Mezinárodní den jódu – 6. března vyhlášeno 1999 Českým výborem UNICEF
description
Transcript of Mezinárodní den jódu – 6. března vyhlášeno 1999 Českým výborem UNICEF
Mezinárodní den jódu – 6. března
vyhlášeno 1999 Českým výborem UNICEF
Lesklé krystaly jódu při pokojové teplotě; cca 0,7 g
Jód z řeckého iódés = „fialový“
hustota: 4,940 g/cm3
teplota tání: 113,5 °C
teplota varu:184,35 °C
Jod je životně důležitý pro tělesný a duševní růst a pro udržení celkového zdraví. Nedostatek jodu je obvykle daleko horší, než nedostatek železa. Je zcela nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která pohlcuje jod potřebný k denní látkové přeměně, ale nemůže ho skladovat, jelikož ho potřebuje k výrobě hormonů (např. tyroxinu).
Nedostatek těchto hormonů může celkově negativně ovlivnit inteligenci.
Navenek se nedostatek jódu projevuje jako tzv. vole neboli struma.
Nedostatkem jódu v organismu trpí celosvětově přibližně 30% populace (1,6 miliardy lidí). Nejvíce je postiženo obyvatelstvo vnitrozemských a horských oblastí Jižní Ameriky, centrální Afriky a Asie.
Je-li příjem jódu dostačující , obsahuje ho tělo asi 40 -50 mg a až 75% je uloženo přímo ve štítné žláze.
Vstřebávání jodu zhoršují burské oříšky, syrová sojová mouka, (sojové boby nejsou vhodné), všechny kapustové zeleniny.
Následky nedostatku jódu
Nedostatek jódu v potravě je nejčastější příčinou mentální retardace na světě. Nedostatek jódu u dětí se může projevovat celkovou apatií, mentální retardací, poruchou růstu, neschopností normálního pohybu a vyjadřování. Nedostatek jódu v těhotenství může zapříčinit spontánní potrat nebo mentální retardaci u dítěte.
Vstřebávání radioaktivního jodu ze vzduchu je nebezpečné, zvlášť u lidí s nedostatkem jodu.
Například radionuklid jódu I131 se dýcháním dostane do těla, shromažďuje se zejména ve štítné žláze a svou velkou radioaktivitou ohrožuje organismus. Pokud však přijme člověk tablety obsahující jód, nasytí jeho stabilní jód štítnou žlázu. Ta pak další radioaktivní jód nepřijme a jeho přebytek je z těla vyloučen.
μg /den
dítě 1-3 roky 90
dítě 4-6 let 90
dítě 7-10 let 120
dospívající a dospělý 150
těhotenství 200
kojení 200
Doporučená denní dávka jódu
Potravina Obsah jódu (µg/kg)
treska 940,6
filé 759,5
hejk (štikozubec) 540,2
štika mořská 225,5
makrela 208,1
losos 86,2
pstruh 72,1
uzená makrela 1211,6
šproty v oleji 681,1
herinky v oleji 525,6
losos v oleji 489,0
sardinky v oleji 432,7
makrela v oleji 171,8
tuňák v oleji 146,3
sardinky v rajském protlaku
343,3
sleď v rajském protlaku
212,3
zavináč 128,6
Velmi vysoký obsah jódu má také Vincentka (5500 µg/kg ) a sušené mléko (1805 µg/kg). Obsah jódu v ovoci a zelenině závisí na tom, kolik ho obsahovala půda, v níž se pěstovaly. Jódem se v České republice obohacují i běžné potraviny, jako např. dětské piškoty nebo přesnídávky, ale hlavním zdrojem jódu v potravě je jodizovaná sůl, která dostatečně pokrývá denní potřebu jódu.
Další potraviny s obsahem jódu: http://www.chpr.szu.cz/dbdata/jod/jod.htm