KLÍČOVÉ TRENDY GEOPOLITICKÉHO VÝVOJE V 2020 – 2035 KEY...

BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2016 A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA

1

KLÍČOVÉ TRENDY GEOPOLITICKÉHO VÝVOJE V HORIZONTU 2020 – 2035

KEY GEOPOLITICAL TRENDS 2020 – 2035

Miloš BALABÁN, Luděk MORAVEC, Pavlína BLÁHOVÁ

[email protected]

Abstract The article “Key geopolitical trends 2020-2035” is based on the analysis of 44

forecasting studies, published in the past few years by research centres and state organizations in Europe and the United States. The studies have identified the most significant geopolitical, economic and social trends that will shape global affairs in the next 15 to 20 years. These include the complex formation of a new multipolar world and the search for a new balance of power, as the global hegemony of the United States weakens and the new global power, China, builds up its economic, political and military strength. This process will take place against the backdrop of continuing economic globalization, which tends to magnify the impact of financial, economic and social crises, competition for access to resources and the increasing intensity of many traditional and new security threats that have immediate impact on European stability (escalation of conflicts or security tension in some regions, migration waves, pandemics, organized crime, terrorism). All this will test the viability and response capacity of two key organizations whose membership includes the Czech Republic – the EU and NATO. The future will also see heightened competition in science and research, which are becoming increasingly crucial for state security and economic prosperity. The last part of the article lists the key trends that will shape global development in 2020-2035. Key words Globalization, EU, US, NATO, new powers, resources, competition, crisis. Úvodem

Především v posledních letech se projevila s velkou silou dynamika vývoje lidské společnosti. Období všeobecné prosperity, růstu a stability netrvalo dlouho, a v jistém smyslu pravděpodobně nikdy nezačalo. Trendy ovlivňující takřka každý aspekt lidské existence a společenských vztahů jsou dnes velmi rizikové a komplikované. Svědčí o tom i analýza 44 prognostických studií publikovaných v posledních několika letech výzkumnými centry a státními organizacemi převážně v Evropě a ve Spojených státech amerických (tabulka 1), realizovaná v rámci projektu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací „Scénáře strategických šoků: budoucí prostředí veřejných politik“.

V rámci analýzy bylo identifikováno cca 500 neunikátních trendů, a to i za přispění dalších kolegů z výzkumného týmu projektu1. Prvotní vyhodnocení těchto trendů z hlediska jejich věcného zaměření vedlo k vymezení širších kategorií, ve kterých studie předpokládají fundamentální změny. Následně byly v každé z nich identifikovány unikátní nebo shrnující trendy. Vytvořená síť interakcí vychází z představy, že trendy, uvedené v jedné studii, interagují, nebo je jejich interakce promýšlena autory. Základem pro síť tedy byly společné výskyty trendů v jednotlivých studiích. Za základ pro níže uvedený narativ pak považujeme interakce, jejichž počet překročí prahovou hodnotu, nebo trendy, jejichž pozice v síti je významná.

THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2016 BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA

2

Po tomto rozboru následovala kvalitativní syntéza, která poskytla jeden z pravděpodobných výhledů na základě právě takto určených trendů, a to ve specifické oblasti geopolitického soupeření. Základem pro syntézu, kterou tento text představuje a kterou lze také považovat za jakýsi nejmenší společný násobek uvedených studií, je analýza sítí významných trendů.

Analýza sítí

Model sítě (viz obrázek 1, 2, 3) vychází ze shora uvedených předpokladů, tj. že společně se vyskytující trendy byly předmětem úvahy autora a že syntetizované trendy jsou dostatečně věrným obrazem konkrétních tvrzení uvedených v jednotlivých studiích. Každá studie tvoří harmonický celek a rozsah zpracovaného materiálu neumožňuje jednotlivé zpracování sítě za každou studii a jejich propojení na úrovni konkrétních trendů, šlo by totiž o multimodální síť (multinode, multi-plex) s několika tisíci uzlů, kterou nelze vytvořit strojově. Modelujeme proto budoucí prostředí na úrovni ko-existence trendů ve studii. K vytvoření modelu byl využit SW ORA-NetScenes (Netanomics).

Uvedený model byl, na základě požadavků jednoho z uživatelů, představen samostatně na workshopu k průběžným výsledkům projektu, přičemž byl využit jak k cílené identifikaci zájmových studií podle zaměření uživatele, tak k identifikaci různých typů klíčových trendů budoucího prostředí. Obrázek 1 ilustruje trendy s největší mírou dostředivosti v síti (betweeness centrality), jde o klíčové entity sítě, které propojují největší množství dalších entit. Z hlediska foresightu jde o trendy, které mají translační význam v interakcích ostatních trendů (typicky migrace nebo nedostatek mezi environmentální degradací a vojenskými konflikty).

Druhou skupinou zájmových trendů jsou ty, které spojují jinak typické skupiny ostatních trendů, a lze se o nich tedy domnívat, že mají významný dopad do celé řady oblastí. Tyto spojnice (interlockers) ukazuje obrázek 2. Typicky jde o technologické trendy, u nichž existuje vazba na všechny velké tematické skupiny, např. vojenství, zdravotnictví, průmysl, obchod apod.


3

Obr. 1 Trendy budoucího vývoje (dostředivost)

glob

aliz

ace

a pr

olín

ání k

ultu

r M

ocen

ský

růst

nez

ápad

ních

akt

érů

Rus

ko, Č

ína,

Indi

e, B

razí

lie, J

ižní

M

igra

ce p

okra

čuje

a z

esilu

je

Afr

ika,

Indo

nési

e a

Paci

fiku

Sofis

tikov

ané

tech

nolo

gie

ovliv

ňují

každ

oden

ní ž

ivot

jedi

nce

Ros

touc

í záv

islo

st s

pole

čnos

ti na

infr

astr

uktu

ře

Zvyš

ujíc

í se

pote

nciá

l ozb

roje

ných

kon

flikt

ů ná

sled

kem

zm

ěn k

limat

u

a

om

ezen

ých

zdro

jů v

ody,

pot

ravi

n a

ener

gie


4

Obr. 2 Spojnice typických seskupení

Vzni

k m

ocen

ské

mul

tipol

arity

Růs

t pop

ulac

e ex

panz

e st

ředn

í tříd

y vz

růst

ajíc

í rol

e ná

bože

nstv

í a id

eolo

gií

Sofis

tikov

ané

tech

nolo

gie

ovliv

ňují

každ

oden

ní ž

ivot

jedi

nce

Nov

é te

chno

logi

e ře

ší s

taré

pro

blém

y D

ostu

pnos

t tec

hnol

ogií

včet

ně s

peci

aliz

ovan

ých

vo

jens

kých

sch

opno

stí

Stár

nutí

popu

lace

Změn

a kl

imat

u ja

ko ta

ková

a je

jí ne

gativ

ní d

opad

y

Ros

touc

í tla

k na

dos

tupn

ost a

spo

třeb

u en

erge

tický

ch s

urov

in

Mig

race

pok

raču

je a

zes

iluje

M

ocen

ský

růst

nez

ápad

ních

akt

érů

Rus

ko, Č

ína,

Indi

e, B

razí

lie,

Inte

nziv

ní ro

zvoj

tech

nolo

gií n

a po

zadí

ho

spod

ářsk

é so

utěž

e (e

xpan

ze v

e vý

zkum

u a

vývo

ji, d

ynam

ické

inov

ace)

Jižn

í Afr

ika,

Indo

nési

e a

Paci

fiku


5

Obr. 3 Jádro budoucího vývoje

Inte

nziv

ní r

ozvo

j te

chno

logi

í na

poz

adí

hosp

odář

ské

sout

ěže

(exp

anze

ve

výzk

umu

a vý

voji,

dyn

amic

ké in

ovac

e)

Sofis

tikov

ané

tech

nolo

gie

ovliv

ňují

každ

oden

ní ž

ivot

jedi

nce

Nov

é te

chno

logi

e ře

ší s

taré

pro

blém

y D

ostu

pnos

t tec

hnol

ogií

včet

ně s

peci

aliz

ovan

ých

voje

nský

ch

sch

opno

stí

Ros

touc

í záv

islo

st s

pole

čnos

ti na

infr

astr

uktu

ře

prol

ifera

ce

mod

erní

ch

Proh

lubo

vání

sys

tém

ovýc

h va

zeb

v ob

last

i in

fras

truk

tury

as

ymetr

ické

vede

ní

bojů

za

lože

ná n

a do

stup

nost

i inf

orm

ací

a vi

rtuá

lním

svě

tě

prol

ifera

ce Z

HN

prol

ifera

ce k

yber

netic

kých

sch

opnn

ostí

prol

ifera

ce k

onve

nční

ch z

bran

í

Ros

touc

í tla

k na

dos

tupn

ost a

vyu

žití

vody

, vče

tně

chro

nick

ého

ned

osta

tku

v m

noha

čás

tech

svě

ta

změn

a vz

tahů

a h

odno

t ve

spol

ečno

sti

Ros

touc

í výs

kyt e

xtré

mní

ch k

limat

ický

ch je

vů a

př

írodn

ích

kata

stro

f

Stár

nutí

popu

lace

ex

panz

e st

ředn

í tříd

y

Urb

aniz

ace

zhro

ucen

í tra

dičn

ích

gend

erov

ých

rolí

Stár

nutí

popu

lace

v ro

zvoj

ovýc

h ze

míc

h s

výjim

kou

subs

ahar

ské

Afr

iky

Vzni

k m

ocen

ské

mul

tipol

arity

nárů

st te

roris

mu

Růs

t eko

nom

ické

moc

i a v

livu

„nez

ápad

ních

“ ak

ktér

ů –

Čín

a,

BR

ICS

Glo

baliz

ace

nadá

le h

ybno

u si

lou

ekon

omik

y vz

růst

ajíc

í rol

e ná

bože

nstv

í a id

eolo

gií

Moc

ensk

ý rů

st n

ezáp

adní

ch a

ktér

ů R

usko

, Čín

a, In

die,

Bra

zílie

, Ji

žní A

frik

a, In

doné

sie

a Pa

cifik

u R

osto

ucí t

lak

na d

ostu

pnos

t a s

potř

ebu

ener

getic

kých

sur

ovin

R

osto

ucí s

potř

eba

i pro

dukc

e po

trav

in a

rozv

rat p

otra

vino

vé

bezp

ečno

sti

Změn

a kl

imat

u ja

ko ta

ková

a je

jí ne

gativ

ní d

opad

y M

igra

ce p

okra

čuje

a

zesi

luje

Růs

t po

pula

ce

glob

aliz

ace

a pr

olín

ání k

ultu

r

Ned

osta

tek

prac

ovní

síly

v E

vrop

ě

Stár

nutí

popu

lace

v ro

zvin

utýc

h ze

míc

h M

igra

ce v

důs

ledk

u zm

ěn k

limat

u

Nás

tup

alte

rnat

ivní

ch, č

istě

jšíc

h a

obno

vite

lnýc

h te

chno

logi

í výr

oby

ener

gie,

vče

tně

rost

oucí

ene

rget

ické

efe

ktiv

ity

Vzni

k no

vých

inst

itucí

glo

báln

ího

vlád

nutí

tech

nolo

gií

nárů

st o

rgan

izov

anéh

o zl

očin

u


6

Krom metrik na úrovni sítě a na úrovni jednotlivých uzlů je dále možné identifikovat opakované interakce, tedy opakovaný společný výskyt. Ten svědčí o sdílené představě o budoucí interakci těchto trendů mezi autory a reprezentuje tedy jakýsi konsensus. Obrázek 3 ilustruje jádro sítě identifikované podle tohoto klíče (3 a více interakcí). Toto jádro velmi věrně ilustruje společné body celé řady studií. Jde tak o dominantní narativ budoucího vývoje.

Jaký je tedy prvotní obrázek ze všech 44 studií? Volatilita, soutěž a dynamické pohyby budou pravděpodobně ovlivňovat všechny společenské procesy. Dosavadní rostoucí dynamika pociťovaná především v technologické oblasti se pravděpodobně bude přelévat do společnosti a jejích vnitřních proměn. Přestože je společnost dynamická již dnes, řada společenských procesů má predikovatelný průběh, jejich dopad na reálie každodenního života je relativně stabilní ve formě i velikosti a fundamentální změny probíhají postupně a relativně pomalu.

Na veřejné politiky bude vnější vývoj vytvářet násobně větší tlak než doposud. Z toho plynou zásadní rizika. Rychlost příchodu, charakter, poptávka po řešení, trvalost a udržitelnosti těchto řešení budou u různých společenských otázek velmi proměnlivé. Již dnes rigidní systémy veřejné správy, jejíž kvalita je podmíněna byrokratickou kontrolou a několikanásobným jištěním, pravděpodobně nebudou tomuto vývoji stačit a lze se domnívat, že do budoucna uvolní místo na poli zajišťování potřeb veřejnosti jiným aktérům (pokud se samy tyto systémy radikálně netransformují).

Pro Evropu vyvstávají z kontextu sdílených představ o budoucím vývoji zásadní výzvy v podobě klimatického managementu a managementu populačních toků. Jakkoliv tyto termíny mohou znít podivně, sdílenou představou napříč studiemi je zásadní role klimatických proměn a velkých přesunů obyvatelstva v důsledku mnoha různých faktorů.

V čem naopak studie zcela selhávají, je debata právě nad obrazem budoucnosti formované plíživou klimatickou proměnou, kterou však každý jedinec pocítí každý rok o něco víc, pohyblivou lidskou masou obětí násilí, počasí a politiky a technologickou proměnou, jejíž rychlost dávno předčila lidskou schopnost adaptace. Tenze mezi technologicky prohlubovanou individualitou a tendencí k mobilizaci nad marginálními problémy a potřebou kolektivní konsensuální akce v globálním měřítku je patrná již dnes.

Samostatnou kapitolu pak tvoří dynamika světového geopolitického vývoje, jemuž se věnuje většina zkoumaných studií a jehož základní atributy shora předložená síť jasně vymezuje.

Rizika období globálního přelomu

Svět se v současnosti nachází v období přelomu: končí období Pax Americana, které nastoupilo po Pax Britannica, tj. anglosaské ekonomické, ideologické a bezpečnostní hegemonie. Na globální scénu razantně vstupují noví „nezápadní“ aktéři se svojí vzrůstající ekonomickou silou a zájmy. V příštích 15–20 letech budeme konfrontováni s prosazováním jiného pohledu na otázky mezinárodního uspořádání, demokracie, lidských práv a státní suverenity. Nové mocnosti v čele s Čínou budou požadovat, aby svět více odpovídal jejich zájmům, politickým, ideologickým a kulturním preferencím. Ty jsou ale v mnoha ohledech odlišné až protichůdné od zájmů a hodnotové orientace Západu, který je navíc oslaben a oslabován celou řadou hospodářských a fiskálních turbulencí vyvolaných liberálním mezinárodním ekonomickým pořádkem.

Mezinárodní řád vytvořený po druhé světové válce z rozhodnutí vítězných mocností založený na liberálních politických a ekonomických základech a pravidlech je stále méně schopen řešit politické, technologické a společenské výzvy, které přináší globalizace a 21. století. Přispěla k tomu nemalou měrou i finanční a ekonomická krize z konce první dekády století vzniklá ve Spojených státech, která měla mimořádně negativní dopady na průmyslovou výrobu, světový obchod a kapitálové trhy a zároveň zdiskreditovala americký model mezinárodního ekonomického řádu.


7

Systém vládnutí na mezinárodní úrovni eroduje, mezinárodní instituce nezvládají zvyšující se globalizační tlak. Rada bezpečnosti OSN je stále častěji neschopna zaujmout jednotnou pozici, dochází k blokacím stálých členů, překračování mandátu Rady nebo obcházení rozhodnutí, pokud neodpovídá jejich zájmům. Mezinárodní měnový fond a Světová banka ztrácejí legitimitu, Světová obchodní organizace je paralyzována. Do mezinárodní arény navíc vstupují uskupení nezápadních mocností jako de facto konkurenční platformy Západu (BRICS, ŠOS), které začínají vytvářet i vlastní multilaterální instituce (Nová rozvojová banka BRICS).

Sporná je i autorita a role formátů Gxx. Neformální uskupení nejsilnějších západních ekonomik G7 má již v konfrontaci s ekonomickým vzestupem nezápadních mocností v čele s Čínou jen omezený globální vliv. Uskupení ekonomicky nejsilnějších zemí světa G20 je již reprezentativnější (85 % globálního HDP a dvě třetiny obyvatel planety), nicméně se primárně zaměřuje téměř výlučně na ekonomické otázky, což vyplývá i z historie jeho zrodu jako nástroje, který měl pomoci čelit v globálním měřítku nástupu ekonomické krize z konce první dekády 21. století.

V tomto nepředvídatelném, až chaotickém institucionálním prostředí, kdy problémy není možné řešit na globální úrovni, se země seskupují na regionálních platformách (Evropská unie, Africká unie, Rada pro spolupráci v Perském zálivu, Euroasijská ekonomická unie, ASEAN), což ovšem oslabuje vliv Brettonwoodských institucí.

Eroze až ochromení vládnutí na mezinárodní úrovni (s katastrofickým předpokladem v podobě G0) s sebou nese i celou řadu negativních konsekvencí. Dochází k rozpadu kontrolních režimů a neschopnosti zabránit proliferaci zbraní hromadného ničení a dalšího zbrojního materiálu, stagnaci rozhovorů o pravidlech mezinárodního obchodu, stejně jako o dohodě týkající se globálních klimatických změn. V globálním měřítku velmi silně absentuje mezinárodní regulace za rychlým vývojem v oblasti financí a informačních technologií. Jsme svědky nekontrolovatelného nárůstu celého spektra vážných hrozeb (eskalace konfliktů nebo bezpečnostního napětí v některých regionech, migrační vlny, pandemie, organizovaný zločin, terorismus). Přitom viditelně narůstá nerovnováha mezi potřebou společných odpovědí na hrozby a skutečnou mezinárodní reakcí (reakce na konflikt na Ukrajině, epidemie Eboly, vývoj v Sýrii s následnou humanitární krizí). Na druhé straně se zvyšuje význam soupeření mocností (Spojené státy – Rusko, Spojené státy – Čína).

Na významu nabývá i soupeření o kontrolu klíčových globálních dopravních cest, resp. vytváření cest nových. Příkladem zde může být snaha Číny o vytvoření pozemní hedvábné stezky Eurasií, což může výrazně snížit i čínskou závislost na přepravě zboží a surovin po mořských trasách, dnes kontrolovaných americkým námořnictvem, které je může i blokovat. Týká se to např. lodní dopravy přes Hormuzský a Malacký průliv, přes které dopravuje Čína ropu z Íránu. Kontrola pozemního spojení Spojenými státy je naopak v zásadě mnohem složitější.

Paralelně s tím narůstá napětí mezi nadnárodními ekonomickými silami a globálními trhy z jedné strany a národními státy jako hlavními regulátory a legitimními politickými silami z druhé strany. Nelze vyloučit ani konflikt mezi největšími nadnárodními korporacemi a národními státy.

Do popředí vyvstává nutnost vytváření nových zásad a pravidel fungování mezinárodního systému. Dá se očekávat, že to bude velmi komplikovaný proces. Klíčové zde totiž je hledání rovnováhy mezi narůstající úrovní mezistátního soupeření a přeshraniční vzájemné závislosti bez funkčních formálních struktur globální moci a jednoznačné politické a bezpečnostní hegemonie Spojených států. Západ se nevyhne dialogu s novými velmocemi, resp. „nezápadními aktéry“ o vytváření nových pravidel a zásad fungování mezinárodního systému v podmínkách multipolárního světa i na základě konsensu a kompromisu. Klíčovou roli v tomto dialogu budou sehrávat Spojené státy a Čína jako aktéři nejdůležitějšího bilaterálního dialogu současnosti, i když nikoliv ve formátu tzv. G2.


8

Zároveň je ale zjevné, že Západ nemůže zcela rezignovat na investice do nástrojů nutných pro zvládání konfliktů s nezápadními aktéry a to jak silnými národními státy, tak nestátními aktéry (Ukrajina, Jihočínské moře, Blízký východ) a schopností vzájemného odstrašení. V tomto kontextu je nutné vnímat i aktuální roli a politickou, ekonomickou a bezpečnostní kondici Evropy.

Evropa ohrožena vnější i vnitřní nestabilitou

Nynější Evropa není obklopena kruhem stability, o jehož vytváření se v posledních dvou dekádách snažila, ale konflikty a nejistotou. Zásadním problémem je rozpad států, státních struktur a nová dělení států v Severní Africe, východním Středomoří a na Blízkém východě. Bezmocné a neefektivní vlády v kombinaci s rostoucí populací mladých lidí bez perspektivy vedou k rozpadajícím se zemím podél kmenových a sektářských linií.

„Export“ západních hodnot mimo teritorium Evropy se ne zcela politicky zdařil, zájem o ně je na ústupu a navíc je nutné tyto hodnoty (i v konfrontaci s ekonomickou krizí) bránit před populistickými a extremistickými silami uvnitř Evropy samotné.

Politický vývoj se v některých evropských zemích stává pod tlakem ekonomické krize i bezpečnostních hrozeb především z jihu od Evropy stále více nepředvídatelný. Výraznou občanskou podporu získávají místo „tradičních“ stran na pravolevé škále síly krajní pravice nebo levice, nebo tzv. „nepolitická“ hnutí. Je to ale i částečně odrazem růstu nerovnosti v západních společnostech, který se začíná výrazně projevovat obrovským růstem příjmů nejbohatší menšiny a stagnací, či poklesem příjmů „páteře demokracie“ střední třídy.

Rozkolísán je i jeden z hlavních základů evropské integrace v podobě existence jednotné evropské měny – eura. Vytvoření monetární unie bez plné integrace ekonomických a fiskálních politik nevedlo k zamýšlené graduální konvergenci ekonomik eurozóny, ale spíše k jejich rozdělení, což ohrozilo kohezi celého integračního projektu. Podařilo se sice za cenu obrovských finančních injekcí odvrátit kolaps eura a bankovního systému, ani rozsáhlá úsporná opatření nicméně nepřinesla snížení dluhů, nezaměstnanosti a silnější zvýšení ekonomického růstu. Stále otevřený zůstává osud eurozóny kvůli situaci v Řecku, které se fakticky dostalo do ekonomicky bezvýchodné situace. Její zvládnutí může být politicky velmi složité. Pokud by nakonec Řecko bylo nuceno vystoupit z eurozóny, mohou ho následovat i další země, což by ovšem vedlo k faktickému zhroucení několika desítek let trvajícího procesu evropské integrace s drastickými dopady na postavení EU na mezinárodní scéně.

Pozici EU znejišťuje i možnost odchodu Velké Británie z EU na základě referenda o členství v EU, s jehož uspořádáním v roce 2017 počítá po vítězných parlamentních volbách v květnu 2015 britská konzervativní vláda Davida Camerona. Nelze přitom v kontextu britských úvah o vystoupení z EU nebrat v úvahu, že Velká Británie je vedle Francie nejsilnější evropskou vojenskou silou.

Reakce na bezpečnostní krize v okolí Evropy (Ukrajina, migrační vlny) navíc prokazují zjevnou nejednotu Evropy. Ta se projevila především v případě uprchlické krize v roce 2015, kdy došlo k viditelnému rozkolu mezi „starou“ (především Německem) a „novou“ (státy Visegrádu) Evropou ohledně reakce na její řešení.

Znepokojivá je též eroze systému kolektivních závazků NATO projevující se v rozdílných pozicích členských zemí k jejich plnění. V případě obranných výdajů je i přes politická rozhodnutí přijatá na nejvyšší úrovni v rámci NATO zjevné, že některé země využívají bezpečnostních záruk NATO, ale nedostatečně přispívají na obranu, jakkoli se Aliance na zvýšených závazcích dohodla na nejvyšší politické úrovni. Statistiky přitom ukazují, že v blízké budoucnosti se tento stav zásadním způsobem nezlepší. I přes očekávaný růst HDP napříč EU


9

v roce 2015 o 1,7 % HDP se předpokládá, že výdaje na obranu klesnou u evropských členů NATO o 7 % v porovnání s rokem 2014, tj. na nejnižší úroveň v několika posledních letech.

Tyto údaje je přitom nutné vnímat v širším globálním srovnání. Jakkoliv jsou ještě výdaje na obranu v celém NATO stále jednoznačně v globálním měřítku nejvyšší, ekonomický růst způsobený globalizací vede ke stálému růstu vojenských aspirací nezápadních aktérů. Projevuje se to výrazným nárůstem zbrojních výdajů v Číně, Indii a v Rusku.

Paradoxy globalizace a boj o zdroje

Odráží to i zásadní proměny globalizace v uplynulých dvou dekádách. Došlo k obrovskému nárůstu globálního obchodu a bohatství, k přerozdělení globálního HDP a k přeměně industriálního prostoru. Světový HDP se v letech 1988 až 2008 ztrojnásobil, přičemž určujícím ekonomickým rysem je růst Číny – posun z 5% světového HDP v roce 1978 (počátek ekonomických reforem v Číně) na 17% v roce 2011. HDP Číny se v průměru zvyšoval od roku 1978 do roku 2011 každoročně téměř o deset procent a velikost čínské ekonomiky např. vzrostla v dolarovém vyjádření jen v posledních dvaceti letech (1995–2015) zhruba patnáctkrát. Čína je od roku 2014 v pozici největší světové ekonomiky podle HDP přepočteného paritou kupní síly.

Globální obchod se v uplynulém desetiletí zvýšil o 50 %, bez ohledu na finanční krizi. Západní ekonomiky jsou nyní z 80 % tvořeny sektorem služeb, zatímco podíl průmyslu poklesl napříč celým OECD. Změnily se též obchodní trasy. Globální obchod se surovinami nyní probíhá ve směru Jih-Jih, zatímco ještě v roce 2010 to byl ještě Jih-Sever. Obchod se zbožím ve směru Jih-Jih je na stejné úrovni jako Jih-Sever. Mnohé rozvinuté ekonomiky (Spojené státy, Austrálie, Kanada) nyní vyvážejí značné množství surovin do rozvíjejících se ekonomik.

Otázka dostatku a dostupnosti surovin bude v příštích dvou dekádách zásadní geopolitickou otázkou. Nacházíme se ovšem v poněkud paradoxní situaci: existuje dostatečné množství zdrojů surovin, ale jejich cena je mimořádně nestabilní. Zásoby ropy, plynů, kovů a dalších nerostných surovin jsou dostatečné na příštích 50 let. Další možnosti otevírají nové technologie, jako je např. získávání plynu z břidlic. V tomto případě má světová jednička v jeho těžbě – Spojené státy mnohem levnější a čistší zdroj energie než z ropy a uhlí. Bude to mít nesporně dopad na ekonomickou strukturu Spojených států s výrazným vlivem na ekonomické struktury v ostatním světě, včetně Evropy.

Zůstává ovšem faktem, že zvýšení poptávky po energii bude v příštích dvou dekádách větší než celkové množství energie, kterou svět spotřeboval v roce 1970. Do roku 2030 bude poptávka po energii o 35–40 % vyšší, než je tomu v současnosti. Dá se proto očekávat, že vzroste míra sporů o ovládnutí přírodních zdrojů a tzv. „surovinový nacionalismus“, kdy se producentské státy snaží o větší kontrolu nad vlastními surovinami a vyšší podíl ekonomické renty.

Proto nelze úplně vyloučit i přímé mezistátní konflikty (i když je to zřejmě až úplně krajní varianta), zcela reálně ovšem může poklesnout míra mezinárodní důvěry i častější uplatňování odvetných opatření i v podobě sankcí. Hlavní exportní trasy může přerušit i politická a bezpečnostní nestabilita (velmi citlivá je např. oblast Hormuzského průlivu nebo Jihočínského moře, kudy prochází hlavní exportní trasy ropy z Blízkého východu do Asie, hlavně Indie, Číny a Japonska). V této souvislosti je nutné mít na paměti, že Evropa je z hlediska importu energií stále ve zranitelné pozici. Nyní dováží 60 % své energie (ropy a plynu), v roce 2035 to bude již 80 %. A realitou je těžká soutěž o zdroje ropy a plynu s Čínou a Indií na Blízkém východě a v delší časové perspektivě možná i s Ruskem, které se pokouší o „energetický obrat“ směrem do Číny.

Značným problémem je ale cenová volatilita energetických surovin. Aktuální pokles poptávky po ropných produktech, nárůst nekonvenčních zdrojů (břidlicový plyn). Rozhodnutí


10

OPEC zachovat těžbu na nynější úrovni vedlo k prudkému poklesu cen energií a do budoucna k nejistotě pro potenciální investory. Tento vývoj se netýká pouze ropy. Téměř 60 % globální ceny plynu se odvíjí od ropných cen a vytvořil se prostor pro omezení dotací na fosilní paliva. Zároveň ale firmy podnikající v oblasti ropy a plynu omezují své investiční plány. Proto narůstají obavy z dalšího vývoje, kdy tržní hodnota 200 největších firem dosahuje výše 4 bilionů dolarů, ale jejich zadluženost je 1,5 bilionů dolarů, což by mohlo být příčinou další (i globální) finanční krize.

Rizikovost přílišné závislosti globální ekonomiky na fosilních palivech jednoznačně ukazuje potřebu, aby ekonomiky průmyslu a společnosti změnily své investiční zaměření a dále nespoléhaly na pokračování dlouhodobě neudržitelného využívání nerostných surovin, což vytváří i zásadní problémy se zemským klimatem. Zde je nutné si uvědomit, že i v příštích dvou dekádách bude 75–80 % získáváno z fosilních paliv: ropy, uhlí a zemního plynu. Nejrychleji rostoucí ekonomiky Čína a Indie pokrývají zvýšenou energetickou poptávku především z uhlí (19 z 24 tisíc uhelných dolů ve světě je v Číně), na uhlí je ovšem stále výrazně závislá i Evropa. Znečišťování životního prostředí představuje jednu z hlavních bezpečnostních hrozeb, což dokazuje celá řada velkých přírodních katastrof na všech kontinentech.

Ekologické problémy představují pravděpodobně největší výzvu, před kterou svět stojí. Propojení energie, potravin, vody a životního prostředí je jednoznačné. Proto je tak významné hledání nových rozvojových modelů a technologií, což se již v řadě zemí děje (např. podíl obnovitelných zdrojů energie na její produkci dosahuje v Německu 22 %). Z tohoto hlediska je výzkum nových energetických zdrojů a rozvoj tzv. „zelené ekonomiky“ (jako např. v Číně) jedním z hlavních trendů globálních inovací.

Globální inovace, věda a výzkum rozhodují o prosperitě a bezpečnosti

Právě globální inovace dnes představují další klíčovou arénu geopolitického soupeření, protože jsou zásadním zdrojem ekonomického růstu a tím i geopolitického vlivu. Patří sem především: 1. Rozvoj IT a jejich další rozsáhlé uplatnění v oblasti průmyslu, služeb a „denního“ života

občanů. 2. Pokračující vývoj nových materiálů představujících zásadní zlom ve výrobě v mnoha

průmyslových odvětvích (elektronický průmysl, automobilový průmysl, letecké a kosmické technologie, atd.).

3. Průlom v oborech, které se zabývají lidským zdravím (bioinženýrství, diagnostika, metody léčení, nové léky, atd.).

4. Objevy kompletně nových technologií pro zvyšování kvality života založených na rozvoji nanotechnologie a biotechnologie.

5. Plošné využití digitalizace jako nástroje ekonomického růstu. Pozici jednotlivých států/mocností v oblasti inovací určuje ukazatel GERD (Gross

expenditure on Research&Development). Ze statistických údajů pro rok 2014 jednoznačně vyplývají tyto hlavní závěry: 1. Spojené státy jsou stále světovým lídrem v oblasti R&D (podíl na HDP 2,8 %,

v absolutních číslech 465 miliard dolarů). 2. Velkou dynamiku má ovšem Čína (podíl na HDP 2,0 %, v absolutních číslech 284 miliard

dolarů). Podle expertní studie 2014 Global R&D Funding Forecast předstihne Čína v investicích EU v roce 2020 a Spojené státy v roce 2023.

3. Spolu s Čínou si udržují dobré pozice i další asijské země – Japonsko a Jižní Korea (3,4 % a 165 miliard dolarů resp. 3,6 % a 63 miliard dolarů).


11

4. Evropská unie a především její klíčové členské země (Německo, Francie) si udržuje přední pozice v globálním srovnání (např. Německo s 2,9 % a 92 miliardami dolarů, Francie s 2,3 % a 52 miliardami dolarů). V poměru R&D k HDP dosahují dobré úrovně i skandinávské země: Finsko (3,5 %), Švédsko (3,4 %), Dánsko (2,9 %).

5. V poměru R&D k HDP ovšem jednoznačně vede Izrael (4,2 %, v absolutním vyjádření 11 miliard dolarů). Tento fakt ukazuje, nakolik tato relativně malá země ve velmi komplikovaném bezpečnostním prostředí silně vnímá vzájemnou závislost mezi zajištěním své bezpečnosti a obranyschopnosti a úrovní vědy, výzkumu a inovací.

6. Česká republika má průměrné ukazatele (1,8% a 5 miliard dolarů), což je pod 2% hranicí top 40 zemí GERD. Další země V4 jsou na tom hůře: Polsko má poměr R&D k HDP 0,8 % a Slovensko ani Maďarsko pak v top 40 nejsou zastoupeny vůbec.

Rychle nastupující technologické objevy a inovace budou samozřejmě měnit na jedné straně kvalitu života (zdravotní péče, věk dožití, vzdělanost, zaměstnanost, kvalita bydlení a potravin apod.), což mj. přispěje i k početnímu nárůstu střední třídy v globálním měřítku (kritériem je roční příjem v rozmezí mez 4–17 tisíci dolary). Její početnost může dosáhnout jedné miliardy, z čehož 90 % bude žít v rozvíjejících se zemích.

Na druhé straně inovace a technologické objevy výrazně zvyšují (fatální) závislost společností jak na informační, tak celkově na kritické infrastruktuře. Pomáhají též měnit charakter současných a budoucích konfliktů, ve kterých se využívají sofistikované technologie pro dosahování politických, ekonomických a bezpečnostních cílů a to jak ze strany státních, tak i nestátních aktérů. Příkladem jsou dnes především již permanentní konflikty v kyberprostoru.

Závěry

Z analýzy uvedených studií, resp. vývojových trendů je možné zformulovat několik klíčových závěrů o budoucí podobě geopolitického vývoje a bezpečnostního prostředí, které mohou být využity pro odpovídající promýšlení a koncipování strategií a přístupů dalšího rozvoje České republiky. Je přitom evidentní, že další vývoj světa bude charakterizován výraznou nestálostí a nepředvídatelností a že ekonomické a bezpečnostní krize a konflikty nebudou v současném globalizovaném světě ničím mimořádným, naopak stanou se jakousi „normou“ pro fungování a řízení bezpečnostního systému a jeho složek.

V horizontu 2020–2035 budou světový vývoj formovat tyto trendy: 1. V příštích dvou dekádách bude evoluce mezinárodního systému mixem kontinuity a

diskontinuity. 2. Zvýší se vzájemná závislost kontinentů, regionů a států, která bude doprovázena tenzemi

vyplývajícími z odlišností politických, ekonomických, sociálních, etnických a bezpečnostních zájmů.

3. Růst a posilování nových globálních i regionálních hráčů (státních i nestátních) vyvolá složitý proces hledání nové rovnováhy síly, který se nemusí obejít bez konfliktu.

4. Ekonomická globalizace bude v příštích dvou dekádách pokračovat, i když ji může zbrzdit/zastavit další (globální) finanční ekonomická a sociální krize.

5. Může dojít ke střetům jak mezi státy, tak uvnitř států mezi „vítězi“ a „poraženými“ globalizace.

6. Nelze vyloučit další ekonomické oslabení EU vlivem konkurence a tlaku „nezápadních“ aktérů i nestabilní bezpečnostní situace v jejím okolí.

7. Ekonomické oslabení EU se může negativně promítnout i do akceschopnosti/soudržnosti NATO.

8. Dojde k prohloubení efektů anarchické podstaty mezinárodních vztahů.


12

9. Zostří se mezinárodní konkurence v přístupu ke zdrojům surovin a vzájemné soupeření států na poli technologií a inovací.

10. Nelze zcela vyloučit vznik přírodních nebo technologických katastrof s globálními dopady, náhlou či nelineární klimatickou změnu.

V kontextu těchto předpokládaných trendů ale stále platí zájem ČR všemi silami usilovat o udržení politické, ekonomické a bezpečnostní integrační volby k EU a NATO, což je přirozené pro stát, který zaujímá 0,05 % zemského povrchu, na jehož území žije 0,15 % světové populace, jenž se na globálním HDP podílí 0,352 % a jehož ekonomika je zásadně ekonomicky závislá na exportu (poměr vývozu k HDP dosahuje 80 %).

Článek vznikl jako součást projektu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací „Scénáře strategických šoků: budoucí prostředí veřejných politik“, TD 020083.

POZNÁMKY: 1 Mgr. et. Mgr. Jan Ludvík, Ph.D., PhDr. Libor Stejskal, Ph.D., výzkumní pracovníci SBP IPS FSV UK. Literatura [1] 2014 Global R&D Funding Forecast. Battelle and R&D Magazine [online]. 2014.

Dostupné na: http://www.battelle.org/docs/tpp/2014_global_rd_funding_forecast.pdf [2] A planet of civic laboratories: The Future of Cities, Information, and Inclusion [online].

2011 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.iftf.org/uploads/media/IFTF_ Rockefeller_CivicLaboratoriesMap_01.pdf

[3] AL-RODHAN, Nayef. There's a future: visions for a better world [online]. Spain: BBVA, 2012 [cit. 2015-09-15]. ISBN 978-841-5253-723. Dostupné z: https://www.bbvaopenmind. com/wp-content/uploads/2013/10/There-is-a-Future_Visions-for-a-Better-World_BBVA.pdf

[4] ALTERNATIVE FUTURES THE IC COULD FACE. The Office of the Director of the National Intelligence [online]. 2009, 23 s. [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/dni/qicr-scenarios.pdf

[5] BALABÁN, Miloš. Západ versus „čínský moment“ aneb nové geopolitické reálie (nejen) v Eurasii. 2015. (dosud nepublikovaná studie v rámci řešení projektu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací „Scénáře strategických šoků: budoucí prostředí veřejných politik“, TD020083).

[6] BERKHOUT, Frans. Foresight Futures Scenarios. GREENER MANAGEMENT INTERNATIONAL. 2002 [cit. 2015-09-15].

[7] Citizens in an Interconnected and Polycentric World [online]. European Strategy and Policy Analysis System, 2012, 174 s. [cit. 2015-09-15]. ISBN 978-92-9198-199-1. Dostupné z: http://europa.eu/espas/pdf/espas_report_ii_01_en.pdf

[8] Climate Change 2014 Impacts, Adaptation, and Vulnerability Part A: Global and Sectoral Aspects [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change, 2014 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: https://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg2/WGIIAR5-Front MatterA_ FINAL.pdf

[9] Connected Reality 2025: The next wave of digital transformations [online]. Z_punkt The Foresight Company, 2014 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.z-punkt.de/en/studien/studie/connected-reality-2025/55


13

[10] Global Migration Futures: Using scenarios to explore future migration in the Pacific [online]. International Migration Institute, University of Waikato, 2013 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.imi.ox.ac.uk/publications/global-migration-futures-using-scenarios-to-explore-future-migration-in-the-pacific

[11] Global Trends 2025: A Transformed World [online]. National Intelligence Council, 2008 [cit. 2015-09-15]. ISBN 978-0-16-081834-9. Dostupné z: http://www.aicpa.org/ research/cpahorizons2025/globalforces/downloadabledocuments/globaltrends.pdf

[12] LINDGREN, Mats. Scenario planning the link between future and strategy [online]. Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan, 2009 [cit. 2015-09-15]. ISBN 978-023-0233-584. Dostupné z: http://www.palgrave.com/page/detail/scenario-planning---revised-and-updated-mats-lindgren/?sf1=barcode

[13] London Conference 2015 (2015). Chatham House [online]. Dostupné z: http://www.chathamhouse.org/london-conference-2015/background-papers

[14] Long Term Vision, Strand One [online]. European Union Institute for Security Studies, 2006 [cit. 2015-09-15].

[15] Mapping the global future: report of the National Intelligence Council's 2020 Project, based on consultations with nongovernmental experts around the world. National Intelligence Council: [Supt. of Docs., U.S. G.P.O., distributor, 2004], 120 s. ISBN 0160732182.

[16] Megatrends Update [online]. Z_punkt The Foresight Company, 2012 [cit. 2015-09-15]. [17] Mining & Metals Scenarios to 2030 [online]. World Economic Forum, 2010 [cit. 2015-09-

15]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_Scenario_MM2030_2010.pdf [18] MORAVEC, Luděk. Rozvoj systému podpory bezpečnostního výzkumu ČR po roce 2015

(UBRS č. 32/2015). Praha: Úřad vlády & Ministerstvo vnitra, 2015. [19] NORMAN, Thomas. Risk Analysis and Security Countermeasure Selection [online]. 2009

[cit. 2015-09-15]. ISBN 9781420078701. [20] Organized crime and energy supply: Scenarios to 2020 [online]. Europol, 2010 [cit. 2015-

09-15]. Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/content/publication/organised-crime-energy-supply-scenarios-2020-1505

[21] PEZZINI, Mario. An emerging middle class. OECD Observer [online]. 2012. Dostupné z: http://www.oecdobserver.org/news/fullstory.php/aid/3681/An_emerging_middle_class.html

[22] RASKIN, Paul. Future development scenarios [online]. Future Development Scenarios, 2011, 11 s. [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.eolss.net/sample-chapters/c15/e1-26-11.pdf

[23] Scenarios for Sustainable Lifestyles 2050 [online]. 2007 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.demoshelsinki.fi/wp-content/uploads/2013/02/D4.1_FourFutureScenarios.pdf

[24] Shifting Bases, Shifting Perils: A Scoping Study on Security Implications of Climate Change in the OSCE Region and Beyond [online]. OSCE, 2010 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.osce.org/eea/78356?download=true

[25] STEINMÜLLER, Karlheinz. Future Dimensions of Public Security: Security 2025 – Four Scenarios [online]. 2012 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.foresightfordevelopment. org/sobipro/55/1147-future-dimensions-of-public-security-security-2025-four-scenarios

[26] Strategic challenges for societal security Analysis of five future scenarios [online]. Swedish Civil Contingencies Agency, 2013, 87 s. [cit. 2015-09-15]. ISBN 978-91-7383-363-9. Dostupné z: https://www.msb.se/RibData/Filer/pdf/27189.pdf

[27] The Future Character of Conflict [online]. Ministry of Defence UK, 2010 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/ file/33685/FCOCReadactedFinalWeb.pdf

[28] The future of work: jobs and skills in 2030 [online]. Z_punkt The Foresight Company, 2014 [cit. 2015-09-15]. ISBN 978-1-908418-63-0. Dostupné z: https://www.gov.uk/


14

government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/303334/er84-the-future-of-work-evidence-report.pdf

[29] The Outlook to 2050 and the Role of Energy Technology. INNTERNATIONAL ENERGY AGENCY. Energy Technology Perspectives [online]. 2014, (1): 9 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: https://www.iea.org/textbase/npsum/etp.pdf

[30] TIMMERMANS, Frans. Muller Lecture by Minister of Foreign Affairs Frans Timmermans, Monday 25 March 2013, The Hague [online]. 2013. Dostupné z: http://www.rijksoverheid.nl/documenten-en-publicaties/toespraken/2013/03/25/muller-lecture-by-minister-of-foreign-affairs-frans-timmermans-monday-25-march-2013-the-hague.html

[31] Towards a European Global Strategy: Securing European Influence in a Changing World [online]. 2013 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.iai.it/sites/default/files/ egs_report.pdf

[32] Tracking global trends: How Six Key Developments Are Shaping the Business World [online]. Ernst & Young, 2011, 32 s. [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.hospitalitynet.org/file/152004592.pdf

[33] VERRASTRO, F. The Geopolitics of Energy [online]. Center for strategic & international studies, 2010 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://csis.org/files/ publication/101026_Verrastro_Geopolitics_web.pdf

[34] WATTS, Barry. The Maturing Revolution in Military Affairs [online]. Center for Strategic and Budgetary Assessment, 2011 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://csbaonline.org/ publications/2011/06/the-maturing-revolution-in-military-affairs/

[35] WESTCOTT, Paul a Ronald TROSTLE. USDA Agricultural Projections to 2023 [online]. United States Department of Agriculture, 2014 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.ers.usda.gov/publications/oce-usda-agricultural-projections/oce141.aspx

[36] Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření [online]. ČHMÚ, 2012 [cit. 2015-09-15].

Příloha

Tabulka 1

Seznam 44 prognostických studií

Název studie/rok vydání Autor/ autorská organizace Dostupné z

2052: A Global Forecast for the Next Forty Years [online]. 2012

RANDERS Jorgen/University of Cambridge

http://www.2052.info/wp-content/uploads/2014/01/p120801-2052-A-global-forecast-15p-illustrated-CPSL.pdf

A planet of civic laboratories: The Future of Cities, Information, and Inclusion [online]. 2011

Institute for the Future http://www.iftf.org/uploads/media/IFTF_Rockefeller_CivicLaboratoriesMap_01.pdf

ALTERNATIVE FUTURES THE IC COULD FACE.[online]. 2009

The Office of the Director of the National Intelligence

http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/dni/qicr-scenarios.pdf

http://www.hospitalitynet.org/file/152004592.pdf

http://www.iftf.org/uploads/media/IFTF_Rockefeller_CivicLaboratoriesMap_01.pdf






15

Pokračování tabulky 1

Cities of the future [online]. 2005

PRICEWATERHOUSECOOPERS

https://www.pwc.com/gx/en/government-public-sector-research/pdf/cities-final.pdf

Citizens in an Interconnected and Polycentric World [online]. 2012

European Strategy and Policy Analysis System

http://europa.eu/espas/pdf/espas_report_ii_01_en.pdf

Climate Change 2014 Impacts, Adaptation, and Vulnerability Part A: Global and Sectoral Aspects [online].2014

Intergovernmental Panel on Climate Change

https://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg2/WGIIAR5-FrontMatterA_FINAL.pdf

Connected Reality 2025: The next wave of digital transformations [online].2014

Z_punkt The Foresight Company

http://www.z-punkt.de/en/studien/studie/connected-reality-2025/55

Energy Security in Scenarios for Europe's Future Elec-tricity Supply [online]. 2012

International Institute for Applied Systems Analysis

http://www.iiasa.ac.at/publication/more_XO-12-029.php

Foresight Futures Scenarios. 2002

BERKHOUT Frans / GREENER MANAGEMENT INTERNATIONAL

http://www.greenleaf-publishing.com/productdetail.kmod?productid=416

Future development scenarios [online]. 2011

RASKIN Paul. http://www.eolss.net/sample-chapters/c15/e1-26-11.pdf

Future Dimensions of Public Security: Security 2025 – Four Scenarios [online]. 2012

STEINMÜLLER Karlheinz/ Foresight for Develoment

http://www.foresightfordevelopment.org/sobipro/55/1147-future-dimensions-of-public-security-security-2025-four-scenarios

Future state 2030: The global megatrends shaping governments [online]. 2013

KPMG International http://www.kpmg.com/ID/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Documents/Future-State-2030.pdf

Global Futures Forecast: The Top Trends that will Shape the Coming Year [online]. 2013

CANTON, James / Institute for Global Futures

http://globalfuturist.com/wp-content/uploads/GFF-2013.pdf

Global Migration Futures: Using scenarios to explore future migration in the Pacific [online]. 2013

International Migration Institute, University of Waikato

http://www.imi.ox.ac.uk/publications/global-migration-futures-using-scenarios-to-explore-future-migration-in-the-pacific









http://www.eolss.net/sample-chapters/c15/e1-26-11.pdf

http://www.eolss.net/sample-chapters/c15/e1-26-11.pdf





http://www.kpmg.com/ID/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Documents/Future-State-2030.pdf










16


Global Strategic Trends - Out to 2040 [online]. 2010

Ministry of Defence of the United kingdom of Great Britain

https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/33717/GST4_v9_Feb10.pdf

Global Trends 2025: A Transformed World [online]. 2008

National Intelligence Council,

http://www.aicpa.org/research/cpahorizons2025/globalforces/downloadabledocuments/globaltrends.pdf

GLOBAL TRENDS 2030: ALTERNATIVE WORLDS [online]. 2012

National Intelligence Council

https://globaltrends2030.files.wordpress.com/2012/11/global-trends-2030-november2012.pdf

Long Term Vision, Strand One [online]. 2006

GREVI Giovanni; SCHMITT Burkard/ European Union Institute for Security Studies

http://www.iss.europa.eu/de/publikationen/detail/article/long-term-vision-1/

Mapping the global future: report of the National Intelligence Council's 2020 Project, based on consul-tations with nongovernmental experts around the world. [online]. 2004

National Intelligence Council

http://www.futurebrief.com/project2020.pdf

Megatrends Update [online]. 2012


http://www.z-punkt.de/uploads/files /234/z_punkt_megatrends_de.pdf

Mining & Metals Scenarios to 2030 [online]. 2010

World Economic Forum http://www3.weforum.org/docs/WEF_Scenario_MM2030_2010.pdf

New Lens Scenarios: A shift in perspective for a world in transition [online]. 2013

BENTHAM Jeremy/ Shell

http://www.shelldialogues.com/sites/default/files/New%20Lens%20Scenarios%20-%20Session% 201%20Transcript_3.pdf

Organized crime and energy supply: Scenarios to 2020 [online]. 2010

Europol https://www.europol.europa.eu/content/publication/organised-crime-energy-supply-scenarios-2020-1505

Risk Analysis and Security Countermeasure Selection. 2009

NORMAN, Thomas https://www.crcpress.com/Risk-Analysis-and-Security-Countermeasure-Selection/Norman-CPPPSPCSC/9781420078701











http://www3.weforum.org/docs/WEF_Scenario_MM2030_2010.pdf

http://www3.weforum.org/docs/WEF_Scenario_MM2030_2010.pdf

https://www.europol.europa.eu/content/publication/organised-crime-energy-supply-scenarios-2020-1505





17


Scenario planning: The link between future and strategy [online]. 2009

LINDGREN Mats http://www.palgrave.com/page/detail/scenario-planning---revised-and-updated-mats-lindgren/?sf1=barcode

Scenarios for Sustainable Lifestyles 2050 [online]. 2007

DEMOS Helsinki http://www.demoshelsinki.fi/wp-content/uploads/2013/02/D4.1_FourFutureScenarios.pdf

Scenarios on the territiorial future of Europe[online]. 2007

ESPON http://www.espon.eu/export/sites/default/Documents/Publications/ESPON2006Publications/SpatialScenarios/espon3.2_60p._final_16-7-2007-c.pdf

Shifting Bases, Shifting Perils: A Scoping Study on Security Implications of Climate Change in the OSCE Region and Beyond [online]. 2010

OSCE http://www.osce.org/eea/78356?download=true

Strategic challenges for societal security Analysis of five future scenarios [online]. 2013

Swedish Civil Contingencies Agency

https://www.msb.se/RibData/Filer/pdf/27189.pdf

Strategic Global Outlook 2030 [online]. 2011

IMEMO http://espas.eu/orbis/sites/default/files/generated/document/en/IMEMO.pdf

The Future Character of Conflict [online]. 2010

Ministry of Defence of the United kingdom of Great Britain

https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/33685/FCOCReadactedFinalWeb.pdf

The Future joint operating environment [online]. 2007

USJFCOM https://portals.jhuapl.edu/media/RethinkingSeminars/010908/PurserBrief.pdf

The future of work: jobs and skills in 2030 [online]. 2014


https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/303334/er84-the-future-of-work-evidence-report.pdf

The Geopolitics of Energy [online]. 2010

VERRASTRO Frank/ Center for strategic & international studies

http://csis.org/files/ publication/101026_Verrastro_Geopolitics_web.pdf

http://www.palgrave.com/page/detail/scenario-planning---revised-and-updated-mats-lindgren/?sf1=barcode



http://www.demoshelsinki.fi/wp-content/uploads/2013/02/D4.1_FourFutureScenarios.pdf



http://www.osce.org/eea/78356?download=true

http://www.osce.org/eea/78356?download=true











http://csis.org/files/


18


The Maturing Revolution in Military Affairs [online]. 2011

WATTS Barry /Center for Strategic and Budgetary Assessment

http://csbaonline.org/publications/2011/06/the-maturing-revolution-in-military-affairs/

The New Global Puzzlr[online]. 2006

GNESOTTO Nicole; GREVI Giovanni

http://www.iss.europa.eu/uploads/media/NGP_01.pdf

The Outlook to 2050 and the Role of Energy Technology. [online]. 2014

INNTERNATIONAL ENERGY AGENCY

https://www.iea.org/textbase/npsum/etp.pdf

There's a future: visions for a better world [online]. 2012

AL-RODHAN Nayef/BBVA

https://www.bbvaopenmind.com/wp-content/uploads/2013/10/There-is-a-Future_Visions-for-a-Better-World_BBVA.pdf

Towards a European Global Strategy: Securing European Influence in a Changing World [online]. 2013

Instituto Affari Internationali

http://www.iai.it/sites/default/files/egs_report.pdf

Tracking global trends: How Six Key Developments Are Shaping the Business World [online]. 2011

Ernst & Young http://www.hospitalitynet.org/file/152004592.pdf

Urban world: Cities and the rise of the consuming class [online]. 2012

DOBBS Richard http://www.mckinsey.com/insights/urbanization/urban_world_cities_and_the_rise_of_the_consuming_class

USDA Agricultural Projections to 2023 [online]. 2014

WESTCOTT Paul; TROSTLE Ronald/ United States Department of Agriculture

http://www.ers.usda.gov/publications/oce-usda-agricultural-projections/oce141.aspx

World Economic Outlook [online]. 2013

IMF http://www.imf.org/external/pubs/cat/longres.aspx?sk=40432

Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptač-ních opatření [online]. 2012

ČHMÚ http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/files/vav_TECHNICKE_SHRNUTI_2011.pdf














http://www.mckinsey.com/insights/urbanization/urban_world_cities_and_the_rise_of_the_consuming_class






http://www.imf.org/external/pubs/cat/longres.aspx?sk=40432

http://www.imf.org/external/pubs/cat/longres.aspx?sk=40432

KLÍČOVÉ TRENDY GEOPOLITICKÉHO VÝVOJE V 2020 – 2035 KEY...

Documents

Transcript of KLÍČOVÉ TRENDY GEOPOLITICKÉHO VÝVOJE V 2020 – 2035 KEY...