MikulášKrásná tradice českých V á n o c .Hlavně na vesnicích byla tradice dodržovánapřevážně omladinou. Mikuláš byla důstojnápostava, anděl musel být v bílém a s křídly.Čerti byli i dva a budilivelký respekt.

Dárkybyly samozřejmě s rodiči dítek domluveny. I stupeň „domlouvání” čertem.Malé děti musely přednášet básničky, zazpívat nějakou písničku. „Nezbedníci” museli slíbit, že se polepší.Větší omladina už spíše „pátrala” kdo je Mikuláš kdo je čert. Bylo prestižní aby nebyli poznáni.

Mikuláš musel mít bílé vousy a dobrosrdečný obličej. „Chránil” děti před čerty a

vyzařoval dobrotu. Anděl mu v tom pomáhal zvláště u

malých dětí.

Dárky hospodář

s hospodyní

připravili v síni a předali je Mikulášovi.

Byly to pytlíky se sušeným

ovocem, později i nějaký

pomeranč.Oblíbené byly i

pečené preclíky, „kačení mýdlo”, „Turecký

med”.

A hned po svaté Barboře se slavil svátek svatého Mikuláše, který snad není třeba blíže představovat. Svatý Mikuláš procházel dědinou a obdarovával hodné děcka. Nebyl na to ale sám, jeho doprovod tvořila

někdy i spousta dalších postav. Pokud ne nejděsivějšími, tak určitě nejhlučnějšími členy Mikulášovy družiny byli čerti, jejich řinčení řetězy a zvonci vystraší i dnešní děti, zvyklé na lecjaké drastické horory, zcela

spolehlivě. Čerti s sebou také v některých částech Valašska nosili ježčí kůži, jeden z průvodců, Michal Chumchal popisuje, k čemu čertům sloužila.

Valašsko:

" Okolo Valašských Kloubouk je takovým zvykem, že chodí ti čerti s maskama, které byly vyřezávané ze dřeva a na té hlavě to drželo pomocí přibité ovčí kůže. Mělo to samozřejmě rohy, nabité různé jakési vousy, to byly hřebíky. Opásaní byli řetězy a zvonci, takovými těmi křapláky, které nosily krávy nebo ovce na krku. Jejich

hlavním symbolem byla ježčí kůže, kterou měli přibitou na nějaké tyčce a tou se potom dotýkali všech zúčastněných. Zase to mělo symbolizovat

něco, co se týkalo očisty."

Valašsko:

Valašsko:Dnes se mikulášská družina okleštila na postavy Mikuláše, čerta a anděla, kdysi ale mohl být doprovod těchto tří bohatší o řadu dalších postav. O barevného Turka, snad vzpomínku na turecké vpády do střední Evropy, kominíka, zarostlého poustevníka nebo také hrozivě vyhlížející smrtku s nezbytnou kosou přes rameno.

Vánoce na Valašsku 26-12-2007 | Martina Nyklová

Dnešní velkoměstský Mikuláš:

Před svátkem svaté Barbory se objeví na barácích vylepené inzeráty na „provedení tradičního” Mikuláše s andělem i čertem. Jde čistě o komerční činnost, ta je zaplacena rodiči a sjednána na určitou hodinu.

Ještě jsou ale rodiny které se domluví a vzájemně u svých dětí a dětí známých provedou Mikulášskou nadílku.

Vzhledem k nárustu dostupnosti různé pyrotechniky, tak Mikuláš s čerty (andělé už pomalu nejsou) místo zvonění zvonky, střílí různé dělbuchy a dělají tak strašný rámus zvláště mezi paneláky.

Řada lidí se potom radějí zamyká a tradice, která původně měla být také společenskou událostí, setkáním se na návsi s přáteli se změnila pro řadu lidí na otravný večer plný hluku.

Vánoce mezi paneláky

Příjemné prožití svátku svatého Mikuláše přejí Mirka a Vladimír

Sepsal: Vladimír 2009