KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK

(KRNAP)

HISTORIE

Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském Karkonoskem Parku Narodowem, který byl založen 16. ledna 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo vyhláškou vlády č. 58/1986 Sb. Vládním nařízením č. 165/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku.

ROZLOHA

Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře a pak po ose silnice I/14 k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu.

Cedule na Sněžce

mapa Krnap převzata ze serveru

PŘÍRODA

Příroda Krkonoš je velmi rozmanitá - geologické podloží, jeho dynamický vývoj v minulosti, ovlivnění chladným klimatem a následné oteplení, mělo za následek vznik rozmanitých biotopů a zachování pro naši přírodu vzácných druhů jak rostlin, tak živočichů. Vyskytuje se zde asi 300 druhů obratlovců a přes 1200 druhů cévnatých rostlin a několikanásobně více výtrusných rostlin (jako mechy, hlenky, kapradiny, lišejníky atd.). V krkonošské přírodě se vyskytuje několik endemitů.

VEGETAČNÍ STUPNĚ A FLORA

Hranice alpínského lesa se pohybuje v nadmořské výšce 1250 až 1350 m. Ve vysokých polohách se nachází několik druhů, které jsou glaciálními relikty (tzn. rostliny, které tu přežily od posledního zalednění). Jsou to např. všivec krkonošský, lomikámen sněžný, ostružiník moruška, rašeliník Lindbergův, šídlatka jezerní aj.

VEGETAČNÍ STUPNĚ KRKONOŠ:

submontánní (400 - 800 m n.m.) - Původně v tomto stupni převažovaly listnaté až smíšené lesy se zastoupením buku lesního, javoru klen, jeřábem ptačím, olší šedou a na polské straně i modřínem opadavým. Tyto stromy byly vykáceny a byla zde uměle vysázena smrková monokultura. V podrostu se vyskytují chráněné rostliny jako kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, sasanka pryskyřníkovitá a hajní, česnek medvědí, lilie zlatohlavá.

montánní (800 - 1200 m n.m.) - V tomto stupni převažují smrkové porosty (původní i uměle vysázené), tmavé lesy jsou vhodným prostředím pro růst kapradin (kapraď samec, žebrovice různolistá, papratka horská). Od 18. století tu jsou bezlesé horské louky, kde jsou hojně zastoupeny vzácné druhy rostlin jako např. zvonek krkonošský, violka sudetská, prha arnika, devětsil bílý, náholník jednokvětý a několik zástupců čeledi vstavačovitých.

subalpínský (1200 - 1450 m n.m.) - V tomto stupni jsou nejcennější biotopy Krkonoš - smilkové louky, severská rašeliniště a porosty kleče. V bylinném patru jsou zastoupeny smilka tuhá, třtina chloupkatá, brusnicovité rostliny, šicha oboupohlavná aj. V subalpínském stupni se rostou výše zmíněné reliktní rostliny.

alpínský (1450 - 1602 m n.m.) - Druhově nejbohatší jsou strmé skalní svahy a jámy (známé jako tzv. krkonošské botanické zahrádky). Svahy karů jsou porostlé např. omějem zdobným a štíhlým, mléčivcem alpským, havézí česnáčkovou a mnoha druhy kapraďorostů. V okolí pramenišť roste česnek sibiřský, prvosenka nejmenší, lepnice alpská, kropenáč vytrvalý. Z dřevin, které ale dosahují miniaturního vzrůstu kvůli tvrdým podmínkám, jsou zastoupeny druhy jako vrba slezská, bříza karpatská, střemcha skalní, jeřáb sudetský a borovice kleč

Lepnice alpská Lilie zlatohlavá Mléčivec alpský

Prvosenka nejmenšíViolka sudetská Zvonek

krkonošský

FAUNA

Na bohatá rostlinná společenstva jsou vázány i rozmanité druhy živočichů. Živočišná společenstva se zformovala během poslední doby ledové a následujícího příznivějšího období (zvaného holocén). V nižších polohách jsou zastoupeny druhy eurosibiřské fauny a s rostoucí nadmořskou výškou přibývají horské druhy. Je zde několik druhů bezobratlých, kteří zde zastupují glaciální relikty - je to např. slíďák ostnonohý, vrkoč severní, jepice horská, střevlík Nebria gyllenhali, vážky Somatochlora alpestris a Aeschna coerulea. Z obratlovců byly v Krkonoších pozorovány druhy jako kos horský severoevrpský, slavík modráček tundrový, kulík hnědý, čečetka zimní a nejrozšířenějším hlodavcem je hraboš mokřadní. Za endemický druh Krkonoš lze považovat pouze jepici krkonošskou (Rhithrogena corcontica) a dva poddruhy i jinde se vyskytujících živočichů - motýla huňatce žlutopáseho (Torula quadrifaria sudetica) a plže vřetenovku krkonošskou (Cochlodina dubiosa corcontica).

Hraboš mokřadní Čečetka zimní

Kulík hnědý Slíďák ostnonohý Slavík modráček tundrový

KONEC Vypracovala : Zuzana Melzerová Třída : 9.B Datum : 13.4.2012 Zdroj : wikipedie.cz

Sněžka