MAL MYSTICK SLOVNK NAUN

Vydavatelsk ada

PM STEZKA

Svazek 8CANOPUS

KVTOSLAV MINAK

MAL MYSTICK SLOVNK NAUN

CANOPUS PRAHA 1992

Kvtoslav Minak, 1992 ISBN 80-85202 06 9

5

PEDMLUVA

Po napsn nkolika dl o mystice jsem uvaoval o tom, e by bylo nejlpe doplnit je slovnkem. Pedevm proto, e by ten mohl n kterm termnm v knihch uitm rozumt jinak, ne byly myle ny; dle proto, e slovnk me obsahovat dal pouky k doplnn mystick teorie, potebn pro mystickou praxi. Tak se mi v duchu rsoval jeho rozsah, kter by ml bt pmo zvisl na termnech v tchto knihch uitch. Ale vzhledem k okolnostem jsem sv ruko pisy o mystice neml pmo po ruce, a proto jsem dospl k zvru, e se nebudu vhradn dret termn uitch v mch knihch ostatn by to bylo na kor tto prce. Termny pro tento slovnk jsem tedy vybral ist nhodn, ovem se zetelem na to, aby v sob zahrnoval pedevm fyziku a psycho logii, pokud jejich speciln vrazy maj vztah k mystice. Tm vznik lo dlo, kter je podle mho nzoru z jistho hlediska sice nepln, ale jinak teorii mystiky dostaten vyerpvajc. Domnvm se, e ti, kdo maj zjem o mystiku v nejmodernjm pojet, si v tomto slovnku mohou najt dosti ltky k pouen a o to vlastn lo pedevm. Nco jinho ovem je, kdy by ten v tomto slovnku hledal vy erpvajc vdeckou encyklopedii; takov prce je podle mho n zoru sp pro mystick teoretiky, zatm co j sm se povauji za praktika. Je tedy nezbytn posuzovat tuto prci s ohledem na to, e ji zpracoval mystick praktik pro mystickou praxi, co nakonec po dle mho sudku uke, e byla mylena dobe. Vechny m pedchoz spisy mly tene obrtit k praktick my stice; pokud se tak skuten stalo, pak pro n jist bude i tato kniha knihou pouek. A kdyby snad ve teni vznikaly jet dal otzky, nech si pipomene, e k praktick mystice je teba jen omezenho potu pouek. Co je navc, to vede pouze k rozporm. asto se pak zabh do protiklad, kter teoretik me chpat jako nedokonalost mystick nauky. Z toho dvodu je nejlep vyzbrojit se pouze ne zbytnm teoretickm ponauenm a s nm se dt na mystickou cestu, protoe to zaruuje, e na n lovk nezbloud.

6

Krom toho se domnvm, e jsem tmto slovnkem vyerpal sou bor teoretickch pomcek pro mystickou cestu, a nyn mohu teni jenom pt, aby jich pouval ke sprvn korektue v nzorech a po stupu k svmu vlastnmu dobru i k dobru tch, kter svm jednnm nezbytn ovlivuje. Kvtoslav Minak

Poznmka vydavatele:

K.

M. zaal pracovat na tomto slovnku v druh polovin let padestch za neustlho pronsledovn

totalitnm reimem. V t dob bylo v echch ivotu nebezpen pechovvat doma rukopisy dlo mystice, proto je

K. M.

ukryl u ptel a dlouh lta sv vlastn rukopisy vbec nevidl: neml pistup ani k jin du

chovn literatue.

K

rukopisu svho slovnku se a do konce ivota v r.

1974

vdy znovu vracel. Upravoval

a rozioval pvodn hesla, doploval dal, ale nikdy neuvdl datum, kdy byla zpracovna. Tak slovnk vznikal a utvel se do konen podoby v rozmez piblin patncti lel. Toto prv vydn bylo pipraveno do tiskli z originlu autorova rukopisu posledn, tj. tvrt verze, z potku let sedmdestch. Zora ubrtov

Abhidhammapitaka

7

abhimukh

AAbhidhammapitaka (sans. abhi nad, d hamma uen, pitaka ko) "to, co j e nad uenm". Je to sbrka budd histic kch traktt metafyzickho obsahu o psychologick etice, metafyzice a fi lo zofii. Pitaky koe jsou ti ; nzory se staven v tto pitace pednesl podle buddhistick tradice nejuenj z Bud dhovch k Kassap krtce po Gau tamov smrti (Buddha Gautama) na koncilu v Rdagrze u Magadhy. Jsou doplnnm pvodnho prostho Bud d hova uen, zamenho pouze k pro blmu osobn strasti, kter mistrn ei lo. Lidstvo ovem problmy strasti vdycky dost net, proto vznikaj ab straktn otzky. Ty vak nikdy nemohou bt zodpovzeny naprosto autoritativn, protoe kdy ne v souasnosti, tak jist v budoucnosti mohou bt zodpovzeny podstatn j inak. Co ovem dn doba neme eit podstatn jinak ne p tomnost, je prv otzka strasti. Proto je Buddhovo uen pln, kdeto metafy zick problmy jsou pouze doasnm abstraktnm nazrnm. Krom "ty Buddhovch pravd" meme proto po vaovat ve ostatn v buddhismu za d o asn nebo dopl kov uen. (O dalch dvou pitakch viz pitaka, Suttapitaka, Vinajapitaka.) abhimukh (sans.) est z deseti stup cesty k buddhovsk dokonalosti podle mahjny. Osmidln cesta, jak ji znal ran buddhismus, je zde rozpracovna do deseti bhmi, ili stup. O tchto dokonalostech se pedpokld, e se za naj vyvjet po tom, kdy se stoupenec buddhismu vzd rodinnho a spol een skho ivota a odejde do bezdomov,

aby se vnoval vvoji duchovnch kvalit svho osobnho ivota. Pak se pedpo kld vnitn vvoj, kter je dle po psn. Kdy se buddhistick mnich zekne svta, ponaje vl astn rod inou a kone svtskou existenc, vstouP do prvnho . stupn dokonalosti, kter se jmenuje pramudit, co se pekld jako "mocn se radujc". Charakter tohoto stupn . ukazuje jasn na to, e tlo mnicha, "ne vymyt" dosud kvalitami duchovn h o svta, reaguje na vliv svta, do nho postupnou oistou prv vstupuje, n a vliv svta duchovnho. Nebo jak doka zuj zkuenosti ze zeknut se svta, ne vznik ze zeknut bolest, nbr radost. Radost je vak psychologicky dosti h ru b pocitov h n ut, take se me posu zovat jako svtskost jemnjho stupn ; svtskost, kter sah p o lovku v podo b takka fyzick vibrace. Proto se mus mnich zamit na klid, kter je za pl nm zeknutm se svta. Kdy se mu to poda a setrv v tomto stavu uritou dobu, vstoup do druhho stupn doko nalosti zvanho vimla, co se pekld jako "neposkvrnn". Po zniku radosti, provzejc prvn stupe dokonalosti pramudit, unik mnich kladnmu vlivu svta, radosti, m dosahuje stavu neposkvrnn. V tomto stavu se m vnovat "medita tivnmu ponoen" v sebe, to je jemn mu soustedn na tlo s tendenc myslit nebo uvaovat. Tm vstoup do tetho stupn dokonalosti, zvanho prabhka I", to je "vytvejc svtlo". Pi sprvnm noen se mysli do tla nezapomn lovk na tlo. Tm se zav d centripetln tendence energetickch kvant tla, co vede ke zven energe tickho napt ; zvyovnm tohoto na pt zesl luminiscence tla, nkdy do t

abhimukh

8

abhimukh

mry, e je zjevn i bnmu zrakovmu postehovn. M nich vak m intenzitu postehovn zvyovat. Kdy to bude init, doshne tvrtho stupn dokonalosti, zvanho arimat, to je svtlo (nebo paprsek) rozptylujc. Nebo je-Ii dosaeno stup n, v nm se chaotick vyzaovn by tosti zmnilo ve kvantitativn pulsy foto n, ili potencilnho zen, v zen nebo svtlo "normlnch" kvalit, pak ji opravdu sta zven intenzity koncen trac usmrnnho mylen, aby dolo k zen tvrdmu, jakm se vyznauj svtc nebesk tlesa, nap. slunce. Po dosaen tohoto stupn dokonalosti m lovk vyvinout schopnost nebo slu obracet i smr zen, vyvozujc svtlo, k jeho centru nebo zdlu. Tm doshne ptho stupn dokonalosti, zvanho su durdaj, co se pekld jako "velmi obtn ke cvien". K tto schopnosti se lovk nejlpe propracuje tzv. dvoji tou koncentrac, toti na objekt a sub jekt souasn. Clem tto koncentrace je dit jak vyzaovn vlastn bytosti, tak jej pohlcovn tohoto vyzaovn. Kdy se to poda, pak se tzv. valenn energie byt centralizuj jako energie psobc nebo inn; tm se dospv k est doko nalosti, zvan abhimukh, to je "vynika jc" nebo "zamen". Komu se poda centralizovat valenn energie svho byt, vytvo ze sebe "svt sm pro sebe", kter proto, e sv zen iv ze sebe sama, j ako to nap. in slunce, stv se vynikajcm nebo samo znm. Kdy se potom v tomto dosae nm stupni dobe orientuje, dosahuje sedm dokonalosti, zvan dramgam, to je "velm i pokroil". Nebo co vce me lovk doshnout ne orientace ve dvojitm vyzaovn bytosti a tm i vl dy nad nm, nad vyzaovnm jak do-

stedivm, tak odstedivm? Zvlt kdy vme, e bn lovk symbolizuje bytost vyzaujc pouze centrifugln, pi em se jet navc vbec neovld. Ale i stav dramgam je pechodn. Identifikace souasnho stavu, kter je ji dobr, a proto t, se stv postu pem asu mn zajmav ; kdy se to sta ne ve stavu dramgam, doshne lovk osmho stavu dokonalosti, zvanho aa l, to je "nepohnutelnost". V tomto stavu se stv nezajmavm vechno, co souviselo s dosavadnm du chovnm rstem nebo postupem, take ke slovu dosud se hlsc idea t se mo difikuje v ideu "byt tu je". Toto "byt" je vak ji ve svtle, na druhm behu innost ; protoe tu je jet prv toto byt, hled mnich jeho piny a nachz je v mysli. Tm dosahuje devt dokona losti zvan sdhumat, to je jemn roze znvajc mysl. Kdo dobe rozeznv mysl, nachz ji jako prapvod vech jev . Nebo ona to je, kter vznikla diferenciac stavu zva nho vd om, kter je ve svm nejvym aspektu samm absolutnem, samozej m v kosmickm pojet. A tato mysl n a sv periferii spje d o stvoen, co je dal stupe dekadence stavu vdom. Na tto cest pestv jej soudrnost, take jej kvanta ji rozdruuj, dva jce vzniknout kvantm jinm, kter se nm ji manifestuj jako jevy jak fyzi kln, tak hmotn. Poda-li se mnichovi zachovat i zde dostedivou tendenci vych substanc, kter poznal, vytvoil nebo nalezl v pedchozch dokonalostech, vytvo tyto substance resorpn materil, svt lo, kter nle dest dokonalosti a jmenuje se dharmamgha, to j e "oblak ctnosti". Tento oblak zakryje jeho byt a on zmiz v prod tak, e o nm nebu-

abhikam

9

absolutno

de mono ci ani e je, ani e nen. Tm konen zmiz strast, provzej c l idsk byt, ono moe sansra. v nm bytosti mus putovat pod neovladateln mi tlaky energi. Ony samy ovem zplo dily tyto energie a nemohou jim vzdoro vat, protoe je jejich zptn psoben dostihuje v jin dob, v j inm stavu a na jinm mst. Tak jsou oblakem ctnosti vechny karmy vyrovnny, a proto miz kad diferenciace lidskho byt ; to je pestup z asnosti do vnosti. Co pak mne se tk, nedo mnvm se, e se tmito dokonalostmi vyerpvaj vechny stavy byt a vdom. Proda je na tyto stavy znan bohat, ale du chovn nauky z nich vybraj vdy jen nkter a jimi je pak kad nauka repre zentovna. abhikam (tami l .) "pomazn". Zasv covaci ritus, jm se laikm nebo kn skm novosvcencm dostv zvltn ho pedznamenn, kter je m pipravit k nabyt nadpozemskch zkuenost a sil (pod le i ndickho tantrismu). Tento fakt se vymyk zkuenosti Evropan, proto jej nemohou posuzovat. Ale tak j ako z mocne vyzauje autorita, tak z duchovnho lovka vyzauje nahro madn kvalita nadpozemskho svta, duchovna, ji me vl penst na ka dho, na nho ji zamil. A m vy je tato kvalita, tm zvltnj pocitov ka tegorie se penej . Tyto kategorie jsou ovem spjaty jak s poznnm, tak i s vli vem, jm kad lovk psob na sv okol. Proto je zasvcovn mon, a to pesn v tom smyslu, jak o nm meme bt i nformovni tradic. abnormalita (z lat.) nepravidelnost, v jimenost, chylnost, zrdnost. Ve fyzi ologickm pojet se a. chpe jako nepra videlnost ve fyzickm ustrojen a tento n zor na a. se uplatuje i v psychologii .

Vraz a. vak meme chpat i v dob rm smyslu. Nap. v mystice se usiluje o realizaci a. poznn a schopnost, ale klade se pitom poadavek na to, aby ve abnormln bylo vl ovldno a pi drueno k obvyklmu chovn. v s ledky mystickho kolen se tak sice stvaj nepehlednmi pro vdeck zkoumn, ale poadavek, aby se lovk jevil jako normln, je tak rozhoduj c, e se mu mystika podrobuje. Nkte mystikov tento poadavek nerespektu j, jev se jako lid abnormln, akoli to vdy nemus znamenat, e jsou nemoc n. M entln asociace i proitkov kate gorie mohou bt odchyln od obecnho prmru, ale mohou bt ucelen, take zdrav nemus bt porueno. absolutno (z lat.) nezvisl, nemnn a nepodmnn jsoucno ; v h ierarchi i kosmickch jev t o nejvy. Zc pr vek, kter pijm a duchovn oivuje vechno stvoen. Nevymeziteln pole nebo prosted, v nm existuje vechno stvoen, tj. viditeln vesmr jako svt makroskopick a svt fyzikln j ako svt m ikroskopick. Proto na a. nelze vzta hovat pt zklad nch prodovdnch dimenz, toti dlku, ku, vku, pro stor a as. Tato okolnost se stv patr nou zejmna p vyluovacch mystic kch pracch. Jogn nebo mystik, kter vyluovacmi postupy myslc innosti vyistil vdom ode vech determinuj cch moment, pozn, e v tomto vdo m je obsaen nejen svt, nbr cel ves mr j ako objekt, jen v nm sdl. Fyzi kln mysticky to znamen, e prv n a posl edn determinujc moment in n ho osobnho vdom je tzv. zvratovou mez ; za n vdom pesahuje vechno, co ped n meme chpat jako fyzicky . i pomysln neobshnuteln lidskou mysl vzhledem k objemu nebo vzdle

ab.sorpce

10

absurdn

nostem. Tm realizace stavu a. vede ke zkuebnmu zjitn relativnch dat ve ho stvoen ve vesmru i v iv prod. absorpce (z lat.) vstebn, vsknut, pohlcovn. Z mystickho hlediska se fenomen a. uplatuje pedevm pi za staven mysli s tendenc pozorovat fik tivn bod ve vlastnm tle nebo bytosti. ivotn sla tla nebo bytosti toti j indy psob difzn, co souvis s orientac a zjmy lovka, smujcmi ven do je ho okol. Kdy se mysl zastav a pozoro vn jemn usmruje do tla nebo nitra vlastn bytosti, miz tento vskutku ro bustn oblak ivotn sly. Bytost jej toti pohlt a petv jej ve faktor vzpruuj c tlo - v ivotn slu, kter obh st 3ubtilnch drah v tle. Jinmi slovy : i votn sla nen absolutn vzna na tlo a pro ni pslun d rhy v nm. Podle zamen duevn orientace se bu pe tv v oblak, kter se jev jako magne tick prosted tlesn existence, nebo je jinou orientac mysli zcela absorbovna a petv se v ivotn slu tla. Proto je fenomen a. v mystice tak zajmav. abstrahovat odvodit, odvozovat, vyvo dit, vyvozovat, nepihlet k nemu. V procesu mystickho zdokonalovn m mystik mentln a. od veho, co m e probouzet jeho smyslov dosti. Kdy to nein, vytvej v nm vci pro bouzejc smyslovou dost napt, kter j ist pekon jeho vli. Tm mu uni kne vsledek zkn se svta, tj. rozvoj du evnho uvolnn a lepch duevnch stav. Kdo mentln neabstrahuje od vc probouzejcch smyslovou dost, me v procesu mystickho sil dosh nout nanejv toho, e se jeho smyslov sklony skryj v podvdom. Takov lo vk se neme duevn rozvinout do n leit e. Proto posuzuje ve, co vid jako svt, subjektivn, tj . nenachz

pravdu v dosti irokm pojet. abstrakce (z lat.) zobecnn ; mylenko v zobecnn na zklad analzy ; po my sln skutenosti v mystice v pomru k normlnmu smyslovmu vnmn. A. jsou skuten v j inch dimenzch, kter se nm skrvaj za oblast vykzanou naim smyslm. Ale abstraktn skute nosti maj vztah i k smysly vnmanmu svtu ; tento vztah se v prvotnm projevu zakld na fyzikl nch vlastnostech, je jich vnmn je rozvinutj u psychic ky citlivch lid. To proto, e abstraktn diferencovan jevy maj tak vibran charakter, jsou tedy reln pro vechny jevy t sfry, k n nleej. V mystick terminologii, odlin od terminologie vdeck, se a. povauj za jevy astrln sfry. V se o nich, e se na psychick rovni stkaj s jevy svta forem kon krtnch. Jindy jevy abstraktn oblasti psob na podvdom ivch bytost n a eho svta a racionalist to snadno oznauj jako halucin ace nebo vsledky poruch duevn rovnovhy. Ve skute nosti jsou vak a. jevy reln, nebo ma j t charakter jako jevy hmotn ; frek vence silokivek, vytvej cch tyto jevy, je vak in zdnliv neskutenmi. absurdn (z l at.) nesmysln, protismysl n. V mystice meme za a. pokldat nzor, e citov pasivn lovk, kter v a douf v Boha a ppadn mu projev svou nklonnost nktermi druhy my stick kzn, me doshnout pravch a dobrch duchovnch vsledk. I v my stice je toti nutn aktivita, kter se pro jevuje ve vyhledvn duchovnch kvalit a v jejich uplatovn v byt lovka. Ji nak tlak a pval podnt k smyslovmu ivotu peme kad subtiln vliv du chovn ch kvalit, take lovk prokazuj c Bohu a duchovnm kvalitm pouze uznn nebo pasivn oddanost, se z tch-

aal

II

Adam Kadmon

to podnt nevyman. aal (sans.) osm stupe z deseti na cest k buddhistick dokonalosti podle mahjny. Zna "nepohnuteln". Po drobnji viz abhimukh. arja (sans.) m rzn vznamy v rz nch indickch nboenskch hnutch, ale vdy je to v njakm smyslu mistr, uitel a vdce v jgickm vvoji. . mu s tedy znt vechny pochody souvisejc s duchovnm vvojem a mt schopnosti zjiovat je u svch k. Jinak ty, kdo se u nho uchzej o rady, uvede bu do zmatku, nebo je zavede na scest, ne bo je pokod. Jene . hledajc lovk neme poznat. Nemus toti pekvapo vat vdomostmi o tom, co se v nm dje ani dokazovat, e je jasnovidn, ani ho povzbuzovat chvlou nebo pjemnmi emi. Mus vak, kdy nkdo pijme je ho veden na mystick cest nebo jet lpe v ivot, svm psobenm dokazo vat, e chaos miz a poznn se zvtuje; toto poznn se vak tk ivotnCh situ ac a nikoli filozofickch zvltnost. Adam l idsk archetyp, kter si meme pedstavovat jako lovka dosud nezne itnho bezvhradnou orientac do svta smysl a na slastn proitky. Proto je A. lovk prost a z vyho hlediska mravn bezhonn. Nem vak zkue nost ze strast bnho lidskho ivota, proto nen odoln proti smyslovm po kuenm a postupn jim propad. Tak se pomalu zaplt do rozpor a strast. Jejich dostaten mra vede na cestu mravn oisty, kter vrchol v tm stavu n evinnosti, ovem zlepen zcm "kri stovstvm" . V absolutnm smyslu bychom tedy mohli A. povaovat za prvotn fyzick projev bostv, kter postupn propadal mravn a fyziologick degeneraci, pi n poslze vznikli lid. Ale tato sestup-

n tendence jet stle trv, protoe je skryta v samm uzpsoben lid, kter tmelily vky. A jestlie kdy dojde k obratu na tto sestupn cest, bude to cesta mystick. Ta se v nejvym pojet vyznauje spalovacm procesem, obno vuj cm stagnujc byt. Tak se A. znovu zrod a stane se opt boskou bytost, kter ji bude mt zkuenosti z padku a tm bude schopna udret vy znovu nabyt vlastnosti. Pvodn elementy stvoen, kter maj boskou povahu, mus sv vy kvality stle obnovovat. Kad d ruh p rojevu byt je toti emanac byt centrlnho ne bo duchovnho, a proto ji pedstavuje periferii kvalit s odstedivou tendenc, tj. s tendenc k dalm stupm degene race, pp. k vlastnostem zhutnn. Pro to je mystick sil nezbytnm momen tem byt ; nejprve zpomaluje, pak zasta vuje a poslze obrac proces padkov v proces vzestupn. Tuto zmnu tenden ce pociuje kad tvor, u nho k n do chz, jako mnoc se a stupujc krize a utrpen. A. j e stav, kter je jet vzdlen rychl ho padku. Proto symbolizuje blaenost karmickho mld, kter trv jitou do bu, ale pak pestv ; jakmile se stav A. stane starm bytm, mus se obrodit oh nm zeknut se svta, kter ho duchov n nebo kvalitativn regeneruje a vrac opt do rajskho stavu. , Adam Kadmon prvn Adam, kter byl podle kabaly nejdokonalej emanac bostv a tm i reprodukc vesmru, mi krokosmem nejen podle vnitnho uspo dn, nbr i podle osoby, i snad je t lpe podle psychickho vybaven. To znamen, e vesmr mysl a uvauje jako bytost lidsk. Jako v lidsk bytosti iji organismy, kter nic nevd o lovku jako o myslcm a uvaujc m tvoru, tak

adept

12

adhitm

ve vesmru ij lid, kte nedovedou po chopit, e vesmr je psychicky dobe vy bavenm individuem. adept (z lat.) mistr j gy, kter proel celm kursem mystickho vvoje a na zklad toho poznal procesy mystickm usilm vyvolvan a celou bytost petv ejc. A protoe jsou tyto procesy pod mnn zkonitm ovldnm psychic kch napt a sil, dovede a. nzenm tchto napt a sil psobit na produ magicky. Adeptstv vak nen vdy nutn spoje no s pouvnm robustnch magickch sil, jako je znme z hypnzy a fyzikl nch jev vyvolanch mdii apod. Adep tstv je zpravidla vyvrcholenm sil o dosaen poznn a pekonn strasti, a proto se vztahuje sp na schopnosti j emnj, na schopnosti psobit v i pin. Tam se efekt vtinou nejev bez prostedn, ale psoben bv d louho dob a uplatuje se v rmci pirozenho dn. adheze (z lat.) pilnavost ; sla, kterou k sob lnou dva pedmty, nap. voda ke sklu. Tento fyzikln jev je analogic k se stavem vech jev, sloench z rozdlnch fyzickch prvk. V mystic km smyslu se a. projevuje zdnliv pi rozenou soudrnost fyziologickch a psychickch initel. V duchovnm pojet vldne tto soudrnosti karma j a ko u fyzickch s loek gravitace, i kdy u pilnavosti rozdlnch fyzickch fak tor nen zejm. Dvme-Ii se n a produ z fyziklnho hlediska, vidme ji jako sl oenou z ini tel mikroskopickho svta. Jednotliv sloky tohoto svta k sob pevn lnou a to se nm me jevit bu jako feno men povahy el ektromagnetick, nebo gravitan . Tam, kde vda tyto fyzikln sly nevi d, nalezla dal fenomen, feno-

men a. Avak z hlediska sil ivch a ni koli pouze mechanickch je soudrnost sloek p rodnch jev podmnna kar mou. Jejm uvadem na scnu je fiktiv n psychologick initel, toti vle, kter tak pouv elektromagnetickch sil a kter formou chtn strhuje mikrosko pick stice fyzi klnho svta do prou du v omezenm prostoru. V tomto pro storu se pak projevuj vlastnosti jev v podob gravitanch, elektromagnetic kch nebo adheznch sil. Tak vznikaj jevy, kter jsou nkde minerlem, jinde rostlinou a jinde zase ivou bytost. V le, kterou hlavn v minerlech vbec na j t nememe, je i u nich uloena jako sdruujc sla pudu, kter i planetm a sluncm udluje sklon putovat nebo rotovat v nekonench dlavch kosmu. adhitm (sans.) tet tvr proces v kosmu, kter se tk stvoen vbec, toti nepetritho proudu tvorby, bez potku a konce. Podle toho je tedy a. makroskopick proces, kter j akoby chaoticky formuje substance do neuri tch tvar, z nich pozdji vznikaj jak spodan svty, tak i bytosti. Proto se a. vztahuje na vesmr vnj i vnitn, na vznik kosmick propasti, v n se formu j svtov systmy, i na psychick svt, jeho hladina je ruena touhami a cht nm a tm i lnutm k ivotu nebo proje vm sebezchovy. Tm se systm a. za chovv a vyvj do dalho aspektu tvrho procesu, vyvolvanho bytost mi. Proto nelze ti tvr procesy v kos mu, toti a., adhidaiva a adhibhta, o d sebe odliovat. I kdy poslednj dva s e udvaj v p rvnm procesu, pece mohou bt vechny ti povaovny za silov vlnobit, kter se tk i povrchu a., i nitra tohoto silovho pole, kter se roz pad v tvorbu kosmickch jev, svt i bytost pozemskch i nadpozemskch.

adhibhta

13

Adonai

adhibhta (sans.) prvn ze t tvrch proces v kosmu, kter se tk stvoen "pinda" nebo "dva" jako individul n ch du, kter se "zrnm" stvaj iv- . mi bytostmi. Jeliko bhta v tomto p pad znamen "byt", znamen vraz a. vznik nebo stvoen Boha, pna vesm ru . Viz t adhidaiva. adhitm. adhidaiva (sans.) druh ze t tvrch proces v kosmu, kter se tk svoen jednoho svtovho systmu, brahman da. Tento bh se tk vesmru jak fyzic kho, tak fyziklnho. Viz t adhitm. adhibhta. adhithana (sans.) "pevnost, stlost, ne otesiteln mysl", osm z deseti buddhi stickch dokonalost; podrobnji viz ab h imukh. di (sans.) prvn, pra. V naem smyslu zatek tvrho procesu i d lho, kter se objevuje v kosmu. di-bhta (sans.) tolik jako Adam. di prvn, bhta oiven tvar. Vzhle dem k tomu je . prabytost, v kosmic km smyslu antropomorfn Bh, jeho vlastnosti nemus zcela odpovdat vlast nostem kesanskho Boha Otce. di-buddha (sans.) pra-budd ha, neboli prvotn projev ivotn moudrosti a zku e n o sti co jest v kosmickm pojet "svtlo", zprostedkujc vztahy mezi bytm a absolutnem. Vzhledem k tomu je v nim smyslu . stav znac resor bujc se nebo ji resorbovan emanace, kter kdysi vznikly duevnmi vztahy lovka ke svtu a pozdji se obrtily k praboskm kvalitm kosmu. Ve vy m smyslu je . individualizovan nebo personifikovan kosmick moudrost; ta ze sebe vyzauje jin aspekty boskosti a m oudrosti pt druh nejvy ho po znn kter se n azvaj dhjnibud dhov. di-buddhi (sans.) prvotn inteligence,= = ,

resp. moudrost. Ve kvalitativnm smyslu je buddhi l tkou, kter se manifestuje ja ko rozum, intelekt a i nteligence, a proto je v kosmickm pojet psychickm ja sem a tm "svtlem svta". Z toho dvo du je bud dhi v bytostnm svt vlast nost, kdeto ve vesmru prvn emanac absolutna, jej linie smuje k vvoji i vch tvor. d i pak zna jej duchovn charakter. dikja (sans.) prvotn tlo, synony mum dharmakji. diakti (sans.) prasla, kter tvo n sledkem akcelerac a retardac ve vi branch postupech. Vzhledem k tomu je . vraz podmnn a zna stav ped prvnm kosmickm impulsem, resp. j e t o stav pechodn mezi rovnovnm stavem kosmickho klidu a kosmickou tvr innost. Aditi (sans.) "bezhranin", vdsk vesmrn matka (viz vdy). matesk bostv. Matka boh zvanch ditjov; personifikace nekonench prostor ves mru. Podpr nebeskou klenbu, podpo ruje veker byt a je krvou ivitel kou. ditjov dvanct hlavnch vdskch boh (viz vdy). syn vdsk vesmrn matky Aditi. Pat sem nap. Indra, Vi nu, Varu na, M itra, Rudra, Pan, Tva tr, pozdji slunen bh Savitr (Viva svant). Postupem doby byl pvlastek ditja spojovn hlavn s personifikac slunce, bohem Srjou. Adonai (hebr. mj pn) hebrejsk jm no bo, mnon slo slova Adoni. J e to vraz, jej id, vedeni posvtnou ctou k pravmu a nevslovnmu jmnu bO mu, vyslovuj vdy, kdy v Psm sv. je psno Jehovah. Podl e modernch kaba list (kabala) znamen A. tvr bosk pers onifikovan sly, kter jsou inn na potku, to je pi stvoen svta.

advaita

14

afinita

advaita (sans. nedvojn) jednota, my lenka absolutno, neosobn bh. advaitist stoupenci koly advaitsk, kte vychzej z tzv. advaita vdanta, fi lozofie velkho indickho reformtora a filozofa ankary (8. 9. stol.). Slovo "advaita" znamen "nedvojn". A. po vauj za skuteno pouze absolutno. To znamen, e jejich nzor je zaloen n a zkuenosti, kter dokazuje, e stvoen je emanac, a proto je druhotn ; prvotn je vdy silov pole, v nm se uskute uj projevy. adventismus nboensk hnut zaloe n na ve v druh pchod Jee jako Krista. Adventistick crkev vznikla v I. pol. 1 9 . stol. v USA a d se doslovn bibl. da (sans.) est psychick nervov centru m ; le mezi obom. Viz akra. adna nevdom ost, ili neptomnost mou drosti. Opak poznn, dny. aeon viz eon. afekt (z lat.) prudk hnut mysli ; stro jenost, nepirozen chovn. U a. jde o h nut neovldan a nevyrovnan. Pro to je a. odlin od mystickho zancen, kter je podmnno stlm ivenm ps chy zjmy o transcendentn vci. Oproti tomu je a. spe chorobn stav, v nm nelze hledat njak kladn psychologic k hod noty. afinita (z l at.) pbuznost; v chemii slu ivost prvk, z ni ch se tvo nov ltky. Nap. mol ekula vody vznik slouenm dvou atom vod ku a jednoho atomu kyslku. Stej nm zpsobem vznikaj jin ltky hmotnho svta, kter vnmme ja ko jevy pasivn. Avak a. je tak strj cem iv prody, z n ns nejvc zajm lidsk bytost. V n jsou podmnn slou eny kvality svta hmotnho i duchovn ho, piem vraz duchovn meme chpat jako kvalitativn nebo fyzikln.-

Podmnn a. tchto, ekli bychom t prvk, je pinou jevu, kter nazvme ivotem ; ten zase pulsuje a tm se i slu uje s kvalitami svta rozpor nebo har monie. O psoben a. tohoto druhu se prv zajm jga, kter se naprosto ne mn spokojit s pomry, vytvenmi pirozenmi nklonnostmi lidskch by tost, v nich pevaha kvality, podobaj c se pasivn hmot zpsobuje, e celko v rz jejich vvoje smuje k degenera ci. Jako v chemii lidsk dovednost tvo vhodnmi sloueninami rznch prvk nov ltky, tak zase v jze vhodnmi stavy mysli a ppadn i citu vznikaj psobenm a. stavy, kter el bn de generaci. To a. pomh i na rovni ak tivn psychologie, kter se jinak nazv jgou. A. se tedy v jze chpe jako zachovn energie. Me-Ii se nap. bytost piroze nmi sklony, zskanm zrozenm, sluo vat s kvalitami, kter jsou pinou po stupn degenerace, me se tak nov vytvenmi sklony sluovat s kvalita mi, kter jsou pinou rozvoje a vzestu pu ke stavm pznivjm. Prv feno men sluivosti in ve snaze zmnit ten dence byt obte ; zpevuje kadou ten denci, a ji je to tendence vrozen nebo nov vytvoen. A poda-li se nkomu tendence vytvet, pak pozn, e a. m e znamenat permanentn zmny stav duevnch, fyziol ogickch a dokonce fy zickch. S tce pekonatelnmi obte mi se lovk setkv jenom na zatku zmn nklonnost. Mnit nklonnosti je nov innost, n a ni nen zvykl a ji vi d jako zbytenost ; tm se omlouv le nost. Pn mnit stavy, alespo duev n, m sice kad lovk, ale nco jin ho je touit a nco ji nho pivodit zm ny inem. Vyhrv lenost ve prospch padku. A protoe je tento jev takka

agens

IS

aka

veobecn, je bn zpsob ivota fak tor neovlivniteln vl, a proto padko v. Prostednictvm a. sloek byt vzni kaj rzn zplodiny, kter se ukazuj bt jedy n icmi ivot. agens (z lat.) initel, pvodce ; sla, p sobc jako skryt pina kaz. Agni vdsk bh (viz vdy) svatho obtnho ohn, pi nm je on prosted nkem mezi bohy a obtujcmi lidmi. agnosticismus (z ec. zkl. a ne, gno sis poznn) nauka, podle kter vci samy o sob jsou a navdy pro ns z stanou pln nebo sten nepoznatel n. Pravou zsadou a. je "ignoramus et ignorabimus", to jest neznme a nepo znme. Tato beznadj a nevra v slu in telektu a analyzujc mysli svd o mo rlnch nedostatcch. Kdo ji vyznv, pikln se k elementrnmu pojet ivo ta, protoe se pestv zajmat o vech no, co neme u kjet bytostn pudy do tykovmi fenomeny. Je j ist nesnadn pochopit a poznat to, co nen v pmm dosahu zraku a hma tu, dvou smysl, j i m elementrn lid nejvce v pi hodnocen skutenosti nebo neskutenosti. To vak je i ndispo zice zaloen na tom, e se lid duevn ztotouj s tm, co vid. Kdy budou zdrenliv a to, co vid, budou povao vat pouze za jevy pedstupujc do jejich zornho pole a znemon jim, aby je ovlivovaly, pak msto masky uvid i vou skutenost. To je potek poznv n toho, co agnostikov jako poznateln vyluuji. Kdo se chov jako neovlivni teln pozorovatel vech jev pedstupu jcch ped jeho zrak, zskv pozici by tost poznvajcch nejen dje, nbr i principy vzniku. Tak si pomalu prokle st cestu a k prapvodu jev a byt, m se konen veker nevd omost rozprchne a on se stane vdoucm jako= =

mudrc, kter o sob me tvrdit, e do shl absolutnho vdn. ahamkra (sans.) "j" nebo pocit vlast n osobitosti, il i jstv, osobnost, ego. Viz jstv. Ahasver "vn id", symbol byt putu jcho v sansru bez vyhl dky na spsu. Situace se vak pro nho zmn v oka miku, kdy uzn kvality, symbolizovan bostvm, kter trn nad sansarickm svtem a kter kdysi zavrhl. dajn to ml bt vrtn Piltv, kter pr pobzel Jee s posmchem :"Jdi pece, Jei, jdi rychleji, pro jsi tak vhav?" Je pr mu odpovdl :"Jdu ji, ty vak z stane." Od t doby pr A. bl oud po svt a po stu letech vdy onemocn zvltn chorobou, opt se uzdrav a je jako ticetilet. ahinsa (sans.) nensil, ctnost neublio vn, nezabjen, nensilnho odporu ; prvn z Patadaliho zkaz jama. Nle k velikm ctnostem v mravn j gick kzni . Jejm uzrnm zanik u dru hch bytost pocit neptelstv. Bytost dodrujc tuto ctnost je karmicky (viz karma) vedena ke zrozen v ptelskm prosted. aka (sans.) stavebn ltka stvoen, kter souvis s prostorem. Proto pokud musme chpat vesmr jako absolutno, musme stavebn ltku tl, a., povaovat za neexistujc resp. za latentn a neko nen dk pra element. Jakmile ch peme vesmr jako prostor, tu ji me me a. povaovat za smyslov psobiv nebo vnmateln jev. Jinmi slovy : ko nen prostor nelze odd lovat od sta vebnho materilu, kter je po dobu existence prostoru vdy v innosti. N a rovni elektromagnetickch osci l ac j e tento materil tak "hust", e se z nho mohou vytvet formace, kter se samy sebou stvaj jevy, vybavenmi gravita

Akadhtvvar

16 .

akcelerace

n silou, kter poruuje rovnovn stav kosmickho stavebnho materilu . Tm to zpsobem se vytv empirick ves mr s rotanmi mom enty formujcch se podprostor, ili kosmickch tl. Tm je konen a. pien charakter prapodsta ty kosmickch tl a tm vech tl vbec. Tato prapodstata je v prvopotku pou ze prostorem, v dal etap kosmickmi tlesy, nezapomnme Ii ovem pitom na relativn povahu existujc ho byt. Za tchto okolnost si nememe pojem existence neho odmyslit od pojmu "pole", na nm se promt jakkoli existence, kter je v prapvodnm stavu a. Z jinho hled iska je a. synonymum svtovho teru, s jeho existenc se snad nyn ji nepot. Akad htvivar (sans.) "vldkyn ne beskho prostoru", ensk protipl nej vyho dhjnibuddhy Vairany, ztles nn enskho principu ve vesmru. Akagarbha (sans.) "Ino teru nebo nebes", tj . prvn stav absolutna smrem ke stvoen, jeho vymezen jakoto pod m nka dalch stup diferenciace. A. je rovn jmno bdhisatlvy, kter dopro vz dhjnibuddhu Ratnasambhavu. Je ho prvodcem je Samantabhadra, "nej v dobr" bd hisattva. akce (z lat.) jednn, innost, vkon, skutek. V mystice je a. psychologick mo ment, jm se zan pekonvn ne odolatelnch nutkn k innosti nepod mnn v l astnm rozhodovnm, resp. k innosti, podmnn niternmi popu dy a netlumen rozumovm rozhodnu tm. Teprve ve vym stadiu mystiky znamen a. sil bt zcela neinn. akcelerace (z lat.) zrychl en, opak retar dace, zpomalen. Ns zajm a. jako jev v gravitan m poli zem ve smyslu fyzi klnm i psychologickm. Kdy hodme kamenem, udlme mu a. ve snaze pe-

konat zemskou gravitaci. Stejn je tomu s umlmi riebeskmi tlesy. Udlujeme jim a. mechanickmi prostedky tak ve likou, e tato tlesa ji nedopadnou na zem . Bu dopadaj o "kousek dle" a tm se dostanou na eliptickou drhu s perigeem na druh stran msta vste lu, nebo dost daleko, aby obhaly okolo zem v kruhu, nebo nadmrn daleko, s apogeem na dru h stran vstelu, p padn s apogeem kdesi v kosmickm prostoru, za hranic zemsk gravitace. Kdy ponechme stranou tyto znm vci z uit fyziky a vimneme si sam ho ivota, pak zrozen bytost nen ni m jinm ne energi udlenou tlu, kter sice vzdoruje zmrtvujc sle zem sk gravitace, ale kter se pece jen po stupn spotebovv, a poslze se ivot zastav. V tomto ppad vak gravitace nepsob na uveden ij cho tla ke kli du j ako nap. vrenho kamene. Spote bovn energie ivota se tk brzdn vi brace kvant, kter je pinou vzniku i vota. Tto skutenosti lze stejn dobe elit jako nehnutosti kamene, kter p padn zvedneme a hodme jm. Ale b nmu pibrzovn vibrace kvant mus me elit naptm vle. V jze je znmo, e kdy pozorujeme tlo, psob na nai mysl jako nehybn fakto r. A to je fakt, kter je jen mlo obmovn energi mld. V kadm ppad se spotebov vn energie ivota odr v mizen ener gie mld ; s tm souvis pechod od opti mismu mld k pesimismu st, kter skuten me nalzt vlastn tlo j ako nehybn faktor. Jognov se s tmto sta vem nesmili. Zkoumnm zjistili, e kdy se bdl a dobe kontrolovan mylen usmruje vl k tlu, pak ne hybnost tla pestv, alespo na rov ni subjektivnho zjiovn. Proto konali tuto prci stle a tm dospli k zjitn,

a kceptovat

17

aktivita

I

e tlo tmto zpsobem muze t bez ohledu na fondy energie, kter zskalo zrozenm. Ve skutenosti tm nali pro stedek jak spotebovanou energii mld doplovat, ili j ak sle, brzdc kvanta energie ivota, elit pslunou a. Objektivn zkoumn ivotnho proce su ns tedy vede k poznn, e zrozen m zskan fondy ivotn sly nebo energie se spotebovvaj. To je prav pina, pro miz optimismus mld a objev se a rozvj pesimis mus st. Tomuto "pi rozenmu vvoji" lze elit snad jedin s ilou mylen, usm rovanou vl na t lo. Usmrovat mylen znamen tolik jako je pirychlovat. A a. energie je ini tel, kterm vyvolme fenomen nestrnu t bu duevnho, nebo fyzi ologickho, nebo obojho. a kceptovat (z lat.) pijmout, pijmat, souhlasit. lovk me nco a. mentl n, nco pocitov, nco bytostn. A pr v na to mus bt mystik velmi pozorn. M us sledovat, zda to, co se mu vnucuje j ako mylenka, pocit nebo duevn stav, nepijm pasivn nebo jen takto'je podroben okolnostem nebo se nad tento stav povznese jako bytost ovldaj c okolnosti. Mystik mus bt schopen ka d stav mysli, citu nebo nlady pijmout a po vaze. Kad stav, kter se ho chce zmocnit, mus odmtnout, nebo ji n ak by se nikdy nevymanil z otroctv bnho reflexn reagujcho lidstv. Krom toho je teba kad, a pedev m duevn stav, kvalitativn hodnotit, co se poda prv tm, kdy ho mystik ne chce pasivn pijmout. Pozn, e nkte r stavy, kter se chtj lovka zmocnit, jsou povahy lidsk, jin bosk a jin pekeln. A kdy stav, kter se ho chce zmocnit, nen povahy bosk, mus ho ne kompromisn odmtnout. Lidsk by tost je nemocn nimi sklony, kter je

nutno odstranit, aby se v n mohly rozvi nout bosk sklony a vlastnosti. Na ni m stupni to znamen duevn ozdrav n a na vym duchovn znovuzrozen. Kdy jsou bosk vlastnosti rozvinuty, je lovk vi lidskm a podlidskm sta vm imunn. Pak u nebude a. stavy ne vhod n, a proto se v nm budou rozvjet stavy bosk. Tento stav rych le dozrv v nadlidsk nebo bosk, co je pedpo klad dosaen stavu spsy, kter se vy znauje odumenm smyslovmu svtu. A protoe tohoto stavu bylo dosaeno meto dicky a systematicky, nen toto odumen provzeno duevnm pad kem, nbr n aopak schopnost kvalita tivnho pozorovn svta. Akbhja (sans.) "neotesen, nehyb n" ; je to druh z ptice tzv. meditativ nch buddh, dhjnibuddh. Jeho p vlastkem je Vadrasattva, tj . te n, jeho podstatou je vadra, nebo "triumfuj c s boskm heroickm duchem". Jeho t lo je blankytn modr, v ruce dr "hro mov kln" vadru, sed na slonm tr nu a personifikuje prin cip vody ; pichz z vchodu . Jeho ensk druka je Bud dhalana. Provzej jej mut bdhisal lvov Kitigarbha a Maitr a ent ja bdh isattvov Lsja a Pupa. akt (z lat.) in, v.kon. V mystice m znamenat prvn krok k psychickmu oprotn od vnucujcch se vnitnch popud jako initel udrujcch to, co nazvme osud. aktivita (z lat.) innost, inorod ost ; st le se obnovujc innost, ve kter se maj projevovat znmky vle a chtn. Vypl v- li a. pouze z pemry ivotnosti, je z mystickho hlediska bu bezvznam n, nebo i kodliv podle toho, je-li pou h ou vkon nost, nebo silm zskat a nahromadit smyslov potujc vci, A., kterou meme hod notit jako pou-

akumulace

18

alegorie

hou vkonnost, je bezvznamn pouze tehdy, kdy nen nikam zamena, co je bn u a. vyplvajc z pebytku energie mld. Kdy je vak tato a. pro vzena zamenm na transcendentn kvality, pak je to a. osvobozujc z otroc tv osudu. Nebo vtzstv nad osudem nevyplv ani z neplnovan innosti ani z nahromadn smyslov potuj cch vc. Zskv se pouze stlou i n nost, kterou se dosazuje energie pso bc proti tendencm pedepsanm my stikou, toti netenost vi zevnmu svtu. Proto je a. v mystice initelem v znamnjm, ne se pedpokl d ; od a. se oekv psychick transmutace, je jm vsledkem je oprotn ode vech psychickch moment pipoutanosti na svt smyslovch fakt . Tato pipouta nost se utuuje netenost k samovol nm tendencm bytosti. akumu lace (z lat.) hromadn, nahro mad i1 ; v mystickch postupech hro madn nebo nahromadn potenciln energie pomoc soustedn s oporami. Oporou m bt fiktivn faktor v organis mu, nebo pedevm organismus je schopen poutat en ergie. Fiktivnm fak torem pak je centrum, kter vznik tm, e si lovk organismus uvdomuje. Kdy si lovk zvykne na trval uvdo m ovn si tla, stane se organismus aku multorem elektromagnetickch sil, kte r se manifestuj tm, e se lovk zane jevit jako siln a energick. Ale to je jen jeden aspekt a. jako prvodnho jevu v mystice. Jinm aspektem a. sil, vznika jcch uvdomovnm si organismu, je vyvolvn fenomenu vnitn nebo by tostn promny, k n dochz psobe n m akumulovan energie. Tato energie toti vykonv prci v tomto ppad postupn rozvibrovn fyzi klnch s tic v tle nebo v bytosti co pak mn

nejen stav, ale i polaritu byt. K a: ener gie vak nedochz, kdy mystik nebo jogn nedr pevn ve vdom svou by tost j akoto fyzickou soustavu. Nebo jenom fyzick faktory mohou poutat energii ; mysl a vdom, jejich npln jsou abstrakce, vedou energii do tohoto prosted, kde se potom rozplv. Na opak pi velmi pevnm zptomnn or ganismu ve vdom je akumulovno mnoho energie, kter se projev zve nm kmitotu fyziklnch stic tla, a tm zesl bytostn vyzao vn nebo i n dukn fenomen. Tm se z bytosti nep sobiv (nemagnetick) stv bytost p sobiv (magnetick). laja (sans.) netvr vesm rn stav ne bo tak potenciln vesmrn klid, jeho povaha odpovd pedstav o dui ves mru. Pesnji : vesmrn ticho jako pro tiklad vesmrnho tvrho dob . Jinak ovem ticho s potenciln energi jako pedpokladem tvrho dob. alegorie (z fec.) jinotaj, vyj den my lenky obraze m ; obrazn vypravovn, jm se m zakrt njak mylenka tak, aby nezasvcen bez urit ppravy ne poznal, o em se jed n. Do a. zahaluj nkter mystick spolenosti popis vnitnch petvoovacch a perozova cch pochod mystik ; nezd se vak, e je to astn uvdn mystickch nauk na svt. Po ase se toti na skute n petvoovac procesy zapomene a mystick spolenosti pak vegetuj ve stnu a., jim chyb reln npl. Mysti ka se obejde bez a. ; ty snad mly v znam pouze v dob, kdy crkev mystiky pronsledovala. Dnes, kdy psychologie svmi objevy potvrzuje skvl vchovn systm mystick, me bt a. jako po mcka v mystice zavrena, aby se tm nepispvalo k rozvoji przdnch a k n i emu dobrmu nepispvaj.cch tzv. my-

alchymie

19

alternativn een

stickch teori . Sta toti spojit psycho logii s mystickmi disciplinami a tm vy tvoit hlubokou, psychologicky sprv nou nauku. Ta pestane bt pasivn v dou, protoe se ujme uen o vlivu kva lit v psychick oblasti. Pak konen bu de spolup sobit k mravn a duchovn obrod, ne li k fyzick zchran lidstva. alchymie (arab.) od ul -khmi, ili che mie prody. Jej mylenkou bylo vyd o bt a zachytit lehce se odpaujc ltky rostlin a jejich spoutnm zskat tzv. kvintesenci, ili ptou tres. So ubn s chemi rostlin se vyvjela chemie tka jc se tch l tek, hla vn kov, kter mly bt zulechtny, resp. transmuto vny na kov nejlep, na zlato. Na roz voj a. psobila mylenka, e zkapal n nm prchavch esenc, kter se od pauj z rostlin, me bt zskna energicky psobc ltka a e tyto esence lze dobt i z kov, nebo i kovy maj svou auru, jej kvalita odpovd nespoutan tresti, kvintesenci. Ostatn mylenka a. je apli kac mystickch pochod. Pi nich se hlavn zetel tak obrac ke spoutn prchavch trest fyzick bytnosti, kter se podrob vli za pedpokladu, e se vytvo psychick vztahy a tm i vztahy tchto esenc k l tkm hutnjm, je jich pedstavitelem je lidsk tl o. A. te dy m smysl a vznam ; je jen otzka, zda prchav esence, uni kajc z rostl in a kov, bude lovk umt spoutat po moc initel psychickch, nebo fyzikl nch, nebo chemickch. M me li na mysli jeden zklad fyzick prody a p sobivost psychickch initel ve vci u poutvn prchavch esenc (aury) t l a, m a. vcn podklad. Zle pouze na tom, zda ti, kdo proli kursem my stickho sebezdokonalovn, budou umt apli kovat mysticko psychologick postupy na alchymistickou mylenku.

lka (sans ., tib. lo ke) ensk bdhi satlva, prvodkyn tvrtho dhjnibud dhy Amitbhy. Dr l ampu nebo pocho de a zpv p i h udb muskho bdhi sattvy Madurh o. alopatie (z ec.) lba pomoc lk, kte r vyvolvaj opan obrann proces, potlauj nemoc (opak homeopatie). alternativn een v mystice se tk volby opor pro mysl a vdom. Pi cest ke spse se bere za oporu przdnota symbolizujc absolutno, kdeto pi ces t k poznn a ivotn m zkuenostem s ly jakoto emanace smyslovch skute nost. V dnm ppad se nevol jako opora tradin chpan hmota, zvlt kdy aktivn psob na mysl nebo vdo m lovka tm, e v nm vyvolv doj my. Kdy se hmota stane pedmtem pozorovn, me se volit za oporu pro mysl a vdom, protoe pozorovn m n psoben hmoty tak, jako by byla si lou. Kdy je ji mysl ustlena, opory se opoutj, protoe brn rozpnn vdo m. A.. se stv nutnm, kdy mystikovy vztahy k zevnmu svtu jsou na zklad jeho fyzi ologickch dispozic siln a sou asn jsou siln i jeho vztahy k vcem a eenm mystickm. Za tchto okolno st se mu stle vnu cuje volba mezi dv ma vcmi, kterou nebude moci uinit s konenou pl atnost prv vzhledem k duevnmu stavu, v nm se nalz. V takovm ppad mnohdy mystika do poruuje, aby se lovk stal tzv. svt skm pvrencem nauky, co znamen, e se m dit jejmi morlnmi p kazy, kdeto technickch pouek se m vyst hat. Skuten iv zevn ivot je prv mravn m silm ovlivnn dostaten. Mystikou pedepisovan mravnost za tchto okolnost znamen boj , jeho v sledkem je kva litativn pepo dstatnn

altruismus

20

Amitbha

lovka, co je jinm aspektem mystic kho rstu. A kdy svtsk pvrenec mystick nauky pekon silou mravn kzn vechna strhujc pokuen do svta, il i zcela se ovldne, stane se my stikem, kter dosahuje mystickch vin zpsobem ivota, na rozdl od mystika, kter jich dosahuje spojenm mravnho a technickho sil. V otzkch skute nho vykoupen toti nejde o zskn boskch nebo mystickch sil a vlast nost, nbr ped evm o dokonal zvldnut sebe pedevm v nklonno stech ke svtu ; proto me i svtsk p vrenec mystiky doshnout podstatnho mystickho vsl edku na tto cest. Na rozdl od asket bude muset potat pouze s tm, e stav vykoupen nemus bt pro nho bezprostedn evidentn, nbr pouze odvoditeln z nov vznika jcch tendenc mysli, citu a duevnch stav. Pekky na cest k vykoupen se tedy nedaj vdy pekonvat "akcemi za ka dou cenu". Proto se dospv k a.. ; lo vk si mus rozmysl it, zda bude moci splnit povinnosti askety, nebo jen svt skho pvrence nauky. Kdy se bude ctit pouze na to druh, nech tedy jde dle po tto cest ; i na n je mono my stick vvoj mocn urychlovat, protoe svody svta jsou siln a lovk jim me ' elit jako neporaziteln vtz. A to je prv mystick cesta, po n lovk jde zpsobem ivota a nikoli technickmi mystickmi pracemi. altruismus (z lat.) nesobeck zpsob mylen a ctn. Jednn k dobru jinch bytost a tm ovem i vzdvn se vech mravnch nedostatk spjatch s j stvm, tedy egocentrismu. A. je opak egoismu ; v mystice je a. uvdn v systm, kter je vyjden m ahjnskm buddhismem. Viz mahjna.

Ambika bohyn ve staroindickm epo su M ahbhrata, matka Dhrtarastry, jedn z hlavnch postav eposu. ambrzie (ec.) pokrm olympskch bo h, kter udl nesmrtelnost. Viz t amrita. Je to onen duchovn pokrm, kte r pijmaj mystikov, kdy jet jako lid vstoup do kontaktu s bostvm. Pak bosk kvality vstupuj do tla my stickou cvou brahmrandhra. m se dotkaj zadnho konce patra v stech a tm vznik typick chuov efekt. V hathajze se m doclit tho efektu polyknm jazyka a vytvoenm kheari mudra. V hlubm mystickm smyslu je pij mn a. naprosto nutn. A. je toti vc nou duchovn substanc, kter se chov jako mysticky posilujc potrava prv pi dotyku s hrdlem. Odtud se pak roz lv do ce lho tla jako faktor mystika tak posilujc, e doslova stral iv nap t, kter se vyvolv mystickmi snaha mi, jeho tlo neme zniit. Pijetm a. je tedy tlo mystika zpevnno do t m ry, e je nemohou zniit ani magick s ly, kter se nkdy jakoby nhle rozpou tvaj. Kdy poslze mystik projde ska l m realizace nebo znovuzrozen, psob a. v jeho tle dle jako initel prod luu jc jeho ivot a do okamiku realizace vrcholn, kter znamen dosaen spsy za iva a v tle. Bez psoben a. by doi t spsy za ivota v tle nebylo mon. amen (hebr.) tak jest, sta se. asto ja ko zvren slovo v modlitbch nbo enstv, kter vzela ze idovstv. Amitbha (sans.) "nekonen jas", tvrt z pti dhjnibuddh. bosk per sonifikace ohn ; neohranien, nepo chopiteln svtlo. Nen osobnm bo stvem, jak bv nkdy uctvn, nbr boskou silou, boskm principem, zt l esnnm buddhovsk moudrosti, perso

Amghasiddhi

21

amplituda

nifikac souhrnu pocit, podobou bo stv nekonen milosrdnho, boskou l skou, vnm ivotem. Je povaovn za mrnho vladae nad Sukhvat, r jem zpadu, odkud pichz a vede sv pvrence k osvobozen . Barva jeho t la je erven, v ruce dr lotos, sed na pavm trnu. Jeho drukou je Pndara vsin, "ble odn" (tib. Gekarri1O ). Do provzej jej mut bdhisatfvov A val kitvara, "zc pronikavm zrakem", a Madur, dva ent bdhisattvov Gta a lka. A. je mahjnskou (mah jna) l egendrn postavou buddhy, kte r je pod jmnem Amida jet dnes uct vn ve velk japonsk crkvi. Amghasiddhi (sans.) "vevdouc", "mocn vtz", zhutn boskho pri n cipu, ve zpsobujc moudrosti ; perso nifikace vzduchu, souhrn chtn . Je to pt a posledn z dhjnibuddh. Pichz ze severu, jeho tlo je zel en ; v ruce dr dvojvadru (viz vadra), sed na harpyji angang. Jeho druka je Samajatra, "zachrnkyn svatho slova". Doprov zej jej dva mut bdhisatfvov Vadra pni, "ten, kdo d r dorde", a Sarvani varanavikambhin, "ten, kdo odstrauje vechny pekky" ; dle dva ent bd hisattvov Gandha, bohyn vune, a Nrtja (ji nde Naivedja, tib. Nrtima), "ta, kter nese sladkosti". amoralismus poprn zsad mravnosti, kter je eln j ak pro spoleensk sou it, tak pro individuln blaho. A. vy plv z bezpodmnenho podizovn se animlnm pudm a je tedy symbo lem hlubok duevn zatemnlosti a pri mitivismu. Z mystickho hlediska vyjad uje velk karmick zaten, kter lo vka peduruje pro vestrannou bdu a utrpen, vytvejc i beznadji na u konen strasti v ptch i nkarnacch a. postien bytosti. Bezprostedn pi

spv a. k rozvoji mocnho zla ve svt, protoe vede ke vzjemnmu ubliovn vech bytost. Ale pesto, e lze snadno pochopit, e a. vede k rozvoji zla ve sv t, nemohou jej asto ani mystikov snadno zamtnout, protoe se i v nich me primitivismus hlsit o prvo na tzv. svtsk tst. V takovm ppad se mus mystikov oprat o autority zd razujc potebu morlky. Kdy peko naj nalhav pokuen zskat "tst" na svt, poznaj, e morlka je zchra nou jak v prbhu reinkarnac, tak i v bezprostednm it. amorfn (z ec.) beztvar, bez podoby. Takov je stav prody ped jejm obje venm se. Neexistuje ve tvaru, nbr pouze v beztvrnm stav u ; ten se mn nsledkem gravitanho fenomenu, kte r psob jak mezi hmotnmi tlesy, tak i v kategorich substanc, tvocch for mace. amplituda (z lat.) rozkmit, rozkyv. V mystice ns zajm a. ivotnch sil ja ko biologickho elektromagnetickho potenci lu. Zpravidla je lovku urit a. ivotnch sil dna zrozenm. Z toho pramen optimismus, kter se vzrstaj cm vkem miz prv s a. tohoto poten cilu. Jognov vypozorovali, e padek rozkyvu tohoto potencilu je pinou st, a proto se tomuto padku postavi li na odpor. Duevn napt, pochzejc ' ze soustedn, v nm se vyhledvaj vztahy mezi sdlem uvdomn (hlavou) a oporou pro soustedn (kter se zpra vidla umisuje dol do trupu a nohou) docela dobe udruje a. ivotnosti v n leit vi . T m v lastn jognov zskali kl k zachovn mladosti, pedevm duevn. Na ivot tvor musme hledt jako na projev chvn elektromagnetickch si l . Toto chvn me mt men nebo vt

amrita

22

analza

rozkyv. To zvis na smru, kterm se ubraj zjmy. lovk zcela orientovan vn sv bytosti, do svta, a ijc proto zcel a refl exivn, trp mal ou a. fyzikl nch kvant, jimi se projevuje jeho it. Kdy vak obrt pozornost k sob sa mmu, k tlu, kter mus pozorovat jako pedmt, kter jej v takov me zajm, e se to podob pozorovn analytick mu, zv siln a. tchto kvant. Tm cel jeho bytost dov postoup, take se stane inteligentnj, kdeto elementrn projevy ustoup a stanou se mn vraz nmi. Byt tedy nen faktor ustlen, nbr silov. Jeho fyzi kln podstata nem mt tendenci ke klidu, ale mus setrvvat ve vlniv pul saci, aby dochzelo k rozli nm psychickm a fyziklnm dotykm, kter jsou podmnkou provn, udlu jcho vcn ivotn zkuenost. A tuto pulsaci je mono udrovat nebo obno vovat, protoe a. byt nen jednou pro vdy stanovena. Jgick sil j ist p vodn rozkyv byt zmn ; tm se sice na ruuje quasiharmonick vlnn vzhle dem k danmu prosted, ale vyvol se vlnn harmonick k svtm boskm. Tmto zpsobem se vytv zvltn situ ace : jedinec vystoup ze svta, v nm dosud setrvval, a vstoup (psychicky ovem) do svta dve nepoznvanho. To je vsledek zmnn a. podstatnch fyziologickch element, kterou bn lovk nezaznamenv, protoe je tmi to elementy psychicky pln ovldn. Teprve kdy se mu poda vyvolat roz kyv neharmonick (vzhledem k souas nmu zalenn), zane jej zjiovat. Za ne toti psobit jako nevyven kv n ndoby s vodou, kter se zane vzhle dem k dosavadnmu prosted vlnit ne harmonicky a tm jakoby vystikuje. amrita (sans.) "nesmrtel n" ; tot jako

ambrzie; pokrm boh, nektar vnho ivota. Mystik jej poznv tehdy, kdy se uschopn vn mat molekulrn vibra ce, kter maj pm vztah k vnitnmu hmatu, modifi kovanmu v chu. To zna men, e j e to v podstat vzduch, kter jogn vnm trvicmi orgny. Tento vzduch se mn ve vyivovac l tku pi rozenmi vztahy, kter se duchovn po zmuj dky stavu mysli a uvdomov n. anagamin (sans.) "nevracejc se". Zna tedy lovka, kter v "proudu uen" (buddhisti ckho) doshl stupn, kdy je ho reinkarnace probhaj pouze v nad pozemskch oblastech. Proto se nemus vtlit znovu na zemi, leda by byl pohnut soucitem a chtl pomhat lidstvu k osv cen a k nalezen cesty ke spse. Stav a. je tetm stupnm svatosti na cest Bud dhova uen. Je to ten, kdo je zcela prost prvnch pti pout, kter zpsobuj znovuzrozen ve smyslov oblasti, tj. bludu J , pochybovanosti, lpn na obadech, smyslovho chte a zt. Dal pouta jsou : touha po oblasti is tch forem, touha po oblasti beztvar, domlivost, hloubavost, nevdomost (zaslepenost). O stupni stapatti a saka dagamin viz tato hesla. anhata (sans.) tvrt psychick nervo v centrum (akra); l e v mn oblasti srdce. anhata-abda (sans.) "zvuk bez pvo du" ; mystick zvuk nebo melodie, zva n asto "hudba sfr". Na uritm stup ni vvoje ji sly kajcnk na potku meditanho cyklu pi ljajze. Vyvj se pi probouzen srdenho psychickho centra (akra). analza (z ec.) rozbor, rozl enn. V mystickm vvoji je a. pomckou. Aby toti lovk mohl rozvjet pouze je din druh psychickch a proitkovch

analyzujc pemtn

23

anarchie

kvalit, mus nezbytn poznat mechaniku duevnho ivota. A k tomu prv vede a., kter se do mystiky zavd systema tickm sebepozorovnm. To se mn v a., jakmi le se stv utkvlm nsled kem toho, e se zakld na soustedn na dva nebo na ti body na tle nebo v tle. Na tomto soustedn je zaj mav to, e nejen rozkld a in poznateln mi duevn pochody a stavy, kter du evn kontrol e uni kaj, ale odstrauje ta k duevn tl um, kter je pedpokla dem vzniku strastnch duevnch stav . Tmto zpsobem a. napomh tomu, aby se objevily nad svtsk duevn sta vy, jako je nap. blaenost a nadsmyslo v postehovn, piem a. umouje tyto stavy dle rozvinovat a tm vlastn potlaovat stavy zl. Proto je a. v mysti ce pomckou, bez n nen mon du evn stavy rozliit a nsledkem toho douc podret. Krom toho je mon a. doshnout schopnost identifikovat stav nebo samo absolutno a dle pak jej po moc stav absolutna realizovat, nebo jen jej pomoc lze vylouit ty stavy, kte r nereprezentuj absolutno. analyzujc pemtn viz svasamvda na. nanda (sans.) nadsmyslov blaho ; pr votn stav tmana. asto se pouv ja ko druh st mniskch jmen. nandadita (sans.) dosaen nejvyho blaha (nanda) a schopnost setrvat v nm i v bdl m stavu. Trvn tohoto blaha je zpravidla omezeno na extatick du evn stav, zvan vytren . To je ovem nedostaten. Toume po trva l ch a evidovanch dobrch stavech ; extatick dobr stavy, kter se mohou rozvinout pmo mrn s potlaen m maxima bdlosti svd o neschopnosti lovka doshnout vy ho stupn bd n, kter se za kld n a zvyovn exten-

zity pozorovn a vnmn. Mystika, kter nala nejvce pvren c mezi lidmi neuchvcenmi raciona l ismem, udlovala stav blaenosti zpra vidla pi prohlubujcm se tlumu bd losti a rozumstv. Ale tak zk pole mystika nezajm. Stavy blaenosti jsou tak dosaiteln roziovnm bdlosti a vystu povnm kritinosti, jejm e lem je vyluovat kad moment zuujc vdom. To je jist nov tvrzen, ale je podloen zkuenostmi. Kdy toti lo vk si lnho rozumu a kritinosti bude dit mysl tak, aby se musela naplovat pouze zvolenmi pedmty a s velkou rozvahou ji pinut, aby mla stejn emi nentn zjem o dv nebo ti vci najed nou a tmto postupem se uschopnila k abstraktnmu mylen, pak jist dosh ne extatickch proitk. Doshne jich proto, e jsou vsledkem bu rozen, nebo prohlouben uvdomovn za uri tou mez, kter je vdom vykzna ob vyklmi postehy a diferencovanm vn mnm. Proto je a. vsledkem praktick . psychologie. nandamaja-ka (sans.) prvn vrstva nebo obal dvtmana i ndividuln du e ; sou hrn vech monost projevu t mana. Ananta (sans.) "neko nen", krl my stickch had, kter obepn celou ze mi. asto se ztotouje s hadem ou, kter m tisc hlav, symbolizuje vnost a nese cel svt jako ndhern diadm. Spov na nm bh Vinu. anarchie (z ec.) stav bez du, zmatek, poruovn spoleensk kzn, svvole. Je vrazem mravnho padku, kdy lid dvaj prchod pudm a elementrnm, ivoinm sklonm. Proto a. neme vst k astnmu spoleenskmu ivotu a k dobrmu souit. Pudy a ivoin sklony vedou vdy k tomu, aby lovk

Ancikrist

24

Anguttaranikj

chtl to, co je vlastnictvm ji nch a eho se asto velmi neradi vzdvaj . To vede nejprve k spoleenskmu napt a po tom k boji, kter je vrazem bezprv a veho zla s tm spojenho. Pokud je lovk orientovn na to, aby ukjel sv ivoin pudy, nesm mt svobodu, jejm projevem je a. Tm se toti ni vechno, co me vytvet lid sk tst. A to je poznatek, kter vedl k vd mystick mylence, e je nezbyt n vykoenit osobitost ve smyslu sobec tv . Kdy je osobitost zniena, lovk ta k pociuje svobodu ; ta vak ve spole enskm ivot nepsob ruiv, protoe ji piznv kadmu. Teorie anarchismu je tedy vadn. Po kud existuje l idsk spolenost, mus se jej lenov ctit omezovni mravnmi zeteli, kter usnaduj spoleensk i vot. To nutn vede k pemhn chtivo sti. Kdy je chtn znieno, me lovk pijmout vznikajc pocit volnosti, pro toe v nm nevyvstv sklon nkomu ubliovat za tm el em, aby se sm mohl obastnit. Ancikrist (z ec. Antichrist) protivnk Kristv, bel. Bytost, jej konn je motivovno ist sobecky, ili je zl v n ejvy me. T bytost, kter existu je na opanm konci snahy o odosobn n, to je bytost lpc na hmotnch vcech a tm spjc k intelektulnmu zatemn n ; to se posl ze obr v ivot plnm utrpen. Vzhl edem k tomu nelze A. po vaovat za mocnou bytost, kter voln disponuje zlem, nbr pouze za bytost, kter se ocitla na mravnm scest, kde je mono pomoc intelektuln sly dlat zlo pouze na potku. Pozdji se vlivem nezslun (zl) karmy jej intelekt otup a tato bytost se pak stane neastnou, protoe je bez dobr nadje a poznn. andl (z ec.) z kesanskho hlediska

mravn ist a ulechti l bytost nadsmy slovho svta. Je jich vce druh. Nej ni a. se odliuj od lid pouze tm, e ij v harmonitjm prosted ; ovem sami si je vytvej . Jejich j se vak stej n jako u lid jev jako pevn stmelen komplex psychickho ulpvn. To zna men, e se tyto bytosti nedokzaly po vznst k takovmu stupni odosobnn, aby ze svho byt zcela vylouily tama sick prvek (viz tamas) a tm zruily ne vdomost. Vy druhy a. jsou karmicky tak oitn, e jsou zbaveny karmy pro jevujc se elementrnmi tendencemi ; proto se jev jako bytosti svteln nebo dokonce ziv. Vechny druhy a. maj tak siln jstv, e jejich pojet svta je dualistick ; toto pojet je vak tm mn vrazn, m vyho druhu a. jsou. Nej vy druh a., archandl, jsou svtlono i a zvstovateli pravdy ; jev se jako z iv bytosti a tato jejich ze symbolizu je spalovn jstv. andl strce personifikovan emanace byt, jej charakter byl utven zboo vacmi mentlnmi akcemi. Proto je to gnius neviditel na, kter reaguje na ne pzniv pedzvsti svho tvrce lov k a ; gnius tm skutenj, m vt d vru m lovk v dobr nebo bosk ve den. Proto je a.s. podmnn jev a jeho ptomnost u lovka je umonna iv mi a pmmi vztahy k duchovnmu sv tu, zejmna na citov a mentln rovni. and rogyn (z ec.) bytost se znaky oboj ho pohlav. Na duch ovn rovni pak by tost (lidsk), u n je rozum a cit v doko nal rovnovze. Proto je to stav, jm se tak prochz na cest k duchovn doko nalosti, ppadn projev snahy o doko nalost. Anguttaranikj "Sbrka o jeden l nek vce" ; tvrt nejobshl ej st bud dhistick sbrky Suttapitaka ("ko kz

anima mundi

25

antagonismus

n". Skld se ze 2300 sutt. anima mundi (lat.) due svta, synony mum laji. animalita (z lat.) ivoinost, smyslo vost. V mysticko psychologickm smys lu je a. vrazem ducha zcela orientova nho do svta, protoe abstraktn svt je mu n aprosto ' vzdlen a ciz. Takov orientace vede k jednn, kter utuuje pouta, jimi je lovk vzn na smyslo v svt. Tm se vytv karma, kter linii zeh vdom udruje v obl asti ele mentrnho byt a it a tm ovem i rein karnace sil byt v tto oblasti. V ist mystickm smyslu symbolizuje a. trval o hroen existence byt, protoe prbh zeh vdom a inkarnac probh sf rou existenc podlhajcch neod olatel nmu chtn ; z nho plyne vzjemn ubliovn, toky, boje a zabjen. Proto kdo tou po tst, mus v sob animl n sklony potlaovat a naopak se snait vymi touhami a zeteli a. vyhladit. Je j vyhl azen je pedpokladem pro vytvo en nebeskch ivotnch podmnek n a zemi. animan (sans.) prvn z osmi jgickch sil, schopnost stt se malm. Viz siddhi. animismus (z l at. zk!. anima due) I. Nboenstv primitivnch nrod ; vechnu duchovn moc pipisuje du chm, bkm a dmonm, kte jsou nejvy instanc fyzick a duchovn p rody. 2. Nzor nm. lkae George Stah- ' la ( 1 660 1 734), e myslc due jakoto myslc princip uruje vechnu innost v tle a ve spojen s vdomm pron soudy nebo sudky. 3. Fi lozofick smr, kter tvrd, e cel proda je oduevn na stejn jako lovk, a vysvtluje spiri tistick kazy jako jevy pochzejc z bytosti mdia nebo z astn k seanc. annamaja-ka (sans.) jin vraz pro hmotn tlo (sthlaarra). Tento pt

obal due, vyzlvovac obal, se skld z pti h rubch element (bhtam), z nich se skldaj vechna tla. Do tla se tyto prvky dostvaj jdlem, jejich hrub stice se ukldaj nebo vymuj, jemn se petvej . Viz t dvtman. anomlie (z ec.) odchylka od pravidla, vjimenost, chylka od prmru. Z psychologickho hlediska je a. od chylkou vrozenou, z mystickho hledis ka me bt povahy dobr nebo zl po dle toho, kam je tato nepravidelnost za mena. Je-li mono zjistit, e m l ovk vrozen sklon mravn 'se oiovat tak, jako to i n mystikov asketi, je to a. s kladnmi znaky. Kdy vak lovk m vrozen sklon k silnmu sobectv, je to a. se zpornmi znaky. Idelem vak ne n jedno ani druh. lovk m n ad vro zenmi sklony zvtzit a stt se takovm, jakm se bt rozhodne ; kdy bude dob rm po pevnm a konenm rozhodnu t, bude mystikem, kter vyhrl dlei tou bitvu o vtzstv nad sklony. antagonismus (z ec. zk\) nesmiiteln rozpor, nesmiiteln protiklad. Ve svt lid nap. snahy svtsk a duchovn, ex ploatan snahy vdeck a od sobectv osvobozujc snahy mystick, sobectv a bdhisattvick zeknut se svta aj. Ty to rozpory jsou ve skutench psycholo gickch tendencch, ale kad moudr lovk se nzorovmu a. vyhb. Jed nak toti nem smysl p otrat nzory ji nch lid, jednak je znamenm svtskch sklon, kdy q uasi duchovn lovk vy tk nco lidem, jejich snahy jsou jin ho dru h u ne jeho. Kad druh sil se toti me povaovat za vsledek stup n karmick zralosti nebo nezralosti (viz karma). A se svtsk lovk naba svtskch zkuenost, bude tak usil ovat o mystick a duchovn hodnoty. A vyt kaj-Ii misti mystiky svtskm lidem, e

antahkarana

26

antropomorfismus

jednaj patn, nechtj se tmto zpso bem stt mtkem sprvnho jednn, nbr jen varuj ped zpsobem ivota, kter vede k vtmu a vtmu zlu. antahkarana (sans.) "vnitn orgn", spojnice mezi j stvm a autonomn psy chickou podstatou byt. Jeli ko je tato podstata nezvisl na duchovnch slo kch byt, kter mobilizuj vli k ucho povacm aktm ve smyslu bytostnch cht, meme ji povaovat za dvic kou, boskou. J stv zase symbolizuje ryze svtskou psychologickou orientaci. Proto je mezi tmito podstatami l idsk ho byt nezbytn most, jaksi psychick potence, kterou orientln mystikov jmenuj a. Tento most neboli spojnice pi fyzick smrti miz, ale jej pozstatky se sdruuj a vytvej "lemurick otisk" (viz lemurov) v "duevnm prostoru", il i tzv. astrln tlo (viz tam), kter se t pomalu rozpad a zanik. antarka sfra za nam svtem smrtel nch bytost, toti svt dv (boh), asur, lid, zvat, prt a bytost pekel nch. Pi mystickm pronikn psychic km vesmrem se jognm jev jako sf ra przdnoty, za n pak nalzaj dal svty bytost andlskch a boskch. Viz sf ry. antropocentrismus (z ec. zk!. anthr pos lovk) nzor, e lovk je ste dem veho (svtovho) dn. Vda jej si ce j i vyvrac, ale ivotn praxe se jm d. Nap. na rozd l od Ind spatuje Evropan svt jako sfru vc, z nich kad je urena k tomu, aby mu sloui la. Z toho dvodu se upr zvatm prvo na svobodn a i ndividuln ivot ; jsou hodnocena jako uitkov vc. Ba i plozen a ivot zvat se po vauje za odvtv vroby, tedy jaksi stran a hluboce dmonick nzor na svt, je ho stedem se lovk prakticky ct.

Proti tomu mystikov poznvaJ!, ze se ped Bohem mus zaadit do kategorie tvor duevn tm stejn hodnotnch jako nap. zvata, jen sv inteligence by ml uvat k ochran duchovn a duev n mn vyvinutch tvoru a nikoli k je j ich vyuvn jako vc sloucch jeho potebm a cht m . Pak teprve pest v bt vyznavaem a. de facto. antropomorfismus (z ec. zk!.) nzor, e prodn jevy i duchovn nehmotn a nadsmyslov bytosti maj lidsk vlast nosti ; dokonce i sm Stvoitel m podle a. lidskou podobu a vlastnosti. Je to n zor zk a omezen. Vdy stvoen je akt utven, kter probh nesetnmi stavy a formami. Jestlie toto stvoen nezmnil o sv tendence, je si podobn pouze v tom, e je puzeno vydat ze sebe plod bez ohledu na vlastn znik. Mluv se nap. o Bohu Stvoiteli a my si ho meme pedstavovat jako tvr prin cip, kter ze sebe neustle vydv byt stejn jako tvorov puzen pohlavnost. Rozdl je vak v tom, e Bh Stvoitel nen bytm v naem pojet. Je principem a proto silou, kter m tak tendenci n co ze sebe vydvat a vytvet ; tvorov a rostliny jsou puzeni vydat ze sebe plod sob podobn. Se zetelem na to je a. sprvn pouze v tvrch tendencch, kdeto v jinch pojmech je nesprvn. Kdyby ml Bh zcela stejnou podobu jako lovk, ml by i jeho mravn nedo statky, nebo podoba a v l astnosti spolu pmo souvisej, alespo v zkladnch rysech. Proto je lpe povaovat Boha za vepronikajcho Ducha. Ryze antropomorfn pedstava Boha se u lid mnila. Dnes nboenstv pi poutj, e "Bh je pouh Duch", ale piznv se mu lidsk charakter v tom, e pr me z vlastn vle a vlastnho rozhodnut a tm ovem proti mechanic

antropozofie

27

apna

ky psobc zkonitosti svta udlovat komukoli bosk nebo i jin dary. Tuto pestavu meme povaovat za nesprv nou, nebo vesmr je organismem, v je ho "nitru" probhaj mechanick, ale zkonit procesy na zklad gravita nch nebo elektromagnetickch vztah. ivotn osudy vesmrnch jev musme povaovat za vsledek vzjemnho ovlivovn rznch kvalit a jejich sm ovn s relativn pevahou kvalit dob rch nebo zlch, svtlch nebo temnch, kter pak vytvej dobr nebo patn, bosk nebo pekeln osudy. antropozofie (z ec. anthropos lo vk, sophia moudrost) hnut zaloen nm. okultistou dr. R. Steinerem ( 1 86 1 1 925) po jeho rozchodu s teozo fickou spolenost v r. 1 9 1 3 . A. se zakl d na osobnch tzv. transcendentnch poznatcch svho zakladatele. Pitom je ovem naprosto j asn, e erp hlavn z filozofickch systm indickch, kter dokresluje svmi rozumovmi konstruk cemi. Tm a. pedstavuje nauku nevc. nou, kter lovku dv abstraktn po znatky. Jejm stedem je zbotl l id sk podstata. antiklerikalismus hnut proti klerikalis mu, proti politickmu zasahovn nbo enstv do obanskho politickho ivo ta a mylen. Pesn vzato, nboenstv nelze uprat prvo zasahovat do pol itic kho ivota, nebo m lovka vychov vat celkov, nikoli jen "nitern". Otzka spsy souvis s otzkou vytven nebes kho souit a k obojmu lze dospt pnmerenm chovnm a jednnm. A zde se prv stk nboenstv s poli tikou, kter ovem nen ani mravn ani se nestar o veobecn blaho. Kdy po l itika nen podloena nboenstvm, ve de sp k mravnmu padku ne k jak mukoli dobru lid. Ostatn nboenstv

m lovka vychovvat k mravnmu jednn spoleenskmu i hospodsk mu a to si jako oblast svch zjm pi vlastuje politika. A neosvdi l li se v tomto ohledu klerikalismus, neosvd ila se j i dvno ani politika. Klerikalis mus by ml spojovat nboenstv i poli tiku a z toho d vodu mu nelze nic vyt kat, ba naopak by ml bt hodnocen nad "politiku samu o sob", protoe tu je teba obohatit o nboensk mravn hodnoty. Antikrist viz A ncikrist. antipatie (z ec.) protiklad sympatie znamen tedy nechu, odpor, nelibost k nkomu nebo k nemu stejn n a z klad fyziologickm a mravnm jako psychickm. Mystikov jsou povinni a. ze sebe vyhladit. Maj se toti dit p kazem neubliovat dnmu tvoru ani skutkem, ani citem, ani mylenkou, ani sudkem. Kde vznik a., tam tento p kaz nelze dodrovat. A najde li mystiko vi vyvjejc se a. skutenho neptele, m se mu pouze vyhnout, ale nem se ho dotknout zlm pocitem. antiteze (z ec.) protiklad ; popen pedchzejcho tvrzen, popen vcho zho stavu ve vvojov ad ; v Hegelov dialektice (G. W. F. Hegel, 1 770 1 83 1 ) protiklad teze, druh ze t stup vvojovho procesu triady : teze, antite ze a synteze. anupadaka (sans.) bez tvaru, bez rodi . Je to nzev druh kosmick rovn, kter se vyvj z rovn di k svtovmu teru (ake) a dle k ivlm, z nich je sloena prod a a vechny jej jevy. apna (sans.) druh z deseti vj nebo dech, manifestujcch se jako funkce prny, ivotn sly tla. Je umisovna do krajiny vymovacch stroj, kde vldne podvdomm komplexm. Proto je povaovna za "ni ohe", kter jo

aparigraha

28

aplikace

gn mn ve vy tm, e jej zved v tle pomoc vle. Kdy se mu pod a zved nout jej jako jist druh napt ze spodu trupu do stedu prsou, proms jej s pr nou, m vznik prnajma, ili vnm n dechu, kter psob kladn na ni sklony a vechny duchovn hodnoty tvo ra. Udr-li jogn trvale a. ve stedn s ti prso u, zni se v nm vechny ni sklony a dostane se u nho do pohybu vy karma, kter ho vede k vym zro d m ; za tchto okolnost zraje k vy mu (duchov nmu) typu. Souasn s udr ovnm a. ve stedn sti prsou jsou rueny podvdom podnty k uchopo vacm smyslovm aktm, nebo tento stav napomh k vystupovn podvdo mch sklon do dennho vdom. aparigraha (sans.) nehrabivost po sledn z pti zdrenlivost jamy, prvho stupn Patadaliho jgickho kolen. apatie (z ec.) netenost, lhostejnost. Apatie ve vztahu k bn innosti smys l je velik mravn pekka na mystic k cest, nebo pak se mohou ni sklo ny uplatovat v ivot zcela nekontrolo van. Proto a. znamen duevn uvoln n, kter dv elementrnm sklonm monost duevn lovka zcela ovld nout a tm ho usmrnit do nich a kar micky horch podmnek (viz karma). Dle se a. vysvtluje j ako netenost, kter je bu pirozenm nebo chorob nm stavem, pi nm jsou odezvy na zevn popudy znan sneny nebo ne jsou zjevn. Nap. podle stoick filozo fi e jsou vn pinou veho zlho, tak e negativn podm nkou dobra je bezv niv stav duevn, ili a. Obecn se vak a. rozum lhostejnost nebo nev mavost sp ve patnm ne v dobrm smysl u. Z mystickho hlediska je a. vrazem hlubokho duevn ho odklonu od svta

a provz pouze vysok stupe mystic kho zdokonalen. Zatenci v mysti ce si vak mus vmat toho, zda a. nen vsledkem jejich vlastn duevn nete nosti. Maj toti sv psychick uzpso ben hodnotit podle stupn duevn i vosti, vyjden hlavn bdlost a jas nm uvdomovnm. Jakmile je duevn ivost spojena s naprostou l hostejnost ke vem vznikajcm situacm ve svt lovka obklopujcm, me to bt po vaovno za duchovn nebo mystickou zralost a tm i za a., j ak ji chpali stoiko v (stoicismus) a jak ji chpou mystiko v. apercepce (z lat. zk!.) osvojovn ped stav ; vnmn, uvdomn si neho. A. pedstavuje tajemn psychologick pro ces, kter je podle j gy mon jen za pedpokladu existence jstv, kter je odrazovou deskou vj em. Nebo jakmi le jogn prostednictvm kzn z kn zamez tomu, aby v nm vznikaly do jmy, zmn se i jeho vnmn . Msto vj e movch asociac, pochzejcch ze smys lovho vnmn okolnho (hmotnho) svta, zane se v nm vyvjet schopnost vn mat jevy svta nadsmyslovho, co se zase mn podle stupn vylouen j stv (z vdom) a k uvdomn si stavu absolutna. Schopnost a. se spojuje s existenc jstv, kter jakoto vyhrau jc initel umouje tzv. urit vnmn. V univerzlnm pojet umouje a. slu ovat kvality, kter se vyjaduj jednak jako vdom, jednak jako psychick pi rozenost a jednak j ako pirozenost fy zick, kter doh romady tvo byt nebo bytost. aplikace (z lat.) pouit, vyuit, uplat nn. V mystice pak uit bnch psy chickch pochod na pochody vy, aby byla upevnna psychick promna bytosti pochzejc z mystick praxe.

apokalypsa

29

apotol

apokalypsa (z ec.) Zjeven sv. Jana v Novm Zkonu ; penesen ds , hrz n zjeven. apokatastaze (z ec.) napraven veho, uveden vech bytost a vc do pvod nho stavu nevinnosti a blaenosti (skr ze mesie). Tato vra vyluoval a, e pe klo a pekeln tresty jsou vn. Jet cr kevn otec Origenes vyslovil nadji, e druhm pchodem Kristovm budou ukonena pekel n muka a e i satan se vemi padlmi druhy andl bude spa sen, protoe hch bude zbaven sv zni ujc moci. Teprve od tvrtho stolet se ustalovala vra ve vnost pekla a pekel nch trest. Z hlediska mystiky je nevinnost a bla enost stavem na vln ivota ctnosti a hchu, kter se mn asem. Spsa se neme dostat bytostem vhrad n na podklad jejich vry ve spasitele a tm mn ovem n a podklad vry v jeho existenci. Problm spsy je een vztahy ke svtu a k boskm kvalitm. Tyto vztahy samy rozhodnou o cest do utr pen nebo ke spse. Spasitel je toti pouze ukazatelem cesty ke spse, po n mus jt kad sm prostednictvm zeknut se svta. V tomto ohledu je p soben svta a nebes ist mechanick ; reakce odpovdaj akcm. apokryf (z ec.) neprav, podvren spis ; bibl ick spis, kter crkev nepijala do knonu biblickch text. Znamen vlastn skryt nebo utajen. Mezi a. ze starozkonnch knih jsou nap . kniha Jee Siracha a Prvn kniha Makabej s kch. Krom toho je cel ada apokryf nch evangeli j ako nap. evangelium Tomovo, evangelium o narozeni Ma rie aj. Nen vak teba se domnvat, e a. mo hou kesansk nboenstv rozit ne bo obohatit. V pomru k naukovmu sy-

stmu mahjny je kesansk Psmo i votn jen v morlnch poukazech, je jich dosah je podle buddhismu svtsk nebo nadsvtsk podle toho, jak zete le provzej morln sil. Vzh ledem k tomu, e v kesanskm Psmu nejsou nadsvtsk zetele zdraznny, je j ak knonick, tak apokryfn uen z hl edis ka dosaitelnosti spsy neobyejn m lo inn. Bylo by spe teba obohatit kesanskou nauku zkuenostmi praktic k psychologie, kter pomh rozvjet mystick a duchovn hodnoty byt. apotol (z lat., pv. ec.) jeden ze dva ncti prvnch Jeovch u ednk ; v rozvst, hlasatel vry ; horliv ii tel n jak mylenky. Pi apotolstv je vdyc ky nutn, aby mylenka, ji chce lovk it, byla vyzkouena v praxi a praktic km ivot vbec. Jinak je nebezpe, e se apotolstv stane fanatismem, kter natrop vce kod, ne pinese uitku. Zejmna v mystickch n aukch se do poruuje metod iku dokonale vyzkouet a nechat ji v praxi osvdit. Kdo bude takto postupovat, pozn, e mysti kem se me stt pouze ten, kdo chce vech ny pkazy tto nauky uskuteovat. Ti, kdo horuj pro tuto nauku a ned se ve svm ivot vemi jejmi pkazy, rozi uj jen bludy, kter asto na sebe berou crkevn formu. Jsme svdky toho, e jak vechny sm ry zevnho nboenstv, tak i smry poli tick dovedou vytvet pedevm orga nizace, kdeto charaktery, kter by ve dly k vytvoeni astnho ivota na zemi nebo k dosaen spsy, ji nikoli. Vech no je zameno na zevn zpsoby, ale ni tro vdch stoupenc takovch organi zac zstv nedoteno, protoe zane dbali mravn kze a zdokonalovn. A organizace lk lidi posedl ambice mi vyniknout spoleensky a sociln,

a priori

30

arishta

take crkve stejn jako politick strany jsou stle ohroeny demoralizujcmi s lami. To falen apotolt vykonal sv patn dlo. a priori (lat.) z dvjho, od prvnh o ; pedem, nezvisle na zkuenosti ; tvrzen vyvozen z vnitn povahy vci bez ohle du na zkuenost. apriorismus (z lat.) fil ozofick smr po kl dajc za zdroj poznn innost rozu mu, nezvisle na smyslov zkuenosti. Dosahy rozumu jsou zvisl na zetelch a smyslov zkuenosti na subjektivnm postoji k jevm ; proto musme usil ovat o to, aby nae poznn pramenilo pede vm z citov nezaujatosti k vnmanm faktm smyslovho svta. Elementrn rozum je uvn pedevm k tomu, jak se vyhnout nebezpe pi sil o spch ve spoleenskm ivot ; pro smysly je skutenost pouze to, co dovede v byto sti vyvolat smyslov vzru ch, vztahujc se pedevm k hmatovmu (citovmu) efektu. Tyto elementrn projevy se neu stle vmuj do naich sudk o pova ze skutenosti, ili znemouj identifi kovat realitu. I kdy se rozum nau po hybovat v abstraktn ch pojmech, pece je stle nespoleh liv ve zj iovn prav povahy skutenosti . I takov rozum do vede poznan vci posoudit s ohledem na smyslovou prkaznost, kter mv posledn slovo v otzkch o povaze sku tenosti. Proto se lovk vdy pohybuje na nejist pd hodnocen skutenosti, pokud nen vm zklamn. Z toho pak vyvod, e je teba odvrtit se ode veho svtskho. Kdy se ji odvrt, je jeho zrak ji schopen svt prohldnout a po znat, e je iluz, jej vliv je zvisl na osobnm pomru k nmu. Tm je kone n rozeena otzka povahy svta a je v ; lovk pak zane bt asten pouze z vnitnch dvod.

pta (sans.) ten, kdo doshl osvcen. ranjaka (sans.) soust vd; texty Uf

en jako pedmt k meditaci pro pou stevnka, kter se uchyluje do dungl a ije v lesch, kdy se stv jognem. arcanum (lat.) tajnost, tajemstv. arimat (sans.) rozptylujc paprsek, svtlo. tvrt stupe z deseti na cest k buddhistick dokonalosti podle mah jny. Podrobnji viz abhimukh. Arduna v indickm eposu M ahbh rata "bo bojovnk", model lovka hrdiny, kter se dovede vzdt vlastn v le a jednat jako nstroj bo . Reprezen tant lovka toucho po vykoupen (spse). V Bhagavadgt je jeho vozata jem bh Krna, vtlen boha Vin ua. arhat (sans.) cti hodn. Pedevm jde o svtce, kter doshl na zemi poznn a je zbaven podrobenosti reinkarnan mu zkonu (reinkarnace). ije nirvnu v tomto ivot, nen tedy pro nho pou ze posmrtnm stavem. archandl andl vyho du, pp. vldce nebeskch sfr. Archandl ve sv bytosti potlai li tamasick prvky (ta mas) na nejni mru, a proto se mysti kovi pedstavuj j ako bytosti ziv, p l a nouc. Jsou podobni vym dru hm d v a mohou bt s nimi zamovni. archetyp (z ec. zk!.) pratyp, pvodn typ. Za a. jsou nkdy pokldny lemu rovit (viz lemurov) postavy astrlnho svta, z nich se vyvinuly bytosti s h mot nmi tly. Ve skutenosti je a. lidskho byt v rajsk oblasti . Ve vy oblasti je bytm andlskm. arishta znam en, pedzvsti. Za uri tch okolnost me jogn pedzvsti erpat ze vech seskupen vc svta, kter ho obklopuje. Ale vechna sesku pen nejsou stejn vznamn, jako ne jsou vznamn vechny ivotn udlosti. Kdy vak ivotn bh jogna dostane

rja satja

31

sana

d ramatick spd, pak se a. me stt vechno. Ale a. nejsou vznamn pouze pro jogna. Setkv se s nimi kad lo vk, jene si je nedovede vyloit. V d nm ppad vak mezi n nepat sou vislost mezi osobnmi osudy a tm, e nkdo vid kominka nebo jeptiku, leda by se s nimi lovk setkal jako s v znamnou pedzvst v zvanch mo me ntech ivota. V tomto ppad vak vklad me bt rzn, tu pzniv, on de nepzniv, podle toho, v jakm vzta hu je lovk spatil . Vzh ledem k tomu je teba a. vzthnout na rezonance vnitra, kter jsou prvn reakc na ivotn osudy. rja-satja (sans . ; plij. aria satta) tyi Budd hovy ul echti l pravdy : I . d u kkha, to je utrpen a souen, kter je nevy h nutelnm prvodcem lidskho byt ; 2 . samudaja, to je samozejm pravda, e utrpen se zvtuje lidskou chtivost a vnm i ; 3. nirodha, to je pouka, e nastoupen spsn cesty je mon pouze potlaenm a vyhlazenm tchto pocit ; 4. marga, to je zk cesta, kter vede k znien bolesti. Podrobnji viz bud dhismus. arpa (sans.) ne-forma, resp. to, co je bez formy, nebo to, co nem tvar. Od povd tyem spojenm neboli tyem nejvym nebm a tak tyem stup m vvojovho procesu, pi nm se jogn osvobozuje od nejjemnjch pedstav sansarickho svta. Viz Irilka, sansr. arpa-dvas (sans.) bohov ty nejvy ch neb, kde nen forem . Vzhledem k tomu vraz bohov zna, e se jedn o vlastnosti s tendenc. Nejvy z tchto ty druh boh oznauje stav, v nm se nevnm ani nco, ani nic. Dal druh boh pedstavuje stav vdom, jeho n pln je przdnota, kter se oznauje za "i docel a nieho". Tet druh svazk

arpa, potaje od nejvych, korespon duje s vd omm rozpjatm do nekone nosti a oznaujc se vrazem "nekone nost vdom". tvrt druh tchto svaz k odpovd vjemu "nekonenho pro storu " ; tento stav mysli a u vdomovn je prvn, kdy lovk n a cest duchovn ho vvoje pekro obl ast diferencuj cch zeh uvdomovn. Prv tmto stavem mysli a uvdomovn vstupuje jogn na cest duchovnho vvoje do ob lasti byt skuten n adsvtskch, do ob lasti, kde se pestv projevovat kad druh "vyhrnn" v psychickch postu pech uvdomovacch a mentl nch. Viz trajlokja. arpvaara (sans.) oblast toho, co je bez fo rmy. arzenik filozof (z ec. zk!.) struska nebo tak mrtv zem, kter se vyluuje pi vrob kamene nebo elixru mudrc. V prodovdeckm smyslu je a.f. onou hmotou, z n byla zcela vyl ouena i votnost tedy molekulrn stav, kter ve hmot vytv prostor, v nm se vy skytuje duch. Jde tedy o hmotu, z n byl iv prostor vylouen do t mry, e se ji jev jako astrl n slupka, ili jev bez ivotnosti. sana (pv. sans. pohodl n, hindsky san) jgick pozice tla. . se uvaj v hathajze. kter vnuje pozornost vztahm mezi polohami tla a duevn mi stavy. Tak se pilo na to, e dokona l sedn se vzpmenm trupem, vypja tm hrudnkem a bradou vtlaenou ke krnmu dlku vyrovnv obh ivot nch sil v tle, stupuje bdl ost a umo uje soustedn mysli. Hathajognov pozorovali vliv i ji nch poloh na obh ivotnch sil v tle a do j gickho kole n byly zalenny rzn polohy se zete lem na vykonvn tlak na rzn psy chick nervov centra v tl e. Poslze se

asimilace

32

askeze

dosplo a k poznn, e pozice tla mo hou vst k rozvoji psychickch sil, pro toe lze jimi ivotn sly nejen uvolo vat, ale i usmr ovat a zesilovat jejich proudn. . samy o sob mus pivodit fyzickou svest, vypt ducha, zven bdlosti a tm jednodue l ovka uzpsobit k do saen vych d uchovnch etap, pokud je to v zjmu h athajgick koly nebo jejch stoupenc. Ale . nleej ke tet mu lenu jgickho kolen a z toho vy plv, e nejsou samoeln. Ostatn to je zejm z hlavnch san, jimi jsou : siddhsana (pozice siddh), ili dokona l pozice, dle svastiksana, ili pozice tst, potom padmsana, ili lotosov R ozice poslze paimtsana, to je pozice za vzhru y pedklon vsed. O prvrri-ch trech platL vhradn to, co bylo o . eeno ; posledn m vyvodit tlak na konec ptee, aby-se tm uvolnila semenn sla, zvan had (viz had sla). Krom toho prvn ti jsou ppravou pro rdajgu ; posledn je sou st hathaj gy. Ale vech pozic je 84 a dru se k nim tzv. mudry (sans., gesta ru kou) ; ty ji nejsou ppravou tla na duchovn vvoj, nbr symbolickmi gesty, kter mi se vyjaduje mystick sla. Jen nkte r, snad pvodn, maj hodn spolen ho s ., ale odl iuj se od nich tm, e pivdj do bytosti vce mystickch sil z prostoru ; tm se pmo bud mystick ivot lovka. Mudry nleej do speci lnch mystickch postup. Proto mus me vdy obracet zetel toliko k ., na n se vztahuje u pozornn, e mus pi vodit vnitn klid, bdl ost a schopnost snadnho sousteovn. Jinak . neby ly sprvn zaujaty. asimilace (z lat.) pipodobnn, pizp soben, splynut. V jgickch pracov nch postupech se jedn o a. kvalit, kte

r jsou nejprve npln mysl i a vdom, ale pozdji se mus stt npln i tla. douc npln mysli a vdom jsou sp sn stavy. Jsou-li prv takovto stavy sluovny s tlem, pak bude vsledkem tohoto sil zcela nov npl vdom, jej zkonkretizovn pomoc a. zname n definitivn pestup ze svtsk sfry uvdomovn do sfry nadsvtsk. Ten to pestup se kvalifikuje j ako duchovn realizace. asketa (z ec.) kajcnk. Zsadn se dl na dv skupiny. Jedna se oddv zevn mu sebetrznn, nap. zdvien ruky nebo rukou, vystavovn se slunci a oh m a jinm mukm. Tito asketi bvaj odm ovni nktermi nimi magic kmi nebo kouzelnmi silami. Druh skupina se oddv odkn v duevn m ivot (citu nebo mysli) ; podle vsledk dosahuj tito a. niho nebo vyho za azen v hierarchii bytost. askeze (z ec.) psn zpsob ivota, odkn. A. meme zhruba rozdlit do t kategori. Za nejni druh a. se pova uje tlesn odkn bez vych c l . Proto tato a . me napomhat rozvoji truchlivch myl enek a nzor, z nich se vyvj osobn tvrdost. Kdy tato tvr dost uzraje, me se v jed nn objevit bezohlednost, jejm vlivem se ji asketa dostv na karmick scest (viz karma), stc v pekelnch inkarnacch. Je-li a. provzena spo kojenost a pocity tst, vede ke astnm svtskm vystnm, ke zlepen karmy a ke astnjm svt skm inkarnacm. Nejvym druhem a. je potlaovn svtskch sklon, vn a pud a t systematick rozvoj duev nho uvolnn se zamenm mysli k Bo hu, svtlu a pravd. Kdy poslze pi tto a. potla kajcnk vechnu duevn innost a vnuje se rozvjen pocitu bo ptomnosti, je to bosk a dokonal a.

asmit

33

aspirace

asmit (sans.) jstv v dobrm i ve pat nm smyslu. Ve patnm smyslu je a. projevem j, kter se manifestuje pi osobnch vztazch k tomu, k emu lov ka vede pl anouc cht. V dobrm smys lu je a. zosobujcm initelem duchov n ch kvalit, kter ji lovk realizoval, ale dosud nepiml k tomu, aby se stal y jeho osobnm majetkem, s n m by mohl disponovat k dobru jinch. asmitsamdhi (sans.) bosk nebo du chovn obrozen v jstv. Dosahuje se ho mystickmi pracovnmi postupy, kter obmuj kvalitativn npl vdom, pi n ich jstv zstv dobe uceleno a zpevnno. Jeliko samdhi zna upev nn stavu pi vnitnm vytren, zname n a. stav, v nm se jstv upevuje v boskm provn. Vysoce uzrl a. zna upevnn j stv ve stavu, kter mono oznait slovy "zbaven tla". To znamen, e za tohoto stavu zstv v dom stle soudrn, ale vylehuje a za hranici fyzickho uvdomovn , za p rodou, jak ji znme, chpeme a vnm me. asociace (z lat.) sdruen. V psychologii sdruovn psychickch obsah, soubor pedstav, mylenek nebo duevnch sta v. V mystice se usiluje o to, aby byly vyvolny a. povahy n adpirozen, resp. takov, kter neodpovdaj bnm smyslovm vjemm a reakcm. Vytvoe nm takovch a. je lovk chrnn ped optnm naplovnm vdom a mysli svtskmi vcmi a to je zruka, e se udr na cest nadsvtsk, kter vede k postupn realizaci nad svtskch sta v . Trval naplovn mysli a vdom svtskmi vcmi vede k real izaci svt skho stavu a tm i ke strasti. aspekt (z lat.) vzhled ; pojet, stanovis ko, h ledisko, nzor. V astrologickm smyslu vzd l enost dvou planet od sebe

nebo tak setkn dvou planet na oblo ze. Setkn se jmenuje konjunkce, nej vt vzdlenost opozice. Jin inn a. vznikaj tm, e se dl nejvt vzd le nost, opozice 1 8 0, nktermi sly. Nap. kvadrt vznikne dlenm 1 80 dv ma 90. Polo kvadrt 1 80 : 4 45. Trigon 1 80 : 2/3 1 20, sextil 1 80 : 3 60 a kvintil 1 80 : 2/5 72. Tyto aspekty charakterizuje astrologie takto : povaha konjunkce odpovd povaze svtel (Slunce a M sce), toti jej vliv je rzn pod le planet, kter ji uzavraj. Sextil m povahu j ako Venue, kvintil jako Merkur, kvadrt j ako Mars, trigon jako Jupiter a opozice jako Saturn. aspirace (z lat.) snaha o lep uplatnn sv osoby, touha po vyniknut. A. tedy symbolizuje psychick vypt, kter je pekkou na cest k mystickmu zdo konalen. Mystick cl nen toti dosai teln stupovnm pivlastovacch ak c, nbr odstraovnm toho, co jej ja ko psychick vrstvy uritho charakteru zakrv. Mystick cl, resp. mystick dokonalost, je pvodnm nebo principi lnm bytostnm stavem, kter byl zast nn osobitmi akcemi bytosti. Proto me bt dosaen prv opanm po stupem, ne kterm se lid n eho do mhaj, toti potlaovnm psychickch vzdut, poruujcch nitemou rovnov hu. Proto msto o a. v obvyklm pojet mus mystik usilovat o stav bezdosti vosti, kter znamen psychick vyrovn vn a tm vznik podmnek pro vyvstn stavu zvanho mystick c l. Uveden postup je vak bnmu lo vku ciz a nepochopiteln. Ze zkueno sti v, e dosahovn ehokoli mus bt spojeno s silm . o to, proto nedovede pochopit, e me doshnout mystick ho cle, kter sprvn hod not jako vy a lep ne vechny cle, kter si kdy= = = = = = = = =

ram

34

astrln tlo

mohl zvolit, hl ubokm psychickm uklidovnm ; tedy potlaenm kad ho vzruchu, to je i snahy mysticky n kam jt nebo postupovat. Z toho dvo du je mystick postup psychologicky zvltn. Zakl d se na zjed noduovn a nikoli kompli kovn situace. To zna men, e se takov lovk dostv do nezvykl situace. M odstranit veker vnitn vzruchy, ani sm dopustit, aby se v nm rozvinula ospal maltnost, tak snadno se dostavujc po dlouhotr vajcm stavu psychickho vypt . ram (novoind.) budova, klter nebo poustevna pro askety a pro ty, kdo se oddvaj jgickm cvienm a duchov nmu ivotu. rama (sans.) tyi stadia ivota mue, kter se narodil ve vy kast hindui stick spol enosti : 1 . b rahmaarja, ili celibt a studium svatch knih ; 2. gr hasthja, ili ivot hospode, kter se ce l e vnuje prci a sl ub pro svou rodi n u ; 3 . vnaprasthja, ili ivot poustevn ka a 4. sannjsa, ili dokonal od kn . astja (sans.) nekraden ; tet z e zdre nlivost jamy podle Patadaliho syst mu jgickho kolen. astrl (z lat.) sfra vce mn personifi kovanch vyjdeni lidsk due. Jsou to jednak subjektivn vize personifikova nch vznt, dojm, cit atd., jednak objektivn sfry osamostatnnch ji exi stenc, vzniklch z mylenek, ped stav a zen ivotn sly, zpsobenho meditac nebo jinm druhem sousteo vn. Mohly vzniknout nejen ze zen bytost lidskch, nbr i bytost jinch (vych) sfr. Proto tvo skupiny nebo sfry velmi rozdln povahy, od zlovol nch a k andlskm. (Viz astrln, astrln tlo.) astrln (z lat.) hvzdn ; nadpozem sk. Ona st neviditelnho svta, kter

je obydlen elementrn mi typy a perso n i fikacemi vce nebo mn podroben mi pudovm slokm sv bytosti . Tak svt tvar, jejich pvod je v kvantech energie, kter se uvoluje z bytosti du evnmi vzruchy, ale tyto tvary nepo strdaj pslunho vdom . Z absolut nho hlediska sfra bytost, jej obdo bou je cel psychick oblast tvor. Pro to se do tto sfry zaazuj vechny zpo dobujc se emanace, kter vzn ikaj z citovch pudovch vzdut bytost ; proto je jejich podoba velmi rozdln. V astrlnm svt nachzme vechny druhy podob . od belskch s v l ko dit svmu zploditeli a po andlsk a dvick, kter se chovaj jako poslov nebe. Jsou to tedy jevy a personifikace, kter povstaly z duevn energie, vyzao van lidmi pi duevn innosti. Pozdji se od nich oddlily, protoe samy by tostn dozrly, take se staly zdnliv samostatnmi existencemi. Krom tch to bytost jsou do astrln sfry zaazo vni i prodn duchov, kte vznikli z energetickch emanac prody, pp. z pu lsace ivl . Proto by se tyto bytosti nemly zaazovat do a. oblasti, uvdn v okultnich naukch. Vcelku vak a. ob last zahrnuje v sob vechen neviditeln svt, kter m obdobu v duevn m ivo t bytost, pokud jej chpeme j ako pozi tivn ho initele. Psych ick aktivita zna men toti uvoluj c se energii, kter se sr ve formy jednak se zdokonaluj c, jednak rozpadaj c ; tyto formy napluj duevn prostor subjektu i prostor ob jektivnho svta, ba i vesmru. astrln tlo silueta hmotnho tla lo vka. Vznik z fyziklnch emanac hmotnho tl a ; jeho fo rma je vytvena pojmy, s nimi pracuje mysl a vdom lovka. A.t. se projevuje ve dvoj for m : jako pasivn duchovn jev, samovol

astrln tvar

35

astrologie

n vyzaovn bytosti zaten nIzslmi zeteli ; jako jev ponkud ziv a fosfo reskuj c, kter vznik z nahromadnch zsluh ; ze zsluh vznikaj karmick sly, kter jsou t energi pod lhajc perso nifikanmu procesu. Proto se a.t. po kldaj za terickho dvojnka. Jeho po vaha je vy ne dvojnka astrlnho, je ho soudrnost je mal a kter tud podlh rychlmu rozkladu. Kdy vak je lovk velmi aktivn ve zlu a siln ba zruje na svm jstv, vytv ni druh a.t. s velikmi znaky hutnosti. Tento dvojnk zstv jako plastick otisk v neviditelnu velmi dlouho po smrti je ho tvrce lovka. Analogicky me bt vytvoen mn straideln, dokonce a pzniv psobc jev z jinch prudkch duevnch nebo ctovch vzdut ; l id, kte setrvaj v silnm afektu u vdom siln vyhrannho j , mohou po sv smrti zanechat v prostoru dvoj nka p jemnji psobcho. Z toho je mono dedukovat, e a.t. je tvar, jeho vraz a podoba zvis na podmnkch. Jogno v, kte psob vemi svmi duevnmi s il ami do svho vlastnho nitra, a.t. vy h lazuj a kdy sv jstv zcela zni, zni i sv a.t. astrln tvar jev utkan z duevnch emanac a obvajc duevn prostor by tosti . Viz astrln tlo ; astrln. astrln zrak druh stupe smyslovho vidn, umstn na temeni hlavy. Vyvj se soustednm na pedstavu, kter ne obsahuje fyzi ck prvky. astrologie (z ec. astron hvzda) nauka o hvzdnch vlivech ; hvzdopra vectvL A. nevznikla z povrenosti a do had, ale ze zkuenosti v mystice a v rznch jinch duchovnch, resp. magickch disciplinch, kter vedly sv ky k tomu, aby uvedli sv tla do trp nho stavu pi zachovn schopnosti ob

jektivnho, neovlivnnho pozorovanl. Ocitne li se tlo v trpnm stavu a uv domn si zachov neztenenou reflexn schopnost pro registraci duevnch a fy zickch stav, me lovk poznat, e tyto zmny jsou podmnny planetrn mi vlivy. A m-li lovk dispozice k roz poznvn vlivu jednotlivch planet, po zn, e jedna z tchto zmn je vyvolna Marsem, druh Venu, tet Sluncem, tvrt Lunou atd. Tyto zmny, na co je teba zvlt upozornit, nejsou vyvolny ani hmatatelnou pitalivost planet ani jeji ch teplem, nbr vnitnm drd nm ; to je ve shod s povahou silnji psobc planety nkdy kosmick, j i ndy ve vztazch k individuln nativit. Pro to kdybychom se snaili identifikovat psobc vlivy planet, sotva by se nmto podailo. Ocitli bychomse v

situaci

jako vdec, kter by v prostoru slune nho systmu ml identifikovat gravita ci. Stle by ji dovedl vysvtlit pouze tak, e "dv nebesk tlesa vdy na sebe p sob, i kdy nejsou ve spojen, vyjma vzjemn vzdl enosti " . Tm vda (fyzi ka) stejn jako a. me tvrdit pouze jed no : existuje vzjemn ovlivovn ne beskch tles. Pitom fyzika me zakl dat sv tvrzen pouze na nevysvtlenm jevu (gravitaci), kd eto a. na zkueno stech k duchovnch nauk, kte po moc dobrho sebepozorovn poznali, e v jejich bytostech zesiluji ty nebo ony stavy ve shod se stupovnm vlivu t kter planety. Jinm problmem a. je jej technick strnka. Je mono si klst otzku : plat star pravidla a . ? Musely by se vst z znamy o z