MENDELOVA UNIVERZITA V BRN · Tomáš Schuch Vedoucí práce: prof. Ing. Miloš Pejchal, CSc....
Transcript of MENDELOVA UNIVERZITA V BRN · Tomáš Schuch Vedoucí práce: prof. Ing. Miloš Pejchal, CSc....
MENDELOVA UNIVERZITA
V BRNĚ
ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI
Použití rodu Rhododendron L. v zahradní
a krajinářské architektuře za první
republiky
Diplomová práce
Vypracoval: Bc. Tomáš Schuch
Vedoucí práce: prof. Ing. Miloš Pejchal, CSc.
Lednice, 2015
1
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Použití rodu Rhododendron L.
v zahradní a krajinářské architektuře za první republiky“ vypracoval samostatně
a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury.
Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona
č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu
s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský
zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční
smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského
zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou
(subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční
smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit
případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do
jejich skutečné výše.
V Lednici dne:
……………………………………………..
podpis
2
Poděkování
Rád bych poděkoval prof. Ing. Miloši Pejchalovi, CSc. za vedení mé
diplomové práce, odborné rady a připomínky, poskytnutí odborné literatury ze
své osobní knihovny a za motivaci, která mě vedla k lepšímu výkonu, ochotě a
vstřícnosti.
Dále bych rád poděkoval svému dědovi Ing. Josefu Schuchovi CSc. za
poskytnutí životních zkušeností, pomoc při psaní práce a doprovázení při
terénních průzkumech a zároveň děkuji celé mé rodině za podporu.
Mé poděkování zároveň patří Ing. Romanu Zámečníkovi, Ing. Lukáši
Lattenbergovi, Ing. Karlu Zdražilovi a Bc. Petře Šmídové za ochotu a pomoc.
3
Obsah
1. Seznam tabulek .......................................................................................... 7
2. Úvod............................................................................................................ 8
3. Cíl práce ...................................................................................................... 9
4. Literární přehled ........................................................................................ 10
4.1. Charakteristika daného období ........................................................... 10
4.1.1. Zahradní a krajinářská architektura daného období ..................... 10
4.1.2. Dovoz rostlin z Německa a ciziny vůbec (1918) ........................... 13
4.2. Charakteristika rodu Rhododendron L. ............................................... 14
4.2.1. Zařazení do taxonomického systému ........................................... 14
4.2.2. Morfologická charakteristika ......................................................... 14
4.2.3. Rozšíření rodu .............................................................................. 15
4.2.4. Systematická charakteristika ........................................................ 15
4.3. Historie pěstování rodu Rhododendron L. ........................................... 28
4.3.1. Historie pěstování a introdukce v Evropě ..................................... 28
4.3.2. Informace o pěstování a introdukci v Evropě v dobovém českém
odborném tisku ......................................................................................... 29
4.3.3. Historie pěstování a introdukce na území České republiky .......... 33
4.4. Šlechtění rodu Rhododendron L. ........................................................ 34
4.4.1. Šlechtění v Evropě ....................................................................... 34
4.4.2. Světoví šlechtitelé ......................................................................... 35
4.4.3. Šlechtění rodu Rhododendron L. v Československu .................... 41
4.4.4. Významní šlechtitelé na území České republiky .......................... 42
4.4.5. Šlechtitelské cíle ........................................................................... 43
4.5. Použití rodu Rhododendron L. v období první republiky ..................... 59
4.5.1. Informace v dobovém odborném tisku .......................................... 59
4
4.5.2. Význam Průhonic pro zavádění rododendronů do kultury ............ 62
5. Metodika práce ......................................................................................... 70
5.1. Analýza základního sortimentu do roku 1938 ..................................... 70
5.1.1. Název ........................................................................................... 71
5.1.2. Skupina kultivarů .......................................................................... 71
5.1.3. Výška rostliny ............................................................................... 71
5.1.4. Doba kvetení ................................................................................ 72
5.1.5. Základní barva květu .................................................................... 72
5.1.6. Poznámka k barvě květu .............................................................. 72
5.1.7. Kresba květu ................................................................................ 72
5.1.8. Mrazuvzdornost ............................................................................ 72
5.1.9. Původ ........................................................................................... 73
5.1.10. Šlechtitel .................................................................................... 73
5.1.11. Rok vyšlechtění ......................................................................... 73
5.1.12. Místo vyšlechtění ...................................................................... 73
5.2. Analýza dobového sortimentu ............................................................. 74
5.2.1. Identifikační údaje ......................................................................... 77
5.2.2. Informace o školkařských výpěstcích ........................................... 77
5.3. Analýza sortimentu, který byl za období první republiky pěstován v
Průhonicích ................................................................................................... 78
5.3.1. DS 1910-1922 – Matrika Dendrologické společnosti .................... 78
5.3.2. DS 1922-1941 – Katalogy Dendrologické společnosti .................. 78
5.3.3. PP 1927 – Předávací protokol z r. 1927 ....................................... 79
5.3.4. Počet taxonů DS 1910-1922 ........................................................ 79
5.3.5. Počet taxonů DS 1922-1941 ........................................................ 79
5.3.6. Počet taxonů PP 1927 .................................................................. 79
5
5.4. Srovnání dobového sortimentu se současným ................................... 80
6. Výsledky .................................................................................................... 83
6.1. Analýza základního sortimentu do roku 1938 ..................................... 83
6.1.1. Skupiny odrůd dle Hoffmana (2010) ............................................. 83
6.1.2. Barva květu .................................................................................. 84
6.1.3. Doba kvetení ................................................................................ 84
6.1.4. Mrazuvzdornost ............................................................................ 84
6.1.5. Nejvýznamnější šlechtitelské firmy ............................................... 85
6.1.6. Nejčastější výskyt dle pramenů .................................................... 86
6.2. Analýza dobového sortimentu ............................................................. 87
6.2.1. Nejčastěji nabízený přírodní taxon ............................................... 87
6.2.2. Nejčastěji nabízená skupina dle Hoffmana (2010) ....................... 88
6.2.3. Nejčastěji nabízený kultivar .......................................................... 88
6.2.4. Nejčastěji nabízená výška ............................................................ 89
6.2.5. Školky s nejbohatší nabídkou rododendronů ................................ 89
6.3. Srovnání dobového sortimentu se současným ................................... 90
6.4. Výsledky šlechtění rodu Rhododendron L. za první republiky na území
České republiky ............................................................................................ 96
7. Diskuse ..................................................................................................... 98
7.1. Latinské názvosloví ............................................................................. 98
7.2. Názvosloví a systematické zařazení ................................................... 98
7.3. Dostupnost zdrojů ............................................................................... 98
7.4. Rhododendron indicum Sweet. ........................................................... 99
7.5. Systematické zařazení do skupin ........................................................ 99
7.6. Použití rododendronů .......................................................................... 99
7.7. Dostupnost informací .......................................................................... 99
6
7.8. Mrazuvzdornost .................................................................................. 99
8. Závěr ....................................................................................................... 101
9. Souhrn a Resumé ................................................................................... 102
10. Seznam použité literatury a zdrojů ....................................................... 104
11. Seznam příloh ...................................................................................... 110
7
1. Seznam tabulek
Tabulka č. 1 Přehled analyzovaných pramenů z meziválečného období…...…73 Tabulka č. 1 Přehled analyzovaných pramenů ze současného období……......79
8
2. Úvod
Téma diplomové práce jsem si vybral, jelikož mě již delší dobu zajímalo.
Z období první republiky se dodnes nedochovalo příliš publikací nebo informací
o tom, jak to tehdy bylo s používáním rodu Rhododenron L. a jeho šlechtěním.
Podobná absence zdrojů je i u tehdejší zahradní architektury a výskytu rodu
v zahradách a parcích. Z tohoto důvodu jsem si téma vybral, měl jsem zájem o
to vyhledat co nejvíce zdrojů a co nejpodrobněji splnit cíle práce. Téma je
poměrně aktuální, spousta dendrologů, botaniku, šlechtitelů aj. se tím dnes
zabývá. Nutno dodat, že se rododendrony v minulosti zabýval můj děda Ing.
Josef Schuch CSc., díky němuž jsem k tomuto rodu měl vždy blízko.
9
3. Cíl práce
Hlavním cílem práce je doplnit a upřesnit informace jak o sortimentu
rododendronů používaných v zahradní a krajinářské architektuře za první
republiky na našem území, tak o způsobech jejich použití. Dalším cílem je zjistit
jak jsou dobové sortimenty dostupné na našem současném trhu školkařských
výpěstků a zhodnotit použitelnost tehdejšího sortimentu v současnosti.
Cílem je i literární rešerše dané problematiky, zaměřená především na
následující oblasti: historie pěstování, šlechtění a používání rododendronů (ve
světě a u nás), botanické a zahradnické třídění, stručný přehled faktorů
ovlivňujících použití rostlin v zahradní a krajinářské architektuře daného období,
společenská, kulturní a hospodářská východiska a charakteristika zahradní a
krajinářské architektury v daném období.
10
4. Literární přehled
4.1. Charakteristika daného období
4.1.1. Zahradní a krajinářská architektura daného
období
Dle Zámečníka (2013) je zahradní architektura rozvíjející se mezi
světovými válkami na území tehdejší Československé republiky stále málo
prozkoumaným článkem ve vývoji celého zahradního a krajinářského umění.
4.1.1.1. Období po vzniku Československa, r.
1918 - 1929
Podle Zámečníka (2013) bylo období, které následovalo po vzniku
Československé republiky, do velké míry výrazně ovlivněno předchozím
vývojem, který mnohdy přejímal dřívější převážné formální motivy. Zahrady
tohoto období byly spíše reprezentativního a pohledového charakteru, nikoliv
užitkového. Architektonicky byly přísně svázány s půdorysem budovy. Také
použití sortimentálního detailu se omezovalo zejména na užívání pohledových
záhonů, převážně s letničkovým zastoupením květin. Tyto záhony byly jasně
odděleny od okolí a byly součástí reprezentativní části zahrady
s bezprostředním navázáním na komunikaci. Uživatel zahrady tohoto období se
pohyboval v jasně stanoveném zahradním programu, který byl nejčastěji
započat u domu s ozdobným formálním květinovým parterem, a posléze
pokračoval většinou po obvodové části zahrady. Stejně jako květinové záhony
byl i trávník většinou chápán jako pohledový prvek. Zbývající zahradní plochy
byly členěny s jasnou obvodovou a vnitřní organizací. Velice častě byla
v zahradách aplikována drobná zahradní architektura, jako např.: sochařské
doplňky společně s formálními vodními prvky. Osové formální pojetí zahrady
bylo výrazně svázáno s hmotou budovy. Vše působilo bohatým a zdobným
dojmem.
11
4.1.1.2. Období 30. let, r. 1930 - 1938
Zámečník (2013) uvádí, že se zahradní kompozice začala „uvolňovat“
z přísného sevření architektury teprve až v průběhu 30. let 20. století. Začaly se
pěstovat zejména vytrvalé květiny na úkor převážně pohledových a vysoce
nákladných letničkových záhonů. Převážně pohledový květinový parter, který
byl do té doby typickým pro kompozici zahrad, se začal pozvolna proměňovat
v trávníkový parter s menším zastoupením květinových výsadeb a tvarované
vegetace. Mnohdy se tento trávník stal dokonce trávníkem určeným pro hry a
společenskou relaxaci. Důležitým aspektem byla zejména skutečnost změny
v chápání zahrady. Do té doby byla zahrada vnímána spíše jako prostředek
reprezentace s vysokým estetickým charakterem a s poměrně komplikovanými
doplňky. Postupem doby začíná zahrada reagovat na aktuální společenské
potřeby vycházející z postupné změny životního stylu obyvatel, stává se
obytnou a užitkovou. Do zahrad se umisťují do té doby málo rozšířené
sportovní prvky související s prohlubujícím se povědomí o zdravém trávení
volného času. Začíná se užívat, do té doby ojedinělých funkčních detailů
v podobě tzv. nášlapných kamenů volně rozmístěných v trávníku nebo
v záhonu spojujících místa v zahradě. Trávník a záhony květin přestávají být
pohledovými a uživatel se s nimi může seznamovat v bezprostřední blízkosti a
procházet jimi.
V průběhu 30. let se dle Zámečníka (2013) na mnoha místech začala
výrazně projevovat nová racionální architektura ovlivněná moderními přístupy
k bytové otázce, která v mnoha případech zapříčinila změny v pojetí okolní
zahrady. V Československu tehdy působilo množství projekčních kanceláří,
které se specializovaly na úpravy rodinných zahrad. Někteří tvůrci v architektuře
zahrad stále uplatňovali historizující motivy na formálním půdorysu s vysokou
mírou zdobnosti, část se pokusila o vytvoření nové koncepce. Typickým
představitelem pokrokového názoru, jak ztvárnit zahradní prostor, byl urbanista,
zahradní a krajinný architekt Otokar Fierlinger. Jeho zahradní realizace snoubí
maximální funkčnost s nadčasovou estetickou kvalitou. Otokar Fierling přinesl
do tehdejšího Československa z Ameriky, zcela novou filosofii přístupu k tvorbě
měst, parků a zahrad. Dokázal oslovit moderní generaci stavebníků, kteří
sympatizovali s novými uměleckými hodnotami, jakými byly impresionismus,
12
který naučil dívat se na přírodu za měnící se atmosféry v každé době.
Expresionismus, který je projevem silného osobitého výrazu abstraktní
koncepce a na závěr kubismus, který jim představil účelově čisté výrazové
prostředky.
Další významným zahradním architektem v období první republiky byl
podle Zámečníka (2013) také Josef Kumpán. Jeho zahrady byly převážně
osové, svázané s domem složené z typických částí, a to z reprezentativní,
obytné a užitkové. Určitým indikátorem jeho tvorby jsou typické besídky
(altány), které umísťoval takřka do každé zahrady. Typické, pro zahrady které
Kumpán navrhl, byl pravidelný parter, který byl jednodušší, střízlivější a netvořil
nejpodstatnější část zahrady. Tvorbu zmiňovaných architektů je možné
v současné době považovat za nejvíce probádanou. Mezi další známé
architekty daného období patřili např. Josef Miniberger, Julius Krýsa, Jan
Kašpar, Leopold Jopp, Zdena Košáková, Albert Esch, Otto Eisler aj.
4.1.1.3. Členění zahradních kompozic v daném
období
Zámečník (2013) uvádí, že přes velkou variabilitu vzniklých zahradních
kompozic existují základní principy tvorby sledovaného období. K vytvoření
zahrady, a to zejména vzhledem k funkčnímu členění a kompozičnímu
ztvárnění, byly užívány dva základní způsoby. Vycházelo se ze stylu volného a
geometrického.
Styl volný
Pro tento styl je typická nepravidelně vedená síť cest se skupinami
dřevin vysázených ve volných travnatých plochách, kdy byl jejich výskyt
ovlivněn krajinářskými motivy a určen zvláště pro rozsáhlejší vilové zahrady.
Zahrada byla řešena ve vazbě na dům s průhledy, kterým dominovala.
Styl geometrický
Vyznačuje se pravidelným trasováním komunikací, které oddělují
jednotlivé funkčně odlišné části na samostatné zahradní segmenty. Zahrada
byla koncipována osově v přímé vazbě na budovu. Běžná byla kombinace obou
přístupů, kdy se využívalo pravidelného členění zahrady v nejbližším okolí
13
budovy. Dále od domu se projevovalo členění nepravidelné s rozptýlenou
zelení, která často tvořila tzv. izolační plášť celé zahrady. Tento typ ztvárnění
zahrady oplýval několika přednostmi. Zejména šlo o skutečnost volného
prostoru v okolí vily, který byl nejčastěji osázen nízkou květinovou výsadbou a
nechával tudíž vyniknout budově samotné. Tato nejbližší plocha zahrady svým
půdorysným členěním a použitým architektonickým řešením přejímala formu
vily a tvořila typické pokračování domu. Se zahradou ji spojovala zejména
drobná architektura v podobě obytných teras, schodišť, odpočívadel a altánů.
Mnohdy zahrada vstupovala do těsné blízkosti vil v podobě popínavých dřevin,
které byly velmi oblíbené zejména u funkcionalistických staveb. Rozptýlená a
izolační vysoká vegetace v okolní části zahrady tvořila příjemný protipól
vzdušným parterům u vily, které byly určeny také k reprezentaci majitele a
k efektním pohledům z hlavních místností vily. V některých vilových zahradách
bylo dále od domu situováno sportovní zázemí, nejčastěji šlo o tenisový kurt.
Rekreační (plavecké) bazény nebyly také úplnou vzácností. Přestože byly
koncipovány pro osvěžení, případně plavání, umísťovaly se nezřídka na
pohledových centrálních místech, kde plnily i funkci estetickou s výrazným
kompozičním účinkem (zrcadlení). Takřka v žádné zahradě nechyběla alespoň
malá, dle prostorových možností i rozsáhlejší, plocha určená k užitkovým
potřebám (skleníky, pařeniště, ovocný sad, plochy pro pěstování zeleniny).
Přestože většina architektů zmiňuje vhodné užití pravidelného členění
v malých zahradách, kde umožní hospodárné využití jednotlivých ploch,
setkáváme se s ním i ve větších objektech. Členění zahrady na funkčně odlišné
části bylo zabezpečeno tvarovanými živými ploty, květinovými zídkami,
výsadbami stromů nebo prvky drobné zahradní architektury v podobě
podélných pergol a treláží.
4.1.2. Dovoz rostlin z Německa a ciziny vůbec (1918)
Dovoz jakéhokoliv zboží byl dle Macháčka (1918) vázán na úřední
povolení. To znamená, že obchodník, který se pro dovoz z ciziny rozhodl, byl
povinen podat žádost o jeho povolení „Dovozní a vývozní komisi“ (u obchodní a
živnostenské komory) v Praze. Žádost bylo nutné podat na předepsaném
tištěném formuláři, který bylo možné zakoupit či objednat u vrátného obchodní a
živnostenské komory v Praze za 1Kč. Formulář musel být řádně a detailně
14
vyplněn a opatřen kolkem za 3Kč. Formulář žádosti obsahoval tyto rubriky
k vyplnění: Jméno žadatele, sídlo jeho podniku, druh jeho výroby resp.
obchodu, zboží, které chce dovézt (druh, váha, počet kusů, atd.), země, ze
které se má zboží dovézt, jméno odesílatele a jeho sídlo, fakturovaná cena
zboží, způsob dopravy, k čemu má být zboží použito, bylo-li už zaplaceno, nebo
mělo by být teprve zaplaceno, kdy, komu a v jaké měně. Pokud žadatel žádá i o
povolení cizí valuty, potom musel vyplnit i které a kolik.
V porovnání se současnými podmínkami dovozu rostlin ze zahraničí je
výše zmíněné poměrně dost složité a zdlouhavé. Dá se tedy předpokladát, že i
toto se okrajově mohlo podílet na celkovém sortimentu rostlin, který se
v meziválečném období objevoval v Československu.
4.2. Charakteristika rodu Rhododendron L.
4.2.1. Zařazení do taxonomického systému
Dle van Gelderen and van Hoey Smith (1992).
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: vřesovcovité (Ericaceae)
Podčeleď: pěnišníkovité (Rhododendroideae)
Rod: pěnišník (Rhododendron L.)
4.2.2. Morfologická charakteristika
V našich klimatických podmínkách dle Hiekeho (2005) a Dostálkové
(1981) tvoří rododendrony vysoké nebo středně vysoké keře, případně nízké až
poléhavé keříky. Ve své domovině obvykle dorůstají stromovitých rozměrů.
15
Listy jsou převážně stálezelené, ojediněle poloopadavé a velmi vzácně
opadavé. Květy jsou buď jednotlivé, nebo po několika v řídkých nebo hustších,
většinou vzpřímených okolících či okoličnatých hroznech. Květní korunka má
plátky srostlé, není pravidelná, spíše mírně nesouměrná, pěti- až desetičetná,
trubkovitá, nálevkovitá, zvonkovitá nebo kolovitá. Květní korunka je zpravidla
nápadně zbarvená. Kalich je většinou pětičetný, může být značně zredukován,
nebo naopak složen z 5-10 lístků. Tyčinek je 5 až 20. Květy některých
pěnišníků se vyznačují tím, že výrazně voní. Plod je tobolka praskající od
svrchu dolů. Dozrává pozdě na podzim nebo začátkem zimy. Semena jsou
drobná a vyklíčí za 5-28 dní.
4.2.3. Rozšíření rodu
Rododendrony jsou dle Dostálkové (1981) pozůstatkem bohaté květeny
třetihor. V tomto klimaticky neobyčejně příznivém geologickém období bylo
jejich rozšíření mnohem větší a předpokládá se, že souvislé. V současnosti je
pro tento rod přirozeným prostředím území Asie, Evropy, Austrálie a Severní
Ameriky. U nás se volně v přírodě nevyskytují.
4.2.4. Systematická charakteristika
Český název pěnišník podle Dostálkové (1981) pochází jako mnoho
jiných jmen od Presla (Wšeobecný rostlinopis 1846). Pravděpodobně byl
ovlivněn ruským názvem „pjanišník“, který uvádí Pallas ve Flora Rossica (1789)
jako jedno z mnohých jmen pro některé druhy tohoto rodu. Botanické jméno
Rhododendron, vzniklo z řeckého rhodos – růžový, načervenalý, nachový a
dendron – strom. Název mu přidělil švédský botanik Linné. Jeho předchůdci ho
nazývali Chamaerhododendros. Název Azalea přidělil také Linné, původem
z řeckého azaléos, což znamená suchý nebo vyprahlý.
Na skutečnost, že Azalea a Rhododendron mají hodně společného,
poukázal anglický botanik Salisbury. Jeho názor ovšem zůstal bez povšimnutí.
Později v r. 1834 G. Don ve své knize „General System of Gardening and
Botany“ zařazuje všechny tehdy známé azalky k rodu Rhododendron L.
K všeobecnému uznání tohoto názoru ovšem došlo až v r. 1870 knihou
Rhododendrae Asiae orientalis, od ruského botanika Maximowicze.
Dnes do tohoto rodu dle Hiekeho (2005) a Dostálkové (1981) řadíme
16
přes tisíc druhů, včetně azalek. Po systematické stránce rozlišujeme dvě
základní třídění celého rodu. To první vypracoval v letech 1920 až 1930 I. B.
Balfour se svým týmem na základě praktických hledisek a společných znaků
rozlišil všechny druhy do 44 sérií. V roce 1927 vytvořil A. Rehder systém a H.
Sleumer jej v roce 1949 přepracoval tak, aby lépe odpovídal botanicko-
systematickým kritériím. Celý rod byl rozčleněn na podrody, sekce, podsekce a
série. Toto třídění dostálo ještě dalších změn a úprav, hlavně pracemi Seithe-
von Hoffa, Busche, Pojarkowa, Cowana, Batta, M. N. Philipsona a W. R.
Philipsona, Cullena, D. F. Chamberlaina aj. Při určování a zařazování
jednotlivých taxonů do systému je velice důležitá především jejich chloupkatost.
Rozlišujeme chlup jednoduchý, žláznatý, šupinatý a rozvětvený, neboli vločku.
Mezi další významné poznávací prvky patří: počet tyčinek, postavení pupenů,
životnost olistění a ostatní znaky. V roce 1978 bylo na mezinárodní konferenci o
rododendronech v New Yorku přijato závazné rozdělení celého rodu na tři
skupiny podrodů podle Seithe-von Hoffa a Batta (viz. 3.3.4.1.). Někteří autoři
ještě stále provádějí další změny a přeskupení, a to především u některých
nižších jednotek celého taxonomického členění.
Jelikož není pevně stanovený jeden systém rozdělení, který je obecně
závazný, zvolil jsem tyto tři pro lepší orientaci v systematice a názvosloví práce.
4.2.4.1. Rozdělení dle Seithe-von Hoffa a Batta
Rod se dle Hiekeho (2005) a Dostálkové (1981) rozděluje do tří skupin
podrodů.
Rhododendron (tzv. „lupinaté“ – Ledipotae)
Jsou to druhy vybavené šupinami, případně jednoduchými chlupy. Do
této skupiny patří drobnozelené, převážně stálezelené, ale i opadavé druhy.
Nomazalea (tzv. „huňaté“ – Vilosae)
Jedná se o druhy oděné chlupy, případně žlázkami. Do této skupiny patří
opadavé a vzácněji stálezelené druhy, které jsou obvykle nazývány azalkami.
17
Hymenanthes (tzv. „vločkaté“ – Floccaceae)
Do této skupiny patří všechny velkokvěté a velkolisté, keřovité i
stromovité rododendrony, které jsou pokryty rozvětvenými chlupy neboli
vločkami, někdy i žlázkami. Autor uvádí, že se na dalším zpestření této skupiny
ještě stále pracuje.
4.2.4.2. Rozdělení dle Cullena a D. F.
Chambarlaina
Tento systém dle van Gelderena a van Hoeye (1992) rozděluje rod do
několika podrodů, které jsou dále dělené do sekcí a podsekcí. Rhododendron
subg. hymenanthes je podrodem rodu Rhododendron, který se vyznačuje tím,
že obsahuje pouze bezšupinaté zástupce. Rhododendron subg. hymenanthes
obsahuje pouze jednu část, Rhododendron sect. ponticum. Tato sekce se dále
dělí na 24 podsekcí, které jsou pro naše podmínky nejpřijatelnější.
1. Podsekce Fortunea
2. Podsekce Auriculata
3. Podsekce Grandia
4. Podsekce Falconera
5. Podsekce Williamsiana
6. Podsekce Campylocarpa
7. Podsekce Maculifera
8. Podsekce Selensia
9. Podsekce Glischra
10. Podsekce Venatora
11. Podsekce Irrorata
12. Podsekce Pontica
1. Skupina
1.1. Rhododendron ponticum a hybridy
1.2. Rhododendron caucasicum a hybridy
1.3. Rhododendron smirnowii a hybridy
2. Skupina
2.1. Rhododendron catawbiense a hybridy
18
2.2. Rhododendron maximum a hybridy
3. Skupina
3.1. Rhododendron yakushimanum a hybridy
3.2. Rhododendron degronianum (Rhododendron metternichii) a hybridy
3.3. Rhododendron mykinoi a hybridy
4. Skupina
4.1. Rhododendron arboreum a hybridy
5. Skupina
5.1. Rhododendron insigne a hybridy
6. Skupina
6.1. Rhododendron facetum a hybridy
6.2. Rhododendron elliottii a hybridy
6.3. Rhododendron strigillosum a hybridy
7. Skupina
7.1. Rhododendron griersonianum a hybridy
8. Skupina
8.1. Rhododendron griffithianum a hybridy
8.2. Rhododendron orbiculare a hybridy
9. Skupina
9.1. Rhododendron fortunei a hybridy
9.2. Rhododendron fortunei ssp. discolor a hybridy
9.3. Rhododendron decorum a hybridy
10. Skupina
10.1. Rhododendron campylocarpum a hybridy
11. Skupina
11.1. Rhododendron wardii a hybridy
12. Skupina
12.1. Rhododendron thomsonii a hybridy
12.2. Rhododendron viscidifolium a hybridy
13. Skupina
13.1. Rhododendron williamsianum a hybridy
14. Skupina
14.1. Rhododendron neriiflorum a hybridy
14.2. Rhododendron haematodes a hybridy
14.3. Rhododendron sangunieum a hybridy
15. Skupina
15.1. Rhododendron dichroanthum a hybridy
19
16. Skupina
16.1. Rhododendron forrestii a hybridy
17. Skupina
17.1. podsekce Taliensia, druhy a hybridy
17.2. podsekce Campanulata, druhy a hybridy
17.3. podsekce Fulgensia, druhy a hybridy
17.4. podsekce Maculifera, druhy a hybridy
17.5. podsekce Glischra, druhy a hybridy
18. Skupina
18.1. podsekce Barbata, druhy a hybridy
18.2. Rhododendron calophytum/ Rhododendron sutchuense a hybridy
18.3. Rhododendron auriculatum a hybridy
18.4. podsekce Grandia druhy a hybridy
18.5. podsekce Falkonera druhy a hybridy
13. Podsekce Argyrophylla
14. Podsekce Arborea
15. Podsekce Taliensia
16. Podsekce Fulva
17. Podsekce Lanata
18. Podsekce Campanulata
19. Podsekce Griersoniana
20. Podsekce Parishia
21. Podsekce Barbata
22. Podsekce Neriiflora
23. Podsekce Fulgensia
24. Podsekce Thomsonia
20
4.2.4.3. Rozdělení dle Krüssmanna
Přehled přírodních druhů popsaných v knize Rhododendren Andere
immergrüne Laubgehölze und Koniferen (Krüsman, 1968), které jsou seřazené
do jednotlivých sérií:
1. Series Albiflorum
1.1. R. albiflorum Hook.
2. Series Anthopogon
2.1. R. cephalanthum Franch.
2.2. R. trichostomum Franch.
3. Series Arboreum
3.1. Subseries Arboreum
3.1.1. R. Arboreum Smith
3.1.1.1. ssp. cinnamomeum Wall.
3.2. Subseries Argyrophyllum
3.2.1. R. argyrophyllum Franch.
3.2.2. R. floribundum Franch.
3.2.3. R. insigne Hemsl. & Wils.
4. Series Azalea
4.1. Subseries Canadense
4.1.1. R. albrechtii Maxim.
4.1.2. R. canadense (L.) Torr.
4.1.3. R. × fraseri W. Wats.
4.1.4. R. pentaphyllum Maxim.
4.1.5. R. vaseyi A. Gray
4.2. Subseries Luteum
4.2.1. R. arborescens (Pursh) Torr.
4.2.2. R. atlanticum (Ashe) Rehd.
4.2.3. R. bakeri Lemm. & Mckay
4.2.4. R. calendulaceum (Michx.) Torr.
4.2.5. R. canescens (Michx.) Torr.
4.2.6. R. japonicum (Gray) Suring.
21
4.2.7. R. luteum Sweet
4.2.8. R. molle (Blume) G. Don
4.2.9. R. nudiflorum (L.) Torr.
4.2.10. R. oblongifolium (Small) Millais
4.2.11. R. occidentale A. Gray
4.2.12. R. prunifolium (Small) Millais
4.2.13. R. roseum (Loisel.) Rehd.
4.2.14. R. viscosum (L.) Torr.
4.3. Subseries Obtusum
4.3.1. R. indicum (L.) Sweet
4.3.2. R. kaempferi Planch.
4.3.3. R. kiusianum Makino
4.3.4. R. linearifolium S. & Z.
4.3.5. R. mucronatum G. Don
4.3.6. R. obtusum (Lindl.) Planch.
4.3.7. R. pulchrum Sweet
4.3.8. R. serpyllifolium Miq.
4.3.9. R. simsii Planch.
4.3.10. R. yedoense
4.4. Subseries Schlippenbachii
4.4.1. R. quinquefolium Biss. & Moore
4.4.2. R. reticulatum D. Don ex G. Don
4.4.3. R schlippenbachii Maxim.
5. Series Barbatum
5.1. Subseries Crinigerum
5.1.1. R. crinigerum Franch.
5.2. Subseries Glischrum
5.2.1. R. habrotrichum Balf. F. & W. W. Sm.
5.2.2. R. hirtipes Tagg
5.2.3. R. rude Tagg & Forrest
6. Series Boothii
6.1. Subseries Megeratum
6.1.1. R. leucaspis Tagg
22
7. Series Campanulatum
7.1. R. campanulatum D. Don
7.2. R. sherriffii Cowan
7.3. R. walichii Hook. F.
8. Series Campylogynum
8.1. R. campylogynum Franch.
9. Series Camtschaticum
9.1. R. camtschaticum Pall.
10. Series Carolinianum
10.1. R. carolinianum Rehd.
10.2. R. minus Michx.
11. Series Cinnabarinum
11.1. R. cinnabarinum Hook. F.
11.2. R. concatenans Hutch.
11.3. R. xanthocodon Hutch.
12. Series Dauricum
12.1. R. dauricum L.
12.2. R. mucronulatum Turcz.
13. Series Edgeworthii
13.1. R. bullatum Franch.
13.2. R. edgeworthii Hook. F.
14. Series Falconeri
14.1. R. arizelum Balf. F. & Forrest
14.2. R. basilicum Balf. F. & W. W. Sm.
14.3. R. falconeri Hook. F.
14.4. R. fictolacteum Balf. F.
14.5. R. rex Levl.
15. Series Ferrugineum
15.1. R. ferrugineum L.
15.2. R. hirsutum L.
15.3. R. × intermedium Tausch
15.4. R. kotschyi Simonk.
15.5. R. × laetevirens Rehd.
23
16. Series Fortunei
16.1. Subseries Calophytum
16.1.1. R. calophytum Franch.
16.2. Subseries Davidii
16.2.1. R. sutchuenense Franch.
16.3. Subseries Fortunei
16.3.1. R. decorum Franch.
16.3.2. R. discolor Franch.
16.3.3. R. fortunei Lindl.
16.3.4. R. vernicosum Franch.
16.4. Subseries Griffithianum
16.4.1. R. griffithianum Wight
16.5. Subseries Orbiculare
16.5.1. R. orbiculare Dcne.
16.6. Subseries Oreodoxa
16.6.1. R. fargesii Franch.
16.6.2. R. oreodoxa Franch.
17. Series Glaucophyllum
17.1. R. brachyanthum Franch.
17.2. R. glaucophyllum Rehd.
18. Series Grande
18.1. R. giganteum Forrest ex Tagg
18.2. R. grande Wight
18.3. R. macabeanum Watt ex Balf. F.
18.4. R. sinogrande Balf. F. & W. W. Sm.
19. Series Griersonianum
19.1. R. griersonianum Balf. F. & Forrest
20. Series Heliolepis
20.1. R. heliolepis Franch.
20.2. R. rubiginosum Franch.
21. Series Irroratum
21.1. R. aberconwayi Cowan
21.2. R. venator Tagg
24
22. Series Lacteum
22.1. R. beesianum Diles
22.2. R. przewalskii Maxim.
22.3. R. traillianum Forrest & W. W. Sm.
22.4. R. wightii Hook. F.
23. Series Lapponicum
23.1. R. chryseum Balf. F. & Ward
23.2. R. fastigiatum Franch.
23.3. R. hippophaeoides Balf. F. & W. W. Sm.
23.4. R. impeditum Balf. F. & W. W. Sm.
23.5. R. intricatum Franch.
23.6. R. lapponicum Wahl.
23.7. R. parvifolium Adams
23.8. R. russatum Balf. F. & Forrest
23.9. R. scintillans Balf. F. & W. W. Sm.
23.10. R. tapetiforme Balf. F. & Ward
24. Series Maddenii
24.1. Subseries Ciliicalyx
24.1.1. R. ciliicalyx Franch.
24.2. Subseries Maddenii
24.2.1. R. maddenii Hook. F.
24.3. Subseries Megacalyx
24.3.1. R. dalhousiae Hook. F.
24.3.2. R. lindleyi Moore
24.3.3. R. megacalyx Balf. F. & Ward
24.3.4. R. nuttallii Booth
25. Series Micranthum
25.1. R. micranthum Turcz.
26. Series Moupinense
26.1. R. moupinense Franch.
27. Series Neriiflorum
27.1. Subseries Forrestii
27.1.1. R. forrestii Balf. F. & Diels
25
27.2. Subseries Haematodes
27.2.1. R. haematodes Franch.
27.3. Subseries Neriiflorum
27.3.1. R. neriiflorum Franch.
27.4. Subseries Sanquineum
27.4.1. R. dichroanthum Diels.
27.4.1.1. ssp. apodectum Balf. F. & W. W. Sm.
27.4.1.2. ssp. scyphocalyx Balf. F. & Forrest
27.4.2. R. sanquineum Franch.
27.4.2.1. ssp. didymum Balf. F. & Forrest
27.4.2.2. ssp. haemaleum Balf. & Forrest
28. Series Ponticum
28.1. Subseries Ponticum
28.1.1. R. catawbiense Michx.
28.1.2. R. macrophyllum D. Don ex G. Don
28.1.3. R. maximum L.
28.1.4. R. ponticum L.
28.2. Subseries Caucasicum
28.2.1. R. brachycarpum D. Don
28.2.2. R. caucasicum Pall.
28.2.3. R. degronianum Carr.
28.2.4. R. makinoi Tagg
28.2.5. R. “metternianum” Wada
28.2.6. R. metternichii S. & Z.
28.2.7. R. smirnowii Trautv.
28.2.8. R. ungernii Trautv.
28.2.9. R. yakusimanum Nakai
29. Saluenense
29.1. R. calostrotum Balf. F. & Ward
29.2. R. keleticum Balf. F. & Forrest
29.3. R. radicans Balf. F. & Forrest
29.4. R. prostratum W. W. Sm.
29.5. R. saluenense Franch.
26
30. Series Scabrifolium
30.1. R. racemosum Franch.
30.2. R. spinuliferum Franch.
31. Series Taliense
31.1. Subseries Adenogynum
31.1.1. R. adenogynum Diels
31.1.2. R. adenophorum Balf. F. & W. W. Sm.
31.1.3. R. bureavii Franch.
31.2. Subseries Roxieanum
31.2.1. R. roxieanum Forrest
31.3. Subseries Taliense
31.3.1. R. clementinae Forrest
31.3.2. R. taliense Franch.
31.3.3. R. vellereum Hutch. ex. Tagg
31.4. Subseries Wasonii
31.4.1. R. rufum Batal.
31.4.2. R. wiltonii Hemsl. & Wils.
32. Series Thompsonii
32.1. Subseries Campylocarpum
32.1.1. R.callimorphum Balf. F. & W. W. Sm.
32.1.2. R. campylocarpum Hook. F.
32.2. Subseries Cerasinum
32.2.1. R. cerasinum Tagg
32.3. Subseries Souliei
32.3.1. R. puralbum Balf. F. & W. W. Sm.
32.3.2. R. souliei Franch.
32.3.3. R. wardii W. W. Sm.
32.4. Subseries Thomsonii
32.4.1. R. cyanocarpum (Franch.) W. W. Sm.
32.4.2. R. hookeri Nutt.
32.4.3. R. thomsonii Hook. F.
32.5. Subseries Williamsianum
32.5.1. R. williamsianum Rehd. & Wils.
27
33. Series Trichocladum
33.1. R. lepidostylum Balf. F. & Forrest
34. Series Triflorum
34.1. Subseries Augustinii
34.1.1. R. augustinii Hemsl.
34.2. Subseries Hanceanum
34.2.1. R. hanceanum Hemsl.
34.3. Subseries Triflorum
34.3.1. R. ambiguum Hemsl.
34.3.2. R. keiskei Miq.
34.3.3. R. lutescens Franch.
34.3.4. R. triflorum Hook. F.
34.4. Subseries Yunnanense
34.4.1. R. concinnum Hemsl.
34.4.2. R. hormophorum Balf. F. & Forrest
34.4.3. R. oreotrephes W. W. Sm.
34.4.4. R. rigidum Franch.
34.4.5. R. yunnanense Franch.
35. Series Uniflorum
35.1. R. imperator Hutch. & Ward
35.2. R. ludlowii Cowan
35.3. R. pemakoense Ward
36. Series Virgatum
36.1. R. oleifolium Franch.
28
4.3. Historie pěstování rodu Rhododendron L.
4.3.1. Historie pěstování a introdukce v Evropě
Dle Dostálkové (1981) a Tábora (2014) byl prvním známým uvedeným
druhem v Evropě R. hirsutum. Roku 1656 byl vysázen v Anglii v Královské
botanické zahradě v Kew. První zámořský druh byl dovezen do Nizozemí
z Japonska. Bylo to r. 1680 a dovezený R. indicum tehdy Breye nazval jako
Chamaerhododendron exoticum amplissimum floribus lilaceis. Pro počátek
pozdějšího evropského šlechtění mělo zásadní význam dovezení prvních čtyř
severoamerických druhů: R. nudiflorum, R. viscosum, R. canescens, vesměs
s opadavými listy a vonnými květy a vždyzelený R. maximum. Byly zavedeny na
začátku 18. stol Collinsonem do Anglie. Z jižního Španělska byl roku 1763
Loddigesem R. ponticum přivezen do Anglie. Francouz Michaux nalezl kolem
poloviny 18. stol. ve Smokey Mountains ve východní části Spojených států
amerických kromě opadavých druhů porosty velice mrazuvzdorného pěnišníku,
který nazval R. catawbiense podle řeky Catawba, která tudy protéká. Také tento
rododendron byl poprvé introdukován do Anglie r. 1809 zásluhou Fraserovou.
Přibližně ve stejnou dobu se jistý Kaempfer, holandský lékař, seznamuje
s japonskou flórou. V roce 1712 vydává v Holandsku knihu Amoenitatum
exoticum. Mezi 800 popisovanými druhy zobrazuje i 19 rododendronů většinou
ze sekce Tsustsia. Později také Siebold přiváží do Nizozemí nové druhy
z Japonska. Dalšími mrazuvzdornými druhy byla Evropa obohacena z Ruska: r.
1792 přivezen do Anglie R. luteum a r. 1780 ze Sibiře R. dauricum. Koncem 18.
století vykonal petrohradský badatel Pallas několik expedic na Sibiř, odkud
přivezl R. aureum a R. camtschaticum. Na Kavkazu objevil R. caucasicum.
29
4.3.2. Informace o pěstování a introdukci v Evropě
v dobovém českém odborném tisku
4.3.2.1. Zahradnické listy XXIII. (1926-1928)
Dle Macháčka (1926) napsal známý dendrolog a cestovatel Camillo
Schneider o nových asijských druzích rododendronu v časopise
Gartenschönheit a poukázal na to, že v Anglii, v botanických zahradách v Kew
a Edinburgu, dále v závodech některých firem, jako G. Reuthe, H. Perry a H.
White, je možno je vidět v rozmanitých druzích. Autor se podrobněji zabýval
především Rhododendron lapponicum, který vesměs roste vysoko v horách,
použitelný do skalek, velice otužilý. Z čínských druhů zmínil hlavně R. intricatum
ze Szetchuanu, který tvoří poněkud těsné, asi metr vysoké keře, zdobící se
v květnu lilkově nachovými květy. Forrest objevil na východních svazích
sněžných hor blíže Lichiang Fu R. cheilantum a R. impeditum, které rostou i na
vysokoalpských lukách, poněkud rašelinných, avšak také roztroušené mezi
jinými křovisky, často tvořící rozsáhlé porosty. R. chcilanthum tvoří řídké, široké
keříky vysoké zhruba 1 m s letorosty hnědě šupinatými, stejně poněkud i
spodinou listů. Květy se vyvíjejí po 3 až 6 a měří asi 2 cm v průměru. Jejich
barva je sytě růžová. Ještě hojněji kvete druh R. impeditum, který roste zvláště
široce. Květy tohoto pěnišníku jsou až 3 cm široké, jsou výrazně lilkově
nachové, se silným odstínem do modra, u některých rostlin se změněnými
stanovištními podmínkami přechází do levandulové modré. Ze skupiny R.
triflorum se zmiňuje o R. yanthinum (R. benthamianum), zavedeném Wilsonem
již v roce 1901. Barva jeho květů není jednotná a mění se od světle nachové do
mauve. Starší keře jsou až 150 cm vysoké a obalují se v květnu nesčetnými
květy, které měří zhruba 5 cm v šířce květu. R. ambiguum má květy světle žluté
a zelenavě zkreslené. Wilson si od tohoto druhu sliboval mnoho, a to proto, že
není náročný na výběr místa. Pravdou ovšem zůstává, že jeho květ není příliš
zajímavý. Daleko krásnější měl být R. charianthum s květy růžovými s tmavě
červenými skvrnami. Tento druh je považován za nejotužilejší a snáší dobře i
suchá místa. Všechny zmíněné druhy se dají snadno rozmnožit z řízků, které
urůstají a kvetou již jako malé keře. Jakmile se stanou ze spodu holými a
neúhlednými, dají se dobře zmlazovat. Místo jejich uplatnění je na skalnatých
30
svazích zahrad. Autor se domníval, že postupnou hybridizací s jinými druhy
jako například R. Augustinii, bude docíleno vyšlechtěním krásných variet.
Na začátku 20. stol u nás bylo dle Macháčka (1926) skutečně minimum
mrazuvzdorných rododendronů. V té době, nebo o něco málo dříve prováděly
mnohé firmy křížení různých známých druhů a jiných variet, a tak začaly
vzrůstat sortimenty, které alespoň v chráněných místech přetrvávaly tužší
mrazy našich zim, třeba i pod krytem. První, které byly kříženy, byly snad R.
Auclandii (R. griffithianum) s otužilejšími hybridami neznámého jména. To bylo
v Anglii, a pozdější křížení ´Mrs. George Hardy´ a ´Coombe Royal´. Byla to
hlavně firma M. Koster a synové Boskoopu, kde bylo prováděno křížení
zmíněných druhů a variet ve větším rozsahu. Bylo k tomu používáno hlavně
druhů: ´Pink Pearl´, ´Doncaster´, ´John Walter´, ´Duchess of Edinburgh´,
´Monsier Thiers´, ´Chevalier Felix de Sauvage´, ´Mrs. Milner´, ´Prince Camille
de Rohan´, ´Sir Henry Havelock´ a pak hlavně ´Catawbiense Grandiflorum´,
nebo bylo používáno některých sort R. fortunei, např. ´Mrs. Tistleton Dyer´. Ale i
jiných druhů bylo použito k hybridizacím jako R. Prometheus x ´Doncaster´ a
´Polastar´, z nichž vznikla odrůda ´Mme de Bruin´. ´Doncaster´ a ´Polastar´,
ovšem pocházely z křížení R. smirnovi x snad ´Cynthia´, takže nynější hybridy
jsou kříženci několikátého kolena. Tehdejší variety ´Mrs. Lindsay Smith´ vznikly
z ´Duchess of Edinburgh´ x ´Mrs. George Hardy´, ´Hugo Koster´ pak z ´Mrs.
George Hardy´ x ´Doncaster´ a dodnes považován je ´Mrs. Lindsay Smith´ za
nejkrásnější bílý hybrid a ´Hugo Koster´ nejlepší červenou.
Na drážďanské výstavě následující Kosterovy novinky nejvyššího uznání:
´Corrie Koster´, s neobyčejně velkými okolíky jemně růžových květů
s karmínově červenou skvrnou, na okraji pěkně zkadeřenými, ´Goethe´, zvláště
velkokvětá, lilková, ´Rosamund Millais´, třešňově červená se skvrnami, zvláště
v Anglii oceňovaná, ´Mrs. Rob. W. Wallace´, podobná ´Prince Camille de
Rohan´, avšak s květy dvakrát tak velkými, světle růžová s porcelánovým
nádechem a tmavě karmínově červenou kresbou, velice raná, ´Beethoven´,
lilákově červená s nachovou skvrnou, ´Hugo Koster´, ohnivě jasně červená,
´Enchantress´, cyclamově červená, raná, ´Schiller´, lilkově růžová, ´Albrecht
Dürer´, zářivě červená, ´Miss Noreen Beamish´, velká satinově tmavě růžová,
31
´Geoffrey Henslow´ zářivě šarlatová, krásná, ´Mrs. Lindsay Smith´, čistě bílá,
veliká. Jsou vesměs mrazuvzdorné.
Hrdina v Macháčkovi (1928) popisuje ve svém článku, že jsou u nás
rododendrony poměrně opomíjené, že nedosáhly ještě takového rozšíření,
jakého by zasluhovaly a kterého se jim dostalo v cizině. Jen v některých sadech
nebo nových zahradách zámožných majitelů je možno je v té době vidět. Na
rozdíl od Francie, kde je rododendron v té době k vidění i na sebemenších
zahrádkách, kde se nachází spolu s růžemi a pivoňkami. Druhy velkokvěté
vhodně umísťujeme do skupin, kdežto druhy s malým květenstvím do skalních
společenstev, neboť jsou to z většiny rostliny velmi otužilé, nevyžadující
žádného zvláštního ošetření. Je mnoho původních druhů divoce rostoucích na
výšinách evropských, asijských a amerických. Mimo tyto druhy nám holandští,
angličtí, němečtí a francouzští pěstitelé vypěstili pomocí křížení spoustu
novinek. Značné množství kříženců pochází z R. ponticum, R. arboreum a R.
caucasicum. O značný počet inovací má velké zásluhy také R. catawbiense.
Pěstování nových druhů vyžaduje spoustu času a je spojeno s velkými náklady,
proto se mu v této době věnuje jen několik specializovaných závodů. V závodě
(Moser et Fils), který Hrdina (1928) uvádí, byly rostliny rozmnožovány pomocí
roubování. Jako podložky se používal R. ponticum, jehož semeno se sbírá na
vlastních matečních rostlinách. Výsev semene se provádí v průběhu dubna ve
studeném pařeništi, které je naplněné vřesovkou. Vzhledem k tomu, že je
semeno jemné, musí být vřesovka dobře zpracována. Výsevy pokrýváme jemně
rozsekaným mechem a okna zastiňujeme, abychom docílili udržení
stejnoměrné vlhkosti. Výsev je prováděn opatrně, na řídko, neboť rostliny
prvním rokem urůstají na místě. Na zimu se přikryjí okny a je-li třeba, i
slaměnkami. Teprve druhým rokem jsou rostliny přepichovány buď na záhony,
nebo do pařenišť bez oken. Až dosud se dbá, aby na ně nepřicházelo suché
slunce, a proto se v takových případech slabě stíní, což v době zakořenění
přestává. Nyní se rostliny nechají volně růst, aby dosáhly síly slabé tužky, což
trvá asi tři roky, pak se na podzim sázejí do malých hrnků a umísťují se do
studených skleníků. Se šlechtěním se začíná během ledna, nebo února. Užívá
se při něm šlechtění do boku. Za rouby jsou brány loňské výhony (ovšem bez
květních pupenů), které jsou vkládány do zářezů asi 3 cm od země. Na to jsou
32
zavazovány konopím, nebo i slabým provázkem, avšak nejsou ničím
zamazovány. Roubovance jsou umístěny buď pod skleněné zvony, nebo okna
ve sklenících, řádně zastíněny, a je v nich udržována teplota mezi 15 až 16°C.
Tato teplota se snižuje ve chvíli, kdy rouby začnou srůstat, tehdy se s nich
odstraní skleněné přikrývky. Vzduchovat se začíná o něco později, a jakmile
nastanou teplejší dny v průběhu měsíce dubna, rostliny jsou umísťovány do
pařenišť, ze kterých se po krátké době odstraní okna. Teprve v červnu jsou
rostliny očišťovány od zbytečných částí podložek, konopí a sazí a jsou
vysázeny na záhony do volné půdy. Záhony mají pískovou drenáž (asi 5-10
cm), na niž se nanese 50-60 cm silná vrstva vřesovky, do niž se sází. Záhony
jsou rovněž chráněny proti větrům thujovými špalíry. Po vysázení na záhony
patří k péči o ně zálivka, kypření a pletí. Rostliny se nechají vykvést do 5 let, do
doby, kdy přicházejí do prodeje. Ke starším rostlinám se každým rokem přidává
čerstvá vřesovka. Také častěji se přesazují, buď na podzim, nebo z jara. Po
každém květenství jsou odkvetlé části vylamovány, aby byl uvolněn vzrůst,
novým výhonům. Takto rostliny při dobrých letních zálivkách dosahují značných
rozměrů a stáří. Autor ještě uvádí několik druhů, které měl tu moznost poznati.
Jsou to sice druhy staré, ale jak vzrůstem a listem, tak i květem stále cenné.
Mezi nejlepší z nich autor řadí: ´Pink Pearle´ s obrovským růžovým květem,
podobná je ´Alice´, s květem nápadně menším. Mezi červenými se
vyznamenává ´Marcel Moser´, s velkým květem, živé barvy. Dále ´John Walter´,
´Old Port´, ´Souv. du Dr. Eutaz´, ´Clemetine Lemaire´, ´Alarm a Michael Walter´.
Z bílých to jsou ´Mlle. Myriamme de Rotschild´, ´Mlle. Masson´ a ´Catawbiense
alba´. Z fialových ´Magnificum´, krásná výstavní rostlina, ´Annica Bricogne´,
´Cat. Boursault´. S bizarním květem, na dálku připomínající orchidej je ´Sapho´,
má bílý květ s tmavými skvrnami. Dále jí je podobná světle růžová s méně
intenzivními skvrnami ´Ellen Cook´.
4.3.2.2. Zahradnické listy XXVII. (1930)
Macháček (1930) popisuje, jak na posledních výstavách vzbudily
všeobecný obdiv nové odrůdy rododendronů, pocházející ze závodu van Nes &
synové v Boskoopu. Největší sortiment těchto novinek byl vystaven v Gentu
v roce 1928. Zvláště velké pozornosti se těšily odrůdy: ´Brittania´, okouzlující,
zářivě červená, ´A. T. de la Mare´, čistě sněhobílá, ´Nes Sensation´, s jemně
33
lilkovým nádechem, ´Counthes of Athlone´, světle šeříková a ´Sekretair W. T.
Wery´, zářivě červená. Veškeré tyto odrůdy, stejně jako již o něco starší ´Pink
Pearle´, nejsou však bezpečně zimuvzdorné a vyžadují proto na zimu
přiměřené ochrany. Pocházejí totiž z křížení míšenců Rhododendron ´Ludvig
Leopold Libig´ x Rhododendron auklandii, vypěstovaných vrchním zahradníkem
Schulzem v Berlíně. Nes tyto semenáčky koupil a dalším trvalým křížením
s jinými odrůdami získal veliké množství semenáčů.
4.3.3. Historie pěstování a introdukce na území
České republiky
Ve čtyřicátých letech minulého století měla dle Dostálkové (1981) a
Tábora (2014) na tehdejší dobu poměrně bohatý sortiment pražská Universitní
botanická zahrada, tzv. Jesuitská, na Smíchově. Prof. V. F. Kosteletzky v Index
plantarum z r. 1844 uvádí 19 druhů. Bohužel tyto rododendrony zanikly při
rušení zahrady. Zároveň nemalá sbírka rododendronů v sychrovské zámecké
zahradě zanikla. Později se více rozšiřují kultivary. Jsou to hlavně mrazuvzdorní
šlechtěnci, vypěstovaní firmou Seidel v Grüngräbchenu. Nejstarší a největší
pěnišníky u nás pocházejí pravděpodobně práve odtud. Je to několik exemplářů
v severních Čechách. Tyto výsadby byly však ojedinělé. Skutečná introdukce
na našem území začíná na přelomu století a je spjata s Arnoštem Silva-
Taroucou, zakladatelem průhonického parku a dendrologické společnosti.
Dendrologická společnost, která měla své sídlo a pozemky
v Průhonicích, získávala semena rododendronů od nejrůznějších sběratelů,
sama podnikla vlastní expedice na Kavkaz a později, v r. 1913, vyslala do Číny
dendrologa Camillo Schneidera. Ze semen z těchto expedic bylo v Průhonicích
vypěstováno množství pěnišníků, z nichž některé rostou dodnes hlavně
v průhonickém parku. Později v této introdukci pokračovaly v Průhonicích
Výzkumné ústavy zahradnické (později Výzkumný ústav okrasného
zahradnictví) a Botanický ústav ČSAV. Introdukcí se zároveň zabývali
v Arboretu Slezského muzea v Novém Dvoře u Opavy a v Arboretu Ústavu
dendrobiologie SAV v mlýňanech na Slovensku.
34
4.4. Šlechtění rodu Rhododendron L.
4.4.1. Šlechtění v Evropě
Rod Rhododendron L. dle Hiekeho (2005) a Dostálkové (1981) podléha
šlechtění již téměř 200 let. Začátky se datují od první třetiny 19. století v Anglii. I
přesto, že se o podrobnostech stále diskutuje, tak se uvádí, že první křížení
provedl Dean William Herbert ve Spoffortu u Manchestru v r. 1817. Dnes
převažuje názor, že se tehdy jednalo o kombinaci R. maximum × R. viscosum
nazvanou ´Hybridum´ nebo možná také ´Odoratum´. O tři roky později, také
v Anglii, u šlechtitele Barretta v Garbrand Hall, kvetly první kříženci R. simsii
v hrnkové kultuře. V této době na šlechtění rovněž pracoval i J. R. Gowen, který
usiloval o přenesení genu mrazuvzdornosti R. catawbiense na jeho křížence
s krásně červeně kvetoucím R. arboreum. Výsledkem byl významný výpěstek
´Altaclarense´ z r. 1831, který byl bujného vzrůstu, pěkně olistěný, kvetl temně
červeně a vykazoval v anglických podmínkách uspokojivou mrazuvzdornost. Od
těchto dob vzniklo v Evropě i v zámoře, především v USA, mnoho set kultivarů
venkovních i hrnkových rododendronů. Každým rokem se od té doby na trh
uváděly nové výpěstky, jejichž skutečné estetické a pěstitelské kvality musel
prověřit čas.
Každý nový výpěstek je důležité prověřit v rozdílných klimatických
podmínkách, a to proto, že sorty vhodné pro anglické, případně holandské
podmínky nemusí vždy být vhodnými i pro podmínky vnitrozemské. Obdobně je
třeba při šlechtění a pěstování rododendronů respektovat nadmořské výšky,
půdní a vlhkostní poměry. Výběr hrnkových rododendronů je třeba konfrontovat
s pěstebními podmínkami a různými technologiemi.
Ze všech těchto hledisek včetně estetických je třeba vycházet při
hodnocení dosavadní šlechtitelské práce i při jejím dalším zaměření. Jen velmi
obtížně lze při studiu starších pramenů určit směry šlechtění, jejich příčiny a
pohnutky. Faktem zůstává to, že mnoho výpěstků, často velmi hodnotných a
dosud přednostně pěstovaných, vzniklo náhodně, bez cíle cílevědomějších
záměrů. Nepopíratelný je však vliv prostředí, ve kterém šlechtitelé pracovali
nebo pracují. Například se anglický šlechtitel může přednostně zaměřovat na
estetické vlastnosti, zatímco šlechtitel v kontinentálnějších podmínkách je
35
nucen vypěstovat především kultivary odolnější vůči mrazu a suchu. Cíle
šlechtění byly a jsou nesporně také motivovány obchodními zájmy.
4.4.2. Světoví šlechtitelé
Zde jsou uvedeni významní světoví šlechtitelé, kteří se podle van
Gelderena and van Hoeye (1968) a Krüssmanna (1992) výrazně podíleli na
šlechtění rodu Rhododendron L. od úplných začátků šlechtění až do konce 20.
stol.
4.4.2.1. Šlechtitelé Velké Británie
James Cunningham (1784-1850); George Cunningham; Isaac Davies,
Ormskirk, Lancash.; Lee & Kennedy, Hammersmith-London; H. J. Mangles
(1832-1882), Valewood, Halsmere, Surrey; Ms. Clara Mangles, Littleworth,
Farnham, Surrey; George Paul & synové, Chechunt; Lionel de Rothschild,
Exbury Estate, Southampton; W. C. Slocock Ltd., Goldsworth Nurseries,
Woking, Surrey; John Standish & Charles Noble (1847-1857), Sunningdale
Nurseries, Windlesham, Surrey; J. Standish, Bagshot; G. Abbey, Lord
Aberconway, Bodnant, Tal-y-Cafn; Lord Aberconway (syn), Bodnant, Tal-y-
Cafn; G. Murray Adams-Acton (1886-1971), Cooden Beach, Sussex; Col.
Edward H. Bolitho, Trengwainton, Heamor, Cornwall; H. E. Boscawen, Hich
Beeches, Handcross Sussex; George Campbell, Crarae Gardens, Argyll; S. R.
Clarke, Borde Hill Gardens, Haywards Heath, Sussex; J. J. Crossfield, Embley
Park, Hampshire; Crown Estate Cimmissioners, Windsor Great Park, Berkshire;
Lord Digby, Cerne Abbey, Dorchester, Dorset, Embley Park; Fisher, Sons &
Sibray (J. Sibray), Handworth; Lionel S. Fortescue, Yelverton, Devon; Gebr.
Francoisi, W. Fromow & synové, Windlesham, Surrey; A. F. George, Hydon
Nurseries, Godalming, Surrey; A. C. a J. F. A. Gibson, Glenarn, Rhu; Richard
Gill & synové, Tremough Gardens, Penryn, Cornwall; F. Hanger, Bodnant
Gardens; Eric George Harrison, Tremeer, St. Tudy, Bodmin, Cornwall; W.
Herbert; Sir Jos. Hooker; Sir James Horlick, Isle of Gigha, Argyll; Collingwood
Ingram, The Grange, Benenden, Kent; Ivery´s Nurseries; George H. Johnstone,
Trewithen, Cornwall; Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, Surrey; Knap Hill
Nurseries, Woking, Surrey; R. D. Lockhart, Aberdeen; Dowager Lady Loder,
Leonardslee Gardens; Sir Edmund Loder, Leonardslee, Horsham, Sussex; Sir
36
Giles Loder, Leonardslee, Horsham, Sussex; Tom H. Lowinsky, Tittenhurst,
Sunninghill, Berkshire; T. Luscombe, Cornwall; Edward J. P. Magor, St. Tudy,
Cornwall; B. Mason, Stirling Maxwell, Glasgow; K. McDouall, Logan Gardens;
Th. Messel, Nymans Gardens, Handcross, Sussex; T. Methven & synové,
Edinburg; Chr. Noble, Sunningdale Nurseries, Windlesham, Surrey; M. A. C.
Noble; George Paul, Old Nurseries, Cheshunt, Herfordshire; Sir John Ramsden,
Bullstrode, Gerrards Cross Bucks.; G. Reuthe Ltd., Keston, Kent; RHS
Gardens, Wisley; F. Rose, Rosemoor Garden, Trust, Torrington Devon; James
Russell, The Dairies, Castle Howard, Yorkshire; C. R. Scrase-Dickins,
Coolhurst, Horsham; Smith, Darley Dale; S. Smith, Penjerrick, Cornwall; William
Smith Norbiton, Kingston, Surrey; John Barr Stevenson, Tower Court, Ascot,
Berkshire; Steward & Son, Ferndown Nurseries, Dorset; F. Street, Woking,
Surrey; Sunningdale Nurseries, Windlesham, Surrey; Lord Swaythling, Birdley
Manor, Ascot, Berkshire; J. H. Veitch & Sons, Exeter; Waelbrouck Wakehurst
Place, Ardingly, Sussex; R. Wallace, Turnbridge Wells, Kent; Anthony Waterer,
Knaphill Nursery, Woking, Surrey; Hosea Waterer, Knaphill Nursery, Woking,
Surrey; John Waterer, Knaphill Nursery, Woking, Surrey; J. Waterer Sons &
Crisp., Bagshot, Surrey; Harry White, Sunningdale Nurseries, Windlesham,
Surrey; A. M. Williams, Caerhays Castle, Cornwall; John Charles Williams,
Caerhays Castle, Gorran, Cornwall; Wisley Gardens, Royal Hort. Society,
Wisley, Woking, Surrey; Young
4.4.2.2. Šlechtitelé Německa
George Arends, Wuppertal-Ronsdorf; Werner Arends, Ronsdorf; C.
Fleischmann, Wiesmoor; Dietrich Hobbie, Linswege-Westerstede; Ludwig
Leopold Liebig (1801-1872), Dresden-Striesen; Emil Liebig, Dresden; Bastid
Müller, Stuttgart-Bad Cannstatt; Otto Schulz, Berlin; Jacob Seidel (1789-1860),
Dresden-Striesen; T. J. H. Seidel (1833-1896); T. J. Rudolf Seidel (1861-1918);
T. J. Hermann Seidel, Grüngräbchen, Dresden; Anton Wilhelm Backhus,
Edewecht-Kleefeld; Gerhard Dietrich Boehlje, Westerstede; Willy Bruns,
Baumschule Joh. Bruns, Bad Zwishenahn; Hans Hachmann, Barmstedt; Dr. L.
Heft, Rhododendronpark, Bremen; D. Heinje (Sagemueller, Wilhelm),
Edewecht; Erich Herrmann, Doberlug-Kirchhain; Guenther Horstmann,
Schneverdingen; Wilhelm Kordes, Sparrieshoop; August Lamken (Joh.
37
Wieting), Giesselhorst-Westerstede; Gustav Luettge (D. Hobbie), Hamburg;
Victor von Martin, Berchtesgaden (D. Hobbie), Werner Nagel, Bretten; H.
Nosbüsch, Düsseldorf-Graftenberg; Heinrich Renken, Wiesmoor; H. Robenek
(D. Hoobie), Linswege-Westerstede; W. Stoeckmann, Westerstede; Johann
Wieting, Giesselhorst-Westerstede; Wilhelm, Wüstemeyer, Schermbeck-Bricht
4.4.2.3. Šlechtitelé Holandska
H. Den Ouden & synové, Boskoop; L. J. Endtz & Co., Boskoop; D. A.
Koster, Boskoop; M. Koster & synové, Boskoop; Adriaan van Nes, Boskoop; C.
B. van Nes & synové (dnes J. Blaauw & Co.), Boskoop; Vuyk van Nes,
Boskoop, C. A. van den Akker, Boskoop; Boot & Co., Boskoop, Brand & a
synové (dnes Brand & Co.), Boskoop, L. J. Endtz & Co., Boskoop, C. Esveld,
Boskoop, Felix & Dijkhuis (J. Dijkhuis), Boskoop, C. Frets & synové (dnes Le
Feber & Co.), Boskoop, van Gelderen & De Wilde, Boskoop, Gebr. Guldemond,
Boskoop, J. C. Hagen, Boskoop, D. J. Hendriksen, Boskoop, Anthonie Kluis
(Kluis & Koning), Boskoop (dnes USA), Proefstation voor de Boomkwekerij,
Boskoop; Gerard H. Slootjes, Boskoop; J. C. van Tol, Boskoop; Topsworth
Nursery, Aalsmeer; J. v. d. Werf, Boskoop; A. C. van Wilgen, Boskoop
4.4.2.4. Šlechtitelé Belgie
Fred. de Coninck, Gent; P. Mortier, Gent; Louis van Houtte, Gent; Louis
Verschaffelt, Royghem při Gentu; Jean Verschaffelt (1811-1884), Gent; Charles
Vuylsteke, Gent; Arboretum Kamlthout, J. Bijls, Gent; Auguste van Geert, Gent;
J. van Herzeele, Sleidinge
4.4.2.5. Šlechtitelé Francie
Bertin, Croux & Fils; Pierre Moser & Fils, Versailles; Oudieu; Sauvage
4.4.2.6. Šlechtitelé USA
Joseph B. Gable, Stewartstown, Penn; Samuel B. Parsons, Flushing,
Long Island; A. M. Shammarello, Euclid, Ohio; E. Eugene Allen, Oregon; Robert
M. Bovee, Lake Oswego, Oregon; Paul Bowman, Fort Bragg, California; Lester
Brandt, Tacoma, Washington; Brectbill Nursery, Eugene, Oregon; George
Clarke, Portland, Oregon; R. J. Coker, Sandwich Massachusetts; Eugene
38
Dobbs, O. O., Oregon; B. Esch, Portland, Oregon; Flora Markeeta Nurseries,
Oregon; Mrs. J. Fraser, R. C. Graves Gordon, W.; Harold E. Greer, Eugene,
Oregon; Donald L. Hardgrove, Merrick, Long Island; R. Henny Brooks, Oregon;
Kenneth Janeck, Tacoma, Washington; Franz Krushke, Clackamas, Oregon;
Benjamin F. Lancaster, Camas, Washington; Hjalmar, L. Larson, Tacoma,
Washington; David George Leach, North Madison, Ohio; Halfdan Lem, Seattle,
Washington; Marshall Lyons, Eugene, Oregon; Th. J. McGuire, Portland,
Oregon; G. Guy Nearing, Ramsey, New Jersey; Endre Ostbo, Bellevue,
Washington; L. Pierce, Seattle, Washington; R. B. a L. Pike & Swain, Lubec,
Maine; Alfred A. Raustein, Holbrook, New York; Cecil S. Seabrook, Tacoma,
Washington; Karl Sifferman, Seattle, Washington; Cecil S. Smith, St. Paul,
Oregon; W. Thompson, Eugene, Oregon; Theodore van Veen, Portland,
Oregon; Paul Vossberg, Westbury, Long Island; William E. Whitney, Brinnon
Washington; Percy Wiseman, A. O. Wright, Milwaukie, Oregon; Sr. Wright,
Milwaukie, Oregon
4.4.2.7. Šlechtitelé Nového Zélandu
B. Hollard; Pukeiti Rhod. Trust, New Plymouth; E. Stead, Christchurch;
H. R. Tasker, Ashburton
4.4.2.8. Šlechtitelé Irska
Earl of Limerick
4.4.2.9. Šlechtitelé, kteří nejvíce ovlivnili dobový
sortiment
V této kapitole jsou uvedeni světoví šlechtitelé, kteří podle van
Gelderena, van Hoeye (1968) a Krüssmanna (1992) výrazně ovlivnili sortiment
rododendronů především v Evropě za období první republiky.
James Cunningham (1784-1850)
Skotský šlechtitel, kerý křížil R. arboreum, R. ponticum a R. maximum.
Jeho nejvýznamnější výpěstek je ´Cunningham´s White´, který byl uveden na
trh v roce, kdy zemřel. Šlechtitel bohužel utajil rodiče tohoto výpěstku.
39
L. J. Endtz, & Co.
Jedná se o jednu z nejznámějších holandských šlechtitelských firem
sídlících v Boskoopu, která křížila rododendrony od r. 1910. Jejím hlavním
cílem bylo zlepšení vybarvení výpěstku ´Pink Pearl´ a zároveň mrazuvzdornosti.
M. Koster, & Sons
Od roku 1880 firma šlechtila plánovitě, a to R. japonicum a R. molle a
dnes jsou známy pod názvem R. kosterianum. Velká řada jejich výpěstků
převzala firma Coninck. V roce 1930 firma uvedl křížence R. catawbiense a R.
griersonianum a křížence R. caucasicum a R. griffiithianum.
B. Samuel Parsons
První šlechtitel na území USA, který začal šlechtit již v roce 1870.
Bohužel se dnes přesně neví, jestli v prvotní fázi šlo o plánované šlechtění,
nebo pouze o náhodné semenáče. Jeho nejvýznamnější výpěstky jsou
´Parson´s Gloriosum´ a ´Parson´s Grandiflorum´.
Lionel de Rotschild
Tento šlechtitel zemřel roku 1942, poté ve šlechtění pokračoval jeho syn
Edmund. Od roku 1901 křížil R. arboreum a R. caplophytum a jiné, které u nás
nejsou tolik odolné. Převzal od Waterera velké množství „Knap-Hill“ azalek,
které dále šlechtil a později je uvedl na trh jako „Exbury“ azalky.
W. C. Slocock, Ltd.
Jeho šlechtitelská práce začala v r. 1920 a to především křížením divoce
rostoucích druhů R. campylocarpum, R. dichroanthum, R. discolor, R. fortunei a
R. wightii. Bohužel jsou málo mrazuvzdorné.
C. B. van Nes, & Synové
Tento šlechtitel původem z Holandska přivezl ze zahrad císařského
paláce v Kyotu (Japonsko) „Kurume“ sorty ´Hinomayo´ a ´Benigiri´ do Evropy.
Největším úspěchem této firmy bylo vyšlechtění sorty ´Brittania´ v r. 1905.
40
Vuyk van Nes
Začal šlechtit při jeho působení ve firmě Koster & Co., od roku 1921.
Zasloužil se hlavně o zlepšení japonských azalek. Jeho cílem byl kompaktní
vzrůst, velké květy a dobrá mrazuvzdornost.
Waterer
Mnoho kříženců nese právě jeho příjmení Waterer se jmény Anthony,
Michael a Gomer. Firma má dva podniky, jeden v Knaphill, což je ten hlavní a
druhý je v Bagshot. Watererovi začali jejich křížení pravděpodobně v r. 1830 a
použili k tomu R. arboreum, R. caucasicum, R. fortunei, R. griffithianum, R.
metternichii, R. maximum, R. smirnowii a R. ponticum. Jejich šlechtění začalo
s cílem vypěstovat novou sortu velkokvětých, silně rostoucích azalek, které by
měly mnoho květů nové barvy a hezky by voněly.
Seidel
Tuto formu založil Jacob Seidel (1789-1860) v Dresden-Striesen. Se
šlechtěním začal v r. 1822 u R. arboreum. Jeho následovnící byli T. J. H.
Seidel, T. J. R. Seidel (1833-1896) a T. J. Hermann Seidel (1861-1918). V
katalogu této okrasné školky bylo v r. 1859 uvedeno již 200 anglických hybridů.
V r. 1888 můžeme poprvé v Německu zaznamenat v nabídce této školky
mrazuvzdorné hybridy, které byly známy jako ´Cunningham´s White´,
´Everestianum´, ´Jewess´, ´Jacob Seidel´, ´Gabriele Liebig´, ´Helene Schiffner´,
´Königin Carola´ a ´Karl Mette´. Za největšího šlechtiele z rodu Seidlů je
považován Rudolf, který pojmenoval zhruba 600 kultivarů. Křížil především R.
catawbiense × R. arboreum a R. catawbiense × R. caucasicum a později ještě i
s R. smirnowii. Mezi jeho největší šlechtitelské cíle uvýpěstků patřily: velká
násadu květních pupenů na jednotlivých výhonech, čisté a stálé barvy, dlouhá a
pozdní doba květu, dobrý růst, dobré prokořenění, bohaté olistění, krátce
řapíkaté listy a absolutní mrazuvzdornost celé rostliny.
41
4.4.3. Šlechtění rodu Rhododendron L.
v Československu
V roce 1985 podle Heikeho (1985) a Tábora (2014) celkem existovalo 65
československých kultivarů (většinou oficiálně uznaných Státní odrůdovou
komisí – SOK). Podle seznamu, byly v daném období šlechtěny Gandavense-
kultivary: ´Vlasta´ od B. Kavky a Mollis-kultivary: ´Dagmar´ a ´Zdena´ taktéž od
B. Kavky.
Ve 30. letech 20. stol. začal šlechtění rododendronů B. Kavka, první
ředitel Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví. Křížením R. decorum
´Caractacus´ získal nové krásné odrůdy: ´Arnošt Silva Tarouca´, ´Marka´,
´Motýl´, ´Panenka´, ´Saba´ a ´Violetta´. Atraktivní růžově kvetoucí ´Pink Pearl´
dal vzniknout odrůdám ´Dagmar´, ´Marie Oliva Schlicková´ a ´Rose Marie´.
Křížením kultivaru ´Pink Pearl´ a ´Peter Koster´ získal další odrůdy - ´Don Juan´
a ´Humoreska´.
Po první republice se šlechtěním rododendronů na odolnost vůči mrazům
zabýval Prof. Jaromír Scholz. Ke křížení si vybral R. smirnowii a karmínově
kvetoucí odrůdu, která byla v Průhonicích vedena pod názvem ´Prof. Sargent´.
Čtyři kříženci byly uznáni jako nové odrůdy: ´Aurora´, ´Luník´, ´Sputník´.
Podobný záměr, zvýšení mrazuvzdornosti vedl B. Kavku při autogamizaci R.
smirnowii. Získal tak červeně kvetoucí odrůdy ´Antonín Dvořák´ a ´Prof.
Jelínek´.
Seidlův výpěstek ´Farnese´ a průhonická ´Violetta´, přičiněním Josefa
Kyndla, daly vzniknout dvěma novým odrůdám ´Milan´ a ´Petr´. Zvláště
poslední z nich je velice dekorativní zkadeřeným květem.
Dle Tábora (2014) záskali křížením R. obtusum var. amoenum s R.
yedoense var. poukhanense prof. J. Jelínek, ing. Milada Opatrná a Josef
Dvořák malé husté keře s poloopadavými listy, souhrnně nyní nazývané
„Jelínkovy azalky“. Zmíněny R. yedoense použil B. Kavka a M. Opatrná také
křížili s R. mucronatum. Vznikla tak odrůda s poloopadavými listy nazvaná
´Ledicanense´. Kavkův kříženec ´Don Juan´ využil při hybridizaci
s sedmdesátých letech Josef Dvořák. Kultivar ´Eva´ získal křížením s odrůdou
´Humboldt´, odrůdy ´Moravanka´ a ´Hurvínek´ s R. scyphocalyx a poslední
42
odrůdu ´Vilém Heckel´ získal z křížení s ´Dr. H. C. Dresselhuys´. Josef Dvořák
získal také odrůdu ´Bohumil Kavka´ (´Alfréd´ × ´Purple Splendour´).
4.4.4. Významní šlechtitelé na území České republiky
4.4.4.1. Bohumil Kavka
Dle Hiekeho (1985) byl jedním z nevýznamnějších československých
šlechtitelů. Narodil se 21. 4. 1901 v Praze-Břevnově. Jako šlechtitel se již od r.
1924 na svých praxích v pražských zahradnických závodech věnoval kultuře
azalek, zejména hrnkových. V Průhonicích se pak zaměřil ještě na opadavé
azalky pro venkovní pěstování, dovezl ze zahraničí základní sortiment azalek
japonských a posléze se věnoval stálezeleným, velkokvětým rododendronům.
Své největší šlechtitelské úspěchy však zaznamenal ve skupině velkokvětých,
stálezelených rododendronů, obzvláště použitím R. decorum případně R.
smirnowii. Celkem bylo do „Rejstříku povolených odrůd“ zapsáno 8 azalek, 3
výpěstky R. forrestii var. repens a 13 velkokvětých, stálezelených
rododendronů.
4.4.4.2. Janouch Bohumil
Dle Hiekeho (1985) se narodil 12. 8. 1910 v Holíně, okres Jičín. V letech
1931-1933 se v Sobčicích u Ostroměře vyučil zahradníkem u svého otce
Václava Janoucha, který vlastnil závod na pěstování mimo jiné i azalek. V roce
1939 navázal na pionýrskou práci svého otce a vybudoval v Sobčicích již v r.
1939 specializovaný podnik pro kultury azalek aj. Později z tohoto zahradnictví
vznikla šlechtitelská stanice. Jeho výpěstky však přicházejí až později.
4.4.4.3. Jan Jelínek
Dle Hiekeho (1985) se narodil ve Skryjích, okres Moravský Krumlov
v roce 1879. V roce 1919 se stává řádným profesorem ČVÚT pro „Ušlechťování
rostlin kulturních“ a první části „Speciální produkce rostlinné“. Mimo jiné se
podílel na šlechtění azalek. Ze selektovaných semenáčků se do užšího výběru
dostalo 34 uspokojivě mrazuvzdorných semenáčů. Skupina výpěstků nese
označení „Jelínkovy azalky“. Je pravděpodobné, že azalky šlechtil i během
první republiky, ovšem výsledků se dostavilo až po daném období.
43
4.4.4.4. Jaromír Scholz
Dle Hiekeho (1985) se narodil 27. 3. 1905 v Hustopečích u Brna. V roce
1936 nastupuje ve Státním výzkumném ústavu zahradnickém v Průhonicích,
kde se věnuje okrasnému zahradnictví a sadovnictví zvláště. Šlechtit začíná až
v r. 1971.
4.4.4.5. Ostatní šlechtitelé
V historii Československa se dle Hiekeho (1985) vyznamenali v oboru
šlechtění rododendronů a azalek také: Alžběta Dostálková (23. 11. 1923), Josef
Dvořák (25. 1. 1925), Josef Kyndl (23. 11. 1919), Jan Matouš (15. 3. 1925),
Milada Opatrná (6. 7. 1927), Marie Srpková (9. 6. 1913), Zdeněk Stiborek (31.
12. 1914), Jaromír Šesták (22. 4. 1908). Počátky jejich šlechtitelských úkonů
ovšem přicházejí až po období první republiky.
4.4.5. Šlechtitelské cíle
4.4.5.1. Mrazuvzdornost
Podle Hiekeho (1985) se od svého začátku šlechtění velkokvětých
stálezelených rododendronů v Evropě zaměřovalo na vypěstování
mrazuvzdorných kříženců. První úspěchy v tomto směru získal již výše uvedený
J. R. Gowen, i když jeho výpěstek ´Altaclarense´ z r. 1831 je pro naše
kontinentální klimatické podmínky jen relativně odolný. Tento šlechtitel však
zahájil v Evropě cílevědomé šlechtění na mrazuvzdornost. V roce 1850 uvádí
další Angličan J. Cunningham, těsně před svou smrtí, svůj nejdůležitější
výpěstek ´Cunningham´s White´, který vyniká nejen svou minimální náročností,
jistotou kvetení, ale také příslovečnou mrazuvzdorností. Pak následují již T. H.
J. a T. J. Rudolf Seidel, z nichž hlavně Rudolf uvádí od roku 1899 na trh celou
sérii výpěstků prošlechtěných, mimo jiné, především na mrazuvzdornost. Ke
křížení používal kombinace R. catawbiense x R. arboreum, R. catawbiense x R.
caucasicum a později také R. smirnowii. Jeho kultivary se rozšířily, jako odolné,
po celé Evropě. V době, kdy se v Evropě začala šířit Seidlova série odolných
rododendronů, zahájil v USA ve Stewartstownu, po své návštěvě v Anglii, J. B.
Gable šlechtění mrazuvzdorných rododendronů. Jeho výpěstky se však do
44
Evropy vůbec nerozšířily. V tomto období se v evropských poměrech prosazují
rovněž výpěstky holandské firmy H. Den Ouden, které se pěstují dodnes. Jedná
se o mrazuvzdorné, načervenale kvetoucí rododendrony vzniklé zkřížením
některých R. catawbiense-kultivarů s kultivary R. arboreum. Téměř současně se
snaží další holandský šlechtitel z Boskoopu L. J. Endtz (asi od roku 1910) o
zlepšení mrazuvzdornosti i zbarvení květů u kultivaru ´Pink Pearl´. Tuto práci
zakrátko značně rozšířil a zdokonalil v zájmu svého exportu mrazuvzdorných
rostlin do východních států USA. V USA zahájil kolem r. 1940 svou
šlechtitelskou práci A. M. Shammarello zaměřenou na mrazuvzdorné nízké,
červeně růžově kvetoucí rododendrony. Jeho výpěstky nejsou v Evropě tolik
známé.
Tradice šlechtění na mrazuvzdornost je pochopitelná, protože tato
vlastnost je základním předpokladem rozšíření příslušného výpěstku
v zahradách a parcích. Kultivary pěstované v našich kontinentálnějších
podmínkách by měly ve svém „dřevě“ vydržet poklesy teploty nejméně -25°C. U
esteticky vynikajících výpěstků lze tolerovat poškození olistění a květních
pupenů při teplotách nižších než -20°C, protože taková minima u nás nejsou
každou zimu. Význam šlechtění na mrazuvzdornost zdůrazňoval velmi
podrobně a příkladně T. J. R. Seidel (1937,1938,1939), dále pak J. Hickmann
(1953, 1955) a u nás v posledních letech J. Scholz (1959).
Pro vyšlechtění maximálně mrazuvzdorných kultivarů, tj. odolnost ve
„dřevě“, olistění i květních pupenů až při -30°C, se již T. J. H. Seidel
v Grüngräbchenu u Drážďan orientoval na jeden z netvrdších druhů: R.
smirnowii. Navázal tak na šlechtitelskou práci svého otce (1902, 1913). Své
zkušenosti pak poprvé shrnul v r. 1937. Do této doby byly známy a pěstovány tři
kříženci R. smirnowii. V Grüngräbchenu jich byla vyšlechtěna celá řada. Většina
z nich (´Erna´, ´Ella´, ´Darius´, ´Delila´, ´Desiderius´, ´Dietrich´ aj.) pocházejí
z křížení s temně červeným kultivarem ´Mrs. Milner´. Některé vznikly
v kombinaci s temně růžovým kultivarem ´Alexander Adie´. Zajímavé byly
kombinace původních druhů R. smirnowii x R. catawbiense, na jejichž
potomstvu Seidel studoval a popsal (1939) štěpení hlavních znaků (barva
květů, plstnatost olistění, habitus a mrazuvzdornost), z této série křížení se
zachoval snad jedině kultivar ´Rebe´. V roce 1954 byl firmou D. Heinje, mimo
45
jiných novinek, uveden výpěstek ´Margret´ rovněž kříženec R. smirnowii. Již
Seidel přichází k závěru, že kříženci s R. smirnowii vykazují, ve srovnání se
všemi ostatními kultivary, nebývalou mrazuvzdornost. Současně však
poukazuje na jejich neuspokojivou barvu květu. Proto provedl další křížení s již
výše uvedenými červenými a temně růžovými kultivary a získal již výše
uvedené kvalitní kultivary. Podle Seidla je třeba křížence s R. smirnowii
selektovat i na kvalitnější olistění. Na slunnějším stanovišti jsou totiž listy R.
smirnowii příliš šedé, matné, zvadlé a tím méně vzhledné.
Na tyto závěry navázal samostatně ve své šlechtitelské práci J. Scholz,
když provedl v Průhonicích r. 1943 a 1944 svá první křížení R. smirnowii
(matka) s výrazně červeným kultivarem ´C. S. Sargent´. Při volbě partnerů
vycházel z vlastních pozorování tehdejšího rododendronového sortimentu
v Průhonicích i ze zkušeností jiných autorů (Silva Tarouca, Schneider 1922,
Bean 1925, Seidel 1939). Kříženci vykazují již od svého mládí velmi bujný růst,
hlavně ve srovnání s původním druhem R. smirnowii, který roste zpočátku
poměrně pomalu. Mají také charakteristickou plstnatost listů, výhonů i pupenů,
která však v prvním roce většinou mizí. První hlavní výběry na bohatost i barvu
kvetení byly provedeny v letech 1955 až 1956. Hlavní šlechtitelský cíl, tj. vysoká
mrazuvzdornost, se mohl výrazně projevit právě také v zimě 1955/1956, kdy
v Průhonicích poklesly teploty pod -30°C a v deseti dnech byly zjištěny teploty
pod - 20°C. U mnohých kultivarů dochází při těchto teplotách k poškození
olistění, květních pupenů případně jedno- i víceletého „dřeva“. Po této zimě bylo
vytipováno 40 jedinců temně růžově a lilákově růžově kvetoucích (Scholz
1959). Čtyři z nich pak byly pojmenovány v r. 1960 (´Aurora´, ´Luník´) a v r.
1961 (´Lajka´, ´Sputnik´) a uznány Státní odrůdovou komisí. J. Scholz ve své
práci pokračuje, spojuje vysokou mrazuvzdornost svých kříženců a odolností
vůči suchu a křížením s dalšími efektněji vybarvenými kultivary usiluje také o
zlepšení zbarvení květů. Také B. Kavka věnoval mrazuvzdornosti svých
výpěstků náležitou pozornost, i když se snažil především o zkvalitnění vzrůstu,
olistění, květů, případně vůně. Ve své pozdější šlechtitelské činnosti používal
také R. smirnowii, z těchto kombinací získal dva význačné, červeně kvetoucí,
mrazuvzdorné, autogamizované semenáče (´Antonín Dvořák´ a ´Profesor
Jelínek´).
46
V letech 1969 až 1970 uvedl také J. Kyndl své odolné křížence, hlavně
svou ranou a mrazuvzdornou bílou ´Alenu´, která zdědila mnoho ekologických
předností od svých rodičů, hlavně R. caucasicum ´Cunningham´s White´. Také
jeho další dva kultivary ´Milan´ a ´Petr´ jsou po Seidlově výpěstku ´Farnese´ pro
kontinentálnější podmínky velmi vhodné. Jsou výsledkem dlouhodobé, zdařilé
selekce. Na práci J. Scholze a J. Kyndla navázal J. Dvořák, který si jako cíl
klade zlepšení zbarvení květů za současné uspokojivé mrazuvzdornosti.
V tomto směru vyniká jeho poslední výpěstek ´Bohumil Kavka´.
Lze tedy shrnout, že československé šlechtění velkokvětých
stálezelených rododendronů navázalo hned ve svých počátcích na cíle
evropského šlechtění, hlavně na práce nedaleké firmy Seidel a zahrnulo do své
selekční činnosti na prvním místě také mrazuvzdornost. Většina
československých výpěstků je proto uzpůsobena kontinentálnějším zimám,
takže jsou často podstatně mrazuvzdornější než např. na odolnost také
šlechtěné výpěstky anglické, holandské případně i německé.
4.4.5.2. Množitelnost z řízků
Potřeba šlechtit rhododendrony na jejich množitelnosti řízkováním se dle
Hiekeho (1985) projevila teprve v nedaleké minulosti. Do nedávna se množily
velkokvěté stálezelené pěnišníky roubováním nebo výsevem. Druhý
z uvedených způsobů je nejjednodušší, přitom ovšem nezjišťuje esteticky
kvalitní rostliny a odrůdovou pravost. Roubování je pracnější a podstatně
nákladnější. Při prověřování stávajícího sortimentu bylo vytipováno několik
starších kultivarů rostoucích velmi uspokojivě z řízků (´Cunningham´s White´,
´Catawbiense Boursault´, ´Catawbiense Grandiflorum´, ´Roseum Elegans´ a
další). Tyto výpěstky se v obdbí Československa, právě pro tuto svoji vlastnost,
rozšířily nejvíce a náleží k levnějším, masově pěstovaným rododendronům.
Dlouhodobé prověřování řízkovatelnosti předních zástupců světového
sortimentu ve VŠÚOZ v Průhonicích dle Hiekeho (1985) ukazuje, že za
vhodných množárenských podmínek a použití stimulace lze velmi uspokojivě
zakořeňovat i další výpěstky (´Attraction´, ´Unique´, ´Mme Jules Porges´,
´Ponticum Roseum´, ´Duchess of Teck´, ´Sapho´, ´Euterpe´, ´Frederick
Waterer´, ´China Boy´, ´Lavender Girl´, ´Annedore´, ´Gomer Waterer´, ´Delta´,
´Fastuosum Flore Pleno´ aj.). Tímto se naskytuje možnost rozšíření sortimentu
47
masově pěstovaných rododendronů. Mezi uspokojivě řízkovatelné kultivary
náleží výpěstky bělavé, nažloutlé až krémové, růžové, červené, lilákové až
purpurové. Jako uspokojivé se považuje zakořenění na 70 až 100% (Hieke
1978, 1979). Orientačně lze zatím ještě doplnit, že prozatím vyhodnocené
výpěstky uspokojivě kořenící, mají ve své rodičovské, výchozí kombinaci
převážně R. ponticum, dále R. campylocarpum, R. augustinii, R. exquisetum, R.
arboreum, R. griffithianum a dále pak kultivary ´Loderi´ a ´Mrs. Lindsay Smith´.
Nepřiliš často je v rodičovské kombinaci zastoupen R. catawbiense. Mezi
nejhůře kořenící výpěstky náleží právě kombinace s R. catawbiense, dále pak
s R. caucasicum a R. smirnowii, R. discolor, R. fortunei, R. decorum, i
s kultivary ´Mrs. Milner´, ´Scipio´, ´Caractacus´, ´Carl Mette´, ´Mira´, ´Pink
Pearl´, ´Limbatum´ apod.
Řada dobře kořenících kultivarů dle Hiekeho (1985) není v našich
klimatických podmínkách spolehlivě mrazuvzdorná. Není vyloučené, že bude
účelné používat ve šlechtitelské práci hlavně R. ponticum, případně R.
campylocarpum pro zlepšení množitelnosti řízkováním. To ovšem předpokládá
současné řešení problému mrazuvzdornosti i uspokojivého dorůstání
řízkovanců. Cílevědomé šlechtění na řízkovatelnost je u stálezelených
velkokvětých rododendronů zatím v začátcích. Několik čs. výpěstků vykazuje
velmi uspokojivou množitelnost řízkováním – dokonce jsou zde zastoupení
někteří zimuvzdorní kříženci R. smirnowii (´Antonín Dvořák´, ´Lajka´, ´Luník´) –
výpěstky B. Kavky a J Scholze. Dále pak ještě dosti tvrdé kultivary ´Petr´ (J.
Kyndl), ´Humoreska´ a ´Rose Marie´ (B. Kavka) a choulostivější ´Don Juan´ (B.
Kavka). Do nedávna nebyla ani u nás řízkovatelnost šlechtitelským cílem a
všechny výše uvedené výpěstky jsou po této stránce dílem náhody. Nyní však
klade Státní odrůdová komise při povolování čs. novinek také důraz na tuto
pěstitelsky závažnou vlastnost.
4.4.5.3. Bohatost kvetení
Významným požadavkem je podle Hiekeho (1985) jisté, soustavné a
každoročně bohaté kvetení. Už mladé rostliny mají každoročně nasazovat
květní poupata. Kříženci některých druhů, jako např. R. discolor, R. fortunei a
dalších, nakvétají poprvé již jako starší, urostlejší rostliny. Tato vlastnost není
žádána. Tržní kvalita prodávané rostliny je bezpodmínečně určována také
48
násadou květních poupat. Platí zásada, že všechny nebo téměř všechny
letorosty mladých i starších rostlin mají květní poupě. Každoroční bohatost
kvetení je ovšem vedle násady poupat dána i jejich odolností vůči mrazu.
Bohaté kvetení bylo a je většinou samozřejmým cílem každého šlechtění.
Pouze ve výjimečných případech (nezvyklá barva či velikost květu nebo
květenství apod.) lze chudší nebo méně jisté kvetení tolerovat. Rozhodně však
musí každý kultivar, má-li se dočkat většího rozšíření a masovějšího použití, co
nejbohatší každoroční kvetení.
Skotský šlechtitel J. Cunningham dle Hiekeho (1985) kladl při selektování
svých kříženců R. arboreum, R. ponticum a R. maximum obzvláštní důraz na
bohatost a vytrvalost kvetení. Jeho nejdůležitější výpěstek ´Cunningham´s
White´ je příkladným dokladem těchto jeho snah.
Při vlastní selekční práci byla dle Hiekeho (1985) a je téměř všemi
šlechtiteli brána bohatost kvetení v úvahu, protože náleží k samozřejmým
vlastnostem každého kvalitního výpěstku. Samozřejmě záleží na výchozích
kombinacích a na hlavním šlechtitelském cíli. Tak např. u potomstva
velkokvětých druhů R. griffithianum, R. fortunei apod. nelze očekávat tak
bohatou násadu květenství, jako u kříženců drobnokvětějších R. catawbiense,
R. caucasicum apod. Rododendrony s abnormálně velkými květy nebo
květenstvími mají často menší násadu. Pokud se tedy někteří šlechtitelé
zaměřili na získání velkých, až obrovských květů nemohli u některých svých
výpěstků docílit i bohatou květní násadu. Četné kultivary vyšlechtěné např. K.
Kosterem, W. C. Slocockem, L. van Houttem, L. de Rotschildem, O. Schulzem,
C. B. van Nesem a A. Watererem jsou toho dokladem. Navíc jsou tyto
velkokvěté rododendrony poplatné svým výchozím druhům a ve vnitrozemských
podmínkách často málo zimuvzdorné. Zvláštní výjimku zde opět tvoří T. J. R.
Seidel, který v zájmu maximální zimuvzdornosti svých výpěstků používal ke
křížení, jak již bylo výše uvedeno, hlavně R. catawbiense, R. caucasicum a R.
smirnowii. Všechny tyto druhy se vyznačují také bohatým a vytrvalým kvetením.
Tyto vlastnosti zdědily v maximální míře také jejich kultivary.
Hieke (1985) uvádí, že českoslovenští šlechtitelé kladli při selekci svých
populací zřejmě vždy patřičný důraz také na bohatou násadu květních pupenů, i
když v mnohých případech bylo zvětšení květu významným šlechtitelským
49
cílem (B. Kavka, J. Kyndl). Proto nelze uznaným čs. kultivarům vytýkat špatné a
nedostatečné „nasazování na květ“. Totéž platí i o výpěstcích zaměřených na
vyšší mrazuvzdornost (J. Scholz), která navíc zajišťuje jisté každoroční
nakvétání. Obzvláště bohatým kvetením vynikají výpěstky ´Alena´, ´Aurora´,
´Humoreska´, ´Marka´, ´Motýl´, ´Panenka´, ´Saba´, a ´Violetta´, ´Moravanka´,
´Eva´ a ´Vilém Heckel´ a ´Bohumil Kavka´. Bohaté kvetení zdůraznil jako jeden
ze svých cílů B. Kavka (1962, 1965), přičemž sledoval i co nejstejnoměrnější
rozdělení květenství po celém keři.
4.4.5.4. Doba kvetení
V našich klimatických podmínkách je dle Hiekeho (1985) hlavní doba
kvetení rododendronů v květnu až červnu. Velmi rané kultivary nakvétající
koncem dubna začátkem květny někdy namrzají v květech a pozdní výpěstky
přicházejí koncem června případně v červenci do příliš teplého období, které
zaviňuje jejich brzký odkvět. Významným šlechtitelským cílem poslední doby je
prodloužení doby kvetení na celý červen případně až do července, při
zachování maximální trvanlivosti květů a tím délky kvetení. U extrémně pozdě
nakvétajících výpěstků (červenci případně srpnu) je také nebezpečí
nevyzrávání letorostů a dlouhé vegetace vůbec.
Hieke uvádí, že se z německých šlechtitelů zabýval vyšlechtěním co
nejranějších kultivarů L. L. Liebeg asi v letech 1862 až 1881, tuto vlastnost
spojoval ještě s nízkým až zakrslým vzrůstem. T. J. H. Seidel (1937,1938)
zdůrazňuje ve svých pracích, mimo jiné, také šlechtění rododendronů s co
nejdelší dobou kvetení. Ostatní zahraniční i domácí šlechtitelé při své práci
k této vlastnosti bezprostředně nepřihlíželi. Z čs. šlechtitelů to byl opět B. Kavka
(1962, 1965), který podtrhl význam šlechtění na co nejdelší trvanlivost květů na
keři. Navíc ještě poukázal na potřebu rychlého opadu odkvétajících květů.
Nejranějším čs. výpěstkem je nesporně kultivar ´Alena´ šlechtitele J. Kyndla
(první polovina května) a nejpozdějšími ´Luník´ a ´Lajka´ šlechtitele J. Scholze
(druhá polovina května a začátek června).
50
4.4.5.5. Stavba a velikost květů (květenství)
Dle Hiekeho (1985) jednotlivé květy vyniknou pouze u řídkého květenství.
Většina výpěstků však má hustě uzavřené, zaoblené nebo široce protáhlé
květenství. V průběhu první pol. 20. stol. se vytříbila představa, že velikost
květenství má být v určitém souladu s velikostí olistění. Tak např. jistě působí
malá, hustá květenství na velkolistém, řídkém keři nevhodně. Někteří dnešní
šlechtitelé dávají přednost volnější řidší stavbě květenství, aby mohly vyniknout
jednotlivé květy (analogie se zakrslými kříženci R. forrestii var. repens a R.
williamsianum).
Podle velikost květu můžeme pěstovaný sortiment rozlišit přibližně na
kultivary drobnokvěté (kolem 5 cm v průměru), se středně velkým květem (6-7
cm v průměru) a velkokvěté (8 cm a více, třeba i přes 10 cm v průměru). Podle
velikosti celého květenství můžeme přibližně rozlišit výpěstky s menším
květenstvím (šířka kolem 9 cm a výška do 10 cm), středním květenstvím (šířka
asi 10-14 cm a výška mezi 11-16 cm) s velkým květenstvím (šířka asi 15 cm a
více, výška 17 cm a více). Zvláštní skupinu tvoří kultivary se zkadeřenými
květními okraji.
Stavba jednotlivých květů může být dosti rozličná a je do značné míry
ovlivňována rodičovskými páry příslušného křížence. V podstatě lze rozlišit
následující typy květů (Hieke, 1978): miskovité, uzavřeně zvonkovité, otevřeně
zvonkovité a protáhle zvonkovité. Šlechtění na velikosti květu a květenství má
své začátky v Anglii (hlavně J. Waterer kolem r. 1890, L. de Rotschild 1923 aj.),
kde také vznikly Loderovy výpěstky, které ale nejsou v našich podmínkách
dostatečně otužilé. Rhododendrony zde byly totiž vysazovány do rozlehlých,
hlavně zámeckých parkových úprav, často na pozorování z větší vzdálenosti.
Proto se prosazovaly hlavně výpěstky s velkými květy i květenstvími. Také
příhodnější klimatické podmínky dovolily anglickým šlechtitelům používat ke
křížení choulostivější velkokvěté druhy, jako např. snad nejvelkokvětější R.
griffithianum, dále ještě R. discolor, R. fortunei aj. Velkokvětost jako
šlechtitelský cíl převzal také v Německu O. Schulze, již v r. 1896 předává firmě
C. B. van Nes do Boskoopu své křížence R. griffithianum. V Holandsku vynikl
právě některými svými velkokvětými výpěstky C. B. van Nes (především
kříženci R. griffiithianum a R. fortunei – v letech 1896 až 1925) a M. Koster,
51
rovněž z Boskoopu (hlavně v letech 1904 až 1937). V posledních letech již není
velký až obrovský květ absolutně platným šlechtitelským cílem. Rododendrony
se vysazují velmi často do menších zahrádek, takže jsou pozorovatelné zblízka.
Před velkokvětostí se dává přednost bohatosti a každoroční jistotě
kvetení. Přesto se samozřejmě snaží většina šlechtitelů o získání většího květu
či květenství, jsou-li ovšem splněny další důležité vlastnosti a znaky, mezi které
řadíme mrazuvzdornost, řízkovatelnost, pravidelné kvetení, efektní barva květu
apod. Čs. šlechtitelé sledovali samozřejmě při selektování svých populací také
velikost květu a květenství. Avšak hned od počátku podřizovali tento, a ještě
další morfologicko-estetické cíle, vždy hlediskům závažným pro pěstování
rododendronů ve vnitroevropských podmínkách.
Dle Hiekeho (1985) mezi svými sedmi šlechtitelskými cíli, z nichž na
prvním místě uvádí mrazuvzdornost a vzrůstnost, formuloval Kavka (1962,
1965) i potřebu vyšlechtit pro naše kontinentálnější podmínky rododendrony
s velkými, odolnými květy čistých barev, sestavené do velkých, stěsnaných a
dobře stavěných květenství. V této souvislosti se snažil také o zvýšení počtu
květů v květenství a o získání typů s efektně zkadeřenými okraji květních plátků.
Za tímto účelem křížil u nás většinou choulostivější R. decorum (květy otevřené
nálevkovitě zvonkovité, jemně vonné) s tehdy osvědčenými a barevně lákavými
kultivary ´Pink Pearl´ a ´Caractacus´. Z potomstva těchto křížení pak
vyselektoval několik pozoruhodných odolných kultivarů, jejichž průměr květu se
pohybuje mezi 8-10 cm (´Dagmar´, ´A. Silva Tarouca´, ´Marca´, ´Motýl´,
´Panenka´, ´Rose Marie´, ´Saba´, ´Violetta´). Květenství těchto výpěstků je,
vyjma kultivaru ´A. Silva Tarouca´, minimálně 15 cm – často až 20 cm široké.
Některé z nich, hlavně ´A. Silva Tarouca´ a ´Saba´, mají efektně zvlněné až
zkadeřené okraje květních plátků.
Hieke (1985) uvádí, že J. Scholz (1959) se u svých vysoce
zimuvzdorných křížení s R. smirnowii rovněž snažil, vedle vhodného zbarvení,
vyselektovat typy s co největším květem. Maximální průměry květů se u těchto
kříženců pohybují mezi 7,5 – 9,0 cm. Jako velkokvětý lze především uvést
kultivar ´Aurora´, ostatní patří spíše mezi výpěstky se středně velkým květem
(7-8 cm v průměru). Z ostatních čs. výpěstků lze mezi velkokvěté zařadit ještě
kultivar ´Alena´ od J. Kyndla. Je to také jediný výpěstek tohoto šlechtitele s R.
52
decorum v rodičovské kombinaci (zřejmě podle příkladu B. Kavky), svou ranost
a vysokou mrazuvzdornost získala ´Alena´ od druhého rodiče, tj. R. caucasicum
´Cunningham´s White´.
4.4.5.6. Zbarvení květů
Po estetické stránce náleží dle Hiekeho (1985) barva květu u
rododendronů k nejdůležitějším znakům. Celková stupnice sahá od bílých přes
nažloutlé, růžové, červené, fialové až po purpurové odstíny. Žádané jsou
především svítivé a jasné barvy, které si udržují od vybarveného poupěte až do
květu svůj odstín. Světlá zbarvení nemají během kvetení příliš blednout,
načervenalá i růžová nemají modrat a žlutá nemají přecházet ve špinavě
krémové odstíny. Zvláštní místo zaujímá u mnohých rododendronů kresba jejich
květů. Někdy chybí téměř úplně nebo je jen nevýrazná. Kultivary s výraznou
kresbou (tečkovitou, čárkovitou či háčkovitou) tvoří od začátku šlechtění
v celém sortimentu samostatnou skupinu (pěnišníky s „očkem“ nebo se
„skvrnou“).
Zbarvení květu je podle Hiekeho (1985) znak respektovaný a
zdokonalovaný šlechtiteli všech dob. Již v první třetině 19. století se hlavně
první angličtí šlechtitelé snažili spojit vyšší mrazuvzdornost R. catawbiense
s výrazně červeným zbarvením květů choulostivého R. arboreum. Již
zmiňovaný kultivar ´Altaclarense´ vyšlechtěný J. R. Gowenem r. 1831 vznikl
z těchto snah. Zlepšováním barvy květu se zabývala také známá firma Waterer.
Ke křížení bylo použito několik druhů – především barevně lákavý R. arboreum,
dále R. caucasicum, R. catawbiense, R. metternichii, R. maximum aj. Nejlepší
výpěstky rodiny Waterer se datují z let 1835, 1866-70, 1900-20. Před rokem
1851 vzniklo u firmy Lee et Kennedy v podobě ´Lee´s Dark Purple´ další
závažné barevné obohacení sortimentu o temně purpurovou barvu. Mezníkem
ve vzniku kultivarů s „kresbou“ („očkem“) byl dnes již zapadlý kultivar
´Altstroemerioides´ vyšlechtěný před r. 1860 firmou Standish et Noble, který byl
růžový a na všech plátcích skvrnitý.
Zvláštní místo ve šlechtění na barvu květu podle Hiekeho (1985) zaujímá
práce W. C. Slococka z Wokingu. Pracoval od r. 1920 v příhodných anglických
podmínkách, mimo jiné s R. campylocarpum. Z těchto kombinací vznikla řada
žlutě nebo krémově žlutě zbarvených výpěstků, které vykazují alespoň
53
uspokojivou mrazuvzdornost a zpravidla i dobrou řízkovatelnost. Tímto zakotvila
žlutá barva květu i ve vnitroevropských sortimentech stálezelených
velkokvětých rododendronů. Její kultivary v drsnějších podmínkách ještě plně
neuspokojují, ale lze s nimi dále šlechtitelsky pro naše potřeby pracovat. Jeden
z prvních žlutých výpěstků ´Goldsworth Yellow´ byl uveden na trh již r. 1925.
Slocock pracoval ještě na zdokonalení jiných barevných odstínů. Pozoruhodný
průlom dosáhl ještě se svými kříženci s R. dichroanthum v oranžové barvě
(´Goldsworth Orange´ r. 1938).
Hieke (1985) dále uvádí, že na kultivary s „kresbou“ vyšlechtěné kolem r.
1860 firmou Standish et Noble navázal v Německu ve Stuttgartu zahradník B.
Müller, když vycházeje z kultivaru ´Altstroemerioides´ vyšlechtil v 1. 1874-80 asi
40 rododendronů, jejichž květy byly na všech plátcích silně skvrnité. Uvedl je
jako ´Wilhelma-Rhododendren´, byly však vesměs málo mrazuvzdorné a dnes
jsou již neznámé. Z německých šlechtitelů je třeba v souvislosti se šlechtěním
na barvu jmenovat hlavně T. J. R. Seidela, který své zimuvzdorné výpěstky
(přes 600) pochopitelně vybíral také podle barvy květu. V jeho sortimentu jsou
také některé výrazné barvy, např. červené vzniklé převážně zkřížením kultivaru
´Mrs. Milner´ s R. catawbiense (např. ´Donar´, ´Granat´, ´Margot´, ´Plüsch´,
´Renata´ aj.).
Z nejstarších holandských šlechtitelů dle Hiekeho (1985) vynikl svými
výrazně vybarvenými výpěstky C. B. van Nes z Boskoopu. Jeho největším
úspěchem je dodnes pěstovaná, šarlatově červená, nižší ´Britannia´, kterou
získal prokřížením svého R. griffithianum - výpěstku ´Queen Wilhelmina´.
V Boskoopu se zabýval téměř ve stejnou dobu získáním zimuvzdorných,
výrazně červeně kvetoucích rododendronů známý šlechtitel D. den Ouden. Ke
své práci používal hlavně kultivary R. catawbiense (obzvláště Watererův
výpěstek ´Atrosanquineum´), které křížil s potomstvem R. arboreum. Jeho
nejvýznamnější, dodnes právem pěstované výpěstky (např. ´Dr. H. C.
Dresselhuys´, ´Mrs. P. Ouden´, ´Dr. V. H. Rutgers´ aj.) byly uvedeny na trh
hlavně v 1. 1920-1929. Taktéž v Boskoopu se od r. 1920 zabýval zlepšením
barvy květu ´Pink Pearl´ šlechtitel L. J. Endtz. Na závěr nelze z předních
holandských šlechtitelů na barvu květů přehlédnout M. Kostera, který křížil
převážně R. catawbiense s R. griersonianum, dále R. caucasicum s R.
54
griffithianum a některými kultivary (např. ´George Hardy´). Zbarvení květů
patřilo i u čs. šlechtitelů k předním cílům. Obzvláště B. Kavka (1962, 1965)
zdůrazňuje potřebu vyšlechtit pro naše klimatické podmínky rododendrony
čistých barev. Z jeho kombinací R. decorum s kultivarem ´Caractacus´ či ´Pink
Pearl´ vznikly převážně růžové výpěstky, tak např. světle růžové (´Dagmar´,
´Rose Marie´, ´Panenka´), bělavě růžové (´Motýl´ aj.), temně růžové (´Marka´,
´Saba´), fialově růžové (´A. Silva Tarouca´, ´Violetta´). Ojediněle vyselektoval
tentýž šlechtitel pak z jiných kombinací (´Pink Pearl´ x ´Peter Koster´ případně
R. smirnowii) červené kultivary (´Antonín Dvořák´, ´Humoreska´, ´Profesor
Jelínek´, ´Don Juan´ aj.).
Hieke (1985) uvádí, že samozřejmě přihlížel i J. Scholz (1959) při výběru
svých mrazuvzdorných kříženců R. smirnowii x ´C. S. Sargent´ ke zbarvení
květu. Také z této kombinace byly vybrány hlavně narůžovělé odstíny,
především purpurově růžový (´Aurora´), fialově růžový (´Lajka´) a světle růžový
(´Luník´ a ´Sputník´). Na dalším zlepšení barvy květů se u těchto kříženců R.
smirnowii ještě intenzivně pracuje. Jediným bílým čs. výpěstkem je ´Alena´ J.
Kyndla, její zbarvení je čisté s citrónově žlutou kresbou. Tentýž šlechtitel
vyselektoval z kombinace ´Violetta´ x ´Farnese´ světle růžový (´Petr´) a světle
purpurově fialový odstín (´Milan´). V roce 1978 uznané výpěstky J. Dvořáka
vynikají taktéž svým zbarvením, obzvláště pak kříženec R. schyphocalyx
´Moravanka´ se zvláštní lososově růžovou barvou. Tento šlechtitel obohatil čs.
sortiment o kvalitní temné odstíny – temně karmínově purpurový (´Vilém
Heckel´), světleji purpurový (´Eva´) a obzvláště pak temně až černavě fialový
´Bohumil Kavka´, který je podstatně temnější oproti výchozímu ´Purple
Splendour´.
4.4.5.7. Vůně květů
Podle Hiekeho (1985) je původních druhů rododendronů s víceméně
vonícími květy u skupiny stálezelených velkokvětých dosti málo, náleží k nim
hlavně R. fortunei, R. discolor a R. vernicosum. Vůně jejich květů je dosti
výrazná. Jako samostatný šlechtitelský cíl nebyla tato vlastnost u šlechtitelů
zatím příliš zdůrazňována (ve srovnání s opadavými druhy a kultivary, tj. tzv.
„azalek“). Většina více nebo méně vonících výpěstků vznikla náhodně při
křížení výše uvedených původních druhů nebo jejich hybridů. Najdeme je
55
hlavně v sortimentu výpěstků W. C. Slococka, C. B. van Nese, L. de.
Rotschilda, G. Paula a u rodiny Watererů – nejčastěji u kříženců s R. fortunei.
Mezi kultivary s nejvoňavějšími květy náleží nesporně kříženec R. discolor x R.
wardii pojmenovaný jeho šlechtitelem L. de. Rotschildem jako ´Inamorata´
Tentýž šlechtitel křížil R. discolor ještě s řadou kultivarů a z potomstva těchto
kombinací vyselektoval mnoho velkokvětých a často intenzivně vonících
výpěstků, jako např. R. discolor s ´Luscombei´ a získal i u nás poměrně otužilý,
silně vonící kultivar ´Bonito´ nebo použil kultivar ´Corona´ a vyselektoval
´Ladybird´ (silně vonící, velkokvětý a i u nás dosti otužilý) a konečně i
z potomstva velmi choulostivého kultivaru ´Loderi´ (R. fortunei x R.
griffithianum) vybral mimo jiné i silně vonící, velkokvětý ´Albatross´, který je
v našich podmínkách poměrně otužilý. Žlutý vonící výpěstek ´Jalisco Eclipse´
od téhož pěstitele je u nás přece jen choulostivější. Další anglický šlechtitel W.
C. Slocock vyšlechtil několik vonících kultivarů hlavně, při použití R. fortunei –
pro naše podmínky je nejdůležitější ´Lavender Girl´ z roku 1950 (R. fortunei x
´Lady Gray Egerton´, bílý velkokvětý ´Mount Everest´ (asi z kombinace R.
campanulatum x R. griffithianum) případně ještě kříženec R. fortunei
´Faggetter´s Favorite´. Do třetice vyšlechtil Angličan G. Paul i dva voňavé, pro
naše podmínky vhodné, velkokvěté, stálezelené rododendrony: ´Sir Charles
Butler´ a ´Duke of York´. Proslulý holandský šlechtitel C. B. van Nes uvedl na
trh i jeden významnější vonící výpěstek pod jménem ´Admirall Piet Hein´.
Z čs. šlechtitelů se dle Hiekeho (1985) cílevědoměji zabýval vůní květu
pouze B. Kavka. V některých svých kombinacích s kultivarem ´Caractacus´
použil u nás také poněkud choulostivější R. decorum, který jemně voní.
Zimuvzdornost tohoto druhu je, podle původu, rozdílná. B. Kavka měl zřejmě
k dispozici odolnější typ – ve srovnání s druhy a kultivary, které používali
angličtí a holandští šlechtitelé. Ze získaného potomstva dokázal vyselektovat
výpěstky s květy mnohem intenzivnější vůně než u původního R. decorum –
jedná se o kultivary ´A. Silva Tarouca´, ´Marka´, ´Saba´ a ´Violette´. Souhrnně
lze tedy uvést, že čs. šlechtitelé získali výpěstky s voňavými květy nepřímo
z kombinací respektujících hlavně také mrazuvzdornost rostlin.
56
4.4.5.8. Habitus a olistění rostlin
U rododendronů je dle Hiekeho (1985) žádaný stěsnanější až středně
hustý, dostatečně robustní vzrůst s kratšími, nepříliš dlouhými výhony. Olistění
musí býti zdravě až sivě zelené, dekorativní i bez květů. V tomto smyslu si
vytyčil své šlechtitelské síle především T. J. H. Seidel (1937, 1938, 1939) a
zdůraznil, vedle mrazuvzdornosti i kvality květů, také stěsnaně kompaktní
habitus rostlin spolu s jejich zdravě zeleným olistěním. Většina jeho předních
výpěstků splňuje také všechna tato kritéria. Rovněž L. L. Liebeg se pokoušel již
v 1. 1857-72 o vyšlechtění kompaktních a nízkých rododendronů s cílem získat
rané kultivary pro hrnkovou, tedy skleníkovou kulturu. Jeho výpěstky vznikly z
křížení R. formosum, R. edgeworthii, R. arboreum, R. caucasicum, R. ponticum
aj. Byly proto pro venkovní pěstování v našich podmínkách příliš choulostivé a
zanikly.
Podle Hiekeho (1985) tvoří zvláštní skupinu velkokvětých a stálezelených
pěnišníků slabě až zakrsle rostoucí výpěstky. Vznikly zkřížením slaběji
rostoucích druhů jako např. R. haematodes, R. ferrugineum, R. forrestii var.
repens, R. williamsianum apod. Mezi první šlechtitele této skupiny pěnišníků lze
jistě zařadit Angličana J. C. Williamse, který se svého křížení R. heamatodes x
R. williamsianum vyselektoval již r. 1933 ´Humming Bird´ - jeden z prvních
velkokvětých, do plochy rostoucích, nejvýše 0,5-0,8 m vysokých výpěstků
(květy zvonkovité, velké). Ještě předtím, kolem r. 1916 zkřížil v Kew Garden
v Londýně Osborn R. orbiculare x R. williamsianum a získal jemně růžový,
zakrslý, velkokvětý výpěstek ´Temple Belle´. Pak již následovaly další zakrslé
anglické kultivary (kříženec ´Corona´ x R. williamsianum od L. de Rotschilda
nazvaný ´Bow Bells´ v r. 1934, kříženec R. forrestii var. repens x R.
williamsianum od šlechtitele Crosfielda pojmenovaný r. 1937 ´Treasure´ a
mnoho dalších). Většina z nich však kvete dosti časně v dubnu a v našich
kontinentálnějších podmínkách namrzá na jaře na poupatech. Proto zahájil již
kolem r. 1933-37 D. G. Hobbie v Linswege šlechtění zakrslých kultivarů na lepší
mrazuvzdornost pro německé klimatické podmínky. Za tímto účelem křížil
hlavně kultivary ´Britannia´, ´Essex Scarlet´, ´Prometheus´ aj. s R. forrestii var.
repens a získal tak celou řadu kvalitních, většinou svítivě červených a
mrazuvzdornějších výpěstků. Menší namrzání jejich květních poupat souvisí
57
především s jejich poněkud pozdějším nakvétáním. Také známý německý
šlechtitel G. Arends se zabýval vyšlechtěním nízkých rododendronů,
z nejúspěšnější jeho kombinace R. heamatodes x červený kříženec R.
catawbiense vyselektoval několik kultivarů (´Bremen´, ´China Boy´, ´Gnom´),
které uvedla v letech 1959-62 na trh firma G. Böhlje. Jsou maximálně 1 m
vysoké, zpravidla nižší. V letech 1964-72 uvedla firma J. Bruns některé
výpěstky šlechtitele Victor von Martina. Z jeho známějších kříženců s R.
williamsianum se pro naše podmínky ukazuje jako netvrdší kultivar ´Stockholm´,
z kříženců R. forrestii var. repens pak ´Gräfin Kirchbach´. Zatímco angličtí
kříženci R. williamsianum mají po původním druhu typicky drobné, okrouhlé listy
a zakrsle plochý růst, jsou německé výpěstky vesměs poněkud vzrůstnější,
volnější a hrubší v olistění. Nelze ještě přehlédnout šlechtitelské úspěchy
holandské, zejména A. C. Wilgena, který se obzvláště svým růžovým
výpěstkem ´April Glow´ (´Wilgens Ruby´ x R. williamsianum) z r. 1966 zasloužil
o rozšíření barevné stupnice. Světle a temně růžové odstíny byly v r. 1969
vyselektovány z kombinace ´Britannia´ x R. williamsianum (´Karin´, ´Linda´).
V našich kontinentálnějších podmínkách není jejich kvetení každý rok jisté.
Bohužel řada i význačnějších šlechtitelů se dle hiekeho (1985)
nevěnovala nebo dosud ještě nevěnuje celkovému habitu rostlin a jejich olistění
náležitou pozornost. Sebekrásnější kvetení nebo i maximální odolnost nestačí,
když rostlina není také alespoň uspokojivě pohledná svým vzrůstem a
olistěním. Rododendron musí plnit svou estetickou funkci jako stálezelená
rostlina i mimo dobu svého relativně krátkého kvetení.
Dle Hiekeho (1985) z čs. šlechtitelů zdůraznil obzvláště B. Kavka (1962,
1965) také význam uspokojivého habitu, když požadoval robustní přirozený
vzrůst, který činí jakýkoliv řez či zmlazování zbytečným. Důraz také kladl na
bohaté olistění a velké, zdravé listy. Při výběru svých výpěstků se těmito
zásadami také řídil, takže všechny jeho kultivary (vyjma snad výpěstku ´Don
Juan´) mají velmi uspokojivý habitus i olistění. Samozřejmě i ostatní šlechtitelé
– J. Scholz, J. Kyndl aj. Dvořák – usměrňovali svoje selekce podle možnosti
také na tyto závažné znaky. Obzvláště je v tomto směru vyzvednout práci J.
Scholze, jehož kříženci R. smirnowii mají také dobrý habitus i olistění
(především výpěstek ´Aurora´), i když samotný výchozí druh nebývá v těchto
58
znacích vždy uspokojivý.
B. Kavka se dle Hiekeho (1985) snažil pro naše vnitrozemské podmínky
vyšlechtit také mrazuvzdorné a vzhledné zakrslé kultivary. Svá křížení s R.
forrestii var. repens zahájil již v r. 1929, tedy o čtyři roky dříve než německý
šlechtitel D. Hobbie. Jako partnera použil velmi odolný podnožový kultivar
´Cunningham´s White´. Získal pak výběrem tři výpěstky (´Má Vlast´, ´Largo´ a
´Beatrice´), které tvoří husté, stálezelené keříky, 25-40 cm vysoké, plochého
vzrůstu, s listy vejčitými až kopinatými, stále temně zelenými a velkými,
zvonkovitými případně nálevkovitými květy. Jejich kvalita nikterak nezaostává
za prvními, dnes jako klasicky uváděnými výpěstky D. Hobbieho (´Baden
Baden´, a ´Scarlet Wonder´). Bohužel zbytečným otálením došlo k oficiálnímu
pojmenování Kafkových výpěstků až v letech 1962-65, tj. o 6 let později než
pojmenoval Hobbie svého prvního křížence ´Baden Baden´ (1956). Kavka
vytvořil a popsal (1962, 1965) z těchto tří výpěstků samostatný druh (skupinu)
nazvaný Rhododendron x pruhonicianum Kavka. Nesporně náleží mezi tento
mezidruhový kříženec do dnes již dosti obsáhlé skupiny „Repens-hybridů“, která
se svými nejstaršími kultivary liší od podobné skupiny „Williamsianum-hybridů“.
Vzájemným prokřížením však vznikly v posledních letech výpěstky
intermediární povahy. Kavkovy výpěstky představují svou vyšší
mrazuvzdorností, nízkým vzrůstem a růžovými i načervenalými květy stále
esteticky i pěstitelsky hodnotné doplnění této skupiny.
4.4.5.9. Odolnost vůči chorobám
Tomuto hledisku nebyla dle Hiekeho (1985) zatím ve šlechtění věnována
náležitá pozornost. V posledních letech se však nepříjemně až nebezpečně
rozšiřují některé listové skvrnitosti (hlavně Gleosporium, Cercospora aj.) a
obzvláště pak fytoftórové vadnutí (Phytophtora cinnamomi). Šlechtitelé
zahraniční a domácí musí co nejdříve na tuto novou situaci reagovat šlechtěním
na resistenci. Ve šlechtitelské praxi to znamená omezit u asi dvouletých
semenáčků ochranné postřiky na minimum, aby se projevily náchylnější rostliny
zvětšeným napadením listovou skvrnitostí, opadem listů apod. Z dalšího
šlechtění je pak třeba vyloučit všechny méně odolné jedince. Podle Berga a
Hefta (1979) je v této souvislosti také nutné zahájit šlechtění na rozšíření
únosného rozsahu pH v substrátu. Nové výpěstky by měly dobře růst i při
59
větším rozpětí pH a měly by pak býti i méně citlivé vůči fyziologickým poruchám
(chloróze). V tomto směru má šlechtitelská praxe před sebou mnoho práce,
dokonce asi důležitější, v porovnání s prošlechťováním na velikost či barvu
květů apod.
4.5. Použití rodu Rhododendron L. v období první
republiky
4.5.1. Informace v dobovém odborném tisku
Použití rododendronů v meziválečném období na území České republiky
je představeno prostřednictvím článku v dobovém odborném tisku.
Nákupní prameny školkařské Zahradnické (1925)
Dle Macháčka (1925): „Josef Mišák odpovídá čtenářům na dotaz, kde prý
jsou ony keře, o nichž píše, na prodej, kde prý jsou k dostání, má-li je na prodej
on sám atd. Odpovídá, že jsou naše školky v tomto ohledu chudé. Pouze samá
Syringa, Deutzia, Weigelia apod., 20 druhů javorů, jasanů, bříz, olší. Podle jeho
slov zkrátka vše, co se sázelo i před třiceti lety.“
Význam vždy zelených rostlin pro veřejné a domácí zahrady (1925)
Dle Mišáka v Macháčkovi (1925): „Konečně se začíná probouzeti zájem
o vždy zelené rostliny listnaté. Autor se zmiňuje o rododendronu jako o jedné
z nejkrásněji kvetoucí stálezelené rostlině“.
Pěstování rhododendronů a azalek na pokusném rašelinném hospodářství
v Zálší (1929)
Macháček (1921) uvádí, že v tomto článku píšou, že jako většina
novoholandských křovin, tak i rododendrony a azalky rostou v rašelině výborně
a byly v zahradnickém oddělení rašelinného hospodářství v Zálší zkoušeny
s dobrým výsledkem. Tehdejší vybavenost hospodářství v Zálší nebyla moc
vhodná pro teplomilné druhy, a proto zde byly vysázeny pouze ty druhy, které
byly schopny přezimovat ve volně půdě. Autor dále píše, že i tyto druhy ovšem
musely být na zimu přikryty aspoň chvojím, tak aby je sníh nerozlámal. Jako
nejlépe byl ohodnocen Rhododendron catawbiense, Rhododendron
60
´Cunninghamii white´ a Rhododendron ponticum. Mimo to poměrně dobře rostly
i Rhododendron ´Everestianum´ a Rhododendron ´Giganteum´. Oba to jsou
hybridy Rhododendron catawbiense, ale nejsou tak zimuvzdorné jako forma
původní. Z azalek zde byly vyzkoušeny rovněž s největším úspěchem druhy
mrazuvzdorné, a to A. mollis, žlutě kvetoucí a velmi krásná Azalea rustica
´Flore pleno´. Azalea indica a Azalea chinensis, zde pro svou choulostivost
nebyly vysázeny. Sazenice rodu Rhododendron a Azalea, které byly pro
hospodářství v Zálší opatřeny v roce 1908, rostly utěšeně a kvetly každoročně
vždy jeden rok méně a druhý rok více. Podle záznamů jim prospívalo
přesazování vždy po 3 letech na jiné stanoviště. V těchto podmínkách
vysazované rostliny vydržely až do roku 1917, kdy se dostavily neobyčejně
kruté mrazy, až -28°C, které zničily nejen vysázené zástupce rodu
Rhododendron, ale také všechny ovocné stromy, a tak způsobily zánik krásné
zahrady rašelinného hospodářství v Zálší.
Mrazuvzdorné rododendrony pro zahrady (1930)
Dle Macháčka (1930): „S bílými květy: ´Album novum´, v rozvinu
s růžovým nádechem, pak téměř čistě bílý, ´Mad. Carvalho´, bílý se světle
žlutou kresbou, ´Mad. Masson´, bílý se žlutou kresbou (o něco méně otužilý),
´Bismarck´, čistě bílý s červenou kresbou, ´Cunningham White´, čistě bílý se
žlutou kresbou. S květy růžovými: ´Roseum Elegans´, jeden z nejkrásnějších
růžových, ´August´, vážný konkurent předešlé odrůdy, neobyčejně krásný,
tmavě růžový, ´Herme´, lilákově růžový, silného vzrůstu, ´Kate Waterer´, zářivě
růžový se žlutou kresbou, ´Persons gloriosum´, světle růžový. S květy
červenými: ´Caractacus´, jeden z nejotužilejších, červený s nachovou, ´Daisy´,
karmínově červený, ´Desiderius´, zářivě karmínově červený s bílým jícnem,
´Donar´, světle karmezínový, ´Granát´, zářivě karmezínově červený, ´James
Marshall Brooks´, tmavě červený, ´Walter´, nádherně zářivě červený, ´Michal
Waterer´, šarlatově červený, ´Old Port´, načernale červený. Z nových ´Mr. V. H.
Rütgers´, tmavě rubínově červený, ´Van Weerden Poelman´, rubínově červený,
´Mr. P. ten Onden´, světle rubínově červený. S květy lilákovými: ´Catawbiense
grandiflorum´, jasně lilákový, ´Everestianum´, nižší stěsnanější, lilákově růžový,
´Effner´, tmavě fialový, ´Fastuosum Fl. Pl.´, tmavě fialový. poloplný. Zvláště
velkokvěté: ´Cynthia´, zářivě červený, ´Pink Pearl´, světle růžový. Nejsou však
61
dost mrazuvzdorné a vyžadují proto chráněné místo. Drobnokvěté: R.
myrtifolium, jemně růžový, vykvétající již v březnu až dubnu, R. ferrugineum,
nízký, růžový, vykvétá v červnu až červenci, R. hirsutum, zářivě růžový, vykvétá
v červenci, R. praecox, karmínově růžový, vykvétá v březnu až dubnu, R
daphnoides, růžový, lilákově nachový. Veškeré drobnokvěté druhy jsou
naprosto mrazuvzdorné a hodí se zcela dobře i do větších alpinek“.
Několik nových cenných rododendronů, (1930)
Podle Macháčka (1930): „Rhododendron hybridum se těší stále většímu
zájmu a je proto stále více rozšiřován v zahradách, kde se na vhodných
místech v době květu velice krásně uplatňuje. Rozhodně však nemá být
vysazován na místech úplně výslunných, kde nasazuje sice více poupat, kvete
tudíž také více, ale trvá-li slunečno, květy nemají dlouhého trvání. Lépe se proto
daří v polostínu. Od té doby, co byly vypěstovány hybridy, které snášejí za
příznivějších podmínek naše zimy docela dobře, věnují jim někteří pěstitelé
stále více pozornosti. A tak dnešní sortiment velice krásných a vděčných odrůd
byl poslední dobou obohacen o několik nových odrůd, které zasluhují, aby na
ně bylo upozorněno. Jsou to: ´Alice´, s velkými okolíky velkých květů, tmavě
pleťového růžového zbarvení, o něco tmavější než ´Pink Pearl´, ´Brittania´,
s velkými, nádhernými, šarlatově karmínově červenými květy, podobající se
květům ´Gloxinii´, tato odrůda byla poctěna velkou cenou. Dále ´Corona´,
nižšího vzrůstu s velkými, lososově červenými květy, ´Counthes of Athole´,
zajímavá odrůda s květy skvostně lilákově slézově růžovými ve velkých
okolíkách. Roste silně. ´Dr. Endtz´, s květy tmavě karmínově růžovými, nižší,
s temně zeleným olistěním. ´Dr. V. H. Rutgers´, ohnivě anilinově červená,
silného, ale hustého vzrůstu, kvete velice hojně. ´Mad. De Bruyn´, novinka,
zlepšení odrůdy ´Doncaster´, ma výstavách a soutěžích oceněná zlatou
medajlí. ´Mad. Pierre Moser´ s velkými, čistě růžovými květy, také pro pěstování
v hrnkách a rychlení. ´Mrs. P. Den Ouden´, ohnivě karmazínová, silného
vzrůstu, kvete velice hojně. ´Pink Pearl´, nejkrásnější odrůda s pleťově
růžovými květy, roste nízko a kvete velice hojně. Lze jí výborně rychliti.
´Princesse Juliana´, s velkými okolíky jasně čistě růžových květů. ´Prof. Hugo
de Vries´, tmavěji růžově zbarvená než u ´Pink Pearl´, stejně velko- a hojně
kvetoucí. ´Unknown Warrior´, s velkými, nádherně tmavě červenými květy ve
62
velkých okolících. ´Wightil´, s květy převislými, zvonkovitými, barvy jemně žluté
a karmínově skvrnité na vrchní straně a s nachovými prašníky“.
4.5.2. Význam Průhonic pro zavádění rododendronů
do kultury
Svoboda (1967) uvádí, že A. Silva Tarouca věnoval rododendronům
velkou pozornost patrně i z popudu C. Schneidera. Vysvítá to ze zlomků
korespondence, z objednávek a poznámek. Sám také líčí (ST 1927) jak jej
četba díla J. G. Millaise (Rhododendron and the various Hybrids, 2 sv. London,
Green and Co 1927 a 1924) vyvedla tak z rovnováhy, že po celé dny musel
myslet jen na rododendrony. V díle citovaný výrok G. Forresta, že botaničtí
sběratelé využili v pravé domovině pěnišníků v západočínských pohořích jen
okrajů jej přesvědčila, že nejbližší budoucnost přinese přátelům zahrad a
milovníkům pěnišníků netušené radosti. O rozšíření nových cenných druhů do
zahrad pečovala v Anglii Royal Hoeticultural Society, BZ Kew, Bz Edinburgh aj.
Ovšem druhy, které platí za odolné v Anglii, nehodí se zdaleka pro
středoevropské podmínky, takže zde museli šlechtitelé tyto nově objevené
poklady teprve zpřístupnit. To také učinila firma Seidel v Grüngräbchenu, která
poprvé vyšlechtila hybridy docela odolné v našem klimatu. Ty jsou také
základem dnešního průhonického sortimentu a pak kříženci zde vzniklí.
Dále Svoboda (1967) uvádí, že s výsadbou rododendronů se započalo
v parku koncem minulého století. Přesný počet rododendronů, které byly tehdy
v parku vysázeny, není již znám. Podle zpráv některých pamětníků (např.
inspektora Zemana) se dá soudit, že jich bylo hodně a jejich rozmístění se také
krylo s dnešním. Z té doby se dochovaly rododendrony: „Na podzámecké louce“
odd.6 a 8: R. Molle, R. Flavum, „U Jírů“ odd.9: skupina Seidlových
rhododendronů: ´Albert´, ´Alfred´, ´Bibber´, ´Carola´, ´Darius´, ´Delila´, ´Donar´,
´Desiderius´, ´Eidam´, ´Erich´, ´Etzel´, ´Genoveva´, ´Von Oheim Woislowitz´,
´Duke of York´, ´Hugo Koster´. „Na hlavní vyhlídce“ (odd. 30 a 32) skupina
hybridních forem R. catawbiense. Podél Botiče v odd. 33: kříženci R. ponticum
L. „V ohrádce“ odd. 54: R. callendulaceum, R. flavum, R. Occidentale, R.
vasseyi, „Na Chotobuzi“ odd. 63: R. ´Cunningham White´ v mohutných
exemplářích. Kolem roku 1910 byl vyséván v zahradě DS rhododendron ze
63
sběrů C. Schneidera na Kavkaze (DS 1910), hlavně z Murgulsu (R.
caucasicum, R. ponticum, R. flavum, R spec., semeno vzešlo vesměs silně,
takže byly tu značné počty semenáčků), dále od Wilmorina z Paříže (R.
kewense). V dalších letech mezi 1911 až 1916 byly provedeny výsevy semene
získaného od Seidla z Grüngräbchenu (R. altaclarensis hybr., R. catawbiense
hybr., R. molle, R. smirnowii hybr.), dále z BZ Vídeň (R. arboreum aj.s. z Indie,
220), od Wilmorina z Paříže (R. chartophyllum, 1000, R. spec.), od fy Regel &
Kesselring v Petrohradě (R. dahuricum, s. od Ochotského moře, R. laponicum,
R. spec. s. vých. Ruská Asie, R. spec s. Wilson, 3krát, aj.), dále z Malé Asie od
Hartmanna (R. ponticum v. brachycarpum), z Kavkazu – Tiflis (R. smirnowii, R.
ungerni), od Taqueta z Koreje (R. spec. 1800 m a 1900 m, R. spec. 3krát) a
konečně sebrané v Průhonicích (R. molle, R. vaseyi). V alpinu se v roce 1921
uvádějí: R. myrtifolium, R. racemosum, R. poukhanense, jakož i odolní kříženci
ve všech barvách a rozličné (v tom i žluté) druhy nové ze západní Číny, jejichž
botanické jméno nebylo ještě spolehlivě stanoveno (CS 1921). V roce 1923 se
tu všude vzpomínají hnízda nových malých zakrslých rododendronů, jejichž
hodnota se zkouší. Vznikly ze semene došlého z čínské cesty C. Schneidera
(K. Forster 1923). V letech 1922 až 1924 bylo vyséváno semeno získané
z Arnold Arboreta (1922, R. japonicum, R. obtusatum), BZ Edinburg
(1923+1924 výsev asi 20+11 druhů n. odrůd), BZ Montpellier (R. ferrugineum,
R. hirsetum, R. kamtschatocum, R. mucronulatum, R. parvoflorum, R.
occidentalis, R. ponticum, R. vaseyi), od H. Hesse-Weener (1923 výsev 25
druhů, zvl. R. caucasicum hybr., R. mollis ´Humbleton´, R. japonica ´Hinode
Giri´ aj.). V roce 1927 má rod v parku 26 položek a tyto druhy, stejně jako
pěnišníky uvedené v popisech z roku 1921 a 1929 (ST 1921, ST 1929) jsou
shrnuty v následujícím seznamu. V jiném seznamu z roku 1929
(korespondence) je uvedeno 272 položek pěnišníků, z toho ale 108 má buď je
čísla podniků, ve kterých byly zakoupeny, nebo nejsou blíže označeny. V roce
1929 se podle jiného seznamu vysazovalo kolem 320 rododendronů, v tom R.
´Cunningham´s White´, 35 Azalea mollis v dr. (na nádvoří) a čet. Jiné, vesměs
z DS. V roce 1931 se uvádí 178 druhů rododendronů, 13 variet a 12 kultivarů
s údaji o počtu kusů (´Cunnigham´s White´ 335). Kolem roku 1930 nabízela
zahrada DS kolem 30 rododendronů a kolem 10 azalek, mezi nimi např. také R.
64
spec. č. 60-90, popsán jako podobný R. decorum, krásný pěnišník z Číny
s bílým a růžovým květem. Vedle toho byly v zahradě DS četné nové pěnišníky.
Kromě sběrů C. Shneidera také kolekce sběratele Rocka, vedená pod čísly
sběratele (mnohé ovšem identické s rostlinami svěratele E. H. Wilsona). V této
sbírce měl rododendron sta různých čísel, takže nepojmenované čínské variety
šly do set krásných druhů a odrůd, a počítalo se, že budou v nejbližší době
postupně uvolněny z kultur a dány do expedice (FZ 1930). Nepochybně byly
také vyexpedovány a mnohé se dostaly i do parku. Silva Tarouca v průběhu let
získal semeno pěnišníků od rozličných znalců a firem, tak napřed od kdysi
proslulé firmy Simon Louis (Platiéres u Metzu), pak z Morton-Arboreta a
posléze od prof. Dr. Smitha, vynikajícího znalce pěnišníků, hlavně těch druhů
které sebral Forrest na svých posledních cestách. Řadu mladých rostlin dostal
dále od sběratele Axel Ohlsena, které zase vznikly ze semene sebraného
Rockem a Kingston-Wardem, ty byly méně odolné než rostliny vypěstované ze
semene Forrestova. Není ovšem nic nového, že pěnišníky vypěstované
z takového semene, které se od mlada musely zvykat na drsnější klima, jsou
otužilejší (pokud nezanikly v nejranějším mládí), a lépe se daří než originální
rostliny získané z mírnějších oblastí, která za leta zchoulostivěly v mírném
oceánském klimatu Anglie, Holandska a Dánska. (ST 1922). Podle zkušeností
které byly získány s malolistým rododendrony, které již ve 2-3 roce kvetou,
mohly být vysázeny v alpinu a pozorovány (velkolisté byly vesměs ve školce,
zatím nemohly být do parku vysázeny) a jsou docela odolné k zimě, byla
zkoušena celá řada a jsou uvedeny také v seznamu (ST 1922). Protože ale
všechny rododendrony jsou citlivé na prudké zimní slunce je vždycky lépe
vysazovat je v polostínu, v ochraně skály, jehličnatých stromům klečí, které
většinou dorůstají větší výšky než je nám milé (ST 1922). Sorty pro extrémní
klima doporučuje z neopadavých: R. preacox, R. catawbiense, R. fortunei, R.
imbricatum, R. smirnowii, R. ´Cunnigham´s White´ ještě R. campanulatum, R.
aeruginosum, R. apodectum, R. auriculatum, R. brachycarpum, R.
macrophyllum, R. caucasicum, R. cinnabarinum, R. degronianum, R. discolor,
R. haemaleum, R. haematodes, (ještě vzácný jeden z nejkrásnějších čínských
pěnišníků), R. makinoi, R. maximum, R. micranthum, R. ponticum, R.
rubiginosum, R. ungernii, R. yannanense. Z nichž mnohé mají malou okrasnou
65
hodnotu a mají význam jen pro sběratele (ST 1922).
Dle Svobody (1967) Silva Tarouca (1922) uvádí druhy, které se mu
dosud nepodařilo získat, které ale doporučuje: R. cremastum – R.
campylogynum var. Cremastum Davidian, R. diacritum, R eleagnoides = R.
lepidotum, R. idoneum, R. litangense, R. nivale, R. polycladum, R. rupicola, R.
tapetiforme, R. thymifolium. Roku 1940 vysázeno na Chotobuz do vyhlídky 72
azalek: R. molle a kříženci jako ´Eliška Přemyslovna´, ´Zora´, ´Márinka´,
´Zdenka´, ´J. C. van Tol´, pak A. ledifolia, A. pontica (14 ks), R. vaseyi, R.
gandavense (´Hugo Hardijzer 1´, ´Ignea Nova´, ´Wilhelm´, ´Nancy Waterer´), R.
arborescens, R. calendulaceum, R. occidentale a několik neurčených. Roku
1941 na jaře vysázeno na nádvoří R. praecox (3), R. hybridum (1), semenáče
z parku (7) a 6 jiných (´Peter Koster´, ´Mrs. Charles Pearson´, ?). roku 1944
vysázeno na Chotebuz do kulis vyhlídky R. molle a R. flavum (18 ks), na
Chotobuz R. hybridum, kříženci Dr. Kavky (189 ks) a 35 jiných. V roce 1927
vysazovány do č. 4 R. smirnowii (32 ks), R. schlippenbachii (63 ks) a R.
hybridum (39 ks). V roce 1951 bylo na jaře vysázeno na Chotobuz: R. smirnowii
(16 semenáčů) a řada roubovanců (´Corry Koster´ 13 ks, ´Darius´ 13 ks,
´Daphne´ 6 ks, ´Farnese´ 1 ks, Ingeborg 1 ks, ´Duc of York´ 1 ks, ´Bibber´ 2 ks,
´Prof. Sargent´ 23 ks, neurčené 19 a 17 ks, R. ´Cunningham´s White´ (405 ks
z řízků). Rododendrony se pak dále nakupovaly a jinak získávaly. Například
roku 1936 došlo státním pokusným objektům 10 různých kultivarů od M.
Kostera apod. Mnohé z těchto zásilek byly určeny pro pokusy a do parku se
nedostaly. Do parku bylo pak vysázeno mnoho semenáčů. V roce 1937 na jaře
bylo vysazeno ze zahr. VÚOZ do hlavní skupiny v alpinu R. hybridum (21
semenáčů), R. ferrugineum (2 ks), R. molle a R. ponticum (7+4 ks), R.
tapetiforme (31 řízků). V roce 1938 vysázeno 152 semenáčů ze zahrady VÚOZ
pod Fořtovnou nad rybníčky na sev. svah Chotubuze. V roce 1954 na jaře
vysázeno z květ. Zahrady do Obory k magnetické stanici R. canadensis (60 ks),
R. carolinianum (15 ks), a na Chotobuz R. dahuricum (16 ks), R. praecox (6 ks),
R. ponticum (220 ks), R. hybridum (110 ks do st. odd. 14, 18, 19). Roku 1957
na jaře vysázeno do odd. 30b R. hybridum: ´Alfred´ 4 ks, ´Darius´ 9 ks, ´Eidam´
7 ks z květ. zahr. a R. obtusum (200 ks). Do odd. 23b vysázeno R. dahuricum
(10 ks), R. praecox (30 ks). Do odd. 11d R. hippophaeoides (10 ks), R.
66
impeditum (3 ks), do 11f přesazen 1 R. metternichii a 4 R. smirnowii. Roku 1960
na jaře byly vysázeny z květ. zahrady: do odd. 23 R. viscosum (11 ks), R.
yedoense x R. ledifolium, do odd. 28c: R. hybridum ´Hugo Koster´ 1 ks, ´Poem´
1 ks, ´Prince Albert´ 2 ks, R. strigillosum 1 ks. Do odd.28d: R. smirnowii 17 ks,
do odd. 29b R. hybridum ´Erich´ 1 ks. Výsadby do parku byly tedy početné,
kontrola výsadeb a šetření o ztrátách jsou ale nepravidelné a náhodné. Jediná
péče, která se poskytovala rododendronům v Průhonickém parku, bylo
provádění nastýlky dubového listí na zimu a vylamování semeníků po odkvětu.
Protože jsou většinou jedovaté, netrpí tolik okusem a nebylo nutné chránit je
před zvěří. (J. Scholz 1958). V tuhých zimách, ve kterých i půda silně promrzá,
namrzají i nejotužilejší odrůdy. V tuhé zimě 1928-1929 v Průhonickém parku
mnoho odrůd ztratilo všechny části, které byly nad sněhem. Poměrně dobře ale
zregenerovaly z částí chráněných vysokou sněhovou pokrývkou, takže v roce
1936 měly větší rozměry než před rokem 1929. Avšak tuhé zimy 1939-1940 a
1940-1941 je zase značně poškodily (J. Scholz 1958). V zimě 1939-1940
zmrzly úplně R. linearifolium (listy zdola ale rašily), dobře přezimovaly a jen na
zvláště exponovaných místech byly poškozeny: R. atlanticum, R. obtusum
kaempferi, R. molle, R. ponticum (luteum Sweet), R. vaseyi, R. viscosum.
Drobnolisté rododendrony přezimovaly dobře, např. R. fastigiatum, R.
ferrugineum, R. hirsutum, R. hippophaeoides, R. flavium (chryseum), a R.
tapetiforme, namrzlé listy měly R. cinnabarinum a R. impeditum, až k zemi
nemrznul R. intricatum, ale zespoda rašil. Z velkolistých druhů byly poškozeny
listy a lýko u R. catawbiense, R. hybridum ´Chevalier Felix de Sauvage´, ´Mrs.
E. C. Stirling´ (BK 1940). V zimě 1955-1956 také zmrzly choulostivější
pěnišníky a některé hybridy. Všechny tyto starší keře byly pak seřezány u
země. Ostatním i otužilým druhům zmrzly květní pupeny, některým namrzly i
jednoleté výhonky, nebo měly popálené listy, což ale nemělo vliv na další růst.
Postiženy byly i R. ´Cunningham´s White´, R. schlippenbachii, R. dahuricum, R.
praecox, R. kaempferi, R. molle (A.) a R. flavum. Na chráněných místech
vydržely R. catawbiense a kříženci Dr. Kavky R. decorum x R. hybridum
´Caractacum´, jakož i některé R. mollis (A.) a R. flavum. Mrazem nedotčeny
zůstaly i na exponovaných místech kříženci prof. J. Scholze R. smirwonii x R. h.
C. S. Sargent, z tohoto křížení vypěstované keře, vysázené do skupin na
67
Chotobuzi a na sev. svahu Glorietu, jsou proti mrazu zcela odolné (FK 1956).
Všechny rododendrony jsou citlivé ke škodlivým účinkům prudkého zimního
slunce, a proto je nejlépe je vysazovat v polostínu, v ochraně skály, jehličnatého
stromu nebo klečí. Smrky se k tomu nehodí, protože mají povrchové kořeny
zasahující na neuvěřitelné vzdálenosti, když dosáhnou k pěnišníku, pronikají do
lehké země jako hustá plst vyplňují jámu a odnímají pěnišníkům všechnu
potravu a vlhkost, a tak je posléze zahubí. Při výsadbách pěnišníků se
používalo poloviny rašeliny a poloviny listovky s drnovkou a pěnišníkům se
dařilo výtečně, ovšem za předpokladu, že byla půda dobře drenovaná hrubým
potočním pískem nebo drobným štěrkem. V suchém počasí musí dostat
rododendrony dostatek vody, aby balíky kořenů nikdy nevyschly. Tomu se
bránilo tak, že kolem kořenového nákrčí se pokrývaly vrstvou suchého listí nebo
smrkového a borového jehličí. Tato pokrývka vydrží po leta a obnovovala se po
zetlení, nebo když byla větrem odváta nebo ptáky roznesena. (ST 1922) Zvláště
v zahradnictví nesmíme dopustit, aby z místních pozorování se vytvářela
všeobecně platná pravidla. (ST 1922) Odolnost pěnišníků je většinou mnohem
větší než se o ní soudí. Silva Tarouca (1922) podle svých zkušeností říká, že
kříženci i četné botanické druhy u nás v obchodě nabízené jako odolné k zimě
mohou vydržet i tuhé zimy když se s nimi správně zachází. Také o půdě, která
se hodí pro pěnišníky, jsou předsudky, které mnohého zahradníka odradí. Víra,
že se rododendronům daří jen na rašelině, opustí každého, kdo jednou
obdivoval spousty květů, které jejich keře každoročně vytváří. Každého musí
napadnout, že takové množství květů i pohotovost k jejich tvorbě nedá se
natrvalo vydolovat z velmi chudé rašeliny. Nemá-li se rostlina vyčerpat a zajít,
pak nestačí vylámat od odkvětu semeníky, musí se především pečovat o
dostatečnou výživu z půdy: Potřebě výživy v prvních letech odpovídá listovka,
dobrá kompostová zem smíšená s pískem asi s 30-50 díly odležené rašeliny.
Pak musíme pomoci občas přidáním listovky a příležitostnou zálivkou kořenů
kravskou močůvkou v zimě za sněhu nebo na jaře za deště. Vápnité půdy snáší
jen málo rododendronů (ST 1922). Rododendrony vyžadují vždycky polostinnou
polohu. Poučen škodami vysazoval Silva Tarouca pěnišníky pokud možno na
severní svahy vyvýšenin, vyšších skupin jehličin nebo budov. Pokud se musí
vysazovat ve slunnější poloze, vyžadují bohatší zavlažení. Přílišné zalévání
68
může ovšem škodit, stagnující mokro značí jistou smrt (proto je nutná dobrá
drenáž) Naopak zase nelze zalévat příliš málo, kořenové baly nesmí nikdy
docela vyschnout (ST 1922). V zimě třeba chránit pěnišníky spíše před sluncem
než před zimou, těsné zabalení slámou, rákosem, nebo klestem absolutně
nesnášejí. Stačí dobré pokrytí půdy suchým listem nebo starým zetlelým
hnojem lehké opíchání keřů větvemi jedlovými nebo smrkovými k ochraně proti
větru a hlavně zimnímu slunci, které je jim nebezpečnější než zima. Takto
ošetřeny jsou docela odolné k zimě i v nepříliš mírném klimatu středních Čech
mnohé botanické druhy, o nichž ročenka anglické rododendronové společnosti
výslovně poznamenává, že se dobře daří jen na záp. pobřeží a v teplých
zahradách uvnitř Anglie. Lze to vysvětlit tím, že zde byly vypěstovány tyto druhy
ze semene a od začátku se otužovaly. Také rostliny, které byly vypěstovány ze
semene nejkrásnějších hybridů, rostly bujněji a byly odolnější než originální
rostliny získané ze zemí s mírnějším klimatem. Ostatně i tyto velkokvěté
hybridní druhy získané z Anglie, Francie nebo Holandska utrpěly poněkud jen
v prvních tužších zimách po výsadbě. Po energickém seříznutí vyhnaly bujně a
zdají se být od té doby docela aklimatizovány (ST 1922). Přílišná úzkostlivost
není tedy namístě. Riskováním lze tu získat, zkoušet je tu víc než studovat.
Každá dobrá věc stojí oběti ale radost vidět jak se dobře daří mnohý pěkný
druh, který se označoval za choulostivý, odškodní bohatě za ztrátu několika
druhů, které neobstály přes všechnu vynaloženou péči. Snad spíše suché a
kontinentální klima středních Čech se svými pravidelně horkými léty působí, že
tu prýty lépe vyzrají a jsou odolnější. Pravda ale je, že také mnohé
rododendrony, kterým se tu dobře daří, jako např. krásný hybrid ´Pink Pearl´ se
neosvědčil v krajinách Německa klimaticky málo odchylných. Není tedy dobře
dávat pěnišníky do jednoho pytle (ST 1922). Pěnišníky a jehličnany nejlépe
přečkají ´jarní krizi´ když mají na podzim dostatek vody, když nejdou do zimy
suché. T. J. H. Seidel (1922) to dokládá příkladem po zimě 1931-1932: keře
rododendronů stejné sorty a velikosti rostou v Grüngräbchen pod podrosty
borovice a smrku i ve volnu. Jarní krizi 1929 skoro všechny exempláře rostoucí
v ochraně lesa byly zničeny, kdežto ve volnu měly jen hnědý list. Na jednom
svahu v Průhonicích pozoroval pod ochranou velkého smrku Rhododendron
´Cunningham´s White´, těsně ve volnu stejnou sortu. Chráněná rostlina byla
69
úplně hnědá, rostliny ve volnu byly ale zdravé. V obou případech byly chráněné
rostliny svými „ochránci“ docela vysušeny a vykořistěny, a proto na jaře zanikly.
4.5.2.1. Šlechtění v Průhonicích
V Průhonicích dle Svobody (1967) vznikla řada nových odrůd
rododendronů. Jejich křížením se zabýval již Silva Tarouca, jak plyne
z poznámek z r. 1936 a i F. Zeman. Ovšem záznamy o těchto pokusech nejsou.
Další křížení prováděl B. Kavka kolem r. 1930 a to R. molle x R. flavum (podle
údajů v Zahrad. slovníku bylo použito také R. gandavense) a vznikly tak
kultivary ´Dona´, ´Eliška Přemyslovna´, ´Márinka´, ´Zdena´, ´Zora´. Byly
vysazeny na Chotobuzi, dnes tam ale z neznámých příčin nejsou.
Nejvýznamnější kříženci, vzniklí v tomto období jsou A. mollis ´Bobík´(B. Kavka
1933), A. mollis ´Dagmar´ (B. Kavka 1933), A. mollis x A. ponticum ´Mami´(B.
Kavka 1933), A. mollis ´Šárka´(B. Kavka 1933), A. mollis ´Zdena´(B. Kavka
1933), A. mollis ´Eliška Přemyslovna´(B. Kavka 19.). Jiné křížení prováděl B.
Kavka a K. Zatkalík a to druhů R. yedoense poukhanense x R. mukronatum.
Z četných kříženců byly pak vybrány 4 typy (B. Kavka 1954).
V Průhonicích bylo dle Svobody (1967) během 80 let nashromážděno
mnoho rododendronů a jejich dnešní zdravotní stav je celkem dobrý. Evidence
výsadeb ovšem schází, nedochovala se, jmenovky se ztratily, takže se nedají
rozlišit výpěstky ze semene, z míst přirozeného výskytu, ani ty, které přivezl ze
svých cest C. Schneider aj.
70
5. Metodika práce
Rozborová část je sestavena na základě jednotlivých cílů práce.
1. Analýza základního sortimentu do roku 1938
2. Analýza dobového sortimentu
3. Analýza sortimentu, který byl za období první republiky pěstován
v Průhonicích
4. Srovnání dobového sortimentu se současným
5.1. Analýza základního sortimentu do roku 1938
Zpracované dle následujících autorů a publikací: van Gelderen and van
Hoey Smith (Rhododendron Atlas, 1992) [1], Krüssmann (Rhododendren –
Andere immergrüne Laubgehölze und Koniferen, 1968) [5], Albrecht and
Sommer (Rhododendron, 1991) [3], Hillier and sons (Hiller´s Manual of Trees &
Shrubs, 1970) [7], Hieke (Československé šlechtění rodu Rhododendron L.,
1985) [6], Hieke (Lexikon okrasných dřevin, 1994) [4], Hieke (Acta Průhoniciana
49 – Vyhodnocení první etapy sortimentu stálezelených velkokvětých kultivarů
rodu Rhododendron L., 1984) [9], Hoffman et al. (List of names of woody plants,
2010) [10], Heike (Stálezelené rododendrony, 2005) [2] a Dostalková
(Rododendrony, 1981) [8]. Jednotliví autoři jsou v příloze č. 1 uvedeni pod
přidělenými čísly v hranatých závorkách. V tabulce jsou zobrazeny pouze ty
nejdůležitější přírodní taxony a sorty od počátků evropského šlechtění (první
polovina 19. stol.) až do roku 1938. Jedná se o sortiment pěnišníků, jehož
použití a význam byl určený pro evropské poměry. Jsou to kultivary
rododendronů, které byly vyšlechtěné především v Evropě, ale i v jiných
částech světa. Některé položky nemají přiřazenýžádný rok vyšlechtění, jelikož
nebyl dohledán. Z tohoto důvodu není zaručené, jestli byly vyšlechtěny do roku
1938. Tato část práce byla vypracována v programu Microsoft Excel.
71
Struktura tabulky je následující:
1. Název
2. Skupina kultivarů
3. Výška rostliny
4. Doba Kvetení
5. Základní barva květu
6. Poznámka k barvě květu
7. Kresba květu
8. Mrazuvzdornost
9. Původ
10. Šlechtitel
11. Rok vyšlechtění
12. Místo vyšlechtění
5.1.1. Název
V této části tabulky je znázorněn název vybrané položky, který je složen
především z rodového, druhového a odrůdového jména. V některých případech
je zde uveden i podrod, sekce, podsekce a poddruh. K názvům přírodních
taxonů jsou přiřazeni autoři jejich označení. Dohledané taxony (jméno kultivaru,
přirodní druh, poddruh, varieta) jsou sjednoceny dle zdroje č. 10.
5.1.2. Skupina kultivarů
V této části jsou zařazeny dohledané taxony do skupin dle zdroje č. 10.
5.1.3. Výška rostliny
Tato část tabulky znázorňuje u přírodních taxonů jejich nejvyšší
naměřenou výšku ve své domovině a u vyšlechtěných kultivarů jejich nejvyšší
naměřenou výšku v našich podmínkách. Výška je uváděna v odvozených
jednotkách SI (m).
72
5.1.4. Doba kvetení
Tato část znázorňuje dobu kvetení jednotlivých taxonů. Měsíce jsou
znazorňovány pomocí římských číslic (I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XI, XII).
5.1.5. Základní barva květu
V této části jsou znázorněny základní barvy květu jednotlivých taxonů.
K barvám jsou přiřazeny zkratky:
Bílá – B
Červená – Č
Fialová – F
Krémová – K
Modrá – M
Oranžová – O
Růžová – R
Žlutá – Ž
5.1.6. Poznámka k barvě květu
Tato část znázorňuje podrobnější popis barvy květu, aroma, popřípadě i
ostatních atributů konkrétních taxonů.
5.1.7. Kresba květu
V této části jsou zobrazeny popisy základních kreseb květů jednotlivých
taxonů.
5.1.8. Mrazuvzdornost
Zde je uvedena mrazuvzdornost taxonů, které byly otestovány v našich
klimatických podmínkách. Data byla čerpána pouze od českých autorů. Pramen
č. 8 neuvádí směrodatnou stupnici. Pramen č. 2 uvádí stupnici:
1. Rostliny neuspokojivě mrazuvzdorné (do -15 °C)
2. Rostliny přiměřeně mrazuvzdorné (do -18 °C)
3. Rostliny uspokojivě mrazuvzdorné (do -20 °C)
73
4. Rostliny dobře mrazuvzdorné (do -24 °C)
5. Rostliny velmi dobře mrazuvzdorné (do -24 °C)
5.1.9. Původ
Táto část zobrazuje kombinaci taxonů, ze kterých byl vyšlechtěn
konkrétní kultivar. Jako první je uvedena otcovská a jako druhá mateřská
rostlina. U přírodních taxonů (druhů, poddruhů, aj.) je zde uveden areál
přirozeného výskytu.
5.1.10. Šlechtitel
V této části je uvedeno jméno šlechtitele, společností nebo šlechtitelů,
kteří se spolupodíleli na vyšlechtění konkrétní odrůdy.
5.1.11. Rok vyšlechtění
Zde je uveden rok vyšlechtění či objevení. V případě vyšlechtění nového
výpěstku je rokem myšleno jeho zveřejnění, nikoli zahájení šlechtění. V případě
přírodního taxonu rok objevení.
5.1.12. Místo vyšlechtění
V poslední části je zobrazena lokalita šlechtitelské stanice, školky či
místa, kde byla odrůda vyšlechtěna.
74
5.2. Analýza dobového sortimentu
Zpracované dobové zdroje jsou z let 1918 až 1938 z území dnešní
České republiky. Nahlíženo bylo pro porovnání i do zdrojů z dobového
Německa, Itálie, Francie a Holandska. Jedná se o nabídky nejvýznamnějších
školkařských firem daného období. Tato část byla vypracována v programu
Microsoft Excel. Zpracován byl seznam těchto pramenů:
BRATŘÍ SCHÜTZOVÉ, 1927: Zimě odolávající rhododendrony a azalky T. J.
Rudolfa Seidla v Grüngräbchenu v Sasku, Zástupcové pro Československo
1927-1928. – Olomučany u Blanska.
EISENBERGSKÉ ŠKOLKY STROMOVÉ, 1933: Katalog podzim 1933 - jaro
1934. – Jezeří u Chomutova.
EISENBERGSKÉ ŠKOLKY STROMOVÉ, 1937: Katalog podzim 1937 - jaro
1938. – Jezeří u Chomutova.
HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1933: Seznam a ceník,
podzim 1933. - jaro 1934. – Bystřice pod Hostýnem.
HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1934: Seznam a ceník,
podzim 1934. - jaro 1935. – Bystřice pod Hostýnem.
HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1935: Seznam a ceník,
podzim 1935. - jaro 1936. – Bystřice pod Hostýnem.
HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1937: Seznam a ceník,
podzim 1937. - jaro 1938. – Bystřice pod Hostýnem.
JAROSLAV KOLÁŘ, ZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ A ZAHRADNICKÝ, [1938]: Náš
ceník stromů, keřů a růží. – Dolní Skrýchov.
JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1926: Molitorov,
ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1926-1927. –
75
Molitorov u Kouřimě.
JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1932: Molitorov,
ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1932-1933. –
Molitorov u Kouřimě.
JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1933: Molitorov,
ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1933-1934. –
Molitorov u Kouřimě.
JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1937: Molitorov,
ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1937-1938. –
Molitorov u Kouřimě.
JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1938: Molitorov,
ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1938-1939. –
Molitorov u Kouřimě.
JINDŘICH VANĚK ČSL. SEMENÁŘSKÉ ZÁVODY, 1937: Ceník. – Praha.
JOSEF FUNDA, RŮŽOVÉ A STROMOVÉ ŠKOLKY, 1931: Ceník a seznam
1931-1932. – Velim.
JOSEF KRAUS, 1937: Zahradní zahrádkářům. – Velvary.
JOSEF MAZÁNEK, [?] : Ceník velkozávodu školkařského. – Soudná u Jičína.
JOSEF MAZÁNEK, 1929: Ceník velkozávodu školkařského 1929-1930. –
Soudná u Jičína.
JOSEF MAZÁNEK, 1935: Ceník velkozávodu školkařského 1935-1936. –
Soudná u Jičína.
JOSEF MAZÁNEK, 1936: Ceník velkozávodu školkařského 1936-1937. –
Soudná u Jičína.
JOSEF MAZÁNEK, 1938: Ceník velkozávodu školkařského 1938. – Soudná u
Jičína.
76
JOSEF VANĚK, ZAHRADNÍ ARCHITEKT, MAJITEL VELKOZÁVODU
ŠKOLKAŘSKÉHO A ZAHRADNICKÉHO, 1935: Průvodce zahradou. –
Chrudim.
JOSEF VANĚK, ZAHRADNÍ ARCHITEKT, MAJITEL VELKOZÁVODU
ŠKOLKAŘSKÉHO A ZAHRADNICKÉHO, 1936: Průvodce zahradou, 1936-
1937. – Chrudim.
JOSEF VANĚK, ZAHRAD. ARHITEKT, [1938]: II. Ovocnictví. – Chrudim.
JURÁK A SPOL., MOR. SEMENÁŘSKÝ VELKOOBCHOD, 1938: Zvláštní
nabídka semen květinových a zeleninových k letnímu setí. – Brno.
K. MAŠEK VELKOZÁVOD ZAHRADNICKÝ, ŠKOLKAŘSKÝ A
SEMENÁŘSKÝ, 1935: Ceník 1935. – Turnov.
KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1929: Katalog podzim 1929 – jaro 1930. – Žehušice u
Časlavě.
KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1930: Katalog podzim 1930 – jaro 1931. – Žehušice u
Časlavě.
KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1933: Katalog 1933-1934. – Žehušice u Časlavě.
KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1935: Katalog 1935-1936. – Žehušice u Časlavě.
KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1938: Katalog 1938-1939. – Žehušice u Časlavě.
SEMENÁŘSKÉ ZÁVODY AGRASOL A.S., 1939: Semena, která přinášejí
úspěch. – Praha.
SVAZ ŠLECHTITELŮ ROSTLIN, 1936: Semena, osivo, sadba, Jaro 1936. –
Přerov.
THEODOR VOLF, 1938: Velkoobchod semeny. – Opava.
THOMAYEROVY STROMOVÉ ŠKOLKY, 1932: Ceník a seznam ovocných i
okras. stromů a křovin, růží, konifer a vytrvalých květin. – Říčany u Prahy.
77
VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ VIKTORIA SPOL. S R. O., 1936: Ceník a
seznam 1936-1937. – Želešice u Brna.
ZEMĚDĚLSKO-ZAHRADNICKÝ PODNIK V ČAKOVICÍCH U PRAHY,
MAJITEL ING. OTAKAR SAMOHRD, 1927: Ceník. – Čakovice u Prahy.
PRIMO BALDACCI E FIGLI, 1937: Piante, 37. – Pistoia.
M. KOSTER & SOEHNE, 1938: VERKAUFS - UND VERSANDBEDINGUNGEN DES
HOLLÄNDISCHEN PFLANZEXPORTVERBANDES 1938-1939. – Boskoop.
GEORGE JACKMAN & SONS, 1923: Plant catalogue 1923-1924. – Londýn.
HERM. A. HESSE, 1933: Preis - und Sortenliste 1933-1934. – Hannover.
Tabulka č. 1 Přehled analyzovaných pramenů z meziválečného období
Struktura tabulky je následující:
1. Identifikační údaje
2. Informace o školkařských výpěstcích
5.2.1. Identifikační údaje
Uveden zdroj a citace zpracované nabídky, dobový název a název podle
platného současného názvosloví. Současné názvosloví a skupina kultivarů bylo
převzato z Hoffmana (2010). V případě že taxon nebyl dohledán je
v poznámkách popsán „Nedohledán“ a v tabulce označen „x“.
5.2.2. Informace o školkařských výpěstcích
Zobrazeny základní údaje o nabízeném sortimentu. Je to „výška“, „cena“
a „poznámka“. Výška je uváděna v odvozených jednotkách SI (cm) a cena
v koruně československé (Kč). V poznámkách jsou znázorněny komentáře
školkařů.
78
5.3. Analýza sortimentu, který byl za období první
republiky pěstován v Průhonicích
Pomocí této části práce lze přibližně demonstrovat dobový sortiment
pěnišníků na území Průhonic za období první republiky, kdy byly bez pochyb
významným místem pro šíření nových taxonů do tržního koloběhu
Československa. Zpracované údaje jsou z publikace Zprávy Botanické zahrady
ČSAV Průhonice 3. (SVOBODA, et al., 1967). V této knize je zaznamenaný
přehled dřevin pěstovaných v parku v letech 1885 až 1965. Pro tento dílčí cíl
práce byly zpracovaný údaje z období první republiky. Tato část práce byla
vypracována v programu Microsoft Excel. V tabulce jsou pak zaznamenány tyto
informace:
1. DS 1910-1922 – Matrika Dendrologické společnosti
2. DS 1922-1941 – Katalogy Dendrologické společnosti
3. PP 1927 – Předávací protokol z r. 1927
4. Počet taxonů DS 1910-1922
5. Počet taxonů DS 1922-1941
6. Počet taxonů PP 1927
5.3.1. DS 1910-1922 – Matrika Dendrologické
společnosti
Tato část zobrazuje záznamy (názvy taxonů) Matriky Dendrologické
společnosti, jedná se o knihu záznamů, rukopis v arch. BZ (Botanické Zahrady).
Z této matriky byly registrovány jen druhy, u nichž jsou údaje o vyklíčení
semene a počtu získaných sazenic. Ani u těch ovšem není jasné, zda opustily
zahradu společnosti.
5.3.2. DS 1922-1941 – Katalogy Dendrologické
společnosti
V této části jsou zobrazeny záznamy z Katalogů Dendrologické
společnosti z roku 1922, 1924, 1925, 1927, 1928, 1929-30, 1932, 1935, 1936,
1937 a 1938. Uvádějí materiál nabízený členům společnosti.
79
5.3.3. PP 1927 – Předávací protokol z r. 1927
V této části jsou zobrazeny záznamy z Předávacího protokolu z r. 1927,
kdy se zámecký park stal majetkem státu. Součástí protokolu je zároveň i
seznam rostlin k dotazníkové akci ministerstva zemědělství o parcích, který
patrně sestavil V. Schmidt.
5.3.4. Počet taxonů DS 1910-1922
Tato část zobrazuje počet registrovaných taxonů, u nichž jsou údaje o
vyklíčení semene a počtu získaných sazenic. Jedná se o období 1910-1922,
záznamy Matriky Dendrologické společnosti.
5.3.5. Počet taxonů DS 1922-1941
V této části je zobrazen počet taxonů ze záznamů z Katalogů
Dendrologické společnosti z r. 1922, 1924, 1925, 1927, 1928, 1929-30, 1932,
1935, 1936, 1937, 1938, 1939, 1940 a 1941.
5.3.6. Počet taxonů PP 1927
Předposlední část zobrazuje počet zachycených taxonů v zámeckém
parku ze záznamů Předávacího protokolu z r. 1927.
80
5.4. Srovnání dobového sortimentu se současným
Poslední část srovnává dobový a současný sortiment rododendronů. Je
zde uveden seznam rododendronů od všech školkařů, a to z období první
republiky (1918-1938) i ze současnosti (2013, 2014, 2015). Pomocí „X“ jsou
označeny konkrétní taxony, které nabízí školka daného období. V tabulce je tak
zobrazen výskyt jednotlivých taxonů u konkretních školkařů. Žlutě jsou
označeny ty taxony, které se vyskytují na dobových i současných nabídkách
školkařských firem. Tato část práce byla vypracována v programu Microsoft
Excel. Zpracován byl seznam těchto pramenů:
AGARDEN, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Boseň u Mnichova Hradiště.
AGARDEN, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Boseň u Mnichova Hradiště.
AGARDEN, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Boseň u Mnichova Hradiště.
ARBOEKO S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Smržice.
ARBOEKO S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Smržice.
ARBOEKO S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Smržice.
HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník
2013. – Bystřice pod Hostýnem.
HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník
2014. – Bystřice pod Hostýnem.
HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník
2015. – Bystřice pod Hostýnem.
IVO TÁBOR, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Veselí nad Lužnicí.
IVO TÁBOR, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Veselí nad Lužnicí.
IVO TÁBOR, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Veselí nad Lužnicí.
81
KONIFERY S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Žehušice.
KONIFERY S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Žehušice.
KONIFERY S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Žehušice.
OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. –
Zdechovice.
OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. –
Zdechovice.
OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. –
Zdechovice.
STUDENÝ S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Tušimice.
STUDENÝ S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Tušimice.
STUDENÝ S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Tušimice.
STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2013: Velkoobchodní
ceník 2013. – Jevany.
STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2014: Velkoobchodní
ceník 2014. – Jevany.
STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2015: Velkoobchodní
ceník 2015. – Jevany.
ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Přerov nad
Labem.
ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Přerov nad
Labem.
ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Přerov nad
Labem.
82
ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. –
Kalabousek.
ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. –
Kalabousek.
ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. –
Kalabousek.
Tabulka č. 2 Přehled analyzovaných pramenů ze současného období
Rozborová část práce je složena z několika dílčích částí, které spolu
částečně korespondují. Jako první byla vytvořena „Analýza základního
sortimentu do roku 1938“, která vytváří tabulku s největším počtem
rododendronů a tvoří tak podklad pro ostatní cíle práce, je to v podstatě
přehledová tabulka. Zpracování dobového sortimentu znázorňuje „Analýza
dobového sortimentu“, který je v části „Srovnání dobového sortimentu se
současným“ porovnán se současným sortimentem, kde je tak hlavním
výsledkem sortiment, který se používá od období první republiky dodnes.
V části „Analýza sortimentu, který byl za období první republiky pěstován
v Průhonicích“ je zobrazen dobový seznam rododendronů, který se
v meziválečném období vyskytoval v Průhonicích.
83
6. Výsledky
6.1. Analýza základního sortimentu do roku 1938
Z vybraných literárních zdrojů byl vypracován přehled taxonů v příloze č.
1, které byly autory nejčastěji popisovány, a tak i ty, které se teoreticky mohly
v meziválečném období vyskytovat na území České republiky. Umýslně byly
vybrány literární zdroje z Velké Británie, Holandska, Německa a České
republiky tak, aby byla výsledná soupiska taxonů z více oblastí Evropy co
nejpestřejší. Vydání jednotlivých knih se pohybuje od r. 1970 až po r. 2010.
Velice problematické je názvosloví a taxonomické zařazení názvů jednotlivých
zdrojů. Doposud nebylo stanoveno závazné systematické zařazení rodu
Rhodododendron L., a proto se lze v některých publikacích velice težce
orientovat. V některých publikácích se doposud odlišuje Rhododendron L. od
Azalea L.. Veliké nedostatky jsou zároveň v informacích ohledně šlechtitele a
otvcovské či mateřské rostliny. Je to především zapomněnlivostí šlechtitelů a
získáváním nových kultivarů výsevem z neznámých rodičovských rostlin.
Závěrem průzkumu a analýzy literárních zdrojů byly určeny tyto výsledky:
6.1.1. Skupiny odrůd dle Hoffmana (2010)
Ze skupin odrůd, vymezených dle Hoffmana (2010) je nejčastěji
zastoupena skupina: Catawbiense Group (69), Mollis Azalea (68) a Japanese
Azalea (40). Dále jsou zastoupeny: Ponticum Group (28), Ghent Azalea (20),
Arboreum Group (16), Caucasicum Group (13), Campylocarpum Group (12),
Rustica Azalea (12), Griffithianum Group (11), Fortunei Group (11),
Williamsianum Group (9), Forrestii Groupp (7), Evergreen Azalea (6),
Occidentalis Azalea (5), Griersonianum Group (4), Dichroanthum Group (4),
Impeditum Group (4), Cinnabarinum Group (3), Lapponicum Group (3), Viscosa
Azalea (3), Azaleadendron (2), Campanulatum Group (2), Maximum Group (2),
Calophytum Group (1), Dauricum Group (1), Decorum Group (1), Eliottii Group
(1), Haematodes Group (1), Makinoi Group (1), Racemosum Group (1),
Sanguineum Group (1), Thomsonii Group (1).
84
6.1.2. Barva květu
Nejčastěji zastoupená barva květu dle vybraných lit. zdrojů je růžová (R-
316), červená (Č-265) a bílá (B-182). Dále jsou zastoupeny: fialová (F-99), žlutá
(Ž-77), oranžová (O-21), krémová (K-16) a modrá (M-12).
6.1.3. Doba kvetení
Mezi nejčastější období květu patří květen (V-392), květen až červen (V-
VI-175) a duben až květen (IV-V-162). Dále jsou zastoupeny: duben (IV-70),
červen (VI-41), březen až duben (III-IV-30), červen až červenec (VI-VII-21),
únor až duben (II-IV-8), březen až květen (III-V-6), únor až březen (II-III-5),
březen až květen (III-V-4), květen až červen (V-VI-4), březen (III-3), květen až
červenec (V-VII-3), červenec až srpen (VII-VIII-3), leden až duben (I-IV-2),
červenec (VII-2), duben až červenec (IV-VII-1), srpen až září (VIII-IX-1 a
červenec až září (VII-IX-1).
6.1.4. Mrazuvzdornost
Mrazuvzdornost u popsaných taxonů je dle Dostálkové (1981) a Hiekeho
(2005) následující: 259 popsaných taxonů je mrazuvzdorných (dobrá 58, dobrá
až velice dobrá 3, přiměřená až dobrá 3, přiměřená až uspokojivá 19,
uspokojivá 26, uspokojivá až dobrá 11, velmi dobrá 6, dost otužilý druh 2, jeden
z nejotužilejších 1, mrazuvzdorný 1, naprostá odolnost 3, naprosto
mrazuvzdorný 3, neobyčejně odolný 5, odolný 8, otužilý a mrazuvzdorný 58,
uspokojivá 22, uspokojivá až dobrá 8, velice mrazuvzdorný 4, velice odolný 8,
velmi dobrá 4, zcela odolný 6, značně odolný 1, zvláště odolný 1) a 189 není
mrazuvzdorných nebo jsou přiměřeně mrazuvzdorné (neuspokojivá 6,
neuspokojivá až přiměřená 9, přiměřená 56, přiměřená až neuspokojivá 5,
velmi neuspokojivá 1, choulostivý 6, málo odolný 1, méně mrazuvzdorný 3,
méně odolné 2, méně otužilý, namrzá 2, nedostatečně odolný 2, není
mrazuvzdorný 13, není zcela odolný 1, neuspokojivá 5, přiměřeně
mrazuvzdorný 27, přiměřeně odolný 6, vyžaduje zimní přikrývku 44).
Mezi nejodolnější přírodní druhy patří: R. mucronulatum, R. ferrugineum,
R. vaseyi, R. canadense, R. luteum, R. molle, R. caucasicum, R. catawbiense a
85
R. smirnowii, R. hippophaoides, R. minus, R. mucronulatum, R. sutchuenense a
R. adenogynum.
Mezi nejodolnější kultivary patří R. ´Omega´, R. ´Cunningham´s White´,
R. ´Catawbiense Grandiflorum´, R. ´Catawbiense Boursault´, R. ´Humboldt´, R.
´Fastuosum Plenum´, R. ´Mme Masson´, R. ´Roseum Elegans´, R. ´Renata´, R.
´Ignatius Sargent´, R. ´Memoir´, R. ´Alfred´, R. ´Cynthia´ a R. ´Princess Mary of
Cambridge´.
6.1.5. Nejvýznamnější šlechtitelské firmy
Nejčastěji se ve zdrojích vyskytují kultivary, které vyšlechtila nebo se na
jejich vyšlechtění podílela firma Seidel (129), A. Waterer (85), M. Koster (68), J.
Waterer (57), L. de Rotschild (56), C. B. van Nes (32), L. van Houtte (25), W. C.
Slocock (22), Ch. Vuylsteke (20) a Lord Aberconway (16), z čehož vyplývá, že
nejvíce kultivarů pochází z oblasti Velké Británie (236), Německa (129),
Holandska (100) a Belgie (45). Z oblasti České republiky se v literaturách
vyskytují kultivary od B. Kavky, J. Kyndla, J. Dvořáka a J. Scholze, které byly
ovšem vyšlechtěny až po období první republiky, proto zde nejsou uvedeny.
Mezi ostatní šlechtitele, kteří jsou v příloze č. 1 uvedeni, patří J. Cunningham,
D. Isaac, H. den Ouden, L. J. Endtz, D. Hobbie, H. J. Mangels, Samuel B.
Parsons, Lee & Kennedy, A. M. Shammarello, J. Standish & Ch. Noble a Vuyk
van Nes aj. Za rozšíření rododendronů na území České republiky během první
republiky se nejvíce zasloužila zahraniční firma Seidel. V mezivalečném období
dochází k největšímu rozkvětu použití rododendronů především v severních
Čechách, kde jsou výtečné klimatické podmínky pro pěstování rododendronů a
dobrá dostupnost na německý trh, konkrétně firma Seidel. Její sídlo bylo
v Grüngräbchenu, v části Německa Sasku. Během meziválečného období bylo
Československo tvořeno zhruba z jedné třetiny Němci, kteří zároveň tvořili
většinu populace Severních Čech, což jistě také napomohlo introdukci výpěstků
od firmy Seidel z Německa do Československa. Výpěstky firmy Seidel se
v našich podmínkách nerozšiřovaly jen z výše uvedených důvodů. K hlavnímu
důvodu patří vysoká mrazuvzdornost, což byla Seidlova nejvyšší priorita
šlechtění. Výpěstky firmy Seidel se pro naše podmínky staly významnými, na
86
rozdíl od ostatních šlechtitelů, především díky jejich zimuvzdornosti. Mnohé
z jeho výpěstků se staly rodičovskými rostlinami pro množství nových kultivarů.
6.1.6. Nejčastější výskyt dle pramenů
Ve zpracovaných zdrojí se nejčastěji opakoval: R. ´Purple Splendour´ [1,
2, 3, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Britannia´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Susan´ [1, 2, 3, 4, 5,
7, 8, 10], R. ´Blue Peter´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 10], R. ´Lee´s Dark Purple´ [1, 2, 3,
4, 5, 7, 9, 10], R. ´Adriaan Koster´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Nova Zembla´ [1,
2, 3, 4, 5, 8, 9, 10], R. ´Humboldt´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 9, 10], R. ´Jacksonii´ [1, 2, 3,
4, 5, 7, 8, 10], R. ´Sappho´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10], R. ´Catawbiense Grandiflorum´
[1, 2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Old Port´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10], R. ´Roseum Elegans´ [1,
2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Doncaster´ [1, 2, 3, 4 ,5, 7, 10], R. ´Catawbiense Album´ [1,
2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Mme Masson´ [1, 2, 4, 5, 7, 10], R. ´Duke of York´ [1, 2, 3,
4, 5, 8, 10], R. ´Dr. V. H. Rutgers´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 10], R. ´Purpureum Elegans´
[1, 2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Catawbiense Boursault´ [1, 2, 3, 4, 5, 9, 10], R.
´Cunningham´s White´ [1, 2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Pink Pearl´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10],
R. ´Kate Waterer´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 10], R. ´Gomer Waterer´ [1, 2, 4, 5, 7, 9, 10],
R. ´Louis Pasteur´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10], R. ´Professor Hugo de Vries´ [1, 2, 3, 4,
5, 7, 10], R. ´Hollandia´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 10], R. ´Lee´s Dark Purple´ [1, 2, 3, 4, 5,
7, 9, 10], R. ´Marinus Koster´ [1, 2, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Hugh Koster´ [1, 2, 4, 5, 7,
8, 10], R. ´Cynthia´ [1, 2, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Alfred´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 10], R.
´Goldsworth Yellow´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10] a R. ´Goldfort´ [1, 2, 3, 4, 7, 8, 10].
Časté opakování kultivarů značí o jejich věhlasu, kterému vděčí za své
vlastnosti a využitelnost v zahradní a krajinářské architektuře. Jsou to dnes
ověřené kultivary či odrůdy, které přetrvávaly takřka od počátků šlechtění
rododendronů v Evropě až dodnes. Dohromady je v příloze č. 1 popsáno 1412
taxonů, z čehož je popsáno 361 přírodních druhů, poddruhů či variet a 1050
kultivarů rododendronů.
87
6.2. Analýza dobového sortimentu
Sortiment byl čerpán z ceníků školkařských firem z období první
republiky, celkem ze 38 zdrojů, školek na území tehdejšího Československa a
porovnán s ceníky školkařských firem z Francie, Itálie, Německa a Holandska.
Názvy rododendronů jsou většinou psány latinsky, někdy i česky. Mimo jiné, i
díky velkému časovému rozdílu, bylo v některých připadech velice obtížné
porovnání dobových názvů rododendronů, v mnohých případech byly názvy
nedohledatelné. Nutno dodat, že se tehdejší nabídky školek liší od těch
dnešních osobním přístupem k zákazníkům, větším rozsahem popisů
jednotlivých výpěstků a podrobnějším celkovým obsahem nabídek. Často jsou
rododendrony nabízeny pouze jako druhy s rozdílnými barvami nebo v druzích,
které v ceníku nejsou vypsány. U rododendronů je v dobových cenících
zpravidla uveden rodový a druhový název, ceny v československých korunách
(Kč), výška výpěstku v SI soustavě (cm, m), většinou i odrůda či kultivar, český
název, barva květu, počet nabízeného taxonu a podrobnější informace o
výpěstku. V porovnání s ostatnímy taxony jsou rododendrony poměrně málo
zastoupeny. Je to způsobeno nejspíše tím, že se v té době na našem trhu
teprve začínaly objevovat a nabízet, a to především pro zámožnější zákazníky.
Například dobový sortiment rododendronů nabízený na území České republiky
je v porovnání s dobovým sortimentem rododendronů něměckého,
holandského, anglického a italského ceníku zanedbatelný, a to jak v množství
nabízeného zboží, tak i v sortimentu rododendronů.
6.2.1. Nejčastěji nabízený přírodní taxon
Ve zpracovaných dobových cenících je 156 položek nabízených
přírodních taxonů, z čehož je nejčastěji zastoupen R. molle (59), R. luteum (31)
a R. catawbiense (14). Mezi další patří R. hirsutum (9), R. minus (9), R.
ferrugineum (6), R. ponticum (4), R. viscosum (4), R. vaseyi (3), R. racemosum
(3), R. pulchrum (3), R. mucronatum (2), R. kaempferi (2), R. canadense (2), R.
calendulaceum (1), R. micranthum (1), R. obtusum (1), R. occidentale (1) a R.
yedoense (1).
88
6.2.2. Nejčastěji nabízená skupina dle Hoffmana
(2010)
Ze skupin odrůd, vymezených dle Hoffmana (2010), je nejčastěji
zastoupena: Catawbiense Group (108), Ghent Azalea (28) a Arboreum Group
(18). Mezi další patří Caucasicum Group (14), Japanese Azalea (12),
Dichroanthum Group (5) a Evergreen Azalea (4).
6.2.3. Nejčastěji nabízený kultivar
Ve zpracovaných dobových cenících je popsáno dohromady 205 položek
kultivarů, ze kterých byl nejčastěji nabízen R. ´Catawbiense Grandiflorum´ (13),
R. ´Parsons Gloriosum´ (13), R. ´Lee´s Dark Purple´ (12) a R. ´Fastuosum
Plenum´ (11). Mezi další patří R. ´Everestianum´ (10), R. ´Madame Carvalho´
(10), R. ´Michael Waterer´ (10), R. ´Kate Waterer´ (10), R. ´Cunningham´s
White´ (8), R. praecox (6), R. ´John Walter´ (6), R. ´Mary Forthy´ (5), R.
´Narcissiflora´ R. ´Roseum Elegans´ (4), R. ´Maxwellii´, R. ´Imbricatum´ (4), R.
´Gloria Mundi´ (4), R. ´Pallas´ (3), R. ´Christmas Cheer´ (3), R. ´Grandeur
Triumphante´ (3), R. ´Prince Camille de Rohan´ (2), R. ´Malvatica´ (2), R.
´Koster´s Brilliant Red´ (2), R. ´Josephine Klinger´ (2), R. ´Ignatius Sargent´ (2),
R. ´Hinode-giri´ (2), R. ´F. D. Godman´ (2), R. ´Dr. H. C. Dresselhuys´ (2), R.
´Daviesii´ (2), R. ´Catawbiense Boursault´ (2), R. ´Unique´ (1), R. ´Raphael de
Smet´ (1), R. ´Purpureum Grandiflorum´ (1), R. ´Parsons Grandiflorum´ (1), R.
´Jacksonii´ (1), R. ´Chevalier de Reali´ (1), R. ´Hino-mayo´ (1), R. ´Hatsugiri´
(1), R. ´Edward S. Rand´ (1), R. ´Comte de Papadopoli´ (1), R. ´Comte de
Gomer´ (1) a R. ´Coccineum Speciosum´ (1).
Z popsaných kultivarů nabízelo nejvíce školek R. ´Praecox´ (5), R.
´Narcissiflorum´ (3), R. ´Maxwellii´ (3) a R. ´Cunningham´s White´ (3). Mezi
ostatní patří R. ´Roseum Elegans´ (2), R. ´Parsons Gloriosum´ (2), R.
´Malvatica´ (2), R. ´Lee´ Dark Purple´ (2), R. ´Koster´s Brilliant Red´ (2), R.
´Imbricatum´ (2), R. ´Christmas Cheer´ (2), R. ´Grandeur Triumphante´, R.
´Gloria Mundi´ (2), R. ´Fastuosum Plenum´ (2), R. ´Daviesii´ (2), R.
´Catawbiense Grandiflorum´ (2), R. ´Catawbiense Boursault´ (1), R.
´Coccineum Speciosum´ (1), R. ´Comte de Gomer´ (1), R. ´Comte de
Papadopoli´ (1), R. ´Edward S. Rand´ (1), R. ´Dr. H. C. Dresselhuys´ (1), R.
89
´Everestianum´ (1), R. ´F. D. Godman´ (1), R. ´Hatsugiri´ (1), R. ´Hinode-giri´
(1), R. ´Hino-mayo´ (1), R. ´Chevalier de Reali´ (1), R. ´Ignatius Sargent´ (1), R.
´Jacksonii´ (1), R. ´John Walter´ (1), R. ´Josephine Klinger´ (1), R. ´Kate
Waterer´ (1), R. ´Madame Carvalho´ (1), R. ´Mary Forthy´ (1), R. ´Michael
Waterer´ (1), R. ´Pallas´ (1), R. ´Parsons Grandiflorum´ (1), R. ´Prince Camille
de Rohan´ (1), R. ´Purpureum Grandiflorum´ (1), R. ´Raphael de Smet´ (1) a R.
´Unique´ (1).
6.2.4. Nejčastěji nabízená výška
Nejčastěji byly nabízeny výšky rododendronů: 30 cm (45), 30-40 cm (19),
25-30 cm (18) a 40-60 cm (18). Mezi ostatní patří: 40-50 cm (17), 20-30 cm
(16), 40-70 cm (13), 20-35 cm (10), 50 cm (7), 40 cm (4), 50-60 cm (4), 15-25
cm (3), 20-40 cm (3), 60-70 cm (2), 70-160 cm (1), 70-80 cm (1), 75-90 cm (1),
80-100 cm (1) a 100-120 (1). Na trhu bylo nabízeno i semeno rododendronů,
jeho množství bylo nabízeno v gramech (g).
6.2.5. Školky s nejbohatší nabídkou rododendronů
Mezi školky, které nabízeli nejbohatší sortiment (nejvíce položek)
rododendronů patří: Koniferové školky Žehušice (226), školky Eisenbergské
(60), školky Horák (54), školky Molitorov (42), školky Mazánek (15), školky
Vaněk (14), školky bratří Schützů (14) a školky Mašek (7).
90
6.3. Srovnání dobového sortimentu se současným
Bylo dohromady porovnáno 42 dobových a 30 současných ceníků. Z
porovnání vyplynuly následující závěry. Současná nabídka rododendronů je
bohatší, než dobová. V dnešní době jsou nabízeny nové kultivary, popřípadě
druhy, které dřive nabízeny nebyly. Z dobových nabídek školkařu je v
současnosti nabízeno 26 taxonů. V současné době je na školkařském trhu na
rozdíl od meziválečného období nabízen často Rhododendron yakushimanum a
jeho kultivary. Tento druh je poměrně otužilý, roste pomaleji a nedorůstá větších
rozměrů. Stává se tak vhodným doplňkem do dnešních rodinných zahrad, které
nejsou tak rozsáhlé, jako zahrady prvorepublikových vil, ve kterých se
rododendrony používaly. Rozdíl je tak především v tom, že za první republiky
se rododendrony sázely především u objektů movitých občanů, kteří si
nechávali vysazovat rododendrony na svých majetných pozemcích jako důkaz
moci a přepychu. V současnosti jsou na trhu rododendrony velice dobře
dostupné, a proto už nepředstavují vzácný produkt, či raritu jako v
meziválečném období. Dnes jsou některé z nich vyhledávány především pro
svou stálezelenost, bohatý květ a schopnost růst v kyselých půdách a na
stinném stanovišti. Jsou ideální rostlinou pro stinné lokality zahrad, pro
vytvoření neprůhledných kulis nebo jako doplněk do skalek. Podle mého názoru
období jejich velké slávy již pominulo a dnes představují všední dřeviny, které
jsou dobře dostupné v mnoha druzích a kultivarech všem.
Rhododendron ´Amoenum´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Japanese
Azalea. Ze současných školek ho nabízí firma: Školky Litomyšl, spol. s r.o.,
Okrasná školka Schuch, Studený s. r. o. a Agarden rostliny s. r. o. V
meziválečném období byl nabízen školkami Molitorov, Koniferovými školkami
Žehušice a školkami Eisenbergskými.
Rhododendron calendulaceum
Tento druh v současnosti nabízí ČZU v Praze - Školní lesní podnik
(Kostelec n. Č. l.). V meziválečném období byl tento druh nabízen školkami
Molitorov.
91
Rhododendron ´Daviesii´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Ghent Azalea.
Ze současného trhu je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., Okrasná
školka Schuch, Starkl zahradník spol s r.o. a Agarden rostliny s. r. o. V období
první republiky tento kultivar nabízeli školky Eisenbergské a Bratři Schützové ve
svém ceníku zimě vzdorujících vytrvalých ozdobných rostlin.
Rhododendron ´Hatsugiri´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Japanese
Azalea. Ze současného trhu je nabízen pouze firmou Školky Litomyšl, spol. s
r.o. V meziválečném období tento kultivar nabízely školky Eisenbergské.
Rhododendron ´Hinode-giri´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Japanese
Azalea. V současnosti je nabízen firmou: ČZU v Praze - Školní lesní podnik
(Kostelec n. Č. l.) a Okrasná školka Schuch. V meziválečném období byl
nabízen školkami Molitorov a Eisenbergskými školkami.
Rhododendron molle ´Koster´s Brilliant Red´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen so skupiny Azalea Mollis.
Ze současného trhu je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., Studený s.
r. o. a Agarden rostliny s. r. o. V meziválečném období byl nabízen
Koniferovými školkami Žehušice a Eisenbergskými školkami.
Rhododendron mucronatum
V současnosti je nabízen pouze firmou Školky Litomyšl, spol. s r.o.,
narozdíl od meziválečného období, kdy byl nabízen Koniferovými školkami
Žehušice a Eisenbergskými školkami.
Rhododendron ´Narcissiflora´
Dle Hoffmana (2010) je zařazen do skupiny Ghent Azalea. Ze
současného trhu je nabízen pouze firmou Školky Litomyšl, spol. s r.o. V
meziválečném období byl nabízen školkami Molitorov, Koniferovými školkami
Žehušice a Eisenbergskými školkami.
Rhododendron molle
92
Tento druh je na současném trhu nabízen firmou: ČZU v Praze - Školní
lesní podnik (Kostelec n. Č. l.) a Agarden rostliny s. r. o. V meziválečném
období byl nabízen Horákovými školkami, školkami Molitorov, Koniferovými
školkami Žehušice, Eisenbergskými školkami, Velkozávodem školkařským
Josefa Mazánka, Velkozávodem zahradnickým, školkařským a semenářským
K. Maška, Thomayerovými stromovými školkami, mor. Semenářským
velkoobchodem Juráka a spol., Josefem Krausem, Růžovými a stromovými
školkami Josefa Fundy, Zemědělsko-zahradnickým podnikem v Čakovicích u
Prahy Ing. Otakarem Samohrdem, Velkozávodem školkařským a zahradnickým
Josefa Vaňka, Velkozávodem školkařským Viktoria s. r. o., Velkoobchodem
semenářským Theodora Wolfa a bratry Schützovými.
Rhododendron luteum
Tento druh je v současné době nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s
r.o., ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.), Starkl zahradník spol
s r.o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými
školkami, školkami Molitorov, Koniferovými školkami Žehušice, Eisenbergskými
školkami, Velkozávodem školkařským Josefa Mazánka, Velkozávodem
zahradnickým, školkařským a semenářským K. Maška, mor. Semenářským
velkoobchodem Juráka a spol., Josefem Krausem, Zemědělsko-zahradnickým
podnikem v Čakovicích u Prahy Ing. Otakara Samohrda a bratry Schützovými.
Rhododendron viscosum
Tento druh je v současné době nabízen firmou: Rhododendrony - Ivo
Tábor, Agarden rostliny s. r. o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl
nabízen pouze Koniferovými školkami Žehušice.
Rhododendron ´Catawbiense Boursault´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense
Group. Kultivar je v současné době nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o.,
Horák a synové, Okrasné školky s.r.o., Okrasná školka Schuch, Studený s. r.
o., Agarden rostliny s. r. o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl
nabízen pouze Horákovými školkami.
93
Rhododendron ´Catawbiense Grandiflorum´
Dle Hoffmana (2010) je tento kultivar zařazen do skupiny Catawbiense
Group. V současné době je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., ČZU v
Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.), Horák a synové, Okrasné školky
s.r.o., Okrasná školká Schuch, ŠKOLKY-MONTANO, spol. s r.o., Studený s. r.
o., Agarden rostliny s. r. o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl
nabízen pouze Horákovými školkami.
Rhododendron ´Cunningham´s White´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Caucasicum
Group. V současné době je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., ČZU v
Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.), Horák a synové, Okrasné školky
s.r.o., Okrasná školka Schuch, Rhododendrony - Ivo Tábor, ŠKOLKY-
MONTANO, spol. s r.o., Konifery s. r. o., Studený s. r. o., Starkl zahradník spol
s r.o., Agarden rostliny s. r. o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl
nabízen Koniferovými školkami Žehušice, Eisenbergskými školkami a
Semenářským velkoobchodem Juráka a spol.
Rhododendron ´Dr. H. C. Dresselhuys´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense
Group. V současnosti je nabízen firmou ČZU v Praze - Školní lesní podnik
(Kostelec n. Č. l.). V meziválečném období byl nabízen Koniferovými školkami
Žehušice.
Rhododendron ´Fastuosum Plenum´
Tento kultivat je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense
Group. V současnosti je nabízen firmou: Horák a synové, Okrasné školky s.r.o..
V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami a Koniferovými
školkami Žehušice.
Rhododendron ´Jacksonii´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Caucasicum
Group. V součanosti je nabízen firmou ČZU v Praze - Školní lesní podnik
(Kostelec n. Č. l.). V meziválečném byl nabízen Horákovými školkami.
94
Rhododendron ´Praecox´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) nezařazen do skupiny. V
současnosti je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., Konifery s. r. o. a
Agarden rostliny s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými
školkami, Eisenbergskými školkami, Velkozávodem školkařským a
zahradníckým Josefa Vaňka a Velkozávodem školkařským Viktoria s. r. o.
Rhododendron ´Catawbiense Album´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense
Group. V současnosti je nabízen firmou: ČZU v Praze - Školní lesní podnik
(Kostelec n. Č. l.), Horák a synové, Okrasné školky s.r.o., Rhododendrony - Ivo
Tábor a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými
školkami.
Rhododendron ´Lee´s Dark Purple´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense
Group. V současnosti je nabízen firmou: ČZU v Praze - Školní lesní podnik
(Kostelec n. Č. l.), Okrasná školka Schuch, Rhododendrony - Ivo Tábor,
Studený s. r. o., Starkl zahradník spol s r.o., Agarden rostliny s. r. o. a
ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami a
Koniferovými školkami Žehušice.
Rhododendron ´Mary Forthy´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Dichroanthum
Group. V současnosti je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., ŠKOLKY-
MONTANO, spol. s r.o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl
nabízen Koniferovými školkami Žehušice.
Rhododendron hirsutum
Tento druh je v současnosti nabízen firmou Školky Litomyšl, spol. s r.o. V
meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami, Koniferovými školkami
Žehušice, Eisenbergskými školkami, školkami Molitorov a Velkoobchodem
semeným Theodora Wolfa.
95
Rhododendron minus
V současnosti je tento druh nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o. a
Studený s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami,
Koniferovými školkami Žehušice, Eisenbergskými školkami, Velkozávodem
školkářským a zahradnickým Josefa Vaňka a Velkozávodu školkařského
Viktoria s. r. o.
Rhododendron ´Roseum Elegans´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense
Group. V současnosti je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., ČZU v
Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.), Horák a synové, Okrasné školky
s.r.o., Okrasná školka Schuch, Rhododendrony - Ivo Tábor, ŠKOLKY-
MONTANO, spol. s r.o., Studený s. r. o., Starkl zahradník spol s r.o. a
ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami a
Koniferovými školkami Žehušice.
Rhododendron ´Christmas Cheer´
Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Caucasicum
Group. V současnosti je nabízen firmou: Agarden rostliny s. r. o. V
meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami a Eisenbergskými
školkami.
Rhododendron molle ´Japonicum´
V současnosti je nabízen školkou ARBOEKO s. r. o. V meziválečném
období byl nabízen Eisenbergskými školkami.
Dle mého názoru patří mezi nejvýznamnější kultivary R. ´Cunnigham´s
White´. Byl vyšlechtěn zhruba v polovině 19. století a dodnes je to jeden z
nejnabízenějších a nejpouživánějších rododendronů u nás a v Evropě. Díky
jeho vlastnostem je téměř nenahraditelný. Pro jeho dobu kvetení, barvu květu a
olistění je velice atraktivní rostlinou pro většinu zahrad a parků. Jeho hlavní
doménou je ovšem mrazuvzdornost, diký které se těší takové oblibě.
T. J. Rudolf Seidel dle bratří Schützů (1927) uvádí, že J. Wilkinson Elliot
píše: “Většina rododendronů, jež se u nás (v Americe) prodávají, jsou odrůdy,
96
které by se dobře hodily do zahrad francozských a holandských. Jsou to křehké
rostliny, šlechtěné ponejvíce na druhu R. ponticum, jenž je jako podložka
nevhodný, neboť mu naše drsné severní podnebí nesvědčí. Ideální podložkou
pro naše klima je R. ´Cunningham´s White´, nejotužilejší a nejméně náročná
odrůda, plevel mezi rododendrony. Pokusy s ní jsou překvapující.”
6.4. Výsledky šlechtění rodu Rhododendron L. za
první republiky na území České republiky
Během první republiky se na území Československa pravděpodobně
šlechtilo, především v Průhonicích, ovšem dodnes se nedochovaly žadné
záznamy o postupech či výsledcích šlechtěni. Po prozkoumání relevantních
literárních zdrojů, jsem došel k závěru, že se v meziválečném období na území
České republiky nevyšlechtil žádný kultivar, který by byl zapsán Státní
odrůdovou komisí. Pokud ano, tak je bezejmény, respektive v zapomnění. K
významným šlechtitelským výsledkům došlo v roce 1939, kdy B. Kavka
vyšlechtil tři kultivary. Rok vyšlechtění se nedá počitát do meziválečného
období, ovšem šlechtění těchto tří kultivarů má počátek v meziválečném
období, tedy před rokem 1938.
Rhododendron ´Dagmar´
Tento kultivar je dle Hiekeho (1985) zařazen do skupiny Mollis-kultivarů.
Kříženec R. decorum × ´Pink Pearl´. Habitus má mírně rozkladitý, spíše
kompaktní. Listy má široké, elipčité, nezvlněné a celokrajné, leskle zelené, rub
světleji zelený, řapík je světle zelený a lysý. Květní poupě je široce vejčité, do
růžova zbarvené s bělavě růžovou bází. Květ je široký a rozevřeně zvonkovitý.
Mladé květy jsou jemně purpurově růžové, později jsou kolem středu plátku a
jícnu bělavě růžové, rub kolem žilnatiny a okrajů je růžový. Krasba je výrazná,
převážně čárkovitá případně tečkovitá. Barva kresby je žlutozelená až
purpurově nahnědlá. Kvete hlavně v druhé polovině května. Tento kultivar je
poměrně mrazuvzdorný.
Rhododendron ´Zdena´
Tento kultivar je dle Hiekeho (1985) zařazen do skupiny Mollis-kultivarů.
Habitus je spíše nepravidelně a rozložitě vystoupavý, středně hustý. Listy jsou
97
protáhle opakvejčité až vejčité, čepel matně až leskle zelená, rub zelený
s namodrale šedivým nádechem. Květní poupě je vějčité až protáhle vějčité,
v horní pol. nestejně načervenalé, v dolní pol. světleji zelené. Květy jsou
zvonkovitě rozevřené, květní plátky celokrajné, mírně zvlněné. Mladé květy
kolem okrajů světle rumělkově načervenalé, střed plátků téměř bělavý, rub
poněkud červenější. Starší květy mají nepatrně světlejší barvu. Kresba květu je
výrazná, čárkovitá, tečkovitá i háčkovitá, okrově žlutá. Zelená stopka je bíle
chlupatá. Kvete v druhé polovině června. Jedná se o poměrně mrazuvzdorný
kultivar.
Rhododendron ´Vlasta´
Tento kultivar je dle Hiekeho (1985) zařazen do skupiny Gandavense-
kultivary. Jedná se o křížence ´Gloria Mundi´ × ´Anthony Koster´. Habitus je
vystoupavě rozložitý a středně hustý. Listy jsou protáhle vejčité, celokrajné,
čepel je matně až slabě leskle temně zelená, rub poněkud světlejší, řapík je
světle zelný. Květní poupě je šíthle protáhlé, v horní polovině žluté, v té dolní
nazelenalé. Květy jsou poměrně aromatické. Jejich tvar je trubkovitě talířkovitý,
květní plátky celokrajné. Mladí i starší květy jsou výrazně žluté, nejintenzivnější
ve svém středu kolem hlavní žilnatiny. Místo kresby na horním středním plátku
rozmazané „očko“ přecházející do jícnu a kolem žilnatiny obou postranních
plátků, zbarvení žlutooranžové. Kvete nejčastěji v druhé polovině kěvtna. Jedná
se o poměrně mrazuvzdorný kultivar.
98
7. Diskuse
7.1. Latinské názvosloví
Názvosloví se stalo komplikací, a to především u dobových ceníků, ve
kterých autoři uváděli názvy taxonů s překlepy, gramatickými chybami,
nerozlišovali kultivary od odrůd či druhů a nabízeli tak rododendrony s chybným
označením. Často autoři přepisovali názvy dle svých rodných jazyků, nebo tam
dodávali diakritická znaménka. Vyjímkou nebyly ani stejné názvy odlišných
kultivarů. Při absenci korektního systematického zařazení byl i toto podstatný
problém.
7.2. Názvosloví a systematické zařazení
Názvosloví a systematické zařazení zástupců rodu Rhododendron L. byl
velikou komplikací. Jelikož nebyl pevně stanovený systém zařazení rodu, každy
autor uvádí jiný systém zařazení. V případě dobových ceníků, je sortiment
většinou uváděn pouze v druzích, podle barev květů. V současnosti se chybné
systematické zařazení kultivarů, nebo samotný jeho název, odvíjí od produkční
školky, která ho chybně pojmenuje a prodá na školkařský trh. Bylo by vhodné
stanovit systém zařazení rodu, který bude směrodatný pro všechny.
7.3. Dostupnost zdrojů
I přesto, že období první republiky je pokládáno za jedno
z nejzajímavějších odbobí českých a slovenských dějin, je o něm velice málo
známo. Zahradní a krajinářská architekturá daného období je doslova
„tajemnou kapitolou“, o které existuje velice málo zdrojů. Podobná komplikace
nastala u vyhledávání publikací o šlechtění rododendronů v daném období.
Obecně se udává, že se v té době už šlechtilo, ovšem většina důkazných
materiálů byla během druhé světové války zničena, nebo poztracená, a tak
upadla v zapomnění.
99
7.4. Rhododendron indicum Sweet.
Jmenovaný druh v této práci není příliš moc uváděn, i přesto, že byl za
první republiky v menšim množství nabízen. Práce řesí rododendrony
využívané v zahradní a krajinářské architektuře, R. indicum je řazen mezi
pokojové rostliny, tudíž u nás není schopný přezimovat, a je tak pro zahradní a
krajinářskou arch. nepoužitelný.
7.5. Systematické zařazení do skupin
Z důvodu nejasné a matoucí různorodosti systematických zařazení
jednotlivých autorů bylo stanoveno klíčové systematické zařazení dle Hoffmana
(2010).
7.6. Použití rododendronů
V této práci není provedena analýza výskytu vysazovaných
rododendronů za první republiky u konkrétních objektů, ani inventarizace parků
a zahrad. Detailní zpracovaní použití rododendronu v zahradní a krajinářské
s konkrétními objekty je vhodným tématem pro samostanou diplomovou práci.
7.7. Dostupnost informací
Velká různorodost informací či názorů jednotlivých autorů je kromě názvů
taxonů také v roce vyšlechtění, otcovské a mateřské rostliny a jménu šlechtitele
či přidružené firmy. Někteří autoři chybně popsali objevitele taxonu místo
pojmenovatele. Velké neshody jsou zároveň v psaní pořadí otcovské a
mateřské rostliny a jejich určení. Dokonce i samotných šlechtitelů jsou velké
neshody. V některých pramenech je matoucí i mrazuvzdornost, či výška taxonu,
jelikož není adekvátní klimatickým podmínkam odpovídajícímu státu či lokalitě.
7.8. Mrazuvzdornost
V příloze č. 1 je mimo jiné popsána mrazuvzdornost. Jelikož každý
z autorů popisoval mrazuvzdornost rododendronů v různých zemích Evropy,
nebylo možné stanovit jednotnou stupnici. Z tohoto důvodu byla uvedena
mrazuvzdornost pouze dle Dostálkové (1981) a Hiekeho (2005). Autoři popisují
100
mrazuvzdornost stejné lokality, ovšem každý používá jinou stupnici. Z důvodu
zachování přesných informací nebyla vytvořena jednotná stupnice, ale byly
zachovány původní. Z tohoto důvodu může být stupnice matoucí.
101
8. Závěr
V této práci byly podle vybraných evropských publikací a zdrojů popsány
nejvýznamnější zástupci rodu Rhododendron L. Jsou to přírodní druhy,
poddruhy či variety pocházející z lokalit celého světa a kultivary uměle
vytvořené od začátku šlechtění rododendronů až do meziválečného období,
jejichž použití mnohdy přetrváva až do současnosti. Dohromady jich je popsáno
1413, z čehož je popsáno 361 přírodních druhů, poddruhů či variet a 1052
kultivarů rododendronů. Existuje nespočet kultivarů, které si neudržely
pozornost, a tak upadly v zapomnění, nebo byly překonány jinými z tohoto rodu,
a proto se dnes nepoužívají. V dnešní době, kdy na trh každoročně přichází
stovky až tisíce nových kultivarů, se školkaři často vracejí k původním (starým)
kultivarům, které se již osvědčili a jsou tak předvídatelné jejich nároky na
použití, a to ne jen u rododendronů. Z tohoto důvodu by bylo vhodné obnovit
některé ze starších soret, které nátlakem moderních výpěstků byly zatlačeny do
pozadí zahradní scény. Tato práce ukazuje i na sortiment rododendronů, který
je důvěryhodný a jeho použitelnost v rámci zahradní a krajinářské architektury
je respektováno již po staletí.
Dále bylo pomocí analýzy dobové a současné nabídky rododendronů na
území České republiky vytvořeno srovnání, které ukazuje na rozdíly těchto dvou
období a na sortiment, který svojí využitelností v zahradní a krajinářské
architektuře přetrval dodnes. Současný sortiment rododendronů se poměrně
dost liší od dobového. Je to především díky rozvoji v oboru šlechtění,
dostupností rostlin, rozdílnými nároky zákazníků, rozvíjejícím se mezistátním i
vnitrostátním obchodem a celkovou produkcí. Ve zpracovaných dobových
nabídkách je pouze 106 taxonů rododendronů, narozdíl od současné nabídky,
kde je nabízeno 550 taxonů. Je to téměř jedna pětina ze současně nabízeného
sortimentu. Pouze 26 taxonů se nabízí od meziválečného období až dodnes.
V průběhu práce, nastaly největší komplikace s hledáním vyšlechtěných
soret na území Československa za první republiky. V současnosti je dochováno
minimum zdrojů, které se tímto tématem zabývají. Toto téma je nedohledatelné,
nebo prozatím zcela nevyřešitelné.
102
9. Souhrn a Resumé
Název práce
Použití rodu Rhododendron L. v zahradní a krajinářské architektuře za první
republiky.
Text souhrnu
Diplomová práce byla zpracována především z vybraných literárních pramenů a
dobových i současných nabídek. V první části byla popsána charakteristika
zahradní a krajinářské architektury meziválečného období, charakteristika rodu,
použití rodu a jeho historie, šlechtění rodu v Evropě a Československu,
šlechtitelské cíle a význam Průhonic pro zavádění rodu na území České
republiky. Hlavní náplní práce bylo především doplnění a upřesnění informací
jak o sortimentu pěnišníků v zahradní a krajinářské architektuře v daném
období a na daném území, tak o způsobech jejich použití, průzkum dostupnosti
dobového sortimentu na našem současném trhu školkařských výpěstků a
zhodnocení použitelnosti tehdejšího sortimentu v současnosti. V závěrečné
části byl vypracován přehled nejznámějších taxonů do roku 1938 dle zvolených
pramenů a porovnání dobového sortimentu rododendronů se současným.
Výsledkem práce je přehled nejvýznamnějších taxonů rodu Rhododendron L. a
výsledek porovnání dobového sortimentu rododendronů se současným.
Klíčová slova
Rhododendron, rododendron, pěnišník, první republika, meziválečné období
Title of the thesis
Use of the genus Rhododendron L. in garden and landscape architecture in
Czechoslovakia in the period of the First Czechoslovak Republic.
Resume
103
This thesis is based on literary resources, and original and current catalogues.
First part of this thesis pays attention to description of main characteristics of
garden and landscape architecture in the period between first and second world
war in Czechoslovakia. This part also describes the use of Rhododendron L.
genus, its history, its breeding in Europe and Czechoslovakia, and its breeding
process in Průhonice. Main objective of this thesis is to complete and specify
informations about available Rhododendron L. genus product range in
Czechoslovakia in the period between first and second world war, to describe
possibilities of use of the genus, and to describe and evaluate recent product
range of the genus available on the market. Final part of this thesis is a
summary of well known species produced until 1938 according to original
resources. This summary is then compared with the recent product range of
Rhododendron L. genus available on the market. As a result of this thesis we
get the summary of well known Rhododendron L. species used in the chosen
period, and comparison of those with the recent product range.
Keywords
Rhododendron, First Czechoslovak Republic, interwar period
104
10. Seznam použité literatury a zdrojů
1. ALBRECHT, H-J., SOMMER, S., 1968: Rhododendron. – Deutscher
Landwirtschaftsverlag Berlin, Berlín: 308 s.
2. DOSTÁLKOVÁ, A., 1981: Rododendrony. – Academia, nakladatelství
ČSAV, Praha: 155 s.
3. HIEKE, K., 1984: Vyhodnocení první etapy sortimentu stálezelených
velkokvětých kultivarů rodu Rhododendron L. in HIEKE, K., OPATRNÁ,
M., PETROVÁ, E., 1984: ACTA PRŮHONICIANA 49 – Výzkumný a
šlechtitelský ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích, Bechyně: 160
s.
4. HIEKE, K., 1985: AKTUALITY Výzkumného a šlechtitelského ústavu
okrasného zahradnictví v Průhonicích - Československé šlechtění rodu
Rododendron L. – Vydavatelství a nakladatelství Novinář, Praha: 210 s.
5. HIEKE, K., 1994: LEXIKON okrasných dřevin. – HELMA, Praha: 730 s.
6. HIEKE, K., 2005: Stálezelené RODODENDRONY. – KNIHY 555,
Liberec: 224 s.
7. HILLIER and sons, 1970: HILLIERS´ MANUAL OF TREES & SHRUBS.,
– YELF BROS. Ltd, Newport: 576 s.
8. MIŠÁK, J., 1925: VŽDY ZELENÉ STROMOVÍ LISTNATÉ. – Verlag Der
Gardenshönheit, Berlín: 79 s.
9. HOFFMAN, M.H.A., et al., 2010: LIST OF NAMES OF WOODY
PLANTS, International standard ENA 2010-2015. – Wageningen
UR/Praktijkonderzoek Plant & Omgeving, Boskoop: 934 s.
10. JELITTO, C.R., 1941: Der Immergrüne Garten. – Trowitzsch & Sohn,
Frankfurt a Berlín: 102 s.
11. KRÜSSMANN, V.G., 1968: Rhododendren, andere immergrüne
Laubgehlöze und Koniferen. – Verlag Paul Parey, Hamburg und Berlín:
190 s.
12. MACHÁČEK, F., 1930: Československé Zahradnické Listy, ročník XXVII.
– Zemědělská knihtiskařská spol.s ruč.obm, Praha: 416 s.
13. MACHÁČEK, F., 1928: Československé Zahradnické Listy, ročník XXVI.
– Zemědělská knihtiskařská spol.s ruč.obm, Praha: 408 s.
105
14. MACHÁČEK, F., 1926: Československé Zahradnické Listy, ročník XXVI.
– Zemědělská knihtiskařská spol.s ruč.obm, Praha: 408 s.
15. MACHÁČEK, F., 1925: Československé Zahradnické Listy, ročník XXVI.
– Zemědělská knihtiskařská spol.s ruč.obm, Praha: 424 s.
16. MACHÁČEK, F., 1921: Československé Zahradnické Listy, ročník XVIII.
– Tisk Aloise Wiesnera v Praze, Praha: 224 s.
17. MACHÁČEK, F., 1918: České Zahradnické Listy, ročník XV. – Tisk
Aloise Wiesnera v Praze, Praha: 112 s.
18. SCHAUM, C.L.T., 1914: Rhododendron. – Druck und Berlag der Konigl.
– Hofbuchbruckerei Trowikfch & Sohn, Frankfurt: 73 s.
19. SVOBODA, F., et al., 1967: ZPRÁVY BOTANICKÉ ZAHRADY ČSAV
PRŮHONICE 3. – BOTANICKÁ ZAHRADA ČSAV, Průhonice: 277 s.
20. VAN GELDEREN, D.M., VAN HOEY, J.R.P., 1992: Rhododendron-
Atlas. – Verlag Eugen Ulmer GmbH & Co., Stuttgart: 424 s.
21. TÁBOR, I., 2014: Rhododendron. Pomůcka pro studium dendrologie pro
studenty ČZU. – Česká zemědělská univerzita, Praha: 1-19.
22. ZAMEČNÍK, R., 2013: Specifika vilové zahrady meziválečného období.
In: SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKÁ UNIVERZITA V NITRE,
Fakulta záhradníctva a krajinného inžinierstva, Štěpánková, R. [ed.]:
Študentská vedecká konferencia FZKI 2013, zborník príspevkov. –
Slovenská polnohospodářská univerzita v Nitre, Nitra: 260-267.
Nabídky školek
23. AGARDEN, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Boseň u Mnichova
Hradiště.
24. AGARDEN, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Boseň u Mnichova
Hradiště.
25. AGARDEN, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Boseň u Mnichova
Hradiště.
26. ARBOEKO S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Smržice.
27. ARBOEKO S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Smržice.
28. ARBOEKO S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Smržice.
106
29. BRATŘÍ SCHÜTZOVÉ, 1927: Zimě odolávající rhododendrony a azalky
T. J. Rudolfa Seidla v Grüngräbchenu v Sasku, Zástupcové pro
Československo 1927-1928. – Olomučany u Blanska.
30. EISENBERGSKÉ ŠKOLKY STROMOVÉ, 1933: Katalog podzim 1933 -
jaro 1934. – Jezeří u Chomutova.
31. EISENBERGSKÉ ŠKOLKY STROMOVÉ, 1937: Katalog podzim 1937 -
jaro 1938. – Jezeří u Chomutova.
32. GEORGE JACKMAN & SONS, 1923: Plant catalogue 1923-1924. –
Londýn.
33. HERM. A. HESSE, 1933: Preis - und Sortenliste 1933-1934. – Hannover.
34. HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2013: Velkoobchodní
ceník 2013. – Bystřice pod Hostýnem.
35. HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2014: Velkoobchodní
ceník 2014. – Bystřice pod Hostýnem.
36. HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2015: Velkoobchodní
ceník 2015. – Bystřice pod Hostýnem.
37. HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1933: Seznam a
ceník, podzim 1933. - jaro 1934. – Bystřice pod Hostýnem.
38. HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1934: Seznam a
ceník, podzim 1934. - jaro 1935. – Bystřice pod Hostýnem.
39. HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1935: Seznam a
ceník, podzim 1935. - jaro 1936. – Bystřice pod Hostýnem.
40. HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1937: Seznam a
ceník, podzim 1937. - jaro 1938. – Bystřice pod Hostýnem.
41. HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1938: Seznam a
ceník, podzim 1938. - jaro 1939. – Bystřice pod Hostýnem.
42. IVO TÁBOR, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Veselí nad Lužnicí.
43. IVO TÁBOR, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Veselí nad Lužnicí.
44. IVO TÁBOR, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Veselí nad Lužnicí.
45. JAROSLAV KOLÁŘ, ZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ A ZAHRADNICKÝ,
[1938]: Náš ceník stromů, keřů a růží. – Dolní Skrýchov.
107
46. JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1926: Molitorov,
ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1926-1927. –
Molitorov u Kouřimě.
47. JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1932: Molitorov,
ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1932-1933. –
Molitorov u Kouřimě.
48. JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1933: Molitorov,
ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1933-1934. –
Molitorov u Kouřimě.
49. JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1937: Molitorov,
ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1937-1938. –
Molitorov u Kouřimě.
50. JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1938: Molitorov,
ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1938-1939. –
Molitorov u Kouřimě.
51. JINDŘICH VANĚK ČSL. SEMENÁŘSKÉ ZÁVODY, 1937: Ceník. –
Praha.
52. JOSEF FUNDA, RŮŽOVÉ A STROMOVÉ ŠKOLKY, 1931: Ceník a
seznam 1931-1932. – Velim.
53. JOSEF KRAUS, 1937: Zahradní zahrádkářům. – Velvary.
54. JOSEF MAZÁNEK, [?] : Ceník velkozávodu školkařského. – Soudná u
Jičína.
55. JOSEF MAZÁNEK, 1929: Ceník velkozávodu školkařského 1929-1930.
– Soudná u Jičína.
56. JOSEF MAZÁNEK, 1935: Ceník velkozávodu školkařského 1935-1936.
– Soudná u Jičína.
57. JOSEF MAZÁNEK, 1936: Ceník velkozávodu školkařského 1936-1937.
– Soudná u Jičína.
58. JOSEF MAZÁNEK, 1938: Ceník velkozávodu školkařského 1938. –
Soudná u Jičína.
59. JOSEF VANĚK, ZAHRADNÍ ARCHITEKT, MAJITEL VELKOZÁVODU
ŠKOLKAŘSKÉHO A ZAHRADNICKÉHO, 1935: Průvodce zahradou. –
Chrudim.
108
60. JOSEF VANĚK, ZAHRADNÍ ARCHITEKT, MAJITEL VELKOZÁVODU
ŠKOLKAŘSKÉHO A ZAHRADNICKÉHO, 1936: Průvodce zahradou,
1936-1937. – Chrudim.
61. JOSEF VANĚK, ZAHRAD. ARHITEKT, [1938]: II. Ovocnictví. –
Chrudim.
62. JURÁK A SPOL., MOR. SEMENÁŘSKÝ VELKOOBCHOD, 1938:
Zvláštní nabídka semen květinových a zeleninových k letnímu setí. –
Brno.
63. K. MAŠEK VELKOZÁVOD ZAHRADNICKÝ, ŠKOLKAŘSKÝ A
SEMENÁŘSKÝ, 1935: Ceník 1935. – Turnov.
64. KONIFERY S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Žehušice.
65. KONIFERY S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Žehušice.
66. KONIFERY S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Žehušice.
67. KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1929: Katalog podzim 1929 – jaro 1930. –
Žehušice u Časlavě.
68. KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1930: Katalog podzim 1930 – jaro 1931. –
Žehušice u Časlavě.
69. KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1933: Katalog 1933-1934. – Žehušice u
Časlavě.
70. KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1935: Katalog 1935-1936. – Žehušice u
Časlavě.
71. KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1938: Katalog 1938-1939. – Žehušice u
Časlavě.
72. M. KOSTER & SOEHNE, 1938: VERKAUFS - UND
VERSANDBEDINGUNGEN DES HOLLÄNDISCHEN
PFLANZEXPORTVERBANDES 1938-1939. – Boskoop.
73. OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. –
Zdechovice.
74. OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. –
Zdechovice.
75. OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. –
Zdechovice.
76. PRIMO BALDACCI E FIGLI, 1937: Piante, 37. – Pistoia.
109
77. SEMENÁŘSKÉ ZÁVODY AGRASOL A.S., 1939: Semena, která
přinášejí úspěch. – Praha.
78. STUDENÝ S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Tušimice.
79. STUDENÝ S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Tušimice.
80. STUDENÝ S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Tušimice.
81. STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2013:
Velkoobchodní ceník 2013. – Jevany.
82. STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2014:
Velkoobchodní ceník 2014. – Jevany.
83. STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2015:
Velkoobchodní ceník 2015. – Jevany.
84. SVAZ ŠLECHTITELŮ ROSTLIN, 1936: Semena, osivo, sadba, Jaro
1936. – Přerov.
85. ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. –
Přerov nad Labem.
86. ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. –
Přerov nad Labem.
87. ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. –
Přerov nad Labem.
88. THEODOR VOLF, 1938: Velkoobchod semeny. – Opava.
89. THOMAYEROVY STROMOVÉ ŠKOLKY, 1932: Ceník a seznam
ovocných i okras. stromů a křovin, růží, konifer a vytrvalých květin. –
Říčany u Prahy.
90. VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ VIKTORIA SPOL. S R. O., 1936: Ceník
a seznam 1936-1937. – Želešice u Brna.
91. ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. –
Kalabousek.
92. ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. –
Kalabousek.
93. ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. –
Kalabousek.
94. ZEMĚDĚLSKO-ZAHRADNICKÝ PODNIK V ČAKOVICÍCH U PRAHY,
MAJITEL ING. OTAKAR SAMOHRD, 1927: Ceník. – Čakovice u Prahy.
110
11. Seznam příloh
Příloha č. 1 – Analýza základního sortimentu do roku 1938
Příloha č. 2 – Analýza dobového sortimentu
Příloha č. 3 – Analýza sortimentu, který byl za období první republiky pěstován
v Průhonicích.
Příloha č. 4 – Srovnání dobového sortimentu se současným