Ediční řada Fontes, řídí Jakub Rákosník

filozofická fakulta univerzity karlovy, 2015

KAPITOLY

Z BRITSKÝCH

A AMERICKÝCH

DĚJIN

Profesoru Martinu Kovářovi

k padesátým narozeninám

Stanislav Tumis, Jan Koura

a Jaromír Soukup (eds.)

Recenzovalidoc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.prof. PhDr. Václav Horčička, Ph.D.

© Eliška Bažantová, Jana Brhelová, Jakub Drábik, Klára Fabianková, Jan Hálek, Mojmír Hampl, Denisa Hilbertová, Jan Chlubna, Václav Kotrman, Jan Koura, Boris Moskovič, Lukáš Nevrkla, Lukáš Novotný, Mikuláš Pešta, Jaroslav Poláček, Jan Roubínek, Jaromír Soukup, Martina Soukupová, Daniel Srch, Stanislav Tumis, Michal Ulvr, Jaroslav Valkoun, Jan Vandas, Pavel Vodička, Tomáš Vojáček, 2015

© Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2015

Všechna práva vyhrazena

ISBN 978-80-7308-574-2

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Kapitoly z britských a amerických dějin : profesoru Martinu Kovářovi k padesátým narozeninám / Stanislav Tumis, Jan Koura a Jaromír Soukup (eds.). – Vydání první. – Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015. – 347 stran. – (Fontes ; 16. svazek)Anglické resuméISBN 978–80–7308–574–2

94(410) * 94(73)– Velká Británie – dějiny– Spojené státy americké – dějiny– kolektivní monografie– jubilejní publikace

94(41) – Dějiny britských ostrovů [8]

Obsah

Úvod 9

Laudatia

Vzpomínka na „staré dobré časy“, na současnost i na „budoucnost“ 17

Pocta Martinu Kovářovi aneb Když se povede intelektuál 21

Potkat formativní osobnost je velký dar 24

O mládí a zrání po boku Martina Kováře 28

Jeden akademický příběh se šťastným koncem 31

Dějiny Velké Británie a jejího impéria

Od Bosworthu ke StokeKonsolidace postavení Jindřicha VII. Tudora na anglickém trůnuJan Chlubna 37

Země „žebrákům v sametu“ zaslíbenáSkotové u dvora Jakuba I. Stuarta (1603–1625)Pavel Vodička 47

Puritáni a CromwellRole radikálních sekt v politickém vývoji Anglie v letech 1649–1658Stanislav Tumis 61

„Čajové dědictví“Přítomnost Britů na Tchaj ‑wanu a její důsledky (1860–1895)Denisa Hilbertová 77

Leopold Amery a cesta ke vzniku britského ministerstva pro dominiální záležitostiK dějinám britského kolonialismu a imperialismu na počátku 20. stoletíJaroslav Valkoun 90

Vznik Československa a vývoj česko ‑německých vztahů na konci roku 1918 ve zprávách britských diplomatůK dějinám střední Evropy na rozhraní dvou epochLukáš Novotný 105

Zradil vskutku „hrdý Albion“?Cesta středoevropské politiky Velké Británie z Versailles do MnichovaJan Vandas 116

Černé halenkyŽeny a Britská unie fašistůJakub Drábik 131

„Kde domov můj?“Britský mandát v Palestině mezi dvěma světovými válkami a přistěhovalci z českých zemíJan Roubínek 145

Případ A. H. M. RamsayhoK internaci příslušníků britské radikální pravice za druhé světové válkyMartina Soukupová 159

Konec velmoci a impériaK vnitropolitickým příčinám úpadku velmocenského postavení Velké Británie po druhé světové válce (1945–1951)Jana Brhelová – Klára Fabianková 172

úvod 9

Úvod„Nebude dosaženo spolehlivého odvrácení války ani stálého vzestupu meziná-rodní organizace bez toho, co jsem nazval bratrským sdružením anglicky mluví-cích lidí. To znamená zvláštní vztah mezi Britským společenstvím národů a impé-riem na straně jedné a Spojenými státy na straně druhé.“

Winston Churchill, Fulton, 5. března 1946

Dnešnímu světu a jeho historii v posledních dvou stoletích mů‑žeme jenom stěží porozumět bez hlubší znalosti dějin Velké Británie a Spojených států amerických. Hodnocení jejich aktivit na meziná‑rodním poli přitom není jednoznačné a dodnes vyvolává rozporu‑plné reakce. Velká Británie, svého času největší koloniální velmoc v dějinách lidstva ovládající téměř čtvrtinu rozlohy zemské souše, prošla v 19. a 20. století dramatickými vzestupy a pády. Britská kolo‑nizace přitom zanechala na všech obydlených kontinentech naší pla‑nety nesmazatelné stopy, ať už se jednalo o rozvoj anglické kultury, jazyka či anglických (britských) institucí. Na konci 19. století se moc a síla Britského impéria zdála být neohrozitelná. Tehdy téměř ni‑kdo nepředpokládal, že jeho velmocenskou roli v západním světě poměrně záhy převezmou Spojené státy americké, které se v sedm‑desátých letech 18. století, tedy v době, kdy si vybojovaly nezávislost na Londýnu, rozprostíraly na nevelkém území Severní Ameriky s ne‑celými třemi miliony obyvatel.

Obě země sice vycházely z podobné kultury a tradic, jejich vzá‑jemné vztahy nicméně v průběhu posledních dvou staletí pozna‑menala řada peripetií. V době britsko ‑americké války během let 1812–1815 se rozpory mezi oběma národy jevily jako nepřekonatelné; zejména vypálení Washingtonu v roce 1814 mnozí Američané Britům dlouho nezapomněli. Na počátku 20. století však začaly být animo‑zity odsouvány stranou a brzy místo nich naopak převážily společné kulturní a historické kořeny, které oba národy sdílely. Mezi anglo‑saskými velmocemi začal vznikat tzv. „zvláštní vztah“ (Special Rela‑tionship) vedoucí ke spolupráci, jež měla zásadní význam v průběhu první světové války, ve společném boji proti nacistickému Německu, fašistické Itálii a militaristickému Japonsku a jejich spojencům

10 kapitoly z britských a amerických dějin

ve čtyřicátých letech 20. století, v době tzv. studené války i v dneš‑ních časech, kdy Západ v čele s USA a Británií vede „válku proti me‑zinárodnímu terorismu“. Moderní dějiny Velké Británie a Spojených států amerických, jakkoli to na první pohled nemusí být zřejmé, mají řadu styčných bodů rovněž s historií naší země. Češi a Slováci totiž nejednou spojovali své naděje s oběma velmocemi či se, po‑dobně jako obyvatelé jiných, nejen evropských států, shlíželi v jejich tradicích a kultuře.

V dějinách české (československé) historiografie nenajdeme his‑torika, který by se   anglickým (britským) dějinám věnoval tak kom‑plexně a v takovém časovém rozpětí jako profesor Martin Kovář. Jeho dílo zahrnuje práce vědecké i popularizační,1 stejně jako pře‑kladové.2 Martin Kovář je autorem několika významných syntéz, ne‑sčetného množství odborných studií a článků pro širokou veřejnost; mimo to proslovil řadu přednášek na českých i zahraničních univer‑zitách a vědeckých konferencích. K tématu britských dějin se často vyjadřuje též v denním tisku, televizi a rozhlase. Jeho zájem o ang‑lické (britské) dějiny zahrnuje rozmezí více než pěti století, od ná‑stupu tudorovské dynastie na anglický trůn až po současnost.

Profesor Kovář ale není jen historikem úzce svázaným s ději‑nami ostrovního státu. Jeho zájem o anglické (britské) dějiny jej nutně přiváděl k výzkumu i jiných historických fenoménů, jež s brit‑skými dějinami úzce souvisely. V době, kdy se zabýval tudorovskými a stuar tov skými dějinami, můžeme mezi jeho odbornými studiemi nalézt i články o třicetileté válce, o tehdejším Nizozemí nebo Fran‑cii. V současné době, kdy k jeho hlavnímu zájmu náleží dějiny Velké Británie ve 20. století, je pro Kovářovy analýzy a interpretace typický také kontext americký, na nějž klade velký důraz; nevyhýbá se ale ani

1 K nejvýznamnějším popularizačním dílům náleží: KOVÁŘ, Martin – TUMIS, Stanislav, Zrození velmoci. Ang‑lie (Velká Británie) na cestě k postavení první světové mocnosti (1603–1746), Praha 2007; KOVÁŘ, Martin a kol., Londýn. Kulturně ‑historický průvodce, Praha 2011.2 K nejvýznamnějším Kovářovým překladům patří: RAMSDEN, John (ed.), Oxfordský průvodce britskou poli‑tikou dvacátého století, Praha 2006 (spolu s dalšími překladateli); GLENNY, Misha, Balkán, 1804–1999. Nacio‑nalismus, válka a velmoci, Praha 2003 (společně s Olgou Kovářovou); PALMER, Alan, Úpadek a pád Osmanské říše, Praha 1996 (společně s Olgou Kovářovou).

úvod 11

tématům souvisejícím s dějinami evropské integrace.3 V posledních letech upoutalo jeho vědecký zájem téma světových civilizací a jejich úpadku,4 jemuž se věnuje zejména společně s profesorem Mirosla‑vem Bártou.

K velkým zásluhám profesora Kováře patří skutečnost, že vycho‑val desítky žáků, kteří jeho vědecký zájem rozvíjejí; kromě britských akademických pracovišť bychom nalezli jenom málo evropských in‑stitucí, jež vyprodukovaly v tak krátké době tolik monografií, popu‑larizačních knih, vědeckých studií, bakalářských, diplomových a di‑sertačních prací o Anglii (Velké Británii) v posledních pěti stoletích, jako jeho Alma Mater, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Tudorovská a stuartovská éra se s vědeckou i popularizační tvor‑bou profesora Kováře pojí od počátku jeho působení na filozofické fakultě. K vydání třech velkých monografií se pečlivě připravoval podrobným výzkumem éry alžbětinské a jakobitské, který se odrážel v jeho rozsáhlé produkci studií publikovaných v klíčových českých časopisech orientovaných na světové dějiny. Zmíněné monografie5 pokrývají období od nástupu Jakuba I. Stuarta na anglický trůn až do konce vlády fakticky prvního britského premiéra, jenž získal po‑litickou převahu nad mocí královskou, sira Roberta Walpola. Autor se ve všech soustředil především na analýzu politických dějin Ang‑lie (Velké Británie), zejména jejího složitého konstitučního vývoje od monarchie k republice, ke Cromwellovu protektorátu, restauraci monarchie až k postupnému prosazování dominantní pozice parla‑mentu vůči Koruně na počátku vlády hannoverské dynastie. Kom‑plexní hodnocení tohoto období by bylo pochopitelně nemožné bez dílčích analýz hospodářství, zahraniční politiky či vztahů s ne‑anglickými součástmi anglického (britského) impéria, ale i života

3 Např. KOVÁŘ, Martin – HORČIČKA, Václav, Dějiny evropské integrace I., II., Praha 2005, 2006.4 Spolu s profesorem Miroslavem Bártou editoval dvě úspěšné knihy o kolapsech starých i současných civiliza‑cí. BÁRTA, Miroslav – KOVÁŘ, Martin (eds.), Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností, Praha 2011; BÁRTA, Miroslav – KOVÁŘ, Martin (eds.), Civilizace a ději‑ny. Historie světa pohledem dvaceti českých vědců, Praha 2013.5 KOVÁŘ, Martin, Anglie posledních Stuartovců, 1658–1714, Praha 1998; KOVÁŘ, Martin, Stuartovská Anglie. Stát a společnost v letech 1603–1689, Praha 2001; KOVÁŘ, Martin, Velká Británie v éře Roberta Walpola. K vý‑voji britského státu a britské společnosti v první polovině 18. století, Praha 2004.

12 kapitoly z britských a amerických dějin

britských elit (tzv. „politického národa“) nebo komplikovaného náboženského vývoje. V interpretaci celé této složité éry, kdy ang‑lická společnost procházela nesmírně složitou transformací, se mu‑sel Martin Kovář vyrovnávat především s několika koncepty britské historiografické tradice, a ačkoli některé otázky ponechal, respektive dosud ponechává otevřené a nerozhodnuté, inklinuje spíše k moder‑ním „revizionistickým“ pohledům,6 vyrovnávajícím se kriticky s vý‑klady tradicionalistickými, liberálními či marxistickými.

Poslední ze tří zmíněných velkých monografií symbolicky uza‑vřela jeho zájem o starší anglické (britské) dějiny – i když ten ne‑skončil ani poté – a otevřela profesoru Kovářovi cestu k jeho sou‑časnému hlavnímu výzkumu – dějinám 20. století. Hledání nového „velkého tématu“ z historie britského státu ve 20. století, jehož pro‑jevem byly dílčí články a studie zasvěcené „irské otázce“, britskému fašistickému hnutí, počátkům britského sociálního státu a meziná‑rodněpolitickým vztahům Velké Británie s dalšími mocnostmi, po‑sléze vedlo k vydání Kovářovy prozatím poslední vědecké mono‑grafie, pojednávající (nejen) o britském sportu coby významném sociokulturním fenoménu 20. století; nejednalo se pouze o dějiny tří londýnských olympiád, ale též o příspěvek k historii mezinárod‑ního olympijského hnutí a, v obecnější rovině, o příspěvek ke stu‑diu komplikovaného vývoje Velké Británie ve 20. století. Tato kniha, jak sám autor přiznává, je rovněž jeho „vyjádřením dlouholeté lásky k Británii a hlavně k její metropoli, ke všem jejím nesčetným pů‑vabům i k jejím odvráceným stránkám“.7 Jakkoli uvedená mono‑grafie představuje v první řadě „sondu do moderních dějin Britá‑nie, Londýna a olympijských her“, je zároveň „i sbírkou nevšedních příběhů, vpravdě neobyčejných lidských osudů“.8 Třebaže profesor Kovář knihu pojal především jako velkou narativní fresku o výjimeč‑ných i zcela obyčejných lidech a jejich osudech, neopomenul v ní ani komplexnější hodnocení britských dějin v jejich klíčových oka‑mžicích. Jeho výklad vychází nejen z vynikající znalosti dobových

6 KOVÁŘ, M., Velká Británie v éře, s. 8.7 KOVÁŘ, Martin, Město a hry. Příběh londýnských olympiád, Praha 2012, s. 14.8 Tamtéž.

úvod 13

pramenů, ale i děl nejnovější britské historiografie, přičemž britské moderní dějiny hodnotí komplexně a v zásadě neideologicky.

Do období „poststuartovských“ témat nepochybně patří i dvě velké a úspěšné knihy, na nichž se profesor Kovář podílel jako editor i autor a jež pojednávají o kolapsech antických, moderních i součas‑ných civilizací. Právě v těchto knihách (a nejen v nich) se nejvýraz‑něji projevuje jeho hluboká víra v pojetí anglosaské demokracie, roli Spojených států amerických jako garanta budoucího vývoje, stejně jako jeho skepse vůči levicovým experimentům části (nejen) součas‑ných politických elit. Zejména v hodnocení nejnovějších dějin, po‑válečného směřování, studené války a postkomunistické éry zastává postoje konzervativní a tradicionalistické, jež nejlépe odrážejí jeho pohled na současný svět.

Předkládanou kolektivní monografii, zahrnující náš pohled na nejrůznější aspekty britských (anglických) a amerických dějin, věnujeme profesoru Martinu Kovářovi, jenž, jak je z výše uvede‑ného patrné, zasvětil svůj odborný život této, pro moderní historii tak zásadní, problematice a vychoval generaci mladých historiků, kteří se podobně jako on zabývají minulostí anglosaských velmocí. K jeho významnému životnímu jubileu jsme se proto rozhodli sesta‑vit soubor na sebe volně navazujících statí o britských a amerických dějinách, jimiž chceme vyjádřit svému učiteli dík.

Knihu jsme rozdělili na dvě části – první se věnuje dějinám Velké Británie (Anglie) a jejího impéria. Jan Chlubna, Pavel Vodička a Stanislav Tumis se zaměřují na dějiny Anglie a pokrývají období vlády Jindřicha VII., Jakuba I. Stuarta a Olivera Cromwella. De‑nisa Hilbertová a Jaroslav Valkoun se zabývají dějinami Britského impéria – konkrétně jeho vztahem k Tchaj ‑wanu a problematikou správy britských dominií. Kapitoly Lukáše Novotného a Jana Van‑dase patří mezi „příběhy“ dotýkající se středoevropského prostoru mezi dvěma světovými válkami a role Velké Británie v něm. Předmě‑tem zájmu Jana Roubínka se stala otázka přistěhovalectví z českých zemí do oblasti Palestiny v době britské mandátní správy. Jakub Drábik a Martina Soukupová se věnují fenoménu britského fašismu, zatímco Jana Brhelová a Klára Fabianková se pokusily o analýzu příčin úpadku Británie a Britského impéria po druhé světové válce.

14 kapitoly z britských a amerických dějin

Příspěvěk Lukáše Nevrkly si klade za cíl zhodnotit okolnosti první britské žádosti o vstup do Evropského hospodářského společenství, zatímco Mikuláš Pešta analyzuje příčiny protestů levicových stu‑dentů a protiválečných aktivistů v Británii v sedmdesátých letech. Eliška Bažantová, věnující se boji britských občanů proti apartheidu formou sportovního bojkotu, se podobně jako Tomáš Vojáček do‑týká role a významu sportu v britské společnosti.

Druhá část monografie, postihující vybrané aspekty dějin Spoje‑ných států amerických, začíná kapitolou Jaromíra Soukupa věnova‑nou vymezení hranic britských kolonií v Severní Americe po sedmi‑leté válce. Jan Hálek upírá svoji pozornost na problémy prezentace Československa na jubilejní výstavě ve Filadelfii pořádané k 150. vý‑ročí schválení Deklarace nezávislosti. Tématy souvisejícími s vnitř‑ními dějinami Spojených států se zabývají Michal Ulvr, jenž zkoumá neočekávaný dopad rozhlasové hry Orsona Wellese na americkou společnost, a Daniel Srch, hledající kořeny tzv. „černé listiny“ v ame‑rické myšlenkové tradici. Jan Koura a Václav Kotrman se na pří‑kladu Řecka a Turecka, respektive Kuby věnují zahraniční politice Spojených států v době studené války, zatímco Boris Mosković za‑vršuje tuto část analýzou neúspěšné snahy USA o řešení problémů Jugoslávie ze začátku devadesátých let 20. století.

Jak vidno, stojí za historikem Martinem Kovářem na prahu jeho „padesátky“ úctyhodné dílo a akademické úspěchy, které mu může závidět nejeden starší badatel. Mladá generace, již vychoval, jeho zájem o britské a americké dějiny sdílí a přispívá společně s ním k je‑jich detailnímu výzkumu v české historiografii.

Milý Martine, za všechny Tvé žáky Ti chceme touto kolektivní mo‑nografií poděkovat za to, že jsi v nás dlouhá léta budoval lásku k dějinám Anglie (Velké Británie) a Spojených států amerických, za Tvoje knihy, jež nás inspirovaly, i za pomoc při psaní našich prací. Přejeme Ti do dalších let mnoho tvůrčích sil, nápadů a zejména na‑daných a pracovitých žáků, s jejichž pomocí budeš své historické dílo nadále rozvíjet.

Stanislav Tumis, Jan Koura a Jaromír Soukup

resumé / summary 345

Resumé / SummaryThis book has been written by Professor Martin Kovář’s students and disciples as a token of their esteem and expression of thanks on his fiftieth birthday. The collective monograph comprises twenty‑two chapters, case studies sui generis, analyzing the development of England (Great Britain) and Northern America (The United States of America) on the basis of manifold topics extracted from their political, economic, religious, socio‑cultural, and imperial history dating back to the end of the fifteenth century and stretching until today, the aim of the authors being to embrace and grasp the intricacy of English (British) as well as American history in their complexity, thus mostly reflecting Professor Kovář’s interests as a scholar.

The monograph consists of two parts. In the first one the authors deal with the history of England (Great Britain) from the end of the fifteenth century until today. Jan Chlubna analyzes the Tudor dynasty and their ascending the English throne, and the first years of Henry the Tudor’s rule which had a fundamental significance for the future developments of the island state. The important changes on the domestic political scene England underwent in the seventeeth century are dealt with in the two following chapters. Pavel Vodička writes on the topic of the role of the King’s compatriots, the Scots, at James the First Stuart’s court. Stanislav Tumis treats the complicated religious situation in England after the execution of King Charles the First, which ended in extensive radicalization of Calvinist churches and sects in the sixteen‑fifties. The history of England (Great Britain) after the Glorious Revolution (1688/1689) was largely that of the Empire as well. Denisa Hilbertová focuses on the presence of the British on the island of Taiwan in the second half of the nineteenth century, and strives to answer the question of why that island was so important for London, and what legacy the British have left there. Jaroslav Valkoun concentrates, for a change, on analyzing the work of the Dominion Division of the Colonial Office and on the “crisis” of the British Empire at the end of the nineteenth century which resulted in reforming its administration. Lukáš Novotný presents his analysis of the attitude of British diplomats towards the formation

346 kapitoly z britských a amerických dějin

of Czechoslovakia and towards the development of Czech‑German relations at the end of 1918, on the basis of Foreign Office reports. The Central European dimension of British policies is also touched upon by Jan Vandas, who traces the political attitudes of London towards Czechoslovakia from the Peace Conference in Paris until the Munich Treaty. Czech subject matter is also reflected in Jan Roubínek’s chapter, who deals with Jewish immigration from the Czech lands to Palestine at the time of the British mandate. The complicated domestic developments of the island state after the First World War are especially treated by Jakub Drábik and Martina Soukupová, who wrote about the history of British fascist movement. Drábik analyzes the gender issue within the British Union of Fascists, which has not been dealt with very much so far, whereas M. Soukupová focuses on the topic of the internment of the radical right wing on the British Isles during the Second World War, mainly on the example of A. H. M. Ramsay. The time after the Second World War saw significant weakening of the international position of London, which is exemplified by Jana Brhelová and Klára Fabianková in their chapters analyzing the causes of the power and economic decline of the island state after 1945. An important topic for Great Britain, especially from the nineteen‑sixties on, is that of her attitudes towards the European integration process, which is dealt with by Lukáš Nevrkla, in connection with the first British application for joining the European Economic Community. In the nineteen‑sixties and nineteen‑seventies Great Britain was also struck by protests from the side of leftist students as well as anti‑war activists – this topic is covered by Mikuláš Pešta who seeks to unveil their importance in modern British history, despite their lower intensity in comparison with Continental countries. The authors did not leave aside sport either, as one of the important socio‑cultural phenomena of the twentieth century. Interconnection of politics and sport is dealt with by Eliška Bažantová, who by means of several examples traces the development of a sport boycott organized by Great Britain against the apartheid in South Africa. On the other hand, Tomáš Vojáček occupies himself with the importance of tennis in Britain, illustrating this on the example of the Wimbledon tournament.

resumé / summary 347

In the second part of the book its authors concentrate on the history of America, or to put it more precisely, on that of the United States of America. Jaromír Soukup devotes his chapter to the problems of defining the borders of the British colonies after the Seven Years’ War and the ban on settlement beyond the so called “Proclamation Line” of 1763 (see the Royal Proclamation of the same year), which became one of the reasons for the discontent of the colonists with the policies of their mother country. Other chapters deal with the history of the United States in the twentieth century. Whereas Jan Hálek turns his attention to the problems of presenting Czechoslovakia at the Jubilee Exhibition in Philadelphia, held on the occasion of the 150th anniversary of adopting the Declaration of Independence, Michal Ulvr studies the phenomenon of the so called “Martian panic”, which was brought about by the radio broadcast of Orson Welles’ play War of the Worlds in 1938. Daniel Srch seeks for the roots of the so called “black list” of American film industry of the nineteen‑fifties in the intellectual tradition of the United States. The developments of the United States after 1945, when the role the country had been playing on the international political stage changed – which was even accentuated by the Cold War – are described in the last three chapters. In Jan Koura’s text the countries of Greece and Turkey serve as examples for demonstrating the link between the security and safety interests of Washington and those of the “Old Continent”. Václav Kotrman analyses the Mongoose Operation, that is, the efforts of Kennedy’s administration at overthrowing Fidel Castro’s rule in Cuba; the topic of American Secretary of State James Baker and his visiting Beograd in 1991, which was to contribute to relieving the tense situation in Yugoslavia, is treated – from the viewpoint of the Yugoslav press – by Boris Mosković.

Stanislav Tumis, Jan Koura a Jaromír Soukup (eds.)Kapitoly z britských a amerických dějin Profesoru Martinu Kovářovi k padesátým narozeninám

Vydala Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta,nám. Jana Palacha 2, Praha 1,jako 16. svazek ediční řady Fontes

Jazyková redakce Klára KunčíkováTypografická osnova František ŠtormSazba z písem Baskerville Pro a John Sans Pro studio Lacerta (www.sazba.cz)Tisk Tiskárna PROTISK s. r. o., České BudějoviceVydání první, Praha 2015