INFORMAČNÍ SYSTÉMY A TECHNOLOGIE · PDF file 20 Kapitola 1 Edice...

Click here to load reader

  • date post

    22-Aug-2020
  • Category

    Documents

  • view

    0
  • download

    0

Embed Size (px)

Transcript of INFORMAČNÍ SYSTÉMY A TECHNOLOGIE · PDF file 20 Kapitola 1 Edice...

  • JAN POUR

    V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U

    INFORMAČNÍ SYSTÉMY

    A TECHNOLOGIE

    EDICE UČEBNÍCH TEXTŮ

  • 1 Informační systém firmy (IS)

    kapitola

  • 19

    Informační systém firmy (IS) Kapitola 1

    1. kapitola Informační systém firmy

    V této kapitole se dozvíte odpovědi na otázky

    • Jaký je vztah řízení podniku a informatiky a jaké z toho vyplývají nároky na informatiku?

    • Co tvoří náplň informačních systémů a technologií a jak je lze kategorizovat vzhledem k typům podniků?

    • Jak lze strukturovat data a jaké jsou hlavní principy databází? • Co je funkcionalita v informačních systémech a jak lze funkce strukturovat? • Co se rozumí podnikovým procesem, jak lze procesy kategorizovat a jaké jsou jejich

    hlavní charakteristiky? • Co je principem reengineeringu podnikových procesů?

    Úvod

    Informatika musí především odpovídat potřebám podniku, resp. jakékoli organizace. Musí poskytovat takové výsledky a efekty, které budou pro výkonnost a úspěšnost firmy na trhu významné a které budou i adekvátní do ní vloženým investicím. Aby tomu tak bylo, musí jak informatici, tak zejména uživatelé kvalifikovaně a pokud možno přesně formulovat své (business) požadavky na informatiku a kooperovat na vymezení jeho obsahu a provozních, organizačních a dalších charakteristik. Účelem první kapitoly je vymezit základní obsahové charakteristiky informačních systémů, které vytvoří rámec pro formulaci zmíněných poža- davků a pro pochopení jednotlivých součástí informatiky, jako jsou aplikace a jejich typy, používané technologie apod.

  • 20

    Informační systémy a technologie AKapitola 1 Edice učebních textů

    1.1 Firma, řízení firmy, informační systém firmy Jedním z nejpodstatnějších momentů současného rozvoje informatiky je její postupná in- tegrace do nejrůznějších podnikových, ale i běžných lidských aktivit. Informatika se stala součástí ekonomických a obchodních transakcí a analýz, výrobních technologií, marketingu, nejrůznějších druhů návrhářských, projekčních nebo konzultačních služeb. S tím se razantně rozšířil okruh bezprostředních uživatelů informačních technologií, podstatně se zvýšil rozsah, komplexnost, ale současně i složitost informačních systémů.

    Abychom byli schopni kvalifikovaně posuzovat úroveň konkrétní podnikové informatiky, řešit její problémy, formulovat návrhy na její další rozvoj, je nutné alespoň v základním přehledu vymezit nároky na její kvalitu a výkon, resp. na efekty, které má přinášet. V tomto smyslu se nejčastěji uvádí, že informatika ve firmě musí:

    · Poskytovat uživatelům potřebnou funkcionalitu jak při zajišťování běžných evidenčních či transakčních operací, tak analytických, plánovacích, rozhodovacích a kontrolních činností. To znamená, že informační systém firmy musí podporovat v požadovaném rozsahu a kvalitě řídící, obchodní či administrativní činnosti všech úrovní i profesních zaměření pracovníků firmy.

    · Přispívat k racionalizaci podnikových procesů, tj. ke zkracování jejich doby, zjed- nodušování, snižování jejich pracovní či technické náročnosti, např. ke zkrácení průměrné doby zakázky, vyloučení zbytečných nebo duplicitních operací apod.

    · Zajistit odpovídající úroveň disponibility informací, technických a dalších prostředků, tj. jejich dostupnosti uživateli v pravém čase a na pravém místě.

    · Realizovat provoz informačního systému a technologií na požadovaném stupni bez- pečnosti, spolehlivosti, výkonu, doby odezvy.

    · Přinést očekávané ekonomické, případně mimoekonomické efekty, ať už prodejem specifických informatických produktů a služeb, jako např. samostatných projektů, softwaru, konzultačních služeb apod. anebo služeb jako přidané hodnoty k základním produktům či službám (např. informace a rady poskytované zákazníkům na webu společnosti k nabízenému sortimentu zboží).

    · Přispívat ke zvyšování kvalifikace pracovníků firmy. · Provozovat a rozvíjet prostředky a zdroje informatiky při přiměřených nákladech.

    V uvedeném přehledu jsou záměrně použita slova „odpovídající“, „požadovaný“, „přiměřený“, protože výše nebo rozsah těchto nároků se mezi jednotlivými podniky nebo organizacemi velmi výrazně liší. To je dáno jejich odvětvovou orientací, ale zejména jejich velikostí. V tomto smyslu se podniky, a tedy i jejich informatika člení [dle Synek 2002] na:

    malé – s méně než 100 zaměstnanci a výší ročního obratu pod 30 mil. Kč,

    střední – s méně než 500 zaměstnanci a výší ročního obratu pod 100 mil. Kč,

    velké – s parametry nad výše uvedenými hodnotami.

    Je naprosto zřejmé, že velikosti podniku obvykle odpovídá mohutnost jeho informačního systému, síla používaných informačních a komunikačních technologií, rozsah databází, i když i v tomto případě existuje mnoho výjimek. V každém případě pro všechny úrovně informačních systémů lze najít mnoho společných principů a na ty soustředíme hlavní pozornost.

    Podniková informatika představuje principy a postupy aplikací informačních a komunikačních technologií v řízení, provozu a rozvoji ekonomického subjektu (obvykle podniku). Zahrnuje interní část, tj. informatiku pro interní činnosti podniku, a externí část, resp. informatiku re-

  • 21

    Informační systém firmy (IS) Kapitola 1

    alizovanou pro řešení externích, zejména obchodních vztahů. V praxi se vedle již uvedeného termínu informatika nebo podniková informatika běžně používá zkratka IS/ICT (informační systémy a informační a komunikační technologie) a obvykle se tato zkratka užívá i jako synonymum k výše uvedenému termínu, což budeme využívat i v tomto textu.

    Podniková informatika, resp. IS/ICT podniku zahrnuje obrovské množství nejrůznějších technických a programových prostředků, datových bází atd. Její základní vymezení doku- mentuje obr. 1.1.

    Detailnější charakteristika uvedených součástí IS/ICT podniku je náplní dalších kapitol.

    1.2 Data, databáze Data jsou hlavním předmětem operací v informatice a mohou být různě strukturovaná i různě organizovaná. Nejčastěji využívaným vyjádřením, resp. formáty dat v podnikové informatice jsou tabulky, text, případně grafika (schémata, grafy atd.). Při práci s daty určitých formátů, zejména u textů a tabulek je důležitá jejich další charakteristika, a to vnitřní struktura dat. V případě textů si jejich základní vnitřní strukturu dovedeme běžně představit: znak – slovo – věta – odstavec. Fyzicky můžeme text dělit i na řádky a stránky, což je pro elektronické zpracování textu rovněž podstatná vlastnost. Zatímco u textů se často mluví o volné struktuře záznamu, pak v případě tabulek jde o strukturu pevnou.

    Z pohledu pevné struktury uložení dat se rozlišují následující úrovně:

    · jednotlivé znaky (numerické, alfanumerické atd.), · položky – reprezentují určitou vlastnost sledované reality, např. 101 reprezentuje

    identifikátor zákazníka (viz obr. 1.2),

    · záznamy (record) – kolekce vzájemně souvisejících položek, např. záznam o objed- návce,

    · soubory dat – kolekce vzájemně souvisejících záznamů, např. soubor dat objedná- vek,

  • 22

    Informační systémy a technologie AKapitola 1 Edice učebních textů

    · báze dat (database) – je na nejvyšší úrovni hierarchie dat, kolekce integrovaných a vzájemně souvisejících souborů dat. Např. soubor dat objednávek spolu se soubo- rem dat zboží a souborem zákazníků (objednatelů).

    Pokud jde o uložení pevně strukturovaných dat, existují dva základní přístupy – jeden ozna- čovaný jako tradiční, kdy báze dat je tvořena samostatnými soubory, a druhý označovaný jako databázový, kdy báze dat je tvořena vzájemně integrovanými soubory dat. Naprostá většina informačních systémů je dnes založena na tzv. relačních databázích a s nimi spojeným pro- gramovým vybavením, tedy relačních databázových systémech. Informační systémy většího rozsahu jsou, kromě jiného, charakterizovány i mohutnými databázovými systémy, jako jsou Oracle, MS SQL, DB/2, Sybase nebo Informix.

    Pouze pro účely tohoto textu si připomeňme, že relační databázové systémy jsou založeny na databázových tabulkách, které jsou mezi sebou provázány na základě identifikátorů jed- notlivých záznamů, resp. řádků tabulek, tzv. primárních klíčů. Pro detailnější vysvětlení je k dispozici potřebná literatura [např. Gála 2006].

    Obr. 1.2 dokresluje alespoň zhruba uvedený princip.

    Není smyslem tohoto paragrafu detailně vysvětlovat vlastnosti databází nebo přístupy k dato- vému modelování. Na druhé straně je ale užitečné alespoň základní principy pochopit, protože jednak významně ovlivňují možnosti a chování aplikací informačních systémů (tedy úloh, s nimiž již pracuje koncový uživatel) a rovněž přístupy k jejich řešení, na nichž se uživat