M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ
description
Transcript of M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKAČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ,
VIOLKOVITÉ
Autor modulu: Ing. Radim Církva
ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ
• plodem je tobolka nebo nažka
• listy vstřícně postavené
• starší název silenkovité
• v zahradách se pěstuje hvozdík zahradní tzv. karafiát
silenka nicí – Silene nutansV: do 40 cmS: chlupatý
L: dolní lopatkovité horní kopinaté
K: bílé až narůžovělé jednostranně převislé květenství kvete V-VII
E: teplomilný druh (1.– 2. vls), minerálně chudé až středně bohaté půdy, suché, světlomilnýZ: květy večer intenzivně voní a lákají noční motýly
silenka dvoudomá – Silene dioicaV: do 90 cm
S: přímý a chlupatý
L: vejčité, špičaté, celokrajné, chlupaté, přisedlé
K: červené, kvete V-VII pouze samčí nebo samičí
E: středně bohaté a vlhké půdy, (luhy, rokle), světlomilná
Z: starší název knotovka červená, indikátor těžkých kovů (Cu, Co, Zn, Pb, Ni, Hg)
ptačinec velkokvětý – Stellaria holosteaV: do 30 cm
S: přímý a čtyřhranný
L: úzce kopinaté a přisedlé
K: bílé, kvete IV-V
E: teplomilný druh (1.–2. vls) minerálně středně bohaté půdy, sušší až středně vlhké, polostín až světlomilný
Z: vyskytuje se pospolitě
ptačinec hajní – Stellaria nemorumV: do 60 cmS: vystoupavý, oblý, v horní části chlupatý
L: dolní srdčitě vejčité a dlouze řapíkaté, horní vejčitě kopinaté a přisedlé, na okraji chlupaté
K: bílé, kvete V-VI, pestík má 3 čnělky, podobný křehkýš vodní má 5 čnělek
E: minerálně středně bohaté půdy, vlhké (prameniště, luhy), polostinnýZ:
ČELEĎ: TŘEZALKOVITÉ
• plodem je tobolka
• listy vstřícné
třezalka tečkovaná – Hypericum perforatumV: do 1 mS: oblý s 2 podélnými lištami, v horní části vidličnatě větvenýL: eliptické, prosvítavě tečkované (siličné žlázky)
K: žluté, černě tečkované, kvete V-VIII
E: chudé až bohaté půdy, suché, světlomilná
Z: obsahuje červené barvivo, léčivka (deprese, nespavost, nervy, protizánětlivá)
třezalka horská – Hypericum montanumV: do 60 cm
S: oblý, nevětvený
L: kopinaté, na okraji černě tečkované, řídce rozložené po stonku
K: světle žluté, bez černých teček, kvete VI-VIII
E: středně bohaté a středně vlhké půdy, teplejší polohy, světlomilná
Z: nevyskytuje se pospolitě
ČELEĎ: VIOLKOVITÉ
• plodem je tobolka
• semena s přívěškem rozšiřují mravenci
• lidově fialky
• okrasná violka zahradní tzv. maceška
violka lesní – Viola reichenbachiana (sylvatica)V: do 20 cmS:L: srdčité, delší než široké, vroubkované
K: modrofialové s fialovou ostruhou, vyrůstají z úžlabí stonkových listů, nevonné, kvete IV-VI
E: středně bohaté a středně vlhké až vlhké půdy, polostinná
Z:
violka Rivinova – Viola rivinianaV: do 35 cmS:L: srdčité, širší než delší
K: světle modrofialové, větší, ostruha bílá, vyrůstají z paždí listů, nevonné, kvete IV-V
E: teplomilný druh, minerálně chudé a sušší půdy, světlomilný
Z:
violka vonná – Viola odorataV: do 10 cmS: nevytváří se, listy a stopky květů vyrůstají z oddenku
L: okrouhlé až ledvinité, v přízemní růžici
K: tmavě modrofialové, ostruha fialová, vonné, kvete III-IV, VIII-IX
E: minerálně středně bohaté a středně vlhké půdy, polostinný
Z: původně domácí v oblasti Středomoří, u nás zplaněla
Úkoly na příště
1. Porovnejte morfologické znaky ptačince velkokvětého a hajního?
2. Která rostlina obsahuje červené barvivo?
3. Uveďte rozlišovací znaky a ekologické nároky violek?
4. Prostudujte si učebnici str. 49 až 55.