Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů
description
Transcript of Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů
![Page 1: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/1.jpg)
Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí
strukturálních indikátorů
Jan PavelMF, oddělení koordinace hospodářských politik
![Page 2: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/2.jpg)
Nízká flexibilita trhu práce v ČRmíra dlouhodobé nezaměstnanosti (strukturální ukazatel)
v roce 1997 1,4%, v roce 2001 4,3%poměr dlouhodobé nezaměstnanostik celkové míře nezaměstnanosti
ČR více než 50%, EU 42%, kandidátské země 46%rozptyl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými regiony
nárůst z 0,08 v roce 1993 na 0,17 v roce 2002
![Page 3: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/3.jpg)
Možné příčiny nízké flexibilityInstitucionální faktory
minimální mzda daňový systém sytém sociálních dávek
Trh s bydlením regulované nájemné
![Page 4: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/4.jpg)
Průměrná daňová sazba u nízkopříjmových pracovníků
strukturální indikátorprůměrná daňová sazba pracovníků s příjmem odpovídajícím 67% APWdaně: daně z příjmu fyzických osob, příspěvky na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelemvysoké hodnoty odrazují od hledání práce a snižují flexibilitu trhu práce
![Page 5: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/5.jpg)
Průměrná daňová sazba u nízkopříjmových pracovníků
35
37
39
41
43
45
47
49
51
1997 1998 1999 2000 2001 2002
Rok
%
ČREU-15MaďarskoPolskoSlovinskoSlovensko
![Page 6: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/6.jpg)
Průměrná daňová sazba u nízkopříjmových pracovníků
Nevýhody statický ukazatel nezohledňuje interakci se systémem sociálních dávek
![Page 7: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/7.jpg)
Mezní efektivní daňová sazba METR
Lidé za zvyšování svého příjmu (případně za přechod z neaktivity do pracovní činnosti) neplatí pouze zvyšováním daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, ale i snižováním příjmů ze sociálních dávek
![Page 8: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/8.jpg)
Mezní efektivní daňová sazba METR – varianty konstrukce
„Poverty trap“ - efekt malého zvýšení počtu odpracovaných hodin. „Unemployment trap“ – efekt přechodu z nezaměstnanosti do pracovní činnosti.„Inactivity trap“ – efekt přechodu z dlouhodobé nezaměstnanosti do pracovní činnosti.
![Page 9: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/9.jpg)
METR (EP)The marginal effective tax for employed persons
Definice:
příjmuhrubéhozměnapříjmučistéhozměnaEPMETR 1)(
![Page 10: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/10.jpg)
METR (EP) – východiska IJsou uvažovány následující typy příjmů a odvodů:1. Hrubý příjem z práce (hrubá mzda)2. Daň z příjmu fyzických osob (konstruována jako
klouzavě progresivní s řadou nezdanitelných částek)3. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění (placené
zaměstnancem ve výši 12,5 % hrubé mzdy)4. Přídavky na děti (jsou testovány na příjmu a
vypláceny v paušálních částkách)
![Page 11: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/11.jpg)
METR (EP) – východiska II5. Sociální příplatek (testovaná sociální dávka
vázaná na péči alespoň o jedno nezaopatřené dítě)
6. Příspěvek na bydlení (testovaná dávka)7. Podpora v nezaměstnanosti8. Dávky z titulu sociální potřebnosti (určeno
pro občany, jejichž příjem nedosahuje úrovně životního minima)
![Page 12: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/12.jpg)
METR (EP) – východiska IIIJsou testovány následující typy rodin:1. Jedna osoba bez dětí2. Jedna osoba ve věku 40 let se dvěma dětmi (4 a 6)3. Manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel zaměstnán,
druhý nepracuje)4. Stejně jako v případě 3, avšak se dvěma dětmi (4 a 6
let).5. Manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel s příjmem
67% průměrné mzdy, druhý zaměstnán).6. Stejně jako v případě 5, avšak se dvěma dětmi (4 a 6
let).
![Page 13: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/13.jpg)
Výsledky METR (EP) pro Českou republiku
Hrubý příjem jako % průměrné mzdy Typ domácnosti
33 50 67 100 150 Jedna osoba bez dětí 45,8 45,8 25,6 30 30 Jedna osoba, dvě děti (4 a 6 let) 100 25,6 59,8 61,7 30
Manželé, jeden nepracuje 100 25,6 41,1 30 30 Manželé, jeden nepracuje, dvě děti (4 a 6 let) 100 100 25,6 52,7 30
Manželé, jeden má příjem ve výši 67 % průměrné mzdy
25,6 25,6 25,6 30 30
Manželé, jeden má příjem ve výši 67 % průměrné mzdy, dvě děti (4 a 6 let)
44,3 52,7 25,6 25,6 30
![Page 14: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/14.jpg)
Osaměle žijící člověk
0
50
100
150
200
250
0 30 60 90 120 150 180
% APW
%
MERT Čistý příjem jako % APW Hrubý příjem jako % APW
![Page 15: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/15.jpg)
Jeden rodič se dvěma dětmi
0
50
100
150
200
250
300
350
0 30 60 90 120 150 180
% APW
%
MERT Čistý příjem jako % APW Hrubý příjem jako % APW
![Page 16: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/16.jpg)
Mezinárodní srovnánímanželé, jeden nepracuje, dvě děti
Hrubý příjem jako % průměrné mzdy Země
33 50 67 100 150 CZ 100 100 25,6 52,7 30 DE 100 100 60,3 46,4 45 FR 85,1 92,8 92,8 21,1 26,9 HU 12,5 12,5 34,5 40,5 50,5 PL 100 100 34,2 34,2 34,2
![Page 17: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/17.jpg)
Závěryjako problematické se ukazuje dorovnávání příjmů do výše životního minima v rámci zákona o sociální potřebnostipřídavky na děti dávají systému charakter stupňovité progresehodnoty METR (EP) jsou v ČR vysoké zejména u rodin s dětmi a s nízkými příjmynaopak u nadprůměrných hrubých příjmů jsou hodnoty METR (EP) v ČR nižší než v zahraničí
![Page 18: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/18.jpg)
Námitky proti ukazateli METRnejsou započítávány příspěvky na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem avšak dle některých ekonomů je jejich dopad pouze teoretickýnázory některých zemí: měl by se zkoumat příjem na domácnost a ne na jednotlivce
![Page 19: Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů](https://reader036.fdocuments.net/reader036/viewer/2022062521/56814b2e550346895db83a2b/html5/thumbnails/19.jpg)
Závěry - doporučeníreformovat systém přídavků na děti – možná integrace se sociálním příplatkemreformovat dávky z titulu sociální potřebnosti - působí velmi demotivačně (důvodem jsou vysoké hodnoty životního minima u rodin s několika dětmi)