III/3507 HAVLÍ ČKOVA BOROVÁ 3

1

III/3507 HAVLÍČKOVA BOROVÁ 3.ETAPA

OZNÁMENÍ O HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ DLE PŘÍLOHY ČÍS.3 ZÁKONA ČÍS.100/2001 Sb. V PLATNÉM ZNĚNÍ

BRNO - ČERVEN – 2011

®

2

OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 4 1. Obchodní firma : 4 2. IČ : 4 3. Sídlo : 4 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele : 4

B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU 5 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 5 1. Název záměru a jeho zařazení : 5 2. Kapacita záměru : 5 3. Umístění záměru : 5 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry : 5 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, vč.přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr resp.odmítnutí.

5

6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru 6 7. Intenzity dopravy 12 8. Předpokládávaný termín zahájení realizace záměru a jeho ukončení 12 9. Výčet dotčených územně správných celků 12 10. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst.4a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat :

13

II. ÚDAJE O VSTUPECH 13 1.Půda 13 2.Voda 13

3.Energetické zdroje 13 4.Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 13 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 14 1. Ovzduší 14 2. Odpadní vody 16 3. Odpady 16 4. Hluk 18 5. Vibrace 21 6. Záření radioaktivní, elektromagnetické 21 7. Rizika havárií 21 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 22 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 22 1.1 Umístění záměru 22 1.2 Aktuální stav krajiny 22 1.3 Využívání krajiny 23 1.4 Přírodní podmínky a zdroje 23 1.5 Biografická charakteristika území 24 1.6 Územní systém ekologické stability 25 1.7 Zvláště chráněná území 25

3

1.8 Natura 2000 25 1.9 Památné stromy 25 1.10 Přírodní parky 25 1.11 Významné krajinné prvky 25 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně ovlivněny

25

2.1 Přírodní (potenciální) stav biocenóz 25 2.2 Ekosystémy, dochovaná fauna a flóra v území 28 2.3 Ekologická stabilita území 29 2.4 Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy 29 2.5 Vlivy na ekosystémy 30 2.6 Vlivy na krajinu a krajinný ráz 30 2.7 Vlivy na ÚSES 31 2.8 Vlivy na zvláště chráněná území 31 2.9 Vlivy na lokality soustavy NATURA 2000 31 2.10 Vlivy na VKP 31 D.ÚDAJE O VLIVECH ZÁM ĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

31

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)

31 2. Posouzení vlivu záměru na zdraví exponované populace 31 3. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území 35 4. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

35

5.Opatření k prevenci, vyloučení, snížení případně kompenzaci nepříznivých vlivů

35

6.Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů.

35

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 36 1. Nulová varianta 36 2. Projektovaná varianta 36 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 36 1. III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa. Akustická studie. Samostatná příloha. 2. III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa. Samostatná příloha. 3. III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa. Samostatná příloha. 4. Vyjádření odboru výstavby Přibyslav 50 5. III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa. Natura 2000 51 6. III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa. Ochrana přírody. 52 7. III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa. Inventarizace dřevin 53 8. III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa. Dendrologický průzkum. G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

37

H. VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU K ZÁMĚRU Z HLEDISKA SOULADU SE SCHVÁLENOU ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ

50 I. ZÁVĚR 54 J. ÚDAJE O ZPRACOVA TELI 54

4

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma : Vysočina, se sídlem v Jihlavě Odbor dopravy a silničního hospodářství – oddělení investiční 2. IČ : 70890749 3. Sídlo : Žižkova 57, 587 33 Jihlava 4. Jméno, p říjmení, bydlišt ě a telefon oprávn ěného zástupce oznamovatele : Ing.Šedová Irena Odbor dopravy a silničního hospodářství – oddělení investiční Krajský úřad kraje Vysočina Žižkova 57, 587 33 Jihlava tel. 564 602 237 mobil 724 650 221 e-mail [email protected]

5

B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru a jeho za řazení :

III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa Kategorie II, bod 9.1. Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I). Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení je Krajský úřad kraje Vysočina – Odbor životního prostředí.. 3. Kapacita zám ěru :

Akce III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa, stavební úpravy budou provedeny od začátku obce Havlíčkova Borová cca po začátek náměstí (cca 393 m) a dále přiléhající úsek ul. K Vepřové o délce 77 m. Bude provedena rekonstrukce komunikace, rekonstrukce a výstavba nových chodníků a parko- vacích stání, součástí projektové dokumentace bude rekonstrukce (výstavba) dešťové a splaškové kanalizace, vodovodu a veřejného osvětlení. Stavba si vyžádá přeložku plynovodu a nadzemního vedení ČEZ. - Délka úseku 1 – ul.Havlíčkova 393 m - Délka úseku 2 – ul.K.Vepřové 77 m Celková rekonstruovaná zpevněná plocha 6 767 m2 Obsahuje celkem 23 parkovacích míst, z toho 2 stání vyhrazená stání pro osoby s omezenou schopností orientace a pohybu. Parkovací stání jsou na- vržena jako podélná – 8 ks, šikmá 7 ks a kolmá – 8 ks. Navržené směrové vedení rekonstrukce silnice III/3507 je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací. 3. Umíst ění záměru : kraj Vysočina okres Havlíčkův Brod k.ú. Havlíčkova Borová 4. Charakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry : Posuzovaný záměr „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ je liniovou dopravní stavbou, která řeší rekonstrukci stávající trasy silnice čís.III/3507 a III/35013 v délce 393 resp.77 m m, v intravilánu městy- se Havlíčkova Borová. Realizace rekonstrukce bude prováděna v maximálne možném rozsahu ve trase stávající silnice čís.III/3507 a III/35013. Rekonstrukcí silnice nedojde k žádnému nárustu silniční dopravy,v současné době ani ke změnám organizace dopravy v řešeném úseku. Vzhledem k těmto skutečnostem nejsou předpokládány žádné významné změny vlivu na sledované složky životního prostředí posuzovaného záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“. Kumulace s jinými záměry se nepředpokládá. 5. Zdůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvodů pro jejich výb ěr resp. odmítnutí. Předmětná stavba se nachází v centrální a jižní části městyse Havlíčkova Borová. Jedná se o rekonstrukci stávajícího uličního prostoru ulic Havlíčkova a K Vepřové. To znamená, že stavba jako taková je napojena na uvedenou ulici s přímým propojením na stávající komunikační systém obce. Požadavky na nová dopravní napojení a na nové sjezdy nevznikají. Stavba je III. etapou rekonstrukce komunikace III/3507 v Havlíčkově Borové a bude provedena jako jeden celek.

Obsahem řešení je rekonstrukce uličního prostoru a stavba jako taková vyžaduje nová napojení na stávající rozvody technické infrastruktury k napájení nových osvětlovacích prvků veřejného osvětlení (SO 401), a pro napojení dešťové kanalizace ( SO 303 ). Odvodnění zpevněných ploch (srážkové vody) bude provedeno do uličních vpustí, které budou napojeny na nově budovanou dešťovou kanalizaci. Navržená řešení má za cíl zrekonstruování ul. Havlíčkova a K Vepřové tak, aby technicky i architekto- nicky tento prostor odpovídal současným standardům. Řešení bylo konzultováno se zástupcem Národního památkového ústavu. Potřeba rekonstrukce silnice III/3507 a III/35013 v intravilánu městyse Havlíčkova Borová je dána jejími nevyhovujícími parametry a hlavně absencí odvodnění zpevněných ploch, které se negativně projevuje na kvalitě stávajících zpevněných površích. Předmětný úsek silnice vykazuje četné

6

dopravní závady, především na stávajícím silničním tělese, které se vzhledem k narůstajícímu dopravnímu zatí- žení prohlubují. Hlavním důvodem rekonstrukce trasy silnice v dotčeném území bylo především :

- nedostatečné nebo chybějící odvodnění stávajících zpevněných ploch - neúnosné stávající podloží vozovky a neúnosná konstrukce pro dané dopravní zatížení

Navrženým řešením dojde ke zlepšení odtokových poměrů v daném území, kdy dešťové vody budou odváděny částečně pomocí navržené silniční dešťové kanalizace přímo do recipientu a nebudou tak plně zatěžovat stávající jednotný kanalizační systém městyse Havlíčkova Borová. Navrhované řešení je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací městyse Havlíčkova Borová. Součástí návrhu je i zpracování oznámení o vlivu na životní prostředí a závěr zjišťovacího řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí včetně podmínek v něm uvedených budou zapracovány do projektové dokumentace. Investor uvažuje pouze s předkládanou variantou řešení. 6. Stru čný popis technického a technologického řešení zám ěru Předmětná stavba se nachází v centrální a jižní části městyse Havlíčkova Borová. Jedná se o rekonstrukci stávajícího uličního prostoru ulic Havlíčkova a K Vepřové. To znamená, že stavba jako taková je napojena na uvedenou ulici s přímým propojením na stávající komunikační systém obce. Navržená řešení má za cíl zrekonstruování ul. Havlíčkova a K Vepřové tak, aby technicky i architekto- nicky tento prostor odpovídal současným standardům. Řešení bylo konzultováno se zástupcem Národního památkového ústavu. Akce III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa, stavební úpravy budou provedeny od začátku obce Havlíčkova Borová cca po začátek náměstí (cca 393m)a dále přiléhající úsek ul. K Vepřové o délce 77m. Bude provedena rekonstrukce komunikace, rekonstrukce a výstavba nových chodníků a parkovacích stání, součástí PD bude rekonstrukce (výstavba) dešťové a splaškové kanalizace, vodovodu a veřejného osvětlení. Stavba si vyžádá přeložku plynovodu a nadzemního vedení ČEZ. Stavební akce si vyžádá potřebu kácení vzrostlé zeleně, jedná se o cca 7 ks stromů a dále o náletové dřeviny v km 0,000 00 – 0,085 00. V dané lokalitě jsou stávající rozvody inženýrských sítí: plynovod, vodovod, telefon - Telefónica O2, kanalizace a kabelové rozvody NN (zemní). Před zahájením zemních prací budou vytyčeny všechny inženýrské sítě, dále bude respektována ČSN 73 6005 a vyjádření jednotlivých správců. Ul. Havlíčkova Povrch komunikace od km 0,00 (začátek obce od Přibyslavi) po km 0,228 93 (cca k ulici Na Výsluní) bude z asfaltobetonu, od km 0,228 93 – po konec úseku bude povrch komunikace tvořen kamennými kostkami 8/11(silniční kostka). Obruby podél AB povrchu budou betonové, kromě pravostranného úseku od místa pro přecházení před ulicí Dlážděnou, po ulici Na Výsluní – zde bude použit kamenný krajník, krajník bude použit i v místě povrchů z kamenných kostek. Chodníky od začátku úseku po km 0,157 94 budou ze zámkové dlažby odstín šedá tl.60mm.Vjezdy a parkovací stání budou provedeny z kamenných kostek 8/11. Reliéfní dlažba (varovné a signální pásy), budou použity stejné barvy jako chodník. Chodníky od km 0,157 94 po konec úseku budou z kamenné kostky 4/6 - mozaika, vjezdy budou z kamenných kostek 8/11. Reliéfní prvky (varovné a signální pásy) budou provedeny z polymerbeto- nových dlaždic. Opěrná zeď podél na pozemku16/2 bude provedena jako betonová, stěna bude opatřena oplocením. Stožáry veřejného osvětlení budou bezpaticové sloupy – povrchová úprava žárovým zinkováním. Ul. K Vepřové Povrch komunikace bude v celém úseku z asfaltobetonu. Na obruby budou použity kamenné krajníky. Veškeré chodníky okolo základní školy budou provedeny z kamenné kostky 4/6 - mozaika. Stávající AB chodník po levé straně bude rozšířen k nově umístěné obrubě. Stožáry veřejného osvětlení budou bezpaticové sloupy – povrchová úprava žárovým zinkováním. Objektová skladba : SO 101 Silnice III/3507, III/35013, zárubní zeď SO 102 Chodníky, parkovací stání, městská komunikace, opěrná zeď SO 301 Rekonstrukce vodovodu SO 302 Rekonstrukce splaškové kanalizace SO 303 Dešťová kanalizace SO 401 Veřejné osvětlení SO 402 Přeložka vedení ČEZ

7

SO501 Přeložka plynovodu – část A SO 502 Přeložka plynovodu – část B (hloubková) SO 101 Silnice III/3507, III/35013, zárubní zeď

- Jedná se o silnice III.třídy. Osa komunikace III/3507 (ul. Havlíčkova) bude částečně směrově upravena. Jedná se o narovnání části úseku v místě stavebního pozemku č.162, nově je navržen směrový oblouk o R= 150 m. Osa komunikace III/35013 (ul. K Vepřové III/35013) bude jen minimálně směrově upravena. Šíře obou komunikací mezi obrubami je navržena 6,5m, komunikace III/35013 bude rozšířena v obloucích.

- Stavebně technické řešení III/3507 – ul. Havlíčkova Povrch komunikace od km 0,00(začátek obce od Přibyslavi) po km 0,228 93 (cca k ulici Na Výsluní) bude z asfaltobetonu, od km 0,228 93 – po konec úseku bude povrch komunikace tvořen kamennými kostkami 8/11(silniční kostka). Obruby podél asfaltobetonového povrchu budou betonové, kromě pravostranného úseku od místa pro přecházení před ulicí Dlážděnou, po ulici Na Výsluní – zde bude použit kamenný krajník, krajník bude použit i v místě povrchů z kamenných kostek. V km 0,000 00 – 0,085 00 ul. Havlíčkova bude po pravé straně komunikace vybudována zárubní zeď, která bude zajišťovat stávající svah těsně přiléhající ke komunikaci. Zárubní zeď bude tvořena gabiony o výšce cca 1,5 – 3 m. III/35013 - ul. K Vepřové Povrch komunikace bude v celém úseku z asfaltobetonu. Na obruby budou použity kamenné krajníky. - Směrové uspořádání

Směrové vedení komunikací je patrné z výkresové dokumentace - situace 1:500. Úseky jsou tvořeny přímými úseky s prostými kružnicovými oblouky Osa komunikace III/3507 ( ul. Havlíčkova )bude částečně směrově upravena. Jedná se o narovnání části úseku v místě stavebního pozemku č.162, nově je navržen směrový oblouk o R= 150m. Osa komunikace III/35013 ( ul. K Vepřové) bude jen minimálně směrově upravena. - Výškové uspořádání : Výškové uspořádání komunikací je voleno s ohledem na plynulé napojení a respektování stávající nivelety navazujících komunikací. Výškové uspořádání je patrné z výkresové dokumentace – podélný profil komunikace. Komunikace se nacházejí v území se spádem, spády komunikací jsou do sklonů 6,56 %. Příčné uspořádání Příčný sklon komunikací je proveden v jednostranném i oboustranném sklonu 2,5 %. Příčný sklon podélných parkovacích stání a chodníků je 2,0 %. Pláň bude upravena ve sklonu 3,0 %. Převýšení obruby nad přilehlou vozovkou je 12 cm. V místě vjezdů je převýšení obruby nad přilehlou vozovkou 2 – 5 cm a v prostoru v místech pro přecházení je převýšení obruby nad přilehlou vozovkou 2 cm. -Konstrukce vozovky : Skladba vozovky III/3507 a III/35014 je navržena pro třídu dopravního zatížení IV a návrhovou úroveň porušení vozovky D1. Konstrukce vozovky je navržena dle ČSN 736114 na předpokládané zatížení s ohledem na podložní zeminu, vodní režim a klimatické podmínky v místě stavby. Dále je návrh proveden podle technických podmínek TP 170 NAVRHOVÁNÍ VOZOVEK POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. Návrh je proveden na základě výsledků celostátního sčítání dopravy v roce 2005 pro číslo sčítacího úseku 5-1710 na silnici III/3507 a 5-2940 na silnici III/35013 v obci Havlíčkova Borová. Skladba A III/3507 km 0,228 93 – 0,392 94. Skladba je navržena jako vozovka s povrchem ze žulové dlažby. D1-D-1-IV-PIII Dlažba z žulové kostky, 80/110 mm, šedá tl. 100 mm Lože z drceného kameniva DDK tl. 40 mm Kamenivo zpevněné cementem SC 0/32,C3/4(KSC I) tl. 210 mm ŠD štěrkodrť ŠD tl. 200 mm Tloušťka konstrukce tl. 550 mm Skladba B III/3507 km 0,000 00 – 0,228 93. Skladba je navržena jako vozovka s povrchem s asfaltového betonu. D1-N-6-IV-PIII Asfaltový beton střednězrnný třídy II ACO 11(ABS II) tl. 40mm

8

Spojovací asf postřik 0,5 kg/m2 Obalované kamenivo ACP 16+(OK I) tl. 70mm Spojovací asf. postřik 0,5 kg/m2 Kamenivo zpevněné cementem SC 0/32,C3/4(KSC I) tl. 130 mm ŠD štěrkodrť ŠD tl. 200 mm Tloušťka konstrukce tl. 440 mm Skladba C III/35013 a rozjezdy městské komunikace. Skladba je navržena jako vozovka s povrchem z asfaltového betonu. D1-N-6-V-PIII Asfaltový beton střednězrnný třídy II ACO 11(ABS II) tl. 40mm Spojovací asf. postřik 0,5 kg/m2 Obalované kamenivo ACP 16+(OK I) tl. 60mm Spojovací asf. postřik 0,5 kg/m2 Kamenivo zpevněné cementem SC 0/32,C3/4(KSC I) tl. 120 mm ŠD štěrkodrť ŠD tl. 200 mm Tloušťka konstrukce tl. 420 mm Skladba D MK, parkovací stání, vjezdy. Skladba je navržena s povrchem z žulové dlažby. D1-D-1-V-PIII Dlažba z žulové kostky, 80/110 mm, šedá tl. 100 mm Lože z drceného kameniva DDK tl. 40 mm Kamenivo zpevněné cementem SC 0/32,C3/4(KSC I) tl. 160 mm ŠD štěrkodrť ŠD tl. 200 mm Tloušťka konstrukce tl. 500 mm Tloušťky vrstev jsou ve zhutněném stavu. Zemní pláň vozovek musí být zhutněna na předepsanou hodnotu modulu přetvárnosti podloží. Zhutněná zemní pláň E def,2= 45 MPa, Zkoušky zhutnění je nutno při přejímce dokladovat. Pokud nebude dosaženo předepsané zhutnění je nutné provést opatření (výměnu zeminy). Dlažby budou provedeny s předepsaným navýšením dle ČSN 73 6131-1. Spáry budou vyplněny dle ČSN 73 6131-1. Zvláštní pozornost je nutno věnovat hutněným násypům po inženýrských sítích. Zához rýh je nutno provést vhodnou zeminou a dále plnit požadavky ČSN 72 1006 (Kontrola zhutnění zemin a sypanin). Bez únosné zemní pláně (dokladovat zkouškami zhutnitelnosti) nelze provádět další konstrukce vozovky. - Zemní práce Dle navrženého výškového členění ploch budou nově vytvářené plochy v násypu a ve výkopu. V době stavby je nutno upravenou zemní pláň chránit proti rozbřídání správným odvodněním a zákazem pojíždění mokré pláně těžkými stavebními stroji. Při provádění zemních prací na úpravách pláně vozovky je nutno věnovat zvýšenou pozornost jak výškovému uspořádání, tak i požadovanému zhutnění. Zemní práce je nutno provádět v souladu s ČSN 73 3050 a bezpečnostními předpisy. Pozor při hutnění výkopu na konstrukci vodovodu, kanalizace, NN a VN kabelů, telefonního kabelu a plynovodu. Inženýrské sítě ČEZ Distribuce, a.s.: dle vyjádření správce ČEZ vede v úseku nadzemní i podzemní vedení ČEZ. Nově navržená obruba není vedena přímo nad stávající vedení NN. Strojní odkop bude proveden do vzdálenosti 1m od kabelů. Po dobu výstavby/zemní práce/ bude zajištěno zabezpečení inženýrských sítí proti poškození /bednění, ocelové přejezdové prahy../. V dané lokalitě se nachází příčné přechody vedení. Budou provedeny sondy ručním výkopem, následně bude přizván technik a určí přesnou ochranu inž.sítě(kabelové žlaby, chráničky….). V km 0,320-0,360 bude kabelové vedení vloženo do bet.chrániček - SO 102. Bude respektována ČSN 73 6005 a budou dodrženy požadavky správce inženýrských .sítích dle vyjádření. Samostatné SO je přeložka vedení ČEZ - SO 402.

RWE Distribuční služby s.r.o.: dle vyjádření správce plynovodu vede v úseku STL, plynovod je uložen v chodníku i v komunikaci. Nově navržená obruba není vedena přímo nad stávající potrubím. Strojní

9

odkop bude proveden do vzdálenosti 1m od potrubí. Po dobu výstavby/zemní práce/ bude zajištěno zabezpečení inženýrských sítí proti poškození /bednění, ocelové přejezdové prahy../. V dané lokalitě se nachází příčné přechody plynovodu. Budou provedeny sondy ručním výkopem, následně bude přizván technik a určí přesnou ochranu inženýrské sítě (kabelové žlaby, chráničky….). Bude respektována ČSN 73 6005 a budou dodrženy požadavky správce inženýrských sítích dle vyjádření. Samostatnými SO jsou přeložky plynovodu SO 501 a SO 502.

Telefónica O2 Czech Republic, a.s..: V úseku stavby jsou příčné přechody komunikací. Budou provedeny sondy ručním výkopem, následně bude přizván technik a určí přesnou ochranu inženýrské sítě (kabelové žlaby, chráničky….). V místě křižovatky ulic Havlíčkova a Na Výsluní bude zaslepen stávající kabel a částečně bude stávající kabel posunut mimo konstrukci komunikace – SO 102. Dále nově bude vybudováno parkoviště v km 0,240 v ulici Na Výsluní, zde bude kabel vložen do dělené chráničky případně do bet.žlabů - SO 102. Po dobu výstavby/zemní práce/ bude zajištěno zabezpečení inženýrských sítí proti poškození /bednění, ocelové přejezdové prahy../. Bude respektována ČSN 73 6005 a budou dodrženy požadavky správce inženýrských sítích dle vyjádření.

SO 102 Chodníky, parkovací stání, městské komunikace, opěrná zeď

- Směrové uspořádání Směrové vedení chodníků je patrné z výkresové dokumentace - situace 1:500. -Výškové uspořádání Výškové uspořádání je dáno novým podélným profilem komunikace. -Příčné uspořádání Příčný sklon podélných parkovacích stání a chodníků je 2,0 %. Pláň bude upravena ve sklonu 3,0 %. Převýšení obruby nad přilehlou vozovkou je 12 cm. V místě vjezdů je převýšení obruby nad přilehlou vozovkou 2 – 5 cm a v prostoru v místech pro přecházení je převýšení obruby nad přilehlou vozovkou 2 cm. -Stavebně technické řešení Ul. Havlíčkova Chodníky od začátku úseku po km 0,157 94 budou ze zámkové dlažby odstín šedá tl.60 mm s bet. obrubami. Vjezdy a parkovací stání budou provedeny z kamenných kostek 8/11. Reliéfní dlažba(varovné a signální pásy), budou použity stejné barvy jako chodník. Chodníky od km 0,157 94 po konec úseku budou z kamenné kostky 4/6 - mozaika s kam. krajníky, vjezdy budou z kamenných kostek 8/11. Reliéfní prvky (varovné a signální pásy) budou provedeny z polymerbetonových dlaždic. Opěrná zeď podél na pozemku16/2 bude provedena jako betonová, stěna bude opatřena oplocením. Ul. K Vepřové Veškeré chodníky okolo základní školy budou provedeny z kamenné kostky 4/6-mazaika s kam. Krajníky. Stávající AB chodník po levé straně bude rozšířen k nově umístěné obrubě z kam. Krajníků. Skladba E Chodníky z kamenné kostky 4/6 –mozaika. D2-D-1-O-PIII Dlažba z žulové kostky, 40/60 mm, šedá tl. 60 mm Lože z drceného kameniva DDK tl. 30 mm ŠD štěrkodrť ŠD tl. 200 mm Tloušťka konstrukce tl. 290 mm Skladba F Chodníky ze zámkové dlažby. D2-D-1-O-PIII Zámková dlažba tl. 60mm Lože z drceného kameniva DDK tl. 30 mm ŠD štěrkodrť ŠD tl. 200 mm Tloušťka konstrukce tl. 290 mm Tloušťky vrstev jsou ve zhutněném stavu. Zemní pláň vozovek musí být zhutněna na předepsanou hodnotu modulu přetvárnosti podloží. Zhutněná zemní pláň E def,2= 30 MPa

10

Zkoušky zhutnění je nutno při přejímce dokladovat. Pokud nebude dosaženo předepsané zhutnění je nutné provést opatření (výměnu zeminy). Skladba G Vjezdy ze zámkové dlažby. D1-D-1-VI-PIII Zámková dlažba tl. 80mm Lože z drceného kameniva DDK tl. 40 mm Kamenivo zpevněné cementem SC 0/32,C3/4(KSC I) tl. 120 mm ŠD štěrkodrť ŠD tl. 200 mm Tloušťka konstrukce tl. 440 mm Tloušťky vrstev jsou ve zhutněném stavu. Zemní pláň vozovek musí být zhutněna na předepsanou hodnotu modulu přetvárnosti podloží. Zhutněná zemní pláň E def,2 = 45 MPa Zkoušky zhutnění je nutno při přejímce dokladovat. Pokud nebude dosaženo předepsané zhutnění je nutné provést opatření (výměnu zeminy). Dlažby budou provedeny s předepsaným navýšením dle ČSN 73 6131-1. Spáry budou vyplněny dle ČSN 73 6131-1. Zvláštní pozornost je nutno věnovat hutněným násypům po inženýrských sítích. Zához rýh je nutno provést vhodnou zeminou a dále plnit požadavky ČSN 72 1006 (Kontrola zhutnění zemin a sypanin). Bez únosné zemní pláně (dokladovat zkouškami zhutnitelnosti) nelze provádět další konstrukce vozovky. Materiály, výroba a zřizování jednotlivých konstrukčních vrstev musí odpovídat příslušným platným normám a technologickým pokynům. Konečný tvar a barvu dlažby před objednáním zhotovitel odsouhlasí s investorem. -Zemní práce Dle navrženého výškového členění ploch budou nově vytvářené plochy v násypu a ve výkopu. V době stavby je nutno upravenou zemní pláň chránit proti rozbřídání správným odvodněním a zákazem pojíždění mokré pláně těžkými stavebními stroji. Při provádění zemních prací na úpravách pláně vozovky je nutno věnovat zvýšenou pozornost jak výškovému uspořádání, tak i požadovanému zhutnění. Zemní práce je nutno provádět v souladu s ČSN 73 3050 a bezpečnostními předpisy. Inženýrské sítě

ČEZ Distribuce, a.s.: dle vyjádření správce ČEZ vede v úseku nadzemní i podzemní vedení ČEZ. Nově navržená obruba není vedena přímo nad stávající vedení NN. Strojní odkop bude proveden do vzdálenosti 1m od kabelů. Po dobu výstavby/zemní práce/ bude zajištěno zabezpečení inženýrských sítí proti poškození /bednění, ocelové přejezdové prahy../. V dané lokalitě se nachází příčné přechody vedení. Budou provedeny sondy ručním výkopem, následně bude přizván technik a určí přesnou ochranu inž.sítě(kabelové žlaby, chráničky….). V km 0,320-0,360 bude kabelové vedení vloženo do bet.chrániček - SO 102. Bude respektována ČSN 73 6005 a budou dodrženy požadavky správce inženýrských sítích dle vyjádření. Samostatné SO je přeložka vedení ČEZ - SO 402.

RWE Distribuční služby s.r.o.: dle vyjádření správce plynovodu vede v úseku STL, plynovod je uložen v chodníku i v komunikaci. Nově navržená obruba není vedena přímo nad stávající potrubím. Strojní odkop bude proveden do vzdálenosti 1m od potrubí. Po dobu výstavby/zemní práce/ bude zajištěno zabezpečení inženýrských sítí proti poškození /bednění, ocelové přejezdové prahy../. V dané lokalitě se nachází příčné přechody plynovodu. Budou provedeny sondy ručním výkopem, následně bude přizván technik a určí přesnou ochranu inž.sítě(kabelové žlaby, chráničky….). Bude respektována ČSN 73 6005 a budou dodrženy požadavky správce inženýrských sítích dle vyjádření. Samostatnými SO jsou přeložky plynovodu SO 501 a SO 502. Telefónica O2 Czech Republic, a.s..: V úseku stavby jsou příčné přechody komunikací. Budou provedeny sondy ručním výkopem, následně bude přizván technik a určí přesnou ochranu inž.sítě(kabelové žlaby, chráničky….). V místě křižovatky ulic Havlíčkova a Na Výsluní bude zaslepen stávající kabel a částečně bude stávající kabel posunut mimo konstrukci komunikace – SO 102. Dále nově bude vybudováno parkoviště v km 0,240 v ulici Na Výsluní, zde bude kabel vložen do dělené chráničky případně do bet.žlabů - SO 102. Po dobu výstavby/zemní práce/ bude zajištěno zabezpečení inženýrských sítí proti poškození /bednění, ocelové přejezdové prahy../. Bude respektována ČSN 73 6005 a budou dodrženy požadavky správce inženýrských sítích dle vyjádření. SO 301 Rekonstrukce vodovodu V celém prostoru stavby bude provedena rekonstrukce přípojek z veřejného vodovodního řadu UT

11

DN 80. Hlavní vodovodní řád jako takový zůstane zachován. Od parcely st.267 (č.p.220) po ul. Dlážděná bude nově uloženo reservní vodovodní potrubí.

SO 302 Rekonstrukce splaškové kanalizace V zájmovém prostoru byl proveden kamerový průzkum stávajícího jednotného kanalizačního řadu. Z něho vyplývá, že kanalizace není ve vyhovujícím stavu. Proto je navržena rekonstrukce kanalizač- ního systému s tím, že bude vybudován systém oddílné kanalizace. Navržena nová trasa splaškové kanalizace v celém úseku stavby III/3507 Havl.Borová – 3. Etapa. Napojení bude provedeno na stá- vající koncovou šachtu (pod náměstím) – tato trasa byla již provedena v rámci II.etapy prací a je svedena na stávající ČOV. Součástí stavby bude také kompletní rekonstrukce kanalizačních přípojek v zájmovém prostoru. Svodné potrubí. Navrženo z plastového potrubí DN 250 a 300, SN8. Potrubí bude uloženo v zemi v rýhách v hloubce od 1,0 do 2,50m - šířka rýhy 0,8m až 1,0m. Výkopy budou prováděny v zemině, jejíž těžitelnost byla určena odhadem a to v zemině tř.3-40% . Dodavatel provede především zához výkopu a hutnění v požadované kvalitě. Kanalizační šachty. Nové kanalizační šachty jsou navrženy z trubních betonových prefabrikátů o průměru 1000mm (integrované těsnění, poplastovaná vsazená stupadla),včetně těžkého litin.poklopu tvárné litiny pro dopravní zatížení D 400. Dno šachet bude provedeno monolitické, soutokový požlábek nových šachet včetně nášlapné podesty dna bude ze žulových kostek min.10x10x10cm uložených do zavlhlého beton.lože z B 20 (ne mozaika), spáry z cement.malty o min.tl.spáry 15 mm. Podkladní beton pod šachty se provede v tl. 70 mm.

SO 303 Dešťová kanalizace Jak vyplývá z popisu SO 301 je navržen samostatný řad dešťové kanalizace. Jsou navrženy dvě větve. První je v úseku km 0,000-0,380 s napojením v km 0,320 (ul.Horecká) na trasu stávající obecní jednotné kanalizace (jak je v současnosti). Druhá větev je navržena v části ul. K Vepřové s tím že je napojení je na stávající koncovou šachtu dešťové kanalizace (vybudována při II.etapě rekonstrukce silnice III.třídy), která ústí na vodoteč (Borovský potok). Odvodnění komunikace je navrženo do nových uličních betonových vpustí s litinovou mříží. Uliční vpusti jsou navrženy betonové typové prefabrikované s usazovacím prostorem a hlubokým košem na bahno. Uliční vpusti ve vozovce budou osazovány čtvercovými litinovými mřížemi 500x500 mm pro třídu dopravního zatížení D400 Svodné potrubí od vpustí se zaústí pomocí PVC DN150 do nově budované dešťové kanalizace. Odvodnění zemní pláně bude zajištěno pomocí plastového drenážního potrubí DN 150, drenáž bude napojena na uliční vpusti. Stávající vpusti budou demontovány. Svodné potrubí. Navrženo z plastového potrubí DN 250, 300 a 400, SN8.Potrubí bude uloženo v zemi v rýhách v hloubce od 1,0 do 2,50m - šířka rýhy 0,8m až 1,0m. Výkopy budou prováděny v zemině, jejíž těžitelnost byla určena odhadem a to v zemině tř.3-40% . Dodavatel provede především zához výkopu a hutnění v požadované kvalitě. Kanalizační šachty. Nové kanalizační šachty jsou navrženy z trubních betonových prefabrikátů o průměru 1000mm (integrované těsnění, poplastovaná vsazená stupadla),včetně těžkého litin.poklopu tvárné litiny pro dopravní zatížení D 400. Dno šachet bude provedeno monolitické, soutokový požlábek nových šachet včetně nášlapné podesty dna bude ze žulových kostek min.10x10x10cm uložených do zavlhlého beton.lože z B 20 (ne mozaika), spáry z cement.malty o min.tl.spáry 15 mm. Podkladní beton pod šachty se provede v tl. 70 mm. SO 401 Veřejné osvětlení Stupeň dodávky elektrické energie : 3 Veřejné osvětlení není el. zařízení, které by nesmělo být vypnuto, roční spotřeba 15 MWh Veřejné osvětlení - stávající :

12

Stávající veřejné osvětlení zájmového prostoru je řešeno výbojkovými svítidly, instalovanými na betonových sloupech, nebo na budovách. Veškeré stávající osvětlovací prvky budou demontovány. SO 402 Přeložka vedení ČEZ

V důsledku dispoziční změny komunikace v km cca 0,160-0,240 oproti původnímu stavu, bude provedena přeložka vedení ČEZ. Přeložka bude provedena tímto způsobem: Vedení vdnn bude v místě u č.p. 67 přeloženo na konzolu objektu, na kterém bude ukončeno. Od domu č.p. 67 povede nadzemní vedení k novému sloupu u objektu č.p.106, od tohoto sloupu povede podzemní vedení AYKY 3x120+70 mm2 ke sloupu, který bude umístěn u č.p.65. Vedle sloupu bude rozpojovací skříň. Další rozpojovací skříň bude umístěna na křižovatce ulic Havlíčkova a Na Výsluní, odtud povede podzemní vedení kolmo přes silnici k protějšímu objektu. Celková délka přeložky je cca 65 m. SO 501 Přeložka plynovodu - část a V důsledku dispoziční změny komunikace v km cca 0,160-0,240 oproti původnímu stavu, bude provedena přeložka plynovodu. Přeložka bude provedena tímto způsobem: V km 0,150 bude plynovod napojen v chodníku na stávající plynovod, dále povede pod nově navrženým chodníkem do km 0,190 kde bude procházet kolmo pod komunikací. Přeložka bude ukončena cca v místě rohu objektu č.p.65. Bude přeloženo cca 55 m plyn.potrubí PE 63. SO 502 Přeložka plynovodu - část b (hloubková) V km 0,320 – 0,340 dojde k vybudování 6ti nových parkovacích míst, dojde zde k úpravě nové nivelety komunikace(park.ploch), snížení nivelety cca o 250 mm oproti původní niveletě, bude provedena hloubková přeložka plynovodu. Bude provedena hloubkové přeložka plynovodní přípojky PE 32 k objektu č.p.96 v celkové délce cca 20 m. 7. Intenzity dopravy Intenzita dopravy na pozemní komunikaci III/3507 a 35013 za 24 hodin [10]

Identifikace

Sčítací úsek Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369

Poznámka – koeficient vztažen k roku 2005 8. Předpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení Předpokládaný termín zahájení stavby 2012 Předpokládaný termín ukončení stavby: 2012 9. Výčet dot čených územn ě samosprávných celk ů : Kraj : Vysočina Krajský úřad kraje Vysočina 587 33 Jihlava – Žižkova 57 tel. : 564 602 111 Obec : Havlíčkova Borová Městys Havlíčkova Borová Náměstí 278 582 23 Havlíčkova Borová

tel. : 569 642 200

13

10. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst.4 a sprá vních ú řadů, které budou tato rozhodnutí vydávat : - Územní rozhodnutí : MěÚ Přibyslav - Stavební úřad - Stavební povolení : MěÚ Přibyslav - Stavební úřad - Stavební úřad Havlíčkův Brod (komunikace, chodníky) - Odbor životního prostředí MěÚ Havlíčkův Brod (vodovod, kanalizace) - Stavební úřad Přibyslav (veřejné osvětlení, přeložky inženýrských sítí) II. ÚDAJE O VSTUPECH 1. Půda

Zábor půdy – celkem, trvalý zábor (komunikace, chodníky, parkovací plochy, Místní komunikace…..) 7 690 m2

- z toho zemědělský půdní fond, trvalý zábor 0 m2

- z toho lesní půdní fond, trvalý zábor 0 m2

Zábor půdy dočasný (staveniště, deponia ..) 0 m2

(předpoklad zařízení staveniště bude na přilehlých plochách ve vlastnictví investorů)

Zábor půdy dočasný inženýrské sítě 0 m2

(předpoklad zařízení staveniště bude na přilehlých plochách ve vlastnictví investorů) 2. Voda

Posuzovaný záměr je typickou liniovou stavbou, která při provozování po realizaci nebude mít žádné zvláštní nároky na stálý odběr a spotřebu vody. Z tohoto důvodu nebudou odběrová místa ani zdroje vody zřizovány. Spotřeba vody na údržbu zeleně, hlavně v etapě ozelenění, bude zajišťována dovozem v cisternách příslušnou organizací v jejichž péči uvedené bude. V období výstavby posuzovaného záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ nejsou nárokovány významnější požadavky na spotřebu vody, neboť stacionární zařízení staveniště ani výrobny stavebních hmot nejsou uvažovány. Tyto materiály budou řešeny dovozem z příslušných provozoven. Potřebné množství pitné vody pro pokrytí hygienických a sociálních potřeb mobilního staveništního vybavení si zajistí příslušná realizační firma dovozem. Při realizaci výstavby komunikace bude zajištěna spotřeba vody pro sociální účely způsobem obvyklým na obdobných stavbách, předpokládá se spotřeba vody max.80 l/pracovník/den. Technologická voda pro přípravu směsí apod. bude spotřebovávána v místě jejich výroby. Pokud budou směsi v menší míře vyráběny přímo na místě samém, bude voda dovezena v cisternách. 3. Energetické zdroje V období výstavby ani provozu posuzovaného „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ nejsou nárokovány požadavky na potřebu energetických zdrojů, neboť stacionární zařízení staveniště ani výrobny stavebních hmot nejsou uvažovány. Tyto materiály budou řešeny dovozem z příslušných provozoven. 3.1 Elektrická energie V etapě výstavby ani po realizaci záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ elektrické energie potřebná nebude. Malé množství pro případný pohon stavebních strojů a zařízení si zabezpečí realizátor z mobilního zdroje. Elektrická energie potřebná pro provoz umělého osvětlení …………………………………...15 MWh/rok 3.2 Ostatní energie Spotřeba plynu, stlačeného vzduchu apod. bude odpovídat organizaci a velikosti výstavby, podrobně bude specifikována v dalším stupni projektové dokumentace. Malé množství pro případný pohon stavebních strojů a zařízení si zabezpečí realizátor z mobilních zdrojů. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Výstavba záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ nevyvolává další požadavky na dopravní a jinou infrastrukturu. V etapě realizace stavby bude odvážena přebytečná zemina na dočasná deponia a postupně dováženy potřené vstupní stavební materiály.

14

III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

1. Ovzduší 1.1 Zdroje znečišťování ovzduší Posuzovaný záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ nemá žádné stacionární zdroje znečišťo- vání ovzduší. Zdroji znečisťování ovzduší v předmětné lokalitě je provoz na výše uvedených komuni- kacích. 1.2 Rozptylová studie Výpočet byl proveden na základě metodiky SYMOS 1997. Tato metodika byla uveřejněna ve věstníku MŽP ČR ze dne 15 dubna 1998, částka 3, strana 22 – 77. Metodika byla upřesněna dodatkem, který vyšel ve věstníku MŽP v dubnu 2003. Metodika výpočtu SYMOS 97 je, dle přílohy č. 8 k nařízení vlády č.350/2002 Sb. v platném znění referenční metodou pro výpočet rozptylu znečišťujících látek. 1.3 Pozadí Z dat ČHMU plynou následující údaje o imisním zatížení v posuzovaném území : - Imisní zatížení znečišťující látkou NO2 (roční průměrné imisní koncentrace) bylo v roce 2009 pod úrovní 13 µ/m3

- Roční průměrné imisní koncentrace znečišťující látky benzo(a)pyren byly pod úrovní 0,4 ng/m3, - Roční průměrné imisní koncentrace znečišťující látky benzen byly pod úrovní 2 µ/m3, - 36 nejvyšší denní průměrná imisní koncentrace znečišťující látky PM 10 je na úrovni 20- 30 µ/m3, - Roční průměrné imisní koncentrace znečišťující látky PM 10 se pohybují na úrovni 14-20 µ/m3 Imisní zatížení v posuzovaném území bylo v roce 2009 podlimitní 1.4 Vyhodnocení imisní situace Výpočet byl proveden v celkem 3 variantách výpočtu Varianta 1 : Současný stav - doprava 2011 Varianta 2 : Současný stav - doprava 2012 (nulový stav, bez výstavby záměru) Varianta 3 : Nový stav – po výstavbě záměru - doprava 2012 Rozptylová studie hodnotí změnu příspěvku zdrojů znečišťování ovzduší. Doprava (liniové zdroje znečišťování ovzduší) je na posuzovaném území provozována. Nemění se intenzity dopravy, upravuje se povrch komunikace a u dvou křižovatek se mění charakter z průjezdné na kruhovou. Vzhledem k charakteru zdrojů emisí (liniové zdroje emisí - doprava) budou dominantní znečišťující látkou CO, NO2, benzo(a)pyren a benzen, TZL jako PM10. Vypočtené hodnoty (rozsah tj. minimální a maximální hodnoty imisního zatížení vypočtené na posuzo- vaném území jsou uvedeny v následujících tabulkách v µ/m3 (mikrogramy) a v pg/m3 (pikogramy) u benzo(a)pyrenu.

Varianta 1

B(a)P Benzen CO NO2 PM10

PR PR 8P M PR PD PR Minimální vypočtená hodnota

2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006

Maximální vypočtená hodnota 0,078 0,013 11,095 3,293 0,321 1,718 0,214

limit 1000 5 10000 200 40 50 40 % limitu minimum 0,000% 0,007% 0,005% 0,058% 0,026% 0,096% 0,014% %limitu maximum 0,008% 0,256% 0,111% 1,647% 0,803% 3,436% 0,535%

15

Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006


limit 1000 5 10000 200 40 50 40 % limitu minimum 0,000% 0,007% 0,005% 0,059% 0,027% 0,097% 0,015% %limitu maximum 0,008% 0,259% 0,112% 1,660% 0,810% 3,458% 0,539% 8P průměrné osmihodinové imisní koncentrace PR průměrná roční imisní koncentrace PD průměrná denní (24 hodinová) imisní koncentrace M maximální imisní hodinové koncentrace Emisní limity a vypočtené hodnoty jsou v mikrogramech/m3 (µ/m3). Výjimkou je benzo(a)pyren, kde je imisní limit (a výsledky) v pikogramech, vypočtené hodnoty imisního zatížení jsou v mikrogramech x 10-6 tj. v pikogramech, emisní limit 1 nanogram/m3 = 1000 pikogramů/m3

- Vypočtené hodnoty příspěvku zdrojů k imisnímu zatížení jsou ve všech třech variantách řádově až několikařádově pod úrovní imisních limitů. Vypočtené hodnoty imisního zatížení odpovídají umístění zdrojů, konfiguraci terénu a provozu zdrojů. - Intenzity dopravy jsou stanoveny na základě dat zadavatele studie. Skutečné emisní a následně imisní zatížení bude závislé na reálném složení a intenzitě dopravy. Ta se mění v průběhu roku, týdne i dne. Výpočty byly provedeny pro průměrný denní provoz. Ani v případě špičky v dopravě se nepředpokládá, na základě vypočtených průměrných hodnot imisního zatížení, překročení imisních limitů provozem posuzovaných zdrojů emisí. - Pro výpočet bylo vycházeno z emisních faktorů vypočtených programovým vybavením MEFA 02, skutečné emise jsou závislé zejména na složení vozového parku. Změny v dopravě jsou závislé i na politické, sociální a ekonomické situaci a v současné době dochází vlivem vnějších vlivů k změnám původně uvažovaných vstupních podmínek pro vývoj dopravy v ČR. Situaci upřesní nové sčítání dopravy v roce 2010, výsledky sčítání ale budou k dispozici až v roce následujícím. - Vzhledem k tomu, že byl výpočet proveden pro současný i budoucí stav stejným způsobem, při porovnání vlivu se nepřesnosti vyrovnávají .

Při dodržení předpokladů uvedených v této studii nebude vliv posuzovaných změn zdrojů emisí (komunikace jako liniový zdroj emisí) na kvalitu ovzduší významný.

16

Příspěvek zdrojů je výrazně (řádově až několikařádově) pod úrovní imisních limitů stanovených platnou legislativou. Provoz zdrojů nezpůsobí na posuzovaném území překročení imisních limitů u posuzovaných znečišťujících látek a je z hlediska ochrany ovzduší akceptovatelný. Vzhledem k vypočteným hodnotám imisního zatížení (příspěvku zdrojů) lze předpokládat, že posuzované zdroje při dodržení parametrů uvedených v této studii neovlivní významně emisní ani imisní situaci v posuzované lokalitě (okolí komunikací). Vyšší kvalita povrchu komunikací se projeví v plynulosti jízdy, což logicky povede k snížení spotřeby paliva a zejména k snížení druhotné prašnosti vzniklé vířením prachových částic vzniklých spalováním paliva, obrusem pneu. Pro snížení druhotné prašnosti je a bude nutno provádět pravidelný úklid komunikací a to zejména po zimním období, kdy dochází k víření a úletům posypových materiálů, které po zimě zůstaly na vozovce. Výpočty byly provedeny pro průměrný provoz. Z hlediska emisní a následně imisní situace se projevuje záměr pozitivně (lze předpokládat mírné snížení imisní zátěže zejména z hlediska druhotné prašnosti). K nárůstu emisní a následně zhoršení imisní situace dojde krátkodobě v době výstavby. V průběhu přípravy staveniště i vlastní výstavby půjde o vliv v důsledku zvýšené hlučnosti a prašnosti při výkopových a stavebních pracích, a při dopravě zeminy a stavebních materiálů. Dojde ke krátkodobému nárůstu emisí produkovaných stavební dopravou surovin a materiálů. Dalším zdrojem emisí budou motory stavebních strojů a mechanismů obsluhujících stavbu. Dočasnými zdroji znečištění bude staveniště, pojezdy nákladních automobilů a jiných stavebních strojů a místa zbavená vegetace. V průběhu stavebních prací bude docházet k zásahům do terénu a dalším stavebním pracím při kterých bude docházet k emisi prašných částic. Doba emise bude omezená, emitované množství bude značně proměnné a bude závislé na aktuálních klimatických podmínkách. Bude docházet zejména ke vznosu již usazených prachových částic, k produkci tzv. sekundární prašnosti. Při pokládce živičného povrchu nové příjezdové komunikace lze rovněž očekávat zvýšené uvolňování aromatických uhlovodíků. Ze stavebních strojů a z nákladních vozů budou emitovány běžné polutanty typické pro dopravu, především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, pevné částice a uhlovodíky. Množství takto emitovaných znečišťujících látek nelze v současné době jednoznačně určit, bude záviset především na organizaci stavby a technologické kázni na staveništi. Tento zdroj emisí bude působit pouze v období výstavby. Případné deponie výkopového materiálu je nezbytné umístit v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, aby jejich negativní vliv (jako zdrojů prašnosti) byl preventivně omezen. Pro minimalizaci emisí je nutno : - Minimalizovat dobu meziskládek sypkých a potenciálně prašných materiálů v prostoru stavby

V případě nevhodných klimatických podmínek (sucho, větrno) provádět zkrápění ploch, - Při zastavení vozidel vypínat motory

- Optimalizovat dopravu z hlediska vytížení vozidel a dopravních tras - Optimalizovat objízdné trasy, minimalizovat dobu uzavírek

2. Odpadní vody Vzhledem k charakteru liniové stavby posuzovaného záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“,bude docházet pouze k produkci srážkových vod, odváděných ze zpevněných ploch komunikace rekonstruovaného úseku. Množství těchto vod bude závislé na intenzitě srážek v předmětné lokalitě. Navrženým řešením dojde ke zlepšení odtokových poměrů v daném území, kdy dešťové vody budou odváděny částečně pomocí navržené silniční dešťové kanalizace přímo do recipientu a nebudou tak plně zatěžovat stávající jednotný kanalizační systém městyse Havlíčkova Borová. 3. Odpady

Skladování a likvidaci odpadů lze rozdělit na dvě etapy – rekonstrukce komunikace a provoz rekonstruované komunikace. Odpady připadající v úvahu jsou uvedeny v následujícím textu. 3.1 Rekonstrukce komunikace Stavebními pracemi nedojde ke zhoršení životního prostředí v okolí stavby. Při realizaci stavby bude postupováno tak, aby byl minimalizován dopad na okolí, zejména budou přijata opatření na minimalizaci hlučnosti a prašnosti jako například kropením staveniště, eliminací prací emitujících zvýšený hluk v noci, vhodným rozmístěním mechanizace a strojů na staveništi, vypínáním motorů strojů apod. Dále bude zamezeno znečišťování vod odpady z pracovních procesů, z mytí dopravních prostředků, stavebních strojů a splachováním bláta.

17

Veškeré odpady vzniklé výstavbou budou ihned odváženy na příslušné skládky. U živičných povrchů je předpoklad jejich odebrání správcem dané komunikace k opětovné recyklaci. V případě nezájmu daného správce budou tyto asfaltové směsi nabídnuty odborné firmě, která je má možnost použít v rámci recyklovaných směsí.

Katalogové číslo Druh odpadu Kategorie odpadu

08 01 11

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 O 10 13 14 Odpadní beton a betonový kal O 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 03 Dřevěné obaly O 15 01 06 Směsné obaly O 15 01 10

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo těmito látkami znečištěné

N

15 02 02

Filtrační materiály, čisticí tkaniny znečištěné nebezpečnými látkami

N

15 02 03

Filtrační materiály a čisticí tkaniny neuvedené pod číslem 15 02 02

O

17 01 01 Beton O 17 02 01 Dřevo O 17 02 02 Sklo O 17 02 03 O 17 02 04

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

N

17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 0301 N 17 04 05 Železo a ocel O 17 04 07 Směsné kovy O 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O 17 0506 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 0505 O 17 09 04

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

O

20 03 01 Směsný komunální odpad O 20 03 03 Uliční smetky O

Dodavatel stavby zajistí manipulaci s tímto odpadem dle platných předpisů. Zejména se jedná o likvidaci odpadů se zbytkovým obsahem škodlivin (kategorie N). V době rekonstrukce bude odpad separován a skladován a podle jednotlivých druhů a likvidován ve smyslu platné legislativy. Skladování a jiné nakládání s odpady před jejich přepravou ke zneškodnění odbornými firmami bude prováděno při dodržení všech ustanovení příslušných zákonných předpisů upravujících odpadové hospodářství, zejména pak zákon čís.185/2001Sb. v platném znění. Likvidace jednotlivých druhů odpadů bude zajištěna smluvně s příslušnými odbornými firmami.

Podle zákona o odpadech čís.185/2001Sb. v platném znění je povinností původce odpadů zajistit zneškodnění v případě, že jejich další využití není možné.

Dodavatel musí zajistit kontrolu práce a údržby stavebních mechanizmů s tím, že pokud dojde k úniku ropných látek do zeminy, je nutné kontaminovanou zeminu ihned vytěžit a uložit do nepropustné nádoby (kontejneru). U malých nepropustných ploch možno provést dekontaminaci vapexem.

Při kolaudačním řízení předloží dodavatel stavby doklady o způsobu likvidace napadlých odpadů. 3.2 Provoz rekonstruované komunikace Při provozu rekonstruované komunikace čís.III/3507 a III/35013 bude vznikat menší množství druhů

odpadů, např. zbytky z obalů obvykle odhozených, směsný komunální odpad, odpad z čištění kanalizace aj. Specifikace a stanovení množství takto vzniklého odpadu je problematické a bylo by v oblasti dohadů a spekulací.

18

4. Hluk 4.1 Vstupní údaje Předmětná stavba se nachází v centrální a jižní části městyse Havlíčkova Borová. Jedná se o rekonstrukci stávajícího uličního prostoru ulic Havlíčkova a K Vepřové. To znamená, že stavba jako taková je napojena na uvedenou ulici s přímým propojením na stávající komunikační systém obce. Požadavky na nová dopravní napojení a na nové sjezdy nevznikají. Stavba je III. etapou rekonstrukce komunikace III/3507 v Havlíčkově Borové a bude provedena jako jeden celek.

Obsahem řešení je rekonstrukce uličního prostoru a stavba jako taková vyžaduje nová napojení na stávající rozvody technické infrastruktury k napájení nových osvětlovacích prvků veřejného osvětlení (SO 401), a pro napojení dešťové kanalizace ( SO 303 ). Odvodnění zpevněných ploch (srážkové vody) bude provedeno do uličních vpustí, které budou napojeny na nově budovanou dešťovou kanalizaci. Akce III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa, stavební úpravy budou provedeny od začátku obce Havlíčkova Borová cca po začátek náměstí (cca 393m)a dále přiléhající úsek ul. K Vepřové o délce 77m. Bude provedena rekonstrukce komunikace, rekonstrukce a výstavba nových chodníků a parkovacích stání, součástí PD bude rekonstrukce (výstavba) dešťové a splaškové kanalizace, vodovodu a veřejného osvětlení. Stavba si vyžádá přeložku plynovodu a nadzemního vedení ČEZ. Předkládaný materiál řeší problematiku šíření akustických emisí, které budou generovány provozem na pozemní komunikaci čís. III/3507 a III/35013, intraviální úsek v předmětné lokalitě městyse Havlíčkova Borová, v roce 2011 a v roce 2012, ve vazbě na akustické imise v denní i v noční době.v následujícím variantním řešení : - nulová varianta, t.zn. stávající stav komunikace čís.III/3507 a III/35013 - projektovaná varianta, t.zn. projektovaný stav komunikace čís.III/3507 a III/35013 po rekonstrukci ve vazbě na akustické imise v předmětné lokalitě v denní i v noční době.

4.2 Zdroje hluku

V předmětné lokalitě je dominantní m zdrojem hluku hluk generovaný provozem na pozemní komunikaci čís. čís.III/3507. V následujícím jsou uvedeny intenzity dopravy za 24 hod této komunikaci pro stávající rok 2011 a projektovaný rok 2012, které byly převzaty ze sčítání dopravy v roc e 2005 a přepočteny na výše uvedené roky dle růstových koeficientů ŘSD ČR : Intenzita dopravy na pozemní komunikaci III/3507 a III/35013 za 24 hodin

Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369

Poznámka – koeficient vztažen k roku 2005 4.3 Referenční výpočtové body Identifikace referenčních výpočtových bodů na ulici Havlíčkova (čís.1 až 18) a K.Vepřové (čís.19 a 20) je zřejmá z grafické části akustické studie – viz příloha čís.1. 4.4 Akustické emise a imise Vlastní výpočty šíření akustických emisí, které budou generovány provozem na pozemní komunikaci III/3507 a III/35013, ve vazbě na akustické imise, byly provedeny pro denní i noční dobu, pro stávající stav roku 2011 a výhledový stav roku 2012. Matematické modelování šíření akustických emisí ve vaz- bě na akustické imise v předmětné lokalitě bylo provedeno pomocí programu pro PC. Přesnost výpoč- tů dle autorů programu je 2 dB 4.5 Limitní hodnoty Stanovení limitních hodnot hlučnosti je plně v kompetenci odborných pracovníků Krajské hygienické stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. V předkládaném materiálu jsou uvedeny pouze předpoklá- dané limitní hodnoty, které musí být verifikovány, jak je v předchozím uvedeno.

19

Hluk ze stavební činnosti : Dle Nařízení vlády čís. 148/2006 Sb. je pro chráněný venkovní prostor staveb hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, LAeq,T, ze stavební činnosti :

- pro denní dobu od 6,00 do 7,00hod 60 dB od 7,00 do 21,00 hod 65 dB od 21,00 do 22,00 hod 55 dB

Hluk ve venkovním chráněném prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru – mobilní zdroje Dle § 11, odst.4, Nařízení vlády čís.148/2006 Sb. se hygienický limit pro hluk ve venkovním chráně- ném prostoru staveb ….stanoví v základní hladině … - denní doba, LAeq, 16 h = 50 dB - noční doba, LAeq, 8 h = 40 dB - korekce 4)

+20 dB Hygienický limit – denní doba 70 dB Hygienický limit – noční doba 60 dB 4.6 Zhodnocení Stávající stav x projektovaný stav - denní doba Referenční výpočtový bod čís.

Výška nad terénem [m]

Denní doba stávající stav LAeq,T [dB]

Denní doba projektovaný stav LAeq,T [dB]

Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

20

Referenční výpočtový bod čís.




Rozdíl LAeq,T [dB]

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1

4.3 Stávající stav x projektovaný stav - noční doba Referenční výpočtový bod čís.


Noční doba stávající stav LAeq,T [dB]

Noční doba projektovaný stav LAeq,T [dB]

Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1

Předkládaný materiál řeší problematiku šíření akustických emisí, které budou generovány provozem na pozemní komunikaci čís.III/3507 a III/35013, intraviální úsek, v předmětné lokalitě v městyse Havlíčkova Borová, v roce 2011 a v roce 2012, ve vazbě na akustické imise v denní i v noční době.

21

Z vypočtených předpokládaných hodnot hluku v jednotlivých referenčních výpočtových bodech je zřejmé, že i přes navýšení intenzity dopravy, vlivem zlepšení povrchu a částečně i směrových a výškových poměrů zůstane hlučnost v předmětné lokalitě v městyse Havlíčkova Borová na původních hodnotách hluku, rozdíl je max + 0,1 dB v denních i v nočních hodinách, nedojde tedy ke zhoršení hlukové situace i když jsou v současné době v některých případech hygienické limity překračovány. Z hlediska hlučnosti je dláždění z drobných kostek nevhodné,koeficient krytu povrchu F3 =2,0 oproti koeficientu krytu povrchu z asfaltobetonu, kde F3 = 1,1. 5. Vibrace Provozem projektované rekonstrukce pozemní komunikace čís. III/3507 a III/35013 se nepředpokládá vznik a působení vibrací. V rámci stavebních prací mohou vznikat vibrace působením jednotlivých strojů a zařízení. Vzhledem ke geologickému složení půdy není pravděpodobný přenos vibrací mimo staveniště. Otřesy mohou vzniknout při provozu těžkých nákladních automobilů, které budou odvážet materiály (zeminu) ze stavby a přivážet vstupní materiály a pod. 6. Záření radioaktivní, elektromagnetické Radioaktivní záření se nepředpokládá. 7. Rizika havárií Předkládaný záměr nepatří do kategorie záměrů, které představují zásadní riziko, které vyplývá z používání chemických látek a chemických prostředků resp. z provozování strojních zařízení a technologií. Možnost vzniku havárií s negativním dopadem na životní prostředí je predikována provozem automobilů na pozemních komunikacích. Může se jednat o negativní dopad na ovzduší (např.požár vozidla, kouřivost apod.), vodu, půdu, geologické podmínky ( ropná nebo chemická havárie) a tím i na zdraví obyvatel. Možnost vzniku havárie lze technickými a organizačními opatřeními snížit na minimum. Možnost vzniku havárie může souviset s úniky látek resp.selháním lidského faktoru. Havárie vzniklé úniky látek, ropných či chemických, je nutno neprodleně eliminovat využitím sorpčních prostředků resp.zajistit sanaci horninového prostředí postižené lokality odbornou firmou. Technické řešení projektované stavby zabezpečuje základní požadavky na ochranu povrchových i podzemních vod. Havárie vzniklá selháním lidského faktoru je téměr nepředvídatelná a souvisí obvykle s dopravními nehodami. Je nutno provést taková bezpečnostní a organizační opatření, aby se pokud možno, neopakovala. Navržený záměr nenese zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií. Environmentální rizika případných havárií a nestandardních stavů lze rozdělit v rámci etapy realizace rekonstrukce pozemní komunikace : 7.1 Možné havárie v mírových podmínkách - vodohospodářská havárie - dopravní nehoda - požár okolních objektů - zemětřesení - pád letadla nebo meteoritu - teroristické napadení Vodohospodářské havárie K havárii v období realizace rekonstrukce pozemní komunikace může dojít únikem paliva nebo oleje ze stavebních strojů, resp. nákladních automobilů, případně při dopravní nehodě. V případě úniku ropných látek v této fázi bude únik likvidován vhodným sorbentem, zemina bude odtěžena a dále s ní bude nakládáno v souladu s platnou legislativou. K havárii v provozu může dojít únikem paliva nebo oleje z pojíždějících a parkujících automobilů, případně v důsledku dopravní nehody. Případná vodohospodářská havárie bude řešena standardními postupy dle platné legislativy. Rizika dopravních nehod Navýšení intenzity dopravy přináší i zvýšené riziko dopravních nehod a vzniku úrazů v jejich následků. Dalším rizikem jsou nehody s účastí chodců a cyklistů.

22

Požár okolních objektů Požár okolních objektů může vzniknout selháním lidského faktoru (např.autohavárie, nedopalky cigaret, nezajištěné ohniště …). Požár může být likvidován například profesionálním Hasičským záchranným sborem Jihlava resp Sbory dobrovolných hasičů z okolí. Záměr nespadá do režimu zákona č. 59/2006 Sb. v platném zn ění, o prevenci závažných havárií. C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažn ějších environmentálních charakteristik dot čeného území 1.1 Umístění záměru Posuzovaný záměr „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“se nachází v centrální a jižní části městyse Havlíčkova Borová. Jedná se o rekonstrukci stávajícího uličního prostoru ulic Havlíčkova a K Vepřové. To znamená, že stavba jako taková je napojena na uvedenou ulici s přímým propojením na stávající komunikační systém obce. Požadavky na nová dopravní napojení a na nové sjezdy nevznikají. Stavba je 3.etapou rekonstrukce komunikace III/3507 v Havlíčkově Borové a bude provedena jako jeden celek. 1.2 Aktuální stav krajiny Z hlediska typologického členění krajiny se jedná o pozdně středověkou sídelní krajinu vrchovin Hercynica s převažujícím lesozemědělským využitím. Vzhled krajiny je dán především přírodními podmínkami a uspořádáním jednotlivých krajinných struktur. Zejména se jedná o uspořádání zemědělsky obhospodařovaných pozemků, lesních komplexů a sídel. Plochy těchto krajinných struktur mají v širším území různou velikost a tvar, což vytváří členitou mozaiku segmentů. Jak jejich rozložení, tak vizuální působení je podmíněno, resp. umocněno přírodními podmínkami, především členitým reliéfem. Ten má charakter tektonicky zdvižené plošiny, narušované erozní činností vody, která vytvořila údolí, úpady a plochá zaoblená temena. Širší území má charakter zemědělskolesní krajiny s rozptýlenými sídly vesnického typu, pro která jsou charakteristické stavby malých rozměrů a hmot. Výjimkou jsou pouze objekty zemědělské velkovýroby. Zastavěná území se jako krajinné struktury uplatňují v menší míře než zemědělsky obhospodařované pozemky a lesy. Jejich velikost a uspořádání má na vzhled krajiny mnohem významnější vliv. Zemědělská půda je uspořádána do rozsáhlých bloků, které tvoří krajinnou matrici. Zemědělské pozemky jsou obhospodařovány především jako orná půda. Lesní porosty tvoří komplexy různé velikosti a tvaru se nacházejí především na prudších svazích a zemědělsky nevyužitelných půdách. Západně od Havlíčkovy Borové se nachází masiv Ranska. Jedná se o rozsáhlé protáhlé území, zhruba severojižního směru, kryté lesy. V této části území je krajinou matricí les a zastoupení zastavěných území je mnohem menší. Plošné krajinné struktury (lesy, zemědělské pozemky, síla) jsou doplněny liniovými, které krajinu dále člení. Nejvýznamnějšími liniovými prvky jsou silnice a na ně navazující účelové komunikace. Význam těchto liniových struktur na utváření krajiny je dán především jejich situováním vůči terénu a přítomností doprovodné vegetace. Většina významnějších komunikací je situována na terén. Chybí větší náspy, které by silnice zvýrazňovaly, stejně jako zářezy, které by je skryly. Kolem většiny významnějších komunikací v území jsou nesouvislá stromořadí, která do určité míry tyto liniové struktury zdůrazňují. Rovněž však jsou drobnými krajinnými strukturami zvyšujícími vertikální členitost a pestrost krajiny. Dalšími významnými liniovými prvky jsou vodní toky, které jsou v území hojné. I u nich je vliv na vzhled krajiny dán především přítomností doprovodné vegetace (břehových a doprovodných porostů) a charakterem okolního reliéfu. Většina vodních toků protékajících zemědělsky obhospodařovanými pozemky má upravená koryta a mezernatý vegetační doprovod. Vodní toky tak nejsou jako krajinotvorný prvek zvýrazněny. Krom toho jsou z větších vzdáleností viditelné pouze v osách údolí, jinak jsou skryty ve zvlněném terénu. Jejich uplatnění jako významné krajinotvorné struktury tak je proměnlivé.

23

Vlastní posuzovaný záměr je situován do zastavěného území městyse Havlíčkova Borová. Upravovaný úsek začíná na jižním okraji městyse, kde je obklopen zemědělsky obhospodařovanými pozemky. Dále silnice pokračuje obytnou zástavbou městyse k severu. Většinou se jedná o rodinné domy se zahradami a původní zemědělské usedlosti (statky), které stojí těsně u silnice. Jelikož si mnoho domů si zachovalo svůj původní ráz, byla historická část městyse vyhlášena jako městská památková zóna a mnoho zemědělských usedlostí bylo registrováno jako kulturní památky. Zeleň je v blízkosti rekonstruovaného úseku silnice sporadicky. Jedná se především o menší předzahrádky u některých domů (zejména v okolí náměstí) a plochy zeleně na náměstí. Zástavba novějšího charakteru, tedy větších rozměrů a stavební hmoty, je na náměstí – objekt školy. 1.3 Využívání krajiny Posuzované území je součástí členité, zemědělsko-lesní krajiny, ve které převažují sídla venkovského typu. Širší území je využíváno zejména pro zemědělskou a lesní výrobu, což je dáno především přírodními podmínkami. Ty rovněž ovlivnily uspořádání a tvar jednotlivých krajinných struktur a tím i ráz krajiny. Z přírodních podmínek se významně uplatňuje především členitý reliéf, který má charakter tektonicky zdvižené plošiny, narušované erozní činností vody. Ta vytvořila hluboká údolí, úpady a plochá temena. Ve vzhledu krajiny a jejím využití se rovněž významně podílejí liniové krajinné struktury, zejména vodní toky a komunikace. Ty dělí rozsáhlé plošné struktury do menších ploch. Přítomný vegetační doprovod dodává krajině drobné horizontální prvky a pohledovou atraktivitu. Řešený úsek silnice III/3507 prochází zastavěným územím městyse Havlíčkova Borová. Kolem silnice převažuje obytná zástavba, především rodinné domy se zahradami. 1.4 Přírodní podmínky a zdroje

1.4.1 Geomorfologické poměry Z hlediska geomorfologického členění České republiky (Demek, Mackovčin, Balatka 2006) leží zájmové území na rozhraní dvou geomorfologických celků – Křižanovská vrchovina, Hornosázavská pahorkatina. Oba jsou součástí geomorfologické provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina. Celek Hornosázavská pahorkatina je reprezentován podcelkem Havlíčkobrodská pahorkatina a celek Křižanovská vrchovina podcelkem Bítešská vrchovina. Rekonstruovaná část silnice se nachází na úbočí hřbetu, který vybíhá k údolí Borového potoka. Začátek úseku prochází svahem západní expozice. Silnice následně přechází na hřbet, který má mírnější sklon a je orientovaný k severu. 1.4.2 Geologické a pedologické poměry Širší území je budováno horninami moldanubika, které je reprezentováno drobně až středně lepidoblastickými biotitickými pararulami a migmatitickými kyanit-biotitickými rulami. Zastoupeny jsou rovněž biotitické perlové ruly, biotitické a dvojslídné granity a porfyrické amfibolicko-biotitické a biotitické melanokrátní granity. Kolem vodních toků a v údolích jsou fluviální a deluviofluviální sedimenty. Nejrozšířenějším půdním typem jsou v širším území kambizemě, především mezobazický subtyp. Zastoupen je rovněž subtyp mezobazický slabě oglejený, oglejený dystrický a dystrický. V širším území jsou dále zastoupeny modální pseudogleje. Kolem vodních toků a v údolích se na sedimentech vyvinuly modální gleje. Z pohledu zemědělského hospodaření jsou půdy charakterizovány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ). V blízkosti posuzovaného záměru jsou zastoupeny následující BPEJ – 8.34.21, 8.34.24 a 8.37.45. Jedná se o zemědělské půdy v 8. klimatickém regionu – MCH, tj. mírně chladném, vlhkém s průměrnou roční teplotou 5–6 °C a pr ůměrným ročním úhrnem srážek 700–800 mm. BPEJ zastoupené v širším území jsou charakterizovány takto: 8.34.21 – kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středné skeletovité, vláhově zásobené v mírně chladném klimatickém regionu. Sklonitost a expozice je charakterizována kódem 2, což odpovídá mírným svahům se sklonem 3–7° a jihozápadní až jihovýchodní exp ozici. Skeletovitost a hloubka půdního profilu je charakterizována kódem číslo 1, což odpovídá hlubokému až středně hlubokému půdnímu profilu a bezskelotovitým až slabě skeletovitým půdám. Tato BPEJ je zařazena do I. třídy ochrany ZPF.

24

8.34.24 – kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středné skeletovité, vláhově zásobené v mírně chladném klimatickém regionu. Sklonitost a expozice je charakterizována kódem 2, což odpovídá mírným svahům se sklonem 3–7° a jihozápadní až jihovýchodní exp ozici. Skeletovitost a hloubka půdního profilu je charakterizována kódem číslo 4, což odpovídá hlubokému až středně hlubokému půdnímu profilu a středně skeletovitým půdám. Tato BPEJ je zařazena do III. třídy ochrany ZPF. 8.37.45 – kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silné skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. Sklonitost a expozice je charakterizována kódem 2, což odpovídá mírným svahům se sklonem 7–12° a jihozápadní až jihovýchodní expozic i. Skeletovitost a hloubka půdního profilu je charakterizována kódem číslo 4, což odpovídá mělkému půdnímu profilu a slabě skeletovitým půdám. Tato BPEJ je zařazena do V. třídy ochrany ZPF. Rekonstrukce průtahu silnice III/3507 Havlíčkovou Borovou bude provedena na pozemku silnice, případně na přilehlých plochách. Žádný z dotčených pozemků nepatří do zemědělského půdního fondu, ani mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa. 1.4.3 Klimatické charakteristiky V roce 1971 bylo E. Quittem zpracováno klimaticko-geografické členění Československa, ve kterém na našem území vymezil tři základní klimatické oblasti – teplou, mírně teplou a chladnou. Řešené území leží na rozhraní mírně teplé klimatické oblasti MT3 a chladné klimatické oblasti CH7. Klimatická oblast MT3 se vyznačuje krátkým mírným létem, které je suché až mírně suché. Zima je mírná až mírně chladná, normálně dlouhá, mírně suchá, s normálním trváním sněhové pokrývky. Přechodná období jsou mírná a dlouhá. Pro klimatickou oblast CH7 je charakteristické velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, dlouhé přechodné období, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota udávaná stanicí v Přibyslavi je 6,7 °C a pr ůměrný roční úhrn srážek na této stanici je 660 mm. Charakteristika MT3 CH 7 Počet letních dnů (T > 25 °C) 20–30 10–30 Počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více 120–140 120–140 Počet mrazových dnů (Tmin ≤ -0,1 °C) 130–160 140–160 Počet ledových dnů (Tmax ≤ -0,1 °C) 40–50 50–60 Průměrná teplota v lednu (°C) -3 až -4 -3 až -4 Průměrná teplota v červenci (°C) 16–17 15–16 Průměrná teplota v dubnu (°C) 6–7 4–6 Průměrná teplota v říjnu (°C) 6–7 6–7 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 110–120 120–130 Srážkový úhrn ve vegetačním období (IV. - IX.) v mm 350–450 500–600 Srážkový úhrn v zimním období (X. - III.) v mm 250–300 350–400 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60–100 100–120 Počet dnů zamračených (oblačnost větší než 8/10) 120–150 150–160 Počet dnů jasných (oblačnost menší než 2/10) 40–50 40–50

1.4.4 Hydrologické poměry Širší území posuzovaného záměru se nachází v povodí Borovkého potoka, ČHP 1-09-01-024, které má rozlohu 15,81 km2. Vlastní území stavby leží v povodí bezejmenného levostranného přítoku Borovkého potoka, který protéká západně od dotčeného úseku silnice III/3507, ve vzdálenosti zhruba 300 m. V blízkosti záměru se nenacházejí žádné vodní plochy. 1.5 Biogeografická charakteristika území Charakter bioty (flóry a fauny), a tím i její hodnota z hlediska biodiverzity, je podmíněn geografickou polohou, charakterem trvalých ekologických podmínek a v kulturní krajině i druhem a intenzitou vlivů činnosti člověka.

25

Z hlediska biografického členění ČR (Culek a kol. 1996) leží zájmové území v přechodné zóně mezi Havlíčkobrodským (1.48) a Žďárským bioregionem (1.65). Podle regionálně fytogeografického členění ČR, zpracovaného Botanickým ústavem ČSAV (1987), leží území na rozhraní fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum a České oerofytikum. Českomoravské mezofytikum je zastoupeno fytogeografickým okresem Hornosázavská pahorkatina a České oerofytikum fytogeografickým okresem Žďárské vrchy. Původními geobiocenózami byly v širším území různé typy bučin. Jednalo se především typické bučiny (Fageta typica), jedlodubové bučiny (Fageta abietino-quercina), smrkové jedlové doubravy (Abieti-Querceta roboris-piceae) a jedlové doubravy s bukem (Abieti-Querceta roboris-fagi). Kolem vodních toků byly vrbiny vrby křehké (Saliceta fragilis) a jasanové olšiny (Fraxiny-alneta). V lokalitách se stagnující vodou byly zastoupeny olšiny (Alneta superiora). Jelikož je území dlouhodobě osídleno, byla původní přírodní společenstva odstraněna a nahrazena jinými. 1.6 Územní systém ekologické stability V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum, biokoridor, interakční prvek. Biocentrum je definováno prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je definován rovněž prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry, a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních ekologicky významných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Jde o lokality zabezpečující dílčí, avšak základní funkce organismů. Často plní v krajině i další funkce (protierozní, krajinotvornou, estetickou). Podle významu jednotlivých prvků skládajících systém, dělíme ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Územní systém ekologické stability byl na území městyse Havlíčkova Borová vymezen územním plánem sídelního útvaru, který byl zastupitelstvem obce schválen červenci roku 1997.

V bezprostřední blízkosti rekonstruovaného úseku silnice nebyly skladebné části ÚSES vymezeny. Posuzovanému záměru je nejblíže větev lokálního ÚSES vymezená na Borovském potoce. Ta se nachází zhruba 1 km severozápadně. Na soutoku Borovského potoka a bezejmenného levostranného přítoku (cca 1 km severozápadně od silnice) je vymezeno lokální biocentrum.

1.7 Zvláště chráněná území Za zvláště chráněná se podle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyhlašují území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. Městys Havlíčkova Borová leží na hranici chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy. Hranice CHKO probíhá po silnici III/35013 a od náměstí pak pokračuje po silnici III/3507. Náměstí je jediná část rekonstruované silnice, kde stavba zasahuje na území CHKO. Zastavěné území městyse, a tudíž i vlastní stavba, leží ve III. zóně ochrany. V blízkosti záměru, resp. v dosahu možných vlivů se nenachází žádné maloplošné zvláště chráněné území. Nejbližším je NPR Ransko ležící přibližně 2,9 km severovýchodně od rekonstruovaného úseku silnice III/3507. 1.8 Natura 2000 Natura 2000 je dle § 3, odst. 1, písm. r) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy přírodních stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. V blízkosti řešeného území není ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyhlášena žádná evropsky významná lokalita a ptačí oblast.

26

Nejbližší evropsky významnou lokalitou je Ransko (CZ0610412) nacházející se cca 2,9 km severovýchodně od rekonstruovaného úseku silnice III/3507. 1.9 Památné stromy Zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění, v § 46, odst. 1 umožňuje vyhlášení mimořádně významných stromů, jejich skupiny a stromořadí za památné stromy. V blízkosti řešeného území nebyl vyhlášen žádný památný strom. 1.10 Přírodní parky Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v § 12 odst. 1 definuje pojem krajinného rázu. Na základě § 12 odst. 3 zákona může orgán ochrany přírody k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. V blízkosti řešeného území nebyl přírodní park vyhlášen . 1.11 Významné krajinné prvky Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v § 3, písm. b) definuje významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, která utváří její vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 tohoto zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. V širším území posuzovaného záměru se nenacházejí VKP ze zákona, ani zde nebyly registrovány VKP podle § 6 zákona. 2. Stru čná charakteristika stavu složek životního prost ředí v dot čeném území, které budou pravd ěpodobn ě významn ě ovlivn ěny 2.1 Přírodní (potenciální) stav biocenóz Původními geobiocenózami byly v širším území různé typy bučin. Jednalo se především typické bučiny (Fageta typica), jedlodubové bučiny (Fageta abietino-quercina), smrkové jedlové doubravy (Abieti-Querceta roboris-piceae) a jedlové doubravy s bukem (Abieti-Querceta roboris-fagi). Kolem vodních toků byly vrbiny vrby křehké (Saliceta fragilis) a jasanové olšiny (Fraxiny-alneta). V lokalitách se stagnující vodou byly zastoupeny olšiny (Alneta superiora). Jelikož je území dlouhodobě osídleno, byla původní přírodní společenstva odstraněna nebo nahrazena jinými. Výše zmíněné skupiny typu geobiocénů (STG) jsou charakterizovány takto (Buček, Lacina 2000): Typické bučiny (Fageta typica) V dřevinném patře dominoval buk (Fagus sylvatica), obvykle s příměsí jedle bělokoré (Abies alba). Jednotlivou příměs tvořil javor mléč a klen (Acer pseudoplatanus a platanoides), lípa velkolistá a srdčitá (Tilia platyphyllos a cordata), jilm horský (Ulmus scabra), z keřů byl v porostech zastoupen zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V podrostu dominovala mařinka vonná (Galium odoratum), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ostružiníky (Rubus fruticosus agg., R. hirtus, R. idaeus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Dále se zda vyskytovala například kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), strdivka nící a jednokvětá (Melica nutans a uniflora), sveřep Benekenův (Bromus benekenii), ostřice prstnatá (Carex digitata), bukovinec kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), žindava evropská (Sanicula europaea), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pitulník horský (Lamium montanum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum). Jedlodubové bučiny (Fageta abietino-quercina) Ve stromovém patře dominoval buk (Fagus sylvatica), pravidelnou příměs tvořila jedle bělokorá (Abies alba) a dub zimní (Quercus petraea). Jednotlivě vtroušená bývala bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Z keřů se ojediněle vyskytoval bez hroznatý (Sambucus racemosa). V podrostu byla zastoupena například bika hajní (Luzula luzuloides), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), šťavel

27

kyselý (Oxalis acetosella), borůvka (Vaccinium myrtillus), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium), jestřábník lesní (Hieracium murorum), kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), violka lesní (Viola reichenbachiana), mléčka zední (Mycelis muralis), maliník (Rubus idaeus), mařinka vonná (Galium odoratum) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea). Smrkové jedlové doubravy (Abieti-querceta roboris-piceae) Hlavní dřevinou stromového patra byl dub letní (Quercus robur) a jedle bělokorá (Abies alba). Pravidelnou příměs tvořil smrk ztepilý (Picea abies), bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a topol osika (Populus tremula), někdy též buk lesní (Fagus sylvatica) a dub zimní (Quercus petraea). V nejvlhčích typech se vyskytovala i bříza pýřitá (Betula pubescens). Z keřů byla nejčastěji zastoupena krušina olšová (Frangula alnus). V podrostu byla zastoupena například ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), bika chlupatá (Luzula pilosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), ostružiník maliník (Rubus idaeus), sasanka hajní (Anemone nemorosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), mochna nátržník (Potentilla erecta), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). V nejvlhčích typech i sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), sítina rozkladitá (Juncus effusus). Jedlové doubravy s bukem (Abieti-querceta roboris-fagi) Hlavní dřevinou jsou dub letní (Quercus robur), jedle bělokorá (Abies alba) a buk lesní (Fagus sylvatica). Z dalších dřevin se vyskytovaly lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), javory (Acer platanoides a pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Z keřů byly zastoupeny především bezy (Sambucus nigra a racemosa). V podrostu byla zastoupena například válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), bika chlupatá (Luzula pilosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), kostřava obrovská (Festuca gigantea), žindava evropská (Sanicula europaea), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), mařinka vonná (Galium odoratum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kopytník evropský (Asarum europaeum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina). Jasanové olšiny (Fraxini-alneta) Hlavní dřevinou těchto společenstev byla olše lepkavá (Alnus glutinosa), z vyšších poloh sem zasahovala olše šedá (Alnus incana). Zastoupen byl jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a vrba křehká (Salix fragilis). V podúrovni byla často zastoupena střemcha hroznovitá (Padus avium) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a z keřů krušina olšová (Frangula alnus), kalina obecná (Viburnum opulus), bez hroznatý (Sambucus racemosa). Z vyšších poloh sem sestupovala růže alpská (Rosa pendulina) a zimolez černý (Lonicera nigra). Z keřovitých vrb byly časté jíva (Salix caprea), vrba ušatá (S. aurita), vrba nachová (S. purpurea), vrba trojmužná (S. triandra), vrba popelavá (S. cinerea). V podrostu byla zastoupena například krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), škarda bažinná (Crepis paludosa), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), prvosenka vyšší (Primula elatior), kuklík potoční (Geum rivale), kozlík bezolistý (Valeriana sambucifolia), knotovka červená (Melandrium album), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), třtina šedavá (Calamagrostis canescens), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (C. rivulare), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), čistec lesní (Stachys sylvatica), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pitulník horský (Galeobdolon montanum) a sasanka hajní (Anemone nemorosa). Vrbiny vrby křehké (Saliceta fragilis superiora) Stromové patro bylo mezernaté a dominovala v něm vrba křehká (Salix fragilis). Z dalších dřevin se přidružovala olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vzácněji střemcha hroznovitá (Padus avium). V iniciálních vývojových stádiích společenstev se v podrostu vyskytovala rukev obojživelná (Rorippa amphibia), rdesna (Polygonatum amphibium, P. hydropiper, P. lapathifolium aj.). Později se stávala dominantní chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Zastoupena byla dále máta dlouholistá (Mentha longifolia), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), šťovík vodní (Rumex aquaticus), devětsil lékařský (Petasites hybridus) aj. Olšiny (Alneta superiora) Jednalo se o nesmíšené porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa). Z keřů byla v těchto společenstvech zastoupena krušina olšová (Frangula alnus), případně některé keřové vrby, například popelavá (Salix cinerea), vzácněji i střemcha hroznovitá (Prunus padus). V druhově bohatém a zpravidla

28

vícepatrovém bylinném patru se uplatňovaly vysoké ostřice (Carex elongata, C. caespitosa, C. acutiformis, C. gracilis aj.), zblochan vodní a vzplývavý (Glyceria maxima a G. fluitans), třtina šedavá (Calamagrostis canescens), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), sítina rozkladitá (Juncus effusus), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), blatouch bahenní (Caltha palustris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), violka bahenní (Viola palustris), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), smldník bahenní (Peucedanum palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), karbinec evropský (Lycopus europaeus), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), škarda bažinná (Crepis paludosa), svízel bahenní (Galium palustre) a řeřišnice hořká (Cardamine amara). 2.2 Ekosystémy, dochovaná fauna a flóra v území Při popisu území se vycházelo z terénního průzkumu provedeného v květnu roku 2011, ze znalosti širšího území a informací poskytnutých orgánem ochrany přírody a krajiny. Rekonstrukce silnice bude prováděna na silničním pozemku. K rozšíření silnice na sousední pozemky dojde pouze při k úpravě levotočivé zatáčky (v místě napojení ulice Dlážděná na Havlíčkovu). Výjimkou jsou malé plošky zeleně kolem silnice, které budou dotčeny při rekonstrukci povrchu, obrubníků a výstavbě parkovacích stání. Rekonstruovaný úsek silnice III/3507 začíná na jižním okraji městyse. Silnice zde prochází napříč svahem, takže jsou v těchto místech výrazné terénní hrany (výkopové a náspové svahy tělesa silnice). Ty jsou porostlé mírně ruderalizovaným travinným porostem, ve kterém je zastoupena například bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kontryhel (Alchelmilla sp.), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kuklík městský (Geum urbanum), lipnice luční (Poa pratensis), mochna husí (Potentilla anserina), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), psárka luční (Alopecurus pratensis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), svlačec rolní (Convolvulus arvensis) a šťovík kyselý (Rumex acetosa). Vpravo od silice je u horní hrany tělesa silnice několik javorů klenů (Acer pseudoplatanus). Obdobný charakter má i travinný porost vpravo od silnice na začátku zastavěného území (naproti bytovce). V blízkosti silnice jsou i dřeviny, v současnosti regenerující po ořezu. Jedná se o hloh obecný (Crataegus laevigata), pámelník bílý (Symphoricarpos albus) a lísku obecnou (Corylus avellana). Vlevo od silnice, u rodinných domů a bytovky, jsou malé plochy s koseným travinným porostem. Na těchto plochách je zastoupen například jetel zvrhlý (Trifolium hybridum), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kostřava (Festuca sp.), lipnice luční a roční (Poa pratensis a annua), pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), rozrazil douškolistý a rezekvítek (Veronica serpyllifolia a chamaedrys), řebříček obecný (Achillea millefolium), sedmikráska obecná (Bellis perrenis) a srha laločnatá (Dactylis glomerata). V zahradách rodinných domů jsou zastoupeny jak běžné okrasné, tak užitkové rostliny. U napojení ulice Dlážděná na Havlíčkovu je plocha po zbořeném domu. Zde se uchycují různé ruderální druhy, jako je například kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lebeda (Atriplex sp.), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), pcháč oset (Cirsium vulgare) a srha laločnatá (Dactylis glomerata). Na jižním okraji této plochy je u silnice vzrostlý ořešák královský (Juglans regia) a na severním okraji je jalovec čínský (Juniperus chinensis ´Pfitzeriana´). Mezi zmiňovanou křižovatkou a školou jsou vpravo od silnice opět menší plošky s kosenými trávníky, případně záhonky s okrasnými rostlinami. Vlevo od silnice, u rodného domu Karla Havlíčka Borovského, jsou dvě vzrostlé lípy velkolisté (Tilia platyphyllos). Další vzrostlé stromy jsou u školy a na náměstí. Stromy zde rostou v různě velkých ploškách s koseným travinným porostem, který má stejný charakter jako výše popsané trávníky. U školy je vpravo od silnice jedna lípa srdčitá (Tilia cordata) a jeden dub letní (Quercus robur). Další dřeviny jsou před rodinnými domy vlevo od silnice (naproti škole). Jedná se borovici černou a lesní (Pinus nigra a sylvestris), jalovec (Juniperus sp.) a smrk pichlavý a ztepilý (Picea pungens a abies). Rozsáhlejší plochy zeleně s velkým zastoupením dřevin jsou na náměstí. Z dřevin je zde zastoupena například borovice černá (Pinus nigra), jalovec čínský a chvojka (Juniperus chinensis a sabina), javor mléč (Acer platanoides), modřín evropský (Larix decidua), smrk omorika (Picea omorica), šeřík obecný (Syringa vulgaris), tavolník (Spirea sp.) a zerav západní (Thuja occidentalis). V řešeném území nebyly zjištěny, ani zde nejsou udávány zvláště chráněné druhy rostlin. Druhová diverzita fauny a její četnost je odvislá od rostlinných společenstev. Jak již bylo uvedeno, neposkytuje vlastní území stavby podmínky vhodné pro život fauny. Ta se zde může zdržovat pouze přechodně a přes inkriminovanou plochu většinou migruje. O mnoho lepší podmínky pro trvalou

29

existenci neposkytuje ani většina přiléhajících ploch zeleně. V okolí stavby je přítomná ochuzená fauna typická pro urbanizované území.

Nezpevněné plochy s kosenými travinnými porosty a dřevinami hostí především edafon a bezobratlé – hmyz, pavouky, plže apod. Ostatní druhy živočichů – ptáci, drobní savci se v okolí stavby zdržují převážně přechodně a nejsou na něj přímo vázáni. Trvalejší výskyt drobných savců a hnízdění drobných pěvců je možné především v rozsáhlejších plochách zeleně, jako jsou zahrady v okolí silnice, travinný porost s dřevinami na začátku rekonstruovaného úseku a v dřevinách na náměstí.

V průběhu terénního průzkumu bylo pozorováno několik druhů motýlů (například babočka paví oko Inachis io, hnědásek, bělásci), sarančata, pestřenky, brouci (např. slunéčko sedmitečné Coccinella septempunctata). Z ptáků byla v řešeném území pozorována hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), jiřička obecná (Delichon urbica), konipas bílý (Motacilla alba), kos černý (Turdus merula), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek domácí (Phoeniceus ochruros), sýkora koňadra a modřinka (Parus major a caeruleus) a vrabec domácí (Passer domesticus).

Ze savců se v širším území vyskytuje například hraboš polní (Microtus arvalis), ježek západní (Erinaceus europaeus), kuna skalní (Martes foina), myš domácí (Mus musculus), potkan (Rattus norvegicus) a rejsek obecný (Sorex araneus). V řešeném území nebyl pozorován, ani zde není udáván, žádný zvláště chráněný druh živočicha.

2.3 Ekologická stabilita území

Pro potřeby analýzy území bylo v rámci terénního průzkumu provedeno orientační vyhodnocení aktuální ekologické stability území pomocí šestistupňové škály, používané při navrhování ÚSES. 0. stupeň – území, ve kterých vzhledem k absenci trvalé biotické složky nelze ekologickou stabilitu hodnotit: souvisle zastavěné a zpevněné plochy, průmyslové plochy, asfaltové a betonové komunikace a parkoviště, kolejiště, skládky odpadků, těžební prostory, odkalovací nádrže. 1. stupeň – území s velmi nízkou ekologickou stabilitou: devastovaná lesní společenstva bez autoregulační schopnosti, orná půda, chmelnice, vinice s černým úhorem, intenzivní sady na černém úhoru, silně znečištěné vodní toky a nádrže, ruderální lada apod. 2. stupeň – území s nízkou ekologickou stabilitou: antropogenně silně ovlivněná lesní společenstva, monokultury akátu, intenzivně využívané kulturní louky a pastviny, zatravněné vinice, intenzivní zatravněné sady, zahrádkové kolonie, ruderalizovaná lada, opuštěné lomy, pískovny a hliníky s převahou plevelných a rumištních druhů, regulované znečištěné vodní toky a umělé nádrže s ruderalizovanými doprovodnými společenstvy, běžná doprovodná vegetace komunikací, zahrady rodinných domů apod. 3. stupeň – území se střední ekologickou stabilitou: významně antropogenně ovlivněná lesní společenstva (zejména jehličnaté monokultury na nevhodných stanovištích) se silně narušenou autoregulační schopností, polokulturní louky a pastviny, extenzívní zatravněné sady, postagrární lada, opuštěné lomy, pískovny a hliníky s minimálním podílem ruderálních druhů, upravené vodní toky a nádrže se sníženou kvalitou vody a narušenými břehovými společenstvy, mimořádně kvalitní doprovodná vegetace komunikací apod. 4. stupeň – území s vysokou ekologickou stabilitou: přírodě blízká lesní společenstva s významným podílem původních dřevin a se zachovalou autoregulační schopností, přirozené louky a pastviny s pestrou druhovou skladbou, přirozená postagrární lada stepního a lesostepního charakteru, opuštěné lomy, pískovny a hliníky zarostlé vegetací přirozeného charakteru, přirozené a přírodě blízké vodní toky a nádrže s vyvinutými břehovými společenstvy apod. 5. stupeň – území s nejvyšší ekologickou stabilitou: přírodní a přirozená lesní společenstva s druhovou skladbou odpovídající stanovištním podmínkám, přírodní a přirozené vysokohorské louky, nenarušené mokřady, nenarušené skály, přírodní vodní toky a nádrže s plně vyvinutými břehovými společenstvy z původních druhů. Území je mozaikou ploch s různou ekologickou stabilitou. Různé zpevněné plochy – silnice, nájezdy, odstavné plochy, zastavěné plochy mají stupeň ekologické stability 0. (plochy, u kterých není možné ekologickou stabilitu hodnotit). Drobné plošky zeleně kolem silnice a u objektů a orná půda v blízkosti záměru mají velmi nízkou ekologickou stabilitou (1. stupeň). Rozsáhlejší zahrady u rodinných domů, stejně jako travinné porosty sousedící se začátkem rekonstruovaného úseku silnice mají nízkou ekologickou stabilitou (2. stupeň). 2.4 Vlivy na flóru, faunu Rekonstrukcí silnice III/3507 v Havlíčkově Borové bude dotčen především silniční pozemek, tedy zpevněné plochy. Ty jsou z hlediska bioty nevýznamné, neboť neumožňují její trvalou existenci.

30

Rostliny se na těchto plochách uchycují velmi zřídka a většinou se jedná o ruderální a synantropní druhy. Ani pro živočichy nemají zpevněné plochy velký význam a většinou jsou jimi rychle překonávány.

K dotčení ploch vegetace dojde na začátku úseku u bytovky, kde budou odstraněny malé plochy travinného porostu a nahrazeny parkovacími stáními. Další plochy travinného porostu budou likvidovány u školy, kde dojde k úpravě prostranství a vybudování odstavných ploch. Ve všech případech budou odstraňovány druhově chudé kosené travinné porosty malé výměry. U školy krom toho budou pokáceny dva vzrostlé stromy (lípa srdčitá a dub letní). Ostatní plochy zeleně v blízkosti rekonstruovaného úseku silnice zůstanou zachovány.

V souvislosti se stavbou budou káceny ještě dvě lípy velkolisté u rodného domu Karla Havlíčka Borovského, jeden jalovec čínský (u napojení ulice Na Výsluní na Havlíčkovu) a ořešák královský (nedaleko křižovatky Havlíčkova – Dlážděná). Všechny dřeviny v blízkosti stavby byly inventarizovány a byl vyhotoven dendrologický posudek, který je přílohou oznámení EIA a projektové dokumentace. Kácení dřevin je možné provádět pouze mimo vegetační období a se souhlasem orgánu ochrany přírody a krajiny.

Spolu s vegetací bude dotčena i fauna. Půjde především o edafon a bezobratlé – plže, hmyz, pavouky a další drobné živočichy, případně omezeně pohyblivá vývojová stadia vázaná na plochy zeleně (trvalé travní porosty). Ostatní živočichové (ptáci, drobní savci apod.) se zde zdržují pouze přechodně, nebo jsou schopni území včas opustit. Vzhledem k tomu, že se jedná o malé plochy s nízkou biodiverzitou, nebude mít jejich dočasné dotčení nebo likvidace významný negativní vliv.

Biota v blízkosti rekonstruovaného úseku silnice bude po dobu stavby ovlivněna touto činností. Bude se jednat především o zvýšenou hladinu hluku, prašnost a imisní zatížení. Uvedené faktory budou působit po omezenou dobu a na poměrně malém území a nemohou dlouhodobě negativně ovlivnit flóru a faunu. Samozřejmostí musí být používání mechanizace v náležitém technickém stavu.

Vhodnou organizací výstavby je potřeba tyto negativní vlivy co nejvíce omezit. Stavební činnost musí probíhat především na silničním pozemku, případně jiných zpevněných plochách. Skládky materiálu a jiná zařízení staveniště musí být přednostně umisťovány mimo plochy zeleně. Pojezdy a zásahy do vegetace v okolí stavby jsou nežádoucí. Zeleň v okolí stavby je nutné v průběhu stavební činnosti chránit v souladu s ČSN 83 9061 – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích.

Zvláštní pozornost je potřeba věnovat zejména možnosti znečištění vodního prostředí a na ně vázaných organismů. Polutanty by navíc byly vodním tokem šířeny do širšího území. Ve stavebních strojích a mechanizaci by tedy měly být upřednostněny biologicky rozložitelná maziva a pracovní náplně. Obezřetně musí být zacházeno i s materiály používanými na stavbě, které by mohly znečistit životní prostředí a ohrozit flóru a faunu. Vlastní rekonstrukce silnice III/3507 nebude mít vliv na intenzitu silniční dopravy a v souvislosti s její realizací nedojde ke zvýšení hlukové a emisní zátěže. V úseku, kde bude mít silnice asfaltobetonový povrch, dojde v důsledku zlepšení kvality povrchu k určité kompenzaci přirozeného nárůstu dopravy, takže nárůst hluku nebude tak velký. V úseku, kde bude kamenná dlažba, ke snížení hlučnosti nedojde. Zatížení bioty řešeného území emisemi a hlukem nebude v souvislosti s provozem posuzovaného záměru významně zvýšeno.

Biota širšího území může být negativně ovlivněna v případě dopravní nehody nebo havárie, kdy by se do okolí mohly uvolnit ropné, nebo jiné nebezpečné látky. Oproti stávajícímu stavuje lze do budoucna předpokládat snížení tohoto rizika, neboť rekonstrukcí silnice budou odstraněny dopravní závady. Provoz na průtahu Havlíčkovou Borovou tak bude plynulejší a bezpečnější.

2.5 Vlivy na ekosystémy Z výše uvedeného je patrné, že realizace posuzovaného záměru a jeho provoz nebude mít významný negativní dopad na ekosystémy.

2.6 Vlivy na krajinu a krajinný ráz V rámci rekonstrukce úseku silnice III/3507 nedojde k významnější změně směrových a výškových poměrů, ani k významnějšímu rozšíření silnice.

31

Nedojde tudíž k tak významným změnám, které by se projevily na vzhledu krajiny, nebo jejím rázu. Podstatná část řešeného úseku silnice je krom toho situována do zastavěného území a je skryta okolní zástavbou. Viditelnost je minimální a omezená na bezprostřední okolí stavby.

2.7 Vlivy na ÚSES Skladebné části ÚSES vymezené na území městyse Havlíčkova Borová jsou od posuzovaného záměru v dostatečné vzdálenosti a nedojde k ohrožení jejich ekologiockostabilizačních funkcí. 2.8 Vlivy na zvláště chráněná území Konec rekonstruovaného úseku silnice tvoří hranici CHKO Žďárské vrchy. Posuzovaný záměr se nachází v centru zastavěného území městyse Havlíčkova Borová. V rámci záměru nebudou dotčeny významnější a rozsáhlejší plochy zeleně, ani jiné významné biotopy. Rekonstrukce silnice nemůže mít negativní vliv na CHKO. Maloplošná zvláště chráněná území se v blízkosti záměru nenacházejí. 2.9 Vlivy na lokality soustavy Natura 2000 Realizace záměru nebude mít negativní vliv na evropsky významnou lokalitu soustavy Natura 2000. 2.10 Vlivy na VKP V blízkosti rekonstruovaného úseku silnice se nenachází žádný VKP ze zákona, ani zde nebyl žádný zaregistrován podle § 6 zákona. VKP ze zákona v širším okolí jsou v dostatečné vzdálenosti a nemohou být negativně ovlivněny. D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁM ĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

1. Charakteristika možných vliv ů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska

pravd ěpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí zpracoval předkladatel oznámení záměru a následně konzultoval s odbornými pracovníky Krajské hygienické stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. Hodnocení rizik je zpracováno v souvislosti s připravovaným záměrem „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa.“ Předpokládaný termín zahájení stavby je 2011 (2012), předpokládaný termín uvedení do provozu potom 2012 (2013). Dokumentace stavby je zpracována na stupni pro územní rozhodnutí, projekčně je řešena firmou DMC Havlíčkův Brod s.r.o, Průmyslová 941, 580 01 Havlíčkův Brod 2. Posouzení vlivu zám ěru na zdraví exponované populace

2.1 Exponovaná populace K 31. 12. 2010 měl městys Havlíčkova Borová celkem 947 obyvatel, z toho 476 mužů a 471 žen. Do věkové kategorie 0 – 14 let spadalo 72 mužů a 82 žen, kategorii 15 – 64 let tvořilo 356 mužů a 311 žen, skupina 65 a víceletých byla tvořena 48 muži a 78 ženami. Obdobné proporce věkového a pohlavního složení populace lze očekávat i lokalitách bezprostředně dotčených záměrem.

2.2 Posouzení rizik chemických imisí Pro charakteristiku rizika imisní zátěže byly vzaty látky související s dopravou v lokalitě.Jako optimální se pro tento konkrétní případ jeví porovnání variant 2 a 3 v dlouhodobých imisních charakteristikách. V průběhu vlastní výstavby záměru půjde především o vliv zvýšené prašnosti při stavebních pracích a při dopravě stavebních materiálů. Současně však půjde o vlivy časově omezené na dobu výstavby. Z tohoto pohledu jsou příspěvky posuzovaných látek k imisní zátěži během výstavby záměru nevýznamné, lze objektivně předpokládat jejich prakticky úplné překrytí imisním pozadím. Ze stavebních strojů a z nákladních vozů budou emitovány běžné polutanty typické pro dopravu, především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, pevné částice a uhlovodíky. Množství takto emitovaných znečišťujících látek nelze v současné době jednoznačně určit, bude záviset především na organizaci stavby a technologické kázni na staveništi. Tento zdroj emisí bude působit pouze v období výstavby. Případné deponie výkopového materiálu je nezbytné umístit v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, aby jejich negativní vliv (jako zdrojů prašnosti) byl preventivně omezen. Pro minimalizaci emisí je nutno optimalizovat dobu meziskládek sypkých a potenciálně prašných materiálů v prostoru

32

stavby, v případě nevhodných klimatických podmínek (sucho, větrno) provádět zkrápění ploch, optimalizovat dopravu z hlediska vytížení vozidel a dopravních tras. Nejvyšší příspěvek maximálního hodinového průměru NO2 z dopravy byl vypočten při provozu záměru ve výši 3,319 µg/m3 což odpovídá cca 1,7 % platného limitu. Oproti stavu bez realizace záměru se jedná o koncentraci o 0,027 µg/m3 nižší. Hodnota očekávaného příspěvku imisí NO2 při provozu záměru není z pohledu akutních účinků na zdraví významná. Nejvyšší příspěvek ročního průměru NO2 byl vypočten při provozu dopravy ve výši 0,324 µg/m3 a odpovídá prakticky stávajícímu stavu bez realizace projektu. Příspěvky roční průměrné koncentrace NO2 se pohybují u varianty 2 i 3 na úrovni cca 0,8% platného limitu. Uvedená extrapolovaná pozaďová hodnota koncentrace NO2 < 13 µg/m3 podhodnocuje výstupy systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí pro daný typ lokality ( předpoklad činí cca 20 µg/m3 ). Lze však předpokládat, že do extrapolovaného pozadí imisí NO2 je zahrnut vliv stávající dopravy na dotčených komunikacích. Kvantifikace vlivu na zdraví populace exponované samotným příspěvkem očekávaného provozu záměru je při prakticky nezměněných hodnotách oproti původnímu stavu nereálná. Díky rozhodujícímu podílu dopravy na imisní zátěži NO2 lze do budoucna očekávat další mírný pokles pozaďových imisních koncentrací i přes nárůst intenzit dopravy, a to v důsledku předpokládané obměny vozového parku a zlepšení emisních parametrů provozovaných vozidel. Příspěvek PM10 z dopravní zátěže v lokalitě při provozu záměru k imisní situaci dosahuje ve svém maximu ročních koncentrací hodnoty 0,216 µg/m3 , vypočtená hodnota je opět prakticky shodná se stávajícím stavem bez realizace záměru, odpovídá cca 0,5% imisního limitu. Pozaďová hodnota imisí PM10 14 - 20 µg·m-3 odpovídá výstupům systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí pro posuzovaný typ sídla. Lze předpokládat, že do extrapolovaného pozadí imisí PM10 je zahrnut vliv stávající dopravy na dotčených komunikacích. Kvantifikovat v praxi dopad hodnoty změny příspěvku imisí PM10 samotné dopravy po realizaci záměru (-0,001 µg/m3) na výše uvedené navýšení celkové úmrtnosti exponované populace je prakticky nemožné. Problematickým je spíše vliv pozadí imisí PM10, které samo o sobě představuje při dlouhodobém překročení riziko zvýšení celkové úmrtnosti oproti normálu v maximu až o 3%. Analogická situace nastává u vlivu pozadí suspendovaných částic PM2,5. Jejich podíl ve frakci PM10 se dle výstupů systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí pohybuje od 0,57 do 0,99. V tomto případě je možné očekávat stanovenou průměrnou hodnotu 0,79. V tomto konkrétním případě dosahuje reálná imisní koncentrace PM2,5 až 16 µg·m-3. Nejvyšší příspěvek maximálního osmihodinového průměru imisní koncentrace CO byl vypočten při dopravě spojené s provozem komunikace ve výši 11,182 µg/m3 , což odpovídá cca 0,1 % platného limitu. Imisní situace v ukazateli je prakticky totožná u obou porovnávaných variant. I při započítání konzervativně pojatého pozadí pro analogická sídla ( cca 200 µg/m3 ) je modelovaný příspěvek je z pohledu zdravotních rizik nevýznamný. Lze předpokládat, že do extrapolovaného pozadí imisí CO je zahrnut vliv stávající dopravy na dotčené komunikaci. Při modelovaných hodnotách rovněž nehrozí akutní poškození zdraví exponované populace. Maximální imisní příspěvek koncentrací benzenu se v souvislosti se stávající i projektovanou dopravou v lokalitě se pohybuje v průměrných maximálních ročních hodnotách dva řády pod ročním imisním limitem (0,013 µg·m-3). U benzenu extrapolované pozaďové hodnoty odpovídají výstupům systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí, kdy se roční střední hodnota koncentrace benzenu v městských, dopravně variabilně zatížených lokalitách pohybovala v rozmezí 0,9 – 2 µg/m3. Lze předpokládat, že do extrapolovaného pozadí imisí benzenu je zahrnut vliv stávající dopravy na dotčených komunikacích. Vzhledem k tomu, že lze imisní pozadí benzenu díky dominantnímu původci – stávající dopravě posuzovat v lokalitě jako relativně homogenní, dopad příspěvku dopravy před i po realizaci záměru se zde prakticky neprojevuje. Výše uvedený příspěvek imisí benzenu se neprojeví ani v oblasti akutních účinků. Při respektování jednotky karcinogenního rizika benzenu 6E-06 a extrapolovaných pozaďových hodnot imisí látky, dosahuje současné riziko zvýšení pravděpodobnosti nádorového onemocnění při celoživotní expozici u ročních imisních průměrů hodnoty cca E-05 (tzn. navýšení pravděpodobnosti výskytu karcinomů o cca 1 případ na 1 00 000obyvatel). Tato skutečnost je však dána vlivem stávajícího pozadí imisí benzenu. Nárůst rizika karcinogeneze daný pouze dopravou na dotčených komunikacích před i po zprovoznění záměru se pohybuje v řádu E-07 a je nevýznamný. Realizace záměru se na imisní zátěži benzenu neprojeví. Díky rozhodujícímu podílu dopravy na imisní zátěži benzenu lze do budoucna očekávat mírný pokles pozaďových imisních koncentrací i přes nárůst intenzit dopravy, a to v důsledku předpokládané obměny vozového parku a zlepšení emisních parametrů provozovaných vozidel. Příspěvek koncentrace benzo(a)pyrenu při provozu dopravy na komunikacích před i po realizaci záměru ke stávající imisní situaci se pohybuje v průměrných maximálních ročních hodnotách cca čtyři

33

řády pod ročním imisním limitem. Imisní situace v ukazateli je totožná u obou porovnávaných variant. V tomto případě není třeba uvažovat účinek imisí v podobě systémové toxicity. Extrapolovaná pozaďová hodnota imisní zátěže benzo(a)pyrrenu < 0,4 ng.m-3 odpovídá posuzované lokalitě. Lze předpokládat, že do extrapolovaného pozadí imisí benzo(a)pyrenu je zahrnut vliv stávající dopravy na dotčené komunikaci. Při užití jednotky karcinogenního rizika 8,7E-02 dosahuje riziko zvýšení pravděpodobnosti nádorového onemocnění při celoživotní expozici existujícímu pozadí imisí benzo(a)pyrenu hodnoty cca 3,5E-05 (tzn. navýšení pravděpodobnosti výskytu karcinomů o cca 1 případ na 100 000 obyvatel). Samotný příspěvek provozu dopravy na posuzovaných komunikacích před i porealizaci záměru ke změně pravděpodobnosti výskytu karcinomů je nevýznamný, vede k jejímu zvýšení v řádu E-08. Celkové karcinogenní riziko dané součtem dílčích rizik benzenu a benzo(a)pyrenu se potom pohybuje na úrovni zvýšení pravděpodobnosti nádorového onemocnění při celoživotní expozici řádově v hodnotě E-05 dané stávajícím imisním pozadím benzo(a)pyrenu. Vliv provozu na komunikaci po její rekonstrukci je zde minoritní. Souhlasně se závěry rozptylové studie je možné konstatovat, že z hlediska emisí a z nich vyplývajícího následného imisního zatížení lze záměr hodnotit jako nevýznamný z pohledu ohrožení veřejného zdraví. Vzhledem k nízkým hodnotám změn emisního a následně imisního zatížení nebudou mít tyto významný vliv na následnou změnu kvality ovzduší v posuzované lokalitě, jejich vliv na zdraví exponované populace bude prakticky nulitní. Vzhledem k vypočteným hodnotám imisního zatížení (příspěvku zdrojů) lze předpokládat, že posuzované zdroje při dodržení parametrů uvedených v rozptylové studii prakticky neovlivní emisní ani imisní situaci v posuzované lokalitě (okolí komunikací). Vyšší kvalita povrchu komunikací se projeví v plynulosti jízdy, což logicky povede k snížení spotřeby paliva a zejména ke snížení druhotné prašnosti.

2.3 Analýza nejistot Imisní zátěž lokality vychází v celém rozsahu z modelových situací, opírajících se o současná hodnocení klimatických faktorů a stávající technologické a dopravní zátěže území. Model předpokládá stagnaci ostatních zdrojů emisí nesouvisejících s dopravou. Určité zjednodušení situace je dáno konečným výčtem látek jako možných emisí ze studie, na druhé straně vzhledem k charakteru zadání a posuzované lokality je předložený výčet postačující. Síť referenčních bodů pokrývá relativně velké území při předpokladu dominující role stávajících hodnot běžných imisí, nereflektuje další možné imisní zdroje, jejich vliv je zahrnut do extrapolované charakteristiky pozadí. Pozaďové hodnoty imisní zátěže u zdravotně významných posuzovaných látek v konkrétní hodnocené lokalitě nemusí odpovídat koncentracím naměřeným monitorovacími stanicemi, u některých imisí nejsou potřebné údaje dostupné. Rozptylová studie nehodnotí z pohledu krátkodobé imisní zátěže období výstavby záměru. Metodika rozptylové studie neumožňuje výpočet druhotné prašnosti. Intenzity dopravy jsou stanoveny na základě extrapolovaných dat. Skutečné emisní a následně imisní zatížení bude závislé na reálném složení a intenzitě dopravy. Pro výpočet bylo vycházeno z emisních faktorů vypočtených programovým vybavením MEFA 02, skutečné emise jsou závislé zejména na složení vozového parku. Změny v dopravě jsou závislé i na politické, sociální a ekonomické situaci a v současné době dochází vlivem vnějších vlivů k změnám původně uvažovaných vstupních podmínek. Toto se odrazí i na intenzitách a složení dopravy. Vzhledem k tomu, že byl výpočet proveden pro stav bez realizace a po realizaci záměru stejným způsobem, při porovnání vlivu se nepřesnosti vyrovnávají . Odhad expozice byl prováděn v maximálně konzervativní míře. Předpokládal průběžnou 24hod. expozici denně, přičemž současné epidemiologické studie předpokládají v průměru tříhodinový pobyt člověka na venkovním ovzduší. Skutečná míra zdravotních rizik bude tudíž ještě nižší, než je uvedeno v charakterizaci rizika imisí. Výpočet imisní zátěže vycházel z konzervativního pojetí produkce emisí v rámci dotčené lokality. Lze objektivně předpokládat, že imisní zátěž je v daném případě nadhodno- cena. 2.4 Posouzení rizik hluku

Stavba bude provedena obvyklými technologiemi používanými pro tento druh stavby. Materiál nebude skladován na staveništi, bude provedena jeho letmá montáž. Doprava materiálu bude zajištěna po stávajících komunikacích. Posuzované nejhlučnější stavební práce budou prováděny pouze v denní době, a budou krátkodobého charakteru. Hygienický limit hluku ze stavební činnosti pro tuto dobu je

34

stanoven v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb. na 65 dB. Vzhledem k charakteru stavebních prací bude hluk z výstavby splývat s vnějším hlukovým pozadím. Stávající hluková zátěž nejbližších chráněných venkovních prostor staveb na posuzované lokalitě, způsobovaná dopravním hlukem byla při modelu zohledněna. Maximální modelovaná ekvivalentní hladina hluku dopravy pro denní dobu činí 73,9 dB. Při hrubé aproximaci tato hodnota reprezentuje lehké obtěžování hlukem u cca 80% a vysoké obtěžování u cca 35% exponované populace. Působení hluku je zde ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztížené komunikace řečí a zejména pak z hlediska obtěžování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění pohody lidí. Zhoršení komunikace řečí v důsledku zvýšené hladiny hluku má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k podrážděnosti, nejistotě, poklesu pracovní kapacity a pocitům nespokojenosti. Může však vést i k překrývání a maskování důležitých signálů, jako je domovní zvonek, telefon, alarm. Nejvíce citlivou skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé děti v období osvojování řeči, více než 30% exponovaných. Jde tedy o podstatnou část populace. Maximální stávající modelovaná ekvivalentní hladina hluku z dopravy pro noční dobu u chráněných venkovních prostor činí 65,8 dB. Dlouhodobá expozice této konkrétní noční hladině hluku reprezentuje za stávajícího stavu zvýšení pravděpodobnosti výskytu civilizačních chorob oproti normálu o cca 9%. Současně opět při hrubé extrapolaci znamená lehké rušení spánku u cca 50 %, střední rušení spánku u cca 30 % a vysoké rušení spánku u cca 17 % exponovaných. Nepříznivý účinek hluku na kvalitu spánku se prokazatelně projevuje obtížemi při usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, zejména redukcí REM fáze spánku. V rušení spánku se promítají jak fyziologické tak psychologické aspekty působení hluku. Senzitivní skupinou populace zde jsou starší lidé, lidé s funkčními a mentálními poruchami, směnující zaměstnanci a obecně osoby s potížemi se spaním. K narušení spánku vede jak ustálený, tak i proměnný hluk Objektivní příznaky narušení spánku se v interiérech při ustáleném hluku objevují od hodnoty LAeq=30 dB (A). Subjektivní kvalita spánku nebyla při experimentech zhoršena při venkovním hluku pod ekvivalentní hladinu 40 dB(A). Podle doporučení WHO by noční ekvivalentní hladina hluku neměla v okolí domů přesáhnout 45 dB(A) za předpokladu poklesu hladiny hluku o 15 dB při přenosu venkovního hluku do místnosti částečně otevřeným oknem. Maximální hodnoty hlukových událostí by uvnitř místností neměly přesáhnout LAmax= 45 db(A), resp. 60 dB(A), počet mimořádných hlukových událostí by během noci neměl přesáhnout počet 10 – 15. Podle zkušeností nedochází k adaptaci narušení spánku v hlučných lokalitách ani po několika letech. Vlastní provoz záměru se při dodržení projektovaných parametrů technologie neprojeví u chráněných venkovních prostor staveb změnou hlukové zátěže. Nárůst expozice hluku daný provozem záměru vzhledem ke stávajícímu stavu (max. o 0,1 dB) je z pohledu dopisu HH č.j. 40874/2008-Ovz-32.1.6-7.11.08 nulitní či nevýznamný. Minoritní nárůst denní hlukové zátěže o max. 0,1 dB nereprezentuje v konkrétních referenčních bodech změnu % obtěžovaných hlukem. V nočních hodinách je situace analogická, nemění se % počtu rušených v době spánku, nedochází ke změně pravděpodobnosti výskytu civilizačních chorob v exponované populaci vlivem dopravního hluku. Samotné stávající hodnoty denního a nočního hluku nezávislé na realizaci záměru však prakticky reprezentují konkrétní úroveň obtěžování hlukem v denní době a rušení spánku v noční době. Významná je tato skutečnost u vnímavých skupin populace (malé děti, staří a nemocní lidé – více jak 30 % exponované populace). Hlukovou situací v lokalitě je třeba se zabývat v širším kontextu, zásadním je zde vliv organizace dopravy. 2.5 Analýza nejistot Nejistoty odhadu zdravotního rizika expozice hluku vycházejí obecně z charakteru posouzení hlukové situace. Modelování je pro odhad dlouhodobé expozice většinou vhodné, podmínkou je však, aby vycházelo ze správných podkladů, např. pokud jde o intenzitu a skladbu dopravního proudu na komunikaci. Většinou však dostatečně nepostihuje stávající hlukové pozadí z jiných zdrojů, které nejsou posuzovány. Proto bývá vhodné ověření měřením ve vybraných referenčních bodech. Stávající dopravní zátěž lokality byla při zpracování hlukové studie především předmětem modelu. Užitou úměru mezi hlukovou expozicí a jejím účinkem nelze považovat za absolutně platnou za všech podmínek, především vzhledem k socioekonomické podmíněnosti vnímavosti hluku a rozdílům v této vnímavosti a citlivosti u exponované populace, u konkrétního řešeného záměru je tento faktor velmi významný. Fyzikálních parametry hluku, které máme k dispozici, nejsou schopny jednoduše popsat fyziologickou závažnost, tedy nebezpečnost hlukové události, vyplývají ze skutečnosti, že účinek hluku je variabilní nejen interindividuálně, ale i situačně, sociálně, emocionálně a historicky. Z exponované populace se

35

vydělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních, které stojí jakoby mimo kvantitativní závislosti. Za různých okolností představují tyto atypické reakce 5 – 20 % celého souboru .

Popisované a použité vztahy mezi hlukovou expozicí a jejím účinkem proto nelze považovat za absolutně platné za všech podmínek. Vždy je nutné počítat s výrazným vlivem konkrétních místních podmínek a rozdílným stupněm vnímavosti a citlivosti exponované populace 3.Rozsah vliv ů vzhledem k zasaženému území a populaci V hodnoceném území se vliv posuzovaného záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ projeví pozitivně. Dojde k mírnému snížení hlučnosti i chemických škodlivin z provozu na rekonstruované komunikaci i při nárustu předpokládané intenzity dopravy v roce 2012 oproti roku 2011. 4. Údaje o možných významných nep říznivých vlivech p řesahujících státní hranice Posuzovaný záměr „ III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa “ nebude mít vliv mimo předmětnou lokalitu. 5. Opatření k prevenci, vylou čení, snížení p řípadn ě kompenzaci nep říznivých vliv ů Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí. Nad tento rámec jsou za účelem minimalizace vlivů navrženy následující podmínky a opatření : Při výstavbě bude věnována zvýšená pozornost : - omezování emise tuhých látek a sekundární prašnosti - technickému stavu stavebních strojů a uložení stavebních materiálů s ohledem na prevenci případných úniků s možností ohrožení kvality vod - budou dodržována opatření pro prevenci úkapů nebo úniků ropných látek nebo jiných provozních kapalin - stání techniky je nutné účinně zajistit pro případ úniku závadných látek Stavební stroje a manipulační technika, užívané při výstavbě, budou v řádném technickém stavu, odstavné plochy budou zabezpečeny proti transportu případných úkapů srážkovou vodou. Ochrany přírody - kácení dřevin mimo les může být provedeno pouze v nezbytně nutném rozsahu - dřeviny v okolí stavby je potřebné chránit před poškozením (ČSN 83 9061 - Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích) - navržená výsadba zeleně je součástí stavby, pro vegetační a sadové úpravy budou použity především domácí druhy, nebo jejich kultivary vhodné pro místní klimatické a půdní podmínky, bude zajištěna řádná péči o veškerou zeleň na plochách náležejících k záměru, včetně případných dosadeb za uhynulé jedince. - rekultivace ploch po dočasném záboru Ochrana ovzduší V průběhu stavby bude nutno použít opatření snižující emise TZL do ovzduší. Pro minimalizaci emisí nutno : - minimalizovat dobu meziskládek sypkých a potenciálně prašných materiálů v prostoru stavby.

- v případě nevhodných klimatických podmínek (sucho, větrno) provádět zkrápění ploch. - při zastavení vozidel vypínat motory. - optimalizovat dopravu z hlediska vytížení vozidel a dopravních tras.

Z hlediska ochrany před nadměrným hlukem jsou doporučena následující opatření : – v noční době (tj. mezi 22:00 až 6:00) bude úplně vyloučena stavební činnost, – v ranních a večerních hodinách (tj. od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00) bude úplně vyloučen provoz stavební dopravy a hlučných stavebních mechanismů (buldozery, nakladače, pneumatická kladiva…) Odborný archeologický dozor bude prováděn průběhu výstavby; v případě pozitivního archeologického nálezu bude umožněn záchranný archeologický průzkum. 6. Charakteristika nedostatk ů ve znalostech a neur čitostí, které se vyskytly p ři specifikaci vliv ů. Předkládané oznámení záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ bylo zpracováno na základě projektové dokumentace, doplňujících údajů investora a výsledků terénního průzkumu lokality, sou- časných znalostech o výstavbě a provozu záměru.

36

Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny žádné kritické skutečnosti, které by bylo nutno ověřit specielními analýzami, lze konstatovat, že se v průběhu zpracování předkládaného materiálu nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by omezovaly spolehlivost prezentovaných závěrů. E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 1. Nulová varianta Nulová varianta představuje stávající stav provozu na pozemní komunikaci čís. III/3507 Havlíčkova Borová v předmětné lokalitě intraviálu městyse Havlíčkova Borová bez projektované rekonstrukce. 2. Projektovaná varianta

Předmětná stavba se nachází v centrální a jižní části městyse Havlíčkova Borová. Jedná se o rekonstrukci stávajícího uličního prostoru ulic Havlíčkova a K Vepřové. To znamená, že stavba jako taková je napojena na uvedenou ulici s přímým propojením na stávající komunikační systém obce. Požadavky na nová dopravní napojení a na nové sjezdy nevznikají. Stavba je III. etapou rekonstrukce komunikace III/3507 v Havlíčkově Borové a bude provedena jako jeden celek.

Obsahem řešení je rekonstrukce uličního prostoru a stavba jako taková vyžaduje nová napojení na stávající rozvody technické infrastruktury k napájení nových osvětlovacích prvků veřejného osvětlení (SO 401), a pro napojení dešťové kanalizace ( SO 303 ). Odvodnění zpevněných ploch (srážkové vody) bude provedeno do uličních vpustí, které budou napojeny na nově budovanou dešťovou kanalizaci. Navržená řešení má za cíl zrekonstruování ul. Havlíčkova a K Vepřové tak, aby technicky i architekto- nicky tento prostor odpovídal současným standardům. Řešení bylo konzultováno se zástupcem Národního památkového ústavu. Potřeba rekonstrukce silnice III/3507 a 35013 v intravilánu městyse Havlíčkova Borová je dána jejími nevyhovujícími parametry a hlavně absencí odvodnění zpevněných ploch, které se negativně projevuje na kvalitě stávajících zpevněných površích. Předmětný úsek silnice vykazuje četné dopravní závady, především na stávajícím silničním tělese, které se vzhledem k narůstajícímu dopravnímu zatí- žení prohlubují. Hlavním důvodem rekonstrukce trasy silnice v dotčeném území bylo především :


Navrženým řešením dojde ke zlepšení odtokových poměrů v daném území, kdy dešťové vody budou odváděny částečně pomocí navržené silniční dešťové kanalizace přímo do recipientu a nebudou tak plně zatěžovat stávající jednotný kanalizační systém městyse Havlíčkova Borová. Navrhované řešení je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací městyse Havlíčkova Borová. Součástí návrhu je i zpracování oznámení o vlivu na životní prostředí a závěr zjišťovacího řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí včetně podmínek v něm uvedených budou zapracovány do projektové dokumentace. Investor uvažuje pouze s předkládanou variantou řešení. F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. III/3507 Havlíčkova Borová - 3.etapa. Akustická studie. Samostatná příloha. 2. III/3507 Havlíčkova Borová - 3.etapa. Rozptylová studie. Samostatná příloha. 3. III/3507 Havlíčkova Borová - 3.etapa. Riziková analýza. Samostatná příloha. 4. Vyjádření stavebního úřadu městyse Havlíčkova Borová. 5. Vyjádření KÚ kraje Vysočina – NATURA 2000 6. III/3507 Havlíčkova Borová - 3.etapa. Ochrana přírody. 7. III/3507 Havlíčkova Borová - 3.etapa. Inventarizace dřevin rostoucích na nelesních půdách. 8. III/3507 Havlíčkova Borová - 3.etapa. Dendrologický průzkum. Samostatná příloha.

37

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Investor, kraj Vysočina, odbor majetkový – investiční oddělení projekčně připravilo záměr „ III/3507 Havlíčkova Borová - 3.etapa“ Záměr je ve smyslu zákona 100/2001 Sb., příloha čís.1 v platném znění zařazen do Kategorie II, bod 9.1. Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I). Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení je Krajský úřad kraje Vysočina – Odbor životního prostředí.. Posuzovaný záměr „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ je liniovou dopravní stavbou, která řeší rekonstrukci stávající trasy silnice čís.III/3507 a 35013 v délce 393 resp.77 m v intravilánu městy- se Havlíčkova Borová. Realizace rekonstrukce bude prováděna v maximálne možném rozsahu ve trase stávající silnice čís.III/3507 a III/35013. Rekonstrukcí silnice nedojde k žádnému nárustu silniční dopravy,v současné době ani ke změnám organizace dopravy v řešeném úseku. Vzhledem k těmto skutečnostem nejsou předpokládány žádné významné změny vlivu na sledované složky životního prostředí posuzovaného záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“. Kumulace s jinými záměry se nepředpokládá. Předmětná stavba se nachází v centrální a jižní části městyse Havlíčkova Borová. Jedná se o rekonstrukci stávajícího uličního prostoru ulic Havlíčkova a K Vepřové. To znamená, že stavba jako taková je napojena na uvedenou ulici s přímým propojením na stávající komunikační systém obce. Požadavky na nová dopravní napojení a na nové sjezdy nevznikají. Stavba je III. etapou rekonstrukce komunikace III/3507 v Havlíčkově Borové a bude provedena jako jeden celek. Potřeba rekonstrukce silnice III/3507 a 35013 v intravilánu městyse Havlíčkova Borová je dána jejími nevyhovujícími parametry a hlavně absencí odvodnění zpevněných ploch, které se negativně projevuje na kvalitě stávajících zpevněných površích. Předmětný úsek silnice vykazuje četné dopravní závady, především na stávajícím silničním tělese, které se vzhledem k narůstajícímu dopravnímu zatí- žení prohlubují. Hlavním důvodem rekonstrukce trasy silnice v dotčeném území bylo především :


Navrženým řešením dojde ke zlepšení odtokových poměrů v daném území, kdy dešťové vody budou odváděny částečně pomocí navržené silniční dešťové kanalizace přímo do recipientu a nebudou tak plně zatěžovat stávající jednotný kanalizační systém městyse Havlíčkova Borová. Navrhované řešení je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací městyse Havlíčkova Borová. Pro provádění stavby se předpokládá použití obvyklých technologií a materiálů. Použity budou materiály a výrobky dostupné na trhu v České republice. Nevyskytnou se požadavky na dovoz zařízení, stavebních kapacit nebo licencí. Stavbu bude schopno realizovat více dodavatelských organizací se sídlem v České republice. Neočekávají se zvýšené nároky na dodavatelské zajištění stavby - počty pracovníků a jejich kvalifikaci. Nedojde k likvidaci jiných zařízení, provozů ani výrobních kapacit. Na stavbu nejsou kladeny zvláštní urbanistické, architektonické nebo výtvarné požadavky. Stavbu nelze provádět podle opakované nebo typové dokumentace, jde o stavbu pro nevýrobní účely. Nevzniknou výrobní provozy - nebude je nutné trvale zásobovat materiály, polotovary nebo výrobky. Stavba nebyla rozčleněna na dílčí úseky a bude prováděna jako celek za příslušných dopravních omezení. V průběhu výstavby budou prováděna veškerá opatření zabraňující poškození životního prostředí v souladu s předpisy týkajícími se jeho ochrany. Především se zdůrazňuje: - ochrana proti hluku a vibracím - ochrana proti znečišťování ovzduší výfukovými plyny a prachem

- opatření proti znečišťování komunikací - ochrana proti znečišťování podzemních a povrchových vod

- ochrana vzrostlé zeleně Veškeré plochy využívané pro potřebu zařízení staveniště budou dodavatelem uvedeny do původního stavu nebo upraveny dle řešení v projektu. Předpokládaný termín zahájení stavby je 2011,(2012), předpokládaný termín ukončení stavby je 2012 (2013). Zábor půdy – celkem, trvalý zábor (komunikace, chodníky, parkovací plochy, místní komunikace…..) 7 690 m2


38





(předpoklad zařízení staveniště bude na přilehlých plochách ve vlastnictví investorů) Posuzovaný záměr je typickou liniovou stavbou, která při provozování po realizaci nebude mít žádné zvláštní nároky na stálý odběr a spotřebu vody. Z tohoto důvodu nebudou odběrová místa ani zdroje vody zřizovány. Spotřeba vody na údržbu zeleně, hlavně v etapě ozelenění, bude zajišťována dovozem v cisternách příslušnou organizací v jejichž péči uvedené bude. V období výstavby posuzovaného záměru „III/3057 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ nejsou nárokovány významnější požadavky na spotřebu vody, neboť stacionární zařízení staveniště ani výrobny stavebních hmot nejsou uvažovány. Tyto materiály budou řešeny dovozem z příslušných provozoven. Potřebné množství pitné vody pro pokrytí hygienických a sociálních potřeb mobilního staveništního vybavení si zajistí příslušná realizační firma dovozem. Při realizaci výstavby komunikace bude zajištěna spotřeba vody pro sociální účely způsobem obvyklým na obdobných stavbách, předpokládá se spotřeba vody max.80 l/pracovník/den. Technologická voda pro přípravu směsí apod.bude spotřebovávána v místě jejich výroby. Pokud budou směsi v menší míře vyráběny přímo na místě samém, bude voda dovezena v cisternách. V období výstavby ani provozu posuzovaného záměru „III/3057 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ nejsou nárokovány požadavky na potřebu energetických zdrojů, neboť stacionární zařízení staveniště ani výrobny stavebních hmot nejsou uvažovány. Tyto materiály budou řešeny dovozem z příslušných provozoven. Pro provoz veřejného osvětlení se předpokládá spotřeba 15 MWh ročně při době svícení 4 000 hodin. Zdroje znečišťování ovzduší Posuzovaný záměr „III/3057 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ nemá žádné stacionární zdroje znečišťová- ní ovzduší. Zdroji znečisťování ovzduší v předmětné lokalitě je provoz na výše uvedené komunikaci. Z dat ČHMU plynou následující údaje o imisním zatížení v posuzovaném území : - Imisní zatížení znečišťující látkou NO2 (roční průměrné imisní koncentrace) bylo v roce 2009 pod úrovní 13 µ/m3

- Roční průměrné imisní koncentrace znečišťující látky benzo(a)pyren byly pod úrovní 0,4 ng/m3, - Roční průměrné imisní koncentrace znečišťující látky benzen byly pod úrovní 2 µ/m3, - 36 nejvyšší denní průměrná imisní koncentrace znečišťující látky PM 10 je na úrovni 20- 30 µ/m3, - Roční průměrné imisní koncentrace znečišťující látky PM 10 se pohybují na úrovni 14-20 µ/m3 Imisní zatížení v posuzovaném území bylo v roce 2009 podlimitní Vyhodnocení imisní situace Výpočet byl proveden v celkem 3 variantách výpočtu Varianta 1 : Současný stav - doprava 2011 Varianta 2 : Současný stav - doprava 2012 (nulový stav, bez výstavby záměru) Varianta 3 : Nový stav – po výstavbě záměru - doprava 2012 Rozptylová studie hodnotí změnu příspěvku zdrojů znečišťování ovzduší. Doprava (liniové zdroje znečišťování ovzduší) je na posuzovaném území provozována. Nemění se intenzity dopravy, upravuje se povrch komunikace a u dvou křižovatek se mění charakter z průjezdné na kruhovou. Vzhledem k charakteru zdrojů emisí (liniové zdroje emisí - doprava) budou dominantní znečišťující látkou CO, NO2, benzo(a)pyren a benzen, TZL jako PM10. Vypočtené hodnoty (rozsah tj. minimální a maximální hodnoty imisního zatížení vypočtené na posuzo- vaném území jsou uvedeny v následujících tabulkách v µ/m3 (mikrogramy) a v pg/m3 (pikogramy) u benzo(a)pyrenu.

39

Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006



- Vypočtené hodnoty příspěvku zdrojů k imisnímu zatížení jsou ve všech třech variantách řádově až několikařádově pod úrovní imisních limitů. Vypočtené hodnoty imisního zatížení odpovídají umístění zdrojů, konfiguraci terénu a provozu zdrojů.

40

- Intenzity dopravy jsou stanoveny na základě dat zadavatele studie. Skutečné emisní a následně imisní zatížení bude závislé na reálném složení a intenzitě dopravy. Ta se mění v průběhu roku, týdne i dne. Výpočty byly provedeny pro průměrný denní provoz. Ani v případě špičky v dopravě se nepředpokládá, na základě vypočtených průměrných hodnot imisního zatížení, překročení imisních limitů provozem posuzovaných zdrojů emisí. - Pro výpočet bylo vycházeno z emisních faktorů vypočtených programovým vybavením MEFA 02, skutečné emise jsou závislé zejména na složení vozového parku. Změny v dopravě jsou závislé i na politické, sociální a ekonomické situaci a v současné době dochází vlivem vnějších vlivů k změnám původně uvažovaných vstupních podmínek pro vývoj dopravy v ČR. Situaci upřesní nové sčítání dopravy v roce 2010, výsledky sčítání ale budou k dispozici až v roce následujícím. - Vzhledem k tomu, že byl výpočet proveden pro současný i budoucí stav stejným způsobem, při porovnání vlivu se nepřesnosti vyrovnávají .




- Optimalizovat dopravu z hlediska vytížení vozidel a dopravních tras - Optimalizovat objízdné trasy, minimalizovat dobu uzavírek Skladování a likvidaci odpadů lze rozdělit na dvě etapy – rekonstrukce komunikace a provoz rekonstruované komunikace. Odpady připadající v úvahu jsou uvedeny v následujícím textu. Stavebními pracemi nedojde ke zhoršení životního prostředí v okolí stavby. Při realizaci stavby bude postupováno tak, aby byl minimalizován dopad na okolí, zejména budou přijata opatření na minimalizaci hlučnosti a prašnosti jako například kropením staveniště, eliminací prací emitujících

41

zvýšený hluk v noci, vhodným rozmístěním mechanizace a strojů na staveništi, vypínáním motorů strojů apod. Dále bude zamezeno znečišťování vod odpady z pracovních procesů, z mytí dopravních prostředků, stavebních strojů a splachováním bláta. Veškeré odpady vzniklé výstavbou budou ihned odváženy na příslušné skládky. U živičných povrchů je předpoklad jejich odebrání správcem dané komunikace k opětovné recyklaci. V případě nezájmu daného správce budou tyto asfaltové směsi nabídnuty odborné firmě, která je má možnost použít v rámci recyklovaných směsí.




Při kolaudačním řízení předloží dodavatel stavby doklady o způsobu likvidace napadlých odpadů. Při provozu rekonstruované komunikace čís.III/3507 bude vznikat menší množství druhů odpadů, např.

zbytky z obalů obvykle odhozených, směsný komunální odpad, odpad z čištění kanalizace aj. Specifikace a stanovení množství takto vzniklého odpadu je problematické a bylo by v oblasti dohadů a spekulací. Předkládaný materiál řeší problematiku šíření akustických emisí, které budou generovány provozem na pozemní komunikaci čís.III/3507 a III/35013, intraviální úsek v v centrální a jižní části městyse Havlíčkova Borová, v roce 2011 a v roce 2012, ve vazbě na akustické imise, v předmětné lokalitě v denní i v noční době v následujícím variantním řešení : - nulová varianta, t.zn. stávající stav komunikace čís. III/3507 a 35013 - projektovaná varianta, t.zn. projektovaný stav komunikace čís. III/3507 a III/35013 po rekonstrukci ve vazbě na akustické imise v předmětné lokalitě v denní i v noční době. V předmětné lokalitě je dominantní m zdrojem hluku hluk generovaný provozem na pozemní komunikaci čís. III/3507. V následujícím jsou uvedeny intenzity dopravy za 24 hod této komunikaci pro stáva- jící rok 2011 a projektovaný rok 2012, které byly převzaty ze sčítání dopravy ŘSD ČR v roce 2005 a přepočteny na uvedené toky pomocí růstových koeficientů ŘSD ČR. Intenzita dopravy na pozemní komunikaci III/3507 a III/35013 za 24 hodin

Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369

Poznámka – koeficient vztažen k roku 2005 Zhodnocení Stávající stav x projektovaný stav - denní doba Referenční výpočtový bod čís.




Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

42





Rozdíl LAeq,T [dB]

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1

Stávající stav x projektovaný stav - noční doba Referenční výpočtový bod čís.




Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

43





Rozdíl LAeq,T [dB]

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1

Předkládaný materiál řeší problematiku šíření akustických emisí, které budou generovány provozem na pozemní komunikaci čís.III/3507 a III/35013, intraviální úsek, v předmětné lokalitě v městyse Havlíčkova Borová, v roce 2011 a v roce 2012, ve vazbě na akustické imise v denní i v noční době. Z vypočtených předpokládaných hodnot hluku v jednotlivých referenčních výpočtových bodech je zřejmé, že i přes navýšení intenzity dopravy, vlivem zlepšení povrchu a částečně i směrových a výškových poměrů zůstane hlučnost v předmětné lokalitě v městyse Havlíčkova Borová na původních hodnotách hluku, rozdíl je max + 0,1 dB v denních i v nočních hodinách, nedojde tedy ke zhoršení hlukové situace i když jsou v současné době v některých případech hygienické limity překračovány. Z hlediska hlučnosti je dláždění z drobných kostek nevhodné, koeficient krytu povrchu F3 =2,0 oproti koeficientu krytu povrchu z asfaltobetonu, kde F3 = 1,1. Předkládaný záměr nepatří do kategorie záměrů, které představují zásadní riziko, které vyplývá z používání chemických látek a chemických prostředků resp. z provozování strojních zařízení a technologií. Možnost vzniku havárií s negativním dopadem na životní prostředí je predikována provozem automobilů na pozemních komunikacích. Může se jednat o negativní dopad na ovzduší (např.požár vozidla, kouřivost apod.), vodu, půdu, geologické podmínky ( ropná nebo chemická havárie) a tím i na zdraví obyvatel. Možnost vzniku havárie lze technickými a organizačními opatřeními snížit na minimum. Možnost vzniku havárie může souviset s úniky látek resp.selháním lidského faktoru. Havárie vzniklé úniky látek, ropných či chemických, je nutno neprodleně eliminovat využitím sorpčních prostředků resp.zajistit sanaci horninového prostředí postižené lokality odbornou firmou. Technické řešení projektované stavby zabezpečuje základní požadavky na ochranu povrchových i podzemních vod. Havárie vzniklá selháním lidského faktoru je téměr nepředvídatelná a souvisí obvykle s dopravními nehodami. Je nutno provést taková bezpečnostní a organizační opatření, aby se pokud možno, neopakovala. Navržený záměr nenese zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií. Environmentální rizika případných havárií a nestandardních stavů lze rozdělit v rámci etapy realizace rekonstrukce pozemní komunikace III/3507 a jejího provozu po rekonstrukci. Záměr nespadá do režimu zákona č. 59/2006 Sb. v platném znění, o prevenci závažných havárií.

44

Vzhled krajiny je dán především přírodními podmínkami a uspořádáním jednotlivých krajinných struktur. Zejména se jedná o uspořádání zemědělsky obhospodařovaných pozemků, lesních komplexů a sídel. Plochy těchto krajinných struktur mají v širším území různou velikost a tvar, což vytváří členitou mozaiku segmentů. Jak jejich rozložení, tak vizuální působení je podmíněno, resp. umocněno přírodními podmínkami, především členitým reliéfem. Ten má charakter tektonicky zdvižené plošiny, narušované erozní činností vody, která vytvořila údolí, úpady a plochá zaoblená temena. Širší území má charakter zemědělskolesní krajiny s rozptýlenými sídly vesnického typu, pro která jsou charakteristické stavby malých rozměrů a hmot. Výjimkou jsou pouze objekty zemědělské velkovýroby. Zastavěná území se jako krajinné struktury uplatňují v menší míře než zemědělsky obhospodařované pozemky a lesy. Jejich velikost a uspořádání má na vzhled krajiny mnohem významnější vliv. Zemědělská půda je uspořádána do rozsáhlých bloků, které tvoří krajinnou matrici. Zemědělské pozemky jsou obhospodařovány především jako orná půda. Lesní porosty tvoří komplexy různé velikosti a tvaru se nacházejí především na prudších svazích a zemědělsky nevyužitelných půdách. Západně od Havlíčkovy Borové se nachází masiv Ranska. Jedná se o rozsáhlé protáhlé území, zhruba severojižního směru, kryté lesy. V této části území je krajinou matricí les a zastoupení zastavěných území je mnohem menší. Zvláště chráněná území, evropsky významné lokality Natura 2000, památné stromy, přírodní parky se v řešeném území nenacházejí. V hodnoceném území se vliv posuzovaného záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ projeví pozitivně. Dojde k mírnému snížení hlučnosti i chemických škodlivin z provozu na rekonstruované komunikaci i při mírném nárust předpokládané intenzity dopravy v roce 2012 oproti roku 2011. Posuzovaný „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ nebude mít vliv mimo předmětnou lokalitu. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení případně kompenzaci nepříznivých vlivů provozu na rekonstruované komunikaci III/3507 se předpokládá ozelenění svahů komunikace, rekultivace ploch a náhradní výsadba dřevin. V průběhu vlastní výstavby záměru půjde především o vliv v důsledku zvýšené prašnosti při stavebních pracích a při dopravě stavebních a konstrukčních materiálů. Půjde o vlivy časově omezené na dobu výstavby. Největší negativní vliv lze odhadnout z hlediska druhotné prašnosti. Bude závislý na aktuální klimatické situaci. Nutno jej eliminovat odpovídajícími technickými opatřeními – například skrápěním ploch, čištěním kol před výjezdem na komunikaci …) .

Vypočtené hodnoty příspěvku zdrojů k imisnímu zatížení jsou ve všech třech variantách řádově až několikařádově pod úrovní imisních limitů. Vypočtené hodnoty imisního zatížení odpovídají umístění zdrojů, konfiguraci terénu a provozu zdrojů. Při dodržení předpokladů uvedených v rozptylové studii nebude vliv posuzovaných změn zdrojů emisí (komunikace jako liniový zdroj emisí) na kvalitu ovzduší významný. Příspěvek je výrazně pod úrovní imisních limitů stanovených platnou legislativou. Provoz zdrojů nezpůsobí na posuzovaném území překročení imisních limitů u posuzovaných znečišťujících látek a je z hlediska ochrany ovzduší akceptovatelný. Vzhledem k vypočteným hodnotám imisního zatížení (příspěvku zdrojů) lze předpokládat, že posuzované zdroje při dodržení parametrů uvedených v této studii neovlivní významně emisní ani imisní situaci v posuzované lokalitě (okolí komunikací). Po realizaci záměru dojde místně k mírnému navýšení imisní situace (okolí kruhových křižovatek), místně ke snížení imisní zátěže (vliv kvalitnějšího povrchu vozovky. Vyšší kvalita povrchu se projeví v plynulosti jízdy, což logicky povede k snížení spotřeby paliva a zejména k snížení druhotné prašnosti vzniklé vířením prachových částic vzniklých spalováním paliva, obrusem pneu. Pro snížení druhotné prašnosti je a bude nutno provádět pravidelný úklid komunikací a to zejména po zimním období, kdy dochází k víření a úletům posypových materiálů, které po zimě zůstaly na vozovce. K nárůstu emisní a následně zhoršení imisní situace dojde krátkodobě v době výstavby. V průběhu přípravy staveniště i vlastní výstavby půjde o vliv v důsledku zvýšené hlučnosti a prašnosti při výkopových a stavebních pracích, a při dopravě zeminy a stavebních materiálů. Pro minimalizaci emisí nutno : - Minimalizovat dobu meziskládek sypkých a potenciálně prašných materiálů v prostoru stavby



45

Exponovaná populace - k 31. 12. 2010 měl městys Havlíčkova Borová celkem 947 obyvatel, z toho 476 mužů a 471 žen. Do věkové kategorie 0 – 14 let spadalo 72 mužů a 82 žen, kategorii 15 – 64 let tvořilo 356 mužů a 311 žen, skupina 65 a víceletých byla tvořena 48 muži a 78 ženami. Obdobné proporce věkového a pohlavního složení populace lze očekávat i lokalitách bezprostředně dotčených záměrem. Posouzení rizik chemických imisí Pro charakteristiku rizika imisní zátěže byly vzaty látky související s dopravou v lokalitě.Jako optimální se pro tento konkrétní případ jeví porovnání variant 2 a 3 v dlouhodobých imisních charakteristikách. V průběhu vlastní výstavby záměru půjde především o vliv zvýšené prašnosti při stavebních pracích a při dopravě stavebních materiálů. Současně však půjde o vlivy časově omezené na dobu výstavby. Z tohoto pohledu jsou příspěvky posuzovaných látek k imisní zátěži během výstavby záměru nevýznamné, lze objektivně předpokládat jejich prakticky úplné překrytí imisním pozadím. Ze stavebních strojů a z nákladních vozů budou emitovány běžné polutanty typické pro dopravu, především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, pevné částice a uhlovodíky. Množství takto emitovaných znečišťujících látek nelze v současné době jednoznačně určit, bude záviset především na organizaci stavby a technologické kázni na staveništi. Tento zdroj emisí bude působit pouze v období výstavby. Případné deponie výkopového materiálu je nezbytné umístit v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, aby jejich negativní vliv (jako zdrojů prašnosti) byl preventivně omezen. Pro minimalizaci emisí je nutno optimalizovat dobu meziskládek sypkých a potenciálně prašných materiálů v prostoru stavby, v případě nevhodných klimatických podmínek (sucho, větrno) provádět zkrápění ploch, optimalizovat dopravu z hlediska vytížení vozidel a dopravních tras. Nejvyšší příspěvek maximálního hodinového průměru NO2 z dopravy byl vypočten při provozu záměru ve výši 3,319 µg/m3 což odpovídá cca 1,7 % platného limitu. Oproti stavu bez realizace záměru se jedná o koncentraci o 0,027 µg/m3 nižší. Hodnota očekávaného příspěvku imisí NO2 při provozu záměru není z pohledu akutních účinků na zdraví významná. Nejvyšší příspěvek ročního průměru NO2 byl vypočten při provozu dopravy ve výši 0,324 µg/m3 a odpovídá prakticky stávajícímu stavu bez realizace projektu. Příspěvky roční průměrné koncentrace NO2 se pohybují u varianty 2 i 3 na úrovni cca 0,8% platného limitu. Uvedená extrapolovaná pozaďová hodnota koncentrace NO2 < 13 µg/m3 podhodnocuje výstupy systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí pro daný typ lokality ( předpoklad činí cca 20 µg/m3 ). Lze však předpokládat, že do extrapolovaného pozadí imisí NO2 je zahrnut vliv stávající dopravy na dotčených komunikacích. Kvantifikace vlivu na zdraví populace exponované samotným příspěvkem očekávaného provozu záměru je při prakticky nezměněných hodnotách oproti původnímu stavu nereálná. Díky rozhodujícímu podílu dopravy na imisní zátěži NO2 lze do budoucna očekávat další mírný pokles pozaďových imisních koncentrací i přes nárůst intenzit dopravy, a to v důsledku předpokládané obměny vozového parku a zlepšení emisních parametrů provozovaných vozidel. Příspěvek PM10 z dopravní zátěže v lokalitě při provozu záměru k imisní situaci dosahuje ve svém maximu ročních koncentrací hodnoty 0,216 µg/m3 , vypočtená hodnota je opět prakticky shodná se stávajícím stavem bez realizace záměru, odpovídá cca 0,5% imisního limitu. Pozaďová hodnota imisí PM10 14 - 20 µg·m-3 odpovídá výstupům systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí pro posuzovaný typ sídla. Lze předpokládat, že do extrapolovaného pozadí imisí PM10 je zahrnut vliv stávající dopravy na dotčených komunikacích. Kvantifikovat v praxi dopad hodnoty změny příspěvku imisí PM10 samotné dopravy po realizaci záměru (-0,001 µg/m3) na výše uvedené navýšení celkové úmrtnosti exponované populace je prakticky nemožné. Problematickým je spíše vliv pozadí imisí PM10, které samo o sobě představuje při dlouhodobém překročení riziko zvýšení celkové úmrtnosti oproti normálu v maximu až o 3%. Analogická situace nastává u vlivu pozadí suspendovaných částic PM2,5. Jejich podíl ve frakci PM10 se dle výstupů systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí pohybuje od 0,57 do 0,99. V tomto případě je možné očekávat stanovenou průměrnou hodnotu 0,79. V tomto konkrétním případě dosahuje reálná imisní koncentrace PM2,5 až 16 µg·m-3. Nejvyšší příspěvek maximálního osmihodinového průměru imisní koncentrace CO byl vypočten při dopravě spojené s provozem komunikace ve výši 11,182 µg/m3 , což odpovídá cca 0,1 % platného limitu. Imisní situace v ukazateli je prakticky totožná u obou porovnávaných variant. I při započítání konzervativně pojatého pozadí pro analogická sídla ( cca 200 µg/m3 ) je modelovaný příspěvek je z pohledu zdravotních rizik nevýznamný. Lze předpokládat, že do extrapolovaného pozadí imisí CO je zahrnut vliv stávající dopravy na dotčené komunikaci. Při modelovaných hodnotách rovněž nehrozí akutní poškození zdraví exponované populace. Maximální imisní příspěvek koncentrací benzenu se v souvislosti se stávající i projektovanou dopravou v lokalitě se pohybuje v průměrných maximálních ročních hodnotách dva řády pod ročním

46

imisním limitem (0,013 µg·m-3). U benzenu extrapolované pozaďové hodnoty odpovídají výstupům systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí, kdy se roční střední hodnota koncentrace benzenu v městských, dopravně variabilně zatížených lokalitách pohybovala v rozmezí 0,9 – 2 µg/m3. Lze předpokládat, že do extrapolovaného pozadí imisí benzenu je zahrnut vliv stávající dopravy na dotčených komunikacích. Vzhledem k tomu, že lze imisní pozadí benzenu díky dominantnímu původci – stávající dopravě posuzovat v lokalitě jako relativně homogenní, dopad příspěvku dopravy před i po realizaci záměru se zde prakticky neprojevuje. Výše uvedený příspěvek imisí benzenu se neprojeví ani v oblasti akutních účinků. Při respektování jednotky karcinogenního rizika benzenu 6E-06 a extrapolovaných pozaďových hodnot imisí látky, dosahuje současné riziko zvýšení pravděpodobnosti nádorového onemocnění při celoživotní expozici u ročních imisních průměrů hodnoty cca E-05 (tzn. navýšení pravděpodobnosti výskytu karcinomů o cca 1 případ na 1 00 000obyvatel). Tato skutečnost je však dána vlivem stávajícího pozadí imisí benzenu. Nárůst rizika karcinogeneze daný pouze dopravou na dotčených komunikacích před i po zprovoznění záměru se pohybuje v řádu E-07 a je nevýznamný. Realizace záměru se na imisní zátěži benzenu neprojeví. Díky rozhodujícímu podílu dopravy na imisní zátěži benzenu lze do budoucna očekávat mírný pokles pozaďových imisních koncentrací i přes nárůst intenzit dopravy, a to v důsledku předpokládané obměny vozového parku a zlepšení emisních parametrů provozovaných vozidel. Příspěvek koncentrace benzo(a)pyrenu při provozu dopravy na komunikacích před i po realizaci záměru ke stávající imisní situaci se pohybuje v průměrných maximálních ročních hodnotách cca čtyři řády pod ročním imisním limitem. Imisní situace v ukazateli je totožná u obou porovnávaných variant. V tomto případě není třeba uvažovat účinek imisí v podobě systémové toxicity. Extrapolovaná pozaďová hodnota imisní zátěže benzo(a)pyrrenu < 0,4 ng.m-3 odpovídá posuzované lokalitě. Lze předpokládat, že do extrapolovaného pozadí imisí benzo(a)pyrenu je zahrnut vliv stávající dopravy na dotčené komunikaci. Při užití jednotky karcinogenního rizika 8,7E-02 dosahuje riziko zvýšení pravděpodobnosti nádorového onemocnění při celoživotní expozici existujícímu pozadí imisí benzo(a)pyrenu hodnoty cca 3,5E-05 (tzn. navýšení pravděpodobnosti výskytu karcinomů o cca 1 případ na 100 000 obyvatel). Samotný příspěvek provozu dopravy na posuzovaných komunikacích před i porealizaci záměru ke změně pravděpodobnosti výskytu karcinomů je nevýznamný, vede k jejímu zvýšení v řádu E-08. Celkové karcinogenní riziko dané součtem dílčích rizik benzenu a benzo(a)pyrenu se potom pohybuje na úrovni zvýšení pravděpodobnosti nádorového onemocnění při celoživotní expozici řádově v hodnotě E-05 dané stávajícím imisním pozadím benzo(a)pyrenu. Vliv provozu na komunikaci po její rekonstrukci je zde minoritní. Souhlasně se závěry rozptylové studie je možné konstatovat, že z hlediska emisí a z nich vyplývajícího následného imisního zatížení lze záměr hodnotit jako nevýznamný z pohledu ohrožení veřejného zdraví. Vzhledem k nízkým hodnotám změn emisního a následně imisního zatížení nebudou mít tyto významný vliv na následnou změnu kvality ovzduší v posuzované lokalitě, jejich vliv na zdraví exponované populace bude prakticky nulitní. Vzhledem k vypočteným hodnotám imisního zatížení (příspěvku zdrojů) lze předpokládat, že posuzované zdroje při dodržení parametrů uvedených v rozptylové studii prakticky neovlivní emisní ani imisní situaci v posuzované lokalitě (okolí komunika- cí). Vyšší kvalita povrchu komunikací se projeví v plynulosti jízdy, což logicky povede k snížení spotřeby paliva a zejména ke snížení druhotné prašnosti. Analýza nejistot Imisní zátěž lokality vychází v celém rozsahu z modelových situací, opírajících se o současná hodnocení klimatických faktorů a stávající technologické a dopravní zátěže území. Model předpokládá stagnaci ostatních zdrojů emisí nesouvisejících s dopravou. Určité zjednodušení situace je dáno konečným výčtem látek jako možných emisí ze studie, na druhé straně vzhledem k charakteru zadání a posuzované lokality je předložený výčet postačující. Síť referenčních bodů pokrývá relativně velké území při předpokladu dominující role stávajících hodnot běžných imisí, nereflektuje další možné imisní zdroje, jejich vliv je zahrnut do extrapolované charakteristiky pozadí. Pozaďové hodnoty imisní zátěže u zdravotně významných posuzovaných látek v konkrétní hodnocené lokalitě nemusí odpovídat koncentracím naměřeným monitorovacími stanicemi, u některých imisí nejsou potřebné údaje dostupné. Rozptylová studie nehodnotí z pohledu krátkodobé imisní zátěže období výstavby záměru. Metodika rozptylové studie neumožňuje výpočet druhotné prašnosti. Intenzity dopravy jsou stanoveny na základě extrapolovaných dat. Skutečné emisní a následně imisní zatížení bude závislé na reálném složení a intenzitě dopravy.

47

Pro výpočet bylo vycházeno z emisních faktorů vypočtených programovým vybavením MEFA 02, skutečné emise jsou závislé zejména na složení vozového parku. Změny v dopravě jsou závislé i na politické, sociální a ekonomické situaci a v současné době dochází vlivem vnějších vlivů k změnám původně uvažovaných vstupních podmínek. Toto se odrazí i na intenzitách a složení dopravy. Vzhledem k tomu, že byl výpočet proveden pro stav bez realizace a po realizaci záměru stejným způsobem, při porovnání vlivu se nepřesnosti vyrovnávají . Odhad expozice byl prováděn v maximálně konzervativní míře. Předpokládal průběžnou 24hod. expozici denně, přičemž současné epidemiologické studie předpokládají v průměru tříhodinový pobyt člověka na venkovním ovzduší. Skutečná míra zdravotních rizik bude tudíž ještě nižší, než je uvedeno v charakterizaci rizika imisí. Výpočet imisní zátěže vycházel z konzervativního pojetí produkce emisí v rámci dotčené lokality. Lze objektivně předpokládat, že imisní zátěž je v daném případě nadhodno- cena. Posouzení rizik hluku Stavba bude provedena obvyklými technologiemi používanými pro tento druh stavby. Materiál nebude skladován na staveništi, bude provedena jeho letmá montáž. Doprava materiálu bude zajištěna po stávajících komunikacích. Posuzované nejhlučnější stavební práce budou prováděny pouze v denní době, a budou krátkodobého charakteru. Hygienický limit hluku ze stavební činnosti pro tuto dobu je stanoven v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb. na 65 dB. Vzhledem k charakteru stavebních prací bude hluk z výstavby splývat s vnějším hlukovým pozadím. Stávající hluková zátěž nejbližších chráněných venkovních prostor staveb na posuzované lokalitě, způsobovaná dopravním hlukem byla při modelu zohledněna. Maximální modelovaná ekvivalentní hladina hluku dopravy pro denní dobu činí 73,9 dB. Při hrubé aproximaci tato hodnota reprezentuje lehké obtěžování hlukem u cca 80% a vysoké obtěžování u cca 35% exponované populace. Působení hluku je zde ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztížené komunikace řečí a zejména pak z hlediska obtěžování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění pohody lidí. Zhoršení komunikace řečí v důsledku zvýšené hladiny hluku má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k podrážděnosti, nejistotě, poklesu pracovní kapacity a pocitům nespokojenosti. Může však vést i k překrývání a maskování důležitých signálů, jako je domovní zvonek, telefon, alarm. Nejvíce citlivou skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé děti v období osvojování řeči, více než 30% exponovaných. Jde tedy o podstatnou část populace. Maximální stávající modelovaná ekvivalentní hladina hluku z dopravy pro noční dobu u chráněných venkovních prostor činí 65,8 dB. Dlouhodobá expozice této konkrétní noční hladině hluku reprezentuje za stávajícího stavu zvýšení pravděpodobnosti výskytu civilizačních chorob oproti normálu o cca 9%. Současně opět při hrubé extrapolaci znamená lehké rušení spánku u cca 50 %, střední rušení spánku u cca 30 % a vysoké rušení spánku u cca 17 % exponovaných. Nepříznivý účinek hluku na kvalitu spánku se prokazatelně projevuje obtížemi při usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, zejména redukcí REM fáze spánku. V rušení spánku se promítají jak fyziologické tak psychologické aspekty působení hluku. Senzitivní skupinou populace zde jsou starší lidé, lidé s funkčními a mentálními poruchami, směnující zaměstnanci a obecně osoby s potížemi se spaním. K narušení spánku vede jak ustálený, tak i proměnný hluk Objektivní příznaky narušení spánku se v interiérech při ustáleném hluku objevují od hodnoty LAeq=30 dB (A). Subjektivní kvalita spánku nebyla při experimentech zhoršena při venkovním hluku pod ekvivalentní hladinu 40 dB(A). Podle doporučení WHO by noční ekvivalentní hladina hluku neměla v okolí domů přesáhnout 45 dB(A) za předpokladu poklesu hladiny hluku o 15 dB při přenosu venkovního hluku do místnosti částečně otevřeným oknem. Maximální hodnoty hlukových událostí by uvnitř místností neměly přesáhnout LAmax= 45 db(A), resp. 60 dB(A), počet mimořádných hlukových událostí by během noci neměl přesáhnout počet 10 – 15. Podle zkušeností nedochází k adaptaci narušení spánku v hlučných lokalitách ani po několika letech. Vlastní provoz záměru se při dodržení projektovaných parametrů technologie neprojeví u chráněných venkovních prostor staveb změnou hlukové zátěže. Nárůst expozice hluku daný provozem záměru vzhledem ke stávajícímu stavu (max. o 0,1 dB) je z pohledu dopisu HH č.j. 40874/2008-Ovz-32.1.6-7.11.08 nulitní či nevýznamný. Minoritní nárůst denní hlukové zátěže o max. 0,1 dB nereprezentuje v konkrétních referenčních bodech změnu % obtěžovaných hlukem. V nočních hodinách je situace analogická, nemění se % počtu rušených v době spánku, nedochází ke změně pravděpodobnosti výskytu civilizačních chorob v exponované populaci vlivem dopravního hluku. Samotné stávající hodnoty denního a nočního hluku nezávislé na realizaci záměru však prakticky reprezentují konkrétní úroveň obtěžování hlukem v denní době a rušení spánku v noční době. Významná je tato skutečnost u vnímavých skupin populace (malé děti, staří a nemocní lidé – více jak 30 % exponované populace).

48

Hlukovou situací v lokalitě je třeba se zabývat v širším kontextu, zásadním je zde vliv organizace dopravy. Analýza nejistot Nejistoty odhadu zdravotního rizika expozice hluku vycházejí obecně z charakteru posouzení hlukové situace. Modelování je pro odhad dlouhodobé expozice většinou vhodné, podmínkou je však, aby vycházelo ze správných podkladů, např. pokud jde o intenzitu a skladbu dopravního proudu na komunikaci. Většinou však dostatečně nepostihuje stávající hlukové pozadí z jiných zdrojů, které nejsou posuzovány. Proto bývá vhodné ověření měřením ve vybraných referenčních bodech. Stávající dopravní zátěž lokality byla při zpracování hlukové studie především předmětem modelu. Užitou úměru mezi hlukovou expozicí a jejím účinkem nelze považovat za absolutně platnou za všech podmínek, především vzhledem k socioekonomické podmíněnosti vnímavosti hluku a rozdílům v této vnímavosti a citlivosti u exponované populace, u konkrétního řešeného záměru je tento faktor velmi významný. Fyzikálních parametry hluku, které máme k dispozici, nejsou schopny jednoduše popsat fyziologickou závažnost, tedy nebezpečnost hlukové události, vyplývají ze skutečnosti, že účinek hluku je variabilní nejen interindividuálně, ale i situačně, sociálně, emocionálně a historicky. Z exponované populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních, které stojí jakoby mimo kvantitativní závislosti. Za různých okolností představují tyto atypické reakce 5 – 20 % celého souboru .

Popisované a použité vztahy mezi hlukovou expozicí a jejím účinkem proto nelze považovat za absolutně platné za všech podmínek. Vždy je nutné počítat s výrazným vlivem konkrétních místních podmínek a rozdílným stupněm vnímavosti a citlivosti exponované populace Nulová varianta představuje stávající stav provozu na pozemní komunikaci čís. III/3507 Havlíčkova Borová v předmětné lokalitě intraviálu městyse Havlíčkova Borová bez projektované rekonstrukce. Projektovaná varianta - předmětná stavba se nachází v centrální a jižní části městyse Havlíčkova Borová. Jedná se o rekonstrukci stávajícího uličního prostoru ulic Havlíčkova a K Vepřové. To znamená, že stavba jako taková je napojena na uvedenou ulici s přímým propojením na stávající komunikační systém obce. Požadavky na nová dopravní napojení a na nové sjezdy nevznikají. Stavba je III. etapou rekonstrukce komunikace III/3507 v Havlíčkově Borové a bude provedena jako jeden celek.



Navrženým řešením dojde ke zlepšení odtokových poměrů v daném území, kdy dešťové vody budou odváděny částečně pomocí navržené silniční dešťové kanalizace přímo do recipientu a nebudou tak plně zatěžovat stávající jednotný kanalizační systém městyse Havlíčkova Borová. Navrhované řešení je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací městyse Havlíčkova Borová. Součástí návrhu je i zpracování oznámení o vlivu na životní prostředí a závěr zjišťovacího řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí včetně podmínek v něm uvedených budou zapracovány do projektové dokumentace. Investor uvažuje pouze s předkládanou variantou řešení. Projektovanou variantu „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“ je nutno považovat za reálnou, další varianty nebyly uvažovány ani projekčně zpracovány. Investor uvažuje pouze s předkládanou variantou řešení.

49

Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí. Nad tento rámec jsou za účelem minimalizace vlivů navrženy následující podmínky a opatření : Při výstavbě bude věnována zvýšená pozornost : - omezování emise tuhých látek a sekundární prašnosti - technickému stavu stavebních strojů a uložení stavebních materiálů s ohledem na prevenci případných úniků s možností ohrožení kvality vod - budou dodržována opatření pro prevenci úkapů nebo úniků ropných látek nebo jiných provozních kapalin - stání techniky je nutné účinně zajistit pro případ úniku závadných látek Stavební stroje a manipulační technika, užívané při výstavbě, budou v řádném technickém stavu, odstavné plochy budou zabezpečeny proti transportu případných úkapů srážkovou vodou. Ochrany přírody - kácení dřevin mimo les může být provedeno pouze v nezbytně nutném rozsahu - dřeviny v okolí stavby je potřebné chránit před poškozením (ČSN 83 9061 - Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích) - navržená výsadba zeleně je součástí stavby, pro vegetační a sadové úpravy budou použity především domácí druhy, nebo jejich kultivary vhodné pro místní klimatické a půdní podmínky, bude zajištěna řádná péči o veškerou zeleň na plochách náležejících k záměru, včetně případných dosadeb za uhynulé jedince. - rekultivace ploch po dočasném záboru Ochrana ovzduší V průběhu stavby bude nutno použít opatření snižující emise TZL do ovzduší. Pro minimalizaci emisí nutno : - minimalizovat dobu meziskládek sypkých a potenciálně prašných materiálů v prostoru stavby.


Z hlediska ochrany před nadměrným hlukem jsou doporučena následující opatření : – v noční době (tj. mezi 22:00 až 6:00) bude úplně vyloučena stavební činnost, – v ranních a večerních hodinách (tj. od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00) bude úplně vyloučen provoz stavební dopravy a hlučných stavebních mechanismů (buldozery, nakladače, pneumatická kladiva…) Odborný archeologický dozor bude prováděn průběhu výstavby; v případě pozitivního archeologické- ho nálezu bude umožněn záchranný archeologický průzkum. Na základ ě celkového zhodnocení veškerých dostupných údaj ů k posuzovanému zám ěru „III/3507 Havlí čkova Borová – 3.etapa“ jejich porovnání s legislati vními požadavky, zhodnocením sou časného a projektovaného stavu životního prost ředí v p ředmětné lokalit ě městyse Havlí čkova Borová, je možné konstatovat, že uvedený zám ěr lze doporu čit k realizaci.

50

H. VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU K ZÁMĚRU Z HLEDISKA SOULADU SE SCHVÁLENOU ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ Příloha čís.4 Vyjádření stavebního úřadu Městský úřad Přibyslav – Odbor výstavby – datová schránka

51

Příloha čís.5. Vyjádření KÚ kraje Vysočina – NATURA 2000.

52

Příloha čís.6. Ochrana přírody

53

Příloha čís.7 - Inventarizace dřevin rostoucích na nelesních půdách

54

I. ZÁVĚR

Na základě celkového zhodnocení veškerých dostupných údajů k posuzovanému záměru „III/3507 Havlíčkova Borová – 3.etapa“, jejich porovnáním s legislativními požadavky, zhodnocením současné- ho a projektovaného stavu životního prostředí v předmětné lokalitě, je možné konstatovat, že uvedený zám ěr lze doporu čit k realizaci. Datum zpracování oznámení : 6.června 2011. H. ÚDAJE O ZPRACOVATELÍCH Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení: - Ing.Jiří Novák,Csc., autorizovaná osoba dle zákona 100/2001 Sb., č.j. osvědčení:

3060/471/OPV/93, autorizace prodloužena rozhodnutím č.j.8119/ENV/07 616 00 Brno - nám. Svornosti 1, tel.: 603 552 287, tel./fax: 549 254 149 e-mail: [email protected], [email protected]

- Ing.Bohuslav Popp, autorizovaná osoba dle zákona 86/2002 Sb., osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií a odborných posudků vydáno rozhodnutím MŽP č.j. 2700/740/02 ze dne 13.8. 2002 Prodloužení autorizace rozhodnutí MŽP č.j. 3484/740/03, č.j. 878/820/07/DK , změna autorizace rozhodnutí MŽP č.j. 438/820/08/DK, prodloužení autorizace č.j. 3103/780/10/KS do 31.7. 2015 533 Podůlšany 27, tel.: 724 093 845, e-mail : [email protected]

- Ing.Boleslav Jelínek, 664 44 Ořechov – Pavlíkova 5. Tel.: 603 282 261. Autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability, číslo autorizace 02 828. Autorizace MŽP k provádění biologického hodnocení, č.j.OEKL/1749/05. Tel. : 603 282 261, e-mail : [email protected]

- Irena Dundychová, soudní znalec v oboru ochrana přírody – dendrologie. Krajský soud Hradec Králové, poř.čís.2670 ze dne 26.3.1999, Npor. Jana Lašky 3095, 580 01 Havlíčkův Brod. Tel: 603 857 955, e-mail : [email protected].

- -

Podpis zpracovatele oznámení: Ing. Jiří Novák, Csc.

55

Příloha čís 8 - Dendrologický průzkum

Irena Dundychová

Npor. J. Lašky 3095, 580 01 Havlíčkův Brod, soudní znalec v oboru ochrana přírody-dendrologie

e-mail: [email protected], www.green-art.cz, Tel.: +420 603857955

Akce : „III/3507 HAVLÍ ČKOVA BOROVÁ – 3. ETAPA“ Investor : VYSOČINA, MĚSTYS HAVLÍČKOVA BOROVÁ Zadavatel : DMC Havlíčkův Brod s.r.o. Průmyslová 941 580 01 Havlíčkův Brod

DDEENNDDRROOLLOOGGIICCKKÝÝ PPRRŮŮZZKKUUMM

KVĚTEN 2011

56

1. STRUČNÝ POPIS A UMÍSTĚNÍ LOKALITY Dendrologický průzkum byl zpracovaný v místě plánované stavby: „III/3507 HAVLÍČKOVA BOROVÁ - 3. ETAPA . Byly popsány dřeviny, které se nachází v bezprostřední blízkosti komunikace a při výstavbě chodníků, komunikace a parkovacích stání budou zasahovat do této stavby. Celý úsek silnice se nachází v zastavěné části obce. Jedná se o ulici Havlíčkova v Havlíčkově Borové. Začátek úseku se nachází v blízkosti středu obce a konec úseku končí s označením obce.

2. DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM U každé dřeviny byly zjišťovány následující údaje: Identifikace:

• Pořadová číslo dřeviny • Vědecký název

Dendrometrické veličiny:

• Výška dřeviny v m • Šířka koruny v m • Výška báze koruny nad zemí (m), kde za bázi koruny se považuje místo nasazení

nejníže postavené živé větve na kmen, popř. zemi nejblíže se nacházející normální výhony s živými listy

• Průměr kmene v cm, měřen ve výšce 130 cm nad zemí Poškození:

• Mechanické poškození kmene a větví, sledován rozsah poškození kmene a větví, povrchová poranění, dutiny atd.

• Nepoškozené, nevýrazně poškozené • Zřetelně poškozené, ale není významně ovlivněna existence jedince

Inventarizace a klasifikace stromů v řešeném území byla provedená v květnu 2011. Hlavním cílem inventarizace bylo vyhodnotit zdravotní stav stromů a keřů. Posuzované stromy a keře jsou zakreslené do mapy, která je součástí tohoto posouzení. Na tuto mapu navazuje inventarizační tabulka, která obsahuje 7 kolonek a to: 1. Pořadové číslo 2. Název druhu a kultivaru 3. Průměr kmene 4. Průměr koruny 5. Výšku dřeviny 6. Sadovnickou hodnotu (SH) 7. Popis a navrhovaná opatření ad1). Každá inventarizovaná dřevina má své inventární číslo, které je identické s číslem na výkrese. ad2). Uváděná taxonomická nomenklatura je podle knihy V. Hurycha - Dřeviny pro zahrady a parky. ad3). Průměr kmene inventarizované dřeviny je uváděn v cm a byl měřený ve výšce 1,30 m nad zemí - (prsní výška). ad4). Průměr koruny je uváděn v m. Byl měřen jako její kruhový průmět z aritmetického průměru nejdelší vzájemné vzdálenosti koncových větví a vzdálenosti na ní kolmé. Kategorizace do 5 m šířky je po m, dále pak 6-8, 8-10, 10-12, 12-14, 14-16 m atd. ad5). Výška dřeviny (byla odhadnutá) je uváděna v m a kategorizována do výšky 5 m po m, dále pak 5-10, 10-15, 15-20, 20-25 m a dále.

57

ad 6). Sadovnické hodnota - je hodnocena podle mírně zjednodušené metodiky J. Machovce: Sadovnická dendrologie - učební texty SPN, Praha 1982. Při inventarizaci bylo použito pětibodové hodnocení dřevin (sadovnická hodnota). Sadovnická hodnota je souhrn všech biologických a estetických vlastností dané dřeviny, nejlepší dřeviny se hodnotí 5 body, nejhorší 1 bodem. 1 bod - Stromy odumírající nebo odumřelé, suché, stromy bezprostředně ohrožující návštěvníky nebo okolní kvalitní porosty, např. vrůstáním do jejich koruny. Tyto dřeviny vyžadují okamžitou likvidaci. 2 body - Stromy velmi silně poškozené resp. nemocné (nehrozí však nebezpečí šíření chorob), vzhledově jsou značně poškozené. Jsou to dřeviny, které jsou jednoznačně určeny k likvidaci, která může být pozdržena až do doby zajištění jejich náhrady novou výsadbou. 3 body - Stromy mladších kategorií, resp. i stromy větší, tvarově nebo vzhledově poškozené, avšak esteticky přijatelné s předpokladem dlouhodobého udržení těchto hodnot. Jsou to stromy, které při podrobnějším vyhodnocení a na základě analýzy zamýšlených úprav jsou výhledově buď ponechány nebo likvidovány (při vysokém počtu na ploše, vzájemném stínění atd.). 4 body - Stromy vyspělé (více než 1/2 výšky na daném stanovišti běžně dosahované), naprosto zdravé, tvarově odpovídající danému druhu, resp. kultivaru, pouze s menšími vzhledovými nedostatky (např. vyvětvení do podchodové výšky, menší deformace tvaru koruny, chybějící větve apod.). Tyto stromy je nutné zachovat, k jejich odstranění může dojít v případě, kdy to regenerace celého řešení nezbytně vyžaduje a nelze je řešit jinak. 5 bodů - Stromy stejných vlastností jako 4 body, avšak bez vzhledového poškození. Měly by být vždy zachovány, i za cenu rozsáhlých změn regenerace parku. Ad 6). Popis - jsou popsány vlastnosti hodnocených dřevin. Poř. číslo

Druh Průměr kmene

cm

Šířka koruny

m

Výška m

SH 1.1.1.1.1 Popis

1 Quercus robur – dub letní

60 8-10 10-15 3 V koruně drobné suché větve, pahýly. Kmen vyvětvovaný. Strom je v dobrém zdravotním stavu, dlouhodobě perspektivní.

2 Tilia sp. - lípa 68 8-10 10-15 2 Kmen vyvětvovaný, vykloněný. Na stromě se nachází větší množství kmenových dutin. Větví se ve výšce cca 3 m - tlakové větvení, dutina po odstraněné větvi se zbytky ztrouchnivělého dřeva. Strom není dlouhodobě perspektivní.

3 Tilia sp. - lípa 27 6-8 6-8 3-2 Strom vyrůstá před vchodem do domu K.H.Borovského. Větví se ve 2 m do 3 kosterních větví, které byly v minulosti

58

zkrácené na výšku cca 1-2 m. Vznikla sekundární koruna, která je v současné době nestabilní. V koruně větší množství suchých pahýlů. Strom roste těsně u komunikace ve zpevněném chodníku. Není dlouhodobě perspektivní.

4 Tilia sp. - lípa 23 6-8 6-8 3-2 Strom vyrůstá před vchodem do domu K.H.Borovského. Větví se ve 2 m do 3 kosterních větví, které byly v minulosti zkrácené na výšku cca 1-2 m. Vznikla sekundární koruna, která je v současné době nestabilní. V koruně větší množství suchých pahýlů. Strom roste těsně u komunikace ve zpevněném chodníku. Není dlouhodobě perspektivní.

5 Juniperus chinensis ´Pfitzeriana´- jalovec čínský

keř 2-3 2 2 Mohutný keř porostlý popínavou dřevinou, proschlý, není perspektivní.

6 Juglans regia – ořešák královský – vlašský ořech

54 8-10 10-15 3 Ze strany od komunikace vyvětvovaný, v koruně malé množství suchých větví a pahýlů. Strom v dobrém zdravotním stavu, dlouhodobě perspektivní.

7 Picea abies – smrk ztepilý, Syringa sp. – šeřík, Acer pseudoplatanus – javor klen, Acer platanoides – javor mléč, Thuja sp. – zerav, Fraxinus excelsior – jasan ztepilý, Populus tremula – topol osika, Betula pendula – bříza bělokorá, Fagus sylvatika – buk lesní, Prunus – třešeň, Juglans regia – ořešák královský, Pinus sylvestris – borovice lesní

2-10 1-15 3-2 Řada smrků do 10 cm, třešeň 7 cm, topol osika 15 cm, javor klen 9 cm, javor klen 13 cm, javor klen 10 cm, javor klen 12 cm, ořešák královský 11 cm, javor klen 10 cm, javor mléč 9 cm, javor klen 13 cm, bříza bělokorá 3 cm, javor mléč 12 cm, zerav 5 cm, buky 2 x do 10 cm, borovice 2 cm, javor klen 9 cm, javor klen 8 cm,

8 Acer pseudoplatanus – javor klen, Corylus avellana - líska obecná

15, 15, 14,10,10, 20, 5, 5, 2,

8,

8-10 8-10 3-2 Vícekmen, větví se u země do několika kmenů. Do javoru prorůstá keř lísky. Strom v dobrém zdravotním stavu.

59

9 Acer platanoides – javor mléč

25 8-10 8-10 3 Strom v dobrém zdravotním stavu, perspektivní.

10 Acer pseudoplatanus – javor klen






Předmětem dendrologického posudku bylo zhodnocení zdravotního stavu stromů a keřů rostoucích v místě plánované stavby: „ III/3507 HAVLÍČKOVA BOROVÁ – 3. ETAPA“ Místním šetřením provedeným v květnu 2011 bylo shledáno: V řešeném území se nachází 1 hodnotný strom označený pořadovým číslem 1 – dub letní Quercus robur s průměrem kmene 60 cm. V dobrém zdravotním stavu, dlouhodobě perspektivní, jsou stromy s pořadovými čísly: 6, část skupiny č. 7, 9, 10, 11, 12. Zbývající stromy a keře jsou ve zhoršeném zdravotním stavu a nejsou dlouhodobě perspektivní.

Irena Dundychová znalec v oboru ochrana přírody – dendrologie

Npor. Jana Lašky 3095 580 01 Havlíčkův Brod

1





®

2



5


13



3


25


31



35


35


35


37



4


5





6




7





8



9





10




11




12



Identifikace


III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


tel. : 569 642 200

13










14




Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



15

Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006





16






17



08 01 11


N



N

15 02 02


N

15 02 03


O



N



O







18



4.2 Zdroje hluku


Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


19








Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

20





Rozdíl LAeq,T [dB]

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


21


22


23



24



25




26


27


28


29







30











31







32


33




34


35





36






37







38







39

Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006




40






41







Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

42





Rozdíl LAeq,T [dB]

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

43





Rozdíl LAeq,T [dB]

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


44





45


46


47


48






49




50


51


52


53


54

I. ZÁVĚR






- -


55


Irena Dundychová





KVĚTEN 2011

56











57


Druh Průměr kmene

cm

Šířka koruny

m

Výška m

SH 1.1.1.1.1 Popis





58










15, 15, 14,10,10, 20, 5, 5, 2,

8,


59












1





®

2



5


13



3


25


31



35


35


35


37



4


5





6




7





8



9





10




11




12



Identifikace


III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


tel. : 569 642 200

13










14




Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



15

Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006





16






17



08 01 11


N



N

15 02 02


N

15 02 03


O



N



O







18



4.2 Zdroje hluku


Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


19








Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

20





Rozdíl LAeq,T [dB]

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


21


22


23



24



25




26


27


28


29







30











31







32


33




34


35





36






37







38







39

Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006




40






41







Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

42





Rozdíl LAeq,T [dB]

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

43





Rozdíl LAeq,T [dB]

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


44





45


46


47


48






49




50


51


52


53


54

I. ZÁVĚR






- -


55


Irena Dundychová





KVĚTEN 2011

56











57


Druh Průměr kmene

cm

Šířka koruny

m

Výška m

SH 1.1.1.1.1 Popis





58










15, 15, 14,10,10, 20, 5, 5, 2,

8,


59












1





®

2



5


13



3


25


31



35


35


35


37



4


5





6




7





8



9





10




11




12



Identifikace


III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


tel. : 569 642 200

13










14




Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



15

Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006





16






17



08 01 11


N



N

15 02 02


N

15 02 03


O



N



O







18



4.2 Zdroje hluku


Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


19








Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

20





Rozdíl LAeq,T [dB]

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


21


22


23



24



25




26


27


28


29







30











31







32


33




34


35





36






37







38







39

Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006




40






41







Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

42





Rozdíl LAeq,T [dB]

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

43





Rozdíl LAeq,T [dB]

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


44





45


46


47


48






49




50


51


52


53


54

I. ZÁVĚR






- -


55


Irena Dundychová





KVĚTEN 2011

56











57


Druh Průměr kmene

cm

Šířka koruny

m

Výška m

SH 1.1.1.1.1 Popis





58










15, 15, 14,10,10, 20, 5, 5, 2,

8,


59












1





®

2



5


13



3


25


31



35


35


35


37



4


5





6




7





8



9





10




11




12



Identifikace


III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


tel. : 569 642 200

13










14




Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



15

Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006





16






17



08 01 11


N



N

15 02 02


N

15 02 03


O



N



O







18



4.2 Zdroje hluku


Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


19








Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

20





Rozdíl LAeq,T [dB]

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


21


22


23



24



25




26


27


28


29







30











31







32


33




34


35





36






37







38







39

Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006




40






41







Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

42





Rozdíl LAeq,T [dB]

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

43





Rozdíl LAeq,T [dB]

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


44





45


46


47


48






49




50


51


52


53


54

I. ZÁVĚR






- -


55


Irena Dundychová





KVĚTEN 2011

56











57


Druh Průměr kmene

cm

Šířka koruny

m

Výška m

SH 1.1.1.1.1 Popis





58










15, 15, 14,10,10, 20, 5, 5, 2,

8,


59












1





®

2



5


13



3


25


31



35


35


35


37



4


5





6




7





8



9





10




11




12



Identifikace


III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


tel. : 569 642 200

13










14




Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



15

Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006





16






17



08 01 11


N



N

15 02 02


N

15 02 03


O



N



O







18



4.2 Zdroje hluku


Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


19








Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

20





Rozdíl LAeq,T [dB]

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


21


22


23



24



25




26


27


28


29







30











31







32


33




34


35





36






37







38







39

Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006




40






41







Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

42





Rozdíl LAeq,T [dB]

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

43





Rozdíl LAeq,T [dB]

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


44





45


46


47


48






49




50


51


52


53


54

I. ZÁVĚR






- -


55


Irena Dundychová





KVĚTEN 2011

56











57


Druh Průměr kmene

cm

Šířka koruny

m

Výška m

SH 1.1.1.1.1 Popis





58










15, 15, 14,10,10, 20, 5, 5, 2,

8,


59












1





®

2



5


13



3


25


31



35


35


35


37



4


5





6




7





8



9





10




11




12



Identifikace


III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


tel. : 569 642 200

13










14




Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



15

Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006





16






17



08 01 11


N



N

15 02 02


N

15 02 03


O



N



O







18



4.2 Zdroje hluku


Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


19








Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

20





Rozdíl LAeq,T [dB]

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


21


22


23



24



25




26


27


28


29







30











31







32


33




34


35





36






37







38







39

Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006




40






41







Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

42





Rozdíl LAeq,T [dB]

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

43





Rozdíl LAeq,T [dB]

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


44





45


46


47


48






49




50


51


52


53


54

I. ZÁVĚR






- -


55


Irena Dundychová





KVĚTEN 2011

56











57


Druh Průměr kmene

cm

Šířka koruny

m

Výška m

SH 1.1.1.1.1 Popis





58










15, 15, 14,10,10, 20, 5, 5, 2,

8,


59












1





®

2



5


13



3


25


31



35


35


35


37



4


5





6




7





8



9





10




11




12



Identifikace


III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


tel. : 569 642 200

13










14




Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



15

Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006





16






17



08 01 11


N



N

15 02 02


N

15 02 03


O



N



O







18



4.2 Zdroje hluku


Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369


19








Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

20





Rozdíl LAeq,T [dB]

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


21


22


23



24



25




26


27


28


29







30











31







32


33




34


35





36






37







38







39

Varianta 1



2,113E-03

3,474E-04 0,525 0,116 0,011 0,048 0,006



Varianta 2



2,154E-03

3,552E-04 0,536 0,118 0,011 0,049 0,006



Varianta 3



2,141E-03

3,524E-04 0,535 0,118 0,011 0,049 0,006




40






41







Identifikace

Sčítací úsek

Rok N O M Celkem

III/3507

5 - 1710

2005 262 889 15 1 166 2011 280 1 085 15 1 380 2012 282 1 111 15 1 408

III/35013

5.40

2005 34 260 7 301 2011 36 317 7 360 2012 37 325 7 369





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 61,6 61,6 0,0 4,00 62,0 62,0 0,0

2.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 66,2 66,2 0,0

3.

2,00 73,6 73,7 + 0,1 4,00 73,6 73,7 + 0,1

42





Rozdíl LAeq,T [dB]

4.

2,00 60,8 60,9 + 0,1 4,00 61,7 61,7 0,0

5.

2,00 51,4 51,4 0,0 4,00 52,6 52,7 + 01

6.

2,00 48,3 48,3 0,0 4,00 49,5 49,6 + 0,1

7.

2,00 62,4 62,4 0,0 4,00 63,1 63,2 + 0,1

8.

2,00 71,6 71,6 0,0 4,00 71,9 72,0 + 0,1

9.

2,00 72,6 72,6 0,0 4,00 73,0 73,0 0,0

10.

2,00 71,7 71,7 0,0 4,00 72,1 72,1 0,0

11.

2,00 71,2 71,2 0,0 4,00 71,5 71,6 + 0,1

12.

2,00 73,9 74,0 + 0,1 4,00 73,9 74,0 + 0,1

13.

2,00 71,8 71,9 + 0,1 4,00 72,2 72,3 + 0,1

14.

2,00 61,2 61,2 + 0,1 4,00 62,1 62,1 + 0,0

15.

2,00 65,8 65,9 + 0,1 4,00 66,2 66,3 + 0,1

16. 2,00 68,4 68,4 0,0 4,00 68,8 68,8 0,0

17. 2,00 65,3 65,4 + 0,1 4,00 65,7 65,8 + 0,1

18. 2,00 63,0 63,0 0,0 4,00 63,5 63,5 0,0

19. 2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 54,2 54,2 0,0

20. 2,00 52,0 52,0 0,0 4,00 52,4 52,5 + 0,1





Rozdíl LAeq,T [dB]

1.

2,00 53,5 53,5 0,0 4,00 53,8 53,9 + 0,1

2.

2,00 57,7 57,7 0,0 4,00 58,1 58,1 0,0

3.

2,00 65,5 65,5 0,0 4,00 65,5 65,6 + 0,1

4.

2,00 52,7 52,8 + 0,1 4,00 53,6 53,6 0,0

5.

2,00 43,3 43,3 0,0 4,00 44,5 44,5 0,0

6.

2,00 40,2 40,2 0,0 4,00 41,4 41,5 + 0,1

7.

2,00 54,3 54,3 0,0 4,00 55,0 55,1 + 0,1

43





Rozdíl LAeq,T [dB]

8.

2,00 63,5 63,5 0,0 4,00 63,8 63,9 + 0,1

9.

2,00 64,5 64,5 0,0 4,00 64,9 64,9 0,0

10.

2,00 63,6 63,6 0,0 4,00 64,0 64,0 0,0

11.

2,00 63,0 63,1 + 0,1 4,00 63,4 63,5 + 0,1

12.

2,00 65,8 65,8 0,0 4,00 65,8 65,9 + 0,1

13.

2,00 63,7 63,8 + 0,1 4,00 64,1 64,2 + 0,1

14.

2,00 53,1 53,2 + 0,1 4,00 54,0 54,0 0,0

15.

2,00 57,7 57,8 + 0,1 4,00 58,1 58,1 0,0

16. 2,00 60,3 60,3 0,0 4,00 60,7 60,7 0,0

17. 2,00 57,2 57,3 + 0,1 4,00 57,6 57,7 + 0,1

18. 2,00 54,9 54,9 0,0 4,00 55,4 55,4 0,0

19. 2,00 45,1 45,2 + 0,1 4,00 45,8 45,8 0,0

20. 2,00 43,5 43,5 0,0 4,00 43,9 44,0 + 0,1


44





45


46


47


48






49




50


51


52


53


54

I. ZÁVĚR






- -


55


Irena Dundychová





KVĚTEN 2011

56











57


Druh Průměr kmene

cm

Šířka koruny

m

Výška m

SH 1.1.1.1.1 Popis





58










15, 15, 14,10,10, 20, 5, 5, 2,

8,


59












III/3507 HAVLÍ ČKOVA BOROVÁ 3

Documents

Transcript of III/3507 HAVLÍ ČKOVA BOROVÁ 3