Makroekonomická rovnováhaModel s přímkou 45 stupňů

Proč makroekonomická rovnováha?• Pokud ekonomika není v makroekonomické rovnováze,

způsobuje to problémy:- produkuje-li celkově ekonomika méně, než kolik jednotlivé subjekty celkově chtějí (a mohou) koupit, vede to, dříve nebo později, k inflaci- produkuje-li celkově ekonomika více, než kolik jednotlivé subjekty celkově chtějí (a mohou) koupit, vede to, dříve nebo později, k poklesu HDP a růstu nezaměstnanosti

• Klíčová otázka: existuje vůbec nějaká úroveň produkce (HDP), která je rovna tomu, co si jednotlivé subjekty chtějí (a mohou) koupit?Makroekonomie říká ano! Svým způsobem tak říká, že tržní systém je OK, že v něm může nastat rovnováha, že není potřeba centrální plánování či jiné zásahy. To je významná odpověď!

Proč makroekonomická rovnováha?• Pokud je makro rovnováha, všichni jsou spokojeni –

producenti produkují to, po čem je poptávka a spotřebitelé (včetně firem nakupujících kapitálové statky, vlády a zahraničních subjektů), kupují to, co chtějí.

• Je-li makro rovnováha, jsou v rovnováze i jednotlivé dílčí trhy – trh každého statku, trh každého výrobního faktoru. Modely makroekonomické rovnováhy jsou tak svým způsobem „druhou stranou mince“ modelu všeobecné rovnováhy.

• V praxi samozřejmě makro rovnováha nenastává – změny vždy vedou k nerovnováze. Pokud je v nerovnováze nějaký dílčí trh, nemůže existovat ani makro rovnováhy.

• Modely makro rovnováhy však říkají, že makro rovnováha může existovat.

Makro rovnováha - modely• Jednotlivé modely zkoumají, zda makroekonomická

rovnováha existuje a jak je dosahována.• Každý model je vždy zjednodušení reality. Pokud chceme

realitu pochopit a popsat, musíme zjednodušovat, jinak bychom žádného popisu nebyli schopni – v komplexitě a složitosti jevů bychom se ztratili (utopili), respektive mezní náklady spojené s vytvořením modelu by byli vyšší než mezní užitek z něj plynoucí .

• Je samozřejmě otázkou, do jaké míry jsou předpoklady modelů shodné s realitou. I když budeme ale usilovat o co největší shodu, musíme se smířit s faktem, že absolutní shody nedosáhneme. Nikdy navíc nevíme vše, nejsme schopni popsat vše – vždy žijeme s tajemstvím.

• Podstatné potom je nakolik závěry modelu odpovídají realitě.• Výše uvedenému přístupu – důraz na závěry se říká

metodologický pozitivismus (autor Milton Friedman).

Model s přímkou 45 stupňů• Předpoklady modelu:

- krátké období, - nevyužité zdroje (poptávkové omezení - pokud je AD vyšší než Y, firmy mohou zvyšovat produkci),- fixní mzdy a ceny, - fixní úroková sazba. - Prozatím uzavřená ekonomika – není vláda a zahraniční obchod..

• Pro krátké období vcelku realistické předpoklady, je nutno je ale rozšířit, což za chvíli uděláme .

• V tomto modelu platí, že, rovnováha nastává, pokud, to, co se vyprodukuje, je zároveň poptáváno.

• Model neřeší otázku produkce (HDP, tj. Y), jak se produkuje. Zaměřuje se pouze na stranu celkové/agregátní poptávky (AD).

• Na všech bodech přímky s úhlem 45 stupňů platí Y=AD.

Model s přímkou 45 stupňů – AD v uzavřené ekonomice

• V uzavřené ekonomice je agregátní poptávka (AD) dána součtem spotřebních výdajů (C) a plánovaných investičních výdajů (IP).

• Plánované investiční výdaje: to, co firmy vskutku chtějí vynaložit na kapitálové statky.

• Pozn.: V rovnici HDP (tj. toho, co je vskutku vyprodukováno, rovnice je pro uzavřenou ekonomiku): Y = C+I jsou skutečné investiční výdaje (I). Tyto skutečné investiční výdaje (I) zahrnují i neplánované zvýšení zásob – situaci, když firma něco vyprodukuje ale neprodá.Pokud daná situace trvá delší dobu, firmy omezují produkci a roste nezaměstnanost.

• Prozatím předpokládáme, že IP jsou fixní, tj. že jejich výši nic neovlivňuje. Lze potom psát IP = Ia.

• Symbolem a budeme vždy značit autonomní, tj. nezávislé (nezávislé zejména na HDP) veličiny.

Model s přímkou 45 stupňů – spotřební výdaje

• Model předpokládá, že spotřební výdaje (C) se skládají ze dvou složek:- 1. autonomní spotřeby (Ca). Daná spotřeba na ničem nezávisí – v zásadě vyjadřuje statky, které je nutno spotřebovávat v každém případě (i v případě, kdy bychom nic neprodukovali, tj. Y = 0).- 2. spotřebních výdajů závislých na důchodu (c*Y).c = mezní sklon ke spotřebě: o kolik vzroste celková/agregátní spotřeba, pokud se důchod/výstup, tj. HDP zvýší o jednotku.c je v intervalu 0 až 1. Jinými slovy se tím říká, pokud HDP vzroste, není celý spotřebován, ale nějaká část je uspořena (např. schována na horší časy).

• Platí tedy C = Ca + c*Y• Jedná se o zjednodušení, C závisí na více faktorech!

Model s přímkou 45 stupňů – mezní sklon ke spotřebě

• Lze diskutovat, co se s hodnotou c děje, pokud Y roste.

• Názory: - hodnota c je stále stejná. C má potom tvar přímky.- hodnota c se zmenšuje. Pro tento názor mluví to, že tím více vyrobíme, tím více můžeme uspořit, navíc už jsou základní naše potřeby uspokojeny, čili už tolik spotřebovávat nechceme. C je potom křivkou.

• V každém případě C začíná v bodě Ca.• V bodě kde C protíná přímku s úhlem 45 stupňů

je spotřeba rovna produktu.

Možné tvary C (spotřebních výdajů)

C C

c je stále stejné c je klesající

C

C

Ca Ca

Y Y

Model s přímkou 45 stupňů v uzavřené ekonomice - rovnováha

• Rovnováha nastává, pokud Y = AD• V uzavřené ekonomice AD = C +IP= Ca+ c*Y+IP = Ca+c*Y+Ia.

Výraz Ca+Ia si označme jako A (= autonomní výdaje)Potom platí AD = A +c*Y.

• Rovnováha matematicky:Y = ADY = A +c*YY = (1/(1-c))*A

• Rovnováha graficky:tam, kde se AD protíná přímky s úhlem 45 stupňů – rovnovážná produkce Y0.

• AD vždy začíná v bodě A.• Existuje právě jedna rovnovážná úroveň Y (Y0)

Nalevo od Y0. : AD větší než Y (tj. inflace), napravo od Y0. : AD menší než Y, tj. nezaměstnanost.

Rovnováha graficky

AD AD

ADAD

AA

Y0 Y Y0 Y

Výdajový multiplikátor

• Výraz 1/(1-c) se nazývá výdajový multiplikátor. Značí se α (alfa).Jeho hodnota je větší než 1 - protože c je v intervalu od 0 do 1, je hodnota jmenovatele menší než 1 a hodnota celého zlomku tak musí být větší než jedna.

• Výdajový multiplikátor říká, o kolik vzroste/klesne Y (tj. HDP), pokud se výraz A změní o jednotku.

• Používá se zde výraz výdajový multiplikátor v uzavřené/dvousektorové ekonomice.

• Protože je výdajový multiplikátor větší než 1, tak růst A o 1 vede k růstu Y o více než 1!

Ekonomika s vládou• Vláda:• Do AD zahrnujeme navíc G (=vládní výdaje = výdaje na

statky, za tyto výdaje obdrží stát nějakou protihodnotu) AD = C +IP+G

• Spotřeba závisí na disponibilním důchodu (=to, co vskutku domácnosti mohou utratit)C = Ca+ c*YD

• YD = Y+TR-GBS-TAYD = disponibilní důchod, TR = transfery, GBS = hrubé úspory firem (odpisy a zadržené zisky), Ta = daněVysvětlení výpočtu: viz skripta Wawrosz: Makroekonomie .

• Daně: TA = TAa +t*Y TAa = autonomní daně, nezávisí na Y (např. majetkové)t*Y = daně závislé na Y (např. z příjmu, DPH, spotřební), t= podíl daní (mimo TAa) na HDP, eventuelně daňová sazba.

• Rozlišovat G a TR (transfery)

Ekonomika s vládou - rovnováha• Platí: Y = AD, přičemž AD = C+IP+G• Dosazujeme za AD, respektive C, YD a TA.• Y = Ca+c*YD+IP+ G

Y= Ca+c*(Y+TR-GBS-TA)+IP +G= Ca+c*(Y+TR-GBS-TAa-t*Y)+IP+GY = Ca+c*Y+c*TR-c*GBS-c*TAa-c*t*Y+IP+G

• Výraz: Ca+c*TR-c*GBS-c*TAa+IP+G si označme jako A – opět se jedná o autonomní výdaje, které na ničem nezávisí.Platí tedy potom: Y = c*Y-c*t*Y+AY =(1/(1-c*(1-t)))*AOdvození si proveďte sami .

• Výraz 1/(1-c*(1-t)) se nazývá výdajový multiplikátor v třísektorové ekonomice/v ekonomice s vládou.

• Graficky se nic nemění – rovnováha v bodě, kde se AD protíná s přímkou pod úhlem 45 stupňů - existuje právě jedna rovnovážná úroveň výstupu. AD začíná vždy v bodě A.

Ekonomika s vládou a zahraničním obchodem

• Zahraniční obchod:• NX = X-M, NX = čistý export, X = export, M = import

X = autonomní – závisí na zahraniční poptávce, kterou nejsme schopni ovlivnit, M = Ma+m*Y, Ma = autonomní import = import, který nezávisí na Y, tj. to, co vždy musíme dovést, m*Y = import závislý na dovozu, m = mezní sklon k dovozu = o kolik vzroste dovoz, pokud Y vzroste o jednotku

• Názory na m:- stejné- s růstem Y roste: jsme bohatší a můžeme si kupovat více zahraničních věcí

Ekonomika s vládou a zahraničním obchodem- rovnováha

• Platí: Y = AD, přičemž AD = C+IP+G+NX• Dosazujeme za C (respektive YD a TA) a NX.• Autonomní výdaje A jsou nyní rovny: Ca+c*TR-c*GBS-

c*TAa-+IP+G +X-Ma.• Podmínka rovnováhy:

Y = ADY = (1/(1-c*(1-t)+m)))*AOdvození si proveďte sami .

• Výraz 1/(1-c*(1-t)+m) se nazývá výdajový multiplikátor v čtyřsektorové ekonomice/v ekonomice s vládou a zahraničním obchodem.

• Graficky se nic nemění - rovnováha v bodě, kde se AD protíná s přímkou pod úhlem 45 stupňů - existuje právě jedna rovnovážná úroveň výstupu. AD začíná vždy v bodě A.

Změna A

• Pokud se mění A, posouvá se AD – růst A: posun nahoru, Y roste, pokles opačné důsledky.

• Změna Y je vyšší než A.

AD

AD2

A2 AD1

A1

Y1 Y2

Možnosti modelu, ale …• Můžeme počítat, o kolik se změní Y, pokud se změní:

- Ca, IP, G, X, Ma – vždy o výdajový multiplikátor krát příslušná změna- TR, TAa, GBS – vždy o výdajový multiplikátor krát příslušná změna krát c- hodnota mezního sklonu ke spotřebě c, -daňová sazba t, mezní sklon k dovozu m

• Pozor: v praxi dané závislosti nejsou lineární!• Model vytváří zdání, že stačí zvětšovat G, eventuelně

snižovat TAa, případně t a Y poroste. Kdyby to bylo takhle jednoduché, tak žijeme v ráji.Dané změny dříve nebo později narazí na kapacity ekonomiky, na vládní selhání apod. Hladové zdi neznamenají ekonomickou prosperitu!

• Pozor na jednoduché řešení v dobách krize.