Islámská právní kultura I.část

Click here to load reader

  • date post

    25-Mar-2016
  • Category

    Documents

  • view

    227
  • download

    0

Embed Size (px)

description

Část disertační práce A.Meese

Transcript of Islámská právní kultura I.část

Islmsk prvn kultura I.st

Islmsk prvn kultura I.st (JUDr.Alexander Meese)

vod do islmsk kultury

Domnvm se, e dkladnj pochopen tmatu vyaduje pedznamenat nezbytn nkolik vodnch poznmek, kter plastitji a ivji objasn msto a funkci islmu jako nboenstv a islmskho prva (ar y) jako jeho kvintesence, v existujc podob spoleenskho islmskho du nebo v rznch jinch zejmna akademickch projektech islmskho du.

Na jedn stran azharsk ejch Al Abdarrziq vydal knihu Islm a zklady vldy, kter vyvolala silnou vlnu nevole. Autor v n objektivn prokazuje, e islm nepedepisuje dn konkrtn zpsob vldy. Muhammad pinesl poselstv vsostn duchovn povahy, tak ummu spojuj jen duchovn pojtka, take ani chalft nen nutnou soust islmu. Pozdj studie, polemiky a rozhovory veden s Abdarrziqem a do jeho smrti v roce v 1966 naznauj, e primrn motivaci daly jeho teologickm argumentm snahy egyptskch liberl (nejprve konkrtn tehdej Strany stavnch liberl) nedopustit, aby krl Fuad uskutenil svj zmr pivlastnit si chlifsk titul. Kniha nicmn sehrla nepehldnutelnou roli pi legitimizaci sekulrn politiky. K Abdarrziqov linii, paraleln k tureckmu Ataturkov laicismu, se hlsili a hls muslimt liberlov pedevm z ad nboenskch vzdlanc. Dnes v Egypt tento smr hj nejvmluvnji Muhammad Sad al-Amv se svou pregnantn premisou - Bh chtl, aby islm byl nboenstvm, ale lid z nj uinili politiku. (1)

Potkem druh obecn protikladn doktrny lze sledovat k M. Radovi Rid (z.1935), vdi osobnosti reformnho hnut salafje za oistu a oiven islmu nvratem k ryzm idejm a praxi ran islmsk obce, ctihodnch pedk (as-salaf as-slih). Ve svch vahch o chliftu, psanch v pedveer jeho zniku i v dalm obdob diskus, akceptoval tureck usnesen jako produkt islmsk konzultace (r) a zrove uvaoval, jak chlift obnovit nebo nahradit. V zsad jej jako spojen svtsk a duchovn autority pokld za nutn. Ml by bt arabsk a nelze-li jinak, me bt konstruovn ad hoc (chilfat darra, ,,nezbytnostn chalft,,). Nen-li vhodn osobnost, mohou islmskmu sttu prozatmn dodvat nleit charakter osvcen muslimsk elity, radc se s lidmi (r) a dc se moudrm vkladem (idtihdem) islmskho prva v zjmu zajitn dobra a svtov solidarity muslimskch vcch. Chlft v Ridov pojet pedstavuje ovem pedevm duchovn autoritu, zatmco faktick vldn, i mocensk pravomoci mohou bt v rukou mstnch vldc, dbalch islmskch zsad a respektujcch zkonodrn smrnice chalftu. Rid tu pouv terminologii, odpovdajc 21. stolet, kdy hovo o islmsk vld nebo islmskmu sttu (hukma nebo dawla islmja). Nkdy bv pmo oznaovn za pvodce tohoto modernho pojmu.

Potebu restituovat chalft na novch zsadch obhajoval tehdy ve 20. letech tak pedn, spe sekulrn orientovan prvnk Abdarrazzq as Sanhr (z.1971), kter se pozdji proslavil vypracovnm kodex obanskho prva pro Egypt, Irk i nkter dal islmsk zem. Promylen a dvtipn pitom kombinoval aru s evropskm prvem. Podle jeho pedstavy by ml chalfa stt v ele valnho shromdn vech muslimskch zem. (2)

Zrestituovat chalft se nepodailo, mezinrodn muslimsk kongresy svolan za tmto elem do Khiry, Mekky a Jeruzalma skonily vesms bez vsledk. Na Ridovy mylenky navzal nap. Hasan al-Bann (z.1949), kdy v letech 1928-9 zaloil Muslimsk bratrstvo, piem postupn osvtov, morln a sociln aktivismus zskal politick nboj, leitmotivem jejich innosti se stalo heslo - Stt se v islmu stal nboenstvm a nboenstv se v islmu stal sttem. V popisu podobnch, by modernjch proud by bylo mon jet pokraovat, uveden pklad zmiuji jen jako ilustraci. Podstatn je, e za klovou islmskou hodnotu povauj islamist pedevm aru. Sleduj tm zejmna vzor Ibn Tajmji, kter ve XIII. stolet po mongolskm vpdu vyzdvihl aru jako dleit znak islmu , jeho se vc mus v tk dob chopit. Neuvdomuj si a nepipoutj, e poadavkem uinit aru zkonem v souasnm zemn vymezenm stt pejmaj vlastn paradoxn zpadn pojet zkona. ara byla vdy zamlena jako prvn d a hlavn ivotn orientace, tzn. sprvn cesta, jen pro muslimy(!), analogicky nap. jako talmudsk prvo se vztahuje jen na idy. M bt vc svdom a nikoliv sttem vyhlenho a sankcionovanho prva. Takov zpsob toti bosk prvo ur, stav se dnes islamistm bojovn na odpor nap. B. Ghaljn. Problmy ovem nutn vyvolv i to, e mnoh ustanoven ary zeteln reagovala na stedovkou realitu a poteby, dnes vyznvaj archaicky a vyple, navc se li podle rznch kol a interpretac, jak bude zevrubn pojednno pozdji a ne zcela v neposledn ad se ocitaj v rozporu se veobecnm pojetm lidskch prv pomovanm Veobecnou deklarac lidskch prv OSN.

Islamist, radiklov usilujc o ahistorickou a mlhav popisovanou, ale v jejch och svatou vizi islmskho sttu, se zeteln oddlili od hlavnho proudu islmu, kter a jinou jevovou formou od kesansk civilizace, je-li vbec mon o takov v souasnosti hovoit, pin sv civilizan, kultivujc poselstv. Ve vtin zem vedou svj zpas v trojhelnkovm prostoru, vymezenm veejnost, kterou se sna strhnout na svou stranu, a dvoj moc politickho establishmentu a tradinho duchovenstva. Tato dvoj moc se v obou ppadech konstituovala jako sla, kter nen odpovdn veejnosti, avak legitimizuje se, podporuje a ste navzjem. Islamist vystupuj vi obma skupinm jakou soupei, kte vldce pmo napadaj a zrove kritizuj duchovenstvo za selhn. Sami jsou laiky i amatry na obou polch, ale spolenost polarizuj. Vsledkem tlak me bt sebezchovn utuovn rtoriky i praxe obou skupin establishmentu. Stle je vak teba mt v patrnosti zsadn rozdl mezi obnovovanm drazem na islm jako na nboenstv a ideologii, kter se, eeno s Amvm, petvoila v politiku, nebo eeno s Nieuwenhuijzem, pedstavuje mtickou utopii hledn ztracenho zlatho vku.

Akoliv v stavch islmskch stt jsou, podle stupn jejich sekularizace, vdy odkazy na aru jako bu hlavn nebo alespo jeden ze zdroj legislativy, jsou v reln praxi stt naplovna spe volnji. Nap. v Egypt Muslimt brati usiluj prosadit aru za jedin zdroj prva . Pozornost si v tomto smru zasluhuj dv dosavadn novelizace ustanoven 2 egyptsk stavy. V roce 1971 nechal Sdt zmnit pvodn nsirovsk text na znn, e zsady islmsk ary jsou hlavnm zdrojem (masdar ras) zkonodrstv.V roce 1980 bylo pod tlakem islamist toto ustanoven znovu novelizovno tak, e slova hlavn zdroj byla opatena arabskm uritm lenem (al-masdar ar-ras). Znamen to fakticky, e ara nen pouze jednm z vcerch zdroj, ale m mt v legislativ zcela vsadn postaven. Podobn vvoj ke zvraznn role ary lze sledovat dle v Pkistnu. Po jejm nkdejm irokm prosazovn za vldy Zijul-Haqqa nsledovalo pekvapiv rozhodnut ze z 1998, kdy vlda Navze erfa vyhlsila aru za nejvy zkon. Analytikov tento krok vysvtluj materilnm nedostatkem, v nm se vlda ocitla, kdy j po jej triumfln exhibici pkistnsk jadern sly zpadn strany odekly dal finann podporu. Islambd hled adekvtn saturaci u zlivovch monarchi, pedevm u Sadsk Arbie, jej pze se sna zskat politikou aratsk islamizace.(3)

V dvjm vvoji s vjimkou nkolika zem Arabskho poloostrova vechny blzkovchodn stty zaloily koncem XIX. nebo ve XX. stolet sv prvn systmy na zpadnch pedlohch a aratsk normy se udrely jen v prvu rodinnm, ddickm a v prvn prav nadac (waqf, pl.awqf, v Maghribu hubs, habous).

Tato redukce uplatovn ary se pokld za symptom sekulrnho sttu. Radiklnm muslimskm hnutm tento stav pochopiteln nevyhovuje a ve jmnu teze, e zkony sm dvat toliko Bh (Mawddho a Qutbova hkimja, ale i Kaddfho ustanoven ze Zelen knihy), se domhaj plonho zaveden ary jako stejnho znaku postulovanho idelu islmskho sttu.

e byla tak ji o tom, e takto siln draz na aru se objevil v islmskch djinch vlastn a s Ibn Tajmjou potkem XIV. stolet. ara byla ovem vdy vnmna jako prvo zvazn pouze pro muslimy, jak ji bylo ostatn uvedeno. Dnen sil islamist o dosazen ary na msto obecn platnho sttnho prva je inovac ovlivnnou - jakkoliv to zn bizarn - prvnmi systmy zpadnho, modernho, zemn vymezenho sttu s jednotnou legislativou pro vechny obany. Muslimt liberlov oste kritizuj tuto inklinaci islamismu. V Egypt zmnn Muhammad Sad al-Amv argumentuje, e aratsk pokyny stoj v Kornu a v druhm plnu za mnohem dleitjmi duchovnmi principy nboenstv a zvlt za pkazem milosrdenstv a e mnoh aratsk pkazy a zkazy jsou konstrukty lidsk prvniiny (fiqhu).pln oddlen mekknskho poselstv vry od mednskch sr, jejich zkonodrn pkazy byly pevn ureny jen pro konkrtn podmnky dan doby, hlsal v Sdnu M. Mahmd Th. Odsudky lpn na stedovkch formulacch a apely na modern, eticky prohlouben vklad Boho zkona tvo zvan jdro pojet islmu u pedstavitel islmskho liberlnho mylen (I.R. al-Frq, Fazlur Rahman, Husajn Amn a mnoho dalch) i politiky (sekulrn reimy a jejich instrumentln vyuvn islmu). Burhn Ghaljn dokonce pesvdiv tvrd, e vnucovat aru jako sttn pozitivn prvo (qnn) jde nejen proti historick tradici, ale znamen degradaci nboenskho, niternho zkladu islmu faktickou sekularizac norem, urench pelivmu, intimnmu svdom vcch. V posledn dob se znsobil npor ary mimo soukromou oblast, o n u byla e do prva trestnho, obchodnho (zkaz roku kup.) a poznamenv globln praxi, zvlt pak mezinrodnobchodn, ale v konenm dsledku i politick a diplomatick vztahy. Ne zcela vjimen jsou ppady, kdy laick, ale i odborn veejnost opedla islm a islmsk zem rznmi falenmi legendami, mty a zarejcmi pedsudky a nepravdami. Chtl bych v tto souvislosti tak poznamenat, e bv zahanbujc, jestlie tak vznamn orgn R, kterm bezpochyby je Ministerstvo spravedlnosti R, i Nejvy sttn zastupitelstv ve svch stanoviscch ve vazb na urit konkrtn iv kauzy projevuj zoufale mizivou a irm vzdlnm nedotenou znalost islmsk prvn kultury, a u v jej historick nebo aktuln podob, pesto je jednm ze zkladnch svtovch prvnch kultur. Tento fakt je oprvnn pedmtem kritiky orientalist. (4)

I to je jedna z pin, pro vznikla tato studie.

1.1. ara a islmsk vrouka

Dalm vznamnm aspektem ary je krom prv naznaench spoleenskch i politickch konsekvenc, jej vztah k islmsk vrouce, piem pokldm za nevyhnuteln vnovat i tto rovin vodn poznmku a rekognoskaci ternu, na nm islamsk prvo psob. Prorock a nboensk uen nepinej zpravidla najednou ucelenou soustavu krda. Kazatelsk zpal zakladatelskch osobnost se asto obrac vce k citm, ne k rozumu. Tak kornsk zjeven se vyvjelo v zk souvislo