I. díl Definice filtrace, filtračnífiles.jakub-hruza.webnode.cz/200000188-a925aaa211... · 1.5...
Transcript of I. díl Definice filtrace, filtračnífiles.jakub-hruza.webnode.cz/200000188-a925aaa211... · 1.5...
FILTRACE
I. díl
Definice filtrace, filtrační
vlastnosti, druhy filtrů (součást předmětu Aplikace nanomateriálů)
Autor: Jakub Hrůza
1. Definice
Filtrace je proces oddělování rozptýlených částic z disperzního prostředí
pomocí porézního média (v našem případě vlákenného útvaru). Disperzní
prostředí může být plynné (vzduch), nebo kapalné (voda, olej, palivo…).
Částice mohou být pevné, nebo kapalné (aerosol).
Upstream
Náletová
strana
Downstream
Strana za filtrem
Filter
Filtr
Channel wall
Stěny kanálu
Dispersed
particles
Rozptýlené
částice
Dispersing
fluid
Disperzní
prostředí
Particles deposited
inside the filter
Částice zachycené
uvnitř filtru
Filter
thickness
Tloušťka
filtru
Face of the filter with „filter cake“ of
deposited particles
Náletová plocha filtru s „filtračním
koláčem“ usazených částic
2. Typy filtrace
1. Podle disperzního prostředí:
• Vzduchová filtrace; Gas (air) filtration
• Kapalinová filtrace; Liquid filtration
2. Podle velikosti filtrovaných částic:
• Hrubá filtrace; Macrofiltration 10-6 m < dp
• Mikrofiltrace; Microfiltration 10-7 < dp < 10-6
• Ultrafiltrace; Ultrafiltration 10-8 < dp < 10-7
• Nanofiltrace; Nanofiltration 10-9 < dp < 10-8
• Reverzní osmóza; Reverse osmosis dp < 10-9
3. Podle způsobu filtrace:
• Plošná filtrace; Flat filtration; Filtrační mechanismy: sítový jev
• Hloubková filtrace; Depth filtration; Filtrační mechanismy: přímý
záchyt, setrvačné usazení, difuzní záchyt, elektrostatický záchyt
2.1 Air / liquid filtration (vzdušná / kapalinová filtrace)
Hlavní rozdíl je ve viskozitě disperzního prostředí a tím i v uplatněných
filtračních mechanismech.
Kapalinová filtrace: Více se uplatňuje plošný způsob filtrace, zejména
sítový efekt. Ostatní mechanismy filtrace jsou potlačeny z důvodu
velkých sil daných proudící kapalinou. K jejich uplatnění dochází
při snížení rychlosti toku, nebo v místech turbulencí. Aplikace:
filtrace paliva, oleje, ostatních kapalin (brzdná kapalina,
hydraulika…). Vyšší jsou nároky na mechanickou odolnost
filtračního materiálu.
Filtrace vzduchu: Mohou být uplatněny oba základní způsoby filtrace v
závislosti na filtračních parametrech (zejména velikost částic a
rychlost jejich pohybu). Aplikace: Kabinový filtr, vzduchový filtr v
motoru, filtr spalin…
2.2 Velikosti běžně se vyskytujících částic
2.3 Surface filtration (povrchová filtrace)
• Podstatou je, že částice jsou zachytávány na povrchu filtru a vytvářejí tzv.
Filtrační koláč (důležité zejména pro čistitelné filtry).
• Uplatňuje se filtrační mechanismus zvaný „sítový jev“. Jeho postatou je,
že dochází k zachycení všech částic větších, než jsou prostory mezi
vlákny (póry).
• Při znalosti velikosti zachytávaných částic lze odhadnout, které částice
budou zachyceny se 100 %-ní účinností.
• Problém je způsob, jak definovat velikost póru a fakt, že při filtraci se
velikost póru mění.
• Typické filtrační materiály, kde se uplatňuje sítový jef: Spunbond,
Tkanina, kde velikost póru lze nastavovat dostavou, případně zátěrem
Vpichovaná textilie opatřená zátěrem, natavená, nebo lisovaná za tepla
Jiný typ netkané textilie lisované za tepla
Směr toku
Řez tkaným fitrem Zachycené
částice
2.4 Depth filtration (hloubková filtrace) •Hloubkový filtr je schopen zachytit i částice řádově menší, než je
velikost mezivlákenných pórů.
•Částice jsou zachyceny na povrchu vlákna pomocí mezipovrchových
sil mezi vláknem a částicí.
•Mechanismy filtrace jsou: přímý záchyt, setrvačné usazení, difuzní
záchyt, elektrostatický záchyt
•Hlavní používané materiály jsou: meltblown, vpichované textilie,
spunlace, objemné netkané textilie pojené chemicky, nebo termicky…
Směr toku
Textilní filtr vyjádřený
jako válce kolmo k toku
částic Zachycené
částice
1. Typy filtrů podle tvaru:
1.1 Ploché filtry – flat filters:
- Nejjednodušší varianta (pouze filtrační rouno umístěné do nosného rámu. Mohou
být opatřeny zpevňující mřížkou.
- Podle technologie a typu filtrace se dělí na:
1.Tenké určené pro povrchovou filtraci. Technologie výroby: tkaniny,
pleteniny, spunbond, spunbond-meltblown (SM).
2.Objemné určené pro hloubkovou filtraci. Technologie výroby: Termicky
nebo chemicky pojené objemné netkané textilie, vpichované textilie,
objemný meltblown …
- Použití:
Levné filtry pro jednoduché aplikace. Digestoře, hrubé předfiltry klimatizací a
ventilačních systémů, vysavače, ochrana různých přístrojů….
a) bulk filter b) thin filter
Polluted
air
Clean
air
Filter Supportin
g grid
Příklady plochých filtrů:
1.2 Skládané filtry – pleated filters:
- Vhodné pro vysoce účinné filtry, kdy filtrační materiál má vysokou účinnost,
ale i vysoký tlakový spád. Proces skládání vede k výraznému zmenšení
tlakového spádu a mírnému zvýšení efektivity filtrace.
- Je možné skládat pouze materiály tuhostí podobné papíru – nevýhoda. Jedná se
o lisované netkané textilie, nebo naplavované vrstvy ze syntetických vláken,
případně skleněných mikrovláken.
- Je nutné umístit filtrační materiál do neprodyšného rámu s tloušťkou 1 – 4 cm –
vyšší cena, vyšší nároky na prostor pro filtr.
- Použití: Kabinové filtry, vzduchové filtry motoru, polomasky, HEPA filtry
(high efficient particulate air filters) tříd E a H pro čištění vzduchu ventilací,
klimatizací….
Polluted
air
Clean
air
Rigid
frame
Filter
Air flow
direction
Filter
thickness
Příklady skládaných filtrů,
Examples of pleated filters:
1.3 Kapsové filtry -pocket filters:
-Princip i výhody podobné jako u skládaných filtrů, tloušťka filtru je ale
srovnatelná s ostatními rozměry.
-Výhodou je možnost zpracovat jakýkoliv textilní materiál (nemusí být tuhý)
-Nevýhodou jsou rozměry a cena – z filtračního materiálu se nejprve šijí kapsy,
které jsou následně ručně vkládány do rámů.
-Lze kombinovat kapsové a skládané filtry – maximalizace filtrační plochy.
-Použití: Filtry tříd F pro ventilace a klimatizace.
Polluted air
Clean
air
Filter
Kombinace kapsového a skládaného filtru:
Maximální filtrační plocha při přiměřených rozměrech. Využití:
kabinové filtry
Polluted air
Filter Clean air
1.4 Patronové filtry (cartridge filters)
• Popis: Plochá (tenká i objemná), nebo skládaná filtrační vrstva
navinutá na perforované dutince.
• Výhodou je velká filtrační plocha při malých rozměrech filtru a
samotěsnící schopnost filtrační vrstvy.
• Použití: Kabinové filtry, vzduchové filtry motoru, palivové filtry,
olejové filtry… Výhodné zejména pro kapalinovou filtraci.
Container
Variants of cartridge
filter cross-section
Flat (bulky)
filter
Pleated filter Filter
Perforated
tube
Polluted air
Clean air
Speciální typ patronového filtru: Kónický filtr (Conical filter) • Výhoda: Díky speciálnímu tvaru malý rozměr, velký povrch, menší
zakřivení proudnic při průtoku. Vhodné pro rychle proudící tekutinu –
palivo.
• Použití: Olejové a palivové filtry.
Filter container
Polluted air
Filter
Flow direction
Cleaned air
Příklady patronových filtrů:
1.5 Pulzně čištěné hadicové filtry (pulse – jet filters, bag filters)
• Princip podobný jako u patronových filtrů, délka několik metrů, počet
několik stovek – určeno pro průmyslovou filtraci.
• Filtr je čistitelný zpětným pulzem, uvolněný filtrační koláč padá do
výsypky.
• Pulz je spuštěn po překroční kritického tlakového spádu filtru 1-2 kPa,
velikost pulzu je 0,5 – 1 Mpa, doba trvání 0,1 - 100 sec.
• Striktně povrchová filtrace, částice musí být zachyceny na povrchu.
• Velké nároky na odolnost vůči namáhání termickému, chemickému a
mechanickému.
• Aplikace: spalovny, cementárny, elektrárny, vápenky….
Inlet of
polluted air
Filters
Back pulse of
pressed air
Output of captured
particles
Outlet of clean air
Příklady hadicových filtrů
Hadice
Podpůrné
mříže
1.6 Bubnové filtry (Drum filters)
• Jedná se o velký patronový filtr s možností průběžného čištění
• Proud vzduchu, nebo kapaliny prochází stěnou bubnu pokrytou
filtračním materiálem zvenčí dovnitř, nebo naopak (dle konstrukce).
• Buben pomalu rotuje a filtrační koláč uchycený na povrchu bubnu je
seškrábnut a odsát statickým sběračem.
• Nutnost povrchové filtrace.
• Aplikace: hrubá průmyslová filtrace vody, nebo silně znečištěného
vzduchu.
1.7 Diskové filtry (disc filters)
• Filtr ve tvaru dutého disku.
• Částice jsou zachyceny na povrchu disku a průběžně seškrabávány
jeho rotací, čistá kapalin je odváděna středem hřídele.
• Pouze povrchová filtrace.
• Aplikace: Čištění vody
3. TEORIE FILTRACE
Vstupní parametry
• Parametry filtru
• Parametry
disperzního
prostředí
• Parametry procesu
filtrace
Vlastnosti filtru
• Efektivita,
Efficiency
• Tlakový spád,
Pressure drop
• Životnost,
Lifetime
• Odolnost vůči
prostředí, Resistivity
against environment
• Ostatní (velikost
póru, prodyšnost…)
Mechanismy filtrace
• Přímý záchyt,
Direct interception
• Setrvačné usazení,
Inertial deposition
• Difuzní záchyt,
Diffusion deposition
• Elektrostatický záchyt,
Electrostatic deposition
• Sítový jev,
Sieve effect
Popisuje vztah mezi vstupními parametry, které buď můžeme nastavit, nebo
je alespoň můžeme změřit a výslednými vlastnostmi, které chceme získat.
To můžeme
nastavit,
nebo změřit
To
potřebujeme
znát
To
chceme
získat
1) Efektivita filtrace, Filter efficiency
Je to množství zachycených částic vztažené na celkové množství
částic nalétávající na filtr.
3.1 Filtrační vlastnosti (Filtration properties):
100.12
1
G
GE
G1 je množství částic nezachycených
filtrem, G2 je množství částic nalétávající
na filtr.
Výraz G1/G2 se nazývá průnik filtru
Efektivita se mění v průběhu procesu filtrace v důsledku zanášení
filtru částicemi (viz. kapitola 3.1.1 „Nestacionární filtrace“)
2) Tlakový spád, Pressure drop
Vyjadřuje odpor filtru vůči toku disperzního prostředí. Je opakem prodyšnosti
filtru. Cílem je najít filtr s velkou efektivitou a nízkým tlakovým spádem.
Výpočet:
p = p1 - p2, kde p1 je tlakový spád před filtrem a p2 za filtrem.
Tlakový spád se mění v průběhu procesu filtrace v důsledku zanášení filtru
zachycenými částicemi. Jeho růstem je obvykle dána životnost filtru – buď naroste
do hodnoty, kdy již není možné požadovaný objem disperzního prostředí
transportovat skrz filtr, nebo dojde k poškození filtru, případně poklesu efektivity
(případně k něčemu tak hroznému, že si to ani nechci představit, natož popsat).
3) Životnost filtru, Filter lifetime
Vyjadřuje délku použitelnosti filtru, může být vyjádřena jako množství částic,
které je filtr schopen zachytit, než dojde k nárůstu tlakového spádu na
definovanou (kritickou) mez. Životnost je určena rychlostí zanášení filtru a
koncentrací částic před filtrem.
Na základě normy EN 799 je definována jako „Dust holding capacity“:
J = Es.mp kde Es je střední hodnota efektivity a mp je
množství částic nanesených na filtr do chvíle, kdy dosáhne hodnotu 250,
respektive 450 Pa. Ze znalosti koncentrace částic lze odhadnout i čas života filtru.
4) Prodyšnost, Propustnost, Permeability
Je to schopnost porézního materiálu transportovat dané množství disperzního
prostředí daným průřezem. Vyjadřuje se různě (pozor! s různými jednotkami)
podle míry zjednodušení.
1) Prodyšnost (tedy propustnost pouze pro vzduch) podle mezinárodních norem
(například EDANA 140.1) je definován rovnicí:
kde k1 je prodyšnost (l/dm2/min), Q je průtok disp. prosředí
(l/min) a A je plocha průřezu filtru.
Permeabilita je měřena při tlakovém spádu 196 Pa ( případně 98,1 Pa nebo jiné) a
nelze správně porovnávat prodyšnosti měřené při různých tlakových spádech.
2) Na základě D´Arcyho zákona je propustnost (zde již obecně pro plyn i
tekutiny) definována dle rovnice:
kde k2 je koeficient propustnosti (permeabilita) (m/Pa/sec) a
p je tlakový spád (Pa).
3) Na základě D´Arcyho zákona lze propustnost definovat se započítáním
viskozity a tloušťky filtru dle vztahu:
kde k3 je koeficient propustnosti (m2), je dynamická
viskozita (Pa.sec), a h (m) je tloušťka filtru.
A
Qk 1
pA
Qk
.
2
pA
hQk
.
..3
4. Podle modelu Hagen-Dupuit-D´Arcy´s lze propustnost definovat vztahem:
Kde k4 je koeficient propustnosti a C je koeficient nelinearity.
Tento model je vhodný pro výpočet propustnosti viskozních tekutin, kde je vztah
mezi tlakovým spádem a průtokem disperzního prostředí nelineární. Míru
nelinearity vyjadřuje koeficient C.
Propustnost filtru s více vrstvami
Máme – li filtr složený z více vrstev a známe-li propustnost k2 jednotlivých vrstev,
pak pro jednoduchý D´Arcyho zákon lze odvodit vztah mezi propustností
jednotlivých vrstev a celkovou propustností. Při předpokladu konstantního průtoku
platí:
,
kde pi and k2i jsou tlakové spády a koeficienty propustnosti jednotlivých vrstev
2
3
...
..
.Q
A
hCQ
AK
hp
i
it pp i itotal KK 11
11
5) Porozita a velikost póru, Porosity and pore size
Porozita je definována jako procento objemu vlákenného materiálu nezaplněného
vlákny.
Důležitější je určení velikosti pórů, která nicméně závisí na definici póru a na
metodě hodnocení jejich velikosti. Pro filtrační aplikace je vhodné definovat
pór jako kruhový (respektive kulový v prostoru) průmět do mezivlákenného
prostoru.
Testovací metody:
1. Obrazová analýza 2D obrazu – přímá metoda. Lze definovat různý tvar póru,
nelze však aplikovat pro obraz 3D struktury.
2. Prosévání definovaných částic skrz textilii. Limitováno velikostí částic do
desetin milimetru, pak jejich prosévání omezuje adheze k vláknům.
3. Průnik tekutiny skrz testovanou textilii. Sleduje se vztah mezi povrchovým
napětím (mezi kapalinou a textilií) a tlakem, kterým je tekutina vytlačována z
textilie (nebo naopak vtlačována)
a) Smáčivá tekutina je vytlačována ven – Bublinková metoda, Bubble point
test (lze měřit i velikost pórů menších, než mikrometr).
b) Nesmáčivá tekutina je vtlačována dovnitř – Mercury porosimetry
Bublinková metoda, Bubble point method:
Umožňuje zjišťovat velikost největšího, případně průměrného póru v textilii.
Vlákenný útvar (u kterého předpokládáme kruhový tvar pórů) je z jedné strany
smočen tenkou vrstvou smáčivé kapaliny. Síla, kterou kapalina proniká pórem je
daná velikostí povrchového napětí a obvodu póru (gravitační sílu lze zanedbat). Z
druhé strany vlákenného útvaru působíme tlakem vzduchu, který se snaží kapalinu z
textilie vytěsnit. Síla je daná tlakem a plochou póru. Z rovnováhy síly dané
povrchovým napětím a síly dané tlakem vytlačujícím kapalinu z póru lze vypočítat
jeho velikost. D je průměr póru, povrchové napětí kapaliny, p působící tlak
vzduchu a Apore plocha kruhového póru.
D
F = . . D
Fp = p . Apore
textile
Wetting
agent
bubble
• Z praktického hlediska je nejjednodušší zjistit velikost největšího póru v textilii,
neboť to je místo, kde při postupném zvyšování tlaku dojde nejdříve k vytlačení
kapaliny z póru – objeví se první bublinka vzduchu.
• Z uvedené rovnosti sil lze snadno odvodit vzorec pro výpočet velikosti
maximálního póru (schválně jej neuvádím, podívejte se na předchozí obrázek a
odvoďte).
• Předpoklad kruhového tvaru póru odpovídá reálné aplikaci, neboť tvar bublinek
je kruhový a také tvar filtrovaných částic je vhodné aproximovat koulí,
respektive kruhem pro 2D projekci.
• Tuto metodu lze upravit i pro zjištění velikosti průměrného póru. Budeme-li
zvyšovat tlak, bude vlákenným útvarem pronikat více vzduchových bublinek.
Dokážeme-li zjistit průtok prošlého vzduchu a vytvořit graf závislosti průtoku
na působícím tlaku, pak porovnáním grafů pro suchý a smočený vlákenný útvar
získáme hodnotu tlaku pro výpočet velikosti průměrného póru.
Kruhový průmět do
prostoru mezi vlákny
– definice póru z
hlediska filtračního
3.1.1 Změna filtračních vlastností
Stacionární a nestacionární filtrace - Statinary and nonstacionary filtration
Filtrační vlastnosti se mění v průběhu filtrace. Zachycené částice se stávají součástí
struktury filtru a tím přinášejí změnu tlakového spádu i efektivity záchytu. Tento
jev můžeme zanedbat pouze v okamžiku počátku filtračního procesu a v tom
případě nazýváme filtrační proces jako „stacionární“. To může být výhodné
například při hodnocení efektivity, která je na počátku nejnižší a z hlediska
filtrace je vhodné znát „nejhorší možné“ vlastnosti. Pokud uvažujeme vliv
zachytávaných částic na změnu vlastností filtru, nazýváme filtrační proces jako
„nestacionární“[Pich, 1964]. Procesy, které mohou probíhat v rámci
nestacionarity filtrace jsou:
1.Ucpávání filtru - Filter clogging: částice ucpávají póry stávajíce se filtrem.
• Růst tlakového spádu a efektivity filtrace
2.Uvolnění zachycených částic - Particle disengagement
• Pokles efektivity a tlakového spádu
3.Kapilární jevy - Capillary phenomena: při filtraci kapalin
• Stékání kapek dohromady - flushing of drops
• Formování kapalných filmů v místě překryvu vláken, transport kapaliny
• Kondenzace vody - condensation of water
4.Ztráta elektrického náboje - Loss of electric charge
• Snížení efektivity filtru - decrease of filter efficiency
5.Protržení filtru - Filter destruction
3.1.2 Testovací metody filtračních vlastností:
Testované vlastnosti jsou: efektivita, dílčí efektivita pro jednotlivé velikosti částic,
tlakový spád, vztah mezi průtokem a tlakovým spádem, životnost….
Jednotlivé metody se liší typem filtrovaných částic (velikostí, disperzitou
velikosti, koncentrací…), parametry procesu (teplota, rychlost…) a způsobem
detekce částic. Následující dělení metod vychází z typu částic.
1) Syntetický prach - Synthetic dust
Jedná se o částice prachu na bázi křemíku, většinou polydisperzní. Parametry
velikosti odpovídají prachu v okolí Arizonských silnic. Velikost částic se pohybuje
od 0,2 do 10 m. Do směsi prachu mohou být přidány i organické látky (saze,
krátká celulozová vlákna…). Množství zachycených částic je detekováno vážením
prachu před a za filtrem. Použití pro hrubé filtry třídy G, částečně jemné filtry
třídy F a předfiltry. Toto měření je vhodné pro sledování průběhu procesu filtrace a
životnosti filtru.
Používané normy: EN 779 [EN 779, 200], ASHRAE 52,2 [ASHRAE 52], etc...
2) Atmosférický prach - Athmospheric dust spot efficiency
Jednalo se o částice prachu ve vzduchu použité pro starší verzi normy EN 779.
Pomocí počítače velikosti a množství částic byly detekovány před a za filtrem.
Nyní je místo těchto částic používán aerosol DEHS se stabilnější kvalitou.
[Gustavsson, 1999] .
3) Olejové aerosoly - Oil aerosols (DEHS, DOP, paraffin oil)
Jedná se o částice olejů produkovaných rozprašováním. Nejznámější jsou:
dioctylphtalate (DOP), diethylhexylsebacate (DEHS) a parafinový olej. Tyto
částice se rozdělují na studené a horké. Je – li olej rozprašován a sušen za studena
(pomocí trysky Laskin), pak rozsah velikostí částic je širší (polydisperzní
aerosol). Je – li olej rozprašován a sušen za tepla, vznikají částice
monodisperzního aerosolu (0,1 – 0,3 m). Množství a velikost částic je
zjišťováno pomocí laserového počítače, nebo spektrofotometricky. S vyjímkou
parafinového oleje lze zjistit efektivitu určité velikosti částic. Částice nejsou
citlivé na elektrostatický náboj, což je výhodné z hlediska detektce nejhorších
možných vlastností. Pro měření HEPA a ULPA filtru jsou používány počáteční
hodnoty měření.
4) NaCl aerosol
Jedná se o částice NaCl rozprášené (aerosol) a vysušené (při testu se tedy nejedná
o aerosol). Tyto polydisperzní částice mají střední velikost 0, 65 m, rozsah 0,02
- 2 hytu se zjišťuje spektrofotometricky. Tato metoda je vhodná pro testování
respirátorů a rychlý test jemných filtrů a HEPA filtrů. Použité normy: BS 4400
[BS 4400, 1969], EN 143 [EN 143, 2000], etc...
5) Test metylenovou modří - Methylen blue test
Není používán.
Shrnutí všech metod: method Test standard
name
particle substance particle
diameter
(m)
particle
preparation
particle
detection
ANSI/AHAM
Arizona roads dust 0,5 - 3 aerosol
generator
aerodynamic
sorter
ASHRAE
EN
CAN
72% fine dust
23% molocco black
5% cotton linters
-
synthetic
dust
ISO
SAE
Testing dust 2 – 125
10 - 40
injector
weighting
method
athmospheric
dust
ASHRAE
CAN
Athmospheric dust Cca. 0,3 straight from
air
opacitometer
(light opacity)
0,3
0,2 – 0,3
evaporation,
condensation
ASTM
ASME/ANSI
IES
MIL-STD
UL
DOP test;
di-octylphtalate
0,3 – 2 Laskin
nozzle
0,1 – 0,3 evaporation,
condensation
EN DEHS aerosol
diethylhexylsebacate
0,2 – 3
Laskin
nozzle
optical particle
counter,
spectrofotometer
oil aerosol
EN
BS
Paraffin oil;
CP27 DAB7 0,40,26 evaporation,
condensation
photometer of
the light
diffusion
aerosol NaCl BS
EUROVENT
EN
NF
NaCl particles 0,02-2
median
0,6
dispersion,
drying
spectrofotometer
Methylene
Blue test
BS
Methylen blue
particles
- dispersion of
water
solution
blue spot size
3.2 Parametry filtrace
Parametry filtrace se dělí do tří skupin:
1. Parametry filtračního materiálu
2. Parametry filtrovaných částic
3. Parametry filtračního procesu
3.2.1 Parametry filtračního materiálu:
•Činná plocha filtru
•Tloušťka filtru
•Hustota a plošná hmotnost filtru
•Hmotová stejnoměrnost filtru
•Parametry materiálu filtru
•Mezipovrchové síly mezi materiálem a filtrovanou částicí
•Elektrické vlastnosti, schopnost udržet náboj
•Mechanické charakteristiky (pevnost, tažnost, modul…)
•Odolnost vůči působení chemikálií, tepla, vlhka…..
•Parametry vláken
•Průměr vláken, jemnost vláken
•Tvar průřezu vláken
•Preparace na povrchu vláken
•Mechanické vlastnosti vláken (pevnost, tažnost…)
•Struktura filtru
•Orientace vláken
•Gradient hustoty
3.2.2 Parametry filtrovaných částic
•Velikost částic - Particle size
•Distribuce velikosti částic - Distribution of particle size
•Koncentrace částic - Concentration of particles
•Tvar a povrch částic - Shape and surface of particles
•Hustota materiálu částic - Particle density
•Elektrické vlastnosti částic - Electrical properties
3.2.3 Parametry filtračního procesu
•Náletová rychlost částic - Face velocity
•Viskozita disperzního prostředí - Viscosity of the flow
•Teplota, tlak, vlhkost - Temperature, pressure, humidity
Konec první části