MMB_zaverecna sprava
-
Upload
milota-sidorova -
Category
Documents
-
view
166 -
download
1
Transcript of MMB_zaverecna sprava
MIacuteSTA MĚSTU BLIacuteŽZAacutePIS PODVEČERNIacuteHO SYMPOSIA NA TEacuteMA REVITALIZACE OPUŠTĚNYacuteCH MĚSTSKYacuteCH BUDOV A AREAacuteLŮ SE ZAacuteSTUPCI
KULTURNIacuteCH A KREATIVNIacuteCH ODVĚTVIacute
Desfourskyacute palaacutec Na Florenci 21 Praha
8102015
Kulturniacute a kreativniacute odvětviacute se v mnoha evropskyacutech městech stala
tahounem regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť
či budov Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie
vyacutestavniacute plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby tvůrčiacute huby apod
a staly se tak impulsem pro kulturniacute společenskyacute i ekonomickyacute
rozvoj daneacuteho miacutesta (lokality)
V Praze takovyacutech praacutezdnyacutech nevyužityacutech a opuštěnyacutech objektů
existuje celaacute řadaNa druheacute straně existuje celaacute řada tvůrčiacutech skupin
či jednotlivců kteřiacute přesně takoveacute prostory vyhledaacutevajiacute pro vlastniacute
rozvoj či projekt Objevuje se zde tedy pro město přiacuteležitost využiacutet
kreativniacuteho potenciaacutelu ldquozdolardquo ndash poskytnout některeacute prostory pro
nekomerčniacute uacutečely podpořit uměleckeacute projekty či kreativniacute podnikaacuteniacute
a tiacutem přispět k rozvoji prostřediacute daneacute lokality
UacuteVODEMČiacutem může byacutet poskytnutiacute opuštěnyacutech budov či areaacutelů zaacutestupcům kreativniacutech odvětviacute městu prospěšneacute
Jak maacute město a takeacute tvůrčiacute akteacuteři (naacutejemniacuteci kolektivy) postupovat při naklaacutedaacuteniacute s takovyacutemi objekty
Jak přistupujiacute k managementu financovaacuteniacute smlouvaacutem
Jakaacute je komunikacespolupraacutece s městem spraacutevci kulturniacute a širokou veřejnostiacute
Spolupracujiacute tyto klastry mezi sebou
Jak vedle provozu budov tvůrčiacute kolektivy dlouhodobě zvlaacutedajiacute programovou tvorbu
David Kašpar Milota Sidorovaacute
dramaturgoveacute a moderaacutetoři sympozia
1
2
PODKLADY ZE STRATEGICKEacuteHO PLAacuteNU PRAHYSS č 12 ROZVOJ UacuteZEMIacute NEPRACUJE CIacuteLENĚ S KULTURNIacuteMI
A KOMUNITNIacuteMI FUNKCEMI
Mnohaacute velkaacute města ekonomicky vyspělyacutech zemiacute se již mnoho let
ve svyacutech rozvojovyacutech strategiiacutech explicitně zaměřujiacute na kulturu jako
na důležitou oblast a ciacutel rozvoje Kultura se tak stala tahounem takeacute
některyacutech regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť
a ploch pro dopravniacute infrastrukturu (železničniacute lodniacute) tedy tzv
brownfieldů Na tomto rozvoji v duchu tzv bdquocreative
citiesldquo[1] (viz Landry 2000 Florida 2002) přitom města na zaacutepad od
českyacutech hranic aktivně spolupracujiacute jak s privaacutetniacutemi investory tak i s
veřejnostiacute
Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie vyacutestavniacute
plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby apod V Praze kteraacute se
řadiacute k vyacuteznamnyacutem kulturniacutem metropoliacutem k podobneacutemu rozvoji
dochaacuteziacute pouze ad hoc obvykle aktivitou bdquozdolaldquo Někdy k tomuto
rozvoji dochaacuteziacute i v součinnosti s developery a investory Ti se však v
prostřediacute Prahy snažiacute tiacutemto způsobem hledat pouze dočasnaacute alter-
nativniacute řešeniacute svyacutech momentaacutelniacutech obtiacutežiacute na trhu s nemovitostmi a
do budoucna s kulturniacutem využitiacutem přiacuteliš nepočiacutetajiacute (viz Pixovaacute 2013)
Jedinyacute projekt kteryacute čaacutestečně připomiacutenaacute zaacutepadniacute vyacutevoj je centrum
současneacuteho uměniacute DOX v pražskyacutech Holešoviciacutech ovšem i to vzniklo
jen diacuteky osobniacutemu zaacutejmu několika jednotlivců
1 ŽIVEacute A KULTURNIacute MĚSTOJak lze tedy na specifickeacute situaci v Praze stavět Ve světě byacutevaacute strat-
egie kulturou taženeacuteho rozvoje obhajovaacutena tezemi o blahodaacuternosti
kultury a kreativniacutech průmyslů pro ekonomickyacute rozvoj města To že
Praha na podobneacute vyacutezvy neslyšiacute maacute sveacute zaacutepory i vyacutehody Přiacutemyacute eko-
nomickyacute dopad kulturou taženeacuteho rozvoje na ekonomiku dosud nebyl
empiricky dokaacutezaacuten a v některyacutech městech vedl i k diacutelčiacutem neuacutespěchům
(viz Evans a Shaw 2006) Harvey (2010) dokonce upozorňuje na to
že některeacute velkeacute kulturniacute projekty byacutevajiacute financovaacuteny zisky z riskant-
niacutech obchodniacutech transakciacute a jsou proto s ekonomickyacutem rozmachem
měst spojovaacuteny mylně Někteřiacute kritici současneacuteho pojetiacute bdquocreative cityldquo
namiacutetajiacute že měřit kulturu a kreativitu ekonomickyacutemi ukazateli je samo
o sobě konzervativniacute a v rozporu s původniacute ideou konceptu kteryacute byl
založen předevšiacutem na svobodomyslnosti a činnosti samotnyacutech
obyvatel
To že kultura neniacute v Praze dosud vniacutemaacutena jako naacutestroj ekonomick-
eacuteho rozmachu tedy může byacutet i určitou vyacutehodou Nevyacutehodou teacuteto
bdquozaostalostildquo oproti zaacutepadu je však to že dosud nedošlo ani k jejiacutemu
propojeniacute s uacutezemniacutem rozvojem a strategickyacutemi ciacutely města Naopak
dochaacuteziacute i k jevům zcela protichůdnyacutem kdy kupř město odmiacutetaacute
některeacute na kulturniacute konverzi zaměřeneacute aktivity bdquozdolaldquo ačkoliv praacutevě ty
by mohly byacutet motorem kreativniacuteho rozvoje Prahy Dalšiacutem probleacutemem
je pokračujiacuteciacute netransparentniacute odprodej brownfieldů kdy město pro
využiacutevaacuteniacute těchto ploch nevymezuje jasnaacute kriteacuteria (viz zpraacuteva os Arni-
3
ka[2]) Přiacutečinou je mj to že Praha jakožto bohatyacute region při regener-
aci brownfieldů nespoleacutehaacute na prostředky z evropskyacutech fondů (res-
pektive v minuleacutem programovaciacutem obdobiacute alokovaneacute prostředky
využila na odlišneacute uacutečely) Ty v Česku čerpajiacute primaacuterně mimopražskeacute
brownfieldy na ktereacute se vztahuje Naacuterodniacute strategie regenerace
brownfieldů[3]
Pražskeacute brownfieldy naopak nejsou ani součaacutestiacute Naacuterodniacute databaacuteze
brownfieldů mapovanyacutech agenturou CzechInvest V Praze totiž již
nyniacute převlaacutedaacute rozvoj brownfieldů prostřednictviacutem komerčniacuteho ro-
zvoje Jeho tvaacuteř ale určujiacute developeři s mizivyacutem zaacutejmem o kulturniacute
rozvoj Často tak dochaacuteziacute i k destrukci industriaacutelniacute architektury Ta
byacutevaacute obvykle zcela srovnaacutena se zemiacute nebo ponechaacutena jen jako
torzo určeneacute k vytvořeniacute určiteacute bdquoimageldquo novyacutech komerčniacutech staveb
Uchovaacuteniacute industriaacutelniacute architektury maacute přitom vyacuteznam jak z hlediska
pamaacutetkoveacute ochrany a zachovaacuteniacute historickeacute paměti některyacutech miacutest
tak i z hlediska uspokojeniacute specifickyacutech estetickyacutech naacuteroků určiteacuteho
segmentu společnosti nebo kulturniacutech aktivit pro jejichž provo-
zovaacuteniacute jsou industriaacutelniacute prostory nezbytneacute
Do budoucna je proto nutneacute nastavit pro využiacutevaacuteniacute ploch
brownfieldů developery striktniacute pravidla kteraacute by zahrnovala takeacute
povinnost developera zohlednit kulturniacute potenciaacutel daneacute lokality a
to jak z hlediska jejiacute architektury tak i z hlediska jejiacuteho potenciaacutelu
pro rozvoj dalšiacute kulturniacute infrastruktury Daacutele je nutneacute podstatně viacutece
stavět na kreativniacutem potenciaacutelu miacutestniacutech iniciativ bdquozdolaldquo ktereacute často
majiacute o využiacutevaacuteniacute industriaacutelniacutech staveb zaacutejem a viacutece je strategicky a
investičně podpořit
ZDROJE
FLORIDA R (2002) The Rise of the Creative Class And how itlsquos transforming work
Leisure community and everyday life Perseus Book Group New York
HARVEY D (2012 [2010]) Zaacutehada kapitaacutelu Přežije kapitalismus svou posledniacute krizi
Rybka Publishers Praha
EVANS G SHAW P (2006) Literature Review Culture and regeneration Art Re-
search Digest 37 ss 1-11
LANDRY C (2000) The Creative City A toolkit for urban innovators Earthscan Lon-
don
PIXOVAacute M (2013) Spaces of alternative culture in Prague in a time of political-eco-
nomic
Changes of the city Geografie 118 č 3 ss 221ndash242
[1] bdquoCreative cityldquo neboli kreativniacute město je urbanistickyacute koncept kteryacute se na konci
20 stoletiacute stal novyacutem celosvětovyacutem paradigmatem v městskeacutem plaacutenovaacuteniacute V jeho
původniacutem smyslu mělo byacutet toto plaacutenovaacuteniacute založeno na kreativniacutem potenciaacutelu
daneacuteho miacutesta a jeho obyvatel V současneacute době se koncept často použiacutevaacute v redu-
kovaneacute podobě předevšiacutem ve vztahu ke kreativniacute ekonomice umělcům a kreativniacutem
profesionaacutelům Tato podoba je ve sveacute podstatě sama o sobě konzervativniacute neboť
kreativita je zde vniacutemaacutena spiacuteše jako naacutestroj k dosaženiacute konzervativniacutech ciacutelů nikoliv
jako změna celkoveacuteho postoje vůči městu a jeho plaacutenovaacuteniacute
[2] ARNIKA Brownfields v centru Prahy kriteacuteria udržitelneacuteho rozvoje 2009 dostupneacute
online httparnikaorgbrownfields-2009
[3] httpwwwczechinvestorgdatafilesstrategie-regenerace-vlada-1079pdf
4
Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů
dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech
organizaciacute
5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008
6
9 přednaacutešejiacuteciacutech
1 teorie strategie vs 8 praxe
7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava
Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků
1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch
2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten
3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten
4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov
5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice
6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov
7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015
8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje
9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava
2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY
7
1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78
5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica
do 2 let 3 - 5 let
7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec
10 + let
Z hlediska času jsme projekty volili
21 ČAS
1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica
MĚSTO STAacuteT MČ
7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov
SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK
22 VLASTNICTVIacute
8
23 FINACOVAacuteNIacute
1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)
2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek
3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE
veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)
veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost
fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA
9
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
Kulturniacute a kreativniacute odvětviacute se v mnoha evropskyacutech městech stala
tahounem regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť
či budov Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie
vyacutestavniacute plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby tvůrčiacute huby apod
a staly se tak impulsem pro kulturniacute společenskyacute i ekonomickyacute
rozvoj daneacuteho miacutesta (lokality)
V Praze takovyacutech praacutezdnyacutech nevyužityacutech a opuštěnyacutech objektů
existuje celaacute řadaNa druheacute straně existuje celaacute řada tvůrčiacutech skupin
či jednotlivců kteřiacute přesně takoveacute prostory vyhledaacutevajiacute pro vlastniacute
rozvoj či projekt Objevuje se zde tedy pro město přiacuteležitost využiacutet
kreativniacuteho potenciaacutelu ldquozdolardquo ndash poskytnout některeacute prostory pro
nekomerčniacute uacutečely podpořit uměleckeacute projekty či kreativniacute podnikaacuteniacute
a tiacutem přispět k rozvoji prostřediacute daneacute lokality
UacuteVODEMČiacutem může byacutet poskytnutiacute opuštěnyacutech budov či areaacutelů zaacutestupcům kreativniacutech odvětviacute městu prospěšneacute
Jak maacute město a takeacute tvůrčiacute akteacuteři (naacutejemniacuteci kolektivy) postupovat při naklaacutedaacuteniacute s takovyacutemi objekty
Jak přistupujiacute k managementu financovaacuteniacute smlouvaacutem
Jakaacute je komunikacespolupraacutece s městem spraacutevci kulturniacute a širokou veřejnostiacute
Spolupracujiacute tyto klastry mezi sebou
Jak vedle provozu budov tvůrčiacute kolektivy dlouhodobě zvlaacutedajiacute programovou tvorbu
David Kašpar Milota Sidorovaacute
dramaturgoveacute a moderaacutetoři sympozia
1
2
PODKLADY ZE STRATEGICKEacuteHO PLAacuteNU PRAHYSS č 12 ROZVOJ UacuteZEMIacute NEPRACUJE CIacuteLENĚ S KULTURNIacuteMI
A KOMUNITNIacuteMI FUNKCEMI
Mnohaacute velkaacute města ekonomicky vyspělyacutech zemiacute se již mnoho let
ve svyacutech rozvojovyacutech strategiiacutech explicitně zaměřujiacute na kulturu jako
na důležitou oblast a ciacutel rozvoje Kultura se tak stala tahounem takeacute
některyacutech regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť
a ploch pro dopravniacute infrastrukturu (železničniacute lodniacute) tedy tzv
brownfieldů Na tomto rozvoji v duchu tzv bdquocreative
citiesldquo[1] (viz Landry 2000 Florida 2002) přitom města na zaacutepad od
českyacutech hranic aktivně spolupracujiacute jak s privaacutetniacutemi investory tak i s
veřejnostiacute
Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie vyacutestavniacute
plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby apod V Praze kteraacute se
řadiacute k vyacuteznamnyacutem kulturniacutem metropoliacutem k podobneacutemu rozvoji
dochaacuteziacute pouze ad hoc obvykle aktivitou bdquozdolaldquo Někdy k tomuto
rozvoji dochaacuteziacute i v součinnosti s developery a investory Ti se však v
prostřediacute Prahy snažiacute tiacutemto způsobem hledat pouze dočasnaacute alter-
nativniacute řešeniacute svyacutech momentaacutelniacutech obtiacutežiacute na trhu s nemovitostmi a
do budoucna s kulturniacutem využitiacutem přiacuteliš nepočiacutetajiacute (viz Pixovaacute 2013)
Jedinyacute projekt kteryacute čaacutestečně připomiacutenaacute zaacutepadniacute vyacutevoj je centrum
současneacuteho uměniacute DOX v pražskyacutech Holešoviciacutech ovšem i to vzniklo
jen diacuteky osobniacutemu zaacutejmu několika jednotlivců
1 ŽIVEacute A KULTURNIacute MĚSTOJak lze tedy na specifickeacute situaci v Praze stavět Ve světě byacutevaacute strat-
egie kulturou taženeacuteho rozvoje obhajovaacutena tezemi o blahodaacuternosti
kultury a kreativniacutech průmyslů pro ekonomickyacute rozvoj města To že
Praha na podobneacute vyacutezvy neslyšiacute maacute sveacute zaacutepory i vyacutehody Přiacutemyacute eko-
nomickyacute dopad kulturou taženeacuteho rozvoje na ekonomiku dosud nebyl
empiricky dokaacutezaacuten a v některyacutech městech vedl i k diacutelčiacutem neuacutespěchům
(viz Evans a Shaw 2006) Harvey (2010) dokonce upozorňuje na to
že některeacute velkeacute kulturniacute projekty byacutevajiacute financovaacuteny zisky z riskant-
niacutech obchodniacutech transakciacute a jsou proto s ekonomickyacutem rozmachem
měst spojovaacuteny mylně Někteřiacute kritici současneacuteho pojetiacute bdquocreative cityldquo
namiacutetajiacute že měřit kulturu a kreativitu ekonomickyacutemi ukazateli je samo
o sobě konzervativniacute a v rozporu s původniacute ideou konceptu kteryacute byl
založen předevšiacutem na svobodomyslnosti a činnosti samotnyacutech
obyvatel
To že kultura neniacute v Praze dosud vniacutemaacutena jako naacutestroj ekonomick-
eacuteho rozmachu tedy může byacutet i určitou vyacutehodou Nevyacutehodou teacuteto
bdquozaostalostildquo oproti zaacutepadu je však to že dosud nedošlo ani k jejiacutemu
propojeniacute s uacutezemniacutem rozvojem a strategickyacutemi ciacutely města Naopak
dochaacuteziacute i k jevům zcela protichůdnyacutem kdy kupř město odmiacutetaacute
některeacute na kulturniacute konverzi zaměřeneacute aktivity bdquozdolaldquo ačkoliv praacutevě ty
by mohly byacutet motorem kreativniacuteho rozvoje Prahy Dalšiacutem probleacutemem
je pokračujiacuteciacute netransparentniacute odprodej brownfieldů kdy město pro
využiacutevaacuteniacute těchto ploch nevymezuje jasnaacute kriteacuteria (viz zpraacuteva os Arni-
3
ka[2]) Přiacutečinou je mj to že Praha jakožto bohatyacute region při regener-
aci brownfieldů nespoleacutehaacute na prostředky z evropskyacutech fondů (res-
pektive v minuleacutem programovaciacutem obdobiacute alokovaneacute prostředky
využila na odlišneacute uacutečely) Ty v Česku čerpajiacute primaacuterně mimopražskeacute
brownfieldy na ktereacute se vztahuje Naacuterodniacute strategie regenerace
brownfieldů[3]
Pražskeacute brownfieldy naopak nejsou ani součaacutestiacute Naacuterodniacute databaacuteze
brownfieldů mapovanyacutech agenturou CzechInvest V Praze totiž již
nyniacute převlaacutedaacute rozvoj brownfieldů prostřednictviacutem komerčniacuteho ro-
zvoje Jeho tvaacuteř ale určujiacute developeři s mizivyacutem zaacutejmem o kulturniacute
rozvoj Často tak dochaacuteziacute i k destrukci industriaacutelniacute architektury Ta
byacutevaacute obvykle zcela srovnaacutena se zemiacute nebo ponechaacutena jen jako
torzo určeneacute k vytvořeniacute určiteacute bdquoimageldquo novyacutech komerčniacutech staveb
Uchovaacuteniacute industriaacutelniacute architektury maacute přitom vyacuteznam jak z hlediska
pamaacutetkoveacute ochrany a zachovaacuteniacute historickeacute paměti některyacutech miacutest
tak i z hlediska uspokojeniacute specifickyacutech estetickyacutech naacuteroků určiteacuteho
segmentu společnosti nebo kulturniacutech aktivit pro jejichž provo-
zovaacuteniacute jsou industriaacutelniacute prostory nezbytneacute
Do budoucna je proto nutneacute nastavit pro využiacutevaacuteniacute ploch
brownfieldů developery striktniacute pravidla kteraacute by zahrnovala takeacute
povinnost developera zohlednit kulturniacute potenciaacutel daneacute lokality a
to jak z hlediska jejiacute architektury tak i z hlediska jejiacuteho potenciaacutelu
pro rozvoj dalšiacute kulturniacute infrastruktury Daacutele je nutneacute podstatně viacutece
stavět na kreativniacutem potenciaacutelu miacutestniacutech iniciativ bdquozdolaldquo ktereacute často
majiacute o využiacutevaacuteniacute industriaacutelniacutech staveb zaacutejem a viacutece je strategicky a
investičně podpořit
ZDROJE
FLORIDA R (2002) The Rise of the Creative Class And how itlsquos transforming work
Leisure community and everyday life Perseus Book Group New York
HARVEY D (2012 [2010]) Zaacutehada kapitaacutelu Přežije kapitalismus svou posledniacute krizi
Rybka Publishers Praha
EVANS G SHAW P (2006) Literature Review Culture and regeneration Art Re-
search Digest 37 ss 1-11
LANDRY C (2000) The Creative City A toolkit for urban innovators Earthscan Lon-
don
PIXOVAacute M (2013) Spaces of alternative culture in Prague in a time of political-eco-
nomic
Changes of the city Geografie 118 č 3 ss 221ndash242
[1] bdquoCreative cityldquo neboli kreativniacute město je urbanistickyacute koncept kteryacute se na konci
20 stoletiacute stal novyacutem celosvětovyacutem paradigmatem v městskeacutem plaacutenovaacuteniacute V jeho
původniacutem smyslu mělo byacutet toto plaacutenovaacuteniacute založeno na kreativniacutem potenciaacutelu
daneacuteho miacutesta a jeho obyvatel V současneacute době se koncept často použiacutevaacute v redu-
kovaneacute podobě předevšiacutem ve vztahu ke kreativniacute ekonomice umělcům a kreativniacutem
profesionaacutelům Tato podoba je ve sveacute podstatě sama o sobě konzervativniacute neboť
kreativita je zde vniacutemaacutena spiacuteše jako naacutestroj k dosaženiacute konzervativniacutech ciacutelů nikoliv
jako změna celkoveacuteho postoje vůči městu a jeho plaacutenovaacuteniacute
[2] ARNIKA Brownfields v centru Prahy kriteacuteria udržitelneacuteho rozvoje 2009 dostupneacute
online httparnikaorgbrownfields-2009
[3] httpwwwczechinvestorgdatafilesstrategie-regenerace-vlada-1079pdf
4
Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů
dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech
organizaciacute
5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008
6
9 přednaacutešejiacuteciacutech
1 teorie strategie vs 8 praxe
7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava
Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků
1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch
2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten
3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten
4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov
5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice
6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov
7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015
8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje
9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava
2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY
7
1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78
5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica
do 2 let 3 - 5 let
7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec
10 + let
Z hlediska času jsme projekty volili
21 ČAS
1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica
MĚSTO STAacuteT MČ
7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov
SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK
22 VLASTNICTVIacute
8
23 FINACOVAacuteNIacute
1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)
2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek
3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE
veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)
veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost
fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA
9
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
2
PODKLADY ZE STRATEGICKEacuteHO PLAacuteNU PRAHYSS č 12 ROZVOJ UacuteZEMIacute NEPRACUJE CIacuteLENĚ S KULTURNIacuteMI
A KOMUNITNIacuteMI FUNKCEMI
Mnohaacute velkaacute města ekonomicky vyspělyacutech zemiacute se již mnoho let
ve svyacutech rozvojovyacutech strategiiacutech explicitně zaměřujiacute na kulturu jako
na důležitou oblast a ciacutel rozvoje Kultura se tak stala tahounem takeacute
některyacutech regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť
a ploch pro dopravniacute infrastrukturu (železničniacute lodniacute) tedy tzv
brownfieldů Na tomto rozvoji v duchu tzv bdquocreative
citiesldquo[1] (viz Landry 2000 Florida 2002) přitom města na zaacutepad od
českyacutech hranic aktivně spolupracujiacute jak s privaacutetniacutemi investory tak i s
veřejnostiacute
Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie vyacutestavniacute
plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby apod V Praze kteraacute se
řadiacute k vyacuteznamnyacutem kulturniacutem metropoliacutem k podobneacutemu rozvoji
dochaacuteziacute pouze ad hoc obvykle aktivitou bdquozdolaldquo Někdy k tomuto
rozvoji dochaacuteziacute i v součinnosti s developery a investory Ti se však v
prostřediacute Prahy snažiacute tiacutemto způsobem hledat pouze dočasnaacute alter-
nativniacute řešeniacute svyacutech momentaacutelniacutech obtiacutežiacute na trhu s nemovitostmi a
do budoucna s kulturniacutem využitiacutem přiacuteliš nepočiacutetajiacute (viz Pixovaacute 2013)
Jedinyacute projekt kteryacute čaacutestečně připomiacutenaacute zaacutepadniacute vyacutevoj je centrum
současneacuteho uměniacute DOX v pražskyacutech Holešoviciacutech ovšem i to vzniklo
jen diacuteky osobniacutemu zaacutejmu několika jednotlivců
1 ŽIVEacute A KULTURNIacute MĚSTOJak lze tedy na specifickeacute situaci v Praze stavět Ve světě byacutevaacute strat-
egie kulturou taženeacuteho rozvoje obhajovaacutena tezemi o blahodaacuternosti
kultury a kreativniacutech průmyslů pro ekonomickyacute rozvoj města To že
Praha na podobneacute vyacutezvy neslyšiacute maacute sveacute zaacutepory i vyacutehody Přiacutemyacute eko-
nomickyacute dopad kulturou taženeacuteho rozvoje na ekonomiku dosud nebyl
empiricky dokaacutezaacuten a v některyacutech městech vedl i k diacutelčiacutem neuacutespěchům
(viz Evans a Shaw 2006) Harvey (2010) dokonce upozorňuje na to
že některeacute velkeacute kulturniacute projekty byacutevajiacute financovaacuteny zisky z riskant-
niacutech obchodniacutech transakciacute a jsou proto s ekonomickyacutem rozmachem
měst spojovaacuteny mylně Někteřiacute kritici současneacuteho pojetiacute bdquocreative cityldquo
namiacutetajiacute že měřit kulturu a kreativitu ekonomickyacutemi ukazateli je samo
o sobě konzervativniacute a v rozporu s původniacute ideou konceptu kteryacute byl
založen předevšiacutem na svobodomyslnosti a činnosti samotnyacutech
obyvatel
To že kultura neniacute v Praze dosud vniacutemaacutena jako naacutestroj ekonomick-
eacuteho rozmachu tedy může byacutet i určitou vyacutehodou Nevyacutehodou teacuteto
bdquozaostalostildquo oproti zaacutepadu je však to že dosud nedošlo ani k jejiacutemu
propojeniacute s uacutezemniacutem rozvojem a strategickyacutemi ciacutely města Naopak
dochaacuteziacute i k jevům zcela protichůdnyacutem kdy kupř město odmiacutetaacute
některeacute na kulturniacute konverzi zaměřeneacute aktivity bdquozdolaldquo ačkoliv praacutevě ty
by mohly byacutet motorem kreativniacuteho rozvoje Prahy Dalšiacutem probleacutemem
je pokračujiacuteciacute netransparentniacute odprodej brownfieldů kdy město pro
využiacutevaacuteniacute těchto ploch nevymezuje jasnaacute kriteacuteria (viz zpraacuteva os Arni-
3
ka[2]) Přiacutečinou je mj to že Praha jakožto bohatyacute region při regener-
aci brownfieldů nespoleacutehaacute na prostředky z evropskyacutech fondů (res-
pektive v minuleacutem programovaciacutem obdobiacute alokovaneacute prostředky
využila na odlišneacute uacutečely) Ty v Česku čerpajiacute primaacuterně mimopražskeacute
brownfieldy na ktereacute se vztahuje Naacuterodniacute strategie regenerace
brownfieldů[3]
Pražskeacute brownfieldy naopak nejsou ani součaacutestiacute Naacuterodniacute databaacuteze
brownfieldů mapovanyacutech agenturou CzechInvest V Praze totiž již
nyniacute převlaacutedaacute rozvoj brownfieldů prostřednictviacutem komerčniacuteho ro-
zvoje Jeho tvaacuteř ale určujiacute developeři s mizivyacutem zaacutejmem o kulturniacute
rozvoj Často tak dochaacuteziacute i k destrukci industriaacutelniacute architektury Ta
byacutevaacute obvykle zcela srovnaacutena se zemiacute nebo ponechaacutena jen jako
torzo určeneacute k vytvořeniacute určiteacute bdquoimageldquo novyacutech komerčniacutech staveb
Uchovaacuteniacute industriaacutelniacute architektury maacute přitom vyacuteznam jak z hlediska
pamaacutetkoveacute ochrany a zachovaacuteniacute historickeacute paměti některyacutech miacutest
tak i z hlediska uspokojeniacute specifickyacutech estetickyacutech naacuteroků určiteacuteho
segmentu společnosti nebo kulturniacutech aktivit pro jejichž provo-
zovaacuteniacute jsou industriaacutelniacute prostory nezbytneacute
Do budoucna je proto nutneacute nastavit pro využiacutevaacuteniacute ploch
brownfieldů developery striktniacute pravidla kteraacute by zahrnovala takeacute
povinnost developera zohlednit kulturniacute potenciaacutel daneacute lokality a
to jak z hlediska jejiacute architektury tak i z hlediska jejiacuteho potenciaacutelu
pro rozvoj dalšiacute kulturniacute infrastruktury Daacutele je nutneacute podstatně viacutece
stavět na kreativniacutem potenciaacutelu miacutestniacutech iniciativ bdquozdolaldquo ktereacute často
majiacute o využiacutevaacuteniacute industriaacutelniacutech staveb zaacutejem a viacutece je strategicky a
investičně podpořit
ZDROJE
FLORIDA R (2002) The Rise of the Creative Class And how itlsquos transforming work
Leisure community and everyday life Perseus Book Group New York
HARVEY D (2012 [2010]) Zaacutehada kapitaacutelu Přežije kapitalismus svou posledniacute krizi
Rybka Publishers Praha
EVANS G SHAW P (2006) Literature Review Culture and regeneration Art Re-
search Digest 37 ss 1-11
LANDRY C (2000) The Creative City A toolkit for urban innovators Earthscan Lon-
don
PIXOVAacute M (2013) Spaces of alternative culture in Prague in a time of political-eco-
nomic
Changes of the city Geografie 118 č 3 ss 221ndash242
[1] bdquoCreative cityldquo neboli kreativniacute město je urbanistickyacute koncept kteryacute se na konci
20 stoletiacute stal novyacutem celosvětovyacutem paradigmatem v městskeacutem plaacutenovaacuteniacute V jeho
původniacutem smyslu mělo byacutet toto plaacutenovaacuteniacute založeno na kreativniacutem potenciaacutelu
daneacuteho miacutesta a jeho obyvatel V současneacute době se koncept často použiacutevaacute v redu-
kovaneacute podobě předevšiacutem ve vztahu ke kreativniacute ekonomice umělcům a kreativniacutem
profesionaacutelům Tato podoba je ve sveacute podstatě sama o sobě konzervativniacute neboť
kreativita je zde vniacutemaacutena spiacuteše jako naacutestroj k dosaženiacute konzervativniacutech ciacutelů nikoliv
jako změna celkoveacuteho postoje vůči městu a jeho plaacutenovaacuteniacute
[2] ARNIKA Brownfields v centru Prahy kriteacuteria udržitelneacuteho rozvoje 2009 dostupneacute
online httparnikaorgbrownfields-2009
[3] httpwwwczechinvestorgdatafilesstrategie-regenerace-vlada-1079pdf
4
Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů
dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech
organizaciacute
5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008
6
9 přednaacutešejiacuteciacutech
1 teorie strategie vs 8 praxe
7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava
Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků
1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch
2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten
3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten
4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov
5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice
6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov
7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015
8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje
9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava
2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY
7
1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78
5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica
do 2 let 3 - 5 let
7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec
10 + let
Z hlediska času jsme projekty volili
21 ČAS
1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica
MĚSTO STAacuteT MČ
7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov
SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK
22 VLASTNICTVIacute
8
23 FINACOVAacuteNIacute
1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)
2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek
3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE
veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)
veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost
fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA
9
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
PODKLADY ZE STRATEGICKEacuteHO PLAacuteNU PRAHYSS č 12 ROZVOJ UacuteZEMIacute NEPRACUJE CIacuteLENĚ S KULTURNIacuteMI
A KOMUNITNIacuteMI FUNKCEMI
Mnohaacute velkaacute města ekonomicky vyspělyacutech zemiacute se již mnoho let
ve svyacutech rozvojovyacutech strategiiacutech explicitně zaměřujiacute na kulturu jako
na důležitou oblast a ciacutel rozvoje Kultura se tak stala tahounem takeacute
některyacutech regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť
a ploch pro dopravniacute infrastrukturu (železničniacute lodniacute) tedy tzv
brownfieldů Na tomto rozvoji v duchu tzv bdquocreative
citiesldquo[1] (viz Landry 2000 Florida 2002) přitom města na zaacutepad od
českyacutech hranic aktivně spolupracujiacute jak s privaacutetniacutemi investory tak i s
veřejnostiacute
Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie vyacutestavniacute
plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby apod V Praze kteraacute se
řadiacute k vyacuteznamnyacutem kulturniacutem metropoliacutem k podobneacutemu rozvoji
dochaacuteziacute pouze ad hoc obvykle aktivitou bdquozdolaldquo Někdy k tomuto
rozvoji dochaacuteziacute i v součinnosti s developery a investory Ti se však v
prostřediacute Prahy snažiacute tiacutemto způsobem hledat pouze dočasnaacute alter-
nativniacute řešeniacute svyacutech momentaacutelniacutech obtiacutežiacute na trhu s nemovitostmi a
do budoucna s kulturniacutem využitiacutem přiacuteliš nepočiacutetajiacute (viz Pixovaacute 2013)
Jedinyacute projekt kteryacute čaacutestečně připomiacutenaacute zaacutepadniacute vyacutevoj je centrum
současneacuteho uměniacute DOX v pražskyacutech Holešoviciacutech ovšem i to vzniklo
jen diacuteky osobniacutemu zaacutejmu několika jednotlivců
1 ŽIVEacute A KULTURNIacute MĚSTOJak lze tedy na specifickeacute situaci v Praze stavět Ve světě byacutevaacute strat-
egie kulturou taženeacuteho rozvoje obhajovaacutena tezemi o blahodaacuternosti
kultury a kreativniacutech průmyslů pro ekonomickyacute rozvoj města To že
Praha na podobneacute vyacutezvy neslyšiacute maacute sveacute zaacutepory i vyacutehody Přiacutemyacute eko-
nomickyacute dopad kulturou taženeacuteho rozvoje na ekonomiku dosud nebyl
empiricky dokaacutezaacuten a v některyacutech městech vedl i k diacutelčiacutem neuacutespěchům
(viz Evans a Shaw 2006) Harvey (2010) dokonce upozorňuje na to
že některeacute velkeacute kulturniacute projekty byacutevajiacute financovaacuteny zisky z riskant-
niacutech obchodniacutech transakciacute a jsou proto s ekonomickyacutem rozmachem
měst spojovaacuteny mylně Někteřiacute kritici současneacuteho pojetiacute bdquocreative cityldquo
namiacutetajiacute že měřit kulturu a kreativitu ekonomickyacutemi ukazateli je samo
o sobě konzervativniacute a v rozporu s původniacute ideou konceptu kteryacute byl
založen předevšiacutem na svobodomyslnosti a činnosti samotnyacutech
obyvatel
To že kultura neniacute v Praze dosud vniacutemaacutena jako naacutestroj ekonomick-
eacuteho rozmachu tedy může byacutet i určitou vyacutehodou Nevyacutehodou teacuteto
bdquozaostalostildquo oproti zaacutepadu je však to že dosud nedošlo ani k jejiacutemu
propojeniacute s uacutezemniacutem rozvojem a strategickyacutemi ciacutely města Naopak
dochaacuteziacute i k jevům zcela protichůdnyacutem kdy kupř město odmiacutetaacute
některeacute na kulturniacute konverzi zaměřeneacute aktivity bdquozdolaldquo ačkoliv praacutevě ty
by mohly byacutet motorem kreativniacuteho rozvoje Prahy Dalšiacutem probleacutemem
je pokračujiacuteciacute netransparentniacute odprodej brownfieldů kdy město pro
využiacutevaacuteniacute těchto ploch nevymezuje jasnaacute kriteacuteria (viz zpraacuteva os Arni-
3
ka[2]) Přiacutečinou je mj to že Praha jakožto bohatyacute region při regener-
aci brownfieldů nespoleacutehaacute na prostředky z evropskyacutech fondů (res-
pektive v minuleacutem programovaciacutem obdobiacute alokovaneacute prostředky
využila na odlišneacute uacutečely) Ty v Česku čerpajiacute primaacuterně mimopražskeacute
brownfieldy na ktereacute se vztahuje Naacuterodniacute strategie regenerace
brownfieldů[3]
Pražskeacute brownfieldy naopak nejsou ani součaacutestiacute Naacuterodniacute databaacuteze
brownfieldů mapovanyacutech agenturou CzechInvest V Praze totiž již
nyniacute převlaacutedaacute rozvoj brownfieldů prostřednictviacutem komerčniacuteho ro-
zvoje Jeho tvaacuteř ale určujiacute developeři s mizivyacutem zaacutejmem o kulturniacute
rozvoj Často tak dochaacuteziacute i k destrukci industriaacutelniacute architektury Ta
byacutevaacute obvykle zcela srovnaacutena se zemiacute nebo ponechaacutena jen jako
torzo určeneacute k vytvořeniacute určiteacute bdquoimageldquo novyacutech komerčniacutech staveb
Uchovaacuteniacute industriaacutelniacute architektury maacute přitom vyacuteznam jak z hlediska
pamaacutetkoveacute ochrany a zachovaacuteniacute historickeacute paměti některyacutech miacutest
tak i z hlediska uspokojeniacute specifickyacutech estetickyacutech naacuteroků určiteacuteho
segmentu společnosti nebo kulturniacutech aktivit pro jejichž provo-
zovaacuteniacute jsou industriaacutelniacute prostory nezbytneacute
Do budoucna je proto nutneacute nastavit pro využiacutevaacuteniacute ploch
brownfieldů developery striktniacute pravidla kteraacute by zahrnovala takeacute
povinnost developera zohlednit kulturniacute potenciaacutel daneacute lokality a
to jak z hlediska jejiacute architektury tak i z hlediska jejiacuteho potenciaacutelu
pro rozvoj dalšiacute kulturniacute infrastruktury Daacutele je nutneacute podstatně viacutece
stavět na kreativniacutem potenciaacutelu miacutestniacutech iniciativ bdquozdolaldquo ktereacute často
majiacute o využiacutevaacuteniacute industriaacutelniacutech staveb zaacutejem a viacutece je strategicky a
investičně podpořit
ZDROJE
FLORIDA R (2002) The Rise of the Creative Class And how itlsquos transforming work
Leisure community and everyday life Perseus Book Group New York
HARVEY D (2012 [2010]) Zaacutehada kapitaacutelu Přežije kapitalismus svou posledniacute krizi
Rybka Publishers Praha
EVANS G SHAW P (2006) Literature Review Culture and regeneration Art Re-
search Digest 37 ss 1-11
LANDRY C (2000) The Creative City A toolkit for urban innovators Earthscan Lon-
don
PIXOVAacute M (2013) Spaces of alternative culture in Prague in a time of political-eco-
nomic
Changes of the city Geografie 118 č 3 ss 221ndash242
[1] bdquoCreative cityldquo neboli kreativniacute město je urbanistickyacute koncept kteryacute se na konci
20 stoletiacute stal novyacutem celosvětovyacutem paradigmatem v městskeacutem plaacutenovaacuteniacute V jeho
původniacutem smyslu mělo byacutet toto plaacutenovaacuteniacute založeno na kreativniacutem potenciaacutelu
daneacuteho miacutesta a jeho obyvatel V současneacute době se koncept často použiacutevaacute v redu-
kovaneacute podobě předevšiacutem ve vztahu ke kreativniacute ekonomice umělcům a kreativniacutem
profesionaacutelům Tato podoba je ve sveacute podstatě sama o sobě konzervativniacute neboť
kreativita je zde vniacutemaacutena spiacuteše jako naacutestroj k dosaženiacute konzervativniacutech ciacutelů nikoliv
jako změna celkoveacuteho postoje vůči městu a jeho plaacutenovaacuteniacute
[2] ARNIKA Brownfields v centru Prahy kriteacuteria udržitelneacuteho rozvoje 2009 dostupneacute
online httparnikaorgbrownfields-2009
[3] httpwwwczechinvestorgdatafilesstrategie-regenerace-vlada-1079pdf
4
Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů
dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech
organizaciacute
5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008
6
9 přednaacutešejiacuteciacutech
1 teorie strategie vs 8 praxe
7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava
Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků
1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch
2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten
3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten
4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov
5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice
6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov
7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015
8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje
9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava
2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY
7
1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78
5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica
do 2 let 3 - 5 let
7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec
10 + let
Z hlediska času jsme projekty volili
21 ČAS
1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica
MĚSTO STAacuteT MČ
7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov
SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK
22 VLASTNICTVIacute
8
23 FINACOVAacuteNIacute
1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)
2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek
3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE
veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)
veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost
fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA
9
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
ka[2]) Přiacutečinou je mj to že Praha jakožto bohatyacute region při regener-
aci brownfieldů nespoleacutehaacute na prostředky z evropskyacutech fondů (res-
pektive v minuleacutem programovaciacutem obdobiacute alokovaneacute prostředky
využila na odlišneacute uacutečely) Ty v Česku čerpajiacute primaacuterně mimopražskeacute
brownfieldy na ktereacute se vztahuje Naacuterodniacute strategie regenerace
brownfieldů[3]
Pražskeacute brownfieldy naopak nejsou ani součaacutestiacute Naacuterodniacute databaacuteze
brownfieldů mapovanyacutech agenturou CzechInvest V Praze totiž již
nyniacute převlaacutedaacute rozvoj brownfieldů prostřednictviacutem komerčniacuteho ro-
zvoje Jeho tvaacuteř ale určujiacute developeři s mizivyacutem zaacutejmem o kulturniacute
rozvoj Často tak dochaacuteziacute i k destrukci industriaacutelniacute architektury Ta
byacutevaacute obvykle zcela srovnaacutena se zemiacute nebo ponechaacutena jen jako
torzo určeneacute k vytvořeniacute určiteacute bdquoimageldquo novyacutech komerčniacutech staveb
Uchovaacuteniacute industriaacutelniacute architektury maacute přitom vyacuteznam jak z hlediska
pamaacutetkoveacute ochrany a zachovaacuteniacute historickeacute paměti některyacutech miacutest
tak i z hlediska uspokojeniacute specifickyacutech estetickyacutech naacuteroků určiteacuteho
segmentu společnosti nebo kulturniacutech aktivit pro jejichž provo-
zovaacuteniacute jsou industriaacutelniacute prostory nezbytneacute
Do budoucna je proto nutneacute nastavit pro využiacutevaacuteniacute ploch
brownfieldů developery striktniacute pravidla kteraacute by zahrnovala takeacute
povinnost developera zohlednit kulturniacute potenciaacutel daneacute lokality a
to jak z hlediska jejiacute architektury tak i z hlediska jejiacuteho potenciaacutelu
pro rozvoj dalšiacute kulturniacute infrastruktury Daacutele je nutneacute podstatně viacutece
stavět na kreativniacutem potenciaacutelu miacutestniacutech iniciativ bdquozdolaldquo ktereacute často
majiacute o využiacutevaacuteniacute industriaacutelniacutech staveb zaacutejem a viacutece je strategicky a
investičně podpořit
ZDROJE
FLORIDA R (2002) The Rise of the Creative Class And how itlsquos transforming work
Leisure community and everyday life Perseus Book Group New York
HARVEY D (2012 [2010]) Zaacutehada kapitaacutelu Přežije kapitalismus svou posledniacute krizi
Rybka Publishers Praha
EVANS G SHAW P (2006) Literature Review Culture and regeneration Art Re-
search Digest 37 ss 1-11
LANDRY C (2000) The Creative City A toolkit for urban innovators Earthscan Lon-
don
PIXOVAacute M (2013) Spaces of alternative culture in Prague in a time of political-eco-
nomic
Changes of the city Geografie 118 č 3 ss 221ndash242
[1] bdquoCreative cityldquo neboli kreativniacute město je urbanistickyacute koncept kteryacute se na konci
20 stoletiacute stal novyacutem celosvětovyacutem paradigmatem v městskeacutem plaacutenovaacuteniacute V jeho
původniacutem smyslu mělo byacutet toto plaacutenovaacuteniacute založeno na kreativniacutem potenciaacutelu
daneacuteho miacutesta a jeho obyvatel V současneacute době se koncept často použiacutevaacute v redu-
kovaneacute podobě předevšiacutem ve vztahu ke kreativniacute ekonomice umělcům a kreativniacutem
profesionaacutelům Tato podoba je ve sveacute podstatě sama o sobě konzervativniacute neboť
kreativita je zde vniacutemaacutena spiacuteše jako naacutestroj k dosaženiacute konzervativniacutech ciacutelů nikoliv
jako změna celkoveacuteho postoje vůči městu a jeho plaacutenovaacuteniacute
[2] ARNIKA Brownfields v centru Prahy kriteacuteria udržitelneacuteho rozvoje 2009 dostupneacute
online httparnikaorgbrownfields-2009
[3] httpwwwczechinvestorgdatafilesstrategie-regenerace-vlada-1079pdf
4
Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů
dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech
organizaciacute
5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008
6
9 přednaacutešejiacuteciacutech
1 teorie strategie vs 8 praxe
7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava
Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků
1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch
2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten
3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten
4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov
5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice
6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov
7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015
8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje
9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava
2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY
7
1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78
5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica
do 2 let 3 - 5 let
7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec
10 + let
Z hlediska času jsme projekty volili
21 ČAS
1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica
MĚSTO STAacuteT MČ
7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov
SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK
22 VLASTNICTVIacute
8
23 FINACOVAacuteNIacute
1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)
2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek
3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE
veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)
veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost
fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA
9
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů
dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech
organizaciacute
5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008
6
9 přednaacutešejiacuteciacutech
1 teorie strategie vs 8 praxe
7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava
Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků
1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch
2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten
3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten
4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov
5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice
6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov
7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015
8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje
9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava
2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY
7
1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78
5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica
do 2 let 3 - 5 let
7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec
10 + let
Z hlediska času jsme projekty volili
21 ČAS
1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica
MĚSTO STAacuteT MČ
7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov
SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK
22 VLASTNICTVIacute
8
23 FINACOVAacuteNIacute
1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)
2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek
3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE
veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)
veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost
fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA
9
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
6
9 přednaacutešejiacuteciacutech
1 teorie strategie vs 8 praxe
7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava
Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků
1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch
2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten
3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten
4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov
5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice
6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov
7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015
8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje
9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava
2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY
7
1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78
5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica
do 2 let 3 - 5 let
7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec
10 + let
Z hlediska času jsme projekty volili
21 ČAS
1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica
MĚSTO STAacuteT MČ
7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov
SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK
22 VLASTNICTVIacute
8
23 FINACOVAacuteNIacute
1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)
2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek
3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE
veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)
veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost
fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA
9
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
9 přednaacutešejiacuteciacutech
1 teorie strategie vs 8 praxe
7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava
Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků
1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch
2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten
3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten
4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov
5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice
6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov
7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015
8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje
9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava
2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY
7
1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78
5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica
do 2 let 3 - 5 let
7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec
10 + let
Z hlediska času jsme projekty volili
21 ČAS
1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica
MĚSTO STAacuteT MČ
7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov
SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK
22 VLASTNICTVIacute
8
23 FINACOVAacuteNIacute
1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)
2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek
3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE
veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)
veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost
fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA
9
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78
5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica
do 2 let 3 - 5 let
7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec
10 + let
Z hlediska času jsme projekty volili
21 ČAS
1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica
MĚSTO STAacuteT MČ
7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov
SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK
22 VLASTNICTVIacute
8
23 FINACOVAacuteNIacute
1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)
2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek
3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE
veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)
veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost
fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA
9
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
23 FINACOVAacuteNIacute
1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)
2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek
3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE
veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)
veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost
fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA
9
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
10
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo
Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute
budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě
metabolitami města
-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem
využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah
zvnějšku
Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou
- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-
gturbanizačniacute)
- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute
- způsoby rozvoje
1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT
2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI
3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v
80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později
- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky
Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute
3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014
- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou
vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)
- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let
- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute
kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash
karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)
- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-
niacuteka
- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute
- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku
kterou kasaacuterna nabiacuteziacute
Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je
multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute
prostor provaziště ad
---
V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem
Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute
parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech
všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute
adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je
vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-
verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute
neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je
pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže
takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter
budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute
Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto
- poloha v centru
- dopravniacute dostupnost
- možnost parkovaacuteniacute
- velikost
- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum
města)
Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře
objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute
Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute
administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute
hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je
dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)
25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem
kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony
ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou
zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute
Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i
aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute
Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute
Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale
empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme
tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech
Šimon + Miroslav
12
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013
- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)
- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu
- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute
draacutehy (konflikt se SŽDC)
- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod
oblouky na hl m Prahu
- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-
formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru
knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)
- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute
projekt
- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute
se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro
důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute
všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit
---
V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu
kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha
bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-
deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba
pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute
se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil
Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na
železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-
toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute
republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů
Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a
parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute
mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a
nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou
pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a
sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2
ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech
aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-
kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor
Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt
13
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995
- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)
- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute
-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou
součaacutestiacute kulturniacuteho života)
- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i
města
- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-
lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-
tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)
- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-
lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce
- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy
Florenc ndash horniacute Žižkov
- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům
- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)
- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute
cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů
ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce
- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)
- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby
---
Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-
inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze
zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů
apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-
ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves
(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)
avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute
zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network
jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž
Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute
budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute
Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha
v niacute dosud chybiacute
Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi
tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena
na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou
opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute
tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute
rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-
ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece
Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela
nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a
hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny
mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou
nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře
14
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a
zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-
skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi
uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute
dialog
Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute
využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute
zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute
čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model
odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce
Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou
spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu
Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a
hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl
uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho
plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha
č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti
mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute
4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU
LOKALITU
a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec
ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor
festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura
4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem
tance pohybu a ostatniacutech uměniacute
b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře
po celou letniacute sezonu popř chapiteau
c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia
sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v
daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse
diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně
audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)
d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti
uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes
Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit
Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod
e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a
8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s
romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro
Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd
f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-
15
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium
Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center
Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute
g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost
avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či
naacutevštěvniacuteků
Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17
page15
5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014
- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)
- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice
- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se
jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad
- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta
nemohl stavbu zbořit a zastavit novou
- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence
pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou
sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu
- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute
dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)
- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)
přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle
V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute
nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy
---
Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly
zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute
cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem
i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a
představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy
a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve
středniacute a vyacutechodniacute Evropě
Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas
16
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012
- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt
začalo vyjednaacutevaacuteniacute
- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou
- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor
- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept
přeměny saacutelu
- 2013 prostor využil Designblok
- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute
promiacutetaacuteniacute
S ČIacuteM bOJUJE NNŽ
1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni
la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho
mnoho lidiacute včetně turistů
2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum
Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a
provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)
3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik
tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute
akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez
probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk
4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute
domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)
5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci
např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne
např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii
6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute
dopravniacute infrastruktura ad
PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo
LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA
LANDSCAPE)
Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz
17
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000
- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter
-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků
apod
- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek
obecniacute
- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)
- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce
- 200 rezidentů umělců
- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute
- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute
- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru
- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např
poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute
obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-
deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě
- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a
divokeacute přiacuterody
- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky
ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-
ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-
halla ad)
---
Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute
centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy
diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit
Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro
10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia
po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům
rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi
českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci
pobytu představit vytvořenaacute diacutela
Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho
vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem
umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash
vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci
vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet
ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy
hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute
Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo
městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze
(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a
přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo
ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na
Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute
Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti
a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro
18
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech
Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt
sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s
dětmi v bliacutezkosti Studia bubec
V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec
a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC
10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech
Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas
19
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015
- industriaacutelniacute objekt z roku 1930
- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně
přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta
Plzni2015
- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)
- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-
niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů
1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute
kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců
na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute
label
2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na
baacutezi členstviacute) noveacute technologie
3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute
4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o
financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)
5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i
miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)
- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota
a vyacutehled
- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc
---
DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-
tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute
ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je
miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-
vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou
je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a
mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-
vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor
otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či
kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN
AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat
do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně
Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz
20
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012
Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru
- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)
- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s
městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě
- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute
koncept
- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost
- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve
spojenyacutech s tržniciacute
- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků
- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely
- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash
nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů
- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho
prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech
projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie
event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute
Jurkovičova teplaacutereň
---
Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute
tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku
2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-
va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov
mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-
skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie
Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem
bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem
skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom
mesta
Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej
strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa
mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute
predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov
Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla
sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako
tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia
Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas
21
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
22
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute
spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a
zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute
jako svůj přiacutenos městu
1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
3 co byste dnes udělali jinaK
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty
Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion
garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha
Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)
Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -
divadlo pro tanec (Praha)
4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe
KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7
PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute
niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4
KAPACITYRekonstrukce prostoru 3
Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3
Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace
soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute
provozniacute naacuteklady) 2
Nadšeniacute teamu 2
Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1
vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1
23
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec
KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že
projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4
Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2
Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2
Kraacutetkodobeacute smlouvy 1
Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1
vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti
a spolu rozviacutejet projekt 1
Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute
komunikace 1
Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1
Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1
3 co byste dnes udělali jinaK
KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem
než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2
Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1
Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute
firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1
KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-
gramu a obnovy budovy 1
Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se
učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1
Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1
DALŠiacuteProgram 1
Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1
24
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali
SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo
legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo
činnosti 4
Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do
dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1
Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1
finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky
3
LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2
Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem
prostoru 1
mEDIAacuteLNiacute PODPORA
Mediaacutelniacute podpora citylighty 1
5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města
1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5
Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3
Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1
2 KOmUNITA vZTAHY
Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit
(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7
Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute
probleacutemoveacute mlaacutedeže 3
Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2
Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute
akciacute ve veřejneacutem prostoru 1
Precedent - je to vůbec možneacute 1
3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1
25
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
265 ZAacutePIS Z DEBATY
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
5 ZAacutePIS DEBATY
K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu
hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8
- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute
lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-
tosti nebo udržitelnosti lokality
Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů
tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města
- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy
- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute
korozi (viz Jatka78)
- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i
gastronomickeacute centrum
- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)
vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku
napravovali probleacutemy
- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute
(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až
kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute
přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM
bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-
ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je
podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a
hraje roli katalyzaacutetoru
- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji
jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-
entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu
investovat svou siacutelu potažmo finance
- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash
nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak
jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat
veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje
-gt proto bere developery jako partnery
KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-
tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)
- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično
- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute
ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash
reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku
ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou
sledovanost - zaslouženě)
- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute
- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute
objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou
objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po
předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je
rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute
možneacute vydělat
KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o
zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či
samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute
vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-
miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute
- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou
jaK Pracovat s brownfieldy
CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute
dohod
- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně
Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin
potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti
28
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
29
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že
nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš
tuto roli
- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů
měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od
vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem
bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že
jen 8 projektu je financovaacuteno městem
- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se
soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute
vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici
- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat
vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco
podniknout
s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute
KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ
kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)
-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti
- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute
obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně
- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem
žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)
- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute
entusiasmus (viz Studio Alta)
- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v
zahraničiacute
- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let
- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash
kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo
ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky
- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města
- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led
politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute
- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor
nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město
vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli
financovat z vlastniacutech peněz
- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program
- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem
automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD
- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do
palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery
Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto
portfolia
- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu
objektu30
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
31
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute
bezpečnějšiacute lokality
tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet
- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a
vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme
skrze naše aktivity a postoje
- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů
přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute
čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6
kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury
co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele
CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v
raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy
KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je
komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou
tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize
- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute
projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme
Prahy jako města kultury
KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova
NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a
snažit se ho rozviacutejet
vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema
- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-
dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute
by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)
Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli
uvědomit a veřejně deklarovat
- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou
uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute
vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-
boval v prostřediacute kultury
- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků
jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v
paměti při jednaacuteniacute s nimi)
32
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
33
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy
CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute
pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute
nekoncepčnosti a absence vize
- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-
vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde
ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute
mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-
tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už
pouhou naacutevštěvou např NNŽ)
vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k
odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v
Thomayerovyacutech sadech
Kovačević
- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-
nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům
- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash
hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute
34
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
35
měny apod všichni (př architekti se
stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40
liber na hodinu
- město by mělo začiacutet rozlišovat
majetek jako komerčniacute věc a jako
něco jineacuteho (př kulturu)
ndash tato neschopnost odlišit dva typy
objektů jsou mnohdy důvodem
neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech
budov (viz na dům Na Kocandě)
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
DĚKUJEMEorganizaacutetor
PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD
konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů
Women Public Space Prague
MgA David Kašpar
manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech
odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy
zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague
fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu
zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute
ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha
sPoluorganizaacutetor
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu
text neprošel jazykovou uacutepravou
Viacutece info na
4+4 dny v pohybu