LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY

Chem. Listy 92, 551-561 (1998)

VÝSLEDKY MONITORINGU JAKOSTI VODYLABE POD PARDUBICEMI

JOSEF ZAVADIL3 a KAREL BUKOVJANb

"Výzkumný ústav melioracía ochrany půdy Praha, Žabov-řeská 250, 156 27 Praha 5, ^Veterinární ošetřovna prodrobná zvířata a zvěř, laboratoře - monitoring, Hřiště 7,582 22 Přibyslav

Došlo dne 4.IX. 1997

Obsah

1. Úvod2. Experimentální část3. Výsledky a jejich diskuse

3.1.3.2.3.3.3.4.3.5.3.6.3.7.

Amesuv testVoda LabeOdpadní voda z kanálu „A" a.s. Synthesia SemtínPitná vodaPůdyKrmivaKrálíci

4. Závěr

1. Uvod

Labe patří mezi nejvýznamnější zdroje závlahové vodyv ČR. Od Pardubic ve směru po toku je však ve srovnánís ostatními závlahově využívanými toky ČR silně kontami-nováno celou řadou různých organických xenobiotickýchlátek (OXL). Závlaha vodou Labe proto představuje rizikokontaminace plodin OXL a transferu těchto látek potravnímřetězcem do lidského organismu. Za zvláště nebezpečnéjsou považovány látky s mutagenními účinky. Jejich pří-tomnost ve vodě Labe pod Pardubicemi byla prokázánaAmesovým testem i po uvedení nové biologické čistírnyodpadních vod z a.s. Synthesia Semtín do trvalého provozuvr. 1995 (cit.1).

Zvýšená mutagenní aktivita vody Labe, spolu s jejímsilným bakteriálním znečištěním, je příčinou velkých, ně-kdy prakticky neřešitelných problémů provozovatelů zá-vlah a odběratelů závlahové vody - zemědělců. Okresníhygienická stanice (OHS) v Pardubicích zrušila již k 31.12.1990 svůj souhlas s používáním vody Labe z úseku podPardubicemi pro závlahy. Souhlas hygienické služby s po-užíváním vody Labe pro ostatní závlahy na území bývaléhoStředočeského kraje je podmíněn dodržováním některýchzvláštních opatření. Z důvodu vysokého obsahu OXL v lab-ské vodě mají provozovatelé závlah povinnost zjišťovat lxměsíčně obsah všech měřitelných OXL ve všech odběrnýchprofilech.

Hlavním cílem šetření provedených v r. 1996 bylostanovit, které z OXL nacházejících se ve vodě Labe jsouhlavní příčinou její zvýšené mutagenní aktivity a kteréz nich se kumulují ve tkáních biotů. Identifikace těchtolátek je jedním z nezbytných předpokladů pro návrh a rea-lizaci opatření k minimalizaci jejich obsahu ve vodě Labea tím i jejich vstupu do potravních řetězců závlahou toutovodou. Výsledky šetření jsou podrobně uvedeny v závě-rečné zprávě „Vliv cizorodých látek ve vodě Labe na zdra-votní stav a reprodukci bioindikátorů"2 pro MZe ČR.

2. Experimentální část

Byl proveden pokus na králících domácích (Oryctola-gus cuniculus) s těmito variantami (pokusnými skupinami):1. krmení senem z lokality nekontaminované vodou Labe,

napájení pitnou vodou;2. krmení senem z lokality nekontaminované vodou Labe,

napájení vodou Labe;3. krmení senem z lokality kontaminované cizorodými

látkami z vody Labe a napájení pitnou vodou;4. krmení senem z lokality kontaminované vodou Labe

a napájení vodou Labe.Králíci domácí byli pro pokus vybráni pro relativně

krátkou dobu života, dobrou reprodukční schopnost, rych-lou obměnu následných pokolení a proto, že jsou součástípotravy obyvatelstva.

Pokus byl zahájen 1.8.1996 a ukončen 16.1.1997 včetnědoplňkových vyšetření. Probíhal v laboratoři na pracovištiVýzkumného ústavu lesního hospodářství (VÚLHM) ve

551

Zbraslavi - Havlíně. V době zahájení pokusu bylo v 1., 2.a 4. variantě 12 králíků a ve 3. variantě 13. Během pokusuuhynuli u 1. varianty tři králíci (dva z nich se uškrtili), u 2.dva, u 3. žádný a u 4. jeden.

Seno nekontaminované cizorodými látkami z vody La-be bylo sklizeno na louce v katastru obce Brzkov (Česko-moravská vysočina, okr. Jihlava). Seno kontaminovanécizorodými látkami z vody Labe pocházelo z trvalé května-té louky, nacházející se v inundačním území tohoto tokunedaleko obce Valy, okr. Pardubice. Situována je na pra-vém břehu Labe, s nímž jednou stranou hraničí. Začáteklouky je vzdálen asi 200 m ve směru toku Labe od státníhokontrolního profilu jakostí vod Valy (říční km 118), dlou-hodobě sledovaného Českým hydrometeorologickým ústa-vem (ČHMÚ). Tento profil se nachází asi 6 km pod místemvypouštění odpadních vod z a.s. Synthesia Semtín. V němbyly odebrány vzorky vody Labe pro rozbory a pro napájeníkrálíků u 2. a 4. varianty. U 1. a 3. varianty byli králíci(testační zvířata) napájeni pitnou vodou z pražského veřej-ného vodovodu. Ve všech variantách byli králíci přikr-mováni krmnou směsí stejné výrobní šarže vyrobenouv podniku Zemědělské zásobování a nákup (ZZNZ ) Čer-vené Pecky.

V rámci pokusu byly odebrány vzorky pitné vody, vodyLabe z profilu Valy, odpadní vody z kanálu „A" a.s. Syn-thesia Semtín, půdy z pozemků, na kterých bylo sklizenoseno použité ke krmení králíků, krmiva (seno a krmnásměs), depotního tuku, kosterní svaloviny a vnitřních orgá-nů (játra, ledviny, plíce, srdce, slezina, mozek, varlata resp.vaječníky), krve a krevní plazmy králíků. Voda Labe bylapro napájení králíků dovážena každý týden (celkem byladovezena 21x). Pro značnou nákladnost stanovení OXLbyla analyzována pouze 12x , minimálně však z každéhodruhého odběru.

Zdroj a způsob odběru vzorků na stanovení obsahurizikových prvků a OXL :- pitná voda: z vodovodního kohoutku na dvoře v objektu

VÚLHM na Havlíně;- voda Labe: bodové, prosté vzorky ve vzdálenosti asi

2 m od břehu a z hloubky asi 0 až 20 cm pod hladinou;- odpadní voda: první vzorek jako bodový, prostý přímo

z kanálu, ostatní dva vzorky jako 48-hodinové, slévané(odebrány byly vzorkovacím zařízením a.s. SynthesiaSemtín);

- půda: z hloubky 0 až 20 cm, každý vzorek získán třicetivpichy sondýrkou v ose pozemku;

- seno: nahodile z různých míst hromady sena uskladně-ného v seníku;

- krmná směs: z pytlů, každý vzorek z jiného pytle;- kosterní svalovina: ze svalu na zadní končetině;- depotní tuk: z okolí ledvin;- krev přímou kardinální punkcí.

Vzorky vod na stanovení rizikových prvků byly odebrá-ny do polyethylenových lahviček, na stanovení OXL doskleněných láhví a na Amesovy testy do polyethylenovýchkanystrů, vzorky půdy, sena, krmné směsi, svalovinya vnitřních orgánů na stanovení rizikových prvků do igeli-tových sáčků, vzorky půdy, krmné směsi, svaloviny a de-potního tuku na stanovení OXL do nových lahviček oddětské výživy a vzorky sena na stanovení OXL do novýchzavařovacích láhví. Vzorky krve byly odebrány do zkuma-vek, byly konzervovány pro hematologická vyšetření Che-latonem III a pro biochemická vyšetření Heparinem Spofa.

V každém odebraném vzorku vod, půdy a krmiv bylyz rizikových prvků stanoveny arsen, rtuť, kadmium, olovo,chrom, nikl, měď a zinek a z OXL stripovatelné nepolárnítěkavé látky, PCB (kongenery dle nomenklatury IUPACč. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180 a celkový obsah -Delor 103 + Delor 106), chlorované pesticidy, PAU, chlo-rované a nitrované fenoly, triaziny, aromatické aminy a nit-roaromáty. Z tabulky II je zřejmé, které OXL z těchtoskupin byly stanoveny. Svalovina, játra a ledviny králíkůbyly analyzovány na obsah arsenu, rtuti, kadmia, olova,chrómu, niklu, mědi, zinku a manganu, tuk králíků na obsahnepolárních OXL a jejich svalovina na obsah polárníchOXL. V případě absence, nebo nedostatku depotního tuku,což bylo v převážné většině případů, byly nepolární OXLstanoveny v tuku extrahovaném z jater. Jaterní tkáň bylaanalyzována rovněž na přítomnost toxického metabolituněkterých druhů plísní rodu Aspergillus - aflatoxinu Bl.V krevní plazmě králíků byly stanoveny alkalické fosfatasy(ALP), jaterní transferasy - asparátaminotransferasy (AST),alaninaminotransferasy (ALT) a gamaglutamyltransferasy(GGT), močovina, kyselina močová, kreatin, bilirubin, tri-glyceridy, cholesterol, celková bílkovina, chloridy a mine-rální látky (Ca, Mg, Na, K, P) a v krvi králíků počtyleukocytů (WBC) a erythrocytů (RBC), koncentrace hemo-globinu (HGL), hematokritová hodnota (HCT) a středníobjem částice (MCV). V návaznosti na tato základní vy-šetření byl proveden krevní diferenciál leukocytů.

Obsah rizikových prvků ve vodách, půdě a krmivechstanovila centrální laboratoř VÚMOP Praha - rtuť na pří-stroji AMA 254, ostatní rizikové prvky metodou atomovéabsorpční spektrometrie (AAS) na přístroji Spectra AA 300fy Varian. Výměnná půdní reakce (pH/KCl) byla stanovenaelektrometricky, oxidovatelný uhlík v půdě (Cox) Ťurino-

552

vou metodou a zrnitost pipetovací metodou. Obsah všechrizikových prvků v půdě byl stanoven jako celkový (roz-klad směsí kyseliny dusičné, chloristé a fluorovodíkové)a s výjimkou rtuti také ve výluhu 2 M-HNO3. Rizikovéprvky ve svalovině a vnitřních orgánech králíků stanovilalaboratoř Státního veterinárního ústavu (SVÚ) Praha - rtuťna přístroji AMA 254, arsen hydridovou technikou AASa ostatní rizikové prvky plamenovou technikou AAS napřístrojích fy Perkin-Elmer. TESPO laboratoř (Testace po-travin) stanovila obsah aflatoxinu Bl v játrech králíkůscreeningovou metodou RIA. OXL ve vodách, půdě, krmi-vech, svalovině a depotním tuku stanovil AQUATEST,Stavební geologie a.s., který zvítězil ve výběrovém řízenína provedení analýz těchto látek. PAU byly stanovenymetodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)s fluorescenční detekcí, ostatní organické látky metodouplynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie (GC/MS).Koncentrace a aktivita parametrů krevní plazmy byly sta-noveny kolorimetricky na Spekolu CU pomocí přísluš-ných Bio-La testů. Hematologická vyšetření byla prove-dena na poloautomatickém přístroji Baker Instruments.Základem patomorfologických vyšetření byla klasická pit-va doplněná podrobným histologickým vyšetřením tkání.Vzorky mozku, jater, ledvin, plic, srdce, sleziny, varlat,vaječníků a nadledvin o rozměrech cca 10x10 mm bylyfixovány v 10ti % formolu. Po důkladné nejméně 48 hodi-

nové fixaci v roztoku byly zpracovány histologickými po-stupy parafinovou metodou. Za základní přehledné barveníbyl vybrán hematoxylin-eozin. V případě bližší diferencia-ce nálezu či zpřesnění diagnózy byly tkáně barveny speciál-ními a selektivními barveními (Steinova metoda, Perlsovaferokyanidová reakce, Gomory, trichromová barvení aj.).

U všech vzorků odpadní vody a u vzorků vody Labeodebraných 29.8., 10.10. a7.11. byla provedena frakciona-ce OXL podle schématu znázorněného na obrázku 1. Sle-dované OXL byly rozděleny do těchto frakcí:1. frakce: stripovatelné nepolární těkavé látky - těkavé

uhlovodíky,2. frakce: nepolární látky extrahované z kyselého prostředí

- převážně PCB, chlorované pesticidy a PAU,v malém množství i triaziny,

3. frakce: polární kyselé látky - chlorované a nitrovanéfenoly,

4. frakce: nepolární látky extrahované z alkalického pro-středí - převážně triaziny, v malém množstvíi PAU a PCB,

5. frakce: polární bazické látky: - aromatické aminy a ni-troaromáty.

Pitná voda, všechny vzorky vody Labe a odpadní vodya všechny frakce OXL byly v laboratoři genetické toxikolo-gie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vyšetřeny Ame-sovým testem na mutagenitu. Dvě frakce OXL s nejsilněj-

1. frakcestripovatelné nepolární

těkavé látky

2. frakcenepolární extrahovatelné

látky z kyselého prostředí

3. frakcepolární kyselé látky

4. frakcenepolární látky extrahovatelné

z alkalického prostředí

5. frakcepolární bazické látky

Obr. 1. Schéma frakcionace organických xenobiotických látek

553

šími mutagenními účinky (3. a 5.) z vody Labe a z odpadnívody byly podrobeny detailní chemické analýze v labo-ratoři SZÚ.

Pro každý ukazatel jakosti vody Labe byla stanovenahodnota maximální a minimální, medián, aritmetický prů-měr a hodnota s pravděpodobností nepřekročení 90 % (C9o).Pro analyty sledované v tuku, svalovině a vnitřních orgá-nech králíků a pro ukazatele zjišťované v rámci rannépostmortální diagnostiky a patomorfologických vyšetřeníbyla stanovena hodnota maximální a minimální, medián,aritmetický průměr a směrodatná odchylka. Pro patomor-fologické nálezy bylo použito procentického vyjádření.Výsledky rozborů půdy, sena, tuku, svaloviny a vnitřníchorgánů a výsledky ranné postmortální diagnostiky a pato-morfologických vyšetření byly vyhodnoceny jednofakto-rovou analýzou rozptylu. Obsah chemických prvků v tká-ních, játrech a ledvinách králíků a parametry biochemic-kého vyšetření jejich plazmy a hematologického vyšetřeníbyly vyhodnoceny PCA analýzou (Principal ComponentAnalysis).

Při matematicko statistickém zpracování výsledků bylyhodnoty menší než mez stanovitelnosti uvažovány jako tatomez.

3. Výsledky a jejich diskuse

Výsledky provedených šetření jsou podrobně uvedenyv již zmíněné zprávě1. Stručně je lze shrnout takto:

3 . 1 . A m e s ů v t e s t

Výsledky Amesova testu s vodou Labe potvrdily, ževoda stále obsahuje mutagenní látky a že jejich hlav-ním zdrojem jsou odpadní vody z a.s. Synthesia Semtín.Nejsilnější mutagenní aktivitu měly 3. a 5. frakce OXL.Stejně tomu bylo i v r. 1994 (cit.3). Proti r. 1994 (cit.3)a 1995 (cit.1) byla mutagenita vody Labe v r. 1996 nižší,pravděpodobně v souvislosti se snížením obsahu OXLv odpadních vodách z a.s. Synthesia Semtín a tím i ve voděLabe.

3 . 2 . V o d a L a b e

Rizikové prvky ve vodě Labe v profilu Valy nepředsta-vovaly v r. 1996, stejně jako v minulých letech, z hlediskazávlah žádný vážný problém. Obsah každého ze sledova-ných rizikových prvků, a to i nejvyšší naměřený, byl pod-statně menší než jejich nejvýše přípustný obsah v závlahovévodě I. třídy jakosti, vodě vhodné pro závlahu, stanovenýČSN 75 7143 Jakost vody pro závlahu (viz tab. I).

Z tabulky II je zřejmé, že z OXL se vodě Labe v profiluValy v největším množství nacházely stripovatelné nepo-lární těkavé látky (zejména benzen, toluen, xyleny, chlor-benzen a dichlorbenzeny), chlorované a nitrované fenoly(hlavně methyldinitrofenoly), aromatické aminy (přede-vším anilin) a nitroaromáty (zejména nitrotolueny). Jejichobsah byl obvykle několik |-ig.H. Ve zvláště vysoké koncen-traci byly v jednom vzorku zjištěny chlorbenzen (111 u.g.1"1)

Tabulka IObsah rizikových prvků ve vodě Labe z profilu Valy v roce 1996

Rizikovýa

prvek

RtuťKadmiumArsenOlovoChrom vešk.NiklMěďZinek

Ne

1212121212121212

Nd

0111212128125

Max.

[ng.r1]

<i0,66204618

12,433

Min.

<1<0,01

111

<12,8<1

X

[^g.r1]

<i0,209,422,33,13,35,95,7

Medián[^g-r1]

<i0,147,02,02,01,55,0<1

C90

fiig.r1]

<i0,4118,73,75,39,09,918,0

NPH[^g.r1]

5105050

2001005001000

a Ne - celkový počet měření, Nd - počet výsledků větších než mez detekce, C90- hodnota s pravděpodobností nepřekročení90 % vypočítaná podle zásad stanovených ČSN 75 7143 Jakost vody pro závlahu, NPH - nejvýše přípustná hodnota prozávlahovou vodu 1. třídy čistoty podle ČSN 75 7143, x - aritmetický průměr

554

Tabulka IIObsah organických xenobiotických látek ve vodě Labe v roce 1996

Analyť

Těkavé uhlovodíky [(j.g.1"1]benzentoluenxylenyethylbenzenchlorované uhlovodíkychloroform1,1-dichlorethen1,2-transdichlorethen1,2-cisdichlorethentetrachlormethan1,2-dichlorethan1,1,2-trichlorethantrichlorethentetrachlorethenchlorbenzendichlorbenzenytrichlorbenzenystyren

PCB [ng.l-1]suma PCBkong.IUPAC č. 28kong.IUPAC č. 52kong.IUPAC č. 101kong.IUPAC č. 118kong.IUPAC č. 138kong.IUPAC č. 153kong.IUPAC č. 180

Chlorované pesticidy [ng.l"1]HCBcc-HCHP-HCHy-HCHDDTDDEDDDaldrindieldrinendrinmethoxychlorheptachlor

PAU [ng.l"1]fluoranthenbenzo[fr]fluoranthen

Ne

1212121291212212121212121212121212

1212121212121212

121212121212121212121212

1212

Nd

12119780000000791212101

34211000

001000000000

1212

Max.

64,120,320,92,17,4

<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l0,6U11112,80,90,2

149316,52,11,2<1<1<1

<5<520<5<5<5<5<5<5<5

<30<5

12914

Min.

0,10,1

<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l0,10,6

<0,l<0,l

<10<1<1<1<1<1<1<1

<5<5<5<5<5<5<5<5<5<5

<30<5

81

X

6,95,95,10,72,9

<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l0,20,411,23,10,40,1

25,44,81,51,11,0<1<1<1

<5<56,3<5<5<5<5<5<5<5

<30<5

31,45,5

Medián

1,31,21,50,32,8

<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l0,10,31,91,30,40,1

10,01,01,01,01,0<1<1<1

<5<5<5<5<5<5<5<5<5<5

<30<5

20,54,6

C 9 0

24,119,813,71,85,8

<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l0,41,3

39,78,90,70,2

71,715,83,21,41,1<1<1<1

<5<5

10,0<5<5<5<5<5<5<5

<30<5

70,311,8

555

Pokračování tabulky II

Analyta

benzo[&]fluoranthenbenzo[<a]pyren1,12-benzoperylenindeno[c,ůř]pyrenchrysendibenzo[fl,/i]anthracenbenzo [a] anthracenpyrenanthracenphenanthrennaftalen

Fenoly [ug.H]fenolmonochlorfenolydichlorfenolytrichlorfenolypentachlorfenolchlormethylfenolydimethylfenoly(o,m,p-)nitrofenolydinitrofenolymethyldinitrofenolyalkyldinitrofenoly

Triaziny [fxg.l1]simazinatrazinterbultylazinpropazin

Aromatické aminy [(i.g.1"1]anilinmethylanilinyethylanilinydimethylanilinydiethylanilinychloranilinydichloraniliny

Nitroaromáty [p.g.1"1]nitrobenzennitrotolueny

Ne

1212121212121212121212

1212121212121212121212

12121212

12121212121212

1212

Nd

121295123121212125

110000223120

000

o12844032

810

Max.

11266

6,4290,817063

2309012

14,710,3<1<1<1<11,11,92,888,1<1

<10<10<10<10

6,72,31,41

<0,l11,60,8

1,798,2

Min.

12

<1<12

<155232

<1<1<1<1<1<1<1<1<11,3<1

<10<10<10<10

0,5<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l

<0,l<0,l

X

3,88,53,41,98,70,935,116,537,733,83,9

2,11,8<1<1<1<11,01,11,2

19,2<1

<10<10<10<10

3,40,70,30,4

<0,l1,20,2

0,423,7

Medián

3,06,53,51,06,31,0

19,910,24,9

23,51,0

1,01,0<1<1<1<1<1< ]

<112,5<1

<10<10<10<10

3,30,4

<0,l<0,l<0,l<0,l<0,l

0,32,6

8,018,75,44,5

20,30,787,335,3138,077,510,7

14,710,3<1<1<1<11,01,51,6

51,5<1

<10<10<10<10

5,52,00,91,0

<0,l4,30,5

0,880,6

a Význam symbolů viz tab. I

a benzen (64,1 |ig.l"') a ve více vzorcích methyldinitrofe-noly (až 88,1 jLLg.I1) a nitrotolueny (až 98,2 (J.g.11). Methyl-dinitrofenoly a nitrotolueny patří do frakcí s nejsilnějšímutagenní aktivitou. Z ostatních OXL byly v jednom vzor-

ku ve vysoké koncentraci (149 ng. I"1) nalezeny PCB.V důsledku toho překračuje C 9 0 těchto látek jejich nejvýšepřípustný obsah v závlahové vodě I. třídy jakosti, stanovenývýše citovanou normou pouze na 50 ng.l"1. Ve všech ode-

556

braných vzorcích vody Labe byla zjištěna převážná většinaměřených PAU (obvykle v množství několika jednotek ažněkolika desítek ng.l"1). Obsah chlorovaných pesticidůs výjimkou p-HCH v jednom vzorku (20 ng. I'1) a obsahtriazinů byl vždy menší než mez stanovitelnosti. Pro jinéOXL než sumu PCB není v ČR ani v zahraničí stanovenjejich nejvýše přípustný obsah v závlahové vodě.

Obsah OXL zjištěný ve vodě Labe detailními GS/MSanalýzami se pohybuje v jednotkách až desítkách u.g.1"1.Z nitrovaných sloučenin byl v největším množství nalezenp-nitro-o-toluidin (39,2 u.g.1"1).

Obsah rizikových prvků a OXL ve vodě Labe v profiluValy zjištěný při řešení této zakázky se podstatněji nelišíod jejich obsahu zjištěného v něm v r. 1996 ČHMÚ přimonitoringu jakosti vody Labe4. Mezi OXL, které moni-toruje ČHMÚ, chybí však nitrované a chlorované feno-ly, aromatické aminy a nitroaromáty, tedy látky s největ-ší mutagenní aktivitou. Ze srovnání údajů o obsahu OXLve vodě Labe v profilu Valy na počátku 90. let5-6 s údajinaměřenými v r. 1996 je zřejmé, že v tomto profilu sepodstatně snížil obsah 1,2-dichlorethanu a že došlo k ur-čitému poklesu obsahu chlorbenzenu a dichlorbenzenů.Příčinou je realizace účinných opatření proti jejich únikudo životního prostředí u jejich rozhodujících zdrojů, tj.v případě 1,2-dichlorethanu u Parama Pardubice a v pří-padě ostatních dvou látek u a.s. Synthesia Semtín. Aritme-tický průměr a C 9 0 chlorbenzenu ve vodě Labe v profiluValy značně zkresluje jedna maximální uvedená hodnota,naměřená v jejím prvním odebraném vzorku (15.8.), kteráje proti ostatním hodnotám o 2 řády vyšší. Výše jmenované3 OXL patří sice mezi těkavé látky, avšak proto, že jsouchlorovány, jsou na rozdíl od aromátů ve vodním prostředípoměrně stálé. O 1,2-dichlorethanu se uvádí, zeje biologic-ky těžko rozložitelný a přes svoji těkavost ani příliš neod-větrá vá5.

3 . 3 . O d p a d n í v o d a z k a n á l u „ A "a . s . S y n t h e s i a S e m t í n

Z rizikových prvků v odpadní vodě byly v nejmenšímmnožství zjištěny rtuť (<1 (ig.l"1) a kadmium (max. l,12|a.g.l"')a v největším veškerý chrom (až 176 u.g.1"1), zinek (až 129(ig.l"1), měď (až 115 u.g.1"1) a arsen (až 45 |0,g.l"!).

Obsah některých OXL v odpadní vodě se pohybovalv širokém rozmezí. Nejvíce kolísal obsah aromatickýchtěkavých uhlovodíků (benzenu, toluenu, xylenů a ethylben-zenu), a to v rozmezí 2 až 3 řádů. Benzen a xyleny bylyv jednom vzorku zjištěny v množství několika set u.g.1"1.

Z chlorovaných těkavých uhlovodíků obsahovala odpadnívoda největší množství chlorbenzenu (až 57,4 u.g.1"1) a di-chlorbenzenů (až 46,3 l^g-l"1). Ve velmi vysoké koncentracibyly v této vodě nalezeny meťhyldinitrofenoly (až 2260(ig.l"1) a nitrotolueny (až 1790 (J.g.1"1). Silně však bylakontaminována také dalšími OXL ze skupiny aromatickýchaminů (zejména anilinem - v množství až 113 u.g.1"1) a zeskupiny chlorovaných a nitrovaných fenolů (hlavně dime-thylfenoly - až 34,9 (Xg.l"1 a o,m;jp-nitrofenoly - až 31,0(J.g.1"1). Někdy obsahovala poměrně velké množství PCB(suma až 213 ng.l"1) a některých chlorovaných pesticidů(především p-HCH - v množství až 495 ng.l"1).

Detailními GS/MS analýzami v ní byly v největšímmnožství zjištěny 2-vinylbenzofuran (766 u.g.1"1), chole-stadienol (152 u.g.1"1) a různé nitrované sloučeniny - m-ni-trotoluen (až 88 u.g.1"1), p-nitro-o-toluidin (až 86 u.g.1"1),ftalimid (85,2 fjg.l"1), 3,5-diterc. butyl-4-hydroxyfenyliso-kyanid (až 85 u.g.1"1), x,x-dinitrotoluen (až 71,9 (J.g.1"') aj.

Proti obsahu OXL v odpadní vodě v kanálu „A" v r.1990 (cit.7) a v r. 1991 (cit.8) byly v r. 1996 až o několikřádů nižší obsahy chlorbenzenu, dichlorbenzenů a trichlor-benzenů. V těchto letech nebyly ničím mimořádným obsa-hy těchto látek několik set až několik tisíc (tg.I"1 (v závis-losti na druhu látky a době odběru vzorku). Obsah riziko-vých prvků v odpadní vodě se proti roku 1990 (cit.7) a 1991(cit.8) výrazněji nezměnil.

Provedené rozbory odpadní vody z kanálu „A" a.s. Syn-thesia ukazují, že i přes výrazné zlepšení její jakosti jevelkým zdrojem celé řady xenobiotických látek. Tyto lát-ky z části pocházejí ze starých zátěží půdního prostředía podzemních vod v areálu závodu i mino něj, jak uvádíVerner9. Podle tohoto odborníka - vodohospodáře, dobřeznajícího problematiku odpadních vod a.s. Synthesia Sem-tín, se ukazuje potřeba výrazně snížit kromě jiného vypouš-tění rtuti, mědi, chrómu, benzenu, chlorbenzenu, dichlor-benzenů, trichlorbenzenů, toluenu, xylenů, ethylbenzenu,nitrobenzenu, HCB, fenolů, chlorfenolů, naftalenu, naftolůa popřípadě dalších látek, které zatím ještě nejsou prozkou-mány.

3 . 4 . P i t n á v o d a

Pitná voda z pražského veřejného vodovodu vyhovova-la co do obsahu rizikových prvků velmi dobře požadavkůmna ní kladeným ČSN 75 7111 Pitná voda. Pokud jde o OXL,byla voda nadměrně kontaminována pouze chloroformem.Ostatní OXL s výjimkou většiny PAU byly ve vodě v množ-ství menším než mez stanovitelnosti.

557

3 . 5 . P ů d y

Kontaminace půdy rizikovými prvky v lokalitě Valybyla mnohem větší než v lokalitě Brzkov. Zatímco v půděz lokality Brzkov nepřekročil obsah žádného z měřenýchrizikových prvků limit kontaminace půdy uváděný Podle-šákovou et al.10, v půdě z lokality Valy, inundované vodouLabe, byl překročen v případě kadmia, arsenu, chrómua zinku ve výluhu 2 M-HNO3 a celkového obsahu kadmiaa zinku. (Limit kontaminace půdy indikuje překročení po-zaďových hodnot.) Obsah zinku ve výluhu 2 M-HNO3 a cel-kový obsah kadmia a zinku v půdě z lokality Valy je takévětší než jejich přípustný obsah v půdě stanovený vyhláš-kou MŽP ČR č. 13/1994 Sb.' ! Proti půdě z lokality Brzkovobsahuje půda z lokality Valy statisticky průkazně vícertuti, kadmia, arsenu, mědi, zinku a chrómu. Rozdíly v ob-sahu kadmia, arsenu, mědi, zinku ve výluhu 2 M-HNO3a celkového obsahu rtuti jsou dokonce vysoce statistickyprůkazné.

Přítomnost většiny měřených těkavých uhlovodíkůa zejména anilinu v půdě na lokalitě Valy prokazuje je-jí kontaminaci vodou Labe. Tato půda obsahovala v prů-měru např. 52,7 ing.kg"1 toluenu, 11,3 P-g.kg"1 styrenu, 9,3u,g.kg~' dichlorbenzenů, 5,7 (ig.kg"' benzenu, 3,7 p-g.kg"1

trichlorbenzenů, 2,7 JJ-g.kg"1 chlorbenzenu a 21 Ug.kg"1

anilinu. V půdě v lokalitě Brzkov byl však obsah všechtěkavých uhlovodíků a anilinu menší než mez stanovitel-nosti, která je pro těkavé uhlovodíky <1 jag.kg"1 a pro anilin<10 mg.kg"1. Rozdíly v obsahu těchto látek v půdě z lo-kality Valy a v půdě z lokality Brzkov jsou průkazné nebovysoce průkazné. Kromě výše jmenovaných látek obsaho-vala půda v lokalitě Valy větší množství PCB a DDE nežpůda v lokalitě Brzkov. Průkazný rozdíl je však pouzev obsahu kongeneru č. 138. Půda z obou lokalit byla silněkontaminována všemi měřenými PAU s výjimkou diben-zo[a,/!]anthracenu a naftalenu. Celkově byla PAU vícekontaminována půda z lokality Brzkov než půda z lokalityValy. Z toho je zřejmé, že hlavní příčinou vysokého obsahuPAU v půdě na lokalitě Valy nebyly inundace vodou Labe,mimo jiné i proto, že pouze obsah jediného PAU v půdě nalokalitě Valy, indeno[c,í/]pyrenu, byl průkazně vyšší nežv půdě na lokalitě Brzkov. Jeho průměrný obsah ve voděLabe v profilu Valy byl však v r. 1996 po díbenzo[a,/;]an-thracenu nejnižší- pouze 1,9 ng.l"'. Zdrojem PAU v půděna lokalitě Valy a Brzkov byla pravděpodobně jejich atmo-sférická depozice a biosyntéza. Půda v lokalitě Brzkovobsahovala průkazně více fluoranthenu, anthracenu a pyre-nu než půda v lokalitě Valy (rozdíl v obsahu pyrenu je

dokonce vysoce statisticky průkazný). Limit kontaminacepůdy uváděný Němečkem et al.1 2 byl překročen obsahemtoluenu v půdě z lokality Valy a obsahem PCB, DDEa všech PAU s výjimkou dibenzo[a,/z]anťhracenu a naftale-nu v půdě z obou lokalit. V půdě na obou lokalitách bylobsah PCB, DDE a řady PAU větší než jejich přípustnýobsah v půdě stanovený vyhláškou MŽP ČR č. 13/1994Sb.11

Silná kontaminace půdy rizikovými prvky a některýmiOXL na lokalitě Valy byla zjištěna již v r. 1995 (cit.1).V r. 1995 byl limit kontaminace půdy překročen obsahemkadmia, zinku a chrómu, tedy s výjimkou arsenu obsahemstejných rizikových prvků jako v r. 1996. Z OXL měřenýchv r. 1995 zde tento limit překračovaly obsahy PCB a téměřvšech PAU.

Dosažené výsledky jsou v souladu s poznatky publiko-vanými Němečkem a Podlešákovou13. Tito autoři uvádějí,že cizorodými látkami jsou z půd nejvýrazněji zatíženyfluvizemě (nivní půdy) inundačních teras řek za průmyslo-vými městy a že se jedná hlavně o kontaminaci kadmiem,rtutí, zinkem a mědí, dále pak olovem a chromém. Podle-šákova, Němeček a Halová14 rozsáhlým průzkumem zjis-tili, že inundační niva Labe je výrazně kontaminovánai organickými polutanty, zejména PAU a PCB.

3 . 6 . K r m i v a

Obsah žádného rizikového prvku a ani žádné OXL v se-ně a krmné směsi nepřekročil jejich nejvýše přípustný ob-sah v krmivech stanovený vyhláškou MZe ČR č. 194/1996(cit.15). Obsah některých rizikových prvků a OXL v seněz obou lokalit se však od sebe značně lišil. Seno z lokalityValy obsahovalo statisticky průkazně více rtuti, kadmia,zinku a (o,m,p-) nitrofenolů než seno z lokality Brzkov.Rozdíl mezi těmito lokalitami v obsahu rtuti v seně jedokonce vysoce průkazný. O značném příjmu (o,m,p-)nitrofenolů z půdy rostlinami svědčí skutečnost, že přijejich obsahu v půdě na lokalitě Valy menším než mezstanovitelnosti (50 jLtg.l"1 ) byl jejich obsah v seně z tétolokality v průměru 220 U-g.kg'1 sušiny. Seno z lokalityBrzkov bylo proti senu z lokality Valy silněji kontamino-váno většinou z měřených PAU. Vysoce průkazný rozdíl jev obsahu benzo [a] anthracenu a pyrenu a průkazný rozdílv obsahu pyrenu. Proti senu z lokality Brzkov obsahovaloseno z lokality Valy průkazně více pouze benzo[&]fluoran-thenu.

Obsah rtuti, kadmia a zinku v seně koresportdoval s je-jich obsahem v půdě a u kadmia a zinku i s poznatky o jejich

558

mobilitě v půdě a transferu z půdy do rostlin. Na základětěchto poznatků lze říci, že hlavním zdrojem kadmia a zinkuv seně byla půda a v případě rtuti její atmosférická depozi-ce. Hlavním zdrojem PAU v seně nebyla s největší pravdě-podobností půda. PAU se třemi a více benzenovými jádryjsou totiž velmi silně adsorbovány půdou16. Podle Simsea Overcashe a Edwardse16 může být adsorpce PAU kořenyprůkazná, avšak translokace PAU se čtyřmi a více benze-novými jádry z kořenů do listů je zanedbatelná. Příčinounepřítomnosti anilinu v seně z lokality Valy (přes poměrněvysoký obsah anilinu v půdě) mohla být jeho silná adsorpcev půdě. Původ poměrně vysokého obsahu dimethylfenolův seně z lokality Brzkov je nejasný. Tyto látky byly zjištěnyi v seně z jiných lokalit nekontaminovaných vodou Labe.

3 . 7 . K r á l í c i

Největší obsah kadmia, mědi, manganu, zinku, niklua chrómu v tkáních králíků byl zjištěn u pokusné skupinykrmené senem z lokality kontaminované vodou Labe a na-pájené touto vodou - tedy při nejvyšším zatížení organismutěmito prvky. Obsah kadmia, mědi a manganu v tkáníchkrálíků se průkazně zvýšil také u pokusné skupiny krmenésenem z lokality kontaminované vodou Labe a napájenépitnou vodou. Z průkazných rozdílů v obsahu rizikovýchprvků v tkáních králíků z jednotlivých pokusných skupinje zřejmé, že hlavním zdrojem těchto prvků bylo seno.U všech pokusných skupin bylo větší množství kadmia,rtuti, mědi, manganu a zinku deponováno v játrech a ledvi-nách než v kosterní svalovině. Ledviny přitom obsahovalyvíce rtuti, kadmia a niklu než játra a játra více zinku nežledviny. Množství arsenu, ale i olova a chrómu, deponova-né ve svalovině, játrech a ledvinách během šestiměsíčníhopokusu se od sebe podstatněji nelišilo.

Obsah žádného rizikového prvku v kosterní svalovině,játrech a ledvinách každého jedince z každé pokusné skupi-ny nebyl větší než připouští směrnice MZd ČSR č. 69/1986o cizorodých látkách v poživatinách17.

Obsah polárních OXL ve svalovině králíků z jedno-tlivých pokusných skupin se od sebe statisticky průkaz-ně nelišil. Příčinou statisticky průkazného zvýšení obsahufluoranthenu, pyrenu a phenanthrenu v tuku králíků vesrovnání s kontrolní skupinou byla s největší pravděpodob-ností napájecí voda. Nejvyšší obsah OXL byl nalezen u po-kusné skupiny krmené senem z lokality kontaminovanévodou Labe a napájené labskou vodou, tedy u pokusnéskupiny, u které byl přísun těchto látek do organismu nej-větší.

V jaterní tkáni králíků (testačních zvířat) byly zjištěnyrůzné koncentrace toxického metabolitu plísní rodu Asper-gillus. Mezi kontrolní skupinou (<0,3 až 1,9 u.g.kg"1) a sku-pinami pokusnými (0,3-2,3 (xg.kg"1) nebyly statisticky vý-znamné rozdíly. Koncentraci nad hranici detekce přístrojo-vé RIA metody překročilo u 1. pokusné skupiny 6 vzorků(66,7 %), u 2. pokusné skupiny 4 vzorky (44,4 %) a u 3.a 4. pokusné skupiny shodně 8 vzorků (61,5 a 72,7 %).Vzhledem k tomu, že v játrech je tento mykotoxin rychlemetabolizován za pomoci enzymů mikrosomální frakce, jezřejmé, že jeho koncentrace mohly být v době trvaléhopříjmu i relativně malých dávek v krmivu podstatně vyšší.

Zatíženost jater nálezy převážně odpovídajícími difuzníformě drobně kapénkové steatozy lze považovat za důsle-dek dlouhodobého příjmu nízkých dávek aflatoxinu Bl.Tomu odpovídají i individuální změny v aktivitě jaterníchtransferas (AST, ALT, GGT), koncentrací bilirubinu a cel-kové bílkoviny v krevní plazmě. Drobné nespecifické změ-ny na játrech představované výskytem anisonukleosy, lym-focytátních kulatobuněčných infiltrací a různě četnými bi-nukleárními hepatocyty jsou s největší pravděpodobnostídůsledkem reparabilních změn jaterní tkáně z důvodů pří-sunu nízkých a podprahových dávek škodlivin.

Nálezy funkčních a morfologicky neporušených foliku-lů u samic ve všech stadiích vývoje a zrání, tzv. terciárnífolikuly Grafový nevyjímaje, jsou dokladem toho, že po 6timěsíčním podávání vody Labe a kontaminovaného krmivaz inundačního území tohoto toku nelze uvažovat o závaž-nějších změnách v reprodukci bioindikátorů. Situace byvšak mohla být odlišná při víceletém příjmu kontaminova-né vody i potravy.

Při aplikaci výsledků provedených šetření je nutno mítna zřeteli, že inundace vodou Labe jsou mnohem většímzdrojem xenobiotických látek v půdě než závlaha toutovodou. Xenobiotické látky jsou většinou sorbovány na tuhénerozpuštěné látky a deponovány do dnových sedimentů,se kterými se při zvýšených průtocích dostávají do vodníhoprostředí. Hlavním zdrojem xenobiotických látek v inun-dovaných půdách není proto voda, ale v ní se nacházejícítuhé nerozpuštěné látky. Voda z toků je pro závlahy odebí-rána tak, aby obsahovala co nejméně těchto látek, protožepři provozu závlah způsobují řadu vážných problémů -zvyšují opotřebení čerpadel, zanášejí přívodní kanály, po-trubí a akumulační nádrže atd. Odběry jsou navíc realizo-vány při vláhovém deficitu plodin způsobeném nedostat-kem atmosférických srážek - tedy spíše při podprůměrnýchprůtocích. Kromě toho se u většiny závlahových soustavs odběrem vody z Labe před použitím k závlaze voda

559

akumuluje a při použití mikrozávlah (kapkové závlahya mikropostřiku) se vždy upravuje filtrací. Tím se podstatnáčást xenobiotických látek z vody odstraňuje. Dále je třebamít na zřeteli, že od profilu Valy ve směru po toku sekontaminace vody Labe OXL snižuje také jejím nařeďo vá-ním vodou relativně čistých přítoků. Kromě výsledků roz-borů vod to prokazují výsledky Amesova testu s vodouLabe z různých kontrolních profilů na Labi provedenév minulých letech18.

4. Závěr

Experimentem na králících domácích provedeným v r.1996 nebyl prokázán transfer měřených polárních OXL dosvaloviny těchto zvířat. Tyto látky patří mezi nejsilnějšímutageny, běžně se nacházející ve vodě Labe. V tukuněkterých králíků z každé varianty pokusu, tedy i z kontrol-ní varianty, byly zjištěny některé nepolární OXL. Jakonejnebezpečnější se ukázala kombinace napájení vodouLabe a krmení senem z lokality kontaminované touto vo-dou, která přichází v úvahu u divoce žijící zvěře. Bylozjištěno, že při krmení senem z pozemků inundovanýchvodou Labe pod Pardubicemi se zvyšuje kumulace riziko-vých prvků (zejména kadmia) v tkáních zvířat, která můžebýt zvláště vysoká při víceletém krmení krmivy pocházejí-cími z těchto pozemků či při spásání travních porostů, kterése na nich nacházejí.

Při interpretaci výsledků šetření uvedených v této prácije třeba mít na zřeteli, že na kontaminaci půdy a senaxenobiotickými látkami na lokalitě pokusné, i na lokalitěkontrolní se podílela jejich atmosférická depozice. Zvláštěvýznamná mohla být na pokusné lokalitě, nacházející se naprůmyslovém Pardubicku.

Pro další zlepšení jakosti vody Labe pod Pardubicemije nezbytné minimalizovat přísun silně mutagenních látekdo Labe odpadními vodami z a.s. Synthesia Semtín. Tovyžaduje jak účinná opatření ve výrobách, ze kterých tytolátky odpadají, tak i finančně značně nákladnou likvidacistarých zátěží v areálu závodu. Je nutné stanovit emisnílimit pro vybrané chlorované a nitrované fenoly, nitrovanéaminy a nitroaromáty v odpadních vodách z tohoto závodu.Tyto látky je třeba zařadit mezi OXL monitorované ČHMÚv Labi pod Pardubicemi v rámci monitoringu jakosti povr-chových vod.

V inundačním území Labe pod Pardubicemi je třebapodrobněji kontrolovat a monitorovat obsah xenobiotic-kých látek v půdách, v potravinách rostlinného a živočiš-

ného původu vyprodukovaných v tomto území a ve zdežijící lovné zvěři.

Nezbytná je revize zvláštního opatření při závlaze vo-dou Labe uloženého provozovatelům závlah z důvodu jejíkontaminace OXL. Tímto opatřením je provozovatelůmzávlah uložena povinnost zjišťovat v labské vodě lx měsíč-ně obsah všech měřitelných OXL ve všech odběrnýchprofilech. Pro tyto látky nejsou v závlahové vodě, s výjim-kou PCB, stanoveny limity. Naprosto zbytečné je sledovatOXL ve všech odběrných profilech. Na jedné závlahovésoustavě je jich zpravidla několik a jsou od sebe vzdálenynejvýše několik kilometrů. Obsah OXL v jednotlivýchodběrných profilech se proto nemůže od sebe podstatnějilišit. Zvláštní monitoring obsahu rizikových prvků a OXLve vodě Labe pro potřeby závlah není třeba vůbec provádět.Pro tyto potřeby lze velmi dobře využít monitoring jakostivody v tocích prováděný ČHMÚ, budou-li sledované uka-zatele doplněny o již zmíněné silně mutagenní OXL. Na to,že síť kontrolních profilů na Labi je postačující i z hlediskazávlah ukazuje kvalita vody tohoto toku v jeho podélnémprofilu.

Negativní vliv závlah vodou Labe na půdu a plodinyna Mělnicku se nepodařilo prokázat ani po téměř třicetiletech jejich provozu. Stejně tomu bylo i na Kutnohorsku.V rámci rozsáhlého šetření provedeného v letech 1990až 1994 (cit.19) byly plodiny a půdy mimo jejich chemic-kých rozborů vyšetřeny na mutagenitu Amesovým testem.Na základě těchto poznatků a skutečnosti, že se kontami-nace vody Labe xenobiotickými látkami v posledních le-tech snížila, lze oprávněně označit závlahu touto vodou zanevýznamný zdroj xenobiotických látek v půdě a plodi-nách.

LITERATURA

1. Zavadil J., Bukovjan K.: Vliv travního porostu zavla-žovaného vodou Labe na zdravotní stav a reprodukcibioindikátorů. Závěrečná zpráva. VÚMOP a VODZZ--LEM, Praha a Vrané n. Vltavou 1996.

2. Zavadil J., Bukovjan K.: Vliv cizorodých látek ve voděLabe na zdravotní stav a reprodukci bioindikátorů.Závěrečná zpráva. VÚMOP a VODZZ-LM, Prahaa Hřiště 1997.

3. Zavadil J.: Zhodnocení jakosti vody Labe v r. 1994Z hlediska závlah. Výzkumná zpráva. VÚMOP, Praha1994.

4. Ročenka ČHMÚ Jakost vody v tocích 1996.

560

5. Medek J.: Vodni Hosp. 5, 202 (1990).6. Kult A.: Celkové zhodnocení jakosti vody v kontrol-

ních profilech CHMU v povodí Labe a Lužické Nisyza období 1991-1993, díl II. VÚV TGM, Praha 1994.

7. Zavadil J., Kopinec J.: Výsledky kontroly jakosti vodyLabe a Vltavy z hlediska závlah dosažené v r. 1990.Výzkumná zpráva. VÚMOP a SMS, Praha 1991.

8. Zavadil J.: Kontrola jakosti vody Labe a Vltavy z hle-diska závlah v r. 1991. Výzkumná zpráva. VÚMOP,Praha 1992.

9. Verner S.: Vodni Hosp. //, 349 (1996).10. Podlešákova E., Němeček J., Halová G.: Rostl. Výro-

b a ^ , 119(1996).11. Vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují

některé podrobnosti ochrany zemědělského půdníhofondu.

12. Němeček J., Podlešákova E., Pastuzsková M.: Rostl.Výroba 42, 49(1996).

13. Němeček J., Podlešákova E.: Agrochémia 34, 71(1994).

14. Podlešákova E., Němeček J., Halová G.: Rostl. Výro-ba 40, 69 (1994).

15. Vyhláška MZe ČR č. 194/1996, kterou se provádízákon o krmivech.

16. Reilley K. A., Banks M. K., Schwab A. P.: J. Environ.Qual. 25,212(1996).

17. Směrnice MZd ČSR č. 69/1986 o cizorodých látkáchv poživatinách.

18. Černá M.: Mutagenní aktivita labské vody. III. částetapového úkolu 03.01.02 státního úkolu Projekt La-be. VÚV T.G.M., Praha 1992.

19. Zavadil J.: Kontaminace půdy, plodin a podzemníchvod cizorodými látkami ze závlahové vody. Výzkumnázpráva. VÚMOP, Praha 1994.

L. Zavadil3 and K. Bukovjanb (aResearch Institute forSoil and Water Conservation, Prague, bVeterinary Sickbayfor Small Animals and Game, Laboratories - Monitoring,Přibyslav): Results of Water-Quality Monitoring in theElbe River Below Pardubice

Experiments with rabbits (Oryctolagus cuniculus) wereušed in the study of cumulation of xenobiotic substancesoccurring in Elbe water in biota's tissues and their effects onhealth and reproduction. Samples of feed water (Valy pro-file of Elbe and Prague tápe waters), sewage water fromchemical works Synthesia Semtín Co., water from soilswhere hay was harvested for rabbit feeding, water fromfodder (hay and premixes), skeleton muscles, depot fat,liver, blood, and plasma of rabbits were analyzed andpathomorphological investigations of internal organs wereperformed. As, Hg, Cd, Pb, Cr, Ni, Cu, and Zn weremeasured as hazardous elements and strippable non-polarcompounds, PCB, chlorinated pesticides, polyaromatichydrocarbons (PAH), chloro- and nitrophenols, triazines,aromatic amines, and nitroaromatics as organic xenobioticcompounds (OXC). Non-polar OXC were determined inrabbit fat, polar OXC in muscles. Elbe water and sewagewater from Synthesia were fractioned and the fractionswere tested on mutagenity according to Ames. Highercontent of Cd was found in the tissues of rabbits fed withhay from land inundated with Elbe water below Pardubi-ce than in those fed with hay from a control locality. How-ever, the permissible limits háve not been exceeded in allhazardous elements. In comparison to the control, highercontent was found for some PAH (fluoranthene, pyrene,phenanthrene) in rabbit fat. The highest mutagenic activityshowed polar substances (chloro- and nitrophenols, aroma-tic amines, and nitroaromatics).

561