Kvalita ovzduší v česko polském pohraničí Slezska · 2014-05-14 · Abstrakt: Bakalářská...

1

Univerzita Palackého v Olomouci

Přírodovědecká fakulta

Katedra geografie

Pavlína BARDOŇOVÁ

Kvalita ovzduší v česko-polském pohraničí Slezska

Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Martin Jurek, Ph.D.

Olomouc 2014

2

Bibliografický záznam

Autor (osobní číslo): Pavlína Bardoňová (R11071)

Studijní obor: Regionální geografie

Název práce: Kvalita ovzduší v česko-polském pohraničí Slezska

Title of thesis: Air quality in the Czech-Polish border area of Silesia

Vedoucí práce: RNDr. Martin Jurek, Ph.D.

Rozsah práce: 50 stran, 9 vázaných příloh

Abstrakt: Bakalářská práce Kvalita ovzduší v česko-polském pohraničí

Slezska hodnotí kvalitu ovzduší v příhraničních oblastech

Moravskoslezského kraje a vojvodství Opolského a Slezského.

Práce obsahuje popis imisní situace v této oblasti. Dále se

zaměřuje na spolupráci ČR a Polska týkající se zlepšení kvality

ovzduší. Práce zahrnuje analýzu koncentrace znečišťujících látek

suspendovaných částic PM10, PM2,5, SO2 a NOX. Analýzu

doplňují tabulky, grafy a mapa týkající se dané problematiky.

Klíčová slova: kvalita ovzduší, znečišťující látky, úroveň znečištění,

Moravskoslezský kraj, Opolské a Slezské vojvodství

Abstract: This bachelor thesis named Air quality in the Czech-Polish

border area of Silesia assess the air quality in Moravian-Silesian

region and Opole and Silesia voivodeships. The thesis contains

a description of the air pollution situation in this area. It also

focuses on the cooperation of the Czech Republic and Poland on

improving air quality. The thesis includes the analysis of

concentration of pollutant suspended particles PM10, PM2,5, SO2

and NOX. Tables, graphs and map complete the analysis.

Keywords: air quality, pollutants, pollution, region of Moravian-Silesian,

voivodeships of Opole and Silesia

3

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci bakalářského studia oboru Regionální

geografie vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Martina Jurka, Ph.D.

Všechny použité materiály a zdroje jsou citovány v seznamu použité literatury

a zdrojů.

V Olomouci dne 30. dubna 2014 …………………………

Podpis autora

4

Děkuji vedoucímu práce RNDr. Martinu Jurkovi, Ph.D. za rady a pomoc při

vypracování práce. Dále děkuji svým rodičům a přátelům za podporu.

7

Obsah

Seznam použitých zkratek............................................................................................................. 8

Úvod .............................................................................................................................................. 9

1. Cíl práce .............................................................................................................................. 10

2. Přehled dostupné literatury a zdrojů .................................................................................... 11

3. Metodika práce .................................................................................................................... 14

3.1. Postup zpracování analýzy .......................................................................................... 14

4. Kvalita ovzduší v česko-polském příhraničí ....................................................................... 16

4.1. Zhodnocení znečištění ovzduší v České republice ...................................................... 16

4.2. Porovnání s Evropou ................................................................................................... 16

4.3. Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji ............................................................ 17

4.4. Koncentrace škodlivin v Moravskoslezském kraji v roce 2012 .................................. 19

4.5. Smogový varovný a regulační systém ......................................................................... 20

4.6. Smogová situace ......................................................................................................... 21

5. Projekty a spolupráce České republiky a Polska ................................................................. 23

5.1. Air Silesia .................................................................................................................... 23

6. Analýza koncentrace PM10, PM2,5, SO2 a NOX v česko-polském pohraničí ....................... 29

6.1. Roční průměry PM10 ................................................................................................... 31

6.2. Roční průměry PM2,5 ................................................................................................... 35

6.3. Roční Průměry SO2 ..................................................................................................... 37

6.4. Roční průměry NOX .................................................................................................... 41

7. Diskuze ................................................................................................................................ 44

8. Závěr.................................................................................................................................... 45

9. Summary ............................................................................................................................. 47

10. Použitá literatura a zdroje .................................................................................................... 48

Seznam příloh

8

Seznam použitých zkratek

As Arsen

Cd Kadmium

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČR Česká republika

EEA European environment agency

IMGW-PIB Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej – Panstwowy Instytut

Badawczy

ISKO Informační systém kvality ovzduší

NH3 Amoniak

Ni Nikl

NO2 Oxid dusičitý

NOX Oxidy dusíku

NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek

PAU Polycyklický aromatický uhlovodík

PM2,5 Poletavý prach velikostní frakce do 2,5 mikrometrů

PM10 Poletavý prach velikostní frakce do 10 mikrometrů

SO2 Oxid siřičitý

SVRS Smogový varovný a regulační systém

9

Úvod

Předmětem této práce je zhodnotit imisní situaci v oblasti česko-polského pohraničí.

Vybrala jsem si toto téma, protože mne od střední školy zajímá fyzická geografie,

především meteorologie a klimatologie, a znečištění ovzduší v této oblasti je již

dlouhodobým problémem obou států. Navíc pocházím z okresu Karviná, kde jsou

hodnoty znečištění nejvyšší v Moravskoslezském kraji.

Kvalita ovzduší v této oblasti patří k nejhorší v Evropě. Důvodem je vysoká

urbanizace, doprava a především velké množství průmyslových zdrojů znečištění. Proto

by se měla věnovat vysoká pozornost zvýšení kvality ovzduší. Čistota ovzduší je

významným faktorem pro kvalitní život občanů. Škodliviny v ovzduší zhoršují

zdravotní stav populace i vegetace. Zájem o zvýšení kvality ovzduší stále stoupá

a vznikají různé dokumenty, publikace a tiskové zprávy, které informují veřejnost

o znečištění ovzduší. Důležitá je především spolupráce České republiky a Polska.

10

1. Cíl práce

Cílem této práce je zhodnotit kvalitu ovzduší v příhraničních oblastech

Moravskoslezského kraje a vojvodství Opolského a Slezského. Bude popsána celková

imisní situace a zdroje znečišťování v česko-polském pohraničí. Zaměřuje se především

na suspendované částice PM10, PM2,5, SO2, NOX a benzo(a)pyren. Tyto látky

představují největší nebezpečí ve zkoumané oblasti. Bude zde vytvořena analýza

koncentrace znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji a vojvodství Slezském

a Opolském. Analýza se týká suspendovaných částic PM10, PM2,5, SO2 a NOX. Budou

zhodnocena specifika dané problematiky na straně české i polské. Dále se práce zaměří

na společné aktivity směřující ke zlepšení kvality ovzduší. Nejznámější je projekt Air

Silesia.

11

2. Přehled dostupné literatury a zdrojů

Sledováním a hodnocením kvality ovzduší v České republice je primárně pověřen

Český hydrometeorologický ústav, který vydává pravidelné tabelární i grafické ročenky

o znečištění ovzduší v České republice. ISKO (Informační systém kvality ovzduší)

shromažďuje a zpřístupňuje data ze sítí monitorující škodliviny v ovzduší. Data

o naměřených imisích jsou dostupná na webu ČHMÚ. Kvalitou ovzduší se také zabývá

Ministerstvo životního prostředí, které vydává tiskové zprávy a dokumenty o stavu

ovzduší. V roce 2007 zpracovalo Národní program snižování emisí ČR. Ovzduší

v Moravskoslezském kraji také popisuje Informační systém životního prostředí

Moravskoslezského kraje.

Odborný časopis Ochrana ovzduší prezentuje výsledky z programů a projektů

týkající se ochrany ovzduší v České republice i v zahraničí již od roku 1969. Dále

popisuje stav, šíření, monitoring a zdroje znečištění. Ve svých vydáních publikuje

mnoho článků o zhoršené kvalitě ovzduší v Moravskoslezském kraji. Zde jsou vybrány

články z časopisu od roku 2011:

Možné důsledky znečištění ovzduší pro populaci Moravskoslezského kraje

(Šrám) 5–6/2011

Faktory ovlivňující personální expozici karcinogenním polycyklickým

aromatickým uhlovodíkům v Moravskoslezském kraji a v Praze v roce 2009

(Švecová, Topinka, Solanský, Rossner, Šrám) 5–6/2011

Exprese genu XRCC5 v periferních lymfocytech je zvýšená u osob žijících

v silně znečištěné oblasti ČR (Rossner, Uhlířová, Beskid, Rossnerová, Švecová,

Šrám) 5–6/2011

Je možné řešit problémy znečištění na Ostravsku? (Rychlíková) 5–6/2011

Koncentrace přízemního ozonu na stanicích ČHMÚ v Moravskoslezském

a Olomouckém kraji, 1993– 2009 (Cermanová, Volná) 1/2012

Genotoxicita ovzduší v centru města Ostravy (Malchová, Rybková) 3/2012

Faktory ovlivňující personální expozici vybraným těkavým organickým látkám

v Moravskoslezském kraji a v Praze v roce 2009 (Švecová, Topinka, Solanský,

Šrám) 5/2012

http://mzp.cz/cz/narodni_program_snizovani_emisi

12

Podrobná charakterizace atmosférického aerosolu v lokalitě Ostrava-Radvanice

v zimě 2012: velikostní distribuce k-PAU (Hovorka, Topinka, Bendl, Baranová,

Pokorná, Braniš) 5/2012

Analýza závislosti Meteorologický veličin a kvality ovzduší 6/2012

Emisní charakteristika statutárního města Ostrava (Lollek, Cirbus) 6/2012

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5 na území města

Ostravy v letech 2006 -2011 (Černikovský) 6/2012

Analýza dat PM10 na vybraných stanicích ve městě Ostrava za období 2006 až

2011 (Kotlík) 6/2012

Monitoring toxických látek v ovzduší Ostravska (Sezimová, Krejčí, Truxová)

6/2012

Identifikace zdrojů jemné (PM0,15 - 1,15) a hrubé (PM1,15 - 10) frakce

atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice

v zimě 2012 (Pokorná, P., Hovorka, J., Bendl, J., Baranová, A., Braniš, M.,

Hopke, P. K.) 6/2013

Podrobná charakterizace atmosférického aerosolu na lokalitě Ostrava

Radvanice-Bartovice v zimě 2012: prostorová variabilita PM2,5 (Hovorka,

J., Pokorná, P., Bendl, J., Baranová, A., Grégr, M., Braniš, M.) 2/2013

Znečištění ovzduší v Ostravě a v podobně velkých evropských městech

(Abdulová, L., Satolová, J., Krejčí, B.) 6/2013

Odborný časopis Meteorologické zprávy je vydáván ČHMÚ jako dvouměsíčník od

roku 1947 se zaměřením na odborné a informativní články z oborů meteorologie,

klimatologie, hydrologie a čistoty ovzduší. Následně jsou vypsány články z ročníků od

roku 2000, které se týkají ovzduší v česko-polském pohraničí:

Změny meteorologických podmínek koncentrace nebo rozptylu znečištění

ovzduší na stanicích Katovice, Krakov a Bielsko-Biała (Bil-Knozová) 2/2003

Historie meteorologických pozorování na severní Moravě a ve Slezsku (Řepka,

Lipina) 2/2006

Historie meteorologických pozorování na severní Moravě a ve Slezsku část

2. (Řepka, Lipina, ČHMÚ) 4/2009

Smogová situace v oblasti Ostravsko-Karvinska ve dnech 23. – 27. ledna 2010

(Blažek, Černikovský, Ostrožík, Volný, Krajny, Ośródka) 2/2010

13

Změna imisní situace po plánované dostavbě silnice „prodloužená rudná“ na

Ostravsku (Volná) 6/2012

Literatura popisující kvalitu ovzduší je Atmosféra a klima, Aktuální otázky ochrany

ovzduší (Braniš, Hůnová, 2009). Kniha obsahuje základní informace o atmosféře

a klimatu. Dále popisuje znečištění ovzduší, monitoring a hodnocení kvality ovzduší.

Další významnou literaturou v oblasti ovzduší je Kompendium ochrany kvality ovzduší

(Kurfürst, 2008).

Česká republika a Polsko spolupracovaly společně v rámci programů: Operační

program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013,

Program Iniciativy Společenství Interreg IIIA Česká republika – Polská republika

v letech 2004–2006 a nyní následuje program přeshraniční spolupráce Česká republika

– Polská republika 2014–2020.

V rámci projektu Air Silesia byly v roce 2013 vytvořeny výstupy: publikace Vliv

meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy,

vydána Českým hydrometeorologickým ústavem v Ostravě a Instytutem Meteorologii

i Gospodarki Wodnej v Katovicích. Dalším výstupem projektu je Atlas ostravského

ovzduší. Na konci projektu vznikly také závěrečné zprávy, prezentace a závěrečná

konference oborníků v Těšíně. Byly také vytvořeny výsledky modelování znečištění

ovzduší.

Głowny inspektorat ochrony środowiska informuje o výsledcích měření kvality

ovzduší ve vojvodstvích Polské republiky. Inspekce je založena na sledování

dodržování ekologických předpisů, výzkumu a hodnocení. Pro tuto práci byly vybrány

Śląski monitoring powietrza a Opolski monitoring powietrza. Zde jsou prezentovány

výsledky z měření z automatických i manuálních stanic.

European environment agency publikuje databázi z měření kvality ovzduší

v evropských státech. Jdou zde obsaženy data a mapy o znečištěném ovzduší. EEA

vydává také publikace o životním prostředí v Evropě.

14

3. Metodika práce

V úvodní teoretické části práce byly využity poznatky publikované především

Českým hydrometeorologickým ústavem (http://portal.chmi.cz). Kapitola je zaměřena

na popis kvality ovzduší v česko-polském pohraničí a porovnávání s celou Českou

republikou a také Evropou. Byla zde vytvořena tabulka imisních limitů podle zákona

o ochraně ovzduší 201/2012 Sb. dostupné také na portále ČHMÚ. Suspendované částice

a benzo(a)pyren byl popsán podle stránky Čisté nebe (http://www.cistenebe.cz). Dále

byl popsán smogový varovný a regulační systém a smogová situace. Zde byla také

vytvořena tabulka podle Věstníku Ministerstva životního prostředí (září, 2012).

Další kapitola je zaměřena na projekty a spolupráce České republiky a Polska.

Nejznámější je projekt Air Silesia. V rámci projektu byly vytvořeny výstupy. V práci

byla využita publikace Vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší

v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy, která se jako první zabývá hodnocením

meteorologických podmínek na znečištění ovzduší v česko-polském pohraničí. (Český

hydrometeorologický ústav v Ostravě a Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej –

Panstwowy Instytut Badawczy v Katovicích). Dalším výstupem projektu je Atlas

ostravského ovzduší, popisující především ovzduší statutárního města Ostravy, ale také

vliv českých a polských zdrojů v příhraniční oblasti.

3.1. Postup zpracování analýzy

K vytvoření analýzy byla použita data z Českého hydrometeorologického ústavu

(http://www.chmi.cz – Tabelární ročenky) a z European environment agency

(http://www.eea.europa.eu - AirBase - The European air quality database / Poland).

Byly vybrány data z pozaďových stanic, u kterých byly naměřeny minimálně pětileté

průměry. Pozaďové stanice nejsou tak ovlivněny dopravou a průmyslem jako dopravní

a průmyslové stanice.

Z tabelárních ročenek Českého hydrometeorologického ústavu byly vypočítány

z měsíčních průměrů stanic Moravskoslezského kraje roční průměry PM10, PM2,5, SO2

NOX za období 2001–2012, kromě PM2,5, kde se hodnoty začaly měřit od roku 2003.

Výsledky byly vepsány do MS Excel a vytvořeny tabulky. Každá tabulka znázorňuje

hodnoty za určité období v okresech Moravskoslezského kraje. Následně byly

vytvořeny grafy znázorňující úroveň znečištění ve vybraných okresech.

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/info/201-2012_ZakonOOchraneOvzdusi.pdf

http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/airbase-the-european-air-quality-database-8

15

Pro polskou stranu území byla použita data z databáze European Environment

Agency, která publikuje kvalitu ovzduší evropských států. Byly vybrány data z Polska,

vojvodství Slezského a Opolského. Zde se opět věnovala pozornost pozaďovým

stanicím, měřící minimálně pět let. Poté byla data přenesena ze souboru MS Excel do

tabulek a vytvořeny grafy znázorňující stanice v letech 2001– 2012.

Každá stanice je znázorněna v grafu svou barvou a můžeme vidět rozdíly hodnot

v jednotlivých letech a v okresech. Výsledné tabulky a grafy jsou následně hodnoceny

a porovnávány. Měřící stanice můžeme vidět zaznamenané na mapě vytvořené

v programu ArcMap 10. Polygony administrativního členění potřebné k vytvoření této

mapy jsou dostupné na stránkách Global Administrative Areas

(http://www.gadm.org/country) a bodové vrstvy jsou použity ze stránky Geofabrik

(http://download.geofabrik.de/europe.html).

16

4. Kvalita ovzduší v česko-polském příhraničí

Kvalita ovzduší je v České republice zhoršena v Praze, Brně, Ústeckém,

Královéhradeckém, Pardubickém a v Moravskoslezském kraji podle zákona č. 201/2012

Sb., o ochraně ovzduší, který člení území ČR pro posuzování úrovně znečištění ovzduší

na zóny a aglomerace. Především v aglomeracích Praha, Brno, Ostrava/Karviná/Frýdek-

Místek je zhoršené ovzduší. Oblast česko-polského pohraničí patří k nejvíce

znečištěným ovzduším v České republice i v Evropě (ČHMÚ, 2012d).

4.1. Zhodnocení znečištění ovzduší v České republice

V Praze jsou nejvíce překračovány limity suspendovaných částic, oxidu dusičitého

a benzo(a)pyrenu. Většina souvisí s dopravním zatížením, ale i s vytápěním domácností

v oblastech s hustou zástavbou rodinných domů. V Brně se zde projevuje také

především doprava. Co se týče Ústeckého kraje, tak zde jsou překročeny limity PM10

a benzo(a)pyrenu. V této oblasti se nachází rozvinutá průmyslová výroba. V Ústeckém

kraji je také problém s vysokou hustotou zalidnění (155 obyvatel/km2). Hustota je vyšší

než vykazuje celostátní průměr (133 obyvatel/km2). V Královehradeckém kraji zdroj

emisí představuje stále narůstající doprava (cestovní ruch), lokální topeniště, vliv má

i přenos znečištění ovzduší z průmyslového Pardubického kraje, kde se nachází několik

velkých zdrojů znečištění ovzduší (ČHMÚ, 2012d).

4.2. Porovnání s Evropou

Ostravsko-Katovická oblast patří spolu s Pádskou nížinou v severní Itálii k nejvíce

znečištěným oblastem v Evropě. V případě PM10 (obr. 1) tvoří spolu s Kyprem, místy

znečištěných ploch na Balkáně a v Turecku oblasti s hodnotami přesahující 65 µg.m-3

.

Na obrázku č. 2 jsou zde zobrazeny hodnoty PM2,5, které v Česko-polském příhraničí

a severní Itálií dosahují více než 30 µg.m-3

. Což přesahuje u obou hodnot maximální

denní imisní limit, stanovený podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (ČHMÚ,

2012f).

17

Obr. 1 Nejvyšší hodnota maximálního denního průměru koncentrace PM10, 2010.

Obr. 2 Roční průměrné koncentrace PM2,5, 2010 (ČHMÚ, 2012f).

4.3. Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji

V moravskoslezském kraji se nachází velký počet průmyslových zdrojů, hustá

silniční síť a také velká hustota zalidnění především v oblasti Ostravska. Významný vliv

na kvalitu ovzduší má přeshraniční přenos škodlivin mezi Českým a Polským územím.

Nadlimitní jsou koncentrace suspendovaných částic PM10, PM2,5 a benzo(a)pyrenu.

Vyšší koncentrace v Moravskoslezském kraji souvisejí především s výrobou koksu

a chemickou výrobou (ČHMÚ, 2012d).

18

Suspendované částice tvoří částečky poletavého prachu, které se usazují v dýchacích

cestách. PM10 mají velikost do 10 µm a mohou se usazovat v průduškách. Způsobují

pak zdravotní problémy a poškozují kardiovaskulární a plicní systém. Částice PM2,5

mají velikost do 2,5 µm. Jsou menší a také nebezpečnější. Pokud jsou menší, než 1 µm

mohou vstupovat až do plicních sklípků a rovněž i do krve. Nejčastějším producentem

prachových částic jsou spalovací a výrobní procesy a také automobilová doprava (Čisté

nebe, 2010a).

Suspendované částice se dělí na primární a sekundární. Primární jsou vypouštěny

přímo do atmosféry a jsou přírodního i antropogenního původu. Sekundární částice

bývají antropogenního původu a vznikají v atmosféře z oxidu siřičitého (SO2), oxidu

dusíku (NOx) a amoniaku (NH3). Proces se nazývá konverze plyn-částice.

Suspendované částice jsou do ovzduší vnášeny také resuspenzí (znovuzvířením částic

po usazení), (Blažek, Krajny a kol., 2013).

Benzo(a)pyren je polycyklický aromatický uhlovodík (PAU). Váže se na částice

PM10 a menší, a dostává se do těla živočichů. Vzniká především při nedokonalém

spalování a také průmyslovou výrobou. Nachází se také v automobilových výfukových

plynech. Má karcinogenní a mutagenní účinky (Čisté nebe, 2010b).

Míra znečištění ovzduší se provádí imisním monitoringem. Míra koncentrace je

následně hodnocena a porovnávána s imisními limity. Monitorují se také četnosti

překročení imisních limitů. Monitorují se koncentrace krátkodobé i dlouhodobé.

Krátkodobé slouží především ke stanovení stavu ovzduší a ochraně obyvatelstva,

a dlouhodobé sleduje vývoj imisní situace (Braniš, Hůnová, 2009).

V České republice vzrostlo znečištění ovzduší od 60. let 20. století. První

automatizované stanice byly uvedeny do provozu v 90. letech. Postupně se rozrůstal

počet stanic. Nyní existují stanice dopravní, průmyslové a pozaďové. Umísťují se do

oblastí městské, příměstské a venkovské (Braniš, Hůnová, 2009).

19

Tab. 1 Imisní limity podle zákona o ochraně ovzduší 201/2012 Sb.

Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit (µg.m-3

)

SO2

1 hodina 350

24 hodin 125

NO2 1 hodina 200

kalendářní rok 40

PM10 24 hodin 50

kalendářní rok 40

PM2,5 kalendářní rok 25

Benzen kalendářní rok 5

Imisní limity - obsah v PM10

As kalendářní rok 6

Cd kalendářní rok 5

Ni kalendářní rok 20

Benzo(a)pyren kalendářní rok 1

Zdroj: (ČHMÚ, 2012a).

V tabulce č. 1 jsou zobrazeny limity znečišťujících látek podle zákona o ochraně

ovzduší 201/2012 Sb. a podle vyhlášky o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně

znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových

situacích 330/2012 Sb. V porovnání s legislativou z roku 2002 jsou hodnoty stejné. Tyto

limity platí v České republice i v Polsku (ČHMÚ, 2012a).

4.4. Koncentrace škodlivin v Moravskoslezském kraji v roce 2012

Legislativa toleruje 35 dní s překročením denního imisního limitu pro suspendované

částice PM10. V roce 2012 přesáhl počet dnů imisní limit na všech lokalitách

aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Počet dnů s vysokou koncentrací se

pohyboval od 40 do 116 dnů. K překračování limitu docházelo především v chladném

půlroce. V roce 2012 překračovaly hodnoty dvojnásobek i trojnásobek denního

imisního limitu. Co se týče průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10,

byla na většině stanic nadlimitní. Podlimitní hodnoty vykazují převážně stanice z okresu

Frýdek-Místek. Koncentrace oxidu dusičitého (NO2) byla v roce 2012 40–70 % ročního

limitu. Nadlimitní hodnoty byly naměřeny v lokalitě s vysokou úrovní dopravy

v Ostravě-Českobratrské. Koncentrace benzo(a)pyrenu v PM10 je každoročně



http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/info/330-2012_ImisniVyhlaska.pdf

20

několikanásobně nadlimitní. Limitní hodnota činí 1 ng.m-3

. V roce 2012 je překročena

hodnota trojnásobně v Ostravě-Porubě až desetinásobně v Ostravě-Radvanicích

(ČHMÚ, 2012e).

4.5. Smogový varovný a regulační systém

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vykonává Smogový varovný

a regulační systém (SVRS), pověřený Ministerstvem životního prostředí. Slouží

k informování o zvýšené koncentraci škodlivin v ovzduší a k omezení vypouštění

znečišťujících látek. Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy

úroveň znečištění překročí některou z prahových hodnot. Mezi sledované látky patří

suspendované částice PM10, oxid siřičitý, oxid dusičitý a ozon. (ČHMÚ, 2012c),

(ČHMÚ, 2012d).

SVRS je od 1. 9. 2012 upraven zákonem č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, který

zavedl pojmy „smogová situace“ a „regulace“(místo pojmů „signál upozornění“

a „signál regulace“). Dále zavedl změny, že za informace ve všech oblastech zodpovídá

ČHMÚ (provoz krajských a místních regulačních řádů byl sjednocen

s celorepublikovým regulačním řádem). Území ČR bylo rozděleno do 15 oblastí pro

částice PM10 (13 oblastí pro oxid siřičitý a oxid dusičitý), (ČHMÚ, 2012c).

Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek byla rozdělena na oblast bez Třinecka

a oblast Třinecko. Příčinou je výskyt častých smogových situací, specifické rozmístění

zdrojů a jejich vliv na znečištění ovzduší v rámci aglomerace.

21

Tab. 2 Stanice pro jednotlivé znečišťující látky v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-

Místek

Znečišťující látka PM10

Aglomerace

Ostrava/Karviná/Frýdek-

Místek

Aglomerace bez Třinecka

Český Těšín

Frýdek-Místek

Havířov

Karviná

Ostrava-Fifejdy

Orlová

Ostrava-Zábřeh

Bohumín

Třinecko Třinec-Kosmos

Třinec-Kanada

Znečišťující látka SO2

Aglomerace


Místek


Bohumín

Český Těšín

Karviná

Ostrava-Fifejdy


Znečišťující látka NO2

Aglomerace


Místek


Frýdek-Místek

Bohumín

Český Těšín

Karviná

Ostrava-Fifejdy


Třinec-Kanada

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí (2012).

4.6. Smogová situace

Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ministerstvo v mediích a informačních

systémech. Dále také informuje krajské a obecní úřady, inspekci a provozovatele

stacionárních zdrojů. Krajský úřad informuje ministerstvo při překročení regulérní

prahové hodnoty. Pro případ vzniku smogové situace, vydává obec regulační řád. Ten

obsahuje opatření o omezení provozu silničních motorových vozidel. Rozlišujeme čtyři

smogové situace:

informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10,

regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10,

informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon,

ukončení smogové situace.

22

Informativní prahová hodnota je překročená, pokud minimálně na jedné stanici

dosáhla hodnota v oblasti 100 km2 úroveň znečištění stanovenou pro částice PM10, SO2

a NO2. Regulační prahová hodnota je překročená při zvýšené koncentraci na polovině

a více měřících lokalit na stejném území pro dané škodliviny. Smogová situace je

ukončená, pokud na žádné měřící lokalitě není překročena prahová hodnota, v oblasti

minimálně 100 km2, trvá alespoň 12 hodin a v průběhu dalších 48 hodin se neobnoví

(ČHMÚ, 2012c).

V roce 2012 byly vyhlášeny smogové situace pro PM10 v aglomeraci bez Třinecka

sedmkrát. Nejdelší smogová situace trvala 480 hodin na začátku roku. Celkem délka

dosáhla hodnoty 985 hodin. V oblasti Třinecka byla vyhlášena situace třikrát. Celková

délka činila 450 hodin (ČHMÚ, 2012b).

23

5. Projekty a spolupráce České republiky a Polska

Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika

2007–2013, navazuje na Program Iniciativy Společenství Interreg IIIA Česká republika

– Polská republika v letech 2004–2006. Hlavním cílem programu je spolupráce a rozvoj

oblasti Česko – polského příhraničí. Dále zlepšování socioekonomické situace,

hospodářských podmínek a životního prostředí. Nyní probíhá příprava programu

přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika na období 2014–2020

(Centrum pro regionální rozvoj ČR (2005), (Centrum pro regionální rozvoj ČR (2007).

5.1. Air Silesia

Nejvýznamnější projekt spolupráce v oblasti ochrany ovzduší je Air Silesia.

Hlavním cílem je společný regionální informační systém o kvalitě ovzduší v česko-

polském pohraničí. Vytvoření je důležité hlavně díky velmi špatné kvalitě ovzduší

v regionu, kde jsou překračovány limity znečišťujících látek v ovzduší. Především

suspendovaných částic neboli prašného aerosolu. Byla provedena měření znečištění

ovzduší, analýzy, vyhodnocení a popis meteorologických podmínek ovlivňující ovzduší.

Výsledky se vyhodnotily a vytvořily se výstupy jak pro odborníky, tak pro veřejnost.

Projekt probíhal od roku 2010 do roku 2013 (Air Silesia, 2013a).

Oblast spolupráce v rámci programu Interreg Polsko – Česká republika zahrnuje

tyto regiony: čtyři polské sub-regiony odpovídající NUTS III hranic, územní rozdělení

zemí EU na subregionální úrovni:

Jelenia Góra-wałbrzyski

Opole

Rybnicko-jastrzębski

Bielsko-Biała

A pět českých regionů (zemí) hranice NUTS III:

Liberec

Hradec Králové

Pardubice

Olomouc

Moravskoslezsko (Air Silesia, 2013b)

24

Obr. 3 Oblasti spolupráce Air Silesia (Air Silesia, 2013b).

V květnu 2013 byla vydána publikace Vliv meteorologických podmínek na kvalitu

ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy, která se jako první zabývá

hodnocením meteorologických podmínek na znečištění ovzduší v česko-polském

pohraničí. Na publikaci se podíleli Český hydrometeorologický ústav a Instytut

Meteorologii i Gospodarki Wodnej – Panstwowy Instytut Badawczy. Nejintenzivnější

spolupráce v regionu Slezska a Moravy je mezi ČHMÚ v Ostravě a IMGW-PIB

v Krakově. V této publikaci jsou popisované nejvíce industrializované oblasti Slezského

vojvodství a Moravskoslezského kraje. Tyto části České a Polské republiky jsou známé

nejen svým průmyslem a vysokou urbanizací, ale také velkou hustotou zalidnění.

V Polské části žije 605 obyvatel/km2 a na České straně je hodnota 294 obyvatel/km

2.

Region Slezského vojvodství zahrnuje Hornoslezskou aglomeraci, Centrální podoblast,

Bielský podregion a Rybnický podregion. Do regionu Moravskoslezského kraje patří

Ostravsko-Karvinská aglomerace, okres Opava, okres Nový Jičín a okres Frýdek-

Místek. Jsou zde popsány výsledky z měření od ledna 2001 do března 2011 (Blažek,

Krajny a kol., 2013).

Publikace se zabývá především vlivem meteorologických podmínek na šíření

škodlivin v ovzduší, které nejvíce ovlivňuje rozptyl. Nejdůležitější podmínky rozptylu

látek jsou směr a rychlost větru a teplota vzduchu. Další nevhodný jev je teplotní

inverze. Záleží také na ročním období. V zimě, kdy lidé více topí se emise zvyšují

a jsou nejméně příznivé podmínky pro rozptyl. Na většině území severovýchodní

25

Moravy a přilehlých částí Slezského vojvodství v chladném půlroce převažuje

jihozápadní proudění. Moravskoslezský kraj bývá v letním období teplejší než Slezské

vojvodství. Velké teplotní rozdíly mají dopad na množství emisí z vytápění a také na

rozdílnou imisní situaci. Vliv na úroveň znečištění má také orografická poloha.

Například Český Těšín a Cieszyn se nachází blízko u sebe, ale Český Těšín leží níže,

koncentrují se zde škodliviny z obou měst a také z Třince. Další typický příklad je

Ostrava-Poruba, která leží na návětrné straně průmyslových zdrojů. Škodliviny se tak

přenáší na oblast Ostrava-Českobratrská, Ostrava-Radvanice a Ostrava-Přívoz. Vysoké

hodnoty překročení denních limitů v zimě byly způsobeny dlouhotrvajícími inverzemi

(Blažek, Krajny a kol., 2013).

Publikace obsahuje výsledky z měření průměrných ročních koncentrací

znečišťujících látek. Průměrná roční koncentrace PM10 ve Slezském vojvodství docílila

43,9 µg·m–3

, v Moravskoslezském kraji 43,1 µg·m–3

. Roční imisní limit byl překročen

na většině stanic. Ve stanici Wodzisław byl překročen až 1,6násobně. Za období 2006–

2010 nebyl překročen roční imisní limit ve stanicích Ostrava-Poruba a Cieszyn.

Nejnižší znečištění PM10 byla v Bielsko-Białe, Cieszyně, Opavě a Ostravě-Porubě.

Naopak nejvyšší v Bohumíně, Ostravě-Radvanicích, Rybniku, Věřňovicích

a Wodzisławie Śląskim. Co se týče PM2,5 byla v některých letech překračována hodnota

ročního limitu 25 µg·m–3

. Například v roce 2010 byly roční průměrné koncentrace na

stanicích 33,2–44,9 µg·m–3

(Ostrava-Poruba, Věřňovice). V regionu Slezského

vojvodství byl podíl PM2,5 na PM10 vyšší v chladném půlroce, naopak

v Moravskoslezském kraji byl vyšší v teplém půlroce. (Blažek, Krajny a kol., 2013).

Benzo(a)pyren vázaný v PM10, představuje vysoké nebezpečí v ovzduší

v příhraniční oblasti. V české části je nejhorší situace v Ostravě-Radvanicích. Situace

mnohem horší v regionu Moravskoslezského kraje. Další částice vázané v PM10 jsou

arsen, nikl, kadmium a olovo. Průměrné roční koncentrace arsenu v PM10 se

pohybovaly mezi 1,2–5,5 ng.m-3

. Nejvyšší koncentrace byla naměřena ve stanici

Rybnik a nejmenší ve stanici Ostrava-Poruba. Průměrné roční koncentrace kadmia

činily 0,6–1,4 ng.m-3

. Maximum bylo naměřeno v Katovicích a minimum v Godówie.

Průměrné roční koncentrace niklu byly 0,9–5,0 ng.m-3

(maximum v Katovicích

a minimum v Ostravě-Porubě). Co se týče olova, vyskytuje se ve formě jemných části

do 1 µm. Průměrné roční koncentrace činila 17–51 ng.m-3

, kdy byla naměřena nejvyšší

hodnota v Rybniku a nejnižší v Godówie (Blažek, Krajny a kol., 2013).

26

Průměrná roční koncentrace NO2 byla v regionu Slezského vojvodství 26,2

µg·m–3

a v regionu Moravskoslezského kraje 23,5 µg·m–3

. Roční imisní limit 40 µg·m–3

byl překročen pouze na stanici Ostrava-Českobratrská, kde je velmi intenzivní doprava.

Maximum koncentrace NO2 byla nejvyšší v lednu a únoru. Průměrná roční koncentrace

oxidu siřičitého dosáhla v regionu Moravskoslezského kraje 9,1 µg·m–3

, ovšem

v regionu Slezského vojvodství byla 17,7 µg·m–3

. Vyšší emise škodlivin v regionu

Slezského vojvodství pochází z lokálních topenišť, kterých je více a spalují tuhá paliva

s vyšším obsahem síry. Také záleží na kvalitě paliva a domácích kotlů. Průměrná roční

koncentrace ozonu v regionu Slezského vojvodství činila 44,0 µg·m–3

a v regionu

Moravskoslezského kraje 45,7 µg·m–3

. Větší koncentrace byly naměřeny v teplém

půlroce a na mimoměstských lokalitách, protože ve městech jsou zvýšené emise

z dopravy odbourávající ozon (Blažek, Krajny a kol., 2013).

Průměrné denní regionální koncentrace částic PM10, NO2 a SO2 v chladném půlroce

rostou s klesajícími úhrny srážek, teplotou vzduchu, rychlostí větru a vertikálních

teplotních pseudogradientů. Nejmenší závislost byla pro všechny imise na úhrnech

srážek. V teplém půlroce se koncentrace PM10 a NO2 zvyšují s klesající rychlosti větru.

Úroveň PM10 především v regionu Moravskoslezského kraje spíše stoupá s rostoucí

teplotou. Průměrné koncentrace PM10 a NO2 jsou nejvýraznější v letním období

s rychlostí větru menší než 1,5 m·s–1

, teplotou vzduchu do 11,4°C. Ve dnech se

špatnými podmínkami rozptylu došlo k překročení mezní hodnoty dvojnásobně oproti

chladnému období (Blažek, Krajny a kol., 2013).

Významným faktorem rozptylu je směr a rychlost větru. Na české části území byly

nejvyšší průměrné koncentrace SO2 při severovýchodním větru, což ukazuje vyšší

koncentrace SO2 na polském území. Zvýšené koncentrace PM10 a NO2 v obou

regionech souvisí se silnějším severovýchodním prouděním. V teplém období byla

situace obdobná, ovšem koncentrace byly naměřeny nižší. Maximální koncentrace byly

ve dnech, kdy nebylo možno zjistit směr větru. Čestnost takových dnů byla vyšší

v Moravskoslezském kraji. Jihozápadní proudění souvisí s tlakovou níží, vyšší rychlosti

větru a dobrými rozptylovými podmínkami, kdy škodliviny jsou přenášeny většinou do

Polska. Severovýchodní proudění souvisí s tlakovou výší, malou rychlostí proudění

a špatnými podmínkami pro rozptyl, převážně v chladném půlroce, kdy jsou škodliviny

přenášeny z polské na českou část území (Blažek, Krajny a kol., 2013).

27

V publikaci jsou rozděleny epizody s vysokými koncentracemi znečišťujících látek

na oblastní, regionální a lokální. Epizody s průměrnými denními koncentracemi PM10 se

vyskytují především v přeshraniční oblasti v údolí řeky Odry, Olše a Žywiecke kotlině.

V lednu 2010 byla zaznamenána největší epizoda vysoké koncentrace PM10 (Blažek,

Krajny a kol., 2013).

Dalším výstupem projektu Air Silesia je Atlas ostravského ovzduší. Tohle vydání

popisuje ovzduší především v Ostravě. Předposlední kapitola tohoto výstupu se zabývá

podílem polských zdrojů na znečištění ovzduší na Ostravsku. Grafy ukazují velký vliv

polských rodinných domků a energetických zdrojů z Polska na Ostravu, a také vliv

polských průmyslových zdrojů. Projevuje se podobný vliv našich průmyslových zdrojů

na polském území. Na obrázku č. 5, který zobrazuje podíl zdrojů na imisích PM10 v roce

2010, je vidět mírné snížení hodnot oproti roku 2006 (Jančík a kol., 2013).

Obr. 4 Podíl zdrojů na imisích PM10 v centru zájmové oblasti v roce 2006

28

Obr. 5 Podíl zdrojů na imisích PM10 v centru zájmové oblasti v roce 2010

(Jančík a kol., 2013).

29

6. Analýza koncentrace PM10, PM2,5, SO2 a NOX v česko-polském

pohraničí

V této kapitole jsou publikovány roční průměry suspendovaných částic PM10, PM2,5,

SO2 a NOX za období 2001 až 2012. Byly zde vybrány data z pozaďových stanic, které

mají naměřené alespoň pětileté průměry a neovlivňuje je příliš průmysl nebo doprava,

na rozdíl od průmyslových a dopravních typů stanic.

Stanice se nacházejí v okresech Moravskoslezského kraje a vojvodství Slezského

a Opolského. Do Moravskoslezského kraje patří okresy Bruntál, Frýdek-Místek,

Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-Město. Z Opolského vojvodství zde řadíme

powiaty Głubczycki, Kędzierzyńsko-kozielski, Krapkowicki, Namysłowski, Oleski

a Opole. Ze Slezského vojvodství byly vybrány powiaty Bielsko-Biała, Bytom,

Cieszyński, Częstochowa, Częstochowski, Dąbrowa Górnicza, Gliwice, Katowice,

Lubliniecki, Piekary Śląskie, Rybnik, Sosnowiec, Tychy, Wodzisławski, Zabrze,

Zawierciański a Zywiecki.

Počet stanic se u všech částic liší, z důvodu rozdílného měření. V chybějících

místech bylo málo dat ke zpracování ročních průměrů, nebo měření neproběhlo vůbec.

Okresy Nový Jičín a Opava byly sloučeny do jednoho grafu z důvodu malého počtu

stanic. U SO2 byl do grafu přidán také okres Bruntál, kde se nachází pouze jedna stanice

Světlá hora s nízkými hodnotami koncentrace a málo častým měřením.

Na obrázku č. 6 jsou na mapě zobrazeny všechny měřící pozaďové stanice

v Moravskoslezském kraji a vojvodství Opolském a Slezském, kde byly naměřeny

alespoň pětileté průměry za období 2001–2012. Hodnoty těchto stanic jsou použity

v tabulkách, které jsou vloženy v přílohách, a následně zobrazeny do grafů.

30

Obr. 6 Pozaďové stanice imisního monitoringu v Moravskoslezském kraji a vojvodstvích

Opolském a Slezském zahrnuté do analýzy (podkladová data: ČHMÚ, EEA; vlastní

zpracování).

31

6.1. Roční průměry PM10

V této podkapitole jsou uvedeny výsledky z analýzy ročních průměrů

suspendovaných částic PM10 za období 2001–2012. K obrázkům patří tabulky vloženy

v přílohách.

Podle přílohy 1 je nejvíce postiženou oblastí v Moravskoslezském kraji okres

Karviná, kde stanice dosahují nejvyšších naměřených hodnot. Maximální hodnota činí

69,07 µg/m3 v roce 2003 v lokalitě Věřňovice. Oblastmi nejméně ovlivněnými

koncentrace PM10 jsou lokality Bílý Kříž a Čeladná, které se nacházejí

v Moravskoslezských Beskydech. Dále stanice Červená umístěna v blízkosti Nízkého

Jeseníku a Ostrava-Poruba IV. ležící na návětrné straně průmyslových zdrojů. V těchto

lokalitách nebyl naměřen překročený limit.

V příloze 2 a 3 jsou zobrazeny výsledky z měření na polské části území. Ve

Slezském vojvodství je umístěno více měřících stanic než v sousedním Opolském, je

zde také ovzduší znečištěno více. Ovšem na rozdíl od české strany, bývá měření

mnohem méně pravidelnější a v tabulkách můžeme vidět dlouhá období, kdy měření

neproběhlo. Především v Opolském vojvodství se začalo měřit ve vybraných stanicích

až od roku 2005, což je zřetelně vidět na obrázku č. 11. Ve Slezském vojvodství se

počet stanic od roku 2005 značně zvýšil. V rámci měření PM10 byla oblast s nejvyššími

průměry v Opolském vojvodství powiat Olesno a ve Slezském vojvodství powiaty

Rybnik a Wodzislaw Slaskie, kde maximální hodnota činila v roce 2010 79,83 µg/m3.

Což je vyšší než maximální hodnota v Moravskoslezském kraji.

Obr. 7 Roční průměry PM10 v okrese Karviná v letech 2001–2012.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Bohumín

Český Těšín

Havířov

Karviná

Orlová

Věřňovice

32

Obr. 8 Roční průměry PM10 v okrese Ostrava-město v letech 2001–2012.

Obr. 9 Roční průměry PM10 v okrese Frýdek-Místek v letech 2001–2012.

Obr. 10 Roční průměry PM10 v okresech Nový Jičín a Opava v letech 2001–2012

(ČHMÚ, 2013).

0

10

20

30

40

50

60

70

80

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Ostrava-Fifejdy

Ostrava-Poruba IV.

Ostrava-Poruba/ČHMÚ

Ostrava-Zábřeh

0

10

20

30

40

50

60

70

80

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Bílý Kříž

Čeladná

Frýdek-Místek

Návsí u Jablunkova

Třinec-Kanada

Třinec-Kosmos

0

10

20

30

40

50

60

70

80

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Studénka (NovýJičín)

Červená (Opava)

Opava-Kateřinky

33

Obr. 11 Roční průměry PM10 v powiatech Opolského vojvodství v letech 2001–2012.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Głubczyce

Kędzierzyn-Koźle

Zdzieszowice

Namysłów

Olesno

Opole

34

Obr. 12 Roční průměry PM10 v powiatech Opolského a Slezského vojvodství v letech 2011–

2012

(EEA, 2013).

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Bielsko-Biała

Bytom

Cieszyn

Ustroń

Częstochowa

Złoty Potok

Dąbrowa Górnicza

Gliwice

Katowice

Lubliniec

Piekary Śląskie

Rybnik

Sosnowiec

Tychy

Wodzisław Śląski

Zabrze

Zawiercie

Żywiec (I)

Żywiec (II)

35

6.2. Roční průměry PM2,5

Suspendované částice PM2,5 se v České republice začaly měřit později než PM10.

V tabulce v příloze 4 je zde zobrazeno pouze pět stanic, které měřily alespoň pět let.

Roční imisní limit 25 µg/m3 byl překročen na všech lokalitách v letech 2003–2012,

kromě stanice Třinec-Kosmos v roce 2006, kdy dosahovala hodnota 24,16 µg/m3

a Ostrava-Poruba/ČHMÚ v roce 2007 s hodnotou 24,46 µg/m3. Maximální hodnota

činila 50,14 µg/m3 v roce 2006 ve Věřňovicích.

Co se týče suspendovaných částic PM2,5 na polské straně území, byly měřeny na

malém počtu stanic. Jediná stanice, která měla roční průměry naměřené alespoň za

pětileté období, je v lokalitě Katowice. Měření trvalo od roku 2008 do roku 2012. Limit

je ovšem překročen ve všech letech kromě roku 2008, kdy hodnota dosahovala 24,14

µg/m3, což se blíží hranici limitu.

Obr. 13 Roční průměry PM2,5 v okrese Karviná za léta 2003–2012.

Obr. 14 Roční průměry PM2,5 v okrese Ostrava-město za léta 2003–2012.

0

10

20

30

40

50

60

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Bohumín

Věřňovice

0

10

20

30

40

50

60

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3


Ostrava-Zábřeh

36

Obr. 15 Roční průměry PM2,5 v okrese Frýdek-Místek za léta 2003–2012

(ČHMÚ, 2013).

Obr. 16 Roční průměry PM2,5 v powiatu Katowice v letech 2008–2012

(EEA, 2013).

0

10

20

30

40

50

60

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Třinec-Kosmos

0

10

20

30

40

50

60

2008 2009 2010 2011 2012

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Katowice

37

6.3. Roční Průměry SO2

Koncentrace SO2 jsou měřeny ve všech šesti okresech Moravskoslezského kraje.

Oblast s nejmenší koncentrací SO2 je Světlá hora, kde roční průměry nepřesáhly

3 µg/m3. Obec se nachází mimo průmyslové a vysoce urbanizované oblasti. Nejvyšší

koncentrace se vyskytují v okrese Karviná. Maximální hodnota byla naměřena v roce

2001 v lokalitě Karviná 17,28 µg/m3. Do roku 2012 je zde vidět pokles hodnot.

V Ostravě od roku 2001 hodnoty také mírně poklesly. V okrese Frýdek-Místek jsou

místa s nejvyšší koncentrací Frýdek-Místek a Třinec-Kosmos. Grafy okresů Bruntál,

Nový Jičín a Opava byly sloučeny do jednoho, protože je zde malý počet stanic.

Na obrázku č. 22 jsou vidět vysoké hodnoty polských stanic na začátku období

v powiatech Bytom a Katowice. V následujících letech byl zřetelný pokles koncentrace

SO2. Ovšem v porovnání s Moravskoslezským krajem jsou na polské straně hodnoty

extrémně vysoké. Především ve Slezském vojvodství, v porovnání s Opolským

vojvodstvím, které vykazuje mnohem vyšší hodnoty SO2. Od roku 2005 se ve Slezském

vojvodství výrazně navýšil počet stanic. Maximální hodnota činila v roce 2002

v lokalitě Bytom 47,19 µg/m3. Což je dvakrát větší než maximální hodnota na české

straně území.

Obr. 17 Roční průměry SO2 v okrese Karviná za léta 2001–2012.

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Bohumín

Český-Těšín

Havířov

Karviná

Orlová

Věřňovice

38

Obr. 18 Roční průměry SO2 v okrese Ostrava-město za léta 2001–2012.

Obr. 19 Roční průměry SO2 v okrese Frýdek-Místek za léta 2001–2012.

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Ostrava-Fifejdy


Ostrava-Zábřeh

0

2

4

6

8

10

12

14

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Bílý Kříž

Čeladná

Frýdek-Místek

Lysá hora

Návsí u Jablunkova

Třinec-Kanada

Třinec-Kosmos

39

Obr. 20 Roční průměry SO2 v okresech Bruntál, Nový Jičín a Opava v letech 2001–2012

(ČHMÚ, 2013).

Obr. 21 Roční průměry SO2 v powiatech Opolského vojvodství v letech 2001–2012.

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Světlá hora(Bruntál)


Červená (Opava)

Opava-Kateřinky

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Kędzierzyn-Koźle

Zdzieszowice

Opole

40

Obr. 22 Roční průměry SO2 v powiatech Slezského vojvodství v letech 2001–2012

(EEA, 2013).

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Bielsko-Biała

Bytom

Cieszyn

Częstochowa

Złoty Potok

Dąbrowa Górnicza

Gliwice

Katowice

Rybnik

Tychy

Wodzisław Śląski

Zabrze

Żywiec (II)

41

6.4. Roční průměry NOX

Podle přílohy 8 jsou hodnoty NOX měřeny téměř ve všech letech pravidelně. Kromě

lokality Orlová, Třinec-Kosmos a Ostrava-Zábřeh, kde byl vynechán pouze jeden rok.

Nejmenší koncentrace NOX byla zaznamenána v ČR v lokalitě Bílý Kříž. Naopak

největší koncentrace byly naměřeny opět v okrese Karviná. Nejvyšší hodnota byla

naměřena v roce 2006 v Havířově 47,7 µg/m3. Co se týče změn v hodnotách

koncentrace, jsou v celém období více méně stejné. Jsou zde zaznamenány pouze mírná

zvýšení a poklesy v některých letech.

Co se týče hodnot NOX ve vojvodstvích, můžete i zde vidět vysoké hodnoty ve

Slezském vojvodství. Měření probíhalo pravidelně v Opolském vojvodství až od roku

2005 a ve Slezském vojvodství od roku 2008. Maximální hodnota dosáhla v Katovicích

v roce 2011 62,44 µg/m3. Minimální hodnota byla naměřena v lokalitě Złoty potok

10,17 µg/m3 v roce 2007.

Obr. 23 Roční průměry NOX v okrese Karviná za léta 2001–2012.

0

10

20

30

40

50

60

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Bohumín

Český Těšín

Havířov

Karviná

Orlová

Věřňovice

42

Obr. 24 Roční průměry NOX v okrese Ostrava-město za léta 2001–2012.

Obr. 25 Roční průměry NOX v okrese Frýdek-Místek za léta 2001–2012.

Obr. 26 Roční průměry NOX v okresech Nový Jičín a Bruntál v letech 2001–2012

(ČHMÚ, 2013).

0

10

20

30

40

50

60

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Ostrava-Fifejdy

Ostrava-Zábřeh

0

10

20

30

40

50

60

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Bílý Kříž

Frýdek-Místek

Třinec-Kanada

Třinec-Kosmos

0

10

20

30

40

50

60

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3


Opava-Kateřinky

43

Obr. 27 Roční průměry NOX v powiatech Opolského vojvodství v letech 2001–2012.

Obr. 28 Roční průměry NOX v powiatech Slezského vojvodství v letech 2001–2012

(EEA, 2013).

0

10

20

30

40

50

60

70

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Kędzierzyn-Koźle

Zdzieszowice

Opole

0

10

20

30

40

50

60

70

Ro

ční p

rům

ěry

µg/

m3

Bielsko-Biała

Bytom

Cieszyn

Częstochowa

Złoty Potok

Dąbrowa Górnicza

Gliwice

Katowice

Rybnik

Tychy

Wodzisław Śląski

Zabrze

Żywiec (II)

44

7. Diskuze

K analýze dat koncentrace suspendovaných částic PM10, PM2,5, SO2 a NOX

v Moravskoslezském kraji a vojvodství Slezském a Opolském byly použita data

z tabelárních ročenek ČHMÚ a databáze EEA. Z tabelárních ročenek byly roční

průměry vypočítány z měsíčních průměrů. Byla vybrána data z pozaďových stanic,

které nejsou příliš ovlivněny dopravou a průmyslem, jak je tomu u průmyslových

a dopravních typů stanic. Bylo sledováno období měření 2001–2012. V analýze byla

použita data pouze ze stanic, kde měření probíhalo minimálně pět let. V některých

letech u jednotlivých stanic měření neproběhlo, nebo bylo málo dat k vypočítání

ročního průměru. U suspendovaných částic PM2,5 bylo velmi málo stanic, u kterých

měření probíhalo minimálně pět let. Měřit se začalo také v pozdějších letech.

Z výsledků vyplývá, že nejvíce znečištěnou oblastí na české straně území je okres

Karviná a v Polsku je to vojvodství Slezské, konkrétně Bytom, Dąbrowa Górnicza,

Katowice, Rybnik, Wodzisław Śląski a také Żywiec. Co se týče suspendovaný částic

PM10 byly hodnoty po většinu let nadlimitní. Na polské straně území byly hodnoty vyšší

než na české straně. U suspendovaných částic PM2,5 jsou hodnoty také převážně

nadlimitní. Oxid siřičitý byl naměřen mnohem vyšší v polských vojvodstvích. Oxidy

dusíku byly také vyšší na polské straně. Nejnižší hodnoty byly naopak na stanicích

nacházející se dále od urbanizovaných a průmyslových částí.

Co se týče přeshraničního přenosu škodlivin, podle Atlasu ostravského ovzduší více

ovlivňují ČR imise PM10 z Polska. Ovšem škodliviny z Moravskoslezského kraje mají

na Polsko podobný vliv. Podle publikace Air Silesia, mají velký vliv na přenos imisí

meteorologické podmínky a také záleží na ročním období. V zimním období, kdy lidé

více topí se zvyšují emise a podmínky pro rozptyl jsou nejméně příznivé. Na většině

území v chladném půlroce převažuje jihozápadní proudění, což způsobuje přenos

škodlivin na polskou stranu. Druhý nejčastější vítr je severní, který přenáší imise na

českou stranu území. Dále také záleží na orografických podmínkách. Např.: Český

Těšín leží níže než Cieszyn a koncentrují se zde škodliviny z obou měst a také z Třince.

Doposud vyšlo málo publikací a článků zabývající se konkrétně problematikou

v této oblasti. Ovšem zájem se zvyšuje a plánují se další projekty a operační programy.

Dochází k pravidelnějšímu měření a sledování imisí na stanicích imisního monitoringu.

45

8. Závěr

Hlavním cílem bakalářské práce bylo zhodnotit imisní situaci v okresech

a powiatech česko-polského pohraničí. Teoretická část obsahuje charakteristiku

znečištění ovzduší v této oblasti, především na české straně území. Oblast byla

porovnávána v rámci celé České republiky a také s Evropou. Tato oblast má nejvíce

znečištěné ovzduší v Evropě. Je to způsobeno vysokou zástavbou, vysokou hustotou

zalidnění, intenzitou dopravy a také především velkým počtem průmyslových zdrojů.

V práci je také popsán smogový varovný a regulační systém a kapitola obsahuje tabulku

s imisními limity podle zákona o ochraně ovzduší 201/2012 Sb.

V další kapitole se práce zaměřila na popis spolupráce České republiky a Polska.

Významným projektem, který skončil v roce 2013, byl projekt Air Silesia. V rámci

tohoto projektu byly vytvořeny výstupy, popisující kvalitu ovzduší a vliv

meteorologických podmínek na ovzduší. Byla zde popsána publikace Vliv

meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy

a také Atlas ostravského ovzduší. V grafech z tohoto vydání je viditelný vliv polských

zdrojů na naše území. Ovšem zdroje z Moravskoslezského kraje mají také vliv na

Polské území.

Hlavním předmětem práce bylo vytvoření vlastní analýzy koncentrace PM10, PM2,5,

SO2 a NOX v okresech Moravskoslezského kraje a powiatech vojvodství Slezského

a Opolského za období 2001 až 2012. Byly zde vybrány data z pozaďových stanic, které

naměřily alespoň pětileté průměry za léta 2001–2012. Vyjímkou jsou suspendované

částice PM2,5, kde začalo měření v pozdějších letech. V ČR je to pět stanic a v Polsku

pouze jedna stanice, kde byly naměřeny alespoň pětileté průměry za sledované období.

Měření probíhalo pouze na některých stanicích pravidelně každý rok. Délka i období

měření se u stanic liší.

Z měsíčních průměrů českých stanic z tabelárních ročenek ČHMÚ se vypočítaly

roční průměry pro všechny stanice. Roční průměry stanic v Polsku byly vybrány

z databáze EEA. Byly vytvořeny tabulky s ročními průměry a následně grafy, kde jsou

viditelně zaznačeny hodnoty koncentrace škodlivin za uplynulé období. V ČR je oblast

s nejhorším znečištěním ovzduší okres Karviná a následně okres Ostrava-město.

V Polsku je na tom hůře vojvodství Slezské, především powiaty Bytom, Dąbrowa


46

Górnicza, Katowice, Rybnik, Wodzisław Śląski a také Żywiec. Kapitola obsahuje také

mapu, vytvořenou v ArcMap 10, která znázorňuje pozaďové stanice imisního

monitoringu v Moravskoslezském kraji a vojvodství Slezském a Opolském zahrnuté do

analýzy.

47

9. Summary

In my bachelor thesis themed Air quality in the Czech-Polish border area of Silesia,

the air pollution situation in the Moravian-Silesian Region and Opole and Silesia

voivodeships was evaluated. Analysis was made by data of the PM10, PM2, 5, SO2 and

NOX pollutants. Data from stations of the Moravian-Silesian region were provided by

the Czech Hydrometeorological Institute and data from the Opole and Silesian

provinces was accorded by European Environment Agency for the 2001–2012 period.

From data of Czech Hydrometeorological Institute, the annual averages were

calculated and the tables were made. According to the tables, the graphs showing the

concentration of pollutants in a particular area were made. Consequently, results were

evaluated and compared. The area with the worst air pollution in the Moravian-Silesian

region is the district of Karviná and Ostrava city. In Poland, the worst situation is in the

Silesian voivodeship.

48

10. Použitá literatura a zdroje

Literatura a publikace

BLAŽEK, Z., KRAJNY, E. a kol. (2013) Vliv meteorologických podmínek na kvalitu

ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy. Praha: Český hydrometeorologický

ústav, Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej, 181 s.

BRANIŠ, M., HŮNOVÁ, I. a kol. (2009) Atmosféra a klima, Aktuální otázky ochrany

ovzduší. Praha: Karolinum. 351 s.

ČHMÚ (1947) Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ

JANČÍK, P. a kol. (2013) Atlas ostravského ovzduší. Ostrava: Vysoká škola Báňská -

Technická univerzita Ostrava. 127 s.

KURFÜRST J. (2008) Kompendium ochrany kvality ovzduší. Chrudim: Vodní zdroje

Ekomonitor, 408 s.

Občanské sdružení Ochrana kvality ovzduší (1969) Ochrana ovzduší. Praha:

Občanské sdružení Ochrana kvality ovzduší

Internetové zdroje

Air Silesia (2013a) Popis projektu [on-line]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné

z: http://www.air-silesia.eu/cz/a763/Popis_Projektu.html

Air Silesia (2013b) Oblast činnosti [on-line]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné

z: http://www.air-silesia.eu/cz/a767/Oblast_innosti.html

Centrum pro regionální rozvoj ČR (2005) Interreg IIIA [on-line]. 2005 [cit. 2014-03-

15]. Dostupné z: http://www.interreg3a.cz

Centrum pro regionální rozvoj ČR (2007) Operační program přeshraniční

spolupráce Česká republika - Polská republika 2007 – 2013 [on-line]. 2007 [cit. 2014-

04-18]. Dostupné z: http://www.cz-pl.eu

ČHMÚ (2012a) Imisní limity [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné

z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/info/limity_CZ.html

49

ČHMÚ (2012b) Podrobný přehled vyhlášených smogových situací a regulací pro

PM10 v roce 2012 [on-line]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné

z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr12cz/tab/t252.html

ČHMÚ (2012c) Pravidla fungování smogového varovného a regulačního systému [on-

line]. 2012[cit. 2014-03-12]. Dostupné

z: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/smog/SVRS_pravidla-fungovani.pdf

ČHMÚ (2012d) Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2012 [on-line].

2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupné

z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr12cz/kap241.html

ČHMÚ (2012e) Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2012 [on-line].

2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupné


ČHMÚ (2012f) Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2012 [on-line].

2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupné


ČHMÚ (2013) Tabelární ročenky [on-line]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné

z:http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_CZ.html

Čisté nebe (2010a) Polétavý prach PM10, PM2,5, PM1,0 [on-line]. 2010 [cit. 2014-03-

12]. Dostupné z: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-

prach-pm10-pm25-pm10

Čisté nebe (2010b) Benzo(a)pyren [on-line]. 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné

z: http://www.cistenebe.cz/stav-ovzdusi-na-ostravsku/slovnicek-pojmu/3-benzoapyren

EEA (2013) AirBase - The European air quality database [on-line]. 2013 [cit. 2014-04-

15]. Dostupné z: http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/airbase-the-european-

air-quality-database-8/pl

Geofabrik (2013a) Czech Republic [on-line]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné

z: http://download.geofabrik.de

Geofabrik (2013b) Poland [on-line]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné

z: http://download.geofabrik.de

50

Global Administrative Areas (2014a) Czech Republic [online]. [cit. 2014-04-23].

Dostupné z: http://www.gadm.org/country

Global Administrative Areas (2014b) Poland [on-line]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné

z: http://www.gadm.org/country

Główny Inspektorat Ochrony Środowiska (2012) [on-line]. 2012 [cit. 2014-05-06].

Dostupné z:http://powietrze.gios.gov.pl/gios/site/content/air_quality_online

Ministerstvo životního prostředí (2008) Ochrana ovzduší [online]. 2008 [cit. 2014-05-

06]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/ovzdusi

Ministerstvo životního prostředí (2012) Věstník ministerstva životního prostředí [on-

line]. 2012[cit. 2014-03-12]. Dostupné

z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/EC084045B2659A56C1257A92002B5ED5/$file/V

estnik_9_2012.pdf

Moravskoslezský kraj (2014) Ovzduší [online]. 2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné

z: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/ovzdusi/default.htm

51

Seznam příloh

Příloha 1 Tabulka ročních průměrů PM10 v okresech Moravskoslezského kraje za

období 2001–2012

Příloha 2 Tabulka ročních průměrů PM10 v powiatech vojvodství Opolského za

období 2001–2012

Příloha 3 Tabulka ročních průměrů PM10 v powiatech vojvodství Slezského za

období 2001–2012

Příloha 4 Tabulka ročních průměrů PM2,5 v okresech Moravskoslezského kraje za

období 2003–2012

Příloha 5 Tabulka ročního průměru PM2,5 v powiatu vojvodství Slezského za

období 2008–2012

Příloha 6 Tabulka ročních průměrů SO2 v okresech Moravskoslezského kraje za

období 2001–2012

Příloha 7 Tabulka ročních průměrů SO2 v powiatech vojvodství Opolského

a Slezského za období 2001–2012

Příloha 8 Tabulka ročních průměrů NOX v okresech Moravskoslezského kraje za

období 2001–2012

Příloha 9 Tabulka ročních průměrů NOX v powiatech vojvodství Opolského

a Slezského období 2001–2012

52

Příloha 1 Tabulka ročních průměrů PM10 v okresech Moravskoslezského kraje za období 2001–2012

Okres Lokalita Roční průměry µg/m3

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Frýdek-Místek

Bílý Kříž 24,09 27,43 28,57 18,8 – – 18,01 16,47 16,28 17,79 17,95 16,61

Čeladná – – – – . 31,2 24,92 22,38 25,84 31,43 27,02 27,78

Frýdek-Místek 45,07 44,99 51,6 43,58 48,9 43,9 35,63 33,78 36,26 45,83 39,68 38,39

Návsí u Jablunkova – – – . 38,06 41,07 31,76 32,3 32,72 38,88 33,42 .

Třinec-Kanada – 36,41 42,66 32,37 30,38 40,89 – 34,24 34,91 43,57 35,9 32,96

Třinec-Kosmos 31,97 32,31 48,68 43,98 44,03 42,98 33,79 32,21 36,2 45,72 40,52 39

Karviná

Bohumín 65,27 57,23 61,87 57,98 63,62 63,47 49,34 51,2 52,61 63,91 52,96 53,19

Český Těšín 49,23 50,35 65,18 55,31 61,09 60,62 44,42 42,24 45,86 53,43 48,25 46,24

Havířov 44,85 44,75 67,39 56,67 56,82 54,32 41,81 50,01 43,88 52,54 44,22 44,43

Karviná 46,18 44,53 59,15 46,08 53,88 56,93 41,98 42,54 44,63 54,31 44,77 47,49

Orlová 51,67 49,37 56,3 46,6 59,66 58,03 42,04 43,28 45,31 50,56 45,51 45,99

Věřňovice 64,85 71,32 69,07 48,24 55,52 63,93 47,23 48,44 52,26 65,9 51,7 56,92

Nový Jičín Studénka 35,46 42,18 47,96 39,02 47,07 41,16 35,4 33,97 35,86 43,83 36,95 36

Opava Červená – – 25,75 20,82 – – 18,59 19,78 19,98 19,92 19,61 19

Opava-Kateřinky 35,1 36,93 44,54 32,98 45,26 46,18 34,41 31,63 28,28 38,83 36,92 31,76

Ostrava-město

Ostrava-Fifejdy 44,98 49,06 57,19 44,34 50,08 47,54 39,34 40,51 40,58 51,31 42,42 38,48

Ostrava-Poruba IV. – – – 23,28 25,72 . 19,26 22,76 25,58 28,76 20,16 –

Ostrava-Poruba/ČHMÚ – – 42,23 37,55 43,43 37,56 31,42 29,98 33,96 40,43 34,33 35,17

Ostrava-Zábřeh 47,47 44,76 50,88 44,17 49,05 43,72 37,25 37,14 40,21 50,7 41,18 40,94

Vysvětlivky: – v daném roce monitoring neprobíhal, . nedostatečný počet měření pro roční vyhodnocení. Zdroj: vlastní zpracování z dat ČHMÚ.

53

Příloha 2 Tabulka ročních průměrů PM10 v powiatech vojvodství Opolského za období 2001–2012

Vojvodství Powiat Lokalita Kód stanice Roční průměry µg/m

3

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Opolské Głubczycki Głubczyce PL0217A – – – – 36,08 39,1 30,32 35,54 31,6 44,3 41,95 37,47

Opolské Kędzierzyńsko-kozielski Kędzierzyn-Koźle PL0218A – – – – 41 52,47 36,25 35,59 40,52 42,94 39,52 40,81

Opolské Krapkowicki Zdzieszowice PL0222A – – – – 39,88 50,52 27,22 32,32 35,62 42,86 45,16 33,83

Opolské Namysłowski Namysłów PL0219A – – – – 45,14 43,06 37,68 36,75 41,93 41,83 – –

Opolské Oleski Olesno PL0220A – – – – 48,83 60,99 38,41 39,61 47,43 48,27 – –

Opolské Opole Opole PL0221A – – – – 37,83 47,66 31,58 31,59 36,39 37,37 40,92 33,53

Vysvětlivky: – v daném roce monitoring neprobíhal, Zdroj: EEA

54

Příloha 3 Tabulka ročních průměrů PM10 v powiatech vojvodství Slezského za období 2001–2012

Vojvodství Powiat Lokalita Kód stanice Roční průměry µg/m

3

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Slezské Bielsko-Biała Bielsko-Biała PL0234A – – – – 44,36 49,4 40,07 36,15 40,89 47,35 43,34 42,86

Slezské Bytom Bytom PL0020A 43,83 46,73 52,6 47,32 51,94 – 49,27 35,27 44,09 – – –

Slezské Cieszyński Cieszyn PL0236A – – – – 31,32 – 32,69 30,57 31,5 34,77 36,79 36,14

Slezské Cieszyński Ustroń PL0029A 28,87 30,87 32,8 – – – – 22,18 37,89 – – –

Slezské Częstochowa Częstochowa PL0184A – – – – 39,96 45,5 33,23 34,57 32,1 38,95 42,86 40,76

Slezské Częstochowski Złoty Potok PL0243A – – – – 23,14 – – 25,22 24,63 29,36 26,78 34,33

Slezské Dąbrowa Górnicza Dąbrowa Górnicza PL0237A – – – – 50,07 55,7 41,43 39,61 39,02 48,78 48,85 46,54

Slezské Gliwice Gliwice PL0238A – – – – 53,08 46,62 35,56 39,63 40,86 61,05 52,3 47,22

Slezské Katowice Katowice PL0008A – 45,76 49,17 40,44 48,87 54,96 41,22 42,19 42,5 52,02 50 48,58

Slezské Lubliniecki Lubliniec PL0290A – – – – – – 24,75 26,01 35,7 42,83 35,97 29,98

Slezské Piekary Śląskie Piekary Śląskie PL0042A 52,05 57,1 62,16 47,29 – – – – – – – 35,58

Slezské Rybnik Rybnik PL0239A – – – – 64,07 72,5 50,74 54,38 52,17 70,56 59,29 55,23

Slezské Sosnowiec Sosnowiec PL0041A 36,78 50,7 54,13 43,17 52,18 – – – – – – –

Slezské Tychy Tychy PL0240A – – – – 46,36 46,95 33,72 29,27 33,58 44,24 47,57 45,22

Slezské Wodzisławski Wodzisław Śląski PL0241A – – – – 60,03 72,01 – 66,41 51,48 79,83 – –

Slezské Zabrze Zabrze PL0242A – – – – 52,9 65,61 45,66 45,4 48,63 53,92 55,8 52,14

Slezské Zawierciański Zawiercie PL0293A – – – – – – 42,39 39,58 35,99 43,61 41,86 43,22

Slezské Żywiecki Żywiec (I) PL0294A – – – – – – 38,67 39,62 48,98 59,46 56,16 42,14

Slezské Żywiecki Żywiec (II) PL0450A – – – – – – – 39,38 42,54 56,71 63,19 59,69


55

Příloha 4 Tabulka ročních průměrů PM2,5 v okresech Moravskoslezského kraje za období 2003–2012

Okres Lokalita Roční průměry µg/m

3

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Frýdek-Místek Třinec-Kosmos . 29,59 . 24,16 26,37 26,82 27,35 36,08 32,24 32,08

Karviná Bohumín – . . 42,69 35,83 38,68 39,04 47,43 38,68 39,74

Věřňovice . 38,4 45,35 50,14 35,08 37,68 38,88 50,13 42,68 37,72

Ostrava-Město Ostrava-Poruba/ČHMÚ . 25,08 34,28 31,58 24,46 25,53 27,67 33,2 27,78 27,64

Ostrava-Zábřeh 39,42 31,27 39,01 35,24 29,55 29,32 30,44 38,8 32,52 30,28


Příloha 5 Tabulka ročního průměru PM2,5 v powiatu vojvodství Slezského za období 2008–2012

Vojvodství Powiat Kód stanice Roční průměry µg/m

3

2008 2009 2010 2011 2012

Slezské Katowice PL0008A 24,14 29,85 42,14 30,6 34,63


56

Příloha 6 Tabulka ročních průměrů SO2 v okresech Moravskoslezského kraje za období 2001–2012


3

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Bruntál Světlá hora 2,44 2,96 . . 2,46 2,23 1,71 1,52 1,63 3,08 – –

Frýdek-Místek

Bílý Kříž 5,49 5,01 7,67 5,85 5,75 5,73 3,8 3,13 3,33 4,57 3,83 3,87

Čeladná 5,34 4,93 4,24 4,48 3,9 4,82 3,47 2,52 2,91 4,68 3,31 3,68

Frýdek-Místek 12,28 10,31 11,77 8,22 9,09 10,27 8,44 7,38 7,82 11,24 7,16 8,05

Lysá hora 3,92 3,4 4,71 2,88 3,31 2,83 1,53 2,23 2,18 2,23 – –

Návsí u Jablunkova 6,14 5,51 . . 3,51 5,91 2,8 2,74 3,05 6,42 – –

Třinec-Kanada – 5,65 7,15 6,15 6 6,65 5,14 . – – – –

Třinec-Kosmos 11,47 10,41 12,28 8,63 8,78 9,82 7,91 5,93 7,18 9,81 7,75 8,95

Karviná

Bohumín 15,36 15,47 15,98 13,77 13,03 13,23 9,92 8,96 10 12,98 10,93 11,26

Český Těšín 15,32 14,36 15,46 12,48 12,86 14,93 11,64 11,06 12,26 14,75 11,82 12,94

Havířov 12,01 11,76 13,4 10,4 10,73 11,66 9,35 7,58 8,59 11,1 6,55 8,32

Karviná 17,28 15,62 16,82 13,98 14,64 16,37 12,71 9,85 11,25 13,83 10,98 13,21

Orlová 15,59 15,3 17,13 14,88 14,93 15,93 12,58 . – – – –

Věřňovice 15,35 14,28 15,55 13,16 13,82 14,9 10,18 9,37 9,52 13,08 10,23 13,03

Nový Jičín Studénka 9,47 10,71 11,45 9,18 9,17 9,33 6,89 5,68 6,65 8,26 5,64 7,16

Opava Červená . 4,73 . . 3,7 3,03 2,73 2,64 2,48 3,38 – –

Opava-Kateřinky 10,06 10,09 9,32 7,58 6,44 6,98 4,63 4,6 4,92 8,04 5,21 6,13

Ostrava-město

Ostrava-Fifejdy 10,6 10,96 12,03 8,54 9,32 9,8 8,43 7,11 7,02 10,58 11,62 8,57

Ostrava-Poruba/ČHMÚ 6,64 6,87 4,81 4,98 5,23 6,54 4,23 3,37 3,68 5,75 4,33 5,25

Ostrava-Zábřeh 11,8 12,09 13,13 10,98 11,63 11,04 8,63 7,17 8,34 10,29 8,03 10


57

Příloha 7 Tabulka ročních průměrů SO2 v powiatech vojvodství Opolského a Slezského za období 2001–2012

Vojvodství Powiat Lokalita Kód stanice Roční průměry µg/m3

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Opolské Kędzierzyńsko-kozielski Kędzierzyn-Koźle PL0218A – – – – 14,63 7,04 6,7 5,08 5,36 9,54 9 –

Opolské Krapkowicki Zdzieszowice PL0222A – – – – 2,19 7 – 4,96 11,2 17,96 14,16 –

Opolské Opole Opole PL0221A – – – – 5,78 8,1 6,52 5,74 6,21 10,52 7,64 9,69

Slezské Bielsko-Biała Bielsko-Biała PL0234A – – – – 20,68 22,82 16,84 11,4 12,01 19,38 14,32 12,75

Slezské Bytom Bytom PL0020A 32,78 47,19 32,86 38,08 – – – 14,38 18,22 23,52 – –

Slezské Cieszyński Cieszyn PL0236A – – – – 17,74 17,22 11,26 11,41 12,24 15,75 12,32 14,1

Slezské Częstochowa Częstochowa PL0184A – – – 4,75 – – 12,31 10,21 12,24 17,09 11,05 11,96

Slezské Częstochowski Złoty Potok PL0243A – – – – 18,44 19,53 12,83 10,11 8,68 10,44 9,6 8,93

Slezské Dąbrowa Górnicza Dąbrowa Górnicza PL0237A – – – – 20 26,21 17 14,88 13,41 15,92 15,31 16,44

Slezské Gliwice Gliwice PL0238A – – – – 13,26 – 11,06 11,2 10,1 20,82 11,96 14,93

Slezské Katowice Katowice PL0008A 37,62 39,59 42,35 38,26 28,93 27,73 12,95 14,27 14,8 17,91 15,85 14,38

Slezské Rybnik Rybnik PL0239A – – – – 30,32 29,3 15,57 16 18,56 21,65 18,09 22,66

Slezské Tychy Tychy PL0240A – – – – 17,25 24,74 15,15 16,86 21,13 19,03 15,88 15,68

Slezské Wodzisławski Wodzisław Śląski PL0241A – – – – 29,62 24,47 14,94 17,72 18,4 20,71 18,86 19,8

Slezské Zabrze Zabrze PL0242A – – – – 28,52 28,79 15,48 15,8 18,73 24,14 20,93 21,01

Slezské Żywiecki Żywiec (II) PL0450A – – – – – – – 19,68 25,5 27,07 28,35 23,15


58

Příloha 8 Tabulka ročních průměrů NOX v okresech Moravskoslezského kraje za období 2001–2012


3

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Frýdek-

Místek

Bílý Kříž 7,72 7,01 8,57 7,68 7,95 7,38 8,18 6,13 6,94 8,29 6,82 7,32

Frýdek-Místek 29,88 30,02 32,4 26,14 31,79 34,42 30,4 28,38 32,16 35,28 32,18 29,06

Třinec-Kanada – 20,85 24,13 20,78 22,59 23,49 21,96 . – – – 22,66

Třinec-Kosmos 24,49 22,83 26,14 24,8 27,24 29,43 28,8 26,92 28,4 32,53 30,16 27,93

Karviná

Bohumín 35,06 37,49 40,52 39,12 39,45 44,71 43,26 46,1 40,84 46,35 40 35,85

Český Těšín 34,44 34,67 36,88 34,64 40,23 43,83 37,89 36,61 36,58 40,33 39,26 38,18

Havířov 38,28 43,23 45,83 40,03 44,11 47,7 37,99 39,08 38,62 43,05 39,43 35,92

Karviná 35,8 35,68 39,06 33,57 38,07 41,08 34,5 35,23 34,1 37,01 36,57 35,15

Orlová 29,69 29,64 30,78 28,78 32,1 33,45 27,04 . – – – –

Věřňovice 22,19 22,88 24,07 23,71 23,44 24,5 20,73 22,63 22,82 25,93 23,53 24,45

Nový Jičín Studénka 18,61 21,1 20,24 19,19 20,97 20,54 19,79 19,66 20,53 24,24 22,63 23,08

Opava Opava-Kateřinky 21,93 21,96 22,29 21,94 24,88 21,83 20,71 21,68 22,19 25,54 27,13 23,61

Ostrava-

město

Ostrava-Fifejdy 37,07 41,82 43,08 36,01 40,81 42,24 35,91 38,79 36,18 42,63 39,43 32,27

Ostrava-Zábřeh 38,57 42,65 42,95 37,21 41,7 40,39 34,77 . 38,94 43,77 37,28 38,63


59

Příloha 9 Tabulka ročních průměrů NOX v powiatech vojvodství Opolského a Slezského období 2001–2012

Vojvodství Powiat Lokalita Kód

stanice

Roční průměry µg/m3

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Opolské

Kędzierzyńsko-kozielski Kędzierzyn-Koźle PL0218A – – – – 21,88 26,12 22,08 29,15 34,11 32,35 24,95 –

Krapkowicki Zdzieszowice PL0222A – – – – 19,12 22,47 19,46 21,5 25,61 26,54 28 18,67

Opole Opole PL0221A – – – – 26,46 37,08 30,75 33,47 34,31 28,38 33,57 29,86

Slezské

Bielsko-Biała Bielsko-Biała PL0234A – – – – – – – 35,24 33,65 34 31,36 30,33

Bytom Bytom PL0020A 31,34 46,46 42,4 – – – – 36,14 41,81 41,78 – –

Cieszyński Cieszyn PL0236A – – – – – – – 20,86 22,01 27,25 20,73 20,71

Częstochowa Częstochowa PL0184A – – – – – – – 35,77 31,25 34,93 39,98 32,72

Częstochowski Złoty Potok PL0243A – – – – 16,44 13,5 10,17 11,24 11 14,56 14,04 11,04

Dąbrowa Górnicza Dąbrowa Górnicza PL0237A – – – – – – – 56,74 44,58 48,62 56,01 46,33

Gliwice Gliwice PL0238A – – – – – – – 42,95 46,62 49,52 44,8 42,25

Katowice Katowice PL0008A 47,9 46,78 50,58 – – – – 39,32 56,21 59,74 62,44 56,94

Rybnik Rybnik PL0239A – – – – – – – 37,3 28,71 31,58 31,8 38,69

Tychy Tychy PL0240A – – – – – – – 40,39 43,32 49,09 47,62 47,65

Wodzisławski Wodzisław Śląski PL0241A – – – – – – – 32,49 32,26 37,28 33,51 30,79

Zabrze Zabrze PL0242A – – – – – – – 34,46 39,36 45,11 46,24 44,17

Żywiecki Żywiec (II) PL0450A – – – – – – – 46,41 49,93 53,05 44,59 41,45


Kvalita ovzduší v česko polském pohraničí Slezska · 2014-05-14 · Abstrakt: Bakalářská...

Documents

Transcript of Kvalita ovzduší v česko polském pohraničí Slezska · 2014-05-14 · Abstrakt: Bakalářská...