Komfort Mag 07

Barbora Pivoňková I.Oltáře obývacích pokojů

ALTARS OF THE LIVING ROOMS

2

Barbora Pivoňková II.LOCUS DELICTI

10

Barbora Pivoňková III.LES ÉTRANGERS

16

Tereza ZelenkováTrocha noci do tvé temnotySOME KIND OF NIGHT INTO

YOUR DARKNESS24

Petr PawlowskiSestřenice z venkovaCOUNTRY COUSINS

44

Václav KopeckýOkamžik

MOMENT58

Petr Bosák a Robert JansaNa klavír

ON THE PIANO80

Radek Sidun9x13 cm

97

Teodorik MenšlZvuk

SOUND116

Adéla Marie JirkůJenom jako

JUST PLAYING125

Iveta MerglováČím dál blíž

GETTING CLOSER132

Nika KupyrováMyšomlíko

MOUSE MILK136

Vendula KnopováNATÜRLICH

142

Strcprst skrzkrkTchajwanský hitTAIWANESE HIT

148

Michal DrozenPanelák

BLOCK OF FLATS153

Linda FriedmannováDo pekla a zpět

TO HELL AND BACK AGAIN176

Kom

fort

ma

g 7

KOMFORT Mag

7

Na

hra

ní

To p

lay

wit

h

12 2

011 w

ww.ko

mfort

mag.cz

169 K

č 11.

50 EU

R 15

USD

977

180

336

600

6

17

Na hraníZnovu se ukázalo, že nedokážu dorazit na třídní sraz. A čim jsem starší, tim je to pro mě větší problém. Čím větší je propast mezi současností a maturitním večírkem, tím menší mám ochotu konfrontovat se se světem, kterej mě nekompromisně deklasuje. Možná, že v tom jedu sám, ale skoro bych řek, že podob-nou zkušenost má víc z nás: děláme na svejch věcech, dejcháme pro ně, žijeme a fungujeme ve fantasticky utopickejch mikrosvětech, aby-chom při konfrontaci s temnou stranou dostali nálepku „a kdy už začneš dělat něco pořád-nýho, přestaneš si hrát a začneš se chovat jako dospělej“. A já fakt asi nejsem dost dospělej na to, abych se s tim srovnal, podíval jim do očí a po právu se zeptal „a na co si tu kurva hrajete vy?“ Všeobjímající deklamovanej úspěch a uni-verzální štěstí na všech měšťáckejch frontách mě mačká k zemi jak mravence.Jestli je něco aspoň z půlky tak hrozný jako třídní sraz a zároveň v mnoha ohledech podobný, tak jsou to sociální sítě. Smazal jsem twitter a vyblokoval většinu obsahu na face-booku, protože jsem si řikal, že až budu chtít hrát Sims, radši si to dám v přiznaně virtuál-ním prostředí. Kompetitivní charakter soci-álních sítí (nekonečnej boj o oblibu) je zbraň minimálně dvojsečná. Na jedný straně je tu pokřivenej (nebo spíš vlastně narovnanej) virtuální odraz, projekce idealizovaný role, hra na ještě trochu chytřejší, milejší, vtipnější, svůdnější, zběhlejší atakdále osobu, a na tý druhý je frustrace z dokonalosti simsího světa, úplně jako na třídním srazu. Naše obrazy zbavený všeho, na co se nedá kliknout „to se mi líbí“, se pouštěj do vášnivejch interakcí s dalšíma přizpůsobenejma klonama, aniž by vůbec předpokládaly, že na druhym konci je podobně zoufalej neurotik, kterej nechce víc než pár kliků lásky. To neni na hraní, ani na hraně. To je už jenom na nic.Ale nebudem se stresovat. Chtěl jsem sice psát o tom, že náš kamarád Tomáš, co taky ještě pořád nedělá nic „pořádnýho“, má jet do Ameriky závodit o nějakou ošklivou sošku, ale vzpomněl jsem si na to, co píše Charms: „Jsem Alexej Sergejevič Puškin, největší ruský básník!“, říká Puškin. „A u mě,“ říká mu na to Váňa, „u mě jsi hovno.“ Tak na co si tu hrajeme?

To pl�y wiThIt has become apparent again that I’m incapa-ble of attending class reunions. And, the older I get, the bigger a problem it becomes. The larger the gap between the graduation ball and the present, the less I’m willing to confront the world which uncompromisingly declasses me. Maybe I’m alone in it, but I’d say that more of us have had a similar experience: we work on our own things, breathe for them, live in our own fantastically utopian micro-worlds, only to be labelled “so when will you finally grow up, stop playing around and start doing something orderly?” when confronting the Dark Side. And I probably am not grown up enough to deal with it, look them in the eye and rightfully say: “and what the fuck are you playing at?” All-embracing, declaimed success and univer-sal happiness on all middle-class fronts crushes me to the ground like a small ant. If there’s anything half as bad as a class reunion, and similar in many ways, it’s social networks. I deleted Twitter and blocked most Facebook content, as I thought that if I wanted to play The Sims, I’d rather do it in a self-confessed vir-tual environment. The competitive character of social networks (the never-ending quest for more likes), is a double edged sword at least. On one hand there’s a distorted virtual image; a projection of an idealised role, pretending to be a little bit smarter, nicer, funnier, more attractive person. On the other hand, there is, like a dark motivating force, a pervading frustration by the impeccability of the Sims world, just like at the class reunion – and to think we used to play truth or dare on the skiing trip in the first year of high school. Our images, rid of all that you can’t click “Like it” on, engage in passionate interac-tion with other similarly adjusted clones, with-out ever contemplating that there may be a sim-ilarly desperate neurotic on the other side who wants nothing more than a few clicks of love.But let’s not all get upset for nothing. I did want to write that our friend Tomáš, who still isn’t doing anything “orderly” either, is sup-posed to go to America to race for some ugly statue, but I remembered what Charms wrote: “I’m Alexey Sergeyevich Pushkin, the greatest Russian poet!”, says Pushkin. “And, to me,” says Vanya, “to me you’re a piece of shit.”So what are we playing at?

1Editorial

Barbora pivoňková i.

oltáře obývacích

pokojůAlT�rsof ThE liviNg

roomsKomfort na hraní2

Komfort to play with 3

Komfort na hraní4

Jan, 27 let Jan, 27 years old

locus Delicti

Barbora pivoňková ii.

Komfort na hraní10

Terezka, 4 rokyTerezka, 4 years old

Komfort na hraní12

les Étrangers

Barbora pivoňková iii.

Komfort na hraní16

Komfort na hraní18

Trocha noci do tvé

temnotysomE

KiND of NighT

iNTo �our DArKNEss

Tereza Zelenková

Komfort na hraní24

Komfort na hraní26

Komfort na hraní28

Komfort na hraní30

sestřenicez venkovaCouNTryCousiNs

petr pawlowski

Komfort na hraní44

Komfort na hraní46

okamžikmomENT

václav Kopecký

Komfort na hraní58

originál

origiNAl


interpretaceJiří Thýn

iNTErprETATioN By Jiří ThýN

Komfort na hraní60

1. stůl 1. table

interpretaceJiří skála

iNTErprETATioN By Jiří sKálA


Komfort na hraní62

radek sidun

9x13 cm


Komfort na hraní98

Komfort na hraní100

Barbora Pivoňková3/4

Tereza Zelenková: Interview bez otázek

An InTervIew wIThouT quesTIons

5

Petr Pawlowski: sestřenice z venkovaCounTry CousIns

6/7

Teorie okamžiku Theory of The MoMenT

(václav Kopecký) 8/10

2011 Designers: ragtime Cocktail / v procesu vzniku

rAgTIMe CoCKTAIl / worK In Progress

12/13

Šílený Cibák:srdce jsou na stole

CrAZy CIBáK:The heArTs Are on The TABle

14/26

Cesta tunelemTrIPs Through The Tunnel

36/42

26 Komfort na hraní

CrAZ� CIB�AK:

The he�rTs Are on The

TABle

ondřej formánek a luděk staněk

27Komfort to play with

He always wanted to be a rock star. But he couldn’t play any instruments. So he learned to play cards. Here he can swing a solo that’s pretty damn good… Tomáš Cibák is a poker phenom-enon. He’s currently one of the best play-ers of the young Czech generation. For his hyper-aggressive style, he’s known as MadCibek or Crazy Cibák. He might have one million Crowns or five, but he doesn’t count them. It could all be dif-ferent tomorrow. He plays online poker, like millions of people worldwide. But very few of them make a decent living out of it. Cibák is one of them. Besides the card games, he has a reputation for exceptional zeal during parties. So much so that his “party animal” reputation among the poker community causes weaker individuals to refuse to go to parties he’s part of. He always wanted to be a rock star, so now he can at least behave like one.During the interview on one Sunday afternoon in September, in the dete-riorating Kolbenka factory where photographer Adam Holý has his work-shop, he seemed calm, concentrated, intelligent and slightly emotionless. He was sparse with sentences, with no extra words thrown in here or there. He was either born with a poker face, or it’s a mask that had stuck through constant wear.

When did you start playing poker? When I was seventeen. Four years ago.

Did you start by playing online, or in a casino?I couldn’t play in casinos when I was seventeen, so I started online.

Hang on, you can’t play online poker at seventeen either, can you?Well, you can’t. But it’s easy to get round the age requirements on the Internet. But I really got into it once I started playing live. So I started playing properly at about eighteen.

And why poker? Were you influenced by a film for example? Did your life change by seeing Mel Gibson place bets in the movie Maverick?No, I got into it by accident really. Games were played in pubs. And I spent a lot of time in pubs, so I started playing too.

You spent a lot of time in pubs at seventeen?Yeah. I drank lemonade there.

Ah. Look, it was a clear cut choice. I never wanted to go the school – work route. I was always looking for a way to get around that somehow.

When did you find out that you could make a living out of it? Gradually. I would take part time jobs in the summer, where I’d make, say, fifteen thousand Crowns a month. Then I found out I can make as much by playing poker. So I stopped taking the part time jobs. Then I thought that I could earn more money if I spent more time playing. That proved to be true.

What do you mean by more money? How much do you earn now?That’s hard to say. In the last year it was definitely significantly above a hundred thousand dollars. Somewhere in this region.

How much of that hundred thousand is what you win and how much is money from “staking”, i.e. investing in other players? I didn’t count that in. The hundred thousand is basically my earnings at the PokerStars Internet gaming room, then there are other gaming rooms where I’m either up or down. At the moment I’m generally winning.

We should probably explain the staking part. In the case of a bigger tournament, say, the European Poker Tour, you have a


Jedu tunelem a do hlavy si pouštím slova. Člověk se vnoří autem do jeho tlamy, do té dvouproudé jámy pod městem, a se světlem zmizí i signál rádia. Z reproduk-torů jde jen šum, pustej zvuk pod řetězem lamp, pod dohledem průmyslových kamer. Proto si před cestou tunelem nasadím sluchátka a zapnu iPod. Je to ta první věc, kterou udělám, když sedám do auta. Uvnitř je vždycky příjemně chladný, čers-tvý vzduch, protože parkuju v podzemní garáži, na kterou taky dohlíží kamera, takže můžu nechat trochu stažený okýnko. Mám to tam rád, uvnitř auta. Nastartuju, zatáhnu to pootevřený okýnko, pustím si topení a do sluchátek zvuk a jsem uzavřen, obrněn a dokonale sám.Je tedy ráno, někdy v říjnu, jedu tunelem a do hlavy si pouštím slova. Podcast Freakonomics ze čtvrtého března 2011. Začíná příběhem pána z Austrálie, jenž onemocněl těžkou roztroušenou sklerózou. Vezu se maximální přede-psanou rychlostí sedmdesát kilometrů v hodině, pod dohledem radaru a kamer, měním levej pruh na pravej, protože provoz v levém brzdí nějakej trouba. Šine se nepochopitelně skoro o deset

kilometrů v hodině pomaleji, než je předepsaná maximální rychlost, a za ním asi pět troubů, co ho nechtěj předjet. Jenže v pravým pruhu zahlédnu v zrcátku světla, co jedou nepochopitelně skoro o deset kilometrů v hodině rychleji, než je předepsaná maximální rychlost, ačkoli to tu všude měřej. A ta světla se blíží, výstražně na mě blikaj, abych jim šel z cesty, ačkoli obě vidí a vědí, že nemám kam uhnout, neboť v levém pruhu vedle mě se zrovna táhne štrúdl těch šesti pomalejších aut. Ale když říkám pomalejších, myslím tak nanejvýš o deset kilometrů, ani ne. Pod radarem je prostě nepředjedu vcukuletu, to je snad kurva jasný.Bude to trvat možná deset, možná i pat-náct vteřin!Jenže ta dvě světla za mnou to už nevydrží a přitulí se mi k prdeli.Hlas dál vypráví ten příběh pána z Aus-trálie, toho s tou roztroušenou sklerózou. Byl na tom zoufale, už už se zdálo, že jde do kopru, ale na poslední chvíli ho zachránil muž jménem Thomas Borody, enfant terrible australské gastroentero-logie. Ten na nemocného aplikoval svou

Cesta tunelem

ondřej formánek


ďábelskou léčebnou metodu, na jakou zřejmě kývnou jen ubožáci, kteří už sedí hrobníkovi na lopatce. Dala by se popsat jako „transplantace lejna“.Je totiž možné, povídá hlas vypravěče, že roztroušená skleróza, rakovina a dost dalších chorob má něco společného s odumírající střevní mikroflórou, kterou napadl nějaký mikrob.A to doktora Borody přivedlo na možné řešení. Je známá věc, že bakterie si umějí vyrábět antibiotika na zabíjení jiných bak-terií. Takže když nemocnému transplantu-jete do tlustého střeva plného nemocných sraček zdravé sračky jiného člověka (fekálního dárce), zdravé sračky si v cizím, nepřátelském střevě vytvoří vůči zhoub-ným mikrobům protilátku, vyhubí je, a pak už jen rostou a prosperují a s nimi nakonec i celý organismus. Trickle-down effect, opačným směrem.„Fekální materie je největší orgán v lid-ském těle,“ říká mi do uší slavnostním hlasem sám doktor Borody.„Obsahuje asi devětkrát víc živých bak-teriálních buněk, než kolik lidské tělo obsahuje lidských buněk. Takže se dá říci, že každý z nás je z deseti procent člověk a z devadesáti procent lejno.“Ecce homo. Tím by se leccos vysvětlilo.Řidič těsně za mnou mě výhrůžně osvítil dálkovými světly a pro jistotu přidal i mlhovky. Prdel mého vozu náhle září ve tmě tunelu jako bílé prdele uto-penců, které během živelných katastrof čouhají z kalných, rozvodněných řek, jako by mrtví spílali zataženému nebi. Proč nafouklí utopenci plují prdelí vzhůru, mi není známo, ale jistě by to bylo skvělé téma pro další díl populárně vědeckého podcastu Freakonomics. Mého oblíbeného pořadu, díky němuž vím, že ve voze za mnou sedí devadesátiprocentní hovno, které mi bezhlasým řevem světla sděluje, že ztráta několika sekund je pro ně příliš velká. Jeho čas je drahý. Musí se rychleji prohnat střevy města!Někde na konci jeho dnešní pouti na něj už jistě netrpělivě čekají jiná lejna. Možná ve skomírajícím organismu nějaké firmy.

Jeho úkolem je vytvořit protilátky, zajistit růst a budovat prosperitu.Konečně jsem minul všech šest aut a uhýbám do levého pruhu. Světla zrychlí, minou mě, zařadí se do mého pruhu a prudce zabrzdí.Stisknu zuby vší silou, až to příjemně zašimrá, a šlápnu na plyn. Je to jen zlomek vteřiny. Kufr na zadku toho umytého černého auta vlastněného a řízeného hovnem se změní ve zmuch-laný papír. Kapota mého auta se stane zvlněnou plachtou. Vzadu do mě narazí ten pomalej trouba, kvůli kterýmu to stejně celý vzniklo, a do něj další a další. Jedno z té šestice aut se na poslední chvíli snaží hromadný bouračce vyhnout, prudce vyjede do pravého pruhu, ale jen nešikovně narazí do protější stěny a zablokuje tak celý tunel.Kdesi vzadu přijíždějí další auta, zasta-vujou a zapínaj varovné blinkry. Myslím, že přesně tomuhle se říká dopravní zácpa.Z vraku přede mnou vypadne to netrpě-livé devadesátiprocentní hovno a sere si to ke mně. Rychle jsem venku. Stojíme proti sobě v tunelu. Dva jeskynní muži. Blinkry aut hážou po stěnách tunelu žlutý ohnivý záblesky. Hovno je vyšší a mohutnější než já. Chytí mě pod krkem. Snažím se mu dát pěstí, ale nedosáhnu na něj. Naopak on mi dá ránu, která mi má přerazit nos. Naštěstí včas mírně uhnu a dostanu ji do levý tváře, až mi zapraská v zátylku. Pak si vzpomenu na to, co mě učili, a chytím mu pracku, kterou mi svírá svetr pod krkem, za malíkovou hranu, druhou rukou mu zespoda sevřu loket a pak udělám pohyb, jako když otáčíte velkým vrtákem. Kroutím mu paží a on si podle jejího pohybu poslušně kleká na zem, ale není mu to nic platné, já mu tu ruku prostě vykloubím a zlomím. Křičí. Tak ho chytím za hlavu a dám mu ještě pár kolenem do ksichtu. Za sebou slyším ječet nějakou ženu. Otočím se a vidím, jak se pár těch pomalých troubů do sebe pustilo. Perou se jak vzteklý děti. Jak se na ně dívám, něco studenýho a kovovýho

Teodorik menšl

ZvuksouND


Nika Kupyrová

�yšomlíko�ousE

�ilKO

bjek

ty O

bjec

ts: N

ika

Kup

yrov

a Fo

togr

afie

Pho

to: N

ika

Kup

yrov

a &

Ger

ald

Zah

n


strcprst skrzkrk

Tchaj-wanský hit

TAiwANEsE hiT


心臟pomůže nahlédnout do nitra vašich blízkých a lépe jim porozumět. Dívejte se do středu obrazce.Helps to see into the hearts of your close ones better and to understand them better. Focus on the centre of the image.


能源rychlé načerpání energieZašilhejte tak aby vznikla třetí tečka. Na tu se soustřeďte. Quick energy boost.Squint your eyes so that a third dot appears. Concentrate on the dot.

消化pomáhá při špatném trávení.sledujte trajektorii linky z jedné strany na druhou.Aids digestion.Follow the trajectory of the line from one side to the other.

性器官regenerace pohlavních orgánů.sledujte linku kružnice proti směru hodinových ručiček.Sexual organ regenerationFollow the line anticlockwise.

智能Zvýšení iQ.Dívejte se na obrázekintenzivně mrkejteIQ increase.Look at the picture and blink intensely.

頭痛proti bolesti hlavy.obrázek otáčejte po směru hodinových ručiček. Cures headacheRotate the picture in the anticlockwise direction.

時間Změna vnímání času.rozostřujte a zaostřujte na střed spirály.Change perception of timeFocus and unfocus on the centre of the spiral.

會說話的動物porozumění řeči zvířat.představujte si kružnice kompletní.Understanding animal language.Imagine the circles complete.

空間otevření další dimenze prostoru.soustřeďte se na prostor kolem obrazce. Opening of a new space dimension.Concentrate on the area around the pattern.

Jsou to už dva měsíce, co Míra odletěl do Tchaj-peje – hlavního města Tchaj-wanu. Právě tam narazil na práci doktora 滋西安廉 (Zi Xian Lim), který se v šede-sátých letech intenzivně věnoval léčbě mentálních poruch. Jeho optické hry a cvičení se ukázaly jako „zázračný“ nástroj k obnovování činnosti lidského mozku. Díky neuvěřitelným výsledkům, kterých dosa-hoval, byl přezdíván 医治岛 (Léčitel ostrova). Ukázalo se, že cvičení působí nejen na nemocné, ale zlepšuje také mozkovou činnost zdravých. Doslova zdokonaluje lidské schopnosti. Doktor sám píše, že jeho technika „otevře oči celému světu“. Studie shrnul do tzv. Optické nauky o rozšiřování lidského vědomí. Avšak po několika letech začalo vycházet najevo, že na některé pacienty měla zcela ničivý vliv. Dokonce i sám doktor, který na sobě optické léky pravidelně testoval, upadl na několik let do kómatu, z něhož se již do své smrti neprobral. A tak, i přes mnohé nevídané úspěchy, byla jeho metoda zakázána. Stovky těchto „zázračných“ optických cvičení jsou ztraceny nebo cenzurovány. Na internetu se o práci institutu Zi Xian Lima nic nedočteme a kniha, která se jeho práci věnuje jen v několika kapitolách, uvádí pouze základní sadu cvičení nebo odkazuje na těžko dostupné studie z konce 70. let. Na ostrově prý ale žije ještě mnoho těch, kteří jeho léčbu podstoupili.

Překreslili jsme několik těchto optických „léků“. Ať slouží.

It’s been two months now since Míra flew to Taipei, the capital of Taiwan. And it was there that he disco-vered the work of doctor 滋西安廉 (Zi Xian Lim), who conducted extensive research into mental illnesses in the sixties. His optical games and exercises proved to be a “miraculous” tool for restoring human brain acti-vity. Thanks to the amazing results that he’d achieved, he was dubbed 医治岛 (The Healer of the Island). It was shown that the exercises work not only on the sick, but also improve the brain activity of healthy individuals. The exercises literally perfected human abilities! Dr Zi Xian Lim himself writes: “My tech-nique will open the world’s eyes”. He compiled his studies into a so-called “Optical theory” on expanding human consciousness. However, it became apparent after a few years that the theory can have devastating effects on some patients. Even the Doctor, who tested the so-called Optical remedies on himself, fell into a coma for several years and subsequently died. And so, in spite of some outstanding successes, his teachings were proscribed, and any activities suppressed. Hun-dreds of these “miraculous” optical exercises have been lost or censored. You won’t find anything about the Zi Xian Lim Institute on the Internet; a book that mentions his work briefly in several chapters only mentions a basic set of exercises or makes references to difficult to obtain studies from the end of the seventies. There are apparently many people on the Island who underwent Dr Zi Xian Lim’s therapy.

We’ve re-drawn some of these optical “medicaments” for you. May they serve you well.


linda friedmannová

Do pekla a zpět

To hEll AND B�CK

Ag�iN


redakční rada EditorsOlga Benešová, Jiří Karásek, Tomáš Luňák, František Polák, Radek Sidun, Dušan Tománek, Pavel Turek, Darina Zavadilová

DesignOlga Benešová, Radek Sidun

foto a ilustrace PicturesPetr Bosák, Michal Drozen, Svetlana Fialová, Linda Friedmannová, Jaromír Hárovník, Adam Holý, Robert Jansa, Adéla Marie Jirků, Jiří Karásek, Vendula Knopová, Václav Kopecký, Nika Kupyrová, Teodorik Menšl, Iveta Merglová, Petr Pawlowski, Barbora Pivoňková, Béla Remák, Radek Sidun, Jiří Skála, Ondřej Šorm, Jiří Thýn, Viktor Tuček, Tereza Zelenková, Gerald Zahn

spolupracovníci ContributorsBourek, Ondřej Formánek, Linda Kudrnovská, Filip Láb, Kateřina Písačková, Luděk Staněk, Darina Zavadilová

retuše fotekColour and ReprographicsZdeněk Franc

překlad TranslationDan Devečka, Elizabeth Spacilova

Jazyková redakce Language EditorPetra Rabová (CZ), Jana Kománková (CZ), Neil Johnston (ENG), Nicola Ryan (ENG)

písmo TypefaceAlphapipe, www.briefcasetype.com

poděkování Thanks toMarie Adámková, Thomas Brasington, Jitka Brychtová, Marius Corradini, Tony Esposito, Valerie Fischerová, Lukáš Fišárek, Tomáš Machek a Side2, Teodorik Menšl, Robert V. Novák, Zdeněk Trinkewitz, Bohumil Vašák, Johana Ziková

vedoucí skladu Head of storage departmentDoc. Mgr. A. Tomáš Machek

Kontakt [email protected](distribuce/distribution), [email protected]@gmail.com, [email protected], www.komfortmag.cz

vydavatel Publisher Občanské sdružení Komfort MagNárodní 416/37/II.schody110 00 Praha 1, Czech Republic

předplatnéPředplatné zajišťuje jménem vydavatele firma SEND předplatné.Subscription is provided by SEND.www.send.cz

Distribuce Distributiondrobní distributořismall distributors

Tisk PrintT. A. PRINT, Praha

Copyright © 2011 Občanské sdružení Komfort Mag Všechna práva vyhrazena. Reprodukce bez souhlasu vydavatele je zakázána. All rights reserved. Reproducing without permission from Komfort Mag association prohibited.

Evidence/Registration:ISSN 1803-3660, MK ČR E 18611Náklad/Impression: 1 000Vychází/Release date: 12 2011

Časopis Komfort Mag vychází s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a hlavního města PrahySupported by:

Mediální partneři/ Media partners:

Komfort mag 07Na hraní

To pl�y wiTh


Jiří Karásek na hraní To play with

Barbora Pivoňková I.Oltáře obývacích pokojů

AltArs Of the lIvIng rOOms

2

Barbora Pivoňková II.lOcus DelIctI

10

Barbora Pivoňková III.les ÉtrAngers

16

tereza Zelenkovátrocha noci do tvé temnotysOme KInD Of nIght IntO

YOur DArKness24

Petr Pawlowskisestřenice z venkovacOuntr� cOusIns

44

václav KopeckýOkamžik

mO�ent58

Petr Bosák a robert Jansana klavír

On the PIAnO80

radek sidun9x13 cm

97

teodorik menšlZvuk

sOunD116

Adéla marie JirkůJenom jako

Just Pl�YIng125

Iveta merglováČím dál blíž

gettIng clOser132

nika Kupyrovámyšomlíko

�Ouse mIlK136

vendula KnopovánAtürlIch

142

strcprst skrzkrktchajwanský hittAIwAnese hIt

148

michal DrozenPanelák

BlOcK Of fl�ts153

linda friedmannováDo pekla a zpět

tO hell AnD B�cK Ag�In176

Komfort Mag 07

Documents

Transcript of Komfort Mag 07