Lace Guide.cz

Günter Verheugen Michel Barnierčlen Evropské komise člen Evropské komise

Nový praktický návod pro přeshraniční spolupráci je zveřejňován v okamžiku, kdy jeprogram PHARE zaměřován na stejné priority a metody, které jsou platné pro programyfinancované ze strukturálních fondů Evropské unie.

Přechod ke strukturálním fondům a současné dokončení reforem roku 1997 - to jeústředním motivem nového sdělení Komise „Prověření PHARE 2000 - intenzivnípříprava přistoupení“ z 27. října 2000.

S ohledem na budoucí rozšíření Unie je možno tento nový koncept odůvodnit ze dvouhledisek:

Za prvé má být přistupujícím zemím umožněna realizace první generace integrovanýchregionálních rozvojových programů na podporu hospodářské a sociální soudržnosti vrozšířené Evropě.

Z druhé má být těmto zemím poskytnuta podpora při vytváření potřebných správních arozpočtových struktur pro úspěšnou realizaci opatření v rámci strukturálních fondů popřistoupení.

Aby bylo možno těchto cílů dosáhnout, je pro období 2002 - 2006 zaváděno víceletéstrategické plánování pro ty země, u nichž kvalita vlastních národních rozvojových plánůa národních programů ospravedlňuje převzetí / poskytnutí podpory.

Navíc k výše uvedenému budou prostředky z národních programů PHARE nynípoužívány i pro opatření, která v dosavadních 15 členských státech odpovídala opatřenímpro cílové oblasti 1, a sice v rámci plně integrovaných regionálních rozvojovýchprogramů, což představuje rozhodný krok směrem od podpory jednotlivých projektů keglobální strategické koncepci. Současně bude správa od roku 2002 decentralizována,jakmile budou splněny určité předpoklady. K tomuto účelu bude poskytnuta technickápomoc při budování správních kapacit v příslušných zemích.

Nadto Komise změnila v oblasti přeshraniční spolupráce metody programů PHARE-CBCv přistupujících zemích v různém směru tak, aby bylo dosaženo většího souladu sprogramem INTERREG v 15 členských státech. To přispěje k větší efektivitě akcípodporovaných Unií v souvislosti se speciálními problémy příhraničních regionů.

2

Nejprve bude partnerům na hranicích umožněno, aby své programy plánovali dlouhodoběod roku 2002 do roku 2006. Pro tento účel jsou pro toto programové období stanovenysměrné částky. To vytvoří předpoklady pro společné přeshraniční plánování v rámciprogramů PHARE-CBC a INTERREG.

Za druhé mají být přeshraniční programy financované z programu PHARE-CBC povzoru INTERREG a strukturálních fondů lépe integrovány do obecné regionálnírozvojové politiky přistupujících zemí tak, jak je definována především v národníchrozvojových plánech.

Za třetí budou v rámci PHARE-CBC intenzivnějším aplikováním takzvaných„podpůrných schémat“, která jsou koncipována tak, že jsou přímo porovnatelná s„opatřeními“ programu INTERREG, odstraněny dosavadní rozdíly ve velikosti projektů,jestliže přistupující země disponují příslušnou kapacitou pro kontrolu a správu financí.Mimoto se budou místní aktéři v regionu intenzivněji podílet na definování a realizaciprogramu.

Dále budou tímto způsobem zvětšeny možnosti zapojení přistupujících zemí dotransnárodních kooperačních programů v rámci INTERREG, a to zejména v oblastiBaltu.

Aby bylo možno tyto nové možnosti plně využít, bude nutno zvýšit absorpční kapacitu vpřistupujících zemích včetně příhraničních oblastí. Zlepšení výkonnosti realizačních míst,místních a regionálních úřadů a ostatních aktérů občanské společnosti v příhraničníchoblastech je podstatným předpokladem úspěšné spolupráce. Mnohé přirozeně závisí nasamotných přistupujících zemích, zda vybudují své správní kapacity a zajistí, že sedecentrální správa obecně a zejména u nových programů přeshraniční spolupráce staneskutečností.

Jsme potěšeni, že tímto návodem dáváme těm, kteří se přeshraniční spoluprací v praxizabývají, do rukou užitečný nástroj. V tomto smyslu přejeme uživatelům návodu /příručky mnoho úspěchů při jejich dalším úsilí o podporu přeshraniční spolupráce mezipříhraničními regiony současných a budoucích členských států Unie.

Günter Verheugen Michel Barnier

Poděkování

Vznik příručky LACE umožnily iniciativa a praktické zkušenosti mnoha evropskýchpříhraničních regionů. Řada regionů poskytla přímé příspěvky ve formě příkladů.

Texty příručky napsali pánové Jens Gabbe, Dr. Viktor von Malchus, AGEG, a HarisMartinos z „LRDP”.

Příklady shromáždil pan Roland Blomeyer, LRDP.

Ačkoliv bylo vynaloženo značné úsilí k tomu, aby byly informace obsažené v tétopříručce prověřeny, je vzhledem k povaze dokumentu takřka nemožné garantovatpřesnost všech údajů. Laskavého čtenáře proto prosíme, aby případné komentáře apoznámky adresoval sekretariátu AGEG, který zajistí úpravu budoucích vydánípříručky.

Úvod

AGEG a Evropská komise spolupracovali od roku 1990 aktivně na projektu LACE(„Linkage, Assistance and Cooperation for the European Border Regions”, tj.Zapojení, pomoc a spolupráce pro evropské příhraniční regiony), tj. poskytovalievropským příhraničním regionům informace a poradenské služby. Shrnutí a šířenídobrých praktických příkladů, jakož i podpora vytváření sítě mezi příhraničnímiregiony představují jádro aktivit projektu LACE. Tyto aktivity přispělyneocenitelným způsobem k podpoře přeshraniční spolupráce. Navíc usnadnilyrealizaci projektů z programů INTERREG I + II a Phare CBC a usnadnily taképřípravu na budoucí programy INTERREG IIIA- a Phare CBC.

Je žádoucí, aby praktická příručka poskytla důležité informace a rady velkémupočtu lidí z příhraničních regionů po celé Evropě, a to jak zkušeným praktikům, taktaké lidem, kteří jsou v oblasti přeshraniční spolupráce nováčky. Příručka by mělabýt používána ve spojení s WWW stránkou LACE a s dalšími na síti realizovanýmiaktivitami, jako jsou například studijní návštěvy a výměny. Tímto způsobem můžečtenář docílit maximálního užitku.

Zkušení praktici mohou pracovat s vybranými kapitolami příručky. Pracovníci, kteříjsou v oblasti přeshraniční spolupráce nováčky, získají nejvíce tím, že pečlivě asystematicky prostudují všechny části příručky.

Část A podává detailní informace o pozadí a souvislostech. Takové informacejsou mimořádně užitečné pro toho, kdo hledá nové přeshraniční aktivity. Část B sezabývá strukturami přeshraniční spolupráce, část C důležitými oblastmipřeshraničních aktivit, jako jsou např. doprava, turistika a hospodářský rozvoj. Oběčásti obsahují řadu příkladů, které jsou zajímavé pro všechny uživatele příručky.

Rozšíření projektu LACE v roce 1996 a 1999 na státy střední a východní Evropy,které bylo umožněno díky podpoře ze strany Evropské komise v rámci programuPhare CBC, bylo dalším podnětem k přepracování příručky. Byly zařazeny dalšípříklady z dobré praxe ze států Phare, jiné příklady byly aktualizovány.

Přeshraniční spolupráce se i nadále v celé Evropě rychle rozvíjí. Vzhledem ktakovému dynamickému vývoji nemůže být praktická příručka nahlížena jakostatický nástroj. AGEG proto plánuje pravidelnou aktualizaci příručky coby součástaktivit LACE na síti. Aktivní účast příhraničních regionů v tomto procesu je jedinouzárukou trvalého významu a kvality této příručky.

A 1

Důvody přeshraniční spolupráce

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci__________________________________________________________

A 1 Důvody přeshraniční spolupráce 2

KAPITOLA A 1: Důvody přeshraniční spolupráce

PŘEHLED:Tato kapitola pojednává o historickém pozadí problémů, s nimiž jsou konfrontováni lidé a instituce vpříhraničních regionech.. Popisuje aktivity přeshraniční spolupráce realizované v posledních 50 letech s cílempřekonat pomocí přeshraniční spolupráce historické hranice. Navíc obsahuje tato kapitola stručný přehled oúloze regionů coby motoru rozvoje přeshraniční spolupráce v Evropě.

HLAVNÍ BODY:• „Bariérový účinek“ národních hranic vznikl jako důsledek historického vývoje v uplynulých třech

stoletích, a byl zesílen vojenskou, správní, sociální a hospodářskou politikou. Výsledkem byly značnénevýhody pro obyvatelstvo, regionální / místní instituce a sociální partnery v příhraničních oblastech.

• Průkopnické skupiny v příhraničních regionech, zejména na hranicích mezi N/S/FIN, NL/D aD/F/CH, již od roku 1950 iniciovaly a rozvíjely přeshraniční spolupráci s cílem překonat historickébariéry a odstranit rozdíly, nerovnováhy, jakož i problémy související s okrajovou polohou a způsobenébariérovým účinkem národních hranic. Tyto průkopnické skupiny se již tehdy začaly zabývat značnýmmnožstvím špatně umístěných investic a hledaly řešení každodenních absurdit, které vyplývaly znekoordinovaných činností národních úřadů.

• Přeshraniční regionální a místní sdružení pro vybrané tématické oblasti, úkoly a problémy dotýkajícíse účastníků na obou stranách hranice, byla nejranější formou struktur přeshraniční spolupráce. Tytoaktivity vedly v 60. a 70. letech k vytvoření přeshraničních svazů, které zastřešují činnosti v nejrůznějšíchoblastech.

• Nové poměry na konci 80. let a v průběhu let 90., vytvoření Jednotného evropského trhu,vnitropolitické změny ve státech střední a východní Evropy a jejich stále intensivnější přibližování aasociace k EU rozšířily a prohloubily přeshraniční spolupráci. Regionální politika EU začala nejprvezejména prostřednictvím iniciativy Interreg a později prostřednictvím programu Phare CBC (taképrostřednictvím programů TACIS CBC a MEDA) výrazně urychlovat přeshraniční rozvoj a podporovatpřeshraniční programy s cílem odstranit problémy, které brání evropské integraci. Právě tak byly naregionální úrovni na prakticky všech hranicích v rámci EU a mimo EU ve všech asociovaných státechvytvořeny přeshraniční struktury působící coby dlouhodobě pracující organizace.



Zdroje a odkazy na literaturu:! Council of Europe: Regional Planning. A European Problem, report of the Consultive Assembly,

Strasbourg 1968.! Council of Europe: Air Pollution in Frontier Areas, Resolution (71) 5, adopted 26.01.1971.! Council of Europe: Conférences Européennes des Régions Frontalières - La Coopération des Régions

Frontalières Européennes. (Rap. V. v. Malchus), AS/COLL. From (72)1 Strasbourg 1972.! Council of Europe. On Cooperation between Local Communities in Frontier Areas, Resolution (74)8

adopted on 27.02.1974.! Berichte des Europäischen Parlaments zur „Grenzüberschreitenden Zusammenarbeit“ (Gerlach 1976);

Poetschki (1980); Boot (1984); ABL C293 (1876); EU Dokument 1 - 140/4/83 vom 20.02.1984.! Council of Europe: 2nd European Symposium on Frontier Regions - The Cooperation of European

Frontier Regions: State of Question and Recent Developments, Parliamentary Assembly, AS/COLL.From (75)L.

! Hansen, N.: Border regions: a critique of spatial theory and a European case study, in: Annals of RegionalScience, Vol. 11 (1977).

! Council of Europe: European Outline Convention of Transfrontier Cooperation Between TerritorialCommittees of Authorities, Madrid, 21.05.1980, European Treaty Series, 106, Strasbourg - Edition01.1983.

! Council of Europe: European Regional/Spatial Planning Charta, adopted by the European Conference ofMinisters Responsible for Regional Planning, 20.05.198j3, Strasbourg 1983.

! Gabbe, J.: EUREGIO - regionale grenzüberschreitende Zusammenarbeit auf kommunaler Ebene(Regional Transboundary Co-operation at the Municipal Level), in StaatsgrenzenüberschreitendeZusammenarbeit des Landes NRW, hrsg. vom Institut für Landes- und Stadtentwicklungsforschung desLandes Nordrhein-Westfalen (ILS-NRW), Dortmund 1985.

! Regional Transfrontier Cooperation - Special focus of „Archiv des Völkerrechts, Bd. 27, 3. Auflage,Tübingen 1981.

! Kommission der Europäischen Gemeinschaften (Hrsg.): Europa 2000 - Perspektiven der künftigenRaumordnung der Gemeinschaft, Luxemburg 1981.

! Europäische Charta der Grenz- und Grenzübergreifenden Regionen, Arbeitsgemeinschaft EuropäischerGrenzregionen, 1981, Überarbeitung 1995.

! Akademie für Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grenzübergreifende Raumplanung,Forschungs- und Sitzungsberichte, Bd. 188, Hannover 1992.

! Ratti, R.; Reichmann, S. (Hrsg.): Theory and Practice of Transborder Cooperation. Basel and Frankfurt a.M. 1993.

! Veen, A. van der; Cappell, R.; Batey, P.M.J. (Hrsg.): Regional networks, border regions and Europeanintegration, in: European research in regional Science, London 1993.

! Cappellin, R.; Batey. P. W. G. (Eds.): Regional networks, border regions and European integration,London 1993.

! Europäische Kommission (Hrsg.): Leitfaden der Gemeinschaftsinitiativen 1994-1999, Luxemburg 1994.! Malchus, V. Frhr. v.: Artikel „Grenzüberschreitende Raumordnung“, Handwörterbuch der Raumordnung,

hrsg. von der Akademie für Raumforschung und Landesplanung (ARL), Hannover 1994.! Croos, R., Schmitt-Egner, P.: Europas kooperierende Regionen, Baden-Baden 1994.! Baltic Institute, The (Hrsg.): Vision and Strategies around the Baltic Sea 2010, Karlskrone/S 1994.! Meyer, R. P.; Jansen, P.G. u. a.: Grenzübergreifendes Raumordnerisches Leitbild für den nordrhein-

westfälisch/niederländischen Grenzraum – Gutachten, ILS-Schriften 86, Dortmund, 1995.! Ratti, R.: Problématique et stratégie de développement des régions frontiers, in: Außenwirtschaft, 50. Jg.

(1995), Heft 2.! Klein, R.: Grenzüberschreitende regionalpolitische Zusammenarbeit im Rahmen von INTERREG und

PHARE, EUREG (1995), Nr. 2.! Krautzberger, M.; Selke, W.: Perspektiven der bundesstaatlichen Raumplanungspolitik in der

Europäischen Union, Wien 1996.! Eger, G.: Region, border, periphery, in Eger, G.; Langer, J. (Hrsg.): Border, Region and Ethnicity in

Central Europe, Klagenfurt 1996.! Accord de Karlsruhe in: La Revue de Coopération Transfrontalière no. 1, Mars 1996.! Gabbe, J.; Martinos, H. a.o.: Practical Guide to Cross-border Co-operation. Second Edition, hrsg. by the

Association of European Border Regions (AEBR), Gronau/D 1997.! Contributi, pp. 5-12, Firenze 1994.Ahrens, K.: Freundschaft über Grenzen, Biblioteca della „Riviste di

Studi Politici Internazionali, Vol. II:



! Faludi A. (red.): Ruimtelijke planning en ordening in een federale staat: Wat gebeurt er bij de buren?Amsterdam 1997.

! Martinos, H./Gabbe, J.: Vade Mecum – Grenzübergreifende und interregionale Zusammenarbeit an denAußengrenzen der Europäischen Union, Gronau 1997.

! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Die EU-Initiative INTERREG und zukünftigeEntwicklungen, Gronau 1992.

! Gabbe, J.: Gemeinsame grenzübergreifende Kriterien für Programme und Projekte, Veröffentlichung derAGEG, Vortragsmanuskript vom 17.01.1998 in Aigen/Oberösterreich, Gronau 1998.

! The WEB/Yearbook 1998 – North European and Baltic Sea Integration, General Editors: L. Hedegaard,B. Lindström, Berlin-Heidelberg-London-Paris-Tokyo 1998.

! Graute, U. (Editor): Sustainable Development for Central and Eastern Europe, Berlin, Heidelberg, NewYork 1998.

! Roch, L.; Scott, J.; Ziegler, A.: Umweltgerechte Entwicklung von Grenzregionen durch kooperativesHandeln, hrsg. vom Institut für ökologische Raumentwicklung e.V., IÖR-Schriften 24, Dresden 1998.

! Martinos, H./Gabbe, J.: Institutionelle Aspekte der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, AGEG,Gronau, März 1999.

! Brunn, G.; Schmitt-Egner, P. (Hrsg.): Grenzüberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden1998.

! Gabbe, J./Martinos, H.: Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, LACE/AGEG, Gronau 1998.! Clev, H. G.; Clev, K.: „Grenzüberschreitende Raumordnunsaktivitäten“ (Kap. 2.2.2.); Scott, J.:

Grenzüberschreitende Planungsorganisationen (Kap. 2.2.3.), in: Akademie für Raumforschung undLandesplanung (Hrsg.): Grundriss der Landes- und Regionalplanung, Hannover 1999.

! Lott, Th.: Neue Formen der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit: zugleich ein Beitrag zu Artikel 24Abs. 1a GG, Europäische Hochschulschriften, Diss. Univ. Gießen, Frankfurt 1999.

! Gabbe, J./Stumm, T.: Grenzüberschreitendes Finanzmanagement, LACE/AGEG, August 1999/Januar2000.

! Casteigts, M, (Hrsg.): Evaluierung grenzüberschreitender und interregionaler Vorhaben in Europa,Baden-Baden 1999.

! Gabbe, J./Stumm, T.: Arbeitspapier: Interreg IIIA: Modelle für das Programmanagement, LACE,November 1999.

! Association of European Border Regions (Ed.): Final Report – LACE-TAP First PHASE (1996-1999) –Technical Assistance and Promotion of Cross-Border Cooperation – Related to the Community InitiativeINTERREG IIA, Gronau 1999.

! Europäische Kommission – Ausschuß für Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK – EuropäischesRaumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999.

! Europäische Kommission: Mitteilung an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für eineGemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropäische Zusammenarbeit zur Förderung einerharmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europäischen Raums – Interreg (99/C.../...) Brüssel2000.

! Conférence franco-germano-suisse du Rhin supérieur – Deutsch-französisch -schweizerische Oberrhein-Konferenz (Hrsg.): lire et construire l’espace du Rhin supérieur – Atlas transfrontalier pour aménager unterritoire commun; Lebensraum Oberrhein ... eine gemeinsame Zukunft – Raumordnung für einenachhaltige Entwicklung ohne Grenzen, Strasbourg 1991.

! Stumm, T./Gabbe, J.: Eine operationelle Anleitung für die Ausarbeitung und das Management vonINTERREG IIIA.Programmen 2000-2006, LACE/AGEG, März 2000.

! Association of European Border Regions (AEBR) – European Commission: LACE INFO SHEETS onCross-Border Cooperation, Issue 1-12, 1997/2000.

! Association of European Border Regions (AEBR) –European Commission: LACE-Magazine, No. 1-5(1997/1998-2000).

Ohledně dalších informací k uvedeným dokumentům kontaktujte prosím sekretariátAGEG/LACE, AGEG, tel.: +49 2562 702 19, fax: +49 2562 702 59.



Historické souvislosti

Evropu charakterizuje nejen velmirozmanitá, a mnohdy přesto společnákultura a historie, nýbrž také množstvíhranic. Z pestré mozaiky historickékrajiny, jejíž kořeny sahají dostředověku, se v 19. a 20. stoletívyvinula charakteristická strukturaevropských států. Většina těchto státůexistuje dodnes a každý z nich seindividuálně rozvíjí. Pouze několikstátů má hranice, jež existují vnezměněné podobě delší dobu, jako jenapř. hranice mezi Portugalskem aŠpanělskem, která je nejstaršízemskou hranicí v Evropě. Hranicenově vzniklé v Evropě v posledníchtřech stoletích - v pobaltských státecha na Balkáně ještě před několika lety -rozdělují mnohdy regiony a etnickéskupiny, jež vlastně patří k sobě.Vznikaly tak nepřirozené hranicezatížené strachem před vojenskýmiintervencemi, což vedlo ke vznikuvelmi slabě osídlených příhraničníchoblastí. Hospodářské aktivity, obchod aobyvatelstvo měly sklon k postupnémuposunu směrem do vnitrozemínárodních států. Dopravní cesty vedlypředevším z vojenských důvodů častopouze paralelně s hranicemi. Vpříhraničních oblastech s přírodnímbohatstvím, jako jsou uhlí a ruda, serozvinul ve spojení s vysokou hustotouosídlení významný průmysl přinášejícíblahobyt, což bylo opět příčinoužádostivosti na straně sousedů a vedlok resentimentům a válkám.Odhlédneme-li od výjimek, vyvíjely sepříhraniční oblasti spíše směrem kperiferním, strukturálně slabýmoblastem s omezeným dopravnímspojením. Tyto „hraniční bariéry“ bylyzesíleny přírodními hranicemi, jakojsou řeky, moře a pohoří. Politickéideologie a snahy jednotlivýchvojenských bloků proměnily některé ztěchto státních hranic po roce 1945 v

„nepropustné“ hranice (železnáopona).

Odlišná politika na obou stranáchhranice, především v oblasti práva,správy, daní, hospodářství, kultury asociálních záležitostí podpořilapřeměnu státních hranic ve skutečněcitelné bariéry mezi národními státy.Lidé v příhraničních oblastech, kteříbyli nejvíce dotčeni důsledkyhistorických konfliktů, si vypěstovalivzájemný strach a animozitu. Tytopoměry negativně ovlivnily ochotuspolupracovat a ztěžují navazováníkontaktů.

Překonání historických překážekprostřednictvím přeshraničníspolupráce

Přeshraniční spolupráce mezibezprostředně sousedícímipříhraničními regiony má v Evropěmnohdy již dlouhou tradici. V některýchzápadoevropských státech, jako jsouŘecko, Španělsko a Portugalsko, bylavšak přeshraniční spolupráce poprvéumožněna až v 80. letech, a to díkydalekosáhlým politickým změnám,zavedení demokratických systémů adíky členství v Evropské unii. V zemíchstřední a východní Evropy mohlsrovnatelný proces začít až po roce1989.

Již v 50. letech, krátce po 2. světovéválce, se zástupci mnoha evropskýchpříhraničních oblastí spojili, abyprojednali odstranění hraničních bariéra možnosti přeshraniční spolupráce.Motivem byla především touha pozlepšení životní úrovně, po trvalémzajištění míru, jakož i snaha odstranithraniční bariéry, omezení a jinéfaktory, které vedly k rozdělení lidí ainstitucí v sousedících příhraničníchregionech. Tyto snahy zahrnovaly



překonání přírodních překážek stavboumostů a tunelů.

Po 2. světové válce si lidé v různýchpříhraničních oblastech (např. nahranici D/F, D/NL a ve skandinávskýchzemích) uvědomili, že chtějí-li žít tak,jako obyvatelstvo ve vnitrozemí, musíomezit nebo zcela odstranit tytonegativní vlivy hranice. Záhy všakzjistili, že kvůli chybějícím zákonným aadministrativním kompetencímdosáhnou na komunální / regionálníúrovni jen velmi malého úspěchu.Důsledkem bylo založení komunálních/ regionálních svazů na obou stranáchhranice dle příslušného národníhopráva, které se zabývaly společnýmizájmy a usilovaly o optimalizacipřeshraniční spolupráce. Takovénárodní svazy na obou stranáchhranice se mnohdy spojily vpřeshraniční zastřešující svaz(Euregios nebo podobná struktura).Přibližně od roku 1960 trvaleorientovaly svoji politiku na všechpolitických a administrativních úrovníchna zlepšení sociálně kulturní aekonomické situace obyvatelpříhraničních oblastí a na omezení čiodstranění hraničních bariér.

Brzy se ukázalo, že obyvatelstvo vpříhraničních a přeshraničníchregionech očekávalo řešení problémů,za něž byly odpovědné předevšímnárodní vlády, např. v oblastech:

• veřejná správa a plánování,rozdílné administrativní struktury,územní plánování, organizace ametody;

• daně, sociální zabezpečení,vzdělání a výchova, konkurence,dojíždění za prací a veřejné služby;

• jazykové vzdělávání a uznáváníkvalifikace;

• budování silnic, veřejná zařízení,infrastruktura a životní prostředí.

Problémy v těchto oblastech vedlyčasto k chybně umístěným investicímna obou stranách hranice a k četnýmabsurditám v každodenním životě.

Od počátku 70. let uskutečňujípříhraniční a přeshraniční regiony svojipolitiku ve stále větší míře za pomocipracovního sdružení Evropsképříhraniční regiony (AGEG), založeno1971. Toto sdružení navázalo těsnékontakty s Radou Evropy, s Evropskýmparlamentem, Evropskou komisí, a snárodními vládami. Síť příhraničních apřeshraničních regionů se stalavýznamnou silou při rozvoji spoluprácena všech evropských hranicích, přievropské integraci a při rozvojievropských podpůrných programů veprospěch příhraničních regionů v celéEvropě.

Regiony jako motor přeshraničníspolupráce

Koncem 80. let se staly národníhranice díky zavedení jednotnéhoevropského trhu a díkydemokratickému vývoji ve střední avýchodní Evropě ještě volnějšími.Vznikla řada příhraničních apřeshraničních regionů, jež se připojilyk AGEG. Objevily se i nové možnostispolupráce, jako např. stavba novýchspojení (mosty, tunel) mezi Francií aVelkou Británií, jakož i mezi Dánskema Švédskem. Otevření hranic a vznikhranic nových obrátily pozornost kpřetrvávajícím problémům nahranicích. Bylo zřejmé, že cíl - totižintegrace Evropy - vyžaduje speciálnípolitiku ve prospěch hraničních regionůtak, aby byly odstraněny problémy nahranicích, jež brání evropské integraci.



Vyzkoušené nástroje regionální politikyEU se nabízely coby řešení nejprve vjižní a západní Evropě: specifická re-gionální podpora příhraničních oblastíbyla od roku 1989/1990 založena na„plánech a strategiích přeshraničníhorozvoje“ a na příslušných „operačníchprogramech“ v rámci významné novéiniciativy společenství pod označenímInterreg.1

Regionální a místní orgány vpříhraničních regionech reagovalymimořádně rychle na příznivépodmínky pro poskytování podpory.Přeshraniční regiony (např.přeshraniční struktury na regionálníúrovni) byly vytvořeny tam, kde dosudneexistovaly. Na všech vnitřních aprakticky na všech vnějších hranicíchEU vznikly - dle výše popsanéhomodelu Euroregios nebo dlepodobných struktur - národníregionální a komunální svazy na oboustranách hranice nebo i přes hranici.Tyto svazy sledují dlouhodobé cíle astrategie. Pro řešení přeshraničníchprávních problémů vyvinula RadaEvropy v 80. letech smlouvy a modely.EU dále usilovala o harmonizaci vmnoha zákonodárných oblastech.Národní vlády podporovaly tento vývojprováděcími smlouvami na bázirámcových konvencí Rady Evropy aspeciálními zákonnými úpravami.Ve střední a východní Evropě začalapřeshraniční spolupráce po otevřeníhranic v letech 1989/1990 zpochopitelných důvodů zprvu poněkudváhavě, s velmi prozíravou a opatrnoupřípravou. Zejména na těchto podlouhou dobu neprodyšně uzavřenýchhranicích se ukázala nutnostpřeshraniční spolupráce, v níž jsouzahrnuty všechny aspekty soužitíobyvatel, obcí a regionů s cílemodstranit geografické nevýhodypříhraničních oblastí, jakož i značné 1 viz kapitola A.4

rozdíly v hospodářské výkonnosti,příjmech, infrastruktuře, atd., a topředevším podél vnější hranice EU, alei mezi dotčenými státy. Lidé na oboustranách této hranice museli mnohdytaké nově pochopit a naplnit životemspolečné historické vědomí a najítnové více evropsky orientovanézpůsoby myšlení. Dalším problémemjsou četné příhraniční oblasti smenšinami, jež vyžadují mimořádněcitlivý přístup.

Dnes již existují četné příhraniční apřeshraniční regiony (Euregios nebopodobné struktury) v nichž jsourealizovány přeshraniční iniciativy apilotní akce takřka ve všech státechstřední a východní Evropy. Regionyjsou podporovány přeshraničnímiprogramy v rámci podpory EU prostřední a východní Evropu (Phare-CBCa TACIS-CBC). Tyto hraniční regionyse velmi rychle poučily ze zkušenostíEvropské Unie na poli přeshraničníspolupráce a rozvinuly krok za krokemspolupráci se sousedícími oblastmi namístní, regionální a národní úrovni.Hlavní motivy této přeshraničníspolupráce jsou:- přeměna hranice coby dělící

čáry na místo setkání sousedů;- překonání vzájemných

předsudků a animozit meziobyvatelstvem příhraničníchoblastí, jež jsou výsledkemhistorického dědictví;

- budování demokracie a funkčníregionální a komunální správy;

- překonání národní perifernípolohy a izolace;

- podpora hospodářského růstu aživotní úrovně;

- rychlé začlenění do resp.přiblížení se k Evropské Unii.

Ve středomoří je ve státechsousedících s EU podporovánapřeshraniční spolupráceprostřednictvím programu Meda.



EUROREGION

Organizace · sdružení regionálních a místních institucí na obou stranách státní hranice, někdy s parlamentním

shromážděním; · přeshraniční organizace s trvalým sekretariátem a s odborným a správním personálem a s

vlastními finančními prostředky;· dle soukromého práva, založeno na účelových národních svazech nebo nadacích na obou

stranách hranice dle příslušného platného veřejného práva; nebo· dle veřejného práva, založeno na mezistátních smlouvách, které upravují členství oblastních

institucí.

Způsob práce: · strategická spolupráce zaměřená na další rozvoj, nikoli opatření orientovaná na jeden případ; · zásadně přeshraniční, nikoli národní příhraniční region; · žádná nová správní úroveň; · centrum všech přeshraničních vazeb: občané, politici, instituce, hospodářství, sociální partneři,

kulturní podniky, atd.; · úroveň sloužící k vyrovnání rozdílných struktur a kompetencí na obou stranách hranice, jakož i z

psychologického hlediska; · partnerská spolupráce jak vertikálně (Evropa, stát, region, místně) na obou stranách hranice, tak

také horizontálně nad rámec hranic; · realizace přeshraničních rozhodnutí na národní úrovni dle postupů platných na příslušné straně

hranice (zamezení kompetenčním a strukturním konfliktům); · přeshraniční účast politiků a občanů, institucí a sociálních partnerů na programech, projektech a

rozhodovacích procesech; · vlastní iniciativa a použití vlastních prostředků coby předpoklad pro podporu z třetí strany.

Náplň přeshraniční spolupráce · vymezení pracovní oblasti dle společných zájmů (např. infrastruktura, hospodářství, kultura), · spolupráce ve všech oblastech života: bydlení, práce, volný čas, kultura, atd. · sociálně kulturní spolupráce jest stejně důležitá jako spolupráce v oblasti hospodářství a

infrastruktury, · realizace smluv, dohod a ujednání, které byly uzavřeny na evropské úrovni a mezi státy, a jejich

zavedení do přeshraniční praxe, · poradenství, podpora a koordinace přeshraniční spolupráce zejména v následujících oblastech:

· hospodářský rozvoj· transport a doprava· územní plánování· ochrana životního prostředí a přírody· kultura a sport· zdravotnictví· energie· hospodaření s odpady

· turistika a rekreace· agrární rozvoj· inovace a transfer technologií· škola a vzdělání· sociální spolupráce· záchranářství a ochrana proti / při

katastrofách· komunikace· veřejná bezpečnost

A 2

Dosavadní zkušenosti


_________________________________________________________________A 2 Dosavadní zkušenosti 10

KAPITOLA A 2: Dosavadní zkušenosti

PŔEHLED:První část této kapitoly obsahuje všeobecné principy přeshraniční spolupráce. Specifická témata a problémypřeshraniční spolupráce v různých typech příhraničních regionů jsou pojednány ve druhé části kapitoly. Zdejsou příhraniční regiony rozděleny do různých kategorií, jako jsou příhraniční regiony na vnitřních a vnějšíchhranicích EU, jakož i regiony u zemských a námořních hranic.

HLAVNÍ BODY:• „Filosofie“ přeshraniční spolupráce spočívá v trvalé spolupráci dvou sousedících příhraničních oblastí.

Společná přeshraniční spolupráce neznamená, že jeden z partnerů jedná nejprve samostatně na národníúrovni a následně se snaží zapojit partnery na druhé straně hranice nebo s nimi spolupracovat.Přeshraniční spolupráce zahrnuje všechny oblasti každodenního života, rozvoje společných programů,priorit a akcí. Zahrnuje také rozsáhlé zapojení společenských skupin, správních úrovní, atd.

• Principy přeshraniční spolupráce vyvinuté AGEG a podporované Evropskou komisí jsou: rozsáhlévertikální a horizontální partnerství, subsidiarita daná zapojením a odpovědností na regionální a lokálníúrovni; příprava společných přeshraničních rozvojových konceptů a programů, realizace přeshraničníchprojektů.

• Typy příhraničních regionů se liší v důležitých ukazatelích, jako jsou např. stupeň homogenity regionu;úroveň rozvoje a statut podpory v rámci strukturální politiky EU, jakož i programy pro státy střední avýchodní Evropy; přirozené geografické skutečnosti (např. horské hřebeny, řeky, námořní hranice) apoloha na dnešních a budoucích vnějších hranicích EU nebo mezi přistupujícími státy.

• V cílových oblastech 1 (v méně rozvinutých regionech) vedla chybějící přeshraniční a národní dopravníinfrastruktura k tomu, že členské státy a regiony dávaly vysokou prioritu projektům v oblastiinfrastruktury.

• V cílových oblastech 2, tedy v regionech, jež jsou dotčeny změnou struktury průmyslu a problémy natrhu práce, jakož i v zemědělských oblastech s velmi slabou ekonomikou, která vyžaduje diverzifikaci, jekladen důraz spíše na „měkké akce“.

• Příhraniční regiony na dnešních vnějších hranicích EU vznikly nově v roce 1995 na základěpřistoupení nových členských států. Existují podstatné rozdíly mezi regiony na hranici s vysocerozvinutými státy, které nejsou členy EU, jako jsou např. Norsko a Švýcarsko, a regiony na hranici EU sestáty střední a východní Evropy. Iniciativy Phare-CBC a TACIS CBC vedly k posílení programu Interreg,a sice možností financovat přeshraniční akce na vnějších hranicích EU se zeměmi Phare a Tacis. Existujívšak značné překážky v praktické kooperaci mezi programy. Program MEDA vytváří možnosti prokooperaci ve středomoří.

• Námořní hranice jsou svědkem rostoucího množství přeshraničních aktivit, zejména v oblastech životníprostředí a doprava. EU podporuje tyto aktivity v rámci Interreg A pouze v odůvodněných „výjimečnýchpřípadech“, avšak počet vnitřních a vnějších námořních hranic, u nichž přichází podpora v úvahu, se vporovnání se stavem před 10 lety podstatně zvýšil.



Zdroje a odkazy na literaturu:! Europäische Charta der Grenz- und Grenzübergreifenden Regionen, AGEG.! Mitteilung C (90) 1562/3 an die Mitgliedstaaten zur Festlegung von Leitlinien für die von ihnen im

Rahmen einer Gemeinschaftsinitiative für Grenzgebiete aufzustellenden operationellen Programme(INTERREG) (90/C 215/04) (Abl. Nr C 215 vom 30/08/90, S. 4).

! Community Structural Funds 1994-99; Regulations and Commentary, Commission of the EuropeanCommunities, August 1993.

! Mitteilung an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für die von ihnen aufzustellenden OperationellenProgramme im Rahmen einer Gemeinschaftsinitiative für die Entwicklung von Grenzregionen,grenzübergreifende Zusammenarbeit und ausgewählte Energienetze (94/C180/13), Amtsblatt derEuropäischen Gemeinschaften Nr. C 180/60-68, 1.7.94 – siehe Anhang D2.

! Informationsblätter Nr. 1-10, AGEG.! LACE Issues Papers, AGEG 1992/93.! LACE Good Practice Papers, AGEG, 1994.! LACE-Magazine Nr. 1-5, AGEG.! Martinos, H./Gabbe, J.: Institutionelle Aspekte der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, AGEG, März

1999.! Gabbe, J./Martinos, H.: Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, LACE/AGEG, November 1998.! Martinos, H./Gabbe, J.: Vade Mecum: Grenzübergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den

Außengrenzen der Europäischen Union, LACE/AGEG, 1998.! Gabbe, J./Stumm, T.: Grenzüberschreitendes Finanzmanagement, LACE/AGEG, August 1999/Januar

2000.! Gabbe, J./Stumm, T: Arbeitspapier: Interreg IIIA: Modelle für das Programmanagement, LACE,

November 1999.! Mitteilung der Kommission an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für eine Gemeinschaftsinitiative

betreffend die transeuropäische Zusammenarbeit zur Förderung einer harmonischen und ausgewogenenEntwicklung des europäischen Raums, Kommission der Europäischen Gemeinschaften, 25.01.2000.

! Stumm, T./Gabbe, J.: Eine operationelle Anleitung für die Ausarbeitung und das Management vonInterreg IIIA Programmen (2000-2006), LACE/AGEG, März 2000.

! Verordnung (EG) Nr. 1260/1999 des Rates vom 21. Juni 1999 mit allgemeinen Bestimmungen über dieStrukturfonds.

! LACE Phare CBC Assessment Reports, AGEG, 2000.! LACE Phare CBC Position Paper and Action Plan, AGEG, 2000.

Ohledně dalších informací k uvedeným dokumentům kontaktujte prosím AGEG/LACE, AGEG,tel.: +49 2562 702 19, fax: +49 2562 702 59.



Obecné principy spolupráce

Od konce 80. a počátku 90. let docházív Evropě k procesům, jež stále trvají.Jsou to:

• postupné odbourávání vnitřníchhranic EU od 1. ledna 1993. Tentoproces byl doprovázen posunemdosavadních národních státníchhranic na dnešní vnější hraniceEU s jinými státy. Byl zesílenpřistoupením Rakouska, Švédskaa Finska k EU,

• snaha o navázání kontaktůsměrem za nové vnější hranice scílem usnadnit intelektuální,politickou a ekonomickou výměnuse třetími zeměmi, např. seŠvýcarskem, Norskem, zeměmistřední a východní Evropy azeměmi středomořskými,

• skutečnost, že přijímáním dalšíchnových členů do EU se dnešnívnější hranice EU stanou novýmivnitřními hranicemi a dosavadníhranice ve střední a východníEvropě se stanou vnějšímihranicemi EU.

Tyto procesy mají bezprostřední vliv navšechny příhraniční regiony nadnešních a budoucích vnitřních avnějších hranicích EU. Vedly kpodstatnému geografickému rozšířenía k intenzifikaci přeshraničníspolupráce.

Tato spolupráce probíhá ve forměkomisí vládních a komisí pro územníplánování nebo na regionální / lokálníúrovni ve formě přeshraničnícheuroregionů nebo „seskupení“ spodobnou strukturou. Ty mohou býtorganizovány s nebo bez oficiálnímezistátní smlouvy.Tyto trendy s sebou přinesly novévýzvy a nutnost důrazně se vrátit k„filosofii“, z níž přeshraniční spoluprácepřed takřka 40 lety vyšla.

Přeshraniční spolupráce musí, má-libýt a zůstat efektivní, založena širocea musí být uskutečňována od saméhopočátku společně:• Měly by být zapojeny všechny

aspekty denního života:hospodářství, práce, volný čas,kultura, sociální záležitosti,bydlení, plánování, atd.;

• Musí probíhat každodenně apravidelně a dále musí zapojovatod samého počátku partnery zevšech oblastí na obou stranáchhranice;

• Měla by být realizována na všechúrovních, tj. na národní, regionálníi místní úrovni.

Toto pojetí přeshraniční spoluprácezahrnuje nutnost spolupráce na všechúrovních, jakož i zaváděníkoordinovaných procesů mezi těmitoúrovněmi. Jinak se není možnovyhnout kompetenčním sporůmplynoucím z rozdílných a mnohdyneslučitelných správních struktur naobou stranách hranice v celé Evropě.Tato „nejintenzivnější“ formapřeshraniční spolupráce je již několikdesetiletí praktikována v různýchevropských příhraničních regionech.Sdružení evropských příhraničníchregionů (AGEG) vytýčilo mimo jinénásledující principy úspěšnépřeshraniční spolupráce:• partnerství,• subsidiarita,• existence společné přeshraniční

rozvojové koncepce neboprogramu,

• společné struktury na regionální /místní úrovni a vlastní finančnízdroje.

Tyto principy jsou všeobecněuznávány a představují také základnípředpoklady pro evropské podpůrnéprogramy.



Přeshraniční spolupráce tedyneznamená, že sousedící příhraničníregiony nejprve - vzájemně nezávislea na národní úrovni - rozvinou vlastníprogramy, priority nebo projekty, ateprve následně kontaktují resp. zapojísvé partnery na druhé straně hranice.Nestačí toliko vzájemně odsouhlasitnárodní plány nebo připojit několiknávrhů na projekty, a vzniklý dokument

označit za přeshraniční projekt neboprogram. Dále by neměla býtpřeshraniční spolupráce provozovánapouze proto, že jsou k dispozici vnějšízdroje financování, i když jsou takovézdroje samozřejmě významnoupobídkou a přispívají k urychleníspolupráce.

Při spolupráci přes národní hranice je nutno jasně rozlišovat následující druhyspolupráce:• přeshraniční spolupráce,• interregionální spolupráce,• transnárodní spolupráce.

Dále je uvedeno vzájemné porovnání těchto třech typů spolupráce.

Přeshraniční spolupráce Transnárodní spolupráce Interregionálníspolupráce

- přímá sousedskáspolupráce regionálnícha místních instancí podélhranice ve všechoblastech života, přizapojení všech aktérů

- spíše organizovaná,jelikož existuje delšítradice (regionální /místní)

- propojení v rámciEvropského sdruženíregionů (AGEG)

- spolupráce (mezi státy,příp. za účasti regionů) kjednomu odbornémutématu (např. územníplánování), vztaženo navelká související území

- Organizace je zpravidlave vývoji.

- Propojení je sotvaorganizováno, existujívšak určité snahy vrámci mezinárodníchorganizací (např.Evropská Rada,Severská rada, CRPM)

- spolupráce (meziregionálními a místnímiinstitucemi) převážně vjednotlivých sektorech(ne ve všech oblastechživota) a s vybranýmiaktéry (ne se všemiaktéry)

- Organizace dosud nenív popředí, neboť zatímneexistuje dlouhátradice.

- Propojení především vrámci Shromážděníevropských regionů(VRE), ale např. také vrámci Konferenceevropských pobřežníchregionů (CRPM).



Partnerství a subsidiarita

Princip partnerství zahrnuje dva prvky:vertikální partnerství na obou stranáchhranice, jakož i horizontální partnerstvíčasto různých partnerů nad rámechranice.

Vertikální partnerství zahrnuje vazby ka mezi úrovní EU, národní úrovní,jakož i regionální a místní úrovní vregionech na obou stranách hranice.Vertikální organizace / strukturyvytvořené k tomuto účelu by mělydoplňovat již existující struktury, anikoli jim konkurovat či je nahrazovat.

Horizontální partnerství zahrnuje vazbymezi těmito partnery (organizace /struktury) na obou stranách hranice.Tento princip je založen na paritěpartnerů bez ohledu na velikost země,fyzický nebo hospodářský významnebo jiné ukazatele, jako je např. početobyvatel. Aby bylo možno vybudovattento typ horizontálního partnerství,musí být přihlédnuto k celé řadě potížív souvislosti s rozdíly ve správě afinančních možnostech.

Zkušenost ukazuje, že přeshraničníspolupráce dobře funguje a jemimořádně úspěšná tam, kde seiniciativy chopí místní aktéři apřevezmou odpovědnost. Princip„zdola nahoru“ a respektování pravidelpro horizontální a vertikální partnerstvíumožňují přeshraniční spolupráci naprincipech subsidiarity. V tétosouvislosti znamená subsidiarita taképosílení regionálních a místníchinstitucí coby nejvhodnější správníúrovně pro přeshraniční spolupráci.Regionální a místní instituce majíflexibilitu potřebnou k tomu, abyvybalancovaly nadále existující rozdílyve strukturách a kompetencích naobou stranách hranice, resp. aby je vpřeshraničních strukturách vyrovnaly.

Na evropské úrovni nebo mezisousedícími státy byly uzavřeny četnésmlouvy o přeshraniční spolupráci.Pouze příhraniční a přeshraničníregiony mohou naplnit tyto smlouvypraktickým obsahem a uvést je v život.Obtíže při praktické spolupráci naregionální / místní úrovni plynou častoz faktu, že dohody uzavřené na vysoké(evropské, bilaterální nebomultilaterální úrovni) ještě nebylypromítnuty do národních zákonů.

Přeshraniční „koncepce“ a strategie

Partnerství a subsidiarita jsou vprocesu vypracování a realizacespolečných přeshraničních strategií akoncepcí mimořádně důležité.Představují základní předpoklad provytvoření rovnoprávných strategickýchrámcových podmínek a perspektiv prospolečnou trvalou a dlouhodobouspolupráci.

Tyto společné koncepce a strategierespektují příslušné existující národní aevropské programy a plány. Vytvářejípodmínky k překonání izolovanéhomyšlení na obou stranách hranice a kvybudování společné perspektivy propřeshraniční regionální rozvoj. Tatoperspektiva umožňuje partnerům odsamého počátku rozpoznat společnéproblémy a šance v souvislosti snegativními a positivními vlivy hranicea nalézt odpovídající potenciályspolečného rozvoje. Přeshraničníkoncepce jsou obvykle založeny natzv. SWOT analýze (analýza slabých asilných stránek). Tato analýzaidentifikuje šance a priority rozvoje tak,aby bylo možno využít existující silnéstránky a redukovat slabá místa.Taková analýza vede k programům sespecifickými kvalitativními, finančními ačasovými prioritami, jakož i oblastmičinnosti. Střednědobé operačníprogramy trvají asi pět let. Vedleoblastí činnosti obsahují již konkrétní



možná opatření k přeshraničníspolupráci, která je možno promítnoutdo pozdějších projektů.

Specifické tématické oblasti aproblémy spolupráce u různýchtypů příhraničních regionů

Obecně

Příhraniční a přeshraniční regiony vEvropě vykazují zřetelné rozdíly vgeografické velikosti, hustotěobyvatelstva, hospodářskýchparametrech a stupni rozvoje(infrastruktura, síla regionálníhohospodářství, charakteristikapracovního trhu, atd.). Regiony jemožno klasifikovat dle různých kritérií.Takto vznikají určité typy příhraničníchregionů, které jsou specifické určitýmitématickými oblastmi a obtížemi.

Hodnocení dle typů příhraničníchregionů

V přeshraniční spolupráci je možnorozlišovat mezi následujícími typyoblastí:

- příhraniční regiony v Evropské uniiv cílových oblastech 11, které senachází na vnitřních a vnějšíchhranicích Evropské unie,

- příhraniční regiony ve vnitrozemíEvropské unie s pokročilýmhospodářským rozvojem, ale sespeciálními problémy (cílové oblasti22 a 33),

1 Do cílové skupiny 1 patří regiony, jejichž hrubýhospodářský produkt na jednoho obyvatele (HDP),měřeno standardní kupní silou a počítáno dle údajůspolečenství, jež byly k 26. březnu 1999 k dispoziciza poslední tři roky, činí méně než 75 % průměruspolečenství.2 Do cílové skupiny 2 patří regiony sestrukturálními problémy, jejichž hospodářská asociální přeměna má býti podporována dle článku č.2. vyhlášky o strukturálních fondech, a jejichžpočet obyvatel nebo plocha jsou dostatečně

- příhraniční regiony na hranicíchmezi kandidáty vstupu do EU a nanových budoucích vnějšíchhranicích Evropské unie,

- příhraniční regiony u námořníchhranic,

přičemž se tyto typy mohou vzájemněpřekrývat.

Důležitá kritéria, která rozlišujíjednotlivé typy příhraničních regionů,zahrnují:• Stupeň homogenity

přeshraničního regionu. Některépříhraniční oblasti charakterizujespolečná identita nebo regionálnípovědomí, v rámci kterýchprobíhá přeshraniční spoluprácecoby přirozený proces. Tatospolečná identita může vyrůstat zhistorických, kulturních,jazykových geografických apodobných kořenů (např.euroregiony NL/D; Portugalsko/Galicie, E/P; FIN/S/N DK/D;Irsko/Severní Irsko, GB/IRL;Itálie/Slovinsko, Alsasko/Baden/Basel (F/D/CH)) a / nebo zhospodářských souvislostí nebo zpříslušnosti k regionu (Sársko /Lotrinsko / Luxemburg). Takovápříslušnost může mít původ vexistenci společného regionálníhopracovního trhu v přeshraničnímregionu nebo v doplňování městaa vesnice, přičemž město najedné straně hranice zásobujepřeshraniční zemědělské zázemína obou stranách hranice (např.Enschede v EUREGIO, Triest vFriuli-Venezia-Giulia, Štětín vPomořanech). Jiným příhraničním

významné. Zahrnují zejména oblasti, ve kterýchprobíhají sociálně ekonomické změny v sektorechprůmysl a služby, zemědělské oblasti sneprogresivním rozvojem, problematické oblasti veměstech, jakož i kritické oblasti závislé narybolovu.3 Financování v rámci cílové skupiny 3 se týkáregionů, jež nespadají do cílové skupiny 1.



regionům taková společná identitachybí, ať už z historických,kulturních nebo hospodářskýchdůvodů (např. části španelsko -portugalské hranice, hraniceŘecka na Balkáně) a / nebo zgeografických důvodů, napříkladkvůli moři (Nord-Pas-de Calais, Fa Kent, UK) nebo kvůli horskémuhřebeni (Pyreneje, Alpy).

• Stupeň podpory a statutpodpory příhraničního regionuv rámci evropské strukturálnípolitiky: Existuje pořadí připoskytování podpory počínajenejméně rozvinutými oblastmi zcílové oblasti 1 v rámci EU(zemědělské, často periferníoblasti, v současné době takéněkteré regiony se silnýmpoklesem průmyslové výroby)přes poněkud lépe rozvinutéregiony z cílové skupiny 2,převážně ve střední části unie, ažpo nejsilněji rozvinuté regiony,které se rovněž nacházejípřevážně ve vnitřních oblastechEU.

• Poloha podél hranic EU:Příhraniční regiony na vnitřníchhranicích EU a regiony navnějších hranicích, které se buďnacházejí na periferiích a jsouméně vyvinuty (např. Řecko /Balkán, Německo / Polsko aNěmecko / Česká republika,Rakousko / Maďarsko), nebo ježse nacházejí v silně rozvinutýchoblastech Evropy (např. Itálie /Švýcarsko, Německo / Švýcarsko,Rakousko / Itálie, Skandinávie,atd.).

• Přírodní geografické znaky jakojsou např. hranice tvořenéhorskými hřebeny (jako jsou např.Alpy, Pyreneje, Skandinávie),nebo námořní hranice (Sardinie,(I)/Korsika (F), Nord-Pas-de-

Calais (F)/Kent (UK), Wales(UK)/Irsko, Øresund (DK/S) /Ostrovní spolupráce (S/FIN) ařecké ostrovy.

Různé kombinace těchto a jinýchfaktorů vytvářejí množství různých typůpříhraničních a přeshraničních regionův Evropě. Specifické tématické oblastia problémy, se kterými jsou různé typypříhraničních regionů konfrontovány,jsou v dalším textu stručně vysvětleny.Kritériem, dle kterého je možnopříhraniční regiony členit do skupin, jestupeň rozvoje s přihlédnutím keklasifikaci z pohledu evropskéstrukturální politiky ve spojení spolohou regionu na vnitřní / vnějšíhranici EU, jakož i na zemských /námořních hranicích.

Méně rozvinuté regiony na vnitřníchzemských hranicích

Příhraniční regiony na zemskýchhranicích, které jsou generelněoznačovány jako „méně rozvinuté“,tendenčně odpovídají regionům, kteréjsou ve strukturální politice EUklasifikovány jako cílová oblast 1.Dodnes patří tyto regiony k nejméněrozvinutým zemědělským regionům,pro které je charakteristická i perifernípoloha v rámci národního hospodářstvía v EU.

Regiony Interreg v cílových oblastech1 zahrnují často velmi velképrogramové oblasti jak z hlediskageografického, tak také z hlediskafinančního objemu.

Generelně platí, že není nedostatekidejí nebo iniciativ na poli přeshraničníspolupráce. Potíž spočívá spíše v tom,převést tyto ideje do konkrétníchprojektů, protože mnohdy stále ještěmusí být překonávány politicképroblémy a kompetenční obtíže.Vzhledem ke stále ještě silně národně



ovlivněné realizaci programů Interreg-Ia IIA často chybí potřebná flexibilita ktomu, aby mohly být uspokojenyspeciální priority různých příhraničníchregionů. Chybějící regionalizace těchtoprogramů Interreg se stává velmizjevnou. V posledních letech bylo vtěchto otázkách dosaženo postupnéhozlepšení. Příhraniční regiony jsou vprogramu Interreg IIIA prostřednictvímautonomních subprogramů projednotlivé přeshraniční oblasti / regionycestou partnerství a subsidiarity stálesilněji zapojeny do rozhodovacíhoprocesu.

U příhraničních regionů v cílovýchoblastech 1 je obecně v popředí:

- další zlepšení infrastruktury prodopravu a komunikaci v a mezipříhraničními regiony, které tvořízáklad pro trvalou přeshraničníspolupráci a s tím spojené novéhospodářské aktivity,

- lepší využití specifickýchregionálních rozvojových potenciálů(regionalizované přeshraničníoperační programy),

- diverzifikace aktivit v zemědělskýchoblastech, které předchází dalšímuodchodu obyvatelstva,

- podpora přeshraničního propojení,- zlepšení kvality „lidských zdrojů“,- řešení problémů životního

prostředí, zejména v zemědělskýchoblastech,

- přeshraniční územně plánovacípolitika,

- realizace přeshraničníchorganizačních forem.

Pro příhraniční regiony na hraniciPortugalska a Španělska představujíinfrastruktura a komunikační možnosti,jež stále ještě vyžadují zlepšení,bariéru. Navzdory strukturálnímizaostání a okrajové poloze se stálelépe daří krok za krokem plně využívatvýhod rozšířeného vnitřního trhu EU,např. při přeshraničním obchodu, u

přeshraničního pracovního trhu nebovýhod stanoviště pro nové investory.

V příhraničních regionech Irsko /Severní Irsko bezpečnostní otázkydlouhou dobu podstatně ovlivňovalypolitický a hospodářský rozvoj. Napjatásituace odrazovala investory odusazení se v tomto regionu. Souběžněprobíhající iniciativa společenstvíPEACE zaměstnávala předevšímsprávní kapacitu a politické zájmytěchto míst natolik, že bylo možnověnovat programu Interreg IIAodpovídajícím způsobem méněpozornosti. Nová politická situacevedla k podstatnému zlepšení klima.Je ale ještě příliš brzy na to, aby bylomožno hovořit o praktických vlivech avýsledcích. Společná kultura a jazykdávají všechny možnosti ke společnéiniciativě a spolupráci. Úkolypřeshraniční spolupráce jsou stále vícea více delegovány na regionální /místní partnery.

Hlavní překážkou ve vztazích mezijižními pobřežními příhraničnímiregiony Korsika / Sardinie, Korsika /Toskánsko, Puglia / západní Řecko aAndalusie / Maroko jsou dosud stáleještě poměrně slabé přeshraničníkontakty. Společné zájmy existujípředevším v oblastech životní prostředía lepšího využití námořních potenciálů(např. turistika). Poměrně těsnáspojení vznikla v posledních letechmezi Walesem a Irskem.

V příhraničních regionech severníFrancie / jižní Belgie (Hainault) hrajepřední roli zvládnutí následkůrestrukturalizace staršíchprůmyslových odvětví. Společné prvkyjazykové a kulturní jsou dobrýmpředpokladem pro skutečněpřeshraniční spolupráci.

Příhraniční regiony v Řecku,východním Německu, východnímRakousku jakož i ve Švédsku a Finsku



jsou pojednány v oddíle „Vnějšíhranice“.

Slabě osídlené někdejší cílové oblasti6 existovaly pouze krátkou dobu popřistoupení Švédska a Finska k EU. Vprogramovém období 2000-2006 byltěmto oblastem přislíben statut cílovéoblasti 1. Tyto regiony mají méně nežosm obyvatel na jeden čtverečníkilometr (0,4 % obyvatelstva EU).Nacházejí se ve středu a na severuSkandinávie a jejich plochapředstavuje asi polovinu obou zemí,ale ve Finsku pouze 16,6 % a veŠvédsku pouze 5,0 % celkovéhoobyvatelstva.

U těchto slabě osídlených regionů jsouv popředí:

- postupné odstranění perifernípolohy v jednotném evropskémvnitřním trhu, mimo jinéodbouráním dosud existujícíchnevýhod v infrastruktuře apřekonáním velkých vzdáleností,

- zlepšení stavu vzdělání (včetněuniverzit) a možností najítzaměstnání, především umladistvých a žen,

- zlepšení dosud poměrně slaběrozvinutých kooperačních sítí,

- nová výstavba a rozvoj sociálníchzařízení (navzdory poměrně vyššímnákladům) s využitímpřeshraničních spádových oblastí.

Jiné příhraniční regiony na zemskýchhranicích

„Lépe rozvinuté“ příhraniční regionyzahrnují široké spektrum oblastí,počínaje oblastmi, jež nevyžadují zpohledu strukturální politiky EUpodporu, až po regiony spadající docílové oblasti 2.

Do cílové skupiny 2 spadají regiony sestrukturálními problémy, jejichž

hospodářská a sociální přeměna mábýti podporována dle článku číslo 2vyhlášky o strukturálních fondech, ajejichž počet obyvatel nebo plocha jsoudostatečně významné. Zahrnujízejména oblasti se sociálněekonomickými změnami v sektorechprůmysl a služby, zaostávajícízemědělské oblasti, problematickéoblasti ve městech, jakož i krizovéoblasti závislé na rybolovu.

„Lépe rozvinuté“ příhraniční regiony senachází na všech zbývajících vnitřníchhranicích a dotýkají se zdalekanejvětší části celkového obyvatelstvapříhraničních oblastí uvnitř Evropskéunie. Charakteristické je, že ve většiněz těchto příhraničních oblastí (stará EUresp. společenství se 6 členy) začalapřeshraniční spolupráce dříve než vostatních částech Evropy. Příslušnostregionálních a místních institucíohledně realizace projektů a programůInterreg se zapojením sociálníchpartnerů je rozvinuta. V některýchpřípadech již existují dobře fungujícíorganizační struktury se snahou ointegraci založenou na bilaterálníchprávních úmluvách a mezistátníchsmlouvách.

U příhraničních regionů ve vnitrozemíEU jsou v popředí:

- zlepšení přeshraniční spoluprácemalých a středně velkých podniků(staré průmyslové vazby sezhroutily, nové se navzdoryvnitřnímu trhu EU ještě dostatečněnerozvinuly),

- řešení strukturálních problémůpracovního trhu (skrytánezaměstnanost v důsledkumonostruktury trvající desítky let),

- odstranění infrastrukturních bariér(velké prostory např. v Alpách aPyrenejích, jakož i chybějící spojeníve všech příhraničních oblastech),



- řešení sociálních problémů vsouvislosti s rostoucím počtemosob dojíždějících za prací,

- řešení problémů životníhoprostředí, jež jsou důsledkemtradičních hospodářských struktur(průmysl a zemědělství),

- přeshraniční péče o životníprostředí a přírodu, jakož i okulturní dědictví.

Přitom je v jednotlivých příhraničníchoblastech kladen důraz na různéoblasti aktivit:

V Pyrenejích a Alpách je prioritoupřekonání přírodních geografickýchbariér, a s tím spojené periferní polohy,a dále transitní funkce v rámci EU.Proto jsou upřednostňována opatřenína podporu infrastruktury akomunikace, zejména pak investiceohleduplné k životnímu prostředísměřující do budování železniční sítě asítě telekomunikační. Dalšímistěžejními body jsou rozvoj turistiky a stím spojené zachování kulturníhodědictví na obou stranách hranice,jakož i vytváření nových pracovníchmíst v zemědělství (horské oblasti).

Ve středu a na severozápadě EU(Francie / Německo; Francie /Lucembursko / Německo; Belgie /Německo; Belgie / Nizozemí;Nizozemí / Německo; Francie / Belgie /Anglie) mají příhraniční regionynásledující priority:

- zlepšení přeshraniční spoluprácemezi malými a středně velkýmipodniky,

- zlepšení přeshraničního profesníhovzdělávání a endogenníhopotenciálu pracovních sil kvytváření nových pracovních místtak, aby byly odstraněny desetiletítrvající monostruktury a skrytánezaměstnanost,

- rozvoj přeshraničních strategickýchkoncepcí, např. agrární marketing,

logistika, recyklace odpadů,turistika),

- zlepšení přeshraniční spolupráce voblasti životního prostředí spřihlédnutím k potřebámzemědělství, turistiky a územníhoplánování,

- řešení každodenních hraničníchproblémů,

- intenzivnější spolupráce vsociálním sektoru (spoluprácenemocnic, zařízení poskytujícíchslužby, správních institucí, atd.),

- odstranění mezer v dopravě vpříhraničních regionech (chybějícíspojení mezi národními aevropskými dopravními osami).

V severní části EU (Švédsko / Dánsko/ severní Německo a severní Nizozemí/ Německo) jsou prioritami:

- přeshraniční spolupráce vhospodářské a technologickéoblasti,

- společný rozvoj venkovskéhoprostoru a nízko položenýchpřímořských oblastí - přirespektování ekologických aspektů,

- rozvoj cílených opatření v oblastipracovní politiky a trhu práce,

- cílené odstraňování stále ještěexistujících mezer v dopravní síti(např. s ohledem na hlavníevropské dopravní osy).

Regiony na vnějších hranicích

Příhraniční regiony na vnějšíchhranicích jsou značně rozdílné co doproblematiky rozvoje a i v dalšíchcharakteristikách, včetně stupněpolitického rozvinutí. Tyto regionymohou náležet k nejrozvinutějšímregionům ve středu Evropy (hraniceEU se Švýcarskem) a na severnímokraji Evropy (vnější hranice sNorskem), ale také k nejméněrozvinutým regionům na východě EU,



které sousedí se státy střední avýchodní Evropy.

Vstup Rakouska, Finska a Švédska doEU s sebou přinesl velké kvantitativní akvalitativní změny ohledněpříhraničních regionů na vnější hraniciEU: Evropa má nyní zemskou hranici sNorskem, s Ruskou federací, seSlovenskem, Maďarskem aSlovinskem.

Přeshraniční spolupráce na vnějšíchhranicích Evropské Unie je nejen velmirozdílná, nýbrž také velmi rozmanitá akomplexní. Navíc jsou tyto příhraničníregiony často konfrontovány s rychlýmizměnami v sousedících příhraničníchregionech.

Na dnešní hranici EU rozlišujemenásledující kategorie příhraničníchregionů:

- příhraniční regiony se zeměmiEFTA (Norsko a Švýcarsko),

- příhraniční regiony na hranicích sezeměmi, jež jsou čekateli na vstupdo EU (např. Estonsko, Polsko,Česká republika, Maďarsko,Slovinsko, Bulharsko),

- příhraniční regiony na hranicích sjinými, méně rozvinutými zeměmi(např. Albánie, Ruská federace,Maroko).

Na vnějších hranicích Řecka,východního Německa a východníhoRakouska se jedná o cílové oblasti 1.Většina oblastí ve Švédsku / Finskupatřila naproti tomu dosud do cílovéoblasti 6, a v periodě 2000-2006 sestaly cílovými oblastmi 1.

Příhraniční regiony se státy EFTA senacházejí na hranicích Švýcarska sFrancií, Itálií, Rakouskem aNěmeckem, jakož i na hranicíchNorska se severním Dánskem /Švédskem.

Přeshraniční spolupráci charakterizujínásledující hlediska:

- velké vzdálenosti a periferní polohave Skandinávii,

- hospodářské rozvinutí jenadprůměrné resp. odpovídáprůměru Evropské unie,

- příhraniční regiony jsouvýznamnými průchozími zónaminebo mezinárodními tranzitnímizónami (Dánsko, Švédsko, Finsko,Švýcarsko),

- existují struktury, instituce aprogramy pro přeshraničníspolupráci.

Existují institucionalizované postupy,jakož i bilaterální úmluvy. Na státní /regionální úrovni se etablovalapracovní sdružení, jako jsou„Nordkalotten Mittnorden“, ARGE-ALP,Alpen-Adria, Cotrao nebo RadaBodamského jezera. Souběžně s tímvznikly v posledních letechpřeshraniční formy spolupráce naregionální a lokální úrovni (např.euroregiony a jiné přeshraničnístruktury ve Skandinávii, jakož i nahranici mezi Švýcarskem aRakouskem, Německem, Francií,Itálií).

Příhraniční regiony na hranicích sestáty EFTA kladou důraz na následujícíklíčové body:

- ekologicky šetrná infrastruktura(prioritou jsou železnice, převedenítransportů), spolupráce v sektoruturistika, spolupráce malých astředně velkých podniků, podporakulturních vazeb a ochranakulturního dědictví,

- cílená společná opatření k ochraněhorských regionů, např. kzabránění dalšímu odlivuobyvatelstva,

- podpora hospodářského rozvoje alidských zdrojů.



Přeshraniční spolupráci na vnějšíchhranicích EU se státy střední avýchodní Evropy, jakož i ve středomořícharakterizují následující prvky:

- Existuje silná vůle dále rozvíjetpřeshraniční spolupráci za rámecinformačních kontaktů aorganizačních forem, přičemž sinárodní státy zachovávají předníroli,

- Přeshraniční spolupráce, jež dříve zpolitických důvodů chyběla, činítrvalé pokroky, zejména naregionální a místní úrovni.

- Na vnější hranici EU k pobaltskýmstátům, Polsku, České republice,Slovensku, Maďarsku, Bulharsku aSlovinsku se v krátké doběrozvinuly euroregiony a jiné formypřeshraniční spolupráce, a jejichpočet stále roste (taktéž vRumunsku, jež s dnešnímihranicemi EU nesousedí).

- Konflikty mezi sousedícími státynebo rámcové politické podmínkystále ještě brzdí přeshraničníspolupráci nebo ji narušují (vizpříhraniční regiony EU sousedící sAlbánií, FYROM nebo s Ruskem).

- Vzhledem k rozdílnýmgeografickým, hospodářským aprůmyslovým parametrům musívšechny příhraniční oblasti navnějších hranicích bojovat smasivními hospodářskými rozdíly(asymetrický průmysl a obchod,neparitní stav v oblasti měn amezd, chybějící infrastrukturahraniční přechody, problémy seživotním prostředím).

- Pohyby obyvatelstva (z politickýcha hospodářských důvodů) ovlivňujípsychologicko politické klima vtěchto příhraničních regionech.

- Mladé demokracie a správnístruktury musí být dále zlepšovány.

Regiony na vnějších hranicích se státystřední a východní Evropy usilujíspeciálně o:

- vybudování mladých demokracií asprávních struktur,

- zlepšení infrastruktury a otevřenínových hraničních přechodů,

- zlepšení v oblasti dopravy azlepšení komunikační sítě,

- ekonomický rozvoj,- odbourání hospodářských

disproporcí na obou stranáchhranice,

- zlepšení ochrany životníhoprostředí ve všech oblastech,

- ještě intenzivnější spolupůsobení vbudoucích programech Interreg a vjejich řízení,

- lepší zkombinování prostředků EUs prostředky z PHARE-CBC jakož iTACIS-CBC.

Na vnějších hranicích Řecka (viz též cíl1) se regiony stále více koncentrují na:

- rozvoj specifických regionálníchendogenních potenciálů,

- rozvoj přeshraniční dopravníinfrastruktury,

- zejména rychlé otevření dalšíchhraničních přechodů,

- skutečně přeshraniční projekty,- zpracování specifických

přeshraničních otázek životníhoprostředí,

- intenzivnější regionální a místníúčast na programech a procesechInterreg-/Phare CBC.

Speciálně pro přeshraniční spoluprácina hranici Finska / Norska s Ruskemnavíc platí:

- odbourání značných rozdílů vživotní úrovni a ve strukturách(politických a administrativních),

- řešení otázek práva a vlastnictvícoby předpoklad pro trvalouspolupráci,

- postupné budování hospodářskýchvazeb (dosud takřka zcela chybí),

- překonání psychologických bariérpředáním národních poznatků /



informací coby předpoklad provybudování důvěry.



Přeshraniční struktury ve střední avýchodní Evropě v roce 2000

V roce 2000 již ve střední a východníEvropě existovaly četné přeshraničnístruktury. Tyto struktury jsou co doúčelu, kompetencí a kapacity značněrozmanité. Přitom je možno rozlišovatdle následujících kritérií: dlegeografické polohy na hranicích k EU(na vnějších hranicích EU), dlespolupráce mezi příhraničními oblastmiasociovaných států a dle spoluprácepříhraničních oblastí na budoucíchvnějších hranicích EU s Ruskem,Běloruskem, Ukrajinou a Moldávií.

Podobně jako v severní, západní ajižní Evropě je nutno u přeshraničníchstruktur diferencovat mezi:- euroregiony a podobnými

strukturami,- pracovními sdruženími různého

druhu.

V současné době existuje - dleznámých informací - na vnějšíchhranicích EU (26), na hranicích mezikandidátskými státy na vstup do EU(16) a na budoucích vnějších hranicíchEU (8), tedy celkem asi 50přeshraničních regionů a pracovníchsdružení.

Většina euroregionů a podobnýchinstitucí ve střední a východní Evropěbyla založena na vnějších hranicíchEU se státy: Estonsko (EST/FIN),Polsko (D/PL), Česká republika(C/CZ), Česká republika (A/CZ),Slovensko (SK/A), Maďarsko (HU/A),Slovinsko (SLO/IT) a Bulharsko(BG/GR). Jedná se o nejvíce rozvinutépřeshraniční struktury ve středo avýchodoevropských zemích.Především s podporou programůInterreg a Phare-CBC došlo navnějších hranicích EU k úspěšnémurozvoji euroregionů. K příkladůmhodným vyzvednutí patří euroregiony

North Karelia (FIN/RF), Pomořany(D/PL/S), Pro Europa Viadrina (D/PL),Bober-Nisa (D/PL), Nisa (CZ/D/PL),Elbe-Labe (CZ/D), Krušné hory (CZ/D),Egrensis (D/CZ), Bavorský les / Českýles (A/CZ/D) Záhorie-Weinviertel(CZ/A/SK). Nejstarším z těchtoeuroregionů je euroregion Nisazaložený v roce 1991 v Žitavě (D) nahranici mezi Polskem, Českourepublikou a Německem.

Na hranicích mezi kandidátskýmizeměmi na vstup do EU ve střední avýchodní Evropě, ale také na jejichvnějších hranicích k Rusku, Bělorusku,Ukrajině a Moldávii vzniklo mezi lety1990 a 1999 několik euroregionů nebopřeshraničních pracovních sdružení.Od severu k jihu k nim patří např.region Alüksne-Peskow(LV/EST/RUS), euroregion Saule(S/LT/LV/BLR), euroregion Niemen,euroregion Bug (PK/UKR), četnéeuroregiony na česko / slovensko /polských hranicích, euroregionCarpathian (HU/PL/SK/UKR /RO),euroregion Váh-Dunaj-Ipel (SK/HU),euroregion Dunaj – Drava-Sava(CRO/HU), euroregion DMTC/DKMT(RO/HU/YU), Únia-Slaná (SK/HU),euroregion Ház Kht (HU/RO,euroregion Upper Prut (RO/MOL) aeuroregion Dunaj Jih (BG/RO).

Další příhraniční a přeshraničníregiony byly v posledních letechaktivní, ještě však nemají všechnyžádoucí stabilní struktury z pohleduprávní formy, organizace afinancování. Tyto regiony se však vmnohém - a to nutno vyzvednout -přiučily od euroregionů a sdružení zezápadní části Evropy, například voblasti vytváření struktur a programůpřeshraniční spolupráce.

Je žádoucí, aby mohly býtpodporovány příhraniční a přeshraničníregiony ve střední a východní Evropě,



a to především v následujícíchoblastech:- posílení přeshraničních struktur a

sekretariátů,- rozvoj programů, realizace

programů v období 2000-2006 afinanční management, jakož i

- v rozvoji projektů pro specifickésektory pomocí regionálníchseminářů, poradenství aposkytování informací.

Námořní hranice

Regiony s námořními hranicemi senachází jak na vnitřních, tak navnějších hranicích EU. Zahrnujíregiony na různém stupni rozvoje, odregionů, jež spadají do cílové oblasti 1,až po regiony, jež nemají v rámcievropských strukturálních fondů žádnýcílový statut. Pouze některé námořníhranice je možno podporovat v rámciprogramu (4 námořní programy v rámciprogramů Interreg I a 17 námořníchprogramů podél vnitřních a vnějšíchhranic EU v rámci programu InterregIIA). Severské země mají v oblastispolupráce na námořních hranicíchmimořádně dlouhou tradici.

Klíčovými prvky, jež přispívají kintenzivní přeshraniční spolupráci nanámořních hranicích, jsou:

- Malá vzdálenost mezi břehypříhraničních regionů, jakož i dobrékomunikační spojení (přístavy,provozování přívozů), tzv.„Gateway“ (brána) funkce umožňujívolnou přepravu zboží a osob,jakož i mezinárodní přepravu.

- V některých případech, kdy jsoupříhraniční regiony vzájemně velmiblízko, byla přístupnost dálezlepšena vytvořením pevnýchspojení mezi dotčenými břehy(např. tunel pod průlivem LaManche mezi Spojenýmkrálovstvím a Francií, most přes

Øresund mezi Dánskem aŠvédskem), což ve své podstatěvedlo k částečné přeměně námořníhranice na hranici „zemskou“.

- Silné historické vazby a podobnékultury (např. mezi Dánskem /Švédskem / Finskem, meziEstonskem / Finskem nebo meziIrskem a Walesem);

Priority námořních hranic zahrnujípředevším následující aspekty:

- Všeobecné zlepšení dopravníhospojení zejména v regionech cílovéoblasti 1 (např. GR/I) tak, aby bylypřekonány obtíže s přístupností.Taková opatření se dotýkají druhudopravy (přívozy, vlak, atd.), dobycestování mezi příhraničnímiregiony, nákladů, vzdáleností(blízkost regionů na obou stranáchhranice) a specifických hledisek:

- funkce „Gateway“ coby hlavníželezniční a transitní spojení sinternacionálními trhy (např. Finsko/ Švédsko);

- mezery v dopravní infrastruktuře akomunikační síť propojující obapříhraniční regiony (přístupovébody);

- monitorování, ochrana amanagement životního prostředí aspolečný management přírodníchzdrojů,

- posílení přeshraniční spoluprácecoby hospodářského sjednocení(jednotky). To se týká zejménanámořních příhraničních regionů,jež se nacházejí v bezprostřednívzájemné blízkosti, a u kterýchexistují silné historické a kulturnívazby (společné aktivity v oblastechhospodářský rozvoj, turistika,spolupráce podniků), výzkum avzdělávání (např. ostrovy Åland),

- Pro regiony, jež jsou více vzájemněvzdáleny, je výzvou rozvoj kontaktůa propojení mezi nejrůznějšímiúřady a organizacemi v rámciinterregionální spolupráce.



Mezi vnitřními příhraničnímiprogramy na námořních hranicíchexistují značné rozdíly, které je možnov podstatě členit dle geografickýchhledisek (viz tabulka 1).

Všech pět programů skupiny Sever(Fyn-Kern, Storstrom-Ostholstein,Oeresund, Aland a Kvarken-MittSkandia -S/F) má trvalé regionální /místní přeshraniční struktury, kteréodpovídaly za prakticky všechnytechnické aspekty rozvoje amanagement programů Interreg-IIA. Svýjimkou Øresundu existuje provšechny programy společný bankovníúčet pro příspěvky ze strany EU.

Situace ve výše uvedených regionechje v kontrastu se třemi jihoevropskýmiprogramy (Řecko - Itálie, Korsika -Sardinie, Korsika - Toskánsko), ježjsou zcela nedostatečně rozvinutypokud jde o přeshraniční institucionálníuspořádání. Existují však první známkydůležité iniciativy ze strany základnysměrem k vytvoření trvalých strukturna regionální / místní úrovni.

Tři západoevropské programy (Irsko -Wales, Rives-Manche a Kent-NPC)přestavují určitý mezistupeň, kdy jižbyly uzavřeny specifické přeshraničnídohody o řízení programů pro účelyInterreg. Tyto úmluvy nezahrnujíspolečné struktury, namísto tohozavádí koordinovanou prácikompetentních centrálních aregionálních / místních vládních úřadů,jakož i sociálních partnerů na oboustranách hranici v rámci společnýchkomisí a pracovních skupin. Tímtozpůsobem jsou rozvoj programu atechnické aspekty řízení programu

realizovány s vysokou míroupřeshraniční spolupráce.

V rámci Interreg IIA nejsou používányžádné přeshraniční struktury a postupypro rozvoj programů a řízení programůu vnějších námořních programů.Jedinou výjimkou je švédsko / norskáčást programu Kvarken-MittSkandia-(SF/S/N), kde je tzv. „Kvarková“ radaodpovědná za řízení programu. Jednáse však o smíšený program, kterýzahrnuje jak vnitřní a vnější hraniceEU, tak také zemské a námořníhranice.

Na některých hranicích již existujípřeshraniční struktury nebo novéiniciativy, které by se možná mohly vbudoucnu podílet na řízení programůInterreg. Příkladem je jihovýchodníSkåne (S), která se chce podílet naprogramu pro POMOŘANY (D/PL).Celkově však neexistují, resp. jeobtížné vytvořit pro vnější námořníprogramy skupiny Jih iniciativy, místní /regionální přeshraniční struktury.Obecně řečeno, existují vysocerozvinuté a plně funkční přeshraničnístruktury a postupy v programovéskupině Sever, naproti tomu veskupině jih takové struktury a postupychybí. Programová skupina Západ se ztohoto pohledu nachází na půli cesty -všechny tři programy dosáhly - bezvytvoření specifických přeshraničníchstruktur - významného stupněspolečného řízení.



Tabulka 1: Námořní programy Interreg IIA__________________________________________________________geografická vnitřní vnější hraniceoblast hranice EU EU__________________________________________________________

Sever 9-Fyn-K.E.R.N. DK/D 12 - Bornholm DK/země Baltu

10 - Storstrom-Ostholstein DK/D 56 - Finsko/Estonsko SF/EST

11 - Oeresund DK/S

50 - Ostrovy (Archipel) SF/S

51 - Kvarken-MittSkandia SF/S/N___________________________________________________________________Západ 35 - Nord-Pas-de-Calais/Kent

„Transmanche“ F/GB

36 - Rives-Manche F/GB

40 - Irsko - Wales Irsko/Velká Británie___________________________________________________________________Jih 27 - Řecko - Itálie GR/I 31 - Španělsko-Maroko E/MRC

33 - Korsika-Sardinie F/I 44 - Itálie - Albánie I/A

34 - Korsika-Toskánsko F/I 45 - Gibraltar GB/MRC___________________________________________________________________

A 3

Právní nástroje usnadňující přeshraniční spolupráci


A 3 Právní nástroje usnadňující přeshraniční spolupráci 28

KAPITOLA A3: Právní nástroje usnadňující přeshraniční spolupráci

Přehled:Tato kapitola podává přehled o možnostech aplikování vhodných právních nástrojů, které mohou usnadnitnebo bránit přeshraniční spolupráci obecně nebo v souvislosti s přeshraničními projekty nebo specifickýmiprojekty. Do této oblasti spadají multilaterální a bi- / trilaterální mezistátní úmluvy, jakož i lokální úmluvynejrůznějšího druhu (např. konvence, protokoly, smlouvy).

Hlavní aspekty:• Severská smlouva (1977) o přeshraniční spolupráci mezi obcemi byla jednou z prvních mezistátních

úmluv.• Multilaterální mezistátní smlouvy, jako např. Madridská rámcová konvence Evropské rady se svými

dodatkovými protokoly, se ukázaly cennými pouze podmíněně, a to s ohledem na značné rozdíly vmístních a regionálních správních strukturách a právních systémech sousedících států.

• Regionální a místní smlouvy, jako pracovní protokoly, vedly k založení četných přeshraničních„pracovních sdružení“ na vnitřních a vnějších hranicích EU, jakož i ve střední a východní Evropě.

• Překážky a omezení právního charakteru na většině hranic stále ještě brání účasti regionálních a místníchinstitucí na řízení přeshraničních programů.

• Bilaterální smlouvy (jako např. smlouvy Beneluxu, německo - nizozemská, nebo smlouva z Karlsruhe)usnadňují práci přeshraničních struktur a realizaci přeshraničních programů na veřejnoprávním základě.

• Spolupráce na konkrétních projektech je v některých případech usnadněna evropskými nebo národnímiprávními nástroji (např. EWIG, smíšené hospodářské společnosti).



Zdroje a odkazy na literaturu:! Kapitel B.2: Strukturen für eine strategie-orientierte Zusammenarbeit auf strategischer Ebene.! Kapitel B.3: Strukturen der Zusammenarbeit auf Projektebene.! Nordic Council: Agreement on Cross-Border Cooperation between Denmark, Finland, Norway and

Sweden, (1977).! Council of Europe (1989): European Outline Convention on Transfrontier Cooperation between

Territorial Communities or Authorities, Madrid 21.V.1980, European Treaty Series No. 106, Strasbourg:Conseil de l’Europe, Division des Publications et des Documents.

! CONVENTION BENELUX: Concernant la Cooperation Transfrontalière entre Collectivités ou AutoritésTerritoriales – De Benelux-Overeenkomst Inzake Grensoverschrijdende Samenwerking.

! Council of Europe (Edt.): Declaration on the legal aspects of transfrontier co-operation, Strasbourg 1988.! Kommission der Europäischen Gemeinschaften (Hrsg.): Die Europäische wirtschaftliche

Interessenvereinigung (EWIV) – Ein neues Instrument für die wirtschaftliche Zusammenarbeit in derGemeinschaft, Bruxelles 1989.

! DEUTSCH-NIEDERLÄNDISCHES Abkommen zwischen dem Land Nordrhein-Westfalen, dem LandNiedersachsen, der Bundesrepublik Deutschland und dem Königreich der Niederlande übergrenzübergreifende Zusammenarbeit zwischen Gebietskörperschaften und anderen öffentlichen Stellenvom 23.05.1991. Verdrag tussen het Koninkrijk der Nederlanden, de Bondsrepubliek Duitsland, het LandNiedersachsen en het Land Nordrhein-Westfalen betreffende grensoverschrijdende samenwerking tussenregionale overheidslichamen en andere openbare lichamen van 23 mei 1991.

! Vereinbarung über das NL-NRW/Nds-EU-Programm Interreg II.! Ministerie van Binnenlandse Zaken (Hrsg.): Nederlands-Duitse Overeendkomst grensoverschrijdende

samenwerking, Den Haag december 1993.! Bauer, J.: Verträge der Länder der Bundesrepublik Deutschland mit ausländischen Staaten über Fragen

der kommunalen Zusammenarbeit, NWVBl.2/94, S. 41-50.! Grotefels, S.: Die Novellierung des Art. 24 GG, DVBI. 15. Juli 1994, S. 785-792.! Rahmenabkommen zwischen der Republik Österreich und der Italienischen Republik über die

grenzüberschreitende Zusammenarbeit von Gebietskörperschaften, Wien am 27. Jan. 1993, kundgemachtin BGBl. Nr. 421 am 30. Juni 1995, S. 241 f. .

! Council of Europe (Edt.): Additional Protocol to the European Outline Convention on transborder Co-operation between territorial Communities or Authorities – Explanatory report, Strasbourg 1995.

! Accord de Karlsruhe, in: La Revue de Coopération Transfrontalière, no. 1, Mars 1996.! Abkommen zwischen dem Land Nordrhein-Westfalen, dem Land Rheinland-Pfalz, der Wallonischen

Region und der Deutschsprachigen Gemeinschaft Belgiens über grenzüberschreitende Zusammenarbeitzwischen Gebietskörperschaften und anderen öffentlichen Stellen, Mainz am 08. März 1996.

! Auswärtiges Amt der Bundesrepublik Deutschland (Hrsg.): Das Karlsruher Übereinkommen –Wegweiser grenzüberschreitende Zusammenarbeit, Bonn 1997.

! Halmes, G.: Regionale Integration in Europa, La Revue de la Coopération Transfrontalière, n° 7-Sept./Oct. 1997, S. 23-34.

! Staatsministerium Baden-Württemberg (Hrsg.): „Das Karlsruher Übereinkommen in der Praxis –Bestandsaufnahme und Ausblick“, Begleitheft und Dokumentation eines Workshops am 15. Juli 1998 inFreiburg i. Br., Stuttgart 1998.

! Brunn, G/ Schmitt-Egner, P.: Grenzüberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden 1998.! benelux (Edt.): Grensoverschrijdende samenwerking, Studiedag Törnhout – 30. Oktober 1196, Gent

1999.! Martinos H./Gabbe J.: Institutionelle Aspekte grenzüberschreitender Zusammenarbeit,( März 1999)

Ohledně dalších informací o uvedených dokumentech kontaktujte prosímsekretariát AGEG/LACE, AGEG, tel.: +49 2562 702 19, fax: +49 2562 702 59 neboEvropskou radu, ředitelství pro právní otázky, oddělení Spolupráce pro místní aregionální demokracii, tel: +33 388 412 859, fax: +33 388 412 784.



Vhodné právní nástroje přeshraničníspolupráce

Nejen v členských státech Evropskéunie, nýbrž také v celé střední avýchodní Evropě se v uplynulýchletech rychle rozvíjela přeshraničníspolupráce mezi úřady a veřejnýmiinstitucemi na regionální a místníúrovni. Byly použity různé typyprávních dohod, včetně protokolů asmluv, které usnadňují přeshraničníaktivity nebo vytváření přeshraničníchstruktur.

Přímá účast především přeshraničníchregionů (regionální / místní instituce)na řízení přeshraničních programů jevšak stále ještě omezována řadoupřekážek a omezení právníhocharakteru, např.:

• Protože neexistuje jednotnýnástroj veřejného práva, který jegenerelně vhodný propřeshraniční spolupráci a právněplatný pro celou Evropu, jsouaktivity a provádění specifickýchprogramů nadále určoványbilaterálními smlouvami nebodohodami mezi státy, které závisípředevším na politické vůlizúčastněných států.

• Některé národní právní systémyumožňují regionálním a místníminstitucím, aby se přímo účastnilypřeshraniční spolupráce a podletoho aby se účastnili i řízeníprogramů. Účast regionálníchinstitucí na mezinárodníchdohodách je proto v Evropě velmirozdílná, což má opět vliv nastupeň centralizace /decentralizace při řízenípřeshraničních programů.

• Přeshraniční spolupráce, která jezaložena na soukromém právu,může řídit programy, jež rozvíjí arealizují veřejné instituce, protožeje dána kontrola veřejných financí.Veřejnoprávní formy spoluprácevšak jdou dále a garantujídemokratické spolupůsobení.

Nejrůznější typy dohod - včetněkonvencí a mezistátních smluv - jsoutudíž i nadále zapotřebí k tomu, abyobecně usnadňovaly přeshraničníspolupráci a trvale zajišťovaly společnéprogramy. Také v oblasti ekonomickéspolupráce existují specifické nástrojeevropského (např. Evropskéhospodářské zájmové sdružení) nebonárodního práva (např. účelové svazy,smíšené hospodářské společnosti),které usnadňují spolupráci na úrovniprojektů.

Multilaterální smlouvy

Tyto smlouvy patří k nejdůležitějším adlouho existujícím nástrojům, jež sikladou za cíl vytvořit rámec propřeshraniční spolupráci. Na prvnímmístě nutno uvést mezistátní smlouvyzabývající se regionální integrací(např. smlouva uzavřená v roce 1977 opřeshraniční spolupráci severskýchstátů). Na druhém místě je nutno uvéstsmlouvy uzavřené mezinárodnímiorganizacemi, jako je Evropská rada(Madridská rámcová konvence opřeshraniční spolupráci regionálních amístních institucí, kterou do konce roku1999 podepsalo 33 států. Dodatkovýprotokol ratifikovalo do konce roku1999 14 států.)

Tyto nástroje stanovují určitý početrámcových podmínek pro mezistátnísmlouvy nebo smlouvy meziregionálními / místními instancemi. Vkaždém případě jsou účinné pouze



omezeně (jako Madridská rámcovákonvence), protože netvoří samostatnýsmluvní podklad pro přeshraničníspolupráci, nýbrž vytváří rámcovépodmínky, jež musí být promítnuty donárodních aplikačních zákonů (jakonapř. Smlouva z Anholtu z roku 1991nebo smlouvy z Karlsruhe z roku1996). Nadto existují značné rozdíly vmístních a regionálních správníchstrukturách, jakož i zákonnýchsystémech podepsaných států. V řaděpřípadů proto není možné:- uzavírat přímé smlouvy mezi

příslušnými regionálnímiúrovněmi k vytvoření trvalýchnástrojů spolupráce, které jsoukryty veřejným nebo soukromýmprávem, nebo

- poskytnout národním institucímvýhradní kompetence vzáležitostech veřejného právapři přeshraniční spolupráci.

Bilaterální a trilaterální smlouvy

V rámci smluv a protokolů existujemožnost přeshraniční spoluprácevýhradně mezi národními úřady. Tentodruh spolupráce probíhá vmezistátních komisích, které sledujírůzné akční plány, operují v různýchgeografických oblastech a obecně jsouobeznámeny s požadavkem naspolupráci na poli územního rozvoje(viz kapitola C1) nebo v jiné exaktnědefinované oblasti spolupráce.

Mezistátní smlouvy o rozvoji a podpořepřeshraniční spolupráce existují od 60.let ve velmi různých formách, počínajejednoduchými smlouvami o dobrémsousedství na hranicích, přes smlouvyo územním rozvoji až po strategickédohody o přeshraniční regionálnípodpoře a mezistátní aplikačnísmlouvy Madridské rámcovékonvence, které umožňují generelníveřejnoprávní přeshraniční spolupráci

mezi místními a regionálnímiinstancemi.Příklady mezistátních smluv o dobrýchsousedských vztazích, porozumění,přátelství a sousedství jsou smlouvymezi:- Maďarskem a Ukrajinou 1991,- Maďarskem a Slovinskem 1992,- Maďarskem a Slovenskou

republikou 1995,- Maďarskem a Rumunskem 1996.

Polsko uzavřelo se svými sousednímistáty (D/CZ/SK/UKR/BLR/LT/RUS) vobdobí mezi roky 1990 a 2000 smlouvyo přeshraniční spolupráci. Speciálnísousedské komise mezi Francií aŠvýcarskem k úpravě sousedskýchproblémů v kantonu Ženeva adepartementech Ain a Haute-Savoiebyly zavedeny na základě smluv jižroku 1973.

Jiné smlouvy se zabývají speciálnímioblastmi, jde např. o smlouvy oprevenci a pomoci při katastrofách atěžkých nehodách (Rakousko -Slovensko 1999, o zásobování vodou(Slovinsko _ Chorvatsko 1996), ozaměstnání v příhraniční oblasti(Rakousko - Maďarsko 1997), oveřejné zdravotní péči (Norsko -Švédsko 1993), o turistice (Rakousko- Maďarsko 1980), o jadernýchzáležitostech (Finsko - Švédsko 1987).

Zvláštní oblastí mezistátních smluvjsou „Komise pro územní / regionálníplánování (Intergovernmentalcommissions to develop regionalplanning)“ doporučené evropskoukonferencí ministrů pro regionálnírozvoj. Tyto komise se od 60. letrozvinuly především vzápadoevropských státech, jako např.ve státech:- BENELUX 1969,- Belgie - Německo 1971,- Švýcarsko - Německo 1973,



- Rakousko - Německo 1974,- Nizozemí - Německo 1976.

Protože mohou komise dávat tolikodoporučení, je jejich schopnostrealizovat relativně omezená.Speciálními programy EU - INTERREGIIC (1997-1999) a INTERREG IIB(2000-2006) jsou jejich oblastipůsobení dále omezeny (srovnej s kap.C1).

Poněkud širší rozsah úkolů a takésilnější schopnost realizovat majízápadoevropské smlouvy, dle nichžjsou zavedeny vládní komise napodporu přeshraniční spolupráce, jakonapř. v oblastech:- Francie - Švýcarsko (Ženeva)1973,- Francie - Německo - Švýcarsko

1975,- Francie - Německo - Lucembursko

1980,- Francie - Itálie 1981,- Francie - Španělsko 1994.

Také ve středoevropských avýchodoevropských státech byly v 80.a 90. letech vytvořeny vládní komisepro účely regionálního plánování, asice na základě mezistátních smluv,jako např. mezi zeměmi:- Rakousko - Maďarsko 1985,- Německo - Polsko 1992,- Slovenská republika - Polsko 1994,- Slovenská republika - Maďarsko

1995,- Česká republika - Polsko 1995.

Tyto smlouvy také mohou regionálnímúřadům umožňovat, aby se podílely naspolupráci mezi národními úřady. Totořešení je používáno především vefederálních státech. Zde dávají dohodyo spolupráci mezi různými úrovněmiveřejných institucí možnostspolupracovat, a to speciálně při řízenípřeshraničních programů a projektů.Ve většině případů jsou regionální a

místní úřady autorizovány k tomu, abyv záležitostech ve své kompetenciuzavíraly mezinárodní smlouvy samy,pokud je tak v souladu s národníjurisdikcí. S ohledem na výhradnípříslušnost pro zahraničně politickéotázky provádí národní úřady dozor avyhrazují si právo veta, nebo udělovatsvůj souhlas. Mimoto mohou státydohodnout, uzavřít smlouvy, jež majíza cíl vytvořit generelní základ proregionální a místní přeshraničníspolupráci.Přeshraniční konvence BENELUX-z let1989/1997 a německo - nizozemskásmlouva z roku 1991 a smlouva zKarlsruhe 1996 jsou tři příkladymezistátních aplikačních smluv nazákladě Madridské rámcové konvence.Vytváří možnost přeshraničníspolupráce mezi regionálními amístními úřady a určitými institucemina veřejnoprávním základě.Srovnatelné smlouvy jsou uzavřenynapř. mezi státy:- Rakousko - Itálie 1993,- Finsko - Rusko 1995,- Francie - Itálie 1995,- Francie - Španělsko 1997,- Litva - Bělorusko 1998.

Nadto existují nově také smlouvy mezievropskými regiony bez účasti států,jako jsou např. smlouva z roku 1996mezi zeměmi Severní PorýníVestfálsko (D), Porýní Falc (D),německy mluvícím sdružením (B) aregionem Valonsko (B), jež je přibližněsrovnatelná se smlouvou z Anholtu zroku 1991 (D/NL).

Tato forma státních smluv / dohodmůže obsahovat i precizní úpravyohledně řízení programů spolupráce.Vyvinula se v krátké době v nejvícevyužívaný nástroj přeshraničníspolupráce ve všech aspektech astupních „přeshraničního programu“,tedy především pro:



- vypracování;- provádění- sledování;- financování;- kontrolu.

Německo - nizozemská dohoda opřeshraniční spolupráci (smlouva zAnholtu z roku 1991) umožnilapodepsání dodatečné dohody omanagementu a decentralizovanourealizaci přeshraničních programůInterreg mezi Německem aNizozemím.

Smlouvy na regionální a místníúrovni

Hodno uvedení je podepsání četnýchpracovních protokolů, které vedlo kvytvoření mnoha pracovních sdruženína vnitřních a vnějších hranicíchEvropské unie (Communauté deTravail des Alpes Occidentales –COTRAO; ARGE ALP; ARGE AlpenAdria; Communauté de Travail desPyrénées – CTP; Communauté deTravail du Jura – CTJ; a Communautéde Trabalho do Norte Portugal –Galicia).

PRŮVODCE LACE

A 4 EU Iniciativy a programy na úrovni EU Strana 1

PŘEHLED:

V této kapitole jsou představeny hlavní iniciativy a programy Evropské unie, které podporujípřeshraniční spolupráci v příhraničních regionech EU, zemí střední a východní Evropy anečlenských zemích ve Středomoří.

HLAVNÍ BODY:

• Interreg je nejrozsáhlejší z „iniciativ Společenství“, které podporují Strukturální fondy EU.Pro období let 2000-06 je tato iniciativa označována jako „Interreg III“ a podporuje tři druhypřeshraniční spolupráce:° Oblast A: Přeshraniční spolupráce° Oblast B: Nadnárodní spolupráce° Oblast C: Meziregionální spolupráce

• Přeshraniční spolupráce (Oblast A programu Interreg) je nejstarším typem spolupráce a jepro ni vyhrazena velká část dotací Interreg III. Je pokračováním programů Interreg I (1990-93)a Interreg IIA (1994-99).

• Iniciativa Phare CBC (přeshraniční spolupráce) byla zahájena EU v roce 1994, aby podpořilapřeshraniční spolupráci v regionech zemí střední Evropy, které hraničí s Evropskou unií. Odprosince 1998 se také zabývá příhraničními regiony na hranicích mezi středoevropskýmikandidátskými zeměmi. Iniciativa Phare CBC odpovídá Oblasti A iniciativy Interreg.

• EU poskytuje podporu v rámci iniciativ Interreg (Oblast A) a Phare CBC prostřednictvímprogramů přeshraniční spolupráce, které jsou založeny na společných strategiích apřeshraničních řídících strukturách. Tyto dva nástroje spadají pod rozdílné směrnice apostupy EU a nejsou zcela koordinovány.

• V řadě dalších případů je podpora EU poskytována projektům přeshraniční spolupráce, kampatří:° Tacis CBC (zabývá se západními příhraničními regiony Ruska, Běloruska, Ukrajiny a

Moldávie)° MEDA (zaměřuje se na podporu některých příhraničních regionů nečlenských zemí ve

Středomoří)° CARDS (nový nástroj z prosince 2000, který nabízí podporu přeshraniční spolupráci

v západobalkánských zemích)° projekty AEBR LACE (síťová a technická podpora pro příhraniční regiony)

LITERATURA:

• Směrnice Evropské komise týkající se iniciativy Interreg III: OJ 2000/C 143/08 (28. dubna2000)

• Směrnice Evropské komise týkající se iniciativy Phare CBC: 2760/98 (prosinec 1998)

• Směrnice Evropské rady týkající se projektu Tacis: 1279/96 (4. července 1996)

• Směrnice Evropské rady týkající se projektu MEDA: (27. listopadu 2000)

• Směrnice Evropské rady týkající se projektu CARDS: 2666/2000 (7. prosince 2000)

KAPITOLA A 4: Iniciativy a programy na úrovni EU

PRŮVODCE LACE

A 4 Iniciativy a programy na úrovni EU Strana 2

Podpora EU přeshraniční spolupráce

Od roku 1990 Evropská unie finančně podporuje přeshraniční spolupráci množstvíminiciativ, programů a projektů. Prvním z těchto nástrojů byla iniciativa SpolečenstvíInterreg, která začala v roce 1990 a která se týká příhraničních regionů EU. V roce 1994následoval program Phare CBC (přeshraniční spolupráce), který se zaměřuje na regionyzemí ve střední Evropě. Iniciativy Interreg a Phare CBC se v 90. letech značně rozvinuly av období let 2000-06 budou podporovat významné programy.

Mezi další, méně rozvinuté nástroje EU, které podporují přeshraniční spolupráci, patříprojekty Tacis CBC (zaměřený na příhraniční regiony zemí bývalého Sovětského svazu),MEDA (podporuje nečlenské země ve Středomoří) a CARDS (nové programy pro země nazápadě Balkánu).

Od roku 1990 poskytuje Evropská unie finanční pomoc rovněž projektům AEBR LACE,které se soustředí na poradenskou činnost a výměnu zkušeností mezi příhraničními regiony.

Iniciativa Interreg (1990-1999)

V roce 1990 se rozběhla „iniciativa Společenství“ Interreg, která pochopila vzrůstajícívýznam příhraničních regionů a přeshraniční spolupráce v celkovém procesu evropskéintegrace. 31 schválených operačních programů Interreg I (1991-93) tvořilo rozmanitouskupinu příhraničních regionů s různými zkušenostmi s přeshraniční spoluprací v EU:• operační programy na vnitřních a vnějších hranicích EU;• zaostalé regiony Cíle 1 a „základní“ regiony EU;• regiony se zkušenostmi s místními a regionálními strukturami a spoluprací (programy

„zdola nahoru“) a regiony s centralizovanějším přístupem k přeshraniční spolupráci(programy „shora dolů“).

Celková dotace EU určená pro Interreg činila 1 082 milionů € a byla použita na projektyz nejrůznějších odvětví, jako je doprava a komunikace, životní prostředí, obchod, turistickýruch, rozvoj venkova a školství.

Evropská rada navázala na úspěch iniciativy Interreg I a na svém summitu v Edinburghuoznačila přeshraniční spolupráci za prioritu pro iniciativy Společenství pro nové obdobíStrukturálních fondů 1994-99. Iniciativa Interreg II se skládala ze tří oblastí:• Interreg IIA se jako hlavní oblast zaměřovala na přeshraniční spolupráci s celkovým

rozpočtem 2 562 milionů €;• Interreg IIB si kladl za cíl dokončit výstavbu vybraných energetických sítí (bývalá

iniciativa Regen) a bylo mu vyhrazeno 550 milionů €;• Interreg IIC byl zahájen v roce 1996 a zaměřoval se na nadnárodní činnosti

v prostorovém plánování a dalších oblastech. Pro jeho účely bylo vyčleněno 413 milionů€.

V rámci iniciativy Interreg IIA bylo podáno a schváleno 59 operačních programů, kterýmbyla poskytnuta celková dotace EU ve výši 2,6 miliard €, což představuje nejvyšší finančnípomoc ze všech iniciativ Společenství. Když připočítáme spolufinancování (ze stranystátních, regionálních, místních i soukromých finančních zdrojů), zvýší se toto číslo na 4miliardy €. V průběhu 90. let poskytl Interreg na přeshraniční spolupráci kolem 6,5 miliard€, čímž umožnil realizaci několika tisíc dalších přeshraničních projektů.

PRŮVODCE LACE


Iniciativa Interreg IIA poprvé zahrnovala všechny příhraniční regiony podél vnitřních ivnějších hranic EU. Počet vnitřních a vnějších hranic se zvýšil díky vstupu Rakouska,Švédska a Finska do EU. Podrobný přehled operačních programů nám jasně ukazuje, ževzrůstal význam vnějších hranic EU – 35 programů se týkalo vnitřních hranic EU a 24programů se zaměřovalo na vnější hranice EU (země střední Evropy, Rusko, Norsko,Švýcarsko, Kypr a Maroko).

Přidělování financí v programech Interreg IIAPříhraniční regiony na Regiony Cíle 1/6 Další regiony Celkemvnitřních hranicích 1 065 milionů 600 milionů 1 655 milionůvnějších hranicích 795 milionů 105 milionů 900 milionůcelkem (€) 1 860 milionů 705 milionů 2 565 milionů

Druhým faktorem, který měl vliv na značné rozšíření iniciativy Interreg IIA, byl silnějšídůraz na spolupráci na námořních hranicích. Interreg IIA podporoval celkem 16 námořníchoperačních programů, zatímco Interreg I pouze 4. Většina těchto programů Interreg IIA (11)se týkala vnitřních hranic EU.

Dotace EU pro operační programy dosahuje u některých regionů Cíle 1 100 milionů €.Nejvyšší dotace byly přiděleny regionům na španělsko-portugalských hranicích (552 milionů€) a na vnějších řeckých hranicích (310 milionů €). Všech 59 operačních programů sez hlediska finanční pomoci liší. Např. 30 z těchto programů získalo dotace v rozmezí 5 a 25milionů €. Nutno dodat, že většina největších programů má „celostátní“ podobu a týká secelé státní hranice.

Interreg III (2000-06)

Program Interreg bude největší iniciativou Společenství pod záštitou Strukturálních fondů EUpro období let 2000-2006. Programu bylo přiděleno 4 875 milionů €. V dubnu 2000vypracovala Evropská komise formální směrnice1. Program Interreg III bude pokrývat třioblasti:

• Oblast A: přeshraniční spolupráce – pokračování programů Interreg I a IIA;• Oblast B: nadnárodní spolupráce, která představuje rozšíření programu Interreg IIC; a• Oblast C: meziregionální spolupráce – nová oblast, která reaguje na rozšíření prostoru

pro spolupráci, dříve zahrnutá v programech typu RECITE a Ecos-Ouverture.

Cíle těchto tří oblastí byly definovány následovně:

• Oblast A: Přeshraniční spolupráce mezi sousedními orgány, která povede k rozvojipřeshraničních hospodářských a sociálních center na základě společných strategiíudržitelného územního rozvoje.

• Oblast B: Nadnárodní spolupráce mezi národními, regionálními a místními orgánys cílem podpořit vyšší stupeň územní integrace velkých skupin evropských regionů.Snaha o dosažení udržitelného, harmonického a vyrovnaného rozvoje Společenství avyšší územní integrace s kandidátskými a dalšími sousedními zeměmi.

1 OJ 2000/C 143/08

PRŮVODCE LACE


• Oblast C: Meziregionální spolupráce vedoucí k lepší efektivitě politik a nástrojůregionálního rozvoje a soudržnost na základě tvorby sítí, zvláště u regionů, které serozvíjejí pomalu nebo které prodělávají transformaci.

Základní principy všech tří oblastí iniciativy Interreg III jsou:• Společné přeshraniční/nadnárodní strategie a program rozvoje• Partnerství a přístup „zdola nahoru“• Komplementarita s “hlavním proudem“ Strukturálních fondů• Integrovanější přístup k realizaci iniciativ Společenství• Účinná koordinace mezi iniciativou Interreg III a externími politickými nástroji, zvláště

z pohledu rozšiřování.

Oblast A představuje nejstarší formu spolupráce napříč státními hranicemi a je jí věnovánavelká část2 finančních zdrojů programu Interreg III. Až na několik výjimek3 se očekává, ževývoj, schválení a realizace programů spadajících do oblasti A bude probíhat odděleně odprogramů oblasti B a C.

Některá ustanovení v nové Směrnici, která pojednávají o Oblasti A, evidentně navazují naprogramy Interreg I a IIA. Pro účastníky, kteří se již zapojili do rozvoje a řízení programůInterreg, budou tato ustanovení známá. Patří mezi ně:

• Metoda určování vhodných oblastí. Stejně jako u programů Interreg I a IIA jsou vhodnéoblasti uvedeny v příloze Směrnice (až na malé změny se jedná o stejné oblasti jakov programu Interreg IIA).

• Míra vhodných oblastí, které zůstávají na úrovni NUTS III, s ustanovením, že vezvláštních případech může být až 20% programového rozpočtu použito v sousedníchoblastech NUTS III.

• Velmi široká škála vhodných činností. Směrnice předkládá seznam prioritních témat (vizrámeček níže), která jsou spolu s vhodnými opatřeními rozvedena v příloze. Je všakzdůrazněno, že se jedná o ukázkový seznam a že je k dispozici úplný soupis vhodnýchčinností pod záštitou Strukturálních fondů.

Některá ustanovení Směrnice přicházejí s novými požadavky, které se vyznačují významnýmizměnami v obsahu nebo důrazu, jak uvidíme v přehledu níže.

Základními podmínkami jsou společná strategie a společný rozvoj programů. Všechnaopatření a operace musí vycházet ze společných programů pro příslušné regiony. Novýmdůležitým požadavkem je navíc zřízení společného bankovního účtu alespoň pro všechnydotace EU. Společné řízení realizace programů prostřednictvím přeshraničních mechanismůpředstavuje klíčovou podmínku pro přijetí programu Interreg IIIA Evropskou komisí.

Novou Směrnici charakterizuje princip širšího přeshraničního partnerství a důraz na přístup„zdola nahoru“, čehož lze dosáhnout vývojem od stádia vypracování společných strategií pozavedení daných činností. Od přeshraničních struktur na regionální úrovni, které jsouzaloženy na regionálních/místních orgánech v příhraničních oblastech, se očekává, že budouřídit a hodnotit programy ve spolupráci s příslušnými státními orgány.

2 Oblast A získá 50-80% dotací;Oblast C obdrží 6%; zbytek bude použit pro Oblast B.3 Očekává se, že programy iniciativy Společenství Oblasti B, které se týkají regionů Baltského moře, budou takézahrnovat opatření Oblasti A.

PRŮVODCE LACE


Oblast A může obsahovat dva typy programů:• První typ se týká jednoho samostatného programu pro celou hranici, který v sobě

v případě delších hranic obsahuje několik podprogramů na regionální úrovni (např.Španělsko/Portugalsko, Německo/Polsko);

• Druhá varianta bude pro jednotlivé části hranice nabízet programy na regionální úrovni(např. na úrovni euroregionu apod.), jako je tomu již u programů Interreg I a IIA nahranicích D/NL, NL/B D/F, F/UK, na mnoha hranicích ve Skandinávii a dalších.

Na základě požadavků, které vyplývají z Obecných předpisů Strukturálních fondů, budeexistovat společný přeshraniční monitorovací výbor, který bude dohlížet na příslušnýprogram. Společný řídící výbor, který budou tvořit členové přeshraniční spolupráce, budeodpovědný za operační řízení realizace každého programu nebo podprogramu, včetněkonečného výběru a schvalování projektů. Obecné předpisy Strukturálních fondů takévyžadují zřízení řídícího orgánu s celkovou odpovědností za řízení společného programu azřízení platebního orgánu pro společnou finanční administrativu. Směrnice také počítá sespolečným technických sekretariátem, který by pomáhal řídícímu orgánu při plnění úkolůoperačního řízeni.

Finanční řídící systém bude jednodušší a pružnější, použije-li se jediný Strukturální fond(ERDF). Díky větší sféře působnosti pokryje činnosti, které jinak spadají pod ESF, EAGGF aFIFG. Kromě toho budou všechny dotace ERDF (a nejlépe i státní dotace) převáděny najediný účet programu, aniž by se finanční prostředky ERDF dělily mezi členské země.

Evropská komise vyzvala členské státy, aby předložily programy iniciativy Společenství dolistopadu 2000, a mnoho z nich tak učinilo. V počátečních měsících roku 2001 by měla býtpodle očekávání předložena řada dalších programů. Komise tyto programy běžně posoudí aschválí do pěti měsíců od data podání. Celkem se očekává asi 52 programů iniciativySpolečenství, které budou v rámci Interreg III schváleny. S realizacemi programů této oblastise pravděpodobně začne v polovině roku 2001.

PRŮVODCE LACE


Phare CBC

Program Phare CBC (Cross-Border Cooperation = přeshraniční spolupráce) byl zahájenv roce 1994 s cílem podporovat přeshraniční spolupráci mezi regiony v zemích středníEvropy a EU. Program je určen pro takové regiony států střední Evropy, které hraničí sečlenskými zeměmi EU. V období let 1994-99 zahrnovaly programy Phare CBC 15 státníchhranic a získaly dotace ve výši 1 miliardy €, což je více než činily příspěvky EU určené proobdobné programy Interreg IIA. Programy Phare CBC podporovaly zejména činnostiv oblasti infrastruktur (doprava a životní prostředí) a hospodářského rozvoje. Některéprogramy také podporovaly malé občanské projekty a další drobné akce.

Původní předpisy Komise, týkající se iniciativy Phare CBC, vznikly v roce 1994 jakoprotějšek iniciativy Interreg. Předpisy zajišťovaly chod programů Phare CBC na hranicíchmezi zeměmi střední Evropy a členských států EU. Takové podobnosti programů Interreg aPhare CBC se však dosáhlo jen v omezené míře. V roce 1998 Komise zavedla stávajícípředpisy, které řídí programy Phare CBC4 a které sledují následující cíle:• Podporovat spolupráci přeshraničních regionů v zemích střední a východní Evropy se

sousedícími regiony zemí EU a přistupující země a pomoci tak překonat specificképroblémy, které se mohou z jejich pozice ve státním hospodářství objevovat. Tatospolupráce by měla být spojena se zájmem místních lidí a měla by probíhat způsobem,který je šetrný k životnímu prostředí; a

• Podporovat vznik a rozvoj sítí spolupráce na obou stranách hranic a zřízení vazeb mezitěmito sítěmi a rozsáhlejšími sítěmi Společenství.

Nové předpisy iniciativy Phare CBC zavedly několik klíčových parametrů u programůpřeshraniční spolupráce týkajících se hranic zemí střední Evropy, které zůstávají platné dodnešních dnů. Jedná se zejména o tyto:• rozšířila se geografická způsobilost žadatelů započtením hranic mezi 10 kandidátskými

zeměmi střední Evropy;• byly nově určeny vhodné činnosti pro programy Phare CBC (viz rámeček níže);• byly představeny nové plánovací a realizační nástroje:

- společné programové dokumenty;- společné výbory pro spolupráci; a- společné fondy malých projektů.

Programy Phare CBC byly v letech 1999 a 2000 připraveny podle těchto nových předpisů,ale neměly výhody jako obdobné činnosti spadající pod iniciativu Interreg. V novém obdobíStrukturálních fondů EU by měly programy Phare CBC spadat do Oblasti A programůInterreg. Přeshraniční strategie a společné programové dokumenty se připravovaly běhemvětšiny roku 2000, zvláště po zveřejnění Směrnice EU pro iniciativu Interreg III v dubnu2000. V některých případech přípravy stále pokračují.

V období po roce 2000 budou všechny příhraniční regiony mezi zeměmi EU a zeměmistřední Evropy zahrnuty do nových společných programových dokumentů, které budou nastraně EU schváleny podle pravidel Strukturálních fondů a procedurálních pravidel (jako jsouC.I.P.) a na straně zemí střední Evropy podle pravidel a procedur Phare. Podobný přístup jeuplatňován v příhraničních regionech mezi jednotlivými zeměmi střední Evropy, kteréspadají pod iniciativu Phare CBC. Tam jsou společné programové dokumenty již připraveny

4 Předpisy Komise 2760/98

PRŮVODCE LACE


nebo se připravují. (I v případě, že obě strany uplatňují společná pravidla a procedury, budoumuset formální finanční otázky schvalovat pro každou stranu odděleně).

Činnosti, na které se vztahuje iniciativa Phare CBC

a) zmírnění administrativních a institučních překážek, které brání volnému pohybu osob, výrobků a služeb přeshranice, a zvážení bezpečnostních aspektů takového pohybu,

b) zlepšení infrastruktur, zvláště komunikačních systémů, a zajištění místních dodavatelů vody, plynu aelektřiny poskytnutím výhod v příhraničních oblastech,

c) ochrana životního prostředí, např. likvidace odpadu, péče o životní prostředí a ochrana před znečištěním, ařešení problémů způsobených blízkostí vnějších hranic,

d) opatření pro rozvoj zemědělství a venkova se zvláštním zájmem o podporu projektů přeshraničníspolupráce,

e) opatření v oblasti energetiky a dopravy zaměřená na dokončení rozvoje transevropských sítí v souladu sesměry přijatými Komisí,

f) činnosti spjaté se spravedlností a domácí komunální politikou,g) podpora obchodní spolupráce, podnikového rozvoje, finanční spolupráce a spolupráce mezi institucemi

zastupujícími obchodní sektor (např. obchodní komory),h) pomoc při investování a zajištění podpůrných služeb a zařízení, zvláště při získávání technologií a

marketingu malých a středně velkých podniků,i) opatření pro zajištění vzdělávání a zaměstnanosti,j) místní hospodářský rozvoj, včetně rozvoje turistického ruchu,k) opatření na podporu spolupráce ve zdravotnictví, zejména sdílení zdrojů a zařízení na přeshraničním

základě,l) rozvoj nebo vytvoření zařízení a zdrojů pro zlepšení toku informací a pro kvalitnější komunikaci mezi

příhraničními regiony, včetně podpory přeshraničního rádia, televize, tisku a dalších médií,m) kulturní výměna,iniciativy spojené s místní zaměstnaností, vzděláváním a proškolováním.

Prioritní tematické okruhy iniciativy Interreg IIIA

a) Podpora rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí.b) Podpora podnikání a rozvoje malých podniků (včetně podniků působících v turistickém ruchu) a iniciativ

místní zaměstnanosti.c) Podpora integrace trhu práce a sociálního začlenění.d) Sdílení lidských zdrojů a zařízení pro výzkum, technologický rozvoj, vzdělávání, kulturu, komunikace a

zdravotnictví za účelem zvýšení produktivity a pomoci vytvářet stálá pracovní místa.e) Podpora ochrany životního prostředí (místní, globální), zvyšování využitelnosti energie a podpora

obnovitelných zdrojů energie.

f) Zlepšení dopravy (zvláště opatření vedoucí k formám dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí),zlepšení informačních a komunikačních sítí a služeb, zlepšení vodohospodářských a energetických systémů.

g) Rozvoj spolupráce v oblasti práva a administrativy pro podporu hospodářského rozvoje a sociálnísoudržnosti.

h) Zvyšování lidského a institučního potencionálu přeshraniční spolupráce pro podporu hospodářského rozvojea sociální soudržnosti.

PRŮVODCE LACE


Koordinace iniciativ Interreg (Oblast A) a Phare CBC

Od zahájení iniciativy Phare CBC v roce 1994, která vznikla jako protějšek iniciativyInterreg, se v řídících systémech Interregu a Phare CBC objevilo mnoho rozdílů. Tyto rozdílyvedly k nutnosti koordinace přeshraničních programů a činností spadajících pod tyto dvanástroje EU. Při koordinaci se vychází převážně z „mateřských“ předpisů, kterými jsouInterreg i Phare CBC řízeny: v případě iniciativy Interreg jsou to Předpisy Strukturálníchfondů a v případě iniciativy Phare CBC jsou to Předpisy iniciativy Phare5 a obecné Finančnípředpisy pro vnější pomoc6. Hlavní rozdíly můžeme shrnout následovně:

• Programy Interreg mají pevně zajištěné finanční příspěvky z fondů EU po celou dobutrvání programu, zatímco programům Phare CBC jsou (v nejlepším případě) pouzeoznámeny rámcové návrhy;

• Programy Interreg schvaluje Evropská komise pouze jednou na celé víceleté období (vsoučasné době je to 2000-06), zatímco programy Phare CBC vyžadují každoročníschvalování Komise;

• Individuální projekty iniciativy Interreg Evropská komise schvalovat nemusí , zatímcoprojekty Phare CBC jsou Komisi obvykle předkládány pro předběžné chválení /doporučení, s vyjímkou velmi malých projektů;

• Na projekty Interreg se nevztahují žádná omezení velikosti, ale projekty Phare musív současné době čerpat alespoň 2 miliony € (s výjimkou těch, které jsou financoványz fondů malých projektů v rámci programů Phare);

• Určité činnosti, na které se vztahuje iniciativa Phare CBC, mohou být použity jenv malých projektech (činnosti j až n – viz rámeček).

Příhraniční regiony a AEBR (Sdružení evropských příhraničních regionů) opakovaně žádajíEvropskou komisi, aby přehodnotila pravidla, která se týkají iniciativy Phare CBC a přiblížilatak Phare blíže k iniciativě Interreg. Nové předpisy Phare CBC z prosince 1998 udělalyv tomto směru první krok tím, že zavedly společné výbory pro spolupráci, společnéprogramové dokumenty a společné fondy malých projektů. Tyto změny ještě posílilaSměrnice Evropské komise pro Interreg III, která obsahuje oddíl pojednávající o koordinaciiniciativ Interreg a Phare CBC a ostatních externích programů pomoci. Rozdílné řídícísystémy iniciativ Interreg a Phare CBC však znesnadňují sjednocení obou stran při realizaciprogramů a projektů.

Ve snaze překonat některé tyto problémy přijala Evropská komise dne 27. října 2000 zprávupana Verheugena, komisaře odpovědného za rozšiřování, s názvem: Zpráva o Phare 2000 –Posílení příprav na členství. Tato zpráva ohlásila změny, které povedou k vývojipřeshraniční spolupráce Phare směrem k iniciativě Interreg. Změny vejdou v platnostv roce 2001. Zahrnují větší využití grantových návrhů, které se budou týkat projektůs náklady od 50 000 € do 2 milionů €. To omezí předběžné schvalovací požadavky Komisena individuální projekty a zruší omezení velikosti projektů. Zpráva také potvrdila dalšíexistenci společných fondů malých projektů, z kterých budou čerpat projekty s nákladymenšími než 50 000 €. Nová pravidla, která se týkají realizace programů a projektů včetně

5 Předpisy Rady 3906/896 Finanční předpisy Rady 21/12/1977, OJ L 356

PRŮVODCE LACE


grantových návrhů, jsou obsažena v dokumentu Evropské komise Praktický průvodce prosmluvní postupy Phare, Ispa & Sapard7.

Phare CREDO

Program Phare CREDO vznikl v roce 1996 s cílem povzbudit a podpořit přeshraničníspolupráci „východ-východ“, kam spadají příhraniční regiony a společenství mezijednotlivými zeměmi střední Evropy a mezi zeměmi střední Evropy a nově vzniklýminezávislými státy bývalého SSSR. K úkolům programu CREDO patřilo povzbuzovánídobrých sousedských vztahů a sociální stability v příhraničních regionech, podporapřeshraniční spolupráce, která by přispěla k rozvoji hospodářství a daného společenství, apomoc směřující k decentralizaci v zemích střední Evropy. Projekty vhodné pro tentoprogram zasahovaly do mnoha odvětví, jako je hospodářský rozvoj, sociálně-kulturníspolupráce, městské a regionální služby, lidské zdroje, životní prostředí a místní a regionálnívlády. Příjemci, kteří splňovali podmínky, byli rozděleni mezi veřejný a soukromý sektor anevýdělečné organizace.

Program CREDO rozšířil na mnoha hranicích prostor a možnosti pro přeshraniční spolupráci.Podpořil ryze přeshraniční projekty s partnery na obou stranách hranice. V mnohapříhraničních regionech byl ale také špatně vnímán vinou svých složitých a byrokratickýchstruktur a vedení, relativně nízkého celkového rozpočtu, prodlev v realizaci a nedostatkuprogramového přístupu podobného jako u iniciativ Interreg a Phare CBC. Proto se Evropskákomise rozhodla na hranicích mezi kandidátskými zeměmi zrušit program CREDO azahrnout tyto regiony do iniciativy Phare CBC (viz výše). V současné době (prosinec 2000)ale není jasné, jaké formy podpory programu Phare budou k dispozici pro přeshraničníspolupráci v dalších příhraničních regionech zemí přijímajících Phare, které nejsou doiniciativy Phare zahrnuty.

Tacis CBC

Program přeshraniční spolupráce Tacis byl zahájen v roce 1996 s cílem financovatpřeshraniční činnosti na západních hranicích zemí přijímajících Tacis, které sousedí sezeměmi EU a zeměmi střední Evropy, tj. západní příhraniční regiony Ruské federace,Běloruska, Ukrajiny a Moldávie. Program Tacis CBC se zaměřil na příhraniční sítě, např.vybavení hraničních přechodů, životní prostředí nebo přeshraniční spolupráce na místníúrovni. Sem spadají i Baltické malé projekty. Program z roku 1997 obsahuje Iniciativubudování regionálních kapacit, jejíž realizace byla svěřena AEBR (viz níže).

Tacis CBC je součástí širšího programu Tacis, který se zabývá zajišťováním pomocihospodářské transformace a obnovy v Nových nezávislých státech a v Mongolsku. Předpisyrady z roku 1999 podporují přeshraniční spolupráci mezi Novými nezávislými státy aEU/zeměmi střední Evropy a mezi Novými nezávislými státy navzájem. V předpisech seuvádí, že přeshraniční spolupráce by měla v první řadě sloužit k:• pomoci příhraničním regionům při překonávání konkrétních rozvojových problémů, které

pramení z jejich relativní izolace; 7 Dokument Praktický průvodce můžete nalézt na webových stránkách SCR Evropskékomise:http://europa.eu.int/comm/scr/tender/testing/practguide/annexes_en.htm

PRŮVODCE LACE


• podpoře propojování sítí na obou stranách hranic, např. vybavení hraničních přechodů;• zrychlení transformačních procesů partnerských států formou spolupráce s příhraničními

regiony v zemích EU nebo v zemích střední Evropy; a• omezení přeshraničních rizik a znečišťování životního prostředí.

Programu Tacis CBC chybí programový přístup a konkrétní regionální nebo další institučnídohody, které by se týkaly činnosti programu. Tacis CBC proto neodpovídá programůmInterreg (Oblast A) a Phare CBC. Ukázalo se, že je v současné době prakticky nemožnédosáhnout úspěšné koordinace mezi přeshraničními činnostmi, které spadají pod programTacis a další podpůrné nástroje EU.

CARDS a MEDA

V prosinci 2000 přijala EU nové předpisy8 , které se týkají pomoci zemím na západnímBalkáně (označované jako CARDS). Mezi tyto země patří Albánie, Bosna a Hercegovina,Chorvatsko, Federální republika Jugoslávie a bývalá jugoslávská republika Makedonie.CARDS bude inter alia podporovat „rozvoj užšího vztahu mezi přijímajícími zeměminavzájem, mezi nimi a Evropskou unií a mezi nimi a zeměmi, které kandidují na přijetí doEvropské unie, v souladu s dalšími nástroji pro přeshraniční, nadnárodní a meziregionálníspolupráci s nečlenskými zeměmi“.

Z toho vyplývá, že programy Phare CBC pro Albánii/Řecko a bývalou jugoslávskourepubliku Makedonie s Řeckem budou nahrazeny novými programy spadajícími pod CARDSa zároveň mohou být připraveny nové programy, např. pro Chorvatsko/Slovinsko,Chorvatsko/Maďarsko a Bulharsko/bývalou jugoslávskou republiku Makedonie. Formypřeshraničních programů CARDS a jejich koordinace s iniciativami Interreg a Phare CBCzatím nejsou známy.

EU také nedávno upravila předpisy, které se týkají programu MEDA (finanční a technickápomoc nečlenským zemím ve Středomoří). Přestože v programu MEDA existují možnostipodpory EU pro přeshraniční činnosti, nejsou zde žádná programová nebo instituční opatřenísrovnatelná s programy Interreg (Oblast A) nebo Phare CBC. Má-li se dosáhnout úspěšnékoordinace s programem Interreg na hranicích jako jsou Španělsko/Maroko,Gibraltar/Maroko, Řecko/Kypr nebo Řecko/Turecko, jsou taková opatření nezbytná.

LACE

Projekt LACE (Pomoc a spolupráce při tvorbě vazeb pro evropské příhraniční regiony) jeaktivita AEBR, která byla zahájena v roce 1990 spolu s iniciativou Interreg. Jeho cílem bylosledovat evropskou přeshraniční spolupráci. Projekt LACE-TAP (Technická pomoc apodpora přeshraniční spolupráce) pokrývá období realizace iniciativy Interreg IIA (1999-2001).

Od svého počátku je projekt LACE úzce spojen s činností iniciativy Interreg. Podporujepřeshraniční spolupráci a přeshraniční struktury v rámci EU a aktivně se zapojuje do procesuposilování tvorby sítí mezi příhraničními regiony. Dále podporuje předávání know-how azkušeností méně vyspělým příhraničním regionům. Projekt LACE-TAP je řízen sdružením

8 Předpisy Rady 2666/2000

PRŮVODCE LACE


AEBR a jeho náklady jsou hrazeny částečně granty EU a částečně AEBR a regionálnímipříspěvky.

V období let 1996-97 a 1999-2000 Evropská komise financovala podobné aktivity v zemíchstřední Evropy v rámci projektu LACE-Phare CBC, který řídí sdružení AEBR. Následujícíseznam shrnuje činnosti a služby projektů LACE-TAP a LACE-Phare CBC.

V dubnu 2000 Komise také pověřila sdružení AEBR realizací RCBI (Iniciativy budováníregionálních kapacit) v rámci programu Tacis CBC. RCBI zahrnuje západní příhraničníregiony Ruské federace, Běloruska, Ukrajiny a Moldávie. Iniciativa zajišťuje dlouhodobou akrátkodobou technickou podporu, hodnotící zprávy o příhraničních regionech, školícísemináře a studijní pobyty.

Hlavní činnosti projektů LACE

• Tvorba sítí mezi odborníky, kteří jsou zapojeni do přeshraniční spolupráce (Interreg a PhareCBC), umožňujících výměnu know-how a zkušeností.

• Webové stránky obsahující publikace LACE, profily příhraničních regionů, informace oprogramech a projektech.

• Pracovní setkání, semináře a konference organizované v příhraničních regionech zajišťujíideální prostor pro tvorbu sítí, stejně jako pro diskuse a rady ohledně postupů, realizačníchaspektů, programů a struktur přeshraniční spolupráce.

• Publikace vydávané jako výsledky výzkumu, kam patří technické dokumenty (např. prakticképrůvodce a příručky), informační letáky, barevné časopisy určené pro širší veřejnost (v rámciLACE-TAP) a informační bulletin LACE-Phare CBC.

• Poradenská činnost určená příhraničním regionům a Evropské komisi zahrnující odbornézprávy (např. Instituční aspekty přeshraniční spolupráce, diskusní příspěvek o budoucnostinámořní spolupráce, studie o řízení financí).

• Kanceláře LACE v 10ti příhraničních regionech EU v rámci LACE-TAP a 6 informačníchmíst v příhraničních regionech zemí střední Evropy byly zřízeny za účelem poskytovatinformace o programech a projektech, strategiích atd., šířit informace o praktickýchzkušenostech, pomáhat organizovat pracovní setkání/konference, zajišťovat překlady a pomáhatvytvářet sítě mezi příhraničními regiony.

• Vědecký technický výbor tvořený vědeckými pracovníky z univerzit a výzkumných ústavů,který zajišťuje odbornou stránku při řešení strategických a politických otázek a tvorbě publikací.

Více informací získáte na adrese: http://www.lace.aebr-ageg.de

PRŮVODCE LACE

A 5 Technické požadavky Strana 1

PŘEHLED:

Tato kapitola se zabývá technickými požadavky přeshraničních programů podporovanýchEvropskou unií, zejména těch, které jsou zařazeny pod iniciativy Interreg (Oblast A) a Phare CBC.Zabývá se: průběhem přeshraničních strategií; obsahem a strukturou přeshraničních programů;požadavky při hodnocení programů; ukazateli při monitorování a hodnocení.

HLAVNÍ BODY:

• Přeshraniční strategie a programy by se měly připravovat na základě přeshraničníhopartnerství a měly by obsahovat společnou strategii a jednotný program pro obě strany hranice.Program by měla provázet „Dohoda Interreg“ uzavřená mezi partnery.

• Program by měl obsahovat (strategické a operační) cíle, priority a opatření (založené natypech činností, které vyhovují odpovídajícím předpisům EU). Jedna směrnice se věnuje JPD(společným programovým dokumentům), které jsou vyžadovány u programů na hranicích meziEU a zeměmi střední Evropy a mezi zeměmi střední Evropy navzájem.

• Obecné požadavky hodnocení programů Strukturálních fondů EU, které se vztahují napřeshraniční programy (předběžné, průběžné a konečné hodnocení).

• Programy přeshraniční spolupráce by měly díky svým charakteristickým vlastnostemdodržovat zvláštní metody při monitorování a hodnocení:• předběžné hodnocení, včetně specifikace analýzy SWOT a komplementarity s hlavními

programy;• definování kvantitativních a kvalitativních ukazatelů (pro určení východisek a měření

výstupů, výsledků a dopadů);• zdroje informací.

LITERATURA:

• Směrnice Evropské komise týkající se iniciativy Interreg III: OJ 2000/C 143/08 (28. dubna2000)

• Směrnice Evropské komise týkající se iniciativy Phare CBC: 2760/98 (prosinec 1998)

• Evropská komise, Nové programové období 2000-06: Metodické pracovní listy (omonitorování a hodnocení) - http://onforagio.cec.eu.int/wbdoc/docoffic/working/sf2000_en.htm

KAPITOLA A 5: Technické požadavky

PRŮVODCE LACE


Přeshraniční strategie a programy

Postupem času se strategie přeshraničního rozvoje staly oblíbenými mechanismy řízeníhospodářského a sociálního rozvoje v příhraničních regionech. Takový strategický rámecpřináší budoucí „vizi“ a určuje cíle a priority rozvoje příhraničního regionu. Tento typ rámcenavíc počítá s plánovanou a integrovanou činností, nikoliv s jednorázovými anekoordinovanými kroky. Ucelené přeshraniční strategie zajišťují přirozený rozvojpovznesený nad každodenní problémy a tvoří vhodný rámec pro finanční programy.

Formulace strategie regionálního rozvoje jednotlivých regionů je důležitá, avšak ještědůležitější je společná příprava takové strategie v přeshraničním regionu. Tato potřebavyplývá z faktu, že v přeshraničním regionu jsou zastoupena odlišná státní území a je třebaminimalizovat „efekt hraniční závory“. Také je nutno mezi oběma stranami regionu zmenšitrozdíly v rozvoji a příjmech. Dříve se spolupráce mezi účastníky v přeshraničních regionechsoustředila zejména na otázky, které se týkaly fyzického plánování a možná částečně dalšíchvěcí. Dnes je zřejmé, že probíhá plodná výměna na širokém poli nejrůznějších otázek aproblémů, počínaje sociálně-kulturní spoluprací, přes otázky kolem životního prostředí akonče problémy hospodářského rozvoje. Důležité je, že formulace přeshraniční strategieumožňuje společně rozumět problémům a příležitostem a společně je rozvíjet.

Příprava společné strategie přeshraničního rozvoje dává oběma stranám hranic příležitostke spolupráci a společnému určování budoucnosti jejich přeshraničního regionu. Pomůže takékaždé straně pochopit tu druhou a posílí organizační, obchodní a další vazby, které jižexistují, k prospěchu všech zainteresovaných stran. Spolupráce a společná činnost vpřípravné fázi takové strategie navíc zajistí pevný základ pro nastupující společné aktivity přidefinování programu, jeho realizaci a monitorování, stejně jako pro vývoj dalších, čistěspolečných projektů ryze přeshraničního charakteru. Základní kroky v přípravě strategieukazuje diagram níže.

Mezi důležité předpoklady skutečného přeshraničního rozvoje a účinného řízenípřeshraničního programu patří navázání přeshraničního partnerství, které je podloženoformální dohodou. V případě programů Interreg/Interreg, Interreg/Phare CBC a PhareCBC/Phare CBC by se mělo jednat o široké přeshraniční partnerství, ve kterém by mělyfigurovat regionální a místní orgány a příslušné státní orgány. Složení a funkce takovýchpartnerství se budou lišit region od regionu, podle odlišností ve strukturách, pravomocích atradicích. Do partnerství by se také měly vhodným způsobem zapojit sociální partneři a dalšírelevantní orgány. Partnerství by se mělo rozvíjet od počátku, tj. od fáze vypracováníspolečné strategie až po realizaci jednotlivých operací.

Dobré příklady z praxe nám ukazují, že u „tradičních státních“ programů postačí běžnýprogramový dokument, ale v případě přeshraničních programů by měl být dokument doplněnsamostatnou dohodou, která by překonala rozdíly ve správních systémech obou stran hranic apodrobně by vyložila předpisy a směrnice EU. Mezi partnery přeshraničního partnerství bybylo vhodné uzavřít komplexní dohodu Interreg (nebo Intereg/Phare CBC nebo PhareCBC/Phare CBC), přestože to předpisy a směrnice EU nevyžadují. Tato dohoda by mělavzniknout současně s navrhovaným programem, aby se mohly vytvořit podmínky realizace,které by se blížily podmínkám tradičních státních programů.

Dohoda by měla definovat členství v monitorovacích a řídících výborech, vytvořit společnépostupy pro všechny podprogramy, určit orgán(y) pro řízení financí a měla by řešit otázky

PRŮVODCE LACE


finančních závazků mezi státními a regionálními/místními partnery. Měla by se také dotýkatotázek jako je spolufinancování a úloha stávajících přeshraničních struktur, jako jsoueuroregiony. Seznam hlavních bodů takové dohody ukazuje Tabulka A.5.1.

Pro každou státní hranici bude sestaven jednotný program (společný programový dokument vpřípadě programů Interreg/Phare CBC nebo for Phare CBC/ Phare CBC). Program musízahrnovat obě strany hranice a daný příhraniční region musí chápat jako „jednotný sociálně-ekonomický a geografický subjekt“. Každý takový program by měl podle pojetí danémsměrnicí Evropské komise pro Interreg IIIA, obsahovat podprogramy na regionální úrovni,které budou z hlediska řízení samostatné (tj. každý z nich bude mít vlastní řídící výbor arozhodovací pravomoc při výběru projektů). V oprávněných případech (např. velmi dlouhéhranice a dobře fungující spolupráce založená na dobře zavedených přeshraničníchstrukturách) směrnice počítá s tím, že bude sestaven jeden program pro jeden přeshraničníregion (např. na úrovni euroregionu).

PROCES PŘÍPRAVY STRATEGIE

SOUČASNÁSITUACE & SWOT

VIZE

CÍLE/PRIORITY

OPATŘENÍ/ PROJEKTY

MONITOROVÁNÍ &HODNOCENÍ

REALIZACE

PRŮVODCE LACE


Náplň a struktura přeshraničních programů

Přeshraniční programy by měly obsahovat systematický popis a rozbor. Popissoučasného stavu by se měl týkat přeshraničního regionu jako celku a měl by zahrnovat:

• Výčet rozdílů, rozporů a možností rozvoje;• Podrobný rozbor jednotlivých sektorů;• Popis z hlediska schopností konkurence a inovací, malých a středních podniků,

zaměstnanosti a trhu práce;• Popis stavu životního prostředí regionu;• Popis využívaných finančních zdrojů, hlavních výsledků operací z minulého

programového období a jejich hodnocení.

Popis stávající situace by měl být zakončen systematickou analýzou SWOT, která by mělahodnotit společně celý přeshraniční region. Analýza SWOT by měla věnovat zvláštnípozornost problémům (kam patří slabiny a hrozby), které jsou spjaty s hranicí, a společnýmpřeshraničním „potenciálům“ (kam patří silné stránky a příležitosti).

Přeshraniční strategie a programy by měly být spojeny s širší politikou regionálního rozvoje aměly by vystupovat jako rozšíření a doplněk hlavních tradičních programů, které v případěčlenských států EU spadají pod Strukturální fondy a v případě kandidátských zemí podiniciativu Phare a další předvstupní nástroje (ISPA, SAPARD). Rovněž je třeba brát v úvahuvýhledy evropského prostorového plánování.

Strategie dlouhodobé přeshraniční spolupráce by měla obsahovat představu o budoucípodobě přeshraničního regionu, popis strategických cílů a hlavních priorit a opatření prodosažení těchto cílů.

Z praktického hlediska je třeba, aby byly hlavní body analýzy SWOT (problémy apotenciály) spjaty s hlavními oblastmi činností, které mohou podporovat nástroje EU. Tímtozpůsobem mohou být určeny hlavní programové priority a opatření. To znázorňuje TabulkaA.5.2. Každá priorita a opatření se může dále rozvíjet z hlediska operačních cílů, cílovýchskupin, hledisek výběru projektů, očekávaných výsledků/ukazatelů a možných opatření.Tento případ ukazuje Tabulka A.5.3.

Priority by měly být početně omezeny (řekněme maximálně 5) a měly by obsahovat rámecopatření vlastní realizace. Následující příklad ukazuje, jak by mohly priority a opatřenívypadat. Vždy by měla být zmíněna koncepce všech opatření technické podpory nutných propřípravu, monitorování a hodnocení programu, pokud možno formou rozepsání priorit aopatření.

PRŮVODCE LACE


Příklad programové struktury (priority a opatření)

Priorita A: Vylepšení infrastruktur

- opatření 1: doprava- opatření 2: životní prostředí- opatření 3: veřejné služby

Priorita B: Podpora rozvoje podnikání a obchodní spolupráce- opatření 1: průmyslové parky, obchodní „inkubátory“- opatření 2: podpora malých a středních podniků, úvěrové plány

Priorita C: Zemědělský a venkovský rozvoj- opatření 1: venkovský rozvoj

Priorita D: Školení a zaměstnanost- opatření 1: odborná školení- opatření 2: zprostředkovatelství

Priorita E: Občanské akce (fondy malých projektů)

Priority a opatření realizace / technická podpora

Společné programové dokumenty (JPD)

Předpisy Phare CBC z roku 1998 a směrnice Interreg III vyžadují, aby byly pro regiony nahranicích mezi zeměmi EU a zeměmi střední Evropy a mezi zeměmi střední Evropynavzájem připraveny společné programové dokumenty. Tento dokument bude shodný s„jednotným programem“, který se vyžaduje u vnitřních hranic EU v rámci iniciativy Interreg.Z toho důvodu musí obsahovat „společné rozvojové strategie a priority“ danéhopřeshraničního regionu, který se musí chápat jako „jednotný ekonomický a geografickýsubjekt“.

Předpisy Phare CBC z roku 1998 a směrnice Interreg III přinášejí řadu zásad, které vedou kpřípravě JPD:

• Přípravu a monitorování realizace společného programu (JPD) bude zajišťovatpřeshraniční struktura - společný výbor pro spolupráci;

• Program bude v případě přeshraničního regionu chápaného jako „„jednotný sociálně-ekonomický a geografický subjekt“ obsahovat:- společnou rozvojovou strategii;- společné priority; a- společná opatření (bude-li to možné).

• Všechny činnosti, které budou při realizaci JPD použity, musí mít jasný dopad na druhoustranu hranice;

PRŮVODCE LACE


• Činnosti prováděné v rámci iniciativ Interreg a Phare CBC musí být zapojeny do širšíhorámce politiky regionálního rozvoje (zejm. státní rozvojové plány kandidátských zemínebo výhledy evropského prostorového plánování);

• Klíčovými body jsou partnerství a zapojení regionálních/místních činitelů -regionálních/místních orgánů a sociálních partnerů (přístup zdola nahoru);

• Je třeba zajistit koordinaci a komplementaritu s hlavními předvstupními programypomoci (Phare, ISPA, SAPARD) a Strukturálními fondy.

JPD bude schválen Společným koordinačním výborem (JCC) jako celek. Poté bude předloženEvropské komisi ke schválení. U programů Interreg a Phare CBC se bude při předkládání aschvalování uplatňovat jiný postup. Obecně bude nadále existovat základní rozdíl mezioběma nástroji. Zatímco u programů Phare CBC budou JPD hrát nadále pouze orientačníúlohu, v případě programů Interreg získají právní závaznost formou Programu iniciativySpolečenství (CIP).

U programů Interreg budou JPD/CIP předkládány Evropské komisi příslušnými členskýmistáty. Jakmile Komise program schválí, získá program samostatný příspěvek z Evropskéhofondu regionálního rozvoje. Komise také může po dohodě s příslušnými členskými zeměmipřidělit schválenému zprostředkujícímu orgánu celkovou dotaci pro celý program nebo jehočást. Každý program CIP bude provázet programový doplněk, který určuje plánovanáopatření pro realizaci priorit a který schvaluje monitorovací výbor daného CIP (tj. JCC).Tento doplněk musí být zaslán Evropské komisi nejdéle tři měsíce po rozhodnutí Komise oschválení CIP a je platný po celé období 2000-06 s tím, že může být přehodnocován aupravován podle Strukturálních fondů.

U programů Phare CBC bude JPD odeslán Evropské komisi koordinátorem Phare v danézemi a poté předán Řídícímu výboru Phare k projednání a diskusi. (V případě JPD, které setýkají hranic Phare CBC/Phare CBC, budou Komisi předkládat návrhy koordinátoři Phareobou zemí paralelně).

Programy JPD, které spadají pod Phare CBC, jsou vnější programy Evropské unieposkytující pomoc a vyžadují každoroční schvalování systémem finančních návrhů amemorand, které každá žadatelská země předkládá Evropské komisi. Proto se v případěgrantového systému Phare CBC vyžaduje každoroční schvalovací proces, zatímco uprogramů Interreg probíhá schvalovací řízení jednorázově pro celé sedmileté období.

PRŮVODCE LACE


Obecné požadavky hodnocení

Hodnocení programu je jeden ze základních požadavků Strukturálních fondů a dalšíchfinančních nástrojů EU. Hodnocení je nejpřínosnější, tvoří-li pevnou součást každodenníhořízení programu a/nebo projektu. Obecně můžeme rozlišit tři druhy hodnocení:

Předběžné (ex ante) hodnocení se provádí před zahájením programu a hodnotí se vhodnostprogramu a v něm navrhovaných činností. Konkrétněji posuzuje kvalitu strategie a cílů,vnitřní a vnější souvislosti programu a plánovaných opatření. Také určuje alokaci finančníchprostředků, definuje cíle a ukazatele, výsledky a dopady.

Průběžná hodnocení, která se provádějí během realizace, zjišťují, zda program a jehočinnosti probíhají podle časového harmonogramu a zda budou plánované výstupy nebo cíledosaženy v určeném čase. Takové hodnotící studie označujeme jako mezidobé nebostřednědobé hodnocení. Během této fáze mohou být navrhovány korigující činnosti.

Konečné (ex post) hodnocení se provádí po dokončení programu a posuzuje celkové ikonkrétní dopady programu a v něm zahrnutých činností na cílové skupiny. Konečnéhodnocení by mělo srovnat dosažené výsledky s původními (ex ante) cíli a mělo by posoudita vyšetřit, proč došlo k nesrovnalostem.

Výstup hodnocení by měl poskytnout vstupy pro plánování další fáze programu nebo projektu.Může vést k novému určení činností nebo jejich modifikacím anebo k výběru nových cílovýchskupin nebo činností.

Hodnocení programů přeshraniční spolupráce

Programy Interreg mají povinnost provádět hodnocení na základě předpisů Strukturálníchfondů. Evropská komise připravila pro všechny typy programů v novém programovémobdobí 2000-20061 obecné metodické doporučení, které pojednává o předběžném hodnocenía ukazatelích pro monitorování a hodnocení. Obecné doporučení, které se týká Strukturálníchfondů, však není dostačující a plně přijatelné pro programy přeshraniční spolupráce.

Potřeba existence vlastní metody hodnocení programů přeshraniční spolupráce (Oblast Ainiciativy Interreg a podobné programy jiných finančních nástrojů, zvláště Phare CBC)pramení ze specifik těchto programů. Jedná se zejména o tato:• dvojitost cílů, které se týkají jak „regionálního rozvoje“, tak „přeshraniční spolupráce

a regionální integrace“;• nadnárodnostní charakter institučních systémů, které jsou zapojeny do příprav a řízení

realizace těchto programů;• rozdíly v dostupnosti informací, které na mnoha hranicích stále přetrvávají;• a v případě vnějších hranic EU rozdíly v předpisech, které se na každou stranu hranice

vztahují. Např. na straně EU předpisy vyplývající z iniciativy Interreg a na druhéstraně vyplývající z programů Phare/Tacis CBC.

1 Nové programové období 2000-2006: metodické pracovní listy. Číslo 2: Předběžné hodnocení zásahů 2000-2006 Cíle1, 2 a 3. Číslo 3: Ukazatele pro monitorování a hodnocení: Orientační metodologie.

PRŮVODCE LACE


Evropská komise tato specifika hodnocení programů přeshraniční spolupráce rozpoznala avydala konkrétní směrnici pro hodnocení programů Interreg IIIA2 jako doplněk obecnéhometodického doporučení, které se zabývá hodnocením programů Strukturálních fondů.

Předběžné (ex ante) hodnocení

Pokud má předběžné hodnocení splňovat „standardní“ požadavky Evropské komise, mělo bypostihovat následující aspekty:

• Poučení z minulých zkušeností, kam patří hodnotící studie předchozích programů.

• Kontext daného zásahu,• který se dotýká obou rozměrů přeshraničních programů: regionální rozvoj a

přeshraniční regionální integrace; a• na základě společné přeshraniční analýzy SWOT, která rozpoznává problémy

spojené s hranicí (tj. problémy způsobené „efektem hraniční závory“ nebo relativnímperiferním charakterem regionu) a společný potenciál rozvoje.

• Základní a celková konzistence dané strategie, kde se hodnotí relevance, vnitřníkonzistence a zejm. komplementarita se souvisejícími hlavními programy a politikami.

• Určování cílů (kterého lze u programů přeshraniční spolupráce dosáhnout obtížněji než uhlavních programů Strukturálních fondů, zejména kvůli přechodné povaze mnohacílů/dopadů - tato omezení lze vyřešit tím, že se vytvoří systém konkrétních ukazatelůInterreg/CBC a použije se smíšený balík kvantitativních a kvalitativních metod pro celouoblast hodnocení - lépe než se spoléhat na samostatné ukazatele).

• Hodnocení očekávaného dopadu3 (který nelze v mnoha případech vhodným způsobemzměřit ve smyslu „konečného dopadu“ (např. hrubý domácí produkt nebo pracovnímísta), jako je to možné u hlavních programů - má-li být zachycen dopad danéhoprogramu, včetně přechodných dopadů a kvalitativních prvků, musí být určenakomplexnější a jemnější sada „soustava měr“)

• Systém realizace, tj. hodnocení naplnění požadavků plynoucích z předpisů a směrnic EU,např. přeshraniční partnerství v době přípravy programu, společné struktury pro řízeníjeho realizace, společný rámec monitorování a hodnocení.

Ukazatelé

Při předběžném hodnocení by měly být určeny ukazatelé, které slouží při sledování vývojerealizace daného programu a které mohou ve střední a konečné fázi pomoci určitprogramové:• Výstupy (např. vyškolení lidé, podniky, na které se vztahují opatření programu);• Výsledky (např. zvýšená kvalifikace, zvýšená obchodní aktivita); 2 Předběžné hodnocení a ukazatelé pro Interreg (Oblast A):http://onforagio.cec.eu.int/wbdoc/docoffic/working/sf2000_en.htm3 Měla by se také vzít v úvahu komplementarita a proporcionalita. Pokud je program přeshraniční spoluprácemnohem menší než hlavní regionální rozvojový program stejného regionu, není tento aspekt předběžnéhohodnocení tak důležitý.

PRŮVODCE LACE


• Dopady (např. snížení nezaměstnanosti / zvýšení zaměstnanosti).

Ukazatelé dosažených cílů tvoří základ monitorování a hodnocení programu. Ukazatelé byměly sledovat strukturu programu a jeho „zásahovou logiku“, tj. měly by odpovídat odlišnýmúrovním:• Úroveň opatření (operační cíle);• Úroveň priorit (konkrétní cíle);• Programová úroveň (globální cíle).

Tabulka A.5.4 ukazuje, jak mohou být ukazatelé vystavěny, aby odpovídaly zásahové logiceprogramu.

U každého ukazatele by mělo být možné určit jeho hodnotu ještě před začátkem realizaceprogramu, tj. určit jeho základní (výchozí) hodnotu a jeho následně dosaženou hodnotu (cožumožní změřit výsledky nebo dopady).

Určování a používání ukazatelů by nemělo představovat žádný „mechanický“ úkon. Měly byse používat tak, aby poskytovaly dostatečně jednoznačný a smysluplný obraz stavupřeshraničního regionu před, v průběhu a po realizaci programu. Např. v případěnavržených/vybraných ukazatelů dopadu by bylo vhodné v předběžné fázi zjistit, jestli jejichvýchozí hodnoty odpovídají reálnému obrazu příhraničního regionu, tj. ověřit kontext zásahu,a potom mohou být použity jako ukazatelé kontextu/dopadu. U programů Interreg (OblastA) a jim podobných, které mají určitá specifika, je vhodné použít ukazatele kontextu/dopadujak pro:• výchozí hodnotu sociálně-ekonomické integrace (např. dojíždějící pracující, podniky

obchodující na druhé straně hranice), tak pro• výchozí hodnotu přeshraniční spolupráce (např. stávající přeshraniční kontakty, fóra,

struktury)a následně měřit dopad z hlediska oživení přeshraničního trhu práce, zvýšení obchodníaktivity a zintenzivnění instituční spolupráce.

Tabulka A.5.5 slouží jako příklad konkrétních ukazatelů pro Interreg/CBC, které mohou býtvyužity při měření programového kontextu a dopadů.

Neexistuje jednotná sada ukazatelů, které by se měly používat pro všechny programypřeshraniční spolupráce v Evropě. Projektanti a řídící pracovníci každého programu by měliv kontextu jednotlivých přeshraničních regionů a podle typů činností daného programuvybrat nejvhodnější ukazatele. Je třeba vybrat jak kvantitativní, tak kvalitativní ukazatele.Tabulka A.5.6 přináší příklad ukazatelů Interreg/CBC pro každou oblast činností (předmětpriorit), které jsou určené ve směrnici pro programy Interreg IIIA. Kromě ukazatelůspecifikovaných pro Interreg/CBC mohou projektanti a řídící pracovníci použít další„standardní“ ukazatele, které navrhla Evropská komise pro hlavní programy Strukturálníchfondů (viz výše).

Zdroje informací

Obecnou vlastností ukazatelů pro Interreg/CBC (jako jsou ty uvedené v příkladech této kapitoly)je, že vyžadují zvláštní sběr informací, např. formou průzkumů. Může existovat několikvýjimek v případech, kdy mohou být použity obecné statistické zdroje (např. přeshraniční

PRŮVODCE LACE


dojíždění pracujících), ale není příliš pravděpodobné, že budou dostatečně aktuální a podrobné,jak to vyžadují jednotlivé etapy Interreg4.

Pro některé typy činností (např. jednorázové fyzické činnosti jako je výstavba chybějícího spojemezi sítěmi infrastruktur) a některé další kvalitativní ukazatele (např. podpis přeshraničníchdohod) nemusí být sběr dat tak důležitý. Informace pro takého činnosti běžně pocházejí zprogramových zápisů a monitorovacích zpráv. U jiných aspektů, jako jsou aspekty názorové,může být sběr informací mnohem důležitější. Protože má-li být měření výsledků/dopadůpřeshraničních programových zásahů smysluplné a hodnověrné, musí se jakéhokoli„pozorování“ přeshraničních názorů provádět s vysokou kvalitou a zkušeností.

Získávání informací z informačních zdrojů je spojeno s velkými překážkami a vážnýmidůsledky. Platí následující:• základem je metoda výběru, která by měla zaměřit na co nejnižší počet ukazatelů a jejich

maximální relevanci;• ukazatelé se měly spojit podle cílové skupiny, aby se zjednodušil sběr dat (např.

obchody mohou dostat otázky, které se týkají několika měření/ukazatelů);• sběr speciálních dat na přeshraničním základě by měl být připraven formou

standardizovaných a lehce opakovatelných průzkumů nebo skupin respondentů;• od počátky by se měly brát v úvahu důsledky sběru informací na rozpočet programu,

který by měl obsahovat odpovídající finanční pokrytí.

LACE1573

4 Měla by však snaha zavést a používat dva systémy a zdroje informací pro stejnou skupinu ukazatelů (např.počet návštěvníků v opatřeních týkajících se turistického ruchu) i v případě vnějších hranic. Programy Interreg aPhare CBC by měly podporovat přizpůsobení zdrojů informací potřebám přeshraničního monitorování ahodnocení

PRŮVODCE LACE


Tabulka A.5.1: Seznam hlavních bodů dohody typu Interreg (hraniceInterreg/Interreg, Interreg/Phare-CBC, Phare-CBC/Phare-CBC)

Oblast Aspekty/otázky, které by měla dohoda definovat✔✔✔✔

Obecně • Smluvní partneři• Geografická oblast• Předmět a trvání• Zapojení sociálních partnerů a nevládních organizací• „řídící orgán“/“realizační kancelář“• „platební orgán“/“platební kancelář“

Obecná kritéria projektů • Strategické cíle• Konkrétní programová kritéria projektu

- přeshraniční charakter a dopad- princip partnerství- tvorba kapacit- celkové finanční zajištění obou stran hranic

• Vhodné činnosti• Vhodní žadatelé• Podmínky pro „úspěšnou realizaci“ (závěrečná

zpráva, kritéria a postup pro schválení projektu)• Vhodné náklady• Typ dotace a pravidla spolufinancování (max.

příspěvek od EU a z jiných zdrojů)• Strategie odchodu a udržitelnost

Struktury • Monitorovací výbor programu- Složení- Rozhodovací postupy

• Společný technický sekretariát programu- Odpovědnosti

• Řídící výbor (pro každý podprogram)- Složení- Odpovědnosti- Rozhodovací postupy

• Rada (pro každý podprogram)- Složení- Odpovědnosti- Rozhodovací postupy

• Společný technický sekretariát (pro každýpodprogram)

- Složení- Odpovědnosti

PRŮVODCE LACE


Technické řízení • Jasně daný postup žádání- Přijetí a zpracování žádostí o grant (např.

role sekretariátu)- Přihlášky- Časový harmonogram

• Postup hodnocení a schvalování- Orgány odpovědné za různé kroky

hodnocení / schvalování- Kritéria výběru

• Postup monitorování a hodnocení- Orgán / orgány odpovědné za monitorování /

hodnocení- Postupy tvorby zpráv (zprávy o postupu

prací a výroční zprávy)- Zpětná vazba výsledků hodnocení na

plánovací proces• Zamýšlená informační a propagační opatření (např.

informace pro potencionální příjemce, profesionálníorganizace a širší veřejnost)

Řízení financí • Orgán odpovědný za řízení financí• Principy možného přerozdělení dotací mezi

podprogramy• Přidělení konkrétních funkcí řízení financí (např.

podřízenému orgánu nebo bance)

Finanční administrativa • Společný bankovní účet• Účetnictví• Využití úroků na bankovním účtu EU

Finanční závazky • Smluvní podmínky s partnery projektu• Platební postupy

Revize • Účetní a revizní postupy• Proplácení

PRŮVODCE LACE


Tabulka A.5.2: Znázornění hodnocení, jak možné oblastí činnosti5 přispívají k problémům/potenciálům

Roz

voj měs

t,ve

nkov

a a

pobř

eží

Roz

voj p

odni

ků&

mal

ých

astře

dníc

hpo

dniků

Trh

prác

e &

soci

ální

začl

eněn

í

Výzk

um,

tech

nolo

gie,

kultu

ra &

zdra

votn

ictv

í

Živo

tní p

rostře

dí&

ene

rget

ika

Dop

rava

&te

leko

mun

ikac

e

Práv

ní a

spr

ávní

spol

uprá

ce

Spol

uprá

ce m

ezi

obča

ny &

inst

ituce

mi

Tech

nick

ápo

dpor

a

Problémy

Problém č. 1

Problém č. 2

Problém č. 3

Problém č. …

Potenciál

Potenciál č. 1

Potenciál č. 2

Potenciál č. 3

Potenciál č. …

5 Prioritní tematické okruhy iniciativy Interreg IIIA

oblastičinnosti:

hlavníbodySWOT:

✓V

✓V

✓V

✓V

✓V

✓V

✓V

mm

: velký vliv : menší vlivm✓V

PRŮVODCE LACE


Tabulka A.5.3: Programová „matice“

Priority 1. Prostorovástruktura

2. Ekonomie,technologiea inovace

3. Prostředí,příroda,krajina

4. Trh práce 5. Sociálně-kulturníintegrace

6. Technickápodpora

Opatření Rozvojovéplánování

InfrastrukturaDopravaPrůmyslovéoblasti

Spoluprácemalých astředníchpodniků

Turistický ruchVolný čas vč.sítí

Životníprostředí,příroda akrajina

Zemědělství

Přeshraniční rozvojtrhů práce

Sítě

Posílení sociálně-kulturních sítí

Ochranakulturního aturistickéhodědictví

Studie

Řízeníprogramu

Cíle

Realizačníorganizace

Cílové skupiny

Kritériavýběruprojektu

Výsledky /Ukazatelé

PRŮVODCE LACE


Tabulka A.5.4: Ukazatelé a zásahová logika programu

Příklady ukazatelů„Zásahová logika“Hlavní programy specifické pro Interreg/CBC (1) specifické pro Interreg/CBC (2)

Programováúroveň Globální cíle Dopady

Sníženínezaměstnanostiv cílových skupinách

Zvýšení počtu dojíždějících přeshranice / nábor na druhé straněhranice

Zvýšení míry zaměstnanostiv cílové skupině

Úroveň prioritKonkrétní cíle Výsledky

Zlepšenípráceschopnosticílových skupin pomocíškolení

Zlepšení přeshraničnípráceschopnosti pomocí dvojíkvalifikace (procento lidí s dvojíkvalifikací)

Zvýšení počtu pracovních místv turistickém ruchu, včetně pracívykonávaných cílovýmiskupinami

Úroveňopatření

Operační cíle Výstupy Finanční zajištěníškolení danýchcílových skupin

Počet lidí s dvojí kvalifikací Zvýšení počtu turistů

Projektováúroveň

Programovéoperace

Školící projekty Přeshraniční školící projekty Projekt na podporu přeshraničníturistiky

PRŮVODCE LACE


Tabulka A.5.5: Příklady ukazatelů kontextu / dopadu specifické pro Interreg/CBC

Typ ukazatele Definice Měření

1. INSTITUČNÍ SITUACE1.1 Stupeň spolupráce v oblasti

„základních“ veřejných služebStyky / spolupráce mezi organizacemi, kteréjsou odpovědné za pohotovostní služby,ochranu životního prostředí, nemocnice,využívání přírodních zdrojů apod.

% organizací s:• neformálními styky;• ad hoc fóry;• dohodami o spolupráci (např. mezi hasiči)• formálními přeshraničními strukturami

1.2 Stupeň spolupráce v jiných oblastech Styky / spolupráce mezi sociálně-ekonomickými organizacemi (např.obchodními komorami, školícímiagenturami, univerzitami apod.)

% organizací s:• neformálními styky;• ad hoc fóry;• dohodami o spolupráci;• formálními přeshraničními strukturami

2. FYZICKÁ SITUACE (Infrastruktura a veřejné služby)2.1 Propojení sítí:

• Dopravní sítě (silnice, železnice)• Sítě veřejných služeb• Telekomunikační sítě• Energetické sítě

Odstranění chybějících propojení(nebo integrace sítí)

Dokončení a zprovoznění chybějících propojení

2.2 Přeshraniční veřejná doprava Přeshraniční služby pro cestujícíCena / frekvence přepravy cestujících

Dostupnost přeshraničních služeb pro cestujícíCena / frekvence

2.3 Přeshraniční poštovní služby Cena / rychlost poštovní služby mezisousedními regiony

Cena / rychlost

2.4 Přeshraniční telekomunikace Cena za telekomunikační služby mezisousedními regiony

Cena

PRŮVODCE LACE


3. SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ SITUACEObyvatelé na jedné straně hranic rozumějí /používají jazyk druhé strany

% populace hovořící jazykem druhé strany% populace sleduje média druhé strany: rádio, TV,tisk

3.1 Přeshraniční spřízněnost / aktivitaobčanů

Obyvatelé z jedné strany hranic navštěvujípřátele, kulturní zařízení/akce, nakupují atd.na druhé straně

% populace a frekvence

3.2 Přeshraniční obchodní aktivita Podniky na jedné straně hranics obchodními zájmy na druhé straně

% s kontakty na druhé straně *% prodávající významnou část (např. % obratu)svého zboží/služeb druhé straně *

3.3 Aktivita přeshraničního trhu práce Pracovníci zapojení do přeshraničníchaktivit

% pracujících na druhé straně *% s dvojí kvalifikací

3.4 Aktivita přeshraničního vzdělávání Studenti zapojení do přeshraničních aktivit % studujících na druhé straně *% studující pro získání druhé kvalifikace

PRŮVODCE LACE


Tabulka A.5.6: Příklady ukazatelů výstupu / dopadu specifické pro Interreg/CBC

Čís. VýstupVýsledek

Typ ukazatele Definice Měření* / Vlastnosti Zdrojinformací

1. Podpora rozvoje měst, venkova a pobřeží

1.1a Výstup Plánovací systémy Společné plánování propříhraniční regiony (nebokonkrétně pro městské /venkovské / pobřežní oblasti)

Zavedení spolupráce meziplánovacími odbory:• plánovací fóra (QL)• společné pracovní skupiny (QL)• společné studie (QL/QT)• společné plánovací směrnice

nebo plány (QL)

1

1.1b Výsledek Intenzita a kvalita rozvoje měst,venkova a pobřeží

Vyrovnaný rozvoj příhraniční(ch)oblasti(í)

Dosažení vyrovnaného rozvojez hlediska např. staveb (QT),zvýšení pracovních příležitostí(QT), kvalita životního prostředí(QL) atd.

2,3

2. Rozvoj podnikání, malých a středních podniků, turistického ruchu a iniciativ zaměstnanosti

2.1a Výstup Přeshraniční sítě malých astředních podniků

Styky / Spolupráce s malými astředními podniky

Počet malých a středních podnikůzapojených do přeshraničníchprojektů (QT)

1

2.1b Výsledek Přeshraniční sítě malých astředních podniků

Malé a střední podniky zapojenédo přeshraniční spolupráce

Zvýšení podílu malých a středníchpodniků, které mají:• dohody o spolupráci (QT)• joint venture (QT)

3

2.2a Výstup Marketing kvalitní turistiky Společná marketingová strategie amarketingové aktivity

• Struktury pro spolupráci mezituristickými kancelářemi (QL)

• Společné informační služby

1

PRŮVODCE LACE


(QL)• Společné propagační akce(QL)

2.2b Výsledek Marketing kvalitní turistiky Počet turistů Zvýšení počtu turistů:• kvalitní turistiky (QT)• u návštěvníků, kteří pobývají na

obou stranách hranic (QT)

2,3

3. Integrace trhu práce a podpora sociálního začlenění

3.1a Výstup Služby trhu práce Společné služby zprostředkovánípráce (např. EURES) nebopropojení zprostředkovatelskýchslužeb

Zřízení společných služebzprostředkování práce (pracovníagentury, databáze volných míst &možnosti školení)

1

3.1b Výsledek Činnost trhu práce Lidé dojíždějící za prací neboškolením

Zvýšení:• počtu (nebo procenta) osob

školících se na straně hranic• počtu (nebo procenta)

přeshraničních pracovních míst

2, 3

3.2a Výstup Územní smlouvy ozaměstnanosti

Přeshraniční územní smlouvy ozaměstnanosti

Vytvoření a provádění územníchsmluv o zaměstnanosti (QL)

1

3.3b Výsledek Projekty/iniciativy rozvojezaměstnanosti

Projekty/iniciativy rozvojepřeshraniční zaměstnanosti(zaměřené na přeshraničníintegraci trhu práce)

Počet (a kvalita a relevancevzhledem k cílům) přeshraničníchprojektů / iniciativ pro rozvojzaměstnanosti (QT & QL)

1

4. Spolupráce v oblastech RTD, kursů, kultury a zdravotnictví

4.1a Výstup Spolupráce mezi organizacemi Spolupráce mezi výzkumnýmicentry a podniky z obou stranhranice v RTD

• zřízení struktur pro přeshraničníspolupráci (např. sítě, fóra)(QL)

1

4.1b Výsledek Projekty RTD Rozvoj přeshraničních projektůRTD výzkumnými centry a

Zvýšení:• počtu přeshraničních projektů

3

PRŮVODCE LACE


podniky z obou stran hranice RTD (QT)• zvýšení kvality přeshraničních

projektů RTD (QL)• počet organizací zapojených do

přeshraničních projektů RTD(QT)

4.2a Výstup Kulturní akce Přeshraniční kulturní akce(festivaly, výstavy)

• počet pořádaných akcí (QT)• počet účastníků (QT)

1

4.2b Výsledek Kulturní činnost Obyvatelé zapojení do kulturníčinností (ne pouze projektyInterreg) na druhé straně hranice

Zvýšení počtu (nebo procenta)obyvatel zapojených do kulturníchčinností na druhé straně hranice(QT)

3

5. Ochrana životního prostředí a obnovitelné formy energie

9.1a Výstup Systémy tísňového volání Zavedení přeshraničních systémůtísňového volání (např.v přímořských oblastech, ústí řek,v lese)

• dohoda o spolupráci sorganizacemi ochrany životníhoprostředí atd., které reagují natísňová volání (QL)

• instalace síťovýchmonitorovacích stanic (QL)

1

9.1b Výsledek Systémy tísňového volání Případy nouze Omezení:• počtu případů nouze (QT, QL)• ztráty na životech a materiální

škody způsobené případy nouze(QT, QL)

2, 3

9.2a Výstup Úprava vody Instalace úpraven vody Dokončení a provoz úpraven (QL) 19.2b Výsledek Znečištění řek Přítomnost znečištění

v přehraniční/ch řece/káchProcento snížení znečištění říčnívody (QT)

3

6. Základní infrastruktura přeshraničního zájmu

6.1a Výstup Železniční infrastruktura Vybudování chybějících Dokončení a provoz chybějících 1

PRŮVODCE LACE


přeshraničních tratí meziželezničními sítěmi

tratí (QL)

6.1b Výsledek Získaná úspora času a pohodlí Doba přepravy mezi většímiměsty obou stran hranice apohodlí cestování

Snížení doby přepravy (QT) azvýšení pohodlí cestování (QL)

3

6.2a Výstup Správa veřejné dopravy Spolupráce organizací, kteréodpovídají za veřejnou dopravupřeshraničních dopravních služeb(autobusy, železnice)

• studie proveditelnosti (QL, QT)• společná příprava

koordinovaných jízdních řádů(QT)

1

6.2b Výsledek Služby veřejné dopravy Přeshraniční služby veřejnédopravy

Zavedení a provoz přeshraničníchslužeb veřejné dopravy (QL)

1

7. Právní a administrativní spolupráce

7.1a Výstup Překážky jednotného trhu (např.které ovlivňují přeshraničníspotřebitele)

Přípravné práce (pilotní projekty,studie) pro řešení problémů, kterése týkají přeshraničníchspotřebitelů

• spolupráce (např. zřízenípracovních skupin) (QL, QT)

• dokončení studií a pilotníchprojektů (QL, QT)

• společné/dvojjazyčné publikaceo právech spotřebitele (QL, QT)

1

7.1b Výsledek Překážky jednotného trhu (např.které ovlivňují přeshraničníspotřebitele)

Uvědomění spotřebitelů astížnosti

• zvýšení uvědomění o právechspotřebitele (QL, QT)

• pokles stížností spotřebitelů(QT)

3

2,3

8. Spolupráce mezi občany a institucemi

8.1a Výstup Spolupráce mezi občany a(soukromými, dobrovolnými)organizacemi

Styky / spolupráce meziobčanskými organizacemi, např.mládežnické skupiny, skupiny zaobčanská práva, spotřebitelskéorganizace

Počet osob a organizací zapojenýchdo přeshraničních projektů (QT)

1

PRŮVODCE LACE


8.1b Výsledek Spolupráce mezi občany a(soukromými, dobrovolnými)organizacemi

Vzájemná znalost a porozuměníhistorie, tradic atd.

• hlubší vzájemná znalosthistorie, tradic atd. (QL, QT)

• hlubší vzájemné porozumění(QL)

3

8.2a Výstup Znalost sousedního jazyka Jazykové kursy Počet účastníků jazykových kurzů(QT)

1

8.2b Výsledek Znalost sousedního jazyka Využití sousedního jazyka Zvýšení podílu (určité části)populace s dobrou znalostísousedního jazyka (QT)

3

9. Technická podpora

9.1a Výstup Studie proveditelnosti /přípravné studie

Přeshraniční studie Počet a kvalita vypracovanýchstudií (QT,QL)

9.1b Výsledek Přeshraniční projekty Nové návrhy přeshraničníchprojektů

• zvýšení počtu ryzepřeshraničních projektů (srovnocenností přeshraničníchpartnerů)

• zlepšení kvality překládanýchgrantových projektů (QL) amíra úspěšnosti (QT)

1,3

9.2a Výstup Přeshraniční programovéstruktury

Tvorba struktur programůpřeshraniční spolupráce

Zřízení a provoz přeshraničníchprogramových struktur(QL)

1

9.2b Výsledek Přeshraniční programovéstruktury

Společné přeshraniční řízeníprogramu

Úspěšnost ryze společného řízeníprogramu (společná rozhodnutíobou stran pracujících dohromadyve všech fázích řídícího procesu)(QL)

1,3

* nebo potvrzení o plnění cílů v případě kvalitativních ukazatelůQL: kvalitativní QT: kvantitativní1: programové zápisy/monitorovací zprávy 2: statistické zdroje 3: průzkum / studie

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci

B 1 Etapy spolupráce a vhodné struktury2

KAPITOLA B 1: Etapy spolupráce a vhodné struktury

Přehled:V této kapitole jsou pojednány vhodné struktury (euroregiony, pracovní sdružení, atd.) přeshraniční spolupráce,jejich rozvoj a stav spolupráce. V souvislosti s rozvojem bude diskutována spolupráce orientovaná najednorázové případy, jakož i spolupráce zaměřená na rozvoj a strategii. V souvislosti s etapami rozvoje budepojednáno počáteční stadium vypracování přeshraničních analýz, koncepcí a strategií a dále pokročilé stadiumřízení a realizace přeshraničních programů a projektů.

Hlavní body:

- Jednorázové aktivity a iniciativy jednotlivých osob nebo skupin osob jsou na počátku jakéhokoliv typupřeshraniční spolupráce. Z nich se vyvíjí euroregiony a pracovní sdružení.

- Přeshraniční analýzy, rozvojově a strategicky orientovaná spolupráce jsou zapotřebí pro využitíendogenního potenciálu příhraničních regionů.

- Pravidelné kontakty se sousedícím příhraničním regionem jsou významným krokem ke spolupráci. V řaděpřípadů dochází k vytvoření přeshraničních informačních sítí a podobných kontaktních mechanismů. Jsou-lipřeshraniční struktury zapotřebí, mají tendenci býti nejprve „lehčí“ a „nezávaznější“.

- Vývoj přeshraničních koncepcí a strategií znamená spolupráci mezi partnery na obou stranách hranice odsamého počátku. Partneři společně vypracují sociálně ekonomickou analýzu přeshraničního regionu aspolečně stanoví strategické cíle pro budoucí společný rozvoj, jakož i hlavní akce. Přeshraniční struktury, jakojednatelství a trvalé pracovní výbory, jsou důležité k tomu, aby zajistily kontinuitu a podporu tohotostrategického procesu.

- Vlastní rozvoj a provádění programu jsou nejvíce rozvinutými etapami přeshraniční spolupráce. Vyžadujístruktury s technickými / administrativními a finančními, ale také politickými rozhodovací mechanismy. Ktomu, aby byla vytvořena vhodná struktura - např. pro realizaci programu v rámci INTERREG nebo iniciativyPhare CBC ze strany EU - musí být úspěšně zvládnuto množství praktických problémů.

- Hlavní zásady rozvoje příslušných struktur vycházejí ze zkušeností s dlouholetou přeshraniční spoluprací vEvropě:- Přeshraniční struktury by měly být vytvářeny pouze k tomu, aby odpovídaly požadavku na prohloubení a

rozšíření činností v rámci spolupráce. Neměly by být prvním krokem přeshraniční spolupráce;- U přeshraničních struktur s rozhodovacími pravomocemi by měla existovat parita mezi partnery z obou

stran hranice (nezávisle na ploše, počtu obyvatel);- Rozdíly ve strukturách a kompetencích představují v celé Evropě pro přeshraniční struktury nejčastější

překážky. Proto je nutno hledat specifická regionální a praktická řešení pro každou přeshraniční situaci;- Přeshraniční struktury nejsou novou přeshraniční správní úrovní. Jsou přeshraničním středobodem a

kontaktním místem k posílení efektivity přeshraniční spolupráce mezi místními / regionálními a národnímiinstitucemi na každé straně hranice.



Zdroje:- Kapitola A.1: Důvody přeshraniční spolupráce- Kapitola A.3: Právní nástroje usnadňující přeshraniční spolupráci.- Evropská charta pro příhraniční a přeshraniční regiony, AGEG (Ohledně bližších informací kontaktujte

prosím sekretariát LACE, AGEG: tel. +49-2562-702-32/22/36, fax: +49-2562-1639).- Gabbe, Jens: EUREGIO-přeshraniční spolupráce a základna. U příležitosti sympozia k přeshraniční

spolupráci v Evropě, jednání expertů 3./4. prosinec 1986, Straßburg, 1986.

- Gabbe, J./Martinos, H., a další: Institucionální aspekty přeshraniční spolupráce, Gronau, březen 1999.

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci___________________________________________________________________


Od jednorázových aktivit kdlouhodobé strategické spolupráci

Politická, kulturní a sociální rozmanitostvedla v Evropě ke vzniku širokéhospektra správních a právních systémů,struktur, zákonů a jurisdikcí.Různorodost systémů a struktur můžečinit každodenní přeshraničníspolupráci velmi obtížnou. Tato situacemusí být překonána a příhraniční apřeshraniční regiony mohou působitjako mosty nebo kontaktní místa mezinárodními státy s jejich strukturálnímizvláštnostmi. Regiony, které jsou tímnejvíce dotčeny, mají nejen přímézkušenosti s těmito problémy, nýbržtaké zkušenosti při podpoře a realizacispolupráce se všemi zúčastněnýmipartnery na obou stranách hranice.

Stávající struktury pro přeshraničníspolupráci se mohou silně odlišovatpokud jde o generelní cíle (ad-hocspolupráce nebo dlouhodobá trvaláspolupráce) a také stupeň spolupráce.V obou případech jsou k realizaciiniciativ a programů používány různéprocesy, metody práce a postupy. Druha způsob spolupráce mohou být taktéžvelmi rozmanité. Ať už jsou zvolenyjakékoliv struktury: jejich výsledky vkaždém případě závisí naangažovanosti a důvěře lidí. Účastaktivních jednotlivců má na všechúrovních spolupráce zásadní význam.Zahrnuje politiky, odborníky veveřejných institucích (např. regionálníúřady, města a obce, vzdělávacízařízení), vědce, jednotlivce zesoukromého sektoru (např. podniky,profesní svazy a společnosti), z odborůa společenských seskupení.

U pracovních struktur nalézáme dvězásadní formy:

- jednorázově zaměřené aktivity -Spolupráce, která probíhá za určitýmúčelem, např. k napojenípřeshraničních sítí pro výměnuinformací nebo k realizaci určitéhoopatření (stavba mostu přes hraničnířeku);

- strategicky a rozvojově zaměřenáspolupráce, zároveň nikolijednorázově zaměřená na využitíendogenního potenciálu příhraničníchregionů prostřednictvím přeshraničníspolupráce, k podpoře novýchhospodářských aktivit, k vytvořenípracovních míst, k ochraně životníhoprostředí a k sociálně kulturnímurozvoji. V tomto ohledu je možnonahlížet na přeshraniční region jakona samostatnou identitu.

Je zřejmé, že při všech snahách opřeshraniční spolupráci jsou vzhledemk různým stupňům spoluprácezapotřebí také různé struktury.

V této souvislosti je mimořádně důležitévědět, že „vybudování“ přeshraničníchstruktur neznamená v prvé řaděvytvoření právních institucí - už vůbecne institucí dle mezinárodního práva.Vybudování struktur znamená v prvéřadě spojení partnerů a organizací naregionální / lokální (a v některýchpřípadech národní) úrovni, které jižexistují, jakož i vytvoření trvalýchmožností (politické, technické,administrativní struktury) ke spolupráci,jako je např. vybudování společnýchsekretariátů nebo jednatelství. Takováspolupráce probíhá ve třech etapách:obeznámení se s partnery, vyvinutístrategií a řízení programů.



Obeznámení se s partnerskýmiregiony

Obvykle začíná přeshraničníspolupráce jednotlivými iniciativami, ato i když jsou cíle dlouhodobé. Častozávisí na jednotlivých osobách, kteréčiní potřebné první kroky. To platízejména pro hranice s citlivou politickounebo historickou minulostí, s velmirozdílným kulturním zázemím nebo sproblémy etnických menšin.

Při prvních kontaktech má prvořadouprioritu nastolení ovzduší důvěry.Důvěru je možno budovat pouzepostupně. Poznat partnery na druhéstraně hranice znamená získat znalostio jejich historické minulosti, tradicích azvycích, o politických a právníchstrukturách, o právním systému a také - a to má největší význam - ovládnoutjejich jazyk.

Nástrojem, který může být v této prvnífázi použit, jsou různá přeshraniční fóraa sítě, které jsou tvořeny po oboustranách hranice a podporovány zjednoho jednatelství. Tyto sítě sloužínejen jako mechanismus k usnadněníspolupráce v oblasti infrastruktury, nebok podpoře obchodních kontaktů, nýbržtaké k překonání podstatných překážek(např. na kulturní, sociální, vzdělanostnía jazykové úrovni). Nabízí také řešení kodbourání každodenních hraničníchproblémů. Přeshraniční spolupráce vsociálně kulturní oblasti platí dlezkušenosti coby stejně důležitá, jakospolupráce sociálně ekonomická. Častose teprve tak vytvoří základ proúspěšné přeshraniční projekty v oblastihospodářství a infrastruktury.Přeshraniční spolupráce v kulturníoblasti dosahuje většinou velmi rychleviditelných výsledků, které významně

přispívají k rozvoji pochopení poměrů vsousedící zemi. To má zásadní význampro vypracování územních plánů, votázkách životního prostředí, a propotřebná rozhodnutí v rámci hospodářských opatření nebo přirealizaci projektů v oblastiinfrastruktury.

Jednorázově zaměřené aktivity stojí na počátku jakéhokoliv druhuspolupráce. Mohou tvořit základ prodlouhodobou, strategicky zaměřenoupřeshraniční spolupráci. Tytojednorázové aktivity vytváří sítě a vedouv některých případech i ke strukturám smultiplikačním efektem, protožepředstavují platformu pro podporuvšeobecné přeshraniční spolupráce.Nadto je možno využívat přeshraničníinformační sítě k navázání prvníchkontaktů mezi aktéry v regionech, tipoté těží z výhodné spolupráce.Vypracování dvojjazyčných informací ospecifických tématických oblastech(např. šance na trhu, producenti) astatistik tento proces dále podporuje.Tyto informace nejen zvyšují povědomív příhraničních regionech, ale dláždí téžcestu k navázání kontaktů mezi jižexistujícími aktéry na obou stranáchhranice ze soukromé a veřejné oblasti(především malé a středně velképodniky), mezi podniky, inovačnímicentry, turistickými kancelářemi nebovýzkumnými ústavy univerzit.

Veřejné, soukromé nebo obecněprospěšné instituce mohou být dobudování takových přeshraničních sítízapojeny. Spolupráce může probíhatad-hoc, buď na základě dohod neboprostřednictvím příležitostnýchpracovních skupin nebo na základěsmluv na místní nebo národní úrovni.Taková poměrně volná spoluprácemůže vzniknout mezi místními orgány,



průmyslovými a obchodními komorami,zaměstnavatelskými svazy, odborynebo jinými skupinami, kteréspolupracují se svými partnery nadruhé straně hranice.

Z různých jednorázově zaměřenýchpostupů je možno odvodit některéobecné zásady pro zahájení úspěšnépřeshraniční spolupráce:

- Přeshraniční spolupráce by mělaprobíhat co nejblíže občanovi naregionální a místní úrovni;

- Do práce by měly být zapojeni zvolenípolitici (národní, regionální a místní aje-li tak relevantní i evropští);

- Spolupráce by měla být založena napartnerství a subsidiaritě (směremdovnitř i ven, tj. za účasti všech, kdomohou přispět k přeshraničnímuprocesu uvnitř a vně regionu);

- Přeshraniční struktury se svýmiorgány, společným jednatelstvím a sespolečným rozpočtem musí býtrozvinuty coby výsledek a nástrojintenzivní spolupráce, nikolisamoúčelně.

Rozvoj přeshraničních „Koncepcí arozvojových strategií“

Strategická a na rozvoj zaměřenáspolupráce vyžaduje dlouhodobé úsilí.Je založena na analýze stávajícísituace, dosavadní přeshraničníspolupráci a na potenciálu khospodářskému a sociálnímu rozvojievropského, tj. přeshraničního regionu.V této analýze jsou definovány hlavnísměry, cíle, priority, akcenty a oblastičinnosti přeshraniční spolupráce.Jedním z prvních kroků je vymezení

přeshraničního regionu. Přitom stojí vpopředí společné problémy, tématickéoblasti a obecné zájmy / potřeby vrůzných přeshraničních oblastech, améně geografické nebo administrativnífaktory. Rovněž volba názvu regionu jedůležitá!

Cílem přeshraničních rozvojovýchkoncepcí je poskytnout informace aanalýzy pro integrovaný a dlouhodobý(cca. 15 - 20 let) přístup, který definujespecifické cíle a priority rozvoje, vjejichž rámci mohou být realizoványjednotlivé projekty. V druhém krokujsou z těchto dlouhodobých strategiívyvinuty krátkodobé operační programy(cca. 3 - 5 let).1

Řízení a realizace programu

Realizace dlouhodobé přeshraničníspolupráce zaměřené na konkrétníúkoly vyžaduje funkční přeshraničnířízení. Přitom musí být zohledněny jakodpovědnosti a příslušnosti, tak takékvalitativní a časové priority. Přirealizaci rozsáhlé přeshraničnístrategie existují různé komponenty,jež mohou být zpracovány buď pouzes pomocí EU (např. iniciativyspolečenství INTERREG, Phare-CBC,TACIS-CBC) nebo s pomocí národníchinstitucí (např. národní podpůrnéprogramy) nebo je zvládnoupřeshraniční regiony samy nakomunální a regionální úrovni.Vzhledem k rozdílným strukturám aprávním systémům v Evropě musí býtpro praktické řízení takovýchpřeshraničních projektů a programůvždy nalezena specifická řešení.

Jak přeshraniční strategie, tak takérealizace principů partnerství a 1 viz kapitola A.5



subsidiarity 2 jsou podstatnýmipředpoklady pro úspěšné řízenípřeshraničních rozvojových koncepcí /programů a projektů na komunálníúrovni. Tyto zásady se musí odrážet vpraktických řešeních, která jsou prokaždý příhraniční region vytvořena aaplikována v různých fázích plánování a realizace programu.

Tento dlouhodobý a trvalý přístupslouží k aktivaci a využití existujícíhoendogenního rozvojového potenciálupříhraničního regionu prostřednictvímpřeshraniční spolupráce. Cílem jepodpora nových hospodářských aktivit,rozvoj nových hospodářských základů,vytváření pracovních míst, a dalšípodpora přeshraničního rozvojeevropského příhraničního regionu vevšech oblastech života. Tentostrategický přístup - specifický prokonkrétní region - k rozvojipříhraničního resp. přeshraničníhoregionu podporuje EU celou řadouiniciativ a programů, zejména pakprogramy INTERREG a PHARE-CBC.3V takovém stadiu spolupráce je důležitévytvořit stálou přeshraniční organizačnístrukturu, aby mohl být tento processtrategického rozvoje a prověřovánítrvale monitorován. Může se tak dítformou představenstva, vytvořenéhopro přeshraniční strukturu / region,jakož i formou stálých pracovníchskupin a / nebo ve forměpřeshraničního jednatelství spracovníky z obou stran hranice.Takové přeshraniční a rozhodovacístruktury, jakož i finanční a technicképodpůrné systémy (zevnitř a z vněpříhraničního regionu), jsou v tomto

2 viz kapitola A.13 viz kapitola A.4

vysoce rozvinutém stádiu spoluprácenaléhavě zapotřebí.

V přeshraničních rozhodovacíchstrukturách (pracovní sdružení neboeuroregiony), ať veřejnoprávních nebosoukromoprávních, by měla být přiobsazování příslušných orgánůzaručena parita členů z obou stranhranice. Kromě toho by se měli narealizaci programů a projektů podíletvšichni důležití aktéři z obou stranhranice (úřady, sociální partneři,ekologické svazy, atd.), kteří mohouprakticky přispět k přeshraničníspolupráci. K tomuto účelu jsou vhodnézejména pracovní okruhy (výbory), vekterých jsou projekty plánovány,rozvíjeny a realizovány. V nich nenípočetně paritní zastoupení nutné, a tozejména tehdy, jestliže počet partnerůmusí býti rozdílný s ohledem na rozdílyv národní správě, strukturách akompetencích na obou stranáchhranice. Tato široká účast všechkapacit přeshraničního regionuzaručuje:

- skutečně přeshraniční hlavní směrya oblasti činnosti;

- přeshraniční charakter programů aprojektů;

- splnění kritérií EU pro INTERREG,Phare-CBC a požadavků národníchplánů a ustanovení, jestliže jsou tytodobře rozvinuty;

- vyváženost programů co do oblastíčinnosti a projektů uvnitřpřeshraničního regionu;

- poskytnutí finančních prostředků zobou stran hranice (např. pronárodní, regionální a místníspolufinancování programů EU);



- kapacity k uskutečněnípřeshraničních projektů;

- sledování přeshraničních prioritběhem realizace;

- účelné vyhodnocení programů aprojektů.

Hlavní zásady pro vytvářenívhodných struktur

Dlouhodobá, cílově orientovanápřeshraniční spolupráce vyžaduje dříveči později trvalé a závaznépřeshraniční organizační struktury. Tytostruktury by měly disponovattechnickými / administrativními ,finančními a rozhodovacími nástroji, asice v souladu s jejich rostoucímuúkoly. V rozhodovacích grémiíchnesoucích politickou nebo řídícíodpovědnost by měli být partneři zobou stran hranice zastoupeni stejněna principu parity, a to nezávisle navelikosti, počtu obyvatel a jurisdikci.

Personál, který je v rámci jednatelstvínebo sekretariátu obeznámen spřeshraničními úkoly, se musíodpovídat přeshraničnímu grémiu. Tonapomáhá překonávat překážky, kterése mohou vyskytnout vzhledem ksilným národním zájmům aprovinčnímu myšlení. Je to jediná cestak dosažení přeshraničního regionálníhokonsensu, který je interněakceptovatelný a navenek věrohodný.

Chybějící přeshraniční organizace /struktury a strategie mohou vést připodporování příhraničních regionů keznačným pochybnostem na evropské anárodní úrovni: např. jak dalece jemožno přenést na příhraniční regiony

decentralizované pravomoci, zda jsouobeznámeny s realizací programu jakoje INTERREG, a zda je možno jimpřímo svěřit finanční prostředky nebodo jaké míry za ně mohou ručit.

Zatímco vytvoření skutečnýchpřeshraničních struktur v krátkém časeje mimořádně obtížné, mohou býtněkteré praktické dohody uzavřenyvelmi rychle. Přeshraniční řízeníprogramů a realizace projektů je možnokrátkodobě docílit pouze v rámcisoukromého práva, dlouhodobě pak vrámci práva veřejného. Bez většíchobtíží je možno nejprve založit národníspolky / společnosti na obou stranáchhranice, přičemž tyto subjekty vycházíze stávajícího veřejného práva v každézemi. Tyto regionální / místní strukturydle národního práva („berličky“ dlenárodního práva) slouží k uzavřenípřeshraničních smluv na základěsoukromého práva, s jejichž pomocí jemožno vytvořit společnou přeshraničnístrukturu.4

Poměrně dalece rozvinuté strukturyspolupráce na německo - nizozemskéhranici jsou často označovány jakovýsledek zvláštních politických ageografických faktorů. I když to můžebýt částečně pravda, jsou přestovšechny základní předpoklady v celéEvropě totožné: především právnístruktury se musí orientovat dlerozdílných regionálních / místních anárodních požadavků. Že je to možné,se v uplynulých letech ukázalo např. nahranici mezi Španělskem aPortugalskem, na hranici Německa sPolskem a Českou republikou, vRakousku, na hranici Irska a SeverníhoIrska nebo v severním Řecku, ale takév asociovaných státech, jako jsou

4 viz kapitola A.3



Polsko, Česká republika, Slovensko,Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko,Bulharsko nebo státy pobaltské. Stále se opakujícími chybami, kteréomezují přeshraniční struktury aspolečné řízení programů, jsou pokusyharmonizovat kompetence a strukturyna obou stranách hranice a vzájemněje přizpůsobit, takzvaně cobypředpoklad přeshraniční spolupráce.Takové snahy zaberou mnoho let amohou se ukázat jakokontraproduktivní.

Neboť žádný stát uvnitř nebo vně EUnebude měnit své kulturně a historicky vzniklé struktury nebo kompetencepouze kvůli příhraničnímu regionu. Jemnohem důležitější využít možnosti, ježexistují na obou stranách hranice, a dátse cestami, které již na obou stranáchhranice existují. Pro všechny partneryúčastnící se přeshraniční spolupráce jepředevším důležité, kooperovat v rámcinárodních rámcových podmínek. To semimořádně zřetelně ukázalo u různýchbilaterálních nebo trilaterálníchaplikačních smluv „Evropské rámcovékonvence k přeshraniční spoluprácimístních orgánů a institucí“ RadyEvropy (smlouva z Anholtu, smlouva zKarlsruhe, atd.).

Přeshraniční regiony by rovněž nemělychybovat v tom, že se budou pokoušetdělat vše samostatně. Přeshraničnířízení projektů je zajisté nutné cobypropojení všech nitek, avšak realizacejednotlivých projektů by měla zůstatúkolem institucí, organizací, svazů avšech ostatních orgánů / instancí asociálních partnerů, kteří již uplatňujísvoji odbornost na každé straněhranice. To nejen snižujeadministrativní zatížení přeshraničnípráce, ale posiluje také přeshraničníbázi regionu a angažovanost všech

partnerů.

Strategická přeshraniční spolupráce vrámci pevných struktur (pracovnísdružení, euroregiony, atd.) jezaměřena nikoli na vytvoření novépřeshraniční správní úrovně, nýbržslouží jako, centrum a motorpřeshraničních úkolů a kontaktů.Těžištěm je přitom přeshraniční servispro občany, hospodářství, oficiálníinstituce a sociální partnery. Tímtozpůsobem je možno pro přeshraniční„euroregion“ učinit velmi mnoho, ať užjako „advokát pro přeshraničnízáležitosti“ nebo při řízenípřeshraničních programů a realizacikonkrétních společných projektů.

Přeshraničního akceptování akompetencí je možno dosáhnoutpředevším úspěšnými politickými apraktickými aktivitami. Klíčovými prvkyjsou partnerství a subsidiarita, jakvertikální (zdola nahoru a obráceně),tak také horizontální (přes hranice)mezi různými strukturami akompetencemi. To ukazuje, žeeuroregiony nepřebírají kompetencejiných a už vůbec nejednají proti státu;naopak: regiony respektují partnery naobou stranách hranice a jejich stávajícísociální, kulturní, historickou ahospodářskou úroveň a různorodost.

B 2

STRUKTURY PRO SPOLUPRÁCI NA STRATEGICKÉ(PROGRAMOVÉ) ÚROVNI

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci__________________________________________________________________

B 2 Struktury pro spolupráci na strategické (programové) úrovni 10

PŘÍKLADY:EUREGIO (D/NL)EUREGIO RHEIN-WAAL (NL/D)STORSTRØMS AMT / OSTHOLSTEIN (DK/D)ARGE ALP (A/D/I/CH)ARGE ALPEN-ADRIA (A/CH/D/H/HR/I/SLO)COMMUNAUTÉ DE TRAVAIL DES PYRÉNÉES(E/F)PAMINA (D/F)KENT – NORD-PAS-DE-CALAIS (UK/F)COMUNIDADE DE TRABALLO GALICIA-NORTEDE PORTUGAL (E/P)COMUNIDAD DE TRABAJO EXTREMADURA -ALENTEJO (E/P)EUROREGION ELBE / LABE (D/CZ)

PROVENCES-ALPES-COTE D’AZUR (PACA) /RHONE-ALPES / LIGURIE / PIEMONT / VALD’AOSTE (F/I)EUROREGION POMERANIA (D/S/PL)EUROREGION TATRY (PL/SK)EUROREGION NESTOS – MESTA (GR/BG) DKMTEUROREGION (RO/HU/YU)EUREGIO WEST NYUGAT – PANNONIA (A/HU)EUROREGION NEMUNAS – NIEMEN – HEMAH(LT/PL/BY)HELSINKI-TALLINN EUREGIO (FIN/EST)EUROREGION WEINVIERTEL-SOUTH MORAVIA-WEST SLOVAKIA (A/CZ/SK)

PŘEHLED:Tato kapitola se týká hlavních faktorů, které napomáhají nebo brání rozvoji přeshraničních struktur.Seznamuje nás s řadou podrobností různých právních dokumentů a postupů, které máme k dispozicipři vytváření přeshraničních struktur. Závěr kapitoly se zamýšlí nad tím, jaké přeshraniční strukturyjsou vhodné pro řízení programu Interreg a dalších souvisejících programů EU.

HLAVNÍ BODY:

• Vznik přeshraničních struktur ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi pozitivní faktory patříexistence celkové ochoty partnerů ke spolupráci, rámcové dohody a podpůrné programy napodporu přeshraničních činností. Mezi negativní faktory patří omezení regionálních nebomístních orgánů státní legislativou a rozdílné pravomoci mezi jednotlivými úrovněmi správyv sousedních zemích.

• Na multilaterální, bilaterální i trilaterální úrovni existují různé formy právních dohod (tj.

konvence, smlouvy, protokoly, dohody), do kterých jsou zapojeny státní a/nebo regionální amístní orgány (viz též kapitola A.3).

• Některé z těchto struktur vyžadují vznik nových organizací (nových právnických osob),

existují však i případy neformálních struktur, které nemají žádnou právní formu. Některéstruktury jsou stálé, zatímco ostatní vznikly pro účely řízení určitých programů EU, zejménaprogramů Interreg a Phare CBC.

• Přeshraniční struktury se mohou výrazně lišit z hlediska rozsahu funkcí, způsobilostí(technických, finančních, rozhodovacích) a účelu. Nejběžnější typy přeshraničních strukturjsou:

- „Euroregiony“ (a obdobné struktury v severských zemích), které představují řádně zřízenéprávnické osoby, jsou víceúčelové a mají rozsáhlá oprávnění. Mnoho z nich hraje klíčovouroli při vývoji a řízení programů Interreg I, IIA a IIIA ;

- „Pracovní společenství“ (a obdobná sdružení), která jsou založena na pracovníchdohodách, mají omezená oprávnění a při řízení programů Interreg I a IIA byla použita jenzřídka (ale aktivně se podílela na studiích a na přípravě projektů).

• Ze směrnic programu Interreg IIIA a Předpisů programu Phare CBC vyplývají nové požadavkyna společné řízení programů, což vyžaduje vážně pojatou přeshraniční spolupráci naregionální nebo místní úrovni.

KAPITOLA B 2: Struktury pro spolupráci na strategické (programové)úrovni



FAKTORY, KTERÉ NAPOMÁHAJÍNEBO BRÁNÍ ROZVOJIPŘESHRANIČNÍCH STRUKTUR

Další pokrok v přeshraniční spoluprácivyžaduje stálé a „závazné“přeshraniční struktury. Zkušenostukazuje, že nejdříve nastupujespolupráce a struktury ji teprvenásledují, obvykle jako postupnýproces přizpůsobování a nacházenípragmatických řešení pro množstvíprávních, správních a politickýchproblémů. Tento proces by neměl býtzaměřen na vytváření novépřeshraniční úrovně správy. Místo tohoby měl být považován za přeshraniční„styčnou plochu“ nebo „burzu“ mezirelevantními úrovněmi správy, kteréexistují na každé straně hranice.

Termín „přeshraniční struktura“neznamená vždy zřízení novýchorganizací, natož zřízenísamostatných právnických osob.Poměrně často to představuje celouškálu různých mechanismů, kterézahrnují přizpůsobení, provázání aspolupráci mezi existujícími orgány amnožství formálních i neformálníchdohod.

Existuje mnoho faktorů, které ovlivňujívznik a rozvoj přeshraničních struktur.Toto jsou nejdůležitější z nich:

Pozitivní faktory:- rozsáhlé zkušenosti s

přeshraniční spoluprací;- dohody vztahující se ke

konkrétnímu záměru;- rámcové dohody (např.

mezinárodní smlouvy);- dostupnost finančních programů

pro podporu přeshraničníchčinností.

Negativní faktory:- veřejnoprávní omezení místních

nebo regionálních orgánů, kterájsou dána národní legislativou;

- rozdíly ve strukturách apravomocích různých úrovnídohod a správy na obou stranáchhranice;

- nedostatek politické vůle,zejména na státní úrovni, kodstranění existujících omezení,např. pomocí národní legislativynebo bilaterálních smluv.

Na multilaterální nebo bilaterální čitrilaterální úrovni existují různé formyprávních dohod (tj. konvence,smlouvy, protokoly, dohody) zahrnujícícelostátní a/nebo regionální orgány.Mnoho takových dohod vytvářívhodnou základnu pro vznik afungování přeshraničních struktur nastrategické úrovni. Takové dohodypředstavujeme v dalším textu.

RÁMCOVÉ DOHODY

Mezinárodní smlouvy mohouposkytovat vyčerpávající rámec propřeshraniční a meziregionálníspolupráci – a to jak pro veřejné, takpro soukromé organizace. Různé typymezinárodních smluv, konvencí adohod byly využity pro podporupřeshraniční spolupráce na místní,meziregionální, mezivládní anadnárodní úrovni. Na základě těchtosmluv se mohou přeshraniční aktivityuskutečňovat mezi veřejnými orgányna různých úrovních (např. mezi státya regiony, regiony a provinciemi,regiony a městskými radami, místnímiorgány a mezinárodními organizacemi)a mohou se týkat mnoha různýchoblastí spolupráce.

Na multilaterální úrovni již bylauzavřena celá řada smluv. Jedna zprvních multilaterálních dohod byla



Helsingforská smlouva – „Treaty ofHelsingfors“ z roku 1962, kterávytvořila právní základ pro spoluprácimezi severskými zeměmi. V tétosmlouvě se severské země zavazují ktěsné spolupráci v právních, kulturnícha sociálně-ekonomických otázkách i voblasti technické infrastruktury aopatření na poli životního prostředí. Vroce 1977 stanovila Nordická smlouva(Nordic Agreement) o přeshraničníspolupráci mezi městskými radami,kterou uzavřeli Finsko, Dánsko,Švédsko a Norsko, že spolupráce meziměstskými radami přes státní hraniceby se měla uskutečňovat ve stejnémíře a stejným způsobem jako meziměstskými radami v rámci jednohostátu. Dále se uvádí, že každá smluvnístrana by měla dávat podněty knezbytným změnám v národnílegislativě, aby se taková spolupráceumožnila.

Rada Evropy poskytla rámec hlavnímsmlouvám pro přeshraniční spolupráciv Madridské rámcové úmluvě opřeshraniční spolupráci meziúzemními společenstvími neboorgány1 z roku 1981 (a v následnýchprotokolech). V hlavní části úmluvy,kterou ratifikovalo přes 25 států (duben2000), se smluvní strany zavazují (vrámci svých národních zákonů) k řaděúkolů: odstraňování právních,správních a technických obtíží připřeshraniční spolupráci (Článek 4);uvážení možnosti poskytnoutregionálním a místním orgánůmzvláštní materiální prostředky zaúčelem zapojení do přeshraničníspolupráce (Článek 5); a předávatodpovídající informace ostatnímsmluvním stranám (Článek 6);svým vlastním regionálním a místnímorgánům (Článek 7); a Radě Evropy(Článek 8). 1 Článek 2 Rámcové smlouvy definuje termín „územní

společenství a orgány“ jako „společenství, úřady neboorgány, které vykonávají regionální nebo místní funkce“.

V dodatku Úmluvy se navrhujímodelové smlouvy a dohody opřeshraniční spolupráci upravené propotřeby regionálních a místníchorgánů. Zabývá se pěti různýmimodely mezistátních dohod a šestimodely rámcových dohod nebo smluvobecně použitelného nebomodelového charakteru; berou se vnich v úvahu různé stupně centralizacea rozdíly ve správních strukturáchzúčastněných států:

První skupina se týká modelovýchmezistátních dohod2:

• pro podporu přeshraničníspolupráce;

• o regionálních přeshraničních

konzultacích; • o místních přeshraničních

konzultacích; • o smluvní přeshraniční spolupráci

mezi místními orgány; • o orgánech přeshraniční

spolupráce mezi místními orgány. Druhá skupina rámcových dohod setýká dohod, statutů a smluv mezimístními orgány: • rámcová dohoda o zřízení

konzultační skupiny mezi místnímiorgány;

• rámcová dohoda o koordinaci při

řízení přeshraničních místníchveřejných záležitostí;

2 viz: Council of Europe (1989): European Outline

Convention on Transfrontier Cooperation betweenTerritorial Communities or Authorities, Strasbourg:Conseil de l'Europe.



• rámcová dohoda o zřízenísoukromoprávních přeshraničníchsdružení;

• rámcová smlouva o zřízení

správních orgánů pro přeshraničníspolupráci mezi místními orgány;

• rámcová smlouva o poskytování

dodávek nebo služeb mezimístními orgány v příhraničníchoblastech (veřejnoprávního typu);

• rámcová dohoda o zřízení orgánů

pro přeshraniční spolupráci mezimístními orgány.

1.12.1998 vešel v platnost dodatkovýprotokol k Madridské úmluvě, kterýobhajuje zřizování stálých institucí propřeshraniční spolupráci buďs veřejnoprávním nebo sesoukromoprávním charakterem as právně závaznými rozhodovacímipravomocemi. Tyto stálé instituce byúzemním sdružením a orgánůmumožnily:

• uzavírat smlouvy o přeshraničníspolupráci s územnímispolečenstvími a orgány jinýchstátů;

• zřizovat stálé orgány pro

spolupráci jako veřejné nebosoukromé právní osoby.Rozhodnutí přijatá tímto orgánempro spolupráci by byla právnězávazná pro územní sdružení a proorgány, které smlouvu uzavřely.

Hlavním omezením pro praktickévyužití Madridské rámcové úmluvyjsou různé úrovně centralizace arozdíly ve státní správě a právníchsystémech mezi partnery vpříhraničním regionu. Tyto rozdílyznemožňují přímé použití systémů amodelů Rámcové úmluvy. Dodatkový

protokol k Rámcové úmluvě sevšak tímto faktorem nezabývá. AniRámcová úmluva, ani dodatkovýprotokol jako takové nestanovujísmlouvu o přeshraniční spolupráci, alepouze rámec pro spolupráci. Příkladyz několika příhraničních regionůukazují, že musí být uzavřeny dalšísmlouvy mezi dvěma národními státy,aby bylo regionálním a místnímorgánům umožněno zapojení do přímépřeshraniční spolupráce. Přes tatoobecná omezení položila Madridskáúmluva právní základ pro vzrůstajícíspolupráci a umožnila nedávnouratifikaci několika dvoustrannýchsmluv.

Takové mezinárodní smlouvy, kterépoložily základ pro přeshraničníspolupráci mezi místními neboregionálními úřady, vešly v 90. letechv platnost v následujících případech:• Konvence Beneluxu - BENELUX

Convention (podepsaná v roce1986, platná od roku 1991);

• Německo-holandská přeshraničnísmlouva - German-Dutch Cross-Border Treaty (podepsaná v roce1991, platná od roku 1993);

• Vídeňská dohoda mezi Itálií aRakouskem (podepsaná v lednu1993, platná od roku 1995) aŘímská dohoda (podepsaná vlistopadu 1993, platná od roku1994):

• Karlsruhská dohoda - KarlsruheAccord týkající se přeshraničníspolupráce mezi Francií,Německem, Lucemburskem aŠvýcarskem (podepsaná v roce1996, platná od roku 1997).

• Bayonnská dohoda - Treaty ofBayonne mezi Francií aŠpanělskem (podepsaná v roce1995, platná od roku 1997).



Německo-holandská smlouva3,podepsaná v květnu 1991 aratifikována v roce 1993, je příklademrámcové dohody, která umožňujenejvyspělejší formu zapojeníregionálních a místních orgánů dopřeshraniční spolupráce a umožňujeregionálním orgánům uzavíratveřejnoprávní nebo soukromoprávnídohody na přeshraniční úrovni.

Tato dohoda je založena na silnépolitické angažovanosti na všech třechúrovních (státní, regionální i místní) abyla navržena s primárním cílemrozvoje praktických nástrojů, které byumožnily regionálním a místnímorgánům zapojit se do spolupráce.Smlouvu podpořil i fakt, že v jurisdikcimezi Nizozemím a Německem, aniv oblasti pravomocí mezi holandskýmia německými orgány neexistují velkérozdíly. Stejně tak napomohlo to, žeregionální a místní orgány v obouzemích byly seznámeny s právnímiformami a s možnostmi pro regionálnía místní spolupráci, které z nichvyplývají.

Německo-holandská smlouva zajišťujetyto čtyři typy spolupráce nasubregionální úrovni:

• mezi regionálními a místnímiorgány mohou být uzavírányveřejnoprávní dohody;

• jeden místní nebo regionální orgán

může jednat jménem druhého v cizízemi;

• ustavení „Arbeitsgemeinschaft“

(pracovního společenství) jako fóra

3 Smlouva mezi Spolkovou republikou Německo,

spolkovou zemí Dolní Sasko, spolkovou zemíSeverní Porýní-Vestfálsko a Nizozemskýmkrálovstvím o přeshraniční spolupráci meziúzemními sdruženími nebo orgány a jinýmiveřejnými orgány.

pro přijímání rozhodnutí, ale bezoficiálních pravomocí;

• ustavení účelového svazu

„öffentlich rechtlicherZweckverband“ (správníhosdružení pro konkrétní veřejnéslužby na základě veřejného práva)s právní subjektivitou, kterýmůže na přeshraniční úrovni jednatjménem svých členů a představujenejvšestrannější formu spolupráce.

Smlouva také poskytla rámec proratifikaci konkrétních dohod o řízenía realizaci programu Interreg naholandsko-německé hranici. Tyzahrnují nizozemskou vládu, německéspolkové země (Dolní Sasko v případěEms-Dollart; Severní Porýní–Vestfálsko; a Dolní Sasko v případechEUREGIO, euregio rhein-maas-nord,Euregio Rhein-Waal), holandsképrovincie a příhraniční regiony. Vpřípadě Euregia Rhein-Maas se stejnádohoda vztahuje na odpovídajícíbelgické orgány. Tyto konkrétnídohody vytvořily rámec pro řídícístruktury a postupy financováníoperačních programů Interreg I provšech pět příhraničních regionů4

.

Druhým příkladem je KonvenceBENELUXu – the BENELUXConvention – z roku 1989, kteráposkytuje veřejným místním orgánůmv Belgii, Nizozemí a Lucemburskunové právní možnosti realizacepřeshraniční spolupráce, ale bezjakýchkoli závazků. Navrhují se dvěřešení: právnická osoba na základěveřejného práva, vycházející zholandských principů spolupráce meziobcemi, a více limitovaná spoluprácezaložená na správní dohodě bezvytvoření právnické osoby.

4 Viz „Agreement on the NL-NRW/Nds - EC

Interreg Programme“ (pro referenci viz A.3)



ZVLÁŠTNÍ DOHODY

Bilaterální a trilaterální dohody mezinárodními vládami se často uzavíralyza účelem vytvoření zvláštních strukturpro mezivládní spolupráci, jako jsou adhoc pracovní orgány nebo společnéinstituce. Některé z nich jsou názorněpopsány v dalším textu.

Mezistátní komise byly zakládány vcelé Evropě od 60. a 70. let. Tentomechanismus přeshraniční spoluprácebyl doporučen v roce 1970 po prvníkonferenci evropských ministrů proprostorové plánování organizovanéRadou Evropy v Bonnu. Od té dobybyly tyto komise ustanoveny podélmnoha hranic v západní Evropě (např.Německo/Francie, Německo/Nizozemí, Německo/Rakousko), ale odroku 1991 také podél hranic se střednía východní Evropou (např.Německo/Polsko a se svými sousedyMaďarsko, Polsko, Česká Republika,Slovensko a Bulharsko). V závislostina řadě faktorů vykazují tytomezistátní komise různou úroveňintenzity práce a pokrývají různégeografické jednotky (např. ustanoveníjedné komise mezi dvěma státy procelý příhraniční region nebosubkomisí, jako v případě D/NL(1976)).

Obecným cílem mezistátních komisí jezlepšení přeshraniční spolupráce voblasti prostorového plánování.Mezistátní komise navíc pracovaly i vdalších oblastech plánování, které sevážou na výstupy prostorovéhoplánování a ovlivňují je. To zahrnujeoblasti:

• prostorové plánování na oboustranách hranice, zejména vevztahu k veřejným pracím;

• regionální hospodářský rozvoj;

• životní prostředí a jeho ochrana; • dopravní infrastruktura, provoz a

hromadná doprava; • veřejné služby a veřejná zařízení

(např. výchova a vzdělávání, vodnía odpadové hospodářství).

Na státní úrovni se uzavírají další typydohod nebo protokolů, kterými sezřizují konkrétní organizace sezaměřením na konkrétní oblastispolupráce, např. zřízení komise provyhlášení a správu společnéhopřírodního parku(Lucembursko/Německo (1964),Německo/Belgie (1971), Německo/Nizozemí (1976)); vzájemnápomoc při přírodních katastrofách(např. Německo/Francie (1977),Belgie/Německo (1980),Belgie/Francie (1981), Belgie/Nizozemí); ochrana životníhoprostředí (např. řeka Rýn – Francie/Německo/ Švýcarsko/Lucembursko/Nizozemí; Ženevské jezero –Francie/Švýcarsko (1977,1980) nebospolečné poskytování informací akonzultací o zařízeních pro jadernétechnologie a prevenci katastrof vpříhraničních regionech, např.Německo/Francie (1981), Švýcarsko/Francie (1979).

V decentralizovaných státech semohou někdy zúčastňovatspolupráce se zástupci centrálníchorgánů i nižší jednotky. Vefederálních státech (např. Německo,Rakousko) mají orgány na nižšíchúrovních (spolkové země) určitépravomoci a mohou vytvářetmezinárodní dohody se zahraničnímistátními orgány nebo se státy. Vunitárních státech vyžadují obvykleprávní dohody, kterých se zúčastňujímístní a regionální orgány, schválenína státní úrovni, např. schváleníConseil d´État ve Francii. Bilaterální



smlouvy mezi veřejnými orgány, kterénejsou na stejné úrovni, mají často zacíl řízení konkrétního projektu,například5:

• Dohoda podepsaná meziLucemburskem a spolkovou zemíPorýní-Falc z roku 1958 o provozuvodní elektrárny na řece Our;

• Dohoda z roku 1977 mezi

Švýcarskem a německouspolkovou zemí Bádensko-Württembersko, která se týkárybolovu v dolní části Rýna.

Praktický rozsah zapojení nižších nežstátních, regionálních a městskýchorgánů do mezinárodních smluv sevelmi různí a závisí na právním asprávním rámci dotyčných zemí. Tytorozdíly v pravomocích se odrazily vrůzných správních strukturách(sahajících od velmi integrovaných ponaprosto oddělené), které majípodstatný vliv na každodenní řízenípřeshraničních programů jako jeInterreg.

Na základě zkušeností z Interreg I lzerozlišit několik typických situací. Vněkterých případech si státní orgánypodržely výhradní pravomocpodpisovat mezinárodní dohody (např.ve Francii). To obecně odpovídásituacím, kde jsou přeshraničníprogramy řízeny centrálně s malýmvkladem ze strany regionálních amístních orgánů v oblasti plánování arealizace programu. V některýchkonkrétních případech mají regionálníorgány státní souhlas k uzavíránímezinárodních dohod, i když podzáštitou národních vlád, nebo sezúčastňují na realizaci těchto dohod,ale bez nezávislých právníchpravomocí (např. mezi Španělskem a

5 Rada Evropy poskytuje přehled všech dohod a

protokolů, které byly uzavřeny.

Portugalskem6 a v Itálii). V těchtosituacích, kde byly dohody uzavřenypod přísnou kontrolou národních vlád,byly regionálním a místním orgánůmnebo přeshraničním institucím udělenypouze omezené pravomoci (např.plánovat a navrhovat projekty).

V jiných případech (např. v severskýchzemích) bylo regionálním neboúzemním orgánům právně udělenopovolení uzavírat mezinárodní dohodyv rámci jejich zvláštních pravomocí, ikdyž pod dohledem státních orgánů(které si často ponechaly právo veta,např. Německo). Tato situacekoresponduje s přímým aktivnímřízením a sledováním přeshraničníchprogramů regionálními orgány.

Formální dohody

V mnoha případech vytvořilo uzavřenísmluv na státní úrovni nebo úpravastátní legislativy podmínky pro vznikužší spolupráce mezi regionálními amístními orgány, která byla vněkterých případech formálnězahájena na základě uzavřenýchdohod nebo smluv.

Do roku 1992 byly v některýchčlenských státech Evropské unie,např. ve Francii, Itálii nebo Španělsku,mezistátní dohody nutnou podmínkou,aby se regionální orgány mohly zapojitdo přeshraniční spolupráce.

Avšak v roce 1992 byla situace veFrancii modifikována Joxovýmzákonem (Loi Joxe) a francouzskýmregionálním a místním orgánům bylopoprvé povoleno zapojovat se douzavírání přeshraničních dohod avytvářet přeshraniční orgány (smíšenéhospodářské společnosti a

6 To je případ v P/Š, kde několik regionů podepsalo

společnou deklaraci o spolupráci; např. regionyExtremadura (Š) / Alentejo (P); Norte (P) / Galicia(Š); and Andalucía (Š) / Algarve (P).



seskupení veřejného zájmu), kterézahrnují regionální a místní orgány vpartnerském regionu stejné úrovně.Tyto dohody však nesmějí být vrozporu s pravomocemi a závazkyfrancouzského státu. V dalšíchčlenských státech, jako je Německo aNizozemí, se tyto dohody požadujípouze tehdy, je-li spolupráce založenana veřejném právu.

Jiný příklad, který se zakládá naholandsko-německé smlouvě, dovolujevytvářet „Zweckverbände“ (sdružení)a další formy organizací mezi místníminebo regionálními orgány naholandsko-německé hranici. Nazákladě dohody byly reorganizoványstávající euroregiony, např. Rhein-Waal a Ems-Dollart.

Pracovní dohody

V Evropě existuje na regionální amístní úrovni velké množství příkladů,kde odpovídající regionální a místníorgány podepsaly protokoly a pracovnídohody, z nichž většina nemámezinárodní právní základ (např.Communauté de Travail desPyrénnées (CTP), Communauté deTravail des Alpes Occidentales,Communauté de Travail du Jura,Comunidade de Trabalho Norte dePortugal-Galicia; ARGE-ALP, AlpenAdria atd.).

Tato sdružení mají tendenci kvytváření pracovních struktur, které seskládají z řady pracovních skupin vnejdůležitějších oblastech (např.doprava, životní prostředí, turistickýruch atd.); skupiny se scházejíněkolikrát do roka. V některýchpřípadech byly tyto dohody uzavřenypod záštitou národních vlád (např.Comunidade de Trabalho Norte dePortugal– Galicia) a v jiných případechbez jakéhokoli formálního potvrzení zestrany ústřední vlády (CTP mezi

Francií a Španělskem). Otázka„legitimních struktur“ prostřednictvímnárodních vlád však může býtrozhodující pro otázky možnéhozapojení subjektů na regionální úrovnido řízení programů, jako je Interreg. Vprůběhu Interreg I byla některásdružení (např. Comunidade deTrabalho Norte– Galicia) zapojena doplánování a řízení programu Interreg,zatímco jiná (např. CTP) nikoli.

V Evropě existuje dlouhá tradicetakových dohod mezi regionálními amístními orgány. Ty byly přizvány,aby řídily veřejné služby, např.dopravu, vodní hospodářství a čištěníodpadních vod mezi sousedícímiměsty a lokalitami, například:

• Konvence mezi státní radou vBasileji a městskou radou městaLörrach, která byla uzavřena zaúčelem odvádění odpadních vod zLörrachu do Rýna;

• Města Ventimiglia (I) a Menton (F)

podepsala prohlášení o záměru,který v kombinaci s konvencí opřeshraniční spolupráci(podepsanou na regionální úrovnimezi italskou provincií Imperia afrancouzským départmentemAlpes-Maritimes) poskytl právnízáklad pro vytvoření společnýchveřejných služeb v příhraničníchměstech.

TYPOLOGIE STRUKTUR PROPŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI

V současné době existuje velkémnožství přeshraničních struktur, kterése vyznačují velkými rozdíly ve svémúčelu, pravomocích a oprávněních(včetně rozdílné míry zapojení doprogramu Interreg a dalších programůa projektů). Následující typologiepřehledně shrnuje hlavní vlastnosti



struktur s víceúčelovým zaměřením astávající (nebo potencionální)způsobilost pro vykonávání funkcí naprogramové úrovni.

Euroregiony a podobné orgány

Mnoho orgánů pro přeshraničníspolupráci známe jako „euroregiony“(nebo „euregia“). Přestože nejsou zpohledu právní formy a organizacezcela stejné, mají mnoho společnýchvlastností, a to zejména tyto:• jsou stálé;

• mají vlastní identitu oddělenou od svých členů;• mají vlastní správní, technické a finanční zdroje;

• mají vlastní vnitřní rozhodovací pravomoci.

Geografická rozloha euroregionu jevětšinou určena mírou sociálně-ekonomické integrace, a nikoliv pouzesprávními celky. Orgány propřeshraniční spolupráci v euroregionunepředstavují novou úroveň místnínebo regionální vlády, ale prostor provzájemnou komunikaci stávajícíchorgánů z veřejného a soukroméhosektoru. I když euroregiony tvořízáklad pro všechny regionální a místníaktivity přeshraniční spolupráce,realizaci většiny projektů včetně plánůa programů přeshraniční spoluprácezajišťují příslušné orgány a dalšíorganizace podle celostátních pravidel.Podrobnější seznam vlastnostíeuroregionů uvádí Tabulka B.2.1.

Prakticky všem euroregionůmEvropské unie byla přidělenavýznamná úloha v programu Interregna vnitřních i vnějších stranách hranicEU. Jejich geografická rozloha bylavytvořena tak, aby vyhovovala účelůmprogramu Interreg IIA. Jejichuspořádání zajišťuje všechny neboněkteré funkce, které jsou nutné prorealizaci příslušných operačníchprogramů.

Většina euroregionů nebo podobnýchorgánů vznikla na hranicích Německa

s Nizozemím, Belgií, Švýcarskem,Rakouskem, Polskem, Českourepublikou, Francií a Dánskem.Euroregiony také existují na hranicíchBelgie a Holandska (EuregioScheldemond), na hranicích Itálie aRakouska (Euregio Tyrol), nahranicích Řecka a Bulharska(Euroregion Nestos/Mesta) a nahranicích Francie a Španělska(Euroregion Midi-Pyrénées,Languedoc-Roussilion, Catalunya) (vizTabulka B.2.2a) Narůstá také početstruktur ve střední a východní Evropě,které jsou tvořeny na podobnýchprincipech a používající označení„euroregion“ (viz zarámovaný textníže).

Kromě toho existují regionálnístruktury pro přeshraniční spolupráciv severských zemích, které majímnoho společných znakůs euroregiony, zvláště v oblastiidentity, zdrojů a úlohy v programuInterreg IIA. Takových strukturexistuje osm (viz Tabulka B.2.2b).

Na základě Nordické smlouvy existujísdružení místních orgánů, zřízené jakostálé a víceúčelové, s vlastními zdrojipocházejících od svých členů. Hlavnírozdíl, kterým se liší od německo-holandských euroregionů, je mnohemvětší geografická rozloha řadyseverských struktur (např. NorthCalotte, N/S/SF). 7

Kroky nezbytné pro zřízení strukturyeuroregionálního typu můžemepřehledně shrnout následovně (vpřípadě, že neexistuje mezinárodnídohoda o přeshraniční spolupráci propříslušnou hranici):

7 Ve Skandinávii vznikly příslušné struktury a územní celkyprogramu Interreg na základě integrace oblastí, kteréspojují určitá specifika a historická tradice spolupráce.Například „North-Calotte“ se skládá z pěti příhraničníchoblastí. Podobným způsobem byly částečně propojenyMittSkandia a Kvarken.



• na obou stranách hranic vznikají sdružení regionálních amístních orgánů (městských, krajských atd.), které jsouurčeny pro účely přeshraniční spolupráce, na základěnárodní legislativy (veřejnoprávní nebo soukromoprávní),

• sdružení se následně dohodnou na přeshraničníspolupráci (většinou na soukromoprávním základě),která zahrnuje alespoň následující:

* stejný podíl zastoupení vřídícím orgánu (radě,výboru);

* finanční příspěvky sdruženído společného rozpočtu;

* společný úřad.• v případě, že výše zmíněná dohoda o spolupráci

umožňuje na veřejnoprávním základě zúčastněnýmveřejným orgánům převést na přeshraniční orgánodpovědnost a závazky, ale bez konstitučních práv,může dohoda také zahrnovat řízení programů a projektůInterreg. V opačném případě bude nutné pro Interreguzavřít samostatnou smlouvu s kompetentním orgánemčlenského státu.

•

Pracovní společenství a dalšíorgány

Ve velkém množství případů seregionální nebo místní orgány nebojiné organizace dohodly na spolupráci,např. podpisem protokolu o spoluprácinebo právně nezávaznou dohodou, avytvořily určitý druh struktury, většinoubez vlastní právní subjektivity.

Nejčastěji se tyto struktury označujíjako „pracovní společenství“(communauté de travail) a nejčastěji jetvoří regionální orgány. Příklademjsou: Jura (F/CH), Pyrenées (E/F) aExtremadura/Alentejo (E/P).

Dalším typem takových orgánů jeRegionalrat (regionální rada), kteroutvoří volení politici ze zúčastněnýchregionálních orgánů z obou strandaných hranic (např. Rakousko-maďarská rada zřízená v roce 1993,která zahrnuje župy Györ-Moson-Sopron a Vas, města Györ, Sopron aSzombathely (H) a spolkovou zemiBurgenland (A)). Regionalrat podporujítematicky zaměřené pracovní skupiny.Spolupráce mezi Rakouskem aMaďarskem si klade za cíl vytvoření

euroregionu. Regionalrat představujev tomto směru první krok.

Můžeme se setkat s celou řadouoznačení podobných orgánů. Např. nahranicích Irska a Severního Irska (UK)existují tři přeshraniční „svazky“(neformální sdružení) místních orgánů(okresních zastupitelství v SevernímIrsku a hrabství v Irsku) s názvy:EBRC (Komitét východníchpříhraničních regionů); ICBAN (Irskácentrální příhraniční síť); a NWRCBG(Severozápadní přeshraničníregionální skupina).

Hlavní společné znaky těchto strukturmůžeme shrnout takto:• jsou stálé;• někdy mají samostatnou identitu (např. ICBAN v IRL/NI),

ale často si ponechávají identitu svých členů (např.Pracovní společenství Galície a Norte v E/P);

• zřídka mají funkce obsazené vlastními lidmi, na postupředsedy se obyčejně střídají zástupci členů, kteřízároveň tvoří sekretariát, výbor nebo pracovní skupiny;scházejí se jednou za čas a nemají k dispozici vlastnífinanční ani personální zdroje.

• zřídka provádějí rozhodnutí nezávisle na svých členechuvnitř organizace, tj. účastníci ve výborech, pracovníchskupinách atd. přeshraničních struktur vystupují jakozástupci svých vlastních orgánů.

Obyčejně jsou tyto struktury zaměřenyna činnosti strategického plánovánía/nebo na rozvoj určitých projektů anebyla jim dosud přidělena významnáúloha v programu Interreg. Příklademorgánu, který se omezeně zapojil doprogramu Interreg I, může být zřízeníúřadu technické podpory našpanělsko-portugalské hranici(Gabinete de InitiativasTrasfronterizas, GIT) pracovnímspolečenstvím Extremadura/Alentejo.Projevuje se však tendence vznikugeograficky menších a úžezaměřených společenství, která byhrála vzrůstající úlohu v určitýchprojektech a funkcích programuInterreg IIA, jako např. již zmíněné tři„svazky“ na irsko-britské hranici aPracovní společenství Galicia / Norte /Galicia (P/E).



Některé tyto struktury představují velmirozsáhlé skupiny co se týče počtučlenů a dané geografické rozlohy,např. COTRAO, ARGE ALP, Alpen-Adria nebo Pracovní společenství vPyrenejích. Jako takové je nenísnadné sloučit s cíly programu InterregIIA (přestože mohou mít blízkok programu IIC) a jejich členové takusilují o účast v dalších formáchstruktur programu Interreg.

Můžeme se také setkats přeshraničními orgány, které cobynevládní organizace spadají dosoukromého nebo dobrovolnéhosektoru. Příkladem může být sdruženíCooperation Ireland mezi Irskem aSevernim Irskem, které v roce 1979založily významné osobnosti zkomerční, obchodní, profesionální aakademické sféry. Sdružení vytvořilo arealizovalo velké množství projektů napodporu přeshraničního porozumění aspolupráce v hospodářské,společenské a kulturní oblasti.

Struktury charakteristické proInterreg nebo jiné programy EU

Poslední kategorií jsou strukturyvytvořené speciálně pro účelyprogramu Interreg. Tyto strukturyexistují v té či oné formě pro všechnyvnitřní hranice a tvoří je minimálněmonitorovací výbor operačníchprogramů a sekretariát. Podobněexistují pro všechny vnější hranice sestředoevropskými zeměmi společnéprogramové a řídící výbory (JPMC).

Přestože prvotním účelem vznikutěchto struktur je řízení realizaceprogramů Interreg, existují případykonsolidace a přeměny na stálépřeshraniční struktury, které následněslouží k dalším činnostem přeshraničníspolupráce. Dobrým příkladem toho jePAMINA na francouzsko-německých

hranicích. V tomto případě sehrálodůležitou úlohu zřízení „Informační aporadenské kanceláře propřeshraniční záležitosti“ v lednu 1991.Kancelář poskytuje informace arozborové služby veřejnému isoukromému sektoru. Společně jifinancují na německé straně spolkovézemě Rýnsko-Falc a Bádensko-Württembersko a na francouzskéstraně department Bas Rhin.

Tabulka B.2.3 přehledně shrnujehlavní znaky přeshraničních struktur ajejich možné role při rozvoji a řízenípřeshraničních programů EU.



Přeshraniční struktury ve střední a východní Evropy v roce 2000

Ve střední a východní Evropě vzniklo dosud několik přeshraničních struktur, které mají různé cíle,pravomoci a oprávnění. Nedávný průzkum popsal asi 26 struktur na vnějších hranicích Evropskéunie, 16 mezi zeměmi usilujícími o členství a dalších 8 na východních hranicích těchtokandidátských zemí. Všech těchto asi 50 přeshraničních regionů vzniklo za podpory AEBR, buďjako euroregion nebo jako pracovní skupina či sdružení (viz Tabulka B.2.2c).

Většina euroregionů a podobných institucí ve střední a východní Evropě vzniklo na vnějšíchhranicích EU – s Estonskem (ES/FIN), Polskem (D/PL), Českou republikou (A/CZ/D), Slovenskourepublikou (SK/A), Maďarskem (HU/A), Slovinskem (I/SLO) a Bulharskem (BG/GR). Tytoeuroregiony se úspěšně rozvinuly za podpory programů EU Interreg a Phare CBC, jak ukazujínásledující příklady: - Euroregiony Karelia (FIN/RF), Pomerania (D/PL/S), Pro Europa Viadrina(D/PL), Bober-Neisse (D/PL), Nisa-Neisse-Nysa (CZ/D/PL), Elbe-Labe (CZ/D), Erzgebirge-KrušnéHory (CZ/D), Egrensis (D/CZ) a Bavorský les /Český les/Šumava (A/CZ/D).

Nejstarší z těchto euroregionů byl založen na hranici tří států Polska, České republiky a Německav roce 1991 – členy Euroregionu Nisa jsou:- Sdružení polských místních orgánů Euroregionu Nisa;- Regionální a místní sdružení měst a obcí v severočeské části Euroregionu Nisa;- Sdružení německých místních orgánů Euroregionu;Euroregion má tři sekretariáty, jejichž ředitelé úzce spolupracují. Nejvyšší orgán euroregionu – Rada(3 x 10 osob) volí tříčlenné vedení. Euroregion Nisa a další dobře zavedené euroregiony již hrajíaktivní úlohu v realizaci příhraničních programů EU, zejména prostřednictvím fondů malýchprojektů.

Řada euroregionů a přeshraničních pracovních skupin či sdružení se také objevuje na vnějšíchhranicích kandidátských zemí. Mezi ně patří region Vörü/Alüksne-Pskov (LV/ES/RF), EuroregionSaule (S/LV/LT/RF), Euroregion Jezerní oblast (LV/LT/BLR), Euroregion Niemen(PL/LT/BLR/RF), Euroregion Bug (PL/UKR/BLR), euroregiony na česko/slovensko/polskýchhranicích, Karpatský euroregion (HU/PL/SK/UKR/RO), Euroregion Váh-Dunaj-Ipel (SK/HU),Euroregion Danube-Drava-Sava (YU/RO/HU), Euroregion DMTC/DKMT (RO/HU/YU),Euroregion Únia-Slaná (SK/HU) a Euro-Régió Ház Kht (HU/RO).

Příklad, který ilustruje tuto kategorii, je Karpatský euroregion – velmi rozmanitá přeshraničnístruktura, která se rozkládá v příhraniční oblasti mezi Polskem, Slovenskou republikou, Maďarskem,Ukrajinou a Rumunskem. Euroregion založily městské samosprávy a provincie, které leží v tomtoregionu. Nejvyšším orgánem je „Rada Karpatského euroregionu“, která se skládá z 15ti členů av jejíž čele stojí předseda. Společný sekretariát řídí výkonný ředitel, který koordinuje činnostijednotlivých národních kanceláří a sektorově zaměřených pracovních skupin euroregionu.

Další nedávno zřízené přeshraniční struktury jsou dosud ve stádiu tvorby příslušných právních,organizačních a finančních dohod. Přesto však u nich můžeme vidět znatelný pokrok díkyzkušenostem, které získali od zkušenějších euroregionů, zvláště v oblasti struktur a plánovánípřeshraniční spolupráce. Tyto snahy aktivně podporuje projekt AEBR LACE-Phare CBC.


23

STRUKTURY PRO ŘÍZENÍ PROGRAMŮ EU

Rozvoj plynoucí z iniciativ a programů EU

Zahájení významných finančních programů EU, které se poprvé objevily v roce 1990 jakoInterreg, zrychlilo rozvoj přeshraniční spolupráce a definovalo nové potřeby dohod meziinstitucemi, které by umožnily rozvíjet a realizovat přeshraniční programy.

Interreg I se skládal z 31 operačních programů v období let 1990-93. Tyto programy sevyznačovaly velmi rozmanitými vlastnostmi, co se týče velikosti a dohod mezi jednotlivýmiorgány, a můžeme je rozdělit do dvou základních kategorií.

První kategorie se vyznačuje přístupem ze „zdola nahoru“. Programy vznikly na základěmnohaletých zkušeností a na základě stávajících přeshraničních struktur jako je euroregion naholandsko-německých hranicích. Z toho důvodu na těchto a jim podobných hranicíchzajišťoval rozvoj a realizaci programů daný euroregion ve spolupráci s orgány členskéhostátu. Programy měly regionální nebo místní dosah a odrážely v sobě geografické vlastnostitěchto struktur. V jiných případech vedla nová iniciativa společenství k vytvoření novýchstruktur, speciálně určené pro účely programu Interreg (např. PAMINA na francouzsko-německých hranicích).

Druhá kategorie představovala přístup ze „shora dolů“, kdy byly programy sestavoványstátními orgány bez účasti přeshraničních struktur, i když v některých případech takovéstruktury existovaly (např. Pyrénées na španělsko-francouzských hranicích). Na regionálníúrovni vznikly přeshraniční struktury, jak to předpokládaly směrnice programu Interreg, zapomoci LACE, včetně Pracovních společenství Galicia/Norte, Extremadura/Alentejo aCentro/Extremadura na portugalsko-španělských hranicích. Realizaci těchto programů všakřídily příslušné státní orgány, v některých případech s omezenou koordinací přeshraničníchstran (např. Portugalsko/Španělsko), v jiných případech s lepší koordinací a většímnasazením regionálních a místních orgánů (např. Kent/Nord Pas de Calais, UK/F).

Interreg IIA (1994-99) byl ve srovnání s programem Interreg I mnohem rozšířenější, a tov počtu programů (59 operačních programů) a v geografickém pokrytím. Velký podíl na tommělo zapojení vhodných regionů třech nových členských států a bývalé NDR, ale takézahrnutí většího počtu vnitřních námořních hranic. Výsledkem toho byly:• velká skupina programů, které se týkaly vnějších hranic (28);• velká skupina mořských programů, které se týkaly vnitřních a vnějších hranic (16

operačních programů).

Ve stanovách programu Interreg IIA Komise apelovala na členské státy a regiony, abypředložili integrační programy a zřídily „společné instituční struktury“. Přestože ne všechnyčlenské státy vytvořily skutečně integrované přeshraniční programy, přispěly tyto směrnicepřinejmenším k lepší koordinaci při předkládání programů a jejich řízení. Tento trendv mnoha případech podpořil uspořádání přeshraničních institucí, zvláště těch, které se týkaly


24

vnitřních zemských hranic 8. Podílely se na tom zkušenosti získané z programu Interreg I azkušenosti ze spolupráce severských zemí z dob před členstvím v EU, které Evropská uniepřevzala.

Co se týče rozsahu programů, stále přetrvávají ohromné rozdíly. Když z celkovéhopříspěvku EU v hodnotě 2 565 MECU odmyslíme příspěvky na největší programy našpanělsko-portugalských hranicích (552 MECU) a na vnějších hranicích Řecka (310 MECU),zjistíme, že dalších 6 operačních programů čerpá méně než 5 MECU každý. Co se týkágeografické rozlohy, směřuje trend k menším územním celkům a běžné jsou programy naregionální nebo místní úrovni. Jediné výhradně „státní“ programy jsou ty na španělsko-portugalských a španělsko-francouzských hranicích. Program pro vnější hranice Řeckaobsahuje samostatné oddíly pro řecko-bulharské a řecko-albánské hranice a de facto prohranice mezi Řeckem a FYROM (Makedonií)9 (pro každou z nich ještě existuje samostatnýprogram Phare CBC a JPMC – viz níže), stejně tak pro spolupráci s Kyprem.

V roce 1994 byl vyhlášen program Phare CBC (Cross-Border Cooperation – Přeshraničníspolupráce), který představoval důležitý pokrok v otázce vnějších hranic EU. Zaměřil se napříhraniční regiony středoevropských zemí s členskými státy EU. Program Phare CBCprobíhal ve stejném časovém období jako Interreg IIA (tj. v letech 1994-1999) a vztahoval sena 15 státních hranic (v 17ti programech) 10.U programu Phare CBC došlo k významnému pokroku v uspořádání institucí, tj. pro každouhranici se zřídily společné programové a monitorovací výbory (JPMC), které se skládaly zezástupců příslušných zemí, aktivně zapojené do služeb Komise a zodpovědné za programInterreg a Phare CBC. Tento posun byl významný v mnoha ohledech:• zřídili se výbory JPMC, které začali pracovat na všech hranicích• zabývají se jak programovými, tak implementačními úkoly a• skládají se ze zástupců regionální úrovně (např. euroregiony).

Přeshraniční struktury na každé státní hranici vznikaly různými způsoby a dnes se v mnohapřípadech snaží rozvíjet další spolupráci na vyšší úrovni s JPMC a na nižší úrovni s různýmidalšími složkami (např. oborové pracovní skupiny v Maďarsku/Rakousku a euroregionyv Polsku/Německu). Zástupci středoevropských zemí se na základě těchto dohod účastní jakopozorovatelé setkání monitorovacích výborů doplňujících programů Interreg (např. maďarštízástupci se účastní setkání rakouské komise Interreg).

Navíc byly zřízeny Fondy malých projektů jako součást prakticky všech programů PhareCBC, jejichž řízení je svěřeno euroregionům nebo rovnocenným strukturám regionální nebomístní úrovně.

8 V roce 1994 vznikla nová Iniciativa Společenství, která byla určená pro Severní Irsko a příhraniční hrabstvíIrska, Zvláštní program na podporu míru a usmíření (Mírový program), který v sobě obsahoval podprogramypro rozvoj přeshraniční spolupráce. Při realizaci programu byly použity vysoce decentralizované postupy, kampatřil i souhlas Evropské komise, aby osm „zprosředkujících finančních orgánů“ řídilo 30% programovýchfondů.9 FYROM se stala způsobilým partnerem programu Phare CBC po převzetí programu Interreg IIA pro Řecko(jeho vnější hranice).10 LACE Vade Mecum on Cross-border and Inter-regional Cooperation on External Borders of the EuropeanUnion, September 1997.


25

V roce 1996 Evropský parlament vyhlásil novou směrnici pro Tacis a vyčlenil samostatnýrozpočet, což umožnilo vznik programu Tacis CBC, který zahrnuje inter alia příhraničníregiony Ruska a Finska. Program se realizuje na základě běžných postupů Tacis a nevážou sek němu žádné instituční změny v oblasti přeshraniční spolupráce.

Totéž platí o programu MEDA, který byl vyhlášen v roce 1997, která ale postrádá zvláštnípodporu pro programy přeshraniční spolupráce.

Hlavní funkce přeshraničních struktur v programu Interreg IIA

U všech operačních programů můžeme rozpoznat množství „původních“ požadavků, které setýkají struktur a postupů spojených s programem Interreg. Svůj původ mají:• v požadavcích stanov Strukturálních fondů (týkající se např. přípravy programů,

monitorování a hodnocení);• v podstatě daných programů (např. v potřebě výběru projektu a tvorbě smluv

s projektovými manažery, pro převod programových fondů);

Hlavní funkce přeshraničních struktur, které vycházejí z těchto požadavků, shrnuje TabulkaB.2.3.

Struktury Požadavky stanov Strukturálních fondů11 přerostly v několik základních „společnýchřídících“ struktur, které najdeme ve všech programech Interreg IIA. Konkrétně se jedná oprogramový monitorovací výbor a programový nebo výborový sekretariát. Monitorovací výbor se vždy skládá ze zástupců příslušných členských zemí a Komise.Výbory se mohou lišit se ve dvou hlavních oblastech:• v podstatě členství; v první řadě v zástupcích na regionální nebo místní úrovni a v druhéřadě v zástupcích nestátních orgánů (sociální partneři, soukromý nebo dobrovolnýsektor).

• rozsahem přidělené zodpovědnosti:∗ buď je zodpovědnost omezená na minimum, které je definované ve směrnicích, tj.

je zúžena na všeobecnou kontrolu realizace na programové úrovni (monitorovacívýbor tvoří společně s nějakým řídícím výborem duální systém vedení výboru, kdemá řídící výbor na starost řízení programu a má také konečnou zodpovědnost zavýběr projektu);

∗ nebo je rozšířena na všechny aspekty realizace programu a v mnoha případech mákonečnou zodpovědnost za výběr projektu.

Stejně tak se za „společný orgán“ považuje sekretariát, alespoň v tom smyslu, žezodpovědnost za funkce sekretariátu přijímají společně příslušné členské země. Jednotlivésekretariáty se mohou lišit ve své podstatě tím, kdo je provozuje a kde jsou geografickypoloženy.

11 Art 4 Směrnice Rady (EEC) č. 2081/93, pozměňující Směrnici (EEC) č. 2052/88


26

Z hlediska povahy orgánu rozlišujeme tyto struktury:• stálá přeshraniční organizace, např., euroregion nebo podobná organizace;• společná struktura zřízená kompetentními orgány pro účely programu Interreg, např.

PAMINA;• neexistuje společná struktura, ale její funkce vykonávají kompetentní orgány členských

zemí. Z hlediska polohy mohou sekretariáty být:• na jedné straně daného přeshraničního regionu, kde slouží oběma stranám;• na dvou místech na každé straně hranice, z nichž každá slouží jiné části příhraničního

regionu;• mimo daný(é) region(y), např. v hlavních městech příslušných členských zemí (jako jsou

Atény). Všechny ostatní struktury potřebné pro výkon níže uvedených funkcí nejsou ustálené a jsouzřizovány kompetentními orgány členských zemí různými způsoby. Mezi ně mohou patřitporadci technické podpory, technické skupiny nebo projekční konzultanti, programovímanažeři, řídící výbory atd. Obyčejně takové subjekty vyžadují, aby orgány příslušnýchčlenských zemí zřídily společné struktury nebo aby tyto funkce přidělily společnýmstrukturám euroregionu nebo podobných orgánů. V některých případech se to dějeprostřednictvím formální dohody programu Interreg mezi kompetentními orgány členskýchzemí a relevantními regionálními nebo místními přeshraničními strukturami. Funkce

Rozvoj programu

EU apeluje na členské země, aby předložily jednotný operační program, který se týkávnitřních hranic. Další požadavky vyplývají ze základních principů spolupráce a pomoci EUa ze zkušeností v oblasti programů přeshraniční spolupráce. Následuje souhrnný seznamkroků12 (s označením typických alternativ v závorkách):• přípravné práce (přeshraniční studie a koncepty/strategie, analýzy SWOT atd. nebo jejich

nezbytnost);• rozvoj koncepčních programů včetně plánů financování (společně nebo kombinací

samostatných částí připravených odděleně každou stranou a následnou integrací, např.opatření v některých operačních programech, které se netýkají přeshraniční spolupráce,zapojení sociálních partnerů apod.);

• hodnocení ex ante (předběžné);• předložení koncepčního programu Komisi a následné schválení se změnami nebo beze

změn.• příprava dohody o postupu realizace programu (ještě než se program začne plnit nebo

nezbytnost takové dohody) Realizace programu

12 Přestože je tento seznam vytvořen na základě programů pro vnitřní hranice, jedná se o základní kroky, kterémůžeme využít i u programů vnějších hranic, aniž bychom ve všech případech použili stejné postupy.


27

Ačkoliv EU vydala malé množství předpisů, čehož následkem existuje mnoho významnýchrozdílů mezi členskými státy a mezi jednotlivými programy, můžeme vysledovat několikzákladních kroků, které platí obecně. Informační podpora a poradenství pro řešitele projektů Tyto funkce se nemusí objevovat ve všech programech. Pokud jsou k dispozici, mohou býturčeny pro různé struktury (např. sekretariát, vývojové pracovníky, oddělení technicképodpory) na obou nebo jen jedné straně hranice. Předložení návrhu projektu Žádosti o projekt jsou předkládány buď jako reakce na (veřejné nebo neveřejné) výzvyk podávání žádostí nebo na základě uzavřených/interních postupů. Podmínky k podávání žádostí se mohou lišit na podle:• funkce („poštovní schránka“ nebo směrovaní na informační/poradenskou službu);• místa (jedno nebo více míst v dané oblasti), kde mohou být žádosti podány; a• termínu (stejné nebo rozdílné konečné termíny pro obě strany hranic, u všech opatření

nebo jen u některých z nich). Hodnocení projektu (hodnocení žádostí o projekt) Žádosti se mohou značně lišit v těchto bodech:• kým byl podán? Je projekt podán společně oběmi stranami hranic nebo odděleně

jednotlivými stranami (např. orgány členských zemí)? Nebo kombinace obou možností?• Jaká používá měřítka? Na úrovni programu/opatření/projektu (vychází z již schváleného

operačního programu)? Další „běžná státní“ měřítka?• provádí se předběžný výběr? Postupují všechny projekty dál (nebo jsou doporučeny jen

ty, které prošly předběžným výběrem, a ostatní jsou v první fázi vyřazeny)? Výběr projektu Závěrečný výběr nebo potvrzení předběžného výběru obyčejně vykonává přeshraniční orgán(společná struktura nebo výbor), ale v praxi se mohou vyskytnout vyjímky (u opatření jinýchnež přeshraničních v případě některých programů Objective 1, např. E/P). Stejná přeshraniční struktura může zkombinovat a jako jediný krok provést závěrečnéhodnocení projektu, výběr projektu a jeho formální schválení. Schválení a tvorba smlouvy Projekt formálně schvaluje buď jediný přeshraniční orgán, který provádí výběr, a/nebo hoschvalují kompetentní orgány členských zemí a to odděleně. Tak jsou rozdělovány dotace EUa státní finanční prostředky. Zprávu o schválení a smlouvy mohou vyřizovat stejné nebo různé orgány. Ke schválenémuprojektu se váže buď jediná smlouva (podepsaná s partnerem, který projekt řídí a který


28

provádí následné platby dalším partnerům na dalších stranách hranic) nebo jednotlivésmlouvy pro každého partnera na každé straně hranice. Řízení financí Zde se setkáváme s několika funkcemi, jako jsou: platby, kontrola a finanční zodpovědnost. Mohou se lišit v závislosti na zvláštních úpravách pro program Interreg (např. společnýbankovní účet pro dotace od EU a eventuálně také pro státní dotace) nebo v závislosti naběžných státních systémech (které se pravděpodobně liší). Monitorování Běžně bude monitorování spojeno s technických a finančním vedením daného programu.Provádí se buď společně nebo odděleně (otázky koordinace). Vyhodnocení programu a posudek Vyhodnocování běžně provádí Komise společně s příslušnými členskými zeměmi (včetněregionálních a místních orgánů13) v rámci základní spolupráce. Patří sem: • předběžné hodnocení, průběžné hodnocení, následné hodnocení;• posudek programu a možné úpravy.

Stručný popis výsledného stavu programu Interreg IIA

Tabulky B.2.4, B.2.5 a B.2.6 popisují stav řízení přeshraničních programů v rámci InterregIIA.

Z těchto tabulek můžeme získat řadu úsudků a závěrů, které se týkají instituční stránkyrozvoje a řízení programů v rámci Interreg IIA.

Rozvoj programu

Přeshraniční koncepty, strategie a programy převážné většiny (více než dvě třetiny) vnitřníchzemských příhraničních oblastí připravili společně (zejm.) regionální a místní partneři. Totéžse týká zhruba stejného poměru programů vnitřních námořních hranic. V případě vnějšíchhranic existují přeshraniční koncepce a strategie u téměř dvou třetin oblastí, ale regionální amístní orgány jsou do těchto programů zapojeni hlavně na konzultační úrovni.

Technické řízení

Podobně ve valné většině (asi dvě třetiny) vnitřních zemských příhraničních oblastí sevšechny čtyři klíčové řídící funkce vykonávaly prostřednictvím společných činností astruktur. Stejná situace byla u téměř poloviny programů vnitřních námořních hranic.V případě vnějších zemských příhraničních oblastí se u téměř poloviny všech programů

13 V případě holandsko-německých hranic provádějí euroregiony vyhodnocení sami a tuto činnost kontrolujínezávislí konzultanti.


29

prováděly společné informační a poradenské funkce, ale jen u malého počtu oblastí bylyprováděny společně ostatní funkce (např. společný výběr projektu).

Řízení financí

Programy vnitřních zemských hranic se vyznačovaly vysokým stupněm integrace řízenífinancí, kdy něco málo přes polovinu operačních programů mělo společný bankovní účet prodotace EU. Totéž se týká jedné třetiny programů vnitřních námořních hranic (a jen jednohovýjimečného případu na vnějších hranicích).

Přeshraniční struktury

Prakticky ve všech příhraničních oblastech existovaly ve velké míře přeshraniční struktury naregionální a místní úrovni: vnitřní hranice (zemské a námořní) a vnější hranice, lišily se všakve své povaze a funkcích. Struktury chyběly na velké části vnějších hranic Řecka, v malýchčástech španělsko-portugalských hranic a na několika vnitřních námořních hranicích.

Z hlediska způsobilostí a zkušeností byly daleko nejrozvinutější struktury na vnitřníchhranicích. Ve dvou třetinách vnitřních zemských příhraničních oblastí hrály důležitou úlohu vpřeshraničních konceptech a strategiích a při rozvoji programů regionální a místnípřeshraniční struktury. Podílely se také na řízení operačních programů Interreg IIA. Totéžplatí u asi poloviny programů vnitřních námořních hranic a v daleko menší míře u vnějšíchhranic.


30

STRUKTURY PRO ŘÍZENÍ PROGRAMU INTERREG IIA A SOUVISEJÍCÍCHPROGRAMŮ EU

Nové směrnice pro program Interreg

Program Interreg je největší iniciativa Společenství pod záštitou Strukturálních fondů EU proobdobí let 2000-2006. Programu bylo přiděleno 4 875 milionů ECU. Dne 28. dubna 2000schválila Evropská komise Směrnici, která se týká této iniciativy („Interreg III“)14.

Program Interreg III pokrývá tři oblasti:• Oblast A: přeshraniční spolupráce – pokračování programů Interreg I a IIA;• Oblast B: nadnárodní spolupráce, která představuje rozšíření programu Interreg IIC; a• Oblast C: meziregionální spolupráce, která navazuje na programy typu RECITE a

Ecos-Ouverture.

Oblast A se týká podpory „integrovaného regionálního rozvoje mezi sousedícímipříhraničními regiony“. Jedná se o nejdéle trvající formu spolupráce napříč státnímihranicemi a je jí věnována velká část finančních zdrojů programu Interreg III. Až na několikvyjímek, např. u určitých námořních regionů, se očekává, že vývoj, schválení a realizaceprogramů spadající do oblasti A bude probíhat odděleně od programů oblasti B a C.

U některých opatření v nové Směrnici, které pojednávají o oblasti A, je patrná značnánávaznost na programy Interreg I a IIA a pro účastníky, kteří se již zapojili do rozvoje ařízení programů Interreg, budou známé.

Některá další opatření ve Směrnici zaznamenala významné změny v obsahu nebo významu.Společné řízení realizace programu pomocí přeshraničních mechanismů představujeklíčovou podmínku pro přijetí programu Interreg IIIA Evropskou komisí.

Novou Směrnici charakterizuje princip širšího přeshraničního partnerství a důraz na přístup„zdola nahoru“, čehož lze dosáhnout vývojem od stádia vypracování společných strategií pozavedení daných činností. Od regionálních a místních orgánů v příhraničních oblastech a odpřeshraničních struktur na regionální úrovni se očekává, že budou řídit přípravy programů vespolupráci s příslušnými státními orgány.

Budou možné dvě varianty programu. První z nich bude představovat jediný program procelou hranici. Tento jediný program se může na regionální úrovni skládat z několikapodprogramů. Druhá varianta bude pro jednotlivé části hranice nabízet programy naregionální úrovni, jako je tomu již u programů Interreg I a IIA na hranicích D/NL, NL/B D/F,F/UK a dalších. To odpovídá modelům, které obsahuje pracovní dokument AEBR/LACEInterreg IIIA: Modely řízení programů. (Viz stručný výčet modelů v Tabulce B.2.7)

Na základě požadavků, které vyplývají z Obecných předpisů Strukturálních fondů, budeexistovat společný přeshraniční monitorovací výbor. Tento výbor bude dohlížet na společnýřídící výbor podle členství v přeshraničním společenství. Ten bude odpovědný za řízeníoperací implementace každého programu nebo podprogramu, včetně konečného výběru a 14 OJ 2000/C 143/08, 23.5.2000


31

schválení projektů. Obecné předpisy také vyžadují zřízení řídícího orgánu s celkovouodpovědností za řízení programu a zřízení platebního orgánu pro finanční administrativu.Řídící a platební orgán může být spojen. Vždy by to měli být společné orgány zřízenékompetentními veřejnými orgány, kterých se program týká (viz Tabulka B.2.8).

Finanční řídící systém bude více integrovaný, když se použije jediný Strukturální fond(ERDF). Díky větší sféře působnosti pokryje činnosti, které jinak spadají pod ESF, EAGGF aFIFG. Kromě toho budou všechny dotace ERDF (a nejlépe i státní dotace) převáděny najediný účet programu, aniž by se finanční prostředky ERDF dělily mezi členské země.

Koordinace programů Interreg IIIA a Phare CBC

Tato směrnice má zvláštní zájem o příhraniční regiony zemí střední Evropy a jejich sousedův EU, a to ze dvou důvodů:• změny v programu Interreg mají velký vliv na program Phare CBC, který byl vytvořen na

základě programu Interreg;• nová směrnice se poprvé zabývá koordinací programů Interreg a Phare CBC.

Směrnice nabádá k efektivní koordinaci programu Interreg s externími politickými nástrojiEU, zvláště z pohledu rozšiřování. V tomto směru se provádějí některé klíčové změny, kterébyly uvedeny v předpisu Phare CBC č. 2760/98. Programy Interreg a Phare CBC budezastřešovat jediný program (Společný programový dokument, JPD), ačkoliv jejich přípravu,schválení a realizaci budou řídit dva odlišné soubory pravidel a postupů. Programové práce amonitorování realizace JPD bude provádět integrovaným způsobem Společný výbor prospolupráci. Větší využití Fondů malých projektů a jejich zahrnutí do přeshraničníchprojektů přispěje k decentralizaci rozhodování směrem dolů na regionální a místní úroveň apodpoří ryze přeshraniční projekty.

Ačkoliv jsou stanoveny požadavky na společné struktury pro programy Interreg IIIA a PhareCBC, stále mezi nimi přetrvávají rozdíly a je třeba řešit významné problémy, mezi kterépatří:• Program Phare CBC coby finanční nástroj stále postrádá víceletou koncepci, jakou má

Interreg – při rozdělení financí se počítá s kratším obdobím (2000-02) než u programuInterreg.

• Omezenější rozsah možných činností v programu Phare CBC – některé druhy činností „smenším dopadem“ jsou přijatelné pouze pro malé projekty pod záštitou fondů malýchprojektů (SPF), např. rozvoj místního hospodářství a zaměstnanosti, včetně turistickéhoruchu, komunikací a médií, kulturní výměny a spolupráce ve zdravotnictví.

• Přísné limity velikosti projektů u programu Phare CBC – mimo fondů malých projektůbude jen ve výjimečných případech povoleno snížení požadované minimální částky 2milionů ECU na projekty Phare.

• Na rozdíl od programu Interreg budou projekty Phare CBC vyžadovat schválení Evropskékomise.

• Společný programový dokument musí splňovat dva soubory ne zcela kompatibilníchpožadavků Strukturálních fondů/programu Interreh IIIA a předpisů Phare.

Aby bylo možno připravit a realizovat program, který bude zcela společný pro Interreg IIIA aPhare CBC, bude jistě nutné vylepšit jejich koordinaci a zajistit větší srozumitelnost. Některátaková vylepšení přislíbila nová směrnice a následně byla ohlášena v dokumentu Komise


32

„Phare 2000 Review – Strengthening Preparations for Membership“ (27.10.2000). Přinejmenším však v pravidlech Interregu a Phare zůstane oddělené řízení financí danýchprogramů15.

Koordinace programu Interreg IIIA s dalšími externími programy EU

Dodnes neexistují žádné společné struktury nebo koordinace v institučním uspořádání meziprogramy Interreg IIIA a Tacis CBC. Totéž platí o koordinaci mezi programem Interreg IIIAa činnostmi přeshraniční spolupráce programu MEDA a novými předpisy CARDS, kterézajišťují podporu inter alia přeshraniční spolupráce nečlenským zemím ve Středozemí av západní části Balkánu.

15 Určité omezené možnosti společného řízení se nabízejí ve střední fázi programů, kdy jemožné pověřit výběrem a schválením projektu jak Interreg, tak Phare CBC na základě Článku12 Předpisu č. 1266/99, který se týká koordinace nástrojů před schválením.


33

LACE1570

Tabulka B.2.1 Typické znaky euroregionu - AEBR / LACE16

________________________________________________________________

Organizace• sloučení regionálních a místních orgánů z obou stran státních hranic, někdy s parlamentním

shromážděním;• přeshraniční organizace se stálým sekretariátem, odborníky a administrativním personálem;• podle soukromého práva na základě státních sdružení nebo nadací z obou stran hranice podle

příslušného veřejného práva;• podle veřejného práva na základě mezinárodních dohod, které také stanovují členství

regionálních orgánů.

Systém práce• rozvoj a strategicky orientovaná spolupráce, žádná opatření na základě individuálních

případů;• vždy přeshraničně orientovaný, ne jako státní příhraniční region• žádná nová úroveň správy;• centrum přeshraničních styků; občanů, politiků, institucí, sociálních partnerů, organizátorů

kulturních akcí apod.;• vyvažování rozdílů struktur a pravomocí na obou stranách hranic vzhledem

k psychologickým otázkám;• přeshraniční spolupráce na vertikální (evropské, vládní, regionální, místní) i horizontální

úrovni;• realizace přeshraničních rozhodnutí na státní úrovni a s ohledem na postupy, které je možno

provést na obou stranách hranic (vyvarování se konfliktům kompetenčních a strukturálníchpravomocí);

• přeshraniční účast občanů, institucí a sociálních partnerů v programech, projektech aprocesech rozhodování;

• přímé iniciativy a použití vlastních zdrojů jako předběžné podmínky pro pomoc a podporu třetích stran.

Náplň přeshraniční spolupráce• definice oblastí činnosti podle společných zájmů (např. infrastruktura, hospodářství, kultura);• spolupráce ve všech oblastech života: životní styl, práce, volný čas, kultura apod.;• stejný důraz na sociálně-kulturní spolupráci jako na spolupráci hospodářsko-infrastrukturální;• realizace dohod a smluv a jejich potvrzení na evropské úrovni mezi zeměmi;• poradenství a koordinace přeshraniční spolupráce, zvláště v následujících oblastech:

• regionální rozvoj; • turistický ruch a volný čas;• hospodářský rozvoj; • zemědělský rozvoj;• doprava; • inovace a sdílení technologií;• ochrana životního prostředí • školy a vzdělávání;

a přírody; • spolupráce v sociální oblasti;• kultura a sport; • záchranné služby a• zdravotnictví; předcházení katastrof;• energetika; • komunikace;• likvidace odpadu; • veřejná bezpečnost.

16 AEBR-LACE Working Paper on the EU Initiative Interreg and future developments, červenec 1997, str. 36.


34

Tabulka B.2.2 a: Euroregiony v Evropské unii

Název Datum zřízení HraniceEUREGIO 1958 D/NLEuregio Rhein-Waal 1973 D/NLEuregio Maas Rhein 1976 D/NLEms-Dollart-Region 1977/1997 D/NLEuregio Rhein-Maas-Nord 1978 D/NLZukunft SaarMoselle-Avenir 1979 D/FBenelux-Middengebied 1984 B/NLScheldemond 1989 B/NLEuRegio SaarLorLuxRhein 1989 D/F/LUXEuroregion Nestos-Mesta 1990 GR/BULEuroregion Neisse/Nisa/Nysa 1991 D/PL/CZEuroregion Elbe/Labe 1992 D/CZEuroregion Erzgebirge 1992 D/CZEuroregion Pro Europa Viadrina 1992 D/PLEUREGIO EGRENSIS 1993 D/CZEuregio Bayerischer Wald/Böhmerwald 1993 A/D/CZEuroregion Spree-Neisse-Bober 1993 D/PLInn-Salzach-Euregio 1994 D/ARegio BODENSEE 1994 A/CH/DEuroregion Pomerania 1994 D/PLRegio TriRhena 1995 D/F/CHEuRegio Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein

1995 D/A

EUREGIO „via Salina“ 1997 D/ARegion Sønderjylland-Schleswig 1997 DK/DEUREGIO Inntal 1998 D/AEUREGIO Zugspitze-Wetterstein-Karwendel 1998 D/AMidi-Pyrénées, Languedoc-Rousillion,Catalunya

1998 E/F

STŘEDISKO 1999 D/FEuregio Karelia 1999 FIN/RFEuregio Watteninseln 1999 D/DK/NL


35

Tabulka B.2.2 b: Struktury typu euroregio ve Skandinávii17

Název Datum zřízení HraniceRada ØresundKomise Øresund

19641994

DK/S

Rada North-Calotte 1971 S/FIN/NRada Kvarken 1972 FIN/SMittskandia 1977 FIN/S/NStorstroms Amt / KreisOstholstein – Lübeck

1977 DK/D

Islandské/Archipelago Sdružení- Skärgården

1978 S/FIN

Spolupráce ARKO 1978 S/NBornholm-jihovýchodní Skåne 1980 DK/SOestfold/Bohuslän/Dalsland 1980 S/NTornedalsrådet 1987 FIN/N/SEstonian-Finnish 3+3Regionální spolupráce

1995 EST/FIN/RUS

Euroregion Baltica 1996 PL/S/LT/LIT/LV/DK/RFRada pro spoluprácipříhraničních regionů Vöru-Alüksne-Pskov

1996 EST/LV/RF

Euroregion Pomerania 1995/97 D/PL/SEuroregion NEMUNAS-NIEMEN-HEMAH

1997 LT/PL/BY/RF

Euregio Helsinki-Tallinn 1999 EST/FINEuroregion SAULE 1999 LT/LV/RFEuregio Karelia 1999 FIN/RFEuroregion Země jezer-EzaruZeme

2000 LT/LV/BY

17 Dalšími orgány přeshraniční spolupráce jsou MittSkandia a Barents Council. Nejsou to asociace místních aregionálních orgánů, na které by se vztahovala Nordická smlouva. Mají však sekretariát a jsou určitou měrouzapojeni do řízení iniciativy Interreg. Jedna nová přeshraniční struktura se připravuje v Severní Karéliiv Rusku.


36

Tabulka B.2.2 c: Euroregion-typové struktury založené v letech 1990 až 2000 v zemích MOE

Název HraniceEuroregion Bug PL/UKR/BYEuroregion PRO EUROPA VIADRINA D/PLEuroregion Spree-Neisse-Bober D/PLEuroregion Neisse-Nisa-Nysa D/PL/CZEuroregion Glacensis CZ/PLEuroregion Praded-Pradziad CZ/PLEuroregion Silesia/Slezsko CZ/PLEuroregion Tĕšínské Slezsko - Slask Ciezyriski CZ/PLEuroregion ELBE/LABE CZ/DEuroregion Erzgebierge Krušnohoři D/CZEuregio Egrensis CZ/DEuregio Bayrischer Wald/Sumava-Mühlviertel-Böhmerwald

D/CZ/A

Euroregion Waldviertel - Budowice – Jižní Čechy A/CZEuroregion Weinviertel-Südmähren-Jižní-Morava-Zahórie

A/CZ/SK

Euroregion Bílé-Biele Karpaty SK/CZEuroregion Beskydy PL/SK/YEuroregion TATRY PL/SKEuroregion Istria HR/SLOEuroregion Vagus-Danubius-Ipolia SK/HEuroregion Ipelsky-Ipoly SK/HEuroregio Neogradiensis SK/HEuroregion Sajo-Rima-Slaná-Rimava SK/HEuroregion Košice - Miskolc SK/HEuroregion Hajdu-Bihar/Bihor H/ROEuroregion Danube-Körös-Maros-Tisza H/RO/BiHEuroregion Danube-Drava-Sawa H/HV/BiHUpper Prut Euroregion RO/MD/UKRMiddle Prut Euroregion MOL/ROLower Danube Euroregion RO/MOL/UKREuroregion Danube East RO/BGEuroregion Danube South RO/BGEuroregion Danube 21. století RO/BG/BiHEuroregion Nestos-Mesta GR/BULEuroregion Síť Polis-Kent GR/TR


37

Tabulka B.2.3: Seznam charakteristických znaků přeshraničních strukturAspekty Stálá struktura

(možnosti)Řízení programu(možné funkce stálé struktury)

Složení Regionální a místní orgányOrgány na státní úrovniOstatní orgány (např. sociální partneři)

Organizace Shromáždění/rada na politické úrovniOficiální rada/výborSekretariát (společný, na jednom místě)Sekretariát (oddělený, na několika místech)

Vybavení Správní a sekretářské (vlastní personál)Technické (pracovní skupiny složené z členů)Technické (vlastní personál)Finanční zdroje(vlastní zdroje ze členských příspěvků)Finanční zdroje(z projektů, zajištění služeb apod.)

Funkce / služby /pravomoci

Sběr informací, výzkum, studia Přínos při vývoji programu

Příprava strategií, plánů, programů Jako součást vývoje programuPropagace programu

Informování žadatelů

Získávání informací, rad a podpory (obecně propřeshraniční spolupráci, konkrétně proprogramy a projekty)

Technická podpora

Vývoj vlastních projektůVývoj projektuPodpora/koordinace rozvoje dalšíchprojektů

Realizace projektu Realizace vlastních projektůProgramový sekretariát Příjem a zpracování žádostí o projekt,

příprava zpráv pro výbory atd.Podpora poradních (např. odvětvovépracovní skupiny ) a rozhodovacích (např.řídící výbor) orgánůPodílet se na členství v poradních arozhodovacích orgánech

Oceňování projektů, jejich výběr, uvědomění oschválení

Nabízet základní členství v poradníchorgánech včetně řídícího výboruVystupovat jako platební orgánFinanční správaPodporovat platební orgánSběr a třídění, tvorba zprávProvádění monitorovacích úkolůŘídit úkoly hodnocení

Monitorování a hodnocení

Formální členství v monitorovacím výboru


28

Tabulka B.2.4: Instituční aspekty programů Interreg IIA pro vnitřní hranice

INTERREG IIA AČÍSLO OPER.PROGRAMU

ROZVOJPROGRAMU

TECHNICKÉ ŘÍZENÍ FINANČNÍ ŘÍZENÍ PŘESHRANIČNÍ STRUKTURY

Společný rozvoj: • konceptu/strateg

ie regionálnímipartnery:

CS• programu

regionálnímipartnery:

OP• rozvoj ze strany

státukonzultovanýs regionálnímipartnery:

(OP)

Fáze projektu: vývoj/rozvoj: DTApodání: SUoceňování: APvýběr/schválení: SA c: společný postup

Společný bankovníúčet: pro dotace EU: EUpro státní dotace: MS

• existující ale nezapojené do iniciativy Interreg: ES• zapojené do / částečně odpovědné za Interreg IIA: IN• odpovědné za Interreg IIA: IIA

1 Maas-Rhein B/D/NL

CS OP

cDTA (Euregio-TA,regionální projektovímanažeři) cSU (Euregio) cAP (rada Euregio) cSA (řídící výbor)

EU (ING Bank) MS

II A (Euregio)

2 Západní Flandry B/F

CS OP

DTA (pomoc sekretariátu) SU (regiony) cAP (technický výbor) cSA (řídící výbor)

- - II A (Euroregio) ES (COPIT=crossborder cooperation on spatial planning –přeshraniční spolupráce prostorového plánování; stálákomise pro vnější vztahy mezi departement du Nord aprovincií Západní Flandry)

3 PACTE B/F

OP (na základěInterreg I)

cDTA cSU (oba přeshraničnítechnické týmy) cAP (technické týmy atechnická monitorovacískupina) cSA (monitorovací skupina)

- - ES (COPIT= crossborder cooperation on spatial planning -přeshraniční spolupráce prostorového plánování;


29

4 Ardennes B/F

OP (smíšená komise) cDTA cSU (2 technické týmyInterreg) AP (regiony) SA (Partnerský výbor amonitorovací výbor)

- - - -

5 PED B/F/L

CS OP

cDTA SU (regiony) cAP (technická skupina) cSA (monitorovací výbor)

- - - -

6 Scheldemond B/NL

CS OP

cDTA cSU (rada Euregio) cAP (Technickápřeshraniční pracovnískupina) cSA (monitorovací výbor)

EU (Gemeentekredietvan België)

II A (Euregio Scheldemond) ES (obchodní komory; nemocenské fondy; Mezinárodnífakulta Schelde; stálé konzultace mezi East Zeeuws-Vlaanderen a Waasland; přeshraniční vlámsko-holandskáspolupráce)

7 Middengebied B/NL

CS OP

DTA (odděleně) cSU + cAP (sekretariát) cSA (monitorovací výbor)

EU (Gemeentekredietvan België)

IIA Middengebied

8 Sønderjylland/ Schleswig DK/D

OP cDTA (projektoví partneři) cAP + cSU (sekretariát) cSA (řídící výbor)

EU (spravovanýkomunouSonderjylland)

ES (region Sonderjylland-Slesvig)

13 Saar-Lor-Westpfalz D/F

OP DTA (konzultace) SU (regiony) cAP (sekretariát) cSA (monitorovací výbor)

EU (SaarländischeInvestitionskreditbank)

ES (Regionální komise Saar-Lor-Lux-Westpfalz; setkání nanejvyšší úrovni v Lux/Rh-pf; místní spolupráce; EuregioSaarLorLux; spolupráce SaarLorLuxRhein)

14 PAMINA D/F

OP (úřad Pamina nazákladě Interreg 1)

cDTA cSU (sekretariát) cAP (pracovní skupina) cSA (monitorovací výbor)

EU (departement duBas-Rhin)

II A (rada Pamina)

15 Oberrhein -Mitte-Süd D/F/CH

CS (OP)

cDTA cSU (společný sekretariát) cAP (pracovní skupina) cSA (monitorovací výbor)

EU pro F/D(Landesbank Baden-Württemberg)

ES (Konference v Oberrheinu; TriRhena)

16 Alpenrhein/ Bodensee/ Hochrhein D/A/CH

(OP) cDTA (konzultace) cSU (sekretariát) cAP (pracovní skupina) cSA (monitorovací výbor)

- - ES (Regio Bodensee, Rada Bodensee; Mezinárodníkonference Bodensee; Komise prezidentů parlamentu;Komise členů parlamentu)

17 Německo/ Lucembursko D/L

(OP) (Saarland, Rh-Pfa ministerstvoprostorového

DTA (konzultace) SU (regiony) AP (regionální státní orgány

EU (LandesbankRheinland-Pfalz)

ES (Regionální komise Saar-Lor-Lux-; setkání na nejvyššíúrovni Lux/Rh-pf; místní spolupráce; Euregio SaarLorLu;)


30

plánování vLucembursku)

a sekretariát) cSA (řídící výbor)

18 Ems-Dollart D/NL

CS OP

cDTA (sekretariát Euregia) cSU (sekretariát Euregia) cAP (sekretariát Euregia) cSA (řídící výbor)

EU MS (NorddeutscheLandesbank)

II A (Ems Dollart Region: plná odpovědnost)

19 EUREGIO D/NL

CS OP


EU MS (InvestitionsbankNordrhein-Westfalen)

II A (EUREGIO: plná odpovědnost)

20 Rhein Waal D/NL

CS OP



II A (Euregio Rhein-Waal: plná odpovědnost)

21 Rhein-Maas-Nord D/NL

CS OP



II A (Euregio Rhein-Maas Nord)

22 Bavorsko /Rakousko D/A

(OP) DTA (odděleně) SU (regionální orgány) AP + SA (regionálníorgány) SA (řídící výbor oceňováníregionálními orgány)

- - IN (Euregio Bavorský les/Český les; Inn-Salzach Euregio;Euregio Salzburg/Berchtesgardener Land-Traunstein) ES (Euregio Allgäu; Euregio Zugspitze; AG UntererBayerischer Wald; smíšená komise Horní Rakousko-Čechy)

29 Pyreneje E/F

CS (několik naregionální úrovni)

cDTA (bezpodmínečně) cSU (jeden nebo obaregiony) cAP (přeshraniční pracovnískupiny; řídící výbor) cSA (řídící výbor)

- - IN (Comité de Travail des Pyrenees) ES (Euregio mezi Catalonia, Languedoc-Roussillon a Midi-Pyrenees; dohoda o třístranné spolupráci mezi Euskadi,Navarre a Aquitaine)

30 Španělsko /Portugalsko E/P

CS (několik naregionální úrovni)

cDTA (GIT společnéhodnocení/výběr projektupro některé přeshraničníaspekty) DTA (pro jiné aspekty, jakoje např. doprava, regionálníorgány) SU (regionální útvarstátních ministerstev) AP + SA (řídící výbor)

- - IN (pracovní výbory: Galicia /Norte, Centro/Extremadura,Extremadura/Alentejo, Castilia y Leon Centro/Norte) ES (připravuje se: Andalusia/Algarve)

32 Alpes CS DTA (odděleně) - - ES (spolupráce v řízení lyžařských svahů)


31

F/I (OP) SU + AP (regiony) cSA (monitorovací výbor)

39 Irsko / SeverníIrsko IRL/UK

CS (každé sdružení) (OP)

cDTA (c kromě projektů proinfrastrukturu) cSU (oba sekretariátyInterreg) cAP + cSA (pracovnískupiny jednotlivýchaspektů)

- - IN (Spolupráce North a tři sdružení:, ICBAN, NWRCBG,EBRC)

41 Itálie /Rakousko I/A

OP DTA SU (ministerstva regionů) cAP + cSA (řídící výbor)

- - IN (rada Interreg) ES (Euregio Tiroly a pracovní skupina Westtirol., Engadin aVinschgau)

51 Kvarken/ MittSkandiaSF/S/N

CS (OP)

DTA - c for SF/F SU + AP (sekretariát) SA (monitorovací výbor)

EU (spravovanýVästerbotten v Ulmea)

II A (rada Kvarken)


32

Tabulka B.2.5: Instituční aspekty programů Interreg IIA pro vnitřní námořní hranice

INTERREG IIA AČÍSLO OPER.PROGRAMU

ROZVOJPROGRAMU




CS• programu




(OP)

Fáze projektu: • vývoj/rozvoj: DTA• podání: SUoceňování: APvýběr/schválení: SA c: společný postup

Společný bankovníúčet: pro dotace EU: EUpro státní dotace: MS

existující ale bez odpovědnosti k iniciativě Interreg: ESzapojené do / částečně odpovědné za Interreg IIA: INodpovědné za Interreg IIA: IIA

9 Fyn/K.E.R.N DK/D

CS OP

cDTA (projektovípartneři) cSU (sekretariáty) cAP (sekretariát) cSA (řídící výbor)

EU (spravovanýkomunou Fynen)

II A (Fyns Amt-KERN; společný v komuně Plön 1996)

10 Storstrøm/ Ostholstein DK/D

CS (poprvé 1992/3) OP

cDTA (projektovípartneři) cSU (sekretariáty) cAP (sekretariát) cSA (řídící výbor)

EU (Storstroms Amt;účet v Den Dansk Bank,Nykobing F.)

IIA (žádná konkrétní struktura ale odpovědnost naregionální úrovni)

11 Öeresund DK/S

CS OP (OeresundCommittee)

DTA cSU +cAP (sekretariát) cSA (pracovní skupinaInterreg pro projekty do68,000 ECU , řídící výborpro projekty nad 68,000ECU)

- - II A (výbor Oeresund)

27 Greece/Italy - - - - - - - -


33

GR/I 33 Korsika /Sardinie F/I

- - SA (monitorovací výbor) - - - -

34 Korsika /Toskánsko F/I

- - SA (monitorovací výbor) - - - -

35 Nord-Pas-de-Calais/ Kent F/UK

CS OP

cDTA (společné brožury apropagace) SU (státní orgány) cAP a cSA (společnátechnická skupina amonitorovací výbor)

- - IN (Euroregion: NDPC-Kent-Flanders-Wallonia-Brussels) ES (ARC MANCHE; BDTE=přeshraniční podpůrnástruktura pro SME; partnerství měst; dohoda o spoluprácimezi NPDC a Kent CC 1988)

36 Rives-Manche F/UK

CS OP (technickáskupina: společná nastátní/regionálníúrovni)

cDTA (společné brožury apropagace) SU (státní orgány) AP (státní programovévýbory) cSA (společný technickývýbor)

- - ES (ARC MANCHE)

40 Irsko/Wales IRL/UK

CS cDTA (příležitostně)(podpora od místníchkoordinačních týmů) cSU (sekretariát) cAP+ cSA (u menšíchprojektů společnépracovní skupiny) AP+SA (u dopravníchprojektů státní orgány)

- - ES (Partnerství Irského moře)

50 Islands SF/S CS OP (Ostrovníspolupráce)

cDTA SU (sekretariát)AP (sekretariát) SA (monitorovací výbor)

EU (bankovní účetÅlands authority)

II A (Ostrovní spolupráce)

52 North Calotte SF/S/N

CS (OP) (rada NorthCalotte Council;zapojení místníchorgánů a sociálníchpartnerů)

DTA – c for SF/S SU (sekretariát) AP (4 poradní pracovnískupiny) SA (řídící výbor)

EU (Švédská centrálníbanka)

II A (rada North Calotte)


34

Tabulka B.2.6: Instituční aspekty programů Interreg IIA pro vnější hranice INTERREG IIA AČÍSLO OPER.PROGRAMU

ROZVOJPROGRAMU




CS• programu




(OP)

Fáze projektu: • vývoj/rozvoj: DTA• podání: SU• oceňování: AP• výběr/schválení: SA c: společný postup

Společný bankovníúčet:

• pro dotace EU: EU• pro státní dotace:

MS

• existující ale nezapojené do iniciativy Interreg: ES• zapojené do / částečně odpovědné za Interreg IIA:

IN• odpovědné za Interreg IIA: IIA

12 Bornholm DK/Baltik

OP cDTA (konzultace) cSU + cAP (sekretariát) cSA (řídící výbor)

- - ES (B7, Four Corner Cooperation, Euregio Baltyk)

23 POMERANIA D/PL

CS (OP)

cDTA (zřídka) SU (Euregio) AP (řídící výbor) SA (projektový výbor)

- - IN(Euroregio Pomerania) ES (deutsch-polnische Gesellschaft; deutsch-polnischeWirtschaftsförderungsgesellschaft)

24 Brandenburg D/PL

CS (konzultace sPolskem) (OP)

cDTA (zřídka) SU (euroregiony) AP (euroregiony aministerstvo) SA (řídící výbor)

- - IN (Euroregio Spree-Neiße Bober; Euroregio ProEuropa Viadrina)

25 Sasko D/PL/CZ

(OP) cDTA (zřídka) SU + AP (euroregiony) SA (řídící výbor)

- - IN (Euroregio Elbe-Labe; Euregio Egrensis; EuroregioErzgebirge)

26 Bavorsko /Česká republika D/CZ

CS (několik strategií) (OP)

DTA (odděleně) SU + AP (bavorské orgány) SA (řídící výbor)

- - IN (Euregio Egrensis; Euregio Bavorský les / Český les)

28 Vnější hraniceŘecka

- - 3 JPMC s regionálnímizástupci a řečtí zástupci v

- - ES (Euroregio Nestos-Mesta)


35

GR/BG/FYROM/AL

FYROM/SPF

31 Španělsko /Maroko E/MOR

- - - - - - - -

37 Jura F/CH CS (OP)

DTA (projektoví partneři) SU (Dep de Belfort; CTJ) AP (technický výbor) SA (monitorovací výbor)

- - IN (Communauté de Travail de Jura) ES (síť měst; dohoda o spolupráci mezi CTJ a Belfort)

38 Rhonê-Alpes F/CH

CS (zkušenosti zInterreg I studie), OP(technická skupina)

cDTA cSU (regiony na oboustranách se stejným textem) cAP (smíšená pracovnískupina) cSA (monitorovací výbor)

- - ES (franko-ženevský regionální výbor; Euregio LacLeman, rada pro Ženevské jezero; Communauté deTravail des Alpes Occidentales)

42 Itálie/ Švýcarsko I/CH

OP (zapojení 5tiregionů a 3 kantonů)

Každá italský regions vlastní strukturou; např.Valle d’Aosta: CDTA cSU (regiony na oboustranách se stejným textem) cSA (smíšená pracovnískupina)

- - ES (Conseil Vallé-Valle d’Aosta; Euregio Insubrica:Tessin-Lonbardy;; Mont Blanc-territory; Communautéde Travail Alpes Occidentales)

43 Itálie/Slovinsko I/SLO

OP DTA (projektoví partneři) SU (italský regionálníorgán) AP + SA (pracovní skupinyrady Interreg)

- - ES Euregio Itálie/Slovinsko ve stádiu příprav

44 Itálie/Albánie I/AL

- - - - - - - -

45 Gibraltar UK/MRC

- - - - - - - -

46 Rakousko /Česká republika A/CZ

CS (koncepttřístrannéhoprostorovéhoplánování) (OP)

DTA (projektoví partneři) SU (regionální orgány) AP + SA (rada Interreg)

- - ES Euregio Bavorský les/Böhmerwald/Mühlviertel,Euregio Weinviertel-Südmähren/Západní Slovensko(1998); Euregio Waldviertel/Jižní Čechy)

47 Rakousko /Maďarsko A/H

CS (OP)

DTA (projektoví partneři) SU (rakouský regionálníorgán) AP + SA (přeshraničníkoordinační výbor)

- - ES (Regionální rada; připravuje se Euregio Burgenland;Rakousko-maďarská komise pro prostorové plánování)


36

48 Rakousko /Slovensko A/SK

CS (OP)

DTA (projektoví partneři) SU (rakouský regionálníorgán) AP + SA (pracovní skupinyrady Interreg)

- - ES (Euregio Weinviertel-Südmähren-ZápadníSlovensko, připravuje se euregio Gyor, Bratislava)

49 Rakousko /Slovinsko +A/SLO

CS (OP)

DTA (projektoví partneři) SU (rakouský regionálníorgán) AP + SA (pracovní skupinyrady Interreg)

- - (euroregion ve stádiu příprav)

53 Barents SF/S/N/RUS

(OP) (celostátní vládaa provincie)

CDTA SU (sekretariát) - c proSF/S AP (sekretariát) - c proSF/S SA (částečně: monitorovacívýbor) – c pro SF/F

EU pro SF/S (Regionálnírada v Lapland)

II A (BEAR=Barents European Arctic Council –Barentská evropská arktická rada) ES (Barentská rada; 1992 dvoustranná dohoda opřeshraniční spolupráci mezi Finskem a Ruskem)

54 Karélie SF/RUS

CS OP (3 regionálnísdružení, finskéorgány a Rusko)

DTA (konzultace) SU + AP (sekretariát -v regionálních sdruženích) SA (řídící výbor)

- - II A (Regionální rada Severní Karélie společněs Karelskou republikou v rámci TACIS) ES (Euregio Karélie ve fázi úvah)

55 Petrohrad SF/RUS

CS OP (3 regionalassociations, St.Petersburg, LeningradOblast and Finnishsocial partners)

DTA – c occasionally SU (sekretariát –v regionálních sdruženích) AP (řídící výbor) SA (pracovní skupina)

- - II A (Regionální rada Severní Karélie)

56 Finsko/Estonsko SF/EST

CS (OP)

DTA SU (regionální sdružení) AP (Výbor pro řízenímeziregionálníchprogramů) SA (monitorovací výbor)

- - II A (regionální sdružení jižního Finska and regionyv severním Estonsku)

57 Ett GränslöstSamarbete S/N

CS, (OP)

cDTA SU (sekretariát) AP (výbor pro řízeníprogramů) SA (monitorovací výbor)

- - ES (příhraniční výbor Östefold-Boslein)

58 Inre Scandinavia S/N

(OP) cDTA SU (sekretariáty) AP ((výbor pro řízeníprogramů)

- - ES (spolupráce ARKO)


37

SA (sekretariát pro projektydo 30 000 ECU) SA (monitorovací výbor)

59 Nordens GrönaBälte S/N

CS (OP)

cDTA SU + AP (sekretariát) SA (řídící výbor)

- - ES (výbor Mittnorden)

Tabulka B.2.7: Přehled modelů řízení programu

Model 1 Model 2Spolupráce v rámci iniciativy Interreg

pro rozvoj a řízení programu(regionální / místní přeshraniční spolupráce)

tvořená regionálními/místními orgány a dalšími orgány, které spolufinancují program(např. orgány členských zemí na státní úrovni)

Dohoda iniciativy Interregmezi spolupracujícími členy (k předložení Evropské komisi)

Program(y):

pro každou státní hranici nebo část dlouhéhranice

Jeden program

se samostatnými (z hlediska řízení)podprogramy,

z nichž každý pokrývá jeden příhraniční region

pro každou státní hranici nebo část dlouhéhranice

Samostatné programy

z nichž každý pokrývá jeden příhraničníregion/část regionu

Operační řízení:

Řídící orgán programu koordinuje u každéhopodprogramu následující struktury:

Řídící orgán pro každý program:


38

• jeden řídící výbor• jeden sekretariát• příslušné odvětvové pracovní skupiny, atd.

• jeden řídící výbor• jeden sekretariát• příslušné odvětvové pracovní skupiny, atd.

Strategické řízení:

Monitorovací výborprogramu

Monitorovací výborpro každý program

nebojeden společný monitorovací výbor

pro všechny skupiny programů dané hraniceKontaktní místa pro Evropskou komisi:

pro každý program

• jeden orgán pojatý jako „řídící orgán“, kterýpracuje coby generální/koordinačnísekretariát pro všechny podprogramy

• jeden orgán pojatý jako „platební orgán“ prodaný program (může být spojen s „řídícímorgánem“)

• jediná dotace EU (s rozlišenými částkami projednotlivé podprogramy) splatná na jedinýbankovní účet „platebního orgánu“ (který jepřevede na samostatné účty jednotlivýchpodprogramů)

pro každý program• jeden orgán pojatý jako „řídící orgán“• jeden orgán pojatý jako „platební orgán“ pro

daný program (může být spojen s „řídícímorgánem“)

• jediná dotace EU splatná na jediný bankovníúčet „platebního orgánu“

nebopro každou skupinu programů

dané hranice• jeden orgán (např. euroregion nebo podobná

struktura), který pracuje cobygenerální/koordinační sekretariát pro všechnyprogramy a zastupuje „řídící orgány“ všechprogramů v Komisi

• jeden stejný orgán pojatý jako „platebníorgán“ pro všechny programy ve skupině

• samostatné dotace EU pro každý programsplatné na různé bankovní účty „platebníhoorgánu“


39

Schéma B.2.8: Schéma řízení programu se samostatnými podprogramy

platby zprávy účast

kontrola

platební příkaz

platební příkaz

technické řízení

platební příkaz

platby

Řídící výbor, Podprogram X

Řídící výbor, Podprogram 1

Řídící výbor, Podprogram 2

ŽADATELÉ/VEDOUCÍ PROJEKTŮ

DOHODA O PROGRAMU INTERREGmezi členy přeshraniční spolupráce,

která podrobně definuje strategické řízení naprogramové úrovni a decentralizuje operační

řízení na podprogramové úrovni

Bankovní účet, Podprogram 1

Bankovní účet,Podprogram 2

Bankovní účet,Podprogram X

EVROPSKÁ KOMISE

Monitorovacívýbor,

Interreg IIIA„Španělsko -Portugalsko“

Strategickákoordinaceprogramu

apodprogramů

.

Přeshraniční regionální struktura X:Sekretariát – Pracovní skupiny

Přeshraniční regionální struktura 2:Sekretariát – Pracovní skupiny

Přeshraniční regionální struktura 1:Sekretariát – Pracovní skupiny

Platebníorgán

Řídícíorgán


39

PŘÍKLADY PŘESHRANIČNÍCH STRUKTUR


39

EUREGIO (D/NL)

Typ organizace:

EUREGIO je nejstarší strukturou přeshraniční spolupráce v Evropě. Má 128 členů (okresy, města a obce).Oblast EUREGIO zahrnuje území Münsterland (okresy Coesfeld, Borken, Steinfurt a Warendorf, městoMünster) v Severním Porýní - Vestfálsku, hrabství Bentheim, město a okres Osnabrück a části jižníhoEmsland v Dolním Sasku, jakož i Twente, Achterhoek, Nord-Overijssel a jihovýchodní Drenthe vNizozemí. Již po desetiletí pracuje EUREGIO na přeshraničních aktivitách v nejrůznějších oblastech,které vychází z přeshraničních koncepcí rozvoje. První taková koncepce byla vypracována již v roce 1972s finanční pomocí EU a národních ministerstev hospodářství. EUREGIO se přímo podílí na plánování arealizaci řady různých programů a projektů, včetně programu INTERREG.

Založeno:

1958

Struktura kompetence:

Členové z obou stran hranice jsou vždy plně zapojeni.

• Valná hromada členů: Valnou hromadu tvoří zástupci 128 členů, valná hromada se schází nejménějednou ročně.

• Rada EUREGIO: Rada EUREGIO je coby přeshraniční parlamentní shromáždění (s přeshraničnímifrakcemi) nejvyšším politickým orgánem EUREGIO.

• Představenstvo: Představenstvo složené většinově z úředníků hlavních správ resp. z řídících úředníkůEUREGIO odpovídá mimo jiné za provádění unesení valné hromady a za přípravu a prováděnírozhodnutí rady EUREGIO.

• Pracovní výbory EUREGIO: Různé pracovní výbory se zabývají nejrůznějšími tématickýmioblastmi, jako jsou územní plánování a doprava, hospodářství, trh práce, životního prostředí azemědělství, kultura, zdravotnictví, ochrana před katastrofami a záchranářství, a zpracovávajípraktické záležitosti / problémy. Poskytují technickou pomoc při přeshraničních programech aprojektech včetně pomoci, která je financována programem INTERREG. Každý pracovní výbor jesložen ze zástupců veřejného a soukromého sektoru, jakož i z hospodářských a sociálních partnerů zobou stran hranice.

• Jednatelství (sekretariát) EUREGIO: Spravuje běžící projekty v přeshraničním regionu (např.poskytuje poradenství a informace), provádí propagaci a přispívá ke zvyšování povědomí, podporujeprofesionálně, obchodně a koordinačně pracovní výbory a grémia EUREGIO. Kromě toho pomáhá přirozvoji nápadů na projekty, při realizaci projektů, jakož i při hledání a zprostředkování potenciálníchpartnerů.

Kompetence ve vztahu k INTERREG:

EUREGIO vypracovalo operační programy pro INTERREG I, II a IIIA. Operační programy jsou založenyna již existujících přeshraničních rozvojových strategiích, které byly z tohoto podnětu upraveny. Prorealizaci programu INTERREG byla pokaždé uzavřena speciální dohoda mezi EUREGIO a národnímivládami a regionálními instancemi, které jsou odpovědné na obou stranách hranice. Taková smlouva


40

převádí kompetence ve všech oblastech realizace programu INTERREG pro EUREGIO na EUREGIO.Návrhy na projekty jsou podávány k rukám EUREGIO (sekretariát / jednatelství), kde je prověřeno, zdanávrhy na projekty odpovídají kritériím EU na přeshraniční spolupráci, jakož i národním rozvojovýmcílům a požadavkům na spolufinancování. Rada EUREGIO a představenstvo projekty hodnotí. EUREGIOje zastoupeno a disponuje hlasy v řídícím a monitorovacím výboru INTERREG.Místní / regionální manageři projektů odpovídají za realizaci projektů, přičemž pracovní výboryEUREGIO a jednatelství poskytují technickou pomoc a podporu. Technická odpovědnost za finančnířízení byla přenesena na investiční banku NRW. Banka spravuje přeshraničně prostředky EU, jakož ipříslušné národní spolufinancování na jednom bankovním účtu pro celý program a uzavírá přímé smlouvys projektovými partnery.

Silné stránky přeshraniční spolupráce:

Struktura EUREGIO je dobrým příkladem silně decentralizované a integrované struktury na základěprincipu horizontálního a vertikálního partnerství při plánování a realizaci přeshraničních programů,především pak programu INTERREG. EUREGIO pokrývá všechny oblasti přeshraniční spolupráce.

Kontaktní adresa:

EUREGIO, Enscheder Str. 362, D-48599 Gronau , Tel.: +49 25 62 70 20, Fax: +49 25 62 702 59


41

německá města, okresy a obceNL- obce a města

Organizační schéma - EUREGIO

valná hromada členů

Rada EUREGIO

41 NL a 41 D členů

volba

pracovní výbory rada tvoří představenstvo

32 č lenů:15 NL a 15 D č lenů ,

jednatel + prezident rady EUREGIOvysílá předsedu

zástupci

jednatelství

INTERREGřídící výbor

(EU+národní+ reg. .+EUREGIO)

vysláni

nom inováni zemštíradové+

15 NL a 7 D


42Schéma 1: Informační tok od žádosti k rozhodnutí o podpoře

jednatelství EUREGIO

• prověření a předání korespondence /důležitých formulářů

• koordinace a realizace případnýchdodatečných kroků

• Jestliže žádost o projekt neodpovídákritériím nebo nemá potřebnou formu:rada ze strany jednatelství a novépodání žádosti.

Prověření žádosti o projekt dle danýchkritérií (INTERREG, národní programy, atd.)

• Jestliže žádost o projekt odpovídákritériím a má potřebnou formu:předání do pracovních výborů.

rada EUREGIOrozhodnutí o realizaci projektů

představenstvodoporučení usnesení, které projekty schválit /

zamítnout

žadatel

příslušné pracovní výbory sodborníky

posouzení plánovaného projektua doporučení

řídící výborrozhoduje dle dohody o

INTERREG-II o celkovýchnákladech, které mohou být

podpořeny

IB (investiční banka) NRW vystaví doklad o podpoře

zašle doklad žadatelům, jakož i jednatelství na vědomí

2a

4a3a

6a

1a

1b

1c

2b

3b 4b

5b

5a

6b

6b

žádost o projekt

poradenství stranEUREGIO jednatelství


43

Euregio Rhein-Waal (NL/D)

Typ organizace:

Přeshraniční veřejnoprávní účelový svaz na základě NL/D dohody, s 54 členy (obce aregionální instituce dle veřejného práva).

Založeno: 1963

Struktura a kompetence:

• Rada Euregio: Nejvyšší instance s politickými a úředními zástupci všech členskýchinstitucí. Vždy po 4 letech volen předseda (střídavě NL a D) rady Euregio a členovépředstavenstva.

• Představenstvo: Představenstvo složeno ze čtyř členů, přičemž je usilováno orovnoměrný poměr německých a nizozemských členů. Připravuje usnesení radyEuregio a provádí je.

• Jednatelství: Odpovídá za správní úkoly, organizaci a schůzky rady Euregio,představenstva a pracovních skupin, jakož i za organizaci přeshraniční spolupráce,aktivity a projekty. Informuje členské instituce, externí instance, podniky a občany.Obsazeno 16 pracovníky na plný úvazek (NL/D).


Vypracování a realizaci programu Interreg pro Euregio Rhein-Waal koordinujeveřejnoprávní účelový svaz Euregio Rhein-Waal. Euregio Rhein-Waal vede mimo jinéjednatelství pro společný monitorovací výbor pro EUREGIO, euregio rhein-maas-nord aEuregio Rhein-Waal.

Návrhy na projekty jsou předkládány jednatelství Euregio, které prověří projety obsahově,jejich vazbu na program Euregio Rhein-Waal a z hlediska formálních kritérií. Předložínávrhy na projekty příslušným výborům Euregio. Představenstvo předloží návrh raděEuregio. Rada Euregio rozhodne o tom, které projekty budou navrženy k financování zprogramu Interreg. Jednatelství předloží doporučení rady Euregio řídícímu výboruInterreg, který rozhodne o výši podpory. Euregio nominuje předsedu do řídícího výboru avede jednatelství. Jednatelství koordinuje realizaci programu a provádí řadu projektů, nakterých má zájem celý region. Silné stránky v oblasti přeshraniční spolupráce: Veřejnáinstituce Euregio Rhein-Waal je nezávislou silnou přeshraniční strukturou dle veřejnéhopráva s vlastní právní subjektivitou a s vlastním personálem. Je dobře vybavena k tomu,aby rozvíjela a prováděla programy Interreg ve své oblasti působnosti.

Kontaktní adresa:

Euregio Rhein-Waal, Emmericher Straße, D-47533 Kleve, Tel.: +49 – 28 21 – 79 300Fax: +49 – 2821 – 79 30 30, E-Mail: [email protected], Internet:www.EUREGIO.ORG


44

STORSTRØMS AMT / OSTHOLSTEIN (DK/D)

Typ organizace:

Současná správní struktura, která byla vytvořena pro plánování a realizaci programuInterreg, navazuje na německo - dánskou komisi, která byla založena na podporupřeshraniční spolupráce již v roce 1970. Až donedávna se přeshraniční spoluprácekoncentrovala především na zlepšení infrastruktury. V roce 1977 uzavřel tento hraničníregion dohodu o kulturní spolupráci. To vedlo v roce 1989 ke schválení rezoluce o a)společné lobby pro pevné spojení (most / tunel) mezi oběma státy a o b) zahájeníspolečných projektů, které vytvoří nová pracovní místa a vykompenzují negativní účinkyzavedení evropského vnitřního trhu na trh práce v obou příhraničních regionech.

V roce 1991 schválila EU Komise tomuto regionu, do jehož oblasti podpory nyní spadá isvobodné hansovní město Lübeck, podporu na přeshraniční spolupráci, a sice z prostředkůiniciativy Společenství INTERREG. Tato podpora byla dle usnesení pracovního výboru„Dánsko - německý region Vogelfluglinie“, který nyní vykonává úlohu monitorovacíhovýboru, použita ke spolufinancování prvního přeshraničního projektu pod hlavičkouINTERREG a ke zřízení společného dánsko - německého sekretariátu.

Od roku 1995 bylo možno díky podpoře z prostředků iniciativy Společenství INTERREGII A ve spolupráci pokračovat. Tím měl region INTERREG šanci navázat na dosavadníúspěšnou spolupráci v rámci programu INTERREG I. Rozvoj přeshraniční spolupráce podhlavičkou INTERREG II bylo možno rozšířit na podstatně větší okruh aktérů, jejichžpráce se tím částečně pevně etablovala.

Struktura a kompetence ve vztahu k INTERREG:

• Monitorovací výbor: Monitorovací dánsko - německý výbor je složen z dánských aněmeckých zástupců národních, regionálních a místních úřadů, hospodářských asociálních partnerů a případně ze zástupců ekologických iniciativ a podobně. Vedletoho se práce monitorovacího výboru účastní zástupce komise EU, jenž má poradníhlas. Monitorovací výbor rozhoduje ve vzájemné shodě. Monitorovací výbor sleduje apodporuje realizaci programu.

• Řídící výbor: Vedle monitorovacího výboru se řídící výbor skládá ze zástupcůsprávních orgánů odpovídajících za program. K těmto orgánům patří úřad Storstrøms,okres Ostholstein, hansovní město Lübeck, jakož i jednatelství sekretariátuINTERREG. Mimoto působí coby pozorovatel zástupce Komise EU. Kromě toho bylanabídnuta účast v řídícím výboru zástupcům národních vlád a zemské vlády


45

Schleswig-Holstein. Kromě toho jsou s poradenským hlasem zapojeni hospodářští asociální partneři. Řídící výbor rozhoduje ve vzájemné shodě o podpoře jednotlivýchprojektů. Již pod hlavičkou INTERREG II byl v regionu zřízen výbor, kterýrealizoval správu programu na pracovní úrovni.

• Společný technický sekretariát / jednatelství: Společný sekretariát INTERREG seskládá z managerů programu při úřadu města Storstrøms, při rozvojové společnostiOstholstein GmbH (s.r.o.) okresu Ostholsteins a společnosti WirtschaftsförderungLübeck GmbH (s.r.o.), která slouží jako externí místo snadno dosažitelné nositeliprojektů z oblasti Lübeck. Sekretariát plní své úkoly v úzké spolupráci, ve shodě apřeshraničně. Sekretariát koordinuje mimo jiné zasedání monitorovacího a řídícíhovýboru, odsouhlasuje návrhy na projekty z regionu, odpovídá za běžnou správuprojektů, spravuje na společném bankovním účtu prostředky INTERREG a provádíinformační a propagační činnost.

Silné stránky v oblasti přeshraniční spolupráce:

Tato struktura je dobrým příkladem pružné, decentralizované a integrované struktury prodemokratické řízení přeshraničních aktivit. Kontrola a rozhodovací pravomoci se nacházíz větší části v rukou regionálních a místních institucí. To zajišťuje vysokou míruvertikálního partnerství a na základnu orientovaný přístup při určování oblastí spolupráce.Pravidelné schůzky pracovníků sekretariátu zajišťují společně s dlouholetýmizkušenostmi s osvědčenými správními strukturami, jakož i s každodenním kontaktempomocí moderních komunikačních technologií realizaci programu tak, že vzdálenost jižnehraje roli.

Kontaktní adresy:

Storstrøms Amt, Internationalt Sekretariat, Marienbergvej 80, DK-4760 Vordingborg,Tel: +45 55 34 01 55; Fax +45 55 34 03 55

Entwicklungsgesellschaft Ostholstein, INTERREG-Sekretariat, Röntgenstraße 1, D-23701Eutin Tel: +49 4521 808 10, Fax +49 04521 808 11


46

ARGE ALP (A/D/I/CH)

Typ organizace:

K pracovnímu sdružení Alpské země – Arge Alp náleží 11 regionů: tři rakouské země(Salzburg, Tirol a Vorarlberg), dvě německé země (Baden-Württemberg, Bayern), třiitalská územní sdružení (autonomní provincie Bozen- jižní Tirol a Trient jakož i regionLombardie) a tři švýcarské kantony (Graubünden, St. Gallen a Tessin).

Založeno: 12. října 1972 v Tirol


• Konference šéfů vlád: Konference šéfů vlád projednává společné záměry a cíle,definuje pracovní programy zaměřené na klíčové oblasti, a schvaluje doporučeníčlenským zemím jakož i rezoluce směrem ke spolkovým a centrálním vládám a kinstitucím evropské spolupráce.

• Předseda Arge Alp: Funkci předsedy vykonává vždy na dva roky šéf vlády jedné zčlenských zemí. Předseda zastupuje Arge Alp navenek a zajišťuje trvalou činnostzaměřenou na společné cíle a na aktuální záměry.

• Komise: Přípravou a realizací usnesení konference šéfů vlád se zabývají čtyři komise:pro kulturu a společnost; pro životní prostředí, územní plánování a zemědělství; prohospodářství a práci; a pro dopravu.

• Výkonný výbor: Výkonný výbor je složen z řídících úředníků členských zemí a zjednatele. Výbor se zabývá základními otázkami ohledně obsahu, organizace,koordinace a financování činnosti Arge Alp.

• Jednatelství: Jednatelství podporuje orgány pracovního sdružení při plnění jejichúkolů. Jednatelství zejména organizačně podporuje zasedání, zajišťuje správu financí,vede centrální dokumentaci a poskytuje informace, jakož i spolupracuje sjednatelstvími jiných evropských regionálních organizací.


Arge Alp je základní sítí pro členy, kteří působí v bilaterálních programech v rámciInterreg IIIA. Arge Alp je dále zapojeno do vytváření a realizace alpského programu podhlavičkou Interreg IIIB, členské státy se aktivně podílí na projektech v rámci InterregIIIB.

Kontaktní adresa:

Geschäftsstelle ARGE ALP, Amt der Tiroler Landesregierung, Landhausplatz,A-6010 Innsbruck, Tel: +43-512-508.2340, Fax: +43-512-508.2345,Email: [email protected], Internet: www.argealp.org

mailto:[email protected]


47

ARGE ALPEN-ADRIA (A/CH/D/H/HR/I/SLO)

Typ organizace:

Pracovní společenství vycházející ze společné deklarace, kterou v roce 1978 podepsaličlenské regiony. Ve smyslu této deklarace byla dne 24. listopadu 2000 plenárnímshromážděním přijata aktualizovaná „Organizační a metodická pravidla pracovníhospolečenství Alpen-Adria“.

Pracovní společenství se v současné době skládá ze 17 členů: Baranya, Bavorsko,Burgenland, Friulia-Venezia Giulia, Györ-Moson-Sopron, Chorvatsko, Korutany,Lombardie, Horní Rakousko, Slovinsko, Somogy, Štýrsko, Ticino, Trentino Alto Adige /Jižní Tyroly, Vas, Veneto, Zala.

Pracovní společenství nemá vlastní společný administrativní aparát a není tudíž právnímsubjektem. Administrativní a organizační servis poskytuje generální sekretariát (do roku2000: evidenční místo) se sídlem: úřad zemské vlády Korutany, Klagenfurt. Propagačníčinnost provádí pro společenství autonomní region Trentino - jižní Tirol. Jednacímijazyky jsou němčina, chorvatština, slovinština a maďarština. Alpen-Adria grémia přijímajíusnesení konsensuálně, výslovný nesouhlas je hodnocen jako veto.

Založeno: 20. listopadu 1978 v Benátkách


• Shromáždění: Shromáždění hlav vlád členských zemí je nejvyšším rozhodujícímorgánem. Předsednictví se střídá v abecedním pořádku na dvouleté období.Shromáždění se schází na plenárním zasedání jednou ročně a stanovuje strategicképriority. Svolávání a organizace zasedání plenárního shromáždění a komise řídícíchúředníků patří k povinnostem jednatelství u příslušné předsedající země Alpen-Adria;Alpen-Adria jednatelství jsou zřízena ve všech členských zemích.

• Komise řídících úředníků: Komise řídících úředníků je koordinačním grémiemplenárního shromáždění. Předsedou komise je zástupce příslušné předsedající zeměsdružení Alpen-Adria.

• Pět odborných komisí: Stálé komise jsou odbornými speciálními grémii plenárníhoshromáždění, jsou koordinovány komisí řídících úředníků: (1) územní plánování aochrana životního prostředí, (2) hospodářství, doprava a cizinecký ruch, (3) kultura aspolečnost, (4) zdraví a sociální záležitosti, (5) zemědělství a lesní hospodářství. Vrámci pěti odborných komisí působí stálé pracovní skupiny a dočasné projektovéskupiny. Předsednictví v komisi trvá tři roky, v pracovní skupině pět let, přičemž sepočítá s automatickým prodloužením.

Úkolem pracovního společenství je společné informativní a odborné zpracování akoordinace otázek, na nichž mají zájem členové. Společenství se zabývá zejménanásledujícími tématy: transalpské dopravní spoje, provoz v přístavech, získávání energie ajejí přenos, zemědělství, lesní hospodářství, vodní hospodářství, cizinecký ruch, ochranaživotního prostředí, ochrana přírody, péče o krajinu, zachování kulturní a rekreačníkrajiny, územní plánování, rozvoj sídlišť, kulturní vztahy, kontakty vědeckých zařízení(článek 3 společné deklarace z roku 1978).

Pracovní společenství funguje jako platforma pro vzájemnou výměnu informací mezičleny a nečleny EU, a usiluje o vybudování mostů nad rámec hranic EU. V souvislosti sprogramem INTERREG vypracovávají a předkládají grémia činná v rámci Alpen-Adrianávrhy projektů a vyvíjejí příslušné iniciativy.

Od roku 1978 bylo vytvořeno cca. 170 společných zpráv a publikací o územním adopravním plánování, životním prostředí, domácích a průmyslových odpadech, umírání


48

lesa, ochraně půd, atd. Každoročně se konají sportovní a kulturní akce pro mládež,symposia a výstavy.

Kontaktní adresa:

ARGE Alpen Adria, Amt der Kärnter Landesregierung, Völkermarkterring 21, A-9020Klagenfurt, Tel: +43 463 536 28 21, Fax: +43 463 536 28 20, e-mail:[email protected], http://www.alpeadria.org


49

PYRENEJSKÁ PRACOVNÍ KOMUNITA (E/F)Typ organizace:

Pyrenejská pracovní komunita je orgán přeshraniční spolupráce. Sestává se z 8 členů: státAndora, 3 francouzské regiony (Aquitaine, Languedoc-Roussillon a Midi-Pyrénées) a 4nezávislé španělské kraje (Aragón, Catalogne, Euskadi a Navarre).

CTP se zúčastnila různých přeshraničních akcí, například: příprava zevrubné studie odopravě v Pyrenejích, vydání turistického průvodce, akcí na podporu ochrany životníhoprostředí v příhraniční oblasti (Kampaň Čisté Pyreneje), pořádání Dní zaměřených nanebezpečí hor , Kampaň Bezpečné Pyreneje, Setkání Pyrenejských center pro výzkum ainovace technologií, Výzvy k podání nabídek v projektu I+D, atd.

Datum vzniku:

Zápis o vzniku byl podepsán v Pau dne 4. listopadu 1983.


• Předsednictví: Předsednictví CTP je zajištěno podle abecedního pořadí jmen členů apředsednictví trvá po dva roky.

• Konference předsedů: se skládá z předsedů jednotlivých členských regionů. Má zaúkol určovat obecnou politiku, strategické směřování a určit priority jednotlivýchčinností.

• Plenární rada: se sestává ze 7 zástupců z každého z 8 členských regionů. Schvalujekaždoroční plán akcí, hlasuje o rozpočtu a zplnomocňuje Koordinační výbor.

• Koordinační výbor: je tvořen předsedy jednotlivých členských regionů, nebo jejichpřímými zástupci, a Generálním tajemníkem. Dozírá na realizaci plánu akcí, spravujerozpočet a řídí evropské programy, koordinuje činnosti komisí a připravuje zasedáníPlenární rady.

• 4 Pracovní komise: Infrastruktura a Komunikace, Školení a Technologický rozvoj,Kultura, Mládež a sport, a Trvalý rozvoj.

Kompetence v oblasti Interreg:

Regionální rada Aquitaine (která předsedá CTP) byla zmocněna a pověřena vypracováníma zavedením Jedinečného Dokumentu Programování (DOCUP) programu Interreg III dílA Francie Španělsko. Pro vypracování DOCUPu budou v první fázi nejprve vytvořenytematicky zaměřené pracovní skupiny na základě čtyř pracovních komisí CTP,rozšířených o zástupce francouzských departmánů a Států.

Probíhající projekty:

Komise Infrastruktura a Komunikace: Účast na Pozorovatelně pašování přes Pyreneje,přehled silničních a železničních tunelů v Pyrenejích, přijetí a zveřejnění společného


50

postoje k velkým komunikačním infrastrukturám, digitální kartografická databáze CTP(SIG), aktualizace Schémata letištních infrastruktur.Komise Školení a Technologického rozvoje: Výzva k podání nabídek ve věci projektůI+D, Praktický průvodce pro výměny učňů a stážistů.Komise Kultury, Mládeže a Sportu: Průvodce Pyrenejskými muzei, PrůvodcePyrenejskými archívy, „Městská dobrodružství“, Setkání Pyrenejských spisovatelů,Komise Trvalého rozvoje: Plán koordinace sítě Informace z Pyrenejí (PIRINET), SíťInformačních bodů- Evropa a Vesnické křižovatky Pyrenejského masivu, symposium oobnovitelných energetických zdrojích a program „Pyreneje 2000“.

Kontakt:

Sekretariát CTP (Torre del Reloj) E-22700 Jaca, Tel.: +34 974 36 31 00 / Fax: +34 974 3552 29 / E-mail: [email protected]


51

PAMINA (D/F)

Typ organizace:

PAMINA je pružná integrovaná struktura, která byla vytvořena pro řízení programuInterreg. Její nejsilnější stránkou je přeshraniční sekretariát s pracovníky ze všechpartnerských regionů, který je situován na francouzsko-německých hranicích. Vedleregionů obsažených v jejím názvu sdružuje PAMINA části německých spolkových zemíPorýní-Falcko, Bádensko-Württembersko a francouzský region Alsasko. PAMINA bylazaložena v roce 1988, kdy zástupci státních a regionálních orgánů podepsali společnoudeklaraci, která byla zaměřena na podporu větší spolupráce. Byla vypracována společnákoncepce rozvoje této oblasti. Koncepce poskytuje strategický plán pro přeshraničníčinnosti regionu.

Po takřka deseti letech kooperace PAMINA se uvažuje o reformě struktur. V současnédobě je připravováno založení přeshraničního účelového svazu ‘REGIO Pamina’. Tím mábýt dosavadní neformální kooperace postavena na trvalý právní základ. Cílem je takéefektivnější a transparentnější propojení grémií a aktivit v prostoru PAMINA.

Založeno: 1988


• Řídící výbor: Založen v roce 1988 za účelem monitorování pokrokurozvojové koncepce. Sdružuje zástupce regionálních vlád z přeshraničního regionu,zodpovídá za celkový směr politiky a má rozhodovací pravomoci.

• Sekretariát: Založen v Lauterbourgu (F) v roce 1991 v bývalé celnici. Byl pověřenřadou úkolů včetně vytváření a šíření informací o partnerských regionech a také proto,aby působil jako koordinátor a prostředník mezi různými subjekty na obou stranáchhranice. Řídící výbor a pracovní skupina vykonávají nad sekretariátem dohled.Sekretariát je financován společně všemi partnery.

• Pracovní sdružení PAMINA: Pracovní sdružení je založeno na kooperační dohodě z18. dubna 1997 a je složeno vždy z deseti komunálních / regionálních politiků zkaždého ze tří dílčích území PAMINA. Úkoly spočívají ve výměně informací aporadenství v regionálně politických přeshraničních otázkách se zaměřením na územníplánování, dopravu, hospodářství; společné projednání plánů a opatření; vypracováníspolečných stanovisek a iniciování společných opatření.


Operační program pro Interreg I pro prostor PAMINA připravila pracovní skupina aschválil ho monitorovací výbor. Pro realizaci programu byl založen další, nezávislýmonitorovací výbor, jehož členy jsou zástupci na úrovní národních vlád, regionální amístní úrovni a zástupci Komise EU. Monitorovací výbor se schází dvakrát ročně,schvaluje projekty a provádí celkovou kontrolu týkající se podstatných změn a modifikacíve vztahu k realizaci programu. Pracovní skupina podporuje monitorovací výbor tím, žeprojekty požadující financování v rámci Interreg posuzuje a provádí jejich předběžnývýběr.

Místní vedoucí projektů odpovídají za realizaci projektů, zatímco technickou pomoc acelkovou koordinaci zajišťují výše zmíněné orgány a sekretariát PAMINA (kancelářPAMINA).


52

Vedle své role, kterou je rozšiřování informací o regionu, kancelář PAMINA dáleusnadňuje a udržuje spojení s vedoucími projektů a poskytuje jim rady při realizaciprojektů. Lokální činitelé předkládají všechny návrhy projektů přímo sekretariátu. Tamjsou projekty posouzeny z pohledu shody s národními, regionálními a přeshraničnímikritérii dříve, než jsou postoupeny pracovní skupině a monitorovacími výboru kekonečnému schválení.

Příhraniční region založil společný účet u Département Bas Rhin (Dolní Rýn), na který jepoukazován příspěvek EU. Dotace státního a regionálního spolufinancování se poukazujípřímo vedoucím projektů.

Strengths with Regard to Cross-Border Cooperation:Silné stránky z pohledupřeshraniční spolupráce:

Tato struktura vytvořila přímý kontakt mezi státními a regionálními orgány na oboustranách příhraničního regionu a vykazuje vysokou úroveň transparentnosti. Sekretariáts úspěchem poskytuje a rozšiřuje konkrétní informace z široké tematické oblasti, která seváže na hranice. Dále usnadňuje a koordinuje kontakty mezi různými partneryv příhraničním regionu a zabezpečuje praktickou realizaci programu Interreg.

Kontaktní adresa:

Informations- und Beratungsstelle für grenzüberschreitende Fragen, Im alten Zollhaus, F-67630 Lauterbourg, Tel: +33 88 94 67 20, Fax: +33 88 54 68 90, www.pamina.com


53

KENT – NORD-PAS-DE-CALAIS (UK/F)

Typ organizace:

V roce 1987 podepsali Kent County Council a region Nord-Pas-de-Calais smlouvu ospolupráci a vypracovali přípravnou studii s finanční pomocí Komise. Na základě tétostudie následně připravili návrh operačního programu pro Interreg I.

Datum vzniku:

1987

Struktury a pravomoci:

Přeshraniční strukturu pro realizaci programu Interreg můžeme shrnout následovně:

• Společný monitorovací výbor zasedá dvakrát ročně. Dohlíží na realizaci programu aschvaluje nebo zamítá žádosti projektů. Tvoří ho zástupci francouzských veřejnýchorgánů (státní, regionu NPC, departmentů Nord a Pas de Calais), britských veřejnýchorgánů (GOSE, Kent CC, Kent District Councils), zástupci dobrovolného asoukromého sektoru a zástupci z Evropské komise.

• Společná technická skupina složená z úředníků a odborníků francouzských abritských veřejných orgánů, která se schází čtyřikrát za rok. Posuzuje doporučení, jakprojekty ocenila francouzská a britská strana, a připravuje je pro společnýmonitorovací výbor.

• Společný sekretariát provozují realizační orgány (GOSE a odpovídající francouzskéregiony ze svého působiště ve Velké Británii a Francii);

• Dva úředníci pro projekt Interreg poskytují informace a rady navrhovatelůmprojektů a zajišťují podporu výše uvedeným strukturám programu.

Kontaktní spojení:

Kent County Council, European Team/Economic Development, Springfield, Maidstone,GB-Kent ME14 2LL, Tel +44 622 671 411, Fax +44 622 691 418,Website: www.kent.gov.uk

http://www.kent.gov.uk/


54

COMUNIDADE DE TRABALLO GALICIA-NORTE DE PORTUGAL (E/P)

Typ organizace:

Základ pracovního sdružení tvoří základní smlouva podepsaná oběma regionálnímisprávami a schválená oběma národními vládami v Madridu a v Lisabonu. CCRNdecentralizovaným správním místem portugalského ministerstva pro plánování, Xunta deGalicia je prováděcím orgánem autonomního regionu Galície.

Založeno: říjen 1991


• Prezident: Řídí radu a zastupuje pracovní sdružení. Funkci prezidenta sdruženívykonává každé dva roky střídavě jeden z prezidentů obou regionů.

• Koordinátoři: Jsou dva Hlavní koordinátoři a dva Techničtí koordinátoři pro obaregiony, kteří se zabývají organizací a řízením trvalých aktivit Pracovníhospolečenství, stanovením priorit a koordinací aktivit sektorových komisí.

• Úsekové komise: Pracovní společenství má čtrnáct sektorových komisí. Deset z nichje tvořeno představiteli Regionálních správ, seskupených dle sféry činnosti:zemědělství, životní prostředí, přírodní zásoby a uspořádání, vzdělání, školení azaměstnání, vědecký výzkum a univerzity, kultura, majetek a turistika, místní rozvoj,oživování ekonomiky, rybolov, zdravotnictví a sociální služby, regionální a místnísprávy, dopravní infrastruktura. Tři, skládající se z územních komisí pro spolupráci(Val do Limia a Val do Miňo), ve kterých působí zástupci místních správ z pohraničníoblasti. Jako poslední je specifická komise, tvořená Atlantickou osou severozápadníčásti poloostrova, zahrnující všech 18 hlavních měst evropského regionu SeverníGalicie v Portugalsku.

Kompetence v oblasti Interreg:

Pracovní společenství nemělo přímé oprávnění pro vedení INTERREG I a II; zabývalyse jimi centrální správy (Ministerstvo hospodářství v Madridu a Ministerstva proplánování v Lisabonu), což se uskutečňovalo na úrovni regionu.

Pracovní společenství se zúčastnilo přípravné fáze a výkonu projektů, fází, ve kterýchprobíhaly konzultace s místními úřady obou regionů, se sociálními a hospodářskýmijednateli, universitami, obchodními komorami atd.

Pracovní společenství vykonalo projekty spolupráce v rámci INTERREG I a II.Investovalo se do akcí, přispívajících k růstu pohraničí díky investicím do infrastrukturyspojení jako např. Nové mosty přes řeku Miňo, silnice druhé třídy, dálnice, ale navíc bylasféra činnosti rozšířena např. o životní prostředí založením Národního parku pohraničníoblasti Xurés-Gêres; v ekonomické oblasti byl založen Fond rizikového kapitálu prospolečné použití za účelem rozšíření soukromých investic do podnikatelských projektů,které by prospívaly ekonomice obou regionů. Navíc byly získány další zkušenosti ve sféřevzdělání, kultury, majetku, zemědělství atd.


55

Trumfy pro přeshraniční spolupráci :

Pracovní společenství zpracovalo a schválilo Strategický plán 2000-2006 pro spoluprácimezi oblastmi pohraničí, Galicií a Severním regionem Portugalska. Na základě tohotostrategického plánu a dle instrukcí madridské a lisabonské vlády se účastníme zpracovánísubprogramu Galicia- Sever Portugalska, který tvoří součást Operativního programuŠpanělsko-Portugalsko, předloženého oběma vládami pro INTERREG III v paragrafu ospolupráci mezi pohraničními regiony. Různé sektorové komise zpracovaly četnéspolečné projekty spolupráce mezi pohraničními regiony za účelem získání podpory zestrany této společenské iniciativy.


Komise pro koordinaci severního regionu Portugalska, Hlavní sekretariát pro vztahy s EUa zahraniční věci (Comissão de Coordenação da Região do Norte de Portugal, SecretaríaXeral de Relacións coa UE e Acción Exterior), Rúa dos Feáns, 5 baixo, 4150 Porto,Telefon: +351 22 6086300Fax: +351 22 6086305, e-mail: [email protected], http://www.galicia-nortep.org

Rada Galicie (Xunta de Galicia), Rua Rainha D. Estefânia, 251, 15706 Santiago deCompostelaTelefon: +34 981 541025, Fax: +34 981 541011, e-mail: [email protected]


56

COMUNIDAD DE TRABAJO EXTREMADURA - ALENTEJO (E/P)

Typ organizace:

Koordinační výbor regionu Alentejo je decentralizovaný orgán portugalskéhoMinisterstva plánování, zatímco Junta de Extremadura představuje regionální vláduautonomní oblasti Extremadura s rozsáhlými politickými pravomocemi. Pracovníspolečenství (Comunidad de Trabajo) vychází ze smlouvy o spolupráci mezi dvěmaregionálními orgány, kterou schválily dvě centrální vlády. Smlouva obsahuje neformálnídohodu, která určuje hlavní směry institucionální spolupráce, a směrnice, které určujízpůsob, jak se plánují projekty, na kterých mají zájem oba regiony.

Pravomoci regionálních orgánů na obou stranách hranic se ale liší.

Datum vzniku:

Leden 1992


Strukturu Comunidas de Trabajo tvoří:

• 1 pracovní skupina: Je to stálý orgán, který řídí činnosti zastřešené smlouvou ospolupráci. Skládá se ze zástupců obou regionů; španělští členové často zastávajípolitické funkce v rámci Junta de Extremadura. Pracovní skupina se pravidelně scházía zástupci z jiných skupin a svazů se mohou po předchozím pozvání zúčastnitzasedání. Předsednictví pracovní skupiny se mění dvakrát ročně a střídají se v němpolitičtí zástupci z obou regionů;

• 11 odborných výborů: Odborné výbory se skládají z politiků a civilních pracovníků apracují v oblastech, které byly smlouvou o spolupráci určeny jako prioritní. Těmitooblastmi jsou: zemědělství, turistický ruch, národní dědictví, průmysl, infrastruktura,životní prostředí, výchova a vzdělávání, univerzity, kultura, zdravotnictví, mládež asport. Výbory jsou koordinovány pracovní skupinou.

• Úřad přeshraničních iniciativ: Tento úřad, Gabinete de Iniciativas Transfronterizas,doplňuje rámec pracovního společenství a hraje významnou roli v podpoře jehočinností.

Pravomoci ve vztahu k Interreg:

Pracovní společenství Extremadura/Alentejo navrhlo program přeshraniční činnosti poté,co vytipovalo a naplánovalo řadu projektů, které jsou v zájmu obou regionů. Tytoprojekty jsou postoupeny nejvyšším politickým orgánům v každém regionu, které z nichvyberou projekty, které považují za nejvhodnější pro začlenění do programu Interreg.

Společenství Comunidad de Trabajo přihlásilo do Interreg I a Interreg II několik projektů,které pokrývají určité oblasti. Mezi projekty, které byly iniciovány Komisí, byl projektÚřadu přeshraničních iniciativ (Gabinete de Iniciativas Transfronterizas).

Silné stránky z pohledu přeshraniční spolupráce:

Práce Comunidad de Trabajo při vytipování a realizaci projektů pomáhá regionálnímorgánům na obou stranách hranice rozvíjet přeshraniční rozvojovou strategii s cílemvětšího začlenění do iniciativy Interreg.



57

Gabinete de Iniciativas Transfronterizas de Mérida, Paseo de Roma s/n, módulo B, 2ªplanta, E-06800 Mérida (Badajoz), Tel: +34 924 38 56 92, Fax: +34 924 38 53 95

Gabinete de Iniciativas Transfronteriças, Estrada das Piscinas, 193, P-7000- 758 Évora,Tel: +351 266 74 03 75, Fax: +351 266 70 65 62



58

Pracovní společenstvíJunta de Extemadura – Koordinační komise regionu Alentejo

PŘEDSEDNICTVÍ

Stálá pracovnískupina

Odborné výbory

Turistika Národní dědictví Zdravotnictví

Výchova a vzdělávání Zemědělství Životní prostředí

Průmysl Infrastruktura Podpora kultury

Mladí lidé a sport Univerzity

CCRA18 Junta de Extremaduraodbor regionu ALENTEJO odbor autonomního regionu

Extremadura

Úřad přeshraničních iniciativ(Gabinete de Iniciativas Transfronterizas)

18 Koordinační komise regionu Alentejo


59

EUROREGION ELBE/LABE (D/CZ)

Typ organizace:

Euroregion Elbe/Labe byl založen v červnu 1992, aby všeobecně pozvedl přeshraničníspolupráci a aby povzbudil její úlohu ve všech oblastech hospodářského a společenskéhoživota. Euroregion se skládá ze dvou nezávislých sdružení: na německé straně je toKommunalgemeinschaft Oberes Elbtal/ Osterzgebirge e.V. (registrovaný spolek) a načeské straně Klub Euroregion Labe. Tato dvě sdružení uzavřela všeobecnou dohodu ospolupráci. Obě sdružení zastupují zájmy svých členů (městských úřadů) v otázkáchpřeshraniční spolupráce.

Založeno: 1992


Organizační struktura se skládá z následujících orgánů:

• Rada: Je nejvyšší politický volený orgán s rozhodovacími pravomocemi. Radaprojednává a schvaluje strategické priority pro spolupráci. Schůzí rady se účastnízástupci jak celostátních a regionálních orgánů České republiky a Německa, tak iEvropského parlamentu.

• Prezidium: Skládá se ze dvou prezidentů obou sdružení, dvou viceprezidentů, dvoudalších volených členů a dvou výkonných ředitelů obou sdružení. Prezidiumzodpovídá za celkové řízení a (strategické) vedení činnosti Euroregionu a napracovní úrovni zastupuje Radu.

• Sekretariát: Skládá se ze dvou samostatných úřadů na každé straně hranice, kteréjsou řízeny výkonnými řediteli jmenovanými svým příslušným sdružením. Sekretariátzodpovídá za všechny organizační a technické otázky, zejména za koordinacitematicky zaměřených pracovních skupin.

• 7 pracovních skupin: Každá skupina se zaměřuje na jednu z následujících oblastí:rozvoj regionu, hospodářská spolupráce, turistika, doprava, životní prostředí, veřejnézdravotnictví a sociální péče, kultura a vzdělávání a sport a také na prevenci alikvidaci katastrof. Tyto pracovní skupiny sdružují zástupce regionálních a místníchorgánů a další rozhodující místní činitele; projednávají a plánují projekty a jsou dourčité míry i zapojeny do jejich realizace.


S výhledem na přípravu operačních programů pro Interreg zadal spolkový kancléřSvobodného státu Saska přípravu rozvojových koncepcí pro každý z Euroregionů naněmecko-české hranici. Tyto strategicky zaměřené studie byly vytvořeny v úzkéspolupráci s Euroregionem a byla ustavena speciální pracovní skupina, jejímž úkolembylo monitorovat tyto práce. Na základě výzvy k podání návrhů, která vyšla od spolkovézemě Sasko, podal Euroregion celou řadu návrhů projektů, z nichž některé byly zařazenymezi opatření operačního programu pro Interreg III.


60

Kontaktní adresa:

Euroregion Elbtal/Osterzgebirge e.V.m Emil-Schlegel Straße 11, D-01796 Pirna, Tel: +493501 520 013, Fax: +49 3501 527 457, www.oberelbe.de/euroregion/struktur.htm


61

PROVENCES-ALPES-COTE D’AZUR (PACA) / RHONE-ALPES / LIGURIE /PIEMONT / VAL D’AOSTE (F/I)

Typ organizace:

V rámci operačního programu Interreg II mezi Francií a Itálií (pokrývá příhraniční oblastv regionech Provence-Alpes-Côte d´Azur (PACA), Rhô ne-Alpes, Liguria, Piemonte aValle d´Aosta) došlo v roce 1990 ke standardizaci řízení a výběrových procedur a bylyvytvořeny společné struktury pro spolupráci v čele s francouzsko-italskou komisí.

Tyto mechanismy jsou v souladu s obecnými předpisy Interreg II, tak jak byly schválenyfrancouzskou a italskou vládou a předsedy těch italských regionů, které se účastní celéhoprocesu.

Založeno: 1994


• Smíšená komise: Skládá se z: na italské straně : zástupce centrální státní správyzástupců regionálních ‘giunte’; na francouzské straně: jeden (nebo více) zástupců zaDATAR, regionální Prefektury a Regionální Rady; zástupci Evropské Komise se takéúčastní schůzí Smíšené komise. Smíšená komise má roli ‘programování’ a‘sledování’. Je pověřena výběrem projektů a přidělováním fondů poskytnutýchEvropskou Unií. Stálý technický výbor je orgánem Smíšené komise a je pověřenpřípravou a realizací rozhodnutí Smíšené komise.

• Stálý sekretariát: Účastní se Smíšené komise a zastupuje DATAR za francouzskoustranu a za stranu italskou zastupuje regionální úřady.

• Výběr projektů V první fázi jsou všechny projekty podané do francouzsko-italskéhoprogramu Interreg II posuzovány Stálým technickým výborem, který je zodpovědnýza celou příhraniční oblast (4 francouzské členy tohoto výboru ustanovujeCommission Mixte, 4 italští členové zastupují jednak zainteresované regiony, jednakcentrální vládu). Současně posuzují projekty odpovídající teritoriální pracovní skupiny(sever, střed a jih Alp) pro každou podoblast. Ve druhé fázi jsou projekty předloženytěmito dvěma orgány sekretariátu, který vypracuje souhrn návrhů a postoupí je krozhodnutí Commission Mixte.


Během programu Interreg II byly prostředky EU přidělovány samostatně francouzské aitalské vládě a také finanční kontrola byla prováděna odděleně. V rámci programuInterreg IIIA, pro období 2000/2006 se plánuje, v rámci programu Interreg III, posílenínástrojů pro oživení, asistenci, trvalé sledování, hodnocení a kontrolu.

Strengths with Regard to Cross-Border Cooperation:Silné stránky z pohledupřeshraniční spolupráce:

V případě francouzsko-italské přeshraniční spolupráce jsou procedury spolupráce, řízení aspráva programu mimořádně složité. Commission Mixte je průsečíkem postupů v tomtomodelu provázaných národních struktur pro přeshraniční spolupráci.

Kontaktní adresa:

DATAR Alpy, Komisařství pro plánování a ekonomický rozvoj Alp, F-05000 GAP,Tel: +33 04 92 53 21 12, Fax: +33 04 92 53 21 11


62

EUROREGION POMERANIA (D/S/PL)

Typ organizace:

EUROREGION POMERANIA (Pomořany) spojuje německé a polské oblasti a od února1998 také oblasti švédské. Celý region se rozprostírá na území o rozloze přes 41.000 km²a počet obyvatel překračuje 3,5 miliónu.

Založeno: 15. prosince 1995 ve Štětíně (Polsko)


EUROREGION POMERANIA má od posledního podpisu smlouvy v Lund (Švédsko)dne 26. února 1998 čtyři členy:

• město Štětín• komunální účelový svaz obcí západních Pomořan „POMERANIA“ (s cca. 92

polskými městy a obcemi z vojvodství Západní Pomořany)• komunální sdružení Europaregion POMERANIA e.V. (registrovaný spolek, se

dvěma městy a šesti zemskými okresy Mecklenburg-Vorpommern a Brandenburg)• svaz obcí Skåne (s 33 švédskými komunami)

V rámci činnosti EUROREGIONu POMERANIA se pravidelně setkávají zástupci nakomunální úrovni. Zástupci polské, německé a švédské strany pracují společně ve státnícha regionálních výborech a v pracovních skupinách. Jedním z předních cílů je přitominiciování a sladění projektů a akcí v příhraničním prostoru - viz organizační strukturadole.

Cílem spolupráce v EUROREGION POMERANIA je zahájení společných aktivit krovnoměrnému a vyváženému rozvoji regionu, jakož i ke sblížení obyvatel a institucí vzúčastněných příhraničních oblastech.Těchto cílů je dosahováno zejména:1. Zvyšováním životního standardu obyvatel regionu, zejména společnou podporou

hospodářských investic a programů, opatřeními k profesnímu vzdělávání a pomocíprogramů boje s nezaměstnaností;

2. Podporováním myšlenek evropské jednoty a internacionálního porozumění;3. Spoluprací a výměnou společenských, vědeckých, profesních, kulturních a

mládežnických skupin zejména pak podporou forem, které slouží ke vzájemnémupoznávání obyvatelstva příhraničních regionů;

4. Udržením a zlepšením ochrany životního prostředí, rozvojem venkovského prostoru;5. Budováním a přizpůsobením infrastruktury potřebám přeshraniční a regionální

dopravy;6. Rozvíjením hospodářské spolupráce, výměnou know-how jakož i transferem

technologie;7. Zřízením komplexního informačního systému pro výměnu dat v rámci euroregionu;8. Rozvojem koordinovaného přeshraničního územního plánování;9. Spoluprací při boji proti požárům a následkům přírodních katastrof, jakož i při

havarijních situacích;10. Podporou řešení problémů s překračováním hranice.


63

Kontaktní adresy:

Kommunalgemeinschaft Europaregion POMERANIA e.V., E.-Thälmann-Str. 4, D –17321 Löcknitz, Peter Heise, Tel: +49 39754 20580, Fax +49 39754 [email protected]

Komunalny Zwiazek Celowy Gmin Pomorza Zachodniego „POMERANIA“, Al. WojskaPolskiego 164, PL – 71-335 Szczecin, Urszula Berlinska, Tel +48 91 486 07 38, Fax +4891 486 08 25, [email protected]

Sekretariat des Rates der EUROREGION POMERANIA, Al. Wojska Polskiego 164, PL– 71-335 Szczecin, Artur Zöllner, Tel +48 91 486 08 15, Fax +48 91 486 08 [email protected]

Kommunförbundet Skåne, Box 53, S-221 00 Lund, Stig Alund, Tel +46 46 71 99 39, Fax+46 46 71 99 30, [email protected]

Website: www.pomerania.net


http://www.pomerania.net/


64

R a d a E U R O R E G IO N u 3 6 č l e n ů r a d y

P ř e d s e d n ic tv o

p ř e d s e d a

t a je m n ík (Š tě t í n )

E k o n o m ic k á s p o lu p r á c e d o p ra va a in f ra s t ru k tu ra T u r is t i k a , o c h r a n a

v e n k o v a a ž i v o t n íh o p r o s t ře d í V ý c h o v a , k u l tu ra

a s p o r t

V e ře jn ý p o řá d e k

S p o lu p r á c e m ě s t s k ý c h s p r á v

a i n s t i tu c í

S d r u ž e n í m ís tn í c h ú řa d ů P O M E R A N IA e .V .

S d r u ž e n í m ís tn í c h ú řa d ů S c a n ia M ě s to Š tě t ín

Ú č e lo v é s d r u že n í m ís tn í c h ú řa d ů zá p a d n í P o m e ra n ie

"P O M E R A N IA "

L ö c k n i t z L u n d Š tě t ín N ěm e c k o P o ls k o Š v é d s k o

1 2 č le n ů r a d y 1 2

č le n ů r a d y 1 2

č le n ů r a d y

p ř e d s e d a p ř e d s e d a

Č le n o v é

P r a c o v n í s k u p in y

E U R O R E G I O N P O M E R A N I A – O r g a n i z a č n í s t r u k t u r a


65

EUROREGION TATRY (PL/SK)

Typ organizace:

Přeshraniční sdružení Euroregion Tatry vzniklo v srpnu 1996 na základě iniciativymístních orgánů. Sdružení tvoří dva orgány: Polské sdružení Euroregion Tatry v NowemTargu a Slovenské sdružení regionu Tatry v Kežmarku. Euroregion Tatry pracujev souladu s následujícími principy: partnerství, rovnost zapojených stran, uchování státní,regionální a místní identity, spolupráce založená na dobrovolnosti, rovnost příslušnýchorgánů, shoda v procesu přijímaní nových nařízení a zákonů. Euroregion usiluje o rozvoja kultivaci polsko-slovenského příhraničního regionu.

Datum vzniku:

Srpen 1996


• Kongres: nejvyšší orgán Euroregionu, který sdružuje zástupce obou zemí a kterýzasedá alespoň jednou za rok.

• Rada: nejvyšší výkonný orgán (tvoří ho 12 členů z obou stran hranic). V jejím čelestojí předseda a je volena každé dva roky.

• Revizní výbor: kontrolní orgán volený kongresem.

• Sekretariát: na každé straně hranic pracují dva úřady. V čele každého z nich stojísekretariát, který odpovídá za služby administrativních struktur Euroregionu.

• Pracovní skupiny: zřizuje je rada pro řešení aktuálních problémů. Celkem pracuje pětpracovních skupin: hospodářská, pro ochranu životního prostředí, kulturní, informačnía pro sport a turistiku.

V roce 1999, na základě dohody s Realizačním orgánem programu Phare CBC,Euroregion poprvé použil dotaci vyhrazenou pro Fond malých projektů CBC ve výši120.000 EURO. Tato finanční pomoc usnadnila realizaci 26 projektů, které se týkalyspolupráce mládežnických sdružení, folklóru, kultury, sportu, turistiky, vědy a umění,stejně jako spolupráce v oblasti sociálně-ekonomické a propagačních činnosti.


Euroregion Tatry Office in Nowy Targ, Al. Tysiaclecia 37, 34-400 Nowy Targ, Tel +4818 266 9981, Fax +48 18 266 9981, www.euroregion-tatry.sk, www.euroregion-tatry.pl

http://www.euroregion-tatry.sk/

http://www.euroregion-tatry.sk/


66

EUROREGION NESTOS – MESTA (GR/BG)

Typ organizace:

Systém vychází ze zdvojené, „zrcadlové“ struktury správních orgánů, jedny na řeckéstraně a jedny na straně bulharské, společně s několika společnými správními aoperačními strukturami. Každá strana, jak řecká, tak bulharská, musí pracovat v souladus příslušnými státními zákony a předpisy. Kromě toho se každá strana drží své vlastnícesty podle toho, jak státní legislativa pohlíží na jejich právní formu. Obě strany senicméně shodly na tom, že z hlediska právní struktury jde o nevýdělečnou a nevládníorganizaci.

Datum vzniku:

1992: Podpis předběžné dohody pro zlepšení přeshraniční spolupráce; 1997: Řecképříhraniční sdružení řeky Nestos a Bulharské příhraniční sdružení řeky Mesta podepsalyprotokolární smlouvu o přeshraniční spolupráci.


V bodech, které jsou pro obě strany společné a kde mají společné správní struktury, seobjevují tyto dvě základní přednosti přeshraniční spolupráce:

(a) společné plánování činností a společné vystupování na mezinárodní úrovni(b) realizace doplňkových činností se stejnými plány a cíly

První zmíněnou výhodu umožňuje existence „Společné správní rady“, zatímco druhávýhoda vychází z činnosti šesti „společných pracovních skupin“.

Každá strana hranic má následující správní strukturu:

• Monitorovací a hodnotící výbor Je to nezávislý tým vysokých úředníků z místních,regionálních a státních správních struktur. Na řecké straně je to zástupce realizačníhoorgánu Interreg, zatímco na bulharské straně je to zástupce Phare CBC PMU. Výborse schází jednou ročně nebo podle potřeby.

• Generální shromáždění: Na každé straně hranic se shromáždění skládá ze sociálníchpartnerů a všech organizací, městských úřadů, sdružení atd., kteří se stali členy asouhlasili se statutem organizace. Je to nejvyšší shromáždění organizace s politickýmia rozhodovacími pravomocemi. Určuje celkový strategický směr organizace.

• Správní rada a Společná správní rada Je to výkonný orgán organizace na každéstraně hranic. Jejím úkolem je realizovat rozhodnutí a postupy, které vzešly odGenerálního shromáždění. Radu tvoří předseda, 2 místopředsedové, výkonný tajemníka pokladník. Pravidelně se scházejí a řeší jednotlivé problémy. Společná správní radaje první společný orgán, který se zabývá společnými činnostmi přeshraničníspolupráce.

• Výkonný sekretariát: Tvoří ho výkonný tajemník a jeho tým odborníků apomocných pracovníků. Sekretariát provádí každodenní úkoly. Výkonné sekretariáty


67

na obou stranách úzce spolupracují, zatímco současně dohlížejí, podporují akoordinují práci společných pracovních skupin.

• Pracovní skupiny a společné pracovní skupiny: Na každé straně hranic pracuje šestpracovních skupin. Každá z nich se zabývá jinou tematickou oblastí. Řeší prakticképroblémy a podporují práci organizace. Šest oblastí činností, které se v Euroregionu‘Nestos-Mesta’ provádí, jsou: Oblast činnosti A: Komunikace, Výměna informací aSíťování; Oblast činnosti B: Hospodářská spolupráce, Doprava a Infrastruktura;Oblast činnosti C: Turistika, Volný čas; Oblast činnosti D: Kultura a společnost;Oblast činnosti E: Životní prostředí a zemědělství; Oblast činnosti F: Sdílenítechnologií


Mr. Alkis PapademetriouEuroregion Nestos-MestaC/o Drama Chamber40 Lambrianidis StreetGR-661 00 Drama, GreeceTel +30 521 23346Fax +30 521 38344Website: www.dramanet.grE-mail: [email protected]

http://www.dramanet.gr/



68

Řecká strana EuroregionNestos Mesta

Bulharská strana

Monitorování

Správa /Realizace

Správa /Realizace

Monitorování

Monitorovací ahodnotícívýbor

Monitorovací ahodnotícívýbor

Generálníshromáždění

Generálníshromáždění

Správní rada Společnásprávní rada

Správní rada

Výkonnýsekretariát

Výkonnýsekretariát

Pracovnískupiny

Pracovnískupiny

Společné pracovní skupiny


69

DKMT EUROREGION (RO/HU/YU)

Typ organizace:

Regionální spolupráce DKMT představuje organizaci správní typu. Iniciativy k jejímuvytvoření se objevily v roce 1992, ale formálně byla založena až v roce 1997 jakoorganizace pro spolupráci mezi místními vládami devíti partnerských krajů: z Rumunska:Timi°, Arad, Cara°-Severin, Hunedoara; z Maďarska: Csongrad, Bekes, Jasz-Nagykun-Szolnok, Bacs-Kiskun; z Jugoslávie: Voivodina.

Hlavním úkolem tohoto Euroregionu je zvyšovat možnosti, jak rozpoznávat finančnízdroje, pomáhat při vypracování a realizaci programů pro přeshraniční rozvoj a s jejichpomocí posilovat hospodářskou, sociální a politickou soudržnost zapojených regionů.

Euroregion DKMT vznikl především za účelem podpory projektů regionálního zájmu.Hraje úlohu v přeshraničním informačním a konzultačním fóru. Tím místním orgánůmpartnerských zemí umožňuje rozvíjet a zvyšovat úroveň přeshraniční spolupráce vsouladu se strategií přeshraničního rozvoje a usiluje, aby se více zapojily do iniciativyInterreg.

Struktura a pravomoci:

Předsednické fórum: tvoří ho devět pověřených zástupců rad partnerských zemí;představuje vnější politické zastoupení společných zájmů s rozhodovacími pravomocemi.

Předseda: na místě předsedy se každý rok střídají zástupci všech tří zúčastněných zemí.

Sekretariát: pracuje pro předsednické fórum (rozhodovací orgán), připravuje podkladypro rozhodování, provádí administrativní práce, které souvisí s funkcemi orgánu, pomáhápři práci předsedovi a koordinuje činnosti pracovních skupin.

Pracovní skupiny: řeší odborné problémy u činností, které souvisejí s Euroregionem apřipravují návrhy a doporučení pro forum a vedení.


Secretariat DKMT Euroregion, Tabor Ut. 7/b, Szeged, Csongrad County, Hungary, Tel+36 624 20 723, Fax +36 624 25 157

Mr. Nicolae Grosan, CCIA Arad, Str. Closca 5, CP1-111, 2900 Arad, Romania, Tel +405725 3200, Fax +40 5725 4200, [email protected]

www.euroregion-dkmt.freehosting.net/

http://www.euroregion-dkmt.freehosting.net/


70

EUREGIO WEST NYUGAT – PANNONIA (A/HU)

Typ organizace:

První přeshraniční spolupráce vznikla dne 05. listopadu 1992 mezi zemí Burgenland amaďarskými okresy Györ-Moson-Sopron a Vas, jakož i statutárními městy Szombathely,Györ a Sopron ve formě regionální rady. Intensivní spolupráce, jež vycházela ze 6letéaktivní práce regionální rady, vedla k založení EUREGIO West/Nyugat Pannonia dne 7.října 1998 na ustavující valné hromadě. EUREGIO West/Nyugat Pannonia zahrnujepříhraniční region EU (Burgenland) a dva regiony zemí, jež jsou kandidáty na přistoupení(Györ-Moson-Sopron a Vas). Pokračování v ambiciózních záměrech vedlo k prvnímuustavujícímu zasedání dne 21. června 1999, kde došlo k prvnímu rozšíření. Coby dalšíčlen byla zapojena obec Zala.

Založeno: 1998


Presidium: Pro zajištění flexibility i při každodenní práci a kvůli rychlému reagování nakrátkodobé rozvojové trendy bylo založeno presidium. Presidium tvoří nejvyšší političtíreprezentanti partnerských regionů. Toto grémium rozhoduje mezi politickýmikonferencemi o společných projektech, včetně jejich finančního vypořádání.

Rada: Přední úlohou rady EUREGIO je vytvářet politické a hospodářské rámcovépodmínky nutné k zajištění optimálního fungování jednotlivých institucí. K tomuto účelustanovuje celkem 40 reprezentantů čtyř partnerů nejen politické direktivy, nýbržrozhoduje také o podstatných rámcových podmínkách dotýkajících se celého regionu,včetně financí.

Sekretariát: Hlavní koordinační nástroj byl vytvořen zřízením sekretariátu EUREGIO.Sekretariát tvoří koncilium čtyř sekretářů, po jednom z každého partnerského regionu.Sekretariát udržuje trvalé kontakty a slaďuje společné zájmy.

Pracovní skupiny: Důležitou centrální úlohu má v organizační struktuře EUREGIO osmpracovních skupin, které byly zřízeny pro všechny hospodářské a sociální otázky. Úkolempracovních skupin je nejen příprava rozvoje, nýbrž také aktivní vůdčí působení přibudoucí realizaci společných EU programů a projektů.Bylo zřízení následujících 8 pracovních skupin, přičemž každý z partnerů předsedá 2pracovním skupinám:

• územní plánování, územní rozvoj, doprava a informace• hospodářství• turistika, kultura a společné kulturní dědictví• ochrana přírody, životního prostředí a vod• veřejná bezpečnost a ochrana před katastrofami• zdraví a sociální záležitosti• vzdělání a mládež• zaměstnanost


71

Cíle: Na bázi tohoto EUREGIO mají být v budoucnu diskutovány a v konkrétníchprojektech realizovány společné hospodářské, sociální a kulturní záležitosti, jakož iotázky infrastruktury. Přednostně musí být zintensivněním spolupráce podporován rozvojpartnerských regionů na obou stranách hranice.

Kontaktní adresa:

Amt der Burgenländischen LandesregierungStabsstelle Europabüro und Statistik RegionalmanagementBurgenland GmbHWHR Dr. Heinrich Wedral Mag. (FH) Ulrike MartinekEuropaplatz 1 TechnologiezentrumA-7000 Eisenstadt A-7000 EisenstadtTel: +43 2682 600 2826 Tel: +43 2682 704 2438Fax: +43 2682 600 2927 Fax: +43 2682 704 2410Email: [email protected] Email:[email protected]



72

EUROREGION NEMUNAS – NIEMEN – HEMAH (LT/PL/BY)

Typ organizace:

Euroregion NEMUNAS - NIEMEN - HEMAH představuje svaz příhraničních regionůLitvy, Polska a Běloruska (Litva: městské úřady krajů Marijampole, Alytus a Vilnius;Polsko: kraje Suvalki a Bialystok; Bělorusko: kraj Grodno). Byl zřízen v roce 1997 napodporu příhraniční spolupráce. Litevští partneři Euroregionu zřídili úřad „EuroregionNEMUNAS Marijampole bureau“.

Strukturu Euroregionu tvoří vysoce decentralizované a integrované struktury, které jsouzaloženy na principu horizontální a vertikální spolupráce v plánování a realizacipřeshraničních programů. Euroregion pokrývá všechny oblasti přeshraniční spolupráce.

Datum vzniku:

1997


• Rada Euroregionu: radu tvoří čtyři zástupci z každého partnerského regionu.Představuje nejvyšší orgán Euroregionu.

• Předsednictvo Euroregionu: předsednictvo tvoří dva zástupci z každéhopartnerského regionu. Má za úkol zastávat koordinační a reprezentativní funkcejménem rady v období mezi jejími zasedáními.

• Sekretariát Euroregionu: sekretariát je výkonná a správní instituce, která disponujekoordinačními funkcemi v rámci Euroregionu. Provádí každodenní práci a obecnoupropagaci, zvyšuje povědomí o Euroregionu, poskytuje odbornou, kancelářskou akoordinační podporu radě, předsednictvu a pracovním skupinám. Pomáhá také srozvojem projektových vizí a realizací projektů a dělá prostředníka mezipotencionálními partnery.

• Pracovní skupiny: podle rozhodnutí vznikly čtyři pracovní skupiny pro spolupráci voblasti hospodářství, sociálních věcí, turistického ruchu a ochrany životního prostředí,prostorového plánování.


Euroregion NEMUNAS, Vytauto str.28, LT – 4520 Marijampole, Lithuania, Tel. + 37088 51147, Fax + 370 43 91240, E-mail: [email protected]: www1.omnitel.net/euroreg-nemunas/



73

Euroregion NEMUNAS – NIEMEN – HEMAH(LT/PL/BY)

Prostorovéplánování

Veřejný úřad EuroregionNEMUNAS Marijampole

bureau, LT

Výkonný výbor krajeGrodno, BY

Úřad marszalka krajePodlaski, PL

SekretariátEuroregion

Auditorská komise

RadaEuroregionu

PředsednictvoEuroregion

Pracovní skupiny

Turistika aochrana životníhoprostředí

Sociální věciHospodářství

Státní úřad nalitevské straně

Státní úřad napolské straně

Státní úřad naběloruské straně


74

HELSINKI-TALLINN EUREGIO (FIN/EST)

Typ organizace:

Euregio Helsinki-Tallinn představuje síť přeshraniční spolupráce, která vznikla meziměstem Helsinky a regionální radou Uusimaa na finské straně a městem Talin, krajskouvládou Harju a svazu městských úřadů kraje Harju na estonské straně.

Datum vzniku:

22. června 1999


Mezi členy Euregia patří: krajská vláda Harju, město Helsinky, město Talin, regionálnírada Uusimaa a svaz městských úřadů kraje Harju.

Euregio Helsinki-Tallinn vybudovalo následující institucionální strukturu:

• „Fórum“ zvažuje cíle, principy a obecné směry spolupráce v rámci Euregia a tvoří hopolitičtí zástupci členů.

• „Řídící výbor“ připravuje pracovní harmonogram, řídí práci sekretariátu, svolávázasedání fóra a členům předkládá návrhy s ohledem na finance. Každá strana jmenujejednoho představitele a jeho zástupce.

• „Sekretariát“ Euregia má na starost operační politiku, předkládá návrhy řídícímuvýboru a připravuje záležitosti ohledně financí Euregia. Každá strana jmenuje jednohopředstavitele.

Pro období let 1999-2001 stojí v čele řídícího výboru i sekretariátu zástupci městaHelsinky. V následujícím období 2002-2004 to budou zástupci města Talin. V prvnímdvouletém období bude mít regionální rada Uusimaa na starost administrativusekretariátu.

Euregio Helsinki-Tallinn vypracovalo pro období let 2000-2002 akční plán, který se týkáčtyřech okruhů:

1. Činnosti v rámci programů Interreg a Phare: Meziregionální metropolitní rozvoj –Rozvoj a řízení dílčího akčního plánu „Metropolitní rozvoj“ programu Interreg IIIAv jižním Finsku a koordinace s programem Phare 2000+/CBC.

2. Studie a technická podpora pro přípravu společných strategií, výzkumných programů aprůzkumů rozvíjejícího se obchodu a vzájemného působení ve Finském zálivu. Kontaktys projekty baltické spolupráce, např. Baltická paleta, Urbanistické systémy a sítě v oblastiBaltického moře, Via Baltica, Výrobní trojúhelník Finského zálivu, Baltic 21.

3. Rozvoj služeb informačních a komunikačních technologií (ICT) pro podporumeziregionálního styku a síťování; Rozvoj webových stránek Euregia do podoby věstníkua fóra pro hledání partnerů;Lobování za kvalitnější a levnější služby ICT mezi městy.


75

4. Organizování politického dialogu a každoroční konference Euregio Forum, stejně jakospeciálních pracovních seminářů, které se zabývají aktuálními problémy.

Euregio také sestavilo priority pro meziregionální metropolitní rozvoj a definovalo úkolypro přípravu a realizaci programů Interreg IIIA a Phare 2000+/CBC. Seznam priorit budesoučástí regionálního programu Interreg IIIA oblasti Uusimaa.


Euregio Helsinki-Tallinn, Tel: +358 9 47 67 411, Fax: +358 9 47 67 4300, E-mail:[email protected], Website: http://www.euregio-heltal.org/


http://www.euregio-heltal.org/


76

EUROREGION WEINVIERTEL-SOUTH MORAVIA-WEST SLOVAKIA(A/CZ/SK)

Typ organizace:

Euroregio tvoří následující členové: regionální sdružení Weinviertel, sdružení měst a obcíJižní Moravy a sdružení měst a obcí Záhoria/Západního Slovenska.

Datum vzniku:

12. září 1997 vypracovala ústřední správa třech zemí v Hohenau an der March deklaraci,za účelem vybudování přeshraniční struktury. Dne 1. prosince 1997 byla v Mistelbachupodepsána dohoda mezi regionálním sdružením evropského regionu Weinviertel,sdružením měst a obcí Jižní Moravy a sdružením měst a obcí Záhoria/ZápadníhoSlovenska. V létě 1999 bylo založeno regionální sdružení Záhorie jako oficiální partnerpro EUREGIO.


Strukturu Euroregionu tvoří „Shromáždění Euregia“, řídící struktura, 7 studijních skupin a„Monitorovací výbor Euregia“ - viz níže uvedená struktura.

Od podzimu 1998 provozuje regionální vedení ve Weinviertelu „službu Euregio“, kterávyřizuje dotazy, podává informace a zabývá se přeshraničními projekty. Organizuje apodporuje různé akce, semináře, výstavy a konference. Z toho důvodu je služba Euregiovýznamným iniciátorem v příhraniční oblasti Horního Rakouska.

Nástrojem na podporu inovačních myšlenek v oblasti přeshraničních sociálně-kulturníchaktivit je Fond malých projektů Euregia. Fond je k dispozici všem regionálním a místníminstitucím, organizacím a společenstvím na hranicích s Českem a Slovenskem. Existujetaké fond malých projektů, sloužící pro potřeby přeshraničních činností na Jižní Moravě aSlovensku.


Regionalassociation European Region Weinviertel, LH-Stv. Dr. Hannes Bauer, LAbg.Mag. Karl Wilfing, c/o Weinviertel Management, Dipl.-Ing. Hermann Hansy, Hauptstraße25, A-2225 Zistersdorf, Tel: ++43/2532/2818, Fax ++43/2532/281818,[email protected]

Regionálne Združenie Záhorie, Inforeg Záhorie, Ján Hladík, SK-90051 Zohor, P.O.Box 3Tel: ++421/7/65961552, Fax: ++421/7/65961552, [email protected]

Sdružení měst a obcí jižní Moravy, Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, C/o Dr.Vladimír Gašpar, CZ-64804 Brno, Výstaviště 1, areál BVV, Tel: ++420/5/41159538Fax: ++420/5/41153055, [email protected]

http://www.EUREGIO-weinviertel.org




http://www.euregio-weinviertel.org/


77

B 3

Struktury pro spolupráci na úrovni projektů


__________________________________________________________________

B 3 Struktury pro spolupráci na úrovni projektů 2

KAPITOLA B 3: Struktury pro spolupráci na úrovni projektů

Přehled:

V této kapitole jsou popisována možná řešení ohledně vytvoření nutných struktur pro spolupráci na úrovniprojektů, jakož i příklady z této oblasti. Některá řešení se odvolávají na mezinárodní právo nebo právo EU,některá na národní zákonodárství, další pak na specifické dohody a praktická ustanovení bez zákonného rámce.

Hlavní body:

- Ne všechny přeshraniční projekty potřebují k rozvoji a realizaci vlastní přeshraniční strukturu, jakou jsou např.euroregiony nebo pracovní sdružení. Řadou takových projektů se mohou zabývat stávající organizace aorgány na obou stranách hranice. Avšak generelně lze říci, že vazba na přeshraniční strukturu na strategickéúrovni (např. EUROREGIO) může být přínosem.

- Je-li zapotřebí přeshraniční struktura na úrovni projektu, existuje několik málo možností realizace naodpovídajícím právním základě. Řada řešení je realizována pomocí pragmatických ustanovení bez právníhopodkladu.

- Jediným mezinárodním právním nástrojem je EEIG (Evropské hospodářské zájmové sdružení). Tentonástroj je vhodný spíše pro iniciativy z oblasti obchodní a hospodářské spolupráce. Z pohledu regionálních amístních institucí se dosud neukázal coby významný přínos.

- V některých zemích, především ve Francii, je možno využít pro vytvoření přeshraniční kooperační strukturyna úrovni projektu národní zákony. K tomuto účely byly využívány „smíšené hospodářské společnosti“ a„veřejná zájmová sdružení“.

- Mezistátní dohody speciálního a obecného charakteru, jako např. Rámcové úmluvy / dohody mohoupředstavovat vhodný právní podklad tam, kde existují.

- Programy INTERREG IIIA by měly obsahovat ukazatele úrovně projektů, s jejichž pomocí je možnozvýšit kvalitu přeshraničních projektů. Pracovníci odpovědní za vyhodnocení projektů by měli prověřitprojekty z pohledu obsahu a zamýšleného použití a ukazatelů projektu.

Příklady:

- EEIG ECOM(UK/IRL)- EEIG Institut pour la Coopération Régionale et l'Administration Européenne (Euro-Institut EWIG/GEIE) (D/F)- EEIG EUROCORP (B/NL/F/E/UK)- Mixed Economy Society - Menton-Ventimiglia (F/I)- Příklady struktur „ad-hoc“:

* Størstroms Amt/Ostholstein (DK/D) * Oberrhein Mitte Süd (D/F/CH) * West Flandern/Nord-Pas de Calais (B/F)

• Španělsko / Portugalsko


__________________________________________________________________


• telematikcentra (GR/B)

• centrum pro neuro-fuzzy-technologie pro KMU (D/NL)• Svaz pro dopravu bez hranici (A/D)• Německo - polská společnost na podporu hospodářství (D/PL)

• přeshraniční transfer technologií v oblasti PAMINA (D/F)

• televizní magazín „Hier-Her“ (DK/D)


__________________________________________________________________


Přehled

Podobně jako na úrovni programůpřináší spolupráce na úrovni projektůrůzné formy formálního uspořádání. Vpraxi byla vyvinuta řada funkčníchmodelů spolupráce na úrovni projektů.

Šíře stávajících možných řešenízahrnuje mimo jiné:

• Nástroje vycházející zmezinárodního práva nebo zpráva EU, jako je Evropskéhospodářské zájmové sdružení(EEIG), které bylo vytvořeno nazákladě práva EU pro účelyspolupráce v hospodářské oblasti;

• V některých případech je možnovyužít národní řešení, jako jsousmíšené hospodářskéspolečnosti. Tak je tomu napříkladve Francii a možná i u některýchsousedících zemí;

• Specifické mezinárodní dohody amezistátní nebo multilaterálnísmlouvy1 uzavřené mezi některýmistáty umožňují spolupráci místnícha regionálních institucí.

• Praktické dohody „ad-hoc“ bezprávního podkladu, jako jsouspolečné pracovní skupiny,umožňují řízení jednotlivýchprojektů, které jsou součástíspolečných přeshraničníchprogramů.

Řešení na základě mezinárodního

1 viz též kapitola B2

práva nebo práva EU

Evropské hospodářské zájmovésdružení (EEIG)

Koncepcí EEIG je právní subjekt dlepráva Společenství, které umožňujezakládat sdružení jednotlivých podnikůnebo jiných právních subjektů.Sdružení je určeno především promalé a středně velké podniky. Tentokoncept schválila Evropská ministerskárada již v roce 1985. Avšak aby bylponechán členským státům dostatekčasu k založení sdružení EEIG,vstoupila úprava v platnost až v roce1989.

Podstatná úloha sdružení EEIGspočívá v poskytnutí vhodnéhoprávního nástroje pro rozvojhospodářských aktivit mezi podniky nadrámec národních hranic tak, aby bylypodpořeny hospodářské aktivity členů.EEIG by mělo přispívat ke zvýšeníobecné hospodářské výkonnosti svýchčlenů zvýšením úrovně výroby a aktivit,a dále by mělo zvyšovatkonkurenceschopnost. Zpracováníspolečných úkolů na bázi takovéspolečnosti s využitím stávajících, jakoži nových úkolů probíhá s cílem zvýšitkonkurenceschopnost a efektivitu.

Do současné doby byla EEIG založenave většině členských států mezipodniky a organizacemi ze všechoblastí průmyslu a služeb2. Aktivitytěchto EEIG lze popsat mnoha příklady,které ozřejmují nutnost spolupráce v 2 Některými oblastmi uváděnými v těchtopříkladech jsou: komunikace, životní prostředí,doprava, služby, maloobchod a technologie.


__________________________________________________________________


následujících oblastech: podpora aktivit/ služeb, výměna informací, výzkum,vývoj, odbyt a marketing.

Meze EEIG

Ačkoliv neexistují žádná omezeníohledně účasti veřejných institucí vEEIG (pokud spadají pod zákončlenského státu), obsahuje koncepceEEIG některé překážky přeshraničníspolupráce. Příčiny:

• jejich (EEIG) určení k čistěhospodářské spolupráci bez závaznosti pro jiné formyspolupráce;

• jejich charakter a právní forma;

• speciální právní vztahy mezi EEIG,třetími partnery a veřejnoprávnímiinstitucemi;

• omezení managementu.

Co se týče podstaty a právníhocharakteru EEIG platí, že zákonnýpodklad, který zavazuje EEIG výhradněk podpoře „hospodářských aktivit“,omezuje šíři jejich záběru v oblastipřeshraniční spolupráce. Navíc mohouEEIG jednat toliko dle soukroméhopráva. Z tohoto důvodu nejsou tatosdružení schopna převzít právní funkceregionálních / místních institucí. Protonení možno vytvořit pro EEIG nějakouformu dle veřejného práva.

Další omezení při použití tohotonástroje pro účely přeshraničníspolupráce spočívá ve zvláštníchprávních vztazích mezi EEIG, třetími

partnery a veřejnoprávnímiinstitucemi, které nemohou říditčlenové EEIG, nýbrž speciální národnízákon. Tam, kde jsou přestoveřejnoprávní instituce účastny nasoukromoprávních uspořádáních, jižnení dáno přímé řízení národnímprávem. V tomto případě se právnívztah řídí v prvé řadě příslušnouspolečenskou smlouvou, teprve poté jemožno aplikovat ustanoveníSpolečenství. Národní právo je pouzekonzultováno poté, kdy jsou tyto dvěopce použity. Vztahy mezi třetímipartnery dle příslušného národníhopráva nejsou možné; pro tento typvztahů by byl zapotřebí novýreprezentativní orgán. Pro EEIG toznamená podstatné omezenípřeshraniční spolupráce, protože EEIGnejsou schopny řídit velký kooperačníprogram (což velmi pravděpodobněbude vyžadovat kontakty s třetímipartnery dle veřejného práva) bezvytvoření nějaké další struktury.

Vzhledem k právní konstituci nemůžeEEIG převzít řízení jednoho ze svýchpartnerů. Může být činné tolikopodpůrně tak, že rozvíjí hospodářskéaktivity členů. Vůči svým členůmnedisponuje vlastní právní subjektivitou.Veřejné instituce nemohou delegovathospodářské aktivity na EEIG. Toznamená, že ačkoliv může EEIG získatpodporu od EU, nesmí samo řídithospodářské aktivity. To dále omezujevyužití tohoto nástroje cobyinstitucionálního rámce propřeshraniční aktivity.

Navzdory těmto omezením byla EEIGzaložena různými aktéry, jako jsoumístní instituce a podniky, jakož i


__________________________________________________________________


jednotlivé osoby dle soukroméhopráva. Příklady hodné uvedení, kdyveřejné instituce založily EEIG:„ENARCT“ projekt v Irsku (mezi DerryCity Council v Severním Irsku aDonegal County Council v Irsku) a„EUROCORP EEIG“. Posledněuvedené sdružení sídlí v Belgii, kdebylo teprve nedávno založeno EEIG zestrany belgické společnosti pro podporuhospodářství Vlámského Brabantu(GOM Vlaams Brabant) se soukromýmipodniky z Velké Británie a Francie,jakož i ze Španělska a Nizozemí.

EEIG, která jsou založenasoukromými institucemi, představujínekomplikované i když omezené řešenípřeshraniční spolupráce na úrovniprojektů.

Příklady na konci této kapitoly ukazujíněkterá řešení, kdy bylo EEIG založenocoby nástroj k usnadnění přeshraničníspolupráce jak v soukromé, tak veveřejné oblasti.

Řešení dle národního práva

Smíšené hospodářské společnosti

Smíšené hospodářské společnostijsou nástrojem dle francouzskéhopráva, který je používán i v některýchjiných členských státech Unie. Tytospolečnosti získávají a využívajíprostředky / fondy a provádíveřejnoprávní úkoly. Na smíšenéhospodářské společnosti se mohoupodílet jak veřejnoprávní instituce, taktaké místní a regionální instituce nebosoukromé organizace.

Smíšené hospodářské společnostimohou mimo hranice národního státujednat jako uznávané soukromoprávníorganizace, mohou využívat veřejnéprostředky (např. kapitál veřejnýchinstitucí), jakož i zastupovat veřejnézájmy. Jako takové jsou zajímavýmnástrojem přeshraniční spolupráce, sjehož pomocí mohou veřejné institucekooperovat.

Finanční pružnost smíšenýchspolečností je však omezena různýmifaktory: např. striktní veřejnou kontroloufinančních podílů a dohod učiněných snárodními institucemi. Nejméně 50 %kapitálu a opět nejméně 50 % hlasů vpředstavenstvu musí připadat naveřejné instituce. Dále musí býtzaložení tohoto nástroje schválenočlenskými státy, z nichž partneřipochází.

Smíšené hospodářské společnostimohou být využity v přeshraničníspolupráci na úrovni projektů. Dobrýpraktický příklad se nachází nafrancouzsko - italské hranici mezifrancouzským městem Menton (vregionu PACA) a italským městemVentimiglia (v provincii Ligurie).

Veřejná zájmová sdružení

Veřejná zájmová sdružení (OIV) jsounástrojem, který existuje vefrancouzském právu teprve kratší dobu.Původně byla určena k vědeckémuvýzkumu a vývoji technologií,především pro vztahy mezi univerzitamia podniky. Později byla používána i vsociální oblasti, ve zdravotnictví, vevzdělávání a v oblasti řízení.


__________________________________________________________________


Ve Francii vznikají veřejná zájmovásdružení na základě smlouvy mezisoukromými a veřejnoprávnímizařízeními. Sdružení mohou zapojovatregionální a místní územní orgány.Veřejné zájmové sdružení je z tohotodůvodu oprávněno uzavírat smlouvymezi veřejnými institucemi, soukromýmiosobami a neziskovými organizacemi(ve veřejnoprávní a soukromé oblasti).Sdružení může provádět širokou paletučinností, jako: řídit veřejná zařízení (vrozšířeném smyslu) nebo provádětspolečný výzkum a technologický vývojmezi soukromým a veřejnýmsektorem.

Francouzská veřejná zájmová sdruženílze považovat za dynamické nástrojeřízení projektů. Umožňují zřízenízávazných struktur. Omezení spočívajív tom, že OIV sdružení ručí dlefrancouzského práva a podléhají přísnékontrole ze strany národních úřadů(především při finanční kontroleoperací). Přísné kontrolní postupy vespojení se zdlouhavým rozhodovacímprocesem představují hlavní překážkupro použití tohoto nástroje propřeshraniční spolupráci.

Ve Franci podnítila debata opřeshraniční spolupráci úřady k návrhuzměny zákonů o veřejných zájmovýchsdruženích tak, aby byly otevřeny propřeshraniční spolupráci.

V tomto smyslu vytvořil novýfrancouzský zákon z února 1992 (LoiJoxe) dodatečné kompetence proveřejné instituce na přeshraniční úrovni(článek 133). Poprvé se mohoufrancouzské územní orgány podílet na

zahraniční veřejnoprávní instituci.Nejsou však oprávněny uzavíratdohody s institucemi stejného druhu nadruhé straně hranice. Taková účast márespektovat kompetence a mezinárodnízávazky francouzského státu avyžaduje speciální souhlas národnívlády.

V praxi umožňuje zákon účastzahraničních územních orgánů vefrancouzských smíšenýchhospodářských společnostech zapředpokladu, že je dosaženo majorityfrancouzského kapitálu (vizpředcházející bod). Důležitou novinkouv tomto zákoně je oficiální uznání azavedení právního nástroje:„Groupment d'Interêt Public“ (GIP)umožňuje účast územních orgánů zezahraničí na řízení projektů aprogramů.

Bez ohledu na možnosti tohoto novéhoprávního nástroje nebyla dosud veFrancii založena žádná přeshraničníGIP sdružení.

Praktické dohody „ad-hoc“

Praktické ad-hoc struktury vznikají bezoficiální / právní smlouvy nebo základů.Ve většině příhraničních regionů jsoudohodnuty na podporu prácemanagementu při realizacipřeshraničních projektů. V některýchpříhraničních regionech existujíinformační ad-hoc struktury již delšídobu v rámci sítí nebo zájmovýchsdružení, které se účastní přeshraničníspolupráce resp. mají na ní zájem. Pozavedení programu INTERREG cobypodpůrného programu pro přeshraniční


__________________________________________________________________


spolupráci se některé z těchtoorganizací / sítí chopily iniciativy a navýzvu národní vlády předložily návrhyna přeshraniční projekty.

Pracovní struktury přeshraničníspolupráce, jež byly zřízeny vevropských příhraničních regionech,jsou různé povahy, jelikož zapojujírůzné aktéry a směřují k různým cílům /plní různé úkoly.

Vzhledem k různým cílům a záměrůmmohou být takové ad-hoc strukturyvytvořeny ke splnění různých úkolů,např.:

• na podporu procesu plánováníprojektu (např.v případě Řecka aBulharska byla vytvořena řadaspolečných pracovních skupin, kterédefinují oblasti činnosti / projektyspolupráce v různých oblastech,např. v hospodářské oblasti, voblasti životního prostředí aspolupráce mezi místními úřady);

• na podporu řízení projektu přirealizaci přeshraničních projektů.Podpora zahrnuje řadu úkolů,včetně vypracování pracovníhoprogramu (sestává z vícero fází),jakož i definování a přiděleníspeciálních úkolů, sledování akontrolu postupu projektu, jakož iex-ante a ex-post vyhodnocení tak,aby bylo možno určit potřebnénásledné aktivity;

• coby nabídka obecné podpory nebospeciálního poradenství v určitýchoblastech spolupráce, a tedyporadenská funkce pro stávajícíkooperační struktury, např.

společné jednatelství nebo existujícípřeshraniční pracovní skupiny.

Na těchto poradenských strukturách semůže podílet řada různých aktérů, asice v závislosti na cílech a druhu /velikosti projektu. Zúčastnění místníaktéři jsou rovněž různí, a to podlezdroje / typu / téma projektu, např.:

• místní a regionální instituce,• místní správy,• sociální partneři,• místní společnosti, které jsou aktivní

v oblasti spolupráce (např. spolkyna ochranu přírody, kulturní spolky,atd.),

• místní podnikatelé,• vzdělávací zařízení, univerzity,

technické školy,• technologická centra, technologické

parky,• průmyslové a obchodní komory.

Závěr na téma právní ustanovení

V současné době neexistuje včlenských státech Evropské uniejednotný nástroj pro přeshraničníspolupráci na úrovni projektů. Existujeřada nástrojů odvozených z práva EU(např. EEIG) nebo bilaterálníkooperační praxe (národní zákony,dohody ad-hoc, atd.).

V této souvislosti nutno poznamenat,že většina nástrojů popsaných výše vtéto kapitole je založena nakooperačních iniciativách, např. nanárodní a/nebo na regionálníchsnahách, které se týkají jednotlivýchoblastí a situací spolupráce. Tytonástroje tudíž podléhají řadě omezení


__________________________________________________________________


dle národních zákonů nebobilaterálních právních rámcovýchpodmínek, v rámci kterých spolupráceprobíhá.

Konkrétní typ přeshraniční spolupráce(jednotlivé projekty, programypostihující několik oblastí, programy)určuje použitý nástroj. Spolupráce naprojektech je z tohoto důvodujednodušší než je tomu u programů,protože zahrnuje pouze některéjednoduché kontakty nebo dohody.Spolupráce na úrovni projektu je tudížmnohdy prvním krokem k iniciovánídlouhodobé, trvalé a integrovanéspolupráce v různých oblastechvzájemných zájmů a potřeb.

Při přeshraniční spolupráci na úrovniprojektů je nutno přihlédnout ke dvěmadalším důležitým faktorům: doba trváníprojektu (použití různýchdlouhodobých a krátkodobých nástrojů)a vhodnost nástroje s ohledem natyp činnosti a cíl projektu. Povaha atyp kooperačního projektu (obsah, cíl,doba trvání, atd.) dále určují společněs druhem právního nástroje v rámcinárodního práva stupeň (intenzitu)spolupráce. Z výše uvedeného jemožno učinit následující stručnézávěry:

• Přeshraniční projekty nejsougenerelně těžkopádné a nevyžadujínezbytně formální institucionálnířešení (viz ad-hoc struktury nebořada dohod mezi lokálnímiinstitucemi a jinými aktéry, které jimumožňují připravovat, řídit arealizovat přeshraniční projekty);

• Kooperační projekty však mohou

být spojeny s institucionálnímrámcem nebo se strukturouspolupráce (např. EUREGIO,porovnej s kapitolou B.2.). To jeužitečné zejména tehdy, když jde odlouhodobé projekty s většímfinančním objemem. Neboť takovéprojekty vyžadují vysokou mírufinanční kontroly a formální účasti,pro kterou je struktura nezbytněnutná;

• Určité nástroje jsou vhodné spíšepro specifické oblasti přeshraničníspolupráce hospodářského aobchodního charakteru (např.EEIG). V závislosti na konkrétnímpřípadu a národních zákonechmohou být spojeny s jinými nástroji(např. smíšená hospodářskáspolečnost ve Francii, „Società PerAzioni“ v Itálii nebo „Regies“ vPortugalsku);

• Pokud jde o aktivity přeshraničníspolupráce mezi veřejnoprávními,zejména regionálními institucemi, jeFrancie jediným členským státe EU,který vytvořil speciální nástroj,Veřejné zájmové sdružení(Groupment d'Intérêt Public, GIP),pomocí něhož mohou býtrealizovány projekty přeshraničníspolupráce. Tento nástroj všakteprve musí prokázat svoji efektivituv praxi.

Poznámky ke kvalitě budoucíchpřeshraničních projektů

Budoucí programy Interreg IIIA byměly klást důraz zejména na kvalitupřeshraničních projektů, jejich vliv na


__________________________________________________________________


hospodářství a výhody stanoviště, nakoherenci a na přeshraniční význam.Proto je důležité, aby bylo společně jižv příštím programu Interreg IIIAdefinováno, jaký je přeshraničnívýznam projektu. Některé základníotázky mohou při vypracování vhodnédefinice napomoci:

• Vycházejí tyto projekty ze společnéregionální sektorální strategie(turistika, odpady, životní prostředí,infrastruktura) ?

• Činí tato společná kritéria projektupro konkrétní sektor projekt jasnýma zřetelným (např. zaměření napracovní místa, infrastrukturu,turistiku, KMU, hospodářství)?

• Jaký je minimální rozsah projektu ajaký je maximální rozsah projektu,například minimálně pod 50 nebo 100.000 Euro a maximálně nesmíbýt projekt tak velký, aby vyčerpalcelý sektor (např. silnice byodčerpala tolik peněz, že by proostatní projekty programy již nicnezbylo)?

• V čem spočívá přeshraničnícharakter projektu?

• Jak vypadá možný rozvoj projektu,jeho životaschopnost z hlediskahospodárnosti, pracovních místapod.?

• Jak vysoký je vlastní regionálnípodíl coby důkaz toho, že existujeskutečná potřeba?

• Jedná se o projekt s příhraničnímvýznamem nebo jde skutečně opřeshraniční projekt?

• Jak je definován přeshraničníprojekt (např. obsahová,organizační, personální a/nebofinanční spolupráce partnerů zobou stran hranice)?

Vyčerpávající definice přeshraničníchprojektů, která staví na zkušenostechz přeshraniční spolupráce na německo- nizozemské hranici, zní:Přeshraničním je projekt tehdy,když se ho obsahově, organizačně,personálně a finančně účastnípartneři z obou stran hranice.

• Obsahově znamená: Německo /nizozemská kooperace co doobsahu a cílů projektu, a to i tehdy,když existuje pouze jedno národnístanoviště.

• Organizačně znamená: Společnínositelé z obou stran hranice, podvedením jednoho z partnerů cobyžadatele z pohledu práva. To platí itehdy, když existuje pouze jednonárodní stanoviště.

• Personálně znamená: Společnárealizace projektu nositeli z oboustran hranice.

• Finanční znamená: Nositeléprojektu vloží regionální podíl naprojektu ve výši nejméně 20 %společně. Finanční podíl regionálníúrovně musí být zajištěn i tehdy,když se stanoviště projektu nacházípouze na jedné straně hranice.Nadto plynou do projektu vedleregionální německo / nizozemskékvóty také finanční prostředkyněmeckého a nizozemskéhoministerstva hospodářství ve výšimaximálně 30 %, které představujítzv. spolufinancování. To platí i proprojekty, jež mají pouze jednonárodní stanoviště.

Projekty Interreg IIIA, jež jsourealizovány pouze v jednomčlenském státě, musí splňovat


__________________________________________________________________


nejméně jedno z výše uvedenýchkritérií.

Existují rozmanité kvalitativní akvantitativní ukazatele projektu, jsouvšak měřitelné různou formou. Bylo bysmysluplné vyvinut ukazatele prokaždou oblast činnosti, a tytoukazatele také odsouhlasit s nositeliprojektu. Tak je například vytvořenípracovních míst v rámci budováníinfrastruktury (stavba silnice) možnákrátkodobě smysluplné, avšak podobudování silnice mohou býtpracovní místa opět ztracena. Naprotitomu jsou pracovní místa v rámcikooperace KMU zajištěna spíšedlouhodobě. V oblasti turistiky jsoupracovní místa měřitelná většinoupouze nepřímo tak, že je zjištěno, zdaobor turistika jako takový zaznamenalvzestup, což ale nelze přisuzovat jen apouze programu INTERREG. Vkaždém případě by měly všechnybudoucí projekty Interreg IIIAobsahovat ukazatele projektu veformě hodnotící matice tak, abyzahrnovaly především následujícíbody:

• synergický efekt;• soulad s přeshraničními plány a

programy existujícími v rámciEuroregionů;

• přidaná hodnota projektu;• příspěvek projektu ke zlepšení

situace na trhu práce;• příspěvek projektu k odstranění

hraničních překážek;• euroregionální účinek projektu

(např. zvýhodnění stanoviště,akceptance mezi obyvatelstvem).

Struktury Interreg odpovědné za

budoucí výběr projektů by mělyprověřovat projekty při jejich podání zhlediska přeshraničního významu,možného budoucího vývoje avlastního regionálního podílu. Nadto jenutno prověřit, zda mohou projektyzískat podporu dle národních plánů,programů a ustanovení. K zamezenívelkým byrokratickým nárokům by mělúřad, v jehož oblasti má nositelprojektu sídlo, vypracovat hlavnístanovisko, zatímco příslušné úřady vsousedící zemi poskytnou pouzevedlejší stanovisko, a to pouze kbodům a kritériím, která dané místomůže výhradně prověřit (napříkladosobní náklady, jež vzniknou vsousední zemi). Navíc ke kritériímobsaženým ve stanoviscích Interreg jemožno vypracovat specifickáregionální kritéria, ke kterým musíprojekt přihlížet.


__________________________________________________________________


Evropské hospodářské zájmové sdružení (EEIG) ECOM (UK/IRL)

Typ organizace:Evropská obchodní komora (European Chamber of Commerce) je Evropským hospodářskýmzájmovým sdružením.

Založeno: 1993


Organizace existuje ve formě EEIG byla založena průmyslovými a obchodními komorami v Derry(Severní Irsko/GB) a Letterkenny (IRL).

Správní rada: Každá průmyslová a obchodní komora jmenuje členy tohotogrémia.

Výkonné představenstvo: Odpovídá za běžný provoz. Je složeno z prezidenta aviceprezidenta správní rady, jakož i z hlavního jednatele(posledně jmenovaný odpovídá za obě filiálky v Derry aLetterkenny). Výkonné představenstvo stanovuje priority astrategie, řídí projekty a jejich financování, a zaměstnávápersonál pro rozvojové úkoly.

Filiálky: Jak v Derry, tak také v Letterkenny byly zřízeny filiálky, každáse svými pracovníky pro rozvojové úkoly.

Pracovní skupiny: Jsou řízeny pracovníky pro rozvojové úkoly a odpovídají zavýzkum, finance, sítě, personál a řízení speciálníchtématických zájmových skupin (Special Interest Groups -SIGs).

Technický výbor: Sdružuje zástupce jiných evropských partnerů.

Finanční prostředky pro ECOM byly poskytnuty řadou národních a mezinárodních sponzorů, jakonapř. British Telecom, Telekom Eiram, International Fund of Irland/IFI, Allied Irish Bank, IndustrialDevelopment Authority, Údaras na Gaeltachta.


__________________________________________________________________



ECOM získal významnou podporu také od programu INTERREG. Pro různé projekty požadovalECOM finance přímo z programu INTERREG. Tyto finance pokrývají oblasti jako angažovánímanagera projektu, vypracování informačního listu, analýzy SWOT (slabé a silné stránky) regionu,přípravu semináře na téma INTERREG a zavedení „European Success Award / Evropské cena zaúspěch“.

Jiné přeshraniční projekty podpořil program INTERREG v menší míře v oblastech, o které se starají(SIG) speciální zájmové skupiny (např. nalezení mezer na trhu pro přeshraniční podniky v oblastipotravin a nápojů, analýzy slabin trhu, výcvik a vzdělání (výhodné balící techniky) pro regionálnířemeslné podniky a podniky zabývající se výrobou dárkového zboží, zjištění telekomunikačních potřeba propojení obou digitálních sítí přes hranici).


Významné místní podniky jsou členy speciálních zájmových skupin, které tvoří základ aktivit ECOM-EEIG. Odpovědnost za přeshraniční spolupráci je tak na místních hospodářských podnicích. Bylovytvořeno pět speciálních zájmových sdružení (oděvy a textil, potraviny a nápoje, informačnítechnologie, řemeslo a dárkové zboží, právní služby). Cílem je umožnit zúčastněným podnikůmzintensivnění jejich přeshraničních aktivit.

Kontaktní adresa: IT CentreArd O'DonnellLetterkennyIRL-County DonegalTel.: +353 - 74 - 247 95Fax: +353 - 74 - 248 11


__________________________________________________________________


Institut pro regionální spolupráci a evropskou správu - EWIV (D/F)

Typ organizace:

„Institut pro regionální spolupráci a evropskou správu (EWIV, angl. zkratka EEIG)“ je německo -francouzským evropským zájmovým hospodářským sdružením. Tento evropský institut byl založenřadou francouzských a německých veřejných orgánů a institucí, a sice: zemí Baden-Württemberg,francouzským státem, regionem Alsasko, departementem Bas-Rhin (Dolní Rýn), CommunautéUrbaine de Strasbourg, městem Kehl, Universitou Roberta Schumanna ve Straßburgu, AkademiíKehler a odbornou vysokou školou pro veřejnou správu v Kehl.

Úlohou evropského institutu EWIV je poskytovat a podporovat vzdělání, výzkum a poradenství kposílení spolupráce mezi Francií, Německem a sousedícími zeměmi v regionu Horní Rýn. Teoretickéa praktické vzdělávání zahrnuje přeshraniční spolupráci a hlavní témata v souvislosti s evropskouintegrací.

Založeno: 1993


Management: Management je řízen jedním francouzským a jedním německýmjednatelem (se sídlem vždy ve Francii a v Německu), přičemž každýz nich je oprávněn rozhodovat.

Kolegium členů: Zastupuje členy EWIV (s kompetencemi s ohledem na právní statut,finance a rozpočet).

President: Řídí kolegium členů.

Poradní sbor: Vědecký a vzdělávací poradní sbor odpovídá za stanovení cílů EWIVv oblasti vědy a vzdělání. Sbor je složen ze zástupců členských škol auniverzit, jakož i šesti zástupců veřejných zařízení.


__________________________________________________________________



Spolufinancování z programu Interreg pro projekt Evropský institut činilo 919.551 ECU. 50 %celkových nákladů nesly státy / regiony (země Baden-Württemberg, francouzský stát, region Alsasko,departement du Bas-Rhin). Rozpočet zahrnoval správní a personální náklady.


Jde o první příklad EWIV, které je zaměřeno na vzdělávání, výzkum a spolupráci mezi veřejnýmiinstitucemi v přeshraničním regionu. Je záměrem, aby práce Evropského institutu vytvořila základ proširší přeshraniční spolupráci orgánů, které nabízené služby využijí.

Kontaktní adresa: Euro InstitutInstitut für regionale Zusammenarbeitund Europäische Verwaltung-EWIVFachhochschule für öffentliche Verwaltung KehlKinzigallee, 1D-77694 KehlTel.: +49 - 7851 - 89 413Fax.: +49 - 7851 - 89 474


__________________________________________________________________


EWIV EUROCORP (B/NL/F/E/UK)

Typ organizace:

„EWIV /EEIG/ EUROCORP“ má právní formu evropského hospodářského zájmovéhosdružení.

Založeno: 1990


EWIV Eurocorp bylo původně založeno pěti stranami z pěti různých zemí.

Valná hromada: Je složena z členů EWIV a odpovídá za všechny změny dohod,výroční uzávěrku, vyloučení a přijímání členů.

Správní rada: Složena ze zástupců členských organizací. Každý zástupce má jedenhlas. Správní rada rozhoduje většinově.

Výkonný ředitel: Je volen správní radou z jejích členů. Odpovídá za realizaci usnesenísprávní rady a realizaci úkolů v rámci sdružení.


EWIV Eurocorp usiluje o vytvoření stabilní platformy pro výměnu vybraných návrhů v oblastivzájemného obchodu mezi členy a to za stanovený honorář.

Tato metoda se u podniků pracujících v příhraničním regionu ukázala jako úspěšná. Tyto aktivity všakdosud nebyly financovány ze strany programu INTERREG.

EWIV umožňuje svým členům výměnu informací o možných partnerech (např. velikost, finanční data,produkty, trhy, kvalita obchodního návrhu, profil partnera, míra důvěryhodnosti, atd.).


__________________________________________________________________



Aktivity EWIV Eurocorp jsou vhodné pro přeshraniční spolupráci tím, že poskytují informace oobchodních možnostech podnikům sídlícím a pracujícím v regionu a/nebo v přeshraničním regionu.

Kontaktní adresa: GOM Vlams-Brabant. Sociéte de Développment Régionaldu Brabant-FlamandToekomstraat 36-38B-1800 VilvoordeTel.: +32 - 2 251 51 71Fax: +32 - 2 252 45 94


__________________________________________________________________


Smíšená hospodářská společnost Menton-Ventimiglia (F/I)

Typ organizace:

Smíšená hospodářská společnost (Société d'Économie Micte des Alpes Maritime, SEMAM) bylazaložena mezi městy Menton, region PACA (F) a Ventimiglia, Ligurie (I) s cílem rozvinout přeshraničníaktivity a spolupráci.

Založeno: 1990 (Menton/SEMAM smlouva)


Společná komise: Vytvořena oběma městy s podporou SEMAM. Komise má poradnípravomoci. Je složena z volených zástupců obou měst a z městskýchúředníků. Její úlohou je sestavit pracovní program a dále přímápřeshraniční sousedská spolupráce (Coopération Transfrontalière dePromixte, CTP) s cílem vytvořit společným plánováním prostor prorozvoj iniciativ.

Městské parlamenty: Usnesení přijímají parlamenty obou měst.

SEMAM: Tato organizace je řídícím a rozvojovým nástrojem obou měst propřeshraniční spolupráci.


Smíšená hospodářská společnost má poradní a dozírací funkci v souvislosti s projekty INTERREG I,jež společnost pro příhraniční region připravila. Požadavky na projekty jsou předkládány společnémuvýboru, který nese odpovědnost za francouzsko - italský operační program Interreg (západní hranice).Projekty podané oběma smíšenými hospodářskými společnostmi zahrnují: vytvoření přeshraničního„inovačního centra pro hospodářství“ (Trans BIC Riviera); založení univerzitního centra a francouzsko- italského technologického institutu při univerzitě; společný postup v boji proti znečištění městskéhoprostoru; sladění francouzsko / italských plánů rozvoje měst, jakož i realizaci a koordinacipřeshraničního projektu EURES (Euroguichet-social)*.

* viz kapitola C 2 „Hospodářský rozvoj“


__________________________________________________________________



Přeshraniční projekty regionu Menton-Ventimiglia jsou zpracovány metodou „jeden projekt zadruhým“. Smíšená hospodářská společnost podporuje také projekty, které uvádějí v život jiní aktéřipříhraničního regionu (např. městské správy, instituce regionu a departamentu, průmyslové aobchodní komory, soukromí investoři).

Kontaktní adresa: SEMAMAgence de Menton, AgoraRue de la République, 12 AF-06500 MentonTel: +33 - 93 - 28 58 36Fax: +33 - 93 - 41 33 57

SEMAMBureau de VentimigliaVia MazziniI-VentimigliaTel.: +39 - 184 35 77Fax: +39 - 184 35 77


__________________________________________________________________


Příklady struktur ad-hoc

Storstrøms Amt/Ostholstein (DK/D)

Operační programy INTERREG-I a II zahrnují v tomto německo - dánském příhraničním regionupouze relativně málo projektů. Pro každý ze schválených projektů byl vytvořen speciální německo -dánský pracovní výbor, jehož hlavním úkolem jsou podpora a sledování projektu. Tyto pracovnívýbory jsou složeny ze zástupců regionálních a místních územních orgánů, které se projektu účastnía/nebo jsou jím dotčeny.

Horní Rýn Střed Jih (D/F/CH)

V německo - francouzsko - švýcarském příhraničním regionu byly vytvořeny podobné projektovéskupiny pro všechny projekty v rámci programů INTERREG-I a II. V řadě případů existují tytoprojektové skupiny již po delší dobu jako sítě / zájmové skupiny, přičemž mnohé takové subjekty tytoprojekty iniciovaly. Specifické úkoly jsou silně závislé na typu projektu, ačkoliv jsou tyto projektovéskupiny ve všech případech pověřeny plánováním a realizací projektu v úzké spolupráci sjednatelstvím.


__________________________________________________________________


Západní Flandry / Nord-Pas de Calais (B/F)

Poněkud více rozvinutá struktura na úrovni projektu byla vytvořena v přeshraničním regionu západníFlandry / Nord-Pas de Calais. Zde byla vytvořena speciální struktura pro řízení projektu v souvislosti s„aplikačním výzkumem“ pro spolupráci v oblasti zdravotnictví. Projekt se zabývá detailními výzkumy vnásledujících oblastech problémů:

• právní aspekty přeshraničního poskytování služeb ve zdravotnictví;• existující infrastruktura / zásobování;• existující potřeba služeb ve zdravotnictví.

Na tomto projektu se podílela řada partnerů. Aby bylo možno efektivně koordinovat různé zájmy /potřeby, byla vyvinuta rozsáhlá struktura, která sestává z řídícího výboru (Comité du Pilotage), kterýje složen z různých aktérů zúčastněných na studii. Úkolem výboru je zajistit všeobecnou koherenci vevztahu k průběhu prací a výdajům z rozpočtu (práce a rozpočet jsou složeny ze tří fází). Navíc bylzřízen monitorovací výbor (Comité de Suivi), který koordinuje práce a dozírá nad řídícím výborem.Běžná práce / výzkum jsou realizovány dvěma „výzkumnými buňkami“ (Cellules de Recherche). Tyjsou složeny z jednoho výzkumníka, koordinátora a z expertů na danou odbornou oblast (spolupracujís příslušnými partnery a jsou na požádání k dispozici).

Španělsko / Portugalsko

V různých příhraničních regionech podél španělsko / portugalské hranice byla založena spolupráce mezimístními podniky a průmyslovými a obchodními komorami dalece na informační bázi, např. ve forměseminářů a workshopů, ve kterých dochází k výměně názorů a zkušeností k jednotlivým tématům: např.investice do příhraničního regionu, nalezení obchodních partnerů, atd. Některé z těchto kooperačních /ad-hoc struktur jsou posíleny v rámci podpory z programu INTERREG - IIA za pomoci specifickýchnástrojů a/ projektů, např. zřízením přeshraničního fondu rizikového kapitálu.

Obecné výsledky těchto funkcí a partnerství v rámci těchto ad-hoc struktur se zdají býti velmi dobré,ačkoliv jsou obtížně měřitelné. Podpora „lehkých“ a pružných struktur stimuluje běžnou spolupráci vrámci existujících programů, jakož i spolupráci mezi různými místními aktéry ze soukromého a veřejnéhosektoru. Navíc je podporován rozvoj nových idejí ke spolupráci, které budou realizovány v novýchprojektech a návrzích, ale také záměrů, které mohou vést k novým nebo k rozšíření stávajících sítí.


__________________________________________________________________


Telematická centra – Interreg IIa (GR/I)

Telematické služby jsou provozovány řecko / italskými centry pro poskytování služeb s přístupovýmibody v Patrasu a Igoumenitsa (GR), jakož i v Bari a Brindisi (I), s hlavním cílem rozvíjet a posílithospodářství a turistiku regionů Puglia (I) a západní Řecko, Epirus, Ionské ostrovy (GR).

Společné služby se týkají elektronického obchodu, on-line marketingu a péče o zákazníka,zprostředkování technologií a poradenství, jakož i dálkového vyučování. Zatímco na italské straně seslužby orientují výhradně na KMU, chce řecké centrum nabízet i veřejné služby, jako např. služby zoblastí kultury, turistiky a životní prostředí. Záměr je realizován ve dvou fázích:• pět přípravných studií: realizovatelnost a schopnost existovat, přeshraniční spolupráce, služby

poskytované centry, infrastruktura, organizace centra na řecké straně;• koncipování a rozvoj služeb a pilotní provoz center.

V budoucnu budou sama centra, jakož i další partneři podle podmínek na trhu nabízet rozšířenéspektrum služeb, které mohou usnadnit přeshraniční spolupráci. Záměr je orientován na dlouhodobouudržitelnost takových služeb nad rámec periody, kdy je poskytována podpora z programu Interreg.


__________________________________________________________________


Centrum pro neuro - fuzzy technologie pro KMU - INTERREG IIA (D/NL)

V centru pro neuro - fuzzy - technologie (univerzity / vysoké školy v Münsteru a Enschede) jsouprováděna výzkumná a vývojová opatření v oblasti procesů a techniky regulace:• fuzzy - logika otvírá např. racionalizační potenciály a potenciály pro zlepšení kvality a úspory

energií;• neuronální sítě napodobují práci lidského mozku při identifikaci řeči, zpracování obrazu a v

technice regulace.Pomocí neuro - fuzzy technologie jsou využity výhody obou přístupů a jsou potlačeny jejich nevýhody(např. nestrukturované ukládání vědomostí, chybějící schopnost učit se).

Projekt INTERREG zahrnuje:• cílené poradenství malým a středně velikým podnikům o neuronální / fuzzy technologii, vývoji

příkladných řešení problémů, jakož i základní výzkum / vývoj pro konkrétní aplikace,• přeshraniční projekty mezi firmami (např. transfer nových technologií, patentová práva, atd.),• vyškolení firemních praktiků, propojení transferových míst v regionu.Během 4 let bylo poskytnuto poradenství přibližně 500 malým a středně velkým podnikům a byla jimnabídnuta specifická, na konkrétní firmy zaměřená řešení problémů v případech, kdy běžné metodyselhaly, např.:• další rozvoj a zavádění diagnostických / prognostických systémů ke sledování strojů na základě

fuzzy logiky a neurálních sítí; elektrotechnika, 200 pracovníků;• vývoj patentovaného fuzzy polohového kontroléru (např. plnící zařízení), elektrotechnika, 7

pracovníků;• vývoj inteligentních fyzikálních senzorů; firemní projekt, elektrotechnika; 200 pracovníků;V projektu bylo vytvořeno 6 pracovních míst. V regionu na obou stranách hranice již bylo zavedenímfuzzy technologie zajištěno nebo nově vytvořeno 200 pracovních míst. Bylo zřízeno více než 20pracovních míst pro mladé inženýry s hlubšími znalostmi o fuzzy technologii. Udržená a nověvytvořená pracovní místa znamenají investici do budoucnosti lidského kapitálu firem v oblastiinovativních technologií. Současně je odborný personál vázán k regionu a tím je vytvořen základ provznik dalších do budoucnosti orientovaných pracovních míst. Pozice na trhu a konkurenceschopnostspeciálně malých a středně velkých podniků v EUROREGIO na národních a mezinárodních trzíchmohla být výrazně posílena. Pro světovou výstavu „Expo 2000“ v Hannoveru bylo „Centrum pro neuro- fuzzy -technologie“ vybráno jako demonstrační projekt.


__________________________________________________________________


Dopravní svaz bez hranic – INTERREG IIA (A/D)

EuRegio Salzburg - Berchtesgaden - Traunstein (D/A) s asi 500.000 obyvateli je považován zaatraktivní hospodářské stanoviště v Evropě, které využívá své šance i přeshraničně. Přeshraniční„Dopravní svaz bez hranic „Země Salzburg- kraj Berchtesgaden“ vznikl v roce 1997 poté, kdy bylněmecký kraj bez speciální mezistátní smlouvy zapojen do rakouského dopravního svazu.

Od té doby mohou všichni obyvatelé tohoto Euroregionu jezdit z jakékoliv zastávky do jakékolivautobusové zastávky na obou stranách hranice s jednou jízdenkou a za stejný tarif. Dále bylvypracován systém tarifních pásem a byly instalovány elektronické přístroje na výdej jízdenek. Pomocípřeshraničního dopravního svazu a nového dopravního modelu jsou spojeny dva dosud rozdílnésystémy veřejné dopravy, mají tedy jak právně, tak také finančně jednoho jmenovatele (jedna jízdenka- jeden tarif). Každá jízdenka je ukládána jako datová věta a je členěna dle modelu tarifních pásem(coby „plástev“). Byly zohledněny problematiky měn a směnných kursů, jakož i rozdílné daňové sazbya rámcové právní podmínky. Výnosy z jízdenek jsou prostřednictvím Salzburgské svazové přepravníspolečnosti přidělovány zemím, územním institucím a dopravním podnikům. Dosavadní výsledky:Počty uživatelů veřejných přepravních prostředků stoupají, hospodářské výhody regionu se zvyšují astejně tak je posíleno i propojení / kooperace s hlavním centrem Salzburgem.

Německo - polská společnost pro podporu hospodářství (D/PL)

Německo - polská společnost pro podporu hospodářství je akciovou společností se sídlem v Gorzow(PL). Akcionáři jsou německé spolkové země a vojvodství na německo / polské hranici.K oblastem úkolů patří:• podpora a monitorování konkrétních kooperačních a investičních záměrů na obou stranách

hranice,• poradenství a informování o obchodování mezi Německem a Polskem (např. o specifických

zákonech),• spolupůsobení v rámci vytváření infrastrukturních rámcových podmínek pro přeshraniční

spolupráci,• shromažďování a příprava informací o stanovišti, ukazatelů a nabídek,• organizace výstav, kontaktních a kooperačních burs, jakož i informačních a vzdělávacích akcí pro

podnikatele a jiné vedoucí pracovníky.Celkem bylo od počátku úspěšně uzavřeno celkem cca. 50 kooperačních projektů, např.:• modelový projekt „Textil“: První německo / polský kooperační projekt od designu přes marketing,

odbyt a servisní činnosti pro společné kolekce vysoce hodnotných dámských oděvů.• modelový projekt „Hospodářská databanka“: Důležité informace pro kooperační a investiční

rozhodnutí především pro malé a středně velké podniky na obou stranách hranice.Společnost zaznamenala citelný ohlas z příhraničních regionů s konkrétními přáními ve věcipřeshraniční kooperace a investic. Zejména bylo možno úspěšně založit společné podniky, přičemžlze vycházet z předpokládaného vytvoření 1075 pracovních míst.


__________________________________________________________________


Přeshraniční transfer technologií v oblasti PAMINA (D/F)

Cílem je podporovat přeshraniční transfer technologií tak, aby bylo dosaženo synergických efektůmezi KMU1, a aby byla zlepšena jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Síť nabízí obsáhlé,specifické odborné informační a poradenské služby, například (1) obsáhlou německo - francouzskouon-line databanku, (2) přeshraniční poradenství pro KMU, jakož i podporu spolupráce mezi podniky,(3) organizování přeshraničních akcí (semináře, studijní cesty) pro zainteresovanou veřejnost, (4)společnou veřejnou propagaci a marketing pro region vůči širším obchodním kruhům, (5) zřízeníregionálního klubu PAMINA coby informační a otevřené struktury a (6) stabilní praktikantská místa promladistvé. Projekt docílil posílení a rozšíření přeshraničních kontaktů mezi podniky v oblastitechnologie a inovace, jakož i mezi jinými aktéry činnými na poli technologie a inovace. Síť je založenana solidním partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Pro KMU, které hledají informace aporadenství, je síť užitečným startovním místem, které nabízí vynikající kontakty a odborné služby.Pro KMU, které jsou již zapojeny v přeshraničním projektu, je výhodou především zprostředkováníschopností, vyšší pružnost a nové tržní šance. „Regionální klub PAMINA“ poskytuje možnostdiskutovat přeshraniční aspekty obchodů a současně slouží jako fórum pro vývoj nových nápadů naprojekty. Byly vyvinuto „Centrum služeb pro podnikatele“, které informuje i ty nejmenší podniky ovýhodách přeshraniční spolupráce.

Televizní magazín „Hier-Her (volně Sem a Tam)“ – INTERREG IIA (DK/D)

V regionu „Schleswig/Sønderjylland“ má býti rostoucí kooperace podpořena pravidelným,samostatným a nezávislým televizním pořadem sousedících německých a dánských televizníchstanic, program bude spolupráci průběžně dokumentovat a podporovat. TV magazín slouží předevšímk následujícím účelům:- vzbuzení zájmu o sousedy, poznání jejich kultury, historie, myšlení a způsobu života,- podpora ovzduší tolerance při společném životě na hranici,- propagování komunikačních možností zlepšením jazykových, místních a regionálních znalostí,

propagace regionu.Společný a dvojjazyčný televizní magazín „Hier-Her“ je od roku 1997 vysílán dvakrát měsíčně naregionálních programech na obou stranách DK/D hranice vždy mezi 18.00 a 20:00 hodinou, a tospolečně se zajímavými, aktuálními a informativními reportážemi. Na výrobních nákladech se podílíprogram INTERREG-IIA. Nové výrobní podmínky vedly k novým pracovním místům v regionu a kezlepšení kvalifikace pracovníků televizních stanic; počet diváků stále roste. Obsah magazínů jepoužíván jako učební materiál ve školách. Přeshraniční magazín „Hier-Her“ byl v roce 1997 ze stranyGD XVI Evropské unie vyznamenán cenou „Prix Circom Regional“.

1 kleine und mittelständische Unternehmungen = malé a střední podniky

C 1

Plánování rozvoje území


___________________________________________________________________

C 1 Plánování rozvoje území 2

KAPITOLA C 1: Plánování rozvoje území

Přehled:

Tato kapitola se zabývá různými úrovněmi a formami přeshraniční spolupráce, jakož i opatřeními kzintenzivnění politiky přeshraničního územního plánování. Územní plánování, jež je v Evropě nověoznačováno jako plánování rozvoje území / prostoru, je zde znázorněno jako „horizontální aktivita“, atvoří v řadě oblastí a u řady akcí rámec pro spolupráci v příhraničních a přeshraničních regionech.

Hlavní body:

• Plánování územního rozvoje v přeshraničních regionech je procesem, který zahrnuje jak provedeníspolečné sociálně ekonomické analýzy / hodnocení celého regionu, tak také přípravu společnýchrozvojových plánů a vypracování přeshraničních prováděcích programů a projektů.

• V oblasti plánování územního rozvoje existují dvě základní úrovně spolupráce - státní / regionální aregionální / místní - , které, vzhledem k různým národním funkcím centrálních nebo federativníchvládních systémů, mnohdy není možno vzájemně odlišit.

• Vládní komise nebo komise pro územní plánování / pracovní skupiny existují v mnoha příhraničníchoblastech. Jejich práce vychází z dohod / státních smluv mezi příslušnými vládami. Komise pro územníplánování však obvykle nemají dostatečné rozhodovací pravomoci. Regionální a místní územně plánovacíúřady často nemají formální úřední pravomoci. To platí také pro euroregiony nebo přeshraniční pracovnísdružení. V praxi však úzce kooperují se státní úrovní a vypracovávají vlastní koncepce územníhorozvoje.

• Právní (tj. mezistátní dohody, odsouhlasení územního plánu) a organizační opatření (koordinace a rozvojv rámci komisí pro územní plánování) jsou vhodná k zintenzivnění přeshraničního územního plánování.Praktické akce ke zlepšení politiky přeshraničního územního plánování jsou osvětleny na několikapříkladech.

Příklady:

• možnosti přeshraničního rozvoje pro euroregion Rhein-Maas-Nord (D/NL)• sociálně ekonomické analýzy• „katalog“ problémů v příhraničních oblastech (NL/D).• zlepšené písemné zpravodajství o práci v příhraničních regionech• vypracování regionálního a přeshraničního plánu• vypracování přeshraničních osnov územního rozvoje pro velká územní a vypracování přeshraničních

programů územního rozvoje• analýzy a výzkumy v německo - polském pohraniční (PL/D)• teritoriální plánovací studie (I/A)• přeshraniční analýza stávajícího stavu (SLO/A).• studie o zřízení chráněné mezinárodní námořní oblasti mezi Korsikou a Sardinií (I/F)• studie o rozvoji regionu Bratislava (SK/A)• přeshraniční koncepce územního rozvoje (D/NL)• přeshraniční perspektiva územního rozvoje EUREGIO (D/NL)• územní plán pro trvalý přeshraniční rozvoj životního prostoru Horní Porýní, 1999• INTERREG III – Phare CBC územní koncepce (D/CZ)• koncepce „Viadrina 2000“ (D/PL).


___________________________________________________________________


Zdroje a odkazy na literaturu:! Council of Europe: Regional Planning. A European Problem, report of the Consultive Assembly,

Strasbourg 1968.! Council of Europe: Conférences Européennes des Régions Frontalières - La Coopération des Régions

Frontalières Européennes. (Rap. V. v. Malchus), AS/COLL. From (72)1 Strasbourg 1972.! Council of Europe: 2nd European Symposium on Frontier Regions - The Cooperation of European

Frontier Regions: State of Question and Recent Developments, Parliamentary Assembly, AS/COLL.From (75)L.

! Hansen, N.: Border regions: a critique of spatial theory and a European case study, in: Annals of RegionalScience, Vol. 11 (1977).

! Council of Europe: European Regional/Spatial Planning Charta, adopted by the European Conference ofMinisters Responsible for Regional Planning, 20.05.198j3, Strasbourg 1983.

! Gabbe, J.: EUREGIO - regionale grenzüberschreitende Zusammenarbeit auf kommunaler Ebene(Regional Transboundary Co-operation at the Municipal Level), in StaatsgrenzenüberschreitendeZusammenarbeit des Landes NRW, hrsg. vom Institut für Landes- und Stadtentwicklungsforschung desLandes Nordrhein-Westfalen (ILS-NRW), Dortmund 1985.

! Malchus, V. Frhhr. v., u. a.: Staatsgrenzen überschreitende Zusammenarbeit des Landes NRW, ILS-Schriften, ‚Bd. 1.036, Dortmund, 1985.

! Kommission der Europäischen Gemeinschaften (Hrsg.): Europa 2000 - Perspektiven der künftigenRaumordnung der Gemeinschaft, Luxemburg 1981.

! Europäische Charta der Grenz- und Grenzübergreifenden Regionen, Arbeitsgemeinschaft EuropäischerGrenzregionen, 1981, Überarbeitung 1995.

! Akademie für Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grenzübergreifende Raumplanung,Forschungs- und Sitzungsberichte, Bd. 188, Hannover 1992.

! Ratti, R.; Reichmann, S. (Hrsg.): Theory and Practice of Transborder Cooperation. Basel and Frankfurt a.M. 1993.

! Veen, A. van der; Cappell, R.; Batey, P.M.J. (Hrsg.): Regional networks, border regions and Europeanintegration, in: European research in regional Science, London 1993.

! Cappellin, R.; Batey. P. W. G. (Eds.): Regional networks, border regions and European integration,London 1993.

! Europäische Kommission (Hrsg.): Leitfaden der Gemeinschaftsinitiativen 1994-1999, Luxemburg 1994.! Malchus, V. Frhr. v.: Artikel „Grenzüberschreitende Raumordnung“, Handwörterbuch der Raumordnung,

hrsg. von der Akademie für Raumforschung und Landesplanung (ARL), Hannover 1994.! Baltic Institute, The (Hrsg.): Vision and Strategies around the Baltic Sea 2010, Karlskrone/S 1994.! Meyer, R. P.; Jansen, P.G. u. a.: Grenzübergreifendes Raumordnerisches Leitbild für den nordrhein-

westfälisch/niederländischen Grenzraum – Gutachten, ILS-Schriften 86, Dortmund, 1995.! Ratti, R.: Problématique et stratégie de développement des régions frontiers, in: Außenwirtschaft, 50. Jg.

(1995), Heft 2.! Klein, R.: Grenzüberschreitende regionalpolitische Zusammenarbeit im Rahmen von INTERREG und

PHARE, EUREG (1995), Nr. 2.! Krautzberger, M.; Selke, W.: Perspektiven der bundesstaatlichen Raumplanungspolitik in der

Europäischen Union, Wien 1996.! Gabbe, J.; Martinos, H. a.o.: Practical Guide to Cross-border Co-operation. Second Edition, hrsg. by the

Association of European Border Regions (AEBR), Gronau/D 1997.! Ahrens, K.: Freundschaft über Grenzen, Biblioteca della „Riviste di Studi Politici Internazionali, Vol. II:

Contributi, pp. 5-12, Firenze 1994.! Faludi A. (red.): Ruimtelijke planning en ordening in een federale staat: Wat gebeurt er bij de buren?

Amsterdam 1997.! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): VADE MECUM – Grenzübergreifende und

interregionale Zusammenarbeit an den Außengrenzen der Europäischen Union, Gronau 1997.! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Die EU-Initiative INTERREG und zukünftige

Entwicklungen, Gronau 1992.! Gabbe, J.: Gemeinsame grenzübergreifende Kriterien für Programme und Projekte, Veröffentlichung der

AGEG, Vortragsmanuskript vom 17.01.1998 in Aigen/Oberösterreich, Gronau 1998.! The WEB/Yearbook 1998 – North European and Baltic Sea Integration, General Editors: L. Hedegaard,

B. Lindström, Berlin-Heidelberg-London-Paris-Tokyo 1998.! Graute, U. (Editor): Sustainable Development for Central and Eastern Europe, Berlin, Heidelberg, New

York 1998.! Roch, L.; Scott, J.; Ziegler, A.: Umweltgerechte Entwicklung von Grenzregionen durch kooperatives


___________________________________________________________________


Handeln, hrsg. vom Institut für ökologische Raumentwicklung e.V., IÖR-Schriften 24, Dresden 1998.! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Institutionelle Aspekte der

grenzübergreifenden Zusammenarbeit, Gronau, Sept. 1998.! Brunn, G.; Schmitt-Egner, P. (Hrsg.): Grenzüberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden

1998.! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit,

Gronau 1998.! Jansen, P.G.: Grenzübergreifende räumliche Entwicklungsperspektive EUREGIO, Köln, Oktober 1998.! Clev, H. G.; Clev, K.: „Grenzüberschreitende Raumordnunsaktivitäten“ (Kap. 2.2.2.); Scott, J.:

Grenzüberschreitende Planungsorganisationen (Kap. 2.2.3.), in: Akademie für Raumforschung undLandesplanung (Hrsg.): Grundriss der Landes- und Regionalplanung, Hannover 1999.

! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Grenzüberschreitendes Finanzmanagement,Gronau 1999.

! Casteigts, M, (Hrsg.): Evaluierung grenzüberschreitender und interregionaler Vorhaben in Europa,Baden-Baden 1999.

! Malchus, V. Frhr. von: Grenzübergreifende Zusammenarbeit auf dem Gebiet der Raumordnung mit denNachbarländern Deutschlands, Manuskript, Stand 1999.

! Association of European Border Regions (Ed.): Final Report – LACE-TAP First PHASE (1996-1999) –Technical Assistance and Promotion of Cross-Border Cooperation – Related to the Community InitiativeINTERREG IIA, Gronau 1999.

! Europäische Kommission – Ausschuß für Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK – EuropäischesRaumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999.

! Europäische Kommission: Mitteilung an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für eineGemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropäische Zusammenarbeit zur Förderung einerharmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europäischen Raums – INTERREG III, Brüssel, den07.04.2000 KOM (2000) ... endg.

! Conférence franco-germano-suisse du Rhin supérieur – Deutsch-französisch -schweizerische Oberrhein-Konferenz (Hrsg.): lire et construire l’espace du Rhin supérieur – Atlas transfrontalier pour aménager unterritoire commun; Lebensraum Oberrhein ... eine gemeinsame Zukunft – Raumordnung für einenachhaltige Entwicklung ohne Grenzen, Strasbourg 1991.

! European Union Regional Policy (Ed.): Spatial perspectives for the enlargement of the European Union,Authors: Prof. D. Biehl u. a., Brüssel-Luxemburg 2000.

! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Eine operationelle Anleitung für dieAusarbeitung und das Management von INTERREG IIIA.Programmen 2000-2006, Gronau 2000.

! Association of European Border Regions (AEBR) – European Commission: LACE INFO SHEETS onCross-Border Cooperation, Issue 1-12, 1997/2000.

! Association of European Border Regions (AEBR) –European Commission: LACE-Magazine, No. 1-5(1997/1998-2000).

! Regierungs-Rapport S/DK: Öresund – en region bliver til, Kobenhavn K3 1999.! Europäische Kommission-Ausschuß für Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK-Europäisches

Raumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999.! Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung (Hrsg.): Raumordnungsbericht 2000, Bonn-Bad Godesberg

2000.! Europarat-CEMAT (Hrsg.): Leitlinien für eine nachhaltige räumliche Entwicklung auf dem europäischen

Kontinent – Entwurf - , Strasbourg 2000.

Ohledně dalších informací k uvedeným dokumentům prosím kontaktujte sekretariát AGEG/LACE,AGEG, tel. +49 2562 702 19, fax.: +49 2562 702 59.


___________________________________________________________________


Přehled

Tato kapitola se zabývá územnímplánováním v příhraničních apřeshraničních oblastech. Tatohorizontální aktivita zahrnujeposouzení regionálních anadregionálních skutečností avypracování a sestavení plánů rozvoje(politika, akce a možnosti realizace)pro přeshraniční oblasti cobygeografickou jednotku. Plán územníhorozvoje představuje rámecpřeshraniční spolupráce a obsahujeněkolik tématických oblastí a akcí,které jsou pojednány v části C tétopříručky (tj. hospodářství, doprava,životní prostředí, atd.). Praktickárealizovatelnost územního plánusouvisí se strukturami a procesy, ježjsou v příhraničních oblastechzapotřebí.

Tato kapitola popisuje nejprve dosudprovedené progresivní kroky napodporu územního plánování vsouvislosti se změnami plynoucími zevropské integrace. Poté sekoncentruje na rozvoj, úrovně a formyspolupráce, jakož i na typy a příkladyrealizovaných opatření kezintenzivnění přeshraničního územníhoplánování.

Programy Interreg IIA a Interreg IIIApodtrhují význam společnýchpřeshraničních územních plánů apřeshraničních programů. Nadto byloúzemní plánováni zahrnuto coby novéopatření do programů Interreg IIC aIIIB. Opatření: „Studie v kontextu srozvojovými plány“ podtrhujepožadavek v tom směru, aby bylypříhraniční oblasti nahlíženy jako„jedna integrovaná geografickájednotka“.

Od evropské regionální politiky kpolitice územního rozvoje

Regionální politika EU byla „pokřtěna“rozhodnutím Rady na základě článku235 Smlouvy o EHS z roku 1975, tedypřed více než 25 lety. Od té doby jecílem regionální politiky přispívat kvyrovnání hlavních regionálníchnerovnováh ve společenství. Za tímtoúčelem byl mimo jiné vytvořenEvropský fond regionálního rozvoje(EFRE). Územní dimenze hrála v tétoregionální politice zpočátku spíševedlejší roli. Posílení regionálněpolitického zaměření nastalo vsouvislosti s Aktem o evropskémsjednocení (EEA), který vstoupil vplatnost 01. července 1987. Proregionální politiku mají významzejména články 130 a-e zákona o ES.Ve druhém odstavci článku 130 a textodkazuje zpět na preambuli smlouvy oES a doplňuje tak cíl prvního oddíluspeciálním cílem pro oblast územníhoplánování: „Společenství usilujezejména o zmenšení rozdílů mezirůznými regiony a o snížení zaostalostioblastí postižených největšíminevýhodami“. Smlouva podepsaná vMaastrichtu o Evropské unii dne07.02.1992 (EU) jde ještě o krok dále.Tato smlouva zavádí v nověvytvořeném článku 130d smlouvy o ES„kohezní fond“, který má přispívat afinančně podporovat záměry voblastech: životní prostředí,transevropské sítě a dopravníinfrastruktura. Maastrichtská smlouva oEU stanovila velmi jasně nové akcentypro evropskou politiku územníhoplánování, a sice v následujícíchoblastech:

• vybudování demokratické kontrolyze strany Evropského parlamentuve formě práva veta při utvářenístrukturálních fondů (článek 130dsmlouvy o ES);


___________________________________________________________________


• zavedení všeobecně platnéhoprincipu subsidiarity (článek 3bsmlouvy o ES);

• vytvoření regionálního orgánu„Výbor regionů (AdR)“ s možnoupřímou účastí regionálních amístních oblastních institucí (článek198a-c smlouvy o ES).

Nadto obsahuje smlouva obecnépředstavy o rozvoji území Unieohledně „vytvoření prostoru bezvnitřních hranic“ a „podporyhospodářské a sociální soudržnosti“,které mají být konkretizoványprostřednictvím následujících cílů aopatření:

• snížení rozdílů v rozvinutostiregionů (článek 130a smlouvy oES);

• vybudování transevropských sítí(článek 129b, odstavec 1 smlouvy oES);

• udržení, kvalitativní zlepšení aochrana životního prostředí (článek130r, odstavec 1 smlouvy o ES);

• obezřetné a racionální využívánípřírodních zdrojů (článek 130r,odstavec 1 smlouvy o ES);

• respektování národní a regionálnírozmanitosti (článek 128, odstavec1 smlouvy o ES).

Tyto kompetence vycházející zesmlouvy umožňují Unii intenzivnějšípůsobení v oblasti územníhoplánování, ačkoliv smlouva neuvažujese samostatnou kompetenci propolitiku územního rozvoje.

Další směry evropské politikyúzemního rozvoje

Dle Evropské charty územníhouspořádání vydané Radou Evropy vroce 1983, na které se rada usneslapoté, kdy se Konference evropských

ministrů pro územní plánování(CEMAT) zabývala otázkami územníhorozvojem déle než 20 let, představujeúzemní rozvojový plán (regional/spatial planning; aménagement duterritoire), tj. územně vymezenévyjádření hospodářské, sociální,kulturní a ekologické politiky dotčenéspolečnosti. Na této do značné míryobecné formulaci se mohlo v letech1982/83 shodnout všech 22 někdejšíchčlenských států Rady Evropy. Přesto idnes existují značné rozdíly vinterpretaci pojmů územní uspořádání /plánování nebo územní rozvoj. Protose členské státy od roku 1994 shodly vrámci evropského politického jazyka napojmu, který je neutrální vůči tradici aje zřejmý, totiž na pojmu „politikaúzemního rozvoje“: dle tohotovymezení jde o politiku, která přispívák rozvoji určitého území dle určitýchzásad a cílových představ (osnov)“.

Na základě Evropské charty proúzemní uspořádání, řady jednání apolitických debat ministrů pro územníplánování od roku 1989, na základědokumentu ES „Evropa 2000“ a EUdokumentu „Evropa 2000+“ se ministřiEU pro územní plánování na svéinformační poradě ve dnech21./22.9.1994 v Lipsku dohodli natakzvaných „Základech evropskéúzemní politiky“. V tomto smyslu jsouhlavními úkoly „územního rozvoje“:

• podpora hospodářské a sociálnísoudržnosti EU (trvalý,hospodářský a sociální pokrok)snížením rozdílů v rozvinutostirůzných regionů a vytvořenímvyvážené územní struktury;

• dále trvalý rozvoj, který udrží jakekologicky šetrný hospodářskýrozvoj, tak také zachová dnešnízdroje a jejich funkčnost pro příštígenerace, a zároveň umožnívyvážený rozvoj území při


___________________________________________________________________


zachování rozmanitosti a všechlidských aktivit.

Při konkrétní realizaci těchto cílů naevropské, národní, regionální akomunální úrovni je nutno věnovatpozornost regionální rozmanitostiEvropy a takto daným zvláštnostem,jakož i příslušnému stupni rozvojedaných regionů.

Existující koncepce územního rozvojepředložené Evropskému parlamentu vobdobí 1983 až 1990, jakož istrategický dokument „Evropa 2000“vypracovaný Evropskou komisínezohledňoval dostatečně vývoj vestřední a východní Evropě po roce1989 se všemi jeho důsledky. Proto seministři územního plánování EU na svéinformační schůzce v Lisabonu v roce1992 a v roce 1993 v Lüttichu dohodli,že je nutno:

• pro celé území společenstvívypracovat představy ve forměstrategického dokumentu „Evropa2000“ („Evropa 2000+“);

• transevropským sítím a městskýmsítím coby důležitým plánovacímnástrojům na evropské úrovni dátdo budoucna mimořádný územněpolitický význam;

• podporovat „vypracování evropskékoncepce územního rozvoje“.

Další cesta k evropské koncepciúzemního rozvoje (EUREK)

Dokument „Základy evropské politikyrozvoje území“ vypracovaný členskýmistáty EU společně s Evropskou komisí,který je výsledkem informačníhosetkání rady mistrů pro územní rozvojv Lipsku (1994), představuje politickoubázi pro další spolupráci v oblastiúzemního plánování v Evropské unii. VLipsku bylo možno v roce 1994stanovit hlavní principy územního

plánování (osnovy) pro budoucí rozvojosídlení. V následujících letech bylyvypracovány důležité scénáře aanalýzy pro odborné posouzenírozvoje území. V roce 1997 byl vNoordwijk/ NL za nizozemskéhopředsednictví v radě představen prvnínávrh EUREK „European SpatialDevelopment Perspective – FirstOfficial Draft“. Tento návrh vedl vEvropě k široké veřejné debatě naúrovni vlád, parlamentů, nevládníchorganizací, jako je např. AGEG, a naúrovni regionů. Dokument EUREK zroku 1999 je tak výsledkemceloevropské diskuse.

Politické cíle a opce navrhované vEUREK jsou zaměřeny na územněstrukturální vývoj v 15 členskýchstátech EU a směřují především k:

• územní orientaci politikspolečenství;

• polycentrickému územnímu rozvojia k novému vztahu mezi městem avenkovem;

• stejnému přístupu k infrastruktuře avědomostem;

• obezřetnému nakládání s přírodoua s kulturním dědictvím.

Debata o dokumentu, jakož i osamotném programu EUREK ukázalanutnost trvalého dalšího rozvojeEUREK. Například rozšíření EU azintenzivnění dialogu se státystředomoří mělo značný vliv naevropský územní rozvoj, mimo jinétaké na rozvoj území na vnitřních avnějších hranicích. Těžiště budoucíhopřepracování EUREK je v problémechúzemního rozvoje, jež souvisí srozšiřováním EU.

Při aplikování EUREK, tedy přirealizaci cílů a opcí chtějí členské státyúzce spolupracovat s Evropskoukomisí. Pro přeshraniční spoluprácijsou významné především opatření a


___________________________________________________________________


projekty, které jsou uváděny v kapitoleč. 4 dokumentu EUREK. Na těchtodoporučeních se intenzivněspolupodílela AGEG. Do této oblastipatří zejména kapitoly 4.4 a 4.5 opřeshraniční spolupráci, které jsouuvedeny větou: „(180) Regionální aoblastní instituce patří ke klíčovýmaktérům evropské politiky územníhorozvoje“.1

Na cestě k integrovanému rozvojiúzemí doporučuje EUREK dobudoucna tři úrovně územníspolupráce:

• úroveň společenství,• transnárodní / národní úroveň,• regionální / místní úroveň.

Na úrovni společenství jsoupřeshraniční programy a osnovy prointegrovaný rozvoj území podporoványpodpůrnými programy EU, například.:

- hospodářská a sociálnísoudržnost pomocí vyhlášky ostrukturálních fondech, a

- formou spolupráce se státystřední a východní Evropy, jakož ise státy středomořskými, mimojiné prostřednictvím programůPHARE a TACIS.

Transnárodní / národní úroveň jepřitom podporována předevšímprogramy INTERREG III B. Ty se členído oblastí:- spolupráce při všeobecném

rozvoji území,- snížení následků záplav,- předcházení suchu.

Důležité cíle transnárodní politiky:

1 Evropská komise (vydavatel.): EUREK –Evropská koncepce územního rozvoje, cesta kvyváženému a trvalému rozvoji Evropské unie,přijato při informační poradě ministrů pro územníuspořádání v Postupimi, květen 1999, strana 46.

- podpora trvalého a vyváženéhoúzemního rozvoje EU;

- zlepšení účinků politikyspolečenství na rozvoj území;

- zlepšení transnárodníhoúzemního plánovánívypracováním priorit rozvoje provelká související území nadrámec státních hranic.

Programy spolupráce v územnímplánování:

- prostor Severního moře,- prostor Baltského moře,- atlantický prostor,- jihozápadní Evropa,- západní středomoří a jižní Alpy,- Adrie-, Dunaj-, středo- a

jihovýchodní evropský prostor(CADSES),

- severozápadní evropskýmetropolní prostor.

Všechny tyto programy by mělypodporovat i přeshraniční spolupráci,která je popsána pro regionální / místníúroveň v kapitole „Metody a opatřenípřeshraničního plánování rozvoje“.

Protože v koncepci EUREK nebylomožno v dostatečné míře zohlednitstředo a východoevropské státy,usnesla se konference evropskýchministrů odpovědných za územnírozvoj (EMKRO – CEMAT) projednat„Osnovy pro trvalý rozvoj území naevropském kontinentu“, na kterých seusnesla Evropská rada. Na dokumentubylo pracováno pod vedením vysokéhokomisaře CEMAT od roku 1997, a bylodsouhlasen v rámci 12. konferenceministrů odpovědných za územnírozvoj (7./8. září 2000) v Hannoveru.

Tyto osnovy obsahují mimo jinénásledující zásady a principy politikytrvalého rozvoje území pro celýevropský kontinent - včetně Ruské


___________________________________________________________________


federace - tj. platí pro všechny členskéstáty Rady Evropy:

- podpora vyváženého sociálněekonomického rozvoje,

- zlepšení konkurenceschopnostiregionů,

- ochrana přirozených a přírodníchživotních podmínek,

- rozvoj regionální identity arůznorodosti,

- spolupráce v oblasti politikyúzemního rozvoje a relevantníchk území se vztahujícíchodborných politik.

Politika územního rozvoje by měla vbudoucnu přispět v Evropě zejména k:

- vytvoření atraktivních rámcovýchpodmínek pro soukromé investicena místní a regionální úrovni,které jsou kompatibilní i sveřejnými potřebami (veřejno -soukromá partnerství), a

- urychlení integrace evropskýchhraničních oblastí prostřednictvímrozvoje metropolních regionů,propojením měst a trvalýmrozvojem dopravních možností(městské sítě) až k vytvořenípanevropské dopravní sítě.

Při navrhovaných rozvojovýchopatřeních, která mají takřka vždyvýznam pro přeshraniční regiony,nabývá mimořádného významupožadavek zintenzivnit transnárodní apřeshraniční spolupráci coby nástroj kintenzivnímu propojení hospodářskéhorozvoje a územního plánování.


___________________________________________________________________


Metody a opatření přeshraničníhoplánování rozvoje

Přeshraniční územní plánování /uspořádání chce napomoci překonánívšech negativních účinků hranic napříhraniční regiony, které souvisí smírou propustnosti hranic.Přeshraniční plánování přitom zahrnujespolupráci v oblastech územníplánování, plánování rozvoje zemí amístní plánování.

Přeshraniční plánování rozvoje, kterécíleně působí na rozvoj společnosti, nahospodářství a na přírodní, vytvořené asociální prostředí v příhraničníchregionech, je provozováno v rámcievropské politiky územního rozvoje, vrámci národních územních plánů,zemských a regionálních plánů a vrámci místních stavebních plánů.Nejdůležitější právní a odbornézáklady pro přeshraniční územníplánování byly stanoveny konferencíevropských ministrů odpovědných zaúzemní rozvoj v rámci Evropské chartyúzemního uspořádání (1983) a vRámcové konvenci ke zlepšenípřeshraniční spolupráce oblastníchinstitucí (1981). Řada členských státůRady Evropy uzavřela v rámciaplikování rámcové konvence vposledních letech bilaterální atrilaterální aplikační smlouvy (porovnejs kapitolou A3). Od září 2000 je nutnopřihlížet i k „Osnově pro trvalý územnírozvoj na evropském kontinentu“.

Evropská komise již od roku 1990poskytuje prostřednictvím programůInterreg I a Interreg IIA prostředky napodporu přeshraniční spolupráce, čímžje umožněna i podpora přeshraničníhoúzemního rozvoje mezi bezprostředněsousedícími oblastmi. Od roku 1997 jenavíc prostřednictvím programuInterreg IIC podporován inovativnípřístup k integrované politice územníhorozvoje na transnárodní úrovni. V

rámci INTERREG II C existovaly cobytransnárodní spolupráce členskýchstátů v Evropě sedm (7) „Všeobecnýchprogramů“ a dva (2) „Programy kzamezení záplavám a boje proti suchu“(Interreg Rhein-Maas- aktivity – IRMAa Francie / Itálie). Nadto existují ještěčtyři pilotní projekty dle článku 10EFRE pro realizaci transnárodníchoperačních programů pro územníuspořádání (severní periferie, západnístředomoří, jižní Alpy, jihozápadnístředomoří). Kvůli zájmu členskýchstátů o transnárodní spolupráci je tato -jak je uvedeno výše - vedena dále vagendě programu Interreg IIIB vperiodě 2000/2006.

Při přeshraniční spolupráci připlánování územního rozvoje je nutno -jak je zamýšleno v EUREK - rozlišovatpředevším mezi třemi úrovněmijednání / úkonů:

• státní úrovní, kde za pomocivládních nebo územně plánovacíchkomisí probíhá přeshraniční územníplánování rozvoje;

• regionální / komunální úrovní, kdemimo jiné probíhá regionálníúzemní plánování, přičemžkompetence jsou v jednotlivýchstátech rozděleny různě;

• místní plánování rozvoje.

Mimořádný význam pro přeshraničníspolupráci a územní plánování sesousedícími státy měly bilaterální atrilaterální vládní a územně plánovacídohody uzavřené přibližně v 60., 70. a90. letech. V té době byly uzavřenydohody mezi státy Beneluxu,Německem, Nizozemím, Belgií,Francií, Švýcarskem, Rakouskem aPolskem. Na základě takových dohodbyly založeny vládní územně plánovacía regionální komise, které zaposledních 30 let - v rámci svýchmožností - přispěly k plodnépřeshraniční spolupráci v oblasti


___________________________________________________________________


plánování územního rozvoje. Jejichúlohou je především dlouhodobéstanovení pevných forem úřednípřeshraniční spolupráce na příslušnéplánovací úrovni, a sice na principusubsidiarity.

I regionální / komunální spolupráce přiúzemním rozvoji byla v posledníchdesetiletích výrazně prohloubena arozšířena. Konkrétní projekty podpořilaEU v rámci programů Interreg I a II.Tak jsou to ve stále větší mířeeuroregiony, kdo vnáší do osnovúzemního rozvoje své představy apositivně tak ovlivňují a konkretizujíregionální a národní územní plánovánína obou stranách hranice. Zdeeuroregiony v posledních letechpříkladně spolupracovaly se státnímiplánovacími úřady a usilovaly osladění styčných míst v územníchplánech sousedících zemí. Na základěpartnerství a subsidiarity v oblastiplánování bylo dosaženopřeshraničních úspěchů předevšímdíky:• vypracování přeshraničních směrů

a osnov za účasti obcí a regionů;• vybudování přeshraničních

přírodních parků;• dopravním plánům na všech

evropských hranicích;• vybudování přeshraničních

průmyslových a řemeslných parků,zásobování vodou, likvidace vodyodpadní a zásobování elektřinou;

• vnesení územně plánovacích úvaha cílů do přeshraničníchrozvojových a akčních programůregionální politiky a do operačníchprogramů Interreg I, IIA a IIIA.

Je žádoucí, aby došlo k dalšímuzintenzivnění přeshraniční spoluprácev oblasti územního rozvoje při silnějšímzapojení obcí a regionů. Přitom jenutno se vyvarovat tomu, aby se státníodborné plány přeshraničnězaměřovaly a slaďovaly výhradně dle

sektorálních hledisek. I odborné plányvycházející z odborných zákonů musíbýt v souladu s cíly, zásadami a směryplánování rozvoje území. Propřeshraniční koordinaci územníchplánů mnohdy postačuje včasnéposkytování informací a zapojenísouseda, jakož i sladění územníchplánů rozvoje, jejichž závaznost dosudkončí na státní hranici. Tam, kdenepostačuje, aby se územně plánovacíúřady samy držely závěrů adoporučení územně plánovací komise,protože rozvoj hraničního územíohrožují elementární rozdílné zájmy,musí být zúčastněné státy připravenyzajistit závaznost pomocí státnísmlouvy (např. o spodních vodách,hnědém uhlí, surovinách).

Mimořádné zintenzivnění přeshraničníspolupráce na všech plánovacíchúrovních je v budoucnu zapotřebí zapomoci:

• precizní analýzy současných abudoucích problémů územníhorozvoje;

• analýzy právních překážek aomezení, které stojí v cestěpřeshraniční spolupráci v oblastiplánování;

• průběžného přeshraničníhoinformování a monitorování územíza pomoci sociálně ekonomickýchanalýz;

• stanovení osnov a hlavních směrůpřeshraničního územního rozvoje aprogramů pro celkový rozvoj vkontextu s vývojem sousedícíchregionů a obcí;

• realizace rozvojových programů(INTERREG III) na základěspeciálních smluv;

• vypracování odborných pánůrozvoje (např. pro dopravu,turistiku, volný prostor a osídlení);

• vymezení významných městskýchregionů (městských sítí) v


___________________________________________________________________


příhraničních oblastech, a pomocíregionální spolupráce vpřeshraničních oblastech, u kterýchdochází k prorůstání větších centerpřes státní hranici;

• pravidelného přeshraničníhoslaďování všech územních plánů aopatření;

• prověrky, zda existuje vpříhraničních oblastech prostor proúzemně politická opatření;

• vymezení chráněných oblastí abiotopů, přeshraničních přírodníchparků a pomocí přeshraničníhoplánování krajiny;

• sestavení sanačních programů zaúčelem zlepšení životníhoprostředí;

• speciálního přeshraničního plánupro příhraniční regiony, které jsoumimořádně dotčeny výstavbouvelkých (transevropských)dopravních os;

• sladění místních plánů vpříhraničních obcích.

Střednědobě je žádoucí vytvořitspolečné přeshraniční regionální plánys přímou závazností pro všechnyveřejné plány, čímž by vzniklapokročilá forma přeshraničníhoúzemního plánu, do něhož budou potézapracovány místní přeshraniční plány.Všechna územně plánovací aregionálně politická opatření by mělabýt v budoucnu kvůli lepšírealizovatelnosti začleněna doregionální přeshraniční koncepcerozvoje a do operačních programů.Dobré příklady takových plánů existujímimo jiné na hranicích meziNěmeckem a Francií a Švýcarskem,Německem a Nizozemím, Německema Polskem, Německem a Českourepublikou v rámci programuINTERREG IIIA. Zde dochází k dobudoucnosti zaměřené regionálnípřeshraniční spolupráci v oblastiúzemního rozvoje a regionální politiky.


___________________________________________________________________


Regionální, přeshraniční možnosti rozvoje v euroregionu Rhein-Maas-Nord(D/NL)

Hlavní body: Posouzení regionálních, přeshraničních možností rozvoje pro euroregionRhein-Maas-Nord.

Region: euroregion Rhein-Maas-Nord (D/NL)

Zahájení projektu: duben 1993

Rozpočet: celkové náklady: ECU 280.000, včetně:subvence EU ve výši ECU 140.000národní subvence ve výši ECU 84.000regionální subvence ve výši ECU 56.000

Management: město Mönchengladbach

Kontaktní adresa: euregio rhein-maas-nordStadt Mönchengladbach Tel: +49 2161 253 115D-41050 Mönchengladbach Fax: +49 2161 252 931

Popis:

Euroregion Rhein-Maas-Nord uznává mimořádný význam a potřebnost přeshraničního plánováníúzemního rozvoje a rozvoje regionu, protože se coby stanoviště mění ze stanoviště na vnitřním trhumezi dvěma periferními oblastmi na obou stranách národní hranice v sousedství hospodářskyvýznamných oblastí (uzly: Eindhoven [NL] a Rhein/Ruhr [D]) v centrální stanoviště v Evropě.Protože se dřívější nástroje územního rozvoje příliš silně orientovaly na příslušné oblasti, byla proeuroregion Rhein-Maas-Nord vypracována moderní strategie rozvoje použitelná ve 21. století.Nadto jsou analyzovány všechny vývoje vyvolané odstraněním překážek.

Výsledky:

V prosinci 1993 byl na základě podrobných sociálně ekonomických analýz uspořádán workshop zaúčasti mnoha různých organizací, měst a ministerstev s následnou diskusí expertů. Výsledkyworkshopu byly integrovány do projektu. Takto vzniklé výsledky byly zapracovány do směrůúzemního rozvoje a do cílů a opatřené operačního programu Interreg II pro euroregion Rhein-Maas-Nord.

Osnovy / hlavní směry přihlíží k rostoucímu přeshraničnímu funkčnímu členění úloh, k rychlýmstrukturálním změnám v technické a hospodářské oblasti, ke vzrůstajícímu objemu dopravy a kezhoršujícím se podmínkám životního prostředí.

Prvky “dobré praxe”

Projekt obsahoval mechanismus který zajišťoval, aby bylo možno zapojit na přeshraniční bázimnoho různých organizací z příhraničních oblastí.

Výsledky analýzy územního rozvoje a konzultací byly coby územně plánovací osnovazapracovány do strategie a do operačního programu pro INTERREG II (1995-1999).


___________________________________________________________________


Vypracování přeshraničních směrů územního rozvoje a přeshraničníchprogramů územního rozvoje pro velká území

Dobrými příklady vypracování přeshraničních vzorů / osnov územně plánovacího rozvoje jsou:• model Bodamského jezera (A/D/CH), 1982, aktualizace 1994/95.

• „První globální návrh struktury států BENELUXu“ z roku 1986, který byl v letech 1994-1996aktualizován a v roce 1997 vydán jako „Druhý globální návrh struktury států BENELUXu“.Návrh obsahuje přeshraniční plán států BENELUXu, jakož i městskou síť, síť dopravní amodely pro oblast tvorby krajiny, oblast turistiky a rekreace.

• „Model pro územní rozvojové programy" v oblasti Saar/Lor/Lux, 1995.

• „Územně plánovací osnova pro územní rozvoj na německo - polské hranici" (D/PL), 1995.

• Alpská konvence (A/CH/D/I), 1991.

• „Přeshraniční územně plánovací osnova pro hraniční území Severní Porýní - Vestfálsko (Nizozemí – posudek (D/NL), 1994.

„Územně plánovací osnova / směr pro hraniční území Severní Porýní - Vestfálsko / Nizozemí"byla vypracována v letech 1993 a 1994 pro německo - nizozemskou územně plánovací komisi –UK-Jih. Dokončeno v roce 1997. V letech 1995-1997 byla vypracována územně plánovacíosnova pro severní hraniční oblast UK-Sever na německo - nizozemském pomezí. Osnova proUK-Jih obsahuje:

• informace o koncepčních základech "přeshraničního územně plánovacího vzoru"

• výhledy od budoucnosti, šance a rizika, jakož i úkoly regionálního rozvoje v následujícíchoblastech: demografický vývoj, vývoj městské krajiny a venkovské krajiny, dopravní tok adopravní sítě, průmysl, rekreace / kultura, jakož i závěrečná doporučení pro plánováníúzemního rozvoje

• osnovu plánu územního rozvoje pro příhraniční oblast s následujícím obsahem:- vodítko pro „přeshraniční spolupráci“- vodítko pro "regionální strukturu, města a obce"- vodítko pro "mobilitu a dopravní systémy"- vodítko pro „tvorbu krajiny, oblasti rekreace a životní prostředí"

• euroregionální oblasti akcí z pohledu územního plánování, členěno do modelu čtyř "akčníchoblastí"


___________________________________________________________________


Přeshraniční koncepce rozvoje (SLO/A)

Hlavní body: Přeshraniční analýza současného stavu a analýzy strategickyvýznamných aspektů vývoje.

Region: Slovinsko, Rakousko

Zahájení projektu: 1996

Rozpočet: program Phare-CBC: 40.000 EuroInterreg-IIA: 67.000 Euro

Management / smlouva:Ve Slovinsku: Herr Ivo Piry V Rakosuku: Herr Roland Arbter

Ministerium für wirtschaftliche Bundeskanzleramt, Abt. IV/4Beziehungen und Entwicklung Raumplanung und RegionalpolitikKotnikova 5 Hohenstaufengasse 3SLO-1000 Ljubljana A-1010 WienTel.: +386 61 1783 571 Tel.: +43 1 53 115/2911Fax: +386 61 178 3522 Fax: +43 1 53 115/4120

Popis:Během sociálně ekonomického hodnocení slovinsko - rakouského pohraniční vypracovaného proPhare-CBC multi-annual indicative programme (MIP) bylo zjištěno, že metody a statistické zdrojepro shromažďování dat na obou stranách hranice se vzájemně velmi odlišují. Aby bylo možnovytvořit zdravý základ pro víceleté plánování přeshraničních aktivit, pro roční uzávěrku MIP a prodalší územní, ekologické a sociálně ekonomické plánování, musela být pro tento projektvypracována přeshraniční analýza stávajícího stavu a přeshraniční strategie. Tyto dokumentyobsahují následující body:

• koncepci společného rozvoje• přeshraniční analýzu současného stavu a informačních systémů• analýzy určitých, strategicky důležitých rozvojových otázek

Slovinští a rakouští konzultanti realizovali projekt financovaný z programů Phare-CBC a Interreg-IIA. Přeshraniční řídící výbor byl za rakouskou stranu tvořen zástupcem úřadu spolkovéhokancléře a zástupci zemí (Štýrsko a Korutany), slovinskou stranu zastupovalo ministerstvo prohospodářské vztahy a rozvoj, jakož i dva zástupci příhraniční oblasti. Řídící výbor určuje náplněčinnosti a metody práce a monitoruje studie. Nadto jsou tomuto výboru předkládána hlášení opostupném stavu.

Výsledky:V roce 1995 byla slovinská část projektu zařazena do programu Phare-CBC. Přídavný programbyl zařazen do rakouského programu Interreg-IIA. Jelikož byl projekt zahájen před krátkoudobou, nejsou ještě k dispozici jeho výsledky.

Prvky „dobré praxe“Projekt nabízí možnosti k výměně know-how a zkušeností na úrovni expertů - nad rámec Phare-CBC / Interreg-IIA - a vytváří základnu pro další plánovací a přeshraniční aktivity. Součástíprojektu je - stejně tak při založení řídícího výboru - povinnost kooperovat na úrovni slovinských arakouských expertů a na úrovni národních / regionálních úřadů.


___________________________________________________________________


Studie o zřízení mezinárodní námořní chráněné oblasti mezi Korsikou aSardinií (I/F)

Mezi Korsikou (F) a Sardinií (I), v oblasti Bouches de Bonifacio, je zřizována námořní chráněnáoblast. Dva národní parky, které již existují na obou stranách hranice, jsou integrovány do novéchráněné oblasti. Před zřízením chráněné přírodní oblasti byla provedena studie vhodnostifinancovaná z programu Interreg.

Společný řídící výbor podporovaný dvěma technickými komisemi (jednou francouzskou a jednouitalskou) byl založen pod dohledem úřadů pro životní prostředí na Korsice a Sardinii. Korsickýúřad pro životní prostředí jmenoval ředitele chráněné přírodní oblasti.

Cíle studie:

• stanovit velikost nové chráněné přírodní oblasti

• Analýza potřebných právních předpokladů k zajištění stavu, kdy ředitel chráněné přírodníoblasti disponuje pravomocemi k tomu, aby mohl zasáhnout proti externím faktorůmnarušujícím chráněnou přírodní oblast (např. právo udělovat pokuty znečišťovatelůmživotního prostředí, jakož i vydávat ustanovení na ochranu veřejnoprávní přírodní chráněnéoblasti).

• studie o počtu, důvodech a četnosti návštěv (turisté, jachty, lodě s pasažéry)

• analýzy mořského a terestrálního životního prostředí

• analýza historických a architektonických staveb

• studie o vzájemném působení sociálně ekonomických aktivit v regionu v chráněné přírodníoblasti

Detailní studie sociálně ekonomické situace v chráněné přírodní oblasti se ukázala jako nutná,protože chráněná přírodní oblast závisí na úspěšném vztahu k těmto externím faktorům, a jenutná i pro další existenci tohoto jedinečného ekosystému. Je nutno vypracovat plán, kterývzájemně sladí a optimálně vyváží požadavky ze strany:

• turistického průmyslu,

• námořní plavby (tankery představují mimořádné nebezpečí) a

• sousedícího průmyslu, jenž je znečišťovatelem životního prostředí.

Protože chráněná přírodní oblast v mnoha různých směrech ovlivňuje přeshraniční hospodářstvíKorsiky a Sardinie, byla studie financována v rámci programu Interreg-I.

Kontaktní adresa: Institut de Géographie et d’AménagementUMR TELEMME Tel.: +33 42 59 29 00Université de Provence Fax: +33 42 64 01 58F-136 21 Aix-en-Provence


___________________________________________________________________


Územní uspořádání pro trvalý přeshraniční rozvoj životního prostoru vHorním Porýní (CH/D/F)

Název: Územní rámec pro mandátovou oblast konference o Horním Porýní.

Nositel projektu: Region Alsace jménem konference o Horním Porýní a její pracovnískupina „územní uspořádání“

Časový interval: 1996-1999

Financování: Studie byla spolufinancována členy konference o Horním Porýní apodpořena ze strany EU v rámci programu INTERREG-II.

Kontaktní adresa: Région Alsace – Direction Générale des Services35, Avenue de la Paix Tel: 0033 88 15 68 67B.P. 1006/F Fax: 0033 88 15 68 15F-67070 Strasbourg CedexServeur Internet: http://www.cr-alsace.f

Popis:

Horní Porýní je vzhledem k vlivu německé, francouzské a švýcarské části mimořádněrozmanitým územím, které má od roku 1965 bohaté zkušenosti s přeshraniční spoluprací. Odobdobí 1975/91 byla státní přeshraniční spolupráce institucializována v "Konferenci HorníPorýní". Konference Horní Porýní usilovala relativně rychle o to, aby byla v Horním Porýní vrámci programu INTERREG IIA provedena analýza současného stavu územního rozvoje auspořádání, aby bylo uvažováno o dalším rozvoji. Pomocí rozsáhlé analýzy současného stavu,vyhodnocení silných a slabých stránek a rozvojových scénářů byl vytvořen "orientační rámecúzemního rozvoje pro oblast Horní Porýní". Tento orientační rámec, který byl znázorněn ve forměpřehledné knihy s mapkami, tabulkami, obrázky a zdrojovými údaji, má sloužit všem aktérům vHorním Porýní coby podklad pro širokou veřejnou diskusi a dále jako podklad pro utvářeníbudoucích životních a hospodářských podmínek, pro vytváření pracovních míst, utvářeníživotního prostředí a pro spolupráci mezi městy na horním Rýnu.

Je snahou Konference Horní Rýn vtáhnout do diskuse o budoucnosti široké publikum. Všichninositelé mandátu, sociální a společenští partneři a všichni obyvatelé by se měli formoukomentářů a návrhů aktivně podílet na definování hlavních bodů a směrů pro utváření budoucíhoživotního prostoru na Horním Rýnu - v srdci Evropy.


___________________________________________________________________


Vodítko (osnova) pro územní uspořádání

Název: Vodítko pro územní uspořádání vypracované subkomisí Jih německonizozemské územně plánovací komise (UK-Jih) pro hraniční oblastSeverní Porýní- Vestfálsko / Nizozemí (D-NL)

Doba projektu: 1995 – duben 1997

Management: Subkomise Jih zastoupená nizozemským sekretariátem v provinciiLimburg a německým jednatelstvím při ministerstvu pro životní prostředí,zemědělství a územní rozvoj země Severní Porýní - Vestfálsko.

Kontaktní adresa: D-40190 Düsseldorf, Tel. +49 (0) 211-4566-0

Popis:

„Vodítko pro územní uspořádání“ vypracované „německo - nizozemskou územně plánovací komisíUK jih“ vycházelo především z přeshraniční územní studie. Obsahuje speciální osnovu / vodítkopro budoucí "přeshraniční spolupráci" subkomise Jih, tři tématické návody pro "územní strukturu,města, sídliště", "mobilitu a dopravní systém" a "krajinu, volný prostor a životní prostředí". Dálejsou zde obsažena regionální vodítka pro čtyři skupiny přeshraničních aktivit v oblasti územníhoplánování a rozvoje.

Výsledky:

V osnově / námětu „přeshraniční spolupráce“ je uzavřena úmluva o utváření budoucí spolupráce voblasti územního rozvoje a regionálního plánování mezi Severním Porýním - Vestfálskem aNizozemím. Kromě toho je upravena spolupráce subkomise Jih s jinými přeshraničními grémii,např. s Euroregiony. Pro tři tématická vodítka se státní komise shodla na aplikování základníchprincipů, jakými jsou "decentrální koncentrace sídlišť", "vyvarování se dopravě" a "přeshraničnípropojení krajinných struktur a funkcí volného prostoru".

Prvky „dobré praxe“

Státní „vodítko pro územní uspořádání“ potvrzuje přední roli euroregionů v přeshraniční spoluprácia vyjadřuje naději, že tato vodítka pro územní rozvoj naleznou odezvu v rozvojových koncepcícheuroregionů. Základní myšlenky těchto vodítek / osnov by tudíž mělo být možno realizovat v rámciregionálně politických projektů v euroregionech.


___________________________________________________________________


Přeshraniční koncepce rozvoje území

Název: Přeshraniční koncepce rozvoje území pro oblast subkomise Severněmecko - nizozemské územně plánovací komise (D/NL)

Doba projektu: 1996 – duben 1997

Management: Subkomise Sever (UK-Nord) D-NL územně plánovací komiseDr. Paul G. Jansen & BRO Adviseurs

Kontaktní adresa: Dr. Paul G. Jansen, Stadt- und Regionalplanung,Bachemer Str. 115, D-50931 Köln-Lindenthal,Tel. +49 (0) 221-403047; Fax: +49 (0) 221-4060688

Popis:

Zkoumaná oblast zahrnuje území mezi severním Nizozemím a německou hraniční oblastíspolkové země Dolní Sasko, jakož i část území (EUREGIO) země Severní Porýní - Vestfálsko.Analýzou celého území a vyhodnocením slabých a silných stránek byly pro hraniční oblast a jejíčásti vypracovány tři územně plánovací výchozí situace a směry aktivit. Z nich byla při zapojeníregionálních aktérů, jakož i regionu Ems-Dollart vypracována strategie pro vodítka a územníperspektivy, jakož i rámec pro strategicky důležité projekty.

Výsledky:

Pro tři klíčové oblasti: venkovský prostor a městské uzly, mobilita a dopravní systém, přírodní akulturní krajina, byla formulována "územně plánovací vodítka", v nichž jsou uvedeny a ozřejměnyhlavní prvky budoucího rozvoje severního německo - nizozemského pomezí, o než je žádoucíusilovat. Tyto koncepce nemají přímou právní závaznost.


Koncepce rozvoje území sice není přeshraničně právně závazná, ale měla by v budoucnunapomoci a usnadnit koordinaci rozvojových opatření na obou stranách hranice. Z tohoto důvodubyl také vypracován přeshraniční společně definovaný rámec jednání / postup při strategickyvýznamných projektech, a byly uvedeny perspektivy rozvoje a oblasti akcí.


___________________________________________________________________


Perspektiva přeshraničního územního rozvoje EUREGIO (D/NL)

Název: Perspektiva přeshraničního územního rozvoje EUREGIO

Doba projektu: 1997 – 1998

Management: Městské a regionální plánování Dr. Paul G. Jansen, Köln

Kontaktní adresa: EUREGIO Tel.: +49 (0) 2562//702-0Postfach 11 64 Fax: +49 (0) 2562/702-59D-48572 Gronau e-mail: [email protected]

Popis:

„Perspektiva přeshraničního územního rozvoje EUREGIO“ je plánovací koncepcí pro celou oblastEUREGIO. Je výsledkem interaktivní regionální diskuse mezi všemi nositeli veřejných zájmů a sesociálními partnery. Koncepce usiluje o dva strategické rozvojové cíle:- posílení sociálně kulturní a hospodářské integrace prostoru optimálním vymezením šancí

vnitřního trhu EU a endogenních potenciálů,- rozvoj přeshraničního regionu ve funkční region s trvalým územním rozvojem, při němž jsou

podporovány intraregionální interdedendence a společně definovány rozvojové cíle a opatření.

Výsledky:

Kýžený vývoj EUREGIO do roku 2015 je osvětlen pomocí modelu strategického rozvoje. Dorozvojového modelu jsou promítnuty rozvojové cíle EUREGIO, hlavní směry rozvoje a potenciályrozvoje. Ty vedou ke koncepci / akcím pro hlavní směry rozvoje: mezinárodní a regionálnínapojení, hospodářská a zásobovací struktura, a přírodní a kulturní krajina. Koncepce tvořípodstatný základ pro program INTERREG III A pro EUREGIO.


Z rozvojové modelu a koncepce akcí byl společně s regionálními aktéry a sociálními partneryvypracován plán akcí pro rozvoj oblasti EOREGIO. Tento plán obsahuje návrhy rozvojovýchprojektů, které by měly být realizovány uvnitř regionu za účasti komun, komor, svazů a dalšíchregionálních aktérů v krátkodobém a střednědobém horizontu.


___________________________________________________________________


Územní koncepce INTERREG III – Phare CBC

Název: Územní koncepce vypracovaná v rámci programu INTERREG III – Phare CBC probavorsko - české pohraničí (D/CZ)

Doba projektu: září 1998 – prosinec 1999

Management: zadavatel: Bavorské státní ministerstvo pro zemský rozvoj aotázky životního prostředí, München;Ministerstvo regionálního rozvoje České republiky,Praha.

zhotovitel: LARS consult München, Techn. Universität, Chemnitz, WMEB Birmingham

Kontaktní adresa: Bayerisches Staatsministeriumfür Landesentwicklung und Umweltfragen,Postfach 81 01 40, D.-81901 München, Tel.: +49-(0)89-9214-0

Popis:

S pomocí vědců a regionálních aktérů, jakož i za rozsáhlé účasti sociálních partnerů z danéhoprostoru a řídící skupiny byl vypracován koncept územního rozvoje:

- popis území se sociálně ekonomickým vývojem,- analýza slabých a silných stránek,- hlavní směry a strategie rozvoje pro přeshraniční hospodářský rozvoj, trvalý rozvoj území a

životního prostředí, infrastruktury a lidských zdrojů, jakož i rozvoj institucionální,- opatření a návrhy projektů i s ohledem na rozšíření EU směrem na východ.

Výsledky:

Koncepce území byla vypracována na základě regionálních přeshraničních koncepcí rozvoje.Obsahuje:- celkovou koncepci pro trvalé zajištění budoucnosti příhraničního území,- konkrétní projekty pro realizaci podpor v periodě 2000 – 2006.

Příhraniční oblast má tak k dispozici obsáhlou koncepci pro čerpání prostředků EU, z níž je možnovypracovat „Společný programový dokument (JPD)“ dle Phare CBC-VO a operační programy vesmyslu INTERREG III A.

Prvky "dobré praxe“

Hlavním motivem při vypracování koncepce rozvoje území byla partnerská spolupráce mezisvobodným státem Bavorsko a Českou republikou na straně jedné a angažovaná spoluprácekomunálních politiků, správ, svazů a občanů na straně druhé. Přístup "zdola nahoru", který EUpožaduje, bylo tudíž možno příkladným způsobem naplnit.


___________________________________________________________________


Koncepce „Viadrina 2000“

Název: Koncepce rozvoje a akcí „Viadrina 2000“

Region: euroregion Pro Europa Viadrina (D/PL)

Doba projektu: duben 1998 – listopad 1999

Management: vedení euroregionu

Kontaktní adresa: Euroregion Pro Europa ViadrinaKarl Marx-Str. 23 Tel.: +49-335-685-1963D-15230 Frankfurt (Oder) Fax: +49-335-685-1962

Popis:

Koncepce „Viadrina 2000“ je pokračováním koncepce rozvoje a akcí z roku 1993. Koncepcepřihlíží k vývoji až do roku 1999, k rostoucímu počtu členů euroregionu a k novým administrativnímstrukturám na obou stranách Odry. Analýza sociálně ekonomické situace představuje plochu aobyvatelstvo k 01.05.1999, dále analyzuje zaměstnanost a nezaměstnanost, hospodářskoustrukturu a hospodářský růst v průmyslu a zemědělství, infrastrukturu a podává informaci o stavupřeshraniční spolupráce.

Výsledky:

Důležitým výsledkem je analýza slabých a silných stránek euroregionu a z ní odvozené hlavnísměry regionálního rozvoje v oblastech: hospodářská kooperace, infrastruktura a životní prostředí,komunální a regionální rozvoj, zvýšení regionální identity a podpora evropské myšlenky. Zhlavních směrů plynou odpovídající hlavní body pro čerpání podpory v letech 2000 – 2006, kterézahrnují i klíčové oblasti: územní plánování, rozvoj měst a obcí a regionu. Příslušnými oblastmiaktivit jsou: přeshraniční regionální plánování, rozvoj profesionálního regionálního marketingu,kvalifikace pracovníků a společný rozvoj měst.


Koncept „Viadrina 2000“ vytvořilo společně a přeshraničně vedení euroregionu, grémium ačlenové. Je výsledkem intenzivního dialogu a procesu utváření názorů v euroregionu a přihlíží kzáměrům územního plánu, k názorům úřadů pro životní prostředí a sociálních partnerů, a sloužíproto jako podklad pro program INTERREG II A na německé straně a pro program Phare-CBC nastraně polské. Vypracování konceptu mobilizovalo v mimořádné míře lidský potenciál veuroregionu, ukázalo též možnosti a meze euroregionu.

1

KAPITOLA C.2: EKONOMICKÝ ROZVOJ

PøehledTato kapitola zahrnuje pøeshranièní spolupráci v oblasti ekonomického rozvoje. Je zamìøena na rolimalých a støedních podnikù a na dùležitost inovace a technologií pøi posilováníkonkurenceschopnosti. Rozeznává potøeby a problémy, kterým èelí malé a støední podnikyv pøíhranièních regionech a podmínky nutné pro jejich rozvoj, analyzuje roli inovace a technologií arovnìž pøíležitosti pøeshranièní spolupráce v této oblasti.

Hlavní body• Malé a støední podniky v pøíhranièních regionech poci•ují konkrétní nevýhody, které jsou

zapøíèinìné okrajovým umístìním v národní ekonomice napø. problematické obchodování,slabá fyzická a ekonomická infrastruktura, slabý rozvoj pøeshranièního partnerství, sítí akontaktù. Tyto nevýhody spojené s obecnými problémy, kterým malé a støední podniky èelí,se jeví jako pøekážky v jejich rozvoji a konkurenceschopnosti;

• Pøípravné kroky a vytvoøení fóra a sítí, které usnadòují navázání kontaktu, poskytujípodnikùm pøíležitosti k prozkoumávání vzájemných zájmù a vytváøejí nutné prvotní podmínkypro efektivní spolupráci;

• V mnoha pøíhranièních regionech vyvstává potøeba vyvinout nové postoje a podporovatvzdìlanost v podnikání stejnì tak jako poskytnout nutné podpùrné organizace, které budoupomáhat pøi zahájení podnikání;

• Výzkum a inovace hrají klíèovou roli v ekonomickém rozvoji a regeneraci. Pøíhranièní regionystojí pøed konkrétními úkoly, jejichž snahou je podporovat inovaci, nebo• podpora výzkumua inovace v malých a støedních podnicích je životnì dùležitá.

PøíkladyTelematická støediska – v západním Øecku, v Epiru, na Iónských ostrovech a v Itálii (GR/IT)XIV Kongres Baskických studií – Informaèní spoleènost (E/F)Sí• Obchodních komor Drama a Kvala (GR/BUL)Salón Pirevino (F/E)Obchodní fórum Galicia/Norte (E/P)Sí• investorù v Antarktidì (FN/SE/NOR)Obchodní navštívenky (BG/RO)Nový most (BG/RO)Statistické informace pro Euroregion Galicia-Norte (E/P)Obchodní støedisko Inter-Balkán a Èerné moøe (GR)Rozvoj obchodních schopností (FIN/SE)ACUMEN – Program pro rozvoj meziregionálního obchodu (IRL/NI)Rozvoj pøeshranièní spolupráce, Støední Makedonie (FYROM/GR)REDIT Technologická jednotka (E/P)Wirtschaftspark Deutschlandsberg mit Technologiezentrum (A/SLO)Kombinierter Verkehr-Terminal (D/PL)Rizikové kapitálové fondy (ES/P)A vybrané pøíklady projektù z informaèních stránek LACE II a VIII

2

PØEHLED

1. Souvislosti

Ekonomický rozvoj, konkrétnì podpora arozvoj malých a støedních podnikù musí býtchápány v širším rámci realizace jednotnéhoevropského trhu, uvedení EURO a je kladenzvýšený dùraz na sociální a ekonomickousoudržnost. Strukturální politika EvropskéUnie (EU) poskytla pomoc specifickýmregionùm, konkrétnì ménì rozvinutým, aby seúspìšnì úèastnily tohoto rozvoje. Prolomenímbariér jsou poskytnuty vìtší pøíležitostiv pøístupu k produktivním zdrojùm, k rozvojipodnikání na nových trzích a pro inovaci atechnologický rozvoj. Tyto pøíležitostimohou znaènì pøispìt kekonkurenceschopnosti v ekonomice EU jakocelku stejnì jako k regionálníkonkurenceschopnosti pøíhranièních apøeshranièních regionù.

V souladu s úkoly, které vedou ke zvýšenírùstu, konkurenceschopnosti a k rozvojizamìstnanosti v EU, byly urèeny nové oblastizamìstnanosti, u kterých je potenciálníintenzivní rùst zamìstnanosti a rozvojedrobného podnikání. Nástroje „informaèníspoleènosti“ jsou rovnìž základem propøíležitosti k novému podnikání ve vlastnímprávu (tj. moderní služby pro podnikáníatd.), jehož rozvoj mùže lze vylepšitkompetenci a kapacitu podnikání a posílitzáklady místní a regionální ekonomiky. Nynízde existují „nové nástroje“ založené nanových technologiích a na informaèníspoleènosti, které mohou pomoci vylepšitschopnost a úèinnost drobného podnikání asnížit úèinky fyzické vzdálenosti od trhù.Udržitelnost je rovnìž klíèovým tématem,jehož úkolem je vytvoøit ekonomickéèinnosti a pracovní místa, která jsoukonkurenèní na širokých trzích, rozvinoutschopnost pøijmout zmìnu a udržetkonkurenceschopnost tak, aby zde bylo

srovnatelné udržování a podporování vysocekvalitního prostøedí.

2. Rozvoj drobného podnikánív souvislosti s pøeshranièní spoluprací

Potøeby a potenciál pro rozvoj drobnéhopodnikání v pøíhranièních regionech

Potøeby a potenciál pro rozvoj drobnéhopodnikání v pøeshranièních regionech se lišív závislosti na typu a charakteristicepøeshranièního regionu – zahrnuje úroveòrozvoje, typ oblasti, struktura kontaktù apøeshranièní obchod.

Venkovské a ménì vyvinuté okrajové regiony(typicky regiony pod Cílem 1 v EU a mnohoregionù ve støední a východní Evropì) èelínejvážnìjším problémùm restrukturalizace arozvoje regionální ekonomiky. Problémyzahrnují potøebu rozvoje nových pøístupù avzdìlání k podpoøe podnikání, potøebyrestrukturalizace ekonomiky od tradièníchzemìdìlských èinností k rozvoji a zahájenínového podnikání atd. Toto se èasto dìje schybìjícími strukturami neboregionálními/místními zprostøedkovatelskýmiorgány, jako jsou regionální rozvojovéagentury a infrastruktura støedisek a služebk podpoøe provozu.

Vyvinutìjší pøíhranièní regiony v EU a vestøední a východní Evropì jsou lépe umístìnéz hlediska využití výhod nových pøíležitostípro rozvoj drobného podnikání, kterévznikají z globálních trendù a prolomenímbariér. Jejich výhoda je v infrastruktuøe (jakojsou komunikace a železnice, objekty,rekreaèní støediska a sdìlovací technika) - tovšechno má velký vliv na pøísun pracovníkùa podnikatelù do tìchto regionù, blízkost apøístup na potencionální trhy, a prùmyslovétradice, na kterých lze stavìt. Avšak mohou

3

rovnìž èelit problémùm restrukturalizace jakoje prùmyslová restrukturalizace, ztrátaekonomických èinností, které nejsounahrazovány novými èinnostmi a investicemi,a také pøíliš strukturované velké firmy – to jetypické pro regiony pod Cílem 2 aprùmyslové regiony ve støední a východníEvropì. Co se týèe úkolù, tyto typy regionùrovnìž potøebují podporovat vzdìlanostv podnikání a pøevzít iniciativy a rozvojdrobného podnikání a nové schopnosti, kterébudou podporovat rozvoj nových sektorù anových funkcí na základì drobného provozu asítí.

Rozdíly ve vnitøní charakteristicepøeshranièních regionù mají za následekrùznou strukturu potøeb a rùzný potenciál prorozvoj drobného podnikání. Napøíkladpøeshranièní region mùže býtcharakterizován jedním rozvojovým pólem –urbanizaèním støediskem – které se mùžechovat tak, že se zamìøí na rozvoj novéhopodnikání a služeb, výchovu a školení,marketing a ostatní služby pro podnikatele.Rozvoj drobného podnikání v novýchoblastech zamìstnanosti se mùže týkatrozvoje nových specializací na základìvlastních výrobkù a marketingu, turistiky,informaèních technologií – základních služeb,které využívají vzdálený pøístup a službypro nové prostøedí. V dalších pøípadechmùže mít pøíhranièní region jeden nebo vícerozvojových pólù a mohou tak vzniknoutsituace, které lze charakterizovat spíše jakointenzivnìjší konkurenci mezi drobnýmipodnikateli pro regionální trhy než jakovzájemné doplòování se a spolupráci.

Pøíhranièní regiony na vnìjších hranicích EU ave støední a východní Evropì èelízávažnìjším problémùm v rozvoji drobnéhopodnikání, od velkých rozdílù na úrovnirozvoje ekonomiky k existenci formálníchbariér v obchodování jako je clo a rùznéadministrativní a zákonné režimy. Toto se

zhoršuje obecným nedostatkeminfrastruktury, která by podpoøila rozvojdrobného podnikání jako jsou regionálnírozvojové agentury, vìda a technologickévybavení, atd. Navíc zkreslení obchodu,investic, toku práce a „èerná ekonomika“mùže mít za následek hlavní rozdílyv sociálnì-ekonomických podmínkách –pøíjem, mzdové úrovnì, ceny.

Typické problémy drobného podnikánív pøíhranièních regionech

Rozvoj drobného podnikání èelí øadìtìžkostí a pøekážek. Typické obecnéproblémy jsou: nedostatek toku informací natrhu, nedostatek služeb, norem a postupù,tìžkosti v pøístupu k financím zaodpovídajících podmínek (vstupní kapitál,kapitál na rizikový obchod); malé schopnostia dovednosti, nedostateèná inovace aschopnost øídit inovace atd. Navíc k tìmtoobecným problémùm èelí drobné podnikánív pøíhranièních regionech urèitým tìžkostemnebo nevýhodám, které jsou zapøíèinìnéhranièním a okrajovým umístìním v národní aevropské ekonomice, tato situace se pozdìjiodrazí v mnoha (ale ne všech) pøíhranièníchregionech. Na druhou stranu tyto faktoryzmenšují vyhlídky pro rùst a tak se zlepšujekonkurenceschopnost. Specifické problémydrobného podnikání v pøíhranièníchregionech zahrnují následující:

• omezené trhy a deformovaná strukturaobchodování má za následekprovozování samostatných akonkurenèních obchodních center naobou stranách hranice, což je èastìjšínež soustøedìní se na pøeshranièníregiony - na ekonomické subjekty vregionu a vytvoøení silného a širokéhoregionálního trhu;

• nedostateèné znalosti jazyka,administrativa a konkurence na druhé

4

stranì hranice omezující pøeshranièníprovoz;

• chybí „uzavøený kruh“ - dodavatelé adistribuce v pøeshranièním regionu a jezde absence vazeb, které zahrnují regionjako celek;

• slabá fyzická a ekonomická infrastruktura,která by vedla k vytvoøení podpùrnéhoprostøedí pro rozvoj podnikání vespojení s relativní izolací od center, kterákonají rozhodnutí, a od trhu. Toto sekonkrétnì týká ménì vyvinutých aokrajových regionù;

• omezený pøístup ke specializovanétechnologii a modernímu výzkumu arozvoji (R&D) služeb a støedisek prodrobné podnikatele ve formìtechnologických støedisek, výzkumnýchinstitutù, aplikace výzkumu a rozvojev regionech stejnì tak jako slabá základnaznalostí a pøíslušného školení k podpoøeèinností pro rozvoj spoleèné ekonomiky;

• odlišné administrativní struktury meziústavodárnými složkami pøeshranièníhoregionu, které pøispívají k nesouladu vpodnikatelském prostøedí a ke zkresleníinvestic, toku zdrojù jako je práce a trh(napø. rùzné formy a výše daní, systémsociálního pojištìní, poštovní atelekomunikaèní služby a nákladovéstruktury, mzdy a ceny atd.). Pokudexistují velké rozdílyv makroekonomických podmínkách,tento problém se komplikuje (odráží sev mzdových tarifech, cenách, smìnnýchkursech). Toto se konkrétnì vztahuje navnìjší hranice EU;

• na druhou stranu tyto faktory vytváøejípodmínky, které napomáhají k neformálníekonomice (napø. pašeráctví) a dalšízkreslení a nevýhody zákonnéhoobchodu;

• nedostatek pøíležitostí ke kontaktu aspolupráci, které jsou nutné ke zobecnìnípodmínek pro životaschopnou apøetrvávající regionální ekonomiku

v pøíhranièních regionech. Toto konkrétnìzahrnuje znalosti mezi podnikateli astrukturami prostøedníka týkající sepøíležitostí pro spolupráci na druhéstranì hranice, rozvoje sítí spolupráce apøeshranièní institucionální struktury, tytomohou poskytnout spoleèné služby apodporovat tak rozvoj drobnéhopodnikání a pomoci rozvinout a zesílitsektor drobného podnikání v regionu.Tyto problémy jsou nejvíce vyslovovanév pøíhranièním regionu, kde je fyzickákontaktní hranice (napø. moøev námoøních pøíhranièních regionech,horské høebeny jako hranice zemì).

3. Typy krokù podporujících drobné astøední podnikání v pøeshranièníchregionech

Rozvoj drobného a støedního podnikání jedùležitou politikou ve svých vlastníchprávech a zahrnuje široký rozsah podpùrnýchaktivit jako jsou: informace, rady, školení,finanèní pomoc a fyzická støediska (obchodníinkubátory, výstavy, støediska R&D). Zdejsou poskytovány obecné služby, které jsouk dispozici všem podnikatelùm a službyspecialistù, které jsou nabízeny výbìrovìspecifickým kategoriím malých a støedníchpodnikù (tj. rùst orientovaného obchodování,podnikání ve specifických sektorech atd.).

V pøeshranièních regionech se tato oblastpolitiky vztahuje na uzavøení „neúplnéhokruhu“ a tím vytvoøení „uzavøeného kruhu“co se týèe vazeb mezi dodavateli a výrobci arozvoj sil a schopností drobného podnikánís ohledem na vstup na nové trhy a totopøispìje k rùstu a rozvoji pøeshranièníchregionù. Rozvoj pøeshranièního obchodu aobchodních partnerství vytváøí novépøíležitosti pro pøeshranièní regiony. Rozvojsítí nebo vytvoøení skupin drobnýchpodnikatelù v pøíhranièních regionech

5

umožòuje drobným podnikatelùm vybudovatkapacitu a sílu v oblasti:• rozvoje širšího sortimentu výrobkù,

zlepšení kvality a zdokonalení schopnostídrobných podnikù tak, aby odpovídalyrychle se mìnícím požadavkùm trhu;

• realizace úspor z velkovýroby tak, že sebudou náklady dìlit a sníží se náklady najednotku, tím se zlepšíkonkurenceschopnost; a

• užitek ze srovnatelných nákladù na oboustranách hranice.

Typické pøeshranièní kroky podporujícírozvoj drobného podnikání zahrnujínásledující:• pøíprava a kroky o nízké intenzitì, které

se orientují na vybudování rámce, kterýbude urèovat rozsah spolupráce, vytváøetpøíležitosti pro kontakt mezizprostøedkovatelskými strukturami apodnikateli a obecnì podporovat zvyšujícíse spolupráci. Specifické typy krokùzahrnují: podporu a oživení èinnostívèetnì pøátelských návštìv, poznávánípartnerù, obchodních fór, dílen,konferencí, vèetnì typových studií avýzkumu atd., tak lze rozpoznat problémya potenciální spolupráci a poskytovat takinformace o rozvoji èinností podporujícírozvoj pøeshranièního podnikání. Tytotypy kontaktù vytváøejí podmínky, kteréjsou pøíznivé pro rozvoj nejtrvalejšíchvýmìn informací a zkušeností aneformálních a formálníchpodnikatelských sítí azprostøedkovatelských orgánù;

• speciální/tématické semináøe a jednáníspoleènì s pøedcházející øadou èinnostímohou vytvoøit dobré sociálnì-kulturnízáklady, které povedou k úspìšnémuudržitelnému rozvoji ekonomiky;

• informaèní a poradenské služby èastoposkytované regionálními agenturamiv pøeshranièním regionu, pøíležitostipøeshranièního trhu, obchodní a investièní

pøíležitosti a rozvoj spoleèných podnikùvèetnì služeb založených na informaticea komunikaèních technologiích –databáze, internet, telemarketing atd. –stejnì tak jako nástroje jako jsouadresáøe spoleèných obchodù a podporaspecifických obchodních akcí jako jelobování a reprezentaèní miseuskuteèòované jménem podnikatelù meziinvestory a podpora potencionálních trhùmimo region;

• pøeshranièní školení podnikatelùv sektorech nebo pro funkcev regionálních specializovanýchobchodech nebo v konkrétních tématech- zlepšení schopností drobného podnikánív pøeshranièním regionu (napø.marketing, aplikace nových technologií),které jsou spojené s ostatními službami(napø. podpora spoleèných podnikù) astøedisky (R&D, demonstraèní centraatd.);

• spoleèné služby specialisty ve sféøe trhua marketingu, obvykle nabízené skupinámnebo sítím drobných podnikatelù, kteréprovozují své èinnosti v doplòkových anekonkurenèních obchodních sektorech.Tyto mohou zahrnovat: rozvoj spoleènýchmarketingových služeb spojenýchs kvalitní znaèkou, spoleèný nákup,spoleèný prodej a distribuce;

• spoleèná støediska a služby pro podporurozvoje nových a vylepšených výrobkù, avýrobních postupù, aplikace novýchtechnologií ve výrobním procesu a vedenía vylepšení zkoušek a kontroly kvality.Tyto mohou být založenyprostøednictvím rozvoje moderníchstøedisek a služeb v regionu (napø.R&D, technologických støedisek, Centerpro inovaci obchodu atd.);

• regionální investièní fondy zahrnujízahájení èinnosti, pomoc pøi podnikání -vstupní kapitál a rizikový kapitál (napø.spoleèné pøeshranièní obchody,pøíležitosti k regionálnímu podnikání),

6

pøedcházení obtížnostem ohlednì získáníkapitálu.

4. Výzkum, inovace a technologiev kontextu pøeshranièní spolupráce

Nìkolik studií zabývajících se širší oblastízjistilo, že pokud se provozuje podnikání najedné stranì hranice nemusejí být známa faktao existenci dùležitých výzkumù atechnologickém rozvoji nebo o mezinárodníchspoleènostech v pøeshranièním regionu.Inovace a technologický rozvojv pøeshranièních regionech jsou dále brždìnyneadekvátními informacemi a poradenskýmislužbami a bohužel rovnìž minimálnímpøístupem k informacím a komunikaènímtechnologiím (napø. prostøednictvímpøípojky ISDN, databáze atd.), tak lze jentìžko a vytvoøit konkurenèní cenu a výzkumpotenciálních požadavkù.

Pokud by šlo tìmto pøekážkám pøedejít,vyhlídky by byly pravdìpodobnì dobré,protože mùže být dosaženo nemalépøidané hodnoty aplikováním objektivníhoøízení strategie pro pøeshranièní spoluprácido výzkumu, politiky pro inovace atechnologii. Širší rozložení pøeshranièníhoregionu (geograficky s ohledem na obsahprojektu) je také chápáno jako solidní základpro úèinnìjší použití zdrojù.

Podpora rozvoje a inovace na úrovni EU

EU nìkolika zpùsoby podporuje výzkum ainovaci. Níže uvedené priority tytozáležitosti silnì podporují nabázi pøeshranièní spolupráce:

• Souèinnost mezi výzkumem a regionálnírozvojovou politikou;

• Plán evropského prostorového rozvoje sezamìøuje na zvyšováníkonkurenceschopnosti znevýhodnìnýchregionù tak, že je známo, že pøístup

ke znalostem a odbornosti jerozhodujícím rozvojovým faktorem.

• Zvláštní podpora pro znevýhodnìnéregiony (napø. aplikace zvláštníhonásobitele pro pøíhranièní regiony, externíhranice atd.) prostøednictvím výzkumu,technologickými a inovaèními programytak, aby byl kompenzován zvyšující setrend pro mìstské aglomerace.

• Rozvoj regionálních inovaèních strategiís cílem neutralizovat rozdíl v technologiíchmezi regiony Evropské unie a ve støední avýchodní Evropì;

• Rozdìlení financování s tím, že sezvažuje vytvoøení pøeshranièní sítì,která vede ke konkrétním projektùm azajiš•uje trvalá pracovní místa.

Jak je zdùraznìno v „Zesílení soudržnosti akonkurenceschopnosti prostøednictvímvýzkumu, technologického rozvoje a inovace“(AEBR, únor 1999), do specifickéhopøeshranièní výzkumu, inovace a dotechnologií je nutné zahrnout:• Zlepšení schopnosti porozumìt a nakládat

s tématem technologie a inovacev pøíhranièním regionu;

• Strategie jak vylouèit „neuzavøené kruhy“v pøíhranièním prostøedí tak, aby bylomožné zajistit v celém regionuuskuteènitelný spoleèný výzkum astrategie inovace;

• Podpora technologií, které jsou šetrnék životnímu prostøedí a napomáhajídrobnému podnikání.

Na základì studie specifickéhopøeshranièního regionu o silných a slabýchstránkách výzkumu, inovace a technologie, jenutné vyvinout spoleènou strategii jakmaximálnì využít sdílený endogenní (vnitøní)potenciál a tak vytvoøit regionální informaèníinfrastrukturu. Pokud se bude postupovatv duchu inovace, ve skuteènosti se budevytváøet technologie, která je šetrnák životnímu prostøedí, kde budou státní

7

úøady a èinitelé, zprostøedkovatelskéorganizace, výzkumné instituce, soukroméinstituce, podniky atd. tìžit z intenzivníchpøeshranièních vazeb a tak se bude formovatpevná základna pro spolupráci.

Potvrdilo se, že regionální pøeshranièní sí•je obzvláštì vhodnou strategií pro spoluprácive výzkumu, inovaci a technologii. U tìchtosítí se klade dùraz na faktory vazeborganizací jako jsou malé a støedníchpodniky, soukromé organizace a správy,které budou umožòovat výmìnu informací,rozvoj znalostí a vytvoøení nových vazeb.Toto vyžaduje klíèové zastoupení vespoleènostech, výzkumných institucích azprostøedkovatelských organizací. Tytoformy sítì, ve kterých se uskuteèòuje pøenostechnologií a pøeshranièní kontakty tìžíz aplikace nových technologií. Krok zakrokem pozitivnìjší klima pøispívá k založenípodnikù, získává nové a vytváøí pøeshraniènítrh; koneèným cílem je, že tyto podnikymohou rozšíøit svùj vliv a expandovat na trhy.

Prostøednictvím spolehlivých spoleènýchstrategií a nástrojù, výzkumem atechnologiemi lze urèit témata specifická prodaný pøíhranièní region a rovnìž umístitpøeshranièní region na stejnou úroveò sesousedními regiony a ostatními regionyv Evropì.

Urèení pøíležitostí pro spoleèný výzkuma technologický rozvoj

Nadìjné oblasti pro výzkum inovací atechnologie mohou být zvláš• dobøerozvinuty pøes hranice, kde jsou znalosti,odbornost nebo zdroje k dispozici na oboustranách. Mùže vzniknout doplòkový užitekpro:• Podniky s podobnými technologickými

požadavky (výzkum a rozvoj, pøenosodbornosti a konzultace);

• Podniky, které si vzájemnì výhodnìvyrábìjí komponenty;

• Pøíležitosti k rozvoji spoleènýchvýrobkù nebo k proniknutí na nové trhy;

• Noví dodavatelé a související obchodníèinnost;

• Vzájemné vztahy prostøednictvímpøeshranièní technologické sítì

• Podobné požadavky pro externí službyve výzkumu, inovacích a technologii;

• Pøeshranièní spolupráce mezi univerzitamia výzkumnými instituty (napø. meziteoretickým a aplikovaným výzkumemnebo mezi lékaøskou fakultou atechnickou univerzitou specializující se narehabilitaèní technologie).

Postupy pro vytvoøení sítì

Byly vyzkoušeny a otestovány rùznémechanismy:

• Poskytování informací. Toto je hlavníprioritou jakékoliv pøeshranièníspolupráce ve výzkumu a technologiích,zdroj informací je napø. Internet,pøeshranièní databáze, informaènípøeshranièní listy, èlánky nebo zprávy(dvojjazyèné).

• Zprostøedkování prvního kontaktu.Kontaktní obchodní dny nebo diskusnífóra, která se uskuteèòují støídavì naobou stranách hranice, potvrdily svoucenu. Zprostøedkovat jednotlivé kontaktys možnými úèastníky pøeshranièníchprojektù v oblasti technologie a výzkumuje stejnì dùležité jako uskuteèòovat dnyotevøených dveøí ve vìdeckýchinstitucích, které budou zamìøenykonkrétnì na obchodní podniky a jejichzájmy s ohledem na výzkum atechnologie. Tématické dny, kterépoøádaly vìdecké instituce neboobchodní organizace byly rovnìžúspìšné. Semináøe a kongresy dalyúèastníkùm šanci vzájemnì na sebe

8

pùsobit, pøièemž jsou zváni mluvèíz oblasti výzkumu a technologie

• Získání bližších kontaktùprostøednictvím mechanismu zahrnuje:

- „pøeshranièní diskuse kolem kulatéhostolu“ o technologických tématech,které zahrnují malý poèetzainteresovaných podnikatelù (vèetnìmožnosti zahranièní úèasti) apomáhají pøi výmìnì informací ovýzkumu a technologickém rozvoji;

- „školení vedoucích pracovníkù“ sestálou skupinou podnikù, kteráorganizuje pravidelná jednání, kdevždy jeden vedoucí pracovníkprezentuje klíèové aspekty výzkumu atechnologická témata.

• Spoleèný rozvoj technologickéhoprojektu. V dílnách (o poètu osmi

maximálnì deseti zástupcù), jsou zdepotenciální úèastníci projektù se stejnýmizájmy (jsou již známy), spoleènì se øešítechnologické problémy nebo zájmypodnícené nìjakým technologickýmproblémem, který se týká všech.Protože pøesný obsah projektù neníještì znám, toto zakládá metodu prourèení budoucích spoleèných cílù, kterébudou formulovány do iniciativy.

• Dokonèení detailù technologickéhoprojektu. Toto je pøirozený dùsledekpøedešlého mechanismu. Ve vìtšinìpøípadù již byli úèastníci projektuurèeni. Jakmile je program spoleènoupøeshranièní projektovou skupinoudokonèen, je nutné návrh projektupodpoøit a poté jej realizovat.

9

INFORMAÈNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMY

Mnoho programù Interreg IIA zahrnuje prioritu ekonomického rozvoje a je kladen velkýdùraz na rozvoj malých a støedních podnikù dále na výzkum, inovaci a technologie. Nížejsou uvedeny vybrané programy. Kompletní informace je k dispozici v Informaèních stranáchII a VIII.

Interreg IIA program è.49 Rakousko/Slovinsko (A/SLO)

Hlavním cílem tohoto programu na vnìjších hranicích EU je rozvoj ekonomiky pøeshranièníchregionù. Toto zahrnuje spolupráci v rozvoji fyzické infrastruktury (tj. vìda a technologické zaøízení),podpora technologických skupin malých podnikù a spolupráce mezi obchodními komorami aposkytování služeb malým podnikùm.

Kontakt:Amt der Steirmärkischen Landesregierung Landesbaudirektion,Referat für Landes und RaumplanungStempfergasse 7A-8010 GrazTel: +43 316 877 2512/2170Fax: +43 316 877 3711

Interreg IIA program è. 51 Kvarken-Mittskandia (SF/S/N)

Program Interreg IIA pro Kvarken Mitskandia zahrnuje vnitøní námoøní hranici EU na severuBaltického moøe mezi Švédskem a Finskem a vnìjší zemskou hranici EU mezi Švédskem aNorskem. Strategickým cílem je zesílit soudržnost regionu, vylepšit spolupráci a podpoøit rozvojregionu.

Kontakt: KvarkenradetBox 443S-90109 Umea

KvarkenradetHandelsesplanaden 23ASF-65100 Vasa

Interreg IIA program è. 13 Saar-Lorraine-Westpfalz (D/F)

Program Interreg IIA pro pøeshranièní region Saar-Lorraine-Palatinat Occidental, který zahrnujevnitøní zemskou hranici EU mezi Nìmeckem a Francií. Tento program konkrétnì upøednostòujerozvoj ekonomiky, výzkum a pøenos technologie.

10

Kontakt: Ministerium für Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau des Landes Rheinland-PfalzBauhofstr. 4D-55116 MainzTel: +49 6131 16 22 33Fax: +49 6131 16 21 00

SGARPréfecture de la Région LorrainePlace de la PréfectureF-57036 Metz Cedex 1Tel: +33 3 87 348962Fax: +33 3 87 32 71 78

INFORMAÈNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMY

Informaèní listy LACE II a VIII obsahují informaci o nìkolika dobrých projektech z praxev oblasti ekonomického rozvoje, níže jsou uvedeny vybrané prvky.

Organizace pro nìmecko – polský ekonomický rozvoj (D/PL)

Organizace pro nìmecko – polský ekonomický rozvoj je akciová spoleènost zøízená v souladus polským právem a zahrnuje partnery na obou stranách hranice. To zahrnuje spolupráci na úrovnivnìjší zemské hranice EU mezi Nìmeckem a Polskem, podporu poskytují programy Interreg IIA aPhare CBC. Cílem organizace je vylepšit ekonomickou spolupráci v pøíhranièním regionu aposkytnout služby malým podnikùm.

Kontakt: Polsko-Niemieckie Towarzystwo WspieraniaGospodarki S.A.PL-66100 Gorzów WikpTel: +48 95 204513Fax: +48 95 204744

TWGAm Karlsbad 11D-10785 BerlinTel: +49 30 254 5920Fax: +49 30 254 59299

„InterComm“ (IRL/UK)

Projekt Inter-Comm je podepøen sub-programem pro ekonomický rozvoj v rámci programuInterreg IIA Irsko/Wales, vnitøní námoøní hranice EU. Tento projekt zahrnuje spolupráci mezi

11

obchodními komorami a zajiš•uje rozvoj nových služeb pro malé podniky na základì novýchinformaèních technologií.

Kontakt: Wexford Obchodní komoraKanceláø BallastCrescent QuayWexfordIrelandTel: +353 53 22226Fax: +353 53 24170

„Projekt Bothnia“ (SF/S/N)

Èást programu Kvarken Mittskandia, úkolem tohoto projektu je shromáždit organizace veveøejném a soukromém sektoru v oblastech Vasa (SF), Umea (S) a Ömskolvik (S) s cílemvyvinout spoleènou strategii jak ochránit životní prostøedí, v oblasti inovace a vytvoøit spoleènouimage kompetentního dynamického pøeshranièního regionu.

Kontakt: KvarkenradetBox 443S-0109 Umed

KvarkenradetHandelsesplandaden 23ASF-65100 Vasa

„Støedisko pro technologie Neuro-Fuzzy pro malé a støední podniky“ (D/NL)

Støedisko pro technologie „Neuro-Fuzzy“ pro malé a støední podniky je podporováno programemInterreg pro EUREGIO (nìmecko/holandská hranice) a zamìøuje se na výzkum a rozvojtechnických øídících provozù.

Kontakt: EUREGIOEnscheder Str. 362D-48599 GronauTel: +49 2562 702 0Fax: +49 2562 702 59

„Kontaktní kanceláø pro organizaci obchodních akcí Alentejo (P) - Extremadura (E) -Centro (P)“

Podnikatelské fórum v regionech Extremadura (E), Alentejo (P) a Centro (P) podporovanéprogramem Interreg IIA Španìlsko/Portugalsko. Cílem projektu je podpoøit pøeshranièní

12

spolupráci mezi malými podniky s cílem zvýšit konkurenceschopnost, vytvoøit úsporyz velkovýroby a vylepšit povìdomí o širších obchodních pøíležitostech vyplývajících z jednotnéhotrhu.

Kontakt: Director del Gabinete del PresidenteJunta de ExtremaduraPlaza del Rastro s/nE-06800 MéridaTel: +34 24 38 15 22Fax: +34 24 38 15 14

Nástroj pro kontrolu kvality prùmyslu zpracování ryb (SF/N)

Tento projekt zahrnuje partnerství mezi Støediskem pro výzkum rybolovu v oblasti Tromso,Norsko, soukromou firmou specializující se na technologický výzkum ve Finsku a závody nazpracování ryb v Norsku. Partneøi spoleènì vyvinuli nástroj pro kontrolu kvality, který by mìl véstk vylepšení výroby.

Kontakt: Rada v severním CarlotteBox 8056SF-96101 RovaniemiTel: +358 16 330 1231Fax: +358 16 346 658

DALŠÍ PØÍKLADY PROJEKTÙ

Pøeshranièní regiony EU a ve støední a východní Evropì poskytují bohaté zkušenosti jak lzekroky pøeshranièního ekonomického rozvoje uskuteènit v praxi. Níže jsou uvedeny dobrépøíklady z praxe.

Výzkum, studie, strategický rozvoj

Telematická støediska – v západním Øecku, Epiru, na Ionských ostrovech a v Itálii(GR/IT)

Øecko-italská telematická støediska zahrnují øadu partnerù z oblastí Patra (Øecko), Bari a Brindisi(Itálie). Hlavním úkolem tìchto støedisek je posílit regionální ekonomiku v oblasti Puglia (IT),v západním Øecku, v Epiru a na Ionských ostrovech prostøednictvím rozmístìním telematickýchslužeb. Zamìøením se na rozvoj vztahù pøeshranièní ekonomiky v turistice a v obchodním sektoru,zajiš•uje projekt funkèní a technickou kompatibilitu poskytovaných služeb a plánù spoleènéiniciativy, které se týkají komunikace a podpory. Navíc øecké støedisko poèítá s poskytnutí

13

služeb pro veøejnost a služeb pro životní prostøedí jako jsou webové servery, databáze vèetnìsystémù monitorujících zneèištìní vody a ekologické katastrofy.

Projekt zahrnuje zpracování pìti pøípravných studií a návrhu a dále rozvoj služeb jako jsouelektronické obchody, on-line marketing, zákaznické služby, technologické a konzultaènízprostøedkovatele a distanèní studium. Oèekává se, že støediska budou plnì funkèní v polovinìroku 2000. Dokonèení projektu významnì pøispìje k rozvoji místní ekonomiky a budou poskytnutynovátorské služby a øešení dobøe adaptovatelné do pøeshranièního kontextu.

Rozpoèet: EURO 2,175,000Kontakt: p. John Garofalakis, University of Patra, Dept. of Computer Engineering and

Informatics, 265 00 Rio – Patra, Tel +30 61 997 866

XIV Kongres pro baskické studie – Informaèní spoleènost (E/F)

Spoleènost pro Baskické studie (SEV) organizovala svou nejvìtší akci v dobì od 25. do 27.listopadu 1997 s cílem poskytnout fórum pro debaty a strategický rozvoj informaèní spoleènostiv této èásti pøíhranièního regionu Španìlsko/Francie. Kromì toho, že fórum prozkoumává budoucípøíležitosti v této oblasti, nabízí též zkušenosti jiných zemí v oblasti toho, co lze dosáhnout vinformaèní spoleèností.

Hlavní témata této akce zahrnují následující:• Informaèní spoleènost a metody komunikace• Role informaèní spoleènosti v obchodování• Informaèní spoleènost a služby pro obyvatelstvo• Informaèní spoleènost a vzdìlávání

Po skonèení této akce byla vydána kniha a CD-ROM.

Na konferenci bylo pomocí videa pøedstaveno šest oblastí San Sebastian, Bilbao, Vitoria,Pamplona, Baiona a Madrid, což podpoøila francouzsko-španìlská národní telekomunikaèníspoleènost a Euskaltel - Baskická telekomunikaèní spoleènost. Konference byla rovnìž pøenášenainternetem a umožnila tak úèast mnoha institucí z celého svìta.

Rozpoèet: 150.253 EUROKontakt: José Mª Vélez de Mendizabal, Eusko Ikaskuntza – Sociedad de Estudios

Vascos, Palacio Miramar – Miraconcha, 48, 20007 Donostia – San SebastiánE- Gipuzkoa, Tel +34 943 310855, Fax +34 943 21 39 56, [email protected]

Societe D’Etudes Basques, Faculté Pluridisciplinaire 29-31, cours du Comte de Cabarrus, F- 64100 Baiona, Tel +33 5 59 52 92 99, Fax +33 5 59 31 05 18, [email protected]

Animace, kontakty, poèítaèová sí•

14

Poèítaèová sí• pro obchodní komory v oblasti Drama a Kavala (GR/BUL)

Tento projekt se zabývá rozvojem obchodu v pøeshranièních regionech, podporuje výmìnuinformací, inovace, poskytuje konzultaèní služby a modernizuje stávající infrastrukturu. Èinnostiprojektu zahrnují:• Využití stávající infrastruktury komor pro konference, poskytnutí podpory pro výroèní trh v

oblasti Kavala se snahou rozšíøit jej a výhledovì rozvinout až na balkánský trh;• Využití bulharské podpùrné kanceláøe, která byla vytvoøena v rámci INTERREG I a podpora

spolupráce mezi organizacemi na obou stranách hranice atd.;• Rozvoj sítì mezi obìmi obchodními komorami na základì shodných zájmù komor a jejich èlenù-

malých a støedních podnikù.Dokonèení projektu významnì pøispìje k rozvoji místní ekonomiky a napomùže rozvoji malých astøedních podnikù tak, že bude projektu pomáhat ve spolupráci v Øecku a také na pøeshranièníúrovni.

Rozpoèet:Kontakt: Mr. Grimbas, Chamber of Commerce of Drama, L.Lambrianidi 40, 66 100

Drama, Tel: + 30 521 22750/ 23346

Salón Pirevino (F/E)

Salón Pirevino je výroèní mezinárodní trh s tradicí již od roku 1996, který je podporovánVýstavními parky v Tarbesu (F) a Institucí pro trhy v Barbastro (E). Trh se uskuteèòuje každý rokv jednom z mìst s cílem soustøedit malé výrobce vína v pøíhranièních regionech, kteøí se nemohouúèastnit veletrhù ve velkých mìstech. Tato nevýhoda, se kterou se malé a støední podniky v tomtosektoru pøíhranièního regionu potýkají, je pøevážnì zpùsobena velkou vzdáleností od pøíslušnýchtrhù, cílem projektu je vyvinout spolupracující sítì mezi výrobci, tak lze zprostøedkovat širší znalostio rùzných výrobcích nabízených v pøíhranièních regionech stejnì tak jako pøíležitosti pro spoleènéèinnosti firem. Cílem trhu je vytvoøit spolupráci a podpoøit dobrý image výrobkù z Pyrenejí.Koneèným cílem je rozvoj jednotlivých obchodù s vínem v pøíhranièních regionech a vznikspecializovaných trhù ve støední Evropì a severských zemích.

Poslední trh v roce 1999 pøilákal 75 vlastníkù vinných barù/restaurací a další profesionály v tétoprofesi a více než 20 dovozcù ze severských zemí a ze støední Evropy.

Rozpoèet:Kontakt: Alain Fontaine, Parque de Exposiciones de Tarbes, 64000 Tarbes, Tel +33

5 62 93 55 52, Fax +33 5 62 93 55 54

Francisco Lacau Pascau, Institución Ferial de Barbastro, Avda. Estación s/n, 22300 Barbastro, Tel +34 974 311919, Fax +34 974 306060, [email protected]

Obchodní fórum Galicia/Norte (E/P)

15

Tuto akci, která se uskuteènila 9.-10. øíjna 1998, organizovalo Obchodní sdružení Portugalska(AEP) v Porto a „Konfederace obchodníkù Galicie“ (CEG). Cílem bylo zvýšit povìdomí a rozšíøitznalosti v obou regionech týkající se ekonomiky a nabízených obchodních pøíležitostí. Na tìchtojednáních se objevovala následující hlavní témata prezentací a diskusí:• Textil a odìvy• Metalurgie a strojnictví• Døevo a nábytek• Stavební konstrukce• Obèanská vybavenost

Akce byla spojena s výstavou výrobkù a služeb.

Tato konference se projevila ve zvýšení povìdomí o èásti místního podnikání a pøíležitostech,které nabízí region a stávající veøejné a soukromé podpùrné organizace. Byl vytvoøen seznamzávìrù o potøebách rùzných sektorù.

Rozpoèet:Kontakt: AEP, Av. Boavista, 2671, 4100-135 Porto, Tel +351 2 6172257, Fax +351 2

6176840, http://www.aiportuense.pt

CEG, Rua do Vilar, 54, 15705 Santiago de Compostela, Tel + 34 981 560699 Fax +34 981 565788, [email protected]

Sí• investorù v Antarktidì (FN/SE/NOR)

Celkovým cílem tohoto projektu je rozvinout sí• v regionu severní Calotte, která bude podporovata poskytovat služby pro kompletní inovaèní/investièní postupy, tj. od vytvoøení myšlenky k vývojiobchodního produktu. Snahou je pùsobit proti velkým spoleènostem umístìných mimo region, kterékupují patentované obchodní inovace. Již uèinìné kroky zahrnují rozvoj sítì firem se spoleènýmimarketingovými schopnostmi a kontakty a spoleènou servisní sítí, èímž je poskytována pomocinvestorùm, výrobcùm prototypù a výrobním spoleènostem. Pøekážky zpùsobené vzdáleností anárodními hranicemi již byly tìmito kroky znaènì zredukovány. Úspìšnost projektu se projevilanavýšením kontaktù s témìø 350 investory a bylo zaregistrováno 785 nových investic. Bylovytvoøeno sedm nových spoleèností a 34 pracovních míst, což se významnì odrážív ekonomickém rùstu.

Rozpoèet:Kontakt: Brynolf Tjarner, S-97186 Lulea, Sweden, Tel +46 92 09 60 11, Fax +46 92 09

61 79, [email protected]

„Obchodní navštívenka“ (BG/RO)

Obchodní komory Dobrich a Constanza spolupracují v rùzných oblastech již od roku 1991 a

16

jejich èinnost rovnìž zahrnuje výroèní obchodní výmìnné jednání. Obchodní komora v Dobrichu(BG) a obchodní komora pro plavbu a zemìdìlství v Constanze (RO) již v tomto projektu, kterýpodporuje podnikání, spolupracovaly. Projekt „obchodní navštívenka“ byl pøirozeným rozšíøenímtìchto døívìjších vazeb, vytvoøených v rámci programu Phare Credo. V období od èervence 1998do kvìtna 1999 byl projekt zamìøen na odstranìní pøekážek v obchodní spolupráci mezipodnikáním v Constanze a Dobrichu.

Projekt zamìøený na tyto instituce ovlivnil obchodní pøeshranièní èinnost, jmenovitì banky, agenturypro dovoz-vývoz a organizace podporující obchod. Byla nabídnuta pøíležitost pro podnikatelenauèit se více o pravidlech dovozu-vývozu, o legislativì zahranièních investic a získat informace opùjèkách a dalších finanèních aspektech v sousední zemi. Celkovým cílem bylo poskytnoutdostateèné informace o podporách podnikání tak, aby byly založeny pøeshranièní vazby a aktivity.

V rámci tohoto projektu bylo vytištìno mnoho publikací, které byly distribuovány místnímpodnikatelùm. Šlo o brožury, informaèní letáky a katalogy. Projekt byl rovnìž podpoøen mnohapodnikateli, kteøí se zúèastnili veletrhù v sousední zemi, a byla vytvoøena databáze spoleènostípodnikajících v pøíhranièních regionech se zájmy na druhé stranì.

Rozpoèet: EURO 44,626 celkové náklady; EURO 38,365 Phare grantKontakt: pí. Irina Frigioiu; Obchodní komora pro prùmysl, dopravu a zemìdìlství -Constanta, 84; Mircea cel Batran str. MF1; RO-8700 Constanta; Romania; Tel +40 41618 348; Fax +40 41 619 454; mailto:[email protected]

Nový most (BG/RO)

Nový most je projekt, který byl podporován programem Phare Credo, financováno v roce 1997.Partneøi z Bulharska – mìstský úøad Oriahovo a Obchodní komora Vratza, spoleènì s Obchodníkomorou Oltenia Dolzh v Rumunsku. Celkovým cílem projektu bylo vytvoøit obchodní vazby mezidvìma regiony, podpoøit obecnou pøeshranièní spolupráci a dobré sousedské vazby mezimìstskými úøady a Obchodními komorami a rozpoznat pøíležitosti pro možné vybudování mostu– spojení mezi regiony Oriahova a Beket.

Bìhem trvání projektu bylo vytvoøeno mnoho aktivit tak, aby byly výše uvedené cíle splnìny.Bulharsko vypracovalo studii o obchodním potenciálu malých a støednì velkých firem. Navíc bylavypracována studie o realizovatelnosti ekonomického a turistického potenciálu pøi vybudovánímostu a byla pøipravena zpráva pro pøíslušné agentury ve veøejném sektoru. Nakonec bylysestaveny projekty pro budoucí most spoleènì s prvotní technickou studií.

Rozpoèet: 34.285 EURO celkové náklady; EURO 30,835 Phare grantKontakt: p. Hristo Ivanov; Mìstský úøad v Oriahovo; 20 G.Dimitrov; 3300 Oriahovo;

Bulgaria; Tel +359 91 712 131; Fax +359 91 713 371

Informaèní a poradenské služby pro živnostníky

17

Statistické informace pro Euroregion Galicia-Norte (E/P)

Cílem tohoto projektu bylo vytvoøit nìkolik statistických a informaèních publikací o tématechvztahujících se k tomuto Euroregionu s tím, že pro zveøejòování výsledkù v regionu budouv maximální možné míøe využity nové informaèní technologie.

Projekt podpoøil následující publikace:• Roèenka s obecnými informacemi o regionu Galicia-Norte,• Adresáø podnikatelù a maloobchodù,• Adresáø zaøízení a služeb,• Obchodní výmìny, které jsou v souèasné dobì funkèní mezi obìma regiony,• Adresáø pøíležitostí zahranièních investic a stávající pozice,• Situace v pøeshranièní zamìstnanosti,• Webové stránky pracovní spoleènosti regionu Galicia-Norte,• Sociální ukazatelé v Euroregionu,• Obchodní vztahy s ostatními zemìmi EU,

Oèekává se, že pokud budou k dispozici maximální informace o regionu, budou vytvoøeny vìtšíobchodní pøíležitosti a možnosti zamìstnanosti, což vyústí v další ekonomické a sociální integraciobou regionù.

Rozpoèet:Kontakt: INE, Edifício Scala – Rua de Vilar, 235 – 9º/10º, 4050 PORTO, Tel +351 22

6072000, Fax +351 22 6072005

IGE, Rua Ramon Piñero, 27, 15072 Santiago de Compostela, Tel +34 981 541321, Fax +34 981 541323

Obchodní centrum Inter-Balkán a Èerné moøe (GR/ostatní zemì)

Obchodní centrum Inter-Balkán a Èerné moøe je organizací, která je financována iniciativouspoleènosti Interreg II. Jejím cílem je poskytnout informaèní služby øeckým spoleènostem aorganizacím tak, aby byla podpoøena pøeshranièní spolupráce s podobnými institucemi na Balkánìa v zemích na pobøeží Èerného moøe. Centrum má k dispozici kompletní rozsah podpùrnýchslužeb pro obchod, jako jsou organizování konferencí, dílen a obchodních jednáních jak v Øecku,tak v zahranièí. Navíc toto støedisko vydává ekonomické prognózy, obchodní rádce a mìsíènínoviny, kde je popisován rozvoj sousedních zemích Balkánu a pobøeží Èerného moøe.

Již od svého založení byl DIPEK øízen jako úspìšná instituce pro pøeshranièní spolupráci.Organizuje rùzné akce, kterých se zúèastnilo mnoho øeckých a zahranièních spoleèností, èímžnapomáhá k vytváøení spolupráce mezi øeckými spoleènostmi a jejich protìjšky na druhé stranìhranice.

Rozpoèet: 1.600.000 EUROKontakt: p. Mavridis, DIPEK SA, Helexpo, Pavillon 15, 54632 Thessaloniki, Tel +30

18

31 291 107

Rozvoj obchodních dovedností

Øemeslná výroba a øemeslníci Skargardssmak (FIN/SE)

Cílem tohoto projektu je pomoci místním umìlcùm a øemeslníkùm uèit se žít v jejich domovskýchkomunitách tak, že se budou podílet na obchodních dovednostech, rozvíjet sítì a spoleènémarketingové podniky. Kroky již uèinìné k dosažení tohoto cíle zahrnují organizování sériesemináøù a dílen pro zahájení a rozjezdu jejich vlastního podnikání, každý po dobu 2 až 3 dnyètyøikrát do roka. Probíraná témata zahrnují financování, obchodní koncepty, marketing, vztahyk zákazníkovi a sí• v regionu stejnì tak jako analýzu výroby a pøíležitosti vývozu. Informace oprojektu a výrobcích a nabídnutých službách je rozšíøena mezi potenciální odbìratele a soukroméspoleènosti, hotely, restaurace a další organizace zamìøené na turistiku. Aby prodali své výrobky aslužby, øemeslníci se zúèastnili výstav organizovaných v rámci projektu a vytvoøili spoleènýmarketingový katalog s cílem expandovat se svým modelem prostøednictvím internetu.

Rozpoèet: 266.577 EURO celkové náklady; EURO 130,345 InterregKontakt: Henrik Beckman, Mariehamm, Alandské ostrovy, Finsko, Tel +358 18 25000,

Fax +358 18 22 160, [email protected]

Spoleèné odborné služby

ACUMEN – Program pro rozvoj meziregionálního obchodu (IRL/NI)

Program Acumen se týká rozvoje pøeshranièního prodeje/obchodu. Podporuje malé a støednípodniky tak, aby se zvýšil pøeshranièní prodej, a rozvíjí další formy obchodní spolupráce na oboustranách Irska. Acumen podporuje malé a støední podniky, které se zabývají výrobou neboobchodovatelnými službami a jsou umístìné v šesti hranièních hrabství Irské republiky a celéhoSeverního Irska. Program je financován „Mezinárodním fondem pro Irsko“ (IFI) a programemInterreg II.

Je aktivnì podporován hlavními agenturami pro ekonomický rozvoj a program již podpoøil vícenež 100 spoleèností, což vedlo ke zvýšenému pøeshraniènímu prodeji pøes 10 miliónù £.Program Acumen poskytuje dva hlavní typy podpory:

Konzultace: Pokud chce spoleènost pøevzít významnou novou pøeshranièní iniciativu, Acumenbude napomáhat konzultaèní podporou. Typy aktivit, které lze podpoøit jsou: plánování auskuteènìní prvního tržního vstupu na nový pøeshranièní trh v Irsku, rozvoj pøeshranièníchspoleèných podnikù nebo uspoøádání strategických obchodních aliancí, pøehled a vyhodnocenístávajících obchodních pøeshranièních aktivit spoleènosti a rozvoj pøeshranièních obchodníchpøíležitostí s neirskými partnery. Acumen bude financovat 64 % nákladù na konzultace (dobaposkytnutí konzultace je maximálnì 32 dní).

Podpora marketingu/prodeje: Pokud již firma zahájila vstup na pøeshranièní trh a mùže odùvodnit

19

zamìstnání pracovníka pro rozvoj trhu na plný úvazek, Acumen mùže napomáhat tak, že pro tutopozici poskytne plat za první rok, a to ve výši 50 % ze zdanitelné mzdy maximálnì do 10.000 £(auto a další výdaje zaplatí firma).

Oèekává se, že všechny firmy, které se zúèastní programu Acumen, zaplatí pøedem dohodnutýpodíl na celkových nákladech jejich vlastního projektu. Ve všech pøípadech bude celkovýrozpoèet projektu jasnì dohodnut pøed zapoèetím projektu.

Rozpoèet: 2.794.693 EURO celkové náklady; EURO 698,355 InterregKontakt: p. Willie Maxwell, Acumen, Obchodní komplex Omagh, Gortrush Prùmyslová

zóna, Great Northern Road, Omagh BT78 5LU, Tel +44 1662 250404, Fax +441662 250416, [email protected]

Rozvoj pøeshranièní spolupráce, støední Makedonie (FYROM/GR)

Tento projekt pro pøeshranièní spolupráci byl založen v roce 1998. Projekt se zamìøuje na tøihlavní èinnosti:Rozvoj podpùrných kanceláøí malých a støedních podnikù s cílem poskytnout technickou pomoc akonzultaèní služby obchodníkùm, které zajímá rozvoj pøeshranièní spolupráce se sousednímizemìmi. Poskytované služby zahrnují informace o finanèních tématech, investicích, daòovýchzákonech, podpoøe vývozu, spoleèných podnicích a subkontraktech;

Vypracování studie na téma jednání se subdodavateli v sousedních zemích v Bulharsku a veFYROM. Studie zkoumá právní rámec subdodávek a poskytuje detailní instruktáž o výhodách anevýhodách takové praxe. Navíc jsou zde typické studie – prezentace vybraných øeckýchspoleèností, které zadaly subdodávky v Bulharsku a ve FYROM. Studie rovnìž zahrnujehodnocení následkù subdodávek s ohledem na regionální a národní ekonomiku;

Organizování misí na Balkánì a ve vybraných zemích støedního Východu. Tyto mise by mìly býtorganizovány komorami a mìli by se zúèastnit èlenové vedení a podnikatelé, kteøí jsou èlenykomory. Podpùrná kanceláø pro malé a støední podniky funguje již od zaèátku roku 1999 a jeumístìna v prostorách Komory pro malé a støednì velké podniky v Soluni. Navíc tato komorarealizovala misi do FYROM, kde se skupina podnikatelù zúèastnila trhu v Skopje v roce 1999.

Rozpoèet: 109.000 EUROKontakt: pí. K. Liodaki, Komora pro malé a støední podniky v Soluni,Aristotelous 27, 546 24 Thessaloniki, Tel +30 31 241 668/241 689/ 241 158

REDIT Technologická jednotka (E/P)

Technologická jednotka REDIT je organizace, která byla založena, aby poskytovala informace aporadenství podnikùm v regionu Galicia/Norte v oblasti technologické infrastruktury, která je jimk dispozici. Jednotka je øízena Institutem pro inovaèní technologie a rozvoj v regionu Braga,

20

Portugalsko.

Projekt se zamìøuje na tøi sféry:• Rozvoj informaèního systému, který bude obecnì podporovat inovaèní technologie

v pøeshranièním regionu;• Organizování podpùrných kampaní, které budou informovat obyvatelstvo o obchodním

potenciálu inovaèních technologií;• Založení tele-konzultaèních služeb.

Souhrnným cílem je zvýšit úroveò inovaèní technologie mezi firmami v regionu a firmám poskytnoutsystematický pøístup k poradenství a podporám.

Rozpoèet: 335.565 EUROKontakt: IDITE-Minho – Instituto de Desenvolvimento e Inovação Tecnológica Minho

Av. Dr. Francisco Pires Gonçalves 4710-911 BRAGA Tel +351 253 619740 Fax +351 253 612957 Http://www.idite-minho.pt

Spoleèná støediska

Hospodáøský park s technologickým centrem (A/SLO)

Na základì problémù, které mají s dodávkami dva velké podniky pùsobící v oborech keramika aelektronika a které zamìstnávají pøes 2000 pracovníkù, rozhodla obec Deutschlandsberg veŠtýrsku (A) o zøízení prùmyslové zóny s technologickým centrem. První pozemek prùmyslové zónybylo možno prodat v roce 1997, pøièemž zainvestované pozemky jsou zamìøeny zejména napotøeby obchodních podnikù a výrobních firem. Technologické centrum, které získalo vedlepodpory z národních a veøejných zdrojù podporu také z prostøedkù programu Interreg IIa, senaproti tomu zamìøuje pøedevším na mladé podnikatele z oblasti výzkumu a výroby. Po otevøení vzáøí 1998 dokázalo centrum bìhem jednoho roku pronajmout všechny prostory.

náklady: EURO 1,390,000; 8,32 % z Interreg IIa

kontakt: Stadtgemeinde Deutschlandsberg, Hauptplatz 35, A – 8530 DeutschlandsbergTel. +43.3462.2011-246, [email protected]

Kombinovaný dopravní terminál / centrum pøepravy zboží Euro Transport & TradeCenter - ETTC Frankfurt (Oder) (D/PL)

Logistické a pøepravní centrum ETTC se nachází pøímo na hranici Evropské unie se zemìmistøední a východní Evropy, a má prvotøídní polohu, nebo• spojuje pozemní silnice, železniènítratì a øíèní plavbu. ETTC se tak nachází na nejdùležitìjší dopravní ose západ - východ z Paøíže,pøes Antverpy - Amsterdam – Duisburg – Hannover – Berlín – Poznaò – Varšavu do Moskvy.

Zámìr iniciovaný komunálnì je zamìøen na:

21

propojení interkontinentální a nadregionální dopravy a usnadnìní pøímé pøeshranièní dopravy;vybudování uzlu s rùznými druhy dopravy, zejména pak s využitím dopravy silnièní, železnièní aøíèní;podporu hospodáøských aktivit poskytnutím ploch v dopravním uzlu.

Projekt zahrnuje dvì dílèí stanovištì: (1) U Frankfurtské brány je budováno logistické stanovištì,které poskytne nejmodernìjší a inovativní techniky pro skladování, dopravu a distribuci zboží. Nanetto ploše 20 ha vznikají zainvestované areály, které mohou využívat jak dopravní podniky, taktaké servisní organizace a podniky. (2) Terminál pro kombinovanou dopravu (KV) vzniká na èástimìstského nákladního nádraží a zahrnuje plochu 6,6 ha. Slouží jako pøekladištì kontejnerù a jeplánován tak, aby umožòoval další rozšíøení.

Projekt staví na integrované koncepci rozvoje dopravy, která konkrétnì pøispívá k trvaléudržitelnosti pøevedením dopravy ze silnice na železnici, jakož i koncentrací dopravní plochy.Zámìr úspìšnì spojuje požadavky místní pøeshranièní dopravy s požadavky nadregionální,národní a mezistátní dopravy.

rozpoèet: EURO 7,110,000 (EU pøíspìvek KV- Terminál/Gateway)kontakt: Hans-Joachim Bischof, Stadtverwaltung Frankfurt (Oder), ETTC-Arbeitsstab,

Goepelstr. 38, D – 15234 Frankfurt (Oder), Tel +49 335 552 99 50/51, Fax +49335 552 99 59, [email protected]

Investièní fondy

Rizikové kapitálové fondy (E/P)

Tento projekt zaèal v záøí 1999 a je spoleènou iniciativou Pracovního spoleèenství Galicia/Norte advou dalších firem s rizikovým kapitálem – jedna v Porto (P) a jedna v Santiago de Compostela(E). Fond byl založen a rizikový kapitál je nabídnut do nových a rozvíjejících se obchodù na oboustranách hranice. Fond je spravován spoleènì organizací SODIGA, firmami s rizikovým kapitálemna španìlské stranì hranice a spoleèností Capital PME, což je jeho portugalský ekvivalent v Porto.Legislativní prostøedí obou zemí je respektováno ve všech transakcích. Projekt je podpoøenspoleènì obìma spoleènostmi s rizikovým kapitálem a kapitálová injekce nepøesáhne 45 %z celkového kapitálu nových obchodù. Firmy musejí podnikat v pøeshranièním regionu a ve svéèinnosti mají pøeshranièní prvek. Fond se v souèasné dobì primárnì zamìøuje na prùmyslovýsektor, ale jsou vzaty v úvahu pøíležitosti pro firmy v jiných sektorech.

Rozpoèet: EURO 5,000,000 celkové náklady; 50% InterregKontakt: PME Capital Av. Dr. Antunes Guimarães, 193, 4100-079 Porto, Tel: +351 2

6102087, Fax +351 2 6102089, e-mail: [email protected], http://www.pmecapital.pt

Sodiga, Rua Ourense nº6, 15701 Santiago de Compostela, Tel +34 981

22

566100, Fax +34 981 566183

Comunidade de Trabalho Galiza-Norte de Portugal, Rua Raínha D. Estefânia, 251, 4150-304 PORTO, Tel +351 2 6086300/23, Fax +351 2 6086305, http://www.galicia-nortept.org

LACE1564final

C 3Doprava a infrastruktura


C 3 Doprava a infrastruktura 55

KAPITOLA C 3: Doprava a infrastruktura

Přehled:Tato kapitola se zabývá hlavními otázkami a problémy přeshraniční spolupráce v oblasti infrastrukturysouvisející s dopravou. Dopravní politika EU podporuje coby strategický cíl vybudování „efektivníchdopravních systémů“. Hlavními prvky jsou železniční tratě, dálnice, letiště a komunální sítě(telekomunikace, odpadní voda, plyn, proud). Nadto se tato kapitola zabývá „měkkými“ opatřeními, např.plánováním dopravních sítí, marketingem a přeshraničními prostředky veřejné dopravy. Hlavním tématem tétokapitoly je dopravní napojení území, protože příhraniční a přeshraniční regiony přikládají všem aspektůmtéto oblasti značnou váhu.

Hlavní body:• Hlavní směry a osnovy pro transevropské sítě (TEN) jsou příslušným rámcem pro budoucí dopravní

opatření (výstavbu) na národní úrovni a na úrovni Společenství.• Rozvoj základních dopravních zařízení a další infrastruktury teprve vytváří fyzické předpoklady pro

přeshraniční spolupráci, např. v cílové oblasti 1, jakož i ve středo a východoevropských příhraničníchoblastech. Do této oblasti spadají projekty evropského (např. TEN), národního (např. přístavy, železničnítratě a dálnice) a regionálního (např. silnice a cyklistické stezky) významu.

• Integrované plánování (jakož i školení a marketing) je zapotřebí k odstranění typické okrajové situacemnoha příhraničních oblastí, a k otevření nových potenciálů rozvoje, které jsou výsledkem omezeníhraničních bariér.

• Chybějící spojení k hlavním dopravním a zásobovacím sítím omezuje většinu příhraničních oblastí.Odstranění přeshraničních mezer v dopravních sítích (chybějící spojení) a napojení na tyto sítě patří vevětšině příhraničních oblastí k rozvojovým opatřením s nejvyšší prioritou. Na vnějších hranicích EU,jakož i mezi státy střední a východní Evropy musí být zřízeny četné, avšak jednoduše použitelné hraničnípřechody.

• Zřízení víceúčelových dopravních zařízení a „měkké“ akce, tj. marketing a veřejné dopravníprostředky, představují ve většině příhraničních oblastí nové výzvy..

•

Příklady:• stavba mezinárodního mostu ve Valença, (P/E)• přeshraniční pilotní projekt ve veřejné dopravě, Emmen/Meppen, (D/NL)• stavba hraničního přechodu Radomierzyce-Hagenwerder, (PL/D)• zlepšení přístupu k mostu na řece Guadiana, (P/E)• nový přívoz v euroregionu Elbe-Labe (CZ/D)• modernizace kanálu Ballinamore-Ballyconnel, vodní cesty Shannon-Erne (IRL/UK)• regionální energetické plánování (AL/GR)• studie vhodnosti pro letiště (D/F/CH)• logistické výzkumné centrum (NL/D)• čistící zařízení Guben/Gubien• dopravní svaz bez hranic EuRegio Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein



Zdroje a odkazy na literaturu:! Kommission der Europäischen Gemeinschaften: Die Gemeinsame Verkehrspolitik – Aktionsprogramm

1995 – 2000, KOM (1995), Brüssel 12.07.1995.! Kommission der Europäischen Gemeinschaften: Grünbuch über Seehäfen und Seeverkehrs-Infrastruktur,

KOM (1997), Brüssel 10.12.1997.! Europäische Kommission: Mitteilung „Kohäsion und Kolleg, Brüssel, KOM (1998).! Europäisches Parlament: Bericht über das Grünbuch der Kommission über Seehäfen und Seeverkehrs-

Infrastruktur , KOM (1997) vom 28.10.1998.! Kommission der Europäischen Gemeinschaften: Die gemeinsame Verkehrspolitik – Nachhaltige

Mobilität: Perspektiven für die Zukunft, KOM (1998) 716, Brüssel 01.12.1998.! Stockmann, U.; Höltgen, D.: Europäische Verkehrspolitik – Strategien für ein integriertes

Verkehrssystem, Hrsg. von den SPO-Abgeordneten im Europäischen Parlament, Bonn 1978.! Jarzembowski, G.: Die Europische Vekehrspolitik, Bestandsaufnahme und Perspektiven, Hrsg. v. der

EVP-Fraktion im Europischen Parlament, Brüssel 1998.! TINA Secretariat (Ed.): First TINA Progress Report, TINA, a Common Transport Infrastucture Needs

Assessment in the candidate countries for accession, o.O., 1998.! Europäisches Parlament: Entwurf eines Berichts über die Mitteilung der Kommission zum Thema

Kohäsion und Verkehr (KOM (18) 0806 – C4), Berichterstatter P. Crampton, Brüssel 11.03.1999.! Deutsche Verkehrswissenschaftliche Gesellschaft (Hrsg.): Supranationale Verkehrspolitik –

Konfliktpotentiale im europäischen Raum, Bergisch Gladbach 1999.! Erdmenger, J.: Artikel „Verkehrspolitik“ in: Jahrbuch der Europäischen Integration 1998/99, Institut für

Europäische Politik, Bonn 1999.! Europäische Kommission (Hrsg.): EUREK – Europäisches Raum......-Konzept, Brüssel/Luxembourg

1999.! European Union – European Commission – Regional Policy (Ed.): Spatial perspectives for the

enlargement of the European Union, Authors: D. Biehl a.O., Brüssel-Luxembourg 2000.



Přehled

1. Problémy a obecný vývoj

Mobilita náleží ke klíčovým funkcímnaší společnosti. Doprava ainfrastruktura patří vedlevzdělanostního, vzdělávacího ainovačního potenciálu k nejdůležitějšímmoderním faktorům stanovišť vdotčeném regionu. Pomocí novýchdopravních technik, moderní logistiky azlepšených telekomunikačníchmožností jsou hlavní národní centra avýhodně položené evropské regionyrychle dosažitelné a podniky se jižnemusí usazovat v určitýchregionálních těžištích.

Je zjevné, že evropské příhraničníregiony:• se stále ještě nachází v okrajové

národní, některé pak v evropskéokrajové poloze;

• jsou zároveň vystaveny konkurencina evropském vnitřním trhu;

• čelí na vnějších hranicích EUspeciálním problémům (např.Schengen) a na druhé straně majísloužit jako mosty k sousedům.

V této souvislosti patří zlepšení vdopravě a zlepšení infrastruktury knejdůležitějším opatřením vpříhraničních a přeshraničníchregionech. Neboť bez přeshraničních,velkoprostorových a interregionálníchsilničních, železničních a lodních cest ,jakož i bez letecké dopravy jepřeshraniční spolupráce praktickynemožná: chybějí totiž fyzicképředpoklady pro takovou spolupráci.

Dlouhou dobu špatná a v některýchpříhraničních ještě stále nedostatečnávýstavba infrastruktury má předevšímtři důvody:

• V často řídce osídlených aodlehlých příhraničních oblastech je

kvůli nedostatečné poptávceinfrastruktura vybudována pouze vminimální míře.

• V hustě osídlených a hospodářskyrozvinutých oblastech (např. staršíregiony s těžbou uhlí a výrobouoceli) to byly v minulosti předevšímvojenské a politické důvody, kterévedly k podceňovánípřeshraničního budování (dopravní)infrastruktury mezi silnýminárodními státy a/nebo pozdějimocenskými bloky (východ -západ).

• Dopravní spoje překonávajícípohoří a vodní toky (i tunely amosty) byly technicky pouzeobtížně realizovatelné a předevšímbyly natolik finančně náročné, že sev příhraničních oblastech většinouvůbec nerealizovaly.

Až do 70. let tohoto století neexistovalykoncepční snahy o překonáníinfrastrukturálního zaostávánípříhraničních oblastí prostřednictvímcílených investic. Změna nastalapostupně v 80. a 90. letech, a topředevším díky:

• silnější roli, kterou začíná politikaEU hrát v dotčených věcnýchoblastech,

• vzniku evropského vnitřního trhu,• otevření střední a východní Evropy,• opatřením evropské regionální

politiky a díky koheznímu fondu,• iniciativě Společenství Interreg,• strukturálním podporám od roku

2000 až do přistoupení příslušnýchkandidátských zemí, za pomoci třífinančních nástrojů:- obnoveného programu PHARE,- zemědělského fondu na

podporu EAGL (SAPARO:Special Action for a Pre-Accession Aid for Agricultureand Rural Development),

- a za pomoci nového strukturálněpolitického nástroje pro přípravu



přistoupení (ISPA) od roku 2000(7 miliard Euro na cca. 7 let, tj. 1miliarda Euro ročně počínajerokem 2000).

Prakticky ve všech 59 programechInterreg IIA z let 1995-2000 lze naléztv souvislosti s hlavními tématy územníplánování a infrastruktura koncepčnísnahy o zlepšení dopravy neboinfrastruktury (např. doprava,energetické sítě, telekomunikace).Těžištěm programů jsou nejchudšíoblasti Evropy: V těchto cílovýchoblastech 1 byly rozvojeminfrastruktury v mnoha případechteprve vytvořeny fyzické předpokladypro trvalou hospodářskou a sociálněkulturní spolupráci.

Ale také ve střední Evropě a veSkandinávii existují možnosti zlepšenípřeshraniční infrastruktury apřeshraniční dopravy. Ať užkonkrétními opatřeními (chybějícíspojení) nebo koncepčními studiemi (znichž jsou následně odvozoványfinancované projekty pro příhraničníoblasti).

V severní a střední Evropě bylarozpoznána nutnost vybudovat cobydoplnění dobře rozvinutých spojů meziseverem a jihem také velké dopravníkoridory spojující západ s východem:např. nejprve zlepšením stávajícíchhraničních přechodů, stavbou mostů atunelů (DK/S), rozvojempřeshraničních informačníchtechnologií a plánováním novýchdopravních koridorů do budoucna.

V méně rozvinutých jihoevropskýchregionech byl kladen důraz na základnípřeshraniční infrastrukturu v silniční aželezniční dopravě (včetně hraničníchpřechodů), a dále především na stavbumostů a tunelů.Na vnějších hranicích EU a nahranicích ve střední a východní

Evropě bylo vedle rozšířeníexistujících hraničních přechodůmimořádně důležité vytvořit předevšímnové hraniční přechody prointerregionální a mezinárodní dopravu.Počínaje rokem 1990 jsou dopravnísítě mezi západem a východem opětspojovány a vedle železničních asilničních hraničních přechodů, bylyvytvořeny i vyhrazené hraničnípřechody pro cyklisty a chodce.

Jeden aspekt se však dotýká všechevropských hranic: roste intenzita aobjem dopravy, a to díky zvyšující semobilitě a rostoucímu mezinárodnímuobchodu – dříve uvnitř EU předevšímna osách sever/jih s překonáním Alp aPyrenejí, dnes také na silně serozvíjejících spojích západ/východ. Tovede v dotčených oblastech kpodstatně vyšší intenzitě dopravy přeshranice.

Pro velké národní projekty v oblastiinfrastruktury však generelně platí, žemusí být použity „Mainstreamprogramy“, financované zestrukturálního fondu EU uvnitř EUnebo v kandidátských zemíchpředevším z programů PHARE, aletaké SAPARD nebo ISPA. V těchtoprogramech je pro takové investice dodopravní infrastruktury k dispozicipodstatně více peněžních prostředkůnež v programech INTERREG IIIAnebo PHARE CBC. INTERREG IIIA aPHARE CBC by naopak měly býtipoužívány pouze pro skutečněpřeshraniční záměry v oblastiinfrastruktury (v úzkém koridoru naobou stranách hranice, coby chybějícíspojení).

2. Dopravní infrastruktura

2.1 Evropská dopravní politika –transevropské sítědopravních cest



Dopravní politika EU se v posledníchdeseti letech velmi silně vyvíjela.Vykazuje po zemědělství největšíaktivity v oblasti sekundárníhozákonodárství Společenství.Především realizace cílů akčníhoprogramu“Společná dopravní politika“(červenec 1995) Komise vedla ksilnějším snahám o efektivitu a kvalituintegrovaného dopravního systému navnitřním trhu EU, jakož i kintenzivnějším vztahům se třetímizeměmi. Tak nabývají všeobecné cíle,tj. prohloubit a rozšířit politiku EU takév oblasti dopravy a stále rostoucívelkoprostorové transnárodní mobilityosob a zboží, mimořádného významu.Vedle tohoto akčního programu získalav posledních letech pro sjednocenouEvropu a přeshraniční spoluprácimimořádný význam nová oblast, asice „transevropské sítě dopravníchcest“ TEN.

Rozvoj transevropských dopravních,energetických a telekomunikačních sítí(TENs) patří v EU mezi opatření svysokou prioritou. Je tak patrné ze:• zařazení TEN do Maastrichtské

smlouvy,• zapojení vysoce postavených

pracovních skupin v Evropské radě,• zápisu do bílé knihy Komise o

růstu, konkurenceschopnosti azaměstnanosti, jakož i z

• financování transevropské dopravníinfrastruktury prostřednictvím TEN-rozpočtu 1995-1998 ve výši 1.344miliónů EURO.

Také „Agenda 2000“ zdůrazňujevýznam TEN pro země usilující opřistoupení ze střední a východníEvropy, jakož i pro rozvoj rozšířenéhoevropského vnitřního trhu. Probudování TEN hovoří předevšímnásledující důvody:

• Rozšiřování a budování TEN sloužídůležitým cílům Společenství, jakož

i bezvadnému fungování vnitřníhotrhu a k posílení hospodářské asociální soudržnosti.

• Rozšiřování a budování TEN v celéoblasti Společenství musí zajistitdlouhodobě únosnou dopravuosobní a dopravu zboží za comožná nejúnosnějšíchekologických a bezpečnostníchpodmínek, a mělo by integrovatvšechny nositele přepravy spřihlédnutím k jejich kooperativnímvýhodám.

• Existující kapacity musí býtoptimálně využity a sítě různýchnositelů dopravy v každém síti TEN- pro dopravu silniční, železniční,vnitrozemskou lodní, námořní aleteckou, zboží a osob - takéintegrovány pro kombinovanoudopravu.

Hlavní směry TEN tvoří obecný rámecpro podporu opatření členských států apřípadně opatření Společenství.Důležitým cílem TEN v oblasti dopravys postupným časovým horizontem aždo roku 2010 je integrace pozemní,námořní a letecké dopravníinfrastruktury tak, jak jsou coby síťuvedeny na mapách a příslušnýchschématech. Základními prvky jsouvedle sestavení a doplnění síťovýchplánů také přeshraniční plánování,rozvoj a výstavba.

Při všech opatřeních v souvislosti svýstavbou TEN musí být provedenyprověrky ekologické únosnosti. Nadtomusí být při vypracování koncepcedopravních koridorů dbáno na to, abybyly na TEN napojeny všechny členskéstáty a všechny regiony.Prioritu mají následující opatření:• vytvoření a výstavba hlavních spojů

a mezispojů;• budování infrastruktury pro přístup

k síti za účelem napojeníizolovaných, uzavřených aodlehlých oblastí;



• optimální kombinace a propojenírůzných nositelů dopravy spřihlédnutím k životnímu prostředípři budování sítě.

Při budování sítě třetích státůrozhoduje Společenství případ odpřípadu dle vhodných ustanovenísmlouvy, zda poskytne podporu prozajištění koherence TEN se sítěmitřetích států a pro zajištěníinteroperability.Evropský parlament a Rada rozhodly vroce 1996 o záměrech Společenství přibudování TEN. Rozhodnutípředstavuje (dle článku 129c smlouvyo ES) cíle, priority a základní rysy akcíplánovaných v rámci TEN až do roku2000, a uvádí investiční záměry, nakterých existuje společný zájem. Jestanoven investiční rámec cca. 400miliard Euro. Tím by měly TEN vbudoucnu výrazně přispět k rozvojivnitřního trhu EU. Byl zřízen výbor proinformace a zpravodajství, kterýprověřuje další rozvoj TEN.

2.2 Směrnice pro nositeledopravy (přepravce)

Dle článku 129c smlouvy vytvoříSpolečenství speciální směrnice prodůležité přepravce, v nichž budouuvedeny cíle, priority a hlavní směrydotčených akcí.

Silniční síť TEN se skládá z jižexistujících a z nových dálnic a zexistujících silnic pro dálkovou dopravus jednotným standardem služeb abezpečnosti. Specifické záměry voblasti budování silniční dopravy TENjsou ve směrnici uvedeny indikativně(rozhodnutí 1692/96/ES). Celková síťzahrnuje i infrastrukturu pro řízenídopravy.

Železniční síť TEN se skládá zvysokorychlostní železniční sítě a z

tratí konvenční železniční sítě včetněželezničních spojů pro kombinovanoudopravu. Hraje důležitou roli přidopravě zboží a osob po železnici, prorealizaci kombinované dopravy aumožňuje napojení jiných přepravců,jakož i napojení na regionální a místníželezniční sítě. Síť poskytujeuživatelům vysoký standard kvality abezpečnosti, a to díky své kontinuitě,postupnému budování interoperability,zejména v důsledku technickéharmonizace. Ve své bílé knize„Strategie revitalizace železnic veSpolečenství“ stanovila Komise akčnílinie strategie, která má zastavitsoučasný pokles zájmu o dopravuosob a zboží po železnici, a má vést ktomu, aby byla železnice skutečnoualternativou dopravy silniční. Toho lzedocílit zejména:

• finančním sanováním železničníchpodniků převzetím dluhů členskýmistáty;

• zavedení tržních sil a provozu dlekomerčních hledisek, rozšířenímpráv k dopravním cestám na celoupřeshraniční dopravu osob a zbožía vytvořením transevropskýchvolných cest pro zboží„FREEWAYS“;

• integrací národních železničníchsystémů, které se vyvinuly dlepožadavků národních států, avedou tak k potížím připřeshraničním provozu.

Pro zlepšení nabídky na přepravuzboží po železnici navrhuje Komisevytvořit centrální místo pro tržníuplatnění FREEWAYS. Komisepovažuje za nutné zlepšit přiřazování,stanovit nákladově orientované úhrady,zkrátit časy pro překročení hranic, astanovit kvalitativní kritéria.

Síť vnitrozemských vodních cestTEN se skládá z nejdůležitějších řek akanálů, jakož i jejich spojení.



Umožňuje dopravní propojeníprůmyslových regionů a významnýchcenter a jejich napojení na námořní avnitrozemské přístavy. Vnitrozemskévodní cesty musí odpovídatminimálním technickým předpokladům.

K transevropské dopravní síti náležítaké námořní přístavy. Jejichinfrastruktura poskytuje pro přepravuosob a zboží řadu služeb, přívozníslužby, jakož i přepravu na krátké adlouhé vzdálenosti včetně pobřežnílodní dopravy. Komise přijala v roce1997 „Zelenou knihu o námořníchpřístavech a infrastruktuře pronámořní dopravu“.

Síť letišť TEN se skládá z letišť, jež senachází na území Společenství, jsou kdispozici pro obchodní leteckoudopravu a vyhovují určitýmspecifikacím. Mezinárodní uzly a uzly vrámci Společenství tvoří jádrotransevropské letištní sítě. Zajišťujíspojení mezi Společenstvím a ostatnímsvětem v mezinárodní dopravě.

3. Přenos energie atelekomunikace

Společenství podporuje také propojení,interoperabilitu a budováníenergetických sítí TEN (rozvodnáelektrická síť a siť vedení zemníhoplynu), jakož i přístup k těmto sítím,mimo jiné s cíli:

• realizovat vnitřní energetický trh;• zajistit zásobování energií;• podporovat využití obnovitelných

zdrojů energie.

Výstavba a budovánítelekomunikačních sítí TEN by mělyzajistit informační tok a výměnuinformací v EU, a umožnit vznik

„informační společnosti“.Telekomunikační sítě by měly umožnitvolnou výměnu informací mezisoukromými osobami, hospodářskýmisubjekty a správními institucemi, apřitom chránit soukromí. Společenstvípodporuje propojení sítí v oblastitelekomunikací a infrastruktury,budování a rozvoj interoperačníchslužeb a aplikací, jakož i přístup ktěmto službám.

4. Rozvoj TEN

V posledních letech dosáhla Komiseznačného pokroku při budování TEN,zaznamenala však také značné rány avelké překážky při realizaci cílů aopatření TEN. Positivně je nutnohodnotit mimo jiné:

- schválení důležitých směrnic TEN aprávních základů;

- důležité ale nikoli spektakulárnípokroky v řadě projektů TEN;

- financování TEN ze strany veřejno-soukromých partnerských subjektů;

- zahájení přípravy pro zapojení státůstřední a východní Evropy do EU,např. rozhodnutím panevropskédopravní konference (Helsinky,1997) o zahájení a pokračování vprocesu TINA (= TransportInfrastructure Needs Assessment /hodnocení potřeb dopravníinfrastruktury)

Nevýhodami je mimo jiné, že:

- rada nedosáhla dohody o navýšenírozpočtových zdrojů pro 14předních záměrů;

- řada vlád členských zemí EU stáleještě nevidí rozvoj TEN zceloevropského pohledu, nýbrž z



národního úhlu a nedává tudíž TENžádoucí prioritu.

Komise proto doporučuje:

- pokračovat v analýzách finančnísituace předních dopravníchzáměrů a silněji zapojit soukroméhospodářství;

- pozvednout přínos záměrů TEN proSpolečenství v oblasti dopravy;

- doplnit právní rámec na úrovniUnie;

- zvýšit úsilí v členských státech vevěci koordinace, zjednodušení aurychlení schvalovacích procesů;

- sestavit závazný časový a finančníplán pro 14 velkých záměrů TENtak, aby byla vyjádřena politickávůle projekty realizovat;

- užší sladění různých finančníchnástrojů EU, pomocí kterých je TENpodporován, což přepokládá snahyjak na úrovni Společenství, tak takéna národní a regionální / místníúrovni.

Nelze nechat bez zmínky, že knapojení sítě dopravní infrastrukturyEU na sousedící státy - cobycelkovému procesu rozvojepanevropských dopravních cest ainfrastruktury - aktivně přispívá takéEconomic Commission for Europe(ECE) v Ženevě a Evropskákonference ministrů dopravy(European Conference of Ministers ofTransport =CEMT) v Paříži. CEMTschválila v dubnu 1997 obsáhlourezoluci o panevropských dopravníchsítích, která deklaruje společnoupolitickou vůli k praktickým činům.

5. Integrované plánování

Iniciativa Společenství Interreg IIIApodporuje oblasti na vnitřních avnějších hranicích EU při řešenímimořádných rozvojových problémů,při budování kooperačních sítí přesvnitřní hranice a při hledání možnostíspolupráce se třetími zeměmi. Kopatřením, kterým je možnoposkytnout podporu, v oblasti dopravya infrastruktury patří mimo jiné:

- zásobování energií a vodou;

- rozvoj telekomunikací;

- zlepšení dopravních cest v místechse zaostalou infrastrukturou;

- odstranění malých přeshraničníchdopravních mezer (chybějícíspojení);

- doplnění a napojení na TEN voblastech: energie, telekomunikacea doprava.

Pro získání podpory musí být záměryInterreg zařazeny do cílů a opatřenípřeshraničních operačních programů.To předpokládá integrované plánování,které zajistí splnění požadavkůpříhraniční oblasti, využití rozvojovéhopotenciálu a využití finančníchmožností plynoucích z rozšířenívnitřního trhu a v souvislosti sezměnami ve střední a východníEvropě. Pro zlepšení infrastruktury vpříhraničních oblastech hovoří třiskupiny argumentů:

1. Rostoucí objemy dopravy apřistoupení nových členů vyžadujídobré spojení s TEN stejně jakopřeshraniční interregionální spojení;

2. Zařízení pro kombinovanýtransport, silnice, železniční trati akanály, jakož i infrastruktura proturistické aktivity slouží k podpořeregionálního hospodářskéhorozvoje;



3. Budování regionálních rozvojovýchpotenciálů závisí převážně naspecifické charakteristicepříhraničních regionů; dobrá vnitřnía vnější přístupnost je tudížzapotřebí k uplatnění různýchfunkcí regionu.

Při realizaci programů Interreg I a IIAmělo budování infrastruktury relativněvysokou prioritu, a to především vcílových oblastech 1. V rámciprogramu Interreg IIa byly stanovenynové priority:

• klást větší důraz na „měkká“opatření;

• dávat větší prioritu návrhům zregionální / místní úrovně.

V těchto prioritách pokračuje i programInterreg IIIA. Generelně již nemajíprojekty dopravní infrastruktury(především velké projekty) čerpatnejvětší část prostředků programu. Protyto účely jsou především a vdostatečné míře k dispozici prostředkyz EU strukturálního fondu a z fondupřípravy rozšíření Unie. Jestližeprogram Interreg IIA podporujeinfrastrukturu, měly by být v prvé řadězohledněny specifické hraničníproblémy regionu, mělo by jít o výhodypro příhraniční regiony a nikoli pouze orozvoj národních nebo mezinárodníchinfrastruktur procházejícíchpříhraničními oblastmi (např. v cílovýchoblastech 1).

Další význam získala infrastruktura odroku 1996 díky iniciativě SpolečenstvíInterreg IIC v oblasti podporytransnárodní spolupráce při územnímplánování. Tato iniciativa chcepodporovat mimo jiné trvalé dopravní akomunikační systémy, např.prostřednictvím:

• zlepšení transnárodních dopravníchspojů;

• rozvojem (sítě) multinárodníchdopravních center;

• využití informační a komunikačnítechniky pro trvalý rozvoj území.

Také v těchto opatřeních budeprogram Interreg IIIB v letech 2000-2006 pokračovat.

U programů na vnějších hranicích EUa na hranicích států střední avýchodní Evropy přikládají vlády aregiony dopravní infrastruktuřerelativně velkou váhu. To se odráží i vdosavadním silném čerpání prostředkůprogramu Phare na přeshraničníspolupráci (Phare CBC), jde např. ozlepšení dopravní infrastruktury(obnovení spojů ke hraničnímpřechodům, modernizace hraničníchpřechodů). Zejména na těchtohranicích je další rozvoj přeshraničnídopravní a komunikační infrastrukturypovažován za důležitý předpoklad prozlepšení kontaktů a rozšíření trhů.

Ve své Agendě 2000 Komisekonstatuje, že úspěšná integracenových členských států do vnitřníhotrhu EU závisí do značné míry navýstavbě a modernizaci jejichdopravních sítí. Komise zdůrazňuje, žes investičním programem je nutno začítjiž v přípravné fázi. Podstatnépříspěvky ze strany EU musí býtposkytnuty především pro dopravníkoridory související s TEN.

V rámci nového rozvoje programuPhare došlo proto od roku 1998 kzesílení podpory prioritníchinvestičních záměrů v oblasti dopravníinfrastruktury ve státech střední avýchodní Evropy. Od roku 2000 jsoutyto investice navíc podporoványnovým nástrojem strukturální politikypro přípravu přistoupení (ISPA). Tatoopatření přispějí k rozvoji panevropské



dopravní sítě ve státech střední avýchodní Evropy a současně podpořísoudržnost v širším evropskémkontextu.

Nadto byl v posledních letech vsouvislosti s rozšířením EU na východa především na pozadí panevropskédopravní konference v Praze, na Krétěa v Helsinkách 1997 zahájen tzv.proces TINA (=Transport InfrastructureNeeds Assessment). Skupina TINAsestávající z vysokých komisařů(Senior Officials) členských apřistupujících zemí (MCs a ACs)vypracovala v posledních letech vespolupráci se stálým sekretariátemTINA návrhy budoucí dopravníinfrastruktury ve střední a východníEvropě.

6. Výhled

Ve svém sdělení KOM (1998) 716poukázala Komise ještě jednou na cílespolečné dopravní politiky a požaduje„trvalou mobilitu“ jako „perspektivubudoucnosti“. V tomto smyslu jsou vobdobí 2000-2010 důležité následujícíúkoly:

• vytvoření trvalé mobility a jejípermanentní prověřování;

• zvýšení efektivity akonkurenceschopnosti;

• zlepšení kvality a bezpečnosti;

• zvýšení vnějších účinků v Evropě ave světě.

Ke zlepšení napojení a zpřístupněníoblastí na obou stranách národníchhranic a předpokladů pro přeshraničníspolupráci mohou přispět významnýmzpůsobem zejména následujícíopatření v oblasti infrastruktury:

• zaměření cílů při budováníinfrastruktury v hraničních územíchv souladu se společnýmipředstavami o struktuře, sregionálně politickými potřebami,jakož i v souladu s evropskýmiúvahami (TEN) , a nikoli pouze nazákladě odborných technickýchkritérií (např. intenzita dopravy adopravní toky);

• společná koordinace plánováníinfrastruktury na obou stranáchhranice;

• odstranění existujících mezer vpřeshraniční infrastruktuře(chybějící spojení) meziregionálními, národními atransevropskými osami a sítěmi;

• budování rozsáhlýchinfrastrukturních spojů vpříhraničních regionech kezmírnění nevýhod z periferníevropské nebo národní polohy (jižníEvropa, Pyreneje, Alpy, střední avýchodní Evropa, severní Evropa);

• rozvoj multifunkční přeshraničnídopravní infrastruktury včetnědopravních sítí;

• zlepšení dopravního toku aodstranění úzkých dopravních míst;

• budování přeshraničních sítí proveřejnou dopravu osob;

• výstavba resp. budování hraničníchpřechodů na vnějších hranicích EUve střední a východní Evropě kezkrácení čekacích časů a kurychlení přepravy;

• rozvoj produkčních amarketingových aktivit v dopravnímsektoru nad rámec hranic;

• výstavba resp. vytvořenípřeshraničních energetických,



vodních, telematických akomunikačních sítí na regionální amístní úrovni;

• odstranění bariér souvisejících shranicí při využívání tarifníchsystémů pro energetické,telematické a komunikační sítě;

• budování informačních akomunikačních sítí a souvisejícíchslužeb, jakož i budování databank;

• budování společných zařízení provýzkum, rozvoj a transfertechnologií.

Také v oblasti dopravy a infrastrukturyse příhraniční a přeshraniční regionystávají mosty k sousedům na vnitřnícha vnějších hranicích a zároveň sestávají prubířským kamenem na cestěk „Evropě bez hranic“.


C 3 Doprava infrastruktura 66

Shrnutí a typologie potenciálníchaktivit

Integrované strategické plánování:

• politická a plánovací technickákoordinace dopravníinfrastruktury mezi různými úřadya rozvoj dopravní strategie cobyčásti celkové přeshraničnístrategie;

• rozvoj databank a kontrolníchsystémů;

• jednání a pravidelné kontaktymezi úředníky a experty z oblastidopravy a ze souvisejícíchoblastí.

Analýzy a studie:

• analýza úzkých míst vpřeshraničních vodních aželezničních infrastrukturách ajiných problémů;

• studie Společenství o napojení ao rozvoji infrastruktury ve veřejnédopravě včetně letecké dopravy /letišť;

• studie o nových možnostechpřeshraniční spolupráce, tj. olepší logistice a multifunkčnídopravě;

• analýza férových a efektivníchcen v přeshraniční dopravě zaúčelem efektivního využitíinfrastruktury, a snížení dopravnízátěže.

Odstranění mezer v dopravní azásobovací síti:

• oficiální a neformální hraničnípřechody;

• zlepšení napojení na zásobovacísíť (telekomunikace, voda,odpadní voda, elektrický proud);

• zlepšení fundamentálnípřeshraniční infrastruktury vmálo rozvinutých příhraničníchregionech;

• rozvoj nebo modernizacepřeshraničních dopravníchprostředků.

Další přeshraniční zlepšení:

• zlepšení přístupu k existujícímhraničním přechodům, letištím ajiným dopravním zařízením;

• rozvoj multifunkčních zařízení,např. překládkových center akontejnerových terminálů nasilnicích, železničních tratích avodních cestách.

Produkční a marketingové aktivity,jakož i zlepšení:

• rozvoj a podpora zařízenídopravních podniků na oboustranách hranice a zlepšenípodmínek pro podniky, které sehodlají v oblasti usadit;

• vypracování společnémarketingové a podpůrnéstrategie pro dopravní podnikysídlící v regionu; Musí býtzajištěno co nejlepší umístěníinvestic;

• rozvoj „dopravní image“ procelou příhraniční oblast.



Informační listy LACE: Vybrané programy

Řada programů INTERREG II A obsahuje klíčové body a priority rozvoje přeshraničnídopravy a infrastruktury. Přitom je kladen mimořádný důraz na integrovanéstrategické plánování, analýzy a studie, odstranění mezer, jakož i na zlepšenípřeshraniční dopravní a zásobovací sítě. V dalším textu je poukázáno na některéprogramy. Další informace jsou obsaženy v informační brožuře 6/1998 a v databanceprojektů LACE.

INTERREG IIA program č. 18 region Ems-Dollart (D/NL)

Program INTERREG II A označuje region Ems-Dollart jako národně periferní území snízkou hustotou osídlení a průmyslu a se slabou infrastrukturou. Čilá přeshraničníspolupráce průmyslových a obchodních komor, úřadů a obcí od 60. let vedla v roce1977 k založení regionu Ems-Dollart (EDR) coby spolku, který se v roce 1997 přeměnilve veřejnoprávní účelový svaz. Důležitým cílem INTERREG II A programů jeoptimalizace infrastruktury prostřednictvím externího plánování rozvoje a napojením namezinárodní dopravní síť, jakož i interním dopravním zpřístupněním.

Kontaktní adresa:

Eems-Dollart Regio SecretariaatMolenstraat 5 – Postbus 3NL-1693 ZG NieuweschansNederland

Tel.: +31 597 521510Fax: +31 597 522511



INTERREG IIA program č. 23 Pomořany (D/PL/S)

INTERREG II A program zahrnuje německou část území euroregionu POMERANIA(Pomořany), ke kterému náleží od roku 1995 komunální účelový svaz obcí západníchPomořan (PL) a od roku 1998 také přes námořní hranici komunální svaz Skåne (S).Rozhodujícím předpokladem pro využití potenciálů stanoviště, jakož i zvýšeníhospodářské síly německé a polské části euroregionu Pomořany je překonání perifernípolohy napojením na mezinárodní infrastrukturu (východ - západ, sever - jih),vybudování hraničních přechodů a rozšíření přístavů, zejména přístavu Štětín. Nutnosta naléhavost budovat dopravní infrastrukturu pro tento region byla plně uznána také vrámci programu PHARE-CBC, 1994 Polsko - Německo.

Kontaktní adresa:

Kommunalgemeinschaft POMERANIA e.V.Ernst-Thälmann-Str. 4D-17321 LöcknitzTel.: +49 39 75420580Fax: +49 39 75421053

Sekretariat EUROREGIONU POMERANIAul. Wojskka Polskiego 164PL-71-335 SzczecinTel.: +48 91 4860815Fax: +48 91 4860811

INTERREG II A program č. 28 Vnější hranice v Řecku (GR)

INTERREG II A program zahrnuje řecké příhraniční oblasti na vnějších hranicích EU,např. na hranici s Albánií, FYROM, Bulharskem a Tureckem. Důležitým cílem jepodpora přeshraniční spolupráce se sousedícími zeměmi. K tomu je zapotřebípředevším vybudování základní infrastruktury, jako jsou silnice, přeshraniční železničnídoprava, letiště a budování telekomunikační sítě.

Kontaktní adresa:

Ministry of National EconomyNikis 5GR-101180 AthenTel.: +30 1 3332446



INTERREG IIA program č.38 Rhône-Alpes (F/CH)

INTERREG II A program zahrnuje francouzské příhraniční oblasti departementůregionu Rhône-Alpes (Ain, Haute-Savoie) a na švýcarské straně hranice kantonyŽeneva, Waadt a Wallis. Hlavním cílem programu je přeshraniční spolupráce voblastech hospodářství, infrastruktura a ochrana jedinečného životního prostředí.Přitom jde především o vytvoření průmyslových oblastí a přeshraniční infrastruktury:stavba letišť, TGV spojení, městská dráha, dálnice a spojení přes Ženevské jezero.

Kontaktní adresa:

Secrétariat Généralaux Affaires RégionalesPréfecture de la Région Rhône-Alpes31, rue MazenotF-69003 Lyon

Tel.: +33 4 72616060Fax: +33 4 78626992

INTERREG II A program č. 55 Jihovýchodní finský region (SF/RF)

INTERREG II A program zahrnuje oblasti na jihovýchodě Finska, východně odHelsinek, a Leningradskou oblast včetně Petrohradu (RF). K důležitým cílům programupatří opatření k budování evropského dopravního koridoru přes tzv. bránu do Ruska(„gateway“) na finském území. Přitom jde především o budování hraničních přechodůa zlepšení dopravního spojení, včetně dopravy po vodě.

Kontaktní adresa:

Etelä-Karjala lääkinhallitusRaatimichenkatu 18SF-53 100 Lappeenranta

Tel.: +358 5613 001Fax: +358 5613 0250



INTERREG II A program č. 44 Itálie - Albánie (I/ALB)

INTERREG II A program zahrnuje námořní hranici v jižní části Adrie, na hranici EU, vprovinciích Bari, Brindisi a Lecce (I) a v pobřežních provinciích Albánie (ALB).Nejvyšší prioritu mají rozvoj dopravního a komunikačního systému, jakož ispolupráce s Albánií přes námořní hranici. Specifická opatření v oblasti infrastruktury:- rozvoj přístavů v Bari (I) Vlora (ALB),- budování sítě pro leteckou dopravu v Albánii,- spojení pomocí kabelu se skelnými vlákny a budování telekomunikačního

sektoru.

Kontaktní adresa:

Giunta Regionale Puglia (Bari)Assessorato Affari CommunitariTel.: 0039 080 5404563Fax:0039 080 5404563

INTERREG II A program č. 31 Španělsko / Maroko (E/MRC)

INTERREG II A program zahrnuje provincie Cadiz a Malaga v Andalusii a městaCeuta a Melilla, španělské enklávy na africkém kontinentu. Těžištěm programu jenámořní prostor mezi Evropou a Afrikou a podpora dopravního spojeníprostřednictvím tří skupin opatření:

- dopravní napojení a propojení podporovaných oblastí,- telekomunikace,- rozšíření přístavů v: Algeciras, Cádiz, Ceuta, Melilla.

Kontaktní adresa:

Subdirección General de Administración FEDERDirección General de Planificación – Ministerio de Economía y HaciendaPaseo de la Castellana 162 – planta 19, despacho 16E-28071 Madrid

Tel.: +34 915 837400Fax: +34 915 835224



Informační listy LACE : Vybrané projekty

Informační brožura LACE 6/1998 a databanka projektů LACE obsahují informace orůzných projektech z oblasti „doprava a infrastruktura“. Některé z těchto informacíjsou shrnuty v následujícím textu.

Přeshraniční „datová / informační dálnice“ mezi Mons (B) a Valenciennes (F)

Přeshraniční kooperační prostor Hanaux/Nord-Pas-de-Calais/Picardie (F) je silněpoznamenán poklesem tradičních hospodářských aktivit. Zlepšení širokopásmovételekomunikační infrastruktury je považováno za možný směr cílené politiky khluboké restrukturalizaci a modernizaci hospodářství v příhraničním území. V roce1994 bylo zahájeno budování 54 km dlouhé vysokokapacitní linky na bázi skelnýchvláken mezi městy Valenciennes a Mons. Protokol o dohodě definuje cíle záměru astanovuje potřebné finanční prostředky, jakož i detaily přeshraničního využíváníinfrastruktury na bázi skelných vláken. „Evropské hospodářské zájmové sdružení“(EEIG) převzalo běžnou správu všech administrativních, finančních, technických areklamních záležitostí při využívání této infrastruktury. Konkrétní práce natelekomunikační lince byly ukončeny v závěru roku 1995. Již krátce poté bylo možnozaznamenat intenzivní spolupráci obchodních komor, univerzit a místních televizníchstanic. University požadovaly již dříve další přípojky. Ale také další aktéři (např.kliniky, mediální sektor a informatika) mají stoupající zájem o využívání tétoinfrastruktury. Následný projekt prováděný pod hlavičkou INTERREG II A představuje„Vybudování vysokorychlostní telekomunikační linky na bázi skelných vláken meziuniverzitními uzly Valenciennes a Mons“. Klíčové cíle jsou (1) funkční využívánívysokokapacitní sítě na bázi skelných vláken, (2) rozvoj přeshraniční spolupráce voblasti digitálního zpracování obrazu, jakož i služeb souvisejících s komunikačnílinkou, (3) umožnit transfer technologie mezi dotčenými stanovišti a průmyslem, a (4)podpora synergií při využití nových přístrojů pro digitální zpracování obrazu. Dokonce prosince 1997 byly provedeny test vhodnosti pro optický přenos signálu mezidvěma příhraničními hlavními uzly, test účinnosti spojení ATM 155 Mbit/s, jakož ianalýza jejich spojení se zbývající sítí. Díky použití technologie ATM je nyní možnopřenášet po „přeshraniční informační dálnici“ všechny formy informací (text, obraz,zvuk) s vysokým výkonem; novým spojením se přenosová rychlost zvýšila až na 20obrázků za sekundu.



Dopravní svaz bez hranic – Interreg IIA (A/D)

Euregio Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein (D/A) s asi 500.000 obyvateli jepovažován za atraktivní evropské hospodářské stanoviště, které využívá svépřeshraniční šance. Přeshraniční dopravní svaz „Land Salzburg-LandkreisBerchtesgadener Land“ vznikl v roce 1997 poté, kdy byl německý okres bez speciálnístátní smlouvy zařazen do rakouského dopravního svazu.

Od té doby mohou všichni obyvatelé tohoto euroregionu cestovat z jakékolivautobusové zastávky do jakékoliv autobusové zastávky na obou stranách hranice sjednou jízdenkou a za jeden tarif. Byl vytvořen systém tarifních pásem a instaloványelektronické přístroje pro výdej jízdenek. Pomocí přeshraničního dopravního svazu anového dopravního modelu byly na společného jmenovatele uvedeny dva dosudrozdílné dopravní systémy, lišící se jak právně, tak také finančně (jedna jízdenka _jeden tarif). Každá jízdenka je ukládána coby datová věta a je poté členěna dlesystému tarifních pásem. Byla zohledněna problematika směnných kurzů, jakož irámcové právní podmínky a různé daňové sazby. Výnosy z jízdenek jsou přesSalzburskou dopravní společnost rozdělovány zemím, územním institucím adopravním podnikům. Dosavadní výsledky: počty uživatelů prostředků veřejné dopravyosob stoupají, hospodářské výhody regionu, jakož i propojení / kooperace s centremSalzburg jsou posilovány.

Kontaktní adresy:

Euregio Salzburg-Berchtesgadener Land – TraunsteinSägewerkstr. 3D-83345 Freilassing/Obb.Telefon und Telefax: +49 8654 497181

Bayrisches Staatsministerium für Wirtschaft, Verkehr und TechnologiePrinzregentenstr. 28D-80525 MünchenTel.: +49 8921 622582Fax: +49 8921 622760



Zlepšení dopravních spojů v Pyrenejích – INTERREG IIA (E/F)

V roce 1988 schválilo „pracovní sdružení Pyreneje“ (CTP):- vytvoření dvou vysokorychlostních tratí na atlantickém pobřeží a na středomořské

straně,- přeměnu obou konvenčních železničních tratí v západních a východních

Pyrenejích a stavbu konvenční, mezinárodním normám odpovídající tratě přescentrální Pyreneje.

Schéma silniční dopravy počítá s vytvořením sítě rovnoměrně rozložené po celýchPyrenejích, tj.:- pobřežní dálnici na atlantické a středomořské straně (E5/E70/E80 a E15);- částečné nové stavby dálkových silnic v centrálních Pyrenejích skrze oblasti

Cerdagne (E9) a Somport (E7),- dvě paralelní silnice na severu a jihu Pyrenejí.

Obě pobřežní trati na atlantické a středomořské straně pokrývají přes 80 % pyrenejskédopravy. Bylo dospěno k názoru, že propojením obou tratí přes centrální Pyreneje, tj.Toulouse s Barcelonou a Pau se Zaragozou, může přispět ke zlepšení dopravy a kezlepšení hospodářských a sociálních vztahů. V roce 1991 se Francie a Španělskodohodly na stavbě 40 km tunelu pod průsmykem Somport. Z místního hlediska mávýznam vyšší bezpečnost cestování, z mezinárodního pak lepší spojení horskýchoblastí s jejich správními a hospodářskými centry, regionálně pak zlepšenákomunikace mezi regiony oblasti Andours-Garonne a údolím Ebro, nadregionálně lepšíspojení mezi Aquitánií, Midi-Pyrenées a španělskými regiony a mimoto zohledněnínutných podmínek pro zachování životního prostředí s deklarovaným cílem, totiž abyse trať nepřeměnila v hlavní dopravní osu.

Kontaktní adresa:

Comunidad de Trabajo de los PirineosTorre del RelojCalle Ramón y Cajal s/nE-22 700 Jaca

Tel.: +34 974 355 229Fax: +34 974 355 229



Studie dopravní infrastruktury (IRL/UK)

Tento záměr je přeshraničně realizován Irish Central Border Area Network (ICBAN) aNord West Region Cross-Border Group (NWRCBG). Výsledek studie by měl nazákladě analýzy přínosů a nákladů poskytnout jasné doporučení pro budovánídopravní infrastruktury. Doporučení zveřejněná v roce 1998 obsahovala cíle voblastech:- budování hlavních silnic a zachování regionálních silnic,- podklady pro investice do přístavů a letišť,- strategické posouzení celé dopravní infrastruktury.

Kontaktní adresa:

Irish Central Border Area Network (ICBAN)c/o Town HallEnniskillen, Co. FermanaghNorthern Ireland

Tel.: +44 8 1365 325050Fax: +44 8 1365 322024

Přístav ve Štětíne a budování na Odře (D/PL)

Přístavy Štětín/Swinovjscic tvoří dohromady největší přístavní komplex na Baltu. Odroku 1997 se počítá s novou organizací a se zvětšením přístavu. K tomu patří vedlerozšíření přístavu také nové silniční spoje, výstavba železničních a silničních mostů avybudování počítačového systému řízení lodní dopravy. V tomto přístavním a říčnímkomplexu euroregionu Pomořany je již dnes překládáno přes 25 milionů tun zbožíročně. Počítá se i s výstavbou mezinárodního jachtového a zábavního centra naBabickém jezeře.

Kontaktní adresa:

Szcecin-Swinovjscic Port Authorityul. Bytomska 7PL-70-603 Szcecin

Tel.: +48 91 430 89 99Fax: +48 91 462 4842



Železniční spojení Helsinky - Petrohrad (SF/RF)

Toto železniční spojení bylo postaveno před 130 lety jako jednokolejná trať. Dnes jenejdůležitějším článkem finského spojení západ - východ, a má vysokou prioritu vTEN projektu „Severský trojúhelník“. V rámci programu INTERREG se počítápředevším s výstavbou hraničních nádraží, která bude usnadněna použitím stejnéhorozchodu. Vybudováním železničních tratí a přístavních terminálů se železničníprovoz na trati Helsinky - Petrohrad již výrazně zlepšil. Do doku 2006 budou plnězpřístupněny finské příhraniční oblasti jižní a severní Karélie.

Kontaktní adresa:

Finnische Staatsbahnverwaltung – Arja AaltoSuomalainen ratakallintokeskusSF-00100 Helsinky

Tel.: +358 9 5840 5121

Zlepšení přístupu k mostu přes řeku Guadiana (P/E)

Guadiana tvoří přírodní hranici mezi Andalusií a Algarve. V minulosti existovalapouze špatná přeshraniční spojení. Most dokončený v poslední době použila řadanávštěvníků Andalusie a Algarve (v roce 1994 přes 4 miliony směrem do Algarve).Most je nejdůležitějším spojením mezi oběma příhraničními oblastmi. Most má protoznačný význam pro regionální hospodářský rozvoj.

V rámci optimalizace využití mostu musí být zlepšeno napojení hlavních silnic.Hlavním cílem projektu je vyvinout dobrou silniční síť, jakož i stimulovat hospodářskývývoj v obou příhraničních oblastech. Dobré spojení zajišťuje lepší přístup k trhům naobou stranách hranice.

Tento projekt byl podpořen ze strany Commissão de Coordenacão da Região doAlgarve (CCR Algarve) a národním úřadem pro stavbu silnic Junta Autónoma deEstradas (JAE). Celková investice činila ECU 20,5 milionů, 70% této částkyfinancovala EU.

Kontaktní adresa:

Commissão de Coordenacão da Região do AlgarvePraca da LiberdadeP-8000 FaroTel.: +351 89 822287Fax: +351 89 803591



Nové přívozní spojení v euroregionu Elbe-Labe (CZ/D)

Euroregion Elbe-Labe je oblíbenou rekreační oblastí. Jeho turistický potenciál sezvýšil otevřením hranice mezi Českou republikou a Německem. Dosud jedinýmpřeshraničním spojením v údolí Labe byla silnice ve Šmilce. Tento silniční přechodbyl spojen s řadou problémů, protože byl využíván pro veškerou dopravu, cyklisty ipěšími. V období dovolených a o víkendech docházelo k přetížení a zácpám seznačnými čekacími dobami na hraničním přechodu. Navíc jsou německá a českáhraniční kontrola vzájemně vzdáleny jeden kilometr. To je zejména pro cyklisty a pěšívelmi nepříjemné, protože musí absolvovat cestu společně s automobily. Nový přívozmezi CZ a D v oblasti Schöna byl otevřen v roce 1997 a těší se rostoucí oblibě.Ročně je přepraveno cca. 300.000 cestujících.

Nový hraniční přechod spojuje také železniční stanici Schöna (D) s obcí Hřensko(CZ), a zkracuje tak čekací doby ve Šmilce. Navíc nové spojení, které vychází zeSchöna, zatraktivňuje železniční trať Meißen-Pirna-Schöna a mírní tak dopravu přesŠmilku. Projekt podporuje hospodářský rozvoj příhraniční oblasti, odlehčuježivotnímu prostředí a podporuje turistiku. Proto se očekává, že na německé straněbude na přívoz napojeno vícero silnic, železničních tratí a cyklistických stezek,zatímco česká strana usiluje v současné době o rozšíření železniční osobní přepravyz Děčína do Schöna.

Projekt byl podpořen z programů PHARE (EURO 200.000) a INTERREG IIA (EURO577.200). Odpovědnost za projekt převzala obec Reinhardtsdorf-Schöna, což zajistiloúčast místní úrovně ve fázi přípravy a realizace. Očekává se, že projekt povede kezlepšení horizontální a vertikální přeshraniční spolupráce mezi místními a regionálnímiorgány a institucemi.

Kontaktní adresa:

Euroregion Elbe-LabeEmil-Schlegel-Straße 11D-01796 Pirna

Tel.: +49 3501 520013Fax: +49 3501 527457



Modernizace kanálu Ballinamore-Ballyconnell, vodní cesty Shannon-Erne(IRL/UK)

Tento velký projekt v oblasti infrastruktury spojuje irské vodní cesty v Shannon seseveroirským Erne (UK). Projekt se zabývá modernizací více než 100 letzanedbávaného systému kanálů

Hlavním cílem je stimulace dlouhodobého hospodářského rozvoje v příhraniční oblasti,posílení nadregionálních struktur a vytvoření dobré základny pro přeshraničníspolupráci a komunální rozvoj. Zemědělská půda této venkovské oblasti má špatnoukvalitu. Proto zde existují pouze malé selské dvory, a atraktivní krajina trpí odlivemobyvatel. Plán hospodářského rozvoje spojuje modernizaci vodní cesty s rozvojemturistických středisek - speciálně s půjčováním člunů turistům, s kanoistikou,rybařením a s pěší turistikou - jakož i s vědeckými a archeologickými zájmy.

V roce 1989 byla vyhotovena studie vhodnosti. Stavební práce započaly na počátkuroku 1991 a projekt byl dokončen na jaře roku 1994. Projekt zahrnoval rozsáhléstavební práce, včetně konstrukce nového kanálu (minimální šířka 13 m, hloubka 1,55m, délka 62 km), restaurování a obnovení 16 zdymadel, jakož i 34 mostů přes kanál.Kanál byl proveden tak, aby přispěl ke zlepšení životního prostředí, protože projektzahrnoval také zachování mokřin, ochranu životního prostředí a zlepšení kvality vody.

Tento projekt Společenství byl realizován Irskou a Severoirskou vládou (UK). Bylfinancován úřady a třemi komunálními správami. Nadto byly konzultovány zájmovéskupiny a místní obce.

Dále byly vyvinuty správní, údržbové a marketingové struktury pro maximální využitíhospodářských výhod vodní cesty. INTERREG I podporoval projekt částkou 12 milionůEuro. Nadto byla získána podpora z operačního programu pro turistiku (IRL), jakož i zmezinárodního fondu pro Irsko IFI. Celkové náklady činily 38 milionů Euro.

Kontaktní adresa:

Office für Public Works51 St. Stephen’s GreenIRL-Dublin 2

Tel.: +353 1 6613111Fax: +353 1 66110747



Regionální energetické plánování (AL/GR)

Tento projekt zabývající se energetickým plánováním se týká spolupráce meziAlbánií a severozápadním Řeckem (regiony Epirus a západní Makedonie). Projekt jezaměřen na posouzení využitelnosti regionálních a národních energetických zdrojů vrámci energetické politiky, na rozvoj společné strategie, podporu navrhovanéhoenergetického plánu a na výměnu zkušeností v energetickém sektoru mezi Albánií aEvropskou unií. Projekt trval 19 měsíců. Důležitými úkoly bylo shromážděníexistujících odběrových studií, dat a informací. Nadto byla posouzena stávajícísituace, vyhotovena úvodní zpráva, jakož i vypracováno doporučení pronadregionální energetický plán. Projekt byl doplněn programem z Ioannina (GR) aTirany (AL) na rozvoj školství a informačních služeb v rámci šíření výsledků výšeuvedených analýz. Nadto poskytuje školící a informační služba detaily o společnémenergetickém plánu, jakož i o transferu informací a know-how v energetickémsektoru, včetně aplikování a výhod informační technologie a databanky. Projekt bylpodporován synergickým programem Evropské unie. Řídící výbor projektu je tvořenřeckými a albánskými pracovníky (zástupce nadace Egnatia Epirus Národnítechnické univerzity Albánie, jakož Albánského centra pro management a rozšířeníEU).

Kontaktní adresa:Egnatia Epirus-StiftungVoriou Ipirou 20GR-453 33 Ioannina

Tel.: +30 651 72165Fax: +30 651 31224



Dopravní svaz bez hranic v regionu Öresund (DK/S)

Smíšená politická skupina byla pověřena vypracováním cílů komise Öresund:splnění snu o bezhraničním dopravním svazu v regionu Öresund. Studie mělaanalyzovat následující otázky:

- konkurenceschopný dopravní systém v regionu,- přímé dopravní spoje mezi řadou míst na dánské a švédské straně Öresund,- odstranění bariér prostřednictvím stavby mostů; používání mostu má být stejně

cenově výhodné jako použití pozemních silnic,- investice musí být společně koordinovány a plánovány,- systém jízdenek a zdanění musí být sjednocen.

Cílem projektu bylo vypracovat zprávu o dopravním svazu při zapracování akčníhoplánu s doporučeními ohledně dopravního svazu, mýtného a spolupráce správ. Tatozpráva přispěla významně k tomu, aby bylo možno po dokončení „pevného spojení“(tunel/most) nad Öresund v roce 2000 řešit důležité problémy.

Kontaktní adresa:

ÖresundskomiteenGammel Kongevej 1DK-1610 Kobenhavn V

Tel.: +45 33 220011Fax: +45 33 220023



Přeshraniční rychlodráha Kungspilen (S/N)

Cílem tohoto projektu je zřízení dopravních spojení pro pracovníky dojíždějící meziŠvédskem a Norskem.

V roce 1993 předložila kooperace ARKO první návrh na regionální rychlodráhu scílem zlepšit možnosti práce, služeb a kulturní výměny např. podél trati Kristinehamn –Karlstad – Arvika – Kongsvingar – Lilleström – Oslo.

V roce 1996 byla kooperaci ARKO přislíbena podpora z prostředků INTERREG:

„Přeshraniční spoje“ – skupina tvořená členy z SJ, NSB, Värmlandstrafik AB, Nedmarkfylkeskommune a kooperace ARKO - měla vypracovat rozhodnutí o technickýchřešeních, výpočtech, cestovních studiích, návrzích na financování, návrzích ohledněmístní dopravy, atd. s cílem zahájit v letech 1998-1999 testy v regionu Kungspilen.

Kontaktní adresa:

ARKO CooperationS-673 93 MorokulienTel.: +46 571 23388Fax: +46 571 23398

Uzel Kvarken (SF/S/N)

Cílem tohoto projektu je příprava a zřízení virtuální informační báze pro podniky vregionu Kvarken. Tato báze musí fungovat jako společné „obchodní centrum“ proúčastníky, kteří využívají Internet. Cílem je podporovat obchod a nalézt přeshraničnípartnery.

Kontaktní adresa:

Regional Council of Ostrobothnia (Österbottens förbund)PB: 174FIN-65101 Vasa

Tel.: +358 6 3206500Fax: +358 6 3206550

1

KAPITOLA C4: TURISTIKA

PřehledÚstředním tématem této kapitoly je potenciál pro rozvoj turistiky jako cesta k diverzifikaci apřestavbě příhraničních regionů. Tento potenciál je založený na strategiích „cílené“ (speciálnězaměřené) turistiky. Zatímco některé příhraniční regiony musí řešit problémy spojené s masovouturistikou, mají jiné regiony, zvláště pak ty, které zaostávají v rozvoji, zpravidla dobrý, ale ne zcelavyužitý potenciál pro turistiku. Hlavní činnosti na podporu rozvoje turistiky v příhraničních oblastechse soustředí především na spolupráci na strategické úrovni (tj. průzkum příležitostí a navrhováníspolečných strategií), následovanou vytvářením společných produktů cestovního ruchu,marketingových strategií a podpůrných služeb.

Hlavní body• Turistika může působit jako katalyzátor strukturálních přeměn a rozvoje příhraničních regionů, a

tak přispívat k rozvoji nejrůznějších oblastí, včetně trhu práce (nové kvalifikace, alternativnízaměstnání), infrastruktury a vybavenosti (silnice, doprava, ubytovací zařízení a zařízení k trávenívolného času) a investicí a nových lokalit pro podnikání;

• Strategie rozvoje turistiky musí vycházet z koncepce trvale udržitelného rozvoje a uvědomění sipotenciálních slabin spojených s negativními následky turistiky (dopady na životní prostředí,zemědělství, místní společenství apod.) Rozhodovací procesy a manažerské postupy turistickýchprojektů musí zahrnovat aspekty týkající se životního prostředí;

• Úspěšný rozvoj turistiky v příhraničních regionech vyžaduje spolupráci na strategické úrovni(plánování produktů, trhů apod.) a na úrovni praktických akcí/projektů zahrnujících širokou škáluzájmů (veřejných, soukromých, společenských);

• Obecně přijímaný stav silné konkurence mezi příhraničními oblastmi je třeba nahradit myšlenkou,že příhraniční regiony mohou společně nabídnout ojedinělé produkty nebo soubory produktů;

• Úspěšné strategie rozvoje turistiky se týkají vytváření různorodých produktů a služeb, kteréturisty nejenom v první fázi přilákají, ale které je také v dlouhodobém horizontu udrží jako stáléklienty. Dále se úspěšnost strategií týká efektivního zacílení segmentů trhu a poskytování služeb„stoprocentní“ kvality.

PříkladyPohraniční opevnění - místa přeshraničního setkávání (E/P)Pohostinné Irsko (IRL/NI)Cyklistická stezka Ledňáček (IRL/NI)Fährverbindung (D/CZ)Dörfliche Erneuerung (D/CZ)Spolupráce mezi Regionální turistickou federací kraje Languedoc-Roussillon a oblastíGarrotxa (F/E)Severozápadní cesta (IRL/NI)Turistická mapa oblasti Galicia/Norte (E/P)Vytvoření center turistických služeb a informační počítačové sítě (PL/LT)Erlebniskonzept Reiten (A/SLO)Letní turistika v oblasti Skanland (DK/SE)„Livonské perly“ (ES/LV)A vybrané příklady projektů z informačního listu III projektu LACE

2

Přehled

1. Kontext

Tato kapitola se zabývá přeshraničníspoluprací v oblasti turistiky. Turistika je vEvropské unii považována za důležitousložku aktivit zaměřených na regionálníhospodářský rozvoj a za významný zdrojpracovních příležitostí. Tato skutečnostbyla potvrzena Maastrichtskou smlouvou,která jako první uznala, že by politika EUměla zahrnovat opatření v oblasti turistiky.V naprosté většině příhraničních regionůse turistika stala důležitou složkourozvojových strategií a koncepcí a jejednou z priorit jejich operačníchprogramů Interreg.

Evropská komise vydala v dubnu 1995Zelenou knihu, která popisuje roliEvropské unie v rozvoji turistiky a jejímžcílem je vyvolat diskusi o způsobechmaximalizace efektivity asistenční role EUv rozvoji turistiky.Základní nástroje, které EU využívá propodporu turistiky:

• Strukturální fondy EU prostřednictvímhlavních rámců podpory Společenství,jednotných programových dokumentůa několika iniciativ Společenství(především programu Leader vevenkovských oblastech a programuInterreg) jsou hlavním příspěvkem krozvoji turistiky v EU a snaží se odosažení ekonomické a sociálnísoudržnosti, v souladu s její definicíuvedenou v článku 130a Smlouvy.

• Politika vnitřního trhu prosazujícítvorbu podmínek příznivých pro rozvojtakového obchodování, které bude mítpotenciál k podpoře turistikyrealizované v rámci Společenství abude prosazovat myšlenku, aby seEvropská unie stala cílem

mimoevropských turistů ve svémcelku.

Rozvoj turistiky může napomoci při řešenítypických rozvojových potřeb a slabýchstránek příhraničních regionů - tytopotřeby zahrnují propagaci různorodýchhospodářských aktivit v příhraničníchregionech, vytváření nových pracovníchpříležitostí, zvyšování počtu pracovníchmíst a získávání nových dovedností. Tentorozvoj může také přinést prostředky prozáchranu přírodního a kulturního dědictvíregionu a může zvýšit rozsah i kvalitumístního společenského vybavení, služeb amístní infrastruktury.

2. Potřeby a priority vpříhraničních regionech

Potřeby a priority příhraničních regionůtýkající se turistiky vykazují velkouvzájemnou závislost. Kvalita životníhoprostředí je klíčovým faktorem přivytváření potenciálu pro rozvoj regionálníturistiky - typu turistiky, která se můžerozvíjet (tj. masová turistika zahrnující jak„letní“ turistiku v přímořských oblastech,tak „zimní“ turistiku v horách založenouna lyžování/zimních sportech, nebocílená/speciálně zaměřená turistikazaložená na kulturním dědictví nebonabídce různých aktivit a venkovskáturistika), jakož i kvality turistickýchproduktů a typu návštěvníků, které může takterá nabídka přilákat. To platí pro rozvojvenkovské turistiky, která může býtzaložena na masovém cestovním ruchu ina cestovním ruchu speciálně zaměřeném,přičemž zde jsou klíčovými faktorykrajina, její tvářnost a čistota životníhoprostředí, i pro městskou turistiku, kterástaví na kulturním dědictví a možnostechtrávení volného času, přičemž v tomto

3

případě jsou klíčovými faktory předevšímkvalita architektonického prostředí,infrastruktury a služeb, včetně dopravníhospojení regionu s ostatními oblastmi.Příhraniční regiony, zvláště pak ty, které„zaostávají“ v rozvoji, mají zpravidladobrý potenciál pro rozvoj turistiky.Rozvoj tohoto potenciálu a jeho využitímohou působit jako katalyzátorstrukturálních přeměn a rozvoje těchtoregionů a mohou také přispět k rozvojimnoha dalších oblastí. Obzvláště se jednáo:

• regionální hospodářský rozvoj:turistika je v příhraničních regionechčasto relativně novou oblastíhospodářské činnosti a můžepodporovat diverzifikaci regionálníhohospodářství a tvorbu doplňkovýchhospodářských aktivit a příjmů, a topřímo v rámci sektoru, nebo nepřímovytvářením nových trhů pro místníprodukty a služby

• rozvoj regionálního trhu práce:turistika všeobecně vyžaduje intenzivnízapojení pracovních sil, a tak jeatraktivní zejména ve smyslupotenciálu pro vytváření novýchpracovních příležitostí. Rozvojturistického průmyslu může stimulovatvytváření nových pracovních míst aalternativních pracovních příležitostí amůže pomáhat při řešení problémůspojených s nezaměstnaností vpříhraničních regionech, jako jsounapříklad problémy způsobenézměnami v činnostech kolem hranic aztrátou pracovních příležitostí vtradičních sektorech, stejně jakonedostatečným využitím určitýchskupin obyvatelstva a jejich nízkýmzapojením do trhu práce (např. žen,zemědělců s částečným pracovnímúvazkem atd.). Turistika v průběhutohoto procesu také napomáhávytváření nových dovedností.

• rozvoj infrastruktury a vybavenosti:moderní turistika klade požadavky navysokou kvalitu infrastruktury a služeb,včetně sítě silnic, železnic, letišť,telekomunikací, turistickýchinformačních středisek, ubytovacíchzařízení a zařízení volného času.Rovněž vyžaduje efektivní (veřejné)služby, jako například lékařskou péči,veřejnou dopravu a obchody.

• lokality vhodné pro investování apodnikání:existence takové infrastruktury avybavenosti v kombinaci s vysokoukvalitou života a životního prostředímá zpětný vliv na přitažlivostpříhraničního regionu pro investičnízáměry společností. Z hlediska kvalityživota a životního prostředí majípříhraniční regiony zpravidlakomparativní výhodu ve srovnání sregiony, které se nacházejí v hlavníchhospodářských centrech.

Míra, do jaké může turistika působit jakokatalyzátor hospodářského vývoje vpříhraničních regionech, je poměrně hodnězávislá na charakteristických rysechdaného regionu ve smyslu vlastních zdrojůpro rozvoj turistiky (mořské pobřeží, hory,kulturní dědictví), propojení těchtosoučasných zdrojů a důrazu, který kladoumístní strategie a aktivity na propagacituristiky, a přeshraniční spolupráci.

3. Typické problémy příhraničníchregionů

Problémy týkající se turistiky, životníhoprostředí a infrastruktury jsou zpravidlavzájemně propojené. Klíčovým tématem,obzvláště ve venkovských příhraničníchoblastech, je propagace rozvoje takovýchtypů turistiky, které jsou slučitelné sudržitelností vysoce kvalitního životníhoprostředí a které se buďto v některýchpřípadech snaží vyvarovat existujícím

4

problémům způsobeným „masovouturistikou“ a špatně naplánovanýmrozvojem infrastruktury, nebo se tytoproblémy snaží řešit. Hlavní těžkostinejsou spojené pouze s propojovánímrozdílných záměrů a strategií (tj.integrování ohledu na životní prostředí dostrategií rozvoje turistického průmyslu),ale i s tím, že k tomuto propojovánídochází v situaci, kdy je třeba překonávatbariérový efekt způsobený existencístátních hranic.Bariérový efekt státních hranic má tradičněnegativní dopad na rozvoj turistiky vpříhraničních regionech, a to takový, žetyto regiony nebyly po mnoho let schopnévyužívat svůj turistický potenciál. Hlavníproblémy spojené s rozvojem turistiky vpříhraničních regionech lze shrnout donásledujících bodů:

• nedostatek informací o potenciálníchsilných stránkách příhraničního regionujako celku, který může sehrát rolizáklady pro rozvoj různorodýchturistických produktů, přičemž lze plněvyužít existující investice do turistickéinfrastruktury a služeb a následněplánovat nový rozvoj;

• problém existujících nebo potenciálníchkonfliktů mezi rozvojem turistiky adalšími aspekty rozvoje na oboustranách hranice, obzvláště v oblastechs „masovou“ turistikou. Jde o tendencevedoucí k přílišné závislosti na turistice,vytváření nových závislostí anerovnováhy v regionální hospodářskéstruktuře a nesrovnalostí ve smyslunegativního dopadu na životní prostředía nedostatečné integrovanosti do místníkultury a způsobu života místníchspolečenství a lidí.

• nedostatek přeshraničních kontaktů apropojení mezi veřejnými institucemi,příslušnými asociacemi zodpovědnýmiza rozvoj turistiky a jinýmiorganizacemi včetně soukroméhosektoru, které by vytvořily, rozvíjely a

podporovaly společné aktivity v oblastituristiky, obzvláště při vytvářenídostatečného potenciálu a zdrojů, kteréby mohly investovat do turistickýchproduktů a trhů nové kvality;

• slabiny v dopravní a hospodářskéinfrastruktuře potřebné pro rozvojturistiky; tyto slabiny v první řaděprodražují dosažitelnost příhraničníchregionů a nedostatkem vnitřních spojů ainfrastruktury následně odrazují turistyod toho, aby se do těchto regionůvraceli v různých ročních dobách (tj.nepřekonávají problém spojený sesezónní turistikou). Mezi tyto slabinypatří hraniční přechody (silnice,cyklistické stezky, turistické cesty atd.),veřejná přeshraniční doprava, sítěubytovacích a jiných turistickýchzařízení a služby, které nedosahujíkvalitativních standardů požadovanýchturisty, obzvláště z vyšších příjmovýchskupin;

• nedostatek dovedností a know-howpotřebných pro podnikání v oblastituristiky v příhraničních oblastech, kteréby umožnilo poskytování služeb vysokékvality a efektivní marketing těchtoslužeb na turistických trzích. Velkouslabinou týkající se rozvoje turistiky,obzvláště v okrajových venkovskýchregionech, je únik přínosů ve forměpříjmů a pracovních míst, které místnímfirmám a lidem z příhraničních regionůodvádějí podnikatelé a dopravní acestovní společnosti, které nesídlí vregionu a na kterých jsou místní firmya lidé závislí.

• pocit konkurence mezi regiony na oboustranách hranice, který ztěžujespolupráci. Takový pocit je ovšem vkontextu dlouhodobého rozvojeturistiky v příhraničních regionechnamnoze zcela zavádějící. Turistika sestále více vyvíjí jako globální trh, kdekonkurence přichází z mnoha zdrojů anejenom především ze sousedícíchoblastí. V tomto kontextu se úspěšné

5

strategie rozvoje turistiky vztahují kvytváření různorodých produktů aslužeb, které by turisty v prvé řaděpřilákaly a z dlouhodobého hlediska jev regionu i udržely; za další se vztahujík efektivnímu zacílení segmentů trhu adodávání služeb „stoprocentní“ kvality.

4. Typy činností na podporupřeshraniční spolupráce

Je třeba, aby se strategie a aktivity v těchtooblastech politiky v příhraničníchregionech soustředily na vzájemnoupropojenost rozvoje turistiky a životníhoprostředí. Proces regionálního rozvoje nenítouto vzájemnou propojeností pouzeovlivňován, ale přeshraniční spolupráce vobou oblastech může také přinéstvzájemnou synergii. Společněodsouhlasená strategie je tedy životnědůležitá pro maximalizaci příležitostí aminimalizaci hrozeb. Zvažování efektivityupozorňuje na potřebu strategickéhopřístupu založeného na zhodnoceníproblémů a potenciálu, identifikacipřeshraničních priorit a přijetí dlouhodobéperspektivy. Klíčovým faktorem jezajištění integrace aspektů životníhoprostředí do rozhodování a managementuturistických projektů. V závěrech Výročníkonference LACE, která se konala v roce1999 v Joensuu na téma, jak sladitrozvojové příležitosti se zájmy životníhoprostředí a zemědělství, se uvádí:„Upřednostnit formy udržitelného rozvojeturistiky obecně znamená, že bychom seměli vyhnout činnostem, které jsouškodlivé pro životní prostředí azemědělství. Tímto způsobem dosáhnemeharmonické koexistence mezi turistikou azemědělstvím přátelským k životnímuprostředí.“

Přeshraniční regiony často mají společnéhistorické a kulturní tradice a atraktivníkrajinu. V obou případech mohou mítpříhraniční oblasti užitek ze spolupráce -

spolupráce může pomoci při rozšiřováníškály turistických produktů a služeb a přijejich diversifikaci, může přinášet úspory zrozsahu a efektivnější marketing, můžetaké pomáhat lépe řešit specificképroblémy a úkoly rozvoje turistiky - jako jenapříklad řešení problému sezónnosti,dlouhodobější zaměstnanosti v turistickémprůmyslu v příhraničních oblastech azvyšování turistické nabídky mimo tradičnísezóny spojené s rozšířením turistickýchproduktů. Hlavní typy činností, které sevztahují k podpoře rozvoje turistiky,zahrnují následující body:• spolupráci na strategické úrovni se

zaměřením na společné plánovánírozvoje turistických produktů a služebnabízených regionem, trhy a marketinga integraci přeshraničního turistickéhorozvoje do jiných aspektů politiky -obzvláště dopravní infrastruktury aslužeb, životního prostředí a rozvojelidských zdrojů. Společná práce narozvoji strategií začíná spoluprací nacelé řadě přípravných činností, včetněauditů turistických zdrojů (přírodníchzajímavostí, infrastruktury, služeb),identifikace silných a slabých stránek,příležitostí a hrozeb (SWOT analýza),určování předmětu podnikatelskéčinnosti, sektorových studií, průzkumutrhu a identifikace společných priorit acílů (např. řešení aspektů sezónnosti) apříležitostí pro aktivní spolupráci;

• spolupráci na specifických projektech vrůzných oblastech za účastinejrůznějších typů organizací aprovozovatelů v turistickém sektoru -včetně regionálních turistickýchinformačních agentur, místních orgánůveřejné správy, poskytovatelůturistických služeb, dopravníchspolečností, obchodních firem amístních společenství. Činnostivykonávané na této úrovni zahrnujíspolupráci při: propagaci regionu zajeho hranicemi (např. prostřednictvímregionálních turistických organizací),

6

rozvoji sítě cyklostezek, turistickýchcest a tras, turistického značení,mapování turistických cest azajímavostí; vytváření společnýchturistických informačních systémů oslužbách a ubytovacích zařízeních,dopravních spojích atd.; společnémrozvoji, vyznačení a správě společnýchzdrojů, jako jsou národní parky, pláže,přímořské oblasti, jezera atd.;společném marketingu a vytvářenípřeshraničních sítí poskytovatelůturistických služeb (ubytování atd.);společných vzdělávacích kursech zaúčelem zkvalitnění turistických služeb,včetně jazykových znalostí; a rozvojislužeb podporujících turistickýprůmysl.

Důležitost role, kterou sehrává turistika vmnoha příhraničních regionech, bylamnohokrát vyzdvižena během Konference

LACE v Joensuu, ze které vzešlonásledující poselství:

• Turistika je základním prvkemhospodářského rozvoje příhraničníchoblastí;

• Je třeba se soustředit na rozvojodpovídající infrastruktury, která bypříhraničním regionům pomohlamaximalizovat jejich turistickýpotenciál;

• Kvalita turistických produktů vevětšině regionů musí být zlepšena, abyse maximalizovala přidaná hodnotasektoru;

• Společné marketingové strategie a silnéturistické podpůrné sítě se musí státprioritou veškerého budoucího úsilípřeshraniční turistiky.

7

INFORMAČNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMY

Mnoho programů Interreg II A zahrnuje jako jednu z priorit také turistiku. Následující částuvádí shrnutí vybraných programů. Podrobnější informace jsou k dispozici v Informačnímlistu III projektu LACE.

Program Interreg IIA č. 17 Německo -Lucembursko (D/L)

Výhodou tohoto regionu jsou jeho přírodní krásy - hory a říční údolí. Proto se musí rozvíjetnové příležitosti pro měkkou turistiku založenou na těchto příznivých přírodních faktorech.To lze mimo jiné uskutečnit předjímáním trendů, jako jsou „druhé“ prázdniny a na kulturuorientované dovolené. Taková činnost prováděná v přeshraničním kontextu vyžadujeintegrovaný přístup, ve kterém musí hrát důležitou roli přizpůsobení a zlepšení přeshraničníinfrastruktury. Turistika již dnes představuje důležitý hospodářský faktor v tomtopříhraničním regionu. Proto je také 20% tohoto příspěvku EU v rámci programu Interregurčeno pro rozvoj turistiky. Příklady projektů realizovaných v této oblasti zahrnují:• Evropský institut pro turistiku (the European Tourism Institute - ETI), jehož hlavním

úkolem je zlepšit hospodářskou strukturu tohoto příhraničního regionu a přinést novépodněty pro rozvoj přeshraniční turistiky v regionu. Výsledkem tohoto projektu bylovytvoření 15 nových dlouhodobých pracovních míst;

• Práce na údolí Mosel (Europäische Tal der Mosel), které se pokoušejí o vytvořeníprostorového pojetí turistiky založené na obnovení kulturní a přírodní identity regionu.

Obecným cílem tohoto programu Interreg II, který je také úzce spojený s prostorovoustrukturou oblasti, je udržitelný rozvoj. Z přeshraničního pohledu jsou proto prioritou aktivityzaměřené na čištění vod v řekách a v přírodních parcích. Opatření tohoto programu budoutaké směřována na zachování a obnovení přírodního prostředí zasaženého průmyslem,turistikou a zemědělstvím. Příklady projektů zahrnují:• Výstavba společných přeshraničních zařízení na čištění a úpravu vod;• Náhrada rychle rostoucích jehličnatých lesů lesy smíšenými s maximálním

přihlédnutím k přírodním podmínkám a okolnostem jejich růstu.

Kontakt: Luxembourg Ministère de l’Aménagement du Territoire 18, Montée de la PétrusseL-2946 Luxembourg Tel. +352 478 69 15 Fax +352 40 89 70

Saarland Ministerium für Wirtschaft und Finanzen Am Stadtgraben 6-8 D-66111 SaarbrückenTel. +49 (0) 681 501 42 03 Fax +49 (0) 681 501 42 93

Rheinland-Pfalz Ministerium für Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und WeinbauStiftsstrasse 9 D-55116 Mainz Tel. +49 (0) 61 31 16 22 33 Fax +49(0) 61 31 16 40 31

Program Interreg IIA č. 26 Bavorsko-český příhraniční region (D/CZ)

„Železná opona“ přeměnila po druhé světové válce tento příhraniční region z hlediska Českérepubliky na 40 let v naprosto okrajovou oblast. Proto byly společné přeshraniční aktivityzaměřené na podporu rozvoje turistického potenciálu tohoto regionu a na posílení

8

přeshraniční turistiky a ochrany životního prostředí buďto téměř neuskutečnitelné, nebo bylyve svém rozsahu velice omezené. Podpoře turistiky, která by měla napomoci sociálnímu ahospodářskému rozvoji, byla proto přisouzena v přeshraničních rozvojových plánech velicevýrazná role.

Doposud nebyl plně využíván ani turistický potenciál na obou stranách hranice, anipřeshraniční turistika. Přírodní prostředí a krajina však poskytují ideální příležitosti proturistiku a krátkodobé činnosti spojené s využíváním volného času, které obratem přispějí kezlepšení hospodářské struktury oblasti a zvýší aktiva, která může tato oblast nabídnou.Úspěšné kroky byly již podniknuty. Zahrnují přeshraniční cyklistické a turistické stezky,přeshraniční německo-české informační centrum, které se zabývá především turistickýmizáležitostmi přímo na hranicích v Euroregio Bavorský les/Český les, spolupráci meziněmeckými a českými termálními lázněmi v oblasti Euroregio Egrensis, přeshraničnívenkovskou skupinu, která se zabývá různými projekty v oblasti životního prostředí,spolupráci mezi muzei na obou stranách hranice, která organizují společné putovní výstavy amnoho dalších přeshraničních turistických a kulturních událostí (festivaly, koncerty orchestrů,německo-česká sympózia).Příklady činností, které se v současné době připravují nebo plánují, zahrnují přeshraničnískupinu místní veřejné dopravy, která také rozvine turistický potenciál, a tematickýarcheologický park.

V celém příhraničním bavorsko-českém regionu se investuje velké úsilí do přetvoření oblastiv turisticky přitažlivé území vhodné pro aktivity volného času spojené s využitím místníhopřírodního prostředí. Buduje se více společných rekreačních oblastí, vznikají iniciativyzaměřené na vytváření přírodních parků a rezervací. Jednou z konkrétních prioritpřeshraničního rozvoje je tedy zlepšení konkurenceschopnosti turistiky se současnýmrespektováním specifických rysů regionu.

Kontakt: Bayerisches Staatsministerium für Wirtschaft, Verkehr und TechnologiePrinzregentenstr. 28 D-80538 München Tel.:+49 89 2162 2610 Fax:+49 89 2162 2685Im alten Zollhaus F-67630 Lauterbourg Tel.+33 88 94 67 20 Fax +33 88 54 68 90

Program Interreg IIA č. 33 Korsika-Sardinie (F/I)

Kroky, které jsou v oblasti turistiky v současné době podnikány, se týkají tří hlavních oblastí:• Propagace přímořské oblasti prostřednictvím rozvoje jachtařství a dalších vodních

sportů, jakož i zavádění nových turistických produktů. Specifickým záměrem jepracovat na dokončení, racionalizaci a integraci sítě korsicko-sardinských přístavů apokusit se tak o diversifikaci, propagaci a posílení turistiky vztahující se kpřímořským oblastem;

• Rozvoje turistických a kulturních cest a turistických produktů (architektonické ahistorické trasy, golf, stezky poznání a přírodních krás, propagace historického akulturního dědictví v provincii Sassari a kraji Jižní Korsika);

• Podpory marketingu turistických produktů a rozvoje společné klientské základny naobou ostrovech (propagace, marketing a prodej společných projektů spojením aktivpřímořské oblasti a vnitrozemí regionu, stejně jako propagací společného image obouostrovů)

9

Kontakt: Préfecture de Corse, Secrétariat Général aux Affaires Corses Palais Lanrivy CoursNapoléon B.P. 401 F-20188 Ajaccio Cedex Tel.+33 4 95 29 00 00 Fax +33 4 95 21 19 10

Regione Autonoma della Sardegna/ Centro Regionale di Programmazione, Viale Trento 69I-09123 Cagliari Tel. +39 70 6061 Fax +39 70 660110

Provincia di Sassari/ Amministrazione Provinciale Piazza d’ItaliaI-07100 Sassari Tel.+39 79 22 38 00 Fax +39 79 23 00 74

Program Interreg IIA č. 34 Haut-Corse/Provincia di Livorno (F/I)

Turistika je hlavní oblastí spolupráce mezi Korsikou a provincií Livorno. V rámci programuInterreg je rozvoj turistiky podporován několika aktivitami, jako jsou např.:• Průzkum a analýza zaměřené na identifikaci marketingových strategií a rozvoj

společných turistických produktů, jako je například co nejlepší využití přístavu(zlepšení přijetí v přístavních městech využívaných k rekreaci a zlepšení jejich zázemí,organizování námořní turistiky spolu s infrastrukturou a logistikou) nebo rozvojstarých center, jako jsou Bastia a Leghorn. Budou prováděny strukturální prácezaměřené jak na poskytování služeb turistickým agenturám, tak přímo turistům.Turistické agentury z obou regionů budou navíc podporovány, aby spolupracovaly napropagování a marketingu společných produktů.

• Uzavírání partnerství mezi provozovateli turistických služeb při organizováníspolečných akcí (přehlídky, výstavy atd.)

• Zlepšení podmínek pro námořní dopravu, zvýšení její bezpečnosti a rozšíření nabídkyslužeb, které se k námořní dopravě vztahují, obzvláště pokud jde o požadavky týkajícíse vysokorychlostní námořní plavby a podstatného zvýšení rekreačního využívání lodí.

Vzhledem k úzkému propojení mezi turistikou a kvalitou životního prostředí byla přijatarůzná opatření, která se týkají obou oblastí:• Metoda využívající geografické informační systémy pro vytváření turistických

produktů a správu kulturního dědictví. Tato metoda spočívá ve vytváření turistickýchproduktů, které jsou nejlépe přizpůsobeny specifickým podmínkám, a to nejenom zpohledu charakteru určité krajiny, ale také ročního období a motivace klientů.

• Výzkumné práce a výměny zkušeností, které pomáhají při zpracování projektů naochranu přímořského prostředí a efektivního využívání přírodních zdrojů. V případěpřímořských parků jsou např. požadavky na ochranu a zachování tohoto prostředíuváděny v soulad s hospodářskými požadavky, zejména turistikou a přírodnímdědictvím. V současné době se zakládá park Toskánské ostrovy.

• Výměna zkušeností v oblasti protipožární prevence a prevence významnějších rizik.

Kontakt: Service Régional pour les Affaires Corses, Préfecture de Région, Palais LanrivyCours Napoléon, F-80188 AJACCIO, Tel. +33 4 95 29 00 00, Fax +33 4 95 21 19 10

Regione Toscana/Giunta Regionale, Dipartimento Sviluppo Economico, Via di Novoli, 26, I-50127- Firenze, Tel. +39 55 43 83 639, Fax+39 55 43 83 064

10

Program Interreg IIA č. 39 Irsko/Severní Irsko (IRL/UK)

Po 25 letech násilí v regionu potřebuje oblast turistiky projít rozsáhlým rozvojem. Tatosituace je považována za příčinu stavu, kdy je region, přes značné zdroje a potenciál prorozvoj turistiky, jedním z nejméně rozvinutých turistických regionů v Irsku a Velké Británii.Turistické projekty získaly pod programem Interreg I z Evropského fondu pro regionálnírozvoj 16 537 MECU (21,8% celkového příspěvku EU).

Pod programem Interreg IIA je na turistiku (zvláštní opatření vycházející z Prioritregionálního rozvoje) určeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj 17 MECU (10,84%celkového příspěvku EU). Toto opatření podporuje projekty, které rozvíjejí přírodní potenciálregionu a zkvalitňují ubytování a služby pro turisty. Větší důraz se klade na marketing arozvoj kvalitních produktů a služeb. Fondy EU podporují přeshraniční marketingové kampaněa vytváření doplňkových turistických produktů a služeb, včetně dalšího rozvoje centerkulturního dědictví a kulturních turistických akcí. Tyto činnosti jsou považovány za velicedůležité při řešení problémů spojených se sezónním charakterem turistiky. Nabízejí takérůznorodé turistické produkty zaměřené především na přilákání turistů ze zámoří.

Rozpočet: 615 000 Euro (£400 000) - celkové nákladyKontakt: Mr. Pat Collum, Fermanagh Tourist Information Centre, Wellington Road,Enniskillen, Co. Fermanagh, Tel: +44 28 66320121, Fax: +44 28 66325511

INFORMAČNÍ LISTY LACE : VYBRANÉ PROJEKTY

Informační list III projektu LACE obsahuje informace o několika vzorových projektechrealizovaných v oblasti turistiky. Shrnující informace o těchto projektech jsou uvedeny níže.

Od pobřeží k pobřeží (F/UK)

Tento projekt zahrnoval vytvoření společné strategie v oblasti turistiky pro regiony Boulogne-sur-Mer a Shepway District (Folkestone) – pobřežní oblasti na obou stranách Kanálu LaManche. Priority se soustředily na myšlenku prosazování tohoto přeshraničního regionu jakojednoho uceleného turistického cíle a na zlepšení zařízení pro přijímání turistů.

District de Boulogne-sur-Mer3 Bd DaunouBP 755F-62321 Boulogne-Sur-MerTel: +33 3 21 10 36 36Fax: +33 3 21 10 36 06

Shepway District CouncilCivic centreCastle Hill Avenue

11

FolkstoneUK- Kent CT20 2QY

Tel: +44 13 03 85 22 74Fax: +44 13 03 85 25 02

Via Julia Augusta (A/I)

Via Julia Augusta, historická římská cesta, spojující rakouský region Kärten a italský regionFruili Venezia, tvoří základ tohoto projektu, který se zaměřil na vytvoření společnýchmarketingových strategií a propagaci kulturních zdrojů a uměleckých řemesel tohotopříhraničního regionu. Byla také vytvořena společná značka produktu.

Kontakt: Regione Autonoma Friuli-Venezia GiutiaPresidenza della Giunta RegionaleDirezione Regionale degli Affari Comunitari e dei rapporti esterniVia S. Francesco 37I-34132 TriesteTel: +39 40 637872Fax: +39 40 3775025

Egnatia (GR/AL)

Projekt „Turistika Egnatia“ nabízí podrobné informace o turistických aktivitách na oboustranách řecko-albánské hranice. Cílem projektu bylo maximalizovat využití novýchtechnologií pro rozvoj turistiky. Finální produkt obsahuje mapy, fotografie a texty vztahujícíse k regionu a využívá zvuku, obrazu a video záznamu.

Kontakt: Egnatia Epirus Foundation7A, Tzavella St.IoanninaGR- 45333Tel:+30 651 723 15Fax: +30 651 366 95

12

Příklady dalších projektů

Příhraniční regiony EU a střední a východní Evropy mají bohaté zkušenosti s praktickourealizací přeshraničních turistických aktivit. Příklady několika vzorových projektů jsouuvedeny níže.

Výzkum, studie, vytváření strategií

„Pohraniční opevnění - místa přeshraničního setkávání“ (E/P)

Tento projekt vede Nadace pro historické dědictví území Kastilie a León ve Španělsku vespolupráci s partnery v celém regionu a v portugalském Centro region.

Cílem tohoto projektu je vybudovat cestu, která bude spojovat opevnění postavená podélzápadní hranice provincií Salamanca a Centro region, přičemž město Rodrigo je zvoleno jakoústřední kontaktní a setkávací místo. Opevnění, strategicky rozmístěná podél hranice, sloužilav XVII. a XVIII. století jako obranné body.

Očekává se, že stavba takové cesty zmnoží příležitosti pro kulturní i venkovskou turistiku vregionu, a tím vytvoří nová pracovní místa. Mnoho lidí nyní oblastí projíždí po hlavní státnídálnici. Očekává se, že by se díky tomuto projektu mohli v oblasti zastavit. Region také trpísezónním charakterem turistiky, proto je cílem projektu stavět na celoroční turistice spojené svelkými městskými centry, jako jsou Cimbra, Lisabon, Valladolid a Madrid.

Hlavní aktivity projektu jsou zaměřeny na:

• Vytvoření informačního centra na „Cestě opevnění“, které bude propojené s putovnívýstavou;

• Systém značení cesty a přístupů k dalším památkám;• Čištění a přípravu cesty samotné;• Publikování propagačních a informačních materiálů;• Navržení a vytištění společného loga, které bude používáno podél celé cesty a na

odpovídajících publikacích.

Rozpočet: 420 000 EURO - celkové náklady; 315 000 EURO Interreg IIKontakt: Junta de Comunidades de Castilla y León, Plaza de Castilla y León 1, 47008

Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, Fax +34 983 411269

Pohostinné Irsko – (IRL/NI)

Tento program je zaměřen na 20 vedoucích představitelů oblasti turistiky ze Severního Irska aIrské republiky, kteří budou vybráni ze soukromého i veřejného sektoru. Program buderealizován jako pilotní projekt v Severo - západním regionu. Je navržen tak, aby vedoucímpředstavitelům turistiky pomáhal ve třech rovinách: sektorové, organizační a individuální.

13

Klíčovým posláním programu je facilitace rozvoje strategického plánování v oblasti turistiky.Mezi nejdůležitější cíle patří:

• Podporovat a facilitovat rozvoj strategického plánování pro skupinu tvořící napřeshraničním základě jeden celek;

• Podporovat rozvoj efektivních strategií pro každou z organizací reprezentovanýchúčastníky;

• Zvýšit kvalifikaci účastníků v oblasti řízení strategického rozvoje jejich organizací vevztahu k turistice;

Program bude obsahovat několik klíčových doplňkových prvků, které byly navrženy zaúčelem maximalizace efektu učebních postupů a výměny nejlepších praktických zkušeností,jako je např. analýza potřeb, pobytové workshopy, budování týmu a setkávání s trenéry.Program bude zajišťován specialisty na rozvoj managementu a turistiky, kteří majíodpovídající odborné znalosti a zkušenosti a kteří jsou zapojeni do specializovanýchodborných sítí.

Výsledky zahrnují vytvoření strategického Plánu rozvoje turistiky pro Severo-západní region;vytvoření strategického plánu pro každou zúčastněnou organizaci a zvýšení vědomostí akvalifikace jednotlivců.

Rozpočet: 200 000 EURO - celkové nákladyKontakt: Joy Allen, Economic Co-operation Programme, 7 Botanic Avenue, Belfast –

BT7 1JG, Tel +44 1232 321 462, +44 1232 247522, [email protected]

Vytvoření a integrace turistické struktury

Cyklistická stezka Ledňáček - (IRL/NI)

Tento inovativní projekt nabízí cyklistickou stezku, která vede příhraničními oblastmiFermanagh, Leitrim, Cavan a Monaghan a je první stezkou tohoto druhu v regionu. Stezkazahrnuje několik tras, které berou v úvahu všechny stupně zdatnosti - od nezkušených cyklistůa rodin po cyklisty zkušené a fyzicky zdatné. Byly vytvořeny tři typy tras: běžná trasa, trasapro aktivní cyklisty a trasa pro náročné. Pro čtyřčlenné a početnější skupiny mohou být trasypřizpůsobeny tak, aby vyhovovaly jejich specifickým potřebám. Protože je Stezka Ledňáčkaprvní dálkovou cyklistickou stezkou v Irsku, byla zvolena speciálně tak, aby nabízela ve svémokolí množství dalších doplňkových aktivit - ať už neformálně, nebo jako součástplánovaného programu. Jedná se např. o plavbu na kánoi nebo kajaku, umění a řemesla,horskou turistiku, vodní lyžování a jízdu na koni. Základní část stezky vede oblastí jezer vkraji Fermanagh a Leitrim, okolo jezer a ostrovů, řek a potoků, lesnatou krajinou avenkovskými parky. Projekt byl zahájen v dubnu 1998 a doprovázelo ho vydání mapy stezkya průvodní brožury. Turistická rada Severního Irska a Rada Failte odsouhlasila, že většinaubytovacích zařízení podél Stezky Ledňáčka bude nabízet služby typu Bed & Breakfast(nocleh se snídaní). To však lze uzpůsobit různým potřebám a nabízet služby na úrovnihotelů, ubytoven nebo luxusního ubytování v soukromí. Stezka je plně značená a vede pocestách, kudy nejezdí motorová vozidla.

mailto:jallen@co-operation-

14

Výsledky zahrnují viditelné zvýšení počtu cykloturistů, kteří navštěvují region v rámcituristických zájezdů, týdenních dovolených a víkendových pobytů.

Rozpočet: 507 895 EURO - celkové nákladyKontakt: Pat Collum, Fermanagh Tourist Information Centre, Wellington Road,

Enniskillen, Co. Fermanagh, Tel 01365-320121, Fax 01365-325511

Spojení pomocí přívozu (D/CZ)

Zřízení přívozu mezi obcí Schöna v Sasku (D) a obcemi Herrnskretschen/Hřensko v Čechách(CZ) obnovuje přechod, který byl uzavřen s rozdělením Evropy v roce 1945. Předtím bylospojení provozováno po dobu 600 let. Vycházeje z principiálního otevření hraničníhopřechodu pro pěší v roce 1994 představuje projekt pokračování politiky otvírání hranicrealizované oběma zeměmi. Přívoz přes Labe je spojovacím článkem přeshraniční turistickéstezky, jejíž propojení bylo umožněno vybudováním přistávacích mol a zakoupením plavidla.Turisté profitují z projektu od roku 1997. Během pouhého 1,5 roku od uvedení do provozupoužilo přívoz, který je v provozu denně a po celý den, více než půl miliónu cestujících.Projekt je součástí většího konceptu, který hodlá atraktivní hraniční území turisticky využít.Od roku 1994 bylo se saskou účastí vytvořeno celkem 28 turistických stezek. 29. turistická /cyklistická stezka, která je plánována pro další úsek Labe, bude součástí kontinentálnícyklistické trasy z Hamburgu přes Drážďany do Prahy.

náklady: EURO 770,000; 75 % z EFREkontakt: Euroregion Elbe/Labe, Kommunalgemeinschaft Euroregion, Oberes

Elbtal/Osterzgebirge e.V., Emil-Schlegel-Str. 11, D – 01796 Pirna, Tel +49 3501 52 00 13, Fax +49 3501 52 74 57

Obnova vesnice (D/CZ)

Rekreační obec Oybin (D) se nachází bezprostředně na hranici s Českou republikou a má1.700 obyvatel. Vzhledem ke své atraktivní poloze je považována za perlu Žitavsképahorkatiny a tudíž přitahuje turisty z nedalekých Drážďan (D) a z českého příhraničí. Dvastavební koncepty mají napomoci kvalitativnímu zlepšení cest uvnitř obce a jejímu napojenína hranici a obec lépe zpřístupnit. Jako první bude rozšířena síť komunikací pro pěší a prodopravu, a sice rozšířením hlavní ulice, zřízením parkovišť pro turisty a nových chodníků.Opatření je plánováno pro období od června 1999 do listopadu 2000. Za druhé je plánovánarenaturalizace říčky Goldbach, která je dnes ještě kanalizována. Její odlehčení a vrácení dopůvodního koryta je doplněno cestami pro pěší. Tato opatření nejen zvýší turistickouatraktivitu obce, nýbrž i zkrátí vzdálenosti. Renaturalizace říčky snad povede i k obnově lužníkrajiny. S oběma opatřeními je spojeno lepší napojení na hraniční přechody a na přeshraničníturistické stezky.

náklady: EURO 2,717,523; EFRE 66,3%kontakt: Gemeinde Oybin, Freilichgrathstr. 8, D – 02797 Oybin, Tel +49 35844 70224

15

Sítě/struktury spolupráce mezi provozovateli turistických služeb

Spolupráce mezi Regionální turistickou federací regionu Languedoc-Roussillon a oblastíGarrotxa (F/E)

Na území oblasti Garrotxa na severovýchodě Katalánska (Španělsko) se rozkládá přírodnípark známý jako Sopečná zóna Garrotxa se 40 sopkami. Park poprvé navázal kontakty sesousední Francouzskou turistickou federací v roce 1995. Od té doby Iterreg pomohlprohloubit partnerství mezi těmito dvěma organizacemi. Hlavní důvody spolupráce jsou:

• Společný přístup na nedaleké turistické trhy v Barceloně, Montpellier a Toulouse;• Vytvoření společného turistického produktu;• Výměna osvědčených zkušeností a odborných znalostí.

Národní park založil v roce 1996 turistickou asociaci, která vychází z principů udržitelnéhorozvoje. Jejím cílem je propagace a organizování turistiky v oblasti Garrotxa. Mezi partnery vrámci asociace patří 21 samosprávných měst a obcí oblasti, Hospodářská rada Garrotxa,přírodní park, obchodní komora a představitelé všech soukromých firem a organizací, které voblasti provozují turistické služby - hotely, restaurace, kempy, ubytování na venkově, firmyzaměřené na aktivity volného času provozované v přírodě, atd. Firmy platí příspěvek asociaci,která má svůj rozpočet a roční program činností.

Mezi výstupy asociace patří časopis „Sousedící turistika“, který byl vydán v roce 1996 a 1998společně s Turistickou federací regionu Languedoc-Roussillon ve francouzštině akatalánštině. Obě organizace se také společně účastnily obchodních veletrhů v Barceloně,Montpelier a Olotu. V roce 1997 zorganizovala Garrotxa seminář o trvale udržitelné turistice,na který byli pozváni partneři z Francie. Oba regiony se také společně zúčastnily dvoukomunitních iniciativ - programů LEADER a ADAPT.

Turistické asociaci území Garrotxa se podařilo přivést za jeden stůl partnery z veřejného asoukromého sektoru, kteří společně vytvořili strategii pro celou oblast. Ve spojení sprohlubujícími se vztahy s francouzským partnerem jsou podmínky pro rozvoj přeshraničníturistiky velice příznivé.

Rozpočet:Kontakt: Generalitat de Cataluña, Plaça de Sant Jaume 2, 08002 Barcelona, Tel +34 93

4024600, Fax +34 933024631

16

Společný marketing a propagace

Severozápadní cesta (IRL/NI)

Cílem této na turistiku zaměřené iniciativy, která vznikla v roce 1989, bylo rozvinoutturistickou dopravu podél trasy vytyčené napříč okresy Armagh, Dungannon, Omagh aStrabane. V roce 1992 byl projekt rozšířen i za hranice, takže trasa nyní vede z Dublinu doNorth Donegalu a její délka je okolo 240 km. Ze strategického hlediska je hlavním cílemvyužití jména trasy jako značky spojující turistické zajímavosti, města a zařízení, která dříveturisté nevnímali jako cíl svých prázdninových cest. Dublin a Donegal na obou koncích trasyjsou již dobře zavedenými produkty, takže příhraniční regiony, které leží mezi nimi,zmaximalizují své vlastní produkty tím, že budou lákat návštěvníky, aby trasu používali kesvým cestám a aby se zastavili i v jejich regionu. Marketingové cíle jsou uvedeny níže:

• Pokračovat v budování povědomí o Severozápadní cestě a propagovat její užívání jakoturistické trasy z Dublinu do Donegalu;

• Během tří následujících let maximalizovat turistické výdaje podél Severozápadní cesty,aby bylo dosaženo zvýšení příjmů z turistiky;

• Podpořit účast a aktivní zapojení soukromého sektoru při poskytování, propagaci amarketingu svých produktů;

• Využít intenzivněji zacílený marketing upozorňující na novou nabídku produktů kproniknutí na trhy, které byly již pro Severozápadní cestu identifikovány.

Tato marketingová skupina propaguje turistickou trasu vedoucí z Dublinu přes Severní Irskodo Donegalu. Skupina používá výrazné turistické produkty sdílené oběma zeměmi, abyuvedla na trh Severozápadní cestu. Hlavním cílem je zvýšit povědomí o značce a zvýšit početturistů v oblasti.

Mezi výstupy patří:• Marketingový manažer provedl kompletní změnu značky trasy a vytvořil sadu turistických

informací o ubytování, zajímavostech a aktivitách s trasou spojených. Sada obsahuje imapu trasy.

• Zajištěné komerční sponzorování dotisku turistické mapy. Spojení se společností Texacovyústilo do uvedení reklamních článků v irském celorepublikovém tisku a webovýchstránek na Texaco Web Site. Bylo zajištěno natočení 20 dílů seriálu BBC podél trasy.Seriál bude uveden na stanici BBC 2. Cestovní agentura McNamera Tours, MurphyTravel využila Severozápadní cestu k vytvoření produktu nabízejícího aktivní dovolenoupro turisty se speciálními zájmy. Velký německý provozovatel turistických zájezdů použilSeverozápadní cestu jako nabídku rozesílanou v hromadných poštovních zásilkách, vekterých propagoval cesty za poznáním dědictví křesťanství podél trasy Severozápadnícesty. Společná propagace, do které se zapojila skupina Sperrin Tourism, ChristianHeritage Ireland, Ulster American Folk Park a skupina Dun Laoighaire 1500

Rozpočet: 430 000 EURO - celkové nákladyKontakt: Ann-Marie McSorley, The North West Passage, 1 Market Street, Omagh,

Co. Tyrone BT78 1EE, Tel/Fax +44 1662 250033

17

Turistická mapa oblasti Galicia/Norte (E/P))

Celkovým cílem tohoto projektu je propagace společných turistických produktů vpříhraničním regionu prostřednictvím společné marketingové a propagační strategie, kterázahrnuje návrh a výrobu turistické mapy oblasti Galicia/Norte upozorňující na zdroje,turistické produkty a turistické stezky - včetně Santiaga de Compostela -, trasy zaměřenétematicky na víno, umění, životní prostředí a kulturní dědictví. Management projektuzajišťuje Pracovní společenství Galicia/Norte, které těsně spolupracuje s jednou turistickouorganizací v každém regionu. První vydání mapy mělo 100 000 výtisků, přičemž celý nákladbyl již rozdistribuován. Mapa byla vydána v galicijské, španělské, portugalské, anglické aněmecké mutaci. V současné době se připravuje změněné a přepracované vydání, které bude kdispozici i ve francouzštině a italštině.

Rozpočet: 21 750 EURO - Interreg IIKontakty: TURGALICIA, Estrada de Santiago-Noia, Km 3, E- 15896 Santaigo de

Compostela, Tel +34 981 542500, Fax +34 981 537588, [email protected]

ADETUR, Praca D.Joao I, 24-4 Dt., P-4000 Porto, Tel +351 22 3393550, Fax +351 22 3393559, [email protected]

Comunidad de Trabajo Galicia/Norte de Portugal, Rua dos Feans no 5 baixo, E-15706 Santiago de Compostela, Tel +34 981 541024, Fax +34 981 541011, [email protected]

Centra turistických služeb a počítačové informační sítě (PL/LT)

Projekt podporovaný v rámci programu Phare Credo má za cíl zlepšit přístup k informacím oturistických produktech a přírodních zajímavostech v přeshraničním regionu. Bude vytvořenadigitalizovaná turistická informační síť, která bude k dispozici v polštině, angličtině aněmčině. Síť bude obsahovat 20 „informačních kiosků“, které mají být nainstalovány sodpovídajícím vybavením. Navíc bude o systému publikována brožura a propagačnímateriály, včetně CD ROMů a videa o turistických zajímavostech v přeshraničním regionu.

Projekt obsahuje následující komponenty:

• Vytvoření sítě center turistických služeb: dohoda o umístění a naplánování dvacetidigitalizovaných informačních kiosků; výběrová řízení na instalaci a vybavení kiosků;vytvoření, adaptace nebo nákup digitalizovaných informačních kiosků; nákuphardwarového a softwarového vybavení pro centra turistických služeb;

• Příprava softwaru a databází: adaptace existujícího softwaru, instalace a testování novéhosoftwaru; shromažďování informací a jejich zachycení v databázích; výběr a přípravafotodokumentace pro účely databází a dalších propagačních materiálů (brožury, CDROMy, videa); překlad informací do cizích jazyků;

• Semináře, výcviky a příprava propagačních materiálů (organizace dvou seminářů vpřeshraničních oblastech; organizace čtyř pětidenních bloků týkajících se obsluhy systémupro zaměstnance center turistických služeb; příprava brožury o informačním systému;




18

příprava propagačních materiálů (CD ROMů a videa o turistických zajímavostech vpřeshraničním regionu na základě informací dostupných v informačním systému).

Rozpočet: 311 800 EURO - celkové náklady; 246 700 EURO - grant Phare

Kontakt: Elzbieta Dorota Niedziejko, Suwalska Izba Rolniczo-Turystyczna, 16-400 Suwalki, ul. Koœciuszki 45, Tel + 48 8756 65872, [email protected]

Vytváření produktů/služeb přeshraniční turistiky

Jezdectví a hypoturistika (A/SLO)

Štýrsko se svými více než 13000 koňmi disponuje značným potenciálem, který je možnovyužít pro regionální turistiku. Na druhé straně nabízí přírodní a kulturní krajina rámcovépodmínky, které jsou z hlediska volného času velmi cenné. Proto bylo již počátkem roku1998 zahájeno budování jezdeckých stezek, které by měly při dokončení na jaře 2000dosáhnout celkové délky asi 1000 km a být tak největšími svého druhu v Evropě. Stezkyvychází ze dvou původně vzájemně nezávislých turistických tras ve východním a jižnímŠtýrsku. Konkrétní opatření spočívala nejprve ve smluvním zajištění a ve vybudováníkooperací mezi jízdárnami, hotely, gastronomickými a zemědělskými podniky. Poté bylazřízena orientační síť a síť značek doplněná mapami. Podkladem pro tržní uplatnění byloorganizování celkových paketů, v rámci kterých poskytují a slaďují své služby všechnyzúčastněné podniky. S tím souvisí také vypracování konceptu, na jehož základě jsouorganizovány akce na téma „Vše o vínu“.

náklady: EURO 60,175; 70% z Interreg IIakontakt: Landesfachverband Reiten & Fahren, Glacisstr. 69/1, A – 8010 Graz, Tel

+43 3463 4950, Fax +43 3463 5950

Letní turistika v oblasti Skanland (DK/SE)

Celkovým cílem tohoto projektu je využití rozsáhlých vědomostí v oblasti zimní turistiky přivytváření koncepce pro letní turistickou sezónu. Projekt chce do prosince 2000 poskytnoutmístním úřadům v Engerdalu, Alvdalenu, Malungu, Torsby a Trysilu kapacitu 145 000nových lůžek pro letní ubytování, a tím také vytvořit 78 nových celoročních pracovních míst.Projekt Skanland má být hybnou silou při práci na dosažení ročního nárůstu v počtu letníubytovací kapacity o nejméně 10%. Odhaduje se, že to povede k vytvoření 150 novýchceloročních pracovních míst do roku 2 002. Projekt se skládá ze tří částí: (1) zlepšenímanagementu a marketingu (2) plánování v oblasti kultury, životního prostředí a vytvářeníproduktů a (3) rozvoje lidských zdrojů..

Rozpočet: 730 000 EURO - celkové nákladyKontakt: Mats Edvardsson, Skanland ek. Förening, Sweden, Tel +46 280 88 954

19

„Livonské perly“ Rozvoj potenciálu estonských a lotyšských příhraničníchsamosprávných obcí (ES/LV)

Projekt podporovaný v rámci programu Phare Credo založí moderní síť turistických tras voblasti historické Livonie rozkládající se v regionu Jižní Estonsko/Severní Lotyšsko, kterázaručí lepší přístupnost přírodních a kulturních památek regionu a přispěje k rozvoji turistikyv rámci celé oblasti. Projekt zahrnuje plánování, přípravu a realizaci společnýchpřeshraničních turistických tras. Navíc dojde k dalšímu rozvoji rekreačních středisek vpříhraničním regionu a k jejich napojení na rekreační síť místních měst a vesnic. Zároveňbude zajištěna úzká spolupráce mezi místními úřady a zaměstnavateli. Bude vytvořenospolečné centrum pro projekty týkající se správy rekreace a rozvoje turistiky.

Projekt zahrnuje následující kroky:

• Systematické mapování turistického potenciálu: identifikace neatraktivnějších anejefektivnějších míst pro síť tras a rekreačních center, včetně zhodnocení jednotlivýchmíst, přírodních zdrojů, silnic, komunikací, míst pro odpočinek a občerstvení,personálního zajištění, služeb, doplňkových aktivit, plánů regionálního rozvoje atd.Mapování turistického potenciálu s použitím metod systémové analýzy.

• Soutěž „Turistické trasy v mém okolí“: organizace série soutěží pro žáky škol onejkrásnějších a nejzdravějších místech a trasách v jejich okolí viděných jejich vlastnímaočima.

• Série výcvikových seminářů v Estonsku a Lotyšsku pro zaměstnance informačních center,místních firem podnikajících v oblasti cestovního ruchu a partnery projektu/pracovnískupiny na téma mapování potenciálních cílových trhů v oblasti turistiky.

• Další aktivity zahrnují systematické hodnocení turistických zajímavostí a průzkum trhu voblastech, kterými se projekt zabývá; projektování turistických tras a zájezdů;projektování sítě turistických center a tras; mezinárodní konferenci o příhraniční turistice;navržení a publikování Lotyšského turistického atlasu.

Rozpočet: 110 728 EURO - celkové náklady; 49 999 EURO - grant PhareKontakt: Toivo Poldma, Helme Local Authority, 20 Tartu Street, Torva 68606, Estonia,

Tel +372 76 33 332, [email protected]

LACE1566 final

1

KAPITOLA C.5: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Přehled

Tato kapitola je věnována přeshraniční spolupráci v oblasti životního prostředí. Zabývá sehlavními problémy, které jsou důsledkem dřívější péče o životní prostředí v příhraničníchregionech a uvádí nejrůznější typy aktivit, na kterých příhraniční regiony spolupracují. Patřísem výzkum, plánovací činnosti a kontrola znečištění, očistné ekologické akce, racionálnívyužívání energie, vývoj strategií a zařízení na zpracování odpadu a recyklace.

Hlavní body

• Otázky/problémy životního prostředí mají v podstatě přeshraniční charakter (např.znečištění ovzduší, řek) a je možné je účinně řešit pouze na přeshraničním základě;

• Úspěšný a trvale udržitelný rozvoj příhraničních regionů vyžaduje integraci zájmůživotního prostředí do nejrůznějších aspektů politiky přeshraničního rozvoje (ekonomika,turistika, technická infrastruktura atd.);

• Vytváření povědomí o životním prostředí jako společném zdroji a řešení potenciálníchkonfliktů mezi hospodářským rozvojem a životním prostředím je obzvláště důležité vpříhraničních regionech zemí střední Evropy a v příhraničních regionech zemí EUzahrnutých do Cíle I;

• Řešení problémů poškozování životního prostředí a rozvoj nových přeshraničníchpřístupů (včetně výzkumu, vybavenosti, služeb a struktur), které by zabránily vznikutakových problémů v budoucnu, je naléhavým úkolem pro některé příhraniční regiony.

Příklady

Přehraniční projekt mezi chráněnými oblastmi (E/P)Přeshraniční mezinárodní přírodní park (E/P)Sicherstellung der Wasserversorgung (A/SLO)Krušné hory - obnova lesních porostů (CZ/D)Projekt Pskovské jezero (EST/RF)Obnova poškozených lesních oblastí (D/A) Společná úprava odpadních vod, Rheinland-Pfalz-Saarland-Lorraine, (D/F/LUX)Krompach – odpadní vody a zásobování pitnou vodou (CZ/D)Společná opatření na ochranu proti lesním požárům (D/PL)Plánování a úprava lesních ekosystémů (E/P)Mezinárodní mořská rezervace (F/I)Přeshraniční vzdělávání v oblasti životního prostředí moře (F/UK)Databáze pro založení Ekologického centra v Stanca Costesti (RO/MOL)a vybrané příklady z Informačního listu III projektu LACE

2

PŘEHLED

1. Kontext

Životní prostředí má přímý vztah khospodářskému rozvoji regionů a je zobecného hlediska důležitou oblastí aktivitv přeshraničních regionech - obzvláště vevenkovských příhraničních oblastech.Kvalita životního prostředí regionu (voda,vzduch, fyzická povaha krajiny, stavby ainfrastruktura) je klíčovým aspektemkvality života jeho obyvatel a má stálevětší vliv na potenciál rozvoje novýchhospodářských činností a zaměstnanosti.Důraz, který politika klade na prosazováníudržitelných forem rozvoje v oblastituristiky a hospodářské činnosti, zahrnujesnahu o omezení činností, které poškozujíživotní prostředí a přírodní zdroje, stejnějako snahu o prosazování aktivit, kterémají na životní prostředí pozitivní dopad.

Je třeba, aby péče o životní prostředí vpříhraničních regionech a jeho zkvalitněníprobíhaly v kontextu přeshraničníspolupráce, který umožní efektivní řešeníproblémů ovlivňujících region jako celek aprosazování úspěšných přístupůzaložených na principu udržitelnéhorozvoje.

Prosazování udržitelného rozvojevyjadřuje rostoucí porozumění pro nutnostintegrace otázek životního prostředí doregionálního plánování a rozvoje. Tytootázky se stávají přirozenou oblastípřeshraniční spolupráce, protože problémyspojené se životním prostředím, jako jenapř. znečištění vzduchu a říčních toků adůsledky budování větších projektů voblasti infrastruktury, nelze v příhraničníchregionech vymezit státními hranicemi.Péče o životní prostředí a jeho ochranaovlivňují ostatní aspekty rozvojepřeshraničních regionů, a proto musí býtdo tohoto rozvoje integrovány, a toobzvláště v následujících oblastech:

• Hospodářský rozvoj: politika a aktivitytýkající se hospodářského rozvoje semusí soustředit na udržitelné využívánípřírodních zdrojů; musí také zajistit,aby průmyslové a výrobní aktivitynepoškozovaly přírodní prostředí aniekologickou rovnováhu oblasti. Kvalitaživotního prostředí je důležitýmfaktorem atraktivity regionu pro novéinvestice a hospodářské aktivityzaložené na sektoru služeb, využívání„čistých technologií“, rozvoji trhu amarketingu regionálních výrobků(obzvláště potravin a produktů místníchřemesel), stejně jako průmyslovýchodvětvích nových služeb v oblastituristiky a využívání volného času.Vysoce kvalitní životní prostředípomáhá vytvářet z příhraničníchregionů atraktivní oblasti, do kterýchlidé přicházejí za bydlením a prací, kdese usazují a kam se vracejí jakonávštěvníci.

• Rozvoj turistiky: vysoce kvalitníživotní prostředí (čisté a atraktivní) jevždy důležitým faktorem pro rozvoj audržení turistiky v příhraničníchregionech.

• Otázky spojené s trhem práce: vytvářenía udržování vysoce kvalitního životníhoprostředí vyžaduje specifickédovednosti a know-how v oblastech,jako je péče o životní prostředí,recyklace a management turistickýchprojektů šetrných k životnímu prostředí.

• Rozvoj technické infrastruktury:požadavky, které EU klade přihodnocení větších projektů rozvojetechnické infrastruktury na zhodnoceníjejich dopadu na životní prostředí,ukazují, jak důležitá je prevencenegativních vlivů takovýchto projektůna přírodní prostředí. Pečlivé plánováníby mělo přispět k omezení dopravníchzácep a znečištění a k úsporám energie.Díky němu by rozvoj infrastruktury

3

neměl poškozovat atraktivní scenérie,krajinné prvky a ekosystémy (např.nevhodnými typy staveb a silnic vekologicky citlivých oblastech, atd.)

2. Typické problémy vpříhraničních/přeshraničních regionech

Charakteristickým rysem venkovskýchpřeshraničních regionů je relativněneporušené přírodní prostředí, což je dánojejich poměrně nízkou úrovní hospodářskéaktivity. Některé z nich, např. oblasti namořském pobřeží, ale mohou stát tváří vtvář problémům způsobeným masovouturistikou; jiné příhraniční regionyprocházející poklesem průmyslové činnostijsou vystaveny problémům průmyslovéhoznečištění (ovzduší, říční toky) a chátránístaveb. Mezi hlavní úkoly patří hledánízpůsobů, jak chránit a udržovat přírodníprostředí, jak napravovat škody způsobenéna životním prostředí a zároveňpodporovat hospodářský rozvoj.Různorodost problémů, se kterými sejednotlivé přeshraniční regiony setkávají,závisí na fyzických charakteristikách adruhu hospodářské činnosti prováděné naobou stranách hranice (např. zemědělství,průmysl, turistika atd.) Přeshraničníregiony se také potýkají s problémemspojeným s vytvářením a rozvíjenímstrategií a činností, které mohou být vrozporu s národními prioritami sousedníhostátu, nebo je v dostatečné míře neodrážejí.Hlavní problémy přeshraničních regionů voblasti životního prostředí jsou:• potenciální rozpory mezi strategiemi a

aktivitami hospodářského rozvoje (např.přilákání nových průmyslových závodů,některá primární průmyslová odvětví,která mohou způsobit znečištěníživotního prostředí) a ochranouživotního prostředí v regionech, které„zaostávají“ v rozvoji;

• v regionech, ve kterých dochází kúpadku průmyslu, řešení problémůtýkajících se znečištění přírodního

prostředí průmyslovým odpadem achátrání průmyslových budov a objektů,což dále vede ke špatnému „image“regionu a potížím s přiváděním investicprostřednictvím nových hospodářskýchpodniků a turistiky;

• v případě příhraničních regionů nahranicích středoevropských zemí sjinými zeměmi střední a východníEvropy nebo s členskými zeměmi EU,mnohostranné problémy týkající sepřeshraničního znečištění životníhoprostředí, správy přírodních zdrojů atd.,které se dotýkají především řek a jezerpřekračujících hranice;

• ve specifické oblasti problémůzpůsobených rozporem mezi životnímprostředím a turistikou může mezihrozby patřit: přelidnění, ke kterémudochází vždy, když počet lidí v určitémmístě nebo lokalitě přesáhne kapacituoblasti; dopravní zácpy a znečištěnízpůsobené velkým počtem turistůcestujících do oblasti automobily;fyzické škody, které turisté způsobují napřírodním a kulturním dědictví.Turistická zařízení mohou také ovlivnitcharakter historického místa nebomalého města;

• nedostatky v infrastruktuře, zařízeních aslužbách nebo jejich nerovnoměrnýrozvoj ve vztahu k efektivní ahospodárné likvidaci odpadu(průmyslový odpad, zemědělský odpada odpad z domácností); nerovnoměrnýrozvoj je způsoben nedostatečnýmiinvesticemi do nových typů zařízení atechnologií, které by odpovídajícímzpůsobem reagovaly na vzrůstající aměnící se nároky kladené na likvidaciodpadů. Typické nehospodárné řešeníspočívá v budování samostatnýchzařízení na zpracování odpadů na oboustranách hranice místo společnýchzařízení, která by řešila společnépotřeby a problémy;

• problémy s poškozením životníhoprostředí způsobené neefektivním a

4

neúspěšným řešením znečištění(průmyslového, zemědělského) vminulosti. Problémy se týkají předevšímvnějších hranic EU, obzvláště oblastí nahranicích s průmyslovými regionystřední a východní Evropy;

• nedostatek informací a špatné předáváníinformací o zdrojích v životnímprostředí a problémech v přeshraničníchregionech, které by zde mohly sloužitjako základ pro rozvoj strategií,plánování a implementaci jaknápravných, tak preventivních opatření;

• nedostatek technického know-how,kvalifikace, zdrojů a specializovanýchinstitucí a technologií, které by vpřeshraničních regionech řešilyproblémy spojené s poškozenýmživotním prostředím, které bymonitorovaly ochranu životníhoprostředí a zajišťovaly její kontrolu akteré by mezi lidmi, podniky ainstitucemi v přeshraničním regionuvytvářely povědomí o otázkáchživotního prostředí - tzn. vytvářenípovědomí o životním prostředí jako ospolečném zdroji přeshraničníhoregionu - a které by prosazovalyintegraci péče o životní prostředí akoncepce udržitelného rozvoje doširokého spektra prováděnýchrozvojových aktivit;

• nedostatečná znalost struktur,plánování, omezení a postupů týkajícíchse životního prostředí na obou stranáchhranice.

3. Typy aktivit prosazujícíchpřeshraniční spolupráci

Je třeba, aby strategie a aktivity vpříhraničních a přeshraničních regionechuznaly vzájemnou souvislost meziživotním prostředím a hospodářskýmrozvojem a dalšími aktivitami, jako jeturistika a její rozvoj. Společně dohodnutástrategie je tedy životně důležitá promaximalizaci příležitostí a minimalizaci

hrozeb. Zvažování efektivity staví dopopředí potřebu strategického přístupuzaloženého na hodnocení problémů apotenciálu, identifikaci přeshraničníchpriorit a přijetí dlouhodobé perspektivyrozvoje. Je klíčové zajistit, aby aspektyživotního prostředí byly integrovány dorozhodování o rozvojových projektech ajejich správy. Vzájemná provázanostturistiky a životního prostředí bylatématem výroční konference LACE v roce1999 v Joensuu ve Finsku. Zde se jednaloo strategiích zaměřených na sladěnírozvojových příležitostí turistiky se zájmyv oblasti životního prostředí a zemědělství.Zkušenosti z přeshraničních regionů, kterése konference zúčastnily, ukázaly přínos,který má prosazování měkké turistikyšetrné k životnímu prostředí prozkvalitňování a ochranu přírodníhoprostředí, přičemž zároveň poskytujedůležité rozvojové příležitosti.

Protože většina problémů spojených seživotním prostředím a ekologií mápřeshraniční dopad, vyžaduje i jejich řešenípřeshraniční spolupráci. Hlavní typy aktivitv oblasti životního prostředí jsou:• aktivity zaměřující se na řešení

stávajících problémů, včetně likvidaceznečištění; může jít o aktivity maléhorozsahu (např. úklid neupravenýchmíst, pláží atd.), nebo aktivity kterézahrnují větší projekty (např. likvidacesilného znečištění vodních toků, řešenívážných problémů spojených seznečištěním ovzduší); odstraněníchátrajících objektů včetně nalezenínového využití pro staré průmyslovéobjekty a budovy; řešení následkůneadekvátní likvidace odpadů a jejichukládání. Tato kategorie aktivit má vpřípadě příhraničních regionů zemístřední a východní Evropy vysokouprioritu;

• aktivity zabývající se vývojem novýchpostupů při řešení přeshraničníchproblémů životního prostředí a jeho

5

ochrany, udržování a zkvalitňování. Tyzahrnují široké spektrum činností narůzných úrovních, včetně studiíhodnotících stávající podmínky azdroje, vzdělávání v oblasti životníhoprostředí, zvyšování povědomí o tétooblasti, informací podávaných naškolách, v podnicích a v místníchorganizacích a informování nejširšíveřejnosti, pilotních projektů, které seuskutečňují v podnicích a jinýchorganizacích a týkají se ochranyživotního prostředí, likvidace odpadů,úspor energie atd., vývoje novýchvýrobních technologií a výrobků, kteréjsou šetrné k životnímu prostředí,propagačních aktivit zaměřených naomezení opadů a nalezení novýchzpůsobů jejich recyklace, specifickýchekologických aktivit týkajících sezachování ohrožených druhů rostlin a

zvířat, společného plánování akoordinace služeb zabývajících sepřípady náhlého ohrožení (např.povodněmi).

Efektivitu bude podporovat strategickýpřístup realizovaný na přeshraničnímzákladě, který bude zaměřený na péči oživotní prostředí - představující společnýzdroj - a jeho ochranu a na podporu aktivitpřispívajících k naplňování cílů strategie.Její součástí bude: prosazování přístupů,které budou zahrnovat zájmy týkající seživotního prostředí do ostatních oblastípolitiky; aktivní podpora širokého využitíudržitelných forem rozvojeprostřednictvím informování; zvyšovánípovědomí o otázkách životního prostředí;vzdělávání; výcvik; technická pomoc amonitorování.

6


Mnoho programů Interreg II A zahrnuje jako jednu z priorit také životní prostředí.Následující část uvádí shrnutí vybraných programů. Podrobnější informace jsou k dispozici vInformačním listu III projektu LACE.

Program Interreg IIA č. 10 Storstrøm-Ostholstein-Lübeck (DK/D)

Tento přeshraniční region překračuje námořní hranici mezi Dánskem a Německem. ProgramInterreg II A specifikuje šest priorit, mezi nimiž je i životní prostředí. Jedna desetinapříspěvku EU na program je vyhrazena pro tuto prioritu.

Přeshraniční vzdělávací projekt „Kvalita a péče o životní prostředí v malých a středníchpodnicích“ se zaměřuje na zemědělský sektor, pěstitelské školky a potravinářský průmysl.Skládá se ze seminářů pro širší skupinu malých a středních podniků a následné podpory sezvláštním důrazem na marketing kvality a systémů péče o životní prostředí. Evropskéstandardy a předpisy, které se týkají kvality managementu, péče o životní prostředí, eko-auditů atd. nabývají na stále větší důležitosti ve všech oblastech ekonomiky. Tento vzdělávacíprojekt pro malé a střední podniky má poskytnout podnikům know-how v oblasti kvality apéče o životní prostředí.

Projekt řídí společná přeshraniční skupina pro spolupráci (Grön-Center Storstrøm aTechnikzentrum Lübeck). Očekává se, že tato spolupráce v dlouhodobé perspektivě přispěje kzaložení Centra pro kvalitu a péči o životní prostředí v oblasti Baltského moře.

Kontakt:Storstrøms Erhvervscenter, Marienbergvej 80, DK-4760 Vordingborg. Tel: +45 55 34 01 55,Fax: +45 55 34 03 55.

Entwicklungsgesellschaft Ostholstein mbh, Röntgenstrasse 1, D-23701 Eutin, Tel: +49 452180810, Fax: +49 4521 80811.

Program Interreg IIA č. 17 Německo-Lucembursko (D/L)

Jedním z důležitých obecných cílů tohoto programu Interreg II, který úzce souvisí sprostorovou strukturou oblasti, je potřeba udržitelného rozvoje. Z tohoto důvodu hraje vprogramu důležitou roli turistika a otázky životního prostředí (měkká turistika). Zpřeshraničního pohledu patří mezi priority odstranění znečištění říčních toků a přírodní parky.Opatření programu jsou také zaměřená na zachování a obnovu přírodního prostředí, pokudbylo poškozeno průmyslovou činností, turistikou a intenzivním zemědělstvím. Příkladytakových projektů jsou:! stavba společných zařízení na čištění a úpravu vod;! náhrada rychle rostoucích jehličnatých lesů lesy smíšenými při současném respektování

přírodních podmínek a podmínek jejich růstu.

7

Kontakt: Ministère de l’Aménagement du Territoire, 18, Montée de la Pétrusse, L-2946Luxembourg, Tel. +352 478 69 15, Fax +352 40 89 70

Ministerium für Wirtschaft und Finanzen, Am Stadtgraben 6-8, D-66111 SaarbrückenTel. +49 (0) 681 501 42 03, Fax +49 (0) 681 501 42 93

Ministerium für Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau, Stiftsstrasse 9D-55116 Mainz,Tel. +49 (0) 61 31 16 22 33, Fax +49(0) 61 31 16 40 31

Program Interreg IIA č. 26 Německo-český příhraniční region (D/CZ)

Přeshraniční rozvojový plán Bayrischer Wald / Böhmer Wald / Mühlviertel, financovaný vrámci Interreg I, který je založený na principu udržitelného rozvoje, byl vytvořen společněNěmeckem, Rakouskem a Českou republikou s cílem zachovat ekologické „modelové apilotní oblasti“ a pečovat o ně. Již v roce 1992 byl uznán UNESCO jako pilotní projektprogramu „Člověk a biosféra“. V rámci programu Interreg II staví české a německé regiony natéto dřívější práci a rozvíjejí společné aktivity v oblasti životního prostředí, jako jsou např.:• vytvoření a rozvoj přeshraničních informačních a organizačních struktur;• implementace společně vytvořených programů v oblasti životního prostředí, včetně

kontroly znečištění;• podpora přeshraničního výzkumu v oblasti životního prostředí.

Tyto iniciativy posílí přeshraniční spolupráci a její institucionalizaci, zejména v oblastipřírody a krajiny. Spolupráce se zaměřuje na zabezpečení a zlepšení kvality příhraničníhoregionu, zachování a zkvalitnění venkovské krajiny a přírodního prostředí jako aktiv, nakterých bude založena jak turistika, tak kvalita života místního obyvatelstva.

Kontakt: Bayerisches Staatsministerium, für Wirtschaft, Verkehr und TechnologiePrinzregentenstr. 28, D-80538 München Tel: +49 89 2162 2610, Fax: +49 89 2162 2685.

Program Interreg IIA č. 39 Irsko/Severní Irsko (IRL/UK)

Ochrana životního prostředí je důležitou prioritou tohoto programu Interreg IIA, které bylopřiděleno 21,4% z celkových finančních prostředků z Interreg IIA. Projekty schválené v tomtoprogramu zahrnují malé odpadní systémy, přepravní zařízení, zkvalitnění stavebních prací,malé zásobovací systémy, monitoring kvality vody, databáze, studie a výzkumné projekty voblasti životního prostředí a vytvoření strategie pro péči o kvalitu vody. Bylo schválenoněkolik projektů, které podporují inovativní přístupy při sběru, likvidaci a recyklování odpadůa jsou zaměřené na snížení množství odpadů likvidovaných prostřednictvím zavážek.Probíhají dva projekty, jejichž cílem je navrátit kontaminovanou půdu zpět k hospodářskémuvyužití.

Navíc se pracuje na přeshraničních projektech, které jsou zaměřeny na zlepšení kopatibility sesměrnicemi EU pro oblast životního prostředí. Důraz je kladen na „tvrdé“ aktivity

8

(zásobování pitnou vodou a odpadní systémy, spíše než na výměnu pracovníků a know-how)a paralelní projekty (na rozdíl od společných přeshraničních projektů).Kontakt: Mr. Eamonn Naughton, Interreg Office, The Courthouse - Armagh Business Centre,Unit 22 - 2 Loughgall Road, Armagh BT61 7NJ, Northern Ireland. Tel: +44 1861 527 317,Fax: +44 1861 526 717

INFORMAČNÍ LISTY LACE : VYBRANÉ PROJEKTY

Informační list III projektu LACE obsahuje informace o několika vzorových projektechzaložených na spolupráci v oblasti životního prostředí. Shrnující informace o těchtoprojektech jsou uvedeny níže.

Přeshraniční ochrana životního prostředí v Karelii (SF/RF)

Cílem tohoto projektu je přeshraniční využití přírodních zdrojů, které se nacházejí na oboustranách hranice Karelského přeshraničního regionu, ale i za tímto územím. Protože je projektzaložen na principu dosažení udržitelného rozvoje v přeshraničním regionu, budou stávajícíchráněná území zachována a konsolidována. Zároveň se plánuje i vytvoření nových území.Současně je cílem udržet a rozvíjet přírodní zdroje pro účely turistiky, protože využití tohotopotenciálu bude mít obrovský hospodářský význam pro rozvoj regionu.

Kontakt: The Regional Council of North KareliaSiltakatu 18SF-80100 JoensuuTel:+358 13 259 110Fax: +358 13 259 1130

Mezinárodní mořská přírodní rezervace – Bouches de Bonifacio/MaddalenaArchipelago (F/I)

Tato mořská přírodní rezervace pokrývá většinu námořní přeshraniční oblasti mezi Korsikoua Sardinií. Je to přírodní oblast výjimečné ekologické hodnoty, která vyžaduje nejenomvysokou úroveň ochrany, ale je také velice hodnotná jako turisticky přitažlivé místo. Součástíprojektu je vytvoření infrastruktury a zařízení, která budou zajišťovat správu, monitoring,organizační uspořádání a propagování rezervace.

Contact: Office de L’Environnement de la Corse17 Bd du Roi JérômeF-20000 AjaccioTel: +33 4 95 21 85 19Fax: +33 4 95 51 44 50

Regione Autonoma della Sardegna/Provicia di SassariAdministrazione ProvicialePiazza d’Italia

9

I-07100 SassariTel: +39 79 22 38 00Fax: +39 79 23 00 74

Příklady dalších projektů

Příhraniční regiony EU a střední a východní Evropy mají bohaté zkušenosti s praktickourealizací přeshraničních aktivit v oblasti životního prostředí. Příklady několika vzorovýchprojektů jsou uvedeny níže.

Výzkum, studie, vytváření strategií

Přeshraniční projekt mezi chráněnými oblastmi (E/P)

Tento projekt zapojuje regiony Kastilie-León (E) a Norte (P) a jeho partnery jsou portugalskénárodní parky Montesinho a mezinárodní park Duoro, společně s odborem životního prostředíoblastní správy regionu Kastilie-León.

Cílem projektu bylo vytvořit strategii pro chráněná území v rámci přeshraničního regionu,včetně systému jejich zpřístupnění pro veřejnost, který by přispíval k ochraně přírodníhoprostředí. Zahrnuta byla i strategie rozvoje venkovské turistiky a ochrany před lesními požáry.

Rozpočet: 998 000 EURO - celkové náklady, 748 500 EURO - Interreg, 249 500 EURO -regionální příspěvek

Kontakt: Parque Natural Do Montesinho, Bairro Salvador Nunes Teixeira, Lote 5- Ap 90, P-5300 Braganca, Tel +351 73 381234, Fax +351 73 381179

Consejería de Medio Ambiente De La Junta de Castilla y León, Dir. General de Medio Natural, Calle Rigoberto Cortejoso 14, 47014 Valladolid, Tel +34 983 419988

Přeshraniční mezinárodní park (E/P)

Tento projekt podporuje vytvoření mezinárodního parku - Gerês-Xurês v přeshraniční oblastiGalicie/Norte. Projekt vychází ze stávajících parků, které se nacházejí blízko sebe na oboustranách hranice. Byl sestaven rozvojový plán, který navrhuje společné aktivity. Uskutečnilase i řada doplňkových aktivit, které tuto myšlenku dále rozvinuly. Jsou to:

• srovnávací studie manažerských plánů obou parků, která identifikuje příležitosti pro užšíspolupráci;

• vytvoření společného projektu na znovuzavedení chovu koz;

10

• projekt popisující stávající stezky pro chodce a trasy pro jízdu na koni, které spojují obaparky;

• dva semináře a publikace společné brožury.

Projekt pomohl vytvořit soubor standardů a opatření podporujících ochranu přírodníhoprostředí obou parků. Spojil také lidi podobného smýšlení z obou regionů, kteří se zajímají opřeměnu parku do zařízení společného pro celý přeshraniční region. Projekt podpořil většívyužití parků ze strany veřejnosti a představil myšlenku ekoturistiky, která by využívalastávající turistickou infrastrukturu každého z příhraničních regionů. Důležitým aspektemprojektu je propagace myšlenky ekonomického a kulturního rozvoje, který zachová přírodnídědictví obou oblastí.

Rozpočet:Kontakt: Parque Nacional Peneda Gerês, Quinta das Parretas, P-4700 BRAGA, Tel +351 53203480, Fax +351 53 613169

Zajištění zásobování vodou (A/SLO)

Alpská řeka Mur je následkem regulace pro vnitrozemní plavbu a těžby štěrku pro stavebníúčely existenčně ohrožena ve své funkci coby zásobárna vody. Navíc mají sousedící zeměRakousko a Slovinsko rozdílné představy o budoucím využití řeky. Tento komplexní problémmá napomoci vyřešit projekt, který si vytkl za cíl vypracovat diskusní a plánovací podklady, akterý byl zahájen v roce 1995. Optimální sladění různých požadavků na využití řeky analyzujezákladní interdisciplinární studie, která má sloužit jako základna pro vývoj řešení a strategií.Důležitými dílčími projekty jsou zhotovení digitálních barevných fotografií a digitálníhomodelu povodí; shrnutí ekologických odkladů do GIS modelu; a vypracování koncepcezlepšení rovnováhy spodních vod, zásobování vodou a rozvoje turistiky. Ke stabilizacihladiny spodní vody slouží konkrétní stavební opatření na reaktivaci paralelního vedlejšíhotoku, říčky Mühlbach. I u řeky Mur se rakousko - slovinská komise pro příhraniční vodyzavázala stabilizovat dno.

náklady: EURO 1.685.117; 32 % Interregkontakt: Wasserverband Wasserversorgung Bezirk Radkersburg, Halbenrain 125,

A – 8492 Halbenrain, Tel +43.3476.4004-270, Fax +43.3476.2793

Likvidace znečištění/chátrajících objektů

Krušné hory - obnova lesních porostů (CZ/D)

Krušné hory byly prvním regionem ve střední Evropě, kde se objevila ekologická katastrofalesních ekosystémů, která vznikla v důsledku lidské činnosti. Znečištění vzduchu způsobenéprůmyslovou činností je hlavním faktorem, který vyústil v postupný rozpad rozsáhlýchmonokultur norského smrku vysazených po vykácení smíšeného porostu smrků, jedlí a bukůpři těžbě železné rudy v minulém století. Po změně politického režimu a následných změnáchv politice průmyslového rozvoje se snížila energetická náročnost průmyslové výroby jak v

11

České republice, tak v Sasku. To mělo za následek významné snížení znečištění ovzduší vtomto regionu, které uvolnilo cestu rozumné obnově lesních porostů.

Obecné cíle projektu zahrnují:

• obnovu stávajícího lesního porostu a optimalizaci vzorce lesního ekosystému a jehostability;

• stimulaci výroby vysoce kvalitního dřeva a zvýšení výtěžnosti;• stimulaci dalších funkcí a výhod lesního porostu jako vegetační pokrývky, která by měla

nejpříznivější ekologické a klimatické rozměry;• klimatické cíle a další ekologické efekty, včetně rekreace.

Rozpočet:Kontakt: Stanislav Němec, Lesy České republiky, Rudé armády 738

Osek, Česká republika, Tel +420 417 937 301.

Euroregion Erzgebirge/Krusnohorie. V., Am St. Niclas Schacht 13, 09599 Freiberg, Tel +49 37 31 /78 13 04, Fax +49 37 31 / 78 13 01

Projekt Pskovské jezero (EST/RF)

Čtvrté největší jezero v Evropě, Pskovské jezero, pokrývá dvě třetiny hranice mezi Estonskema Ruskem - což je z hlediska státních hranic v Evropě unikátní situace. Jezero ohrožovalyznečišťující látky a průmyslový odpad, které znamenaly nebezpečí pro využití jezera jakozdroje pitné vody a rekreačního zařízení. Místní obyvatelé se rozhodli jezero zachránit. Nazačátku v roce 1993 navrhoval „Projekt Pskovské jezero“ sérii opatření, která by řešilaznečištění jezera. Brzo vyšlo najevo, že společenství žijící okolo jezera a jejich komplexnístrukturu ovlivňují jiné sociální, politické a ekologické změny. Dramatické sníženíhospodářských příležitostí bylo ještě zhoršeno ztrátou trhů a výrobních zařízení, zejména vzemědělství.

Tuto situaci řešila řada nových doplňkových sociálních a ekonomických projektů. Podporamístních samospráv a neziskových organizací umožnila vytváření komplexnější rozvojovékoncepce pro tuto oblast. To vedlo k založení „Centra pro přeshraniční spolupráci audržitelný rozvoj“, které vzniklo v roce 1998. Má šestnáct zaměstnanců, kanceláře na oboustranách hranice a sponzorsky je podporuje 20 organizací. Pomáhá mu také „Rada prospolupráci příhraničních regionů Lotyšska, Ruska a Estonska.“

Projekty se soustředí na zvyšování povědomí a integračních projektů pro děti, zejména pro ty,které nepocházejí z estonského prostředí. Je také poskytován výcvik vůdčím osobnostemspolečenství a neziskovým organizacím, které pracují na rozvoji občanské společnosti aposilování demokracie.

Rozpočet: 162 654 EURO - celkové nákladyKontakt: Jevgenia Victorova, Centre for Cross Border Cooperation, Veski 59, Tartu,

50409 Estonia, Tel +372 7 42 10 01, Fax +372 7 42 11 62

12

Obnova poškozených lesních oblastí (D/A)

Cílem tohoto projektu je obnova poškozených lesních oblastí v regionech Tannheim aPfronten na hranici mezi Rakouskem a Německem. Lesy v této oblasti zničily záplavy ahmyzí škůdci. V důsledku toho se snížila zásoba použitelného dřeva, byla omezena ochrannáfunkce lesů a byla ohrožena zaměstnanost v oblasti. Projekt se snaží o vytvoření integrovanékoncepce obnovy poškozených částí lesů. Mezi specifické aktivity patří opatření na obnovulesních porostů a budování nebo obnovu lesních cest, které by umožnily přístup k horskýmvesnicím. Daná opatření jsou, celkově vzato, navržena tak, aby byla obnovena ochrannáfunkce lesů, tj. aby chránily vesnice před záplavami a lavinami a/nebo aby omezily škodyzpůsobené přírodními katastrofami. Opatření mají dále zajistit diversifikaci příjmů zezemědělské činnosti a zabezpečit pracovní místa v zemědělských a lesních podnicích ačinnostech a zároveň vytvářet pracovní příležitosti i přímo prostřednictvím těchto aktivit.Projekt je založen na přístupu vytváření opatření zespoda, který spojuje jednotlivce a institucez obou stran hranice.

Rozpočet:Kontakt: Mr. Werner Ehelechner, Referat III/5, Bayrisches Staatsministerium für

Wirtschaft, Verkehr und Technologie, Prinzregentenstrasse 28, D – 80538 München, Tel +49 89 2162 2690, Fax +49 89 2162 2685

Dodávky pitné vody/její úprava a likvidace odpadu

Společná úprava odpadních vod, Rheinland-Pfalz-Saarland-Lorraine, (D/F/LUX)

Vybudování čističky odpadních vod nedaleko francouzské samosprávné oblasti Dorst, vregionu Bitche (Bitscher Land) umožnilo řešení dvou problémů prostřednictvímintegrovaného přístupu:

• vybavení malých a roztroušených francouzských vesnic v tomto regionu infrastrukturou asystémem pro úpravu odpadních vod, které odpovídají současným standardům;

• využití úspor z rozsahu vzniklých napojením německých samosprávných oblastí nabudoucí zařízení, což povede ke zvýšení jeho kapacity.

Rozpočet:Kontakt: Préfecture de la Région Lorraine, Secrétariat général pour les Affaires

régionales 9, place de la Préfecture, F-57034 Metz, Tel +33 3 87 34 89 81/87 34, Fax +33 3 87 32 71 78.

Krompach – odpadní vody a zásobování pitnou vodou (CZ/D)

Krompach leží v oblasti hygienického pásma, které chrání podzemní zdroje vody patřící kpovodí dvou řek. Z jižní části vesnice je voda odváděna do řeky Svitavky a ze severní části dopřítoku řeky Mandavy, která teče přes německé území. Kanalizační systém se skládal z kanálůa čerpací stanice, která převáděla odpadní vody do čističky postavené v roce 1952 pro 500obyvatel. Čistička nebyla plně funkční a voda z ní byla vypouštěna do řeky Svitavky.

13

Projekt pomohl obnovit kanalizační systém a rekonstruovat systém dodávky pitné vody.Obecným cílem bylo omezit kontaminaci podzemních a povrchových zdrojů vody v povodíMandavy a vytvořit předběžné podmínky pro další rozvoj vesnice Krompach. Projekt se navícsnažil, podle doporučení společného přeshraničního výboru pro hraniční vodní toky, vytvořitpředběžné podmínky pro dodávku pitné vody do města Kurort Jonsdorf v Německu.

Rozpočet:

Kontakt: Mgr. František Machytka, starosta, Obecni úřad, Krompach, Česká republika

Sächsische Staatskanzlei, Ministerium für Bundes- und Europa- angelegenheiten, Archivstraße 1, D-01097 Dresden, Germany

Společné plánování/koordinace pohotovostních služeb

Společná opatření proti lesním požárům (D/PL)

Lesní správa ve městě Peitz (D) a jejich kolegové ve městě Zielona Góra (Pl) společněvytvořili akční plán prevence a kontroly lesních požárů. Tato přeshraniční oblast, která serozkládá po obou stranách řeky Nisa (Neisse), je hustě zalesněná. V období od roku 1991 doroku 1996 zde okolo šedesáti požárů zničilo téměř 2000 hektarů lesa. Aby se dala takováekologická katastrofa zvládnout, bylo potřeba zavést rychlá a koordinovaná opatření. Proto vroce 1993 Euroregion „Spree-Neisse-Bober“ zažádal o finanční podporu z programu Interreg.Polští partneři, kteří vycházeli z této práce, vytvořili v roce 1996 akční plán společných aktivits použitím fondů programů Phare. Zpočátku se práce soustředila na výměnu informací mezispecializovanými dodavateli služeb. Projekt také učil, jak spolupracovat. Poté byla ustavenakoordinovaná opatření směřující k prevenci a kontrole požárů. Nakonec byla zahájenaspolečná kampaň v obou jazycích zaměřená na zvýšení povědomí veřejnosti o tétoproblematice. V rámci kampaně byly publikovány vysvětlující brožury a vyvěšenaupozornění, která obyvatelstvo varovala před nebezpečím lesních požárů.

Rozpočet:Kontakt: Mr. Helmut Moelle, Euroregion „Spree-Neisse-Bober“, Medizinisches

Zentrum – Industriegebiet, Forster Str. D-03172 Guben. Tel +49 35613133, Fax +4935613133.

Společná péče o přírodní zdroje

Plánování a úprava lesních ekosystémů (E/P)

Tento projekt, vedený ministerstvem životního prostředí v kraji Kastilie-León, je zaměřen nazachování místních lesů a maximalizaci jejich užitku. Region má jeden z nejbohatších anejvíce různorodých lesních fondů v EU - 20% regionu je pokryto lesy a dalších 27%

14

pokrývají jiné porosty. V posledních letech se těmto lesům dařilo díky politice ochranyživotního prostředí a obnovování lesních porostů, kterou prosazovala regionální vláda.

Péče o lesní ekosystémy má maximalizovat přírodní bohatství regionu a zároveň nabídnoutpříležitosti pro udržitelnou turistiku a rekreaci. Tato aktivita přichází v čase zvyšující sepoptávky místních obyvatel po přístupu do okolní přírody. Je také v souladu s obecnými cíli,které se týkají zachování těchto důležitých přírodních zdrojů produkujících vlastnímikroklima a dešťové vzorce, čistících vzduch a zastavujících erozi a vysoušení oblasti.

Provincie Salamanka a Zamora uplatnily tento přístup, kdy jde zároveň o ochranu životníhoprostředí a o zvyšování lesního bohatství, v průběhu 37 iniciativ zaměřených v první řadě naprořezávání a čištění lesů. Tyto iniciativy řídily orgány místní samosprávy v malých městechv celém regionu.

Rozpočet: 12 941 898 EURO - celkové náklady, 9 015 514 EURO - Interreg, 3 926 383EURO - regionální příspěvek

Kontakt: Junta de Comunidades de Castilla y León, Plaza de Castilla y León 1, 47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, +34 983 411269

Mezinárodní mořská rezervace (F/I)

Mezinárodní mořská rezervace pokrývá většinu námořní přeshraniční oblasti mezi Korsikou aSardinií. Je to přírodní oblast výjimečné ekologické hodnoty, která vyžaduje nejenomvysokou úroveň ochrany, včetně potřeby lepšího povědomí o rysech a trendech této oblasti,ale která je také nadmíru hodnotná jako místo přitažlivé pro turistiku a místo s velkýmpotenciálem pro vzdělávání a vytváření nových pracovních míst. Podpora z Interreguumožnila několik iniciativ:

• vytvoření infrastruktury a zařízení, která zajistí správu, monitorování, organizování apropagaci rezervace;

• organizování a propagaci rezervace.

Smlouvu o založení Mezinárodní mořské rezervace podepsali ministři životního prostředíFrancie a Itálie a prezidenti regionů Sardinie a Korsika. Každá ze stran se má střídat přivytváření společného manažerského plánu pro tuto oblast.

Z hlediska životního prostředí má pozitivní dopad projektu zahrnovat zvýšený monitoring,lepší organizaci a koordinaci aktivit v rámci rezervace a iniciativy na ochranu jak mořského,tak suchozemského životního prostředí. V sociálně-ekonomické oblasti bude přímýmvýsledkem vytvoření několika stálých pracovních míst pro kvalifikované zaměstnance, kteříbudou zodpovědní za správu, propagaci a poskytování informací o této přírodní oblasti.

Rozpočet:Kontakt: Corsica: Office de l’Environnement de la Corse, 17 Bd du Roi Jérôme

F-20000 Ajaccio, Tel +33 4 95 21 85 19, Fax + 33 4 95 51 44 50

15

Sardinia: Regione Autonoma della Sardegna/Provincia di Sassari, Administrazione Provincale, Piazza d’Italia, I-07100 Sassari, Tel + 39 79 22 38 00, Fax +39 79 23 00 74.

Vzdělávání/výcvik/zvyšování povědomí

Přeshraniční vzdělávání v oblasti mořského životního prostředí (F/UK)

Vzdělávací centra Mer Nausica Centre a Canterbury Environment Education Centre jsouvybavena moderními telekomunikačními systémy, které jim umožňují realizovat společnévzdělávací aktivity. Výcvik je určen učitelům základních a středních škol, kteří si nejenomobohatí své znalosti biologie a multimediálních technologií, ale předají je i svým studentům.

Rozpočet:Kontakt: Mr Verlin, Nord/Pas de Calais Region Prefecture, 2 rue Jacquemars Giélée,

F-59039 Lille Cedex, Tel +33 3 20 30 58 92, Fax +33 3 20 30 58 92

Ms Hazel Long, South East Government Office, Bridge House, 1 Walnut Tree Close, Guildford UK - GU1 4GA, Tel +44 1483 88 25 46, Fax +44 1483 88 25 29

Databáze pro založení Ekologického centra v Stanca Costesti (RO/MOL)

Tento projekt podporovaný z programu Phare Credo je zaměřen na zvyšování povědomí apodporu přeshraniční spolupráce mezi krajem Botosani v Rumunsku a okresy Edinet, Riscania Briceni v Moldávii týkající se ochrany životního prostředí řeky Prut. V rámci projektu budepřipravena databáze a bude vytvořeno ekologické centrum v Stinca Costesti, kde budouvyužity evropské zkušenosti s monitoringem čistoty životního prostředí. Centrum budeposkytovat údaje orgánům spravujícím danou oblast za účelem omezení faktorů znečištění vpříhraničních oblastech. Projekt je dále zaměřen na poskytování dokumentace pro vytvořeníbrožury o významu přírodní chráněné zóny „Emil Racovita“.

Projekt má následující složky:

• organizování tematických pracovních skupin zodpovědných za různé aspektyimplementace projektu v Rumunsku a Moldávii;

• workshop pro rumunské a moldavské odborníky, který jim má umožnit sdílení zkušenostís monitoringem životního prostředí;

• zorganizování semináře pro partnery projektu na téma „Ekologické problémy vpřeshraniční oblasti řeky Prut v kraji Botosani“ spojeného s návštěvami v terénu azorganizování workshopů na výměnu zkušeností, včetně návštěvy v Evropském institutuenvironmentální energie v Dánsku;

• zorganizování následných konferencí v Moldávii a Rumunsku za účasti zahraničníchodborníků;

• publikace brožury „Chráněná přírodní zóna Emila Racovity a její mezinárodní význam přiochraně biodiverzity“;

16

• studie proveditelnosti a založení monitorovacího systému znečištění vod pro řeku Prut ajejí přítoky.

Rozpočet: 88 184 EURO - celkové náklady; 68 305 EURO - grant PhareKontakt: Constantin Agapi; Botosani County Council Romania, Botosani 1-3, Piata

Revolutiei street 6800 Romania, Tel: +4031514712;[email protected]



C 6 Školství, vzdělávání a rozvoj trhu práce

KAPITOLA C.6: ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ TRHU PRÁCE

PŘEHLED:Tato kapitola je věnována spolupráci při výměně, šíření a zpracování informací o pracovním trhu (na což seklade velký důraz) a rovněž nejrůznějším úrovním spolupráce ve školském a sociálním sektoru a v oblastiodborného vzdělávání. Příhraniční regiony čelí v kontextu evropské integrace a Jednotného evropského trhuspecifickým problémům; jde zejména o reakci na ztrátu zaměstnání v důsledku omezení hraničních formalit.Jednou z klíčových akcí na cestě k vytvoření přeshraničního pracovního trhu je rozvoj integrovanýchpřeshraničních vzdělávacích a odborných kursů a vzájemné uznávání zkoušek a osvědčení.

HLAVNÍ BODY:• evropské příhraniční regiony čelí společnému problému, jak prosadit kvalitativní rozvoj lidských zdrojů a

větší efektivitu přeshraničního regionálního pracovního trhu a tak podpořit regionální přestavbu a rozvoj;

• mnoho problémů v oblasti školství, vzdělávání a rozvoje pracovního trhu má svůj původ v procedurálníchrozdílech a rozdílech ve státní správě mezi jednotlivými zeměmi. Řešení některých problémů mobilitypracovních sil vyžaduje zákonnou úpravu na celostátní úrovni (např. zákon o pracovním poměru, daních,sociálním zabezpečení atd.), zatímco jiné vznikají na základě nedostatečného vzájemného uznáváníkvalifikací a obtížného přístupu k informacím (o možnostech vzdělávání, školení, zaměstnání a o uchazečícho pracovní místa) v praxi;

• hlavní činnosti v přeshraničních regionech sahají od tradičních přístupů, jako:- výměna informací a osob jako součást výukových a vzdělávacích programů;- spolupráce mezi školskými a vzdělávacími ústavy na obou stranách hranice a- prosazování kontaktů a družebních vztahů vedoucích k rozvoji přeshraničního porozumění;

• k vyspělejším akcím na vyšší úrovni, jako:- společné iniciativy, včetně studií o pracovním trhu a plánování;- zřízení společných struktur pracovního trhu;- společné informační systémy;- společné školské a vzdělávací iniciativy (obsah studia, rozpracování učebních materiálů a učebních

metod) a- iniciativy a služby v oblasti náboru do zaměstnání v přeshraničním regionu.

PŘÍKLADY:Přeshraniční setkávání na téma vzdělávání dospělých (E/P)Euro-Team (D/DK)Srovnávací studie o podmínkách vstupu pracovníků na přeshraniční trh práce a jejich sociálním zabezpečení(E/P)Vzdělávací kurzy pro marocké vedoucí pracovníky (UK/MRC: Gibraltar)Přemístěné třídy (ES/P)Odborné vzdělávání v oblasti hotelového managementu a stravování (D/CZ)Vzdělávací síť na podporu regionální turistiky v oblasti východní hranice (IRL/NI)Vzdělávání prostřednictvím přeshraniční spolupráce (I/AL)Vývoj výrobků a hospodářských podniků v oblasti řemesel a designu (IRL/UK: Ireland/NI)Centrum pro spolupráci mezi evropskými universitami (D/DK)Collegium Polonicum (D/P)Společně (SE/NOR)EURES – Galicia/Norte (E/P)Eurocity (S/SF/N: North Calotte)Služby v oblasti pracovního trhu v regionu Öresund (DK/S)A vybrané příklady z informačního listů LACE IV a IX



PŘEHLED

Školství, vzdělávání a rozvoj trhu prácejsou v procesu podpory opravdovépřeshraniční spolupráce klíčovýmioblastmi a hrají také ústřední roli přidosahování evropské integrace, např.prostřednictvím podporovánípřeshraniční mobility pracovních sil,studentů aj. Spolupráce v těchtooblastech je však složitá a často jsoupro ni typické praktické potíže, kterémívají širší kontext než přeshraniční aje nutné se jimi zabývat jak na národníúrovni, tak na úrovni EU. Přeshraničníregiony se prosazováním integrace azároveň nutností reagovat na prakticképotíže, které vznikají odstraněnímformálních překážek, ocitají na určitémrozhraní.

Ve smyslu politického rámce EUzahrnuje spolupráce ve školství,vzdělávání a rozvoji pracovního trhujak oblast sociální politiky, tak oblastpolitiky školství a vzdělávání. Vpočátečním stádiu se Evropskásociální politika zabývala volnýmpohybem pracovní síly a podporouposkytovanou migrujícím pracovníkům.Došlo i k položení základů Evropskéhosociálního fondu. Jednotný evropskýakt (Single European Act - 1987) aMaastrichtská smlouva o EU založilykoncepci evropského občanství. Tatolegislativa navíc dala najevo, že všichniobyvatelé EU mají právo žít vkterékoliv členské zemi a požívatstejných pracovně právních podmínekjako státní příslušníci hostitelské země.Další aspekty, o kterých bylo v rámciEU rozhodnuto, se týkají vzájemnéhouznávání kvalifikací a spolupráce voblasti odborného vzdělávání.Opatření přijatá ve všech těchtooblastech jsou nezbytně důležitá propodporu přeshraniční spolupráce veškolství a vzdělávání a při vytvářeníjednotného přeshraničního trhu práce.

Politika zaměstnanosti EU takéovlivňuje rozvoj příhraničních regionů aje důležitým zdrojem informací oiniciativách v oblasti školství,vzdělávání a trhu práce. Podporazaměstnanosti a sníženínezaměstnanosti v EU, zejménastrukturální a dlouhodobénezaměstnanosti, jsou na předníchmístech programu EU. Například Bílákniha Evropské komise o růstu,konkurenceschopnosti azaměstnanosti1 klade velký důraz na:podporu místních a regionálníchiniciativ a podporu rozvoje malých astředních podniků v nových sektorechzaměstnanosti; integraci sociálníchskupin „těžce postižených“nezaměstnaností; podporu vzdělávánípři zaměstnání a dalšího vzdělávánízaloženého na koncepcích učící sespolečnosti a celoživotního vzdělávání.

Zasedání Evropské rady v Essenu vroce 1992 položilo základy Evropskéstrategie zaměstnanosti. V roce 1997vyzvala zasedání Rady v Lucemburkua Amsterodamu k intenzivnějšíspolupráci mezi členskými státy při bojis nezaměstnaností a zvyšovánízaměstnatelnosti. Lucemburskýsummit vedl k dohodě o prvnímsouboru Směrnic pro podporuzaměstnanosti založených na čtyřechprioritních tématech či pilířích. Tyvytvářejí základnu Evropské strategiezaměstnanosti a politik zaměstnanostijednotlivých členských států. Strategieje poprvé podepřena také zahrnutímkapitoly o zaměstnanosti doAmsterodamské smlouvy. Uvedenéčtyři pilíře jsou: zlepšení

1 Bílá kniha o růstu, konkurenceschopnosti azaměstnanosti: Unie a cesta vpřed do 21. století.1995Bílá kniha o sociální politice. 1996. Bílá kniha oškolství a vzdělávání: Učení a vzdělávání - cesta kučící se společnosti. 1996



zaměstnatelnosti; rozvoj podnikání;podpora adaptability podniků a jejichzaměstnanců a politika rovnýchpříležitostí pro muže a ženy. Vsoučasné době existuje 22 směrnic,které se opírají o uvedené pilíře. Každýčlenský stát zpracovává Národní akčníplán zaměstnanosti, ve kterém seuvádí, jak budou směrnice naplňovány.

Potřeby a priority

Potřeby a priority příhraničních regionův této sféře zahrnují vytvářenívědomostí a dovedností, které budoupodporovat vnitřní rozvoj regionu.Důraz je kladen zejména na podporurestrukturalizace upadajících sektorů(primární a tradiční průmyslováodvětví) a na využití příležitostí provytváření pracovních míst v sektorechnových služeb (např. turistika; oblastvolného času; životní prostředí; službypro jednotlivce i společenství,obchodní služby). Mezi další potřebypatří zlepšování stávajících dovednostía vytváření dovedností nových (např.informační a komunikační technologie,marketing a management), kterépovedou ke zvýšenékonkurenceschopnosti, zlepší přístupsoukromého sektoru na trhy a budoupodporovat výkonnost a účinnostveřejného sektoru. Tyto obecnérozvojové potřeby vycházejí zezkušeností všech příhraničních regionůa jsou jim společné.

Příhraniční regiony mají také specificképotřeby, priority a potenciál v oblastiškolství, vzdělávání a rozvoje trhupráce, které se liší podle typu a vnitřnícharakteristiky daného regionu. Méněrozvinuté příhraniční regiony musíčasto čelit mnohostranným obtížímspojeným se školstvím, vzděláváním atrhem práce. Takové těžkosti zahrnujínerovnosti ve struktuře obyvatelstva snedostatečným zastoupenímekonomicky aktivních věkových skupin

a stěhováním lidí z oblasti kvůlinedostatku příležitostí, špatnévzdělávací infrastruktuře aneodpovídajícím službám, které buďúplně chybí, nebo nejsou vhodné promístní podmínky. Pokrok v oblastiinformačních a komunikačníchtechnologií stejně jako nové formyslužeb (např. dálkové vzdělávání) sicemohou pomoci při řešení tohotoproblému, místní lidé ale nemusejídisponovat základním vzděláním,dovednostmi a informacemi, kterépotřebují, aby mohli těchto služebvyužít.

Přeshraniční regiony, které se potýkajís vážnými problémy spojenými súpadkem průmyslu, potřebují projítprocesem adaptace (např. osvoboditse od závislosti na jedinémprůmyslovém odvětví a velkýchpodnicích) a rozvinout různorodédovednosti a přístupy, které budoupodporovat nové sektory a alternativníformy hospodářských aktivit (např.samostatné podnikání, malé podniky,atd.). Navíc kvalita školství avzdělávání je často na velice nízkéúrovni a má nevhodnou strukturu, kvůlikteré se neumí vyrovnat s novýmipožadavky, zatímco ztráty pracovníchmíst a zmenšující se příležitosti vtradičních sektorech (např. učebníobory, pracovní místa v průmyslu)kladou zvýšené nároky nazaměstnávání obyvatelstva avzdělávací služby.

Regiony se také liší svým vnitřnímcharakterem. Oblasti, které mají silnýpotenciál rozvoje a fungují jakojednotný přeshraniční trh práce, kdepracovníci, studenti aj. denně cestujípřes hranice, mají lepší pozici provyužití nových příležitostí. Mohou míttaké užitek ze zvýšené výkonnosti trhupráce. Společné plánování amanagement mohou pomoci přizlepšování poskytovaných služeb a



úspory vzniklé zavedením velkovýrobymohou snižovat náklady na jednotku.Kontext, ve kterém tyto regiony fungujíje zpravidla příznivý. Mohou zažívatrůst alespoň v některých místníchsektorech a pravděpodobně dosáhnouobecného porozumění potřebám aprioritám. Mezi ně mohou patřitspolečné strategie pro rozvoj lidskýchzdrojů, které budou zaměřené nauspokojování stávajících a budoucíchpotřeb příhraničního regionu, aspolupráce mezi vzdělávacími,školskými a marketingovýmiinstitucemi při plánování a poskytováníslužeb. Takový popis bude nejčastějiplatit pro příhraniční regiony v srdciEvropy, kde je přeshraniční spoluprácenejvíce rozvinutá (např. na hranicíchmezi Německem a Dánskem). Blízkákulturní spřízněnost, včetněspolečného jazyka nebo častéhobilingvismu, určitě také povedou ktakové spolupráci.

V regionech, které jsou rozdělenygeografickými bariérami (moře, pohoříatd.), kde jsou kontakty těžkouskutečnitelné a méně časté, neníspolupráce v této oblasti tak rozvinutá.Tyto bariéry měly velice častohistorické a politické důsledky, kterévytvořily rozdílné rozvojové vzorce arozdílnou ekonomickou strukturu vkaždé ze stran přeshraničního regionu.Mohly také vést k silné konkurencimezi oběma stranami na stejném trhu(např. v oblasti turistiky), jak je tomunapř. mezi Irskem a Walesem aSardinií a Korsikou.

Regiony na vnějších hranicích EUmají, pokud se týká spolupráce voblasti školství, vzdělávání a trhupráce, specifické potíže. Na některýchvnějších hranicích chybí základnípředběžné podmínky pro spolupráci vtéto oblasti, protože formální překážkypři vstupu do země (ve státech, kterénepatří do Evropského hospodářského

prostoru) omezují pohyb osob přeshranice. K formálním překážkám senavíc přidávají další faktory, jako jsouvelké rozdíly v sociálně-ekonomickýchpodmínkách (úroveň platů, parita kupnísíly), které mohou být pro rozvojpřeshraniční spolupráce obzvláštěnepříznivé. Výsledkem může býtnelegální migrace pracovníků, kteřínepožívají žádné sociální ochrany,existence „neformální ekonomiky“ anízké mzdy nebo tlak na jejich snížení,zejména v zaměstnáních, kteránevyžadují speciální dovednosti. Tatosituace může naopak ještě zhoršitmnohé sociální a politické problémy(např. rasismus, tlak na městské asociální služby, nedostatekodpovídajících služeb atd.)

Typické problémy přeshraničníchregionů v oblasti školství,vzdělávání a trhu práce

Typické problémy, kterými trpípřeshraniční regiony v oblastechrozvoje lidských zdrojů a trhu práce,jsou:• nedostatky ve smyslu

přizpůsobivosti a důležitostivšeobecného a odbornéhovzdělávání pro podporu procesurozvoje uvnitř příhraničních regionů;

• nedostatek nezbytných/základníchzařízení, jako jsou místní základníškoly, způsobený nízkým počtemobyvatel a vysokými náklady najednotku; tyto faktory vyplývají zrozdělení regionu hranicemi, kteréod sebe obyvatelstvo v oblastispolehlivě oddělují;

• vysoká strukturálnínezaměstnanost způsobenáúpadkem průmyslu a sníženímnebo úplným vymizenímpracovních míst vztahujících se kexistenci hranice;

• migrační toky směřující ven zpříhraničních regionů, zejménamladých lidí z venkovských a



periferních oblastí a z oblastí navnějších hranicích EU;

• problémy spojené s nelegálnímiimigranty/uprchlíky, zejména navnějších hranicích EU.

Kromě toho v mnoha oblastechzpůsobují problémy i rozdíly mezisystémy státní správy. Jsou to:• rozdíly ve fungování pracovního

trhu a v politice zaměstnanosti,které vyžadují regulační řešení nacelostátní úrovni (např. v oblastechpracovního práva, daní, sociálníhozabezpečení atd.);

• rozdíly v obsahu výuky avzdělávání (v osnovách), v délcestudia a metodách, požadavcích upřijímacích zkoušek, společnýchstandardech, kontrole kvality audělovaných kvalifikacích, což máza následek nedostatečnévzájemné uznávání kvalifikací,osvědčení a vzdělávacích kursů;

• nedostatečné povědomí a znalostio pracovním trhu a strukturáchodborného vzdělávání(rozhodovacích postupech,nařízeních, kompetentníchorgánech atd.);

• rozdíly v zaměření politiky anástrojích, používaných při řešeníproblému nezaměstnanosti (např.přístupy k využívání fondů napodporu v nezaměstnanosti přiumísťování nezaměstnaných nebopři programech přímého vytvářenípracovních míst);

• nedostatečný přístup k informacíma poradenským službám pro ty,kteří hledají práci, včetně informacío volných pracovních místech,vzdělávání a školení, životních apracovních podmínkách vsousedních zemích, včetnědaňového systému a systémusociálního zabezpečení (např.přídavky a nárok na důchod, dávkyv nezaměstnanosti, nemocenské

dávky, zdravotního zabezpečeníatd.) a nároků na stipendia atd. a

• kulturní a jazykové bariéry.

Činnosti na podporu přeshraničníspolupráce v oblasti školství,vzdělávání a trhu práce

Příhraniční regiony mají obecně vícezkušeností s řešením praktickýchstránek a každodenních problémůspojených s pohybem osob přeshranice. Klíčovým úkolem přeshraničníspolupráce v této oblasti je vytvořittakové podmínky, ve kterých budefungovat jednotný přeshraniční trhpráce. To znamená, žezaměstnavatelé budou moci hledat azaměstnávat kvalifikovanou pracovnísílu a ti, kteří práci hledají, budou mítpracovní příležitosti odpovídající jejichdovednostem a zkušenostem (anebudou nuceni odcházet do jinýchregionů nebo přijímat práci, která jepod úrovní jejich schopností). Aby tohobylo možné dosáhnout, musí býtrozvinuta přeshraniční spolupráce meziškolskými a vzdělávacími zařízeními azprostředkovatelnami práce, kterábude podporovat společné plánování aposkytování služeb. Mezi ně by mělypatřit i služby společné pro celý region(informace, vzdělávání a kursy) avzájemné uznávání kvalifikací avzdělávacích a školících zařízení,prostřednictvím kterých jsou tytokvalifikace získávány.

Typy aktivit spadají do dvou širšíchkategorií - přípravné aktivity určené knavazování kontaktů a aktivitypokročilejší, vpravdě přeshraničnípovahy.Některé z počátečních přípravnýchaktivit zahrnují:• navazování kontaktů mezi

školskými a vzdělávacímizařízeními a zprostředkovatelnamipráce, včetně aktivit, jako jsousetkávání, studijní nebo



seznamovací cesty, výměnyzaměstnanců, výzkum atd.;

• výměny informací a lidí v rámciširších výcvikových nebovzdělávacích programů (např.výměny v oblasti výuky cizíchjazyků a v jiných specializovanýchoblastech, kde je jedna stranahranice více pokročilá nebo málepší vybavení atd.) nebo v rámcipracovní praxe/pracovníhozařazení a také výměny zaměřenéna společné poznávání systémuzkoušek a kvalifikací;

• spolupráci mezi školskými avzdělávacími institucemi, kterámůže zahrnovat zakládáníspecifických programů/kursů,výměnu a poskytování informací oposkytovaných službách (kursech),spolupráci mezi základními astředními školami, vysokýmiškolami a jinými orgány (včetněhospodářských komor), s ohledemna vytváření podmínek, ve kterýchlze rozvíjet spolupráci v jinýchoblastech (socio-kulturní,hospodářské a obchodníspolupráce).

Činnosti pokročilejší a vpravděpřeshraniční povahy zahrnujímanagement dovedností, které jsou vpřeshraničním regionu k dispozici, aintegraci opatření v oblasti školství,vzdělávání a trhu práce do celkovýchstrategií a programů regionálníhorozvoje. Mezi činnosti v této kategoriipatří:• kontinuální společné aktivity, které

budou poskytovat informace orozvoji služeb pro celý přeshraničníregion, včetně auditů jejichstávajícího poskytování, výzkumu

trhu práce (výzkum pracovníchdovedností a potřeb trhu práce) apřípravy společných strategií aplánů;

• trvalé společné plánování aposkytování výcvikových avzdělávacích kursů (osnovy,materiály, výukové metody, výcvik vdovednostech, které budouúčastníci kursu předávat dál jakolektoři, nábor účastníkůkursů/studentů atd.) ve specifickýchinstitucích, disciplínách asektorových oblastech adovednostech, které stavějí naexistujících silných stránkách arozvíjejí nové specializace vpřeshraničním regionu; to můžetaké zahrnovat vytváření novýchspolečných zařízení (vzdělávacícentra);

• vytvoření společných strukturpracovního trhu a informačních amanažerských systémů, včetněsběru a šíření sdílených informací,společných databází, zařízeníumožňujících přístup k těmtoinformacím v centrech po celémregionu a

• iniciativy a služby, které pomáhajípři náboru do pracovních místdostupných v přeshraničnímregionu poskytováním informací aporadenství zaměstnavatelům, těm,kteří práci hledají aj. aposkytováním informací omožnostech vzdělávání obecně;informační a poradenské služby setaké mohou zabývat praktickýmistránkami přeshraniční mobility,včetně sociálního zabezpečení,pracovně právních podmínek,přístupu ke stipendiím, ubytováníatd.



Charakteristika přeshraniční zaměstnanosti (více informací viz. Informační listIX)

• největší přeshraniční pohyb pracovní síly na vnitřních hranicích EU je meziNěmeckem a Lucemburskem (odhaduje se, že denně dojíždí do Německa 78000 pracovníků);

• k největšímu přeshraničnímu pohybu pracovní síly v Evropě dochází na hranicíchŠvýcarska s členskými zeměmi EU;

• významný oboustranný pohyb přes hranice je mezi Belgií a Nizozemím a Belgií aFrancií;

• pohyb pracovní síly přes hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem sezvyšuje díky pokračujícímu „mírovému procesu“ a silnému hospodářskému růstu,zejména v Irské republice;

• díky novému mostu přes mořskou úžinu se zvyšuje potenciál pro pohyb pracovnísíly v rámci regionu Øresund;

• přeshraniční regiony s námořní hranicí se navíc potýkají s těžkostmi způsobenýmičasovou a finanční náročností námořní dopravy;

• stále více pracovníků přichází do EU ze zemí střední a východní Evropy (mnohopracovních činností se odehrává v neformální ekonomice).



INFORMAČNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMYMnoho programů Interreg II A zahrnuje jako jednu z priorit také rozvoj lidskýchzdrojů, se silným důrazem na činnosti v oblasti školství, vzdělávání a pracovníhotrhu. Následující část uvádí shrnutí některých programů. Další informace jsou kdispozici v Informačních listech IV a IX projektu LACE.

EUREGIO (D/NL)

Ústřední prioritou programu EUREGIO na německo-dánské hranici je rozvoj lidskýchzdrojů. Program zahrnuje množství dobře fungujících přeshraničních projektů voblasti rozvoje pracovního trhu, školství a vzdělávání.

Kontakt: EUREGIO Enscheder Str. 362 D-48599 Gronau Tel: +49 2562 7020 Fax: +49 2562 1639 E-mail: [email protected]

Brandenburg (D/PL)

Program Interreg II A Brandenburg se týká vnější hranice EU mezi Německem aPolskem. Hranice, která byla dříve označována za „uzavřenou“, se v současné doběstále více otevírá díky narůstajícímu přeshraničnímu obchodu a pohybu pracovnísíly. Hrozí však, že nedostatečné přeshraniční propojení mezi školskými avzdělávacími institucemi bude další spolupráci znesnadňovat. Program klade velkýdůraz na opatření zaměřená na lidské zdroje, zejména na iniciativy podporujícívzdělávání a vytváření pracovních míst. Prioritní oblasti zahrnují vzdělávání avytváření nových pracovních míst (např. nová pracovní místa a udržení existujícíchpracovních míst), školství a kulturní iniciativy (např. společná vzdělávací zařízení,jazykové vzdělávání).

Kontakt: Ministerium der Justiz, Potsdam Tel: +49 331 866 3371 Fax: +49 331 866 3399

Euroregion Pro Europa Viadrina, Frankfurt Tel: +49 335 685 1963 Fax: +49 6851962

Euroregion Spree-Neisse-Bober e.V, Guben Tel: +49 3561 3133 Fax: 49 3561 3133



Jura (F/CH)

Jde o vysoce rozvinutý přeshraniční region mezi Francií a Švýcarskem, kde oběstrany hranice sdílejí společné rysy, zejména v kontextu vysokého počtu Francouzů,kteří dojíždějí do Švýcarska. Lidské zdroje jsou hlavní prioritou programu, který kladesilný důraz na rozvoj vědecké a hospodářské spolupráce včetně přeshraničníhotransferu vědomostí.

Kontakt: Secrétariat aux Affaires Régionales, Besancon Tel: +33 3 818080 Fax: +33 3 81832182

Rakousko/Maďarsko (A/H)

Od pádu železné opony prošel rakousko-maďarský přeshraniční region významnýmekonomickým rozvojem díky své poloze brány střední Evropy mezi východem azápadem. Na obou stranách hranice existují relativně dobře vybavená školská avzdělávací zařízení, jejich spojený potenciál ale nebyl doposud využit. V rámcipříhraničního regionu byly jako významná oblast s velkým potenciálem propřeshraniční spolupráci identifikovány otázky trhu práce. V této prioritní oblastilidských zdrojů byla již zavedena dvě opatření, která iniciovala lepší výměnuzkušeností mezi školskými a vzdělávacími institucemi týkajících se osnov, učebnícha vzdělávacích metod a přístupů, stejně jako posilování přeshraniční sítě.

Kontakt: Regionalmanagement, Eisenstadt Tel: +43 2682 704 2426 Fax: +43 2682 645 9577



Severní Calotte (SF/S/N)

Severní Calotte je příhraniční region na severním okraji Evropy, který si vybral rozvojlidských zdrojů a trhu práce jako prostředky pro překonání sociálně-ekonomickýchproblémů a pro vytváření užších vztahů mezi obyvatelstvem žijícím na obou stranáchhranice. Program Interreg II A se zaměřuje především na rozvoj a transfertechnologií v rámci příhraničních regionů.

Kontakt: Lapplands Forbund, Rovaniemi Tel: +358 16330 1000 Fax: +358 16318 705

Länsstyrelsen I Norrbottens Län, Luleå Tel: +46 920 96000 Fax: +46 920 96179

Barents (SF/S/N/RF)

Program Barents zahrnuje oblasti v severním Finsku a severním Švédsku, kterésousedí s Norskem a Ruskem - Norsko se rozhodlo k účasti na této spolupráci vrámci programu Interreg v roce 1995. Lidské zdroje jsou důležitou prioritou tohotoprogramu, který klade velký důraz na zlepšování obecného vzdělání ispecializovaného know-how, jazyky, kulturu a vzdělávání v oblasti masmédií.Zvláštní pozornost je věnována správě, službám a vzdělávacím systémům, jazykům,odbornému a univerzitnímu vzdělávání, výměnám odborníků, učitelů a studentů,zejména s Ruskem. Region Barents má také řadu výzkumných zařízení, která majíbýt využita pro zintenzivnění místního rozvoje a vytváření nových pracovníchpříležitostí.

Kontakt: Interreg II Barents-Secretariat, Rovaniemi Tel: +358 16330 1000 Fax: +358 1631705

Øresund (DK/D)

Zprovoznění mostu v regionu Øresund otevřelo pracovní trh a umožnilo výzkum ařadu přeshraničních projektů zaměřených na identifikování a překonávání překážekpřeshraniční spolupráce. Øresundský pakt o zaměstnanosti je jediným přeshraničnímpaktem v EU. Jeho úkolem je koordinování záležitostí týkajících se zaměstnanosti apracovního trhu.

Contact: Øresundskomiteen, Københaven Tel: +45 33 121222 Fax: +45 33 120722



Německo/Lucembursko (D/L); Evropský rozvojový pilíř (B/F/L); Saar-Lor-Westplatz (D/F)

V regionu, kde se přeshraniční zaměstnávání stalo hlavním faktorem pracovníhotrhu, existuje vysoký stupeň přeshraniční mobility v oblasti bydlení. Správní,legislativní, socioekonomické a jazykové rozdíly však přetrvávají a brání dalšíintegraci pracovního trhu.

Kontakt:SGAR: Tel: +33 387 348962Ministerium für Wirtsschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau des LandesRheinland Pfalz: Tel: +49 6131 162233Ministere de l’Aménagement du Territoire, Luxembourg: Tel: +352 478 6915

Střední a jižní část horního Rýna (D/F/CH)

Region horního Rýna je hustě obydlen a má dlouholetou historii pohybu pracovní sílypřes hranice, který se ještě více zvýšil s deregulací pracovního trhu. Několik prioritprogramu Interreg II A zahrnuje i otázky trhu práce, jako je např. přeshraničnívzdělávání a vytváření přeshraničních studijních kontaktů.

Kontakt: Secrétariat Général aux Affaires Régionales, Strasbourg Tel: 33 2 88322900; Fax: +33 3 88256498

Staatsministerium Baden-Württemberg, Stuttgart Tel: +49 711 2153 472203; Fax: +49 711 2153 510

Irsko/Severní Irsko (IRL/UK)

Na hranicích Irska a Severního Irska došlo k velkému pohybu pracovní síly přeshranice, zejména od doby, kdy začaly být viditelné výsledky „mírového procesu“.Patrné je to zejména v určitých sektorech, jako je stavebnictví, kde je zvýšenápřeshraniční mobilita reakcí na rozdílné ekonomické podmínky na obou stranáchhranice. Z programu je financována řada vzdělávacích a výcvikových projektů, kteréjsou zaměřeny na zlepšování dovedností pracovníků v příhraničním regionu.

Kontakt: Interreg Development Officer, Monaghan Tel: +353 47 71251; Fax: +353 47 71258

Interreg Development Officer, Armagh Tel: +44 1861 527317; Fax: +44 1861 526717



Rakousko/Slovenská republika (A/SK)

Bývalá hranice „východního bloku“ mezi Rakouskem a Slovenskem se pravidelněotevírá přeshraniční spolupráci. Program Interreg II A podporuje aktivity v oblastiškolství, kultury a pracovního trhu, které napomáhají intenzivnější spolupráci.

Kontakt:Amt der Niederösterreichischen Landesregierung, Tel : +43 1 53110 4329 ; Fax :+43 1 53110 4170Amt der Wiener Landesregierung, Tel : +43 1 4000 82582 ; Fax : +43 1 4000 7215Amt der Burgenländischen Landesregierung, Tel : +43 2682 600 ; Fax : +43 268261884



INFORMAČNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROJEKTY

Informační listy LACE IV a IX obsahují informace o několika vzorových projektech voblasti rozvoje školství, vzdělávání a pracovního trhu. Shrnující informace o těchtoprojektech jsou uvedeny níže.

Informační list IV

„Přeshraniční spolupráce v oblasti politiky trhu práce“ (A/HU): Projekt zahrnujepřenos know-how mezi rakouskými zprostředkovatelnami práce a jejich protějšky vzápadním Maďarsku ve vztahu ke strategiím EU, metodám a nástrojům v oblastipolitiky trhu práce. Projekt je propojen s kursem managementu, který je financován zPhare CBC a je zaměřen na integrování nezaměstnaných do trhu práce.

Reginnov TanacsadoAlkotmanyH-9000 VasvarTel +36 94 370 742Fax +36 94 370 743

AMS BurgenlandPerlmayerstr. 10A-7000 EisenstadtTel +43 2682 692Fax +43 2682 69282

„Společný trh práce v regionu Øresund“ (DK/S: Øresund): Projekt je zaměřený navytváření nových příležitostí a posilování přeshraničního hospodářství v kontextuzprovoznění nového mostu přes mořskou úžinu.

ØresundkomiteenHalbergsgade 14, 1th.DK 1057 Kopenhagen KTel +45 33 12 12 22Fax +45 33 12 07 22



„Keltské vazby“ (IRL/UK: Wales): Projekt se soustředil na výzkum a vytvořeníakreditovaného vzdělávacího programu zaměřeného na oblast ubytování astravování, který byl specificky upraven pro potřeby personálu palubních služebtrajektů působících v Irském moři mezi Irskem a Walesem. Vzdělávací program vedlke zlepšení kvalifikace a dovedností personálu trajektů.

Liz Kennedy, Project Co-ordinatorTourism Research Centre, DITCathal Brugha StreetDublin 1IrelandTel +353 1 874 6058Fax +353 1 8748572

Arfon Rhys, DirectorColeg MenaiBangorGwynedd LL57 2TPWalesTel +44 1248 370125Fax +44 1248 370052

„Příprava a využití přeshraničního typu učebnice v oblasti horního Rýna“(D/F/CH): Projekt je zaměřen na rozvoj užší spolupráce v oblasti vzdělávání azlepšení přeshraničních kulturních vztahů.

ADIRA3, quai KleberF-67055 StrassbourgTel +33 3 88 52 82 82Fax +33 3 88 75 64 59

Bezirksregierung Rheinhessen-PfalzFriedrich Ebertstr. 14D-67433 Neustadt/WeinstrasseTel +49 6321 99 24 44Fax +49 6321 99 29 07



„FEMPEX: místní opatření v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti“ (E/P): Projektje zaměřený na program vzdělávání a zaměstnanosti, který řídila organizaceGabinete de Iniciativas Transfronteriz a Merida-Evora. Během řady kursů došlo kvýměně know-how a zkušeností týkajících se místního trhu práce a zvyšovánízaměstnanosti.

Gabinete de IniciativasTransfronterizas Merida (GIT)Pza. de San Juan de Dios s/nE-06800 MeridaTel +34 24 38 1755/58Fax +34 23 38 13 77e-mail: [email protected]

Gabinete de IniciativasTransfronteiricas Evora (GIT)593, Estrada das PiscinasP-7000 EvoraTel +351 66 74 03 00Fax +351 66 2 65 62

„EURES“: Jedná se o projekt, který byl koordinován DGV Evropské komise azahrnoval poskytování přeshraničních informací a poradenských služeb a rozvojpřeshraniční sítě mezi kompetentními úřady a poskytovateli služeb v oblasti trhupráce.

Institut Universitaire de TechnologieDepartement Franco-Italien, STID8 Avenue LaurenteF 06500 MentonTel +33 4 93 28 02 76Fax + 33 4 93 57 70 75

Informační list IX

„Projekty přispívající k posílení přeshraniční zaměstnanosti“ (D/F): Řadaspolečných projektů organizovaných universitami. Projekty jsou zaměřeny navytváření společných universitních akademických titulů, na jazykové vzdělávání atd.Conseil regional de Lorraine,Mission Action transfrontaliere et Relations europeennesTel +33 387 33 60 00

Ministerium für Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und WeinbauDes Landes Rheinland PfalzTel +49 6131 162 233




„Přeshraniční informační a poradenská centra (Infobest)“ (D/F): Projektpodporuje přeshraniční mobilitu prostřednictvím poradenství poskytovanéhoveřejnosti, vytvářením přeshraničních vazeb mezi podniky a pomocí poskytovanoupřeshraničním projektům.

INFOBEST Kehl/StrasbourgBP 10, F-67017 Strasbourg CEDEXTel +33 388 766 898 / +49 7851 9479 0

„Podpora žen - podnikatelek“ „ (D/DK: Fyn/Kern): Projekt na podporu žen vpodnikatelském sektoru prostřednictvím rozvoje nových poradenských avzdělávacích aktivit.

Dorrit Munk JorgensenAben Datastue for Kvinder, Fyns AmtStationsvej 36DK-5000 Odense CTel +45 66 13 93 66Fax +45 66 13 93 99

Heike RullmannPro Regio GmbHBredtstedter Straße 56D-24768 RendsburgTel +49 43 31 72 29 6Fax +49 43 31 72 34 2

„Cesta k integrovanému trhu práce“ (DK/S: Øresund): Projekt zaměřený na rozvojtrhu práce a integraci v kontextu zprovoznění nového mostu.

OresundkomiteenHolbergsgade 14DK-1057 Kopenhagen KTel +45 33 12 12 22Fax +45 33 12 07 22



„Kursy portugalštiny v Extremaduře“ (E/P): Projekt na zlepšení přeshraničníchkulturních a hospodářských vztahů prostřednictvím kursů portugalštiny. Předpokládáse, že zlepšená schopnost komunikace podpoří pohyb pracovní síly a rozvinutípřeshraničního trhu práce.

M. Ignacio Corrales RomeroPresidencia Junta de ExtremaduraJefe de Servicio de Accion ExteriorGabinete de Iniciativas TransfronterizasMerida-Evora-Coimbrac/Adriano 4-4aE-06800 MeridaTel +34 924 381350Fax +34 924 381377e-mail: [email protected]



PŘÍKLADY DALŠÍCH PROJEKTŮ

Přeshraniční regiony EU a střední a východní Evropy mají bohaté zkušenosti spraktickou realizací přeshraničních sociálně-kulturních aktivit. Příklady několikavzorových projektů jsou uvedeny níže..

1. Kontakty, výměny, vytváření sítí

Přeshraniční setkávání na téma vzdělávání dospělých (E/P)

Hlavní hospodářské změny, které s sebou přináší globalizace a měnící seekonomické struktury okresů v regionech ležících na španělsko-portugalské hranici,vytvořily nové přeshraniční pracovní příležitosti. Vzrůstající význam vzdělávánídospělých je odpovědí na mnoho z těchto vývojových trendů. Z programu Interreg IIA byla financována řada pravidelných společných přeshraničních setkání na témavzdělávání dospělých. Mezi hlavní témata těchto setkání patří: dálkové vzdělávání,hodnocení programů vzdělávání dospělých, zlepšování gramotnosti dospělých vevenkovských oblastech a zveřejnění osvědčených příkladů z praxe a materiálů, kterése vztahují ke vzdělávání dospělých na obou stranách hranice.

Kontakt: Junta de Comunidades de Castilla y León, Plaza de Castilla y León 1, E-47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, Fax +34 983 411269

EURO-TEAM (D/DK)

Tento projekt poskytuje studentům metody a praktické příklady, které se vztahují kodstraňování překážek spolupráce v rámci stavebního průmyslu. Aktivity projektuzahrnovaly společné plánování a výměnu informací o standardech ve stavebnictví vobou zemích. Projekt umožnil dánským a německým učňům oboru tesařství azednictví pracovat společně na rekonstrukci jedné budovy v Německu. Tatospolečná práce posílila porozumění stavebním metodám používaným na oboustranách hranice a přinesla i vzájemné kulturní porozumění. Navíc bylyzorganizovány přeshraniční konference a setkání s tematikou stavebnictví.

Kontakt: Ms Grethe Hermann, Industri-og Händvaerkerskolen (Industry & Tradesman School), Kringelborg Allé 7, DK-4800 Nykøbing

Tel +45 54 84 77 00, Fax +45 54 847784

Mr. W. Germann, Fachverband Baugewerbe Innung Ostholstein e.V., (Construction Trade Organisation of East Holstein)

Siemensstr. 12, D-23701 Eutin Tel +49 45 215170, Fax +49 45 2174620



2. Výzkum, studie, rozvoj strategií

Srovnávací studie o podmínkách vstupu pracovníků na přeshraniční trh prácea jejich sociálním zabezpečení (E/P)

Tento projekt zahrnoval hlavní studii, která analyzuje legislativní prostředí vpřeshraničním regionu Galicie/Norte, a to v oblasti zdravotních služeb, sociálníhozabezpečení, zaměstnanosti, profesního vzdělávání a odborné výuky. Hlavním cílembylo poukázat na překážky a najít řešení pro přeshraniční mobilitu pracovní síly.

Rozpočet: 140 725 EURO; 75% InterregKontakt: Instituto de Gestão Autárquica do Porto

Escola Galega de Administración Pública, Rua de Belos Ares 160 Rúa Madrid, Pol. Fontiñas s/n, P-4100 Porto

Tel +351 22 6001312, Fax +351 22 6009621, [email protected]

3. Výměny osob a komponentů vzdělávacích a výcvikových kursů

Vzdělávací kursy pro marocké vedoucí pracovníky (UK/MRC: Gibraltar)

Přeshraniční spolupráce mezi Gibraltarem a Marokem je ztížena tím, že neexistujespolečný jazyk. Pokusem o boj s tímto problémem je projekt, který byl vytvořen, abypodporoval kontakty na akademické, správní a obchodní úrovni. Klíčovým aspektemprojektu je vytvoření řady dotovaných rezidenčních kursů, které budou zaměřeny navzdělávání v obchodní angličtině, obchodních dovednostech a informačníchtechnologiích pro marocké obchodníky a jiné odborníky z Maroka. Projekt částečněreaguje na studii proveditelnosti vytvořenou Britskou radou, která v Marokuidentifikovala obrovskou poptávku po kursech anglického jazyka. Kursy pořádané vrámci projektu kombinují angličtinu s dovednostmi v oblasti informačních technologií,prezentace, vyjednávání, managementu, obchodu a komunikace. Partnery projektujsou Ministerstvo školství a vzdělávání v Gibraltaru a zástupci soukromého sektoruobou regionů.

Kontakt: Mr. Francis Sheriff, European Programmes Secretariat, DTI, Suite 771, Europort, Gibraltar, Tel +350 52052, Fax +350 71406



Přemístěné třídy (ES/P)

Tento projekt dává příležitost studentům technických, uměleckých a/nebo profesníchoborů institucí vyššího vzdělávání v severním Portugalsku a Galicii, kteří se mohouúčastnit části programu (teoretického a/nebo praktického) v institucích po oboustranách hranice. Studenti, kteří se účastní programu, se také při pobytu v hostujícízemi zúčastní kursu s názvem „Evropské občanství“. Na začátku každého školníhoroku vytvářejí osoby zodpovědné za projekt v každé z institucí plán a určínejvhodnější termín pro výměnu studentů posledního ročníku. Typickým příklademvýměnného pobytu je dvoutýdenní program skupin španělských a portugalskýchstudentů, kteří si vzájemně vymění třídy.

Tohoto programu se zúčastnilo již několik škol, jmenovitě - z regionu Norte vPortugalsku: Escola Professional Agrícola de Ponte de Lima, Escola Sec. Dr. JúlioMartins, Escola Profissional Amar Terra Verde and Escola Sec. Padre BenjamimSalgado. Z Galicie: I.F.P. Xinzo de Limia, IESP z F. Asorey (Cambados) a studentiodborných kursů hotelového managementu, kuchařství a mechaniky v Pontevedra aLugo.

Projekt je považován za úspěšný, protože rozšiřuje horizonty mladých lidí, nabízíalternativní pohledy na jejich vzdělávání, obohacuje jejich dovednosti a představujejim koncepci evropského občanství.

Rozpočet: 36 500 EUROKontakt: Direcção Reg. Educação do Norte Rua António Carneiro 8, 4300 Porto,

Tel +351 22 5191100, Fax: +351 22 5103151

DG Ord. Educativa e Form. Prof. San Lázaro 107, 15771 Santiago de Compostela, Tel +34 981 546562, Fax +34 981 546542



Odborné vzdělávání v oblasti hotelového managementu a stravování (D/CZ)

Hlavním cílem tohoto projektu, vytvořeného v letech 1996/1997, byl rozvoj lidskýchzdrojů prostřednictvím přeshraniční spolupráce v oblasti školství a odbornéhovzdělávání. Konkrétně projekt zahrnoval program realizovaný na Střední odbornéškole ve městě Pirna - Sonnenstein v Německu, který dal 100 studentům - z toho 40Čechům - příležitost zúčastnit se odborného vzdělávání v oblasti hotelovéhomanagementu a stravování. Na konci třetího roku tohoto odborného vzdělávánínavíc budou studenti (němečtí i čeští) oprávněni k získání kvalifikace z Mezinárodníobchodní komory v Drážďanech. Po ukončení programu mohou čeští studentipokračovat ve studiu i další rok v Ústí nad Labem a Teplicích a získat kvalifikaciuznávanou v České republice.

Kontakt: Kommunalgemeinschaft Euroregion Oberes Elbtal / Osterzgebirge e.V., Emil-Schlegel-Str. 11, PS 85, D-01782 Pirna Tel.:+49 (0) 35 01 / 52 00 13, Fax: +49 (0) 35 01 / 52 74 57 e-mail: [email protected]

Komunální společenství, Euroregion Labe, Lidické náměstí 8 CZ - 40001 Ústí nad Labem Tel.: +420 (0) 47 / 5241437-8, Fax: +420 (0) 47 / 5211603,

e-mail: [email protected]





4. Plánování a realizace společných vzdělávacích kursů; kursy na podporupřeshraničního trhu práce

Vzdělávací síť na podporu regionální turistiky v oblasti východní hranice(IRL/NI)

Vzdělávací síť na podporu regionální turistiky byla založena v roce 1997 jakopřeshraniční partnerství místních orgánů, rozvojových agentur, institucí dalšíhovzdělávání a soukromého sektoru. Jejím hlavním cílem je pomoc při budováníkapacity regionálního turistického průmyslu prostřednictvím koordinovaného acíleného přístupu ke vzdělávání, které obratem posílí povědomí o regionální turisticea zvýší hospodářskou prosperitu účastníků vzdělávání, zaměstnanců a regionu. Síťuskutečnila řadu kursů včetně rozvoje managementu, komunitního managementu,praktického marketingu a technických stránek péče o zákazníky. Projekt umožňujeskupině potenciálních zaměstnanců, kteří již disponují určitými dovednostmi, aby sidoplnili dovednosti, které v současné době v turistickém průmyslu chybí. Zároveňkonsoliduje a udržuje nabídku pracovních míst v sektoru. Projekt se zaměřil naskupiny, které jsou v stávající době znevýhodněny, jako jsou např. nezaměstnaní,ženy, které se vracejí do zaměstnání a mohou ke svému návratu na trh prácepotřebovat nové dovednosti. Přeshraniční spolupráce je posílena prostřednictvím fór,která byla ustanovena na podporu propagace turistiky a vytváření příležitostí propřeshraniční spolupráci v oblasti turistiky.

Kontakt: Mr Gerry Mills, East Border Region Tourism Training Network C/o Newry Institute of Further & Higher Education Patrick Street, Newry, Co. Down, Northern Ireland Tel +44 1693 252 629

Vzdělávání prostřednictvím přeshraniční spolupráce (I/AL)

Cílem tohoto projektu je rozvoj a posílení přeshraniční spolupráce v oblasti námořníhranice mezi Itálií a Albánií. Projekt se pokouší řešit nedostatečné vazby meziregiony iniciováním vzdělávacího programu řízeného Odborem školství regionuPuglia. Prvotním cílem tohoto projektu je poskytnout albánské veřejné správěodborníky vybavené dovednostmi nezbytnými pro koordinaci různých akcívztahujících se k rozvoji oblasti. Mezi ně patří prostorové plánování, programováníakcí, koncepce integrovaných projektů, jejich implementace a následné aktivity ahodnocení. Projekt má trvat do roku 2 000; do této doby bude potvrzen výběrprofesionální vzdělávací instituce.

Kontakt: Giunta Regionale – Puglia, Salvatore Dictaso, Presidente Via capruzzi, 212, I-70124 Bari Tel +39 80 540 1111, Fax +39 80 522 4827



Vývoj výrobků a hospodářských podniků v oblasti řemesel a designu (IRL/UK:Irsko/NI)

Projekt je zaměřen na posílení základních dovedností osob pracujících v řemeslnévýrobě v příhraničním regionu. Irská řemeslná výroba zaznamenala v posledníchletech významný růst obratu a pracovních příležitostí, který ale měl jenom malý vlivna ekonomiku příhraničního regionu. Dva hlavní problémy se týkají přílišnéhorozptýlení firem, které se zabývají místní řemeslnou výrobou, a nedostatkudovedností, které jsou pro řemeslnou výrobu klíčové. Zdroje z Interreg umožňujídeseti účastníkům vzdělávacího programu z obou stran hranice získat dovednosti voblasti rozvoje podnikání. Projekt zároveň směřuje k vytvoření malého centrařemesel v příhraničním městě Carlingford. Projekt bude mít dopad na rozvoj adiversifikaci místní ekonomiky a vytvoří turisticky atraktivní program v příhraničnímregionu.

Kontakt: Carol Gilliland, Co-operation Ireland, 17 North Road, Monaghan, Ireland Tel +353 477 1979, Fax +353 477 1981, E-mail [email protected]

Centrum pro spolupráci mezi evropskými universitami (D/DK)

Hlavním cílem projektu je navázání užší spolupráce mezi Universitou Jižního Dánskaa Universitou města Flensburg (Německo) prostřednictvím tří nových společnýchkursů vyššího vzdělávání: jazyk/pedagogika, inženýrský kurs v oboru export amanagement energetiky. Kursy jsou navrženy jako čtyřletý a bilingvní vzdělávacíprogram. V každém z těchto tří nových kursů, které byly zahájeny v září 1998, bylookolo třiceti studentů. Mezi výstupy projektu patří vytvoření asi 26 nových pracovníchmíst a intenzivní přeshraniční aktivity mezi dvěma institucemi zapojenými doprojektu.

Náklady: 1 908 886 EUROKontakt: Andreas Cornett, University of Southern Denmark –

Handelshojskole Syd HHS, Grundtvigs Alle 150, DK 6400 Sonderborg Tel +45 74 43 42 25, [email protected], http://www.hhs/dk/

University of Educational Research, Flensburg, Germany, Muerwiker Str. 77, D 24943 Flensburg Tel +49 461 31 300


http://www.hhs/dk/



Collegium Polonicum (D/P)

Collegium Polonicum představuje novou formu přeshraniční spolupráce v oblastivýzkumu a výuky. Univerzita Adama Mickiewicze (AMU) v Poznani a Evropskáuniverzita Viadrina (EUV) ve Frankfurtu nad Odrou provozují kolegium společně.Vědecké zařízení je otevřeno i dalším evropským vysokým školám. Obsahový profilje zaměřen dle obou nosných univerzit. Rozhodující kroky ke zřízení CollegiumPolonicum ve Slubice (Polsko) byly učiněny v roce 1998, a to jak postavenímbudovy, tak také sestavením výukového programu. Dne 10. června 1998 byla novábudova otevřena - nachází se přímo u Odry, která tvoří hranici mezi Německem aPolskem.

Tím začaly dva studijní licencované běhy pořádané AMU. Zároveň se do tříletýchstudijních oborů politologie a ochrana životního prostředí zapsalo 45 resp. 43studentů. Zároveň zavedla EUV tři nástavbové studijní obory: srovnávacístředoevropské studie, ochrana evropské kultury a moderní management rozvojeměst. Do této oblasti plynou prostředky z evropského programu TEMPUS. Opatřeníje chápáno jako „budování instituce“ a pomáhá Collegium Polonicum k tomu, aby seprofilovalo jako ‘Center of Excellence’.

Kromě toho je Collegium Polonicum žádaným kongresovým centrem. Jen v roce1998 se zde konalo 16 konferencí, většinou k přeshraničním tématům. Tento vývojpokračoval v roce 1999. Mimo jiné svolal euroregion Pro Europa Viadrina v rámci 3.brandenburgského hospodářského týdne na červen 1999 regionální konferenci, vzáří 1999 se konalo z podnětu speciální hospodářské zóny Kosrzyn/Slubice aněmecko - polské Společnosti na podporu hospodářství a. s. společné německo -polské investiční fórum.

náklady: M EURO 40 celkové náklady, 6,200,000 Interreg II a 15 MEURO Phare CBC

kontakt: Ewa Bielewicz-Polakowska, Collegium Polonicum, ul Kosciuszi 2, PL 69-100 Slubice Tel +49 335 5534 16 412



Společně (SE/NOR)

‘Sloyd pa tvers’ je projektem spolupráce mezi konzultanty, kteří pracují proprůmyslové stavební odvětví zabývající se stavbou tradičních domů. V rámci projektubudou zorganizovány společné kursy designu, které naučí řemeslníky, jak navrhovatnové produkty. Během kursů bude projektový manažer společně s konzultantystavebního průmyslu pracovat na vytváření sítí. Aby byla zajištěna dlouhodobákontinuita projektu, budou norští i švédští konzultanti k dispozici a budou poskytovatinformace a poradeství i po ukončení projektu. Řemeslníci, kteří se zaměřují natradiční produkty, se často ocitají na rozhraní mezi obchodníky a průmyslovouvýrobou. Potřeba kreativity je velice důležitá, ale také je nezbytné zachovat tradičnídovednosti a předat je mladším generacím. Projekt zahrne výměnu informací,vytvoření společných podniků a nových pracovních příležitostí v regionu.

Rozpočet: 516 600 SEKKontakt: Liva Kaiser, County of Jaemtland, Sweden, Tel +46 63 14 25 00

Randi Breiset, Cottage Industry Consultants in Nord-Trondelag, Norway Tel +47 74 82 86 72



5. Struktury pracovního trhu, manažerských systémů a služeb včetnědatabází, informací, poradenství a náboru

EURES – Galicie/Norte (E/P)

V rámci projektu EURES byla vytvořena přeshraniční kancelář, která bude reagovatna potřeby informací týkajících se přeshraniční mobility pracovníků a firem.

Kancelář byla otevřena v roce 1997 a během prvních šesti měsíců své činnostiobdržela více než 650 žádostí, z nichž se 500 týkalo otázek zaměstnávání. Během tříměsíců roku následujícího našlo 25 - 30 osob z obou stran hranice zaměstnání díkyinformacím poskytnutým kanceláří EURES.

EURES poskytuje řadu hodnotných služeb všem společenstvím v přeshraničnímregionu, zejména v oblasti legislativy, sociálního zabezpečení, daní, zaměstnanosti aodborného vzdělávání.

Kontakt: EURES Transfronteiriço Norte de Portugal-Galiza, Edificio Ex-alfândega – Av. De Espanha E-4930 Valença, Spain Tel + 351 51 826105, Fax + 351 51 826104

Eurocity (S/SF/N: Severní Calotte)

Partnerská města Torneå (Švédsko) a Haparanda (Finsko) leží na protějších březíchřeky Torne v jižní části Laponska. Přestože má jejich přeshraniční spoluprácedlouhou historii, stále ještě existují překážky brzdící přeshraniční pohyb pracovní síly.Patří mezi ně jazykové problémy a malá znalost systémů pracovního trhu azaměstnávání. Úřady práce v obou městech na tyto problémy reagovaly vytvořenímspolečného projektu na podporu větší mobility pracovní síly a zrealizovaly společnouvizi pod názvem „Eurocity“. Ta je naplňována poskytováním informací a podporousítě společností, úřadů, asociací a koordinátorů vzdělávání z obou zemí. Výstupemprojektu bylo podstatné zvýšení mobility pracovní síly v obou směrech. Úřady prácetaké zorganizovaly semináře pro zaměstnavatele a uchazeče o práci na témata:daňové zákony, pravidla dávek v nezaměstnanosti a sociální otázky v obou zemích.Výsledkem bylo patnáctiprocentní zvýšení v poměru uchazečů, kteří našli práci vzahraničí.

Contact: Marja Ketola, Storgatan 92, S-95331 Haparanda, Sweden, Tel +46 922 61469

[email protected]



Služby v oblasti pracovního trhu v regionu Öresund (DK/S)

Tento projekt byl zahájen na přelomu let 1998/1999. Jeho cílem bylo pokrýtvzrůstající poptávku po práci a zlepšit pohyb pracovní síly přes úžinu Öresund.Celkem byly založeny 4 kanceláře, dvě ve Švédsku a dvě v Dánsku, z nichž každáměla jak švédské, tak dánské zaměstnance. Kanceláře, které jsou určeny prouchazeče o práci i zaměstnavatele, nabízejí kromě náborových služeb i informace oživotních podmínkách, legislativě a situaci na trhu práce. Pozornost kanceláří sesoustředí na osoby dojíždějící za prací přes Öresund, na odvětví, která majíproblémy s náborem pracovních sil, a na budoucí generace, které budou vstupovatna pracovní trh. Každá ze stran se snaží v případě náborových těžkostí podporovatdruhou stranu prostřednictvím společných iniciativ.Projekt již vyvolal značný zájem mezi uchazeči o práci, zaměstnavateli, médii adalšími organizacemi. Během prvních dvou měsíců byla úroveň návštěv i výsledkůnáboru vysoká, přičemž hlavní pohyb pracovní síly směřoval ze Švédska do Dánska.

Kontakt: The Nordic Council of Ministers, Store Strandstraede 18, DK 1255 Copenhagen K, Tel +45 3396 0200, [email protected]


C. 7 Zdravotní a sociální služby

KAPITOLA C.7: ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY

PŘEHLED:

Tato kapitola rozebírá potenciál pro přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní a sociální péčea uvádí typologii aktivit jakož i celou řadu příkladů. Příklady spolupráce se dělí do širšíchkategorií výměny informací/navazování spojení; školení; výzkumu a vývoje; využití a rozvojespolečných zdrojů.

HLAVNÍ BODY:

• Příhraniční regiony, které jsou často řídce osídleny a trpí poměrně špatně rozvinutouzdravotní a sociální péčí, mohou jen s obtížemi zabezpečit poskytování základnízdravotní a sociální péče pro obyvatelstvo dané oblasti.

• Schopnost příhraničního regionu poskytovat kvalitativně lepší a rozmanitější péčifinančně efektivněji lze značně posílit cestou spolupráce – zvláště využívánímspolečných zdrojů (např. nemocnic, domovů pro přestárlé, sanitních a pohotovostníchslužeb).

• Praktické problémy ve spolupráci vyplývají ze zákonných překážek daných vnitrostátněplatnými zákony a předpisy a vnitrostátním plánováním (např. plánovací a pojišťovacíprogramy, které se vztahují pouze na přispěvatele/občany dané země, rozdílyv kompetencích).

• Důležitým prvním krokem na cestě k dialogu o budoucích opatřeních a projektechspolupráce je přeshraniční inventarizace stávajících zařízení v příhraničním regionuspolečně s šířením informací o strukturách, kompetencích, administrativních a finančníchpostupech.

PŘÍKLADY:

Prevence dětské úrazovosti v komunitách (IRL/NI)Rozvoj komunit pro poskytování základní péče v příhraničí (IRL/NI)Srovnávací studie přístupů ke zdravotní a sociální péči (E/P)Výzkum komplementarity systémů zdravotní péče (F/B)Program společného přeshraničního školení– Rychlá lékařská pomoc (IRL/NI)Záchranná horská služba (F/I)Zubní hygiena a léčba v Řecku a Albánii (GR/AL)Schéma přeshraniční výměny pracovních sil (IRL/NI)Rádiová asistence přímo do domácností (E/P)Spolupráce mezi nemocnicemi v Selestatu a Offenburgu (D/F)Přeshraniční výzkumný ústav rehabilitačních metod (D/NL)Středisko pro určování povrchových a buněčných vlastností pomocí mikroskopické aspektroskopické analýzy (D/NL)Zřízení přeshraničních lékařských stanic (GR/FYROM)Vzájemná výměna v rámci lékařských služeb pro veřejnost (S/N)Výstavba přeshraniční lékařské stanice (D/CZ)



PŘEHLED

Přeshraniční spolupráce by mělazahrnovat veškeré aspekty života lidí:bydlení, zaměstnání, volný čas,dopravu, životní prostředí atd. Rozvojsociální a kulturní přeshraničníspolupráce musí být považován zastejně důležitý jako spoluprácev hospodářské oblasti av infrastruktuře. Často je tomu tak, žepřeshraniční sociální a kulturníspolupráce ve skutečnosti tvořízákladnu úspěchu v ekonomickémsektoru.

Dobrá zdravotní péče a poskytovánísociální péče patří mezi důležitézákladní společenské hodnoty vevšech evropských regionech. Zdravotnía sociální péče však více než jinésektory naší společnosti podléhajívnitrostátním předpisům.

Hranice mezi státy vedly k odlišnýmzákonům a předpisům v sociální péči,daních, programech zdravotníhopojištění atd. Mnoho příhraničníchregionů trpí nedostatečným rozvojem atím, že jsou vnímány jako vzdálené aperiferní i v celostátním měřítku, což sečasto projevuje nízkým počtemobyvatelstva, odlivem mladých lidí avyšším počtem na státu závislépopulace (děti a starší lidé).Venkovské oblasti a oblasti s klesajícípopulací trpí často nedostatečněrozvinutým sektorem služeb, kdyněkteré z těchto služeb jsou limitoványnedostatečnou poptávkou.

Z těchto okolností vyplývá, žepříhraniční regiony mají obtížezabezpečit poskytování základnísociální péče, nemají k dispozicizákladní zdravotnická zařízení atd.Otevření vnitřních hranic EUpředstavuje nové možnosti prospolupráci v oblasti sociální péče a

v sektoru přidružených služeb. Abybylo možné udržet rozsah a kvalituzdravotní péče, sociální péče a s nimispojených zdrojů v periferníchregionech, je nutné přijmoutv příhraničních regionech vhodnátvůrčí řešení.

Problémy

Vnitrostátně orientované a historickypodmíněné zákony a předpisyv sociálním sektoru ztěžují možnostinalezení obecných řešení pro všechnypříhraniční regiony, zvláště v těchzemích, které mají několik sousedůs velmi odlišnými systémy. Zákonnépřekážky jsou příčinou vznikupraktických problémů v přeshraničníspolupráci ve zdravotní péči asociálních službách. Jde o:

• rozdíly v rozvržení odpovědností(sanitních služeb, služeb rychlépomoci, policie);

• plánovací a spádové oblastisociální péče a sociálních zařízení,které platí pouze ke státní hranici;

• státní finanční příspěvky napojišťovací programy atd., které jemožno platit a využívat pouzev rámci daného státu.

Z těchto důvodů jsou například lůžkovékapacity nemocnic v příhraničníchoblastech plánovány pouze propotřeby na vnitrostátní úrovni. Obecněřečeno jsou tato lůžka rovněžk dispozici pouze pro přispěvatelez tohoto státu. Přestože platí nařízenína celoevropské úrovni, že lidé nacestách mohou v případě onemocněnía nehody využít služeb lékařů anemocnic v cizině, programyzdravotního pojištění v příhraničníchregionech zaujímají v tomto ohleduvelmi restriktivní postoj. Využívánílékařských středisek, nemocnic atd.v příhraničních oblastech obyvateli



žijícími v blízkosti hranic podléhápřísné kontrole. Často vznikajíproblémy, když dojde na hrazení účtu:některé náklady na délku pobytu aposkytnuté služby jsou zpochybňoványnebo propláceny pouze částečně.

V mnoha příhraničních regionech protodochází k uzavírání soukromých dohodmezi nemocnicemi, aby bylo možné vezvláštních případech využívatnemocniční lůžka. Toto platí zejména ovyužívání jednotek intenzivní péčepacienty v ohrožení života nebopacienty, kteří naléhavě potřebujíodbornou péči. Když je však lůžkovákapacita nemocnic příliš častoobsazována pacienty ze sousednízemě a lůžka tudíž nejsou k dispozicivlastnímu obyvatelstvu, vede to zasek problémům spojenýms poskytováním péče pacientůmvlastního státu a ke stížnostem.

Překážky bránící využívání sociálníchzařízení na druhé straně hranice jsouzaloženy na propočtu nákladů, které semezi jednotlivými zeměmi značně liší,a na skutečnosti, že pojišťovnynemohou odhadnout , které náklady av jakém rozsahu je možno očekávat,pokud jde o všeobecné využíváníslužeb na druhé straně hranice.V důsledku toho jsou všeobecnépředpisy zamítány a pojišťovatelé jsouochotni řešit pouze jednotlivé případyna pragmatickém základě.

Nadto jsou sociální zařízenífinancována různými způsoby a zapodmínek, které se v jednotlivýchzemích propastně liší. Existují příkladynemocnic, ve kterých nejsou veřejnésubvence zahrnuty do výpočtunákladů, např. nemocenského úřadu.Na druhé straně hranice pak je situacepřesně opačná: nemocnice musí přivýpočtu denních sazeb brát v úvahuveřejné dotace a finanční pomoc. Tovede k rozdílným a navzájem velmi

odlišným sazbám nákladů, kteréz pochopitelných důvodů nemohoupojišťovny hradit.

Problémy vznikají také v oblastiposkytování přeshraničních služebrychlé pomoci, jako jsou rychlálékařská pomoc nebo hasiči. Počtypersonálu a sanitek jsou např.všeobecně propočítávány v rámcivnitrostátních požadavků a využívánípersonálu a zařízení k poskytovánípřeshraniční rychlé pomoci a sanitníchslužeb na druhé straně hranice pakvede k mezerám v jejich vnitrostátnímvyužití, které je třeba odpovídajícímzpůsobem vyplnit. Přeshraničnívyužívání domovů pro přestárlé,rehabilitačních klinik, škol, klinik apod.naráží na podobné potíže. I zde sekapacity propočítávají v první řaděpouze tak, aby vyhověly předevšímvnitrostátním požadavkům, a zařízeníjsou financována na vnitrostátní úrovni.

Další specifické problémy, kterévznikají v periferních venkovskýchpříhraničních oblastech, se týkajíudržení dostatečného množstvíobyvatelstva pro provoz zařízení, jakojsou nemocnice, domovy pro přestárlé,školy, služby sociální péče aspecializované služby (např. modernísanitní vozy). Podobným problémem jedosažitelnost těchto zařízení místníhromadnou dopravou, což je problém,k jehož vyřešení by mohlo přispětpřeshraniční využívání vrtulníku adalších služeb rychlé pomoci.

Dalším faktorem, který nelze přehlížet,je nedostatek informací na oboustranách hranice o stávajícíchzařízeních, systémech,administrativních strukturách atd.v oblasti zdravotní péče, sociální péče,policie, služeb rychlé pomoci atd.



ŘEŠENÍ

Je nutné přestat uvažovat v mezíchstátních hranic a vhodně vytvořit novéspádové oblasti, postavit rentabilitusociálních zařízení a služeb na novýpřeshraniční základ a zabránit tomu,aby venkovské oblasti, zvláště pak ty,které leží v periferním pohraničí,„vykrvácely“. Je třeba rozvíjetdvoustranná a třístranná řešeníspecifická pro určité regiony.

Základním požadavkem je šířitinformace o zařízeních, strukturách,administrativních postupech, výchozíchpodmínkách atd. sociální a zdravotnípéče v sousední zemi. Za tímto účelemje v první řadě nutné provéstpřeshraniční inventarizaci, do které semusí zapojit všechny odpovědnésložky na obou stranách hranice. Tatoinventarizace je nutným předpokladempro zahájení dialogu a pro dohodnutípraktických opatření v rámci zdravotnía sociální péče, přijatelných ažádoucích na obou stranách hranice,bez ohledu na všechny rozdíly aobtíže.

V následujících letech bude naevropské příhraniční regiony vyvíjensilný nátlak, aby přijímaly postupnářešení problémů v sociálním sektoruna dvojstranném a třístrannémzákladě. Tato řešení musí brát v úvahukonkrétní situaci v jednotlivýchpříhraničních regionech. Bude třebadosáhnout vhodných aživotaschopných řešení, která zaručíefektivní využití zdrojů.

Díky finančním restrikcím na celostátníúrovni jsou v posledních letechregionální zařízení sociální a zdravotnípéče pod tlakem. To by mohlo býtimpulsem k vytvoření přeshraničnísoudržné regionální sociální péče,přeshraničních sociálních zařízení atd.Klíčový význam zde mají:

• přeshraniční využívání nemocnic,jako jsou spolupráce mezi krevnímibankami a přesuny pacientů.Někteří obyvatelé příhraničníchoblastí budou moci používatnemocnice umístěné za hranicí,pokud tyto budou pro něnejvhodnější a nejbližší;

• spolupráce mezi službami rychlépomoci a sanitními službamivčetně s nimi spojených dalšíchzákladních služeb;

• plánování společných centrálníchzdravotnických zařízení,maximalizujících tímtokomplementárnost služeb;

• přeshraniční spojení kapitálupojišťoven k vyrovnání platebv případech přeshraničníhoposkytnutí zdravotní a sociálnípéče.

V součinnosti s orgány, které financujísociální péči a sociální zařízení byměly být stanoveny potenciální oblastistudia, vypracovány zkušební projektya rozpracovány možnosti financování.

S ohledem na plánovánízdravotnických a sociálních zařízení byse mělo ve střednědobém horizontuuvažovat o plánování a výstavběspolečných zařízení, financovaných naobou stranách hranices přeshraničními spádovými oblastmi amožnostmi financování. Kromě toho bymělo být umožněno využívánízáchranných vrtulníků.

Přeshraniční plány rozvoje by mělyzahrnovat služby první pomoci azáchranné služby, tak aby byl kdispozici personál, vozidla atd.Zároveň by měly být upravenyvnitrostátní plány, aby poskytování



personálu a zařízení přes hranicemohlo být realizováno bez problémů.

Větší zařízení v sektoru zdravotní asociální péče v příhraničních regionechby měla být podrobena šetření v tomsmyslu, aby se zjistilo, zda je možnése v budoucnu vyhnout duplicitníminvesticím a zda je možné plánovatracionálnější přeshraniční zařízení.Kromě toho by měly příhraničníregiony zodpovídat za projektyrelativně velkých zařízení, která semohou stát rentabilními pouze tehdy,pokud budou využívána obyvatelstvemna obou stranách hranice.

Každodenní praxe v příhraničníchregionech opakovaně ukazuje, žepřeshraniční spolupráce ve zdravotní a

sociální péči je nepostradatelná proživot zdejších obyvatel. Jepochopitelné, že finanční ústavyv oblasti sociálního pojištění budouzpočátku akceptovat spolupráci pouzev jednotlivých případech, neboťnemohou odhadnout finanční důsledkyobecných řešení. Dlouhodobě všakbude vyžadována v sektoru zdravotní asociální péče, ve službách rychlépomoci a sanitních službách a mezipolicií a orgány činnými v oblasti drogvšeobecná spolupráce, založená napevných zákonných a finančníchustanoveních. Tato spolupráce bymohla rovněž zahrnovat zřízeníspolečných přeshraničníchpojišťovacích fondů, upravených propotřeby přeshraničního regionu.



PŘÍKLADY PROJEKTŮ

Přeshraniční regiony EU a střední a východní Evropy skýtají bohatství zkušenostís tím, jak lze přeshraniční aktivity na poli zdravotní a sociální péče realizovat napraktické úrovni. Níže jsou uvedeny početné dobré a praktické příklady.

1. Výzkum, studie, rozvoj strategií

Prevence dětské úrazovosti v komunitách (IRL/NI)

Tento projekt se zaměřuje na prevenci úrazů mezi dětmi v rodinách z nižšíchsociálně-ekonomických skupin – k dnešnímu dni z tohoto projektu získalo užitek jižvíce než dvě stě rodin, což v sobě zahrnuje cílenou specializovanou pomoc, školeníprvní pomoci a poskytování vybavení ze skladu bezpečnostních pomůcek.Předpokládané výsledky jsou následující:• Prevence úrazů mezi dětmi v cílových skupinách – a rozšířením prevence do

širší komunity prostřednictvím výukového programu.• Sjednocení přijatých strategií prevence úrazů přes hranice a v rámci

managementů všech čtyř zainteresovaných řídících orgánů zdravotních asociálních služeb.

• Zlepšení pracovních vztahů s místními komunitami.

Kontakt: Ms Cathy Mullan, Project Manager, WHSSB, Gransha Park, Derry,Northern Ireland, Tel:+44 1504 860086

Rozvoj primární péče v přeshraničních komunitách(IRL/NI)

Tento projekt se zaměřuje na organizační zlepšení v poskytování základní lékařsképéče v příhraničí následujícími kroky:• Zřízení pilotních pracovišť (posílených odpovídající infrastrukturou, která bude

dodávat služby zaměřené na základní lékařskou péči)• Zajišťování osvědčené praxe ve smyslu širokého a plně integrovaného týmu

základní lékařské péče• Zužitkování nových technologií k propojení pracovišť (hlavně těch, která se

nalézají v izolovaných komunitách) s širší sítí zdravotních a sociálních služeb,čímž bude zajištěno, že komunity, jimž se tato pracoviště věnují, budou mítk dispozici potřebné služby na rovnocenné úrovni.

Předpokládané výsledky zahrnují: Zlepšení služeb, pokud jde o cílenou populaci;Spolupráci mezi partnery základní lékařské péče, všeobecnými lékaři, lékárníky atd.;Lepší zužitkování poznatků vyplývajících z problémů v oblasti služeb základnílékařské péče v příhraničí.

Kontakt: Mr. Eugene Gallagher, W.H.S.S.B., Gransha Park, Derry,Northern Ireland, Tel: +44 1504 860086Mr. Tom Kelly, N.W.H.B., Markieviez House, Sligo, Ireland,Tel: +353 55105



Komparativní studie přístupu ke zdravotní a sociální péči

Tento projekt, který vznikl v roce 1996, představuje studii vstupních podmínek prozdravotní a sociální pracovníky v příhraničí v oblasti Galicie a Norte.

Souhrnným cílem projektu je poskytnout podnět pro sladění legislativy, tak abyoběma populacím byly poskytovány rovnocenné služby v oblasti zdravotnictví,sociálního zabezpečení, zaměstnanosti a profesního školení. Výsledky studie bylyvydány a distribuovány do odpovídajících organizací. Její autoři doufají, žezviditelnění překážek skutečné přeshraniční mobility přispěje nakonec k posunuv oblasti předpisů a jejich adaptací se zlepší situace v přeshraniční spolupráci.

Rozpočet: 140 725 EURO, z nichž 75 % pochází z InterregKontakt: Instituto de Gestão Autárquica do Porto, Rua de Belos Ares 160,

P-4100 Porto, Tel: +351 2 6001312, Fax: +351 2 6009621,[email protected]

Escola Galega de Administración Pública, Rúa MadridPol. Fontinas s/a, 15703 Santiago de CompostelaTel: +34 981 546040, Fax: +34 981 546336



Výzkum komplementarity systémů zdravotní péče (F/B)

Vedle vytipování oblastí potenciální spolupráce v euroregionu Nord-Pas de Calais –West Flanders, která by vedla k omezení nákladů a efektivnějšímu využívání zdrojův euroregionu, jsou výsledky této studie zajímavé i pro Association Internationale desMutualités („Přátelské společnosti“ nebo „pojišťovací společnosti“), která sev současné době zabývá sledováním toku přeshraničních služeb péče v rámci EU.

Tříletá studie, zadaná Evropskou komisí (DG V), byla realizována 3 vzájemnýmipojišťovacími společnostmi: 2 členy Féderation des Mutualités Chrétiennes (B) aMutualité du Nord (F). Výzkum byl řízen následovně:

Řídící výbor, který se scházel dvakrát ročně a byl složený ze zástupců hlavníchvzájemných pojišťoven, zodpovídal za monitorování pokroku ve výzkumu, šířeníinformací mezi zúčastněnými orgány a udržování soudržnosti celého výzkumu. Výborbyl rovněž zodpovědný za financování a projektový rozpočet. Podpůrný výborzodpovídal za koordinaci přeshraničního výzkumu v souladu se směrnicemi řídícíhovýboru. Pracovní skupiny, jedna francouzská a jedna belgická, prováděly práci, kterávedla k naplnění cílů studia. Každá skupina se skládala z výzkumného pracovníka,koordinátora a několika odborných poradců, jejichž počet se lišil v závislosti nazkoumané oblasti.

Výsledky:

• demografická studie obou regionů, přehled epidemiologických studií vzniklýchv obou státech, s odkazem na oba regiony, soupis „tvrdé“ (nemocnice, klinikyatd.) a „měkké“ infrastruktury (personál, evropská a vnitrostátní legislativa týkajícíse zavádění zařízení a služeb, oficiální odborné požadavky na personál);

• zřízení databáze obsahující: poptávku obou regionů po zdravotních službách arozmístění poskytovatelů péče, poptávku místního obyvatelstva po službách vněregionu, poptávka obyvatelstva z jiných regionů po službách uvnitř regionu,obtížnost přístupu k pečovatelským službám v přeshraničním regionu a okolníoblasti;

• vytipování méně rozvinutých oblastí v rámci infrastruktury zdravotních služebeuroregionu Nord-Hainaut a vytipování doplňkových oblastí s potenciálem prosynergie; formulace doplňkových projektů a studie jejich proveditelnosti; zapojeníorgánů činných v sociální ekonomice a zajištění jejich účasti při realizaciprojektů.

Rozpočet: celkové náklady 184 305 EURO, 50 % regionální partneři, 50%ERDFKontakt: Union Générale Mutualité du Nord, Boulevard Denis Papin18/20/22,

Tel: +33 20 58 1000, F-59015 Lille, Fax: +33 20 58 10 39



2. Spolupráce mezi službami rychlé pomoci (např. rychlé lékařské pomoci)

Program společných přeshraničních školení – služby rychlé lékařské pomoci(IRL/NI)

Tento projekt se zaměřuje na synergii v řešení hlavních naléhavých situací v rámcisousedících příhraničních oblastí. Navrhuje vytvoření řady školících programů prooperátory služeb rychlé lékařské pomoci a jejich personál, aby byly sladěny užívanépostupy, a to s důrazem na maximalizaci využití dostupných zdrojů bez ohledu najejich lokalizaci – provozní pomoc poskytuje C.A.W.T.

Předpokládané výsledky zahrnují zlepšení přeshraničních řešení hlavních incidentův příhraničních regionech cestou koordinace plánů, školících programů aorganizačních požadavků na plnění zjištěných potřeb. Toto bude hlavním přínosemjak pro cílovou populaci, tak pro možnost sjednocení oboustranně přijatelnýchpřístupů v dalších příhraničních oblastech.

Kontakt: Mr. Jim Christie, Northern Ireland Ambulance Trust,12-22 Linen Hall Street, Belfast, Tel: +44 1232 246 113

Záchranná horská služba (F/I)

V horách nejsou nebezpečí, nehody a záchranné akce limitovány hranicemi.S vzestupem alpinistické turistiky se horská neštěstí stávají stále častějšími aorganizování záchranných akcí je stále složitější a finančně náročnější. V oblastivzdušné záchranné služby se úřady v Haute Savoie (F), Swiss Valais (CH) a Vald´Aoste (I) dohodly na organizování společné služby se základnou ve staniciChamonix. Každoročně je z této savojské základny realizováno 850 záchrannýchvrtulníkových letů.

Kontakt: Mme Marcori, DATAR, Equipe Affaires europeennes,1, avenue Charles Floquet, F-75007 ParisTel: +33 1 40 65 11 58, Fax: +33 1 40 65 12 39Dipartamento per il

Coordinamento delle Politiche ComunitarieVia del Tritone 142, 100187 Roma, Tel: +39 6 482 67 66



3. Spolupráce mezi službami (např. nemocnicemi)

Zubní hygiena a léčba v Řecku a Albánii (GR/AL)

Projekt zahrnoval vývoj a vybavení mobilní jednotky zubní péče určené pro návštěvyškol ve specifických příhraničních regionech, obzvláště v Albánii. Zřízení této mobilníjednotky bylo doprovázeno školícím programem pro albánské zubaře a zubnílaboranty. Jednotka, personálně obsazená jedním řeckým zubařem jako instruktorema jedním zaučujícím se albánským zubařem, prováděla návštěvy ve školách adodávala žákům informační materiál o zubní hygieně a ošetření.

Výsledky: Prostřednictvím tohoto programu byla tato mobilní zubní jednotkavybavena a začala vykonávat svou činnost a poskytovat ošetření velkému počtupříhraničního obyvatelstva. Podstatnému množství albánských zubařů a zubníchtechniků se navíc dostalo teoretické a praktické průpravy v nových technikáchzubního ošetření, materiálech a výzkumu.

Prvky osvědčené praxe: neziskové organizace z oblasti sociálních služeb a vědeckéjednotky z oblasti zdravotnictví spolupracovaly na zlepšení zdravotních podmínekv příhraničních regionech. Škola zubního lékařství při Univerzitě v Aténách podpořilatento projekt spolupráce mezi klášterem Holy Monastery of Simonos Prtras v AgioOros a Ortodoxní církví Albánie.

Rozpočet: 600 566 EUROKontakt: Prof Nikos Kafousias, Dental School of the University of Athens,

Drakontos 7, 161 21 Athens, Tel: +30 1 723 0153

Schéma přeshraniční výměny pracovních sil (IRL/NI)

Tato podpůrná aktivita organizuje v rámci čtyř komisí různé přístupy k získávánípovolání, zaměřené na pomoc obtížně vzdělavatelným osobám, která jim jeposkytována v jejich domovech. Pilotní oblasti se liší v rámci školících modelů propečovatele, modelů zprostředkování a dodavatelů poskytujících profesní podporu.Tento projekt zlepší kvalitu života obtížně vzdělavatelných osob a pečovatelůmnabídne zaměstnání. Tento projekt také zvýší kvalifikaci uchazečů a zlepšíinformovanost komisí o potřebách obtížně vzdělavatelných osob. Očekává se, žekomise vybudují na těchto pilotních přístupech tradiční a dobře rozvinutou praxi.

Kontak: Mr. Martin Sweeney, S.H.S.S.B, Tower Hill Hospital, ArmaghTel: +01861 522381Nebo Mr. Leo Kinsella, NEHB, Gilligan House, Dublin Road,

DundalkTel: 042 29 230



Přímá rádiová asistence do domácností (E/P)

Tento projekt, zahájený v roce 1995, má za cíl spojení dvou organizací „Červenéhokříže“ ve Španělsku a Portugalsku. Projekt „Přímá rádiová asistence do domácností“existoval již dříve ve Španělsku, ne však v Portugalsku. Nadnárodní aspekt projektuzahrnoval zřízení radiokomunikační sítě, umožňující koordinaci akcí z jedné centrálnípoplachové stanice v Badajoz (E).

V roce 1996 byl projekt dále rozvinut. Portugalskému Červenému kříži byl předložennávrh na zavedení jeho vlastního projektu „rádiové asistence“ v oblasti Alentejo, a tona obdobných základech jako u španělského projektu.

Tento nový projekt se zaměřil na rozšíření projektu Rádiové asistence jak do oblastiExtramadura, tak Alentejo a na zahrnutí uživatelů s obtížemi ve fyzickém pohybu. Jepodporován rádio-telekomunikační sítí, což umožňuje koordinaci mezi existujícímiportugalskými zdroji a Centrální poplachovou stanicí Červeného kříže v Badajoz.Projekt se zpočátku zaměřil na komunity v lokalitách Evora, Beja, Portalegre,Estremoz a na španělské straně na ty komunity v oblasti Extramadura, kdev současnosti Červený kříž operuje.

Projekt vytvořil nový základ pro spojení španělského Červeného kříže a jehoportugalského ekvivalentu. Je naděje, že v budoucnosti budou uživatelé těchtoslužeb moci využívat obou služeb, španělských i portugalských.

Rozpočet: celkové náklady 2 704 000 Ptas, příspěvek Interreg 2 000 000PtasKontakt: Cabinete de Initiativas Transfronterizas Merida-Evora (GIT),

Paseo de Roma s/a Modulo B – 2a planta, E-06800 MéridaTel: +34 924 38 5373, Fax: +34 924 38 5395,

[email protected]

Oficina Provincial de Cruz Roja Española, C/Padre Tomás 2, E-06011

Badajoz, Tel: +34 924 240433



Spolupráce mezi nemocnicemi v Selestatu a Offenburgu (D/F)

Tento projekt se zaměřuje na prohloubení profesionálních kontaktů na osobní úrovnimezi představiteli nemocnic v Offenburgu (D) a Sélestat (F) v rámci průběžnýchškolení a vzdělávání. Projekt má navíc také za cíl rozvinout výměnu informacís ohledem na práci nemocnice a prohloubit a rozšířit znalosti technického jazyka.Budou organizovány následující aktivity:

• Společné organizování výměnných jazykových kurzů• Realizace rozmisťování studentů středních zdravotních škol na praxi• Shromáždění a uspořádání dokumentace běžné lékařské terminologie• Výměny mezi odbornými pracovníky z obou nemocnic• Organizace konferencí na lékařská témata definovaná těmito dvěmanemocnicemi• Celková dokumentace

Výsledky budou zahrnovat: řadu výměn a setkání mezi odborníky z nemocnic stejnějako středoškolskými studenty zdravotnictví, lingvistická školení v sektorech medicínya zdravotnictví a vydání francouzsko/německého slovníku lékařské terminologie.Mezi další výsledky bude patřit i řízené rozmisťování osob dle zaměření na specifickézáležitosti jako AIDS nebo diabetes.

Rozpočet: celkové náklady 150 000 EURO, 50 % z toho ESFKontakt: Dr Franz Hahn, St Josefskrankenhaus, Weingartenstr. 70, D-77654 Offenburg, Tel: +49 781 471, Fax +49 781 435 40



4. Rozvoj a spolupráce v rámci společných zařízení a služeb (např.specializovaných zdravotních/výzkumných centrech)

Přeshraniční výzkumný ústav nových rehabilitačních metod (D/NL)

Hlavním cílem projektu je zajistit přeshraniční propagaci rehabilitačních technologií azvýšit efektivitu rehabilitačního lékařství v rámci EUREGIO. Specifickým cílem jezřízení institutu rehabilitačních technologií v EUREGIO pro oba státy.Spolupracujícími partnery jsou Nadace pro rehabilitační středisko Het Roessinghv Enschede (NL), Ústav biomedicíny Univerzity Twente (NL) a katedra ortopedickéfyziologie Univerzity v Münsteru (D).

V současném stadiu bude probíhat společný rozvoj rehabilitačních technologií abude zaváděna přeshraniční péče a zahájen školící program. V dalším stadiu budoutechnologie a programy otestovány a podle potřeby upraveny.

Přeshraniční výzkumný ústav bude pracovat v těchto oblastech:• řízení výzkumného programu rehabilitačních technologií v návaznosti na již

realizovaný výzkum. Výzkum by měl být uplatněn v praxi do pěti let.• Zřízení přeshraničních ústavů rehabilitačního lékařství, ve spolupráci s Nadací

Het Roessingh a klinikou a poliklinikou technické ortopedie a rehabilitace naUniversitě v Münsteru,

• Vytvoření společného orgánu pro školení lékařů a zdravotníků, který budeodrážet rostoucí poptávku po rehabilitačních technologiích a mobilitě v důsledkukvantitativního nárůstu staršího obyvatelstva v Evropě.

V rámci projektu se počítá s rozvojem přeshraniční organizace zdravotní péče, cožumožní pacientům přístup k léčení v ústavech, které nejvíce vyhovují jejichpotřebám. Očekává se, že zřízení tohoto výzkumného ústavu přinese kladnéhospodářské výsledky, neboť bude podporovat zakládání malých a středně velkýchodborných organizací v rámci EUREGIO. Kromě toho dosáhne společnýpřeshraniční ústav rehabilitačního lékařství značných úspor nákladů.

Rozpočet: celkové náklady 1 725 000 EURO, příspěvek Interreg 862 000EUROKontakt: EUREGIO, Enschederstraße 362, D-48599 Gronau

Tel: +49 2562 70 232, Fax: +49 2562 70259



Středisko pro určování povrchových a buněčných vlastností pomocímikroskopické a spektroskopické analýzy (D/NL)

Fotomikroskopická a spektroskopická technologie umožňuje provádět analýzupovrchových a buněčných vlastností molekulárních struktur a při použití elektronově-rastro-mikroskopické metody má vyšší rozlišovací schopnost. Společné středisko prourčování povrchových a buněčných vlastností pomocí mikroskopické aspektroskopické analýzy bylo zřízeno Ústavem biomedicíny Univerzity Twente (NL) aÚstavem lékařské fyziky a biofyziky při univerzitě v Münsteru (D). Daná technologieje zvláště vhodná při: zkoumání účinnosti (nových) léků, rozboru krve a krevníplazmy, kontrole kvality potravin a při hmotném rozboru lékařských produktů, jakojsou protetika a implantáty.

Středisko bude poskytovat cenné služby malým a středním podnikům, které nemajíknow-how ani prostředky, aby si mohly pořídit nutné vybavení. Kromě nemocnic alaboratoří provádějících rozbor krve budou středisko využívat i společnosti činnév biolékařské fyzice a potravinářské a zemědělské podniky. Zavadění tétotechnologie vyvinuté a zpřístupněné střediskem zvýší schopnost malých a středníchpodniků v EUREGIO konkurovat mezinárodním společnostem.

Rozpočet: celkové náklady 800 000 EURO, příspěvek Interreg 400 000EUROKontakt: EUREGIO, Eschederstraße 362, D-48599 Gronau Tel: +49 2562 70 232, Fax: +49 2562 70259

Zřízení přeshraničních lékařských stanic (GR/FYROM)

Tento projekt se zaměřuje na podporu příhraničních regionů s ohledem na závažnéproblémy ve zdravotním sektoru, způsobené buď jejich vzdálenou zeměpisnoupolohou, nebo početnými legálními i nelegálními vlnami přesunu obyvatelstva, zvířata zboží. Tento projekt také navrhne spolupráci se sousedními zeměmi na polivýzkumu a vzdělávání, stejně jako podporu výměnám zkušeností v oblasti zdraví,aby se tak mohla rozvinout řecko/balkánská komunikační a koordinační síť,soustředěná kolem přeshraničních zdravotních středisek pro veřejnost. Pro řešenív oblasti řady nakažlivých chorob a dalších problémů spojených se zdravímobyvatelstva v tomto příhraničním regionu bude zřízeno několik Stanic veřejnéhozdraví. Řetěz Stanic veřejného zdraví bude založen jako systém přístupových bodů,které se budou zabývat vážnými nakažlivými chorobami a dalšími problémyspojenými se zdravím obyvatelstva v příhraničních regionech.

Očekávané výsledky zahrnují rozvoj infrastruktury regionálních zdravotních služeb,rozvoj strategických přístupů k řešení zdravotních problémů v příhraničním regionu azlepšení životních podmínek pro obyvatele příhraničních regionů.

Rozpočet: celkové náklady 1 800 000 EUROKontakt: Ms F. Tsaousi, Ministry for Health and Welfare,

Department for Technical InfrastructureTel: +30 1 8254608



Vzájemná výměna v rámci zdravotních služeb pro veřejnost

V příhraničním regionu je mezi obyvatelstvem zřetelný identický patologický jev,spočívající ve vysokém počtu srdečních a vaskulárních příhod. Projekt má za cílrozšířit cestou spolupráce mezi Strömstad (Švédsko) a Fredrikstad (Norsko) znalostio možnostech léčby chronických chorob, která je řízena samotným pacientem. VeStrömstad se projekt zaměřuje na jedince s vysokým rizikem srdečních avaskulárních příhod. Rozvíjí pedagogické metody a prezentaci znalostí lidem sezdravotními riziky. Projekt ve Frederikstad spočívá v rozvoji spolupráce při vzájemnévýměně informací mezi astmatiky a pracovníky zdravotnických a nemocničníchzařízení. To má zvýšit spolupráci pacientů týkající se jejich léčby a dodat jednotlivýmpacientům lepší kontrolu nad svou chorobou. Součástí projektu je plánováníspolečného léčebného a vzdělávacího ústavu a rámce pro spolupráci s vyššímivzdělávacími institucemi a zdravotními službami v Dalsland. Dále jde o vytvořeníškolících a výzkumných organizací, které budou z projektů ve Strömstad aFredrikstad vycházet jako z modelů pro širší regionální spolupráci.

Rozpočet: 600 000 SEK (ERDF)Kontakt: Public Health Services of the Local Authorities/Municipalities, Bohuslandstinget (Sweden), http://server.liku.no/interreg/prodkat.html

Výstavba přeshraniční lékařské stanice (D/CZ)

Lékařské středisko v Dippoldiswalde (D) se nachází v oblasti těsně sousedícís Českou republikou. Region leží v oblasti důležité pro turistiku, zvláště pro zimnísporty. Závazky lékařské stanice vůči turistickému ruchu a mezinárodní přepravěještě zvyšuje její poloha v blízkosti dálnice E55 a hraničního přechoduCínovec/Zinnwald. Vybavení a úroveň stávající lékařské stanice jsou velmi špatné apacienti české národnosti jsou často převáženi do sousedního českého okresuTeplice. Na problematickém úseku dálnice E55, vedoucím přes hranice, je častonutný společný zásah pohotovostních služeb z obou stran hranice.

Nové lékařské středisko v Dippoldiswalde podpoří místní lékařské služby a německýČervený kříž. Tento překračuje konvenční pole své působnosti tím, že se zapojuje dopřeshraniční spolupráce s českým Červeným křížem okresu Teplice, včetněspolupráce na specifickém projektu prevence AIDS, vedeném Ministerstvemzdravotnictví a sociálních věcí Saska (Sächsisches Ministerium für Soziales,Gesundheit und Familie), za finanční podpory EU.

Efektivní organizace a zabezpečení pohotovostní lékařské služby je důležitýmzávazkem společnosti. Po realizaci tohoto projektu se očekává, že spolupráce v tétooblasti bude i nadále pokračovat a rozvine se do širšího rámce přidruženýchorganizací. Stane se tak příkladem pro další přeshraniční spolupráci mezidobrovolnými organizacemi činnými v oblasti poskytování první pomoci a lékařství.

Rozpočet: 1 000 000 EURO příspěvku Interreg II

http://server.liku.no/interreg/prodkat.html



Kontakt: Euroregion Elbe Labe, Zehistaer Straße 9, Tel: +49 3501 520013,Fax: +49 3501 527457, D-01796 Pirna


C 8 Kultura a média

KAPITOLA C.8: KULTURA A MÉDIA

PřehledTato kapitola prezentuje klíčová témata a možnosti spolupráce v sociálně-kulturnímsektoru a jsou zde uvedeny příklady, jakým způsobem se tato spolupráce realizuje vestávajících přeshraničních regionech. Je kladen důraz na to, že sociálně-kulturní spoluprácenení důležitá pouze pro zlepšení podmínek denního života v přeshraničním regionu, alehraje významnou roli v rozvoji dalších forem spolupráce (např. infrastruktura, obchodníspolupráce), neboť je často prvním krokem v rozvíjení mezilidských kontaktů.

Hlavní body

• Sociálně-kulturní spolupráce zvyšuje vzájemné povědomí o rozdílech a společnýchaspektech kultury, společnosti a tradicích, což jsou důležité faktory pro rozvojekonomiky a dalších forem spolupráce v přeshraničních regionech.

• Nejběžnější formou spolupráce jsou činnosti „lidé-lidem“, jako jsou organizováníkulturních a sportovních aktivit.

• Ustanovení trvalé struktury pro výměnu informací s ohledem na kulturu, historii aekonomiku příhraničních regionů může být důležité pro rozvinutí strategie pro širšíspolupráci.

• Zkušenosti v příhraničních regionech ukazují, že televize, rozhlas a tisk jsou hlavnímipomocníky v procesu spolupráce.

• Přeshraniční sociálně-kulturní spolupráce v každé oblasti života je základní podmínkoupro trvalou spolupráci v oblasti ekonomiky, životního prostředí a infrastruktury.

PříkladyStřetnutí hudebníků (E/P)Síť muzeí (A/SLO)Kulturní cesty: Cesta ortodoxního klášterního života (GR/AL/FYROM/BUL)Mezinárodní výměna mládeže (A/SLO)Sasko - český hudební festival (D/CZ)Kongresové a výstavní centrum v Monodendri (GR/AL)Zřízení meziregionálního kulturního a uměleckého střediska (HU/SLO)Ekologická farma a dětský prázdninový tábor (D/PL/CZ)Rádio Pomerania (D/PL)Sami Rádio (N/SF/S)Citoyenetté Transfrontralière (B/F)Alps-Danube-Adriatic (Central Europe)Program spolupráce: RTP-TV Galicia (E/P)Přeshraniční časopis (PL/UKR)Program severojižní média (IRL/NI)A další vybrané příklady z LACE informačních stránek V



PŘEHLED

Souvislosti

Evropská Unie a „širší“ Evropa, kterése stále více spojují, jsou ovlivňoványne pouze svou společnou historií akulturou, ale rovněž svými národnímihranicemi. Tyto „jizvy historie“vytvořily „pestrou směsici nahistorické krajině“, která se častorozprostírá přes hranice historickýchregionů a národů.

Na tyto „jizvy z historie“ bychomneměli zapomínat, ani bychom jeneměli obnovovat. Role, kterou hrajepřeshraniční spolupráce v procesuevropské integrace, je protorozhodující. V první řadě pomáházmírnit nevýhody vzniklé těmitohranicemi. Za druhé pomáhá připrocesu překonávání nevýhodyperiferní pozice ve vlastním státě,kterým přeshraniční regiony trpí, a zatřetí pomáhá vylepšovat životnístandard místní populace.Přeshraniční spolupráce proto musízahrnovat všechny oblasti života aťjiž kulturní, sociální, ekonomickoustránku či infrastrukturu. Znalost apochopení sociálně-kulturnícharakteristiky sousedních zemí jepředpokladem vybudování důvěry.

Přeshraniční sociálně-kulturníspolupráce v každé oblasti života jezákladní podmínkou pro setrvalouspolupráci v ekonomice, v oblastiživotního prostředí a infrastruktury.Zahrnuje probíhající procesodstraňování nedůvěry a předsudkůa budování důvěry v sousednípříhraniční regiony. Toto je proces,který musí být znovu uveden dopraxe každou nastupující generací.Znalost celého přeshraničníhoregionu a jeho strukturygeografických, ekonomických,sociálně-kulturních a historických

podmínek je proto důležitá ke zvýšenípovědomí o podobnostech arozdílech v kultuře, společnosti,tradicích a rozdílném způsobu života.Tyto znalosti jsou klíčovýmpředpokladem pro aktivní účastsociálně-politických skupin aobyvatelů ve všech typechpřeshraniční spolupráce a v každéoblasti života.

Přeshraniční sociálně-kulturníspolupráce rovněž usnadňuje procesnalézání takových regionálních nebomístních organizací (asociaceodborníků, odborové svazy, veřejné asoukromé podniky, regionální amístní úřady atd.), které se musejískutečně aktivně angažovat vprocesu rozvoje přeshraničníchregionů.

Zkrátka, přeshraniční sociálně-kulturní spolupráce obohacujesociální, kulturní a ekonomický život,který sdílejí obyvatelé. Proto mározhodující účinek na kvalitu životapopulace na obou stranách hranice.Zároveň vylepšuje atraktivitu oblastijako místa obchodu a její schopnostpřitahovat potencionální investory.Důkazem je mnoho projektů, kteréjsou součástí 59 programů InterregIIA a většina programů Phare CBC.

Kulturní a mediální politikav Evropské Unii

2.1 Kulturní politika

Ačkoliv členské státy EU považujíkulturní politiku za výlučně národnízáležitost, již v roce 1977 byla vydánazpráva o „kulturní politice“. Od roku1982 se stávají kulturní aspekty stáledůležitější částí politiky EU a bylypřiděleny první finanční dotace. Nazákladě zákona „Single EuropeanAct“ byla ustanovena v roce 1992



Rada ministrů pro kulturní záležitosti.Paralelně s navýšením rozpočtudotací, byl v roce 1992 rovněžpředstaven rámec evropské kulturnípolitiky. Základem pro iniciativy EUtohoto typu je článek 128Maastrichtské dohody o Evropskéunii (1992), která stanovuje příslušnépravomoci a oblasti oprávněné získatpodporu v rámci kulturní politiky EU.Konkrétně § 4 požaduje, abyv politice ve všech zemích EU bylavzata v úvahu kulturní oblast (tak jakje známo z článku o kulturníchznalostech).

Rada ministrů pro kulturní záležitostimusí učinit jednoznačné rozhodnutí okultuře tak, aby umožnila realizacikulturních programů EU (např.Raphael, Kaleidoskop, Ariane,Média). Opatření byla učiněna rovněžpro hlavní projekty s kulturnímzaměřením, jako je článek 10Vyhlášky Fondu pro rozvojevropských regionů (EuropeanRegional Development Fund) Číslaukazují, že ze všech kulturněorientovaných iniciativ je pouze maláčást podpořena zvláštními kulturnímiprogramy EU a programy EUpro oblasti sociální a výchovné a ževalná většina je podporovánastrukturálními fondy EU konkrétněFondem pro rozvoj evropskýchregionů.

Vyhodnocení programů Interreg I aIIA demonstruje, že potřebapodporovat sociálně-kulturní projektyje zřejmá ve všech evropskýchpřeshraničních regionech, jako např.ve „fondech pro malé projekty“ neboprojekty „lidé- lidem“. Proto je možnézařadit nepřeberné drobné iniciativydo podpory Interreg a Phare CBC atoto bude mít dlouhotrvající efekt napřeshraniční spolupráci. Toho jedosaženo zejména vytvořenímklimatu, který podporuje přesun

obyvatelstva a podnikatelů dopřeshraničních oblastí a kterýzlepšuje jejich parametry z hlediskauspokojivosti umístění podnikání vnich. Takto se kultura stává důležitýmfaktorem při umísťování podniku.

Na příkaz evropského parlamentu(EP) v roce 1996 sestavila evropskákomise zprávu s titulem „Soudržnostpolitiky a kultury“ (COM (96) 512).Tento dokument byl zaměřen nanásledující témata: nejdůležitějšíhlediska a právní základnu proevropskou kulturní politiku, významkulturní politiky v regionálním rozvojia zaměstnanosti, hranice: potenciál avyhlídky do budoucnosti.

Evropská komise rovněž zdůraznilablízké propojení kulturního života(veřejné, kulturní a sociálně-kulturníinstituce – divadla, muzea, uměleckégalerie a historické městské/vesnickéobjekty a venkov) a kulturníchpodniků (hudba, umění, literatura,film a televize, architektura, umění ařemesla, ochrana památek, turistika).Zřejmě nebude dlouho trvat aStrukturální fondy EU budou využitypro podporu kulturních iniciativ, kteréjsou navržené pro podporuekonomické a sociální soudržnosti aharmonický rozvoj společnosti.

Ve své výzvě k předložení návrhůkulturních iniciativ (C (95) 253/11)podala komise tři interpretace pojmukultura:• kultura jako základní zdroj

zaměstnanosti, a to jakprostřednictvím aktivit, které jsoutrvalým kulturně-historickýmdědictvím, tak prostřednictvímkulturních produktů, které přímo činepřímo mohou ovlivnitzaměstnanost (služby, malé astřední podniky).

• kultura jako narůstající a důležitýfaktor ve vylepšování potenciálu



oblasti pro umístění budoucíchinvestic, který nepřispívá pouzek vylepšení image a atraktivnostiregionu, ale rovněž oživujeměstské a venkovské oblasti;

• kultura jako podpora sociálníintegrace, posiluje sociálnísoudržnost

V rámci této regionální politiky seEvropská Unie snaží integrovatkulturní a rozvojová opatření. Tofavorizuje přístup „zdola nahoru“,který se následně zdokonalujeopačným postupem (hodnocením cílůa iniciativ „zdola nahoru“ a poté„seshora dolů“).

Programy Interreg a Phare CBCodhalily, jak je důležité doplňovatekonomická opatření sociálnímiopatřeními, což napomáhá v procesudosahování stanovenýchekonomických cílů. V tomto smysluInterreg IIA a Phare CBC nabízejíznačný potenciál ve fondech promalé projekty a v projektech lidé-lidem. Avšak realizace tohotopotenciálu je vždy omezenapodmínkami vyhlášek Strukturálníchfondů a Phare (a Průvodcem proInterreg a vyhláškou pro Phare CBC)a způsobem jakým jsou tytodokumenty vysvětlovány v různýchnárodních souvislostech. Navícrozdíly mezi opatřeními Interreg aPhare CBC představují další tlak nazáměry příhraničních apřeshraničních regionů kombinovatfinancování z těchto dvou zdrojů projedinečné projekty přeshraničníspolupráce.

2.2. Mediální politika

Právní podklad pro mediální politikuEU je v článku 128 Dohody EC (okultuře) a v článku 59 a 60 DohodyEC (o volném pohybu služeb) a

článku 130 f-g Dohody EC (o politiceve výzkumu a technologiích).

Z pohledu této sociálně-politickéfunkce musí jakákoliv mediálnípolitika, konkrétně ta, která se dotýkápřeshraničních regionů, dosáhnoutcelkovou rovnováhu mezi kulturními aobchodními požadavky. Na rozdíl odkultury jako takové jsou média prvníma převážně ekonomickým produktem,a tak jsou upravována pravidlyjednotného evropského trhu.

Zde jsou hlavní priority mediálnípolitiky EU:1. Vytvoření evropského mediálního

trhu sladěním vyhlášek na stranědodávky. Toto zajistí, že přenostelevizních produktů za hranice,který je v praxi nevyhnutelný(zvláště v případěbezprostředních sousedů)neporuší pravidla státu, kterýsignál přijímá. Základ předalaRada ve vyhlášce EC „Televizebez hranic“ v roce 1989. Avšakvíce dostupnějších návrhů, kteréučinila Komise v letech 1995/96nebylo Radou schváleno.

2. Podpora audio-vizuálníinfrastruktury již od roku 1980potvrdila, že je filmová a televizníprodukce v EU považována zanástroj prvotního významuv kulturní komunikaci a identitě,v roce 1994 Komise předložilaZelený dokument zaměřený naposílení průmyslového programua navýšení rozpočtu fondů proprogram MEDIA v druhé fázi - rok1996-2000.

3. Standardizace představenímtelevizního standardu pro televizes vysokým rozlišením (HDTV),aby se předešlo problémůmrozdílných televizních systémů



(čtyřletý plán činnosti od roku1993).

Evropská Komise nahlíží nainformační multimediální společnostjako na velkou příležitost pro Evropus ohledem na obchodní aspekty apotenciál, který by vytvořil evropskouidentitu. Navíc společné projekty jakojsou např. kanál EURO-News spětijazyčnými zprávami, evropskýumělecký kanál ARTE a bohatépřeshraniční programy týkající serůzných témat, podporují procespřinášení evropských rozměrů domédií jako součást našehokaždodenního života.

3. Cíle a iniciativy

Ačkoliv evropské a národní strukturyposkytují rámec, skutečnápřeshraniční sociálně-kulturníspolupráce se uskutečňuje naregionální a místní úrovni. To, comůže být často evropskou „teorií“ proty, kteří žijí daleko od hranice, jepraktickou, každodenní „skutečností“pro obyvatele v přeshraničníchregionech. Právě oni musí néstnásledky hranice, kde žijí. Navzdoryjednotnému evropskému trhu je naevropské problémy, které sekoncentrují v příhraničních oblastech,nahlíženo jakoby přes lupu.Překážky, které je nutné překonat,zahrnují administrativní struktury,právní systém, sociální právo, službynebo neúčelné investice ve službácha sociálních oblastech.

Proto je velmi naléhavé vytvořitregionální úroveň v sociálně-kulturnísféře přeshraniční sítě a společnéstrategie tak, aby bylo možné otěchto problémech systematickyjednat (bilaterárně nebo trilaterárně)a nalézt řešení v partnerstvís příslušnými národními úřady.Hranice a přeshraniční regiony jsou

vedoucí silou této spolupráce,protože zde existuje základní zájemzískávat praktické výsledky.

Důležité cíle pro hledání sociálně-kulturní spolupráce v příhraničních apřeshraničních regionů zahrnují:

• přeshraniční spolupráci ve všechkulturních oblastech,

• rozvoj v kulturně prioritníchoblastech na regionální úrovni avylepšené poskytováníregionálních „atraktivit“,

• lepší převzetí kulturních zdrojů nazákladě nabídky oboupříhraničních stran,

• vylepšení informačních systémů,týkající se nabízených kulturníchzdrojů, projektů, umělců, atd.

• poskytování středisek pro výukujazyků sousední země provšechny typy vzdělávání,

• uvedení a vylepšení příhraničnídopravy malého rozsahu vespecifických příhraničníchregionech (těch, které nejsoupokryty Schengenskou dohodou)s cílem uskutečnit sociálně-kulturní kontakty,

• řešení sociálně-kulturníchproblémů, které byly vytvořenyzvyšujícím se počtem obyvateldojíždějících za hranice(cestování z obchodních čisoukromých důvodů),

• vývoj kulturně-turistických/kulturně-historickýchprojektů

Praktické iniciativy navrženék podpoře přeshraniční sociálně-kulturní spolupráce vyplývající z výšeuvedených cílů zahrnují:

• účast jednotlivců, veřejnýchinstitucí a politických a sociálníchorganizací (např. školy, církve,knihovny, kulturní společnosti,



muzea, střediska pro vzdělávánídospělých a mládeže a orgányzabývající se ochranouhistorických památek atd.) naobou stranách hranice,

• trvalé a pravidelné šířeníinformací o historických, sociálně-kulturních, geografických,strukturálních a ekonomickýchpodmínkách přeshraničníhoregionu,

• školení expertů (motivace) v jejichpovinnostech ve všech pracovnícha soukromých sférách,

• podpora partnerství,mládežnických setkání, rodin,sportovních událostí, studijníchkonferencí, ekumenickýchsetkáních, událostí s konkrétnímtématem atd. týkající se tématpřeshraničních regionů,

• zahrnutí jazyka sousední země doučebních osnov všech typůvzdělání,

• vytvoření stejných práv a získáníhlubokých jazykových znalostínebo dialektu sousední země, cožje nedílná součást přeshraničníhoregionálního vývoje a prvotnípodmínka pro komunikaci,

• vývoj dvojjazyčnýchpřeshraničních učebníchmateriálů (např. v oblastigeografie, historie) pro všechnyúrovně vzdělávání,

• podpora menšin např.prostřednictvím vzájemnépovinnosti respektovat kulturu

druhého národa a poskytnutínutných středisek pro pomocv tomto procesu (školy, knihovnyatd.),

• sestavení map přeshraničníchregionů, které poskytují celkovýpřehled o oblasti, publikací,

• spolupráce v oblasti společnýchmédií, trvalé zveřejňování tiskovina přeshraničního regionálníhorozhlasu a TV programů,

• založení přeshraničních tiskovýchspolečností, rozvoj a společnápodpora hlavních regionálních atrans-regionálníchorganizací/středisek k povolenípřeshraničního podnikání a využití(divadla, orchestry, tanečnískupiny, kulturně-historickástřediska atd.)

• vytvoření „Kulturní a mediální“ sítěk navázání mediálních akulturních zdrojů nabídnutýchregiony v konkrétní zemi a jejíchsousedních hraničních oblastí, taklze nabídnout doporučení týkajícíse přístupnosti (autobusové čivlakové linky, silnice) apřeshraniční tarif (kulturní sezónníjízdenky, karty do knihovny atd.).




Mnoho programů Interreg IIA obsahuje sociálně-kulturní nebo podobné priority.Vybrané programy jsou shrnuty níže. Kompletní informace je k dispozici v LACEinformačních stranách V.

Program č. 1 Interreg IIA Euregio Maas-Rhein – Maas-Rijn – Meuse-Rhin(B/D/NL)

Výzkum trhu vedený v rámci Interreg I prokázal, že pouze 4 % populacev přeshraničním regionu je seznámeno s názvem „Euroregio Maas-Rijn“. Úspěch,nebo neúspěch přeshraniční spolupráce závisí na angažovanosti a aktivní účastiobčanů.

Proto program Interreg IIA nabízí nové příležitosti pro další sociální integraci v tétooblasti Euroregio s cílem zesílit vazby mezi sub-regiony. V této souvislosti seEuroregio Maas-Rijn zabývá dvěma hlavními oblastmi:vytvoření sítí a zprostředkování komunikace mezi populací a veřejnými institucemipodporováním a zvýšení kontaktů a akcí, distribuce informací o přeshraničníchaktivitách, vývoj a podporování Euro regionálních médií;dohody o sociální politice a zdravotní péči pro hlavní projekty; příslušné oblastinabízejí občanům vybrat si zdravotnické služby, přeshraniční pomoc pro závisléna lécích, pomoc v domácnosti a péče o staré občany, Euro regionální nouzovýsystém a ambulantní služby.

Na tyto dvě oblasti iniciativ bylo poskytnuto celkem 10,6 miliónu EURO (15%)v období 1994-1999 program Interreg II-A, 5,3 miliónu EURO (50%) poskytla EU.To ukazuje jak je skutečně důležitá oblast priority „sociálně-kulturní integrace“ propřeshraniční spolupráci.

Kontakt: Euregio Maas-Rijn, Limburglaan, 10, NL - 6229 GA Maastricht,NizozemíTel. : + 31 43 897492, Fax : + 31 43 617522



Program Interreg IIA č. 16 Alpenrhein/Bodensee/Hochrhein (D/A/CH)

Prioritě 4 (výchova a kultura) programu bylo přiděleno 15% z celkových zdrojů.Toto je významné navýšení z Interreg I, kde bylo vzdělávání a trhu práce přidělenopouze 21.000 EURO (téměř 1% z celkového rozpočtu). Interreg IIA oslovujepomalý rozvoj přeshraniční spolupráce ve výchovné a kulturní sféře podporovánímvýměny informací a dialogem a zprostředkováním informací a komunikačnítechnologie.

Projekty s převládajícím kulturním tématem jsou chápány jako důležitý příspěvekk rozvoji společné kulturní identity mezi místními komunitami žijícímiv přeshraničních regionech a podpora integrace Evropy. Příklady projektůpodporovaných Interreg IIA zahrnují:

Triangel je německo/rakousko/švýcarský přeshraniční divadelní festival mladých,který prezentuje hry ze tří zemí. V roce 1997 se festival uskutečnil mezi 14. a 22.červnem a přilákal 8,500 diváků na různé akce, které se uskutečnily ve městěKonstanz a St-Gallen. Interreg II poskytl odrazový můstek ve financování v naději,že se festival stane pravidelnou akcí.

Německo-švýcarský projekt Brückenschlag podporuje vývoj přeshraničníregionální identity podporováním dialogu lidé-lidem a výměnou know-howv kulturní sféře. Toto zahrnuje různé činnosti přeshraniční spolupráce mezikomunitami, kluby, společnostmi, umělci, mládežnickými skupinami.

Jakobsweg je projekt, který rozšiřuje historickou větev poutní cesty Santiago deCompostela severovýchodním Švýcarskem a severozápadním Německem. Trasabude opatřena směrovými tabulemi a informačními nástěnkami. Budouorganizovány výstavy a publikace tak, aby byl průvod zveřejněn a bude kladendůraz na historické hledisko pouti.

Kontakt:Regierungspräsidium Tübingen, Referat 21, Konrad-Adenauer Strasse, 20, D -72072 Tübingen, NěmeckoTel. : + 49 7071 757-0, Fax : + 49 7071 757-3190

REGIO Büro Bodensee, Benediktinerplatz 1, D - 78467 Konstanz, NěmeckoTel. : + 49 7531 527 22, Fax : + 49 7531 52869, e-mail :[email protected]



Program č. 29 Interreg IIA Pyreneje (E/F)

Tento program podporuje rozmanité činnosti v sociálně-kulturní sféře a zahrnujenásledující:

• vytvoření dvojjazyčných nástrojů pro informační a komunikační účely, tak budeposkytnuta pomoc pro obě strany hranice, aby se země navzájem lépepoznaly;

• podpora přeshraničních akcí;• výměny navržené pro povzbuzení spolupráce v oblasti zdravotní péče a

vzdělání;• podpora vytvoření a rozvoje výzkumných sítí, které řeší přeshraniční témata;• vytvoření databanky pyrenejského image;• pokládka kabelových sítí;• strategická studie zkoumající perspektivu problémů vznikajících Hertzovým

příjmem programů vysílaných španělskými televizními kanály;• vytvoření přeshraničních turistických produktů, které se tematicky týkají kultury;• kulturní akce, které pomáhají na obou stranách hranice k lepšímu vzájemnému

poznání.

Kontakt:Secrétariat aux Affaires Régionales, Préfecture de la Région Midi-Pyrénées, 7,Boulevard de la Gare -Quai de l’Etoile, F - 31 500 Toulouse, Francie, Tel. : + 33 561 33 40 00, Fax : + 33 5 61 33 36 81

Ministerio de Economía y Hacienda, Dirección General de Planificación, Paseo dela Castellana, 162, E 28046 Madrid, Španělsko, Tel. : + 34 1 583 51 00, Fax : +34 1 583 0 62



Interreg IIA program č. 57 Ett Gränslöst Samarbete (N/S)

Celý přeshraniční region je pokryt jedinečnými lesy, jsou zde jezera a kanály,velké množství kulturního bohatství, jako jsou kresby ve skalách, hraničníopevnění, středověké kostely, fascinující strmé lemované pobřeží v Skagerrak aatraktivní města a vesnice, které spojují tradiční trhy s moderní průmyslovouhistorií. Hlavní turistické atrakce zahrnují kanál Dals, opevnění Fredriksen(vybudované v letech 1661-71) ve městě Halden a historické město Fredrikstad.Cílem je přebudovat, zachovat a rozvinout kulturní dědictví regionu ve snazeposílit jeho kulturní identitu a zvýšit kulturně orientovanou turistiku. Byly rozvinutynásledující iniciativy:• společné kulturní akce;• zachování a upevnění přirozeného prostředí vylepšením přístupu ke kulturní

historii;• informace a marketing regionu v masových médiích;• vývoj kulturních institucí.

Vyhodnocení úspěšnosti opatření, pro která byla vyčleněna celková částka 7,22miliónů EURO v letech 1996-1999, zahrnuje hlavní ukazatele jako jsou početnávštěvníků, vícedenní pobyty, vytvořená pracovní místa a pořádané kulturníakce.

S ohledem na cíle a „kulturní/turistické“ priority bylo uskutečněno mnoho projektů.Tyto projekty zahrnují divadelní představení, multimédia v přeshraničníchregionech, plavba regat v přeshraniční oblasti, nástěnné kresby z doby bronzovéna silnici E6 a množství předběžných studií. Nejdůležitějším projektem jeekomuzeum Gränsland – společný projekt muzeí v celém přeshraničním regionu,který zahrnuje velké množství malých projektů zelené plochy/krajiny anávštěvnická střediska.

Kontakt: Interreg IIA Sekretariatet, Bohuslän/Dalsland-Östfold ,EU-Kontoret,Länsstyrelsen Göteborgs och Bohus Län, Box 799, 451 26 Uddevalla, Švédsko,Tel. : + 46 0522-81783, Fax : + 46 0522 511 948



LACE INFORMAČNÍ LISTY: VYBRANÉ PROJEKTY

LACE Informační listy obsahují informaci o několika dobrých projektech v praxiv oblasti sociálně-kulturní spolupráce a tyto jsou shrnuty níže.

Ekomuzeum Gränsland (S/N)

Tento projekt shromáždil švédské a norské místní úřady pro turistiku, kulturu azaměstnanost na jednu část švédsko/norské hranice. Podporuje malé projekty,které udržují a podporují venkov a historické objekty v regionu. Pro povzbuzenínávštěvníků byly vytvořeny informační tabule a na mnoha místech bylydistribuovány brožury a mapy.

Kontakt: Länsmuseet I Göteborgs och Bohus LänBox 403S-45119 UddevallaTel:+46 522 656531FAX:46 522 656505

Halden Historike Samlinger (N)Rod HerregardN-1771 HaldenTel: +47 69 185411Fax: +47 69 186510

Kultura a turistika v regionu Kvarken (SF/S)

Důležitou prioritou programu Interreg IIA v přeshraničním regionu KvarkemŠvédsko – Finsko je podporovat společnou turistiku a kulturní činnost s cílemvytvořit kulturní identitu „Kvarken“. Hlavní podporované projekty zahrnujíorganizování hudebních akcí, spolupráce mezi hudebními společnostmi aorchestry včetně „Hudba v Kvarken II“, což je série přeshraničních hudebníchkoncertů, „Opera v Kvarken“ – čtyři představení Hendlova Orlanda a „JazzKvarken“ – 32 koncertů v přeshraničním regionu.

Kontakt: Interreg Secretariat KvarkenPob 443S- 90109 UmeaTel: + 46 90 163 729Fax: +46 90 163 719

Interreg Secretariat KvarkenHandelesplanaden 23ASF-65100 VasaTel: +358 6324 2201Fax: +358 6324 2209



Síť historických měst a míst s opevněním (B/F/UK)

Vytvoření sítě opevněných měst a míst ve městech Kent, Nord-Pas de Calais,v oblasti západní Flandery zahrnují vytvoření silnic a pěšin kolem každéhoopevnění, připravu brožury ve čtyřech jazycích s mapami a dalšími praktickýmiinformacemi o všech místech a vzdělávací materiály o místech pro turistickéagentury a učitele. Tento projekt tvoří součást širší spolupráce mezi třemi regionya má dlouhodobý cíl vytvořit jednotný produkt pro turisty mezi třemi regiony, kterýbude založen na místním opevnění a jeho historii.

Kontakt: Provinciebestuur West-VlaanderenMevr. Griet HoflackKoning Leopold III-laan 418200 Sint AndriesTel: +32 50 40 31 11Fax: +32 50 40 31 10

Desde la Raya: Přeshraniční rozhlasové programy

Tento projekt měl za cíl zvýšit povědomí o přeshraniční spolupráci meziŠpanělskem a Portugalskem. Rozhlasové programy zahrnovaly prezentacirůzných měst na obou stranách hranice a dále diskuse o širokém rozsahu témat,jako je průmysl zpracovávající korek, zemědělství, turistika, výchova, španělskéflamengo a portugalské fado. Program byl vysílán dvakrát týdně. Výrobu podpořilyměstské úřady příslušných španělských a portugalských měst svou účastí aposkytnutím prostor.

Kontakt: GIT MeridaGabinete de Iniciativas TransfronterizasPaseo de Roma s/n Módulo B, 2ª planta06800 Mérida (Badajoz)Tel: 00 34 924 38 5692Fax: 00 34 924 38 5395E-mail: [email protected]

GIT EvoraEstrada das Piscinas 193P-7000 EvoraTel: +351 66 74 0300Fax: +351 66 26562



Program televizních magazínů „Hier-Her“

Hier-Her je pravidelné, nezávislé televizní vysílání vyrobené sousednímitelevizními stanicemi v německém regionu Schleswig a v dánském regionuSonderjylland. Celkovým cílem je poskytnout pravidelný tok informací z obouregionů, aby se zvýšil zájem veřejnosti o sousedy na druhé straně hranice,nabídnout náhled na kulturu a historii a způsob života v obou regionech, a tímpodpořit toleranci mezi obyvateli žijícími v přeshraničním regionu a posílitkomunikaci zlepšením znalostí jazyka, vědomostí o místní oblasti a regionu jakocelku.

Kontakt: TVSyd (DK) HoldingEl-Vej 2BDK-6000 KoldingTel: +45 76 30 31 32Fax: +45 76 30 31 89

NDR (D) KielLandesfunkhaus Scleswig-HolsteinPostfach 3480D-24033 KielTel: +49 4319 876340Fax: +49 4319 876413

Sto setkání na obou stranách hranice (D/PL)

Probíhalo v letech 1995-1999, tento projekt podporoval akce a události maléhoměřítka mezi organizacemi a obyvateli euroregionu Spree-Neisse-Bober. Bylzískán grant na projekty v oblasti výchovy, kultury, mládeže, sportu a sociálnízáležitosti ve výši 1500 Euro. Mezi financovanými projekty byly první Eurosportovní festival euroregionu, akce německo/polský Kunstplenair, dětský filmovýfestival a umělecké dílny.

Kontakt: German OfficeEuroregion Spree-Neiße-BoberUferstr. 22-26D-03172 GubenTel: +49 3561 31 33Fax: +49 3561 31 71

Polská kancelářEuroregion Spree-Neiße-BoberUl. Piastowska 18PL-66-620 GubinTel: +48 68 59 5647Fax +48 68 59 5647



OSTATNÍ PŘÍKLADY PROJEKTŮ

Přeshraniční regiony EU a střední a východní Evropy poskytují bohaté zkušenosti,jak mohou být přeshraniční sociálně-kulturní činnosti uskutečněny v praxi. Nížejsou uvedeny dobré příklady z praxe.

1. Kontakty, výměna, vytvoření sítí

Střetnutí hudebníků (E/P)

Tento projekt zahrnuje oblast Galicia (E) a Norte (P) a sestává se z několika akcí,které jsou zaměřeny na „přeshraniční spolupráci v hudbě“. Účastníci diskutovalitémata, jako je kultura coby faktor v sociálním a ekonomickém rozvoji, předchozíkulturní činnost v obou regionech a rovněž příležitosti pro formálnější politikuv oblasti kulturní spolupráce. Již od prvních akcí se objevilo mnoho oboustrannýchvazeb mezi hudebníky na obou stranách hranice.

Kontakt: Comunidade de Trabalho Galiza-Norte de Portugal; Rua Rainha D.Estefânia, 251; P-4050 PORTO; Tel: +351 2 6086300;Fax: +351 2 6086305;

Rua dos Féans, 5 – Baixo; E-15706 Santiago de Compostela;Tel: +34 981 541002; Fax: +34 981 541003;http://www.galicia-nortept.org

http://www.galicia-nortept.org/



Síť muzeí (A/SLO)

Pět archeologických muzeí z jižního Štýrska (A) představuje značný potenciál,který dosud není kulturně a turisticky využit. Malé finanční prostředky a personálnízázemí dosud neumožňovaly vypracovat a nabízet zájemcům hodnotnější služby.S pomocí Interreg IIa je od února 1998 realizován projekt, který si nejprve vytkl zaúkol vypracovat koncepci muzeí zaměřenou na návštěvníky. Propojení muzeíumožní sladit akce nebo je provádět společně. Do této oblasti spadají i akcezaměřené tak, aby byl u návštěvníků vzbuzen aktivní zájem o minulost hraničníhoúzemí, jako jsou například historické toulky, workshopy ve školních třídách a nebomuzejní slavnosti. Aby z propojení profitoval celý region, je usilováno o spoluprácis kulturními a hospodářskými podniky. Vzhledem ke společné minulosti je projektzaměřen na úzký kontakt s archeologickými muzei na slovinské straně. Společnétržní uplatnění usnadňují přeshraniční logo a vyhotovená propagační mapa.

náklady: EURO 218.023; 80% z Interreg IIakontakt: Museumsverband für Kulturvermittlung Südsteiermark; Bahnhofstr. 12a;

A – 8430 Leibnitz; Tel +43.3452.86.884; Fax +43.3452.86885

2. Učení se historii sousedů, kultuře a jazyku

Kulturní cesty: Cesty ortodoxního klášterního života (GR/AL/FYROM/BUL)

Projekt zahrnuje zpracování publikací třech turistických/kulturních průvodců, kterévylíčí všechny kláštery v regionech Epirus, Crete, východní Makedonie, západníMakedonie, střední Makedonie, severní a jižní Aegean stejně tak jakov příhraničních regionech Albanie, FYROM a v Bulharsku. Navíc tři dokumentárnífilmy vykreslí všechna hlediska ortodoxního/klášterního života na základě údajůuvedených v turistických/kulturních průvodcích.

Tento projekt umožnil rozvoj přeshraniční spolupráce v různých oblastech, mezicírkvemi, místními úřady atd. – tím vzniká možnost navázat kontakty sesousedními zeměmi, které vyústí v lepší pochopení místních společností a kultury.

Rozpočet: EURO 454,974

Kontakt: p. Z. Kazazaki; Ministerstvo kultury; Zástupce pro výchovné akce; Atény, Řecko, Tel +30 1 8201781



Mezinárodní výměna mládeže (A/SLO)

Vzájemnou izolací obyvatelstva Rakouska a Slovinska před rokem 1990 trpělapředevším mládež. Projekt si klade za úkol organizovat vzájemné poznávání.Těžištěm je poznání pracovních a životních podmínek a kultury, jakož i navázáníosobních kontaktů. Cílem projektu je odbourat vzájemné předsudky a dostat dopovědomí společné prvky obou národních seskupení. Štýrské a slovinskémládežnické organizace provádějí konkrétní akce. K těmto akcím patří exkurze anávštěvy, hudební večery, společné turistické a ekologické víkendy, atd.Mezinárodním setkáním mládeže předcházejí jazykové kurzy tak, aby bylimladiství připraveni pro přímé kontakty. Dále jsou prováděny společné projekty,jako je např. zaznamenávání a sběr národních písní na obou stranách hranice,zveřejnění štýrsko - slovinského sborníku písní. Konala se výstava na tématolerance. Projekt byl po celou dobu trvání 1995 - 1999 spolufinancován zprostředků Interreg IIa.

náklady: EURO 114.947; 25% z Interregkontakt: Steirische Landjugend; Krottendorferstr. 81; A – 8052 Graz;

Tel +43.316.8050-7150; [email protected]

Extremadura - Alentejo kuchařka (E/P)

Cílem této knihy je propojit regiony Alentejo a Extremadura nahlédnutím do jejichtradiční gastronomie. Kniha analyzuje rozdíly a společná hlediska mezi oběmakulturami přípravou tradičních pokrmů a přísad. Kniha byla vydána ve španělštiněa portugalštině a byla distribuována mezi místní obyvatelstvo.

Rozpočet: EURO 9,000 Interreg IIA ContributionKontakt: Gabinete de Iniciativas Transfronerizas de Mérida; Paseo de Romas/n.- Módulo B / 2ª Planta; E-06800 Mérida; Tel +34924385302;

Fax +34924385395; [email protected]





3. Aktivity/Akce

Sasko - český hudební festival (D/CZ)

Pod heslem „Kultura coby spojující myšlenka!“ se koná od roku 1995 ročně cca.65 koncertů saských, českých a mezinárodních umělců. Festival je nejdůležitějšíkulturní událostí celého hraničního prostoru mezi Saskem a Čechami. Koncerty sepořádají na zámcích, hradech, v klášterech a v historických kostelech.

Z tohoto koncertního programu již vzešly impulsy k přeshraniční turistice - vDrážďanech a v Teplicích vznikla v koordinačních kancelářích festivalu pracovnímísta. Návštěvníci akcí navázali a prohloubili kontakty, a to jak obyvatelé, takumělci a podniky z příhraniční oblasti.

kontakt: Frau Ulrike Tranberg; Sächsisch-Böhmisches Musik Festival e.V.; Tiergartenstraße 36; 01219 Dresden; Germany

Frau Sylvia Gojowy, Sächsisches Staatsministerium für Wirtschaft und Arbeit, Postfach 10 03 29, 01073 Dresden, Tel +49 351 564 8338

4. Střediska

Kongresové a výstavní centrum v Monodendri (GR/AL)

Kongresové a výstavní centrum Monodendri je místo, kde mají malé skupinypřístup k moderní technologii pro účely práce a dalšího vzdělávání. Cílemstřediska je poskytnout fórum k diskusi o tématech, která jsou zajímavá proregionální, přeshraniční a Balkánskou oblast. Navíc středisko plánujeorganizování různých výstav maleb, fotografií, řemesel atd. z různých regionů,hlavně však z Epiru a Albánie.

V rámci projektu je využita turistika a kultura tak, aby se zesílily vazby mezialbánskými a řeckými příhraničními regiony. Bylo odhadnuto, že tento příkladpřeshraniční kulturní spolupráce může být rozšířen tak, že bude zahrnovat ostatnísousední země, jako jsou Bulharsko, FYROM atd.

Rozpočet: EURO 454,974 celkové náklady; EURO 272,984 Interreg IIAKontakt: Instituce Rizareio; Vas. Sofias 24; Atény - Řecko; Tel +30 1 7219502



Zřízení meziregionálního kulturního a uměleckého střediska (HU-SLO)

Tento projekt je podporován programem Phare Credo, bude založeno kulturní aumělecké středisko pro posílení rozvoje uměleckých a kulturních aktivitv slovinsko-maďarské příhraniční oblasti. Cílem projektu je zvýšit povědomí oetnických a kulturně-historických tradicích obou regionů a rovněž zvýšit kvalituživota okrajových skupin a zvýšit tolerance mezi obyvateli na obou stranáchhranice.

Rozpočet: EURO 327,449 celkové náklady; EURO 251,264 Phare grantKontakt: Darko Vueko; Onej-Drustvo Prekmurske Pobude; Trg Zmage 4,9000 Murska Sobota, Slovinsko; 386 69 27 130;

[email protected]

5. Ostatní projekty lidé-lidem

Ekologická farma a dětský prázdninový tábor (D/PL/CZ)

Na území někdejšího závodu na výrobu nákladních automobilů, které představujeplochu 22.000 m², se pokusili někdejší pracovníci a pomocníci po politickýchzměnách v roce 1990 udržet tradici podnikového interního rekreačního střediska.Získali podporu obce Hainewalde (D), která se nachází v hraničním trojúhelníkupouze 10 km od polské a české hranice. První projekt byl zaměřen na podporuekologického vědomí mladistvých ze tří zemí, jakož i na vytvoření vzájemnédůvěry. Při sérii několikadenních pobytů vznikly ekologické oázy (8.000 m²),ekologická laboratoř a mobilní ekologická stanice. Druhý žákovský amládežnických projekt, který během trvání v letech 1996-1999 získal podporu zprogramu Interreg, se koncentroval na podporu vytváření sociálních kompetencí ana prohloubení znalostí o společném domově. Přitom byla v popředí tématasouvisející s životem na venkově a přirozené základy trojzemí, jako jsou např.velikonoční zvyky obyvatel. Celkem 68 internacionálními projektovými týdny prošlocelkem 3,771 účastníků. Založením registrovaného spolku „Eurohof“ byl vytvořenpředpoklad pro další existenci.

náklady: EURO 593,354; 80% z Interreg IIakontakt: Eurohof Dreiländereck e.V. Sachsen; D – 02779 Hainewalde; Germany;

Tel +49.35841.2355; http://www.schullandheim.de/lvb/slh/sn015.htm

http://www.schullandheim.de/lvb/slh/sn015.htm



6. Média - Rozhlas

Rozhlas Pomerania (D/PL)

Rozhlas Pomerania je měsíčním rozhlasovým magazínem, který je vyráběnspolečně německým veřejným vysíláním NDR 1 Radio Mecklenburg-Vorpommerna polskou místní rozhlasovou stanicí Ploskie Radio Szczecin. Program je vysílánv německo/polských příhraničních okresech. Radio Pomerania zahrnuje výměnumístních zpráv a obě studia zpracovávají zprávy, které jsou zahrnuty do magazínůvyrobených v partnerském regionu, např. příběhy z německo/polského pohraničí aevropský magazín. Radio Pomerania vidí svůj hlavní úkol v tom, že přispívák lepšímu pochopení mezi německými a polskými obyvateli a podporuje dobrésousedské vztahy. Poskytuje takové služby jako jsou informace o kulturníchudálostech a dopravní zpravodajství na hraničních přechodech včetně rozhovorůa živých diskusí na téma zajímavá pro přeshraniční region a je důležitýmprogramem pro Euroregion Pomerania.

Obě rozhlasové stanice podepsaly dohodu v červenci 1997, která vymezujeodpovědnosti každé strany, konkrétně finanční dohodu. Polská strana poskytujestudio pro výrobu programů, zatímco německá strana kryje náklady na německé apolské redaktory a cestovní výlohy německých redaktorů. Technicky je programspolečně plánován a vyráběn jedním německým a jedním polským redaktorem.Německý projektový partner je financován prostřednictvím Interreg IIA, zatímco jepolský partner spolufinancován z různých zdrojů prostřednictvím dotacíz výrobních středisek.

Rozpočet: EURO 40,000 Interreg IIAKontakt: pí. Angelika Stangneth; NDR Studio Vorpommern; Knopfstr. 29;17489 Kreiswald; Tel +49 3834 5777 0; Fax +49 3834 898839

Polskie Radio Szczecin; Mr Zbigniev Plesner; Niederzialkowskiego24;PL-71410 Szczecin; Tel +48 91 4230 051



Sami Rozhlas (N/SF/S)

Obyvatelé Sami jsou etnickou skupinou žijící v Norsku, Finsku, Švédsku a napoloostrově Kola v Rusku. Služby rozhlasu Sami - národních vysílacíchspolečností ve Finsku (YLE), Norsku (NRK) a Švédsku (SR) spolupracujíprostřednictvím pravidelných výměnných programů, které jsou zapracovávány dodenních programů stanic. V praxi tři stanice Sami vysílají ve stejnou dobu 30minutové ranní programy ale na různých frekvencích od pondělí do pátku. RozhlasSami NRK a YLE spolupracují dále tak, že sdílejí další hodinu. Celkem dobaprodukce rozhlasu Sami stanic v Norsku, Finsku a Švédsku přesahuje ročně 200hodin. Programy zahrnují noční zprávy a aktuální norské zprávy Sami. Programyjsou vysílány v oficiálním jazyce Sami a někdy v dialektech Lule a jižní Sami a jekladem důraz na dětské programy tak, aby vychovávaly mladé Sami v jejichvlastním jazyce. Zavedením digitálního audio vysílání (DAB) zřizují tři rádia Samiv roce 1999 plnou službu rozhlasových kanálů Internordic Sami. Dalším plánem jepředstavit denní televizní vysílání Sami a zavedení přehledu zpráv Sami naInternetu.

Kontakt: p. Nils Johan Heatta; NRK Sami Radio; Kautokeino; PO Box 248;N-9520 Kautokeino; Tel +47 78 469 200; Fax +47 78 469 223;www.nrk.no/samiradio/engelsk.htm

YLE Sami Radio; PO Box 38; SF-Enare; Tel: +358 697 67 12 61;Fax: +358 697 67 12 65

SR Sami Radio; PO Box 178; S-98123 Kiruna; Tel:+46 980 188 00;Fax: +46 980 192 79



7. Média - TV

Citoyenetté Transfrontralière (B/F)

Citoyenetté Transfrontralière je přeshraničním TV projektem, který je vysílanýwalloonskou TV stanicí NO-TELE (B) a televizí C9 (F). Projekt zahrnuje výrobu 16TV diskusí mezi žáky na obou stranách francouzsko/belgické hranice. Hlavnímúkolem projektu je podpořit myšlenku evropského občanství mezi mladými lidmi(11-20 let) rozšířením jejich znalostí a zájmů v každodenním životě na druhéstraně hranice. Každý ze 16 programů zahrnuje různé téma (např. společnost,životní prostředí, vyloučení, občanství ve školách atd.) a zahrnuje různé školy avěkové skupiny. Diskuse mezi žáky je založena na satelitních vazbách mezidvěma příslušnými školami. Projekt je financován regionální vládou Walloon aInterreg IIA. TV stanice mají přeshraniční projektové týmy, které jsou odpovědnéza výrobu a redakci programů. Programy jsou vysílány současně oběma TVstanicemi.

Kontakt: Jean Pierre Winberg; NO-TELE; Rue du Follet, 4C; B-7540 Kain;Tel +32 69 89 19 19; Fax +32 69 89 19 20



Alps-Danube-Adriatic (střední Evropa)

Alps-Danube-Adriatic je nejstarší přeshraniční mediální společnost ve středníEvropě. Spolupráce probíhá již od roku 1982 a dnes zahrnuje kolem 30regionálních TV veřejných vysílacích stanic z devíti zemí: Rakousko, Německo,Bosna/Hercegovina, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie, Slovensko, Slovinsko aŠvýcarsko. Mediální partnerství bylo podníceno založením pracovní skupiny Alps-Adria (I/A/SLO/HU/D) v roce 1978, která podporuje regionální přeshraničníspolupráci. Zakládajícími členy partnerství Alps-Danube-Adriatic byla regionálníTV studia rakouské vysílací stanice v Styrii, Carintii a v horním Rakousku, dřívějšíTV studia v Ljubljani (Slovinsko), Záhřebu (Chorvatsko) a regionální studia RAI´sv Trieste a Venice. Dvě maďarské TV stanice se spojily krátce pro roce 1982 aostatní následovaly.

Konkrétně v předcházejících letech a před politickými změnami v roce 1989nebyla spolupráce mezi médii bezproblémová z důvodů základních rozdílů mezipolitickými systémy zúčastněných zemí. Bez ohledu na tyto obtížnosti bylaspolupráce úspěšná, protože byly programy zaměřené na nepolitická témata,která byla zajímavá pro všechny jako jsou tradice, kultura, rodinný život, cestovánía příroda. Mezi partnery neexistuje písemná dohoda, což pomohlo vyvarovat seprávním problémům. Tato spolupráce byla založena na gentlemanské dohodě.Každá stanice vyrábí zprávy a programové příspěvky na své vlastní náklady.Společná porada redaktorů, která se uskutečňuje každé dva měsíce třídíprogramové příspěvky a reviduje konečné programy. Partneři jsou povinni vysílatprogram tak jak bylo dohodnuto, avšak jsou použity různé styly prezentace apříslušný jazyk.

Kontakt: ORF Steiermark TV; Dr. Günther Ziesel; Marburgerstrasse 20;A-8042 GrazTel +43 318 470 411, Fax +43 316 470 412



Program spolupráce: RTP-TV Galicia (E/P)

Tento projekt, který probíhá od 1997, vyrábí série experimentálních programůprostřednictvím produkčního týmu tvořeného RTP (Radio Television Portugal) aTV Galicia. Každý program má formu programu magazínu/zpráv na základěnovinek z oblasti sociální a ekonomické z obou regionů. Bylo vytvořeno osmprogramů, každý trvá 30 minut.

Výsledkem těchto programů je rozšíření povědomí o části místního obyvatelstvav příhraničním regionů a o životě sousedů. Rovněž se upravil obecný názor napřeshraniční spolupráci a posílily se vazby mezi oběma regiony.

Rozpočet: EURO 120,000, 75% pochází z Interreg IIKontakt: Comunidade de Trabalho Galiza-Norte de Portugal; Rua Rainha D.

Estefânia, 251; P- 4050 Porto; Tel +351 2 6086300; Fax +351 26086305

Calle dos Féans, 5 – Baixo; E-15706 Santiago de Compostela;Tel +34 981541002; Fax +34 981 541003



8. Média - Tiskoviny

Interregionální tisk - Presse Interrégionale (D, F, B, L)

„Interregionální tisk - Presse Interrégionale“ (IPI) - je nezávislým sdruženímprofesionálních žurnalistek a žurnalistů ve velkoregionu Sársko /Lotrinsko/Luxemburg (Saar-Lor-Lux) / Wallon / Rheinland-Pfalz. Sdružení má v současnédobě 116 členů (stav: 06.2000). Cílem je podporovat přeshraniční spoluprácižurnalistek a žurnalistů.

K úkolům sdružení patří zprostředkování kontaktů nad rámec hranic, vzájemnápomoc při hledání informačních zdrojů, upozornění na aktuální události, výměnainformací k tématům s přeshraničním významem a k důležitému profesnímurozvoji, jakož i o realizovaných akcích. K tomuto účelu slouží také internetovánabídka s aktuálními denními titulky z velkoregionu a několik databází.

Coby kontaktní místo slouží jeden společný sekretariát. Zde jsou vyhodnocoványregionální noviny. Kromě toho obdrží každý člen týdně termínový kalendář aměsíčně oběžník s IPI novinkami.

IPI má právní formu registrovaného spolku - registrováno v Saarbrückenu odčervence 1994. Stanovy výslovně definují cílovou přeměnu na evropské sdružení,jakmile budou existovat příslušné předpisy EU.

Významnými akcemi IPI byly dosud mimo jiné tiskové konference s RomanemHerzogem, Jean-Claude Junckerem, Robertem Collignonem, Victorem Billionem,Bernadette Malgorn, Philippem Leroy, Oskarem Lafontaineem, ReinhardemKlimmtem, Peterem Müllerem a Kurtem Beckem, semináře o využití internetu,komunikaci ve velkoregionu, seminář francouzština coby odborný jazyk prožurnalisty a žurnalistky, jakož i návštěvy redakcí, institucí a podniků vevelkoregionu.

Z pověření vedení velkoregionu Saar-Lor-Lux, Rheinland-Pfalz, Wallon,francouzsky / německy hovořícího společenství Belgie vydává IPI mezinárodnítiskový průkaz.

kontakt: Herr Dr. Michael Kuderna, IPI, Deutsch-Französisches Haus, Am Ludwigsplatz6, D-66117 Saarbrücken, Tel: +49 681 560 70,

Fax: +49 681 510 35, [email protected], http://www.ipi-presse.org



Přeshraniční časopis (PL/UKR)

Časopis je vydáván od roku 1997, polsko-ukrajinský Euroregion byl ustanovenv roce 1995 a rozšířen v 1998 o běloruské partnery. Rovněž poskytuje informaceo přeshraničních strukturách podél polských hranic včetně Euroregionu Niemen akarpatského Euroregionu, které byly založeny v roce 1997 respektive v 1993.EUROREGION PRESS je vyráběn v Lublinu, Polsko. K získání maximálníhopočtu čtenářů jsou články vytištěny v polštině, ruštině a angličtině. Výrobnínáklady jsou kryty inzercí a prodejem. Jedno vydání bohatě barevně ilustrovanéhočasopisu obsahuje 50 stran. Náklad každého z deseti vydání byl 3000 kusů.V současně době je v redakci šest zaměstnanců: tři novináři, dva překladatelé ajeden ukrajinský korespondent.

Cílem časopisu je informovat o rozvoji oblasti a seznámit čtenáře se strukturoupřeshraniční ekonomiky a s jejím obsahem. Zajímavým prvkem jsou pravidelnérozhovory s místními lidmi o různých aspektech moderního života. Důležité proobchodní společnosti je, že EUROREGION PRESS zahrnuje detailnízpravodajství o některých ekonomických sektorech, které je doplněno o praktickérady pro přeshraniční obchodování. Prezentace místních úřadů a veřejnýchspolečností pomáhá více pochopit přeshraniční souvislosti. Jsou rovněž podáványzprávy o kulturních událostech, podpoře spolupráce a dobrých sousedskýchvazbách na kulturní úrovni.

Kontakt: Izabella Wlazlowska, Odpovědný redaktor; Euroregion Press;Redakcja;ul. Rynek 8; PL - 20-111 Lublin; Tel/Fax +48.81.534.29.89;

[email protected]

Dreiland-Zeitung (D/F/CH)

Dreilandzeitung je týdenní barevná příloha přeshraničních novin, která jezaměřená na čtenáře z „třínárodního“ regionu severozápadního Švýcarska (CH),jižního Badenu (D) a horní Alsace (F). Noviny byly založeny v roce 1991 v Basle.Cílem novin je poskytnout informace o místních kulturních událostech obyvatelůmkteří žijí a pracují v třínárodního přeshraničním regionu. Noviny jsou vydávány jakotýdenní příloha k Basler Zeitung, které mají náklad 130 000 výtisků a jsouprodávány v regionu Basle. Malá část je rozesílána předplatitelům v jižnímBadenu (D) a v regionu horní Alsage (F). Noviny se vydávají v němčině a vefrancouzštině. Navíc od prosince 1999 přeshraniční vydání zahrnuje dvoutýdennínoviny „Dreiland-Page“ (Dreilandské stránky), které jsou zaměřeny napřeshraniční spolupráci.

Kontakt: p. Hans Peter Platz, odpovědný redaktor; přeshraniční redaktor: p.Peter Schenk, Basler Zeitung, CH-4002 Basel, Tel +41 61 639 1111, fax 0041 61 631 11 96, e-mail: [email protected]





mailto:[email protected],gpo-mail:



9. Vytvoření sítě

Severojižní mediální program (IRL/NI)

Tento program je určen pro žurnalisty a jeho obecným cílem je podpořit tisková amediální zpravodajství tak, aby se vyvarovala nepochopení a následnémustereotypnímu charakterizování a tendenčnosti ve vztahu k partnerům na druhéstraně hranice, což přispívá k lepšímu porozumění mezi lidmi v Severním Irsku aIrské republice. Činnost zahrnuje mediální konferenci Sever-Jih, která se konádvakrát do roka, konference pro studenty žurnalistiky a několik „pracovních večeří“pro redaktory hlavních článků. Od roku 1996 se již uskutečnily čtyři mediálníkonference Sever-Jih s účastí více než 100 zkušených žurnalistů. Úspěchkonferencí spočívá ve vytváření konstruktivní a důvěrné atmosféry bez vstupupolitických „partyzánů“ a žurnalisté tak mohou otevřeně hovořit bez ohledu najejich národnost, politický názor nebo vyznání.

Program byl vyvinut a je řízen neziskovou organizací Co-operative Ireland(Spolupracující Irsko), která podporuje sociální, kulturní a ekonomickou spoluprácimezi Severním Irskem a Irskou republikou. Konzultace poskytuje nezávislámediální skupina, která se skládá z přibližně 11 novinářů ze Severního Irska aIrské republiky. Program byl založen Odborem pro centrální společenské vztahy(Central Community Relation Unit) - kancelář vlády Spojeného Království VelkéBritánie v Severním Irsku, Rozhlasem a televizí Irské republiky (RTE), TelevizíUlster (UTV), Nezávislými novinami, Mezinárodním fondem pro Irsko aProgramem EU pro mír a smíření (EU Peace and Reconciliation Programme).

Kontakt: pí. Sharon Woods; 37 Upper Fitzwilliam Street; IRL-Dublin 2;Tel +353 1 661 05 88; Fax +353 1 661 84 56


C 9 Rozvoj zemědělství a venkova

KAPITOLA C. 9: ROZVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA

PŘEHLED:

Tato kapitola popisuje hlavní témata a možnosti spolupráce v oblasti rozvoje zemědělství avenkova a poskytuje příklady realizace v přeshraničních regionech. Důraz je kladen na to, žespolupráce v oblasti rozvoje zemědělství a venkova hraje důležitou úlohu v rozvojipřeshraničních regionů, které jsou často umístěny v okrajových oblastech, kde je zemědělstvíhlavním ekonomickým sektorem.

HLAVNÍ BODY:

• V evropských přeshraničních regionech zemědělství často představuje hlavní oblastekonomické činnosti a představuje zde velké množství pracovních míst– na druhé stranětyto příhraniční regiony často čelí vážnému zvyšování nezaměstnanosti, která jezapříčiněna ztrátou pracovních míst v zemědělství;

• Otevřením hranic se problém v oblasti zemědělství a rozvoje venkova nemůže samostatněvyřešit, ale vyžaduje jednotný přeshraniční přístup – to se rovněž vztahuje na vnějšíhranice EU se střední a východní Evropou, obzvláště s ohledem na připojovací proces EU;

• Inovační přístupy jsou základem pro překlenutí slabých strukturálních a institucionálníchstránek v zemědělském sektoru, např. podpora rodinných farem a udržitelného ak životnímu prostředí šetrného zemědělství.

• Přeshraniční spolupráce v zemědělství a rozvoji venkova může zahrnovat široký rozsahčinností od společných výzkumných studií a jednotné rozvojové politiky po konkrétníaktivity v oblasti farmářství a rozvoje venkova, např. společné zavádění nových chovůdobytka a příslušný marketing nebo zavádění plánů venkovské turistiky.

PŘÍKLADY:

Projekt povodí řeky Blackwater (IRL/NI)Partnerství Tyrone/Donegal (IRL/NI)Oživení Weinstraße (A/SLO)Ballyclo (IRL/NI)Hygienická kontrola (E/P)Podpora ekologického zemědělství (A/SLO)Výměna žáků a učitelů v oblasti zemědělství (D/DK)Odborný rozvojový program pro zemědělství-potravinářský průmysl (IRL/NI)Vylepšení kvality a prostředí pro malé a střední podniky v zemědělském sektoru (D/DK)

A vybrané příklady z informačních stránek LACE VII



PŘEHLED

Souvislosti

Většina z 59 programů Interreg proregiony se týká podpory přeshraničníspolupráce na vnějších a vnitřníchhranicích EU a zahrnuje oblasti, kterémají v první řadě venkovský charakter,obvykle následkem jejich okrajovéhoumístění ve své zemi nebo v Evropě.Zemědělství a lesnictví hrajívýznamnou úlohu ve většině těchtopřeshraničních regionů. Řídceosídlené oblasti s malými vesnicemi amalými až středně velkými městy jsoutypické. Bylo ověřeno, že pro rozvoj jevelká výhoda, pokud je na jedné straněhranice jedno nebo více „středisek“nebo městská aglomerace - tatostřediska mohou hrát hlavní roliv regionálním trhu, kultuře neboposkytování občanské vybavenosti.Konkrétně je při vytvářenípřeshraničních rozvojových projektův rámci Operačních programů Interreg(Interreg Operational Programmes)nutné věnovat pozornostpoměru hustoty obyvatelstva a využitídostupné půdy.

Venkovské oblasti v příhraničníchregionech

V průběhu posledních několikadesetiletích se instituce jako je EU aOECD pokusily nalézt kritéria adefinice, podle kterých odliší jednotlivé„vesnické oblasti“. Přes množstvínesrovnalostí se shodují v tom, žerozdíl mezi městkými a vesnickýmioblastmi spočívá v obyvatelstvu danéoblasti. Evropské vesnické oblastimohou být rozděleny následovně:• venkovské oblasti s relativní

hustotou osídlení mezi 100 a 150obyvateli/km²;

• venkovské oblasti s hustotouosídlení méně než 100obyvatel/km²;

• řídce osídlené vesnické oblastis hustotou osídlení obecně menšínež 20 obyvatel/km².

Venkovské oblasti s relativně hustýmosídlením lze nalézt převážně v srdciEvropy v zemích Beneluxu, VelkéBritánii, Německu a Itálii. Řidčejiosídlené venkovské oblasti senacházejí hlavně v Irsku, Rakousku,Řecku a Portugalsku. A konečněvenkovské oblasti, které mají nejnižšíhustotu osídlení jsou převážně veSkandinávii, ale také v zemích jako jeSkotsko, část Francie, Španělsko aŘecko.Co se týče zařazení venkovskýchoblastí do regionální ekonomiky, mávelký význam vzdálenost od„střediskových oblastí“. Přeshraničníregiony s venkovskými oblastmi mohoubýt proto definovány následovně:

• Příhraniční regiony s dobřeintegrovanými, relativně hustěosídlenými venkovskými oblastmi,dobrým zemědělstvím, populačnímrůstem, relativně dobrouzaměstnaností v sekundárních aterciálních sférách od malých postřední městské oblasti;

• Příhraniční regiony s řídceosídlenými venkovskými oblastmipoblíž větších městských center,které rovněž mají větší počet malýcha středních středisek a protorelativně dobrou zaměstnanost aobčanskou vybavenost;

• Příhraniční regiony s izolovanýmivesnickými oblastmi vzdálenými odvětších center, řídké osídlení,špatná občanská vybavenost, nízkázaměstnanost a obtížné podmínkypro zemědělství (klima, velkévzdálenosti, špatné dopravníspojení).



Takové značně rozdílné okolnosti majírůzné účinky na prosperitu obyvatelžijících ve venkovských oblastechregionu. Výzkum v části EU ukázal, žehrubý domácí produkt (HDP na hlavu)ve venkovských oblastech je obecněmezi 8% a 30% pod národnímprůměrem. Největší rozdíly bylynalezeny v izolovaných vesnickýchoblastech (1986-1995). Zde byl rovněžzjištěn největší růst nezaměstnanosti anejvětší pokles počtu obyvatelzaměstnaných v zemědělství, zejménav důsledku migrace z těchto oblastí.

Rozvoj probíhal rozdílně v dobřesituovaných venkovských oblastech apříhraničních regionech s většímiglobálními středisky. Jako příklad lzeuvést Tyrol (A), oblasti nafrancouzsko/italských hranicích Alp,provincie Lucemburska (B), východníBavorsko (D) a severovýchodní Irsko(UK). Tyto venkovské oblastiv některých příhraničních evropskýchregionech prošly v posledním desetiletídynamickým rozvojem v EU.

Takové příklady dokreslují, že ivenkovské oblasti mohou vyrovnatnevýhody vyplývající z danýchpodmínek. Zlepšení prosperity, příjmua zaměstnanosti ve venkovskýchpříhraničních oblastech závisípřevážně na speciální, regionální,přeshraniční dynamice, jak je uvedenoníže:

• stupeň identity regionu a sociálnísoudržnost;

• míra přeshraniční spolupráce aintegrace, spolupracující atmosféraa spolupracující metody veveřejných a soukromých sítích;

• situace v proškolování,dovednostech a odbornosti;

• životní podmínky v regionu;• stávající a uskutečnitelné regionální

přeshraniční struktury.

Změny ve struktuře zemědělství

V posledním desetiletí se farmářství vevenkovských oblastech drastickyzměnilo. Snížil se nejenom počet lidízaměstnaných v zemědělství, alerovněž počet farmářských živností.Většina produktivní půdy, která jek dispozici, je využívána pouzeněkolika farmami, a tak se zvýšilaprůměrná velikost farem. Ve velikostifarem a vedení v Evropě jsou značnérozdíly, tato situace se rovněž dotýkápříhraničních regionů.

Integrovaná politika pro vesnickéoblasti

V posledních dvou desetiletích Evropapocítila potřebu aktivně podporovatzemědělství a ekonomiku způsobem,který má diverzifikační, vyvažující adecentralizační účinek. I tak se buderozvojová politika pro venkov v rámciEU velmi lišit. To závisí na přirozenýcha ekonomických okolnostech, kteréovlivňují zemědělství a historický apolitický rozvoj společnosti. Pro takvelké rozdíly ve venkovskýchoblastech je nutné aplikovat různépodpory ekonomiky, přičemž budouvzaty v úvahu srovnatelné výhodykaždého jednotlivého regionu a jehomístní potenciál. Pokud by měla býtúspěšná, musí taková venkovskápolitika rovněž zahrnovat iniciativy,které vybaví oblast nutnouinfrastrukturou a posílí pozici malých astředních měst ve venkovskémprostředí.



Stávající rozvojová politika provenkovské oblasti

Po dobu činnosti Strukturálního fondu(do 1999) poskytla strukturální politikaEU speciální podporu pro regiony podCílem 1, 5b a 6. Tyto regiony zahrnujívíce než polovinu z celkové oblasti EUa prakticky 35% populace. V regionechpod Cílem 1, 5b a 6 je pro většinuiniciativ, požadovaných pro dosažení„integrované politiky pro venkovskéoblasti“, oprávněnost získat podporu aťjiž ze Zemědělského fondu (EAGGF),Regionálního fondu (ERDF) neboSociálního fondu (ESF). Avšakpředběžné analýzy venkovskéhorozvojového programu pro tyto cílovéoblasti doporučují potřebu novýchpřístupů k podpoře evropského rozvojevenkova prostřednictvím programu2000.

Konkrétní význam takové podpory byla stále je iniciativou Společenství(Community) „LEADER“, která pracujes cílovými regiony na místní úrovni.Projekty byly financoványprostřednictvím globální strategie,realizovaly je místní výbory vevenkovských oblastech s účastímístního obyvatelstva a místních firem.Hlavní úkoly iniciativy LEADER byly:• podpora příkladových místních

rozvojových iniciativ ve venkovskýchoblastech;

• podpora inovací, ukazujících novépřístupy k rozvoji venkova, kterémohou sloužit jako model a lze jepřenést do jiné oblasti;

• zvýšení počtu výměn, zkušeností asdílení odbornosti;

• podpora přeshraničních projektůspolupráce mezi místnímipodnikateli ve venkovskýchoblastech, které dokládají solidaritumezi regiony.

Budoucí politika EU

V dalším období činnostiStrukturálního fondu bude početcílových oblastí snížen na tři:• Oblasti pod Cílem 1 pokračují beze

změny, prioritami jsou oblastis největšími problémy vzaměstnanosti, výrobě ainfrastruktuře (průměrný HDP 75%v EU);

• Oblasti pod Cílem 2 - pro regionyprocházející ekonomickou a sociálníproměnou;

• Oblasti pod Cílem 3 (mimo Cíl 1 aCíl 2) pro další rozvoj školení,pokračování školení a systémůzaměstnanosti.

• Tato hlavní část podpory budedoplněna čtyřmi iniciativami EU,z nichž jednou bude „rozvojvenkova“.

Specifická politika pro venkovskýrozvoj bude pokračovat ve všechevropských regionech. Co sezemědělství týče, navrhuje Komisepokračovat a konsolidovat zemědělskéreformy z roku 1992, nahraditpodpůrná opatření (vysoké ceny)přímými dotacemi a doplnit tentoproces souvislou politikou pro rozvojvenkova. Reformy, které bylypředstavené a rozšířené do noremvětšiny evropských trhů, by mělypomoci vylepšit konkurenciv zemědělství. Tyto reformy by rovněžměly zahrnovat ochranu a zachováníživotního prostředí a vylepšitbezpečnost pro zákazníky. Výborrovněž navrhuje novou a konsolidačnípolitiku pro venkovské oblasti, kdedává vysokou prioritu farmaření,podpora iniciativ v oblasti životníhoprostředí znamená trvalý rozvoj vevenkovských oblastech: Bylonavrženo, aby:• stávající přístup k integrovaným

rozvojovým regionálním programům- Cíl 1 setrvává;



• ve venkovských oblastech, které sev budoucnu přesunou do novéhoCíle 2, budou financována opatření,která byla dříve pod Cílem 5a a 5bpodporovaná EAGGF;

• ve venkovských oblastech, kterév budoucnu nebudou zahrnuty doCíle 1 ani 2, bude tržní politikapodpořena a doplněnastrukturálními opatřeními provenkovský rozvoj.

Integrace politiky přeshraničníhorozvoje venkova

Sdílené problémy v přeshraničnímrozvoji mohou být vyřešeny mnohýmiformami spolupráce včetně podporyrůzných sektorů ekonomikyprostřednictvím příkladných praxí apřenesením know-how. V podmínkáchrozvoje venkova to může znamenatnásledující typy projektů:• vylepšení výrobních technologií;• iniciativy založené na sdíleném

nebo podobném kulturním,jazykovém, historickém čigeologickém dědictví;

• vytvoření nových trhů pro prodejmístních výrobků;

• rozvoj určitých typů výroby neboslužeb;

• budoucí snahy by měly zajistit lepšíkoordinaci s Interreg ohledněpotenciálu pro podporuvenkovských oblastí prostřednictvímintegrovaných programů propříhraniční regiony.

Abychom se vypořádali s problémy,kterým čelí přeshraniční regionys venkovskou strukturou, vyvstává zdepotřeba nalézt integrovaná řešení,která pomohou posílit příslušné oblasti.Toho lze docílit pomocí přeshraničníchspolečností, které zahrnují regionálníentity (úřady, podnikatele a místnípopulaci). V budoucnu bude nutnévyužít a vylepšit nové metody pro

renovaci venkovských oblastí ve všechčástech přeshraničních regionů.

V příhraničních regionech bude rovněžnutné podpořit udržitelné zemědělstvíšetrné vůči životnímu prostředí. Tovyžaduje účinné využití zdrojů,uchovávání znečišťujících látekv uzavřených cyklech a maximálnísnížení odpadu vypouštěného dovody, země a vzduchu. Konkrétnívyužití půdy závisí na stávajícíchmístních podmínkách (jako je půda,klima, podzemní voda). Velkochovdobytka bude možný pouze v určitýchoblastech a bude organizován tak, abybyly dodrženy místní podmínky.Rodinné podniky produkují vyššíkvalitu výrobků, a proto bude pečlivězvážena podpora jejich iniciativ.V místech, kde v regionu existujíalternativní pracovní místa, jeprovozování farem vhodné pouze jakodruhé zaměstnání. Vytvoření novýchpracovních míst na venkově můžeproto přispět k ochraně zemědělskyorientované oblasti. Konkrétně jsou prozabezpečení zemědělství vevenkovských oblastech poblíž hranicvýznamné následující cíle a projekty:• sledování změn ve struktuře

zemědělství a ochrana rodinnýchfarem, které jsou typické pro regionna obou stranách hranice;

• vylepšení přeshraničníhoregionálního marketingu pro rodinnéfarmy;

• podpora přímého přeshraničníhomarketingu prostřednictvímiindividuálních vlastníků aspolupracujících společností;

• zpracování výrobků faremv příhraničních regionech

• využití alternativních zdrojů příjmupro farmaření tak, že se předejdepřekážkám spojených s hranicemi;

• posílení přeshraničních iniciativ -pokračování školení a opětnéhozaškolování;



• využití potenciálu pro opětné využitínebo nalezení nového využití proobjekty bývalých farem - příspěvekke společné identitě přeshraničníchregionů;

• podpora přeshraničního farmaření,které bude operativní a udržitelné;

• intenzivní koordinace meziprovozováním zemědělství azachování přírody, ochrana biotopů,zvěře a rostlinných druhů vpřeshraničních oblastech.

Tyto aktivity musí vyústit do aktivní aintegrované politiky obnovyvenkovských oblastí, které rovněžzahrnují příhraniční regiony spřeshraniční orientací.

Pokud toho má být dosaženo, je třebaneomezeně podporovat místníiniciativy bez ohledu na národníhranice. Obyvatelstvo, podniky ainstituce v takových venkovskýchoblastech znají nejlépe omezení apříležitosti ve své oblasti a prvnípřijdou s projekty a myšlenkami. Cílemtakové politiky by měla být spoluprácemezi úřady a iniciátory na oboustranách hranice, což lze pozdějipružně a účelně upevnit v rozvoji anakonec realizaci projektu. Součástítéto regionální a zemědělské politikyEU je poskytnutí významných zdrojůpomoci, těm, kteří si jsou schopnipomoci sami.


Mnoho programů Interreg IIA zahrnuje prioritu rozvoje venkova / zemědělství. Nížejsou uvedeny vybrané programy. Úplná informace je k dispozici v informačníchstranách LACE VII.

OPERAČNÍ PROGRAM INTERREG IIA Č. 4: ARDENY (B/F)

Program Interreg podporuje přestavbu farem tak, aby se mohli farmáři přesunout donových výrobních oblastí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj kvalitních výrobkůspecifických pro venkovské oblasti a vyvarování se výrobních nadbytků tak, že budenalezen odbyt výroby organizováním prodejních iniciativ. Další priorita zahrnujerozvoj výrobků zaměřených na nepotravinový průmysl. Dále jsou podporoványspolupráce farmářů a lesníků (sdružení farmářů/lesníků, nákupní konsorcia aprodejní sdružení). V návaznosti na Interreg 1 program rovněž podporuje iniciativuškolení v tradičních obchodech, konkrétně v lesnictví a místních řemeslech(kovotepectví, výroba koberců, výroba břidlicové krytiny atd.).

Kontakt: Ministère des Relations Internationales de la Région Wallonne et de la Communauté Française de Belgique 38 rue de la Loi, B 1000 Bruxelles

Secrétariat Général aux Affaires Régionales Préfecture de la Région Champagne Ardennes 2 rue Jessaint, F 51036 Chalons en Champagne Tel: 03 26 70 32 00, Fax: 03 26 21 08 40



Interreg IIA – Operační program č. 8 Sønderjylland- Schleswig (DK/D)“

V rámci programu Interreg II podél dánsko-německé suchozemské hranice existujemnoho projektů, které řeší rozvoj venkovských oblastí, např. :

• rozvoj přeshraničního turistického plánu pro okres Tønder/Südtøndern a turistickýprojekt „Vadehavet“;

• podpora přeshraničních projektových kanceláří pro politiku trhu práce v regionus ředitelstvím ve městě Aabenraa (DK) a v Flensburg (D), jedním z cílů jestimulovat trh práce na obou stranách hranice zvýšením standardů kvalityv turistice a v zemědělství v regionech na západním pobřeží ;

• založení Evropského střediska pro menšiny (ECMI) ;• podpora dánsko-německých regionálních kanceláří za účelem vytvořit trvalou

spolupráci mezi úřady přeshraničního regionu Schleswig/ Sønderjylland tak, abybyla posílena všechna hlediska přeshraničního rozvoje.

Kancelář Interreg učinila dva pokusy ke zřízení zemědělských vysokých škol sezaměřením na ekologii, zatím bezúspěšné. Regionální kancelář (Regionskontor)podporuje organizování příhraničního regionu, a co je nejdůležitější, práci Regionálnírady, její výkonné a pracovní skupiny a komise, které zpracovávají detailyspolečných projektů. Jeden z hlavních cílů pracovní skupiny jsou „venkovské oblasti“.Tato se zabývá přeshraniční spoluprací v oblasti zemědělství a podporuje ekologickézemědělské praktiky, které jsou v regionu rozšířené.

Kontakt: Ministerium für Bundes- und Europaangelegenheiten des Landes Schleswig-Holstein Hohenbogstr. 4, D-24105 Kiel Tel.: +49-431-988-0, Fax: +49-431-988-2130

Sønderjyllands Amt, Amtsgården Skelbaekvej 2, DK-6200 Aabenraa Tel.: +45-74-335050, Fax: +45-74-335151

Regionskontor, Region Schleswig/ Sønderjylland Haervejen 11b, Bov, DK-6330 Padborg

Tel.: +45-74-670501, Fax: +45-74-670521



Interreg IIA Operační program č.25: Sasko (D/PL/CZ)

Z pěti oblastí činnosti a skupin iniciativ, které jsou zahrnuty do Interreg IIA program „Sasko“bylo 20% z celkových poskytnutých financí přiděleno zemědělství. Tato částka buderozdělena stejným dílem mezi subkategorie „venkovské oblasti“ a „lesnictví“.

V subkategorii venkovské oblasti je podporována série společných opatření, které pomáhajířešit problémy v příhraničním regionu. Opatření mohou být realizována v sasko-polských i vsasko-českých příhraničních regionech a budou se soustřeďovat na následující oblasti:• Přeshraniční spolupráce pro plánování zemědělské struktury• Výměna informací a odbornosti pro Euro-regiony Ore Mountains (Rudné pohoří) a Egrensis

s ohledem na nová pravidla partnerství ve venkovských oblastech. Základním záměremtěchto iniciativ je pomoc České republice s privatizací zemědělské půdy, vytvořenízákonných struktur a realizace plánů pro restrukturalizaci venkova

• Spolupráce na partnerské bázi mezi státními technickými školami ve městě Zug azemědělskou školou v Chebu, v Ore Mountains

• Přeshraniční výměna studentů mezi zemědělskými školícími zařízeními• Společné semináře o rozvoji vesnic a venkovských oblastí• Podpora řemeslných vesnic, kde mohou umělci předvádět a praktikovat tradiční řemesla

Specifická sdružení sponzorovala kolem 45 iniciativ, což zahrnovalo sdílení odbornosti avýměnu studentů – až 900 lidí. Existují plány pro další tři iniciativy, které podporujípřeshraniční plánování a 16 jiných přeshraničních projektů.Cílem subkategorie lesnictví je podpořit spolupráci mezi sousedícími českými a polskýmiokresy v otázce rehabilitace zničených lesů. Specifická opatření obsažená v programuInterreg zahrnují:• návrh a realizaci společného programu pro rehabilitaci lesů• určení a rozvoj přeshraničních lesnických oblastí• přeshraniční spolupráci jak na místní, tak na regionální úrovni v oblasti lesnictví a lesních

správ• praktické pracovní zkušenosti pro mladé správce českých a polských lesů předané Saským

lesnickým výborem.

Specifická opatření zahrnují konzervaci zeminy vápněním, což bude provedeno na zhruba100.000 ha země a nové zalesnění cca 5.000 ha vymýcené půdy poškozené toxickýmiemisemi. Navíc byly vypracovány plány pro realizaci opatření k vylepšení lesů na cca150.000 ha chráněných lesů a pro 20 nových výměnných iniciativ. Tato opatření, navrženátak, aby byla efektivní na obou stranách hranice, by měla zajistit ochranu a zotavení lesů,jejich estetické funkce a jejich funkce jako užitečného zdroje. Vzájemný kontakt by mělrovněž přispět k vylepšení kvality odborného výcviku.

Kontakt:Sächsisches Staatsministerium für Landwirtschaft,Ernährung und Forsten, (Referat 21)Dresden, Germany, Tel +49 (0) 351-56-46-830



Interreg IIA Operační program č. 30 Španělsko/Portugalsko (E/P)

V rámci zemědělských opatření programu Interreg IIA existuje sub-opatření„Homogenizace a redukce obchodních bariér v rozsáhlých přeshraničních oblastechs chovem skotu“. V rámci tohoto sub-opatření byl vyvinut zajímavý přeshraničníprojekt mezi oblastmi Extremadura a Alentejo. Projekt je zaměřen na trhy skotu veměstě Zafra (Extremadura) a Beja (Alentejo).

Obě oblasti jsou historicky důležité, pokud jde o rozsáhlé pastevectví a dalšízemědělské činnosti. Podpora Interreg je zaměřena na zvýšení standardu v sektoruprostřednictvím podpory výrobků, komercializací a diverzifikací. Město Zafrav Extremaduře je trhem se živým hospodářskými zvířaty v jižní Evropě již po více než600 let. Trhy, které se díky umístění vyvinuly společně s oblastmi Andalucia a LaMancha, jsou důležité pro ovce, které tudy přecházejí ze zimních na letní pastviny. Vportugalském městě Beja se koná nejdůležitější zemědělská událost jižníhoPortugalska – Ovibeja – trh, který podporuje a zvyšuje zemědělské výrobky. Trhy ve13. století sloužily jako shromažďovací místa pro hlavní ekonomické činnostiuskutečňované v té době : živá zvířata, venkovská řemesla a trh se zahraničnímivýrobky. Tradice přetrvávají dodnes. Celkovým cílem je vylepšit tento důležitý sektora podporovat výrobky. Trhy jsou zaměřené na trh EU jako celek a na Severní aLatinskou Ameriku.

Ve městě Zafra je nyní ředitelství Školícího střediska společnosti pro chov ovcí vjižním a západním Španělsku, Středisko pro tvorbu cen prasat je v Iberii. V tétooblasti je umístěno šest vybraných chovatelských společností. Tyto se stalystřediskem dokonalosti a vyměňují si informace a praxi se svými portugalskýmisousedy a se vzdálenou Severní a Latinskou Amerikou.

První trh podporovaný Interreg byl zahájen ve městě Zafra v roce 1994. Zde farmáři,dobytkářské společnosti, obchodní a tržní informační služby a výrobci z obou stranhranice získali možnost vyměnit si myšlenky, problémy a informace. Výstavazobrazila výrobky a zařízení pro zvířata a výstavní klece pro dobytek.

Od prvního konání v roce 1994 se stal trh pravidelnou přeshraniční akcí, která seuskutečňuje ve městě Zafra nebo Beja každých šest měsíců. Cílem této akce jevytvořit společný trh a vyvinout výrobky, vyměnit si informace a zkušenosti a nakonecvyvinout společné odvětví marketingu a komercializace.

Akce zahrnuje následující činnosti:

• Technické dílny pro výrobní společnosti;• Společné výstavy výrobků (včetně uzené šunky, salámů, sýrů, oleje, vína)• Společné výstavy původních plemen skotu a jiných zvířat• Místní gastronomie – ochutnávka v místních restauracích, asociace výrobců,

média a další společnosti a jedinci zajímající se o místní výrobu jídla.

Trhy nabízejí příležitost pro přeshraniční regiony představit rozsah nabízenýchvýrobků spotřebitelům, výrobcům, politickým představitelům. Poslední rok trhy veměstě Zafra navštívilo více než milión návštěvníkům a akce trvala jeden týden.



Taková široká podpora zvyšuje profil regionu, sektor jako takový a široký rozsahvýrobků spojených se sektorem.

Tyto akce přivádějí obchodní zástupce, místní a regionální vlády a výrobce z oboustran příhraniční oblasti, aby si vyměnili know-how, informace a dobré příklady zpraxi. Je poskytnuto prostředí, kde se setkávají skupiny odpovědné za zemědělskoupolitiku na regionální úrovni ve Španělsku a Portugalsku přímo s výrobci a diskutujítémata, která zajímají obě strany.

Vedlejší aktivity ve formě kulturních a rekreačních činností v době konání těchto akcía prodej místních výrobků způsobuje zvýšení ekonomických aktivit v oblasti a vytváříkulturní aktivity, které zahrnují celou společnost.

Společný roční rozpočet pro oba trhy je cca 3.500.000 peset (21.000 ECU). Interregfinancuje 75% z těchto nákladů.

Kontakt: Juan Soler/Rosa Cobo, Programa Interreg IIA, Ministerio de Economía y Hacienda Paseo de la Castellana 162, E -28046- Madrid Tel: +34 91 5835224, Fax: +34 91 5835272

Irene Veloso, General Director, Direcção Geral do Desenvolvimento Regional Rua de São Julião, 63, P-1100 Lisboa Tel: +351-1-8881941, Fax:+351-1-8881111

Kontakty na projektovou skupinu:Manuel Martín Bellido, Jefe de Servicio de Producción Agraria,Consejería de Agricultura y Comercio,Junta de Extremadura, Avda de Portugal, s/n,E-06800 MéridaTel.: + 34-924382600Fax: + 34-924382800

José Luis Verdasca, Chefe de Divisão Direcção Regional de Agricultura do Alentejo Quinta da Malagueira - Apartado 83 P-7001 Evora CODEX Tel.: + 351-66-734685/92 Fax: + 351-66-33187



Interreg IIA Operační program č. 41 Itálie-Rakousko (I/A)

Program Interreg podporuje výzkum dopadů různých zemědělských aktivit na alpskéekosystémy, konkrétně je věnována pozornost vlivu intenzivního zemědělství naerozi a vodní zdroje. Výzkum rovněž hodlá určit, zda upřednostnit přirozenézalesnění a neobdělanou krajinu či nové zalesnění z hlediska ekonomického aekologického. Program je zaměřen na rozvoj dřevařství, které v současné doběupadá, ale reprezentuje velký potenciál pro přeshraniční oblast. Rovněž podporujevýměnu odbornosti a zkušeností z kulturní, zemědělské a lesnické praxe, podporujemarketingové strategie, přípravné práce v přeshraniční iniciativě v oblasti spoluprácea informací (ovoce, zelenina, mlékárenské výrobky, dřevozpracující průmysl atd.).

Kontakt: Mag.Walter Grimm Amt der Tiroler Landesregierung, Abt.1 c EU-Koord. Michael Gaismaierstraße 1 A-6020 Innsbruck Tel: + 43 512 508 36 30, Fax: + 43 512 508 36 05

Dr. Wolfgang Bauer & Dr. Martha Garber Autonome Provinz Bozen Sudtiroler Landesverwaltung Landhaus I, Crispistr. 3 I- 39 100 Bozen Tel.: + 39 0471 99 31 60 Fax: + 39 0471 99 22 99

Sdružení měst a obcí jižní Moravy, Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, C/o Dr. Vladimír Gašpar, CZ-64804 Brno, Výstaviště 1 areál BVV Tel: ++420/5/41159538

Fax: ++420/5/41153055 [email protected]




Interreg IIA Operační program č. 46 Rakousko – Česká republika (A/CZ)

Existuje mnoho akčních oblastí a rozpracovaných projektů, které ukazují úspěchyprogramu priority rozvoje venkova:• Přeshraniční školení v zemědělství a lesnictví v oblasti energie, životního prostředí

a uchovávání, jednání o takových tématech jako jsou alternativní metody pěstováníplodin, postup k organickému zemědělství nebo ekologickému lesnictví. Účastnícipocházejí z jižních Čech a oblasti Waldviertel. Kursy se uskutečňují střídavě v obouzemích.

• Přeshraniční rybářské farmy v oblasti Waldviertel s cílem stabilizovat tržní cenukaprů prostřednictvím koordinace s rybářskými farmami v jižních Čechách, a takochránit obživu těchto farem. V průběhu této průkopnické práce se přeshraničníregion stal mezinárodním střediskem rybářských farem.

• Spolupráce v oblasti zemědělství ve třech zemích Euro-region „Weinviertel-jižníMorava-západní Slovensko“ si klade za cíl posílit místní farmy a spolupráci mezifarmami tak, že se vypořádají s částečně historickou neochotou spolupracovat apovzbudit vytvoření spolupracujících tržních struktur. Na základě sdílení odbornostiv oblasti nových surovin, specializované výroby a průmyslových technologií prozpracování byl vytvořen rámec projektu a iniciativ, které přinesou do regionupřidanou hodnotu.

Kontakt: Amt der Niederösterreichischen Landesregierung A-3109 St. Pölten, Landhausplatz 1 Tel.+43 2742 200 4329, Fax: +43 2742 200 4170

Amt der Oberösterreichischen Landesregierung A-4010 Linz, Annagasse 2 Tel. +43 732 7720 4823, Fax +43 732 7720 4819



Interreg IIA – Operační program č. 54„Karélie“ (SF/RF)

Vzhledem k tomu, že je oblast zahrnutá do programu řídce osídlena, (má dvě větší adevět menších měst), prakticky se všechny programové iniciativy týkají rozvojevenkovských oblastí. Konkrétně jsou zahrnuty projekty zaměřené na podporunásledujícího :

• malé a střední podniky ve venkovských oblastech;• všechny iniciativy byly navrženy tak, aby byl podpořen rozvoj zemědělství a

výroby, zpracování zemědělských výrobků a export do Ruska• rozvoj udržitelné turistiky.

Bezpochyby všechny tyto iniciativy vyžadují blízkou přeshraniční spolupráci, kulturníspolupráci, eliminaci jazykových bariér a řešení různých problémů, které vznikly nahranici.

Kontakt: Regionální společnost v Kainuu Kauppaktu 1, SF-87100 Kajaani/Finland Tel.: +358-86-628641, Fax: +358-86-628 648

Regionální společnost v severní Karélii Siltakatu 18A, SF-80100 Joensuu/Finland Tel.: +358-73-229361, Fax: +358-73-221196

Regionální společnost severovýchodní Botnia Kauppurenkatu 8, SF-90100 Oulu/Finland Tel.: +358-81-3214000, Fax: +358-81-321 4013



Interreg IIA Operační program č. 59 „Nordens Gröna Bälte“ S/N

Z pohledu řídkého osídlení se většina iniciativ týká rozvoje venkovských oblastí.V oblasti se vylepšuje životní standard a ekonomická struktura, toto se konkrétnětýká následujícího:• spolupráce mezi zařízeními pro vyšší vzdělání - vylepšení strategie v oblasti

lesnictví, turistiky a životního prostředí;• školení, následující školení a výměna zkušeností;• iniciativy místního rozvoje ve všech přeshraničních oblastech - turistika, prázdniny

na farmách a kulturní výměny.

Iniciativy podporující menšinové skupiny jižních obyvatel Saami, hlavním cílem je :• výměna kulturních a dalších informací vybudováním sítí a• vytvoření společného pracovního trhu s novými pracovními příležitostmi.

Kontakt:Länsstyrelsen Jämtlands län, S-83186 Östersund, Tel. +46-63-146 000, Fax: +46-63-102 590



LACE INFO-STRÁNKY: VYBRANÉ PROJEKTY

LACE Info-Stránky 7 obsahují informace o několika úspěšných projektech z oblastirozvoje venkova a zemědělství – viz níže.

Kulinářské a řemeslné výrobky (B/F)

Úplný název projektu je „Podpora trhu kulinářských a řemeslných výrobkůz francouzských a belgických Arden“ a má v podstatě dva hlavní úkoly. Prvním jezorganizovat konkrétní akce tohoto typu, přilákat širokou veřejnost a propagovatmnoho místních výrobků od kulinářských po umělecké a řemeslné. Druhým cílem jeuskutečnit spolupráci a výměnu mezi jednotlivými podnikateli a obchodními partneryna obou stranách hranice.

Kontakt:Region Wallonie, Bruxelles, Tel +32 2 211 55 11

Postupy nakládání s odpadem (I/F)

Tyto kooperační projekty jsou zaměřeny na dvě hlavní oblasti venkovské činnosti,kde je kladen menší důraz na životní prostředí : zpracování dobytčích výkalů a trusua zpracování vody použité při výrobě sýra.

Kontakt:Assessorato dell’Agricoltura, Forestazione et Risorse Naturali, Servizio SATESSA,Dott. Giorgio Vola (Coordinatore Servizi Agricoltura), Loc Amerique 127/ A, I-11020Quart (Aosta), Tel +390 165 77 61 11, Fax +390 165 76 57 18

SUACI Montagne Alpes du Nord, Mr. Gerard Larrieu, 11 Rue Metropole, F-73000Chambery, Tel +33 4 79 70 77 77, Fax +33 4 79 85 07 79

Kultivační metody pro ovoce a zeleninu (D/A/CH)

Cílem projektu je prostudovat a vyvinout kultivační metody pro ovoce a zeleninu,které jsou šetrné k životnímu prostředí v přeshraničním regionu Bodensee-Hochrhein(německo/švýcarsko/rakouská hranice).

Kontakt:Ministerium für Ländlichen Raum, Kerner Platz 10, D-70812 Stuttgart, Tel +49 711126 2151, Fax +49 711 126 2909

Eidgenössische Forschungsanstalt, CH-8820 Wädenswil, Tel +41 7836 111, Fax+41 7806 341



Udržitelné farmaření ve vzdálené oblasti Saska ve Švýcarsku (D/PL/CZ)

V příhraničních česko/polsko/německých regionech byla realizována série projektůInterreg IIA se zaměřením na přeshraniční rozvoj zemědělství a udržitelné farmaření.

Kontakt:Grenzüberschreitende Agrarstrukturelle Entwicklungsplanung, Landkreis Löbbau-Zittau /Oberlausitz, Zittau, Tel +49 3583 7215 49 (Herr Hesse)

Euroregion Elbe Labe, Zehistaer Straße 9, Tel: +49 3501 520013, Fax: +49 3501527457, D-01796 Pirna

Integralp – Značkované stezky (I/A)

Interreg IIA program podél rakousko-italské hranice obsahuje projekty zaměřené nacykloturistiku, značkování stezek v přírodě a kulturních objektů v údolí Horní Pusteria(Upper Pusteria) a ve východních Tyrolech. Dále byla vypracována analýza dopaduzměn ve farmaření v horských regionech.

Kontakt:INTEGRALP, Themenwanderungen im Hochpustertal und Osttirol, AutonomeProvinz Bozen, Abt. Forstwirtschaft, Bozen, Tel +39 047 9953 00

Chov „obrýlených“ ovcí (A/SLO)

Aktivity projektu Interreg na vnější hranici EU mezi Carintií (Rakousko) a Slovinskemzahrnuje uchování stád ovcí, které mají přezdívku „obrýlené ovce“, což je speciálníplemeno vyznačující se černými skvrnami kolem očí. Cílem projektu je opětpředstavit tento místní chov v přeshraničním regionu a zajistit značku kvality I.

Kontakt:p. Anton Petschnik, Vellach 16, A-9135 Bad Eisenkappel, Tel +43 423 88169

p. Muri Primos, Drustvo rejcev ovc jezersko-scolcavske pasme, Zgornje Jezersko 57,4206 Jezersko, Slovnia, Tel +386 64 44 11 46, Fax +386 64 44 10 16, E-mail :[email protected]



Kultura a ekonomie Samen (S/N)

Projekční činnost v rámci Interreg IIA region ‘Nordens Gröna Bälte’ podélšvédsko/norské hranice má za cíl zajistit kulturu Saami bez hranic a podpořit živobytínárodní populace severní Skandinávie. Podporovány budou konkrétně činnostimuzeí Saami, v součinnosti se zvýšením úrovně znalostí v místních komunitách avývojem informačního systému.

Kontakt:Länsstyrelsen Jämtsland Län, S-83186 Östersund, Tel +46 63 146 000, Fax +46 63102 590

Nord-Trondelag Fyleskommune, Fölkets Hus, N-7700 Steinkjer, Tel +947 74 14 1000, Fax +947 74 14 10 51

Sor-Trondelag Fyleskommune, Fylkeshuset – Munkegt. 10, N-7004 Trondheim, Tel+947 73 99 64 15, Fax +947 73 99 64 10



DALŠÍ PŘÍKLADY PROJEKTŮ

Přeshraniční regiony EU a střední a východní Evropy poskytují bohaté zkušenosti,jak lze přeshraniční činnosti v oblasti rozvoje venkova a zemědělství uskutečnitv praxi. Níže je uvedeno několik dobrých příkladů z praxe.

1. Výzkum, studie, strategický rozvoj

Projekt povodí řeky Blackwater (IRL/NI)

Projekt povodí Blackwater byl založen z důvodu určení rozdílů způsobenýchumístěním na hranici a v okrajové oblasti vzdálené od administrativních středisek.Prostřednictvím strategie pro rozvoj venkova začala tato přeshraniční iniciativakomplexním způsobem hledět na přirozené vazby v několika sektorech mezipříhraničními regiony např. ve společnosti, ekonomice a turistice. Doufá se, žespolečným přístupem lze region rozvinout citlivým a udržitelným způsobem pomocípřirozených vazeb, zdrojů a za pomoci obyvatelstva v regionu. Projekt je v současnédobě řízen zástupcem zaměstnaným na plný úvazek, který pracuje jako tajemníkpřeshraničního výboru rady a je zodpovědný za realizaci specifických projektů.

Nejprve regionální rady založily pracovní vztahy, tyto rady zvolily čestné subjekty,které začaly pracovat na přeshraničních základech. Je možné, že se mezi těmitotřemi výbory rozšíří povědomí o potenciálním rozvoji, toto povědomí vytvořilospolečenství. Projekt povodí Blackwater převzal povodí řeky jako řídící jednotku, sesnahou snížit dopady okrajového regionu.

Kontakt: p. Simon Brown; Okresní rada Dungannon; Circular Road;Dungannon; Co. TyroneTel +44 1861 72 03 15



Partnerství Tyrone/Donegal (IRL/NI)

Partnerství Tyrone/Donegal je dobře zavedenou přeshraniční rozvojovouspolečností, která si klade za cíl určit, rozvinout a podpořit inovační iniciativy vevenkovských společenstvích Tyrone a Donegal. Záměr se uskuteční ve dvou vlnách– nejprve je třeba dosáhnout udržitelného rozvoje prostřednictvím vylepšenísociálních, ekonomických, kulturních podmínek a podmínek prostředí pro všechny vdané oblasti a ve druhé vlně přetvořit tuto společnost na špičkové střediskopřeshraničního rozvoje na evropské úrovni.

V souladu s pokyny Rady místních akcionářů a dvou příslušných organizací LEADER(LEADER companies) – Donegal společnost pro místní rozvoj a Partnerství 2000 provenkov v západní Tyrone, bylo úspěšně předloženo několik přeshraničních projektůvčetně následujícího:

Projekt pro řemesla Milénium – tento dvouletý projekt zaměstnává pracovníkyrozvoje řemesel a pomáhá v podnikání v řemeslech v oblasti rozvoje nových podnikůa příležitosti výroby. Pracovníci rozvoje řemesel poskytují podnikatelům přímoupodporu, vyučování a školení. Projekt je rovněž zaměřen na vytváření aktivnípřeshraniční sítě pro řemesla a pomáhá v podpoře sektoru místních řemesel naobou stranách hranice.

Program pro přesun výrobků – naplňuje potřeby malých a středních podniků vevesnických příhraničních regionech. V rámci tohoto projektu je poskytována pomoc15 původním společnostem z oblasti Tyrone a Donegal. Jejím cílem je rozvinoutnové přístupy a podnikání a rozšířit zásobárnu tradičních výrobků přijetím výrobků,které byly úspěšné na jiných trzích. Navíc je poskytována pomoc pro rozvojvývozních schopností.

Rozpočet: £362,000 celkové náklady (financováno Interreg IIA a Mezinárodnímfondem pro Irsko)

Kontakt: Hugo Sweeney; Omagh Business Complex; Great Northern Road;Omagh; hrabství Tyrone; N. Ireland BT78 5LU; Tel +44 28 82 249494;Fax +442882250962; [email protected]

Genevieve Gavin; Donegal Local Development Company; 1 Millenium;Court; Pearse Road; Letterkenny; hrabství Donegal;Tel +353 74 27 056; Fax +353 74 212 57; [email protected]





2. Diverzifikace zemědělství a přidaná hodnota

Oživení Weinstraße/vinařské stezky (A/SLO)

Mezi pěti vinařskými stezkami ve Štýrsku (A) se Schilcher-Weinstraße vyznačujesvojí mimořádnou rozmanitostí, což je dáno plnou hospodářskou samostatností zdesídlících vinařů. Navíc sahá tradice místní odrůdy vína „modrý Wildbach“ až dokeltských časů. V projektu „Schilcher & bílé koně“ se jedná o návod, jak propojit jižběžící projekty, jakož i o další rozvoj a kvalifikování vinařské oblasti Schilcher. Kekonkrétním opatřením patří rozšíření a podpora kulturní nabídky v oblastechgastronomie, zemědělství, volný čas a kultura. Do této oblasti spadá tradiční anaučné označení 60 km dlouhé vinné stezky, vybudování nových „šenků“, programorientovaný na roční období řídící se zejména vinným cyklem, jakož i kulturnípodniky, jako jsou nová divadelní jeviště nebo prostory dokumentující uměleckářemesla. Na ochranu značky kvality „Schilcher Schutzmarke Weißes Pferd“ byla provinaře provedena kvalifikační opatření. Vinařská stezka je spojena s jinýmituristickými stezkami, na kterých jsou aktivní slovinští partneři. Projekt byl zahájen vkvětnu 1998.

náklady: EURO 271.075; 30,3 % z Interreg IIakontakt: Tourismusverband Weststeiermark; Ettlendorferstr. 3; A – 8510 Stainz;

Tel +43.3463-4950



Ballyclo (IRL/NI)

Program Ballyclo je pojmenovaný po dvou podpůrných organizacích, Rozvojovésdružení Ballyhaise, společnost Cavan a Venkovské středisko Clogher Valley,společnost Tyrone. Jeho cílem je zlepšit příjmy malých prasečích farem (typickys méně než 30 kusy) a zvýšit kvalitu jejich prasat. Selata z těchto prvotřídních chovůbudou mít speciální prodejní cenu, což bude mít příznivý efekt na širší vesnickouekonomiku.

Školení managementu, chovný program, program pro marketing a sociální programyjsou rovněž nabídnuty zúčastněným farmářům a jejich rodinám, čímž je poskytnutapomoc v zajištění dlouhotrvající životnosti jejich podniků. Tento sociální programprostřednictvím Plánu pro rozvoj strategie společnosti zprostředkuje dodatečnoupřeshraniční a společenskou iniciativu mezi oběma regiony.

Stimulace obou handicapovaných příhraničních oblastí bude zajištěna v podpořeekonomické a sociální regenerace oblasti, a tak bude udržen dlouhotrvající rozvojregionu. V rozpětí 3 až 5 let bude vytvořeno osm nových pracovních míst.

Mezi oběma komunitami budou vytvořeny vazby mezi farmáři, jejich rodinami arůznými zemědělskými a vesnickými organizacemi na obou stranách hranice avylepší se vzájemné působení. To povede k vylepšení sociálních a ekonomickýchhledisek v obou lokalitách. Projekt rovněž klade důraz na spolupráci přeshraničníchkomunit, čímž pomáhá odstranit bariéry sociálního začlenění a oslovuje potřebuvybudování důvěry a schopností v obou těchto komunitách.

Rozpočet: £4,870,000 celkové náklady, £1,000,000 příspěvky z Interreg IIKontakt: pí. Martina Grey; Ballyclo Ltd.; 47 Main Street; Clogher; Co. Tyrone

BT76 0AA; Tel +44 16625 48814; Fax +44 16625 49418



Hygienická inspekce (E/P)

Španělsko/portugalský přeshraniční region má převážně zemědělský charakter avýznamně přispívá do GNP (HNP), konkrétně do regionu Castilla Y León/Norte.Tento projekt řízený Regionálním ministerstvem pro zemědělství a Společností proživý inventář v Castilla y León je financován Interreg II a zaměřuje se na subsektordobytka, neboť tento subsektor je důležitý na obou stranách hranice. V letech 1995 a1997 se uskutečnily hygienické kampaně zaměřené na ohrady pro dobytek a ovce. Vprvních kampaních byla všechna stáda skotu testována na možný výskyttuberkulózy, perineumonie a ostatních nemocí a veškeré infikované kusy bylyzlikvidovány. Podobně tak bylo učiněno u stád ovcí.

Tyto činnosti vyžadují spolupráci mnoha lidí a zařízení, konkrétně úřadů atechnických týmů veterinářů a laboratoří v regionu. Dále je zapotřebí spoluprácehygienických stanic v obou provinciích, aby byl zajištěn standard a získané výsledkybyly přesně zaznamenány.

Výsledkem uvedených kampaní byl znatelný pokles výskytu těchto zvířecích nemocía farmářům byla poskytnuta účinná a efektivní inspekční hygienická služba. Rovněžbyla zvýšena přidaná hodnota výrobku, neboť farmáři nyní mohou deklarovat svázvířata jako zdravá a bez nemocí.

Rozpočet: PTA 122,130,874 celkové náklady; PTA 91,598,159 Interreg IIAKontakt: Junta de Comunidades de Castilla y León, Plaza de Castilla y León 1,

E-47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, Fax +34 983 411269



3. Aspekty životního prostředí na rozvoj zemědělství a venkova

Podpora ekologického zemědělství (A/SLO)

Na podporu udržitelného obhospodařování zemědělských ploch zahájil referátzabývající se ekologickým poradenstvím v rakouské příhraniční oblasti projekt, kterýmá u zemědělců vést k pochopení problému a k ekologickému zemědělskémuhospodaření. Cílem je zlepšit kvalitu spodních vod, což se positivně odrazí v kvalitěživota a v rekreační hodnotě regionu. Proto byla v dubnu 1994 při okresnízemědělské a lesní komoře v Leibnitz (A) zřízena výzkumná laboratoř, která nažádost rolníků prověřuje vzorky vody jakož i vzorky hnoje na obsah nitrátů. Současněslouží jako poradenská kancelář při individuálních dotazech především v oblastihnojení. Nadto provádí zkoušky v terénu a analýzy. V Mariboru na slovinské straněpracuje laboratoř se stejným úkolem. Po ukončení podpory bude projekt schopendále se samofinancovat z příspěvků zemědělských komor a z poplatků hrazenýchrolníky. Je usilováno o propojení různých poradenských míst na obou stranáchhranice.

náklady: EURO 65,407; 80 % z Interreg IIakontakt: LFI Steiermark; Hamerlinggasse 3; A – 8010 Graz; Tel +43 316 8050

1309;[email protected]




4. Vytvoření sítě/Výměny/Školení

Výměna žáků a učitelů v oblasti zemědělství (D/DK)

Na základě diskusí v pracovní skupině „zemědělství“ v rámci regionuSønderjylland/Schleswig byl vypracován projekt, který má napomoci vzdělání žáků voblasti zemědělství, rozšířit znalosti o podmínkách a praxi v agrárním sektoru vcelém příhraničí, zejména pak znalosti o ekologickém zemědělství, jakož i napomociseznámení se s kulturou sousedící země. Mladým zemědělcům je proto umožněna3-12 měsíční praxe v sousedící zemi, přičemž pobyt je započítáván jako odbornápraxe. Spolupráce zemědělských škol probíhala nejprve na úrovni učitelského sboru,který absolvoval intensivní jazykový kurs, získal znalosti o komplementárnímvzdělávacím systému, jakož i prováděl společné exkurze a projekty. Účastníciprojektů se rekrutují ze zájemců o další vzdělávání. Celkem se projektu účastní třiškoly. První opatření budou zahájena v létě roku 2000.

náklady: EURO 98,768; z toho 50% z Interreg IIakontakt: Berufliche Schule des Kreises Nordfriesland in Husum; Außenstelle

Bredstedt; Theodor-Storm-Str. 2; D – 25821 Bredstedt Tel +49 4671 9134 40; Fax +49 4671 9134 19; [email protected]




Odborný rozvojový program pro zemědělství – potravinářský průmysl (IRL/NI)

Třináctidenní Odborný rozvojový program pro zemědělství – potravinářský průmysl siklade za cíl poskytnout odborný rozvoj zemědělství – potravinářského průmyslus cílem připravit organizace na řízení změn a zlepšování odborného rozvoje.Program byl realizován prostřednictvím série seminářů a dílen vedenýchkvalifikovanými a zkušenými školiteli. Zaváděcí program umožňuje účastníkůmposoudit své schopnosti a kompetence ve vztahu k jejich organizačním potřebám.Během kursů každý účastník rozvine pracovní plán pro přenos znalostí a dovednostízpět do své organizace.

Celý kurs je navržen tak, aby posílil vytvoření sítě a zajistil, aby docházelo kvzájemnému působení mezi regiony, organizacemi a disciplínami a aby získanéznalosti a schopnosti byly využity a přinášely užitek zúčastněným organizacím.

Program zahrnuje :

Povědomí o evropské zemědělsko-potravinářské politice a o programech Mezinárodní rozvoj zemědělství a světové trhy Témata organizace – dopady politiky, strategické plánování, plánování projektů a

vedení projektů Schopnosti vedení – oddělení lidských zdrojů, systémová analýza, administrativa

a finance Schopnosti personálního rozvoje – komunikační schopnosti, schopnosti využitíčasu vedení (Time management) a prezentace

Informační technologie – systémy IT, aplikace IT a řízení informací

Program vylepší konkurenceschopnost organizací zahrnutých do zemědělství-potravinářství a přispěje ke zřízení vazeb a sítí mezi organizacemi a jednotlivciv regionu a za hranicemi. Program podporuje vytvoření nových podniků a příležitostimarketingu pro organizace. Zatímco bude program přispívat do ekonomickéhorozvoje regionu, bude rozvinuta odbornost účastníků a dále se posílí vazby meziASA a NIIAS.

Rozpočet: £24,450 celkové nákladyPartneři: Pí. Nuala McNally; Spolupráce Ireland; 7 Botanic Avenue;

Belfast BT7 1JG; Tel +44 28 90 321462; Fax: +44 28 90 247522

Lace Guide.cz

Documents

Transcript of Lace Guide.cz