Literatura v době osvícenství
Transcript of Literatura v době osvícenství
Literatura v době osvícenství
(17.-18. století)
Na úvod k osvícenství ….
Osvícenství je soubor myšlenkových proudů, které
vyjadřovaly odvrat od víry a církevních dogmat ve prospěch
rozumu, vědeckého poznání a tolerance. V osvícenských
názorech na smysl lidské existence již nedominovala spása
člověka, ale prosazování lepších podmínek pro život člověka
na Zemi.
Historické souvislosti:
- ve střední a východní Evropě se prosazuje osvícenský
absolutismus (Marie Terezie a Josef II. - Rakousko, Kateřina
Veliká - Rusko, Fridrich II. Veliký – Prusko);
- v západní Evropě dochází k revolucím – Velká francouzská
revoluce (1789 – 1799).
Znaky osvícenství - zápis:
- začíná kritizovat vládu panovníka (nemá vládnout
despoticky, ale „osvíceně“);
- klade důraz na rozum a vzdělání (víru v boha nahrazuje
vírou v rozum);
- vyjadřuje odpor k autoritě církve;
- prosazuje rovnost mezi lidmi, svobodu myšlení;
- literatura souvisí s filozofií
Fridrich II. Veliký Kateřina II. Veliká Marie Terezie Josef II.
Anglie
Daniel Defoe (1660 – 1731)
- spisovatel, novinář, obchodník
- pocházel z rodiny londýnského
svíčkaře a řezníka
- obchodoval s vínem a tabákem i
s jinými artikly a investoval kapitál
do zámořských plaveb
- byl několikrát obžalován z
podvodů a stanul mnohokrát před
soudem
- 1703 odsouzen a postaven na
pranýř
- organizoval špionážní síť, bývá
považován za zakladatele
anglické špionážní služby
Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona
Crusoa, námořníka z Yorku
- dobrodružný román s prvky realismu
- kniha je založena na skutečném příběhu námořníka
Alexandra Selkirka
- Robinson toužil po dobrodružství, a proto se vydal na moře,
upadl do otroctví, podařilo se mu utéct, usadil se v Brazílii a
věnoval se plantážnictví a obchodu s otroky
- při plavbě do Afriky jeho loď ztroskotala, trosečník se
dostane na pustý ostrov a učí se přežít
- po 28 letech je zachráněn anglickou lodí, která ho dopraví
do vlasti
- typ nového hrdiny – člověka podnikavého a praktického
- vystiženo přesvědčení osvícenců o neomezených
možnostech lidského rozumu
Proč je Robinson osvícenský hrdina? Své tvrzení doložte.
Moll Flandersová
- román pojatý jako
vzpomínkové vyprávění ženy,
která marně usiluje o to, aby
se stala „dámou“
Jonathan Swift
(1667 – 1745)
- prozaik, básník, satirik,
anglikánský kněz
- narodil se v Dublinu
- od roku 1713 byl děkanem
katedrály sv. Patrika v Dublinu
Gulliverovy cesty
- utopický román
utopie – druh fantastické literatury, líčí domněle dokonalé
společenské poměry v pomyslné zemi
První vydání z roku
1726
Gulliverovy cesty
- utopie, fantastický cestopis, satira
- hlavní hrdina, lodní lékař a později kapitán Lemuel Gulliver
vypráví o zajímavých krajinách (s podivnými obyvateli), které
navštívil a kde zažil řadu dobrodružství
- Gulliver podnikl čtyři cesty:
do Liliputu - žijí tam trpaslíci
do Brobdingnagu - bydlí zde obři
do Laputa – létající ostrov
do země Hvajninimů, ušlechtilých koní, kteří vládnou
primitivním lidem (Jahuům)
- kritika poměrů na anglickém královském dvoře v době
panování Jiřího I.
- kritika civilizace i představ o nadřazeném postavení člověka
v přírodě
Gulliver v Liliputu, malba na zdi obchodu s hračkami v Brémách
Gulliver mezi obry
Francie
Charles de Montesquieu [šárl d monteskijé] (1689 – 1755)
- francouzský filosof a spisovatel
- kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby
- podnikl několik cest po Evropě, především po Anglii, kde ho
zaujala náboženská tolerance a politická svoboda
La Bréde poblíž Bordeaux – zde se Charles de Montesquieu narodil
Duch zákonů
- spis osvětluje vznik zákonů a státního zřízení
- zabývá se státoprávními otázkami, historií a formou
práva, státu a společenských institucí
- k rozdělení státní moci na výkonnou a zákonodárnou
přidal autor moc soudní, neboť bez ní dochází k potlačení
svobody
Perské listy
- román v dopisech (161 úplných dopisů a několik zlomků), které
píší z cest po Evropě zpátky domů dva Peršané - přátelé
Uzbek a Rizá
- ostrá a útočná satira na soudobou
společnost
- kritika marnivosti a lehkomyslnosti
Francouzů, jejich vášně pro hru,
záletnosti žen, mrzoutství starců,
zkorumpovanosti dvorské šlechty,
finanční politiky, náboženské
nesnášelivosti a despotismu
Voltaire [voltér] (1694 – 1755)
vl. jménem François-Marie Arouet [fransua mari arue]
- historik, filosof, dramatik,
básník, publicista, prozaik
- jeden z nejvzdělanějších mužů
své doby
- nekompromisní kritik, vysmíval
se církevním i světským autoritám (několikrát musel opustit Francii; pobýval
v Anglii, v Prusku na dvoře Fridricha II.
Velikého)
- pronásledován inkvizicí (jeho
knihy zakázané)
- napsal přes padesát liter. děl:
povídek, románů, divadelních her,
básní, filozofických úvah, esejí a
historických studií„Tajemství úspěchu je
mlčet o tom, co nevíte.”
Candide neboli Optimismus
Titulní hrdina románu Candide [kandid] žije na zámku
německého barona, kde ho vychovává filozof Panglos. Jeho
krédo je prosté: tento svět je nejlepší ze všech možných a
není účinku bez příčiny. Když baron zjistí, že se mladík
zamiloval do jeho dcery Kunhuty, okamžitě svého
chráněnce vyžene. Optimista Candide putuje světem plným
podvodníků a prožívá řadu groteskních dobrodružství. Jeho
cesty se několikrát zkříží s milovanou Kunhutou i
Panglosem. V Americe objeví bájné Eldorado a za
drahokamy, které zde získá, vykoupí své přátele z otroctví.
Nakonec se všichni usadí na venkovském statku nedaleko
Cařihradu.
Candide neboli Optimismus
- filosofický román o hledání
lidského štěstí
- mladík Candide (candide –
franc. prosťáček, neviňátko)
odchází z domu, aby poznal
svět, vidí, že svět je plný zla,
ale v moci člověka je zlu
v sobě i světě nepodlehnout (Candide vyznává optimistickou
filozofii svého učitele Panglose)
- dílo reaguje na podstatné problémy
své doby, bylo velice oblíbenou
četbou lidových vrstev , i když bylo
zakázáno v Paříži, v Ženevě, v Římě
- román kladně hodnocen i dnes Jean-Antoine Houdon - Voltairova busta
Velká encyklopedie
aneb Racionální slovník věd,
umění a řemesel
(1751 – 1772)
- naučný obrázkový slovník (28
svazků), obsahoval soubor
znalostí ze současné vědy,
techniky a umění (autoři chtěli
ukázat, že lidská společnost se vyvíjí k
lepšímu)
- hlavní redaktoři: filozof Denis
Diderot a matematik Jeana le
Rond d'Alembert
- další encyklopedisté: Voltaire,
Montesquieu, Rousseau První strana Encyklopedie
Denis Diderot
(1713 – 1784)
- spisovatel a filozof, zabýval se
mnoha vědními obory: estetikou,
matematikou, fyzikou
- hlavní redaktor Velké
encyklopedie
Jeptiška
- antiklerikální román psaný formou dopisů
- hlavní hrdinka Zuzana Simoninová sděluje markýzi de
Croismare své životní osudy
- Zuzana (nemanželské dítě) je proti své vůli přinucena
vstoupit do kláštera
- mezi ní a sestrami v klášteře dochází k řadě neshod
- Zuzana dosáhne přemístění do jiného kláštera, kde se stává
oblíbenkyní lesbické matky představené
- po smrti abatyše je dívka terčem opovržení celého kláštera
- nakonec se jí podaří uprchnout, ale záhy umírá
- základem románu byla nevinná mystifikace, Diderot a jeho
přátelé psali markýzi de Croismare dopisy, ve kterých ho
uprchlá jeptiška žádá o pomoc
„Marie Zuzano Simoninová, slibujete, že budete mluvit pravdu?“
„Slibuji.“
„Jste tu ze své vlastní svobodné vůle?“
Odpověděla jsem „ne“, ale řeholnice, které mě provázely,
řekly za mne „ano“.
„Marie Zuzano Simoninová, slibujete Bohu čistotu, chudobu
a poslušnost?“
Chvilku jsem váhala; kněz čekal; odpověděla jsem:
„Ne, pane.“
Opakoval znovu otázku:
„Marie Zuzano Simoninová, slibujete Bohu čistotu, chudobu
a poslušnost?“
„Ne, pane, ne,“ odpověděla jsem pevnějším hlasem.
Zarazil se a řekl:
„Dítě, vzpamatujte se a poslouchejte, co říkám.“
„Vaše milosti,“ řekla jsem, „ptáte se mne, zda slibuji Bohu
čistotu, chudobu a poslušnost; rozuměla jsem vám dobře a
odpovídám, že ne…“
Pak jsem se obrátila k obecenstvu, které hlasitě zašumělo;
dala jsem najevo, že chci mluvit; šum ustal a já řekla:
„Přátelé, a zvlášť vy, otče a matko, jste svědky…“
Při těch slovech jedna jeptiška zatáhla před mříží záclonu a
já viděla, že mluvit dál je zbytečné. Řeholnice mě obstoupily
a zahrnuly mě výčitkami; neodpovídala jsem. Zavedly mě do
mé cely a zavřely na klíč.
Tam jsem se o samotě, v úvahách začala uklidňovat,
přemýšlela jsem o svém činu a nelitovala jsem ho.
Jakub fatalista (a jeho pán)
- román je sporem o to, má-li člověk možnost svobodného
rozhodování a zda může svůj život nějak ovlivnit
- hlavní postavy: Jakub (fatalismus – víra v předurčenost
osudu) a jeho pán (hájí idealistický názor na lidskou
svobodu)
- oba si často musí uvědomit, že život je pouhým
provazcem náhod měnících naše plány a rozhodnutí
Jakub a jeho pán = dramatická podoba tohoto románu
zpracovaná Milanem Kunderou
Divadlo Bez zábradlí: Jakub a jeho pán – Pocta Denisi Diderotovi