Kompetence členů ošetřovatelského týmu v praxi ......Kompetence členů ošetřovatelského...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD

Ústav zdravotnického managementu

Pavla Fiurášková

Kompetence členů ošetřovatelského týmu v praxi

zdravotnických institucí

Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D.

Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.

Olomouc 15. května 2012 ……………………

Pavla Fiurášková

Děkuji Mgr. Zdeňce Mikšové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce, poskytnutí

cenných rad, návrhů a připomínek při jejím zpracování, Mgr. Martinu Šamajovi, MBA,

za komentáře a významné informace a své rodině za trpělivost a psychickou podporu

během mého studia.

ANOTACE

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Název práce: Kompetence členů ošetřovatelského týmu v praxi

zdravotnických institucí

Název práce v AJ: The competencies of the members of the nursing team in

the practice of health institutions

Datum zadání: 2011-01-29

Datum odevzdání: 2012-05-15

Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci

FZV UP v Olomouci

Ústav zdravotnického managementu

Autor práce: Bc. Fiurášková Pavla

Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D.

Oponent práce:

Abstrakt v ČJ: Na poskytování kvalitní a bezpečné ošetřovatelské péče je

v dnešní době kladen velký důraz. Jedním z faktorů, který se podílí na zajištění takovéto

péče, jsou kvalifikovaní (kompetentní) pracovníci ošetřovatelského týmu, realizující své

právně vymezené pracovní kompetence.

Cílem této práce byla deskripce skutečného stavu prováděných činností jednotlivými

nelékařskými zdravotnickými pracovníky – členy ošetřovatelského týmu a srovnání

s ustanovenými právními požadavky. Dílčím cílem práce bylo shrnutí poznatků o

kompetencích nelékařských zdravotnických pracovníků v zahraničí.

S podporou projektu IGA MZ ČR č. ID.KÓD-NT12067-3/2011, Strategický koncept

k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice bylo

realizováno výzkumné šetření, ze kterého vyplývá, že u všech členů ošetřovatelského

týmu (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatel a sanitář) jsou překračovány

nebo nedoceňovány jejich kompetence.

Abstrakt v AJ: On the provision of high-quality and safe nursing care is

nowadays placed great emphasis. One of the factors involved to ensure such care are

qualified (competent) staff of the nursing team, performs its legally defined working

competencies.

The aim of this study was a decription of the achal state of the activities pursued by

individual paramedical staff – members of the nursibńg team and a comparison with

established legal requirements. A partial summary of the study was objektive

knowledge about the competencies of paramedical staff abroad.

Supported by project IGA MZ CR no ID.Code-NT12067-3/2011 strategic concept for

the transformation of the paramedical professions in the Czech Republic implemented

the research investigation, from which it follows that all members of the nursing team

(general nurse, health assistant, male nurse, male hospitál attendant) are exceeded or

underestimation of their competence.

Klíčová slova v ČJ: kompetence, ošetřovatelský tým, nelékařská zdravotnická

povolání, všeobecná sestra, zdravotnický asistent,

ošetřovatel, sanitář

Klíčová slova v AJ: competence, nursing team, paramedical professions, nurse,

health assistant, male nurse, male hospital attendant

Rozsah: s. 116 , 6 příl.

OBSAH

ÚVOD 7

1 KOMPETENCE ČLENŮ OŠETŘOVATELSKÉHO TÝMU 13 1.1 Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků 14 1.2 Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka 16 1.2.1 Regulace zdravotnických povolání 22 1.2.2 Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání 24 1.3 Kompetence členů ošetřovatelského týmu 27 1.4 Vzdělávání a kompetence členů ošetřovatelského týmu ve vybraných zemích 35 1.5 Management kompetencí v práci ošetřovatelského týmu 41

2 VÝZKUM NÁZOROVÉHO SPEKTRA NA KOMPETENCE ČLENŮ OŠETŘOVATELSKÉHO TÝMU 46 1.6 Cíle výzkumu a hypotézy 46 1.7 Metodika výzkumného šetření 48 1.7.1 Profil respondentů 48 1.7.2 Technika sběru dat 48 1.7.3 Organizace výzkumného šetření 51 1.8 Výsledky výzkumu a jejich interpretace 52 1.9 Ověření platnosti hypotéz 66

DISKUZE 74

ZÁVĚR 78

BIBLIOGRAFICKÉ, ELEKTRONICKÉ A JINÉ ZDROJE 81

SEZNAM ZKRATEK 90

SEZNAM OBRÁZKŮ 92

SEZNAM TABULEK 93

SEZNAM PŘÍLOH 94

7

ÚVOD

Problematika kompetencí nejen sester, ale i ostatních nelékařských zdravotnických

pracovníků je v poslední době hodně diskutované téma, zejména pak v souvislosti

s reformou zdravotnictví. V loňském roce nabyla účinnosti „malá novela“ zákona

č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, která přinesla několik změn

týkajících se NLZP, které měly za cíl posílit kompetence nelékařských zdravotnických

profesí. Do budoucna se připravuje „velká novela“ zákona o nelékařských

zdravotnických povoláních, která by měla mimo jiné navýšit kompetence NLZP, na

které by měla přejít část pravomocí lékařů, měla by přehodnotit vzdělávání a podmínky

celoživotního a specializačního vzdělávání NLZP, nově by měla definovat podmínky

registrace nelékařů, upravit akreditaci aj. (Pavelka, 2011,

http://www.top09.cz/files/.../reformni-kroky-ministerstva-zdravotnictvi-cr.ppt).

Téma diplomové práce jsem si zvolila na základě zkušeností ve své profesi všeobecné

sestry, kdy jsem měla možnost poznat každodenní praxi vykonávaných činností NLZP.

I přesto, že již nepracuji ve svém oboru, tak mě tato problematika neustále zajímá.

Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se na zajištění ošetřovatelské péče v lůžkových

zdravotnických zařízeních podílejí jednotliví členové ošetřovatelského týmu, zda to

odpovídá jejich právně vymezeným kompetencím a výsledky porovnat s právními

předpisy.

V této oblasti vyvstává řada otázek. Zajímalo nás, zda všeobecné sestry, zdravotničtí

asistenti, ošetřovatelé a sanitáři vykonávají činnosti mimo rámec vymezených

kompetencí, zda jsou plně vytíženi v činnostech, které mohou realizovat či který

z pracovníků ošetřovatelského týmu nejvíce překračuje své kompetence. Informace

v podobě názorů top manažerů o participaci jednotlivých členů ošetřovatelského týmu

na poskytování ošetřovatelské péče přinesly zajímavé poznatky, což umožnilo provést

srovnání s právním zázemím poskytování zdravotní péče.

Výzkumné šetření bylo realizováno s podporou projektu IGA MZ ČR č. ID.KÓD-

NT12067-3/2011, Strategický koncept k transformaci nelékařských zdravotnických

povolání v České republice. Byla použita kvantitativní výzkumná metoda s využitím

http://www.top09.cz/files/.../reformni-kroky-ministerstva-zdravotnictvi-cr.ppt�

8

techniky dotazníku. Výsledky byly počítačově zpracovány, nejprve v programu Excell a

následně pomocí statistického softwaru SPSS verze 15. Byly realizovány dva stupně

třídění, kdy v rámci prvního stupně byla zjišťována míra podílu jednotlivých členů

ošetřovatelského týmu na činnostech ošetřovatelské péče. V druhém stupni třídění bylo

sestaveno šest kritérií, na základě kterých byla zjištěná data tříděna. Poté byly zvolené

činnosti opět zpracovány v rámci popisné statistiky a výsledky vyjádřeny pomocí

relativních četností. Výsledkem byla zjištění, že jednotliví členové ošetřovatelského

týmu (VS, ZA, OŠE, SAN) v praxi nerespektují své právně vymezené kompetence,

které překračují nebo v plné míře nenaplňují.

Práce může být informačním zdrojem a přínosem pro management zdravotnických

institucí i samotné členy ošetřovatelského týmu. Získané výsledky se mohou stát i

cenným zdrojem informací pro novelizaci právních norem týkajících se kompetencí

NLZP.

Pro vstupní studijní literaturu byly použity následující tituly:

1. GLADKIJ, Ivan a kol. 2003. Management ve zdravotnictví. 1. vydání. Brno:

Computer Press, s. 380. ISBN 80-7226-996-8.

2. ALEXANDER, Margaret F, RUCIMAN Phyllis J. 2003. Struktura kompetencí

všeobecné sestry: zpráva o postupu přípravy ICN struktury kompetencí a

konzultací. 1. vydání. Brno: NCO NZO, s. 57. ISBN 80-7013-392-9.

3. BRŮHA, Dominik, PROŠKOVÁ, Eva. 2011. Zdravotnická povolání. 1. vydání.

Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. 560. ISBN 978-80-7357-661-5.

4. GROHAR-MURRAY, Mary Ellen, DICROCE, Helen R. 2003. Zásady vedení a

řízení v oblasti ošetřovatelské péče. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 320.

ISBN 80-247-0267-3.

5. ŠKRLOVI, Petr a Magda. 2003. Kreativní ošetřovatelský management. 1. vydání.

Praha: Advent-Orion s. r. o., s. 497. ISBN 80-7172-841-1.

6. KUBEŠ, Marián, SPILLEROVÁ, Dagmar, KURNICKÝ, Roman. 2004.

Manažerské kompetence. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 184. ISBN 80-

247-0698-9.

7. BÁRTLOVÁ, Sylva. 2007. Pracovní vztahy a kompetence všeobecných sester v

ČR. Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s.,

17(3), 14-17. ISSN 1210-0404.

9

8. HAYES, Nicky. 2005. Psychologie týmové práce. 1. vydání. Praha: Portál, s.

192. ISBN 80-7178-983-6.

9. MIČUDOVÁ, Erna. 2007. Zamyšlení nad postavením sester v české společnosti.

Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 17(5), 20.

ISSN 1210-0404.

10. ČESKO. VĚSTNÍK MZ ČR č. 9/2004, O koncepci ošetřovatelství ve znění

pozdějších předpisů, ze září 2004. roč. 2004, částka 9. [online] [cit. 2011 – 09 -

11]. Dostupné z:

http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik_3648_1778_11.html

11. ČESKO. VYHLÁŠKA č. 55/2011 Sb., O činnostech zdravotnických pracovníků

a jiných odborných pracovníků, ze dne 14. března 2011. In: Sbírka zákonů České

republiky 14. 3. 2011, roč. 2011, částka 20. ISSN 1211-1244.

12. ČESKO. VYHLÁŠKA č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti

zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ze dne 30. června

2004. In: Sbírka zákonů České republiky 20. 7. 2004, roč. 2004, částka 139. ISSN

1211-1244.

13. ČESKO. ZÁKON č. 96/2004 Sb., O podmínkách získávání a uznávání

způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností

souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ze dne 4. února 2004.

In: Sbírka zákonů České republiky 3. 3. 2004, roč. 2004, částka 30. ISSN 1211-

1244.

14. ČESKO. ZÁKON č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., O

podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských

zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním

zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ze dne 25. března

2011. In: Sbírka zákonů České republiky 22. 4. 2011, roč. 2011, částka 40. ISSN

1211-1244.

K vyhledání relevantních článků bylo využito rešeršní činnosti knihovny NCO NZO v

Brně a samostatného vyhledávání, které se orientovalo na tyto databáze a vyhledávače:

− bibliografické báze dat Medline pomocí programu PubMed;

http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik_3648_1778_11.html�

10

− databáze BMČ (Bibliographia Medica Čechoslovaca);

− vyhledávače Google pomocí rozšířeného vyhledávání;

− vyhledávače Google Scholar.

Rešeršní strategie:

Vyhledávací strategie byla zahájena v listopadu 2010, knihovně NCO NZO v Brně byla

zadána rešeršní činnost a zároveň bylo započato vlastní vyhledávání s následujícími

klíčovými slovy: kompetence, ošetřovatelský tým, nelékařská zdravotnická povolání,

všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatel, sanitář.

Kritéria pro výběr literatury a článků byla následující: český, slovenský a anglický jazyk

a rok publikování (posledních 15 let, tj. 1997 – 2012).

Ve spolupráci s knihovnou NCO NZO v Brně bylo vyhledáno 104 článků v českém

jazyce a 11 článků v jazyce anglickém. Články byly podle vztahu k diplomové práci

roztříděny. Po shromáždění a pečlivém prostudování všech dohledaných článků byly

vybrané informace zvolených odborných článků začleněny formou parafrází do kapitol

a podkapitol diplomové práce.

Během studia a třídění jednotlivých článků a literatury byla diplomová práce

specifikována a úzce směřována na konkrétní nelékařské zdravotnické pracovníky –

všeobecnou sestru, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, sanitáře. Během uvedeného

procesu byla do výše zmíněných vyhledávačů zadávána klíčová slova (kompetence,

ošetřovatelský tým, nelékařská zdravotnická povolání, všeobecná sestra, zdravotnický

asistent, ošetřovatel, sanitář) v různých modifikacích. Příspěvky a články vedly ke

knihám, absolventským pracím a ke článkům v odborném a v denním tisku.

První fáze vyhledávání probíhala ve vyhledávači Google – rozšířené vyhledávání. Pro

klíčové slovo „kompetence“ bylo dohledáno 186 000 výsledků, z toho pouze 2

odpovídaly stanoveným kritériím. Z velkého množství odkazů bylo přečteno celkem 36

článků, ostatní odkazy byly nejčastěji zaměřeny na klíčové kompetence, sociální

kompetence, kompetence ve vzdělávání, kompetenční model a manažerské kompetence.

Po kombinaci s dalším klíčovým slovem ve frázi „kompetence nelékařských

zdravotnických pracovníků“ bylo vyhledáno celkem 2 130 odkazů. Z toho byl použit 1

článek v anglickém jazyce, 1 odkaz na kvalifikační práci, 3 odkazy na právní

dokumenty a 22 článků. Celkem bylo prostudováno 63 odkazů, ostatní odkazy

11

směřovaly na webové stránky nemocnic, odborných organizací, vzdělávacích institucí,

internetový tisk, zdravotnické firmy zabývající se zdravotnickými prostředky, apod. Po

zadání „kompetence všeobecné sestry“ bylo vypátráno celkem 5 060 odkazů, pročteno

69 odkazů, z toho bylo použito 13 článků, 2 odkazy na knižní publikace, 1 odkaz na

sborník, 1 abstrakt, 3 odkazy na kvalifikační práce a 5 odkazů na právní dokumenty.

Další zvolenou kombinací byla „kompetence zdravotnického asistenta“, nalezeno 5 020

odkazů, pročteno 27 odkazů, využito 6 článků, 3 odkazy na absolventské práce, 3

odkazy na právní dokumenty a 4 na knižní publikace. Při spojení klíčových slov

„kompetence ošetřovatele“ bylo nalezeno 5 370 odkazů, prostudováno 11 odkazů,

z toho byly využity 2 odkazy na právní normy, ostatní vyhledané informace nebyly

vhodné. Při spojení slov „kompetence sanitáře“ bylo dohledáno 679 odkazů, přečteno 9,

ale žádný nebyl k tématu diplomové práce. V dalším zadaném spojení slov -

„ošetřovatelský tým“ bylo vypátráno 20 700 odkazů, prostudováno jich bylo 18, ze

kterých bylo použito 6 odkazů na knižní publikace, 1 článek, 1 prezentace a odkaz na 3

výzkumná šetření. Z výše zmiňovaných zadaných kombinací klíčových slov se stávalo,

že se některé odkazy na články a na jiné zdroje navzájem mezi sebou prolínaly.

Při práci s vyhledávačem Google Scholar, byly aplikovány kombinace klíčových slov –

„kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků“: 349 odkazů, prostudováno 11

odkazů, využit 1; „kompetence všeobecné sestry“: 1 330 odkazů, pročteno 8, použity 2;

„ošetřovatelský tým“: 1 260 odkazů, přečteno7, využity 2. Při vyhledávání se opět

objevovaly některé odkazy, které se promítaly ve vyhledávači Google – rozšířené

vyhledání.

V druhé etapě bylo vyhledáváno v databázi BMČ. Do databáze byla zadávána klíčová

slova stejně jako u vyhledávače Google – rozšířené vyhledávání. Celkem bylo využito 8

odkazů na elektronické zdroje, 1 odkaz na sborník II. Slezské vědecké konference

ošetřovatelství, 7 odkazů na periodiky. Opět se nalézaly odkazy již vyhledané pomocí

výše uvedených vyhledávačů.

Následně probíhalo vyhledávání v databázi PubMed a Medline, kde při zadání

klíčových slov: „competency“ bylo nalezeno 1 622 plnotextů, po upřesnění klíčových

slov na „competency paramedical staff“ byl vypátrán pouze 1 abstrakt, který nebyl

vhodný. Po zadání kombinace slov „competency nurse“ bylo dohledáno 85 plnotextů,

z kterých nebyl vybrán pro tuto práni ani jeden. Při zadání poslední fráze „nursing

12

team“ bylo zaznamenáno 728 výsledků a opět nebyl ani jeden použit pro tuto

diplomovou práci.

V další fázi, po konkretizování jednotlivých nelékařských zdravotnických pracovníků,

byly dohledávány odborné články v odborných periodikách (zejm. Sestra a Florence).

Výsledkem výše zmiňované rešerše bylo knihovnou NCO NZO v Brně vyhledáno

celkem 104 článků v českém jazyce a 11 článků v jazyce anglickém. Vlastní rešeršní

strategií byl dohledán 1 článek v anglickém jazyce, 9 kvalifikačních prací, 44 článků, 10

odkazů na knižní publikace, 7 odkazů na články v odborných periodikách, 1 prezentace,

1 sborník a 5 odkazů na právní předpisy. Vyhledáváním rešerší pomocí knihovny NCO

NZO v Brně a vlastním vyhledáváním docházelo k dualitě některých článků a odkazů.

Celkem při tvorbě diplomové práce bylo použito 16 knižních publikací, 17 článků

v periodikách, 42 elektronických zdrojů, 9 právních předpisů a 1 jiný zdroj.

13

1 KOMPETENCE ČLENŮ OŠETŘOVATELSKÉHO TÝMU

Výklad slova kompetence vyjadřuje soubor činností oprávnění, dovedností a znalostí

pověřených právní normou (ABZ Slovník cizích slov, 2007, http://slovnik-cizich-

slov.abz.cz/web.php/slovo/kompetence).

Odborně jsou kompetence popisovány ze dvou úhlů pohledů. Na jedné straně je možno

chápat kompetence jako pravomoc, oprávnění nebo rozsah působnosti, které jsou

ustanovené právní normou nebo zaměstnavatelem. Na straně druhé je možné

kompetence definovat jako předpoklady nebo schopnosti k výkonu určité činnosti, které

pracovník získává kvalifikačním studiem. Dvojí pojetí pojmu kompetence představuje

na jedné straně něco, co je jedinci dané „zvenku“ a na druhé straně něco, co vyjadřuje

„vnitřní“ kvalitu jedince, která je výsledkem jeho rozvoje a vzdělávání (Kubeš et al.,

2004, s. 15).

Kompetence každý z autorů pojímá s různými niancemi, např. Hroník (2006, s. 29)

pojímá kompetence jako způsobilost, tj.: „…soubor určitých předpokladů k určité

činnosti“, které jsou definovány na základě analýzy činností. Bělohlávek (et al., 2006, s.

306) kompetence zase člení do tří oblastí: základní kompetence (postoje, vlastnosti,

dovednosti: komunikace, spolehlivost,…; jsou požadovány od všech pracovníků),

průřezové kompetence (znalosti nebo dovednosti, které jsou vyžadovány od většiny

pracovníků – práce s PC, cizí jazyk,…) a speciální kompetence (odborné znalosti nebo

dovednosti, vyhraněné pro určitou činnost, funkci).

I v zahraniční literatuře se kompetence vysvětlují jako u nás, např. Mason-Whitehead

v „Key concepts in nursing“ uvádí názory Jessopa a Whila. Kdy Jessop kompetence

vysvětluje jako schopnost vykonávat činnost podle „stanovených standardů“ pro

udržení nebo zlepšení kvality péče, zatímco While definuje kompetence jako to, co

člověk zná a ne jak se chová (Mason-Whitehead, 2008, s. 73).

Disproporce kompetencí je velká, může se jednat o kompetence: komunikativní,

obchodní, sloužící k řešení problémů, výkonné, sociální, aj. Tyto uvedené kompetence

můžeme zastřešit pojmem klíčové kompetence. Poprvé klíčové kompetence definoval

Mertens v roce 1974 a pojal je jako pomoc člověku vyrovnávat se s realitou a zvládat

14

požadavky měnícího se světa práce. Mastiliaková (2007, s. 48) tyto kompetence zase

vymezuje jako akci v rozvíjení osobnosti v rámci výchovy a dalšího vzdělávání a klade

důraz na pojem kompetence ve smyslu znalostí, dovedností a postojů, nikoli jen jako

pojem chápaný jako pouhé získávání znalostí.

Z výše uvedeného plyne, že problematika kompetencí je velice rozsáhlá. Z prvního úhlu

pohledu máme možnost chápat kompetence jako vnitřní předpoklady, znalosti,

dovednosti, vědomosti a z druhého pohledu jako „pracovní kompetence“ - požadavek

zaměstnavatele, stanovení činností zaměstnavatelem pro určitého pracovníka, profesi

(zaměstnavatel jako zdravotnická instituce vychází z právně stanovených kompetencí ve

vyhlášce č. 55/2011 Sb.). U těchto profesí kompetence vystihuje ve své prezentaci

Ošetřovatelský management, Mikšová (2010, s. 14), která je charakterizuje, jako soubor

činností pro které jsou dána zplnomocnění a povinnosti (pravomoci a odpovědnosti).

Pojem pravomoc se nárokuje při rozhodování v určitém postavení a pojem odpovědnost

je ručení konkrétní osoby za nějakou věc či jednání.

V této diplomové práci jsou kompetence ošetřovatelských pracovníků pojímány ve

vztahu k činnostem při vykonávání jejich povolání. Jedná se o pracovní kompetence

zahrnující pravomoc vykonávat činnost, díky předpokladům získaným absolvováním

příslušného vzdělání a zařazením na určitou pracovní pozici a být odpovědný za

standardní výkon činnosti (např. VS při aplikaci léku nemá komplexní odpovědnost za

to, že se aplikuje nesprávný lék, ale má odpovědnost za to, že lék aplikuje správně).

Kompetence jednotlivých členů ošetřovatelského týmu jsou definovány v právních

normách, tzn. že NLZP by měl vykonávat činnosti při poskytování zdravotní péče

v souladu se zákonnými požadavky. Ve zdravotnické praxi mohou ale nastávat situace,

kdy členové ošetřovatelského týmu vykonávají činnosti mimo rámec svých právně

vymezených profesních kompetencí.

1.1 Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků

Ošetřovatelství si vytvořilo již svoje pole působnosti, v kterém jednotliví členové

ošetřovatelského týmu vykonávají náročnější práci, pracují samostatněji a také dle

požadavků právních norem. K moderním trendům dnešní doby v ošetřovatelství patří

15

poskytování ošetřovatelské péče vícestupňovým systém, jehož předpokladem je

ošetřovatelský tým s různou úrovní kvalifikace. Kompetence u NLZP jsou vymezeny

stupněm dosaženého vzdělání a specializace. Ošetřovatelskou péči zabezpečují

zdravotničtí pracovníci v rozsahu zaměstnavatelem vymezené pracovní náplně, která

koresponduje s vymezením činností v právních dokumentech (Věstník č. 9/2004, s. 2 -

4).

Jednotlivý ošetřovatelský personál poskytuje péči metodou ošetřovatelského procesu, ve

kterém se uplatňují profesní kompetence. Tyto kompetence zdravotnických pracovníků

Prošková (2011) uchopuje jako souhrn vědomostí, dovedností a pravomocí, které

umožňují kvalifikovaně vykonávat určitou činnost. Autorka zastává názor, že je nutné a

nezbytné rozlišit kompetence znalostí a dovedností, které může jednotlivec, na základě

zákonných norem, vykonávat. Schopnost a pravomoc by měly spolu harmonizovat.

Popisuje, že je důležité definovat pracovní náplně jednotlivých pracovníků podle jejich

kompetencí a tyto kompetence pravidelně ověřovat, inovovat a prohlubovat. Je nezbytně

nutné pravidelně posuzovat skutečné schopnosti, znalosti a dovednosti jednotlivých

pracovníků, konkrétní náplně práce s ohledem na zákonné předpisy. V neposlední řadě

je potřebné i dle kompetencí vymezit plán dalšího rozvoje pracovníka (Prošková, 2011,

www.sestra.in/articles.php?article_id=19).

Podle Mastiliakové (2002, s. 43) kompetence v ošetřovatelství prezentují potřebnou

kvalifikaci. V této oblasti jsou vymezené kompetence uznávány jako znalosti,

dovednosti a postoje, které umožňují dané osobě vykonávat svoji činnost, celoživotně se

vzdělávat a přizpůsobit se měnícím se situacím. Potřebné znalosti zdravotnický

pracovník získává v rámci kurikula, které má specifický obsah a určitou dobu trvání.

Výkon profese vyžaduje neustálý rozvoj vědomostí na úrovni nejnovějších poznatků,

zavádění změn v rámci výkonu povolání, apod. Definice kompetencí současně

poskytuje i potřebné garance pro profesionální ochranu.

Slovo kompetence zahrnuje i oblast působností, které se skládají z etických, morálních,

profesionálních a právních otázek. Kompetence v ošetřovatelství představují stav, kdy

klinické znalosti a dovednosti jsou uznávané a rozvíjené takovým způsobem, aby byla

poskytnuta pacientům maximální péče. Nestačí, aby byla vyžadována pouze základní

motivace, ale je nutné požadovat i odbornou a akademickou činnost po sestrách,

porodních asistentkách a dalších zdravotnických pracovnících. Záměrem je poskytnout

http://www.sestra.in/articles.php?article_id=19�

16

pacientovi adekvátní ošetřovatelskou péči takovým způsobem, aby sestry, porodní

asistentky a jiní zdravotničtí pracovníci mohly zlepšit své dovednosti prostřednictvím

celoživotního vzdělávání po ukončení studia a profesního rozvoje (Smith, 2011,

www.articleclick.com/Article/What-is-competency-in-nursing-/973601).

Ve svém rozhovoru prezidentka České asociace sester Dana Jurásková upozornila na

míru kompetencí zdravotnického personálu. Zákon č. 96/2004 Sb., (zákon o

nelékařských zdravotnických povoláních) stanovuje jejich nejvyšší možnou míru a o

rozsahu odpovědnosti rozhoduje vždy zaměstnavatel. Z toho vyplývá, že sestry ani jiný

zdravotnický personál nezíská automaticky vyšší kompetence (Fuk, 2011,

http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23685-sestry-proberou-s-ministrem-sve-

kompetence-i-sve-platy/).

Také Bártlová a Hajduchová (2010, s. 21) problematiku kompetencí koncipují jako

sféru, která do určité míry působí na postavení všeobecné sestry ve zdravotnickém týmu

a má zásadní vliv na vztah lékaře a sestry. Kompetence jednotlivých zdravotnických

pracovníků jsou legislativně ustanoveny, avšak v praxi dochází k pověřování

všeobecných sester úkoly, které nejsou v jejich náplni práce nebo spadají do náplně

práce pracovníků nižší ošetřovatelské úrovně. K překračování pracovních kompetencí

dochází nejčastěji na základě přání lékaře, což může podněcovat vznik konfliktů.

1.2 Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka

Mezi základní právní normy týkající se poskytování zdravotní péče patří mimo předpisy

upravující lidská práva a svobody (Listina základních práv a svobod, Úmluva o lidských

právech a biomedicíně), zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), v aktuálním znění, ve kterém se

v ustanoveních §11 a §12 definuje poskytování zdravotních služeb a způsobilost

k samostatnému výkonu zdravotnického povolání. Z uvedených právních dokumentů

vyplývá, že zdravotnické instituce mohou poskytovat zdravotní péči pouze

prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k provádění

činností vztahujících se k poskytování zdravotních služeb. Způsobilost k výkonu

zdravotnického povolání mají oprávnění zdravotničtí pracovníci, kteří jsou považováni

http://www.articleclick.com/Article/What-is-competency-in-nursing-/973601�

17

za osoby způsobilé podle jednoho ze zákonů o způsobilosti k výkonu zdravotnických

povolání a zároveň toto povolání skutečně vykonávají (zákon č. 372/2011 Sb., s. 4 - 5).

Je nutné podotknout, že za oprávněného zdravotnického pracovníka nelze považovat

osobu, která sice způsobilost k výkonu zdravotnického povolání má, ale její

pracovněprávní vztah k poskytovateli zdravotní péče buď zcela chybí, nebo je nižší než

skutečně vykonávaná činnost (minimální pracovní úvazky), popř. nezahrnuje činnosti,

které jsou vlastním poskytováním zdravotní péče (např. zaměstnanec zařazený jako

pracovník sociálních služeb, byť se způsobilostí všeobecné sestry). Výjimky platí pouze

pro ošetřovatelskou a rehabilitační péči v zařízeních sociálních služeb a dále pro jiné

odborné pracovníky (Brůha, Prošková, 2011, s. 48).

Před nabytím účinnosti výše zmiňovaného zákona o zdravotních službách (1. 4. 2012)

byl po mnoho let platný zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který absolutně

neřešil poskytování zdravotní péče nelékařskými zdravotnickými pracovníky.

Nezmiňoval se vůbec o ošetřovatelské péči, uváděl pouze péči léčebně-preventivní.

Tuto problematiku modifikovala až vyhláška č. 77/1981 o zdravotnických a jiných

odborných pracovnících ve zdravotnictví a směrnice č.10/1986 o náplni činnosti

středních, nižších a pomocných zdravotnických pracovníků. Teprve až v roce 1998 byla

vytvořena Koncepce ošetřovatelství České republiky, která definovala ošetřovatelskou

péči, jejich pracovníky a vzdělávání. Inovovaná koncepce vyšla ve Věstníku MZ ČR v

roce 2004 (Grimová, 2008, s. 15).

Ve stejném roce byla vydána zákonná norma upravující postavení nelékařského

zdravotnického personálu, názvy odborností, způsob vzdělávání a regulaci oborů

specializačního vzdělávání. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání

způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností

souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), vstoupil v platnost dne 1. 4. 2004.

Od té doby byl několikrát novelizován a jedna z jeho posledních novelizací tzv. malá

novela nabyla účinnosti dnem 22. 4. 2011 - zákon č. 105/2011 Sb. „Malá“ novela

umožňuje mimo jiné vykonávat některé činnosti ještě před získáním specializované

způsobilosti, u zdravotnického asistenta dovoluje realizovat ošetřovatelskou péči bez

odborného dohledu v souvislosti se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb

pacientů, anuluje různá zaměření sanitáře a ponechává pouze jednu odbornou

18

způsobilost sanitáře (zákon č. 105/2011 Sb., s. 1053-1055).

Výše zmíněný zákon č. 96/2004 Sb. je v souladu s právním řádem EU, který umožňuje

volný pohyb sester a porodních asistentek mezi členskými státy EU. Zmíněný zákon a

s ním související právní předpisy poprvé formuluje komplexní právní rámec pro

poskytování ošetřovatelské péče, která odpovídá vývoji a postavení oboru

ošetřovatelství ve vyspělých zemích (Lálová, Bělohlávek, 2007, s. 59).

Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních člení výkon povolání zdravotnických

nelékařských pracovníků do následujících režimů:

• Výkon povolání bez odborného dohledu (ZPBOD: §5 – 21, všeobecná sestra,

porodní asistentka,…);

• Výkon povolání bez odborného dohledu až po získání odborné a

specializované způsobilosti (ZPOS: §22 – 28, …, fyzioterapeut,…);

• Výkon povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením

− Zdravotnický pracovník pod odborným dohledem (ZPPOD: §29 – 42,

zdravotnický asistent, ošetřovatel, sanitář,…)

− Jiný odborný pracovník, který vykonává činnosti, které přímo souvisejí

s poskytováním zdravotní péče (JOP: §43 - 44).

Za výkon povolání bez odborného dohledu nebo přímého vedení se považuje výkon

činností, ke kterým je pracovník způsobilý na základě indikace lékaře, zubního lékaře

nebo farmaceuta a které provádí bez ohledu na přítomnost nebo dosažitelnost rady a

pomoci lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta a ke kterým získal osvědčení k výkonu

zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Součástí výkonu je i kontrolní činnost

(zákon č. 96/2004 Sb., s. 3).

Za výkon povolání pod odborným dohledem se rozumí výkon příslušných činností při

dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto

činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí.

Odborný dohled může vykonávat i lékař, zubní lékař a farmaceut v rozsahu své

způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a rozsah činností stanoví prováděcí

právní předpis (zákon č. 96/2004 Sb., s. 3).

Dle názoru Slavíka (2008, www.dent.cz/img_data/file/DT-11-web.pdf) lze specifikovat

odborný dohled jako místní a časovou dostupnost. Místní dostupnost je zajištěna tehdy,

může-li oprávněný zdravotnický pracovník okamžitě zasáhnout. Není dostačující, aby

19

způsobilý pracovník byl pouze v telefonickém či v jiném podobném kontaktu. Je

vhodné, aby dohlížející pracovník byl přítomen na stejné ošetřovací jednotce, v patře či

ve stejné budově jako pracovník, nad kterým má být zajištěn odborný dohled. Časová

dostupnost je zabezpečena pouze tehdy, je-li dostupnost rady a pomoci po celou dobu,

kdy má být odborný dohled vykonáván. Dohlížející zdravotnický pracovník musí být

dosažitelný, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Stanovení rozsahu činností lze

provést různými metodami. Od jednorázových pokynů po vymezení okruhu výkonů či

rozsahu činností poskytované péče. Určení rozsahu výkonů může být vykonáno

neformálně (např. ústní pokyn) nebo formálním způsobem (písemné instrukce, vnitřní

předpis, aj.).

Za výkon povolání pod přímým vedením se považuje výkon činností, ke kterým je

zdravotnický pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost teprve získává, při stálé

přítomnosti a podle pokynů zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto

činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí.

Přímé vedení může stejně jako u odborného dohledu vykonávat také lékař, zubní lékař

nebo farmaceut v rozsahu své způsobilosti (zákon č. 96/2004 Sb., s. 3).

Stálou přítomnost dohlížejícího zdravotnického pracovníka je nutno chápat jako jeho

nepřetržitou přítomnost v místnosti, kde jsou předmětné činnosti prováděny. Pokyny

k výkonu předmětných činností musí být konkrétní a musí vycházet ze zhodnocení

zdravotního stavu pacienta, které provede dohlížející zdravotnický pracovník (Slavík,

2008, www.dent.cz/img_data/file/DT-11-web.pdf).

Prováděcím předpisem zákona č. 96/2004 Sb. je vyhláška č. 55/2011 Sb., v platném

znění o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, která je

platná od 14. 3. 2011 (do března 2011 vyhláška č. 424/2004 Sb.). Vyhláška vymezuje

činnosti, ke kterým jsou NLZP způsobilí a kterými je může zaměstnavatel pověřit. V

prováděcí vyhlášce jsou ustanovené výkony jednotlivým zdravotnickým profesím

nazývány jako činnosti. Prošková (2011, www.sestra.in/articles.php?article_id=19) ve

svém článku objasňuje, že se nejedná o pouhý seznam činností, ale že jde o rejstřík

oprávnění (rozsahu) k poskytování zdravotní péče. Také upozorňuje, že ve zmíněném

prováděcím ustanovení není přímá závislost na úroveň vzdělání. Pracovně právní

předpisy pouze určují, do které platové třídy bude zdravotnický pracovník začleněn (na

podkladě nejobtížnějších prováděných činností). Dále upozorňuje na chybění vazby

http://www.dent.cz/img_data/file/DT-11-web.pdf�


20

dosaženého stupně vzdělání, a že výchozími jsou činnosti, kterými je pracovník pověřen

(Brůha, Prošková, 2011, s. 101).

Zákonným předpisem a velmi podstatnou novelou pro výše uvedenou právní normu

(zákon č. 96/2004 Sb.) je zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb.,

o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států

EU a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění

pozdějších předpisů, zejména část třetí – Změna zákona o nelékařských zdravotnických

povoláních. Tento zákon zavedl strukturu financování specializačního vzdělávání

prostřednictvím státem dotovaných rezidenčních míst a zcela nově byla upravena oblast

uznávání kvalifikací získaných v cizině. Uznávání kvalifikací bylo rozděleno na členské

země EU, Švýcarsko a tzv. třetí země (Brůha, Prošková, 2011, s. 76).

Důležitým prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se

stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez

přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků (novelizovaná

vyhláškou č. 321/2008 Sb. a vyhláškou č. 4/2010 Sb.).

Podstatným právním předpisem v rámci EU je Směrnice Evropského parlamentu a Rady

2005/36/ES, O uznávání odborných kvalifikací, která mimo jiné reguluje ve

zdravotnictví tyto profese: lékař, stomatolog, všeobecná sestra, porodní asistentka a

farmaceut. Směrnice se vztahuje na každého státního příslušníka členského státu EU,

který chce vykonávat regulované povolání v jiném členském státě, než v jakém získal

svou odbornou kvalifikaci.

Odborná způsobilost všeobecné sestry

Pro výkon povolání všeobecné sestry Směrnice Evropského parlamentu a Rady

2005/36/ES vymezuje mimo jiné podmínky na odbornou přípravu všeobecných sester,

určuje počet hodin teoretické a praktické výuky, pravidla, obory a předměty výuky.

Odborná příprava musí obsahovat minimálně tříleté odborné vzdělání po alespoň

desetiletém všeobecném vzdělání ukončeném zkouškou. V ČR dokladem o dosažené

kvalifikaci je diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství v oboru

všeobecná sestra:

1. bakalář (Bc.) doplněný o vysvědčení o státní závěrečné zkoušce (vysoká škola),

diplomovaný specialista (DiS.) doplněný vysvědčením o absolutoriu (vyšší odborná

21

škola) (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES).

Odborná způsobilost zdravotnického asistenta

Zdravotničtí asistenti odbornou způsobilost k výkonu povolání mohou dosáhnout

dvojím způsobem:

• absolvováním střední zdravotnické školy v oboru ZA;

• absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu ZA, podmínkou je však

předchozí získání úplného středního vzdělání (maturitní zkouška) a způsobilosti k

výkonu povolání ošetřovatele (zákon č. 96/2004 Sb.).

Mimo asistentů mají způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta

zdravotničtí záchranáři a porodní asistentky, pokud nevykonávají povolání na svém,

zákonem vymezeném, úseku péče (zdravotnický záchranář – neodkladná a

anesteziologicko-resuscitační péče, porodní asistentka – péče o těhotnou, rodičku,

šestinedělku nebo novorozence). Mimo své úseky mohou pracovat pouze pod odborným

dohledem a na pozici ZA (Brůha, Prošková, 2011, s. 271 – 272).

V současnosti odbornou způsobilost mohou ošetřovatelé získat absolvováním:

• akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru;

• nematuritním studiem na střední zdravotnické škole v oboru ošetřovatel (3 roky).

Odborná způsobilost ošetřovatele

Odbornou způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele získávají osoby, které

vystudovaly část studia:

• magisterského studijního programu všeobecné lékařství (4 semestry a složení

zkoušky z ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobný předmět);

• bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester, porodních

asistentek (3 semestry ve svém oboru) nebo příslušného studijního oboru na vyšší

zdravotnické škole;

• bakalářského studijního programu pro přípravu zdravotnických záchranářů

(4 semestry) nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole;

• na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent (4 ročníky) (zákon

č. 96/2004 Sb., s. 12).

22

Odborná způsobilost sanitáře

Odborná způsobilost k výkonu povolání sanitáře se získává absolvováním

akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru sanitář. Mimo těchto absolventů mají

odbornou způsobilost i osoby absolvující část studia v akreditovaných zdravotnických

studijních oborech uskutečňovaných vysokými školami, na vyšších odborných

zdravotnických školách nebo na středních zdravotnických školách a to absolvováním:

• magisterského vzdělávacího programu všeobecné lékařství a úspěšně vykonané

zkoušky z ošetřovatelské péče (3 semestry);

• bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester, porodních

asistentek, zdravotnických záchranářů nebo příslušného studijního programu na

vyšší odborné zdravotnické škole (2 semestry);

• 3 ročníky denního nebo 4 ročníky dálkového studia v oboru zdravotnický asistent na

střední zdravotnické škole;

• 2 ročníky čtyřletého denního studia nebo 3 ročníky dálkového studia v oboru

zdravotní sestra, dětská sestra nebo všeobecná sestra, případně 1 ročník dvouletého

pomaturitního kvalifikačního nebo nástavbového studia v oboru zdravotní sestra,

dětská sestra, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole

(zákon č. 105/2011 Sb., s. 1053 - 1054).

• V rámci novely zákona o nelékařských povoláních došlo ke zrušení všech typů

sanitářů a zůstal ponechán pouze „všeobecný sanitář“. Sanitáři tak mohou

absolvovat stejný postup zapracování pro specifický výkon činnosti jako jiný NLZP.

1.2.1 Regulace zdravotnických povolání

Regulace obecně znamená řízení nebo usměrňování na základě pravidel a omezení.

Regulovaná povolání jsou profese, které jsou definovány a vymezeny na základě

právních předpisů a jsou právně vymahatelné. Tato povolání přísně kontrolují pomocí

zákonných a podzákonných norem kompetentní orgány jak na národní, tak i na

mezinárodní úrovni (např. ministerstvo zdravotnictví, Rada Evropy). Člověk, který

vykonává profesi regulovaného povolání, tak musí splnit závazná kritéria, tj. oprávnění

k výkonu povolání (dáno zákonem, jak má být tato osoba vzdělána), celoživotní

vzdělávání (udržování odbornosti během profesního života, např. registrace) a musí mít

23

odbornou náplň práce (právní předpisy určují za jakých podmínek je odborný

pracovník způsobilý provádět odborné činnosti) (Staňková, 2001, s. 8-10).

Také regulací ošetřovatelských pracovníků se zabývá spousta profesních organizací a

vládních institucí a to jak na domácím, tak i mezinárodním poli. Jedná se zejména o

Mezinárodní radu sester (ICN), která již v roce 1992 vymezila 12 zásadních principů

vztahující se k regulaci ošetřovatelského povolání (účelovost, relevance, definice

rozsahu odborné praxe a odpovědnosti, rovnováha zastoupených zájmů, optimálnost,

flexibilita, efektivita, univerzálnost, spravedlnost, rovnost a kompatibilita profesí).

Účelem regulace ošetřovatelské profese je zajištění kontinuální kvalitní péče, zlepšování

ošetřovatelské praxe, rozvíjení teorie oboru a ochrana občanů před neoprávněným

poskytováním ošetřovatelské péče nekompetentními pracovníky.

(Jarošová, 2006, http://projekty.osu.cz/mentor/I-

organizace%20studia%20osetrovatelstvi.pdf).

Oblasti regulace zdravotnických povolání se věnuje i EU, která vypracovává směrnice

týkající se vzdělávání, označení profesí a tituly. Dalšími regulačními dokumenty

vztahující se k ošetřovatelské profesi jsou oborové a systémové směrnice a také

mezivládní ujednání, která postihují problematiku evropského vzdělávání a některých

kvalifikací, jako např. Boloňská deklarace, Pražská deklarace, Mnichovská deklarace.

Tyto dokumenty tvoří podklady pro vytváření zákonných norem pro Českou republiku.

(Mádlová, 2005,

www.mpece.com/modules.php?name=News&file=article&sid=4&mode=&order=0&th

old=0).

Směrnice evropského parlamentu a rady 2005/36/ES, o uznávání odborných kvalifikací,

ze dne 6. července 2005, prezentuje odstranění překážek volného pohybu osob a služeb

mezi členskými státy EU. V této směrnici jsou mimo jiné definována „regulovaná

povolání“, kterými se rozumí odborná činnost, u které je výkon u určité odborné

kvalifikace, v členském státě, vyhrazen na základě právních předpisů. Mezi regulovaná

zdravotnická povolání patří lékaři, stomatologové, farmaceuti, všeobecné sestry a

porodní asistentky. Zbývající zdravotnické profese jsou řízeny vnitrostátně. (Směrnice

evropského parlamentu a rady 2005/36/ES, s. 24 - 27).

V České republice je statutární regulace dána závazně právními předpisy (zákony,

vyhláškami, vládními nařízeními).

24

Z výše zmíněného plyne, že prvotním záměrem těchto regulací, vyjádřených ve

Smlouvě o založení Evropského společenství/Smlouva o fungování EU, je koordinace

požadavků členských států na přípravu a výkon regulovaných povolání s cílem usnadnit

vzájemné uznávání kvalifikací v rámci zabezpečení volného pohybu osob a služeb.

Členské země musí dodržovat stanovené požadavky na přípravu kvalifikace i tehdy,

když příslušníci profese nemají vůbec v úmyslu vykonávat své povolání v jiné členské

zemi. Členské země jsou povinny své regulační předpisy harmonizovat, aby vzdělání

jejích občanů bylo v jiných členských státech uznáváno, což při nedostatku některých

zdravotnických pracovníků (např. lékařů, zdravotnických asistentů, aj.) nemusí být

pouze hypotetická úvaha. Ve vztahu k implementaci předpisů EU se v ČR poprvé

objevila legální definice regulované činnosti, a to v zákoně o uznávání kvalifikací.

Tento zákon poprvé zakotvuje do českého právního řádu rovněž sankci za fakt, že došlo

k výkonu regulované činnosti neoprávněnou osobou, popřípadě i jen k samotnému užití

označení odbornosti (Brůha, Prošková, 2011, s. 36 - 37).

Požadavkem regulace ve zdravotnictví je celoživotní vzdělávání a registrace, což je u

nás naplňováno v rámci získávání Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez

odborného dohledu.

1.2.2 Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání

Povinnost registrovat se a získat Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez

odborného dohledu se vztahuje na jediného člena ošetřovatelského týmu – všeobecnou

sestru.

Registr zdravotnických povolání vznikl na základě zákona č. 96/2004 Sb., o

nelékařských zdravotnických povoláních.

Registrace funguje jako evidence celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků a

jejich přehledu o zvyšování a prohlubování vědomostí a znalostí během celoživotního

vzdělávání (ÚZIS, 2011, www.uzis.cz/registry-nzis/registr-zdravotnickych-pracovniku-

zpusobilych-vykonu-zdravotnickeho-povolani-bez-odborneho-dohledu). V podstatě se

jedná o proces evaluace lidí a dosahování statutu dle právně ustanovených regulí.

Hlavním cílem registrace je ochrana veřejnosti, která spočívá na principu celoživotního

vzdělávání, průběžného obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí,

http://www.uzis.cz/registry-nzis/registr-zdravotnickych-pracovniku-zpusobilych-vykonu-zdravotnickeho-povolani-bez-odborneho-dohledu�


25

dovedností a způsobilosti. To vede k zajištění kvality poskytované ošetřovatelské péče a

ke zvyšování prestiže nelékařských zdravotnických profesí (NCO NZO, 2011,

www.nconzo.cz/web/registr/5).

Osvědčením k výkonu zdravotnického povolání se získává oprávnění k výkonu

povolání bez odborného dohledu („Osvědčení“), na základě ustanovení § 66 zákona

č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Na základě písemné žádosti,

pokud žadatel splnil podmínky pro výkon povolání bez odborného dohledu, MZ ČR

rozhodne o vydání „Osvědčení“, dojde k zápisu do registru a pracovník tím získá

oprávnění k výkonu povolání bez odborného dohledu. Za výkon povolání

zdravotnického pracovníka a jiného zdravotnického pracovníka se, podle ustanovení § 4

zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, považuje výkon

činností stanovených tímto zákonem a prováděcím předpisem (dříve vyhláška č.

424/2004 Sb., od března 2011 vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických

pracovníků a jiných odborných pracovníků) a zvláštním právním předpisem (§ 86

zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví) a dále řídící, metodická, koncepční,

kontrolní, výzkumná a vzdělávací činnost v příslušném oboru nebo činnost související

s poskytováním zdravotní péče, pokud je vykonávána zaměstnanci zdravotnického

zařízení. Za výkon povolání bez odborného dohledu se považuje výkon činností, ke

kterým je zdravotnický pracovník způsobilý a ke kterým získal osvědčení k výkonu

zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Zákon č. 96/2004 Sb. a prováděcí

vyhláška č. 55/2011 Sb. stanoví činnosti, které zdravotnický pracovník může vykonávat

bez indikace, které vykonává na základě indikace a které pod přímým vedením lékaře,

zubního lékaře nebo farmaceuta. Součástí výkonu povolání bez odborného dohledu je

též kontrolní činnost podle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických

pracovníků a jiných odborných pracovníků (zákon č. 96/2004 Sb., s. 3).

Národní registrační systém poskytuje Osvědčení ke způsobilosti k výkonu

zdravotnického povolání na základě splněných kritérií a vymezuje odbornou způsobilost

zdravotnických pracovníků (kdo může pracovat bez odborného dohledu).

Registr je součástí Národního zdravotnického informačního systému (ÚZIS). Pověřenou

organizací pro Registr je Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských

zdravotnických oborů v Brně (NCO NZO), které plní úlohu správce a zpracovatele

registru. NCO NZO zaznamená do registru zdravotnického pracovníka, kterému bylo

http://www.nconzo.cz/web/registr/5�

26

vydáno osvědčení podle příslušného ustanovení hlavy VI a hostující osobu podle § 76

zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Vedení a zpracování

osobních údajů v registru se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Registr je veřejně přístupný, s výjimkou údajů o rodném čísle a místě trvalého pobytu

(zákon č. 96/2004 Sb., s. 24 - 25).

Ministerstvo zdravotnictví ČR vydá zdravotnickému pracovníkovi na základě jeho

písemné žádosti osvědčení, a to pouze za předpokladu, že splnil podmínky pro výkon

povolání bez odborného dohledu (stanovené zákonem č. 96/2004 Sb., a zákonem č.

105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických

povoláních). Žádost o Osvědčení musí obsahovat u zdravotnických pracovníků, kteří

požádali o vydání osvědčení:

• do 18-ti měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání,

doklady o získané způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v příslušném

oboru,

• po uplynutí 18-ti měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického

povolání, doklady o získané způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání

v příslušném oboru, doklady o výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru

minimálně 1 rok z období posledních 10 let v rozsahu minimálně poloviny

stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 roky výkonu zdravotnického

povolání z období posledních 10 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní

pracovní doby, a dále získání 40 kreditů z celoživotního vzdělávání z posledních 10

let nebo

• doklady o složení zkoušky, kterou se ověřuje způsobilost k výkonu příslušného

povolání bez odborného dohledu v souladu s nejnovějšími poznatky v oboru (zákon

č. 96/2004 Sb., s. 25).

Platnost „Osvědčení“ se prodloužila z šesti na deset let a také se odstranila tvrdost

ohledně způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a to na podkladě tzv. „malé

novely“ (zákon č. 105/2011 Sb.).

O vydání osvědčení rozhodne MZ ČR do 30 dnů po obdržení žádosti, v případě konání

zkoušky do 90 dnů po obdržení žádosti. Po získání osvědčení může zdravotnický

pracovník ke své odbornosti připojit také označení „Registrovaný/á“.

Platnost osvědčení je prodloužena na dalších 10 let, pokud zdravotnický pracovník

27

požádá o jeho prodloužení nejpozději 60 dnů před skončením jeho platnosti a doloží

výše uvedené doklady. Zdravotnický pracovník, který podal žádost, je považován, do

data nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení osvědčení, za způsobilého k výkonu

zdravotnického povolání bez odborného dohledu. O zamítnutí osvědčení nebo o jeho

odebrání rozhodne MZ ČR tehdy, jestliže pracovník nesplňuje nebo přestal splňovat

podmínky pro jeho vydání. Z toho vyplývá, že zdravotnický pracovník je považován za

způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu až do doby, než se v řízení

prokáže opak (zákon č. 105/2011 Sb., s. 1054). Dle Škubové (2010,

www.florence.cz/osetrovatelstvi/zpravodajstvi/novela-jako-odpoved-na-potreby-

nelekaru) se datum ukončení registrace přesouvá až do záporného vyjádření o registraci.

1.3 Kompetence členů ošetřovatelského týmu

Počátkem 21. století ošetřovatelství začalo zřetelněji prosazovat svoji specifickou a

nezastupitelnou pozici v ambulantní, ústavní i domácí péči. Péče je poskytována

jednotlivými členy ošetřovatelského týmu (vícestupňový systém) s různou úrovní

kvalifikace. Kompetence těchto členů týmu jsou stanoveny dle stupně dosaženého

vzdělání a specializace. Ošetřovatelský tým vykonává samostatnější práci pomocí

ošetřovatelského procesu a kvalitní ošetřovatelskou péči zajišťuje prostřednictvím

ošetřovatelských standardů, které určují kritéria k jejímu poskytování a hodnocení

(Věstník MZ ČR č. 9/2004, s. 2). Kvalita poskytované péče závisí na zajištění péče

kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky. Splnění těchto podmínek je základním

předpokladem pro poskytování bezpečné péče. Kompetence zdravotnických pracovníků

jsou tedy klíčové pro zachování bezpečnosti a kvality poskytované péče (Suchánková,

2010, http://www.zdravky.cz/zpravodajstvi/zdravotnicke-noviny-plus/bezpecnost-a-

kvalita-priority-nasledne-pece).

Z hlediska pacienta je základním předpokladem zajištění bezpečí při kontaktu se

zdravotnickým systémem, s kvalifikací zdravotnických profesionálů v daném oboru a

jejich kompetence k výkonům, které v rámci své činnosti provádějí.

Ošetřovatelskou péči zajišťuje ošetřovatelský tým, který je významnou součástí

zdravotnického týmu. Dříve zmíněné právní normy (zákon č. 96/2004 Sb., vyhláška č.

http://www.florence.cz/osetrovatelstvi/zpravodajstvi/novela-jako-odpoved-na-potreby-nelekaru�


28

55/2011 Sb.) vymezují ošetřovatelský tým ve složení: všeobecná sestra, zdravotnický

asistent, ošetřovatel a sanitář.

Struktura kompetencí ICN pro všeobecnou sestru

Struktura kompetencí pro všeobecnou sestru dle ICN je rozčleněna na tři hlavní

skupiny:

1. profesionální, etická, a zákonná praxe;

2. poskytování a management péče;

3. profesionální rozvoj (Alexander, Runciman, 2003, s. 30).

Základ struktury kompetencí všeobecné sestry tvoří tři hlavní skupiny, které obsahují

podskupiny (obrázek 1), které se navzájem doplňují. Všechny kompetence mají stejnou

váhu relevantnosti a měly by být dodrženy ve všech zemích EU s ohledem na místní

specifické faktory, které se vztahují k příslušné zemi a které ovlivňují ošetřovatelskou

praxi (Alexander, Runciman, 2003, s. 31).

První hlavní skupinu - profesionální praxi můžeme chápat jako odpovědnost za vlastní

profesionální názor a za ošetřovatelské činnosti vykonané VS, která konzultuje odborné

znalosti a potřeby jedince s jinými zdravotnickými pracovníky. Etická praxe vychází

z Kodexu etického chování ICN. Respektuje práva pacientů/klientů, zachovává

hodnoty, zvyky jednotlivců či skupin a zajišťuje důvěrnost a bezpečnost informací

získaných v rámci profesionální praxe. Zákonná praxe dodržuje příslušné zákonné

normy, pracuje v souladu se zákony, vyhláškami a směrnicemi v oblasti kompetencí a

ošetřovatelské praxe. Umí rozpoznat porušení zákonných norem v souvislosti

s ošetřovatelskou praxí nebo s kodexem profesionálního chování (Alexander,

Runciman, 2003, s. 32-33).

Další hlavní skupinou je poskytování a management péče. Klíčovými principy

poskytování péče jsou: hodnocení stavu pacienta, plánování, realizace, hodnocení,

terapeutická komunikace, mezilidské vztahy a podpora zdraví. V těchto oblastech VS

poskytuje ošetřovatelskou péči formou ošetřovatelského procesu, zaměřuje se na

prevenci proti nemocem, na podporu zdraví, na navrácení zdraví nebo zmírnění utrpení

pacienta. V rámci managementu péče se VS zaměřuje na vytvoření bezpečného

prostředí, uplatňuje znalosti a dovednosti mezioborových pracovních postupů, deleguje

úkoly na jiné členy ošetřovatelského týmu a ponechává si za tyto svěřené úkoly

29

odpovědnost. Veškeré činnosti zabezpečuje pomocí strategií zabezpečující kvalitu a

management rizik (Alexander, Runciman, 2003, s. 33-37).

Poslední hlavní skupinou struktury kompetencí VS je profesionální rozvoj, který se

zaměřuje na profesionální zdokonalování image VS, na zvyšování kvality

ošetřovatelské praxe a na kontinuální vzdělávání, nejen VS, ale i ostatních členů

ošetřovatelského týmu a studentů (Alexander, Runciman, 2003, s. 37-38).

Obrázek 1 Struktura kompetencí VS dle ICN (zdroj: Alexander, Runciman, 2003, s. 31)

Kompetence všeobecné sestry v ČR

Všeobecné sestry jsou největší skupinou odborníků, kteří se podílí na poskytování

zdravotní péče v širokém rozsahu. V Registru je k 30. 4. 2012 evidováno 108 212

všeobecných sester (NCO NZO, 2012, http://www.nconzo.cz/web/registr/10). Sestry

mají stanoveny kompetence, za které nesou odpovědnost a díky kontinuálnímu rozvoji

ošetřovatelství dochází v poslední době k posilování jejich kompetencí a přísluší jim

nové role.

V listopadu 2008 byl vydán Věstník MZ ČR č. 6/2008, který definuje čtyři základní

oblasti kompetencí: autonomní – nezávislé, závislé – kooperativní, kompetence v oblasti

výzkumu a vývoje a v oblasti řízení ošetřovatelské péče. První definovanou oblastí

kompetencí VS je autonomní (nezávislá) sféra, ve které VS v rozsahu své odborné


30

způsobilosti poskytuje ošetřovatelskou péči v souladu s právními předpisy a standardy,

uspokojuje potřeby vzniklé v souvislosti s onemocněním, podílí se na podpoře zdraví a

prevence vzniku onemocnění, na zdravotní výchově a poskytování informací. Druhá

oblast je kooperativní (závislé kompetence), kdy sestra respektuje role ostatních

profesionálů v multidisciplinárním týmu, na základě indikace lékaře realizuje vyšetření i

léčebná opatření a dodržuje hranice svých kompetencí. Další vymezenou oblastí jsou

kompetence sester ve výzkumu a vývoji v oblasti ošetřovatelství, kdy při vykonávání

svých činností sestra respektuje výsledky výzkumu, provádí nebo se podílí na

výzkumné práci, také participuje na kontinuálním zvyšování kvality péče a rozšiřuje své

znalosti v rámci celoživotního vzdělávání. Posledním stanoveným okruhem kompetencí

VS jsou kompetence v oblasti řízení ošetřovatelské péče, kdy sestra rozpozná rizika

ohrožující zdraví v rámci ošetřovatelské péče, činí potřebná opatření k jejich odvrácení,

vzdělává a kontroluje své podřízené pracovníky, dále spolupracuje s jinými odborníky,

sleduje efektivitu realizovaných činností, ovládá komunikační a informační technologie

a účastní se rozhodovacích procesů, které se týkají ošetřovatelství (Věstník MZ ČR

č. 6/2008, s. 14 – 15).

Ze zákona o nelékařských zdravotnických povoláních (zákon č. 96/2004 Sb.) a z

vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků (vyhláška č. 55/2011 Sb.) vyplývá, že

sestra zastává samostatnou úlohu, ke které nepotřebuje indikaci lékaře a v případě

poskytování vlastní ošetřovatelské péče je považována za samostatného člena

zdravotnického týmu. Ve vyhlášce o činnostech je specifikována základní,

specializovaná a vysoce specializovaná ošetřovatelská péče, kterou sestra vykonává

prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Dále na základě indikace lékaře nebo pod

jeho odborným dohledem či přímým vedením podílí na poskytování preventivní,

diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče (zákon č. 96/2004

Sb., s. 4, vyhláška č. 55/2011 Sb., s. 482 – 485). Lékař svojí indikací může rozšiřovat

kompetence sestry, pokud jde o asistenci, přípravu a dokončování výkonů. Tuto

obecnou definici však nelze aplikovat tam, kde je výkon přímo uveden (vyhláška

o činnostech) – např. pokud je stanoveno, že některý výkon je nutno provádět pod

přímým vedením lékaře, nepostačí pouze jeho indikace (Brůha, Prošková, 2011, s. 212 -

213).

V souvislosti se zavedením profese zdravotnický asistent nastávaly situace, kdy se

31

některé zdravotnické instituce pokoušely převést sestry na pracovní pozici

zdravotnického asistenta. Všeobecná sestra ale nemá způsobilost k výkonu povolání

zdravotnického asistenta, nemůže být přeřazena na místo zdravotnického asistenta,

může být zplnomocněna pouze činnostmi vykonávanými pod odborným dohledem

(Brůha, Prošková, 2011, s. 215).

Kotlárová (2008) se ve svém výzkumném šetření zabývá pověřováním VS výkonem

činností, které odpovídají kvalifikaci jiných zdravotnických pracovníků. Z šetření

vyplývá, že v 95% jsou sestry ze strany lékaře pověřovány činnostmi převyšující jejich

rámec kvalifikace. Naopak ze strany sesterského managementu je sestra v 90%

pověřována činnostmi, které by měl provádět především méně kvalifikovaný

zdravotnický personál (Kotlárová, 2008, s. 61).

Také Baťková (2011) uvádí, že sestry v 37% konají práci, která spadá do realizace

činností pracovníků pod odborným dohledem. Zároveň bylo zjištěno, že sestry provádí i

činnosti nad rámec svých kompetencí, např. sjednávání diagnostických a konziliárních

vyšetření, extrakci stehů, centrálního žilního katétru, apod. Členové ošetřovatelského

týmu pak provádějí činnosti nad rámec svých pracovních náplní (Baťková, 2011, s. 29 –

34).

Výsledky šetření vypovídají o realitě, která je aplikovaná v praxi zdravotnických

institucí. Vývojem doby, poznatků, znalostí a specializací NLZP dochází k posunu a

rozšiřování kompetencí nejen VS.

V únoru během podepisování memoranda se sestrami, ministr zdravotnictví ČR

avizoval, že by všeobecné sestry mohly realizovat některé činnosti, které dnes provádí

lékař. Tím by mohlo dojít k zintenzivnění jiných odborných činností a lékař by tímto

způsobem mohl získat více času pro pacienta. V západních zemích se již toto děje -

sestra zastává některé činnosti lékaře (Škubová, 2011,

www.florence.cz/osetrovatelstvi/zpravodajstvi/novela-jako-odpoved-na-potreby-

nelekaru).

K určitému pozitivnímu rozšíření kompetencí NLZP již došlo v roce 2010 díky novému

sazebníku výkonů. Byly do něj zaneseny výkony, jejichž nositeli jsou sestry a ostatní

„nelékaři“ (např. v oboru lokální ošetření ran, provedení cévkování močového měchýře

u ženy i muže, sestavení nutričního plánu pacienta, edukace psychiatrickou sestrou,

edukace kardiologického pacienta). Dříve nositelkami výkonů byly pouze komunitní

32

sestry (Koubová, 2011, www.denik.cz/z_domova/ze-zdravotnich-sester-se-

20110525.html).

Agentura STEM/MARK realizovala průzkum ve formě internetového dotazování. Při

dotazování české populace ohledně rozšiřování kompetencí sester bylo zjištěno, že

většina veřejnosti (84%), bez ohledu na věk, pohlaví či vzdělání, souhlasí

s navyšováním kompetencí sester v návaznosti na stupeň vzdělání jednotlivých sester.

Dvě třetiny respondentů si však zároveň nemyslí, že by sestry mohly pracovat nezávisle

na lékařích. Uvedený průzkum byl proveden v období 17. – 21. února 2011. Průzkumu

se zúčastnilo celkem 1160 respondentů starších 18 let (Fuk, 2011,

domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23765-lide-si-preji-rozsireni-kompetenci-

zdravotnim-sestram/).

Kompetence všeobecné sestry jsou dané vyhláškou č. 55/2011 Sb. v platném znění,

o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, a jsou uvedeny

v příloze č. 1 této diplomové práce.

Kompetence zdravotnického asistenta

Kvalifikační příprava zdravotnických asistentů byla započata v roce 2004. Za čtyři roky

odmaturovali první asistenti a zdravotnické instituce očekávaly jejich zapojení do

ošetřovatelského týmu a posílení role VS jako koordinátora péče. To se bohužel

v mnoha případech nestalo, jelikož většina jich pokračovala dále ve studiu na

všeobecnou sestru nebo velká část z nich odešla mimo zdravotnictví. Od té doby

uběhly již 4 roky, ale stále nejsou ZA zastoupeni ve všech zdravotnických institucích.

Důvody mohou být různé, např. nedostatek zdravotnických asistentů, nedostatečná

znalost středního a nižšího managementu, aj. (Ondřichová, 2008,

http://www.tribune.cz/clanek/12550). Na druhou stranu však tento stav nemusí být

způsobený pouze ZA (nezájem, neochota,…), ale i samotnými zdravotnickými

institucemi (Mikšová, 2009, s. 11). Názory na práci ZA se různí. Někteří tuto profesi

znevažují a jiní ji zase uznávají. Například Mgr. H. Svobodová (2011,

http://www.florence.cz/akcent-vzp/archiv/nove-pozadavky-meni-pripravu-na-povolani)

jim pracovně říká: „experti na základní potřeby nemocných“ a nepovažuje je za

asistenty sester. Existuje i názor, že asistenti jsou „lepší ošetřovatelky“, ten ale vychází

z neznalosti kompetencí zdravotnického asistenta. Zdravotnický asistent je

http://www.tribune.cz/clanek/12550�

http://www.florence.cz/akcent-vzp/archiv/nove-pozadavky-meni-pripravu-na-povolani�

33

rovnocenným členem zdravotnického týmu se zákonně danými kompetencemi,

orientuje se na výkony a má omezenou pravomoc v rozhodování a v péči o

psychosociální oblast (Mikšová, 2008, www.szds-oa.cz/pomozte-nam-opravit-chybny-

nahled-na-zdravotnickeho-asistenta-94/). Nepřijetí zdravotnického asistenta laickou i

odbornou veřejností ovlivňuje negativní image profese a postoj zdravotnických institucí.

Negativní obraz profese vznikl neporozuměním změn v uspořádání vzdělání sester

v polovině 90. let a jako důsledek pokusu o zachování stávající situace. Angažovanost

některých zdravotnických institucí v zařazování zdravotnického asistenta do organizační

struktury může být malá. Jedná se o přežitek z dob minulých, kdy zdravotnické

organizace, coby pasivní čekatelé, využívaly absolventy stávající vzdělávací soustavy.

Další z faktorů mající vliv na zařazení ZA do týmu může být nedůsledné uplatňování

systému péče dle kompetencí, což má význam v přesném stanovení činností

jednotlivých členů ošetřovatelského týmu tak, aby byly maximálně naplněny jejich

zákonné kompetence. V praxi to znamená, že všeobecná sestra a zdravotnický asistent

budou realizovat činnosti, které jim přísluší dle kompetencí stanovených zákonnými

normami. V současnosti je běžné, že při absenci zdravotnického asistenta, ošetřovatelky

nebo sanitáře v ošetřovatelském týmu, jejich činnosti vykonává všeobecná sestra

(Mikšová, 2009, s. 12).

Zdravotnický asistent poskytuje ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem VS nebo

porodní asistentky. Ošetřovatelskou péči spojenou se sebeobsluhou a uspokojováním

základních potřeb pacientů může ZA uskutečňovat bez odborného dohledu. Dále

v kooperaci s lékařem se podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, neodkladné,

diagnostické a dispenzární péči (zákon č. 105/2011 Sb., s. 1053).

V zahraničí, pro výkon povolání ZA, v některých případech stačí absolvovat pouze

krátkodobý kurs, např. v USA je potřeba pouze zaškolení na příslušné ošetřovací

jednotce. Působnost asistenta je zaměřená na péči o základní potřeby pacienta

(hygienická péče, péče o výživu a vyprazdňování, úprava lůžka, měření vitálních funkcí

a někde po speciálním zacvičení i měření hladiny glukózy v krvi glukometrem). ZA

registrované sestře asistuje pouze u výkonů, např. u převazu rány (Ondřichová, 2008,

www.tribune.cz/clanek/12550).

V roce 2006 proběhlo šetření s cílem zmapovat informovanost sester o kompetencích

ZA a připravenost včlenění zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu.


34

V otázce přínosu ZA pro praxi 60% sester předpokládalo jeho pozitivní přínos a 27%

sester v tom spatřovalo negativum. Respondenti předpokládali využití ZA v základní

péči: v hygieně a výživě (31%), v rehabilitační péči – nácvik soběstačnosti, polohování

(5%), při asistenci u převazů (4%), při vedení ošetřovatelské dokumentace (2%) a v

47% neměli představu o jejich uplatnění. Respondenty byly sestry (93), které se

v prosinci 2005 zúčastnily pomaturitního specializačního studia v NCO NZO v Brně.

Nejčastěji byla zastoupena kategorie sester s praxí 6 – 10 let (29%) (Tomčíková,

Pokojová, 2006, www.zdn.cz/clanek/sestra/uplatneni-zdravotnickych-asistentu-v-praxi-

276168).

Kompetence ZA jsou uvedeny ve vyhlášce č. 55/2011 Sb. v platném znění, o činnostech

zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, a jsou sepsány v příloze č. 2

této diplomové práce.

Kompetence ošetřovatele

Ošetřovatel není oprávněn poskytovat ošetřovatelskou péči samostatně, ale pouze pod

odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez

odborného dohledu v oboru ošetřovatelství (všeobecná sestra, porodní asistentka,

radiologický asistent) a to základní a specializovanou ošetřovatelskou péči. Dále pod

přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky se specializovanou

způsobilostí v oboru se podílí pouze na vysoce specializované ošetřovatelské péči.

Kromě toho se ošetřovatel ve spolupráci s lékařem podílí na léčebné, rehabilitační,

neodkladné a diagnostické péči (zákon č. 96/2004 Sb., s. 12).

Kompetence ošetřovatele jsou přesně vymezené ve vyhlášce č. 55/2011 Sb. v platném

znění, o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, a jsou

vypsány v příloze č. 3 této diplomové práce.

Kompetence sanitáře

Všeobecný sanitář vykonává pomocné a obslužné činnosti nutné pro poskytování

ošetřovatelské, preventivní, léčebné a diagnostické péče pod odborným dohledem VS

nebo jiného zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování ošetřovatelské péče

bez odborného dohledu. Základní ošetřovatelskou péči může vykonávat pod odborným

dohledem VS nebo porodní asistentky v rozsahu své odborné způsobilosti. Pod přímým

35

vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky může vykonávat činnosti při

poskytování specializované ošetřovatelské péče (nikoliv však vysoce specializované)

(vyhláška č. 55/2011 Sb., s. 504 - 505).

Kompetence sanitáře jsou definované vyhláškou č. 55/2011 Sb. v platném znění, o

činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, a jsou vypsány

v příloze č. 4 této diplomové práce.

1.4 Vzdělávání a kompetence členů ošetřovatelského týmu ve

vybraných zemích

V rámci Evropské unie má odborná příprava regulovaných profesí ošetřovatelského

týmu (všeobecné sestry a porodní asistentky) společný charakter. Díky Směrnici

Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, o uznávání odborných kvalifikací, došlo

k umožnění jejich flexibilního pohybu mezi členskými státy EU a jsou jim uznávány

kvalifikace i v jiných státech, než ve kterých je získali. Kvalifikací se rozumí nejen

vzdělání, ale i vykonávání profese a splnění některých požadavků (MZ ČR, 2010,

http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/zpusobilost-zdravotnickych-pracovniku-

05_1469_3.html).

Velká Británie Velká Británie má čtyři regulátory vzdělávání a to: Anglii, Wales, Skotsko a Severní

Irsko, které souhrnně spadají pod Radu sester a porodních asistentek (Council of Nurses

and Midwives – NMC). Hlavním cílem NMC je registrace všech všeobecných sester a

porodních asistentek a zajištění jejich kvalifikace a způsobilosti k práci. Registr NMC

byl dříve rozdělen do 15 částí a od roku 2005 je členěn na tři části: všeobecné sestry,

porodní asistentky a komunitní sestry. Sestry ve Velké Británii pro výkon svého

povolání potřebují získat a mít platnou registraci v NMC. Sestra, aby mohla používat

profesní označení „Registrovaná sestra“ (Registered Nurse - RN), musí mít dokončené

vysokoškolské vzdělání pro splnění požadavků NMC ve zvoleném oboru (NMC, 2010,

http://www.nmc-uk.org/About-us/).

Kontinuální profesionální vývoj všeobecných sester je dán NMC pomocí profesních

36

standardů PREP (Post registration education and practice – Postgraduální vzdělávání a

praxe), které jsou nezbytné ke splnění povinnosti sesterské registrace. PREP standardy

jsou dvojího druhu – praktický standard a standard pokračujícího profesionálního

rozvoje. Cílem praktického standardu PREP je ochrana veřejnosti takovým způsobem,

že každý, kdo si obnovuje registraci, musí mít splněné minimální množství praxe (100

dní - 750 pracovních hodin) během předchozích pěti let. Pokud dojde k nenaplnění

uvedeného požadavku, tak žadatelé o registraci musí absolvovat kurs Schváleného

návratu do praxe a teprve poté si mohou obnovit registraci. Délka a charakter kursu je

stanoven vedoucím programu a praktickým lékařem. Kurs trvá minimálně pět dní a

musí být úspěšně zakončen. U druhého typu PREP standardu – pokračující

profesionální rozvoj (continuing professional development – CPD) je nutné během

předchozích tří let, před obnovením registrace, vzdělávat se nejméně 5 dní nebo 35

hodin, musí si vytvořit personální profesionální profil svého vzdělávání a musí se

podrobit auditu NMC ohledně splnění výše uvedených náležitostí. Vzdělávání je třeba

doložit a musí se vztahovat k praxi žadatele (Florian, 2005, s. 5).

Odlišnost práce všeobecné sestry v Anglii a u nás spočívá v ošetřovatelské péči.

V Anglii je zaveden systém primárního ošetřovatelství, což znamená, že po příchodu

pacienta na oddělení se jej ujme primární sestra (sestra první úrovně), která s ním učiní

přijímací rozhovor (vstupní anamnézu) a v průběhu hospitalizace plánuje a hodnotí jeho

ošetřovatelskou péči. Sestra první úrovně koordinuje sestry druhé úrovně a úzce

spolupracuje s ostatním zdravotnickým týmem (Fribertová, Pražanová, 1998, s. 32).

Nelékařští zdravotničtí pracovníci jsou často rozděleni do týmů, kdy vedoucími jsou

primární sestry, na které dohlíží staniční sestra. Zodpovědnost za kvalitní

ošetřovatelskou péči má primární sestra. Na odděleních se používá ošetřovatelská

dokumentace, která je odborně zaměřená podle typů a oborů ošetřovacích jednotek.

Sesterská dokumentace je zde rozsáhlá. Sestry pracují přesně podle předem dané

osnovy. Často dochází ke dvojkolejnosti (překrývání) s lékařskou dokumentací. Existují

také vypracované postupy k prevenci nebo k řešení nejčastějších problémů u pacientů

(Jirková, 1998, s. 36).

Ve Velké Británii sestry na rozdíl od českých sester smějí předepisovat léky (od roku

1994). Nejprve léky mohly předepisovat pouze komunitní sestry nebo sestry pracující u

praktického lékaře, které měly kvalifikaci sestry zdravotní návštěvní služby (health

37

visitor) nebo okrskové sestry (distrikt nurse). V roce 2002 došlo, ohledně předepisování

léků, k rozšíření kompetencí sester, kdy některé léky mohou předepisovat již všechny

registrované sestry a porodní asistentky, které splní kritéria způsobilosti stanovené

ministerstvem zdravotnictví. To také vydává pokyny obsahující podrobné informace o

pravidlech předepisování léků a pomocí zákonných norem striktně reguluje preskripci.

Preskripce je rozvržena do dvou částí a to na samostatnou a doplňkovou a je nutné

absolvovat kurz na třetí úrovni vzdělání (nižší akademický stupeň), schválený NMC.

Doplňková preskripce je nejčastěji uplatňována u chronicky nemocných pacientů

(astma, diabetes mellitus, apod.) a spočívá v dobrovolné spolupráci mezi lékařem a

sestrou využívající doplňkovou preskripci tak, aby bylo možné realizovat plán

individuální léčby pacienta, k čemuž je zapotřebí i pacientův souhlas. Plán léčby musí

obsahovat seznam léků, které může sestra předepsat a informace o plánované kontrole

samostatně předepisující osobou. I přes výše uvedenou spolupráci mají lékaři nadále

zodpovědnost za pacienty a z toho důvodu je doplňková preskripce spojena

s pravidelnými kontrolami pacienta (minimálně jednou za rok) u praktického lékaře

(Dobrovodská, 2008, s. 139-140).

Sestry předepisující léky, musí být sestrami první úrovně s platnou registrací u NMC a

musí mít po registraci nejméně tři roky praxe a musí mít absolvované vysokoškolské

studium. Pro naplnění zákonné normy je nezbytné, aby tyto sestry měly v zápisu

registru uvedené specifické kvalifikace pro preskripci. V současnosti jsou dvě kategorie

sester, které mohou samostatně předepisovat léky a to:

• okrskové sestry nebo sestry zdravotní návštěvní služby (health visitor) – mohou

předepisovat léky z lékopisu NPF (Nurse Prescriber’s Formulary – lékopis pro

sestry předepisující léky)

• registrované sestry první úrovně – předepisují z lékopisu NPEF (Nurse

Prescriber’s Extended Formulary – rozšířený lékopis pro sestry předepisující

léky) (Dobrovodská, 2008, s. 139-140).

Podle názoru Koláčné (2006, s. 20) jsou anglické sestry více zaměřeny na specializace

než na všeobecnost. Dle jejího úsudku jim chybí dostatečná míra praktičnosti a

manuální zručnosti a chybí jim i nadhled, do jaké míry je jejich jednání empatií a co se

dá už považovat za poškození pacienta.

V posledních dekádách britské všeobecné sestry získaly větší pravomoci, např. sestry

38

mohou samy vyjíždět k novým pacientům, jako první mohou hodnotit jejich stav a

stanovovat předběžný plán léčby, mohou rozhodnout o krátkodobé nucené hospitalizaci

pacienta ve vážném stavu a pokud si doplní vzdělání, tak smějí předepisovat i některé

léky (Třešňák, 2009, http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2009061037).

Německá spolková republika

V Německé spolkové republice vzdělávání, kompetence a odpovědnost všeobecných

sester definuje Národní zákon o ošetřovatelství a vyhláška z roku 1985 (Peňázová, 2011,

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/39417/1/PenazovaP_RegistraceSester_JS_2011.p

df). Zákon byl naposledy novelizován 1. ledna 2004 a mimo jiné definuje požadavky

na:

- všeobecnou sestru (

-

Krankenschwester / Krankenpfleger);

-

dětskou sestru (Kinderkrankenschwester / Kinderkrankenpfleger);

Pro výkon povolání německé všeobecné sestry je zapotřebí absolvovat tříleté studium.

V rámci celoživotního vzdělávání si sestry musí kurzy a školení financovat ze svého a

ve svém volném čase. V některých případech náklady na post kvalifikační vzdělání

hradí zaměstnavatel částečně nebo v plné výši. Sestra se však musí zavázat kvalifikační

dohodou, že zůstane pracovat u svého zaměstnavatele další 3 roky (Činčura, 2010,

zdravotnického asistenta (Krankenpflegehelfer / Krankenpflegehelferin).

http://www.tribune.cz/clanek/17430).

V ošetřovatelské péči kromě sester působí i jiné typy nelékařského personálu, které

pracují pod odborným dohledem sestry, např. zdravotničtí asistenti. Těm stačí

absolvovat pouze jeden rok specializovaného studia bez maturity

Německý systém je odlišný nejenom ve vzdělávání, ale i v klinické praxi všeobecných

sester, které se diferencují na sestry, které chtějí pracovat v nemocniční sféře anebo ve

sféře ambulantní. Sestra v ambulanci je asistentkou lékaře (Arzthelferin). Školí se tři

roky (dálkově nebo prezenčně). Zhruba v polovině studia musí absolvovat průběžnou

zkoušku a na konci studia zkoušku závěrečnou. Musí ovládat názvy a účinky běžně

podávaných léků, provádí odběr krve, aplikuje intramuskulární a venózní injekce a

infúze. Mimo odborné práce zvládá běžnou práci sekretářky, kterou si lékař většinou

ověřuje zkouškou. Ambulantní sestry musí rutinně ovládat systém proplácení

http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2009061037�

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/39417/1/PenazovaP_RegistraceSester_JS_2011.pdf�



39

zdravotnických výkonů a systém pojišťovnictví. Sazebník pojištění je rozdílný jak pro

soukromé pojištění, tak pro pojištění povinné ze zákona. Lékař častokrát nechává tyto

záležitosti s pojišťovnami na své Arzthelferin. Vyřizuje také případné nejasnosti okolo

lázní, dlouhodobé pracovní neschopnosti klientů, trvalé invalidity, apod. Sestra

v nemocniční sféře obvykle studuje delší čas a na konci studia díky státní závěrečné

zkoušce získá diplom a je z ní diplomovaná zdravotní sestra (examinierte

Krankenschwester (Říhová, 2011, <http://is.muni.cz/th/101101/>).

V Německé spolkové republice v současnosti neexistuje systém registrace sester jako

v ČR, ale vznikají dobrovolné registrace, které využívá zatím méně než 3% německých

sester (Činčura, 2010, http://www.tribune.cz/clanek/17430).

USA V USA má všeobecná sestra mnohem větší kompetence a pravomoce ve výkonu svého

povolání než všeobecná sestra u nás. Zájem amerických kolegyň o profesi všeobecné

sestry v USA opadá, jelikož je to povolání, které je na jedné straně velmi náročné a na

straně druhé je špatně finančně ohodnocené. Pro všeobecné sestry z jiných zemí se zase

finanční stránka může zdát lákavá (Říhová, 2011, <http://is.muni.cz/th/101101/>).

Nejvyšší stupeň sesterské kariéry jako u nás je pozice náměstkyně pro ošetřovatelskou

péči/hlavní sestra – hlavní sestra pro ošetřovatelství: Chief Nursing Officer. Pracuje

v top managementu nemocnice a řídí několik specializovaných ředitelek ošetřovatelství

(vrchní sestry) - Nursing Directors. Tyto ředitelky mají na starosti plánování změn,

zavádění novinek, organizace vzdělávacích akcí pro nelékařský zdravotnický personál,

celkový rozpočet, organizaci a řízení svých klinik. Dalším stupněm je tzv. Head Nurse

(staniční sestra), která má na starosti plánování, organizaci každodenního chodu,

stanovení a dodržování rozpočtu své ošetřovací jednotky. Dále provádí výběr a školení

nelékařského zdravotnického personálu a zodpovídá za potřebnou kvalifikaci a

schopnosti svých pracovníků. Je nezbytné, aby měla minimálně pět let praxe v oboru a

odpovídající vzdělání. Dalším stupínkem je registrovaná sestra – Registered Nurse

(RN), která provádí vstupní vyšetření, aplikuje transfuzi krve, léky, monitoruje klienta

od předoperační doby až do doby jeho propuštění. Samozřejmou součástí je i edukace

pacienta a jeho rodinných příslušníků. Každá registrovaná sestra rozhoduje, plánuje a

realizuje ošetřovatelskou péči u specifické skupiny klientů, cca 4-6 pacientů na denní a

http://is.muni.cz/th/101101/�



40

8-10 na noční službě. Praktické sestry – Licensed Practical/Vacational Nurse

(LPN/LVN) jsou podřízené registrovaným sestrám. Pracují pod dohledem registrované

sestry, pečují o zdraví, pohodlí a bezpečnost pacientů, znají každodenní provoz

oddělení. Další příčkou v žebříčku amerického systému ošetřovatelství je ošetřovatelský

asistent - Certified Nursing Assistant, který pracuje pod dohledem registrované nebo

praktické sestry. Jeho náplní práce je fyzická péče o nemocné (hygiena nemocných,

stlaní lůžek,…), dále je oprávněn natáčet EKG, odebírat krev, aj. (Říhová, 2011,

<http://is.muni.cz/th/101101/>).

V USA je ve zdravotnické profesi možná volba až po ukončení základního vzdělání

(12-ti leté), které je zakončeno písemnou státní zkouškou (ekvivalent naší maturitní

zkoušky). Ošetřovatelka (Nurse Technician) se školí 3 – 6 měsíců a školení je

zakončeno zkouškou s certifikátem. Ošetřovatelka pracuje především v léčebnách

dlouhodobě nemocných, v domovech důchodců a v komunitní péči. Pomáhá pacientům

se základní ošetřovatelskou péčí (se soběstačností, polohováním, apod.) (Eurostaff,

2008, http://www.eurostaff.cz/cz/registrace-v-zahranici-uk-usa/vzdelavani-sester-v-

usa.html).

Praktická sestra (sestra u lůžka) se vzdělává 12 – 18 měsíců a studium je zakončeno

maturitní zkouškou s diplomem. Tato sestra musí absolvovat NCLEX-PN test a získat

státní licenci. Nejčastěji pracuje na odděleních dlouhodobě nemocných, v domovech

důchodců, v komunitní péči a v době nedostatku zdravotnického personálu i

v zařízeních akutní péče. Ojediněle pracuje na Jednotce intenzívní péče a řídí práci

ošetřovatelek. Z odborných činností aplikuje léky, převazuje rány, plánuje aktivity a

péči o klienty. Registrované sestry mají různou úroveň vzdělání. Buď absolvují 2-3 roky

výuky (Associate Nurse), které jsou zakončeny maturitou s diplomem nebo absolvují 4

roky výuky bakalářského studia (Graduate Nurse), které je zakončeno absolutoriem

s diplomem (možnost pokračování v magisterském studiu). Do roku 2018 musí všechny

sestry v USA mít absolvované bakalářské studium. Při obou variantách vzdělání je

nutné po ukončení studia udělat NCLEX-RN test a získat státní licenci pro registrované

sestry. Associate Nurse (AN) je obvykle zaměstnána na odděleních akutní péče a

v domácí péči. Z ekonomických důvodů tyto sestry velmi zřídka pracují na pracovištích,

která jsou uvedeny u ošetřovatelky a praktické sestry. AN řídí výše uvedené členy týmu.

Z kvalifikovaných činností aplikuje léky, převazuje rány, asistuje lékařům u výkonů,


http://www.eurostaff.cz/cz/registrace-v-zahranici-uk-usa/vzdelavani-sester-v-usa.html�


41

plánuje ošetřovatelskou péči, předává informace mezi členy týmu, edukuje pacienty a

jejich rodinné příslušníky, sleduje zdravotní stav pacienta, veškeré změny hlásí lékaři a

plní jeho ordinace. Graduate Nurse (GN) může pracovat na stejné pozici jako AN nebo

může pracovat v managementu zdravotnické instituce (Eurostaff, 2008,

http://www.eurostaff.cz/cz/registrace-v-zahranici-uk-usa/vzdelavani-sester-v-usa.html).

Každá sestra absolventka se musí připravit na státní zkoušku NCLEX-RN (National

Council Licensure Examination – Registered Nurse). Bez této zkoušky nelze započít

sesterskou kariéru. Testovací centra pro vykonání výše uvedené zkoušky jsou

rozmístěny nejen v USA, ale i po celém světě. V současnosti existuje jedenáct

mezinárodních testovacích center (Austrálie, Kanada, Anglie, Německo, Hongkong,

Indie, Japonsko, Mexiko, Filipíny, Puberto-Rico a Tchai-wan) (Listopad, 2010, s. 20).

V USA nejvzdělanější všeobecná sestra je tzv. nurse practitioners. Tento typ sester musí

mít řadu speciálních kurzů a nejméně pětset až tisíc hodin praxe. Odměnou pro ně není

pouze vysoký plat, ale i navýšené kompetence, jako např. diagnostika pacienta a

předepisování léků. Podle současných zákonů mohou mít tyto sestry soukromou praxi,

ale na jejich praxi musí dohlížet lékař a monitorovat jejich praxi každých devadesát dnů

ve formě prohlédnutí záznamů některého z pacientů. V případech, kdy si sestry nevědí

rady, tak pacienty posílají k lékaři. Ve státě New York je patnáct tisíc nurse

practitioners, z toho je jedna třetina sester zaměstnána v nemocnicích, jedna třetina na

klinikách a odděleních a necelých deset procent působí v soukromé praxi (Větvička,

2011, s. 21-22).

1.5 Management kompetencí v práci ošetřovatelského týmu

Management kompetencí bychom mohli definovat jako řízení dle kompetencí

jednotlivých členů ošetřovatelského týmu. Každý člen ošetřovatelského týmu, má jasně

vymezeny činnosti, které má na základě svých „vnitřních kompetencí“ (kompetence

představující znalosti, vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje apod.) vykonává.

Pokud každý člen v týmu realizuje činnosti v rámci svých kompetencí a neparticipuje na

činnostech, které mu nepřísluší, tak tým pracuje efektivněji a plní cíle, kterými je

pověřen (kvalitní a bezpečná péče o pacienta zajištěná kompetentními pracovníky).


42

V každé zdravotnické instituci jsou realizovány určité činnosti, které koordinují a

vykonávají určití jedinci. Delegování je využití pracovníků k dokončení požadovaného

cíle prostřednictvím přidělení pravomocí a povinností (Gladkij et al., 2003, s. 173).

Delegování je jedním z nástrojů vedoucího pracovníka a spočívá v přidělení pravomocí

a povinností personálu. Na zaměstnance by se měly delegovat takové činnosti, pro které

má odpovídající pracovník kvalifikaci. Vhodné přenesení pravomocí přispívá

k motivaci a obohacení práce pracovníků, neboť mohou mít dojem větší důležitosti a

mohou mít pocit, že jsou svými pány. Dalším pozitivním přínosem delegování může být

úspora nákladů, času, profesní růst personálu a vedoucího pracovníka. V praxi se často

objevují bariéry delegování jako např. představa – já to zvládnu nejlépe, nedůvěra

v personál, neochota vzít na sebe riziko, nedostatečná sebedůvěra, aj. (Grohar-Murray,

DiCroce, 2003, s. 173-182). Má-li být delegování úspěšné, je nutné respektovat několik

zásad, např. zajistit podmínky pro správný výběr úkolů (rutinní, opakované, operativní,

ne jednorázové), nabízet úkoly zejm. těm, kteří touží po větší zodpovědnosti, umožnit

jim zpětnou vazbu, aj. (Škrlovi, 2003, s. 148). Pro efektivní přenášení úkolů by si měl

manažer zvolit schopného a kvalifikovaného pracovníka, kterému musí jasně definovat

úkoly a dát mu k nim potřebné instrukce. Po splnění úkolů by měl zaměstnance

pochválit a poděkovat mu. Pracovník tak bude mít pocit zodpovědnosti a seberealizace

(Fričová, 2012, http://www.zdn.cz/clanek/sestra/uloha-manazera-v-motivaci-

osetrovatelskeho-tymu-464367).

Podle Šuleře (Bělohlávek et al., 2006, s. 638) delegování přináší nesporné přínosy jak

pro manažera, pro organizaci, tak i pro pracovníky. Mezi přínosy pro manažera můžeme

zařadit úsporu času, nové nápady a přístupy, rozvoj kompetencí pracovníků, motivování

pracovníků, snazší hodnocení pracovníků, vyhnutí se stagnaci, aj. Přínosy pro

pracovníky mohou obsahovat profesionální růst, zvýšený zájem o práci, sebeuspokojení,

apod. Má to samozřejmě i výhody pro organizaci v podobě vyšší efektivity, přípravy

personálních náhrad, stabilizace pracovníků.

Kompetenční přístup v praxi dělí kompetence na dovednosti: tvrdé (technické) a měkké

(behaviorální) a schopný odborník by měl umět v pravý okamžik použít měkké

(emoční) a tvrdé (znalostní) dovednosti, které zahrnují odpovědi typu – proč to udělat

(tvrdá dovednost) a jak to udělat (měkká dovednost). Každý zdravotnický pracovník

43

zastávající vedoucí pozici, by se měl umět orientovat v dovednostech, které jsou

nezbytné pro jeho práci. Mezi ně se řadí dovednosti pro stanovení závažnosti situace

(bezpečnost, monitorace pacienta, znalosti léčebných a ošetřovatelských postupů),

komunikační dovednosti, kritické myšlení (vyhodnocování informací a stanovování

priorit důležitých k sestavení ošetřovatelského postupu), manažerské dovednosti

(plánování, organizování, delegování), vůdcovské dovednosti (spolupráce, asertivita,

kreativita) a mentorské dovednosti (znalosti a rozvoj v oboru, edukace) (Šebestová,

2011, s. 26 - 29).

Ošetřovatelský tým

Tým nebo týmovou práci můžeme chápat jako skupinu lidí, která má společný úkol, za

který mají všichni zodpovědnost. V anglickém významu slovo TEAM znamená zkratku

klíčových slov – Together, Everybody, Achieves a More, což znamená ve volném

překladu, že společně dosáhneme víc (Kolajová, 2006, s. 12).

Týmová atmosféra a týmový přístup k práci je jednou ze základních podmínek efektivní

ošetřovatelské péče. Skupina sester není ještě týmem. Týmem je skupina představující

vysoký stupeň vzájemné závislosti s určitým zaměřením nebo úkolem (Škrlovi, 2003, s.

358-359).

Každý v týmu má své nezastupitelné místo s většími či menšími pravomocemi a

odpovědnostmi, které se navzájem prolínají. Pokud členové týmu zvládnou spojit své

schopnosti, prosadit přednosti a potlačit nedostatky, podaří se obvykle dosáhnout

stanovených cílů. Pokud však každý pracuje na svou vlastní pěst, tak jako tým málokdy

uspěje (Bělohlávek et al., 2006, s. 621).

V dnešní době podle Kalvacha (2009, http://neviditelnypes.lidovky.cz/zdravotnictvi-

role-nelekaru-die-/p_spolecnost.asp?c=A090318_225150_p_spolecnost_wag) jedna

z priorit rozmachu zdravotnického režimu (účelnost, flexibilita, pacientská vstřícnost i

odbornost) je ideální souhra a kompetence mezi zdravotnickými profesemi.

Zdravotnický tým je tvořen různými skupinami zdravotnických pracovníků (např.

lékaři, všeobecné sestry, fyzioterapeuti, porodní asistentky, aj.). Struktura zmíněného

týmu je různorodá a je podmíněna požadavky konkrétního zdravotnického pracoviště.

Nedílnou součástí zdravotnického týmu je ošetřovatelský tým, který je tvořen

nelékařskými zdravotnickými pracovníky (všeobecné sestry, porodní asistentky,

http://neviditelnypes.lidovky.cz/zdravotnictvi-role-nelekaru-die-/p_spolecnost.asp?c=A090318_225150_p_spolecnost_wag�


44

zdravotničtí asistenti, ošetřovatelky, apod.). Všichni členové týmu musí znát povinnosti

a kompetence nejen své, ale i ostatních zdravotnických pracovníků (Marek et al., 2001,

s. 260 - 261).

Pro spolupráci v týmu je důležité fungování vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Každá

kategorie zdravotnických pracovníků má svoji nezávislost, v níž v rámci svých

kompetencí může rozhodovat samostatně a za své činy nese odpovědnost, což vede

k oboustrannému respektu a zabránění podceňování práce (Marek et al., 2001, s. 262).

Činnosti veškerých zdravotnických pracovníků na sebe navazují a vzájemně se doplňují.

Principem týmu je zodpovědnost každého člena za své jednání a konání a nedbalost

nebo nedůslednost jednoho pracovníka může oslabit celý chod zdravotní péče a vyvolat

závažné komplikace zdravotního stavu pacienta. Důležité je také dodržovat

profesionální chování nejen před pacientem, ale i během spolupráce celého

zdravotnického týmu (Čadilová, 2009,

http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/T%C3%BDm.pdf).

Týmová spolupráce zdravotnických profesionálů zajišťuje nepřetržitou péči a

koordinaci za pomoci aktivního přístupu pacienta. Každá kategorie zdravotníků má své

specifické znalosti, dovednosti a kompetence, i když hranice nemusí být vždy jasné a

některé činnosti se mohou překrývat. V rámci ošetřovatelského týmu nejvyšší pozici

zaujímá všeobecná sestra, která má nejvyšší vzdělání, odpovědnost i kompetence. Pro

ošetřovatelský personál s nižší kvalifikací je charakteristické, že pracuje pod vedením

sestry s vyšší kvalifikací a realizuje ošetřovatelskou péči podle své kompetence (náplně

práce) u přidělených pacientů (Mastiliaková, 2002, s. 50).

Týmy, poskytující zdravotní péči pacientům, musí mít stanoveny cíle, problémy musí

řešit kreativně a navzájem si musí prokazovat úctu a podporu. Týmy, které ve

zdravotnické instituci nepracují efektivně, tak mohou ztratit konkurenční výhodu

(Škrlovi, 2003, s. 358-359). Má-li ošetřovatelský personál pracovat efektivně, tak musí

být citlivý k tomu, co se děje na obou stranách interakce mezi ním a pacientem nebo

mezi jednotlivými členy zdravotnického týmu (Lemon, 1997, s. 52).

Ve svém výzkumném šetření Beňadiková a Rapčíková (2009,

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/sestra-jako-poskytovatelka-osetrovatelske-pece-a-jeji-

postaveni-ve-zdravotnickem-tymu-448617) zjišťovaly, co pro sestry znamená

zdravotnický tým, ve kterém pracují. Z šetření vyplynulo, že sestry svůj zdravotnický

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/sestra-jako-poskytovatelka-osetrovatelske-pece-a-jeji-postaveni-ve-zdravotnickem-tymu-448617�


45

tým považují v 19,5% za jednu velkou rodinu, na niž se můžete spolehnout pouze

v souvislosti s pracovními povinnostmi. Práce v týmu sestry ve 40,5% obohacuje o nové

vědomosti a dovednosti, které získávají od ostatních členů týmu. Sestry raději pracují

v malém týmu (60%), velký tým pokládají za negativum (1,5%). Další výsledky šetření

poukazují na suplování práce nelékařských pracovníků nižší úrovně sestrami (86%),

zejm. na nočních směnách. Některé sestry tento nedostatek nevnímají, ale v 32% jim

vadí neochota personálu provádět delegované úkoly a v 46,5% je jim nepříjemný

opakovaný dohled, zda úkol splnili.

46

2 VÝZKUM NÁZOROVÉHO SPEKTRA NA

KOMPETENCE ČLENŮ OŠETŘOVATELSKÉHO TÝMU

1.6 Cíle výzkumu a hypotézy

Cílem výzkumného šetření byla deskripce (popis) reálného naplňování kompetencí

prostřednictvím názorů top manažerů zdravotnických institucí o participaci jednotlivých

členů ošetřovatelského týmu při zajištění péče. Jedná se o velmi aktuální téma, které

souvisí s poskytováním kvalitní a bezpečné péče. Realizace činností kompetentními

pracovníky s sebou přináší celou řadu nezodpovězených otázek, které se staly cílem

našeho výzkumného šetření – dílčími cíli:

1. Jsou činnosti jednotlivých členů ošetřovatelského týmu realizovány dle právních

předpisů?

2. Vykonává VS opravdu pouze činnosti, které má výhradně ve své kompetenci?

3. Vykonává VS i jiné činnosti mimo rámec svých kompetencí?

4. Je ZA, vytížen v plné míře v činnostech, které může realizovat?

5. Provádí zdravotnický asistent činnosti, které má v kompetenci tato profese?

6. Dochází u ZA k překračování kompetencí mimo stanovený rozsah jeho odborné

způsobilosti?

7. Provádí ZA i činnosti, které nemá stanovené právními předpisy?

8. Vykonává ošetřovatel pouze činnosti, které mu ukládají právní předpisy?

9. Realizuje sanitář výhradně činnosti ustanovené právními normami?

10. Jsou některé činnosti NLZP prováděny v rozporu s právními ustanoveními?

Cílem výzkumu bylo prokázat, zda činnosti vykonávané při poskytování ošetřovatelské

péče jednotlivými členy ošetřovatelského týmu se shodují s jejich právně vymezenými

kompetencemi a zda:

1. jednotliví členové ošetřovatelského týmu - VS, ZA, OŠE, SAN vykonávají činnosti

ustanovené právními předpisy;

47

2. členové ošetřovatelského týmu překračují své kompetence při poskytování péče;

3. existují rozdíly v dodržování kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského týmu

- VS, ZA, OŠE, SAN.

Uvedené okruhy problémů byly formulovány do šesti hypotéz s cílem je potvrdit či

vyvrátit.

Hypotéza č. 1

Všeobecná sestra nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze její

profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.

Hypotéza č. 2

Všeobecná sestra vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních

kompetencí ustanovených v právních dokumentech.

Hypotéza č. 3

Zdravotnický asistent nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze

jeho profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.

Hypotéza č. 4

Zdravotnický asistent vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých

profesních kompetencí ustanovených v právních dokumentech.

Hypotéza č. 5

Ošetřovatel vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních


Hypotéza č. 6

Sanitář vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních


48

1.7 Metodika výzkumného šetření

Výzkumné šetření bylo provedeno s podporou projektu IGA MZ ČR č. ID.KÓD-

NT12067-3/2011, Strategický koncept k transformaci nelékařských zdravotnických

povolání v České republice.

1.7.1 Profil respondentů

Respondenty výzkumného šetření byli top manažeři pro nelékařská zdravotnická

povolání zdravotnických institucí v ČR (náměstkyně ošetřovatelské péče, náměstek

nelékařských oborů, hlavní sestra nemocnice apod.).

1.7.2 Technika sběru dat

Vzhledem k záměrům výzkumného šetření byl použit kvantitativní přístup s využitím

techniky dotazníku s uvědoměním si výhod a nevýhod, které tento způsob poznávání

přináší.

Dotazník jako technika sběru dat

V rámci výzkumného šetření byl použit anonymní dotazník vlastní konstrukce, který

obsahoval položky, které byly předepsány na tazatelském archu. Byly použity různé

typy položek: uzavřené, otevřené, polytomické a filtrační.

Při sestavení struktury dotazníku se vycházelo z právních dokumentů, zejm. z Vyhlášky

č. 55/2011 Sb. Konstrukce dotazníku probíhala v rámci projektu IGA MZ ČR č.

ID.KÓD-NT12067-3/2011, Strategický koncept k transformaci nelékařských

zdravotnických povolání v České republice. Byly formulovány položky, které byly

rozčleněny na identifikační oblast respondentů a dále do čtyř závisle proměnných

oblastí:

• sféra identifikační byla rozdělena na oblast A a B (údaje o zdravotnické instituci a

údaje o respondentovi).

• První okruh položek byl zaměřen na kvalifikační vzdělávání nelékařských

49

zdravotnických profesí. Jednalo se celkem o 12 položek, z toho bylo 6 uzavřených

(1.1.A., 1.2.A., 1.3.A., 1.4.A.,1.5.A., 1.6.A.), po každé uzavřené položce vždy

následovala položka otevřená (1.1.B., 1.2.B.,1.3.B., 1.4.B., 1.5.B., 1.6.B.), která

byla zaměřená na zdůvodnění rozhodnutí respondenta.

• Druhá oblast výzkumného šetření byla orientována na provádění činností

jednotlivými členy ošetřovatelského týmu v rámci poskytování ošetřovatelské péče.

V téhle části dotazníku byly sestaveny dva ošetřovatelské týmy a to se zaměřením

na ošetřovatelství (VS, ZA, OŠE, SAN) a se zaměřením na porodní asistenci (PA,

ZA, OŠE, SAN). Oba týmy měly v tabulce uvedeny stejné činnosti (2.1.1. – 2.1.40.

– ošetřovatelství, 2.2.1. – 2.2.29, 2.2.32. – 2.2.33., 2.2.35., 2.2.37. – 2.2.44. –

porodní asistence), které vykonávají v rámci poskytování ošetřovatelské péče. U

týmu zaměřeného na porodní asistenci byly v tabulce uvedeny navíc čtyři položky

(2.2.30. – 2.2.31., 2.2.34., 2.2.36.), které se týkají pouze jejich profese. Úkolem

respondentů bylo procentuální vyhodnocení realizace činností jednotlivými členy

týmu. Součet podílů jednotlivých členů týmu u každé činnosti ošetřovatelské péče

představuje 100%.

• Třetí okruh položek se věnoval uplatňování odborného dohledu v praxi, systému

registrace a specializačnímu vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí. V této

oblasti byly použity následující položky: jedna polytomická (3.1.), čtyři uzavřené

(3.2.,3.3., 3.5., 3.6.), jedna filtrační (3.5.A.), jedna otevřená (3.6.A.) a dvanáct ve

formě škály v pořadí od 0 do 10 (0 – min. a 10 – max.), kde respondenti hodnotili přínos jednotlivých typů specializačního vzdělávání pro praxi.

• Poslední oblast v dotazníku se zabývala oblastí metodického vedení ošetřovatelské

péče a nelékařských zdravotnických povolání v ČR. Obsahovala tři druhy položek:

uzavřenou (4.1.), polytomickou (4.2.) a otevřenou (4.3.).

Pro výzkumné šetření diplomové práce byly využity identifikační údaje týkající se

zdravotnických institucí a respondentů (A, B) a první polovina druhé oblasti dotazníku,

která byla zaměřena na realizaci činností členů ošetřovatelského týmu se zaměřením na

ošetřovatelství (2.1.1. – 2.1.40.).

Dotazník je uveden v příloze č. 5.

50

Metody zpracování dat

Výsledky empirického měření byly zaneseny pomocí čárkovací metody do tabulky

vytvořené v programu Excell a zpracovány pomocí počítačového statistického softwaru

SPSS verze 15.

Získaná data byla statisticky zpracována a byly provedeny výpočty relativních četností

(%). Pro přehlednost byla získaná data prezentována v grafech. V rámci prvního stupně

třídění byla zjišťována míra podílu jednotlivých členů ošetřovatelského týmu na

činnostech ošetřovatelské péče.

Na třídění prvního stupně navazovalo třídění druhého stupně, které představovalo

stanovení šesti kritérií, na základě kterých byla zjištěná data tříděna. Jednalo se o

kritéria:

1. Činnosti, které má vykonávat pouze VS, dle právních dokumentů definujících

kompetence NLZP.

2. Činnosti, které má vykonávat pouze ZA, dle právních dokumentů definujících

kompetence NLZP.

3. Činnosti, které VS nemá stanovené v kompetencích právních dokumentů

definujících kompetence NLZP.

4. Činnosti, které ZA nemá stanovené v kompetencích právních dokumentů


5. Činnosti, které OŠE nemá stanovené v kompetencích právních dokumentů


6. Činnosti, které SAN nemá stanovené v kompetencích právních dokumentů


Na základě vymezených kritérií byly vybrány ošetřovatelské činnosti jednotlivých členů

ošetřovatelského týmu, u kterých byly zjištěny největší diskrepance. V rámci

ošetřovatelského týmu bylo vybráno čtrnáct činností, z nichž polovina (sedm) má být v

100% realizována pouze VS, ale přitom se na těchto činnostech podílí i ostatní členové

ošetřovatelského týmu. Spodní hranicí, účasti VS na provádění těchto činností, byla

zvolena relativní četnost 60%. Druhou polovinu vybraných činností (sedm) nemá VS

ustanoveny v právních dokumentech definujících kompetence NLZP a přesto se na nich

podílí. Z této oblasti byla za horní hranici výběru zvolena relativní četnost 50%. Dále

bylo vybráno dvanáct odborných činností, které OŠE a SAN vykonává. Tyto činnosti

51

obě profese nesmí vůbec realizovat, jelikož pro ně nemají kvalifikační vzdělání a jsou

v rozporu se stanovenými kompetencemi v právních dokumentech definujících

kompetence NLZP. Kritérii výběru byly zvoleny hraniční relativní četnosti, u

ošetřovatele 20% a u sanitáře 10%. Zvolené činnosti byly opět zpracovány v rámci

popisné statistiky s uvedením nominální a relativní četnosti, minima, maxima, mediánu

a relativní odchylky. Pro interpretaci výsledků byly využity údaje relativních četností.

Při ověřování hypotéz byly nejdříve stanoveny nulové a alternativní hypotézy, které

byly ověřeny pomocí matematické statistiky. Platnost hypotéz byla ověřena pomocí

jednovýběrových t-testů. Ke statistickému zpracování byl použit statistický software

SPSS verze 15. Všechny testy byly provedeny na hladině signifikance 0,05.

1.7.3 Organizace výzkumného šetření

Předvýzkum

Pilotní šetření bylo provedeno v rámci bakalářské práce Anety Baťkové v akademickém

roce 2010/2011 na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.

Bakalářská práce nese název – Kompetence pracovníků ošetřovatelství z pohledu

liniového a středního managementu nemocnic. Pilotáž probíhala, v měsících leden až

únor 2011, ve Fakultní nemocnici Olomouc, ve Vojenské nemocnici Olomouc a ve

Sdruženém zdravotnickém zařízení Krnov. Distribuováno bylo celkem 102 dotazníků,

přičemž návratnost byla 69 dotazníků (68%). Na základě kontroly komplexnosti

vyplnění dotazníků, bylo pro neúplnost vyřazeno 25 dotazníků (36%). Pilotní šetření

pracovalo s údaji ze 44 dotazníků (64%) a zkoumaným souborem bylo 18 vrchních a 26

staničních sester (Baťková, 2011, s. 22).

Závěry vyplývající z pilotního šetření (bakalářské práce) Baťkové (2011, s. 44 – 45):

− Sestry manažerky (93 %) uvedly, že NLZP mají ve své pracovní náplni definovány

činnosti odpovídající jejich pracovnímu zařazení. Na realizaci ošetřovatelské péče se

průměrně podílí v 62% VS, ZA v 32 %, OŠE v 22 % a SAN v 22 %. Průměrně z

pracovních činností VS 37 % tvoří činnosti spadající i do pracovní náplně ZPPOD.

− VS provádí činnosti nad rámec pracovní náplně ZPBOD na 91 % pracovišť. VS nad

právně ustanovené kompetence nejčastěji realizují: sjednávání diagnostických a

konziliárních vyšetření, předložení informovaného souhlasu pacientovi, chirurgický

52

převaz operační rány, extrakci centrálního žilního katétru a stehů.

− ZPPOD provádí činnosti nad stanovenou pracovní náplň na 54% oslovených

pracovišť.

Na základě předvýzkumu byly zpřesněny položky vztahující se k ošetřovatelským

činnostem a bylo definováno procentuální vyhodnocení realizace činností jednotlivými

členy týmu. Bylo vyžadováno, aby součet podílů jednotlivých členů týmu u každé

činnosti ošetřovatelské péče představoval 100%.

Realizace výzkumu

Dílčí informace k připravovanému výzkumnému šetření byly předloženy na poradě

managementu zdravotnických institucí pro NLZP na MZ ČR dne 20. 9. 2011. Pomocí

emailové korespondence byly respondentům dne 30. 9. 2011 rozeslány dotazníky

v celkovém počtu 155. Návratnost dotazníků byla 72 (46,45%). Emailové kontakty byly

získ ány ve sp o lu p ráci MZ ČR a ÚZIS ČR, kteří garantovali aktuálnost předaných

emailových kontaktů. Dotazníkové šetření bylo ukončeno dne 30. 10. 2011 a při

návratnosti dotazníků bylo využito služeb České pošty.

Dotazníky byly nejprve zkontrolovány z hlediska úplnosti odpovědí. V rámci této

prováděné kontroly se našel dotazník, u kterého byla odhalena absence odpovědi

v rámci identifikačních údajů o respondentovi a to v dosaženém vzdělání. Dotazník byl

přesto dále využit v rámci statistického zpracování, jelikož tato absence nebyla důležitá

stran odpovědí týkajících se zásadních položek dotazníku.

1.8 Výsledky výzkumu a jejich interpretace

Identifikační údaje zdravotnických institucí

Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 72 zdravotnických institucí, z nichž bylo 14

(19,4%) nemocnic přímo řízených MZ ČR, 29 (40,3%) nemocnic přímo řízených

krajem, městem nebo obcí, 10 soukromých (13,9%), 8 nemocnic následné péče a

léčeben pro dlouhodobě nemocné (11,1%) a 11 ostatních zdravotnických institucí

(15,3%).

53

Tabulka 1 Identifikační údaje o zdravotnických institucích

Obrázek 2 Identifikační údaje o zdravotnických institucích

Identifikační údaje respondentů

Pracovní pozice

72 respondentů (100%) je z top managementu pro nelékařská zdravotnická povolání

zdravotnických institucí v ČR (náměstkyně ošetřovatelské péče, náměstek nelékařských

oborů, hlavní sestra nemocnice, apod.).

20%

40%

14%

11%15%

Nemocnice (přímo řízené MZ ČR)

Nemocnice (přímo řízené karejem, městem, obcí)

Nemocnice (soukromá)

Nemocnice následné péče a léčebny pro dlouhodobě nemocné

Ostatní

14 19,4 29 40,3 10 13,9 8 11,1

11 15,3 72 100,0

Nemocnice (přímo řízená MZ ČR) Nemocnice (přímo řízená krajem, městem, obcí) Nemocnice (soukromá) Nemocnice následné péče a léčebny pro dlouhodobě nemocné Ostatní Celkem

Četnost Procenta

54

Tabulka 2 Pracovní pozice

Obrázek 3 Pracovní pozice

Nejvyšší dosažené vzdělání

47 respondentů absolvovalo VŠ (65,3%), 4 VOŠ (5,6%), 20 SZŠ (27,8%), 1 respondent

(1,4%) tuto položku nevyplnil.

Tabulka 3 Dosažené vzdělání

TOP management

NLZP 100%

B. Nejvyšší dosažené vzdělání

20 27,8 28,2 28,24 5,6 5,6 33,8

47 65,3 66,2 100,071 98,6 100,0

1 1,472 100,0

SZŠVOŠVŠCelkem

Platná

SystemVynechanáCelkem

Četnost ProcentaProcenta zplatných

Kumulativníprocenta

72 100,0 1 Frequency Percent

55

Obrázek 4 Dosažené vzdělání

Věk respondentů

7 respondentů (9,7%) je ve věkové kategorii do 35 let, 27 respondentů (37,5%)

ve věkové kategorii 36 – 45 let, 30 respondentů (41,7%) ve věkové kategorii 46 – 55 let

a 8 respondentů (11,1%) ve věkové kategorii nad 56 let.

Tabulka 4 Věková kategorie respondentů

27,8 %

5,6 %65,3 %

1,4 %

SZŠ

VOŠ

VŠ

Absence vyplnění

B. Věkové kategorie

7 9,7 9,727 37,5 47,230 41,7 88,9

8 11,1 100,072 100,0

do 35 let36 - 45 let46 - 55 letnad 56 letCelkem

Četnost ProcentaKumulativní

procenta

56

Obrázek 5 Věková kategorie respondentů

Interpretace zjištěných výsledků

V prvním stupni třídění bylo definováno čtyřicet ošetřovatelských činností. Bylo

zjištěno, že VS a ZA nevykonávají v plné míře (v 100%) činnosti, které mají výhradně

ve své kompetenci. Bylo také vyšetřeno, že na činnostech, které má vykonávat OŠE

spolu se SAN se podílí i VS a ZA. Dalším zjištěním byla i realizace činností, které

jednotliví členové ošetřovatelského týmu nemají stanoveny v kompetencích právních

dokumentů definujících kompetence NLZP a přesto na nich participují. Výsledky

zjištěné v prvním stupni třídění jsou uvedeny v příloze 6. Dále budou prezentovány

výsledky odpovídající druhému stupni třídění.

Zjištěné výsledky budou prezentovány prostřednictvím stanovených kritérií (1-6),

které byly zvoleny na základě druhého stupně třídění. Na základě tohoto třídění

vyplynuly následující činnosti, u kterých se analyzovala procentuelní míra podílu

jednotlivých NLZP (VS, ZA, OŠE, SAN) při realizaci vybraných ošetřovatelských

činností. V návaznosti na teoretická východiska a z analýzy získaných dat vyplynuly

následující výsledky uvedené v tabulkách a v grafech.

Kriterium č.1 druhého stupně třídění

Kriterium č.1 druhého stupně třídění představuje činnosti, které by měla v 100%

vykonávat pouze všeobecná sestra.

9,7 %

37,5%41,7%

11,1%

do 35 let

36 - 45 let

46 - 55 let

nad 56 let

57

63 respondentů uvedlo, že u krevních derivátů VS asistuje a ošetřuje během jejich

aplikace klienty v 90,7%. 70 respondentů sdělilo, že ošetřovatelskou diagnózu VS

stanovuje v 87,3%, 68 respondentů, že VS ošetřovatelskou péči plánuje v 86,5% a

hodnotí ji v 85,5%. 62 respondentů poskytlo informace, o tom, že VS klienty edukuje

v 83,7%, 63 respondentů, že VS orientačně hodnotí FF v 65,3% a 68 respondentů, že

VS potřeby a úroveň soběstačnosti vyhodnocuje v 77,4%.

Výsledky uvádí tabulka 5 a obr. 6.

Tabulka 5 Činnosti výhradně v kompetenci VS a míra jejich provádění všeobecnou sestrou

Popisná statistika

63 70 68 6850 50 50 50

100 100 100 100100,0 100,0 100,0 95,5

90,7 87,3 86,5 85,517,2 17,4 17,2 18,0

NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchylka

2.1.7. Asistence přizahájení a

ošetřování běhemaplikace krevních

derivátů VS

2.1.39.Stanovení

ošetřovatelskédiagnózy VS

2.1.40.Plánování

ošetřovatelsképéče VS

2.1.41.Hodnocení

ošetřovatelsképéče VS

Popisná statistika

62 63 6825 5 40

100 100 10090,0 60,0 80,083,7 65,3 77,418,9 28,1 19,8

NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchy lka

2.1.9. Edukaceklienta, těhotné,

rodičky VS

2.1.13.Orientační

hodnocení FFVS

2.1.37.Vyhodnocení potřeb

a úrovněsoběstačnosti VS

58

Obrázek 6 Činnosti výhradně v kompetenci VS a míra jejich provádění všeobecnou sestrou


Kriterium č.2 znázorňuje činnosti, které všeobecná sestra nemá ustanovené dle právních

dokumentů definujících kompetence NLZP.

72 respondentů sdělilo, že na následujících vybraných činnostech že VS podílí takto:

aplikace tepla, chladu v léčbě 40,4%, doprovod na ošetření/vyšetření 9,1%, komplexní

hygienická péče 20,3%, péče o vyprazdňování 42,9%, podávání léčebné výživy 47,4%,

krmení pacienta a pitný režim 19,9% a úprava lůžka 12,2%.


Tabulka 6 Činnosti mimo rámec kompetencí VS a míra jejich provádění všeobecnou sestrou

90,7

87,3

86,5

85,5

83,7

77,4

65,3

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Krevní deriváty - asistence při zahájení a …

Stanovení ošetřovatelské diagnózy

Plánování ošetřovatelské péče

Hodnocení ošetřovatelské péče

Edukace klienta, těhotné rodičky

Vyhodnocení soběstačnosti

Orientační hodnocení FF

Relativní četnost [%]

Popisná statistika

72 72 72 720 0 0 0

100 100 100 10040,0 10,0 20,0 40,040,4 9,1 20,3 42,926,9 14,4 18,1 28,4


2.1.5. Aplikacetepla, chladu v

léčbě VS

2.1.8. Doprovod navyšetření, ošetření

VS

2.1.11.Komplexníhygienickápéče VS

2.1.26. Péče ovyprazdňování

VS

59

Obrázek 7 Činnosti mimo rámec kompetencí VS a míra jejich provádění všeobecnou

sestrou


Kriterium č.3 specifikuje činnosti, které by měl v 100% vykonávat pouze zdravotnický

asistent.

72 respondentů oznámilo, že na zajištění výkonu aplikace tepla, chladu v léčbě se ZA

podílí v 29,5%.


Popisná statistika

72 72 720 0 0

100 100 5040,0 20,0 10,047,4 19,9 12,234,5 18,1 11,2


2.1.27.Podávání

léčebné výživyVS

2.1.28. Krmenípacienta, pitný

rež im VS

2.1.35.Úprava

lůžka VS

47,4

42,9

40,4

20,3

19,9

12,2

9,1

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60

Podávání léčebné výživy

Péče o vyprazdňování

Aplikace tepla, chladu v léčbě

Komplexní hygienická péče

Krmení pacienta, pitný režim

Úprava lůžka

Doprovod na ošetření, vyšetření


60

Tabulka 7 Činnosti výhradně v kompetenci ZA a míra jejich provádění zdravotnickým

asistentem

Obrázek 8 Činnosti výhradně v kompetenci ZA a míra jejich provádění zdravotnickým

asistentem


Kriterium č.4 specifikuje činnosti, které jsou dle právních dokumentů mimo rámec

kompetencí ZA.

72 respondentů informovalo o ošetřovatelských činnostech, které provádí ZA,

následovně: u krevních derivátů ZA asistuje a ošetřuje během jejich aplikace klienty

v 8,0%, doprovod na vyšetření/ošetření realizuje v 14,6%, FF orientačně hodnotí

Popisná statistika

720

10030,0029,50

22,815


2.1.5. Aplikace tepla,chladu v léčbě ZA

29,5

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100



61

v 26,2%, úpravu lůžka provádí v 13,4%, potřeby a úroveň soběstačnosti provádí

v 20,9%, ošetřovatelskou diagnózu stanovuje v 12,3%, ošetřovatelskou péči plánuje

v 13,95% a hodnotí ji v 14,7%.


Tabulka 8 Realizace činností mimo rámec kompetencí ZA a míra jejich vykonávání ZA

Popisná statistika

72 72 72 720 0 0 0

50 100 100 80,00 7,50 22,50 10,008,0 14,6 26,2 13,4

16,4 21,4 25,3 14,2


2.1.7. Asistencepři zahájení a

ošetřováníběhem aplikace

krevních derivátůZA

2.1.8.Doprovod na

vyšetření,ošetření ZA

2.1.13.Orientačníhodnocení

FF ZA

2.1.35.Úprava

lůžka ZA

Popisná statistika

72 72 72 720 0 0 0

100 50 100 10020,0 ,0 ,0 ,020,9 12,3 13,9 14,721,1 17,3 19,7 20,4


2.1.37.Vyhodnocení

potřeb a úrovněsoběstačnosti

ZA

2.1.39.Stanovení

ošetřovatelskédiagnózy ZA

2.1.40.Plánování

ošetřovatelské péče ZA

2.1.41.Hodnoceníošetřovatelské péče ZA

62

Obrázek 9 Realizace činností mimo rámec kompetencí ZA a míra jejich vykonávání ZA


Kriterium č. 5 specifikuje činnosti, které jsou dle právních dokumentů mimo rámec

kompetencí ošetřovatele.

70 respondentů uvedlo, že ošetřovatel vykonává ošetřovatelské činnosti takto: aplikuje

s.c. injekce v 0,8%, inhalační kyslíkovou léčbu v 2,8% a léčebné teplo a chlad v 19,8%,

klienta edukuje v 1,8% a na katetrizaci močového měchýře u žen a dívek nad 10 let se

podílí v 1,0%. Dále ošetřovatel orientačně hodnotí FF v 5,5%, kapilární krev odebírá

v 1,9% a odsává z HCD v 2,4%. Na ošetřování akutních ran se podílí v 1,9%, u

chronických ran v 6,2% a tracheostomickou kanylu ošetřuje v 1,8%. Léky per os podává

v 0,4% a jiné léky aplikuje (do nosu, ucha, na kůži apod.) v 3,9%. Potřeby a úroveň

soběstačnosti ošetřovatel vyhodnocuje v 1,2% a na získávání informací k určení

ošetřovatelské diagnózy se účastní v 1,8%.


26,2

20,9

14,7

14,6

13,9

13,4

12,3

8,0

0 5 10 15 20 25 30 35


Vyhodnocení soběstačnosti

Hodnocení ošetřovatelské péče

Doprovod na ošetření, vyšetření

Plánování ošetřovatelské péče

Úprava lůžka

Stanovení ošetřovatelské diagnózy



63

Tabulka 9 Realizace činností mimo rámec kompetencí OŠE a míra jejich vykonávání ošetřovatelem

Popisná statistika

70 70 70 70 700 0 0 0 0

20 30 100 50 40,0 ,0 17,5 ,0 ,0,8 2,8 19,8 1,8 1,0

3,1 6,8 23,6 7,4 5,9


2.1.1. Aplikaces. c. injekc í

OŠE

2.1.4.Aplikaceinhalačníkyslíkové

terapie OŠE

2.1.5.Aplikace

tepla, chladuv léčbě OŠE

2.1.9.Edukaceklienta,těhotné,

rodičky OŠE

2.1.10.Katetrizacemočového

měchýře u žen adívek nad 10 let

věku OŠE

Popisná statistika

70 70 70 70 700 0 0 0 0

60 30 50 30 50,0 ,0 ,0 ,0 ,0

5,5 1,9 2,4 1,9 6,212,4 6,0 8,0 5,8 11,4


2.1.13.OrientačníhodnoceníFF OŠE

2.1.14. Odběrkapilární krve

OŠE

2.1.16.Odsávání zhorních cestdýchacích

OŠE

2.1.17.Ošetřování

akutních ranOŠE

2.1.18.Ošetřováníchronických

ran OŠE

Popisná statistika

70 70 70 70 700 0 0 0 0

50 20 50 30 30,0 ,0 ,0 ,0 ,0

1,8 ,4 3,9 1,2 1,87,2 2,7 10,0 4,7 5,2



tracheostomické kanyly OŠE

2.1.29.Podávání léků

per os OŠE

2.1.30. Jinézpůsobypodáváníléků OŠE

2.1.37.Vyhodnocení

potřeb aúrovně

soběstačnostiOŠE

2.1.38.Získáváníinformací k

určeníošetřovatelské diagnozy

OŠE

64

Obrázek 10 Realizace činností mimo rámec kompetencí OŠE a míra jejich vykonávání

ošetřovatelem


Kriterium č. 6 specifikuje činnosti, které jsou dle právních dokumentů mimo rámec

kompetencí sanitáře.

70 respondentů uvedlo, že sanitář vykonává následující činnosti takto: inhalační

kyslíkovou léčbu aplikuje v 2,4% a léčebné teplo a chlad v 9,7%, na zahájení a

ošetřování během aplikace krevních derivátů se zúčastňuje v 0,1%, na měření a

sledování FF se podílí v 3,6% a orientačně hodnotí FF ve 3,1%. Sanitář se dále podílí na

ošetřování akutních ran v 0,86% a na ošetřování chronických ran v 1,29%. Léky jinými

způsoby (do nosu, ucha, na kůži apod.) podává v 0,93% a potřeby a úroveň

soběstačnosti vyhodnocuje v 0,64%. Informace k určení ošetřovatelské diagnózy

získává v 1,36%.


19,86,2

5,53,9

2,82,4

1,91,91,81,81,8

1,210,8

0,4

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

Aplikace tepla, chladu v léčběOšetřování chronických ran

Orientační hodnocení FFJiné způsoby podávání léků - do nosa, ucha, …

Aplikace inhalační kyslíkové terapieOdsávání z horních cest dýchacích

Odběr kapilární krveOšetřování akutních ran

Ošetřování tracheostomické kanylyZískávání informací k určení ošetř. diagnózy

Edukace klienta, těhotné rodičkyVyhodnocení soběstačnosti

Katetrizace močového měchýře u žen a dívek …Aplikace s.c. injekcí

Podávání léků per os


65

Tabulka 10 Realizace činností mimo rámec kompetencí SAN a míra jejich vykonávání

sanitářem

Obrázek 11 Realizace činností mimo rámec kompetencí SAN a míra jejich vykonávání

sanitářem

Popisná statistika

70 70 70 70 700 0 0 0 0

90 80 10 45 45,0 ,0 ,0 ,0 ,0

2,4 9,7 ,1 3,6 3,111,4 18,8 1,2 9,0 8,9


2.1.4.Aplikaceinhalačníkyslíkové

terapie SAN

2.1.5.Aplikace

tepla, chladuv léčbě SAN

2.1.7. Asis tencepři zahájení a

ošetřováníběhem aplikace

krevních derivátůSAN

2.1.12. Měřenía s ledování

FF SAN

2.1.13.Orientačníhodnocení

FF SAN

Popisná statistika

70 70 70 70 700 0 0 0 0

25 25 25 10 30,00 ,00 ,00 ,00 ,00,86 1,29 ,93 ,64 1,36

3,804 4,716 4,108 2,396 4,810



akutních ranSAN

2.1.18.Ošetřováníchronických

ran SAN

2.1.30. Jinézpůsobypodáváníléků SAN

2.1.37.Vyhodnocení

potřeb aúrovně

soběstačnostiSAN

2.1.38.Získáváníinformací k

určeníošetřovatelské diagnozy

SAN

9,7

3,6

3,1

2,4

1,4

1,3

0,9

0,9

0,6

0,1

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11


Měření a sledování FF (TT, TK, P, D)


Aplikace inhalační kyslíkové terapie

Získávání informací k určení ošetř. diagnózy

Ošetřování chronických ran

Jiné způsoby podávání léků - do nosa, ucha, …

Ošetřování akutních ran

Vyhodnocení potřeb a úrovně soběstačnosti



66

1.9 Ověření platnosti hypotéz

K ověření hypotéz byly použity jednovýběrové t-testy a byla spočítána hladina

významnosti (p). Je-li dosažená hladina významnosti (oboustranná signifikance) menší

než 0,05 (neboli 5%), pak výsledek je statisticky významný. Je-li p menší než 0,001

(neboli 0,1%) je výsledek vysoce statisticky významný a se značnou spolehlivostí

zamítáme nulovou hypotézu a hypotézu alternativní přijímáme. Pokud je naopak p větší

než 0,05 (neboli 5%), tak výsledek není statisticky významný a nulovou hypotézu

přijímáme.

Ověřování hypotézy č. 1

Všeobecná sestra nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze její

profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.

Kriterium č. 1 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda činnosti, které jsou v právních

dokumentech specifikovány výhradně jako kompetence VS vykonává pouze VS.

Byly formulovány statistické hypotézy:

H0

1: Všeobecná sestra vykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze

její profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.

HA1: Všeobecná sestra nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze

její profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.

67

Tabulka 11 Ověřování hypotézy č. 1

U všech činností, které jsou výhradně v kompetenci VS byly prokázány statisticky

významné rozdíly mezi pozorovanými průměrnými hodnotami procentuálního podílu

VS při realizaci těchto činností a očekávanou situací, tedy že tyto činnosti má zajišťovat

pouze VS, p < 0,0001 ve všech případech.

Nulovou hypotézu zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní.

Hypotéza č. 1 se potvrdila.


Všeobecná sestra vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních


Kriterium č. 2 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda VS vykonává činnosti, které jsou

v právních dokumentech specifikovány mimo rámec kompetencí VS.

H0

H

2: V rámci poskytování ošetřovatelské péče všeobecná sestra nevykonává činnosti

mimo rámec svých právně stanovených kompetencí.

A

2: V rámci poskytování ošetřovatelské péče všeobecná sestra vykonává činnosti


Jednovýběrový t-test

-4,289 62 ,0001 -9,302 -13,64 -4,97

-6,098 69 <0,0001 -12,700 -16,85 -8,55

-6,463 67 <0,0001 -13,515 -17,69 -9,34

-6,671 67 <0,0001 -14,544 -18,90 -10,19

-6,782 61 <0,0001 -16,306 -21,11 -11,50

-9,802 62 <0,0001 -34,746 -41,83 -27,66

-9,387 67 <0,0001 -22,559 -27,36 -17,76

2.1.7. Asis tence při zahájení aošetřování během aplikace krevníchderivátů VS2.1.39. Stanovení ošetřovatelskédiagnózy VS2.1.40. Plánování ošetřovatelsképéče VS2.1.41. Hodnocení ošetřovatelsképéče VS2.1.9. Edukace klienta, těhotné,rodičky VS2.1.13. Orientační hodnocení FF VS2.1.37. Vyhodnocení potřeb a úrovněsoběstačnosti VS

tStupněvolnosti

Oboustrannásignifikance

Rozdílprůměrů Dolní mez Horní mez

95% intervalspolehlivos ti pro rozdíl

průměrů

Testovaná hodnota = 100

68


U všech zkoumaných činností byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi

pozorovanými průměrnými hodnotami procentuálního podílu VS při realizaci těchto

činností a očekávanou situací, tedy že tyto činnosti VS nemá zajišťovat vůbec,

p < 0,0001 ve všech případech.




Zdravotnický asistent nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze

jeho profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.

Kriterium č. 3 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda činnosti, které jsou v právních

dokumentech specifikovány výhradně, jako kompetence ZA vykonává pouze ZA.

H0

H

3: Zdravotnický asistent vykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší

pouze jeho profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.

A


12,736 71 <0,0001 40,444 34,11 46,78

5,373 71 <0,0001 9,111 5,73 12,49

9,537 71 <0,0001 20,333 16,08 24,58

12,839 71 <0,0001 42,903 36,24 49,57

11,677 71 <0,0001 47,444 39,34 55,55

9,313 71 <0,0001 19,889 15,63 24,15

9,224 71 <0,0001 12,153 9,53 14,78

2.1.5. Aplikace tepla,chladu v léčbě VS2.1.8. Doprovod navyšetření, ošetření VS2.1.11. Komplexníhygienická péče VS2.1.26. Péče ovyprazdňování VS2.1.27. Podáváníléčebné výživy VS2.1.28. Krmenípacienta, pitný režim VS2.1.35. Úprava lůžka VS

tStupněvolnosti




průměrů


3: Zdravotnický asistent nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší

69

pouze jeho profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.


U činnosti Aplikace tepla, chladu v léčbě byl prokázán statisticky významný rozdíl

mezi pozorovanými průměrnými hodnotami procentuálního podílu ZA při realizaci této

činnosti a očekávanou situací, tedy že tuto činnost má zajišťovat pouze ZA, p < 0,0001.




Zdravotnický asistent vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých

profesních kompetencí ustanovených v právních dokumentech.

Kriterium č. 4 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda ZA vykonává činnosti, které jsou

v právních dokumentech specifikovány mimo rámec kompetencí ZA.

H0

H

4: V rámci poskytování ošetřovatelské péče zdravotnický asistent nevykonává

činnosti mimo rámec svých právně stanovených kompetencí.

A

4: V rámci poskytování ošetřovatelské péče zdravotnický asistent vykonává činnosti



-26,220 71 <0,0001 -70,500 -75,86 -65,142.1.5. Aplikace tepla,chladu v léčbě ZA (100%)

tStupněvolnosti




průměrů


70


U všech zkoumaných činností byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi

pozorovanými průměrnými hodnotami procentuálního podílu ZA při realizaci těchto

činností a očekávanou situací, tedy že tyto činnosti ZA nemá zajišťovat vůbec,

p < 0,0001, resp. p = 0,0001 ve všech případech.




Ošetřovatel vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních


Kriterium č. 5 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda OŠE vykonává činnosti, které jsou

v právních dokumentech specifikovány mimo rámec kompetencí OŠE.

H0

H

5: V rámci poskytování ošetřovatelské péče ošetřovatel nevykonává činnosti mimo

rámec svých právně stanovených kompetencí.

A


4,137 71 ,0001 8,000 4,14 11,86

5,778 71 <0,0001 14,583 9,55 19,62

8,806 71 <0,0001 26,236 20,30 32,18

8,024 71 <0,0001 13,444 10,10 16,79

8,402 71 <0,0001 20,889 15,93 25,85

6,054 71 <0,0001 12,347 8,28 16,41

5,963 71 <0,0001 13,875 9,24 18,51

6,116 71 <0,0001 14,708 9,91 19,50

2.1.7. Asistence při zahájení aošetřování během aplikacekrevních derivátů ZA2.1.8. Doprovod na vyšetření,ošetření ZA2.1.13. Orientační hodnoceníFF ZA2.1.35. Úprava lůžka ZA2.1.37. Vyhodnocení potřeb aúrovně soběstačnosti ZA2.1.39. Stanoveníošetřovatelské diagnózy ZA2.1.40. Plánováníošetřovatelské péče ZA2.1.41. Hodnoceníošetřovatelské péče ZA

tStupněvolnosti




průměrů


5: V rámci poskytování ošetřovatelské péče ošetřovatel vykonává činnosti mimo

71

rámec svých právně stanovených kompetencí.


Téměř u všech zkoumaných činností byly prokázány statisticky významné rozdíly

mezi pozorovanými průměrnými hodnotami procentuálního podílu OŠE při realizaci

těchto činností a očekávanou situací, tedy že tyto činnosti OŠE nemá zajišťovat vůbec,

p < 0,05. Pouze u dvou činností - Katetrizace močového měchýře u žen a dívek nad 10


2,091 69 ,040 ,786 ,04 1,54

3,432 69 ,001 2,786 1,17 4,40

7,022 69 <0,0001 19,829 14,20 25,46

2,077 69 ,042 1,843 ,07 3,61

1,410 69 ,163 1,000 -,42 2,42

3,703 69 ,0004 5,500 2,54 8,46

2,603 69 ,011 1,857 ,43 3,28

2,460 69 ,016 2,357 ,45 4,27

2,686 69 ,009 1,857 ,48 3,24

4,560 69 <0,0001 6,214 3,50 8,93

2,068 69 ,042 1,786 ,06 3,51

1,394 69 ,168 ,443 -,19 1,08

3,300 69 ,002 3,929 1,55 6,30

2,163 69 ,034 1,214 ,09 2,33

2,846 69 ,006 1,786 ,53 3,04

2.1.1. Aplikace s . c.injekcí OŠE2.1.4. Aplikace inhalačníkys líkové terapie OŠE2.1.5. Aplikace tepla,chladu v léčbě OŠE2.1.9. Edukace klienta,těhotné, rodičky OŠE2.1.10. Katetrizacemočového měchýře užen a dívek nad 10 letvěku OŠE2.1.13. Orientačníhodnocení FF OŠE2.1.14. Odběr kapilárníkrve OŠE2.1.16. Odsávání zhorních cest dýchacíchOŠE2.1.17. Ošetřováníakutních ran OŠE2.1.18. Ošetřováníchronických ran OŠE2.1.22. Ošetřovánítracheostomické kanylyOŠE2.1.29. Podávání lékůper os OŠE2.1.30. Jiné způsobypodávání léků OŠE2.1.37. Vyhodnocenípotřeb a úrovněsoběstačnosti OŠE2.1.38. Získáváníinformací k určeníošetřovatelské diagnozyOŠE

tStupněvolnosti




průměrů


72

let věku a Podávání léků per os nebyly statisticky významné rozdíly prokázány.

Nulovou hypotézu z velké části zamítáme a částečně přijímáme hypotézu alternativní.

Hypotéza č. 5 se zčásti potvrdila.


Sanitář vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních kompetencí

ustanovených v právních dokumentech.

Kriterium č. 6 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda SAN vykonává činnosti, které jsou

v právních dokumentech specifikovány mimo rámec kompetencí SAN.

H0

H

6: V rámci poskytování ošetřovatelské péče sanitář nevykonává činnosti mimo rámec

svých právně stanovených kompetencí.

A

6: V rámci poskytování ošetřovatelské péče sanitář vykonává činnosti mimo rámec

svých právně stanovených kompetencí.

73


U činností Aplikace tepla, chladu v léčbě (p = 0,0001), Měření a sledování FF,

Orientační hodnocení FF, Ošetření chronických ran, Vyhodnocení potřeb a úrovně

soběstačnosti byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi pozorovanými

průměrnými hodnotami procentuálního podílu SAN při realizaci těchto činností a

očekávanou situací, tedy že tyto činnosti SAN nemá zajišťovat vůbec, p < 0,05. U

ostatních činností nebyly statisticky významné rozdíly prokázány.

Nulovou hypotézu zčásti zamítáme a částečně přijímáme hypotézu alternativní.

Hypotéza č. 6 se částečně potvrdila.


1,723 69 ,089 2,357 -,37 5,09

4,299 69 ,0001 9,657 5,18 14,14

1,000 69 ,321 ,143 -,14 ,43

3,330 69 ,001 3,571 1,43 5,71

2,901 69 ,005 3,071 ,96 5,18

1,885 69 ,064 ,857 -,05 1,76

2,281 69 ,026 1,286 ,16 2,41

1,891 69 ,063 ,929 -,05 1,91

2,245 69 ,028 ,643 ,07 1,21

2.1.4. Aplikace inhalačníkys líkové terapie SAN2.1.5. Aplikace tepla,chladu v léčbě SAN2.1.7. Asistence přizahájení a ošetřováníběhem aplikace krevníchderivátů SAN2.1.12. Měření asledování FF SAN2.1.13. Orientačníhodnocení FF SAN2.1.17. Ošetřováníakutních ran SAN2.1.18. Ošetřováníchronických ran SAN2.1.30. Jiné způsobypodávání léků SAN2.1.37. Vyhodnocenípotřeb a úrovněsoběstačnosti SAN

tStupněvolnosti




průměrů


74

DISKUZE

Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že u všech členů ošetřovatelského týmu

(všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatel a sanitář) jsou překračovány nebo

nedoceňovány jejich kompetence.

Získaná data z výzkumného šetření korespondují s výsledky výzkumného šetření

Kotlárové. Z údajů o činnostech ošetřovatelské péče, které VS nemá definovány ve

svých právně vymezených kompetencích, a které byly zjištěny výzkumem, vyplývá

shoda nebo téměř shoda u činností: komplexní hygienická péče, krmení pacienta a

doprovod pacienta na vyšetření/ošetření (tabulka 17). Naopak u činností souvisejících

s péčí o vyprazdňování nacházíme značné rozdíly mezi námi zjištěnými údaji – 42,9% a

údaji zjištěnými Kotlárovou – 19,7 % (Kotlárová, 2008, s. 54-55).

Tabulka 17 Srovnání výsledků s výsledky výzkumného šetření Kotlárové

Činnosti VS Výzkum v rámci DP Výzkum Kotlárové

Komplexní hygienická péče 21,2% / 68 resp. 22,5% / 55 resp.

Péče o vyprazdňování 44,1% / 69 resp. 19,7% / 48 resp.

Krmení pacienta 20,8% / 68 resp. 18,0% / 44 resp.

Doprovod pacienta

na vyšetření/ošetření

9,5% / 68 resp. 11,1% / 27 resp.

Některé výzkumy dokazují, že v praxi dochází k nerespektování jasného vymezení

kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského týmu. Běžnými jsou situace, kdy

nedochází k respektování kompetencí jednotlivých členů týmu, kteří vykonávají

činnosti nad rámec svých právně vymezených kompetencí nebo nejsou doceněny jejich

kompetence získané kvalifikací. Například Bártlová ve výsledcích svého výzkumu

zaměřeného na sestry a lékaře uvádí, že 43,4% VS je pověřováno lékařem úkoly, které

nejsou v jejich kompetenci (VS pracují mimo rámec svých právně stanovených

kompetencí), což může v případě zdravotních komplikací klienta vážně ohrozit pracovní

i právní odpovědnost sestry (Bártlová, Hajduchová, 2010, s. 26). Také z výsledků

75

výzkumu zaměřeného na vykonávání činností VS na JIP, který provedla MUDr. Lálová,

vyplynulo, že 40% respondentů -VS provádí výkony nad rámec svých kompetencí a

navíc nejsou si toho faktu vědomi (Lálová, 2007, s. K293).

V dotazníkovém šetření zaměřeném na poskytování bezpečné ošetřovatelské péče 203

VS z 257 uvedlo, že provádějí výkony mimo rámec své kvalifikace a jsou o to požádány

lékařem či nadřízenými, nebo je to dáno zvykem oddělení anebo provedení takových to

výkonů sestrou v dané chvíli se jeví jako nejlepší řešení (Havelková, Mikulková, 2007,

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/nazory-sester-na-poskytovani-bezpecne-osetrovatelske-

pece-291131).

Realizace činností VS nad rámec svých kompetencí může být dána i vztahem lékaře a

sestry a problémy z nich plynoucími. Bártlová (2010) ve svém výzkumném šetření

zaměřeném na předávání kompetencí mezi lékařem a sestrou identifikovala tendenci, že

vztah sestry s lékařem je hodnocen jako lepší, pokud sestry neodmítají vykonávat

realizaci činností mimo jejich rámec kompetencí (Bártlová, Hajduchová, 2010, s. 31).

Dále Bártlová (2007) ve svém výzkumu orientovaném na pracovní vztahy a kompetence

VS zjistila, že 30,9% sester vykonává činnosti, které spadají do kompetence jiného

zdravotnického pracovníka. Mezi nejčastějšími požadovanými výkony ze strany lékaře

22,3% sester uvedlo, že se jedná o činnosti administrativního charakteru a 13,4% sester

sdělilo, že charakter odborných výkonů je nejčastěji v podobě chirurgických převazů,

extrakce stehů a drénů, provádění sádrování, apod. (Bártlová, 2007,

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/pracovni-vztahy-a-kompetence-vseobecnych-sester-v-

ceske-republic-295927).

Bártlová a Chloubová (2010, s. 32) se také v rámci focus groups zmiňují, že VS

překračuje anebo je nucena překračovat rozsah svých profesních činností a to takovým

způsobem, že nejde o ojedinělé pracovní situace, ale že se jedná o běžný postup, který

tolerují všichni zainteresovaní, včetně všech úrovní managementu.

V rámci výzkumného šetření bylo diagnostikováno nejen překračování kompetencí

zdravotnického asistenta „směrem nahoru“ k činnostem, které má vykonávat pouze VS,

ale i směrem „dolů“ k činnostem, které má realizovat ošetřovatel spolu se sanitářem.

Nejčetnější zastoupení v překračování kompetencí „směrem nahoru“ bylo u činností:

orientační hodnocení FF (26,2%), vyhodnocení potřeb a úrovně soběstačnosti (20,9%),

hodnocení ošetřovatelské péče (14,7%), plánování ošetřovatelské péče (13,9%) a

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/nazory-sester-na-poskytovani-bezpecne-osetrovatelske-pece-291131�


http://www.zdn.cz/clanek/sestra/pracovni-vztahy-a-kompetence-vseobecnych-sester-v-ceske-republic-295927�

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/pracovni-vztahy-a-kompetence-vseobecnych-sester-v-ceske-republic-295927�

76

v činnostech spadajících do kompetence méně kvalifikovaného personálu se detekovaly

dvě aktivity a to doprovod na ošetření/vyšetření (14,6%) a úprava lůžka (13,4%). ZA

má ve svých kompetencích jednu činnost, kterou má vykonávat pouze on sám –

aplikace tepla, chladu v léčbě, ale bylo zjištěno, že ji provádí pouze v 29,5%.

Dalším členem ošetřovatelského týmu, u kterého byla zkoumána realizace činností

mimo jeho odbornou způsobilost, byl ošetřovatel. U něj byl také prokázán výkon

Dalším členem ošetřovatelského týmu, u kterého byla zjišťována míra výkonu činností

mimo rámec vymezených kompetencí, je sanitář. U něj byly také diagnostikovány

činnosti přesahující jeho odbornou způsobilost a to např. aplikace tepla, chladu v léčbě

(9,7%), měření a sledování FF (3,6%), orientační hodnocení FF (3,1%), ošetřování

chronických ran (1,29%) a vyhodnocení potřeb a úrovně soběstačnosti (0,64%).

činností, které nespadají do jeho kompetencí. Námi zjištěné výsledky ukazují, že nejvíce

se podílí na aplikaci tepla, chladu v léčbě (19,8%), ošetřování chronických ran (6,3%),

orientační hodnocení FF (5,8%), jiné způsoby podávání léků (do nosu, ucha, na kůži

apod. – 3,9%), ošetřování akutních ran (1,8%) a edukace klienta (1,8%).

Cílem výzkumu bylo prokázat, zda činnosti vykonávané při poskytování ošetřovatelské

péče jednotlivými členy ošetřovatelského týmu se shodují s jejich právně vymezenými

kompetencemi a zda:

1. Jednotliví členové ošetřovatelského týmu - VS, ZA, OŠE, SAN vykonávají

činnosti ustanovené právními předpisy;

2. Členové ošetřovatelského týmu překračují své kompetence při poskytování péče;

3. Existují rozdíly v dodržování kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského

týmu - VS, ZA, OŠE, SAN.

Všech tří stanovených cílů bylo dosaženo a bylo prokázáno, že:

1. Jednotliví členové ošetřovatelského týmu nevykonávají v 100% činnosti, které

jim přísluší a jsou jim vymezeny v právních dokumentech.

2. Členové ošetřovatelského týmu překračují své kompetence participováním na

činnostech, které nemají ustanovené dle právních dokumentů definujících

kompetence NLZP.

3. Existují rozdíly v dodržování kompetencí VS, ZA, OŠE, SAN.

Hypotézy: č. 1 všeobecná sestra nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které

přísluší pouze její profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech, č. 2 všeobecná

77

sestra vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních kompetencí

ustanovených v právních dokumentech, č. 3 zdravotnický asistent nevykonává v 100%

ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze jeho profesi a jsou vymezeny v právních

dokumentech, č. 4 zdravotnický asistent vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo

rámec svých profesních kompetencí ustanovených v právních dokumentech, se

potvrdily.

Hypotézy: č. 5 ošetřovatel vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých

profesních kompetencí ustanovených v právních dokumentech, č. 6 sanitář vykonává

činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních kompetencí ustanovených v

právních dokumentech, se potvrdily částečně.

78

ZÁVĚR

Diplomová práce se zabývá profesními kompetencemi jednotlivých členů

ošetřovatelského týmu (VS, ZA, OŠE, SAN).

Společným cílem všech zdravotnických pracovníků je poskytování kvalitní a bezpečné

péče pro pacienty. Sestry na různých úrovních řízení nesou odpovědnost za celé

spektrum činností souvisejících s kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péčí. Jejich

odpovědnost a z nich vyvstávající rizika zahrnuje výběr kompetentních členů

ošetřovatelského týmu, vedení těchto pracovníků takovým způsobem, aby byli schopni

poskytovat kvalitní a bezpečnou péči, koordinovat je a hodnotit jejich kvalifikaci, výkon

a kompetence. Každý NLZP má stanoveny úkoly, které může vykonávat a pokud dojde

k vykonávání činností nekompetentními pracovníky, tak může být ohroženo bezpečí

pacienta (Škrlovi, 2008, s. 47).

Dle zákona č. 372/2011 Sb., v platném znění, dle § 28 má pacient právo na poskytování

zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, dle § 45 má poskytovatel zdravotních

služeb povinnost poskytovat zdravotní služby na patřičné odborné úrovni a také v § 46

je stanoveno, že zdravotnický pracovník je povinen poskytovat zdravotní služby, ke

kterým získal odbornou kvalifikaci dle jiných právních předpisů, v rozsahu

odpovídajícím jeho způsobilosti a na náležité odborné úrovni (zákon č. 372/2011, s. 13-

22).

Záměrem práce bylo popsat reálnou situaci vykonávání činností v rámci poskytované

ošetřovatelské péče členy ošetřovatelského týmu a porovnat zjištěné skutečnosti

s ustanovenými právními požadavky. V návaznosti na teoretická východiska vyplynulo,

že činnosti, které jsou vykonávány nekompetentně (pracovník realizuje činnosti mimo

rámec svých kompetencí stanovených právním předpisem a nemá adekvátní vzdělání)

nezaručí poskytování bezpečné a kvalitní péče. Cíle práce byly zaměřeny na realizaci

činností NLZP (VS, ZA, OŠE, SAN).

Prvním cílem bylo zjistit, zda jednotliví členové ošetřovatelského týmu vykonávají

v 100% činnosti, které mají výhradně ve svých zákonně ustanovených kompetencí. VS

u krevních derivátů asistuje a ošetřuje během jejich aplikace pacienty v 90,7%,

79

ošetřovatelskou diagnózu stanovuje v 87,3%, ošetřovatelskou péči plánuje v 86,5% a

hodnotí ji v 85,5%. Prokázalo se, že VS pacienty edukuje v 83,7%, FF orientačně

hodnotí v 65,3% a potřeby a úroveň soběstačnosti vyhodnocuje v 77,4%. ZA se na

léčebné aplikaci tepla, chladu podílí v 29,5%.

Druhým cílem bylo zjistit, zda členové ošetřovatelského týmu nepřekračují své

kompetence participováním na činnostech, které nemají ustanovené dle právních

dokumentů definujících kompetence NLZP. VS se podílí na vykonávání činností mimo

rámec svých kompetencí takto: aplikace tepla, chladu v léčbě 40,4%, doprovod pacienta

na ošetření/vyšetření 9,1%, komplexní hygienická péče 20,3%, péče o vyprazdňování

42,9%, podávání léčebné výživy 47,4%, krmení pacienta 19,9% a úprava lůžka 12,2%.

ZA u krevních derivátů asistuje v 8,0%, doprovod na vyšetření/ošetření realizuje v

14,6%, FF orientačně hodnotí v 26,2%, úpravu lůžka provádí v 13,4%, potřeby a úroveň

soběstačnosti provádí v 20,9%, ošetřovatelskou diagnózu stanovuje v 12,3%,

ošetřovatelskou péči plánuje v 13,95% a hodnotí ji v 14,7%. OŠE mimo své zákonné

kompetence se podílí na těchto činnostech: s.c. injekce aplikuje v 0,8%, podává

inhalační kyslíkovou léčbu v 2,8%, léčebné teplo a chlad v 19,8%, pacienty edukuje v

1,8%, FF hodnotí v 5,5%, kapilární krev odebírá v 1,9%, z HCD odsává v 2,4%. Na

ošetřování akutních ran se podílí v 1,9%, na ošetřování chronických ran v 6,2% a

tracheostomickou kanylu ošetřuje v 1,8%, úroveň soběstačnosti vyhodnocuje v 1,2% a

informací k určení ošetřovatelské diagnózy získává v 1,8%. SAN participuje na

činnostech, které nemá ve svých kompetencích v takovémto rozsahu: léčebné teplo a

chlad aplikuje v 9,7%, FF měří a sleduje v 3,6%, hodnotí je v 3,1%, akutní rány ošetřuje

v 0,86%, chronické rány v 1,29%, dále vyhodnocuje úroveň soběstačnosti v 0,64%.

Posledním cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v dodržování kompetencí jednotlivých

členů ošetřovatelského týmu. Sumarizací a analýzou získaných dat se ukazuje, že VS

provádí činnosti spadající do kompetencí všech členů ošetřovatelského týmu a také, že

ve své praxi nerealizuje činnosti, které spadají výhradně do její náplně práce. Dále bylo

zjištěno, že ZA není vytížen v plné míře v činnostech, které může realizovat a podílí se

na realizaci sesterských výkonů. Míru svých kompetencí překračuje i ošetřovatel a

sanitář, kteří provádějí činnosti, ke kterým nemají „vnitřní kompetence“ a zmíněné

odborné činnosti přesto vykonávají.

Cíle práce byly splněny.

80

Nerespektování právně vymezených kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského

týmu, ať už jejich překračování či nenaplňování nesplňuje požadavky bezpečné a

kvalitní ošetřovatelské péče (Škrlovi, 2008, s. 46-47). Je otázkou, nakolik si ohrožení

bezpečnosti takto poskytovanou péčí uvědomují samotní zdravotničtí pracovníci,

pacienti a hlavně management zdravotnických institucí. Zde se nabízí přínos

provedeného šetření pro praxi. Práce upozorňuje na tento nezdravý stav v poskytování

zdravotní péče, může být informačním zdrojem pro členy ošetřovatelského týmu a

inspirací pro management zdravotnických institucí. Získané výsledky se mohou stát

cenným zdrojem informací pro novelizaci právních norem týkajících se kompetencí

NLZP.

I přesto, že v současné době klade ošetřovatelská péče na zdravotnické pracovníky

nelékařských profesí i management zdravotnických institucí stále větší požadavky, tak

zůstává stále společným cílem poskytování odborné a kvalitní péče pro pacienta. Věřím,

že výsledky diplomové práce a jejich prezentace upozorní na problematiku poskytování

zdravotní péče mimo rámec kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského týmu.

Všeobecné sestry vykonávají činnosti spadající do kompetence méně kvalifikovaného

personálu a tím ztrácejí drahocenný čas, který by mohly využít v rámci svých právně

stanovených kompetencí. Tento čas ztrácejí nejen prováděním činností „pod“ rámec

svých kompetencí, ale i naopak, „nad“ rámec svých kompetencí, nejčastěji pověřováním

ze strany lékaře. Veškeré zjištěné výsledky můžeme hodnotit, jako nekompetentní

vykonávání ošetřovatelské péče, která nesplňuje požadavky bezpečné a kvalitní péče.

Výše zmíněné procesy můžeme posuzovat jako neefektivní ve smyslu nevyužití

kvalifikace pracovníků, především VS, která vykonává řadu nekvalifikovaných činností.

Tyto získané poznatky by mohly být námětem pro další šetření.

81

BIBLIOGRAFICKÉ, ELEKTRONICKÉ A JINÉ ZDROJE

Knižní tituly

ALEXANDER, Margaret F., RUNCIMAN, Phyllis J. 2003. Struktura kompetencí

všeobecné sestry: zpráva o postupu přípravy ICN struktury kompetencí a konzultací. 1.

vydání. Brno: NCO NZO, s. 57. ISBN 80-7013-392-9.

BĚLOHLÁVEK, František, KOŠŤAN, Pavol, ŠULEŘ, Oldřich. 2006. Management. 1.

vydání. Brno: Computer Press, s. 724. ISBN 80-251-0396-X.

BRŮHA, Dominik, PROŠKOVÁ, Eva. 2011. Zdravotnická povolání. 1. vydání. Praha:

Wolters Kluwer ČR, a.s., s. 560. ISBN 978-80-7357-661-5.

GLADKIJ, Ivan a kol. 2003. Management ve zdravotnictví. 1. vydání. Brno: Computer

Press, s. 380. ISBN 80-7226-996-8.

GROHAR-MURRAY, Mary Ellen, DICROCE, Helen R. 2003. Zásady vedení a řízení

v oblasti ošetřovatelské péče. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 320. ISBN 80-247-

0267-3.

HRONÍK, František. 2006. Hodnocení pracovníků. 1. vydání. Praha: Grada Publishing,

s. 128. ISBN 80-247-1458-2.

KOLAJOVÁ, Lenka. 2006. Týmová spolupráce: Jak efektivně vést tým pro dosažení

nejlepších výsledků. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 105. ISBN 80-247-1764-6.

KUBEŠ, Marián, SPILLEROVÁ, Dagmar, KURNICKÝ, Roman. 2004. Manažerské

kompetence. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 184. ISBN 80-247-0698-9.

KUTNOHORSKÁ, Jana. 2008. Výzkum ve zdravotnictví: metodika a metodologie

výzkumu. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 123. ISBN 978-80-

244-1877-3.

LEMON. 1997. Lemon 2, Ošetřovatelství a společenské vědy, Komunikace. 1. vydání.

Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, s. 134. ISBN 80-7013-

238-8.

82

MAREK, Josef, KALVACH, Zdeněk, SUCHARDA, Petr a kol. 2001. Propedeutika

klinické medicíny. 1. vydání. Praha: Triton, s. 652. ISBN 80-7254-174-9.

MASON-WHITEHEAD, Elizabeth. 2008. Key concepts in nursing. 1. vydání. London:

SAGE Publications, s. 326. ISBN 978-1-4129-4614-8.

MASTILIAKOVÁ, Dagmar. 2002. Úvod do ošetřovatelství I. díl. 1. vydání. Praha:

Univerzita Karlova, Karolinum, s. 188. ISBN 80-246-0429-9.

STAŇKOVÁ, Marta. 2002. České ošetřovatelství 11. 1. vydání. Brno: Institut pro další

vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, s. 78. ISBN 80-7013-368-6.

ŠKRLOVI, Petr a Magda. 2003. Kreativní ošetřovatelský management. 1. vydání.

Praha: Advent-Orion s. r. o., s. 497. ISBN 80-7172-841-1.

ŠKRLOVI, Petr a Magda. 2008. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. 1. vydání.

Praha: Grada Publishing, s. 200. ISBN 978-80-247-2616-8.

Články v periodikách

BÁRTLOVÁ, Sylva, HAJDUCHOVÁ, Hana. 2010. Předávání kompetencí mezi

lékařem a sestrou. Kontakt. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální

fakulta, 12(1), 20-33. ISSN 1212-4117.

DOBROVODSKÁ, Libuše. 2008. Předepisování léků nelékaři, zejména sestrami.

Florence: časopis moderního ošetřovatelství. Praha: Ambit Media, a. s., 4(4), 139-140.

ISSN 1801-464X.

FLORIAN, Jakub. 2005. Registrace. A co dál? Florence: časopis moderního

ošetřovatelství. Praha: Ambit Media, a. s., 1(1), 5. ISSN 1801-464X. 2005.

FRIBERTOVÁ, Petra, PRAŽANOVÁ, Adéla. 1998. Šest bakalářek v Anglii. Sestra:

odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 8(1), 32. ISSN 1210-

0404.

JIRKOVÁ, Alena. 1998. Ze studijního pobytu v Anglii. Sestra: odborný časopis pro

zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 8(3), 36. ISSN 1210-0404.

KOLÁČNÁ, Tereza. 2006. Vzdělávání v Anglii. Sestra: odborný časopis pro zdravotní

sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 16(5), 20. ISSN 1210-0404.

LÁLOVÁ, Ilona, BĚLOHLÁVEK, Jan. 2007. Kompetence sester na jednotkách

83

intenzivní péče (XV. Výroční sjezd České kardiologické společnosti, Brno, 13. - 16. 5.

2007 [abstrakt]). Cor et vasa. Brno: časopis České kardiologické společnosti, o. s.,

49(4), 59. ISSN 0010-8650. 2007.

LÁLOVÁ, Ilona. 2007. Kompetence sester na JIP. Cor et vasa. Brno: časopis České

kardiologické společnosti, o. s., 49(10), K293-294. ISSN 0010-8650.

LISTOPAD, Kateřina. 2010. Vzdělávání registrovaných sester (RN) ve Spojených

státech amerických. Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta,

a. s., 20(3), 20-21. ISSN 1210-0404.

MASTILIAKOVÁ, Dagmar. 2007. Klíčové kompetence – nedílná součást studia

ošetřovatelství. Ošetřovatelství: teorie a praxe moderního ošetřovatelství. Praha:

Univerzita Karlova Praha, Lékařská fakulta v Hradci Králové, 9(3-4), 47-52. ISSN

1212-723X.

MIKŠOVÁ, Zdeňka. 2009. Uplatnění zdravotnických asistentů na trhu práce. Florence:

časopis moderního ošetřovatelství. Praha: Ambit Media, a. s., 5(1), 11-13. ISSN 1801-

464X.

MLÝNKOVÁ, Jana. 2006. Vysokoškolsky vzdělaná sestra z pohledu pacienta, lékaře a

středoškolsky vzdělané sestry. Diagnóza v ošetřovatelství. Praha: Promediamotion,

s.r.o., 2(1), 37-39. ISSN 1801-1349.

PACOVSKÝ, Vladimír, JURÁSKOVÁ, Dana, HOROVÁ, Hana. 2008. Lékaři a sestry

– dialog o profesních rolích a kompetencích. Časopis lékařů českých. Praha:

MeDitorial, s.r.o., 147(8), 434-436. ISSN 0008-7335.

STAŇKOVÁ, Marta. 2001. Čím je regulováno povolání sester a porodních asistentek?

Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 11(1), 8-10.

ISSN 1210-0404.

ŠEBESTOVÁ, Jarmila. 2011. Manažerské kompetence při podnikání ve zdravotnictví.

Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 21(7-8), 26-29.

ISSN 1210-0404.

ŠKUBOVÁ, Jarmila. 2010. O prestiži sester s ministryní zdravotnictví. Florence:

časopis moderního ošetřovatelství. Praha: Ambit Media, a. s., 6(4), 3. ISSN 1801-464X.

84

VĚTVIČKA, Václav. 2011. Trhnou se sestry? Sestra: odborný časopis pro zdravotní

sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 21(7-8), 21-22. ISSN 1210-0404.

Elektronické zdroje

ABZ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV. Kompetence [online]. © 2005-2006 [cit. 2012 – 03 -

10]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/kompetence

ANONYMUS. 2011. Nové požadavky mění přípravu na povolání. Florence: časopis

moderního ošetřovatelství, Akcent VZP ČR [online]. Praha: Ambit Media, a. s., 7(11)

[cit. 2012 – 01 - 05]. ISSN 1801-464X. Dostupné z: http://www.florence.cz/akcent-

vzp/archiv/nove-pozadavky-meni-pripravu-na-povolani

BAŤKOVÁ, Aneta. 2011. Kompetence pracovníků ošetřovatelství z pohledu liniového a

středního managementu nemocnic. Olomouc, 2011. Bakalářská práce. Univerzita

Palackého v Olomouci. Fakulta zdravotnických věd. Dostupné z:

http://theses.cz/id/yga258/Batkova_Aneta_Kompetence_pracovniku_osetrovatelstvi_z_

poh.pdf

BEŇADIKOVÁ, Daniela, RAPČÍKOVÁ, Tatiana. 2009. Sestra jako poskytovatelka

ošetřovatelské péče a její postavení ve zdravotnickém týmu. Sestra: odborný časopis

pro zdravotní sestry [online]. Praha: Mladá fronta, a. s. / Zdravotnické noviny, 20(12),

28-29 [cit. 2011 – 01 - 19]. ISSN 1214-7664. Dostupné z:

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/sestra-jako-poskytovatelka-osetrovatelske-pece-a-jeji-

postaveni-ve-zdravotnickem-tymu-448617

ČADILOVÁ, Olga. 2009. Tým, zásady týmové práce, profesionální chování [online].

© 2008 [cit. 2012 – 03 - 08]. Dostupné z:

http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/T%C3%BDm.pdf

ČINČURA, Jan. 2010. Německé sestry se narozdíl od Česka registrovat nemusí

[online]. 2010 [cit. 2012 – 02 - 10]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/17430

EC. EUROPA. Nursing in Germany [online]. © 1995-2012 [cit. 2012 – 02 -10].

Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/docs/nurses/2000-

study/nurses_germany_en.pdf

EUROSTAFF. 2008. Vzdělávání sester v USA [online]. © 2008 [cit. 2012 – 02 -10].

Dostupné z: http://www.eurostaff.cz/cz/registrace-v-zahranici-uk-usa/vzdelavani-sester-

v-usa.html

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/kompetence�



http://theses.cz/id/yga258/Batkova_Aneta_Kompetence_pracovniku_osetrovatelstvi_z_poh.pdf�

http://theses.cz/id/yga258/Batkova_Aneta_Kompetence_pracovniku_osetrovatelstvi_z_poh.pdf�



http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/T%C3%BDm.pdf�


http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/docs/nurses/2000-study/nurses_germany_en.pdf�

http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/docs/nurses/2000-study/nurses_germany_en.pdf�



85

FRIČOVÁ, Silvia. 2012. Úloha manažera v motivaci ošetřovatelského týmu [online].

13. 4. 2012 [cit. 2012 – 05 - 08]. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/sestra/uloha-

manazera-v-motivaci-osetrovatelskeho-tymu-464367

FUK. 2011. Lidé si přejí rozšíření kompetencí zdravotním sestrám [online]. 1. 3. 2011,

10:26 [cit. 2011 – 03 - 08]. Dostupné z:

http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23765-lide-si-preji-rozsireni-kompetenci-

zdravotnim-sestram/

FUK. 2011. Sestry proberou s ministrem své kompetence i své platy [online]. 28. 2.

2011, 07:04 [cit. 2011 – 03 - 08]. Dostupné z:

http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23685-sestry-proberou-s-ministrem-sve-

kompetence-i-sve-platy/

GRIMOVÁ, Pavla. 2008. Jaké změny nám přinesla registrace? Brno, 2008. Bakalářská

práce. Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství. Dostupné z:

http://is.muni.cz/th/142473

HAVELKOVÁ, Hana, MIKULKOVÁ, Jana. 2007. Názory sester na poskytování

bezpečné ošetřovatelské péče. Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry [online].

Praha: Mladá fronta, a. s. / Zdravotnické noviny, 18(2), 15-16 [cit. 2012 – 04 - 15].

ISSN 1214-7664. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/sestra/nazory-sester-na-

poskytovani-bezpecne-osetrovatelske-pece-291131

ION. Ministerstvo otevřelo jednání o kompetencích nelékařů [online]. 5. 2. 2011, 19:47

[cit. 2011 – 09 - 13]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/21202-ministerstvo-

otevrelo-jednani-o-kompetencich-nelekaru

JAROŠOVÁ, Darja. 2006. Organizace studia ošetřovatelství [online]. Ostrava:

Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta [cit. 2011 – 12 - 06]. Dostupné z:

http://projekty.osu.cz/mentor/I-organizace%20studia%20osetrovatelstvi.pdf

JAROŠOVÁ, Darja. 2006. Základy managementu v ošetřovatelství [online]. Ostrava:

Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta [cit. 2011 – 10 - 05]. Dostupné z:

http://projekty.osu.cz/mentor/II-management%20v%20osetrovatelstvi.pdf

JURÁSKOVÁ, Dana. 2006. Indikátory kvality ošetřovatelské péče a jejich sledování

[online]. Praha: Česká společnost pro kvalitu ve zdravotnictví, 25. 4. 2006 [cit. 2011 –

10 - 16]. Dostupné z: http://www.cskz.cz/seznamy/13_juraskova_osetrovatelske_ind.ppt

KALVACH, Zdeněk. 2009. Lze přenést zodpovědnost za zdraví na nelékařské profese?

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/uloha-manazera-v-motivaci-osetrovatelskeho-tymu-464367�

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/uloha-manazera-v-motivaci-osetrovatelskeho-tymu-464367�

http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23765-lide-si-preji-rozsireni-kompetenci-zdravotnim-sestram/�

http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23765-lide-si-preji-rozsireni-kompetenci-zdravotnim-sestram/�

http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23685-sestry-proberou-s-ministrem-sve-kompetence-i-sve-platy/�

http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23685-sestry-proberou-s-ministrem-sve-kompetence-i-sve-platy/�

http://is.muni.cz/th/142473�



http://www.tribune.cz/clanek/21202-ministerstvo-otevrelo-jednani-o-kompetencich-nelekaru�

http://www.tribune.cz/clanek/21202-ministerstvo-otevrelo-jednani-o-kompetencich-nelekaru�

http://projekty.osu.cz/mentor/I-organizace%20studia%20osetrovatelstvi.pdf�

http://projekty.osu.cz/mentor/II-management%20v%20osetrovatelstvi.pdf�

http://www.cskz.cz/seznamy/13_juraskova_osetrovatelske_ind.ppt�

86

[online]. 2009 [cit. 2010 – 11 - 25]. Dostupné z:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/zdravotnictvi-role-nelekaru-die-

/p_spolecnost.asp?c=A090318_225150_p_spolecnost_wag

KOTLÁROVÁ, Zuzana. 2008. Kompetence všeobecných sester, zákon versus

skutečnost. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Lékařská fakulta.

Dostupné z: http://is.muni.cz/th/176648/lf_b/

KOUBOVÁ, Michaela. 2011. Novela zdravotním sestrám příliš pravomocí nepřidala

[online]. 25. 5. 2011, 22:20 [cit. 2011 – 10 - 05]. Dostupné z:

http://www.denik.cz/z_domova/ze-zdravotnich-sester-se-20110525.html

MÁDLOVÁ, Ivana. 2005. Regulace ošetřovatelské profese [online]. 2005 [cit. 2011 –

12 - 06]. Dostupné z:

http://www.mpece.com//modules.php?name=News&file=article&sid=4

MASTILIAKOVÁ, Dagmar. 2007. Podnět k zamyšlení nad procesem realizace

koncepce ošetřovatelství z roku 2004 v České republice [online]. In: Sborník příspěvků

II. Slezské vědecké konference ošetřovatelství s mezinárodní účastí konané dne 10.

května 2007. Opava: Slezská univerzita v Opavě. Filozoficko-přírodovědecká fakulta.

Ústav ošetřovatelství, s. 91-93. [cit. 2011 – 09 - 25]. Dostupné z:

http://www.slu.cz/fvp/cz/uo/konference-a-sympozia/archiv/sbornik-2007

MIKŠOVÁ, Zdeňka. 2008. Zdravotnický asistent: ANO – NE [online]. 25. 11. 2008 [cit.

2011 – 12 - 06]. Dostupné z: http://www.szds-oa.cz/pomozte-nam-opravit-chybny-

nahled-na-zdravotnickeho-asistenta-94/

MZ ČR. 2010. Způsobilost zdravotnikých pracovníků [online]. 27. 4. 2010, 12:27 [cit.

2012 – 01 - 09]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/zpusobilost-

zdravotnickych-pracovniku-05_1469_3.html

NCO NZO. 2011. O registru [online]. 2011 [cit. 2011 – 12 - 12]. Dostupné z:

http://www.nconzo.cz/web/registr/5

NCO NZO. 2012. Statistika [online]. 2012 [cit. 2012 – 01 - 05]. Dostupné z:

http://www.nconzo.cz/web/registr/10

NMC. 2010. About us [online]. © 2010 [cit. 2012 – 03 - 08]. Dostupné z:

http://www.nmc-uk.org/About-us/



http://is.muni.cz/th/176648/lf_b/�

http://www.denik.cz/z_domova/ze-zdravotnich-sester-se-20110525.html�

http://www.mpece.com/modules.php?name=News&file=article&sid=4�

http://www.slu.cz/fvp/cz/uo/konference-a-sympozia/archiv/sbornik-2007�

http://www.szds-oa.cz/pomozte-nam-opravit-chybny-nahled-na-zdravotnickeho-asistenta-94/�

http://www.szds-oa.cz/pomozte-nam-opravit-chybny-nahled-na-zdravotnickeho-asistenta-94/�

http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/zpusobilost-zdravotnickych-pracovniku-05_1469_3.html�

http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/zpusobilost-zdravotnickych-pracovniku-05_1469_3.html�



http://www.nmc-uk.org/About-us/�

87

ONDŘICHOVÁ, Lucie. 2008. Zdravotničtí asistenti mizí jako pára nad hrncem


http://www.tribune.cz/clanek/12550

PDCAP. 2011. Porodní asistentky [online]. © 2000 - 2011 [cit. 2011 – 10 - 23].

Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/PAEU.html

PAVELKA, Vladimír. 2011. Reformní kroky Ministerstva zdravotnictví ČR [online].

2011 [cit. 2012 – 04 - 30]. Dostupné z: http://www.top09.cz/files/.../reformni-kroky-

ministerstva-zdravotnictvi-cr.ppt

PEŇÁZOVÁ, Pavla. 2011. Je registrace sester přínosem nebo zátěží? [online]. 2011

[cit. 2011 – 10 - 23]. Dostupné z:

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/39417/1/PenazovaP_RegistraceSester_JS_2011.p

df

PROŠKOVÁ, Eva. 2011. Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků.

[online]. 2011 [cit. 2011 – 09 - 25]. Dostupné z:

http://www.sestra.in/articles.php?article_id=19

WIKIPEDIE: Otevřená encyklopedie: Zdravotní sestra [online]. c2011 [cit. 2011 – 05 -

28]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdravotn%C3%AD_sestra&oldid=7608929

ŘÍHOVÁ, Marcela. 2011. Postavení sestry v dnešní společnosti [online]. 2011 [cit.

2011 – 09 - 23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/101101/

SLAVÍK, Jiří. 2008. Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních [online].

2008 [cit. 2012 – 01 - 04]. Dostupné z: http://www.dent.cz/img_data/file/DT-11-

web.pdf

SMITH, Robert II. 2011. What is competency in nursing [online]. 2011 [cit. 2011 – 10 -

07]. Dostupné z: http://www.articleclick.com/Article/What-is-competency-in-nursing-

/973601

SUCHÁNKOVÁ, Andrea. 2010. Bezpečnost a kvalita – priority poskytované péče

[online]. 17. 4. 2010 [cit. 2012 – 04 - 15]. Dostupné z:

http://www.zdravky.cz/zpravodajstvi/zdravotnicke-noviny-plus/bezpecnost-a-kvalita-

priority-nasledne-pece

SYSLOVÁ, Jana. 2010. Zdravotní sestry déle studují, kompetence jim ale nepřibývají



http://www.pdcap.cz/Texty/PA/PAEU.html�






http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdravotn%C3%AD_sestra&oldid=7608929�






http://www.zdravky.cz/zpravodajstvi/zdravotnicke-noviny-plus/bezpecnost-a-kvalita-priority-nasledne-pece�

http://www.zdravky.cz/zpravodajstvi/zdravotnicke-noviny-plus/bezpecnost-a-kvalita-priority-nasledne-pece�

88

http://zpravy.idnes.cz/zdravotni-sestry-dele-studuji-kompetence-jim-ale-nepribyvaji-

p6o-/domaci.aspx?c=A100221_201342_domaci_abr

ŠKUBOVÁ, Jarmila. 2010. Novela jako odpověď na potřeby nelékařů. Florence:

časopis moderního ošetřovatelství [online]. Praha: Ambit Media, a. s., 6(10) [cit. 2011 –

10 - 01]. Dostupné z: http://www.florence.cz/osetrovatelstvi/zpravodajstvi/novela-jako-

odpoved-na-potreby-nelekaru

TOMČÍKOVÁ, Naděžda, POKOJOVÁ, Radka. 2006. Uplatnění zdravotnických

asistentů v praxi [online]. 2006 [cit. 2012 – 01 - 05]. Dostupné z:

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/uplatneni-zdravotnickych-asistentu-v-praxi-276168

TŘEŠŇÁK, Petr. 2009. Sestřičky na útěku [online]. 2009 [cit. 2011 – 10 - 18].

Dostupné z: http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2009061037

ÚZIS. 2011. Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického

povolání bez odborného dohledu [online]. 2011 [cit. 2011 – 12 - 12]. Dostupné z:

http://www.uzis.cz/registry-nzis/registr-zdravotnickych-pracovniku-zpusobilych-

vykonu-zdravotnickeho-povolani-bez-odborneho-dohledu

Právní dokumenty

ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace

informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní

zkušebnictví, 2011. 40 s. Třídící znak 01 0197.

EU. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/36/ES, O uznávání

odborných kvalifikací, ze dne 6. července 2005. [online] [cit. 2011 – 10 - 15]. Dostupné

z: http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:255:0022:0142:cs:PDF

ČESKO. VĚSTNÍK MZ ČR č. 9/2004, O koncepci ošetřovatelství ve znění pozdějších

předpisů, ze září 2004. roč. 2004, částka 9. [online] [cit. 2011 – 09 - 11]. Dostupné z:


ČESKO. VĚSTNÍK MZ ČR č. 6/2008, Metodický pokyn k vyhlášce č. 39/2005 Sb. pro

studijní obor všeobecná sestra, z listopadu 2008. roč. 2008, částka 6. [online] [cit. 2012

– 04 - 11]. Dostupné z:


ČESKO. VYHLÁŠKA č. 55/2011 Sb., O činnostech zdravotnických pracovníků a

http://zpravy.idnes.cz/zdravotni-sestry-dele-studuji-kompetence-jim-ale-nepribyvaji-p6o-/domaci.aspx?c=A100221_201342_domaci_abr�

http://zpravy.idnes.cz/zdravotni-sestry-dele-studuji-kompetence-jim-ale-nepribyvaji-p6o-/domaci.aspx?c=A100221_201342_domaci_abr�



http://www.zdn.cz/clanek/sestra/uplatneni-zdravotnickych-asistentu-v-praxi-276168�

http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2009061037�



http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:255:0022:0142:cs:PDF�

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:255:0022:0142:cs:PDF�



89

jiných odborných pracovníků, ze dne 14. března 2011. In: Sbírka zákonů České


ČESKO. ZÁKON č. 96/2004 Sb., O podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k

výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s

poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

nelékařských zdravotnických povoláních), ze dne 4. února 2004. In: Sbírka zákonů

České republiky 3. 3. 2004, roč. 2004, částka 30. ISSN 1211-1244.

ČESKO. ZÁKON č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., O

podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických

povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně

některých souvisejících zákonů, ze dne 25. března 2011. In: Sbírka zákonů České


ČESKO. ZÁKON č. 189/2008 Sb., O uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti

státních příslušníků členských států EU a o změně některých zákonů (zákon o uznávání

odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, ze dne 24. dubna 2008. In: Sbírka

zákonů České republiky 2. 6. 2008, roč. 2008, částka 59. ISSN 1211-1244.

ČESKO. ZÁKON č. 372/2011 Sb., O zdravotních službách a podmínkách jejich

poskytování (zákon o zdravotních službách), ze dne 6. listopadu 2011. In: Sbírka

zákonů České republiky 1. 4. 2011, roč. 2011, částka 131. ISSN 1211-1244.

Další zdroje

MIKŠOVÁ, Zdeňka. Ošetřovatelský management. Prezentace z předmětu

Ošetřovatelský management, II. ročník, Management ošetřovatelství. Univerzita

Palackého v Olomouci. Fakulta zdravotnických věd, 2010. 17 s.

90

SEZNAM ZKRATEK

AN Associate Nurse

Bc. Bakalář

BMČ Bibliographia Medica Čechoslovaca

CPD Continuing profesional development

DiS. Diplomovaný specialista

EKG Elektrokardiografie

Ens Enrolled Nurse

EU Evropská unie

FF Fyziologické funkce

GN Graduate Nurse

HCD Horní cesty dýchací

ICN International Council of Nurses

IGA Interní grantová agentura

JIP Jednotka intenzívní péče

JOP Jiný odborný pracovník

LPN/LVN Licensed Practical/Vacational Nurse

MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky

NCLEX-RN National Council Licensured Examination – Registered Nurse

NCO NZO Národní centrum ošetřovatelství nelékařských zdravotnických oborů

NLZP Nelékařský zdravotnický pracovník

NMC Council of Nurses and Midwives

NPEF Nurse Prescriber’s Extended Formulary

NPF Nurse Prescriber’s Formulary

OŠE Ošetřovatel

Ph.D. Vysokoškolský doktorský titul

PREP Post registration education and practice

RN Registered Nurse

SAN Sanitář

91

SENs State Enrolled Nurse

SZŠ Střední zdravotnická škola

USA Spojené státy americké

ÚZIS Ústav zdravotnické a informační statistiky

VB Velká Británie

VOŠ Vyšší odborná škola

VS Všeobecná sestra

VŠ Vysoká škola

ZA Zdravotnický asistent

ZPBOD Zdravotnický pracovník bez odborného dohledu

ZPOS Zdravotnický pracovník po získání odborné a specializované způsobilosti

ZPPOD Zdravotnický pracovník pod odborným dohledem

92

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Struktura kompetencí VS dle ICN 29

Obrázek 2 Identifikační údaje o zdravotnických institucích 53

Obrázek 3 Pracovní pozice 54

Obrázek 4 Dosažené vzdělání 55

Obrázek 5 Věková kategorie respondentů 56

Obrázek 6 Činnosti výhradně v kompetenci VS a míra jejich

provádění všeobecnou sestrou 58

Obrázek 7 Činnosti mimo rámec kompetencí VS a míra

jejich provádění všeobecnou sestrou 59

Obrázek 8 Činnosti výhradně v kompetenci ZA a míra

jejich provádění zdravotnickým asistentem 60

Obrázek 9 Realizace činností mimo rámec kompetencí ZA a míra

jejich vykonávání ZA 62

Obrázek 10 Realizace činností mimo rámec kompetencí OŠE

a míra jejich vykonávání ošetřovatelem 64

Obrázek 11 Realizace činností mimo rámec kompetencí SAN

a míra jejich vykonávání sanitářem 65

93

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 Identifikační údaje o zdravotnických institucích 53

Tabulka 2 Pracovní pozice 54

Tabulka 3 Dosažené vzdělání 54

Tabulka 4 Věková kategorie respondentů 55

Tabulka 5 Činnosti výhradně v kompetenci VS a míra jejich

provádění všeobecnou sestrou 57

Tabulka 6 Činnosti mimo rámec kompetencí VS a míra

jejich provádění všeobecnou sestrou 58

Tabulka 7 Činnosti výhradně v kompetenci ZA a míra

jejich provádění zdravotnickým asistentem 60

Tabulka 8 Realizace činností mimo rámec kompetencí ZA a míra

jejich vykonávání ZA 61

Tabulka 9 Realizace činností mimo rámec kompetencí OŠE

a míra jejich vykonávání ošetřovatelem 63

Tabulka 10 Realizace činností mimo rámec kompetencí SAN

a míra jejich vykonávání sanitářem 65

Tabulka 11 Ověřování hypotézy č. 1 67






Tabulka 17 Srovnání výsledků s výsledky výzkumného šetření Kotlárové 74

94

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Kompetence všeobecné sestry dle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech

zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků

Příloha 2 – Kompetence zdravotnického asistenta dle vyhlášky č. 55/2011 Sb.,

o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků

Příloha 3 – Kompetence ošetřovatele dle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech


Příloha 4 – Kompetence sanitáře dle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech


Příloha 5 – Dotazník

Příloha 6 – Komplexní výsledky realizace činností ošetřovatelské péče dle právních

dokumentů – vyhlášky č. 55/2011 Sb. – část výsledků oblasti dotazníku věnované

kompetencím

95

Příloha 1 Vyhláška č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků § 4 Všeobecná sestra (1) Všeobecná sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace,

v souladu s diagnózou stanovenou lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou

ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu.

Přitom zejména může

a) vyhodnocovat potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových

faktorů, a to i za použití měřicích technik používaných v ošetřovatelské praxi (například testů

soběstačnosti, rizika proleženin, měření intenzity bolesti, stavu výživy),

b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologické funkce pacientů, to je dech, puls, elektrokardiogram,

tělesnou teplotu, krevní tlak a další tělesné parametry,

c) pozorovat, hodnotit a zaznamenávat stav pacienta,

d) zajišťovat herní aktivity dětí,

e) zajišťovat a provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve

semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky),

f) provádět odsávání sekretů z horních cest dýchacích a zajišťovat jejich průchodnost,

g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůže a chronické rány a ošetřovat stomie, centrální a

periferní žilní vstupy,

h) provádět ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitační ošetřování, to je zejména

polohování, posazování, dechová cvičení a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a

nápravu hybných a tonusových odchylek, včetně prevence dalších poruch z mobility,

i) provádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti,

j) edukovat pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně

informační materiály,

k) orientačně hodnotit sociální situaci pacienta, identifikovat potřebnost spolupráce sociálního nebo

zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkovat pomoc v otázkách sociálních a sociálně-právních,

l) zajišťovat činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů,

m) provádět psychickou podporu umírajících a jejich blízkých a po stanovení smrti lékařem zajišťovat

péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta,

n) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky, včetně návykových látek, (dále jen „léčivé

přípravky“), manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,

o) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat

jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

(2) Všeobecná sestra pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí nebo

porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem

96

může vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. b) až i) při poskytování vysoce specializované

ošetřovatelské péče.

(3) Všeobecná sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře činnosti při

poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče. Přitom

zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným postupům, na základě indikace lékaře je

provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména

může

a) podávat léčivé přípravky s výjimkou nitrožilních injekcí nebo infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a

s výjimkou radiofarmak; pokud není dále uvedeno jinak,

b) zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,

c) provádět screeningová a depistážní vyšetření, odebírat biologický materiál a orientačně hodnotit,

zda jsou výsledky fyziologické,

d) provádět ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů,

e) provádět katetrizaci močového měchýře žen a dívek nad 10 let, pečovat o močové katétry pacientů

všech věkových kategorií, včetně výplachů močového měchýře,

f) provádět výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádět nazogastrické sondy pacientům při

vědomí starším 10 let, pečovat o ně a aplikovat výživu sondou, případně žaludečními nebo

duodenálními stomiemi u pacientů všech věkových kategorií,

g) provádět výplach žaludku u pacientů při vědomí starších 10 let.

(4) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře může

a) aplikovat nitrožilně krevní deriváty,

b) asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků a dále bez odborného dohledu na základě

indikace lékaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji.

97

Příloha 2 Vyhláška č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků § 30 Zdravotnický asistent (1) Zdravotnický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem všeobecné

sestry nebo porodní asistentky poskytuje základní ošetřovatelskou péči a specializovanou

ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, v rozsahu své odborné způsobilosti může

získávat informace nutné k určení ošetřovatelských diagnóz, v míře určené všeobecnou sestrou nebo

porodní asistentkou plní ošetřovatelský plán a provádí ošetřovatelské výkony. Přitom pod odborným

dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky zejména může

a) sledovat fyziologické funkce a stav pacientů, zaznamenávat je do dokumentace, pečovat o

vyprazdňování, provádět komplexní hygienickou péči, prevenci proleženin, rozdělovat stravu

pacientům podle diet a dbát na jejich dodržování,

b) dohlížet na dodržování pitného režimu, zajišťovat aplikaci tepla a chladu,

c) provádět rehabilitační ošetřovatelství, včetně prevence poruch imobility,

d) pprovádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta,

e) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při zajištění herních aktivit dětí,

f) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení

léčivých přípravků,

g) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení

zdravotnických prostředků a prádla, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné

zásoby.

(2) Zdravotnický asistent pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo lékaře

může

a) podávat léčivé přípravky s výjimkou aplikace nitrožilně a do epidurálních katétrů a

intramuskulárních injekcí u novorozenců a dětí do 3 let věku,

b) odebírat biologický materiál, provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní

cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky),

c) zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,

d) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při ošetření akutní a chronické rány,

e) připravovat pacienty k diagnostickým nebo léčebným výkonům, podle rozhodnutí lékaře, všeobecné

sestry nebo porodní asistentky při nich asistovat, poskytovat ošetřovatelskou péči při těchto

výkonech a po nich,

f) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při činnostech spojených s přijetím,

přemisťováním, propuštěním a úmrtím pacientů.

(3) Zdravotnický asistent pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí nebo

porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru může v rozsahu své odborné způsobilosti při

98

poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1.

99

Příloha 3 Vyhláška č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků

§ 37 Ošetřovatel (1) Ošetřovatel vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem všeobecné sestry,

porodní asistentky nebo radiologického asistenta může

a) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti spojené s poskytováním základní

ošetřovatelské péče a specializované ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského procesu; přitom

zejména

1. provádí hygienickou péči u pacientů, včetně základní prevence proleženin a úpravy lůžka,

2. pomáhá při podávání léčebné výživy pacientům, pomáhá při jídle ležícím nebo nepohyblivým

pacientům, popřípadě je krmí,

3. pečuje o vyprazdňování pacientů, včetně případného provedení očistného klyzmatu,

b) měřit tělesnou teplotu, výšku a hmotnost,

c) doprovázet pacienty na odborná vyšetření a ošetření,

d) pečovat o úpravu prostředí pacientů,

e) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při zajištění herních aktivit dětí,

f) provádět úpravu těla zemřelého,

g) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole a uložení léčivých

přípravků a manipulaci s nimi,

h) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole a uložení

zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění

jejich dostatečné zásoby.

(2) Ošetřovatel pod přímým vedením všeobecné sestry, porodní asistentky, radiologického asistenta

může asistovat při určených ošetřovatelských, diagnostických nebo léčebných výkonech.

(3) Ošetřovatel pod přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky se specializovanou

způsobilostí v oboru, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může v rozsahu své odborné

způsobilosti při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče vykonávat činnosti uvedené v

odstavci 1.

100

Příloha 4 Vyhláška č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků

§ 43 Sanitář (1) Všeobecný sanitář vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále může

a) pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo jiného zdravotnického pracovníka způsobilého k

poskytování ošetřovatelské péče bez odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti

nutné pro poskytování ošetřovatelské péče, preventivní, léčebné a diagnostické péče; přitom

zejména může

1. pečovat o hygienu prostředí,

2. dovážet stravu na oddělení, podle potřeby ji ohřívat, provádět úklid čajové kuchyňky, včetně sběru,

mytí a dezinfekce nádobí,

3. transportovat biologický a zdravotnický materiál, obstarávat pochůzky pro potřeby oddělení a

pacientů,

4. manipulovat s prádlem včetně dezinfekce a transportu,

5. manipulovat s tlakovými nádobami s medicinálními plyny,

6. doprovázet a převážet dospělé pacienty na vyšetření, ošetření a při překladu na jiné oddělení,

7. provádět technické manipulace s lůžkem pacientů a jeho mechanickou očistu, dezinfekci a úpravu,

8. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při úpravě těla zemřelého a odvážet je,

9. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení


10. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení

zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich

dostatečné zásoby;

b) pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky v rozsahu své odborné

způsobilosti vykonávat činnosti základní ošetřovatelské péče; přitom zejména může

1. asistovat při provádění hygienické péče o pacienta,

2. pomáhat při polohování pacientů a manipulaci s nimi, včetně základní prevence proleženin a úpravy

lůžka,

3. roznášet přidělenou stravu pacientům, pomáhat při jídle ležícím nebo nepohyblivým pacientům,

popřípadě je krmit,

4. pečovat o vyprazdňování pacientů;

c) pod přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky může vykonávat činnosti podle

písmene b) při poskytování specializované ošetřovatelské péče.

(2) Sanitář pro operační oddělení a centrální sterilizaci vykonává činnosti podle § 26 a dále může

a) pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo jiného zdravotnického pracovníka způsobilého k

poskytování ošetřovatelské péče bez odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné

101

pro poskytování ošetřovatelské péče na úseku operačního oddělení, centrální sterilizace a centrální

úpravně lůžek; přitom zejména může


2. transportovat biologický a zdravotnický materiál, obstarávat pochůzky pro potřeby oddělení,

3. manipulovat s tlakovými nádobami s medicinálními plyny,

4. doprovázet a převážet pacienty, kteří jsou při vědomí,

5. připravovat specifický obvazový materiál dle potřeb oddělení,

6. provádět mechanickou očistu, dezinfekci a úpravu operačního stolu,

7. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při úpravě těla zemřelého,




zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a na zajištění jejich


b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování ošetřovatelské péče bez

odborného dohledu účastnit se ošetřovatelských výkonů na úseku operačního oddělení a v míře určené

sálovou sestrou plnit ošetřovatelský plán; přitom zejména může

1. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při příjmu, přemisťování a transportu pacienta v

rámci operačního oddělení,

2. asistovat při provádění hygienické péče u pacienta,

3. pomáhat při polohování a fixaci pacienta před, v průběhu a po operačním výkonu, včetně základní

prevence proleženin a úpravy operačního stolu,

4. provádět technické manipulace s operačním stolem a osvětlením,

5. asistovat při přikládání obvazových materiálů, snímat tvrdé obvazy pacienta,

6. manipulovat s přístroji zdravotnické techniky.

(3) Sanitář pro laboratoř a transfuzní službu vykonává činnosti podle § 26 a dále může

a) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování laboratorní

diagnostické péče bez odborného dohledu nebo všeobecné sestry provádět pomocné a obslužné činnosti

nutné pro poskytování zdravotní péče na úseku laboratoří a zařízení transfuzní služby; přitom zejména

může


2. provádět transport, třídění a centrifugaci biologického a zdravotnického materiálu, distribuci

laboratorních výsledků, obstarávat pochůzky pro potřeby pracoviště a pacientů,

3. provádět manipulaci s prádlem, včetně dezinfekce a transportu,

4. manipulovat s tlakovými nádobami,

5. připravovat zdravotnický materiál potřebný pro odběry a další zpracování biologického materiálu,

6. kontrolovat teplotu chladicích a mrazicích zařízení,

7. likvidovat biologický materiál a kontaminovaný spotřební materiál v souladu s právními předpisy,

102

8. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci uložení



zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a na zajištění jejich


b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování ošetřovatelské péče bez

odborného dohledu asistuje při ošetřovatelských výkonech na úseku transfuzních stanic a v míře určené

všeobecnou sestrou plní ošetřovatelský plán; přitom zejména může

1. vykonávat pomocné činnosti při evidenci dárců a odběru a značení vzorků,

2. při odběrech pečovat o dárce.

(4) Sanitář pro zařízení lékárenské péče vykonává činnosti podle § 26 a dále může

a) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování lékárenské péče bez

odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné pro činnost zařízení lékárenské péče;

přitom zejména může

1. zabezpečovat komplexní hygienu pracovního prostředí, včetně prostředí pro aseptickou přípravu,

2. mít, dezinfikovat a sterilizovat laboratorní sklo, pomůcky a obalový materiál,

3. zabezpečovat transport zdravotnického materiálu, obstarávat pochůzky pro potřeby lékárny nebo

výdejny zdravotnických prostředků;

b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování lékárenské péče bez

odborného dohledu

1. asistovat při přejímce, ukládání, označování léčiv a zdravotnických prostředků,

2. vykonávat pomocné činnosti při přípravě léčivých přípravků, zkoumadel a diagnostických

zdravotnických prostředků in vitro.

(5) Sanitář pro lázně a léčebnou rehabilitaci vykonává činnosti podle § 26 a dále může

a) pod odborným dohledem fyzioterapeuta, ergoterapeuta, případně jiného zdravotnického pracovníka

způsobilého k uvedeným činnostem bez odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné

pro poskytování této péče; přitom zejména může


2. zabezpečovat transport zdravotnického materiálu, obstarávat nutné pochůzky,


4. doprovázet a převážet dospělé pacienty na vyšetření a ošetření,

5. provádět technické manipulace s lůžky a dalšími pomocnými zařízeními pro lázeňskou a rehabilitační

péči,






103

b) pod přímým vedením fyzioterapeuta, ergoterapeuta, případně jiného zdravotnického pracovníka

způsobilého k uvedeným činnostem bez odborného dohledu asistovat při fyzioterapeutických a

ergoterapeutických výkonech; přitom zejména může

1. pomáhat při polohování pacientů a manipulaci s nimi,

2. připravovat a podávat léčebné zábaly,

3. pomáhat při ergoterapii,

4. připravovat a podávat částečné i celkové koupele, včetně přísadových, a provádět základní

vodoléčebné procedury.

(6) Sanitář pro autoptické oddělení nebo sanitář pro pitevnu vykonává činnosti podle § 26 a dále může

a) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného

dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti na úseku patologie; přitom zejména může


2. zabezpečovat transport biologického a zdravotnického materiálu, obstarávat pochůzky pro potřeby

oddělení,


4. připravovat těla zemřelých k pitvě, po pitvě upravovat těla zemřelých a oblékat je pro předání

pohřební službě,

5. připravovat nástroje, rukavice a nádobky k odběru materiálu a základní fixační roztoky,




b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování lázeňské a rehabilitační

péče bez odborného dohledu asistovat při odborných výkonech na úseku patologie; přitom zejména může

1. pomáhat při výkonu pitvy a vyjímat orgány,

2. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při evidenci těl zemřelých, jejich šatstva a

cenností a dokumentaci o styku s pohřební službou.

104

Příloha 5 Dotazník výzkumného šetření

- využité oblasti dotazníku – A., B., 2. 1.

115

Příloha 6

Komplexní výsledky realizace činností ošetřovatelské péče dle právních dokumentů –

vyhlášky č. 55/2011 Sb. – část výsledků oblasti dotazníku věnované kompetencím

2.1. Průměrné procentuální podíly členů ošetřovatelského týmu při realizaci

jednotlivých činností, N vyjadřuje počet respondentů, kteří danou položku

vyplnili:

116

Typ činnosti VS ZA OŠE SAN CELKEM N2.1.1. Aplikace s. c. injekcí 74,1 25,1 0,8 0,0 100,0 702.1.2. Aplikace i. m. injekcí 76,6 23,4 0,0 0,0 100,0 702.1.3. Aplikace i. v. léků, infuzí 97,2 2,8 0,0 0,0 100,0 682.1.4. Aplikace inhalační kyslíkové terapie 70,1 24,8 2,7 2,3 100,0 702.1.5. Aplikace tepla, chladu v léčbě 41,5 30,2 19,3 9,1 100,0 692.1.6. Aplikace výživy sondou, stomiemi 71,0 22,2 5,2 1,6 100,0 672.1.7. Asistence při zahájení a ošetřování během aplikace krevních derivátů 90,7 9,1 0,0 0,2 100,0 622.1.8. Doprovod na vyšetření, ošetření 9,5 15,2 25,6 49,7 100,0 682.1.9. Edukace klienta, těhotné, rodičky 80,7 16,6 1,6 1,1 100,0 632.1.10. Katetrizace močového měchýře u žen a dívek nad 10 let věku 87,1 11,3 1,0 0,6 100,0 662.1.11. Komplexní hygienická péče 21,2 24,8 29,1 24,8 100,0 682.1.12. Měření a sledování FF (TT, TK, P, D) 50,2 34,8 11,5 3,5 100,0 702.1.13. Orientační hodnocení FF 62,3 28,6 5,8 3,3 100,0 652.1.14. Odběr kapilární krve 66,4 31,7 1,9 0,0 100,0 682.1.15. Odběr venózní krve 79,7 20,3 0,0 0,0 100,0 692.1.16. Odsávání z horních cest dýchacích 79,0 18,3 2,4 0,4 100,0 672.1.17. Ošetřování akutních ran 75,9 21,4 1,8 0,8 100,0 702.1.18. Ošetřování chronických ran 66,2 26,1 6,3 1,3 100,0 682.1.19. Ošetřování periferního katétru 72,0 27,3 0,7 0,1 100,0 672.1.20. Ošetřování centrálního žilního katétru 84,0 15,7 0,3 0,0 100,0 652.1.21. Ošetřování stomií 67,6 27,1 4,6 0,7 100,0 672.1.22. Ošetřování tracheostomické kanyly 81,2 16,6 1,8 0,4 100,0 672.1.23. Péče a úprava těla zemřelého 33,8 23,7 24,4 18,1 100,0 682.1.24. Péče o drény 69,4 24,3 4,6 1,8 100,0 672.1.25. Péče o permanentní močové katétry 59,2 28,8 8,6 3,4 100,0 672.1.26. Péče o vyprazdňování (očistné klyzma,...) 44,1 34,3 17,2 4,4 100,0 692.1.27. Podávání léčebné výživy, 51,8 28,8 11,9 7,5 100,0 652.1.28. Krmení pacienta, pitný režim 20,8 22,8 31,1 25,4 100,0 682.1.29. Podávání léků per os 71,0 28,6 0,4 0,0 100,0 702.1.30. Jiné způsoby podávání léků – do nosu, ucha, na kůži apod. 64,4 30,7 4,0 0,9 100,0 682.1.31. První ošetření novorozence 97,8 2,2 0,0 0,0 100,0 362.1.32. Příprava klienta, těhotné, rodičky k diagnostickým a léčebným 68,0 23,0 6,3 2,7 100,0 492.1.33. Příprava pomůcek k dezinfekci, sterilizaci 24,7 23,2 26,5 25,6 100,0 692.1.34. Rehabilitační ošetřování 45,4 31,7 13,2 9,8 100,0 652.1.35. Úprava lůžka 13,1 14,4 33,6 38,9 100,0 662.1.36. Zavedení nasogastrické sondy 92,0 8,0 0,0 0,0 100,0 602.1.37. Vyhodnocení potřeb a úrovně soběstačnosti 76,3 21,8 1,2 0,7 100,0 682.1.38. Získávání informací k určení ošetřovatelské diagnozy 72,6 24,2 1,8 1,4 100,0 682.1.39. Stanovení ošetřovatelské diagnózy 87,3 12,7 0,0 0,0 100,0 692.1.40. Plánování ošetřovatelské péče 85,2 14,5 0,1 0,1 100,0 682.1.41. Hodnocení ošetřovatelské péče 84,2 15,3 0,1 0,3 100,0 68

Kompetence členů ošetřovatelského týmu v praxi ......Kompetence členů ošetřovatelského...

Documents

Transcript of Kompetence členů ošetřovatelského týmu v praxi ......Kompetence členů ošetřovatelského...