King Stephen To

ABC Amber Palm Converter, http://www.processtext.com/abcpalm.html

C:\Users\Plazma\Desktop\Knhy pdf\King_Stephen-To.PDB

PDB Name: Creator ID: PDB Type: Version: Unique ID Seed: Creation Date: Modification Date: Last Backup Date: Modification Number:King_Stephen-To REAd TEXt 0 0 4.2.2006 4.2.2006 1.1.1970 Tuto knihu s vdnost vnuji svm dtem. Moje matka a moje ena mne nauily bt muem. M dti mne nauily bt svobodnm. NAOMI RCHEL KINGOV, trnct let; JOSEPH HILLSTROM KING, dvanct let; OWEN PHILIP KING, sedm let.

0

Dti, fikce je pravda uvnit li, a pravda o tto fikci je jednoduch: kouzla existuj. S. K. "Tohle znm msto je mj domov co j pamatuju, tohle msto tu bude jet dlouho po mn, doleva, doprava, podn si ho prohldni, bylo jsi zl, ale stle t ctm v kostech." The Michael Stanley Band

Page 1


"Star kamarde, co tu hled? Po tolika letech jinde se vrac s pedstavami co sis uchovval nkde pod cizmi oblaky, daleko, daleko od domova." George Seferis "Pry z jasu a do temnoty." Neil Young

ST l STN PEDTM "U zanaj! Pednosti se pedvdj, kvtina rozvj sv barevn pltky slunci dokon, ale sosk vely je mj, klesaj zpt do pdy, pl kejme tomu pl, vzn se nad nimi, chvje, kdy vadnou a miz." William Carlos Williams, Paterson "Zrozen v mst mrtvol." Bruce Springsteen KAPITOLA 1 Po povodni (1957) 1 Ty hrzy, je nemly jet osmadvacet let skonit jestli potom vbec skonily zaaly, pokud vm i mohu ci, lodikou z listu novin, plujc strouhou, zaplnnou detm. Lodika poskakovala, naklnla se, zase vyrovnvala, kurn se potpla ve zrdnch vrech a inula si to dl po Witcham Street ke svtlm kiovatky, rozdlujc ulice Witcham a Jackson. Ti vertikln oky na vech stranch svtel semaforu byly toho podzimnho odpoledne roku 1957 tmav, jako byly tmav i vechny okoln domy. Prelo nepetrit u tden a ped dvma dny se k tomu pidal i vtr. Ve vt sti msta Derry pestala jt elektina a jej dodvky se zatm nepodailo obnovit. Vedle lodiky z novin vesele bel mal chlapec ve lutm priplti a ervench galoch. D nepestval, ale konen se u trochu zmroval. Jeho kapky dopadaly na kapuci chlapcovy pltnky a ten je slyel jako kapky det, dopadajc na stechu njakho tulku pjemn, skoro blaen zvuk. Chlapec ve lut pltnce byl George Denbrough. Bylo mu est let. Jeho bratr William, kterho nazvala vtina dt v zkladn kole v Derry (a dokonce i uitel, kte vak tuto pezdvku nikdy neuvali ped nm) Koktavm Billem, byl doma a zotavoval se z okliv chipky. Onoho podzimu roku 1957, osm msc ped tm, ne zaaly opravdov hrzy a osmadvacet let ped konenm djstvm tchto hrz, bylo

Page 2


Koktavmu Billovi deset let. Tu lodiku, vedle n prv George bel, vyrobil Bill. Vyrbl ji sed v posteli, zda podloen nkolika polti, zatmco jeho matka hrla na piano v salnu Pro Eliku a d neustval biovat okno chlapcovy lonice. Asi ve tech tvrtinch cesty podl bloku smrem ke kiovatce a osleplm svtlm semaforu byla Witcham Street zablokovan pro automobilov provoz velkmi plechovmi znakami a tymi oranovmi zbranami. Pn k zbranm stlo auto s npisem Dopravn podnik msta Derry. Za nm vytkaly proudy vody ze strouh, nebo nemohla do kanl ucpanch vtvemi, kamenm a velkmi kluzkmi haldami podzimnho list. Voda si nejprve udlala ve vozovce cestiky, a pak vylupovala cel velk plochy asfaltu to vechno u od tetho dne lijk. V poledne dne tvrtho u velk kusy vozovky proplouvaly kiovatkou na rozhran Jacksonu a Witchamu jako mal vory peejemi. To u zaala ada lid v Derry dlat nervzn vtipy na archu Noemovu. Dopravnm podnikm se podailo Jackson Street udret otevenou, ale Witcham byl od postavench zbran a do stedu msta neprjezdn. Vichni se vak shodovali na tom, e to nejhor u pelo. ka Kenduskeag se vzdula a tsn pod okraj svho koryta v Ladech a jen nkolik palc pod vrchol betonov hrze kanlu, spoutvajcho ji pi jejm prtoku stedem msta. Prv te parta mu Zack Denbrough, otec Billa a George mezi nimi odstraovala pytle psku, je den pedtm v panickm spchu naveli. Jet vera se zdlo, e potopu a nsledn velk kody neodvrt nic. Konen jednou se to u stalo zplavy v roce 1931 pedstavovaly pohromu, kter stla miliony dolar a pes dv destky lidskch ivot. Bylo to sice u dvno, ale stle jet toto netst pamatovala ada lid, dnes strac ostatn. Jedna z obt tchto zplav byla tenkrt nalezena tyicet kilometr vchodn, v Bucksportu. Ryby tomuto neastnkovi vyraly oi, ti prsty, penis a skoro celou levou nohu. Ve zbytku toho, co zstalo z jeho pa, svral volant svho forda. Nyn vak ka ji byla krotk a pot, co byla nad mstem postavena hydroelektrrna s pehradou Bangor, nepedstavovala dnou hrozbu. Alespo to kal Zack Denbrough, kter byl v elektrrn Bangor zamstnan. Nu a dal budouc zplavy, se njak zvldnou. Jde o to, aby u bylo po thle, zase se obnovily dodvky elektiny a pak se na ve zapomnlo. Pro msto Derry mlo bt takov zapomenut na tragedii a netst tm umnm, jak ml brzy Bill Denbrough zjistit. George se zastavil prv za zbranami na okraji hlubok prohlubn, vymlet v asfaltovm povrchu vozovky Witcham Street. Tato prohlube probhala vozovkou tm pesn diagonln. Konila na druh stran ulice, zhruba deset metr napravo od msta, kde prv stl. Nahlas se sml dtsk radost znla jako svtl zblesk v onom edivm odpoledni , kdy vrtochy vodnho proudu zavedly jeho paprovou lodiku do malho vodopdu, vytvoenho v trhlinch asfaltu. Prudk tok vody vyhloubil kanlek podl diagonly a tak jeho lodika putovala z jedn strany ulice na druhou, proud ji unel tak rychle, e George za n nestail utkat. Voda zpod jeho galo vystikovala v bltivch ckancch. Pezky galo vesele zvonily, jak si George Denbrough bel pro svoji podivnou smrt. A pocitem, v onom okamiku ho prostupujcm, byla jednoznan a jasn lska k jeho bratru Billovi lska a snad trochu ltosti, e Bill tady neme bt, aby to vidl a byl toho soust. Pochopiteln by se snail Billovi to popsat, a by piel dom, ale vdl, e by nebyl schopen zadit, aby to Bill vidl, tak jako by Bill nebyl schopen zadit, aby on to vidl, pokud by se jejich lohy vymnily. Billovi lo dobe ten a psan, ale i pi svm mld byl George dost chytr na to aby vdl, e to nebyl jedin dvod, pro ml Bill na vysvdench sam jedniky, nebo pro se uitelm jeho psemn prce tak lbily. Vyprvn bylo jen st toho. Bill uml vci vidt. Lodika svitla strouhou, obyejn list novin vytren z inzertn sti mstskch Novin, George si ale prv pedstavoval, e to je torpdoborec z njakho vlenho filmu, jako byly filmy, na n nkdy chodili s Billem do kina na odpoledn pedstaven. Njak vlen film, kde John Wayne bojoval proti japonkm. Pedek novinov lodiky rozstikoval pi sv plavb na ob strany vodu a pak lodika vklouzla do strouhy na lev stran Witcham Street. V tomto mst se pes trhlinu v asfaltu pelval jin ptok vody a tvoil se tu pomrn velk vr, take se zdlo, e lodika mus bt zachycena a staena dol. Nebezpen se naklnla, pak George zavskl, kdy se narovnala, otoila a vydala se smrem ke kiovatce. George sprintoval, aby j stail. Nad hlavou mu vily pochmurn poryvy jnovho vtru korunami strom, zbavenmi ji tm pln zte barevnho list bou, je letos dila opravdu

Page 3


nemilosrdn. 2 Bill sedl v posteli, tve ml stle jet rozplen (ale horeka, podobn jako eka Kenduskeag, konen ustupovala), a prv dodlal lodiku. Kdy se vak George pro ni nathl, dal ji Bill z jeho dosahu. "Ttte mi dej ppparafin." "Co to je? A kde to je?" "Je to na pppolici ve sklep, kdy se jde dddol," ekl Bill. "V krabici, na kter je napsno GuGuGu Gulf. Pines mi ho, a n, a mmmsu. A kkkrabiku sirek." George el poslun tyto vci sehnat. Slyel, jak matka hraje na piano, ne Pro Eliku, ale te prv nco jinho, co neml tak rd nco, co znlo sue a rozhran; slyel, jak kapky det dopadaj monotnn na okna v kuchyni. To byly zvuky uklidujc, pomylen na sklep vak u tak uklidujc zdaleka nebylo. Neml sklep rd a chodil nerad dol po sklepnch schodech, protoe si vdycky pedstavoval, e tam dole ve tm nco je. Byl to nesmysl, pochopiteln, kali mu to otec i matka, a tak, co bylo jet dleitj, kal to i Bill, ale pesto Nerad dokonce i otvral dvee, aby rozsvtil, protoe ml stle pedstavu a ta byla tak stran hloup, e se ani neodvaoval o n zmnit , e kdy se bude natahovat k vypnai, chyt ho njak stran pat za zpst a pak ho sthne do tmy, kde to smrd pnou, vlhkost a shnilou zeleninou. Hloupost! Takov vci jako paty, chlupat a se smrtelnm stiskem, neexistuj. Tu a tam se nkdo zblzn a zabije hodn lid Chet Huntley obas mluvil o takovch vcech ve veernch zprvch nu a pak tu jsou jet komoui, ale dn takov pery nebydl dole v jejich sklep. Nicmn pedstavy petrvvaly. V tch nekonench chvlch, kdy se natahoval pravou rukou na vypna (zatmco lev ruka svrala keovit kliku dve), se zdlo, e pach sklepa zintenzivuje a prostupuje cel svt. Pach pny, vlhkosti a dvno shnilch zelenin se slval do jednoho nezamnitelnho pachu, jemu nebylo mon utci, pachu nestvry, apotezy vech nestvr. Byl to pach neho, co nemohl nijak nazvat. Tak pchlo To, pikren, hajc a pipraven vyskoit. Nestvra, schopn porat cokoliv, ale zvl hladov na chlapeck maso. Toho rna otevel dvee a nathl se v nekonenm okamiku k vypnai, s obvykle keovitm sevenm kliky druhou rukou, oi pevn zaven, koneek jazyka v koutku st jako konek, hledajc trochu vody v poutnm suchu. K smchu? Jist! To si pite! Jen se na sebe podvej, Georgie! Georgie m strach ze tmy! Je to prcek! Zvuk piana se ozval z mstnosti, kter otec kal obvac pokoj a matka saln. Znlo to jako hudba z jinho svta, zdaleka, asi jako mus znt hovor a smch letn ple pln lid vyerpanmu plavci, bojujcmu se spodnm proudem. Prsty naly vypna! Konen! Otoily jm a nic. dn svtlo. Ach, kruci! Elektina! George rychle sthl ruku zptky jako z pytle plnho had. Odstoupil od otevench sklepnch dve, srdce mu divoce builo. No jist, nejde elektina zapomnl, e je vypnut elektina. Ach boe, co te? Jt zptky a ct Billovi, e krabici s parafinem nem, protoe je vypnut elektina a on m strach, e jak bude stt na schodech do sklepa, e ho chyt nco, co nebude ani komou, ani masov vrah, ale njak pera, hor ne cokoliv jinho? e To jen prost zvedne svj hnusn pat a chyt ho za ruku! Nkdo by se mon takov hlouposti sml, ale Bill se smt nebude. Bill se natve. Bill ekne: "Koukej u vyrst, Georgie. chce tuhle lodiku nebo ne?" Jako kdyby tuhle mylenku slyel, ozval se z lonice Bill: "To jsi tam uuusnul, Georgie, cco?" "Ne, u to budu mt, Bille," zavolal okamit George. Tel si ramena, aby zahnal hus ki. "Jen jsem se zael napt vody." "No tak si ppposp!" Seel tedy tyi schody k polici, srdce mu builo a v krku, vlasy v tlu zjeen, oi vytetn, ruce studen, pesvden, e kadou chvli se dvee do sklepa samy zabouchnou, svtlo pichzejc z kuchyn zmiz a on pak usly To, to co je hor ne vichni komouov a zabijci na svt, hor ne

Page 4


japonci, hor ne hunsk Atilla, hor ne cokoliv ve stovkch straidelnch film. Bude to temn mruet to mruen usly v pr lench vteinch, ne na nj pera sko a rozepne mu kalhoty. Pach sklepa byl dnes, vzhledem k zplavm, jet hor. Jejich dm stl vysoko na Witcham Street, pobl nejvyho bodu nvr, take nejhormu unikli, ale pesto dole stle jet stla voda, prosknuv starmi kamennmi zklady domu. Pach byl tk a nepjemn, take se vm chtlo nadechovat se jen co nejmn. George promtrval co nejrychleji krmy na polici star plechovky krmu na boty Kiwi a hadry na itn bot, rozbit petrolejka, dv skoro przdn lahve istcho prostedku na okna ve spreji Windex, ploch plechovka s voskem na podlahu elva. Z njakho dvodu ho tato plechovka zaujala, skoro pl minuty se jako hypnotizovan dval na elvu na vku. Pak ji dal zptky na pvodn msto a konen to nael, tverhrannou krabici s npisem GULF. George ji popadl a vybhl schody jak mohl nejrychleji, nhle si uvdomil, e m venku podolek koile a nhle si byl jist, e ten podolek ho zrad: ta vc ve sklep ho nech vybhnout a skoro ven a pak ho chyt za koili, sthne ho zptky a Vybhl do kuchyn a rychle za sebou zavel dvee. Hlun zabouchly. Opel se o n zdy, oi zaven, pae a elo zborcen potem, v jedn ruce keovit seven krabice s parafinem. Piano se odmlelo a donesl se k nmu matin hlas: "Georgie, mohl bys pt bouchnout tmi dvemi jet trochu silnji? Mon by se ti povedlo rozbt pr tal v kredenci, kdyby ses trochu snail." "Promi, mami," zavolal. "Georgie, kde vvvz," ozval se z lonice Bill. Volal tie, aby ho matka neslyela. George se trochu zahihal. Strach u byl pry, vytratil se z nj tak snadno, jak miz non mra z lovka, kter se probud, cel studen a lapajc po dechu, ct u sv tlo a dv se kolem sebe, aby se ujistil, e se nic nestalo, a pak vechno zan zapomnat. Polovika je pry, ne se postav na nohy, ti tvrtiny kdy vyjde ze sprchy a zane se utrat a ne skon se sndan, je pry vechno. Vechno je pry a do pt, kdy si opt ve sprech non mry zase vechen strach pipomene. Ta elva, pemlel George, kdy el k zsuvce stolu, kam se ukldaly zpalky. Kde u jsem takovou elvu jen vidl? Odpov se vak nedostavovala a tak to pustil z hlavy. Ze zsuvky vythl krabiku zpalek, z drku vyjmul n (drel ho ostm peliv od tla, jak ho to nauil otec) a z pbornku v jdeln vzal malou misku. Pak se vrtil do Billovy lonice. "Ty jsi ale ppprdlou, Georgie," ekl ptelsky Bill a odloil st sv vbavy pacienta na stolek vedle postele: przdnou sklenici, dbn s vodou, paprov kapesnky, knky, lahviku s kapkami Wicks jejich mentolovou vni si po cel ivot Bill spojoval se zancenm hrdlem a plnm nosem. Bylo tu tak mal rdio, ze kterho neznl ani Chopin, ani Bach, ale psnika Little Richarda ale velmi, velmi potichu, take Little Richard byl zbaven veker sv syrovosti a sly hlasu. Jejich matka, je studovala na konzervatoi Juilliard klasick klavr, rokenrol nenvidla. Ne e by se j jen nelbil: on se j pmo hnusil. "J nejsem dn ppprdlou," ekl George a sedl si na kraj Billovy postele. Pinesen vci postavil na stolek. "Ale jsi," ekl Bill. "Nic ne velk, pppomalovan prdlou." George se snail pedstavit si nkoho, kdo by byl velk, na nohou pomalovan prdlou, a zaal se chichotat. "Ty m vt prdel, ne je cel Augusta," ekl Bill a tak se zaal hihat. "A ty zase m vt prdel, ne je cel tenhle stt," odpovdl George. Skoro dv minuty se pak oba tomu chechtali. Pak nsledoval takov hovor eptem, ktermu by mimo malch chlapc mohl porozumt jen mlokdo. lo o nzory, kdo je vt prdlou, kdo m vt prdel, kdo ji m vc hndou, a tak dl. Nakonec ekl Bill jedno ze zakzanch slov obvinil George, e je velk hnd posran prdel a oba se mohli pominout smchy. Billv smch peel do zchvatu kale. Kdy se konen zaal uklidovat (to u mla Billova tv fialovou barvu, co sledoval George s uritm znepokojenm), opt ustala hra na piano. Oba se podvali smrem k salnu slyeli odsunut pianov stoliky, slyeli neklidn kroky jejich matky. Bill zaboil pusu do ohybu lokte, aby zdusil posledn zbytky kale a souasn ukzal prstem na dbn. George mu nalil trochu vody, kterou Bill vypil.

Page 5


Piano se znovu rozeznlo opt Pro Eliku. Koktav Bill na tuto skladbu nikdy nezapomnl a i po mnoha letech mu vdy nahnla hus ki a mrazen v zdech. Srdce mu vdy poskoilo a vzpomnl si: moje matka ji hrla toho dne, kdy George zemel. "Bude jet kalat, Bille?" "Ne." Bill vythl z krabice paprov kapesnek, odchrchlal si, hleny vyplivl do kapesnku, zmuchlal ho a hodil do koe u postele, u plnho podobnch zmuchlanch kapesnk. Pak otevel krabici s parafinem a vysypal si do dlan jednu kostku. George ho pozorn sledoval, ale nic nekal, ani se na nic neptal. Bill neml rd, kdy se na nj pi prci mluvilo, ale George u vdl, e kdy bude zticha, vysvtl mu obvykle Bill, co prv provd. Bill si noem odzl mal kousek z kostky parafinu. Poloil ten kousek do misky, pak rozehl zpalku a poloil ji na parafin. Oba chlapci sledovali mal lut plamnek, zatmco skomrajc vtr obas zahnl na okno kapky det. "Lodika mus bt vodotsn, jinak by se prost namoila a potopila," ekl Bill. Kdy byl pohromad s Georgem, koktal jen mrn nkdy nekoktal vbec. Ve kole to vak nkdy bylo tak zl, e nemohl mluvit tm vbec. Konverzace byla peruena a spoluci Billa se dvali nkam jinam, zatmco Bill se drel desky lavice, tv rudou skoro jako barvu vlas, oi pimhouen v sil vymknout slovo z ochrnutho hrdla. Nkdy vtinou to slovo vylo. Jindy hrdlo prost vypovdlo poslunost. Kdy mu byly ti roky, vrazilo do nj auto a odhodilo ho na ze domu. Zstal sedm hodin v bezvdom. Maminka kala, e koktn zpsobila prv tato nehoda. George ml nkdy pocit, e jeho otec i Bill sm si tm nejsou pln jisti. Kousek parafinu v misce u byl skoro pln rozputn. Plamnek sirky se zmenoval a modral, jak sirka dohovala, pak zhasl pln. Bill stril do parafinu prst a se slabm zasyenm ho rychle vythl. Omluvn se na George usml. "Pl," ekl. Po nkolika vteinch stril do misky prst znovu a zaal vosk nanet na boky lodiky, kde vosk rychle tuhnul na blavou hmotu. "Mohu to tak dlat?" zeptal se George. "Jo. Jenom a se vosk nedostane na peinu, to by t mma zabila." George namoil prst do parafinu, kter te byl velmi tepl ale u ne hork, a zaal ho roztrat po druh stran lodiky. "Nedvej ho tam tolik, ty prdlo!" ekl Bill. "To chce, aby se potopila pi prvn plavb?" "Tak promi." "To je dobr. Jen v kkklidu." George dodlal druhou stranu a pak lodiku v rukch potkal. Byla trochu t, ne vak o moc. "Parda," ekl. "Jdu ven a pustm ji na vodu." "Jo, b," ekl Bill. Vypadal nhle znaven znaven a jet ne pln zdrav. "koda, e neme jt taky," ekl George. Skuten ho to mrzelo. Bill mu nkdy dost porouel, ale pod jet ml ty nejlep npady a mlokdy ho bil. "Je vlastn tvj." "Tvoje," ekl Bill. "kme ttta lodika." "Dobe, ta." "Taky bych rd el," ekl Bill mrzut. "Tak" George pelapoval z nohy na nohu, s lodikou v rukch. "Oble se podn, do det," ekl Bill, "nebo skon s chipkou jako j. U jsi ji stejn asi dostal od mch bbacil." "Dky, Bille. Je to krsn lodika." A pak udlal nco, co neudlal u dlouho, nco, na co Bill nikdy nezapomnl: naklonil se a polbil bratra na tv. "Tak te u jsi ji chytil urit, prdlo jedno," ekl Bill, ale souasn se zdl bt poten. Usml se na George. "A vra zase vechny ty vci. Nebo se mti zjev." "Jasn." Sebral vechny vci, lodiku poloenou opatrn na krabici s parafinem a peel pokoj. "GGGeorgi?" George se otoil a podval se na bratra. "Bu oopatrn."

Page 6


"Jasn." Trochu se zamrail. Takov vci m kat maminka, ne star bratr. Bylo to stejn divn, jako kdy on bratra polbil. "Jasn e jo." Odeel. Jeho bratr ho u nikdy neuvidl. 3 A te tady utkal za svoj lodikou po lev stran Witcham Street. Bel rychle, ale voda tekla jet rychleji a lodika se mu vzdalovala. Uslyel zvyujc se hukot a uvidl, e o padest metr dle pod kopcem stk voda ze strouhy vodopdem do oteven jmky. Na vtoku byl dlouh plkruhov zez do zkrue a prv kdy se tam George dval, urvan vtev s temnou krou, lesknouc se jako tulen ke, zajela do st jmky. Chvli se tam drela a pak vklouzla dovnit. A prv tam mila tak lodika. "Sakra a do hje," zvolal zklaman. Pidal na bhu a jednu chvli se mu zdlo, e lodiku dostihne. Pak mu ale jedna noha uklouzla, upadl, uhodil se do kolena a vykikl bolest. Ze sv nov polohy na rovni chodnku sledoval, jak se jeho lodika dvakrt zatoila, zachycen na chvli dalm vrem, a pak zmizela. "Sakra a do hje," zvolal znovu a buil pstikou do chodnku. To ale tak bolelo a tak zaal pofukvat. Jak hloup o lodiku piel! Vstal a peel k jmce. Sedl si na bobek a nahlel dovnit. Voda vydvala dut zvuky, jak dopadala do temnoty. Byl to straideln zvuk. Pipomnalo mu to "Ha!" Tento vkik z nj bezdn vypadl a on s leknutm uskoil. Byly tam njak lut oi: takov oi, vdy se mu zjevujc, je vak nikdy dole ve sklep doopravdy nevidl. Je to njak zve, pomyslel si zmaten, nic jinho to nen, njak zve, snad koka, kter tam spadla Pesto byl pipraven, e utee utekl by bhem jedn i dvou vtein, a by se mu v hlav sepnulo a vyrovnal by se s okem, kter pro nj ty dv lesknouc se lut oi znamenaly. Ctil pod prsty drsn povrch vozovky a studenou vodu, obtkajc jeho prsty. U chtl vstt a odvrtit se, kdy na nj z vnitku jmky promluvil njak hlas naprosto rozumn a pomrn pjemn hlas. "Ahoj, Georgie," ekl ten hlas. George zamrkal a podval se znova. St mohl uvit tomu, co vidl; bylo to jako z njakho vymylenho pbhu, nebo z njakho filmu, kde vte, e zvata mohou mluvit a tanit. Kdyby byl o deset let star, nevil by tomu, co vid, ale jemu nebylo estnct. Bylo mu est. V jmce byl klaun. Svtlo tam zdaleka nebylo dobr, ale stailo na to, aby si George Denbrough byl jist tm, co vid. Byl to njak klaun jako v cirkusu nebo v televizi. Vypadal vlastn jako nkdo mezi Bozem a Clarabell, kter (nebo kter George si nikdy nebyl jist pohlavm) vdy bavil dti svoj trumpetou v dopolednm sobotnm programu "Jak to jde" Buffalo Bob byl asi jedin, kter rozuml Clarabell, a to vdy George zlobilo. Obliej klauna v jmce byl bl, na obou stranch sv hol hlavy ml legran chome zrzavch vlas a pes sta namalovan irok klaunsk smv. Kdyby George il jet o rok pozdji, jist by myslel sp na Ronalda McDonalda, ne na Boza i Clarabell. Klaun drel v jedn ruce svazek balnk, rznobarevnch, jako krsnou kytici. Ve druh ruce drel Georgovu lodiku. "Chce svoji lodiku, Georgie?" Klaun se usmval. George se tak usmval. Jinak to nelo byl to smv, na kter se prost muselo odpovdt. "Jasn e jo," ekl. Klaun se zasml. "Jasn e jo. To je dobr! To je moc dobr! A co balnek?" "No jasn!" Nathl ruku a pak ji nerozhodn nechal klesnout. "Nesmm nic brt od cizch lid. Tatnek mi to ekl." "To je od nj velmi rozumn," ekl klaun v jmce s smvem. Jak jsem si jen mohl myslet, pemtal George, e m lut oi? Byly svtle modr, stejn, jako m maminka a Bill. "Opravdu to od nj je rozumn. Proto se pedstavm. Georgie, j jsem pan Bob Gray, tak znm jako tanc klaun Pennywise. Pennywisi, seznam se s Georgem Denbroughem. Georgi, seznam se s Pennywisem. Tak a te u se znme. U pro tebe nejsem nikdo ciz a ty nejsi ciz pro mne. Jasaka?" George se zasml. "Asi jo." Nathl opt ruku a zase ji sthl. "Jak jste se tam dostal?" "Boue m odnesla," ekl Pennywise, tanc klaun. "Odnesla cel cirkus. Ct cirkus, Georgie?

Page 7


George se nahnul dopedu. Nhle uctil bursk oky! Hork praen bursk oky! A majonzu! Tu blou vc, kter se dv na brambrky! Uctil vni cukrov, topinek a slab, ale charakteristick zpach vkal divokch zvat. Ctil i koblihy a znmou vni pilin a pesto A pesto pod tm vm byl onen pach zplavy a rozkldajcho se list a temnch stn jmky. Tento pach byl vlhk a hnilobn. Pach sklepa. Ale ty ostatn pachy byly silnj. "No jasn, e ho ctm," ekl. "Chce svoji lodiku, Georgie?" zeptal se Pennywise. "Ptm se znovu jen proto, e se mi zd, e o ni moc nestoj." S smvem ji zvedl do ve. Ml na sob pytlovit sametov aty s obrovskmi oranovmi knoflky. Blskav kravata, ocelov modr, visela pes kabtec a na rukch ml velk bl rukavice, takov, jako vdy nos Myk Mickey a Kaer Donald. "Ano, jasn," ekl George, nahleje do jmky. "A jeden balnek? Mm erven a zelen a lut a modr" "A vznej se?" "Jestli se vznej?" Klaunv smv se rozil. "Ale ano, to ano. Vznej se! A tady je cukrov" George nathl ruku. Klaun ho za pai chytil. A George vidl, jak se klaunova tv mn. To, co potom uvidl, bylo tak stran, e jeho nejhor pedstavovn si neho ve sklep vedle toho vypadalo jako krsn sny; co uvidl, ho v miku pipravilo o rozum. "Vznej se," zabruela zastenm hlasem ta vc v jmce. Drela pai George mocnm a horkm sevenm, thla George do t stran temnoty, kam se valila vouc voda, unejc do moe svj nklad rznch lomk a vc. George odtahoval krk od t konen temnoty a poal do det kiet, kiet jako smysl zbaven do svtlho podzimnho nebe, klenoucho se onoho podzimnho dne roku 1957 nad mstem Derry. Jeho vkiky byly ostr a pronikav a po cel Witcham Street lid pistupovali k oknm, nebo vychzeli na verandy. "Vznej se," vrela ta vc, "vznej, Georgie, a a tu bude dole se mnou, bude se vznet taky " Rameno George narazilo na beton obrubnku a Dave Gardener, kter toho dne neel pro zplavu do zamstnn, uvidl u jen malho chlapce ve lutm priplti, malho chlapce, zmtajcho se ve strouze, pinav voda mu tekla pes obliej, take jeho kik znl bublav. "Tady dole se vechno vzn," zaeptal ten zduen, chraplav hlas, a nhle se ozval zvuk trhn, posledn hrzn vkik a pak u George Denbrough nic nevdl. Dave Gardener byl prvn, kter tam pibhl, a pesto, e byl na mst ti tvrt minuty po prvnm vkiku, byl George Denbrough u mrtev. Gardener ho uchopil za pltnku, vynesl ho do ulice a sm zaal kiet, kdy obrtil tlo George. Lev strana pltnky te byla jasn erven. Z potrhanho otvoru v mstech, kde byla lev ruka, vytkala krev. Kloub kosti, dsn bl, vynval z roztrhan ltky. Chlapcovy oi zraly do nebe a kdy se Dave obracel k dalm lidem, jak v hloucch pibhali ulic, zaaly se u plnit detm. 4 Nkde dole v jmce, u skoro pln (nikdo tam dole nemohl bt, kiel pozdji na reportra mstnch Novin erif s bezmocnm vztekem, tm hystericky), pokraovala ve sv pouti Georgova lodika z novin temnmi komorami a dlouhmi betonovmi koryty s vc vodou. Jednu chvli plula bok po boku s mrtvm kuetem, jemu trely ke stropu lutav paty; pak na jedn odboce na vchod od msta bylo kue vyneseno nalevo, zatmco lodika plula rovn. O hodinu pozdji, kdy matka George u dostala sedativa na pohotovosti mstn nemocnice, Koktav Bill, vyden, bl a bez hlesu sedl ve sv posteli a naslouchal hlasitm vzlykm otce v salnu, kde matka prv hrla na piano Pro Eliku, kdy George odchzel, proltla lodika betonovou rourou jako kulka, opoutjc hlave puky, a spchala do njakho dalho bezejmennho toku. Kdy se o dvacet minut pozdji dostala do vac se a vzdut eky Penobscot, zaaly na obloze probleskovat prvn ostrvky modi. Bylo po bouce. Lodika se naklnla, potpla, nabrala i vodu, ale nepotopila se; oba brati ji naimpregnovali dobe.

Page 8


Ani nevm, kam nakonec doputovala, jestli vbec doputovala. Snad dorazila a do moe a navdy tam pluje jako njak kouzeln loka z pohdky. Vm jen, e kdy opoutla hranice msta Derry ve stt Maine, kde tak navdy opoutla tento pbh, jet se kolbala na vlnch. KAPITOLA 2 Po karnevalu (1984) 1 Dvodem pro Adrian nosil ten klobouk jak ekl pozdji policii jeho vzlykajc ptel bylo vlastn to, e ho vyhrl u stnku "Hzej, dokud nevyhraje" na pouti v parku Bassey jen est dn ped svoj smrt. Byl na nj pyn. "Nosil ten klobouk proto, e miloval tohle posran msto!" kiel na policajty Don Hagarty, jeho ptel. "No, no nen teba hned takhle mluvit," kal Hagartymu policista Harold Gardener. Harold Gardener byl jednm ze ty syn Dava Gardenera. Toho dne, kdy jeho otec objevil bezduch, jednoruk tlo George Denbrougha, bylo Haroldu Gardenerovi pt let. Dnenho dne, tm o sedmadvacet let pozdji, mu bylo dvaaticet a zanal pleatt. Harold Gardener uznval realitu zrmutku a bolesti Dona Hagartyho a zrove ji odmtal brt vn. Tento mu pokud ho tak lze oznaovat se maloval rtnkou a nosil tak tsn hedvbn kalhoty, e mu tm lo spotat vrsky na penisu. Zrmutek nezrmutek, bolest nebolest, pece jenom to byl jen teplou. Zrovna tak jako jeho ptel, mrtv Adrian Mellon. "Tak si to projdeme jet jednou," ekl Haroldv kolega, Jeffrey Reeves. "Tak vy dva jste vyli z Falconu a dali jste se smrem ke kanlu. A co bylo pak?" "Kolikrt vm to budu muset vyprvt, vy idioti?" Hagarty stle kiel. "Zabili ho! Strili ho pes zbradl! Byla to pro n jen bn zbava v tomhletom machomst!" Don Hagarty zaal breet. "Jet jednou," ekl Reeves trpliv. "Vyli jste z Falconu. Co bylo pak?" 2 Ve vyetovn, dl v hale, hovoili prv dva policist z Derry se Stevem Dubayem, sedmnctiletm mladkem; v kanceli note v prvnm poschod dal dva policist vyetovali osmnctiletho Johna "Pavouka" Gartona a v adovn policejnho editele v ptm poschod zpovdali editel Andrew Rademacher a asistent prokurtora Tom Boutillier patnctiletho Christophera Unwina, kter ml na sob vyisovan dny, umatn triko, boty kanady a breel. Rademacher a Boutillier si ho vzali na starost, protoe ho celkem sprvn odhadli jako slab lnek etzu. "Tak si to projdeme jet jednou," ekl Boutillier ve sv kanceli asi ve stejn chvli, kdy to Jeffrey Reeves kal o pr poschod ne. "My jsme ho nechtli zabt," vzlykal Unwin. "To ten klobouk. Nevili jsme, e ho jet bude mt na hlav, vte, po tom, co mu to poprv Pavouk ekl. My jsme ho chtli jen postrait." "Za to, co ekl," zashl editel Rademacher. "Ano." "Johnu Gartonovi, odpoledne sedmnctho." "Ano, Pavoukovi." Unwin znovu propukl v pl. "Ale hned jak jsme vidli, e je v malru, tak jsme se snaili ho zachrnit aspo teda j a Stevie Dubay my jsme nechtli ho zabt." "Hele, Chrisi, nehraj to na ns," ekl Boutillier. "Prost jste hodili toho teplouka do kanlu." "Ano, ale " "A vy ti jste pili prost vechno objasnit. Tady f i j to oceujeme, e jo, Andy?" "No jasn. Na takovou vc mus bejt chlap, aby se hlsil k tomu, co udlal, Chrisi." "Tak te ze sebe nedlej blbeka a neli. Chtli jste ho tam hodit v tu chvli, kdy jste jeho a toho jeho fmula vidli vychzet z Falconu, co?" "Ne!" protestoval drazn Chris Unwin. Boutillier vythl z kapsy koile balek marlborek a jednu si vsunul do st. Nabdl balek Unwinovi. "Cigaretu?" Unwin si jednu vzal. Boutillier ml co dlat, aby mu ji zaplil, tak se Unwinovy tsly rty. "No a kdy jste tedy uvidli, e m ten klobouk?" zeptal se Rademacher. Unwin zhluboka pothl, sklopil hlavu, take mu mastn vlasy padaly pes oi, a vypustil uhrovatm

Page 9


nosem kou. "J," ekl, tm neslyn. Boutillier se pedklonil, hnd oi mu blskaly. Tv ml dravou, ale hlas mu znl mkce. "Coe, Chrisi?" "ekl jsem ano. Myslm, e ano. Chtli jsme ho tam hodit. Ale ne ho zabt." Poden na n pohldl, zmuen a stle jet neschopen pochopit ohromujc zmny, kter se v jeho ivot udly od chvle, kdy odeel z domova aby se pobavil se svmi dvma kamardy na poslednm veeru karnevalu Dny kanlu v Derry, vera veer v pl osm. "Ale ne ho zabt!" opakoval. "A ten lovk pod mostem Pod nevm, kdo to byl." "Co to bylo za lovka?" zeptal se Rademacher, ne vak s njakm zvltnm zjmem. Tuhle st vyprvn u tak slyeli, ale ani jeden z nich tomu nevil dve nebo pozdji pijdou lidi, co jsou obvinni z vrady, skoro vdycky s njakou dal tajemnou osobou. Boutillier u pro to dokonce ml oznaen "syndrom jednorukho mue", podle toho starho televiznho serilu Uprchlk. "Ten lovk v obleku klauna," ekl Chris Unwin a otsl se. "Ten lovk s balnky." 3 Karneval Dny kanlu, kter se konal od 15. ervence do 21. ervence, byl obrovsk spch, jak se na tom shodli skoro vichni obyvatel Derry; byla to velk vc pro morlku msta, pro jeho image a pro penenky. Tdenn karneval se konal u pleitosti stho vro oteven kanlu, prochzejcho stedem msta. Prv tento kanl zpstupnil msto Derry obchodu s dvm v letech 1884 a 1910. A byl to prv tento kanl, kter stl u zrodu let rozkvtu Derry. Msto se rozthlo od vchodu k zpadu i od severu k jihu. Vmoly, o nich nkte obyvatel tvrdili, e nebyly lta spravovny, byly hezky zavezeny asfaltem a vyrovnny. Budovy v mst byly opravovny vevnit a natrny zven. Ty nejostudnj npisy na zdech v parku Bassey vtinou jednoznan antihomosexuln prohlen jako ZABT VECHNY TEPLOUE a AIDS OD BOHA PRO ZASRAN HOMOUE byly odstranny z laviek a devnch stn zasteenho mstku pes kanl, jemu se kalo Most polibk. Ve tech przdnch prelch obchod ve stedu msta bylo instalovno Muzeum dn kanlu, umstily se tam exponty dodan Michaelem Hanlonem, mstnm knihovnkem a historikem amatrem. Nejstar rodiny ve mst zdarma zapjily sv tm bezcenn poklady a bhem tdne trvn karnevalu zaplatilo skoro tyicet tisc nvtvnk po tvrku za nahldnut do jdelnku mstn vyvaovny z devadestch let minulho stolet, pohled na devorubeck nin z osmdestch let minulho stolet i prohldku dtskch hraek z dvactch let a vce ne dvou tisc fotografi a devti cvek film ze ivota msta Derry, jak byl v poslednch sto letech. Toto muzeum sponzorovala mstn dmsk spolenost, je vetovala vystaven nkterch expont (jako napklad proslavenho kesla pro vagabundy ze tictch let) a fotografi (mimo jin fotografi Bradleyho gangu po jednom pochybnm masakru). Vichni se ale shodli, e to byl velk spch a nikdo vlastn nechtl vidt ty krv potsnn star vci. Mnohem lep je zdraznit to pozitivn a to negativn vylouit, jak se kalo v jedn star psnice. V Derry parku byl obrovsk pruhovan stan s oberstvenm a kad veer tu koncertovaly orchestry. V Bassey parku byla pou, podaly se kovbojsk jzdy a mstn usedlci tu hrli rzn hry. Historickmi stmi msta kadou hodinu projdla zvltn tramvaj s konenou v tomto ivm a pjemnm tboru na utrcen penz. A prv tady vyhrl Adrian Mellon svj klobouk, kter ml bt pinou jeho smrti, paprov klobouk s kytikou a prmkou, na n byl npis MILUJI DERRY! 4 "Jsem unaven," ekl John "Pavouk" Garton. Podobn jako jeho dva ptel, byl navleen do podvdom imitace obleen Bruce Springsteena, pestoe pokud by byl dotzn, oznail by nepochybn Springsteena za mkoue i buzka a msto toho by projevil obdiv k takovm "pardnm" heavy metalovm skupinm jako Def Leppard, Twisted Sister i Judas Priest. Rukvy svtle modrho trika ml utren, triko obnaovalo jeho svalnat pae. Hust hnd vlasy mu padaly pes jedno oko takhle vypadal sp jako Cougar Mellencamp ne Bruce Springsteen. Pae ml mode tetovan tajemnmi obrazci, kter vypadaly jako nakreslen njakm dckem. "U se mi nechce mluvit."

Page 10


"ekni nm jen o tom ternm odpoledni na pouti," ekl Paul Hughes. Hughes byl unaven, okovan a celou touhle pinavou zleitost znechucen. Znovu a znovu musel myslet na to, e to vypadalo, jako by Dny kanlu mly skonit zvrenm podnikem o nm kad vdl, ale nikdo se ho neodvil uvst do programu karnevalu. Kdyby se odvil, vypadal by pak program nsledovn: Sobota, 21:00: Zvren koncert, ve kterm se pedstav orchestr stedn koly v Derry a Holisk dechovka. Sobota, 22:00: Velk ohostroj. Sobota, 22:35: Rituln obtovn Adriana Mellona jako oficiln ukonen Dn kanlu. "Seru na pou," odpovdl Pavouk. "Jenom co jsi ekl Mellonovi a co on ekl tob." "Ach boe," obrtil oi Pavouk. "Tak dlej, Pavouku," ekl kolega Hughese. Pavouk Garton obrtil oi a zaal znovu. 5 Garton vidl oba, Mellona a Hagartyho, jak se objmaj kolem pasu a chichotaj se jako njak holiky. Vlastn si nejdve myslel, e to jsou holiky. Pak poznal Mellona, kterho si viml u dve. Zrovna, kdy se na n podval, Mellon se otoil k Hagartymu a krtce se polbili. "Ach, boe, j se snad pobleju," zvolal znechucen Pavouk. S nm byli Chris Unwin a Steve Dubay. Kdy Pavouk ukzal na Mellona, ekl Steve Dubay, e m dojem, e ten druh teplou se jmenuje njak jako Don, a e jednou vzal stopem kluka se stedn koly a pak ho chtl osahvat. Mellon a Hagarty se zase zaali pibliovat k na trojici, kdy odchzeli od stnku Hzej dokud nevyhraje a blili se k vchodu z pout. Pavouk Garton pozdji ekl policistm Hughesovi a Conleymu, e jeho "obansk dstojnost" byla ranna, kdy spatil, jak ten zasranej teplou m na hlav epici s npisem MILUJI DERRY. Ten klobouk byla takov piblblost paprov imitace cylindru s velkou kvtinou nahoe, kvajc se do stran. Piblblost toho klobouku zejm zraovala obanskou dstojnost Pavouka jet vc. Kdy Mellon a Hagarty pechzeli kolem nich, kad ruku kolem pasu druhho, Pavouk Garton kikl: "Ml bych t nechat ten klobouk serat, ty zasranej mrdlisto!" Mellon se otoil ke Gartonovi, vyzvav zamrkal oima a ekl: "Kdybys chtl nco zakousnout, zlato, nael bych nco mnohem chutnjho, ne je mj klobouk." V tuto chvli se Pavouk Garton rozhodl, e mus nco v oblieji teploue pearanovat. V krajin oblieje Mellona vytvo poho a rozdl kontinenty. Nikdo si pece neme dovolit mu navrhovat, e by on ml nkomu kouit pro. Nikdo. Vystartoval na Mellona. Mellonv znepokojen ptel Hagarty se pokusil Mellona odthnout stranou, ten se vak s smvem vzepel na mst. Garton pozdji ekl policistm Hughesovi a Conleymu, e si byl naprosto jist, e Mellon je nm nadopovan. Taky e byl, s tm Hagarty souhlasil, kdy se k tto vci Gardener a Reeves dostali. Byl nadopovan dvma koblihami s medem, jedinm, co pozel za cel den pouti. Proto nebyl schopen rozeznat skuten nebezpe, jak Pavouk Garton pedstavuje. "To byl ale cel Adrian," kal Don a paprovm kapesnkem si stral s o nalen. "Nepouval nco jako ochrann zbarven. Byl to takov blznek, kter si myslel, e vci dopadnou nakonec vdycky dobe." Mohl ale dopadnout patn, a to prv tady a te, kdyby Garton prv v tu chvli neuctil poklepn na rameno. Byl to obuek. Otoil hlavu a uvidl poruka Franka Machena, dalho lena policejnho sboru msta Derry. "Hele, mladej, nech toho," ekl Machen Gartonovi. "Hle si svho a nech tady hoe na pokoji. Bav se njak jinak." "To jste neslyel, co mi ek'?" zeptal se oste Garton. Hned u nj byli Unwin i Dubay oba ctili malr a snaili se Gartona zklidnit, ten je vak odstril, a kdyby to zkoueli dl, pustil by se snad do nich pstmi.

Page 11


Jeho munost utrpla urku, kterou dle jeho mnn bylo teba pomstt. Nikdo si neme dovolit mu navrhovat, aby on kouil nkomu pro. Nikdo. "Nemyslm, e ti nco ekl," odpovdl Machen. "Ty jsi ho oslovil jako prvn, mm ten dojem. Tak pokrauj, mladej. Nerad bych ti to kal jet jednou." "ekl mi, e jsem teplej!" "A ty m strach, e bys mohl bejt, co?" zeptal se Machen s pedstranm zjmem. Garton zrudl do nachova. Bhem tto konverzace se Hagarty snail nsilm Adriana Mellona odthnout pry. Te u konen Mellon odchzel. "Pp, zlato," ozval se Adrian pes rameno. "Zmlkni, prdelko," ekl Machen. "Koukej zmizet." Hagarty nabdl Mellonovi pai a ten se do nj zavsil. "Taky si mu vzt do pardy tebe, kamarde," ekl Machen, "a vzhledem k tomu, jak se chov, by to nebyl zrovna patn npad." "A se pt setkme, tak ti zbourm fasdu!" pokikoval Garton za odchzejc dvojic, a ob hlavy se k nmu obrtily. "Jestli bude jet mt ten klobouk, tak t zabiju! V tomhle mst takov teploui jako ty nemaj co dlat!" Mellon, ani by se otoil, zamval prsty lev ruky nehty nalakovan erven a trochu pidal do kroku. Garton opt vystartoval. "Jet jedno slovo a jet jeden krok, a jde se mnou," ekl Machen mrn. "V mi, hochu, protoe j kdy nco km, tak to taky tak myslm." "Hele, Pavouku," ekl Unwin neklidn. "Nech to bejt." "Vy snad mte takovhle tpky rd?" zeptal se Pavouk Machena, pln ignoruje Chrise a Steva. "Co?" "Pokud jde o homoue, jsem neutrln," ekl Machen. "Mn jde pedevm o podek a klid, a to vy naruujete, holobrdci. Chcete snad jt se mnou, nebo co?" "Poj, Pavouku, jdeme," ekl tie Dubay. "Poj, dme si nkde prky." Pavouk el, pehnanmi pohyby si upravoval triko a odstraoval vlasy z ela. Machen, kter tak vydal svdectv o dopoledni po smrti Adriana Mellona, ekl: "Posledn, co jsem ho slyel kat, kdy spolu s kamardy odchzel, bylo: ,A ho pt potkm, tak mu eredn pocuchm fasdu.'" 6 "Prosm vs, j musm mluvit se svoj matkou," kal u potet Steve Dubay. "Musm zadit, aby promluvila s otmem, nebo bude peklo, a pijdu domu, porveme se." "Za malou chvli," ekl mu policista Charles Avarino. Jak Avarinovi, tak jeho kolegovi Barney Morrissonovi bylo jasn e Dubay dnes veer dom nepjde, a nepjde mon jet mnoho dalch veer. Chlapec si patrn vbec neuvdomoval, do jak velk lamastyky se dostal a Avarino nebyl ani pekvapen, kdy se pozdji dozvdl, e Dubay odeel ze koly ve svch estncti letech. To byl jet ve stedn juniorce na Water Street. Jeho kvocient inteligence byl 68 a jak ekl Wechsler, u v sedm td byl tikrt pistien pi fetovn. "Tak nm ekni, co se stalo, kdy jsi uvidl Mellona vychzet z Falconu," vyzval ho Morrison. "N, love, rai n." "No a pro ne?" zeptal se Avarino. "Stejn u sem mluvil asi moc." "Taky jsi piel proto, abys mluvil, ne?" ekl Avarino. "Nebo snad ne?" "No jasn ale" "Poslouchej," ekl Morrison mkce, sedl si vedle Dubaye a zaplil mu cigaretu. "To si mysl, e tady j a Chick mme teploue rdi?" "To nevm " "Copak vypadme jako teploui?" "Ne, ale" "My jsme tvoji ptel, Stevku," ekl Morrison vn. "A v mi, ty, Chris a Pavouk budete potebovat vechny ptele, co jen budete moci sehnat. Protoe ztra, kluci, budou vichni v tomhle mst znit po

Page 12


va krvi." Steve Dubay vypadal trochu znepokojen. Avarino, kter skoro mohl st v mozeku tohohle vlasatce, ho podezval, e mysl zase na otma. A i kdy Avarino neml malou homosexuln komunitu msta v nijak oblib jako kad druh policajt ve slub by radji vidl Falcon navdy zaven s potenm by zavezl Dubaye dom sm. Vlastn by s potenm drel ruce Dubaye, zatmco jeho otm by ho mltil pes prdel. Avarino neml rd homosexuly, to vak neznamenalo, e by schvaloval jejich muen a vradn. Mellona vylovili. Kdy byl vytaen zpod mostu pes kanl, ml oi iroce oteven, naplnn hrzou. A tenhle mladk tady nem nejmen potuchy, k emu se propjil. "My jsme mu nechtli ublit," opakoval Steve. To bylo jeho zchrann stblo, jeho se drel, kdy se dostal trochu do zkch. "No, a o tom ns prv mus pesvdit," ekl Avarino vn. "Vylo nm to vechno, jak to doopravdy bylo, a mon to nebude stt ani za e. Co k, Barney?" "Jasn jako mlko," souhlasil Morrison. "Tak jet jednou, co k?" pobzel ho Avarino. "No" ekl Steve a pak zaal pomalu vyprvt. 7 Kdy se Falcon v roce 1973 otvral, myslel si Elmer Curtie, e klientelu budou tvoit hlavn pasai autobus vedlej ndra slouilo pro ti rzn linky: Trailways, Greyhound a mstn Aroostook. Co si ale neuvdomil, to byla skutenost, e vtinu pasar tvoily eny nebo rodiny s haldou dt. A z tch zbvajcch jich zase hodn mlo svoje flaky v hndch pytlcch a ti ani z autobusu nevystupovali. Obvykle vystupovali jen vojci nebo nmonci, kte si dali maximln tak jedno nebo dv piva na rychlovku bhem desetiminutov zastvky ani nelo rozjet njak flm. Tyto zkladn pravdy u byly Curtiemu v roce 1977 jasn, to vak u bylo pozd: byl po krk v dluzch a neml ani potuchy, jakm zpsobem se z nich vybabrat. Napadala ho i mylenka celou hospodu zaplit a inkasovat od pojiovny, ale to by si musel najmout njakho profka, protoe jinak by ho urit naapali a stejn neml ani pont, kde by takovho profka sehnal. V noru toho roku se rozhodl e pok jet do 4. ervence kdyby se to do t doby nemlo zmnit, tak prost vejde do sousednch dve, sedne na greyhounda a mrkne se, jak to vypad dole na Florid. V nejblich pti mscch si vak potichu nala do podniku cestu zvltn prosperita. Bar byl uvnit naten ern a zlat a vyzdoben vycpanmi ptky (bratr Elmera Curtieho byl amatrskm prepartorem, specializujcm se na ptky, a po jeho smrti vechny tyhle vci zddil Elmer). Nhle, msto toho aby vytoil za veer edest piv a nalval snad jen dvacet pank, toil Elmer osmdest piv a nalval stovku pank sto dvacet nkdy sto edest. Jeho nvtvnci byli mlad, zdvoil, a tm vlun to byli mui. ada jich bvala vstedn obleena, ale vstedn oblkn bylo v tch dobch jet tm bn, a Elmer si a do roku 1981, nebo tak njak, neuvdomoval, e jeho nvtvnky jsou tm vlun homosexulov. Kdyby tohle ekl nkomu z oban Derry, tak ti by se zachechtali a prohlsili, e Elmer Curtie si urit mysl, e jsou verej byla to vak ist pravda. Jako manel podvdn svoj enou byl prakticky poslednm, kdo to zjistil a kdy to zjistil, tak u mu to bylo jedno. Bar vydlval penze, a i kdy v Derry byly tyi dal vdlen podniky, byl Falcon jedin, kter jeho buja nvtvnci cel pravideln nedemolovali. Nechodily sem ensk, o kter by byly rvaky, a mui, kte sem chodili, se vdy umli diskrtn mezi sebou domluvit, co se jejich heterosexulnm protjkm njak nedailo. Jakmile si uvdomil sexuln preferenci svch pravidelnch nvtvnk, zdlo se mu, e ze vech stran sly o Falconu straideln pbhy ty se sice vyprvly u lta, ale ke Curtiemu se do roku 1981 prost nedonesly. Pak si uvdomil, e nejhorlivjmi vypravi takovch pbh byli lid, kter by nikdo nedothl do Falconu ani etzem, protoe mli strach, e tmi teploui njak naichnou. Pesto, jak se zd, mli monopol na informace veho druhu. Podle tchto historek bylo kad veer mon vidt tam mue, jak se pi tanci k sob tisknou, osahvaj si penisy pmo na parketu, u baru si dvaj francouzky a na zchodech si kou pra. Vzadu mla bt mstnost, kde se dalo ut si trochu radost byl tam velk ddek v nacistick uniform, celou pai a k rameni namatnou, kter se o vs rd postar

Page 13


Ve skutenosti nic z toho nebylo pravda. Kdy si tam zaskoili zniv cestujc z autobusovho ndra na pivo nebo frana, neshledali na Falconu vbec nic zvltnho jist, bylo tam hodn mu, tm se ale nijak neliil od tisc dlnickch nleven po cel zemi. Klientela sice byla homosexuln, homosexualita ale nebyla synonymem blbosti. Kdy se chtli trochu rozoupnout, vydali se do Portlandu. Kdy se chtli hodn rozoupnout ve stylu Beranidlo nebo Velk klacek tak se vydali do New Yorku nebo Bostonu. Derry bylo provinn msto a jeho mal homosexuln komunita tak velmi dobe chpala stn, pod kterm existuje. Don Hagarty chodil do Falconu asi dva nebo ti roky ped beznem roku 1984, kdy se tu poprv objevil s Adrianem Mellonem. Dv to Hagarty zkouel sp rzn, mlokdy se objevil vce ne prkrt se stejnm doprovodem. Ale koncem dubna zaalo bt jasn i Elmeru Curtiemu, o takov vci se jen pramlo starajcmu, e mezi Hagartem a Mellonem to je vn. Hagarty pracoval jako kresli u jedn inenrsk firmy v Bangoru. Adrian Mellon byl spisovatel na voln noze, publikujc kde to lo a jak to lo v asopisech leteckch spolenost, nboenskch asopisech, regionlnch magaznech, nedlnch plohch a obskurnch pltcch. Pracoval na romnu, ale mon ne doopravdy pracoval na nm toti u od tetho ronku na koleji, a to bylo ped dvancti lety. Do Derry pijel, aby napsal nco o kanlu ml na to smlouvu od asopisu England Byways, blskavho dvoumsnku, vydvanho v nakladatelstv Concord. Adrian Mellon tu smlouvu vzal proto, e asopis mu hradil ttdenn vdaje a hezk pokoj v Mstskm dom v Derry, a materil, potebn pro lnek, shromd za pt dn. Ve zbvajcch dvou tdnech bude mon stait nashromdit materily na tyi dal regionln lnky. Bhem tchto t tdn vak potkal Dona Hagartyho a msto toho, aby se vrtil po tech tdnech do Portlandu, nael si na td Kossuth mal byt. Bydlel tam jen est tdn. Pak se pesthoval k Donu Hagartymu. 8 To lto, jak vyprvl Haroldu Gardenerovi a Jeffu Reevesovi, bylo nejastnjm ltem jeho ivota mlo ho to varovat, jak kal: mohlo mu bt jasn, e Bh podstrojuje takovm lidem, jako je on sm jen proto, aby je pak podrazil. Jedinm stnem, jak kal, byla vstedn obdivn reakce Adriana na msto Derry. Ml triko s npisem MAINE NEN PATN, ALE DERRY JE VYNIKAJC! Nosil koln bundu s npisem Derry Tigers. No a pochopiteln ten klobouk. Tvrdil, e Derry m kreativn a vitln atmosfru. Nco na tom mon bylo: poprv tm po roce vythl z kufru svj skomrajc romn a pracoval na nm. "Skuten na nm zaal zase dlat?" zeptal se Gardener Hagartyho, ani ne proto, e by ho to opravdu zajmalo, ale protoe chtl Hagartyho udret v hovoru. "Ano strnky z nj jen padaly. kal, e mon to bude pern romn, ale aspo to nebude pern nedokonen romn. Chtl ho dokonit do svch narozenin v jnu. Pochopiteln nevdl, jak je Derry opravdu. Myslel si, e to v, ale nebyl tu zase tak dlouho, aby do sebe nasl skuten Derry. Pod jsem mu to kal, odmtal mne vak poslouchat." "Nu, a jak je Derry doopravdy, Done?" zeptal se Reeves. "Je jako chcpl dvka s larvama, co j lezou z pi." Oba policist na sebe ohromen pohldli. "Je to patn msto. Je to stoka. Chcete ci, e vy dva to nevte? To tu ijete cel svj ivot a nevte to?" Ani jeden neodpovdl. Po mal chvli Hagarty pokraoval. 9 Ne vstoupil do jeho ivota Adrian Mellon, uvaoval Don o tom, e Derry opust. Bydlel tu u ti roky, hlavn proto, e souhlasil s dlouhodobm pronjmem bytu, ze kterho byl nejfantastitj vhled na eku na svt, te vak pronjem u skoro vyprel a Don byl celkem rd. U dn dlouh dojdn do Bangoru a zpt. U nikdy podivn pocity jak jednou ekl Adrianovi, v Derry se mu vdy zdlo, e je jedna hodina po poledni. Adrian si mon myslel, e Derry je fantastick msto, Dona vak dsilo. Nelo jen o psn homofobn postoj msta, postoj, kter zeteln vyjadovali jeho obyvatel npisy v parku Bassey, to vak byla jedna vc, na kterou lo ukzat prstem. Adrian se tomu sml. "Done, v kadm mst v Americe je urit st lid, kte nenvid homosexuly," kal. "Nekej mi, e

Page 14


to nev. Mme konen ru morona Ronnieho a puky Phyllis." "Poj se mnou do parku Bassey," odpovdl Don, kdy si uvdomil e Adrian mysl to, co k, skuten vn kal vlastn, e Derry nen o nic hor ne jakkoliv jin msteko ve vnitrozem. "Chci ti nco ukzat, lsko." Jeli do parku Bassey bylo to uprosted ervna, asi msc ped vradou Adriana, jak vyprvl Hagarty policistm. Vzal Adriana mezi tmav, nepjemn stny na Most polibk. Ukzal mu npisy. Adrian musel zaplit sirku a podret ji ped npisy, aby je mohl pest. UKA MI SVHO URKA, BUZKU, A J TI HO UFIKNU. "Vm, jak se lid dvaj na homosexuly," ekl Don tie. "Kdy mi bylo patnct, zmltili mne v Daytonu na zastvce autobusu; v Portlandu mi zaplili stevce ped stnkem se sendvii, zatmco ten starej tlustej polda depl ve svm fru a chechtal se. U jsem toho vidl hodn ale nikdy jsem nevidl nco takovhleho. Podvej se sem. Pesvd se sm." Ve svtle dal sirky se objevil npis NARVAT VEM BUZKM DO O HEBKY (JEDNOU PROVDY)! "Kdo pe tyhlety vci, mus bt njak vyinut. Kdybych si mohl myslet, e to je jen jeden lovk, jeden izolovan chyla, ctil bych se lp, ale" Don ukzal neurit na Most polibk. "Je toho tady spousta a nemyslm si, e to vechno dl jeden lovk. A proto se chci z Derry odsthovat, Ade. Je to na moc mstech a u mnoha lid, tahle porucha." "Dobe, tak pokme, a dopi svj romn, plat? Prosm! Slibuji, e v jnu, ne pozdji. Je tady lep vzduch." "Nevdl, e pozor si ml dvat sp na vodu," ekl Don Hagarty hoce. 10 Tom Boutillier a editel Rademacher se pedklonili, ani jeden z nich nepromluvil. Chris sedl s hlavou svenou, monotnn mluvil do podlahy. Byla to ta st, kterou chtli slyet; byla to ta st, kter pole nejmn dva ty pitomce do vzen v Thomastonu. "Ta pou vlastn nebyla nejhor," ekl Unwin. "U zavrali vechny ty podlan atrakce jako ltajc tal a looping. Na autech u mli ceduli zaveno'. U nebylo oteven nic, jen autka pro dti. Tak jsme li dl na hry a Pavouk uvidl ten stnek Hzej, dokud nevyhraje, tak zaplatil padest cent a vybral si ten klobouk, co ho ml ten teplou, tak na nj hzel, ale pod vedle, a vdycky kdy znovu minul, dostval se do hor a hor nlady, rozumte? A Steve to je ten, co se vdycky sna to njak uhladit, vzt to do ztracena, teda uhladit tohle a uhladit tmhleto, vdycky k, vybodnte se na to, rozumte? Jenome byl ve vopravdu na houby nlad, protoe si vzal tu pilulku, rozumte? Nevm, o jakou pilulku lo. Byla erven. Mon to bylo i nco povolenho. Jenome furt huel do Pavouka, a jsem si u myslel, e ten mu jednu ubal, rozumte. He, ale ten klobouk se ani vyhrt ned. To by trvalo, ne by se dal ten teplouskej klobouk vyhrt. Tak mu nakonec ta ensk dv njakou cenu, i kdy ten kruh pes n nespadl, protoe se ns chtla asi zbavit. Nevm. Mon e ne. Ale asi ano. Byla to takov ta frkaka, vte? Jak se do toho foukne, ono se to rozbal a dl to takov prdn, rozumte? Taky jsem jednu takovou ml. Dostal jsem j nkdy na arodjnice nebo na Nov rok nebo na njak podlan narozeniny nebo co. Byla docela pkn, jenome jsem ji nkde ztratil. Nebo mi ji nkdo vybral z kapsy na tom podlanm dvoe ve kole, rozumte? No a tak pou se zavrala a Steve pod hu do Pavouka, e neme vyhrt ten klobouk, rozumte, a Pavouk nic moc nek, a to vm, e je patn znamen, ale dlal jsem e nic, rozumte? Tak jsem si myslel, e by bylo dobr zmnit e, jenome jsem nevdl jak, rozumte? Tak kdy jsme pili k parkoviti, povd Steve: ,Kam se pude? Dom?' A Pavouk povd: ,Nejdv pudeme k Falconu a mrkneme se, jestli tam nebude ten buzk.'" Boutillier a Rademacher si vymnili pohledy. Boutillier zvedl prst a poukval si po ele; i kdy tenhle blbeek v kanadch o tom neml ani potuchy, pemlel prv o vrad prvnho stupn. "Tak km e ne, e musm dom, a Pavouk na to, e mm asi strach jt k tomu buzerantskmu baru. Tak km, e sakra ne! Steve je pod nadopovanej nebo co a tak k: ,Dem nasekat trochu teplho masa! Dem nasekat trochu teplho masa! Dem nasekat'" 11 Naasovan to bylo tak, e patn to dopadlo pro vechny. Adrian Mellon a Don Hagarty vyli po dvou

Page 15


pivech z Falconu, peli kolem autobusovho ndra a pak se chytili za ruce. Ani jeden z nich na to nemyslel; bylo to nco, co dlali bn. Bylo deset hodin a dvacet minut. Doli na roh ulice a zahnuli doleva. Most polibk byl z tohoto msta skoro jeden kilometr proti proudu eky. Chtli pejt na Main Street pes most, kter nebyl tak malebn. V ece Kenduskeag byl letn nzk stav, necel metr vody, neslyn klouzajc kolem betonovch pil. Kdy je auto s mldenci pedjelo (Steve Dubay oba zahldl, jak vychzej z Falconu), byli prv na konci mostu. "Zastav, zastav!" jeel Pavouk Garton. Oba mui prv proli pod svtlem a on zahldl, jak se dr za ruce. To ho rozbsnilo ale ne tolik, jak ho rozbsnil ten klobouk. Velk paprov kytka se blzniv kvala sem a tam. "Kurva, tak zastav!" A Steve zastavil. Chris Unwin pozdji popral svoji ast na tom, co nsledovalo, ale Don Hagarty vypovdal jinak. ekl, e Garton vyskoil z auta, jet ne stailo zastavit, a e ostatn dva vybhli hned za nm. Zaal hovor. Okliv hovor. Adrian se ani nesnail o njak flirtovn i falenou koketerii; hned poznal, e jsou v brynd. "Dej sem ten klobouk," ekl Garton. "Dej ho sem, buzku." "Kdy ti ho dm, nech ns na pokoji?" Adrian se tsl strachy, tm plakal, pohlel z Unwina na Dubaye a Gartona podenma oima. "Dvej ho sem!" Adrian mu ho podal. Garton vythl z lev pedn kapsy dn kapesn n a klobouk rozzl na dva kusy. Otel si je o zadn st kalhot, pak je hodil na zem a dupal po nich. Don Hagarty trochu poodeel stranou, zatmco pozornost ostatnch byla rozdlena mezi Adriana a klobouk ekl pak, e se rozhlel po njakm policajtovi. "A te ns nech na po" zaal Adrian Mellon. Vtom mu dal Garton pst do tve, a ho odhodil na zbradl mostu, kter bylo do ve pasu. Adrian vykikl, rukama se chytil za sta. Skrze prsty mu prtila krev. "Ade!" vykikl Hagarty a bel k nmu. Dubay mu nastavil nohu. Garton ho nakopl do bicha, co ho srazilo s chodnku do vozovky. Projdlo njak auto. Hagarty se zvedl na kolena a kiel na nj. Auto nezpomalilo. idi, jak pak ekl Gardenerovi a Reevesovi, se ani neohldl. "Zavi hubu, buzku!" ekl Dubay a ze strany ho nakopl do oblieje. Hagarty padl na bok do strouhy, skoro v bezvdom. O pr moment pozdji slyel njak hlas hlas Chrise Unwina jak mu k, aby se koukal zdekovat dv ne dostane to, co prv dostv jeho ptel. e mu dal takovou vstrahu, to Unwin ve sv vpovdi potvrdil. Hagarty slyel temn dery a kik svho milence. Jak ekl na policii, Adrian kiel jako krlk, chycen do oka. Hagarty se plazil zptky ke kiovatce a svtlm autobusovho ndra, a kdy u byl dost daleko, obrtil se, aby se podval. Adrian Mellon, kter byl vysok asi 170 centimetr a vil sedmdest kilogram, bezvldn poletoval mezi Gartonem, Dubayem a Unwinem. Jeho tlo poskakovalo a ohbalo se jako hadrov panenka. Mladci do nj buili, mltili, rvali ho za aty. Prv kdy se Hagarty dval, Garton uhodil Adriana do rozkroku. Vlasy padaly Adrianovi do oblieje. Z st mu vytkala krev a zmela mu koili. Pavouk Garton nosil na sv pravace dva tk prsteny: jeden byl odznak stedn koly v Derry, druh si vyrobil ve koln dln z tohoto vynvaly pleten mosazn inicily MB. Psmena znaila Mrtv Brouci, co byla metalov skupina, kterou Pavouk zvl obdivoval. Prsteny roztrhly Adrianv horn ret a obnaily mu ti horn zuby na dsni. "Pomoc!" kiel Hagarty. "Pomoc! Pomoc! Zabjej ho! Pomoc!" Domy na hlavn td byly zahaleny v temnot a tajemstv. Nikdo na pomoc nepiel ani od jedinho svtelnho ostrvku u autobusovho ndra, a Hagarty nemohl pochopit, jak to je mon: byli tam peci njac lid. Vidl je tam, kdy li s Adem kolem. Copak nikdo nepijde na pomoc? Vbec nikdo? "POMOC! POMOC! ZABJEJ HO, POMOC, PROSM, PRO SMILOVN BO!"

Page 16


"Pomoc," zaeptl velmi potichu njak hlas nalevo od Hagartyho a pak se ozvalo zachechtnut. "Hejbej prdel!" kiel te Garton kiel a sml se. Vichni ti, jak ekl Hagarty Gardenerovi a Reevesovi, se chechtali, kdy Adriana mltili. "Hejbej prdel! Do stran!" "Hejbej prdel! Hejbej prdel! Hejbej prdel!" skandoval se smchem Dubay. "Pomoc," ekl opt slab hlas, a pestoe to kal vn, opt se ozvalo to zachechtnut byl to jakoby hlas dtte, je nen schopno pomoci si samo. Hagarty pohldl dol a uvidl klauna a od tohoto bodu u Gardener a Reeves zaali pochybovat o vem, co Hagarty kal, protoe zbytek byly vplody lence. Pozdji vak se Harold Gardener zaal podivovat. Kdy pak zjistil, e Unwin tak toho klauna vidl nebo alespo kal, e ho vidl zaal mt jin mylenky. Jeho kolega je neml, nebo alespo je nikdy nepiznal. Ten klaun, jak ekl Hagarty, vypadal jako nco mezi Ronaldem McDonaldem a tm starm televiznm klaunem Bozem alespo zpotku se mu tak jevil. Takov srovnn ho napadlo, kdy vidl ty divok chume oranovch vlas. Kdy o tom pemlel pozdji, tak se mu u nezdlo, e klaun vypad jako oni. smv, jen ml namalovan na blm oblieji, byl rud, ne oranov, a oi byly divn blskav stbrn. Asi kontaktn oky ale zsti se mu tenkrt zdlo, a i pozdji si to myslel, e snad mohlo jt o skutenou barvu tch o. Ml na sob pytlovit oblek s velkmi oranovmi knoflky. Na rukch ml rukavice jako z kreslench film. "Jestli potebuje pomoci, Done," ekl klaun, "vezmi si jeden balnek." A nabdl mu svazek balnk, je drel v jedn ruce. "Ty se vznej," ekl klaun, "tam dole se vznme vichni; tvj ptel se tak bude brzy vznet." 12 "Ten klaun vs oslovil jmnem," ekl Jeff Reeves naprosto bezvraznm hlasem. Podval se pes Hagartyho sklopenou hlavu na Harolda Gardenera a trochu pimhouil jedno oko. "Ano," ekl Hagarty, ani vzhldl. "To vm bezpen." 13 "Pak jste ho tedy pehodili," ekl Boutillier. "Prdel letla." "J ne!" ekl Unwin a vzhldl. Odhrnul si jednou rukou vlasy s ela a zral na n nalhav. "Kdy jsem vidl, e to chtj skuten udlat, snail jsem se Steva odthnout, protoe mi bylo jasn, e ten teplou me zhebnout bylo to do vody asi ti metry" Bylo to sedm metr. Jeden z policist to u zmil. "Ale bylo to, jako kdyby zelel. Oba ho dreli a vali: ,Hejbej prdel! Hejbej prdel! Hejbej prdel!' a zvedali ho. Pavouk ho chytil v podpa a Steve za prdel kalhot, a a" 14 Kdy Hagarty vidl, co dlaj, rychle k nim utkal a kiel "Ne! Ne! Ne!" jak jen nejhlasitji uml. Chris Unwin ho odstril a Hagarty pistl jako hrouda na chodnku. "Chce tam lett taky?" zaeptal. "Ty zmizni, hoo!" A pak hodili Adriana Mellona pes zbradl do vody. Hagarty slyel, jak to plouchlo. "Mizme voca," ekl Steve Dubay. On i Pavouk odchzeli k autu. Chris Unwin el k zbradl a hledl pes nj. Nejdve vidl Hagartyho, jak se kloue po zarostl a odpadky pohzen strni navigace dol k vod. Pak uvidl toho klauna. Klaun jednou rukou thl Adriana na druh stran ky, v druh ruce ml svoje balnky. Adrian byl zmen, kalal, stnal. Klaun otoil hlavu a zaklebil se na Chrise. Chris ekl, e vidl jeho blskav stbrn oi a vycenn zuby obrovit zuby, jak ekl. "Teda, ml je jako lev v cirkusu," ekl. "Myslm teda tak velk." Pak, jak ekl, uvidl klauna, jak si pehazuje jednu pai Adriana Mellona tak, e mu visela pes hlavu. "A co bylo pak, Chrisi?" zeptal se Boutillier. Tahle st ho nudila. Pohdky ho nudily u od doby, kdy mu bylo osm let. "Nevim," ekl Chris. "To m prv chytil Steve a narval m do auku. Ale myslm, e se mu zakousl do podpa." Opt vzhldl a nejist se na n podval. "Myslm, e jo, e udlal tohle. Zakousl se mu do podpa."

Page 17


"Jako kdyby ho chtl serat, love. Jako kdyby mu chtl vyrat srdce." 15 Ne, ekl Hagarty, kdy ho seznmili s vpovd Chrise Unwina. Klaun neodthl Ada na druh beh, alespo on to nevidl a mohl zaruit, e on sledoval celou situaci pomrn velmi zaujat a pozorn. Byl z toho tak znan rozruen. Ten klaun, jak ekl, stl u druhho behu eky a drel v rukch Adrianovo zmen tlo. Prav pae Ada visela klaunovi pes hlavu a klaun ml skuten obliej v Adov podpa, ale nekousal ho: usmval se. Hagarty jasn vidl, jak vykukoval zpod Adovy pae a usmval se. Klaunovo seven zeslilo a Hagarty slyel praskn eber. Adrian zajeel. "Poj se s nmi vznet, Done," vylo z rud pomalovanch klebcch se st klauna, jednou rukou v bl rukavici ukazujcho pod most. Pod mostem se vznely balnky ne pr, nebo destky, ale tisce, tisce ervench a modrch a zelench a lutch, vechny potitn npisem "MILUJI DERRY!" 16 "No, vypad to, e tam bylo tedy hodn balnk, co," ekl Reeves a znovu mrkl na Harolda Gardenera. "J vm, jak to vypadalo," odvtil stejn pochmurnm tnem Hagarty. "Ty balnky jste vidl," ekl Gardener. Don Hagarty si pomalu zvedl ped obliej ob ruce. "Vidl jsem je zrovna tak jasn, jako prv te vidm tyhle svoje prsty. Byly jich tisce. Nebylo ani vidt spodek mostu, tolik jich tam bylo. Trochu se pohupovaly, posunovaly nahoru a dol. A vydvalo to takov zvuk, takov legran skpn, jak se o sebe otraly. A mly provzky. Dol visel cel les blch provzk. Vypadalo to jako bl cry pavuin. Ten klaun tam Ada odnel. Jasn jsem vidl, jak se tmi provzky prodr. Adrian hrozn chroptl. Vybhl jsem za nm a klaun se otoil. Zahldl jsem jeho oi a okamit jsem pochopil, kdo to je." "A kdo to byl, Done," zeptal se Harold Gardener mkce. "Bylo to Derry," ekl Don Hagarty. "Bylo to tohle msto." "A co jste udlal potom?" zeptal se Reeves. "Utekl jsem, vy idioti," ekl Hagarty a rozplakal se. 17 Harold Gardener si zachovval klid a do 13. listopadu, co bylo jeden den ped tm ne mli jt John Garton a Steven Dubay ped okresn soud v Derry za vradu Adriana Mellona. To se sebral a el za Tomem Boutillierem. Chtl si s nm promluvit o tom klaunovi. Boutillier o nm mluvit nechtl kdy si ale uvdomil e Gardener by mohl udlat njakou pitomost, kdyby ho neusmrnil, souhlasil. "Harolde, dn klaun tam nebyl. Jedinmi klauny byli tenkrt v noci tihle ti hoi. To v stejn dobe jako j." "Mme dva svdky " "To je blbost. Unwin se rozhodl, e si vymysl Jednorukho mue, aby mohl kat ,my jsme toho chudka teploue nezabili, to udlal ten jednoruk mu,' jakmile si uvdomil, e tentokrt se namoil do skuten vnho malru. A Hagarty byl hysterick. Stl tam a musel se dvat, jak ti kluci vrad jeho nejlepho ptele. Ani by mne nepekvapilo, kdyby vidl ltajc tale." Ale Boutilliera trpilo nco jinho. Gardener na to me mt jin nzor a finty a dotrn prokurtorova asistenta ho iritovaly. "Neblzni," ekl Gardener. "Mluvme te o nezaujatch svdcch. Neblbni m." "Tak j t blbnu? Chce mi snad ct, e v tomu, e pod mostem byl njak upr klaun? Tak si toti blbnut pedstavuji zase j." "Ne, to pesn ne, ale " "Nebo e Hagarty tam vidl miliny balnk, a na kadm bylo natitno pesn to, co na klobouku toho jeho milence? Protoe to taky je podle mne blbina." "Ne, ale" "Tak pro mne s tm otravuje?"

Page 18


"Pesta mne vyslchat!" zajeel Gardener. "Oba to popisuj naprosto stejn a ani jeden nevdl, co kal ten druh!" Boutillier sedl u svho stolu a hrl si s tukou. Nyn tuku odloil, vstal a peel k Haroldu Gardenerovi. Boutillier byl sice o deset centimetr men, ale Gardener o krok ped rozhnvanm muem ustoupil. "Harolde, nechce pece tenhle ppad prohrt, co?" "Ne. Pochopiteln e n " "A chce, aby ti kriplov byli osvobozeni?" "Ne!" "Dobr. Tak dobe. Protoe se oba na tom zkladnm shodujeme, eknu ti pesn to, co j si myslm. Ano, mon tam pod mostem njak lovk byl, tenkrt v noci. Mon na sob ml obleen klauna, i kdy podle mch zkuenost se svdky to taky mohl bt prost jen njak vandrk nebo chyla ve svm oblbenm pevleku. Mohl tam klidn hledat spadl mince nebo kus hamburgeru co mu tam upadl. Zbytek je dlem jejich o, Harolde. Tak co, mohlo by to takhle bt?" "J nevm," ekl Harold. Chtl bt pesvden, ale pi vech pesnch podrobnostech obou vpovd ne. Nemyslel, e by to mohlo takhle bt. "Je tady ta zkladn linie. Je mi pln jedno, jestli to byl klaun Kinko nebo chyla v pevleku Strka Sama na prochzce nebo astn Hubert. Jestlie zamotme tohohle lovka do naeho ppadu, okamit se toho chyt jejich obhjci, ne bude vbec stait otevt pusu. Hned zanou vykldat, e tyhlety dv nevinn hbtka, erstv osthan a v novch oblecch, neudlala nic jinho, ne e z legrace strila do toho homosexulnho Mellona a ten pepadl pes zbradl. Budou sprvn kat, e Mellon pd peil; a k tomu budou mt svdectv jak Hagartyho, tak Unwina." Boutillier skonil a hledl na Harolda. "Jestli do toho zathneme tuhle historku o klaunovi, nikdy se nm nepovede jim to pit. A to bys chtl?" "Ne, u jsem ti ekl, e ne." "Ten teplou byl pouk, ale nikomu neublioval," ekl Boutillier. "A najednou, haj hou, objev se tihleti ti kretni v kanadch a piprav ho o ivot. Pteli, ty j do basy dostanu, a a se dovm e se tam v Thomastonu prcaj do prdele, jet jim s gustem napu, e a u je prc kdokoliv, e doufm, e aspo m AIDS." Sakra temperament, pomyslel si Gardener. A ti odsouzen se tak budou dobe vyjmat ve tvch zznamech, a bude za dva roky znovu kandidovat na fa. Nic vak neekl a el, protoe i on je chtl vidt v base. 18 John Webber Garton byl usvden ze zabit prvnho stupn a odsouzen na deset a dvacet let do sttnho vzen v Thomastonu. Steven Bishoff Dubay byl usvden ze zabit prvnho stupn a odsouzen na patnct let do sttnho vzen v Shawshanku. Christopher Philip Unwin byl souzen oddlen jako mladistv a byl usvden ze zabit druhho stupn, Byl odsouzen na est msc v chlapeckm npravnm zazen v South Windhamu, s podmnenm odloenm trestu. V dob, kdy je tento pbh psn, jsou vechny ti tresty u po odvoln. Garton a Dubay se denn flkaj v parku Bassey a koukaj po holkch nebo hraj ru nedaleko od msta, kde bylo nalezeno roztrhan tlo Mellona, naraen na jednom pili mostu na Main Street. Don Hagarty a Chris Unwin se z msta odsthovali. Pi hlavnm len projednvn ppadu Gartona a Dubaye se o njakm klaunovi nikdo nezmnil. KAPITOLA 3 est telefonnch hovor (1985) 1 Stanley Uris se koupe Patricia Urisov pozdji ekla sv matce, e j mlo hned dojt, e nco nen v podku. Stanley se toti nikdy nekoupal brzy zveera, a u proto, jak ekla, j to mlo dojt. Sprchoval se vdy brzy rno a nkdy

Page 19


se naloil do vany pozd veer (s njakm asopisem v jedn ruce a studenm pivem v druh), ale v sedm hodin veer, to nebyl jeho styl. A pak tu byla ta zleitost s knkami. Ta by ho mla potit, ale z njakho zhadnho dvodu, kter ona neznala, ho to sp rozzlobilo a pivedlo do deprese. Asi ti msce ped onou hrznou noc Stanley zjistil, e z jednoho jeho spoluka z dtstv je spisovatel ne skuten spisovatel, jak Patricia ekla matce, nbr romanopisec. Na tch knkch stlo jmno William Denbrough, ale Stanley ho nkdy nazval Billem Koktou. Propracoval se skoro vemi knkami tohoto lovka; vlastn si i onoho veera ve van etl tu posledn veer 28. kvtna 1985. I Patty si ze zvdavosti vzala jednu z jeho starch knek, ale odloila ji u po tech kapitolch. Nebyl to jen tak normln romn, jak pozdji ekla matce; byl to hororov pbh. ekla to jen tak normln, jako by kala teba sexuln pbh. Patty byla hezk, mil ena, nedovedla se vak zrovna pesn vyjadovat chtla matce ci, e ji ta kniha vydsila a pro ji tak rozruila, ale nelo j to. "Bylo tam plno per," ekla. "Plno per, co hon mal dti. Byly tam vrady, a j nevm okliv pocity a bolest. Takovhle vci." Ve skutenosti j knka pipadala jako tm pornografick. To bylo slovo, jeho vznam j unikal, mon proto, e ho nikdy v ivot nevyslovila, i kdy vdla, co znamen. "Ale Stan se choval, jako kdyby znovu objevil njakho kmoe z dtstv Mluvil o tom, e mu nape, mn ale bylo jasn, e nenape Taky mi bylo jasn, e ty pbhy psob i na nj patn a a" A pak se Patty Urisov rozplakala. Tenkrt veer, bez zhruba esti msc u osmadvacet let ode dne, kdy v roce 1957 se setkal George Denbrough s klaunem Pennywisem, sedli Stanley a Patty v bezpe svho domu na pedmst Atlanty. Televize byla zapnut, Patty ped n sedla ve svm zamilovanm kesle a rozdlovala svoji pozornost mezi hromadu it a oblbenou rodinnou hru v televizi, Rodinnou hdku. Prost zboovala Richarda Dawsona a povaovala jeho etzek u hodinek, kter pod nosil, za stran sexy, i kdy by to nikdy nepiznala, ani kdyby to z n pili prem kon. Poad se j lbil i proto, e tm vdy uhdla nejoblbenj odpovdi (v poadu Rodinn hdka vlastn ani dn sprvn odpovdi neexistovaly; existovaly jen ty nejoblbenj). Jednou se zeptala Stana, pro ty otzky, je j se zdly bt tak snadn, obvykle rodinm v poadu dlaly problmy. "Je to asi mnohem t, kdy tam stoj pod tmi reflektory," odpovdl Stanley, a j se zdlo, e mu pes tv pebhl njak stn. "Vechno je mnohem t, kdy to je doopravdy. Kdy m srdce v hrdle. Kdy to je doopravdy." Na tom bylo asi hodn pravdy, pomyslela si. Stanley nkdy vid do povahy lid moc dobe. Mnohem lpe, pomyslela si, ne jeho star ptel William Denbrough, kter zbohatnul tm, e napsal hromadu horor, tocch na ni pudy lid. Ne e by se manelm Urisovm dailo njak patn! Pedmst, kde bydleli, byla slun tvr, a dm koupen v roce 1979 za 87 tisc dolar, by se nepochybn dnes prodal bez problm a rychle za 165 tisc ne e by ho chtli prodat, ale takov vci je dobr vdt. Kdy se nkdy vracela z nkupnho stediska svm volvem (Stanley ml naftovho mercedesa kdy do kdlila, nazvala auto Sedanley) a spatila svj dm, vkusn zasazen za nzk tisov iv plot, pomyslela si: Kdopak tu bydl? Nu, peci j! Tady bydlm j, pan Stanley Urisov! Nebylo to ale pomylen astn dokonale; bylo smchan s tak prudkou pchou, e se j z n a nkdy dlalo patn. Jednou dvno toti byla jedna osaml osmnctilet dvka jmnem Patricia Blumov, j byl odepen pstup na pomaturitn verek, konan v jednom klubu na kraji msta Glointonu ve stt New York. Pstup j byl odepen samozejm proto, e se jej pjmen rmovalo se slovem bluma. A to byla ona, takov huben ick blumika, bylo to v roce 1967, a tato diskriminace byla pochopiteln protizkonn, chachacha, a mimoto, dnes u je to pry. S tou vjimkou, e pro st j samotn to nikdy pry nebude. st j samotn bude pod odchzet zptky k autu s Michaelem Rosenblattem, naslouchat chrastn trku pod jejmi lodikami a jeho pjenmi svtenmi stevci, zptky k autu jeho otce, je si Michael pro tento veer pjil, a kter cel odpoledne letil. st j samotn bude stle kret vedle Michaela ve vypjenm blm veernm saku jak zilo v tom teplm jarnm veeru! Ona mla na sob svtle zelenou veern rbu, v n, jak kala jej matka, vypadala jako mosk vla, a pomylen na ickou vodn vlu bylo dost legran, chachacha. Kreli s hlavami vztyenmi a ona ani nebreela tenkrt ne ale bylo j jasn, e nekr zptky, ne, vbec ne; oni se vlastn plou zptky, plou, rmuje se to s lou, oba se te ctili mnohem idovtji ne kdykoliv

Page 20


jindy za cel ivot, ctili se jako vetenci, jako na kozlku vozu taenho dobytkem, umatn, nosat, se zaloutlou pokokou; jako posmvan idt icikov, touc pociovat zlost, avak neschopni pociovat zlost ta zlost se dostavila pozdji, kdy u na tom nezleelo. V tu chvli byla schopna ctit jen stud, jen bolest. A pak se nkdo zasml. Pronikav zahihn, jakoby rychl pebhnut pes klvesy piana, a v aut u se mohla rozbreet, to byste koukali, jak ta ick mosk vla, jej pjmen se rmuje s blumou, nespoutan breela. Mike Rosenblatt j neobratn poloil utitelskou pai kolem ramen, a ona se od n odthla s pocitem studu, s pocitem pny, s pocitem idovky. Pi pohledu na dm, tak vkusn zasazen do tisovho ivho plotu, to bylo trochu lep ne vak pln nejlep. Ta bolest a stud petrvvaly a ani skutenost pijet do tohoto klidnho a blahobytnho sousedstv nepomohla pln zapudit vzpomnku na onu nekonenou chzi za zvuk skpjcho trku pod nohama. Ani to e jsou leny mstnho klubu, kde je majordomus vdy vt tie uctivm oslovenm "Dobr veer, pane Urisi a pan Urisov". Kdy dojela dom, zaparkovala sv volvo z roku 1984, podvala se na dm, jak je usazen uprosted zelenho trvnku a asto a pli asto, jak se j zdlo musela myslet na to pronikav zahihn. A jen doufala, e ta dvka, co se tenkrt tak zahihala, bydl nkde na pinavm sdliti s gjskm manelem, kter ji mlt, e byla tikrt thotn a vdycky potratila, e ji manel podvd s nakaenmi enskmi a e m na svm pinavm hihavm jazyku bolky, vedy a cysty. Sama se za takov mylenky nenvidla, za takov nesociln mylenky, a slibovala si, e se polep e pestane upjet tyhle hok luov a pelykov koktejly. Nkdy pely msce, kdy se j takov mylenky nevynoovaly. Myslela si: Mon u je to vechno za mnou. U nejsem ta osmnctilet dvka. Jsem dospl estaticetilet ena. Tou dvkou, je slyela nekonc skpn a drcen trku na pjezdov cest, tou dvkou, vytoiv se z nrue Mika Rosenblatta, kdy se ji snail utit, protoe lo o idovskou nru, tou jsem byla ped plkou svho ivota. Ta blzniv mal mosk vla je mrtv. Te u na ni mohu zapomenout a mohu bt jen sama sebou. Dobe. Vborn. Perfektn. Ale pak byla nkde teba v samoobsluze a nhle z vedlej uliky zaslechla to zahihn, pchlo ji v zdech, bradavky j ztuhly a zabolely, ruce keovit sevely rukov nkupnho vozku i jen jedna druhou, a ona si pomyslela: Nkdo prv ekl nkomu jinmu, e jsem idovka, e jsem jen takov nosat ickovsk idovka, e Stanley je obyejn nosat ik, jasn, je to etn, ici to s sly um, pustme je to klubu, musme, kdy tenkrt v roce 1981 ten nosatej ickej gynekolog vyhrl ten svj proces, ale smjeme se jim, smjeme a smjeme. A nebo jen prost slyela ozvnu drcenho a vrzajcho trku a hned byla zpt mosk vla. Pak se nenvist a stud vracely ve vlnch jako migrnov bolesti hlavy a ona si zoufala nejen kvli sob, ale i kvli cel lidsk rase. Vlkodlaci. Ta kniha od Denbrougha ta, ji se pokouela st a pak ji odloila ta byla o vlkodlacch. Vlkodlaci, kruci. Co asi takov lovk me vdt o vlkodlacch? Vtinou vak mvala lep pocity, ne tyto ctila, e m lep pocity. Milovala svho mue, milovala svj dm, a obvykle byla schopna milovat i svj ivot a sebe. Vci byly v podku. Pochopiteln vdy to tak nebylo jak to vlastn bylo? Kdy pijala Stanleyho zsnubn prsten, rodie se zlobili a byli neastn. Setkali se spolu na njakm klubovm verku. On pestoupil na jej kolu z univerzity sttu New York, kde ml stipendium. Pedstavil je njak jejich spolen ptel a ne verek skonil, u mla podezen, e ho miluje. Do konce semestru u si byla jist. Kdy pilo jaro, a Stanley j nabdl mal dmantov prsten tvaru sedmikrsky, pijala ho. A nakonec, i pes skurpule, je mli, to pijali i jej rodie. Nic jinho jim celkem nezbvalo, pestoe Stanley Uris se ml vbrzku vrhnout na trh pracovnch sil, peplnn mladmi etnmi a kdy se tam do t dungle vrhne, nebude mt dnou rodinnou finann podporu, je by ho jistila, bude mt jen jejich jedinou dceru jako rukojm blahobytu. Ale Patty bylo dvaadvacet let, byla ji dospl a sama mla brzy promovat na bakale umn. "J snad budu podporovat toho tyvokho hajzla a do konce svho ivota," slyela jednou veer Patty zahovoit otce. Otec si vyel s matkou nkam na veei a pil trochu pes mru. "Pt, usly t," ekla Ruth Blumov. Patty toho veera nemohla usnout jet dlouho po plnoci, oi mla such, stdav j zmtala horeka a zimnice, leela a nenvidla je oba. Dal dva roky se pokouela zbavit se t nenvisti; bylo v n nenvisti

Page 21


u pli mnoho. Kdy se nkdy dvala do zrcadla, vidla, co to v jejm oblieji dl, jak jemn linky j to na nm kresl. Tuto bitvu vyhrla. Stanley j pomhal. Jeho rodie mli podobn starosti, pokud lo o svatbu. Pochopiteln nevili, e by jejich Stanley byl uren pro ivot v bd a pn, domnvali se ale, e "ty dti s tm moc spchaj". Donald Uris a Andrea Bertoly se sami sice brali tsn po dvactce, na to ale nejsp u zapomnli. Jen Stanley se zdl bt si jist sm sebou a nezajmal se o pekky, je jejich rodie vidli nakladen v cest svch "dt". A nakonec byly oprvnn sp jeho jistoty ne jejich obavy. V ervenci roku 1972, sotva j oschl inkoust na diplomu, zaala Patty vyuovat tsnopis a obchodn anglitinu v Traynoru, malm mst jin od Atlanty. Kdy pomyslela na to, jak se k t prci dostala, vdy se j to zdlo trochu nu, zhadn. Udlala si seznam asi tyiceti pracovnch pleitost z inzert v uitelskch asopisech, pak bhem pti veer napsala tyicet dopis kad den osm , vydala si podrobnj informace o mstu a o kad zadala. Dvaadvacet odpovd uvdlo, e msto u nen voln. V jinch ppadech z dal poteby rozepsn poadovanch kvalifikac bylo jasn, e by to pro ni nebylo; podat dost by bylo ztrtou asu pro ni i pro n. Nakonec j zstalo tucet nabdek. Vechny se zdly bt stejn zajmav. Stanley prv veel, kdy nad nimi dumala a pemtala, zda by dokzala vyplnit dvanct pihlek na uitelsk msta, ani by se z toho pln zcvokla. Podval se na kupu papr na stole a pak poklepal na dopis od inspektora z Traynoru, na dopis, kter j se nezdl bt ani slibnj, ani beznadjnj ne ostatn. "Tenhle," ekl. Pohldla na nj, udivena prostou jistotou jeho hlasu. "Ty snad v o Georgii nco, co j nevm?" "Ne. J znm Georgii jen z film." Podvala se na nj se svratlm obom. "Sever proti Jihu. Vivien Leight. Clark Gable. ,Budu o tom pemlet ztra, protoe ztra je taky den.' Mluvm, jako bych pochzel z jihu, Patty?" "Ano. Z jinho Bronxu. Kdy nev nic o Georgii a nikdy jsi tam nebyl, tak pro " "Protoe to je ten prav dopis." "To peci neme vdt, Stanley." "Ale jist e mohu," ekl prost. "Mohu." Kdy na nj pohldla, vidla, e neertuje: myslel to vn. Poctila trochu znepokojen, zchvv neklidu. "Jak to me vdt?" Nepatrn se usmval. Pak smv zmizel a na chvli se zdl bt na rozpacch. Oi mu ztemnly, jako by se dval dovnit, radil se s njakm vnitnm zazenm, kter tikalo a toilo se sprvn, ale ktermu nakonec stejn nerozum o nic vc, ne prmrn lovk rozum chodu svch nramkovch hodinek. "Ta elva nm nepome," ekl nhle. ekl to naprosto zeteln. Patty to slyela. Ten pohled dovnit ten pohled pekvapivho zamylen ten mu setrvval na tvi a ji zanal dsit. "Stanley? O em to mluv? Stanley?" Trhl sebou. Pi probrn se dostmi jedla Patty hruky a on rukou zavadil o tal. Ten spadl na podlahu a rozbil se. Oi se mu zjasnily. "Ach, sakra! Promi." "To je v podku, Stanley o em jsi to mluvil?" "U jsem zapomnl," ekl. "Ale myslm si, e bychom se mli rozhodnout pro Georgii, milku." "Ale " "Dvuj mi," ekl, a tak tedy dvovala. Pohovor probhl bez problm. e m to msto, to j bylo jasn, u kdy nastupovala na vlak zptky do New Yorku. Vedoucmu obchodnho oddlen se Patty okamit zalbila a on zase j; skoro slyela, jak to klaplo. Potvrzujc dopis piel o tden pozdji. kola v Traynoru j nabzela ron plat 9 200 dolar a smlouvu na zkuebn dobu. "Ume hladem," ekl Herbert Blum, kdy mu dcera oznmila, e to msto chce vzt. "A bude umrat hladem jet s nadenm." "Ale hloupost, Scarlett," odvtil Stanley, kdy mu vyprvla, co ekl otec. Mla vztek, tm se rozplakala, ale te se zaala smt a Stanley ji vzal do nrue.

Page 22


Naden jim nechyblo a hlady neumrali. Vzali se 19. srpna 1972. Patty Urisov pichzela na sv svatebn loe jako panna. Vklouzla nah mezi chladn prostradla vletnho hotelu v Poconos, v stech divok a viv chut zblesky dosti a touhy, temn mrana strachu. Kdy Stanley vklouzl do postele vedle n, provazce sval, penis jako vykink, zvedajc se z nazrzlho ochlupen, zaeptla: "Zlato, nedlej mi bolest." "Nikdy ti nebudu dlat bolest," ekl, kdy ji bral do nrue, a tento slib poctiv dodroval a do 28. kvtna 1985 do on podveern koupele. Vyuovn j lo dobe. Stanley dostal msto jako idi pekask dodvky za sto dolar tdn. V listopadu toho roku, kdy se otevelo v Traynoru nkupn stedisko, dostal prci v kanceli sprvy stediska za sto padest dolar tdn. Dohromady inily jejich pjmy ron 17 000 dolar zdlo se jim, e to je pohdkov bohatstv, galon benznu tenkrt stl ticet pt cent a krajc blho chleba se dal podit ani ne za niklk. V beznu roku 1973 bez njakho rozruchu a fanfr pestala Patty Urisov brt antikoncepn pilulky. V roce 1975 dal Stanley na domovn sprv vpov a otevel si vlastn kancel. Vichni tyi rodie se shodli, e to byl unhlen krok. Ne e by Stanley nemohl mt vlastn podnik chra Bh, e by mu nkdo nepl vlastn podnik! Je to ale pli brzo, jak se vichni shodli, a pro Patty to znamen nadmrnou finann zt. ("Jen pokej, a j ten frajer nabour," kal Herbert Blum temn svmu bratrovi po non pijatice v kuchyni, "pak bude chtt, abych jim to thl j.") Vichni pbuzn se shodli na tom, e lovk by neml ani pomlet na to, e si oteve vlastn podnik, pokud se nedostane do trochu vnjho a usedlejho vku eknme dokud mu nen osmasedmdest. A Stanley se opt zdl bt tm nadpirozen sebevdom. Byl mlad, pjemnho zevnjku, chytr, schopn. Kdy pracoval na sprv stediska, nadlal si kontakty. To vechno lo pochopit. Ale nemohl peci vdt, e firma Corridor Video, prkopnk v oblasti nastupujcho byznysu s videokazetami, se chce usadit na obrovsk ploe zem, je bylo dve zemdlsky vyuvno, necelch patnct kilometr od pedmst, kam se nakonec v roce 1979 Urisovi pesthovali; ani nemohl vdt, e se firma Corridor za necel rok po svm pesdlen do Traynoru zavede v oblasti nezvislho przkumu trhu. A i kdyby se bvaly ke Stanovi nkter z tchto informac donesly, urit by nevil, e daj prci mladmu obrlenmu idovi, jen je jet ke vemu yankee ze severu idovi iv tve, houpav chze, se zalbenm ve zvonovch dnch pro dny volna, s jet poslednmi zbytky adolescentnch akn v oblieji. A pesto mu ji dali. Dali mu ji. A zdlo se, e Stan to celou dobu vdl. Jeho prce pro firmu CV vedla k nabdce zamstnn ve firm na pln vazek, s nstupnm platem 30 000 dolar ron. "A to je skuten jenom zatek," ekl toho veera Stanley v posteli Patty. "Ti porostou jako houby po deti, zlato. I kdyby nikdo na svt neml v nejblich deseti letech prosperovat, tak oni urit, budou tam na pice s Kodakem, Sonym a RCA." "A tak co tedy udl?" zeptala se ho, ale u to vdla. "eknu jim, e pro mne bude potenm pro n pracovat," odpovdl, rozesml se, pithl si ji a polbil. O chvli pozdji u na n leel, a pilo jedno vyvrcholen, dv, ti, jako ziv rakety, padajc s nonho nebe ale dtko nebylo. Pi sv prci pro firmu Corridor Video se dostval do styku s nktermi z nejbohatch a nejmocnjch lid v Atlant a oba byli pekvapeni, kdy zjiovali, e tito lid jsou vtinou mil. Nalezli u nich jist stupe otevenosti mylen a ochoty pijmat je, kter na severu zem je tm neznmou vc. Patty si pamatovala, jak Stanley jednou napsal dom otci a matce: Nejlep bohat lid Ameriky bydl v Atlant ve stt Georgia. Pomhm nkterm z nich, aby byli jet bohat a oni zase pomhaj zbohatnout mn, a nikdo si m nechce koupit mimo m eny Patricie, a protoe tu u mm koupenou, odtud nebezpe nehroz. Ne se odsthovali z Traynoru, zamstnval Stanley ve svm podniku est lid. V roce 1983 se jejich pjem dostal do neznmho zem do zem, o nm Patty slyela jen ty nejtemnj povsti. Bylo to bjn zem pjm se ESTI NULAMI. A to vechno se stalo tak snadno, jako kdy lovk v sobotu rno vklouzne do trepek. To Patty nkdy dsilo. Jednou na to udlala nepodaen vtip o paktovn se s blem. Stanley se rozchechtal, a se zakuckal, j to vak tak moc k smchu zase nebylo a byla

Page 23


pesvdena, e ani nikdy nebude. elva nm nepome. Nkdy, naprosto bezdvodn, se s touto mylenkou budila jako s poslednm ryvkem jinak zapomenutho snu, a pak se otela ke Stanleymu, aby se ho dotkla v poteb pesvdit se, zda je jet tady. Byl to pjemn ivot dn divok pitky, dn sex mimo, dn drogy, dn nuda, dn hdky o tom, co se bude dlat pt. Byl tu jen jeden jedin mrek. Ptomnost tohoto mrku poprv zmnila jej matka. e to byla prv ona, to se v retrospektiv zdlo bt ji dvno urenou vc. Ten mrek se vynoil jako problm v jednom z dopis Ruth Blumov. Psala Patty jednou tdn a tento dopis piel potkem podzimu v roce 1979. Byl dosln z jejich star adresy v Traynoru a Patty si ho etla v obvacm pokoji novho domu, plnm karton od lihovin, z nich ouhaly jejich vci, neupraven, zbaven svho posln. Celkov to byl obvykl dopis matky Ruth Blumov z domova: tyi hust popsan modrav strnky, na kad hlavika ZPRVA OD RUTH. Jej rukopis byl tm neiteln a Stanley si jednou stoval, e nen schopen pest ani jedno slovo z toho, co jeho tchyn pe. "No a pro bys taky ml?" reagovala Patty. Tento dopis byl napchovan obvyklmi mamininmi zprvami. Pro Ruth Blumovou bylo vzpomnn jakousi irokou deltou, rozprostrajc se od pohybujcho se bodu v souasnosti ke stle se roziujcmu vji vzjemn propletench vztah. ada lid, o nich jej matka psala, ji v pamti Patty vybledla jako fotografie ve starm albu, pro Ruth vak zstvalo vechno erstv. Obavy o jejich zdrav a jej zvdavost, tkajc se veho, co podnikali, se zdly bt nevyerpateln, a jej prognzy byly trvale dsn. Otec ml stle problmy se aludkem. Byl si jist, e to je dyspepsie; e by to mohl bt aluden ved, to ho napadlo, a kdy zaal kalat krev, a ani pak vlastn ne. Zn pece svho otce, drahouku de jako mezek a taky se jako mezek nkdy chov, a mi Bh odpust, e to km. Randi Harlengenov se zauzlila steva, z vajenk j odstranili cysty velk jako golfov mky, dky Bohu dn ndory, ale sedmadvacet cyst, vdy mohla umt! Urit to je tou vodou v New Yorku, to je jasn vzduch v tom mst je tak patn, ale ona je pesvdena, e j to zpsobila ta voda. To se pak ve vnitku lovka nco usazuje. Pochybuje o tom, zda m Patty vbec pont, kolikrt ona dkuje Bohu, e "vy dti" jste na venkov, kde jsou vzduch i voda ale hlavn voda zdravj (pro Ruth byl venkovem cel jih Spojench stt, vetn Atlanty i Birminghamu). Teta Margareta se zase u svila s elektrickmi podniky. Stella Flanaganov se znovu vdala, nkte lid jsou nepouiteln. Richie Huber zase vyhoel. A uprosted tohoto tlachn a asto i jzlivost v pli odstavce, bez souvislosti s nim co bylo v dopise pedtm i pot, poloila Ruth Blumov opatrn tu obvanou otzku: "Tak kdy nm se Stanem dte vnoue? U jsme pipraveni zat ho (nebo ji) rozmazlovat. A jestli jsi si toho, Patty, nevimla, tak nijak nemldneme." A pak zase dl o dcei Brucker, jak bydl o blok dl, kterou poslali ze koly dom, protoe nemla podprsenku a vzala si prsvitnou blzu. V mizern nlad a se steskem po jejich starm dom v Traynoru, znejistl a vc ne trochu se obvajc toho, co je ek, la Patty do mstnosti, je se mla stt jejich lonic, kde se nathla na matraci (drtnka byla jet v gari a matrace leela jen tak na podlaze, kde nebyl zatm ani koberec, a vypadala jako njak artefakt, pohozen na divn lutav pli). Zakryla si obliej rukama, leela tam a tm dvacet minut plakala. Stejn ekala, e plakat bude tak jako tak. Dopis od jej matky to jen urychlil. Stanley dti chtl. Ona dti chtla. Oba se na tom shodovali, zrovna tak jako na poten z film Woodyho Allena, svch vce i mn pravidelnch nvtvch synagogy, svch politickch nzorech, na odmtn marihuany a stovce dalch vc, a ji bezvznamnch i dleitch. V dom v Traynoru mli jeden pokoj, kter pepaili na dv stejn poloviny. V lev plce ml Stanley pracovn stl a keslo na ten, v prav polovin mla ona ic stroj a stolek, kde se bavila se skldakami. O tomto pokoji mezi nimi existovala naprosto samozejm dohoda, o n se ani nemuselo mluvit existovala prost zrovna tak, jako jejich nosy nebo snubn prstnky. Jednou ml ten pokoj patit Andymu i Jenny. Ale kde bylo dt? ic stroj a koky s ltkou, stolek, pracovn stl, skldaky, vechny ty vci zaujmaly pidlen prostor a jakoby kadm mscem si jen potvrzovaly sv msto v tomto pokoji a m dl tm vc si posilovaly sv nroky na nj. Tak na to myslela, i kdy tu mylenku nikdy zcela nezformulovala podobn jako slovo

Page 24


pornografick to byla jen urit koncepce, pohybujc se mimo prostor, jen byla schopna pojmenovat. Pamatovala se vak, jak jednou, kdy dostala periodu, otevela skku pod umvadlem v koupeln, aby si vzala vloku; dvala se na balek vloek a zdlo se j, e ten se tv njak sebevdom, jako by chtl ci: Ahoj, Patty! Jsme tvoje dti. My jsme ty jedin dti, kter kdy bude mt, a mme hlad. Nakrm ns. Nakrm ns krv. V roce 1976, ti roky pot co pestala brt posledn cyklus antikoncepnch tabletek, byli v Atlant u lkae jmnem Harkavay. "Chceme vdt, co nen v podku," ekl Stanley, "a chceme vdt, jestli se s tm nco d dlat." Dlali testy. Ty ukzaly, e Stanleyho spermie jsou iv, vajka Patty v podku, e vechno, co mlo bt v podku, je v podku. Harkavay, jen nenosil dn snubn prsten a ml pjemnou, otevenou, rumnou tv a prv se vrtil ze semestrlnch przdnin, strvench lyovnm v Coloradu, jim ekl, e mon to jsou jen nervy. ekl jim, e takov problm nen nic zvltnho. ekl jim, e v takovch ppadech existuje urit psychologick korelativ, kter je v nkterch ohledech podobn sexuln impotenci m vc chcete, tm mn mete. Budou se muset uvolnit. Pokud budou moci, maj zapomenout pi milovn na vechno, co se tk rozmnoovn. Na cest dom byl Stanley zasmuil. Patty se ho zeptala pro. "J nezapomenu nikdy," ekl. "Na co nezapomene?" "Myslet na rozmnoovn, pi tom." Zaala se smt, i kdy do t chvle se ctila trochu osamle a mla strach. A t noci, lee v posteli, dlouho pot, co si myslela, e Stanley u dvno sp, ji podsil, kdy promluvil do tmy. Ml bezbarv hlas, ale ctila v nm slzy. "Je to ve mn," ekl. "Je to moje chyba." Obrtila se k nmu, zatpala po nm a chytila ho. "Nebu hloup," ekla. Ale srdce j builo rychle a moc rychle. Nebylo to proto, e by ji jen vydsil. Bylo to, jako by nahldl do jejho nitra a peetl si tam jej tajn pesvden, kter tam nael, ale kter ona to tto chvle neznala. Ani by vdla pro, bez dvodu, mla pocit vdla e on m pravdu. Nco nebylo v podku a u n to nebylo. Bylo to nco v nm. "Nesm bt takov nemehlo," zaeptala. Trochu se potil a ona si okamit uvdomila, e Stanley m strach. Strach z nj vychzel ve studench vlnch; jak s nm leela nah, bylo to nhle, jako by leela nah ped otevenou lednikou. "Nejsem ani nemehlo, ani hloup," ekl stejnm, zrove bezbarvm i emocemi nabitm hlasem, "a ty to v. Je to ve mn. Ale nevm pro." "Nic takovho neme vdt." Jej hlas byl drsn, hdav jako hlas jej matky, kdy mla strach. A tak te, kdy ho peskovala, probhl jejm tlem zchvv strachu, tlo se j prohnulo jako luk. Stanley to uctil a sevel ji v objet. "Nkdy," ekl, "nkdy si myslm, e vm pro. Nkdy mm takov sen, okliv sen, pak se probudm a myslm si te u to vm, vm, co nen v podku'. Nejen to, e neme othotnt. Vechno, co nen v podku s mm ivotem." "Stanley, ale s tvm ivotem nen nic v nepodku!" "J nemyslm vnitn," ekl. "Zevnit to je fajn. Mluvm o vnjku. Nco, co by mlo bt pry a nen. Z takovch sn se probouzm a myslm si ,Cel mj pjemn ivot nen nic ne oko njakho tajfunu, kter neznm.' Mm strach. Ale pak to prost vybledne. Tak, jako to u sn bv." Patty bylo znmo, e nkdy mval neklidn sny. Nkolikrt ji svm zmtnm a stnnm probudil. A to jist jet mnohokrt spala, kdy ho trpily jeho temn sny. Kdykoliv se ho dotkla a zeptala se, co se mu zd, vdy odpovdal stejn: Nepamatuji se. Pak se vdy nathl pro cigaretu, posadil se v posteli a kouil; ekal, a mu pry tla vyjdou zbytky snu jako neist pot. dn dti. Onoho veera 28. kvtna 1985, kdy se Stanley el koupat, pod jet jejich rodie ekali, e dostanou vnoue. Ten zvltn pokoj stle ekal, balky vloek stle zabraly svoje msto ve skce pod umvadlem, menstruace pravideln pichzely. Jej matka, kter mla sice plnou hlavu svch vlastnch zleitost, ale zrove nezapomnla pln na dceinu bolest, pestala se ptt jak v dopisech, tak

Page 25


pi nvtvch Stanleye a Patty, kdy dvakrt za rok pijeli za nimi do New Yorku. Pestaly humorn narky, zda berou i neberou vitamn E. Tak Stanley se pestal o dtech zmiovat, ale nkdy, kdy nevdl, e ona se dv, zahldla na jeho tvi takov stn. Podivn stn. Jako kdyby si porn snail nco

King Stephen To

Documents

Transcript of King Stephen To