KARLOVARSKÝ KRAJ - webzdarmawebsidepbtridy.wz.cz/20162017/6.o/referaty/04/karlovarskyalfa.pdf ·...
Transcript of KARLOVARSKÝ KRAJ - webzdarmawebsidepbtridy.wz.cz/20162017/6.o/referaty/04/karlovarskyalfa.pdf ·...
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Zeměpis II. ro čník
KARLOVARSKÝ KRAJ
referát
Jméno a příjmení: Laura LORAŃCZYK Tereza ŠEDIVÁ
Třída: 6.O Datum: 7.1.2017
II
Karlovarský kraj 1. Úvod
a) Co se nám vybaví pod pojmem Karlovarský kraj?
Karlovarský kraj je především proslulý svým lázeňstvím. Nachází se zde spousta lázní. Jsou
to lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a další. Kraj je bohatý i na přírodní
minerální vody jako například Mattoni. Světově známá je i produkce oplatek, pochoutky, kterou
si zamilovali hosté z celého světa. Každý zná také bylinný likér Becherovka, místní specialitu.
Nesmíme zapomenout na vynikající skláře společnosti Moser a růžový porcelán města Chodov,
který nenaleznete nikde jinde. Z kulturních oblastí se zde koná Mezinárodní filmový festival,
který nabízí setkání tvůrců domácích i zahraničních.
2. Poloha
Karlovarský kraj je nejzápadnějším krajem
České republiky. Dříve byl součástí kraje
Západočeského, který se později (r. 2000)
rozdělil na Plzeňský a Karlovarský. Tento kraj
na severu a západu uzavírá území republiky
státní hranicí s Německem. Na východě sousedí
s Ústeckým krajem a na jihu s krajem
Plzeňským.
3. Obecné informace
Hejtmankou je Mgr. Jana Vildumetzová. Sídlem (hlavním městem) kraje jsou Karlovy Vary.
Tento kraj tvoří tři okresy: chebský, sokolovský a karlovarský (který je také nejrozsáhlejší -
zaujímá 46% rozlohy kraje) a také 132 obcí.
Rozloha Karlovarského kraje je 3 314 km2, což
znamená, že je třetím nejmenším krajem České republiky
(zaujímá totiž jen 4,2% celkového území).
Žije zde kolem 299 300 obyvatel (z toho nejvíce lidí - cca
95 800 žije v karlovarském okresu).
Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy
srovnatelné. Průměrná hustota zalidnění se pohybuje kolem 90 obyvatel/km2.
Počtem narozených (kolem 2700 - r. 2014) a zemřelých (kolem 3100 - r. 2014) je tento kraj na
Obrázek 2: Administrativní členění
Obrázek 1: Poloha kraje v ČR
III
posledním místě v celé České republice. Počet přistěhovalých v jednom roce je kolem 3000 (r.
2014) a vystěhovalých je 3600 (r. 2014), což znamená, že v roce 2014 byl celkový přírůstek
záporný a dosáhl hodnoty 1 016 osob.
a) Krajský znak V prvním poli krajského znaku je český lev jako příslušnost k Čechám. Ve druhém poli se
nachází zlatá fontána s tryskající stříbrnou vodou, což
symbolizuje lázeňství. Ve třetím poli se nacházejí stříbrná
zkřížená hornická kladívka na zlatých topůrkách a pod nimi dvě
zlaté zkřížené ratolesti. To nás odkazuje na minulost
Karlovarského kraje. Ve čtvrtém poli najdeme stříbrného
korunovaného dvouocasého lva se zlatou zbrojí vyrůstající ze tří
vlnitých stříbrných břeven, znak sídelního města Karlovy Vary.
4. Geologie
Karlovarský kraj je geologicky a geomorfologicky velmi rozmanitý. Skoro polovina plochy
kraje je pokryta lesy. Podél státních hranic se táhne pásmo Krušných hor, na západě přechází
do výběžku Smrčin. Jižní část vyplňuje Slavkovský les a severní výběžky Českého lesa. Mezi
těmito pohořími se území snižuje do Sokolovské a Chebské pánve. Východní část oblasi
uzavírají Doupovské hory, které jsou sopečného původu a dnes je zde vojenský újezd .
Nejvyšší bod tohoto kraje je vrchol Krušných hor - Klínovec - 1 244 m n. m. a nejnižším
bodem je hladina Ohře - 320 m n. m., která se nachází v Boči.
5. Vodstvo
a) Karlovarský kraj aneb „Kraj horské vody“
V kraji je celkem šest řek (Bystřice, Odrava, Ohře, Rolava, Svatava a Teplá) a také čtyři
menší toky (Chodovský potok, Libocký potok, Plesná, Sázek).
Také je tu několik vodních nádrží (např. Jesenice, Nechranice, Skalka)
a umělých kanálů (př.: Blatenský vodní příkop, vinoucí se po vrcholcích Krušných hor, nebo
delší Dlouhá stoka, vybudovaná napříč částí Slavkovského lesa a vytékající z tmavého a
tajemného rybníka Kladská, ukrytého v oblasti rašeliniště zvaného Tajga).
Od západu k východu protéká krajem řeka Ohře, která odvádí vodu z většiny území kraje
a je největší řekou kraje. Ohře je dlouhá 316 km (z toho 256 km v České republice). Povodí má
Obrázek 3: Krajský znak
IV
rozlohu 5614 km². Pramení v Bavorsku pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny.
Pramen se nachází blízko města Weissen-Stadt (asi 35 km od Chebu).
Karlovarský kraj je také známý svými minerálními prameny: Karlovy Vary, Mariánské
Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Kynžvart.
6. Přírodnípodmínky
a) Lázeňství
Karlovarský kraj je známý především místy, kde vyvěrají léčivé prameny. Karlovy
Vary jsou největšími a nejslavnějšími lázněmi České republiky. V Karlovarském kraji vyvěrá
velké množství teplých léčivých pramenů, které se staly podnětem k dalšímu rozvoji lázeňství.
Vedle Karlových Varů tu jsou ještě Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov či Lázně
Kynžvart.
b) Přírodníoblasti
Chráněná krajinná oblast Slavkovský les
Byla zřízena již v roce 1974 k ochraně území mezi světoznámými západočeskými lázněmi.
Je možné ji přirovnat k hornatému ostrovu zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody. Ve
znaku chráněné krajinné oblasti je vzácná arnika horská,
typická pro tuto oblast, na pozadí nejvyšších
vrchů Slavkovského lesa – Lesný, Lysina a Kružný.
Příroda území je velmi pestrá: vyskytují se zde například
mokřadní louky, zachovalé bučiny a kaňony se skalními
útvary v údolích řek Teplá a Ohře. K nejcennějším
partiím patří Mnichovské hadce a Kladské rašeliny.
Přírodní rezervace Soos
V rezervaci Soos najdeme zvláštní
krajinu, která snad ani nepatří na tento
svět. Můžeme tu pozorovat pozůstatky
pradávné sopečné činnosti. Poněkud
zvláštní jméno pochází z německého
Moos, což znamená mech. Objevíme
zde vývěry minerálních pramenů a výdechy oxidu uhličitého. Takovýchto vývěrů a výdechů je
v rezervaci přes dvě stě. V minulosti se tu těžila rašelina pro blízké Františkovy Lázně a z
Obrázek 4: Slavkovský les
Obrázek 5: Soos
V
pramenů se získávala koupelová sůl. Malé bahenní sopky, nálevkovité prohlubně o průměru až
80 centimetrů připomínají miniaturní sopečné krátery. Oxid uhličitý do nich probublává vrstvou
povrchové bahnité vody. Po vyschnutí hlasitě syčí.
c) Podnebí
Teplota a srážky závisí (stejně jako vždy) především na nadmořské výšce.
Podnebí Karlovarského kraje charakterizuje mírně teplá oblast a chladná oblast na hřebenech
Krušných hor. Nejdrsnější podnebí je v dolním výběžku Slavkovského lesa. V okrajových
pohořích se projevuje západní proudění od Atlantského oceánu.
d) Zemědělství
Chladnější podnebí v Karlovarském kraji nevytváří vhodné podmínky pro zemědělství. Je
zde rozšířeno pěstování brambor, řepky olejky a obilnin. V menší míře se pěstuje len a kukuřice.
Některé pohraniční oblasti s horskými loukami jsou vhodné pro pastevectví.
Je zde chov drůbeže a prasat, masného i mléčného skotu.
Z půd převažují hnědé půdy nížin a pahorkatin v nižších polohách (hnědozemě) a hnědé
lesní půdy ve vyšších polohách kraje.
7. Průmysl
V Chebské a Sokolovské pánvi se těží hnědé uhlí. To slouží také k výrobě elektřiny v
tepelných elektrárnách Tisová a Vřesová.
V západních Čechách jsou bohatá naleziště kaolinu. To je bělavá hlína, která se využívá k
výrobě porcelánu. Poblíž Karlových Varů vzniklo několik významných závodů vyrábějících
porcelán (Horní Slavkov, Chodov).
Ve sklárnách Moser v Karlových Varech se vyrábí světoznámé sklo. Karlovy Vary jsou také
proslulé výrobou lázeňských oplatek a bylinného likéru Becherovka. V podhůří Krušných
hor je rozvinutý textilní průmysl (Aš).
Zalesněné území poskytuje dostatek dřeva pro dřevozpracující průmysl. V Lubech se
vyrábějí dřevěné hudební nástroje, v Kraslici je výroba dechových nástrojů.
V kraji jsou významné stáčírny minerálních vod (například Mattoni), které souvisejí s
bohatým výskytem pramenů.
8. Doprava
VI
V roce 1989 se po otevření hranic zvýšila silniční doprava (hlavně kamionová). Hodně se
odsud cestuje do Německa a tomu je i přizpůsobena doprava v tomto kraji.
Městská doprava je řešena hlavně trolejbusy a meziměstská doprava autobusy.
a) Silniční síť
Hlavní silniční tepnou Karlovarského kraje je silnice I/6 (právě probíhá její rozšiřování na
rychlostní komunikaci D6, která po dokončení spojí kraj s Prahou).
Všechna důležitá a větší města kraje spojuje rovněž hustá síť silnic II. a III. třídy, přičemž
ty nejdůležitější z nich v posledních letech prošly nebo v současnosti procházejí výraznou
rekonstrukcí a modernizací.
b) Železniční síť
Karlovarský kraj má dost hustou síť železnic, jednou z nich je třeba dvojkolejná trať
Chomutov - Cheb, která vede přes celé území.
Obrázek 6: Železniční síť
c) Letiště
Karlovarský kraj disponuje jediným veřejným civilním mezinárodním letištěm v České
republice na západ od Prahy. Pro všeobecné letectví lze v Karlovarském kraji využívat i letiště
v Chebu, Mariánských Lázních a Toužimi.
9. Turistika
a) Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou nejslavnější a největší lázně v České republice. Vyvěrá zde více než 60
termálních pramenů, pro lázeňské účely jsou využívány ty velké, a těch je dvanáct. Teplota
jednotlivých zřídel se pohybuje mezi 34 a 73 stupni Celsia.
Město leží na soutoku řek Teplé a Ohře. Je obklopeno třemi pohořími – Krušnými
horami,Doupovskými horami a Slavkovským lesem Archeologické nálezy dokládají lidské
VII
osídlení poblíž pramenů již v době kamenné. I v pozdějších dobách naši předkové dobře znali
a využívali Vřídla.
Podle pověsti1 objevil prameny český král Karel IV. při lovu na jelena kolem roku 1350.
Největší a nejsilnější z pramenů – Vřídlo – tryská z hloubky dva až tři kilometry do výšky
dvanácti metrů. Jeho voda je teplá 73 stupňů Celsia. Minerální vody jsou také stáčeny do lahví
a rozesílány do celého světa.
Město je také známé konáním filmového festivalu, na který se sjíždějí filmové hvězdy z
celého světa. K podnikům, jejichž jméno je spjato s Karlovými Vary, patří sklárna Moser.
Produkuje sklo nepřeberných tvarů a překrásných barev i čistý křišťál.
Mlýnská kolonáda v Karlových Varech
Pseudorenesanční kamenná kolonáda byla
postavena v letech 1871-1881 podle projektu
vynikajícího českého architekta Josefa Zítka.
Atiku kolonády zdobí dvanáct pískovcových
alegorických soch, představujících jednotlivé
měsíce roku. V interiéru největší karlovarské
kolonády vyvěrá celkem pět minerálních
pramenů: Mlýnský pramen, pramen Rusalka,
Pramen knížete Václava, pramen Libuše a
Skalní pramen.
b) Legenda o založení Karlových Varů
Jednou panovník Karel IV. navštívil se svou družinou hrad Loket. Dalšího dne přijal pozvání
na lov. Vyjeli časně zrána. Ovšem neměli štěstí, zvěř jako by se jim vyhýbala. Psi se marně
snažili zachytit stopu jeleního stáda, královští lovčí také nezahlédli ani drobného zajíce. Bylo
už skoro poledne, když se před lovci zjevil statný jelen šestnácterák s lesklou srstí. „To je úlovek
pro krále!“ zavolal Karel IV. a zprudka pobídl svého koně. Jelen už prchal houštím pryč. Lovci
vypustili psy a hnali se za kořistí. Ale jelen byl jako začarovaný. Praskot větviček přicházel
hned z jedné, hned z druhé strany. Jezdci se za ním hnali přes strže i přes kamenitá koryta
potoků. Nakonec jelen vyběhl na skálu, která strmě spadala do údolí, obrovským skokem se
vrhl do hlubiny a zmizel. Psi skočili za ním, ale brzy se kdesi pod skálou ozvalo jejich žalostné
vytí. Z údolí stoupala bílá mlha, proto nebylo ze skály nic vidět. Jezdci sesedli z koní a po
táhlém svahu opatrně sestupovali dolů.
Obrázek 7: Mlýnská kolonáda Karlovy Vary
VIII
Jakmile sestoupili do údolí, naskytl se jim nádherný pohled. V oblacích páry tu tryskal ze
země horký pramen a voda se rozlévala kolem. Ve vodě leželi nešťastní psi, které horká voda
opařila. „Podivuhodné místo!“ zvolal Karel IV. „Slyšel jsem o podobných pramenech v cizích
zemích, jejich voda prý bývá léčivá.“ A zvídavý císař hned zatoužil vyzkoušet účinky horkého
pramene, trpěl totiž bolestí kloubů. Opatrně vstoupil do jezírka chladnější vody a zde se
vykoupal. Okamžitě pocítil úlevu.
Brzy po této příhodě dal založit u pramene město, které nese jeho jméno – Karlovy Vary.
Strmé skále, odkud pronásledovaný jelen skočil do údolí, se říká Jelení skok.
c) Cheb
Město Cheb bývalo centrem nejzápadnější části Čech. Leží při řece Ohři. Bohatá historie
města sahá až do 9. století. Je zde mnoho historických památek, které jsou němými svědky
událostí, jež vstoupily do dějin. Jiří z Poděbrad tu vedl řadu významných jednání, v jednom z
chebských domů byl zavražděn roku 1634 Albrecht z Valdštejna, velitel habsburských vojsk.
Na náměstí se nachází světoznámé uskupení jedenácti kupeckých domů – Špalíček.
Chebský hrad je jednou z nejkrásnějších středoevropských románských památek.
d) Loket
Hrad i město jsou posazené na skalnatém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Ohře. Jedná
se o jednu z našich nejpůvabnějších městských památkových rezervací. Mohutná stavba hradní
pevnosti byla založená počátkem 13. století. Za vlády Lucemburků se Loket stal útulkem Elišky
Přemyslovny a malého Václava, pozdějšího Karla IV. Jeho syn, Václav IV. ho přestavěl a
rozšířil, takže se stal jedním z nejpevnějších v Evropě. Dnes patří k nejpůvabnějším a nejlépe
zachovaným středověkým památkám v Čechách. Dominantu představuje hranolová věž s
vyhlídkou. Ve městě nalezneme unikátní Muzeum knižní vazby.
10. Zajímavosti
a) Filmový festival
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary je největší filmový festival v České republice a
nejprestižnější filmový festival ve střední a východní Evropě. Jako jeden z nejstarších je zařazen
do kategorie A (tj. nespecializovaný festival se soutěží celovečerních hraných filmů) například
spolu s festivaly v Cannes, Berlíně, Benátkách, San Sebastianu, Moskvě, Montrealu, Šanghaji
IX
nebo Tokiu. Mezi filmaři, buyery, distributory, sales agenty a novináři je považován za
nejdůležitější událost ve střední a východní Evropě vůbec.
Festival představí každoročně na 200 filmů z celého světa a pravidelně se na něm objevují
slavní a významní filmoví tvůrci. MFF Karlovy Vary je určen laické i odborné veřejnosti a
nabízí svým návštěvníkům pečlivě koncipovaný program, kvalitní zázemí a široký servis
služeb.
Tento rok (2017) se bude konat již 52. Mezinárodní filmový festival od 30. června do 8.
července.
b) Růžový porcelán
V Chodově na Sokolovsku se nachází manufaktura na ruční výrobu světoznámého růžového
porcelánu. Patří k nejstarším svého druhu v Čechách – vznikla již v roce 1811. Založil ji majitel
chodovského panství, uhelný podnikatel Franz Miessel. Ve 20. století byla porcelánka pod
názvem Bohemia začleněna do velkého oborového podniku Karlovarský porcelán. V průběhu
všech let si v Chodově zachovali právo používat vlastní výrobní značky. Růžový porcelán se
odtud dodnes vyváží do celého světa. Výroba se zaměřuje hlavně na běžné
typy empírových a rokokovýchtvarů i na drobnou figurální plastiku.
11. Místní speciality
a) Becherovka
Becherovka je vyrobena z více než 20 druhů bylin dovážených z celého světa, kvalitního
lihu, cukerného roztoku, nejkvalitnější měkké pitné vody, která stéká z kopců nedaleko
Karlových Varů ve Stanovicích, a některých dalších surovin. Byliny pro Becherovku se
dovážejí z Austrálie, Afriky, Jižní Ameriky i Indonésie – ale také z okolí Karlových Varů.
Přesná receptura na výrobu Becherovky je tajná, chráněná a předává se z generace na generaci.
V současné době ji znají jen dva lidé na světě.
U zrodu Becherovky (1794) a vzniku jejího jména stál zkušený obchodník Josef Vitus
Becher (1769–1840). Kromě obchodování s kořením a koloniálním zbožím v krámku U tří
skřivanů se věnoval i výrobě alkoholu – již roku 1794 si pronajal kdesi ve městě vinopalnu a
začal experimentovat s likéry.
V květnu roku 1807 započal historicky první prodej Becherovky v krámku U tří skřivanů.
Nově zaváděný léčebný nápoj se ovšem jmenoval English Bitter a užíval se jako žaludeční
kapky. Ve městě, kam většina lázeňských hostů přijížděla právě s neduhy zažívacího traktu, se
X
zdravotní likér rychle ujal – na rozdíl od bylin a koření prodávaných na váhu či běžně
ordinovaných žaludečních diet se v podobě Becherových kapek snoubila zázračná síla bylin s
oblažujícím vlivem lahodného likéru na duši pacienta.
b) Oplatky
Již po staletí připomínají tradiční karlovarské oplatky neopakovatelnou atmosféru slavných
lázní. Jejich nadýchaná lehkost, jedinečná vůně a lahodná chuť zlákala už mnoho slavných
osobností. Na lázeňských oplatkách si pochutnával například ruský car Petr Veliký, Wolfgang
Amadeus Mozart či známí básníci J. W. Goethe a F. Schiller.
Ačkoliv oplatky představují jednu z typických
specialit Karlových Varů, o jejich počátcích toho moc
nevíme. Prvním dokladem existence sladkých
kulatých oplatek jsou dochované formy na pečení, tzv.
oplat-nice, z nichž nejstarší pochází přibližně z 2.
třetiny 18. století. Voňavá pochoutka měla tehdy jen
kolem 13 cm v průměru, už v té době ale byla různě
zdobená. První písemnou zmínku o karlovarských
oplatkách najdeme v průvodci po Karlových Varech z roku 1788. Svědčí o domácí tradici
výroby oplatek, která se udržela ještě dalších osm desetiletí, než tu byla založena první skutečná
oplatkárna.
12. Osobnosti
a) Slavní v kraji Čestné místo mezi slavnými, kteří zanechali svůj nesmazatelný otisk v historii
Karlovarského kraje, patří knížeti básníků Johannu Wolfgangu Goethovi. Goethe si zamiloval
především Karlovy Vary, které navštívil celkem třináctkrát v letech 1785 - 1823. Ve Varech
strávil skoro 3 roky svého života a město mu bylo inspirací pro řadu literárních děl. Goethe
často vyjížděl na výlety do Lokte, na Andělskou horu, do Horního Slavkova a Jáchymova.
Očarovaly ho také Mariánské Lázně. Jednu dobu básník dokonce zvažoval, že se v Karlových
Varech usadí natrvalo, v domě Zlatá studna poblíž Grandhotelu Pupp. Současné návštěvníky
karlovarských lázní provází Goethovo jméno téměř na každém kroku, najdou ho na pamětních
deskách a také jedna z nejhezčích lázeňských procházek vede po Goethově stezce.
Fryderyk Chopin , geniální hudebník, navštívil v Karlovarském kraji především Mariánské
Lázně a Karlovy Vary. V Čechách se objevil celkem čtyřikrát a jeho památka je dodnes velmi
Obrázek 8: Oplatkárna
XI
živá. V roce 1959 byla založena Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních, která
opatruje umělcův odkaz a iniciovala vznik Chopinova Památníku. Mariánské Lázně také
každoročně v srpnu hostí hudebníky a umělce přijíždějící na Chopinův festival, který je nejen
svátkem hudby, ale doprovázejí ho i výstavy výtvarného umění, protože Chopin měl mezi
výtvarníky řadu přátel.
Božena Němcová, jedna z nejvýraznějších osobností kulturního života v Čechách v
polovině 19. století, pobývala v roce 1846 ve Františkových Lázních. Bylo jí šestadvacet a
trápila se v té době v nešťastném svazku s komisařem finanční stráže Josefem Němcem. Z její
korespondence je patrné, že Františkovy Lázně byly skvělou volbou k odpočinku pro
vyčerpanou mladou ženu a dobrým inspiračním zdrojem k tvorbě. Lázeňské prostředí i skladbu
společnosti popsala ve svých fejetonech.
b) Rodáci Krásno – Josef Labitzký
V létě roku 1802 se narodil v Krásně u Bečova proslulý hudební skladatel a dirigent
Josef Labitzký. Rodiče usoudili, že bude jistější, když se jejich hudebně nadaný syn vyučí
řemeslu, a tak v roce 1824 získal Josef Labitzký od bečevského magistrátu certifikát
postřihačského mistra. Ovšem už čtyři roky před vyučením vyměnil mladý hudebník nůžky za
smyčec a působil jako houslista lázeňského orchestru. V roce 1835 začal Labitzký budovat
lázeňský orchestr v Karlových Varech (KSO), který se pod vedením jeho syna Augusta stal
renomovaným lázeňským hudebním tělesem. Pečeť skladatelské invence Josefa Labitzkého
dodnes nese řada jeho polek, kvapíků, pochodů, čtverylek a valčíků, za něž si vysloužil
přídomek český valčíkový král.
Nejdek – Heinz Kurt Henisch
Na svého významného rodáka, profesora fyziky Heinze Kurta Henische, je Nejdek
patřičně pyšný. H. K. Henisch se narodil v roce 1922 a jeho dětství a mládí v rodině váženého
nejdeckého právníka by se dalo označit za idylické. Jenže Hitlerova etnická nesnášenlivost
donutila Henischovu rodinu emigrovat do Anglie a mladý student nemohl ukončit své studium
gymnázia v Karlových Varech. Studia završil na univerzitě v britském Readingu a v roce 1949
byl jmenován profesorem fyziky. V roce 1963 přijal nabídku pracovat ve Spojených státech na
pensylvánské univerzitě. Profesor Henisch absolvoval přednáškové turné v deseti zemích a do
Čech se podíval třikrát. Je autorem osmi patentů v oboru fyziky polovodičů.
XII
13. Použitézdroje
1. Stránky města Karlovy Vary. [Online] [Citace: 29. 12. 2016] http://www.kr-
karlovarsky.cz
2. Stránky Karlovarského kraje – regionu EU [Online] [Citace: 2. 1. 2017]
http://www.karlovyvary-region.eu/cz/
3. Stránky Karlovarský kraj (2014) [Online] [Citace: 2. 1. 2017] http://karlovarsky-
kraj2014a.webnode.cz/
4. Obrázky google [Online] [Citace: 2. 1. 2017] https://www.google.com/imghp?hl=cs
5. Stránky MFF Karlovy Vary. [Online] [Citace: 8. 1. 2017] http://www.kviff.com/
6. Stránky Regionů ČR. [Online] [Citace: 7. 1. 2017] http://www.regiony.lusa.cz/
7. Stránky Wikipedie – Karlovy Vary. [Online] [Citace: 6. 1. 2017]
http://www.wikipedia.org/
8. Stránky Becherovka. [Online] [Citace: 2. 1. 2017] http://www.becherovka.cz
9. Stránky Turistického portálu Karlovarského kraje [Online] [Citace: 2. 1. 2017]
http://www.cestovani.kr-karlovarsky.cz
10. Knoflí ček, Z., Vaneš, M., Krásy Karlovarského kraje. Praha : Nava, 2008.
Seznam obrázků:
OBRÁZEK 1: POLOHA KRAJE V ČR .................................................................................................................................... II
OBRÁZEK 2: ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ ........................................................................................................................... II
OBRÁZEK 3: KRAJSKÝ ZNAK ........................................................................................................................................... III
OBRÁZEK 4: SLAVKOVSKÝ LES ........................................................................................................................................ IV
OBRÁZEK 5: SOOS ....................................................................................................................................................... IV
OBRÁZEK 6: ŽELEZNIČNÍ SÍŤ ........................................................................................................................................... VI
OBRÁZEK 7: MLÝNSKÁ KOLONÁDA KARLOVY VARY ........................................................................................................... VII
OBRÁZEK 8: OPLATKÁRNA ............................................................................................................................................. X