u magisterské diplomové práce musí pohybovat v rozmezí 18 000 až 22 000 slov (144 000 až 162 000 znaků včetně mezer).

9. Obsah státní zkoušky

Státní zkouška v magisterském navazujícím presenčním studiu SPSP se koná v každém semestru a má dvě součásti: 1. obhajobu diplomové práce (viz 9.1), 2. písemnou zkoušku schopnosti vypracovat expertizu ke zvolenému problému (viz 9.2).

9.1 Obhajoba diplomové práce

Předpokladem přístupu k obhajobě magisterské diplomové práce je získání zápočtu z předmětu „Závěrečná práce“ (blíže viz kapitola 4 a 10). Oponent, vedoucí práce a komise se během obhajoby diplomové práce se řídí teoreticko-metodologickými kritérii, která jsou výše uvedena v podkapitole 8.1.

9.2 Písemná zkouška schopnosti vypracovat expertizu ke zvolenému problému

Písemná část státní zkoušky v rámci magisterského presenčního navazujícího studia SPSP probíhá podle následujících pravidel:

- Na Katedře SPSP jsou průběžně zveřejněny rámcové typy zadání témat k písemné části státní zkoušky (viz 9.2.1).

- Nejpozději dva měsíce před termínem písemné části státní zkoušky Katedra SPSP uspořádá setkání studentů, kteří se v daném semestru hlásí ke státní zkoušce, na kterém je studentům poskytnuta konzultace k rámcovému vymezení typů zadání a ke způsobu přípravy na písemnou část zkoušky.

63

- Úkolem studentů je během vymezené doby vypracovat stať na téma, které si studenti vyberou z předložené nabídky (příklad nabídky zadání viz 9.2.2). Zpracování stati probíhá za podmínek, které jsou níže uvedeny v bodě 9.2.3.

- Zadání pro studenty různých specializací vycházejí z totožného vymezení rámcových typů témat, jejich obsah je však přizpůsoben charakteru dané specializace. Studenti každé specializace tedy mají k dispozici specifickou nabídku zadání.

- V určenou dobu a na místě, kde budou zpracovávat zadání, dostanou studenti písemně nabídku nejvýše 4 zadání, ze kterých si vyberou jedno, které během 6 hodin na místě zpracují.

- Studenti odevzdají vypracovaný text ihned po zpracování na disketě.- V den konání písemné části zkoušky posoudí kvalitu vypracované stati zpravodaj určený

vedoucím Katedry SPSP.- V den konání písemné části zkoušky dostanou studenti rozhodnutí zpravodaje o tom, zda

stať vypracovali v souladu s vybraným zadáním. Ti, kdo splní tuto podmínku, obhajují buď po nejméně 1 hodině přestávky, nebo v den následující po písemné části zkoušky svou stať před komisí pro státní závěrečné zkoušky. Při obhajobě student stručně prezentuje hlavní teze své stati, reaguje na dotazy nebo komentáře zpravodaje a ve volné rozpravě se vyjádří k dalším podnětům členů komise.

- Komise po poradě studenti neprodleně oznámí výsledek zkoušky.- Zpravodaj, který dospěje k závěru, že student nesplnil zvolené zadání, konzultuje své

hodnocení s dalším pracovníkem katedry a pokud na svém negativním stanovisku setrvá i po této konzultaci, své stanovisko zaprotokoluje.

- Student, který nesplnil zvolené zadání nemá právo v dané termínu ve zkoušce pokračovat.

9.2.1 Možné typy zadání

Níže jsou uvedeny způsoby, jimiž může být úkol při státnici zadán. Při zkoušce mohou být uvedena maximálně 4 zadání, každé jiného typu.

typ 1: Teoretická reflexe programů sociální politiky na úrovni EU, států nebo regionů (např. z hlediska teorie sociálního státu, ekonomické teorie sociálního státu a sociální politiky, teorie pracovního trhu aj.).

typ 2:

Zásady vypracování projektu řešení vybraného sociálního problému/aspektu situace vybrané cílové populace (např. nezaměstnanost/dlouhodobě nezaměstnaní, underclass, sociální exkluze/marginalizovaní, CAN/klienti se syndromem CAN a jiné kategorie klientů osobních sociálních služeb).

typ 3: Vypracování projektu vybrané instituce (organizace, programu intervence, zákona apod.) sociální politiky nebo sociální práce.

typ 4: Projekt využití sociálního potenciálu lokality při řešení vybraného sociálního problému.

64

typ 5:

Analýza a zhodnocení (případně i mezinárodní komparace), a/nebo návrh opatření (na národní či lokální úrovni) v některé z oblastí sociální politiky a sociálních služeb (např. sociální pomoc, řešení problémů sociální exkluze a marginalizace specifických sociálních kategorií, nezaměstnanost a trh práce, rodinná politika, politika důchodová a zabezpečení ve stáří, politika bydlení aj.).

Společným prvkem všech uvedených typů zadání je výběr druhého stupně: Poté, co si studenti vyberou jeden z typů zadání, vybírají v jeho rámci z určeného seznamu témat, problémů, situací nebo oblastí sociální politiky, sociální práce nebo sociálních služeb. Tyto seznamy vždy obsahují témata, problémy, situace, oblasti sociální politiky, sociální práce nebo sociálních služeb, která byla předmětem magisterského navazujícího studia sociální politiky a sociální práce. Při jejich formulaci a zpracování se předpokládá, že studenti díky svému bakalářskému studiu znají poznatky a disponují dovednostmi, které jsou vymezeny Minimálním standardem vzdělávání v sociální práci ASVSP.

9.2.2 Příklad nabídky zadání

Zadání státní zkoušky navazujícího magisterského presenčního studia v jarním semestru 2004:

zadání 1: „Pomocí vhodné teorie (vhodných teorií) zdůvodněte a zformulujte relevantní kritéria mezinárodního srovnání vybraného typu programu státní sociální politiky.“ Vyberte jeden z dále uvedených typů programu státní sociální politiky:

a) sociálně-právní ochrana dětí a mládeže,b) podpora příjmu chudých,c) aktivní politika zaměstnanosti,d) pasivní politika zaměstnanosti,e) péče o seniory,f) prevence důsledků nechtěného rodičovství.

zadání 2: „Z hlediska soudobého vývoje teorie a politiky veřejných sociálních služeb zdůvodněte a navrhněte metodiku reformulace cílů existujícího regionálního nebo obecního programu.“ Vyberte jeden z dále uvedených typů programu:

a) prevence rizikového jednání dětí a mládeže,

b) prevence bezdomovství,

c) integrace dlouhodobě nezaměstnaných,

d) integrace příslušníků romské menšiny,

e) integrace osob se zdravotním postižením,

f) prevence umisťování dětí do ústavní péče.

65

zadání 3: „Z hlediska soudobého vývoje teorie a politiky veřejných sociálních služeb se pokuste zdůvodnit a navrhnout reformulaci cílů existujícího státního programu sociální politiky tak, aby to umožnilo zlepšit jeho efektivitu.“ Vyberte jeden z dále uvedených typů programu:

a) podpora příjmu chudých,

b) integrace dlouhodobě nezaměstnaných,

c) péče o seniory,

d) integrace osob se zdravotním postižením,e) pasivní politika zaměstnanosti,f) náhradní péče o děti.

zadání 4: „Z hlediska soudobého vývoje teorie a politiky sociálních služeb zdůvodněte a navrhněte cílovou populaci obecním úřadem nově zřizované organizace sociálních služeb tak, aby byla schopna přiměřeně reagovat na místní situaci.“ Vyberte jeden z dále uvedených typů sociálních služeb:

a) domácí péče,b) dům na půli cesty,c) středisko terénní práce s marginalizovanými,d) komunitní středisko pro lidi s postižením,e) stacionář pro seniory,f) job klub.

9.2.3 Podmínky vypracování stati

Vybrané zadání student zpracovává za těchto podmínek:

- pracuje se bez využití pomůcek (closed book), - citace je dovoleno uvádět přibližně, u jméno autora, názvu, roku vydání se tolerují drobné

nepřesnosti,- pokud zpracování vyžaduje rozbor na základě dat, toleruje se namísto toho uvedení zdroje

dat, typu údajů-indikátorů, formy jejich prezentace (např. slepé tabulky), a naznačení závěrů, které by vyplynuly z dat,

- studenti píší stať v textovém editoru Word, ukládají do souboru na pevný disk PC a nesmí mít v PC vlastní disketu,

- jakmile student ukončí práci, vydá mu přítomný pracovník označenou disketu, na kterou student vypracovaný text uloží.

66

10. Seznam učitelů oboru

Seznam učitelů oboru je dále členěn dle výzkumných pracovišť a ostatních institucí (v případě externistů), na kterých jednotliví učitelé působí.

Katedra sociální politiky a sociální práce FSS MU

Vedoucí: Doc. PhDr. Libor Musil, CSc.Profesoři: Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.Docenti: Doc. PhDr. Libor Musil, CSc.Odborní asistenti: PhDr. Pavel Navrátil, Ph.D.

PhDr. Miroslava Nečasová, Ph.D.Asistenti: Mgr. Kateřina Kubalčíková

Ing. Miroslava RákoczyováMgr. Monika ŠišlákováPhDr. Imrich VašečkaMgr. Martin Žižlavský

Sekretářka: Marie Pavlíková

Katedra psychologie FSS MUDocenti: Doc. PhDr. Lubomír Kostroň, CSc., M.A.

Doc. PhDr. Zbyněk Vybíral, CSc.

Katedra sociologie FSS MUProfesoři: Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc.

Prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CScOdborní asistenti: PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D.

Mgr. Igor Nosál, Ph.D.PhDr. Michal Vašečka, Ph.D.

Katedra politologie FSS MUProfesoři: Prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D.Docenti: Doc. PhDr. Jan Holzer, Ph.D.Odborní asistenti: PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D.

PhDr. JUDr. Miroslav Mareš, Ph.D.

Katedra mezinárodních vztahů FSS MUProfesoři: Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D.

Ekonomicko – správní fakulta MUProfesor: Prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc.

Externí učitelé:JUDr. Iva Kernová – Evangelická akademiePhDr. Alena Lubasová - KONSENS, s.r.o.PhDr. Jiří Mezník – Útvar sboru nápravné výchovy Kuřim, ředitel

67

III. PŘÍLOHY

Příloha č.1 - Minimální akreditační standard pro výuku sociální práce na úrovni vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání (obsah studia)

Účelem tohoto materiálu je navrhnout minimální soubor studijních disciplín (obsah studia) a zásad studia sociální práce a umožnit tak vyšším odborným a vysokým školám sociální práce podstoupit akreditační řízení a získat podporu ve formě konzultace. Akreditačním řízením zde rozumíme nezávislé hodnocení studia, jehož kladný výsledek je potvrzením dobré jakosti výuky. Konzultaci chápeme jako dialog expertů ASVSP se školami, podporu škol při realizaci minimálního standardu a při řešení souvisejících problémů. V první polovině devadesátých let byla akreditačního řízení především reakcí zainteresovaných stran na rostoucí množství nových výukových programů a výcvikových kurzů, které měly vzdělávat budoucí sociální pracovnice v sociální praxi, přeškolovat jinak vzdělané osoby na sociální pracovníky, případně rozšiřovat vzdělání sociálních pracovnic z praxe. K tomuto záměru později přibyla snaha ASVSP podpořit kvalitu studia disciplín Minimálního standardu. Úkolem zůstává zajistit koordinované úsilí o vypracování profesních a zaměstnaneckých standardů v sociální praxi, které je reakcí na stále nepřehlednou situaci v oblasti sociálních služeb a v zaměstnaneckých vztazích sociálních pracovníků.

Stanovování standardů pro výuku sociální práce chápeme jako dlouhodobý proces, na němž se budou zainteresované školy účastnit formulováním vlastních představ a kritikou nebo připomínkami k představám jiným. Navíc počítáme, že se na něm budou podílet v rámci činnosti Koordinační rady i zaměstnavatelé a odborníci z praxe.

Předkládané podklady mají tři části: uvedení základních východisek akreditace, komentovaný návrh obsahu studia a poznámky k zajištění návaznosti teoretické a praktické výuky.

A. Základní východiska akreditačního řízení1. Na počátku 90. let vedle sebe existovaly sociální a rodinné školy (sekundární studium),

sociálně právní akademie, popřípadě jiné vzdělávací instituty (postsekundární studium), katedry sociální práce a jiné katedry, například sociální pedagogiky nebo sociálního lékařství (terciární studium), které nabízely částečnou nebo úplnou výuku sociální práce. Do roku 1999 se v ASVSP akreditovalo 21 řádných a mimořádných členů, tedy škol, které nabízejí tříleté pomaturitní vzdělání v sociální práci a naplňují úplně nebo s dílčími nedostatky v jednotlivých disciplínách tento Minimální standard. Univerzitní studium by mělo být hlubší než studium na VOŠ, mělo by výrazně podněcovat k samostatné práci, být rozsáhle teoreticky a metodologicky podloženo, a personálně i prakticky plně zajištěno. Studium na VOŠ by mělo být orientováno praktičtěji. Toto rozdělení však neplatí striktně. V roce 1999 se začaly objevovat VOŠ, které se zapojují jak do výuky sociální práce v rámci vyššího odborného, tak i vysokého školství.

2. Navrhujeme koncepci vyššího odborného, bakalářského a magisterského studia, která předpokládá výkon klientské práce (ve smyslu anglosaského case work, popřípadě group work). V současných českých podmínkách se sociální prací často stále myslí tzv. dávková nebo administrativní činnost, tj. zjišťování oprávněnosti klientů, popřípadě pořizování záznamů k výkonu jiných úředních povinností. Vlastní klientskou prací se zabývá menšina sociálních pracovníků, zejména kurátoři a pracovníci v zařízeních pro děti a

68

mládež, staré občany a osoby se změněnou pracovní schopností, včetně zdravotnických. Klientské práci se ovšem v České republice také věnují vychovatelé, psychologové a poradenští pracovníci. Během 90. let značně vzrostl počet klientsky zaměřených sociálních pracovníků v nevládních organizacích.Naše koncepce předpokládá, že se postupně vytvoří podmínky pro klientskou sociální práci i jinde (zejména v oblasti státní a místní správy), a že proto bude třeba posílit výuku profesionálních dovedností sociální práce, hlavně formou stáží. Dosavadní zkušenosti ukazují, že vazba teoretické výuky na podmínky v terénu je stále slabá, a že v terénu zatím neexistují, kromě nepočetných výjimek, předpoklady k metodicky podložené výuce studentů formou supervize (sociální pracovnice v zařízeních, kde studenti stážují, vedou studenty spíše neformálně). Jako podmínku akreditace proto klademe, aby učitelé sociální práce byli přímo angažováni v terénní práci. Do budoucna je třeba uvažovat o plné profesionalizaci supervize studentů sociální práce, podobně jak tomu je například u studia lékařství a zdravotnické péče.

3. Současný obsah vysokoškolského studia sociální práce je do značné míry dán tím, že vzniká převážně na školách a katedrách sociologie, popřípadě pedagogiky. Je však docela dobře možné, že další vývoj naváže na předchozí tradici a povede k ustavení samostatných vysokých škol sociální práce v podobě tříletých bakalářských nebo pětiletých magisterských studií. V mezidobí však bude pokračovat kombinované studium sociální práce se sociologií (nebo pedagogikou, případně psychologií), a předmětný obsah studia tomu bude odpovídat v kontrastu k západním modelům samostatných učilišť.

4. Obsah studia sociální práce dále ovlivňuje to, o jakou specializaci mají zájem učitelé jednotlivých škol. Tam, kde není potřebná expertiza k dispozici přímo ve škole, využívá se externích lektorů nebo učitelů jiných škol. Není-li příslušný expert dostupný, předmětná výuka může zůstat nepokryta. Akreditační standard by v tomto ohledu měl sloužit jako motivační činitel a akreditace by se měla chápat jako dočasná licence podmíněná udržováním minimálního obsahu studia.Obsah tříletého pomaturitního studia sociální práce by měl být průběžně přizpůsobován situaci na pracovním trhu tak, aby absolventi byli schopni úspěšné konkurence. Plánování teoretického obsahu studia a vlastní akreditační řízení mělo jako jedno z důležitých hodnotících kritérií zahrnovat jeho vztažnost mezi teoretickým studiem a praxi. Komentář k obsahu studia naznačuje, jaká by měla být praktická orientace jednotlivých předmětů.

5. Obecně řečeno, absolventi škol sociální práce by měli mít takové teoretické znalosti z psychologie, sociologie, práva, sociální politiky, sociální filosofie, teorie řízení a výzkumné metodologie, takové komunikační a psychosociálně terapeutické dovednosti, takové organizační schopnosti a takový profesionální přehled o sociální problematice, aby byli způsobilí k výkonu individuální nebo skupinové klientské práce, aby po dvouleté praxi byli schopni manažerské činnosti přinejmenším na střední úrovni vedení, aby ve svém regionu dokázali provádět komunitní sociální práci (ovlivňovat sociální politiku) a aby se mohli věnovat výzkumné činnosti.

B. Komentovaný návrh obsahu studiaDále uvedená minimální koncepce obsahu studia sociální práce předpokládá, že odbornou kvalifikaci pro samostatný výkon sociální práce je možné získat minimálně tříletým pomaturitním studiem. Tento typ vzdělání je možné v současné době získat studiem na vyšších odborných školách a studiem bakalářských nebo magisterských programů vysokých škol. Koncepce minimálního standardu vzdělávání v sociální práci dále předpokládá, že vedle obecně akceptovaného minima školy studentům nabízejí specifickou část svého studijního programu. V zájmu zajištění průhlednosti vztahu mezi disciplínami, které jsou dány

69

minimálním standardem, a osobitým profilem jednotlivých škol je třeba, aby každá škola sociální práce deklarovala své specifické zaměření v profilu absolventa.

V souladu s míněním ostatních kolegů navrhujeme, aby studijní programy, které usilují o akreditaci studia sociální práce závazně zavedly následující obecné disciplíny pro první fázi nejméně tříletého pomaturitního studia:

1. Filozofie a etika. Předmět je úvodem k reflexi profesionální hodnotové orientaci studentů. Cílem filozofie je seznámení se základními typy filozofických problémů a jejich řešením v evropském filozofickém myšlení ve vztahu k sociální práci. Obsahem jsou problémy sociální filozofie jako filozofie vztahů mezi individuem a společností a jako filozofie sociálního řádu. Vztah sociální filozofie a etiky, sociální filozofie a politiky, sociální filozofie a ideologií, sociální filozofie a práva. Cílem disciplíny etika je seznámení s teoretickými a praktickými předpoklady etiky a se základními metodami a výsledky práce nejvýznamnějších etiků a axiologů z hlediska jejich relevance pro sociální pracovníky. Vymezení základních pojmů a vztahů: mravnost, morálka, etika - vztahy náboženství a morálky, filozofie a morálky, ideologie a morálky, politiky a morálky. Aplikace základních etických kategorií a morálních pojmů v těchto vztazích: dobro, zlo, povinnost, služba, svědomí, hřích, úcta, prostředek, účel, život, oběť, smysl, solidarita, charita, vyšší celek/ cíl. Koncepce soudobé krize a krize humanity.

2. Úvod do sociologické teorie. Cílem je, aby byl sociální pracovník schopen porozumět sociálním činitelům vzniku problémů, které řeší, a sociálním podmínkám výkonu své profese. Za tímto účelem je třeba studentům zprostředkovat přehled vývoje sociologického myšlení a sociální filozofie tak, aby se absolvent samostatně orientoval v sociologické literatuře a aby uměl sociologicky myslet, tj. orientovat se v základních sociologických kategoriích (např. tradiční, moderní, respektive postmoderní společnost, sociální změna a sociální mobilita, moc, sociální struktura a stratifikace, společenské skupiny, organizace a kultura, sociální komunikace, socializace, životní běh a jeho fáze aj.) a ve vztazích mezi nimi. V průběhu studia je třeba se studenty procvičovat schopnost aplikovat uvedené kategorie při porozumění vzniku a definici řešení sociálních problémů.

3. Úvod do psychologické teorie. Cílem je seznámení studentů s psychologickou terminologií a jejich uvedení do problematiky psychologie člověka. Obsah tvoří tři okruhy psychologických poznatků a tři problémové okruhy: (a) Jak člověk poznává a jaká je jeho duševní výkonnost? (b) Jak člověk prožívá a jak se utváří jeho citový život? (c) Základní motivační aktivity člověka a jeho formování v náročných životních situacích. Součástí disciplíny je získání poznatků z psychické ontogeneze člověka a orientace v možnostech jejich využití v sociální práci, sociálně psychologická témata (socializace jedince a její činitelé, utváření osobnosti v sociálních interakcích, sociálně psychologická problematika malé skupiny, sociální komunikace a interakce). Cílem je, aby studenti porozuměli struktuře a dynamice osobnosti z hlediska hlubinných, humanistických, behaviorálních, ale i sociologizujících psychologických přístupů.

4. Teorie a metody sociální práce. Absolvent kursu Teorie a metod sociální práce má následující znalosti:

- umí definovat, co je sociální práce,- umí vymezit cíle a význam sociální práce,- zná hlavní etické principy sociální práce,

70

- uvědomuje si specifikum profese sociálního pracovníka,- zná základní principy psychoanalýzy jako hlavního teoretického zdroje individuální práce

případové,- využívá hlavní zásady funkčního přístupu a sociologického přístupu v individuální práci

případové,- zná hlavní zásady teorie komunikace,- zná hlavní teoretická východiska interakčního přístupu v sociální práci,- orientuje se ve vývoji myšlení od lineárních teorií k teoriím systémovým,- zná základní zásady systémové teorie,- zná hlavní teoretické směry ve vývoji rodinné terapie,- zná hlavní teoretické principy pro práci se skupinou,- má znalosti hlavních charakteristik skupiny,- zná specifikum postavení jednotlivce a skupiny v ústavní péči,- zná hlavní zásady skupinové terapie,- zná specifika různých cílových skupin,- zná hlavní principy komunitní práce.

Absolvent kursu Teorie a metod sociální práce má následující dovednosti:

- dovede aplikovat hlavní principy etiky sociální práce při navazování terapeutického vztahu,

- dovede účelně využívat komunikativních dovedností,- dovede účelně ovládat řeč těla,- dovede vést anamnestický rozhovor s klientem,- dokáže analyzovat sociální situaci klienta,- dokáže stanovit sociální diagnózu,- dokáže vést psychogenetický rozhovor,- dokáže vést dokumentaci sociálního případu,- ovládá různé techniky intervence,- umí vést nedirektivní rozhovor,- orientuje se v možné pomoci rodinám,- dovede aplikovat různé přístupy v sociální práci s rodinou,- umí pracovat se skupinou klientů,- dokáže používat speciální techniky práce se skupinou,- umí vést záznamy psychoterapeutických sezení,- dovede pracovat se skupinou v ústavní péči,- dovede využívat komunitní práci jako formu preventivního působení v regionu,- umí mapovat sociální situaci v regionu,- umí plánovat strategii komunitní práce,- dokáže pracovat s členy komunity,- umí nacházet způsoby, jak stimulovat komunitu k činnosti.

Způsob výuky uvedených znalostí a dovedností určí škola, která chce dostát minimálnímu standardu, samostatně. Uvedené znalosti a dovednosti nemusí být nutně vyučovány v rámci jednoho kursu. Mohou být na základě rozhodnutí školy rozdělena do většího počtu kursů, mohou se stát součástí kursů, které se některými aspekty uvedené problematiky zabývají podrobněji než je stanoveno minimálním standardem. Minimální standard je školou naplněn tehdy, když: (a) Jsou vytvořeny podmínky pro to, aby si studenti osvojili všechny uvedené znalosti a dovednosti. (b) Studenti vědí o tom, že uvedené znalosti a dovednosti tvoří společně minimální obsah vzdělání sociálních pracovníků v oblasti teorie a metod sociální práce, a

71

vědí, ve kterých kursech si mohou jednotlivé vlastnosti a dovednosti osvojit. (c) V rámci programu studia oboru sociální práce existuje alespoň jeden kurs, který je explicitně věnován komplexnímu studiu teorie a metod sociální práce, (d) škola splňuje požadavky uvedené v Návrhu minimálního standardu pro výuku předmětu Praxe v sociální práci pro tříleté pomaturitní (vyšší odborné, bakalářské) vzdělání sociálních pracovníků.

5. Praxe v terénu. Studium této disciplíny by mělo být organizováno podle následujících zásad:- Cílem praxí studentů sociální práce je: (a) Zprostředkovat studentům zkušenost se

sociálními vztahy a způsoby práce, které existují nebo jsou uplatňovány v existujících organizacích sociálních služeb, a podnítit snahu studentů o reflexi této zkušenosti. (b) Umožnit studentům, aby si prakticky vyzkoušeli metody, se kterými se seznámili teoretickým studiem. (c) Umožnit studentům, aby mohli v průběhu studia konfrontovat své teoretické představy o sociální práci s jejich praktickou realizací. (d) Stimulovat proces identifikace studentů s sociální prací jako profesí.

- Dosáhnout uvedené cíle v minimální kvalitě potřebné pro dobrý výkon absolventů studia sociální práce je možné, pokud škola, učitelé odpovědní za organizaci praxi a učitelé teorie a metod sociální práce zajistí:

- aby reflexe zkušeností z praxe byla orientována poznatky, metodami a etickými standardy sociální práce,

- aby reflexe zkušeností z praxe byla součástí výuky teorie a metod sociální práce,- aby reflexe zkušeností z praxe byla organizována v rámci k tomu určeného semináře,- aby bylo praxi věnováno nejméně 25 % (optimálně 30 %) rozsahu výuky, kterou student

absolvuje během celé doby tříletého studia, to znamená, že u studentů dvouoborového studia se podíl praxe počítá z doby výuky na obou oborech,

- aby učitelé teorie a metod sociální práce měli osobní praktickou zkušenost s výkonem sociální práce.

6. Metody a techniky sociálního výzkumu. Cílem je, aby studenti získali schopnost vyhledávat nebo samostatně a systematicky získávat data o sociální skutečnosti, porozumět jim, znát možnosti a limity jejich výpovědní schopnosti a naučit se sociologicky interpretovat nesystematizované informace o svém profesionálním životě a životě svých klientů. Studium by mělo být završeno samostatnou empirickou prací. V teoretické části by se měli studenti seznámit s účely a principy kvalitativního i kvantitativního přístupu ke zkoumání sociální skutečnosti a s odpovídajícími výzkumnými technikami (např. zúčastněné pozorování, studium dokumentů, volný hloubkový rozhovor, interpretace vlastní nesystematizované zkušenosti jako techniky kvalitativního zkoumání a dotazník jako technika kvantitativního zkoumání). Studenti by měli porozumět funkci základních prvků procedury empirického výzkumu (hypotéza, znaky a jejich operacionalizace, způsob výběru, základní a výběrový soubor) a měli by být seznámeni se základy statistického zpracování dat včetně principů třídění druhého stupně. V praktické části by měli studenti samostatně vypracovat projekt výzkumu projektu, podílet se na jeho realizaci a seznámit se základy práci s osobním počítačem (s použitím programu jako SPSSPC).

7. Úvod do právní teorie a praxe. Předmět zpracovává základy občanského, rodinného a trestního práva a stěžejní sociální zákony. Doporučeny jsou k praxi orientované přednášky s případovou analýzou. Účelem je seznámit studenty s legislativním a soudním kontextem výkonu sociální práce.

72

8. Sociální politika. Studium této disciplíny by mělo být organizováno podle následujících zásad:

- Absolvent nejméně tříletého pomaturitního (vyššího odborného nebo bakalářského) vzdělání v sociální práci by měl v průběhu studia zvládnout dále uvedená témata předmětu Sociální politika. Zvládnutí těchto témat představuje minimální penzum znalostí a dovedností, které umožňuje profesionálně řešit dilemata a situace, které vyplývají z účasti sociálního pracovníka a jeho klientů v systému sociální politiky.

- Pojmem "zvládnout" zde označujeme: 1. znalost základních pojmů, principů a poznatků teorie sociální politiky, 2. schopnost nalézt podrobné informace o těchto pojmech, principech a poznatcích v relevantní literatuře, 3. schopnost uplatnit tyto pojmy, principy a poznatky při interpretaci vlastní pozice sociálního pracovníka a jeho zaměstnavatelské organizace v systému sociálních služeb a ve společnosti, při interpretaci situace svých klientů a při interpretaci podmínek uspokojování potřeb lidí a podmínek realizace sociálních práv občanů.

- Minimální obsah tříletého pomaturitního vzdělání sociálních pracovníků v sociální politice tvoří následující témata a pojmy:

- Funkce sociální politiky a funkce sociální práce v systému sociální politiky.- Sociální a demografická struktura společnosti a cíle sociální politiky (vzájemné působení).- Sociální solidarita a redistribuce z hlediska tvorby a čerpání státního rozpočtu.- Funkce sociálního státu ("welfare state") v moderní společnosti a typologie sociálního

státu.- "Krize" sociálního státu v 70. letech 20. století.- Vznik a typy sociálních událostí a situací, sociální rizika, problémové události,

preventivní role sociální politiky.- Způsoby redistribuce a sociální služby a sociálně právní ochrana jako nástroje sociální

politiky.- Stát, obce, nestátní subjekty, stavovská a profesní sdružení a zájmové skupin a organizace

jako subjekty sociální politiky.- Teorie sociálních práv a sociální zákonodárství.- Politika trhu práce, politika sociálního zabezpečení, zdravotní politika, vzdělávací

politika, politika bydlení, rodinná politika a (proti)drogová politika jako dílčí oblasti sociální politiky, sociální služby.

- Tvorba programů sociální politiky.- Vývoj a tradice sociální politiky v České republice. 3.13 Změny sociální politiky v České

republice po roce 1989.- Sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc jako tři prvky systému sociální

ochrany obyvatel v ČR a jejich financování, správa a aplikace.- Intervence českého státu do situace specifických skupin občanů.- Strategie sociální politiky EU, evropské sociální zákonodárství a základní dokumenty

Evropské sociální politiky.- Konkrétní obsah uvedených témat, způsob jejich výuky, studijní texty a zařazení témat do

jednotlivých kursů určí škola, která chce dostát minimálnímu standardu, samostatně. Uvedená témata a pojmy nemusí být nutně vyučována v rámci jednoho kursu. Témata mohou být na základě rozhodnutí školy rozdělena do většího počtu kursů, dílčí témata nebo jejich skupiny se mohou stát součástí kursů, které se některými aspekty uvedené problematiky zabývají podrobněji než je stanoveno minimálním standardem. Minimální standard je školou naplněn tehdy, když: (a) Jsou vytvořeny podmínky pro to, aby studenti zvládali všechna uvedená témata. (b) Studenti vědí o tom, že uvedená témata tvoří společně minimální obsah vzdělání sociálních pracovníků v problematice sociální

73

politiky, a vědí, ve kterých kursech se mohou s jednotlivými tématy seznámit. (c) V rámci programu studia oboru sociální práce existuje alespoň jeden kurs, který je explicitně věnován komplexnímu studiu teorie sociální politiky.

- Dolní hranice objemu výuky, který je třeba jednotlivým tématům věnovat, není kvantitativně stanovena. Každému tématu je třeba věnovat tolik času (přednášek, seminářů, samostudia ..atd.), aby je studenti "zvládli" ve smyslu výkladu tohoto termínu, který je uveden v odstavci 2 tohoto textu. Horní hranice objemu času věnovaného výuce jednotlivých témat je věcí rozhodnutí školy.

9. Sociální patologie. V této přednášce by se studenti měli seznámit s problémy jedinců a skupin stojících na okraji společnosti, dále s problémy kriminality, násilí v rodině, závislostí na alkoholu a drogách, apod.

10. Problémy etnických a menšinových skupin. Účelem je pomocí etnologických, historických, sociologických, psychologických, kulturně srovnávacích a dalších poznatků posílit schopnost studentů reflektovat s odstupem od sociálních mýtů a předsudků vztahy mezi majoritní populací a etnickými nebo jinými menšinami. Klíčová pozornost by měla být věnována pojmu kulturní relativismus, vztahům mezi specifickými kulturami různých skupin, rozlišení mezi autoritativním, paternalistickým a partnerským pojetím těchto vztahů a odpovídajícími technikami intervence do situace menšin.

11. Zdraví a nemoc. Vzhledem k tomu, že sociální problematika bývá často spojena s nemocností, tělesnými, smyslovými nebo duševními vadami, jsou doporučeny přednášky přebírající relevantní témata ze sociálního lékařství, psychiatrie, psychosomatické medicíny, epidemiologie, veřejné hygieny, problematiky nevyléčitelných chorob, patogenetiky a thanatologie. Studenti by se na nich měli rovněž seznámit se sociálními aspekty zdraví a nemoci, se společenskou úlohou sektoru zdravotnictví a s postavením nemocného v rodině, ve společnosti a v léčebných institucích.

Pro druhou fázi minimálně tříletého pomaturitního studia navrhujeme specializované výběrové přednášky, které by studentům umožnily užší profesní orientaci. Podmínkou akreditace je nabídka nejméně nejméně čtyř (doporučujeme šesti) specializovaných kurzů z následujícího předběžného a neuzavřeného seznamu:

Sociální problematika rodin (Sociální práce s rodinou a dětmi) Pracovní trh a nezaměstnanost (Sociální práce v oblasti zaměstnanosti) Kriminologie (Sociální práce s delikventy) Sociální gerontologie (Sociální práce se starými občany) Demografie Personalistika a řízení Ekonomie sociální sféry Psychoterapeutický výcvik (Sociální práce v poradenských zařízeních a psychiatrických léčebnách) Sociální práce s postiženými osobami Sociální práce ve zdravotnictví Sociální práce s menšinami, národnostmi, uprchlíky Komunitní sociální práce

74

Podmínkou získání bakalářského titulu musí být znalost jednoho světového jazyka na úrovni státní zkoušky. Zároveň doporučujeme, aby se při výuce běžně používalo zahraniční literatury.Předpokladem ukončení nejméně tříletého a pomaturitního studia sociální práce musí být absolvování formální závěrečné zkoušky podmíněné obhajobou písemné diplomové práce. Kromě této práce podmiňujeme akreditaci písemnými pracemi studentů v rozsahu 2O stran v prvním roce a 30 stran ve druhém roce studia.

Nevyslovujeme se zatím závazně k obsahu magisterského studia sociální práce. Předpokládáme, že bude koncipováno hlouběji než studium tříleté pomaturitní studium na vyšších odborných školách a v bakalářských programech. Pokládáme při tom za přirozené, že bakaláři sociální práce z akreditovaných škol budou moci pokračovat po absolvování přijímací zkoušky na magisterském studiu na akreditovaných katedrách sociální práce, které je nabízejí.

C. Zajištění návaznosti teoretické a praktické výukyVe srovnání se školami sociální práce v zahraničí se česká výuka sociální práce zatím zdá výrazně teoretizující a relativně odtažitá od reálných podmínek výkonu profese v praxi. Na Západě obnášejí terénní stáže a přednášky vázané k praxi více než polovinu času přípravy studentů. Obdobné podmínky lze nastolit podle našeho mínění teprve postupně, s prohlubováním vztahů mezi školami a zařízeními v terénu, přípravou supervize stáží zkušenými pracovnicemi z praxe a organizačním zajišťováním míst stáží.

Pro nejbližší budoucnost nicméně doporučujeme, aby školy sociální práce vyčlenily alespoň polovinu úvazku pro člověka, který by organizačně připravoval a zajišťoval stáže studentů, zprostředkoval vztah školy k terénním pracovníkům a konal školení supervizorů stáží. Doporučujeme, aby tento pedagog měl dlouholeté praktické zkušenosti nebo aby byl i nadále angažován v sociální práci, a aby splnění této podmínky bylo jedním z předpokladů akreditace. Dále doporučujeme, aby školy přípravu supervizorů studentských stáží formalizovaly a aby v součinnosti s ministerstvem školství a ministerstvem práce a sociálních věcí prosadili odměňování supervizorů.

Při plánování struktury výuky navíc doporučujeme výrazně posílit její praktické aspekty. Studenti by měli být v nejvyšší možné míře být připravováni formou cvičení a seminářů, jejichž předmětem by měly být zkušenosti získávané z práce s klienty.

D. Závěrečná poznámkaPři koncipování těchto podkladů k akreditačnímu řízení jsme si byli vědomi současného relativního nedostatku pedagogů sociální práce. Částečně jej lze jistě kompenzovat angažováním odborníků z praxe a pracovníků jiných kateder. Vzhledem ke známým problémům spojeným se zaměstnáváním externistů (absence, dočasné úvazky, fluktuace pracovníků) doporučujeme, aby podmínkou akreditace studijního programu sociální práci do blízké budoucnosti bylo, aby přinejmenším polovina přednášejících byli kmenoví učitelé školy.

75

Příloha č.2 - Vzor vyplněného formuláře zadání závěrečné magisterské práce

MASARYKOVA UNIVERZITAFakulta sociálních studií katedra spsp

Zadání diplomové práceMAGISTERSKÉ

pro: Alenu Biskupovou imatr. roč.: 2002

Vedoucí katedry Vám ve smyslu studijních předpisů o státních závěrečných zkouškách určujeTéma diplomové práce: Vstřícnost pečovatelské služby vůči potřebám klientů

Zásady pro vypracování: Student(ka) zpracuje magisterskou diplomovou práci při využití všech svých věcných i metodologických znalostí a dostupné literatury. Pokud bude mít práce empirický charakter, je nutné doložit dokumentací (v případě survey, musí být prezentované výpočty a interpretace kdykoliv doložitelné pramennými údaji - dotazníkem, systémovým souborem dat v SPSS, výstupy z počítače ap., u kvalitativních rozhovorů nahrávkami a jejich doslovným přepisem atd.) i v případě, že tyto netvoří přílohu práce. Nedílnou součástí práce jsou i její stručná anotace, index a seznam použité literatury (blíže viz "Pokyny k vypracování diplomové práce”). Rozsah diplomové práce: cca 20 000 slov. Součástí práce je stať, která nad rámec 20000 slov, v příloze, na ploše 7 až 12 stran textu, metodologicky plnohodnotným způsobem podá hlavní poznatky autora/ky. Formální požadavky jsou upraveny pokyny, které jsou zveřejněny na internetových stránkách Katedry SPSP.

Pokyny pro vypracování: Na základě relevantní literatury autorka vymezí pojmy „vstřícnost ke klientům“ „vstřícnost pečovatelské služby ke klientům“, „vliv kultury organizace na vstřícnost ke klientům“ a „vliv kultury pečovatelské služby na vstřícnost ke klientům“. Z takto definovaných pojmů, z teorií, které použije jako východisko jejich vymezení, a z dostupných empirických poznatků o dané problematice vyvodí dílčí výzkumné otázky, na které odpoví pomocí vhodně zvolené metodiky a empirického šetření. Při interpretaci získaných informací se zaměří na otázku, jak personál vybrané organizace pečovatelské služby vnímá individuální potřeby klientů, jak na vnímané potřeby klientů reaguje a jak vnímání potřeb klientů personálem a reakci na vnímané potřeby klientů působí kultura dané organizace. Při formulaci svých závěrů Biskupová mimo jiné vyjde ze srovnání svých poznatků s empirickými poznatky jiných autorů.

Ve své práci student(ka) vyjde především z těchto zdrojů: Baldwin, Gray, Gregor & Musil, Hasenfeld, Klvach, Lispky, Musil & Kubalčíáková & Hubíková, Pichaud & Thareavová, Rheinwaldová, Zavázalová, časopis SP/SP 2/04 aj.

Určený vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Libor Musil CSc.Datum zadání: 15. května 2004

............................................. Doc. Libor Musil vedoucí katedry

76

Příloha č.3 - Příklady citací

Zápis citací zde uvedených je odvozen od způsobu odkazování na literární prameny, který je popsán v Pokynech pro vypracování diplomové práce. V zájmu sjednocení vnější stránky textu diplomových prací a zachování standardů kladených na odborné práce i po této stránce je nutné, aby autoři diplomových prací ze sociální politiky a sociální práce respektovali následující pravidla:Základní citace jednosvazkového dílaTOMEŠ, I. 1996. Sociální politika. Teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: Socioklub.Poznámka: pokud určitému autorovi vyšly dvě a více knih v ten samý rok, seřadíme jeho díla podle abecedy a napíšeme za rok vydání malé písmeno abecedy: 1996a, u druhé knihy 1996b a tak dále.ESPING-ANDERSEN, G. 1990. The Three Worlds of Welfare Capitalism. Princeton: Princeton University Press.COOK, F. L., BARRETT, E. J. 1992. Support for the American Welfare State. The Views of Congress and the Public. New York: Columbia University Press.BAŠTÝŘ, I. et al. 1997. Životní minimum v zahraničí a v České republice. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí.DILNOT, A. et al. 1994. Pensions Policy in the UK: An Economic Analysis. Institute for Fiscal Studies.ČSÚ. 1996. Statistická ročenka trhu práce v ČR 1996. MPSV: Praha.EUROSTAT. 1993. Old Age Replacement Ratios. Relations Between Pensions and Income from Employment and the Time of Retirement. Luxembourg: Statistical Office of the European Communities.Citace sborníků a statí ve sbornícíchMcLAUGHLIN, E. (ed.) 1991. Understanding Unemployment. London: Routledge.PLOUG, N., KVIST, J. (eds.) 1996. Social security in Europe: development or dismantlement? Hague: Kluwer Law International.FERGE, Z. 1995. Social reform in Post-communist Countries: Various Reform Strategies. In RINGEN S. a WALLACE, C. (eds.) Social reform in East-Central Europe: New Trends in Transition. Prague papers on Social Responses to Tranformation, Vol III. Prague: Trevor Top.Základní citace článku v časopiseHIRŠL, M. 1997. Vývoj a diferenciace příjmů zaměstnanců a důchodců v období vzniku České republiky (1992-1996). Pohledy, V, 1997, č. 1/2: str. 13-18.KANGAS, O.E. 1997. Self-Interest and Common Good: The Impact of Norms, Selfishness and Context in Social Policy Opinions. Journal of Socio-Economics, 26, 1997, no 5, pp. 475-494.Základní citace výzkumných prací a nestandardních pramenůOORSCHOT van, W. 1997. The Common Good, Nearness and Dependence. On Solidarity and Its Motives. Working Paper no. 12. Tilburg: Katholieke Universiteit Brabant.IVVM. 1998. Hodnocení současné sociální politiky. Výzkum 98-04. Praha: IVVM.Internet a www stránkyVzor:Jméno autora stránky. Datum publikování, datum poslední revize. Název stránky. [online]. [citováno dne]. <URL stránky>.

77

Poznámky:Název stránky se zobrazuje v horním pruhu okna www prohlížeče (viz obrázek níže, text ohraničený červeným obdélníkem). Pokud je název nesrozumitelný, nebo chybí, je možné místo něj použít titulek z textu www stránky (v obrázku níže to je titulek "Pokyny pro vypracování diplomové práce"). Chybí-li na stránce datum publikování, nebo datum poslední revize, je možno místo něj použít rok z data citace www stránky. Datum citace je ve tvaru ROK-MĚSÍC-DEN.Příklady:NOVÁK, J. 1998. Poslední revize 2.1. 1999. Viděno mýma očima. [online]. [citováno 1999-12-02] <http://www.novak.cz/oci.html>.Jméno autora a datum publikování (revize) nejsou dostupné:OČI. 1998. Viděno mýma očima. [online]. [citováno 1999-12-02] <http://www.novak.cz/oci.html>.Odkazy na literární prameny v textu diplomové práce

Obecný odkaz na celý titul (knihu): Jak poukazuje Novák (1996) . . . ; Jak poukazuje řada odborníků (Novák, 1996) . . .

S doslovný citát uvedený jménem autora je vlastně přímou řečí. Zmínku o autorovi a citát oddělujeme, buďto dvoutečtou nebo čárkou. Citát vkládáme do uvozovek. Pokud citovaná věta končí v originále tečkou, pak ji zakončíme v citaci před uzavírací uvozovkou čárkou, a pak následuje odkaz na pramen uzavřený v kulatých závorkách. Pokud citovaná věta končí v originále otazníkem nebo vykřičníkem, pak otazník a vykřičník v citátu ponecháváme a píšeme jej před uzavírací uvozovkou. Jestliže odkazem na pramen věta končí, pak za ním píšeme tečku. Jestliže odkazem na pramen věta nekončí, pak za ním ihned navazujeme dalším textem.Příklad: Jak píše Novák: "Ekonomická transformace vyvolala šok," (1996, s. 501).Jak píše Novák, "Ekonomická transformace vyvolala šok," (1996, s. 501) a také rozličné reakce.Jak píše Novák, "Ekonomická transformace -- to byl šok!" (1996, s. 501).Jak píše Novák, "Byla ekonomická transformace šok?" (1996, s. 501).

Na doslovný citát bez přímé zmínky autorova jména v textu se vztahují podobné zásady jako na citát s uvedením jména autora citátu v textu.Příklad: "Ekonomická transformace vyvolala šok," (Novák, 1996, s. 501).Mnoho lidí se tehdy domnívalo, že: "Ekonomická transformace vyvolala šok," (Novák, 1996, s. 501).Mnoho lidí se tehdy domnívalo, že: "Ekonomická transformace vyvolala šok," (Novák, 1996, s. 501) a podlehla pesimistickým náladám.

Převzatá data v tabulce. Odkaz na literaturu uvádíme pod tabulkou. Tabulka 2.3: Města

Praha Brno Plzeň Ostrava125,5 98,5 102,6 82,3

Pramen: Gruntorád, 2000, s. 100.

Jestliže uspořádání tabulky nebo data v ní nějak upravíme, pak tuto skutečnost uvádíme za odkazem na pramen.

Tabulka 2.3: Města Praha Brno Plzeň Ostrava125,5 98,5 102,6 82,3

Pramen: Gruntorád, 2000, s. 100; upraveno.

78

http://www.novak.cz/oci.html

http://www.novak.cz/oci.html

Obrázek převzatý z jiné publikace. Odkaz na publikaci uvádíme pod titulkem obrázku. <Obrázek>Obrázek 2.1: BrnoPramen: Gruntorád, 2000, s. 94.

Jestliže uspořádání obrázku nebo grafu nebo schématu změníme a upravíme, pak tuto skutečnost uvádíme za odkazem na pramen.

<Obrázek>Obrázek 2.1: BrnoPramen: Gruntorád, 2000, s. 94; upraveno.

79

Nabídka předmětů/kurzů - Povinné (kredity A) · Web viewPříloha č.2 - Vzor vyplněného...

Documents

Transcript of Nabídka předmětů/kurzů - Povinné (kredity A) · Web viewPříloha č.2 - Vzor vyplněného...