O

BSAH

/

ÚVO

DN

ÍK

/2

OBSAH:

Úvodník 2

Den matek, MD rodiny 3

Výročí a významné dny 4

Čeští svatí a patroni 5

Pohádka 6–7

MS v hokeji, Rádio Junior 8

Říkanky a hádanky 9

Kam s dětmi v Istanbulu 10–11

Zpívánky 12

Omalovánka 13

Krajánkova knihovna 14–15

Čtení na pokračování 16

Křížovky 17

Hrátky s češtinou 18–19

Český zeměpis 20

Putování za chutěmi 21

Krajánkovo tvoření 22–23

Dětské centrum 24

Ahoj děti!

Tak jaký byl měsíc duben? Vystřelily jste si

z někoho na apríla? Zase jsme se ani ne-

nadáli a je tu květen. Věděly jste, že dřív

se květnu říkalo máj, trnopuk nebo tra-

ven? Zní to teda opravdu zvláštně, že?

Květen zní mnohem líp! Však to má taky

svůj důvod, jen se podívejte okolo sebe,

až budete venku. Všechno kvete, pučí, ...

prostě je úplně jasné, že opravdové jaro

je tu.

Víte co, máme nápad. Co kdybyste si udě-

laly jaro i doma, třeba v obýváku nebo

v pokojíčku? Jak? Jednoduše – vezměte si

pastelky, papír, a nakreslete krásně roz-

kvetlou louku. A taky si k té louce můžete

vyrobit třeba srdce. Ale nenechávejte si

ho, darujte ho mamince, protože v květnu

slavíme Den matek a určitě jí udělá obrov-

skou radost, když od vás nějaký malý dá-

reček dostane.

A děje se toho mnohem víc! Co? To se

dozvíte v květnovém vydání časopisu Kra-

jánek.

Užijte si čtení a mějte se krásně,

redakce časopisu Krajánek

Redakce časopisu Krajánek: Barbora Aydın

Eva Sevinçli Hana Katzourakiová

Ivana Kaçmaz Jana Schulzová

Jitka Lores Zákoucká Kateřina Balunová

Marie Švédová Mirka Čechovská Monika Tutucu

Radka Çelik Soňa Alfieri

Soňa Klimešová

Titulní stranu připravila: Magdaléna Sevinç Jazyková korekce: Lucie Yakut,

Barbora Aydın Grafická úprava: Radka Çelik,

Ivana Kaçmaz Odpovědná redaktorka: Radka Çelik

Kontakt: krajanek@krajaneistanbul.cz

www.facebook.com/casopiskrajanek

© Čeští krajané v Istanbulu

3/ SVÁTEK MATEK / STRO

M RO

DIN

Y

Zdroj obrázků ve vydání: pixabay

V íte, děti, kdy má svátek maminka? Na Marii? Na Janu? Na Evu? Může být. Ale existuje i den, kdy mají svátek všechny maminky najednou! Je to Den matek.

Slaví se – v řadě zemí, jako třeba v ČR, Itálii, Řecku, Turecku – druhou květnovou neděli, letos tedy 10. května. Španělské maminky si ho připomenou o týden dříve, někde jinde na světě už v březnu nebo zase až v prosinci.

Nezapomeňte tedy a potěšte maminku kytičkou nebo vlastnoručně vyrobeným dárečkem!

Z májových oslav si připomeňme ještě Mezinárodní den rodiny, připadající na 15. květen. Jak by bylo hezké sejít se celá rodina, být spolu!

Den matek a Mezinárodní den rodiny

A když budete jako rodina spolu, nechte si vyprávět o svých předcích: o praprarodi-čích, jak se jmenovali, kde žili... Potom si můžete s Krajánkem vytvořit zvláštní „obrázek“ rodiny, kterému se odborně říká genealogický strom, strom rodiny nebo také rodokmen. Každý strom bude jedinečný, podle vaší rodiny.

Nakreslete listnatý strom. Od kmenu povedou dvě větve – na jednu nalepte fotku nebo obrázek maminky, na druhou tatínka. Nebo jen do okének napište své a jejich jména. Každá z větví se zase rozdělí na dvě – tam bude místo pro babičku a dědeč-ka. A tak to jde pořád dál – k prababičkám a pradědečkům, k praprarodičům, … až kam vám paměť na jména nebo papír stačí!

Strom rodiny

Adéla Broučková

17. 7. 2005

Radek Brouček

9. 6. 1978

Petra Větvičková

24. 10. 1980

Můj rodokmen

Václav Brouček

12. 11. 1955

Irena Kukačková

5. 10. 1956

František Větvička

23. 5. 1952

Ludmila Slámová

24. 10. 1980

VÝRO

ČÍ A

VÝZ

NAM

NÉ

DN

Y /4

6. května 1879

v Lysé nad Labem

se narodil

Bedřich

Hrozný

Profesor Hrozný jako první člověk na světě rozluštil jazyk starověkých Chetitů, který se dlouhou dobu nedařilo nikomu jinému rozlousknout. Položil tak základy oboru chetitolo-gie. To je věda, která se zabývá studiem jazyka Chetitů, tedy lidí, kteří psali na klínopisné tabulky před třemi tisíci lety.

23. května 1951

v Rusku

se narodil

Anatolij KARPOV

Noc kostelů vznikla v roce 2001 v Německu. Jejím cílem je seznámit veřejnost s křesťanstvím. Jsou zpřístupněny kostely, je možné nahlédnout do kostelních sakristií či klášterních zahrad, zkusit si zahrát na varhany, vystoupat do věže či sestoupit do starobylých krypt. To jsou pod-zemní klenuté kaple pod kostelem sloužící k pohřbívání.

Seznam všech zpřístupněných kostelů ČR naleznete zde.

Není snad žádný milovník šachu, který by neznal dva největší šachové rivaly na světě: Anato-lije Karpova a Gari Kasparova! A. Karpov je ruský šachista, který vyhrál všechna mistrovství světa v šachu v letech 1975–1985. Některá jeho vítězství představují dodnes absolutní vr-chol šachového mistrovství.

TŘI ZMRZLÍ — LEDOVÍ MUŽI

Jinak také Pankrác, Servác a Boni-fác, přicházejí 14. května a přiná-šejí studené počasí s deštěm. Vinaři a zahradníci nemají takové počasí rádi, protože už pilně pra-cují na polích a vinicích. V půlce května však mohou ještě občas přicházet mrazíky, proto by měly kabáty a bundy zůstat na věšáku.

KONEC DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

8. května 1945

Už to bude 70 let, kdy si připo-meneme konec druhé světové války, největšího a nejrozsáhlejší-ho konfliktu v dějinách lidstva. V České republice skončila 8. května, kdy na její území vstoupili vojáci armád, které naši zemi osvobodili od nepřátel.

NOC KOSTELŮ 29. května

5/ ČEŠTÍ SVATÍ A PATRON

I

val jako notář v Praze. Ale protože chuť na-učit se něčemu novému mě stále neopouště-la, odjel jsem do Padovy studovat církevní právo. No a pak to šlo s mou kariérou velmi rychle nahoru, ale i dolů.

V době, kdy jsem praco-val pro arcibiskupa Jana z Jenštejna, se zhoršoval vztah mezi ním a králem Václavem IV. Šlo zkrátka o to, že Václav jako král chtěl mít pod kontrolou vše včetně církve a to se Janovi samozřejmě nelí-bilo. Václav si říkal: „Jak to jenom udělat. Jak jen toho Jana zbavit takové moci?“ Cha! Už to mám! Zřídím nové biskupství a jako biskupa zvolím svého kamaráda!“ Ale Jan byl mno-hem chytřejší. Volby nového biskupa naplá-noval v době, kdy si král užíval volných dní na hradě Žebrák, a tak byl králův plán zmařen. No ten vám zuřil, jak se to dozvěděl! Dokonce veřejně vyhrožoval smrtí úředníkům arcibis-kupa. A to už i já jsem se začal trochu bát! A bylo proč! Za pár dní si pro nás přišli a od-vedli na výslech. A nezůstalo jen u toho. Do-konce vím, co to je zakusit nástrahy mučírny. Po chvilce mi došlo proč zrovna já. Proč niko-ho jiného nemučí tak jako mě! Já jsem vám, děti, dokonce pracoval i jako osobní zpověd-ník královny Žofie, manželky krále Václava. A na rozdíl od krále jsem já věděl všechna její tajemství. A protože jsem mu je nechtěl pro-zradit, doslova mě na těch mučidlech umučili. Aby zahladili všechny stopy, bylo moje tělo svrženo z Karlova mostu do Vltavy. Ale i po smrti jsem byl bojovník. Zachytil jsem se na

pravém břehu Vltavy, kde mě našli rybáři. Dnes jsem pohřben v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. A kdybyste mě, děti, chtěly přijít pozdravit, tak na vás čekám na Karlově mostě, kde mi postavili nádhernou sochu!

Svatý Jan Nepomucký

V íte, co je to tajemství, děti? Je to něco, co má zůstat skryté a utajené. Kněz při zpo-

vědi musí věci jemu svěřené uchovat sám pro sebe a nikomu neprozradit. Já jsem jedno tako-vé tajemství prozradit odmítl, a proto jsem zemřel. Kdo ještě neuhodl mé jméno, dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Jan Nepo-mucký, jsem českým světcem a patronem Čech, Bavorska, všech vorařů, loďařů a mlynářů.

Narodil jsem se někdy kolem roku 1345 v městečku Pomuk, dnes známém jako Nepo-muk. Pomuk, Nepomuk, tak jak tedy? Pokud byste, děti, četly nějaké staré latinské spisy,

uvidíte v některých z nich jméno Jan de Pomuk neboli Jan Po-mucký. Ale protože i knihy píší jen lidé, častokrát nedostatečně vzdělaní, najdeme v nich sem tam nějaké ty chyby. A tak jednoho dne někdo přeložil Jan de Pomuk jako Jan Ne-pomucký a toto jméno

mi už zůstalo. Tak tedy jsem se narodil v tom tehdejším Pomuku. Můj tatínek se jmenoval Velfín a pracoval jako soudce. Někde jsem se dokonce dočetl, že byl i starostou městečka, ale to vám potvrdit nemohu. A kdopak byla moje maminka? Tak to si nechám pro sebe. Máte to marné, děti, i kdybyste přečetly tisíce knih, zmínku o ní nenajdete ani v jediné. A má to tak asi zůstat.

Když jsem se tak jednou vrátil do Pomuku, abych navštívil svůj rodný dům, byl jsem víc než mile překvapen. Dům už tam sice nestál, ale zato se na onom místě přede mnou objevil nádherný kos-tel. A co mi opravdu vykouzlilo široký úsměv na tváři? Jméno kos-tela. No představte si, kostel sv. Jana Nepomuckého.

Protože jsem vždy chtěl mít dobrou práci a vědět toho o světě co nejví-ce, rozhodl jsem se studovat na pražské univerzitě. Poté, co jsem studia zdárně ukončil, jsem praco-

POH

ÁDKA

/6

Na motivy pohádky Karla Jaromíra Erbena

Mezitím se u panny objevila zlá a škaredá čarodějnice, která nebohou dívku najed-nou prudce do vody svrhla, až se nad ní voda nemilosrdně zavřela. Baba se hned přikryla pláštěm, čekala na krále a před-stírala, že je jeho nevěsta.

Král byl velice nemile překvapen, když na břehu jezera objevil místo své vysněné

krasavice takovou oblu-du, ale myslel si, že je to nějaké další kouzlo, které pomine, až se s ní ožení. Odvezl ji tedy na zámek a začaly svatební přípra-vy. Králi se všichni v celém království taj-ně posmívali, že si vyvo-lil takovou ošklivku za ženu. Král posměšky snášel trpělivě a s pokorou, protože očekával, že se stane zázrak a jeho krasavice se vrátí. Babice se ovšem neproměnila ani po svat-bě a král byl z toho stále

zarmoucenější a smutnější. Nadále odmí-tal se svou ošklivou manželkou mluvit a spát s ní na jedné posteli.

Jednoho dne se u králova okna objevila holubička a začala králi zpívat o tom, že si špatně zvolil nevěstu a že jeho milovaná leží na dně jezera a čeká na vysvobození. Ptáček se několikrát ke králi vrátil se stej-nou písničkou a král byl ještě více za-rmoucený než předtím a své manželky si nevšímal stále více. Jeho škaredá a zlá žena vypátrala, že k manželovi létá holu-bice a něco mu zpívá. Rozhodla se tedy ptáčka zbavit a nechala ho krutě zastřelit a spálit.

Jabloňová panna

M ladý a spravedlivý král jednou bě-hem dlouhého a namáhavého lovu

dostal žízeň a rozhodl se vyhledat studánku, ze které by se mohl napít. Do-stal se až k jabloni s krásnými červenými jablky, stromě ukrytém v hlubokém lese. Jedno jablko utrhl a rozkrojil ho, že se jím osvěží na zpáteční cestu. V tu chvíli z jablka vyskočila krás-ná nahá panna a vola-la: „Vody! Vody!“ Než se král vzpamatoval, tak panna vmžiku zmi-zela. S druhým jabl-kem se přihodila stej-ná událost, vyskočila z něj ještě krásnější dívka a začala křičet: „Vody! Vody!“ Třetí plod již král chytře nerozkrojil, ale počkal s tím, až dojde k nějaké vodě.

Jakmile jablko rozpůlil a další, ještě krásnější panna než ty předešlé, vyskočila z jablka, král ji honem pokropil vodou a ona už nezmizela. Jak se tak král na krasavici díval, okamžitě se do ní bez-hlavě zamiloval. Nahá dívka jej následně poprosila o plášť, aby se jím mohla za-krýt, protože se před králem styděla. Král jí plášť zapůjčil pod podmínkou, že se stane jeho ženou, což panna přislíbila, neboť fešný král se jí také velmi zalíbil.

Král dívku požádal, aby na něj na břehu jezera chvíli počkala, že se pro ni vrátí s královským průvodem a se vší slávou. Panna si tedy sedla na břeh a čekala na svého budoucího ženicha.

7/ POH

ÁDKA

Na místě, kde ptáček spadl k zemi na krá-lovské zahradě, však zůstaly tři jasně čer-vené kapky krve, které se vpily do země a postupně přes noc z nich vyrostl rozkoš-ný jabloňový strom. Na stromku následně vyrašily tři překrásné rudé květy s okouzlující vůní po celé zahradě. Za-hradníkova dcera byla velká milovnice květin, kterým velmi rozuměla a každý den na královské zahradě všechny nové květy pozorovala a s láskou zalévala. Z omamné vůně této nové jabloně se velmi potěšila a jeden květ utrhla a dala jej za okno svého domku, aby ji těšil co nejdéle s nadcházejícím zamračeným podzimem.

Druhý den po práci se vrátila do domku a našla celou chaloupku uklizenou, poste-le ustlané, vše srovnané v dokonalém pořádku. Zahradníkovic dcerka se velmi podivila, protože ona ještě neuklidila a nevěděla, kdo to tedy byl. Když se stej-ná situace opakovala poněkolikáté, chyt-ré děvče se rozhodlo vše vypátrat. Ráno jakoby odešla do práce jako každý den, a přitom se schovala v předsíni a pozoro-vala, co se bude dít. Z jabloňového květu za oknem se vyloupla překrásná panna, která hbitě začala v místnosti vše pečlivě uklízet. Zahradníkovo děvče vkročilo do místnosti a vtom panna vykřikla: „Vody! Vody!“ Děvče pannu tedy hned pokropilo vodou ze zahradnické konvice a panna jí poděkovala za záchranu. Poté, co nezná-mé krasavici děvče půjčilo své oblečení, vypravilo se na královský hrad, aby o všem povědělo králi.

Král se hned do zahradnického domku vypravil a svou vyvolenou krasavici z jabloňového květu okamžitě poznal. Dívka mu podrobně vyprávěla, jak zlá čarodějnice, která se nyní lživě vydává za královu manželku, ji a její dvě sestry, krá-lovské dcery, ze závisti a zloby zaklela v hustém lese do jabloňového stromu, kde musely předlouho čekat na své vy-svobození. Nejmladší dcera a králova vyvolená byla sice již vysvobozená, ale její

dvě starší sestry stále čekaly na svou svobodu zakleté v podobě holubic. Princezny budou zaklety do té doby, dokud jejich škůdkyně a zlá čaroděj-nice bude naživu. Tyto dvě holubičky najednou přilétly otevřeným oknem a sedly své již vysvobozené sestře na rameno a radostně si prozpěvovaly, že aspoň jedna z nich už byla zachrá-něna.

Král tedy konečně poznal pravdu, porozuměl zpětně svým pocitům a pochybám o své ošklivé manželce a rozhodl se ji řádně a jednou pro-vždy příkladně potrestat. Babici dal zatknout, svázat a rozhodl se ji vho-dit do stejné pece, ve které tato zlá osoba předtím spálila nebohou holu-bičku. Zlo bylo tedy potrestáno a nemělo již žádnou moc nad prin-ceznami.

Vzápětí se dvě holubičky proměnily v překrásné princezny a rozplakaly se radostí nad svým vysvobozením.

Král naprosto šťastný, že znovu našel svou milovanou dívku, nechal vystro-jit slavnou a nákladnou svatbu, kde se tentokrát veselil se svou krásnou manželkou, která se ukázala být vzornou královnou a milující ženou.

MS

V H

OKE

JI/RÁ

DIO

JUN

IOR

/8

Mistrovství světa

v ledním hokeji

2015 Milí Krajánci, je to tady, startuje mistrovství světa v ledním hokeji!

Znáte hokej? To je taková ta hra na ledě, kdy za každý tým hraje šest hráčů a snaží se za pomoci hokejek vstřelit protihráčům gól. Každý rok se koná mistrovství světa, to znamená, že se týmy z různých zemí snaží porazit ty ostatní, aby vyhrály zlatou medaili.

Letos se mistrovství koná právě v České republice, konkrétně v Praze a Ostravě. Je to už po desáté, co je pořádající zemí právě Česko. Letos se ho účastní celkem 16 týmů, bohužel tým z Itálie, Španělska, Řecka ani Turecka na ledě neuvidíme, o to lehčí ale bude rozhodování v tom, komu fandit.

Češi hrají první zápas hned 1. května, soupeř bude těžký, své síly poměříme se Švédy, takže držte palce! Finální, tedy konečný zápas, se odehraje 17. května.

A děti, že neuhodnete, kdo je maskotem celého šampionátu? Nejdřív to měl být Krteček, ale asi se někde zrovna schovával pod zemí, takže za něj zaskočí dvojice Bob a Bobek. Věří-me, že pomohou celému českému hokejovému týmu k vítězství. Takže:

Češi, do toho!!!

Před 92 lety se „narodil“ Český rozhlas, bylo to přesně 18. května 1923. A abyste, děti, věděly, že Český rozhlas nevysílá jen pro dospěláky, má také stanice určené jen a jen pro děti a rov-nou dvě a poslouchat ho můžete celých 24 hodin! V zahraničí si ho můžete pustit jednoduše přes internet na počítači, telefonu nebo tabletu. Rádio Junior a Rádio Junior Písničky.

Celým vysíláním provázejí pohádkové postavy – víla Budínka, skřítek Hajaja a Ušoun Rušoun. To je srandovní jméno, že? Rušoun se mu totiž neříká jen tak, představte si, že on třeba ukousne kousek písničky! Prostě se snaží za každou cenu rušit.

A co v rádiu uslyšíte? Můžete poslouchat pohádky, písničky, také přijdou i různí hosté a budou vyprávět o zajímavých věcech, o tom, co se děje kolem nás. A dokonce můžete do rádia zavolat a zeptat se na to, co vás zajímá, třeba na to, proč má žirafa tak dlouhý krk? :)

Volnou chvíli si můžete zkrátit i na Webíku Rádia Junior,

A víte, co je paráda? Pravidelně každý večer před usnutím si můžete z rádia poslechnout novou pohádku. Začíná pravidelně ve 20.00 hodin (SEČ). Do té doby už byste měly být připravené v postýlce a těšit se na nové vyprávění.

zdroj: logo, Bob a Bobek,mrknutí

Rádio Junior

Tak šup šup, laďte, ať o nic nepřijdete!

Jazykolam

Říkanky pro nejmenší krajánky 9/ VOLN

OČASO

VKY

měsíc

Hádanky

slunce

Byl jednou jeden Řek a ten mi řek,

abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek.

A já mu řek, že nejsem Řek,

abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek.

zdroj: miminko, rodina , rodina,

Ségro, bráško, tetičko, chcete také jablíčko?

Červené a uvnitř sladké, navrchu je krásně hladké.

Levá - pravá , seno, s láma, l evá - pravá , seno, s láma.

Je tu táta , je tu máma, je tu děda , je tu bába.

Levá - pravá , seno, s láma.

Neustále

to mění tvar,

ale přesto je to

stále kulaté.

V modré díži

mazaneček, sám se

uhnět, sám se peče,

máslo z něho

na zem teče.

zdroj

KAM

S D

ĚTM

I V IS

TAN

BULU

/1

0

V minulém čísle jsme společně na-

vštívili jednu z nejváženějších bu-

dov světa, starobylou Hagii Sofii. Její

kouzlo vyráží dech téměř každému, kdo

ji navštíví, a proto i my vám doporučíme

se po její návštěvě s námi na chvíli posa-

dit do malého útulného parku

s fontánkou, který se nachází hned před

jejím východem. No, a když už si tam

tak budeme lebedit, co kdybychom se

rozhlédli okolo a našli budovu s nejvíce

věžičkami? Že už ji vidíte? Tak šup šup

šup... Dojíst simity, dopít ayrany a po-

kračujeme v objevování náměstí Sul-

tanahmet návštěvou majestátní mešity!

Mešita je nejen místem, které slouží mus-

limům k uctívání Alláha, ale zároveň slou-

ží jako společenské centrum dané oblasti.

Poznáte ji většinou podle toho, že je to

velká budova s krásnými věžičkami

(zvanými minarety) a kopulí. Pro minare-

ty platí nepsané pravidlo: čím více mina-

retů, tím více důležitosti.

Modrá mešita, kterou dnes navštívíme,

má minaretů hned šest. Když ji v roce

1609 na příkaz sultána Ahmeta I. začali

stavět, lidem se to moc nelíbilo, protože

tolik minaretů mohla mít pouze mešita

v hlavním

sídle islám-

ského

světa

v Mekce.

zdroj:

Modrá

mešita

Mešita v Mekce s dnešními 9 minarety zdroj

11/ KAM S D

ĚTMI V ISTAN

BULU

Sultán Ahmet I.

Sultán Ahmet I. se však nenechal odra-

dit a Modrou mešitu v roce 1616 slav-

nostně otevřel. Architektem, tedy člo-

věkem, který celou budovu navrhl

a postavil, byl slavný turecký architekt

Mehmed Ağa.

Tato mešita se oficiálně nazývá Mešita

sultána Ahmeta (Sultan Ahmet camii).

Druhotný název „Modrá mešita“ se vžil

do paměti návštěvníků hlavně proto, že

její interiér zdobí především modré

dlaždičky z Izniku. A nejen to. Je zde

ještě jedno tajemství modra. V noci je

mešita osvícena speciálními světly, kte-

ré jí dodávají kouzelný nádech a mod-

rozelený odstín.

Pokud si chcete Modrou mešitu pro-

hlédnout i zevnitř, měli byste respekto-

vat fakt, že se jedná o modlitební místo,

a tudíž vyžaduje určitou úctu.

Než vejdete: - sundejte si čepice a sluneční brýle - zbavte se žvýkaček a možného jídla

a pití, které máte po ruce - vypněte mobily - buďte vhodně oblečení (nejvhodnější

oblečení je to, které pokrývá celé vaše tělo). Ženy si musí zahalit vlasy.

- vyzujte si boty a v sáčku, který je k dispozici před vstupem, je vezmete s sebou (jinde v mešitách nechte na botnících u vstupu do mešity)

Vevnitř:

- hovořte tichým hlasem, respektujte ty, kteří se přišli pomodlit

- pokud se posadíte, vyhněte se tomu, aby špičky vašich byly ve směru kibly, tedy tím směrem, kterým se lidé modlí

zdroj

ZP

ÍVÁN

KY

/12

4. I náš Véna ze zvyku,

umí dělat muziku,

panečku x x x,

vařečkou o vařečku.

5. Když my hrajem do-re-mi,

každý pozná, kdo jsme my,

jediná x x x,

muzikantská rodina.

Muzikantská rodina Svolejte všechny členy rodiny, posbírejte potřebné náčiní a zazpívejte si jako

děti na tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=bndrsW465Cc

zdroj

2. V kuchyni zas maminka,

každou chvilku zacinká,

paličkou x x x,

velkou nebo maličkou.

3. Naše malá Monika

taky v hudbě vyniká,

ta hraje x x x,

na skleničku od čaje.

13/ OM

ALOVÁN

KA

KR

AJÁN

KOVA

KN

IHO

VNA

/14

D ětská psycholožka, která píše pro děti. Pokud byste ale čekali, že tahle paní spisovatelka

„na vedlejšák“ vydala jen pár knih, mýlili byste se! Na svém kontě má kolem šedesáti knížek a několik ocenění (např. za knihu Bez práce nejsou koláče). Paní Zuzana je mi kromě své tvorby sympatická i tím, že se dětstvím pročetla stejně jako já. :)

Zuzana POspíšilová

Vaším životním heslem je: „Ten, kdo radost rozdává, ten ji také dostává.“ Co Vám poslední dobou udělalo největší radost?

Hodně mne potěšilo, že o vysílání mých pohádek projevil zájem Český rozhlas. V pořadu Hajaja se už vysílaly Vánoční pohádky, Pohádky pod polštář a chystají se Pohádky z parkoviště nebo De-TeKTiVoVé. Snažím se ale užívat si i drobných každodenních radostí. Mám radost, když někoho potěší moje knížky, těší mě, když se mně nebo mým dětem něco podaří. Jako řidička (věčná začátečnice) si v autě zažívám horké chvilky, a tak se raduji třeba i z toho, když se mi podaří hezky zaparkovat nebo najít cestu z nekonečného bludiš-tě podzemních garáži. Líbí se mi, když se na sebe lidé usmívají, a tak se snažím usmívat taky.

Hrdinové jednoho z Vašich pohádkových příběhů jsou Lumpíček a Rošťanda. Zlobila jste jako malá?

Ve škole jsem byla spíš hodná a vzorná žákyně. Jinak to ani nešlo, proto-že maminka byla paní učitelka a učila na stejné škole. Doma jsem ale určitě zlobila jako všechny jiné děti. Mám dva mladší sourozence, sestru a bratra, a ve třech se drobnému hašteření, lumpačení a rošťačení vy-hnout nedá.

Podle čeho vybíráte, kdo namaluje obrázky k Vašim knížkám?

V mnoha nakladatelstvích si ilustrátora vybírat nemohu. O výběr se stará výtvarná redakce. Prozatím jsem měla na ilustrátory štěstí a obrázky k textům pokaždé padly jako ulité. Na každou knížku se vždycky ohromně těším. Když vidím v kompletní podobě obrázky společně s textem, je to báječný pocit zhmotnění mé práce. Když si ilustrátora vybrat mohu, pak mám moc ráda například obrázky Markéty Vydrové, které jsou něžné i vtipné zároveň.

Jaká je Vaše oblíbená barva?

Mám ráda všechny barvy, ale přednost dávám vínově červené, oranžové nebo tyrkysové.

Rozhovor připravila: Lenka Kanellia.

15/ KRAJÁNKO

VA KNIH

OVN

A Kdybyste se mohla stát postavou jednoho z vašich příběhů, kým byste chtěla být?

Nejspokojenější bych byla třeba v partě DeTeKTiVů. Dan, Tadeáš, Kuba, Tomáš a Vašek, to je skupina chlapců, kterým se podaří pátrat po zlodějích a jiných darebácích.

(Je to série knih: DeTeKTiVoVé, DeTeKTiVoVé a zachráněné peníze, DeTeKTiVoVé a podivné krádeže. Březnovou novinkou je kniha DeTeKTiVoVé a falešní stěhováci. Připravuje se i pátý díl - DeTeKTiVoVé a zloději kabelek.)

Mám ráda dobrodružství, ale ve skutečnosti jsem hrozný strašpytel, a tak si dobrodružné chvilky užívám alespoň ve fantazii při psaní příběhů. Vždycky děj knihy prožívám tak, jako kdybych byla jeho součástí.

Četla jste si jako malá před spaním?

Jako malá holka jsem četla nejen před spaním, ale třeba o přestávkách ve škole, o víkendech na nějakém báječném místě jako třeba na stromě nebo v odlehlém koutě zahrady. Skvělé bylo i tajné čtení s baterkou pod peřinou v době, kdy jsem měla spát.

Fotografie a obálky knih: Zuzana Pospíšilová

J enže to ještě neznáte Kiko. Někdy se stává, že i když usne, tak vlastně ne-

spí. Tedy, spí, jenže při tom dělá zvláštní věci. Třeba vstane a jen tak v noční košili vyjde ven z pokojíčku. Našlapuje při tom tiše a ruce má natažené před sebou. Někdy si i tenounce prozpěvuje. No ano, Kiko je náměsíčná. Tatínek o tom ví, ale Kiko se vždycky hrozně lekne, když ji probudí nebo jí v jejím nočním putování chce nějak zabránit, a tak ji tatínek větši-nou nechá se chvilku procházet, pak ji vezme za ruku a dovede zpátky do po-stele. Dnes byl ale tatínek opravdu moc unavený a spal tak tvrdě, že si vůbec nevšiml, že Kiko otevřela dveře a vyšla v noční košili na nádvoří. Kiko prošla štěrkovou cestičkou, vystoupala po ka-menných schodech, až se ocitla nahoře před Starou knihovnou. Sedla si na ma-lou rozvrzanou židličku, z kapsičky noční košile vytáhla svoje papírky a začala ve spánku skládat origami hvězdičky. Na-jednou jí kolem hlavy něco zašustilo, vzduch jako by byl o něco chladnější a Kiko kýchla, až se to rozlehlo po celé dlouhatánské zámecké chodbě. Za Kiko se objevila malá postavička v zelených, zlatou nití protkávaných šatech. V hus-tých dlouhých vlasech měla malou ko-runku. Byly zrzavé jako měď a bledě zářily ve světle měsíce, které sem ok-nem dopadalo z Podzámky. Kiko si ale ničeho nevšimla a dál skládala své hvěz-dičky. To je ale krása! pomyslela si malá princeznička v zelených šatech. Pozoro-vala Kiko, jak skládá, a opatrně se k ní přiblížila. Naškrobené šaty zašustily, až se princeznička lekla, aby Kiko neprobu-

dila. Nic se ale nestalo, Kiko byla ponořená do své práce. Prin-ceznička jí šikovně sebrala, aby si Kiko ničeho nevšimla, pár proužků papíru a pozorně Kiko napodobovala. Docela jí to šlo. Když už měla dvě hvězdičky hoto-vé, Kiko se najednou zvedla a vydala se po schodech dolů. Přešla rozvážně ná-dvoří a vlezla si zpátky k medvídkovi Nurimu do postýlky. Malá princeznička se za ní dlouho dívala, natáhla ruce před sebe a kráčela pomalu chodbou. Stejně jako Kiko zvedala vysoko nohy a po-ťouchle se u toho chichotala. Zkrátka měla z náměsíčné Kiko velkou legraci. Pak sesbírala všechny hvězdičky, které tam ta zvláštní holčička nechala, i ty, co udělala ona sama, a fj úúú…, zatočila se a zmizela ve Staré knihovně. Ráno, když přišel tatínek se svými barvami, štětečky a lahvičkami do knihovny, nemohl uvěřit tomu, co uviděl. V knihovně na kovo-vých mřížích připomínajících železné krajky visely malé barevné hvězdičky, no zrovna takové, jaké umí dělat Kiko a její maminka. Ale jak se tam dostaly? Copak tady někdo skládá origami? Paní vrátná nebo některá paní průvodkyně? A proč zdobí zrovna knihovnu? Inu, záhada.

Nap

sala

: M

arké

ta P

iláto

vá,

nak

lad

ate

lstv

í Me

and

er

ČT

ENÍ N

A PO

KRAC

OVÁ

NÍ

/ 1

6

Pokračování příště

Část šestá

17/ VO

LNO

ČASOVKY

A znáte tenhle?

Skupina lvů pozoruje z dálky skupinku rytířů v brnění.

Jeden vzdychne: „Ach jo, zase konzervy!“ zdroj:

1

2

3

4

5

6

7

Jak se jmenuje kontinent, kde žijí zebry a žirafy?

1.

Co vychází každé ráno? 2.

Co přede a mňouká? 3.

Co honí vítr po obloze? 4.

Co padá na podzim ze stromů? 5.

Co skáče a kváká? 6.

Co padá v zimě z oblohy? 7.

Dne 4. května slavíme den hasičů. Jsou to lidé, kteří bojují

s ohněm a zachraňují lidské životy. V křížovce najdete jméno jejich

patrona, kterým je svatý …

PAMPE +

PETR +

TULI +

7 + IKRÁSKA

M E 2 D I B R A 3

O 5

M Ě 1 0 0 1 0 0 L E K

Zkuste přečíst následující slova:

Dokážeš vyluštit názvy

jarních květin?

HRÁ

TKY

S ČE

ŠTIN

OU

/ 1

8

rů ž e žvonek

tůlipa n fialka

narcis slůnec nice

sne ž enka petrklí c

zdroj: chrpa, vlčí mák, zvonek, sedmikráska, kopretina, pomněnka, konvalinka, jetel, bodlák, lilie

zlatohlavá, fialka, maceška, petrklíč, divizna, jitrocel, leknín devětsil blatouch

Poproste maminku, tatínka, brášku nebo sestřičku a zahrajte si. Kartičky si vytiskně-te, podlepte papírem a poté rozstříhejte v místech, kde jsou symboly nůžek.

Jak se domino hraje?

1. Kartičky domina se zamíchají a položí obrázkem dolů. Každý hráč dostane čtyři kartičky. Zbytek kartiček se srovná na hromádku.

2. První hráč vyloží jednu kartičku na stůl a pokud má další hráč slovo shodné s obrázkem na kartičce, může je přiložit. Shod-ný obrázek a slovo musí být vždy vedle sebe.

3. Nemá-li hráč vhodnou kartičku, musí si vzít jednu z hromádky. V případě, že je na ní shod-né slovo k obrázku, může ji přiložit.

4. Hráči se v tazích střídají.

5. Vyhrává ten, kdo nejrychleji přiložil všechny své kartičky.

Je jen na vás, zda-li budete dodržovat tato pravidla nebo si vytvoříte pravidla nová. Hru můžete hrát i sami se sebou.

deve tsil

blatoůch

19/ HRÁTKY S ČEŠTIN

OU

pomne nka

pampelis ka

kopretina

divižna

chrpa

jitrocel

vlc í ma k

lekní n

konvalinka

maces ka

sedmikra ska

jetel

bodla k

lilie

Ještě jedna otázka. Děti, milujete slad-kosti? Že se ptáme, viďte! Jedna z nejstarších dobrů-tek na světě — perník — pochází z Pardubic. Vlastně se zpočátku ani nejednalo o sladkost, ale jen o oslazenou žitnou placku provoněnou pepřem, které se říkalo peprník.

A ještě vám dáme dva tipy do okolí Pardubic.

Chcete-li okusit peprnou vůni pardubické-ho perníku, vydejte se do blízké vesničky Ráby u Pardubic, kde najdete Perníkovou chaloupku a Muzeum perníku. Navštívit tak rovnou můžete i nedaleký hrad Kunětická Hora, který místní nazývají legračně Kuň-ka. A dokonce se zde natáčel pohádkový seriál Arabela.

Obdivujete-li koně, tak byste si urči-tě neměly nechat ujít hřebčín v Kladrubech nad Labem.

Je proslulý chovem bílých starokladrub-ských koní.

Pardubice

ČE

SKÝ

ZEM

ĚPIS

/

20

zdroj:

zdroj

Tentokrát se v našich toulkách po České republice podíváme do Pardubic, které jsou jedním z nejkrásnějších měst východ-ních Čech.

P ardubice leží na soutoku řek Labe a Chrudimky. Město i jeho krásné

okolí rozhodně stojí za to si dobře pro-hlédnout. Samotné město můžete mít jako na dlani, pokud vystoupíte na Zele-nou bránu, která se nachází při vstupu do historického centra. A pokud vás budou už z toulky po Pardubicích bolet nohy, na-stupte si na výletní loď, která vás povozí po Labi.

Asi nejkrásnější pardubickou památkou je zámek. V něm můžete zhlédnout největší středoevropskou sbírku pohlednic Orbis pictus nebo cennou sbírku zbraní. Uvnitř zámeckých hradeb v centru města žije padesát druhů chráněných živočichů, zejména zpěvného ptactva. A představte si, že v noci slyší Pardubičané zpívat také slavíky!

Jestlipak, děti, víte, proč mají Pardubice ve svém znaku koně?

Pardubice jsou spojovány s dostihy. Velká pardubická je jedním z nejtěžších závodů na světě, jak pro jezdce, tak pro jejich koně.

21/ PUTO

VÁNÍ ZA CH

UTĚM

I Italská kuchyně je proslavená po celém světě. Určitě

znáte pizzu, která je přímo symbolem italské kuchyně!

Ale italských receptů a typických surovin, které milují

lidé na všech kontinentech, je veliká spousta.

Již v názvu „tiramisu” je schováno tajemství jeho

oblíbenosti: doslovně znamená zvedni mě! Rozumějte:

pozvedni mou náladu, rozvesel mě!

Pro čtyři osoby budete potřebovat:

4 čerstvá vajíčka, 80 g cukru, 500 g mascarpone (to je čerstvý krémový sýr vyrobený ze smetany, dnes je běžně k dostání), 250 g cukrářských piškotů, kakao a šálek kávy (espresso).

Nejdříve poproste maminku, ať vám pomůže oddělit bílky od žloutků. Žloutky ušlehejte spolu s cukrem, dokud nevy-tvoří nadýchanou bílou pěnu. Pak vařečkou dobře vmíchej-te mascarpone a úplně nakonec tuhý sníh, který jste si ušle-haly ze zbylých bílků. S ním pracujte obzvlášť jemně, ať neztratí svou nadýchanost!

Stranou si do mističky vylejte zchladlou kávu a oslaďte ji cukrem. Dospělí do ní v tuto chvíli přidávají malou skleničku likéru. Vy si ji ale místo toho můžete trochu naředit vodou a pro čokoládovější chuť, kterou vy děti obvykle tolik milujete, přimíchejte trochu kakaového prášku.

Pak už jen vezměte (nejlépe hranatou) mísu, dno potřete trochou krému a skládejte do ní střídavě vrstvu piškotů namáčených rychle z obou stran v čokolá-dové kávě a vrstvu připraveného krému. Ideální jsou dvě vrstvy piškotů a dvě krému. Poslední horní vrstvu krému bohatě za pomocí sítka posypejte kakaem.

A teď přichází to nejtěžší! Musíte aspoň dvě hodiny če-kat, než tahle úžasná dobrota v ledničce ztuhne a bude připravena ke konzumaci! Vězte, že úplně nejlepší je ne-chat tiramisu odpočinout celou noc, ale řekněte… kdo to má vydržet, když se mu v puse sbíhají sliny??!

Dobrou chuť! Buon appetito!

KRAJ

ÁNKO

VO T

VOŘE

NÍ

/ 22

P rvní květnovou neděli oslavíme Den matek ve Španělsku a druhou

květnovou neděli budeme slavit Den matek v České republice, Turecku, Itálii, Řecku a mnoha dalších zemích na celém světě. Tento den má svátek každá maminka, ale především ta naše. Abychom svoji maminku tento den potěšili, vyrobíme jí společně malý dárek — barevné papírové srdce.

Srdce pro maminku

Budeme potřebovat:

dvě čtvrtky barevného tvrdého papíru (dvě různé barvy nebo dekory)

pravítko, tužku a kružítko

nůžky

lepidlo

zdroj obrázků

23/ KRAJÁNKO

VO TVO

ŘENÍ

1. Na oba papíry si nakreslíme pomocí kružít-

ka a pravítka stejný tvar, jako je ten na obráz-ku. Čím větší uděláme tento tvar, tím větší bude výsledné srdce. Před vystřižením může-me obě části ještě vyzdobit, třeba barevnými puntíky, proužky nebo kytičkami.

2. Obě části vystřihneme

a nastříháme také pásky, které potom budeme pro-plétat.

3. Nastříhané poloviny srdce položí-

me k sobě a papírové pásky vzájemně propleteme podle obrázku. Chce to jen trochu pečlivosti a trpělivosti!

4. Nakonec zastřihneme vy-

čnívající konce papíru a konce pásků potom k sobě ještě slepí-me, aby celé srdce krásně drže-lo pohromadě.

Kromě jednobarevného papíru zkuste udělat srdce třeba z papíru potiště-ného různými motivy. Na hotové srdce pak ještě můžete napsat věnování nebo milý vzkaz. A perfektní dárek je hotový! Mamince udělá určitě veli-kou radost.

DĚTSKÉ CENTRUM PUTOVÁNÍ KAŠPÁRKA PIMPRLETE Kašpárek na Istanbul asi hned tak nezapomene. Cestoval městem křížem krážem a pořád čekal, až se ukáže sluníčko a bude moci vyrazit do terénu. Děti a jejich místní pomocníci Hacivat a Karagöz mu popsali všechny důležité památ-ky a on se těšil, až je uvidí. V neděli 12. dubna se na něj konečně usmálo štěstí, vlastně sluníčko. A Kašpárek vyrazil do Miniatürku, kde si všechny slibované památky prohlédl na jednom místě. A nejen to. I mnoho dalších istanbulských a tureckých pamětihod-ností a úchvatných přírodních útvarů. Hned by se vydal na svých cestách dál po Turecku, tak je tady krásně. Všechny cesty Kašpárka Pimprlete budou zma-povány a včetně mapek, průvodců, fotokoláží a jiných prací dětí budou k vidění v Plzni v Muzeu loutek v době letních prázdnin.

DINOSAUŘÍ DUBNOVÝ WORKSHOP Tentokrát jsme se šesti krajánky pustili s vervou do práce s prstovými barvami, pastelkami, nůžkami a lepidlem. Hledali jsme rozdíly mezi moderním a dinosauřím světem. Na pomoc jsme si vzali makety a chytré knížky a učili jsme se různé dinosaury pojmenovávat. Odměnou za správné jméno každého dinosaura byla ob-rázková kartička. Dinosaurů jsme měli i plné pexeso. A protože nám z toho trochu zdřevěně-ly nohy, šli jsme se i protáhnout na hřiště. Těšíme se na viděnou zase za pár týdnů!

VELIKONOČNÍ WORKSHOP Na konci března jsme se intenzivně chystali na Velikonoce. Nejdřív jsme vybarvovali megavel-ké papírové vejce. Šesti krajánkům to šlo raz dva od ruky. A pak přišla na řadu vejce oprav-dová. Malovali jsme vyfouknutá vajíčka a za-tímco nám schla, vyplnili jsme čekání pohád-kou Jak šlo vejce na vandr. Popovídali jsme si i o velikonočních zvycích, pomlázce a vázání barevných stužek. O přestávce nás čekala čoko-ládová zaječí odměna. V druhé části workshopu jsme se věnovali Is-tanbulu, Kašpárkovi Pimprleti a jeho místním průvodcům Hacivatovi a Karagözovi. Připrave-ný kvíz o místních pamětihodnostech jsme zvládli na jedničku a Kašpárek se tak mnohé o Istanbulu dověděl.