DJ WICH

SPORTO

BPM

MATOAHORIZONTY

KONECNECESKY

beaty, prijde videoANEB kdyz nestaci

PO SLOVECH SE JEVI

BLYSKA SE NALEPSI BASSY

2

Představte si, že jedete lyžovat na Ještěd do Liberce. Po dlouhém dni si na horské chatě uděláte svařák a do pochmurné večerní nálady si můžete buď povídat nebo si pustit desku libereckých BPM. V pořadí již druhou, která nese název “Horizonty”. O plánech do budoucna a o vznikání jejich aktuální desky jsem vyzpovídal celou kapelu.

Jaké jsou horizonty BPM do budoucna?

Paulie Garand: Mý horizonty v nejblížší době jsou nezcvoknout se z toho všeho co sem v mým kreativnim a pracovním korytu nachází. Důležitej horizont je dobře se starat o novou desku, dělat dobrý koncerty a umělecky nevyschnout.Lipo: Horizonty? Myslím vydržet, jezdit koncerty, setkávat se s lidma, zlepšovat se po všech stránkách. Možná se ale jako náš Horizont ukáže zcela něco jiného, kdo ví.Kenny Rough: Kdybych měl mluvit za sebe, tak bych rozhodně chtěl dělat další desku BPM a to dřív než za tři roky, jak tu bývá zvykem. Udělal bych klidně nějaký BPM EP o pár trecích, které bychom mohli dát na internet ke stažení a klidně třeba už o letních prázdninách.

Jaký cítíte rozdíl v desce “Slova” a v novince

“Horizonty”?

PG:Horizonty jsou rozhodně víc přímočařejší. Jsou odlehčený o těžkou lyriku, která byla na debutu BPM - “Slova”. Je mi celkově bližší, víc sem se na ní vyřádil. Hudebně je dál a to hlavně pro to, že se na ní podílelo víc lidí. Mám pocit, že si na Horizontech najde každej svojí věc. Je pestrá.L: Slova byla víc experimentální, víc o „slovech“, než o písních. Deska “Horizonty” je propracovanější, hudebně bohatší, je celkově dál, i když právě “Slova” pro spousty lidí můžou mít ten nesmazetelný půvab debutu.

Kdyby BPM zítra skončilo, co byste začali dělat?

U Paulieho nemám strach, ten by byl nejspíš za

kamerou, ale co zbytek kapely? L: Možná bych byl za kamerou i já, taky točim klipy, hehe. Studuju a to co studuju mě baví. Uvidíme kam mě život zavane. Umim si představit že bych měl jednou třeba galerii, nebo se jinak staral o umělce. Myslim že moje místo je u sféry umění, ať už to bude populární kultura, anebo „vysoký umění“.

01/2010 3t:

J. Zm

ělík

_ f:

Mat

ěj D

rasla

r

K: Dělal bych dál to, co jsem dělal doteď, když jsem nemakal na BPM věcech. Produkoval bych hudbu, vymejšlel nové projekty a míchal + masteroval alba.

Na nové desce jste v pár trecích trochu přitvrdili,

brali jste to jako trend nebo jste na debutové desce

nechtěli vystrkovat rohy?

PG:Mám pocit, že jsme na to na první desce ani neměli a hlavně by se to nehodilo do konceptu. Když jsme sbírali materiál na “Horizonty”, přirozeně to směřovalo k tomu, že ty věci budou údernější. Pak vznikly věci jako třeba “Trhák” nebo “Hlídky noci”, který byly spontánním vyústěním. Není to nic cílenýho. Myslím, že se hudebně pořád vyvíjíme a proto přícházej tyhle nový formy podání.L: Zcela přirozeně to vyplynulo. Jestli jsme ale podvědomě chtěli něco někomu dokázat nevím. Já tu potřebu necítil – možná by mi ale Freud řekl něco jiného.

Na Horizontech se podíleli i producenti Ledvina a

Míšek. Jelikož to nejsou producenti hip-hopu, tak

deska dostala jiný nádech. Jaká byla spolupráce?

PG: Když jsem viděl poprvý Filipa z Khoiby, trošku jsem se lek, že má tenle člověk s náma dělat rapovou desku. Opravdu na to nevypadal. Pak jsme naposlouchal jeho věci, zjistili, že nahrávání a komunikace s ním je naprosto v klidu a nakonec to dopadlo s jeho aranžemi a jeho výsledným mixem víc než na výbornou. Jsem za tu spolupráci rád. Zase jsem se naučil něco novýho. Filip se tam nijak produkčně neexiboval. Ty naše věci jen elegantně vypích a já smekám klobouk.L: Už jsem někde říkal, že tahle spolupráce bylo to nejlepší co nás mohlo potkat. Hodně to tu desku po hudební stránce posunulo. každej kdo je muzikální to musí slyšet.K: Mě spolupráce bavila. Jelikož je mé ucho velice citlivé na dobrý zvuk a Filip Míšek je v tomto oboru mistr, tak jsem měl z každé nové dodělané věci větší radost než děcko z dárků pod stromečkem.

4

Máte spoustu klipů z vlastní dílny, druhou desku,

rotace radio singlu Chill, rostoucí počet views na

youtube - čili máte dobře nakročeno. Co očekáváte

od roku 2010?

PG: Od roku 2010 očekávám řadu koncertů, kde bych chtěl lidem naší desku představit v dobrým podání, za zády s DJem, Kennym na ságu a zajímavou show. Žádný plahočení se po pódiu. Uvidíme zároveň jakej bude mít deska dopad. Rád bych, aby se jí vedlo dobře a zůstala v životech posluchačů co nejdýl. Jinak mě čeká stále další prokopávání se do hlubin fi lmu, studování fi lmu a vím, že je pořád co poznávat. Hlava mi puká, ale už za ty zkušenosti v zimním semestru na FMK audiovizi sem rád. Rozhodně nevyzevlovat progres.L: Budeme se těšit z plodů naší dvouleté práce a snad si i prožijeme povedený koncerty s našimi fanoušky.

Jak moc jsou pro Vás důležité koncerty? Má

návštěvník čekat komornější BPM alá Madam poezie

nebo BPM alá Trhák?

PG: Koncerty bychom chtěli udělat pestré, rozhodně ne celou dobu “Trhák”, ani celou dobu “Madam Poezie”. Show by měla bejt pestrá s prvky saxofonu od Kennyho a jinejma vychytávkama.L: Stále jsme schopní dát koncert komorní i trochu víc Rock&Roll. Jenom ty komorní vystoupení moc mladý nazajímaj, což je škoda. Maj radši styl „loptička“.K: Koncerty jsou hodně důležité jako pro každou mladou kapelu v progresu. Je důležitý dostat hudbu mezi lidi “live”. Za další jsou koncerty velkou možností, jak prodat cds a to je taky výhoda.

Váš nejnovější člen Kenny Rough je nesmírně nadaný

producent. Bude do budoucna Paulie tím pádem

jenom psát texty?

PG: Uvidíme. Možná se k tomu i časem schýlí. Zatím bych ale tu produkci beatů nerad hodil za hlavu. Momentálně na to nemám opravdu moc času, ale sem tam nějakej beat udělám. Fakt nevim jak to bude. Nechci s tim skládáním přestat, ale pro kapelu by se Kenny mohl stát

hlavním beatmakerem BPM. Nechme se překvapit.L: Bylo by škoda, kdyby se na to Paulie vykašlal. Ta chemie vzájemný tvorby beatů u kluků funguje a pokud budou produkovat oba, tak se budou i víc hecovat. Ale je to na Pauliem.

Kenny Vás doprovází i jako DJ i jako hráč na klarinet.

Nemáte tedy nutkání hrát s živou kapelou?

K: Hraju na ságo, ale zas o tolik ses nesekl, protože na klarinet jsem hrál pár let před saxofonem. S klukama jsem jako koncertní DJ hrál dřív, ale DJ jsem defakto nikdy nebyl. S technikou si do určité míry rozumim a ladit zvuk mě baví, takže jsem tu roli přijal celkem s radostí i s vědomím toho, že jsem za gramcema nikdy nestál. Ale protože jsem celkem dobrý pozorovatel a dost jsem toho od djů kamarádů okoukal, nějaké základy jsem měl. Teď s náma na koncertech hraje DJ

Pufaz a je to zase o něčem jiném. Každopádně djingu se v budoucnu hodlám dost věnovat. Jinak myšlenka živé kapely je v tomhle období asi dost nereálná, protože všichni tři studujeme a každej v jinym městě, takže na zkoušení, vymejšlení a plánování moc společného času nemáme.

Cítíte se být součástí hip-hopové scény nebo se

vymezujete někam do vlastní škatulky?

PG: Součástí se osobně cejtim. Jde spíš o to, jestli nás ostatní berou jako součástí. Rapeři jsou většinou zaškatulkovaný sami a nemaj moc velkej hudební rozhled. Proto se pak můžou divit jinýmu přístupu. Jsem rád, že jsme specifi cký. Ne jako většina kapel, která splívá v jedno včetně svejch dresovejch fotek u zdi.L: Nevim, mě to je jedno, ale děláme hip hop. Nestydim se za to, stejně jako se tim nějak nechlubim. Mam rád prostě muziku.

inzercepůlstrana vodorovně

160 x 80mm + 5mm spad

Dokázal sis v patnácti letech představit, kde bude

tvoje jméno teď?

Hele v patnácti jsem chodil do školy, hrál akorát na elektrickou kytaru s kapelou a vůbec by mě nenapadlo, že jí jednou odložím a budu dělat úplně jinou muziku, kterou se dokonce budu moct i živit. V tý době jsem o budoucnosti moc nepřemýšlel.

Když se u nás řekne hip-hop, tak všem bleskne v

hlavě jedno jediné jméno. DJ Wich. Člověk, který

má za sebou nespočet vydaných skladeb. A zároveň

má pod sebou téměř celou českou scénu. Aneb

příběh, jak se z producenta muziky může lehce stát

i producent hudebních klipů. O jeho spolupráci s

tuzemskou i světovou scénou, o názoru na UK sound

a spoustu dalších věcí. Užijte si následující řádky.

6

Co obnášela Tvoje cesta na vrchol? Chtěl bys to zažít

ještě jednou?

Zase tak na vrcholu se necítím, vždycky je kam se posouvat. Jsem dost sebekritickej. Jak řekl Kurt Cobain v jednom rozhovoru: “Je dobrý mít pochybnosti nad svojí prací, pokud je jako autor nemáš, je to ta nejlepší cesta k tomu stát se výrobcem sraček.”Co jsem udělal je minulost, vracet bych to ani nechtěl, koukám dopředu, chci na sobě furt makat a rozjívet se i v jiných směrech a aktivitách.

Co jsou 3 nezapomenutelné věci ve tvojem

muzikantském životě?

Tak asi na střední škole moje první elektrická kytara, první vydanej vinyl, pak CD, první MPC. Pak taky pár důležitých koncertů a ocenění.

Vydal si producentskou desku se zahraničními hosty,

čeština potažmo schopnosti československých MCs

Ti přijdou slabé?

To se nedá říct slabé, víš co s kým jsem chtěl dělat jsem dělal a stále se to opakovalo. Já jsem vždycky poslouchal rap z Ameriky a bylo pro mě snem s někým takovým spolupracovat, byla to výborná zkušenost a udělal jsem si ohromnou radost.

Dříve si jenom produkoval muziku, potom sis ji začal

i sám zvučit, teď si nově začal i točit a upravovat

vlastní hudební klipy. Co bude následovat dál?

Haha to nikdy nevím. Už od malička jsem zkoušel spoustu věcí, u některých jsem vydržel mín, u některých dýl. Muzika mi zůstala, ale myslím si, že mám i trochu výtvarnej talent, kterej jsem zrovna přenesl do točení videoklipů. Beru to jen jako zábavu a něco novýho co mě baví a v čem se vyblbnu. Uvidím, po tom co vyšly ty dva promo klípky, tak jsem obratem dostal 4 nabídky od kámošů ať jim taky něco natočím, tak třeba budu jednou režiser haha, ne to si dělám srandu. Je to jen koníček a hudební producent budu vždycky. Každopádně na další rok plánuju i jiný aktivity, ale o tom zatím nechci mluvit.

Většinou lidi, co jsou vidět nejvíc, mají rádi soukromí.

Ty ale snad jako jediný v republice provozuješ přes

ustream.com náhled do tvého největšího soukromí

- studia. Co Tě k tomu přivedlo?

Já mám taky rád svoje soukromí, ty přenosy mi nepřijdou zase tak osobní jak se může zdát. V dnešní době to beru jako výbornou příležitost promovat svoje věci, informovat o novinkách, zvát hosty atd. Pro umělce mi to přijde dneska nezbytný a důležitý, když nejsi vidět na internetu jako by jsi neexistoval, je to smutný, ale bohužel je tomu tak. Dostal jsme se k tomu přes Twitter, kde jsem viděl první přenosy co dělali Static Selectah, kterej pouštěl desky, Diddy a Swizz Beats ze studia jak nahrávají a Joe Budden, kterej zase kecá s fanouškama o všem možným. Udělal jsme první přenos jen tak ze srandy jak dělám beat. Přišlo jen pár lidí, ale mělo to odezvu a začaly mi chodit zprávy kdy bude další přenos, tak jsem dělal častěji, začal zvát hosty, lidi mohli vidět přímo celej proces jak se nahrává song live. Pro fanoušky to musí být super, já kdybych si představil, že můžu jako malej kluk koukat živě na nějakýho mýho oblíbenýho interpreta, nesmírně bych to ocenil.

Jak moc Ti záleží na tvých fans? UStream je důkazem

toho, že Ti nejsou lhostejní. Neleze Ti to někdy na

mozek? Co je nejvíc zajímá?

Fanoušci jsou moc důlěžitý a vážím si jich, proto s nima zkouším komunikovat online. Snažím se jim vyjít vstříc, ale jasně v rámci mezí. Na blbý otázky neodpovídám. Mám takový nálady kdy jsem dělal třeba 4 přenosy týdně, pak třeba zase nedělám několik týdnů a nechci být na očích. Jinak je zajímá dost věcí a ptají se skoro na všechno převážně kolem muziky, ale i třeba jako co mám za auto, za mikinu, s kým chodím, co plánuju, kolik se prodalo desek a různý jiný píčoviny.

Spolu s Indym tvoříte legendární duo Indy&Wich,

máte na kontě 2 desky, jak se daří momentálně Vaší

partě? Přijde další deska?

Jezdíme furt s Indym a LA4 koncerty, i když jich už není

01/2010 7t:

J. Zm

ělík

_ f:

Jaro

Vac

ek

8

tolik co bylo dřív. Každej ale makáme taky na svých projektech, Indy ted točí solo, LA4 taky, společná deska do budoucna určitě bude, ale nedokážu říct kdy.

Jaké jsou Tvoje kritéria pro spolupráci?

Když někdo chce po mně beat, měl bych ho znát apson osobně, měl bych znát jeho tvorbu a měl bych ho cenit, to stačí.

Udělal si společnou desku s američanem Nironicem, se

kterým jezdil koncerty US rapper Hi-Def. Teď si “vyměnil”

Hi-Defa za Nironica, jaká je spolupráce s ním?

Dělalo se mi s ním výborně, desku jsme natočili vlastně úplně spontánně ve studiu. Polovina skladeb vznikla přímo na místě od prvního tónu. Udělali jsme desku čistě jen pro radost a zábavu, žádný extra plány s tím nemáme.

Vrhnul ses rovnou i na práci s obrazem, přijde Ti, že si

to uděláš nejlíp sám podle sebe?

Nejlíp určitě ne, ale ušetřím peníze, nemusím nikoho otravovat a nahánět a ještě mě to baví. Víš co učím se všechno od A-Z, nikdo mi s tím nepomáhá o to mě to víc baví.

Plánuješ pokračování desky Golden Touch nebo se

vrátíš zpět do československa a nastane pokračování

Time is now?

Už o tom pomalu začínám přemýšlet, chci natočit další producentskou desku, ale tentokrát Opět s ČR/SK interprety. Amíků mám plný zuby )))

Nemáš chuť se se svou pracovní morálkou a skills

odstěhovat někam ven? Není Ti už Česká republika

malá?

Jednu dobu jsem nad tím přemýšlel, že mám na víc, ale nejsem tak ambiciozní týpek, že bych se odstěhoval pryč a začal od nuly. Mám to tu rád a plánuju tady zůstat a dělat dál.

Je u nás ještě vůbec někdo, s kým jsi nespolupracoval

a chtěl bys?

Určitě bych uvítal nějaký nový talenty, ale moc se jich bohužel neobjevuje, jinak bych chtěl zkusit třeba pracovat s nějakýma zpěvákama jinýho žánru např. Marie Rottrová, Matěj Ruppert hele a klidně s Michalem Davidem haha.

Jak vnímáš ostatní elektronickou muziku, která je

teď v kurzu (mluvím o stylech převážně z Anglie jako

bassline, grime, house, atd.)?

Hele moc mě tahle muzika nikdy nebrala, nevadí mi, ale doma nebo v káře si radši poslechnu klasickej rap.

www.myspace.com/djwichwww.ustream.tv/djwich/videos

www.twitter.com/djwichwww.youtube.com/djwich1www.bandzone.cz/djwich

www.skoop.cz/

inzercepůlstrana svisle

80 x 160mm + 5mm spad

10

01/2010 11

Miluju vtip v kombinaci s pěknou grafi kou. To je věc, která bije do očí. Věc, kvůli které se začnu víc zajímat o obsah. A to je přesně příklad kapely Sporto. Brouzdal jsem po internetu a najednou jsem viděl fotku jelenů s pěkně čistým a čitelným logem kapely. Kliknul jsem na jeleny a zahltila mě zajímavá elektro muzika. Jediným mínusem bylo to, že zpěvák nezpíval česky. Deska “One Minute Cardinal” vyšla na fl ash mp3 přehrávači. Je ale rok 2009 a Sporto Proho vydali novou desku “More”. Čeština. Vinyl. Dejte jim šanci, stojí to za to! Odpovídali Bourek a Šampon.

Na čem vydáte příští desku?

Bou: 180g vinyl a 320kbps mp3 zdarma všem, jako jsme vydali More. Našli jsme ideální kombinaci.Sám si říkal, že vycházíte hodně z punku. Může

se stát, že Vaše muzika přeroste jednou v totální

mainstream?

Bou: Vycházíme z punku jako fi lozofi e, etiky, přístupu. A když řikám punk, tak nemám na mysli ten nádražní somráckej opruz, ale samozřejmě takovej Fugazi model. Je jako x věcí, který můžu dát jako synonyma toho, co je pro mě punk, a mezi jinejma je to o tom, že zůstáváš nezávislej, soběstačnej a máš věci pod kontrolou. Myslim, že totální mainstream je nastavenej tak, že to nejde bez kompromisů a ústupků ze zásad a principů. Navíc mám pocit, že to, co děláme, se nemůže stát ničim masovym, že je to hodně alternativní, možná náročný, určitě mimoběžný. Ale nemáme ani takový ambice, abychom věřili nebo doufali, že budeme strašně velký. Pro mě je naopak mnohem důležitější cejtit ty kořeny, bejt slyšet a snažit se nějak vracet scéně to, co mi dala. Já osobně jsem přesvědčenej, že punk dělá lidi lepšíma, zatimco mainstream je kazí.Šam: Od začátku je Sporto hlavně o svobodě a mám pocit, že už jenom mít nějaký ambice bejt velkej tě hrozně t:

J. Zm

ělík

_ f:

arc

hiv

Spor

to

12

ovlivňuje. Možná neděláme věci systematicky, neumíme to někam tlačit. Dejchá se líp, když nemusíš řešit kam až ustoupit, abys slyšel song Sporto v mainstream radiu. Co je vaše nejoblíbenější slovo v češtině?

Bou: Jako nejfrekventovanější je asi vole. Ale jestli se ptáš jaký slovo nejvíc cenim, napadá mě polopatický. To je fakt vtipný slovo, vážim si ho.Šam: Já mám dycky období tzv. nejoblíbenějšího slova, kerý pak nadužívám tak, že tim všechny seru. A teď si ho samozřejmě neuvědomuju. Na More jde cítit silný vliv hip-hopu. Jste fanoušci?

Bou: Sledujeme spousty věcí, mezi nima pochopitelně i hip-hop. Sleduju poměrně dost a dlouhodobě československou scénu a některejch lidí si strašně vážim, za slova, formu i přístup. Samozřejmě nás to ovlivňuje a je to vědomá inspirace. Ať už zvukem nebo bezprostředností rapový lyriky, sílou slova.Šam: Nemám žádnej super vhled, sem běžnej konzument, ale když se na nějaký hiphopový desce zaseknu, má pro mě hrozně silnou výpovědní hodnotu. Je znát ten opačnej přístup k věci, v popředí sou slova a názor, žádný abstraktní hovadiny, kerý se na tebe valej ze všech stran. Kdybys mohl napsat text se stoprocentní imunitou -

nemohlo by se ti za jeho obsah nic stát, o čem by to

bylo? Kam bys útočil?

Bou: Tenhle problém nemám, že bych se bál něco napsat. Pro mě je vždycky (a u každýho tématu) složitý najít ty správný, výstižný a pádný slova. Jsem na to dost náročnej, ale právě proto mi to jde hrozně pomalu. Poslední dobou mám pocit, že bych měl bejt víc pozitivní, místo útoků se snažit vymyslet a nabídnout nějaký řešení. Možná je to off topic, ale já jsem si uvědomil, že moje dítě se narodilo do světa, kterej je úplně strašnej. Zlej. Že žiješ ve státě, kterej ti jenom škodí, ten systém tě vysává a drtí, společnost má úplně převrácený hodnoty a všechno to spěje do hajzlu. Ale co s tim dokážeš udělat? Jedinej způsob je bejt co nejmíň jako oni, snažit se vybudovat si nějakej svobodnej nezávislej prostor, ve

kterym jsou jiný principy a hodnoty a v tom vychovávat svoje děti.Co pro vás muzika znamená jednou větou?

Bou: Je to posedlost a osobní potřeba. Já ti nedokážu přesně říct, proč to dělám, nebo co je ta síla, která mě do toho žene, ale je to tak. Možná to souvisí s tou vnitřní svobodou.Šam: Pateticky, je to můj život. Ať už z pozice konzumenta a nebo toho, kdo se na tom přímo nějakym způsobem podílí. Berete na sebe zodpovědnost za každé slovo, které

vypustíte ven? Myslíte si, že More nějak ovlivňuje

generaci?

Bou: Nemůžeš se zříct zodpovědnosti za něco, co je tak osobní jako je pro nás More. Ono je to samozřejmě dost ošemetný, takhle upřímný a bezprostřední věci jsou křehčí a jdou snáz napadnout, zároveň můžeš lehčejc sklouznot k tomu, že je to fakt blbý. Kdyby to někoho ovlivnilo, byl bych rád. Minimálně se s tim lidi naší generace ztotožňujou. Když lidi na koncertě znaj tvoje texty, a maj tvoje logo jako pozadí v mobilu nebo na kompu, je to fantastický. Když si dělaj vlastní trička a street art s tvym logem, je to ještě větší. Co cejtíš když ti někdo ukáže, že si nechal tvoje logo vytetovat, to se ani nedá popsat. Ale my jsme na tak nízký úrovni, že to nejsou žádný médiema zblblý fanatický fanoušci, pro ty lidi je důležitá ta deska, ten obsah. Pro někoho to může bejt jako generační výpověď.Jak je pro vás důležitá komunikace s fanoušky?

Přistupujete k nim poctivě stejně jako k vlastní

muzice?

Bou: Neni to pro nás tak těžký, protože těch lidí neni tolik, ale strašně si vážim každýho, kdo přijde na koncert, koupí si desku, triko, i těch co z webu stahujou a poslouchaj naše věci, podporuje nás. Vim, že to neni samozřejmost a hrozně to cenim.Šam: Tohle já asi moc neumim. Přijde mi skvělý, že se kolem kapely pohybujou lidi, kerý to fakt bere, prožívaj a hrozně je to zajímá. Jenže já sám sem fanoušek a nechci se někam moc srát. Jako že sem hrozně vděčnej

01/2010 13

za každýho člověka na koncertě, ale nechci ho nějak omezovat. Přišel na koncert a já chci, aby si užil muziku.Jak vůbec, Šampóne, prožíváš texty, které Ti píše

Bonus? Ztotožňuješ se s nima 100%?

Šam: Tohle pro mě byla na “More” úplně nová věc, sám sem do tý doby nenapsal žádnej text v češtině. Bourek už měl zkušenost z Emems, kerý sem já poslouchal celou dobu jejich existence a dost sem je žral. A tim, že se s Bou známe fakt dlouho, znám jeho názory. Některý jeho texty sem sežral okamžitě, protože dokázal pojmenovat jednoduše to, k čemu bych se já dopracovával věky. U někerejch sme se zasekli a museli sme si je vysvětlit. Ztotožnuju se s tim, co zpívám. Ale sebekriticky, asi nežiju podle hesla “co můžu udělat, to nikdy neodkládám“ z treku CD-RW. To je Bou.Nemrzí vás někdy, že “vaše scéna” není jinde? Jste

spokojení s tím, pro koho hrajete, kolik prodáváte atd.?

Bou: To se takhle nedá říct. Samozřejmě jsme rádi, když přijde dvěstě lidí a ne dvacet. Ale i pro dvacet hrajeme stejně. Děláme to nejlíp jak umíme. Že se toho neprodá víc, nebo že nechodí víc lidí na koncerty, to souvisí podle mě spíš s tim, jaký to je, že to neni úplně jednoduchý a neni to moc trendový a ani moc cool. Ale na druhou stranu jsme během půl roku prodali 150 vinylů a to považuju za velikánskej úspěch.Šam: Pro mě je mega, že Sporto existuje. Než sme udělali první desku, vznikl kolem kapely zvláštní hype, na koncerty chodili lidi, kerý hledali něco trendy. Teď mám pocit, že fakt choděj lidi, kerý zajímá ta muzika. To je obrovskej posun, úplně novej rozměr. Já sem šťastnej za lidi, pro kerý hrajem. Co pro vás znamená pojem ambice? Smrdí to pro

punkáče prachama?

Bou: Záleží na tom, jaký máš ambice. Moje ambice je udělat každou novou věc po všech stránkách ještě lepší, než byla ta předchozí, odehrát každej koncert tak, aby to byl nejlepší večer mýho života.Šam: Moje ambice asi nejsou o tom, co dostanu, ale spíš o tom, co dokážu já sám. Neumim si představit, že bych dal nějakej koncert napůl plynu. Musim se zlepšovat.

Na vaši muziku mě upoutala grafi ka,

kterou jsem viděl někde na webu.

Sporto - jednoduchý nápis, který

téměř nešel vidět a za ním jeleni. Hraje

pro vás grafi ka velkou roli?

Bou: Obal, plakát, leták atd., to všechno ti dává nějakej návod jak to máš vnímat, tu hudbu, která tě čeká. To je strašně důležitý. Zavádějící grafi ka mě vždycky strašně sere - ať už je to mizernej obal skvělý desky (zářnej příklad je Interview od PIO Squad - to by sis jenom podle obalu nekoupil nikdy) nebo naopak skvělej obal, kterej je úplně mimo to, co se děje na desce. Já si třeba stahuju dost muziky, o který jsem nikdy předtim neslyšel a nerozhoduju se nikdy podle recenzí - vždycky jenom podle artworku. A většinou to fakt funguje, hnusná grafi ka mě většinou nebaví ani hudebně.Šam: Mě nebaví grafi ka bez nápadu, bez nějaký skrytý hodnoty. Většinou nekriticky žeru věci, co dělá pro Sporto Bourek, protože sou nápaditý a nevopakujou se. Existujou tuny rádoby-grafi ků, který si neuvědomujou, že jejich povědomí končí u obsluhy nějakýho softwaru. Nemaj absolutně žádnej background a nebo vlastní nápady. Takový věci pak spíš naserou.Dva zuby. Stoprocentně nejsilnější skladba na More.

Jak byste odsoudili násilí páchané na ženách?

Bou: Já to vůbec nechápu. Nerozumim tomu proč to někdo dělá a ještě míň rozumim tomu, proč to někdo snáší, toleruje, nebo nad tim přivírá oči. Nerozumim tomu. Ale to neni samořejmě jenom o tom, že chlap mlátí svojí ženu. Nejen, že to může bejt naopak, ale nemusej u toho ani padat rány. Máme kámoše, kterej prošel tak šílenym vztahem, že během jednoho roku se z bezvadnýho chlapíka stala apatická vyhaslá o třicet kilo lehčí troska. A i když mu rozvod trochu pomoh, už bude asi navždycky nekompletní.Šam: Nejděsivější je to, že společnost nevědomky něco

takovýho toleruje. Často neexistuje žádnej nástroj, kerej by oběť domácího násilí nějak nasměroval, podpořil. Děsí mě představa přivřenejch očí ze strany nejbližšího okolí a blbosti státního aparátu. To je hrozná beznaděj. Ženská, kterou její chlap řeže nebo psychicky terorizuje, potřebuje neuvěřitelnou dávku kuráže a odvahy. Všechny ty bariéry jí ale většinou dostanou do stavu apatie a pocitu vlastní méněcennosti. Je pro vás spontánnost víc než připravenost? Proč?

Bou: To bych neřek. Já nejsem moc spontánní typ, naopak jsou pro mě důležitý nějaký plány, velká příprava, a uspokojuje mě, když se ty plány naplňujou. Při koncertech jsme samozřejmě schopný reagovat spontánně - na zvuk, prostředí, atmosféru - ale zároveň maj ty věci celkem pevnej, i když ohebnej, základ.Šam: Závidim všem, co sou spontánní. Já dřív na všim přemejšlim a až pak konám. Ale myslim, že třeba koncerty Sporto jsou spontánní až až. Nemáme to nadrcený a občas je to znát.

15

Tento mladý kalifornský MC se zajímavým jménem vletěl do světa rapu s neméně zajímavým projevem a s takovou svěžestí, jakou zatuchlý vzduch současné scény přesně potřebuje. Po několika mixtapech vydal tento teprve jedenadvacetiletý talent v říjnu roku 2009 debutové album s názvem “Boy Meets World.“ Fashawn se v textech zaměřuje převážně na problémy mladých lidí vyrůstajících v sociálně slabších podmínkách. Někdo by řekl klišé, ale v jeho podání mu člověk prostě věří každé slovo. Celé album se nese spíše v pozitivní náladě a to i díky skvělým podkladům, které má na svědomí kompletně DJ Exile. Na mikrofonu se kromě Fashawna objevují jména jako Evidence, Aloe Blacc, Blu a v jedné věci dokonce i výše zmiňovaný DJ Exile. Pokud má Fashawn v plánu udržet tak vysokou laťku jako nastavil tímto albem, máme se sakra na co těšit.

Slug z Atmosphere a Murs z Living Legends již potřetí s projektem Felt. Tentokrát za kompletní produkcí alba stojí těžkotonážní beatmaker-podivín ze stáje Def Jux – Aesop Rock. Tahle deska Vás vezme na výlet do ženských depresí, klínů, příběhů z přestěhování do nového, velkého města. Na druhou stranu deska nabízí klasické punchlines a vtipy – tentokrát ale zabalené do hlasitých temných beatů. Feltu prostě musíte věřit. Jejich lyrika a forma podání je tak upřímná, že nemusíte hledat vysvětlení o dům dál. Chce se Vaše kamarádka přestěhovat z maloměsta do Prahy? Doporučuji poslechnout největší bombu alba “Permanent standby”.

Když se řekne Brooklyn a rap, vybaví se většině fanoušků jméno Masta Ace. Když se řekne Boston a rap, napadne většinu jméno Edo G. Tito dva Mcs jsou bezpochyby oba legendami svého žánru, které ovšem pořád neúnavně pokračují v tom, co umí nejlíp, a tím je kontrola mikrofonů. V roce 2009 spojili tito dva giganti společné síly a v říjnu vydali album s názvem “A & E: Arts & Entertainment.” Z výkonů obou Mcs jde cítit zkušenost, ostřílenost a profesionalita, které jsou navíc podpořené podklady od takových jmen jakými jsou například M-Phazes, DJ Supreme One nebo DJ Spinna. A když už album od legend tak I s legendárními hosty jako KRS-One, Large Professor nebo Posdonus z De La Soul. Kdyby mělo desku vystihnout jedno jediné slovo nenapadá mě jiné než “Realita!”

FASHAWNBOY MEETS WORLD

FELT 3A TRIBUTE TO ROSIE PEREZ

MASTA ACE & EDO GA & E: ARTS & ENTERTAINMENT

85% 90% 85%

01/2010 15t:

J. Z

měl

ík ,

Čard

áš V

arle

inzercecelostrana

160 x 160mm + 5mm spad

Tento mladý kalifornský MC se zajímavým jménem vletěl do světa rapu s neméně zajímavým projevem a s takovou svěžestí, jakou zatuchlý vzduch současné scény přesně potřebuje. Po několika mixtapech vydal tento teprve jedenadvacetiletý talent v říjnu roku 2009 debutové album s názvem “Boy Meets World.“ Fashawn se v textech zaměřuje převážně na problémy mladých lidí vyrůstajících v sociálně slabších podmínkách. Někdo by řekl klišé, ale v jeho podání mu člověk prostě věří každé slovo. Celé album se nese spíše v pozitivní náladě a to i díky skvělým podkladům, které má na svědomí kompletně DJ Exile. Na mikrofonu se kromě Fashawna objevují jména jako Evidence, Aloe Blacc, Blu a v jedné věci dokonce i výše zmiňovaný DJ Exile. Pokud má Fashawn v plánu udržet tak vysokou laťku jako nastavil tímto albem, máme se sakra na co těšit.

Slug z Atmosphere a Murs z Living Legends již potřetí s projektem Felt. Tentokrát za kompletní produkcí alba stojí těžkotonážní beatmaker-podivín ze stáje Def Jux – Aesop Rock. Tahle deska Vás vezme na výlet do ženských depresí, klínů, příběhů z přestěhování do nového, velkého města. Na druhou stranu deska nabízí klasické punchlines a vtipy – tentokrát ale zabalené do hlasitých temných beatů. Feltu prostě musíte věřit. Jejich lyrika a forma podání je tak upřímná, že nemusíte hledat vysvětlení o dům dál. Chce se Vaše kamarádka přestěhovat z maloměsta do Prahy? Doporučuji poslechnout největší bombu alba “Permanent standby”.

Když se řekne Brooklyn a rap, vybaví se většině fanoušků jméno Masta Ace. Když se řekne Boston a rap, napadne většinu jméno Edo G. Tito dva Mcs jsou bezpochyby oba legendami svého žánru, které ovšem pořád neúnavně pokračují v tom, co umí nejlíp, a tím je kontrola mikrofonů. V roce 2009 spojili tito dva giganti společné síly a v říjnu vydali album s názvem “A & E: Arts & Entertainment.” Z výkonů obou Mcs jde cítit zkušenost, ostřílenost a profesionalita, které jsou navíc podpořené podklady od takových jmen jakými jsou například M-Phazes, DJ Supreme One nebo DJ Spinna. A když už album od legend tak I s legendárními hosty jako KRS-One, Large Professor nebo Posdonus z De La Soul. Kdyby mělo desku vystihnout jedno jediné slovo nenapadá mě jiné než “Realita!”

FASHAWNBOY MEETS WORLD

FELT 3A TRIBUTE TO ROSIE PEREZ

MASTA ACE & EDO GA & E: ARTS & ENTERTAINMENT

85% 90% 85%

16

RAMBO VIIriurerosto etum et, veliquat lorem aliquat lan vel doloborer secte vul-lam dolor augait at.At, vel elestis dolum dolut vercillut volum quam irilit praessim ali-quam, voloreet, quat wis nim zzriliqui tatinibh exero eu facing et ad dolorpe raesto od elesto commolo rtincip erat. Ut ad et, sim dolorer suscidunt numsan ea core feugiam corper adit la feu faciduisl ea feuipisim del exerat, commy numsan exer incin esequat, sis ad eu-gait diat. Endipit lore dolore modolorper sed magnisi.Tummy nulput vullaor peraesed et dolesequisis am ipit ad dolorper se venibh er aliquisim fui faccienAcchinguliquo unte conte mor qua non te pos rem viveri senatu vemus co tum ia Serisqu idernih ilicae quem hossu se intelabit; nostrum furesta, storemur invocul hemurs et vid revis huit, conculti, nos, nos confec tus vis factua pre, nove-stebus hinte que que consult ussenihi, senatrurio con vissed fureo nequam menam tari pri se, ublissit.Foreterraes? Patam et, ponfi ca nultor ut qua te des! Sp. Am et gra, se consima cienatu me con diem pos vocrem trurest ifenat, teatiam esse tantissupio casti, moervivenim erit, sen viste, ut nostiquis, ne

RAMBO VIIriurerosto etum et, veliquat lorem aliquat lan vel doloborer secte vul-lam dolor augait at.At, vel elestis dolum dolut vercillut volum quam irilit praessim ali-quam, voloreet, quat wis nim zzriliqui tatinibh exero eu facing et ad dolorpe raesto od elesto commolo rtincip erat. Ut ad et, sim dolorer suscidunt numsan ea core feugiam corper adit la feu faciduisl ea feuipisim del exerat, commy numsan exer incin esequat, sis ad eu-gait diat. Endipit lore dolore modolorper sed magnisi.Tummy nulput vullaor peraesed et dolesequisis am ipit ad dolorper se venibh er aliquisim fui faccienAcchinguliquo unte conte mor qua non te pos rem viveri senatu vemus co tum ia Serisqu idernih ilicae quem hossu se intelabit; nostrum furesta, storemur invocul hemurs et vid revis huit, conculti, nos, nos confec tus vis factua pre, nove-stebus hinte que que consult ussenihi, senatrurio con vissed fureo nequam menam tari pri se, ublissit.Foreterraes? Patam et, ponfi ca nultor ut qua te des! Sp. Am et gra, se consima cienatu me con diem pos vocrem trurest ifenat, teatiam esse tantissupio casti, moervivenim erit, sen viste, ut nostiquis, ne

75%

75%

20

Miluju vtip v kombinaci s pěknou grafi kou. To je věc, která bije do očí. Věc, kvůli které se začnu víc zajímat o obsah. A to je přesně příklad kapely Sporto. Brouzdal jsem po internetu a najednou jsem viděl fotku jelenů s pěkně čistým a čitelným logem kapely. Kliknul jsem na jeleny a zahltila mě zajímavá elektro muzika. Jediným mínusem bylo to, že zpěvák nezpíval česky. Deska “One Minute Cardinal” vyšla na fl ash mp3 přehrávači. Je ale rok 2009 a Sporto Proho vydali novou desku “More”. Čeština. Vinyl. Dejte jim šanci, stojí to za to! Odpovídali Bourek a Šampon.

Na čem vydáte příští desku?

Bou: 180g vinyl a 320kbps mp3 zdarma všem, jako jsme vydali More. Našli jsme ideální kombinaci.Sám si říkal, že vycházíte hodně z punku. Může

se stát, že Vaše muzika přeroste jednou v totální

mainstream?

Bou: Vycházíme z punku jako fi lozofi e, etiky, přístupu. A když řikám punk, tak nemám na mysli ten nádražní somráckej opruz, ale samozřejmě takovej Fugazi model. Je jako x věcí, který můžu dát jako synonyma toho, co je pro mě punk, a mezi jinejma je to o tom, že zůstáváš nezávislej, soběstačnej a máš věci pod kontrolou. Myslim, že totální mainstream je nastavenej tak, že to nejde bez kompromisů a ústupků ze zásad a principů.

Navíc mám pocit, že to, co děláme, se nemůže stát ničim masovym, že je to hodně alternativní, možná náročný, určitě mimoběžný. Ale nemáme ani takový ambice, abychom věřili nebo doufali, že budeme strašně velký. Pro mě je naopak mnohem důležitější cejtit ty kořeny, bejt slyšet a snažit se nějak vracet scéně to, co mi dala. Já osobně jsem přesvědčenej, že punk dělá lidi lepšíma, zatimco mainstream je kazí.Šam: Od začátku je Sporto hlavně o svobodě a mám pocit, že už jenom mít nějaký ambice bejt velkej tě hrozně ovlivňuje. Možná neděláme věci systematicky, neumíme to někam tlačit. Dejchá se líp, když nemusíš řešit kam až ustoupit, abys slyšel song Sporto v mainstream radiu. Co je vaše nejoblíbenější slovo v češtině?

Bou: Jako nejfrekventovanější je asi vole. Ale jestli se ptáš jaký slovo nejvíc cenim, napadá mě polopatický. To je fakt vtipný slovo, vážim si ho.Šam: Já mám dycky období tzv. nejoblíbenějšího slova, kerý pak nadužívám tak, že tim všechny seru. A teď si ho samozřejmě neuvědomuju. Na More jde cítit silný vliv hip-hopu. Jste fanoušci?

Bou: Sledujeme spousty věcí, mezi nima pochopitelně i hip-hop. Sleduju poměrně dost a dlouhodobě československou scénu a některejch lidí si strašně vážim, za slova, formu i přístup.

01/2010 21

Samozřejmě nás to ovlivňuje a je to vědomá inspirace. Ať už zvukem nebo bezprostředností rapový lyriky, sílou slova.Šam: Nemám žádnej super vhled, sem běžnej konzument, ale když se na nějaký hiphopový desce zaseknu, má pro mě hrozně silnou výpovědní hodnotu. Je znát ten opačnej přístup k věci, v popředí sou slova a názor, žádný abstraktní hovadiny, kerý se na tebe valej ze všech stran. Kdybys mohl napsat text se stoprocentní imunitou -

nemohlo by se ti za jeho obsah nic stát, o čem by to

bylo? Kam bys útočil?

Bou: Tenhle problém nemám, že bych se bál něco napsat. Pro mě je vždycky (a u každýho tématu) složitý najít ty správný, výstižný a pádný slova. Jsem na to dost náročnej, ale právě proto mi to jde hrozně pomalu. Poslední dobou mám pocit, že bych měl bejt víc pozitivní, místo útoků se snažit vymyslet a nabídnout nějaký řešení. Možná je to off topic, ale já jsem si uvědomil, že moje dítě se narodilo do světa, kterej je úplně strašnej. Zlej. Že žiješ ve státě, kterej ti jenom škodí, ten systém tě vysává a drtí, společnost má úplně převrácený hodnoty a všechno to spěje do hajzlu. Ale co s tim dokážeš udělat? Jedinej způsob je bejt co nejmíň jako oni, snažit se vybudovat si nějakej svobodnej nezávislej prostor, ve kterym jsou jiný principy a hodnoty a v tom vychovávat

svoje děti.Co pro vás muzika znamená jednou větou?

Bou: Je to posedlost a osobní potřeba. Já ti nedokážu přesně říct, proč to dělám, nebo co je ta síla, která mě do toho žene, ale je to tak. Možná to souvisí s tou vnitřní svobodou.Šam: Pateticky, je to můj život. Ať už z pozice konzumenta a nebo toho, kdo se na tom přímo nějakym způsobem podílí. Berete na sebe zodpovědnost za každé slovo, které

vypustíte ven? Myslíte si, že More nějak ovlivňuje

generaci?

Bou: Nemůžeš se zříct zodpovědnosti za něco, co je tak osobní jako je pro nás More. Ono je to samozřejmě dost ošemetný, takhle upřímný a bezprostřední věci jsou křehčí a jdou snáz napadnout, zároveň můžeš lehčejc sklouznot k tomu, že je to fakt blbý. Kdyby to někoho ovlivnilo, byl bych rád. Minimálně se s tim lidi naší generace ztotožňujou. Když lidi na koncertě znaj tvoje texty, a maj tvoje logo jako pozadí v mobilu nebo na kompu, je to fantastický. Když si dělaj vlastní trička a street art s tvym logem, je to ještě větší. Co cejtíš když ti někdo ukáže, že si nechal tvoje logo vytetovat, to se ani nedá popsat. Ale my jsme na tak nízký úrovni, že to nejsou žádný médiema zblblý fanatický fanoušci, pro ty lidi je důležitá ta deska, ten obsah. Pro někoho to může t:

J. Zm

ělík

_ f:

arc

hiv

bejt jako generační výpověď.Jak je pro vás důležitá komunikace s fanoušky?

Přistupujete k nim poctivě stejně jako k vlastní

muzice?

Bou: Neni to pro nás tak těžký, protože těch lidí neni tolik, ale strašně si vážim každýho, kdo přijde na koncert, koupí si desku, triko, i těch co z webu stahujou a poslouchaj naše věci, podporuje nás. Vim, že to neni samozřejmost a hrozně to cenim.Šam: Tohle já asi moc neumim. Přijde mi skvělý, že se kolem kapely pohybujou lidi, kerý to fakt bere, prožívaj a hrozně je to zajímá. Jenže já sám sem fanoušek a nechci se někam moc srát. Jako že sem hrozně vděčnej za každýho člověka na koncertě, ale nechci ho nějak omezovat. Přišel na koncert a já chci, aby si užil muziku.Jak vůbec, Šampóne, prožíváš texty, které Ti píše

Bonus? Ztotožňuješ se s nima 100%?

Šam: Tohle pro mě byla na “More” úplně nová věc, sám sem do tý doby nenapsal žádnej text v češtině. Bourek už měl zkušenost z Emems, kerý sem já poslouchal celou dobu jejich existence a dost sem je žral. A tim, že se s Bou známe fakt dlouho, znám jeho názory. Některý jeho texty sem sežral okamžitě, protože dokázal pojmenovat jednoduše to, k čemu bych se já dopracovával věky. U někerejch sme se zasekli a museli sme si je vysvětlit. Ztotožnuju se s tim, co zpívám. Ale sebekriticky, asi nežiju podle hesla “co můžu udělat, to nikdy neodkládám“ z treku CD-RW. To je Bou.

Nemrzí vás někdy, že “vaše scéna” není jinde? Jste

spokojení s tím, pro koho hrajete, kolik prodáváte

atd.?

Bou: To se takhle nedá říct. Samozřejmě jsme rádi, když přijde dvěstě lidí a ne dvacet. Ale i pro dvacet hrajeme stejně. Děláme to nejlíp jak umíme. Že se toho neprodá víc, nebo že nechodí víc lidí na koncerty, to souvisí podle mě spíš s tim, jaký to je, že to neni úplně jednoduchý a neni to moc trendový a ani moc cool. Ale na druhou stranu jsme během půl roku prodali 150 vinylů a to považuju za velikánskej úspěch.Šam: Pro mě je mega, že Sporto existuje. Než sme udělali první desku, vznikl kolem kapely zvláštní hype, na koncerty chodili lidi, kerý hledali něco trendy. Teď mám pocit, že fakt choděj lidi, kerý zajímá ta muzika. To je obrovskej posun, úplně novej rozměr. Já sem šťastnej za lidi, pro kerý hrajem. Co pro vás znamená pojem ambice? Smrdí to pro

punkáče prachama?

Bou: Záleží na tom, jaký máš ambice. Moje ambice je udělat každou novou věc po všech stránkách ještě lepší, než byla ta předchozí, odehrát každej koncert tak, aby to byl nejlepší večer mýho života.Šam: Moje ambice asi nejsou o tom, co dostanu, ale spíš o tom, co dokážu já sám. Neumim si představit, že bych dal nějakej koncert napůl plynu. Musim se zlepšovat.Na vaši muziku mě upoutala grafi ka, kterou jsem

viděl někde na webu. Sporto - jednoduchý nápis,

který téměř nešel vidět a za ním jeleni. Hraje pro vás

grafi ka velkou roli?

Bou: Obal, plakát, leták atd., to všechno ti dává nějakej návod jak to máš vnímat, tu hudbu, která tě čeká. To je strašně důležitý. Zavádějící grafi ka mě vždycky strašně sere - ať už je to mizernej obal skvělý desky (zářnej příklad je Interview od PIO Squad - to by sis jenom podle obalu nekoupil nikdy) nebo naopak skvělej obal, kterej je úplně mimo to, co se děje na desce. Já si třeba stahuju dost muziky, o který jsem nikdy předtim neslyšel a nerozhoduju se nikdy podle recenzí - vždycky jenom podle artworku. A většinou to fakt funguje, hnusná grafi ka mě většinou nebaví ani hudebně.Šam: Mě nebaví grafi ka bez nápadu, bez nějaký skrytý hodnoty. Většinou nekriticky žeru věci, co dělá pro Sporto Bourek, protože sou nápaditý a nevopakujou se. Existujou tuny rádoby-grafi ku, který si neuvědomujou, že jejich povědomí končí u obsluhy nějakýho softwaru. Nemaj absolutně žádnej background a nebo vlastní nápady. Takový věci pak spíš naserou.Dva zuby. Stoprocentně nejsilnější skladba na More.

Jak byste odsoudili násilí páchané na ženách?

Bou: Já to vůbec nechápu. Nerozumim tomu proč to někdo dělá a ještě míň rozumim tomu, proč to někdo snáší, toleruje, nebo nad tim přivírá oči. Nerozumim tomu. Ale to neni samořejmě jenom o tom, že chlap mlátí svojí ženu. Nejen, že to může bejt naopak, ale

nemusej u toho ani padat rány. Máme kámoše, kterej prošel tak šílenym vztahem, že během jednoho roku se z bezvadnýho chlapíka stala apatická vyhaslá o třicet kilo lehčí troska. A i když mu rozvod trochu pomoh, už bude asi navždycky nekompletní.Šam: Nejděsivější je to, že společnost nevědomky něco takovýho toleruje. Často neexistuje žádnej nástroj, kerej by oběť domácího násilí nějak nasměroval, podpořil. Děsí mě představa přivřenejch očí ze strany nejbližšího okolí a blbosti státního aparátu. To je hrozná beznaděj. Ženská, kterou její chlap řeže nebo psychicky terorizuje, potřebuje neuvěřitelnou dávku kuráže a odvahy. Všechny ty bariéry jí ale většinou dostanou do stavu apatie a pocitu vlastní méněcennosti. 14 Je pro vás spontánnost víc než připravenost?

Proč?

Bou: To bych neřek. Já nejsem moc spontánní typ, naopak jsou pro mě důležitý nějaký plány, velká příprava, a uspokojuje mě, když se ty plány naplňujou. Při koncertech jsme samozřejmě schopný reagovat spontánně - na zvuk, prostředí, atmosféru - ale zároveň maj ty věci celkem pevnej, i když ohebnej, základ.Šam: Závidim všem, co sou spontánní. Já dřív na všim přemejšlim a až pak konám. Ale myslim, že třeba koncerty Sporto jsou spontánní až až. Nemáme to nadrcený a občas je to znát.