HŘEBENY NA LANGOBARDSKÝCH POH ŘEBIŠTÍCH NA MORAV Ě
Transcript of HŘEBENY NA LANGOBARDSKÝCH POH ŘEBIŠTÍCH NA MORAV Ě
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra historie
Bakalářská práce
HŘEBENY NA LANGOBARDSKÝCH POHŘEBIŠTÍCH NA MORAVĚ
The Combs on Lombardic Burial Grounds in Moravia
Vypracovala: Šárka Daňková
Vedoucí práce: Doc. PhDr. Eduard Droberjar, Ph.D.
Olomouc 2014
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma „Hřebeny na langobardských
pohřebištích na Moravě“ zpracovala samostatně a uvedla jsem veškerou
použitou literaturu i jiné informační prameny.
.…………………………. V Olomouci 2014 Šárka Daňková
Poděkování:
Ráda bych poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, Doc. PhDr. Eduardu
Droberjarovi, Ph.D za pomoc, trpělivost a cenné odborné rady. Také bych
chtěla poděkovat své rodině, bez jejíž pomoci a podpory by tato práce nebyla
dokončena.
ABSTRAKT
Základem práce je soupis všech dostupných hřebenů z langobardských
pohřebišť na Moravě, a to zejména z hrobů. Tento soupis bude vycházet
z publikací, nálezových zpráv, eventuálně muzejních sbírek (v případě
doplnění údajů k publikovaným, popřípadě nepublikovaným lokalitám). Dále
práce obsahuje typologicko-chronologický rozbor vybraného typu artefaktu.
Další část práce je věnována technologickým a výzdobným aspektům hřebenů,
a tomu, v jakých hrobech se tyto artefakty nacházejí (ženské,
mužské/bojovnické, dětské). Práce se mimo jiné soustředí i na místa, kde byly
hřebeny v hrobech nalezeny (u lebky, u horních/dolních končetin, u pasu).
Cílem práce je přispět k poznání významu hřebenů v langobardských hrobech,
a také srovnáním hrobových nálezů s nálezy sídlištními (např. chata z Podolí).
Práce je doplněna o obrazovou dokumentaci nálezů (kresby, fotografie), grafy,
statistickými tabulkami a mapami.
Klíčová slova: stěhování národů, germánské kmeny, Langobardi, kostěná a
parohová industrie, hřebeny, pohřebiště, Morava
ABSTRACT
The basis of this work is a list of all available combs of Lombardic cemeteries in
Moravia, and in particular in the graves. This list will be based on publications,
finding reports and museum collections (in the case of completing data to
published or unpublished sites). The work includes typological - chronological
analysis of the selected type of artifact. Another section is devoted to
technological aspects and decorative elements of combs, and also in which
graves were these artifacts located (female, male/warrior, and children). The
work among others focuses on the place where were the combs in the graves
found (by the skull, by the upper / lower extremities, by pelvis).
The purpose of this work is to contribute to the understanding of the importance
of combs in Lombardic graves and also the comparison of the findings of graves
with the findings of settlements (eg. cottage of Podolí). The work is
accompanied by picture documentation of findings (drawings, photographs),
graphs, statistical tables and maps.
Keywords: Migration period, Germanic tribes, Lombards, bone and antler
industry, combs, burial ground, Moravia
OBSAH
1. Úvod …………………………………………………………………. str. 7–8
2. Doba st ěhování národ ů……………………………………………str. 9–16
2.1. Germánský kmen Langobardů………………………………. str. 9–10
2.2. Badatelé zabývající se obdobím stěhování národů……….. str. 10–12
2.3. Chronologie doby stěhování národů…………………………str. 12–13
2.4. Pohřbívání u Langobardů……………………………………. str. 13–14
2.5. Vykrádání hrobů………………………………………………. str. 14–15
3. Hřebeny na langobardských lokalitách………………………... str. 17–26
3.1. Langobardská pohřebiště……………………………………. str. 16–25
3.2. Langobardská sídliště………………………………………….str. 26
4. Technologie výroby h řebene……………………………………. str. 27–30
4.1. Výroba jednostranného skládaného parohového hřebene.. str. 30
5. Vyhodnocení langobardských h řebenů na moravských
poh řebištích…………………………………………………………. str. 31–52
5.1. Stav dochování hřebenů………………………………………str. 32–34
5.2. Materiál používaný ke snýtování částí hřebenů…………….str. 34–35
5.3. Výzdoba hřebenů………………………………………………str. 35–36
5.4. Typy výzdobných prvků………………………………………. str. 36–39
5.5. Typologie hřebenů……………………………………………. str. 39–43
5.6. Tvary držadel hřebenů……………………………………….. str. 43–46
5.7. Hřeben jako milodar v hrobech mužů a žen……………….. str. 46–49
5.8. Poloha hřebenů v hrobovém celku………………………….. str. 50–51
5.9. Doprovodné nálezy - toaletní potřeby………………………. str. 51–52
6. Závěr…………………………………………………………………. str. 53–55
7. Resumé……………………………………………………………….str. 56–59
Použité zdroje…………………………………………………………. str. 60–70
Katalog textová část…………………………………………………. str. 71–100
Katalog tabulková část………………………………………………. str. 101–114
7
1. ÚVOD
Orientace člověka na svůj zevnějšek není záležitostí pouze posledních století.
Lidé se už od počátku věků zkrášlovali různými způsoby. Tuto skutečnost
dokládají i archeologické nálezy. Člověk doby stěhování národů měl k dispozici
ozdoby šatů, nejrůznější šperky a samozřejmě také toaletní potřeby jako jsou
břitvy, pinzety, hřebeny, ušní lžičky a další (Droberjar 2002, 340).
Tato bakalářská práce se zabývá právě předměty, které se řadí mezi
kosmetické potřeby - hřebeny. Tyto artefakty slouží lidem již od pravěku, ale
tato práce se zaměřuje na období stěhování národů, konkrétně na jeho mladší
fázi, kdy na území Moravy dorazil germánský kmen Langobardů. Žádná
souhrnná práce, která by se věnovala hřebenům doby stěhování národů pro
naše území, doposud nevznikla. Proto si myslím, že tato práce poskytne
alespoň základní přehled o těchto artefaktech pro území Moravy. Vznikne tak
práce, která by se v budoucnu dala rozšířit o české nálezy hřebenů z tohoto
období nebo o nálezy hřebenů ze století předchozích, a poté, by mohlo
vzniknout souhrnné dílo o hřebenech doby stěhování národů.
Jak z názvu práce vyplývá, zabývá se především hřebeny nalezenými
na moravských pohřebištích. Sídlišť je pro toto období, na námi sledovaném
území, velmi málo. Kapitoly práce jsou řazeny od nejobecnějšího ke
konkrétnímu. Na začátku tedy zařazujeme téma do daného historického období
a představujeme badatele, kteří se tímto obdobím zabývali. Dále práce blíže
představuje kmen Langobardů a hlavní pohřebiště mladšího stupně stěhování
národů, na kterých byly nalezeny hřebeny. Práce se zmiňuje i o pohřbívání a
vykrádání hrobů v tomto období. Poté se v krátkosti zabýváme technologií
výroby hřebenů. Text je doplněn mapou lokalit a obrazovým materiálem.
Práce je založená především na práci s literaturou a prameny1. Bylo nutné projít
nejnovější literaturu, ale také starší příspěvky v Přehledech výzkumů nebo
Archeologických rozhledech. A pokud tyto zdroje nedostačovaly, snažit se
1 uvedená jména římských a byzantských dějepisců nebo originální latinské prameny v textu bakalářské práce jsou převzaty z novější literatury (např. Tejral 1993, 519, Tejral /ed./ 2011, 331; Droberjar 2005, 235).
8
dohledat informace v nálezových zprávách archívu Archeologického ústavu
Akademie věd v Brně. Nicméně občas ani kombinace všech těchto zdrojů
nepomohla doplnit chybějící informace nebo odhalit některé nesrovnalosti. Po
celou dobu své práce jsem pracovala jak se zahraniční literaturou, tak
s literaturou německy psanou z českého prostředí. Věřím proto, že tato práce
bude i po této stránce přínosem do českého akademického prostředí.
Nejdůležitější částí práce je vyhodnocení hřebenů na moravských pohřebištích.
Zde je v krátkých podkapitolách sledován nejen stav dochovaných exemplářů,
jejich typologie, tvary držadel nebo výzdobné prvky. Ale také pohlaví mrtvého,
jemuž byl hřeben do hrobu dán jako milodar. I uložení hřebenů v hrobovém
celku nebo jiné kosmetické pomůcky, které doprovázely hřeben. Snažila jsem
se dohledat i analogie k moravským exemplářům v maďarském, rakouském i
českém prostředí. Vyhodnocení je doplněno přehlednými grafy a schématickými
obrázky, které dokreslují právě rozebíranou tématiku.
Za hlavní cíl práce považuji vypracování katalogu hřebenů nalezených na
moravských pohřebištích. Poté tyto artefakty rozčlenit tak, aby vznikl přehledný
seznam všech dostupných hřebenů pro území Moravy. Lokality jsou řazeny
abecedně a v hlavičce každé lokality je uvedeno kdy výzkum lokality probíhal,
kdo jej vedl a kolik zde bylo celkem zaznamenáno jednotlivých hrobů. Dále se
katalog soustředil na jedince uložené v hrobě, jejich věk a pohlaví (pokud byly
informace k dispozici), krátký popis hřebenů a jejich doprovodné nálezy. Pokud
to bylo možné, bylo k záznamu v katalogu přiřazeno vyobrazení daného
artefaktu a vznikla tak tabulková příloha.
9
2. DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ
Doba stěhování národů označuje období od konce 4. století do konce 6. století
našeho letopočtu. Obecně se za příčiny stěhování národů uvádí změna klimatu,
která donutila severogermánské kmeny putovat na jih za lepšími podnebnými
podmínkami. Další příčinou byl populační růst, kdy lidí stále přibývalo, a bylo
nutné najít a usadit se na dobré kvalitní půdě, která zabezpečovala obživu. A
jako poslední a bezprostřední příčina se označuje příchod Hunů z mongolských
stepí do Evropy. Hunové tlačili na východní státy, hlavně Góty (Ostrogóty,
Vizigóty), a ti byli nuceni se stěhovat z východu směrem na západ. Vyvolali tak
posuny i jiných kmenů především germánských, sarmatských a dalších (Tejral
1993, 496; Droberjar 2005, 11–12). Z tohoto neklidného období plného přesunů
blíže představím cestu kmene, který zasáhl i na naše území - Langobardů.
2.1. Germánský kmen Langobard ů
Tento labskogermánský kmen, jehož sídla jsou římskými historiky (Velleius
Paterculus, Tacitus) uváděna původně na dolním Labi v severozápadním
Německu, se během svého putování Evropou dostal i na území Čech a
především jižní Moravy (obr. 1). Zde po sobě zanechal četné archeologické
doklady. Právě díky archeologickým nálezům a historickým pramenům byli
badatelé schopni zrekonstruovat langobardské putování. To pravděpodobně
začalo v 5. století, kdy Langobardi zahájili svůj přesun na jih podél řeky Labe.
Prošli Čechami, kde se setkali s Durynky a zanechali zde po sobě jednotlivé
hroby a malá pohřebiště. Na konci 5. století dorazili k řece Dunaj. Obsadili její
levý břeh, a odtud se dál rozšiřovali do severního Rakouska, na jižní Moravu a
do Maďarska (Tejral 1993, 519; Droberjar 2005, 159).
Na území Moravy se vypořádali s kmenem Herulů a pobývali zde několik
generací, o čemž svědčí právě archeologické nálezy. Na jižní Moravě bylo
zprvu nalezeno jen několik ojedinělých hrobů (Brno Kotlářská a Merhautova
ulice) a menších pohřebišť (Šaratice, Rebešovice), časem však přibyla velká
kostrová pohřebiště (Holubice, Lužice, Kyjov), čítající přes stovku hrobů. A ta
významně přispěla k poznání tohoto kmene (Tejral 1993, 520). Nyní je na
území Moravy evidováno 28 pohřebišť a ojedinělých hrobů (Tejral /ed./ 2011,
10
18, obr. 1). Méně početné jsou nálezy sídlišť z tohoto období. Na území Moravy
se prozatím podařilo identifikovat pouze dvě langobardské chaty na lokalitách
Podolí (Čižmář 1997, 634–642) a Holubice II. (Droberjar 2002, 77).
Moravou však langobardské putování neskončilo, další území získali bojem a
obsazováním dalších oblastí. Například po Ostrogótech osídlili Panonii, kterou
jim daroval byzantský císař Justinián I. a sňatkovou politikou získali ke svému
panství jihozápadní Slovensko (Tejral 1993, 519; Droberjar 2005, 167). Tak
jako na počátku doby stěhování národů i ve druhé polovině 6. století se
z východu do Evropy blížilo nebezpečí, v podobě dalšího kočovnického kmene,
tentokrát Avarů. Putování Langobardů je téměř u konce. Znovu, ale tentokrát
naposledy, se vydali dál na jih. Nakonec došli do severní Itálie, kde si vytvořili
své království. Toto království se po dobu dvou set let těšilo rozkvětu a dodnes
na něj upomíná název kraje - Lombardie. Říše Langobardů byla v 8. století
trnem v oku Frankům a v roce 774 byla definitivně zničena Karlem Velikým
(Tejral 1993, 519; Droberjar 2005, 169).
2.2. Badatelé zabývající se obdobím st ěhování národ ů
Ačkoliv se nám tento dvousetletý úsek dějin, který nazýváme stěhováním
národů, může jevit jako krátký a především zmatený ve srovnání s předchozím i
následujícím obdobím, neunikl pozornosti badatelů. Ti interpretují složité
situace této chaotické doby, kterou je v našich zemích nemožné popsat
systematicky. Protože jednotlivé kmeny zde zatím nevytvářely pevné říše
(Droberjar 2005, 10). Navíc pro tuto dobu máme málo písemných pramenů.
Zmínky o Langobardech se vyskytují v dílech byzantských dějepisců (Prokopios
z Kaisareie). Mezi prameny, které mají badatelé k dispozici, patří langobardské
kroniky. Například spisek Origo gentis Langobardorum nebo Historia
Langobardorum codicis Gothani, také benediktýnský mnich Paul Diaconus ve
svém díle Historia Langobardorum zmiňuje tento kmen. Píše, že Langobardi
pocházejí z malého kmene Winnili, který sídlil v jižní Skandinávii, před tím, než
začal hledat nové země. V těchto pramenech se však vyskytují nepřesné
informace, založené na pověstech a legendách, a tudíž se hlavním zdrojem
poznání stávají nálezy archeologické (Tejral 1993, 519–520). Ráda bych tedy
11
v této kapitole představila pár jmen osobností, které přispěly či stále přispívají
k poznání problematiky doby stěhování národů.
V současné době se tomuto období, ale nejen jemu, věnuje například docent
Jaroslav Tejral (*1933), který svou badatelskou činností a širokým záběrem
témat významně přispívá k poznání problematiky spojené s tímto věkem. Byl a
je řešitelem řady mezinárodních vědeckých projektů. Podílel se
na výstavách týkajících se nejen Langobardů doma i v zahraničí. Je autorem
i spoluautorem mnoha monografií a článků, ve kterých se zabývá hlavně
chronologickými a kulturními vztahy středního Podunají v námi sledovaném
období (Droberjar 2002, 333). Zmiňme alespoň jeho knihy Grundzüge der
Völkerwanderungszeit in Mähren (Tejral 1976), Morava na sklonku antiky
(Tejral 1982) a kolektivní monografii, která mi byla důležitým zdrojem informací i
pro tuto práci - Langobardische Gräberfelder in Mähren I. (Tejral /ed./ 2011).
Dalším badatelem, který se zabývá problematikou doby římské a stěhování
národů na našem území, je docent Eduard Droberjar (*1963). Je autorem
mnoha knih, článků a studií. Jeho monografie Věk barbarů (Droberjar 2005)
popisuje „temné“ období stěhování národů a snaží se na něj „vrhnout světlo“
za pomoci archeologických pramenů. Mezi jeho další knihy patří například
přehledná Encyklopedie římské a germánské archeologie (Droberjar 2002).
Mezi další významné osobnosti, které přispěly svou měrou k poznání námi
sledovaného období, patří jistě i Inocenc L. Červinka (1869–1952), který se
zabýval germánským osídlením Moravy nejen v době římské, ale i době
stěhování národů. Své poznatky pak uveřejnil v díle Germáni na Moravě (1937).
I Bedřich Svoboda (1910–1975), který sice věnoval svou pozornost lokalitám na
území Čech (Praha-Kobylisy, Čelákovice-Záluží aj.) významně přispěl
k rozšíření poznatků o tomto období. Z jeho prací jmenujme alespoň
nejdůležitější monografii Čechy v době stěhování národů (Svoboda 1965). Další
badatelkou je doktorka Ivana Pleinerová (*1929), ta publikovala roku 2007 knihu
(Březno und germanische Siedlungen der jüngeren Völkerwanderungszeit in
Böhmen), která představuje jedno z velmi dobře prozkoumaných sídlišť
z mladší doby stěhování národů (Droberjar 2002, 9, 46, 319–320, týž 2008,
176).
12
Z nejnovějších úspěchů archeologů bych zmínila objev velkého pohřebiště
v Kyjově, které je svou rozlohou a počtem hrobů srovnatelné s pohřebišti
v severní Itálii (Šmerda 2010). V roce 2010 zde proběhl pod vedením Mgr.
Jaromíra Šmerdy systematický výzkum, který odkryl více než 240 hrobů, které
patřily do langobardského stupně. Objev této lokality a poznatky z ní získané,
jistě přispějí k rozšíření dosavadních badatelských závěrů o době stěhování
národů a Langobardech na Moravě.
2.3. Chronologie doby st ěhování národ ů
Dělení tohoto období na jednotlivé stupně a fáze se věnovalo více badatelů, ale
pouze některé jimi vytvořené periodizace se ujaly a jsou používány archeology
dodnes (obr. 2). Nejpoužívanější periodizační systém, který je velmi detailně
rozpracovaný, vytvořil J. Tejral (práce 1982, 1985, 1987, 1997b, 2002, 2005).
Tento systém začíná přechodným stupněm D1 a končí písmenem E, který
reprezentuje mladší dobu stěhování národů (Droberjar 2002, 103; týž 2008,
170). E. Droberjar ve svém příspěvku v Archeologii pravěkých Čech dělí dále
stupeň E na dvě fáze - durynskou a langobardskou (Droberjar 2008, 171, obr.
96). Nyní blíže představím jednotlivé stupně tohoto komplikovaného období.
Nejstarší přechodný stupeň označil J. Tejral písmenem D1 a absolutně jej
datoval mezi roky 380/400–410/420. Poté vyčlenil stupeň D2 (410/420–
440/450) a přechodný stupeň D2/D3 (430/440–470/480). V Čechách toto
období reprezentuje Vinařická skupina, kterou vyčlenil a pojmenoval již výše
zmiňovaný B. Svoboda. Starší období pokračuje stupněm D3 (450–480/490),
na který navazuje přechodné období D3/E (470–500/510). Koncem 5. století a
začátkem století 6. tedy začíná mladší fáze doby stěhování národů, která je
označena písmenem E, přičemž na našem území se tento stupeň dále dělí
na E1 reprezentovaný Durynky a E2 Langobardy (Droberjar 2002, 103; Tejral
2005, 108–125, Droberjar 2008, 170). Na konci 6. století (asi 568) odchází
ze střední Evropy Langobardi, Gepidi a další kmeny do Podunají a severní
Itálie, kde zakládají své říše a do vylidněné střední Evropy přichází ze své
pravlasti - Ukrajiny, první vlna Slovanů (Tejral 1993, 527; Droberjar 2002, 50).
13
J. Tejral vytvořil přehlednou tabulku (Tejral 2005, 200, tab. 3). V této tabulce J.
Tejral relativně datuje trvání některých pohřebních areálů na jižní Moravě. Nás
zajímají pohřebiště mladšího stupně stěhování národů E2, absolutně datované
(500/510-568), uvedené ve spodní části tabulky (obr. 3).
2.4. Pohřbívání u Langobard ů
Pokud se chceme věnovat Langobardům na Moravě, musí se naše pozornost
obrátit k pohřebním areálům. Tyto lokality nám mohou říct spoustu informací
nejenom o daném pohřbeném jedinci, ale i o celé struktuře společnosti a
hmotné kultuře 1. poloviny 6. století. V období stěhování národů se uplatňovala
ve velké většině případů inhumace, kdy těla mrtvých byla ukládána
k poslednímu odpočinku nespálená do hrobů. Vzácně se objevuje kremace,
tedy žárové hroby. Tento typ hrobů se vyskytl na moravských pohřebištích
pouze po jednom případě v Holubicích a Lužicích. Žárové hroby bývají uložené
do popelnic a chudé na milodary. Výjimkou je lužický žárový hrob, v němž byly
nalezeny nejen spálené kosti, ale i milodary. Na kostrových pohřebištích byly
hrobové jámy uspořádány do řad, proto se hovoří o řadových pohřebištích.
Na některých větších pohřebištích lze vysledovat znaky rodového pohřbívání,
například v Holubicích (obr. 5:2) tvořily hroby tři skupiny (Tejral 1993, 523;
Droberjar 2005, 174,188,189; Čižmář 2011, obr. 133).
Počty hrobů na pohřebištích se liší. Převládají však pohřebiště do 100 hrobů.
Na Moravě pouze tři lokality přesahují tuto hranici (Lužice, Holubice, Kyjov).
V Čechách nebyla doposud nalezena žádná lokalita, která by překonala sto
hrobů. Ale k větším pohřebištím s výskytem langobardských hrobů mohou být
řazeny lokality Praha-Podbaba (54 hrobů) a Záluží u Čelákovic (59 hrobů).
Na zahraničních lokalitách v Rakousku i Maďarsku se nekropole pouze blíží
ke 100 hrobům. Na Slovensku bylo objeveno v Bratislavě-Rusovcích pohřebiště
se 166 hroby. Největší pohřebiště byla prozkoumána na italských lokalitách.
Například lokalita Testona vydala 350 hrobů (Droberjar 2005, 174,176; týž
2008, 189).
Hroby byly pravděpodobně na povrchu nějak označeny, o čemž svědčí
nejenom jistota vykradačů, ale i pojmenování kostela, který nechala postavit
14
langobardská královna u města Pavie, Santa Maria ad Perticas („u kůlů“)
(Droberjar 2005, 174). Hrobové jámy měly různou velikost i hloubku. Hrobová
jáma mohla mít i zvláštní úpravu. Například na lokalitě Holubice se okolo hrobu
č. 90 vyskytuje kruhový žlábek (Čižmář 2011, 131, tab. 2) a hrob z lokality Brno-
Merhautova ulice byl pravděpodobně obložen kameny (Skutil 1946, 53).
Nejhlubší hrob, tzv. šachtový, byl objeven v Šakvicích a dosahoval hloubky 7,5
metrů (Novotný 1975, 42; Tejral 1993, 525). Přítomnost šachtového hrobu byla
zaznamenána i na pohřebišti v Lužicích (hrob č. 55), zde však hrobová jáma
dosahovala čtyř metrů (Klanica - Klanicová 2011, 259–260). V těchto hlubokých
hrobech byli pravděpodobně ukládáni k poslednímu odpočinku významní jedinci
s luxusní výbavou. Avšak ani hloubka neuchránila tyto jedince před vykradači
(Tejral 1993, 526). V Čechách se šachtové hroby zatím nepodařilo objevit
(Droberjar 2005, 177,179).
Zesnulí byli nejčastěji pochováni v natažené poloze na zádech s rukama podél
těla. Nebožtík mohl být pohřben na dřevěné desce nebo v rakvi.
Na moravských lokalitách byla zachycena přítomnost dřevěných rakví, na rozdíl
od Čech, kde tyto doklady chybí (Droberjar 2005, 179). I v poloze mrtvého těla
se však objevují zajímavé výjimky. Například na šaratickém pohřebišti byly
objeveny hroby, kde jeden zesnulý spočíval na boku a druhý dokonce na břiše
(Staňa 1956, 30). Co se týče orientace uložených skeletů, je naprosto zřejmé,
že nejrozšířenější v této době je ukládání ve směru Z – V (Droberjar 2005, 179).
V hrobech bylo nejčastěji uloženo pouze jedno tělo. Opět se vyskytují i výjimky.
Jedná se většinou o dvojhroby dospělého jedince a dítěte (Holubice, Lužice).
Velmi zajímavým a ojedinělým je čtyřhrob (Holubice), ve kterém byl pochován
muž se třemi malými dětmi. Na některých pohřebištích (Šakvice, Lužice) jsou
mezi lidskými hroby situovány i hroby koňské (Tejral 1993, 525; Droberjar 2005,
187) nebo hroby s jinými zvířaty - psem, dravými ptáky (Kyjov) (Šmerda 2012b)
2.5. Vykrádání hrob ů
Pro dobu stěhování národů je druhotné otevírání hrobů typickým a velmi častým
jevem. Jedná se o úmyslné vyloupení zřejmě ještě odcházejícími Langobardy,
kteří si tak s sebou na svou další cestu více na jih, do Panonie nebo severní
15
Itálie brali rodinné či kmenové bohatství (Tejral 1993, 526). Nejčastějším terčem
vykradačů byly, samozřejmě drahé předměty a šperky. Z hrobů nejčastěji
mizely esovité nebo lučíkovité spony, v této době stříbrné a zlacené, zdobené
vrubořezem a almandiny. Toto vykrádání se pak projeví při archeologickém
výzkumu v podobě vykrádací šachty a také neanatomickou polohou kostí
v hrobě (Droberjar 2005, 187).
Samotní Langobardi museli dobře vědět, kde hroby jsou a kolik jich je
na daném pohřebišti. Čím delší je časový odstup mezi pohřbem a vyloupením,
tím méně se toho podaří vykradačům z hrobu vyjmout. Pokud rakev už shnila a
hlína kostru zavalila, znemožnilo to snadnější vybírání předmětů. Vykrádací
šachty směřovaly většinou na oblast hrudníku, kde byly k nalezení právě
nejvzácnější předměty, jako výše zmíněné spony. Pokud kostra nebyla ještě
zavalená hlínou, bylo možné šachtou háky vytahovat věci uložené u nohou.
Někdy i s kosterními pozůstatky, ty pak archeologové naleznou v zásypu
rabovacích šachet (Droberjar 2005, 187).
Pro zloděje nebyla překážkou ani velká hloubka hrobů. Například v Šakvicích
byl vyloupen hrob s hloubkou 7,5 metrů. Vykradači jistě věděli, že tyto velmi
hluboké hroby ukrývají velmi významné, a tím pádem i bohatě vybavené jedince
(Tejral 1993, 525–526; Droberjar 2005, 177). Šakvice nebyly jediným
pohřebištěm s výskytem druhotných zásahů. Borotice a zdejší hroby z doby
stěhování národů byly také vyloupeny (Stuchlík 2011, 85). I na holubickém
(Čižmář 2011, 137), lužickém (Klanica - Klanicová 2011, 228) a kyjovském
(Šmerda 2012b) pohřebišti byla také většina hrobů s druhotným zásahem.
Spíše se zmíním o výjimkách. Mezi takové patří druhá (mladší fáze) šaratického
pohřebiště (obr. 6), zdejší hroby narušovaly sice hroby starší, které byly
porušené vykrádáním, ale samy vykradeny nebyly (Staňa 1956, 30; Tejral /ed./
2011, obr. 8). Další ojedinělý neporušený hrob pochází z holubické nekropole
(č. 95), vykradači na něj zřejmě zapomněli, jelikož ostatních 104 hrobů mělo
stopy po druhotném zásahu (Čižmář 2011, 137).
16
Obr. 1. Střední Evropa v
období stěhování národů
Obr. 2. Různé periodizace
doby stěhování národů
Obr. 3. Relativní
chronologie některých
pohřebních areálů na
jižní Moravě
17
3. HŘEBENY NA LANGOBARDSKÝCH LOKALITÁCH
Langobardi po sobě při odchodu z našich zemí zanechali řadu archeologických
dokladů. Především se jedná o plochá kostrová pohřebiště a prozatím pár
lokalit sídlištních. Konkrétně se na jižní Moravě nachází 28 pohřebišť a
ojedinělých hrobů (Tejral 2012, 42). Na třinácti lokalitách se mezi milodary
vyskytl i hřeben a na tomto místě bych ráda v krátkosti dané lokality představila.
3.1. Langobardská poh řebišt ě
Mapa č.1. Langobardská poh řebišt ě na Morav ě
1 Borotice; 2 Brno-Kotlářská ulice; 3 Brno-Merhautova ulice; 4 Brno-Holásky; 5
Břeclav; 6 Bučovice; 7 Čejkovice; 8 Dyje; 9 Hodonice; 10 Holubice; 11 Kobylí;
12 Kuřim; 13 Kyjov; 14 Lužice; 15 Mikulov; 16 Moravské Knínice; 17 Mušov; 18
Němčice na Hané; 19 Němčičky; 20 Oblekovice; 21 Rebešovice; 22 Slavkov;
18
23 Smolín; 24 Šakvice; 25 Šaratice; 26 Velké Pavlovice; 27 Znojmo; 28 Žuráň-
Podolí
Borotice
Pohřebiště v Boroticích se nachází na jižní Moravě asi 13 km východně
od města Znojma. Pohřební areál s 29 mohylami se rozprostírá v nadmořské
výšce 210–230 metrů a dá se řadit již k větším pohřebištím. Lokalita byla
systematicky zkoumána mezi léty
1976–1991 Stanislavem Stuchlíkem,
který pravidelně publikoval své
poznatky v časopise Přehled
výzkumů (Stuchlík 1976–2002).
Souhrnného zpracovaní se Borotice
dočkaly před třemi lety (Stuchlík
2011, 75-127). Lokalita poskytla
hroby z časné a střední doby
bronzové, doby laténské a z období
stěhování národů. Mladší
langobardské hroby byly sekundárně
zapuštěny do mohyl datovaných
do doby bronzové a v některých
případech narušily starší pohřby.
V mohylách s čísly 6, 9, 10, 11, 13,
27 (obr. 4) se nacházelo celkem 32
hrobů s 35pohřbenými jedinci, kteří patřili k langobardskému kmeni. Přestože
všechny hroby datované do doby stěhování národů porušily druhotné zásahy,
byly na milodary poměrně bohaté. V 11hrobech se dochovaly i kostěné
hřebeny. Některé krásně zachované jiné ve velmi fragmentárním stavu.
V jednom případě (hrob 27/XXII) bylo nalezeno společně s hřebenem i pouzdro
a ve dvou případech (hroby 10/VIII, 27/XX) doprovázela hřeben i jiná
kosmetická pomůcka - pinzeta. Z dalších nálezů na tomto pohřebišti, které
unikly pozornosti vykradačů, bych jmenovala keramické nádoby, esovité spony,
přezky, přesleny, nože aj. (Stuchlík 2011, 75–127).
19
Brno
Ojedinělý kostrový hrob pochází z Brna-Kotlářské ulice. Byl objeven náhodou
v roce 1931. Jednalo se o muže, a dle výbavy hrobu, řemeslníka. Tento
ojedinělý hrob byl bohatý na nálezy. Mezi milodary byl i jeden poměrně dobře
dochovaný hřeben. Tento hrob má svou analogii na pohřebišti v sousedním
Rakousku (Červinka 1937, 132, obr. 15; Werner 1962, 145; Tejral 1975, obr.
19, týž 1976, 108, tab. 11:1, Tejral 1993, 497, obr. 2, Droberjar 2002, 26).
Další ojedinělý kostrový hrob byl v roce 1939 zachráněn při stavbě domu č. 1
v Brně-Merhautově ulici Černých polích. Původně byl hrob pravděpodobně
obložen kameny, i když byl druhotně otevřen a vykraden, dochoval se zde
dlouhý jednostranný hřeben. (Skutil 1946, 53; Tejral 1976, 108, tab. 12;
Droberjar 2002, 26–27).
Čejkovice
Lokalita se nachází na kopci mezi obcemi Čejkovice a Nový Poddvorov. Toto
kostrové pohřebiště bylo zkoumáno v roce 1984. Bylo objeveno 38 hrobů, ale
většina z nich byla již v minulosti vyloupena. Dochoval se pár pozlacených
stříbrných kruhových spon, jedenáct kostěných hřebenů, dále deset
keramických nádob, pinzety, náramky, přesleny, hroty kopí a šípů a železná
dýka (Klanica 1987, 35; Škojec 2000, 408). Jediný vyobrazený hřeben i s
doprovodnými nálezy z této lokality poskytují tabulky 16D–12 (Tejral 2005) a
tabulka 5:3 J. Škojce (Škojec 2000, 408, 413).
Pohřebiště není stále souhrnně publikováno. Dosavadní informace v literatuře
(Klanica 1987, 35; Škojec 2000, 408; Droberjar 2002, 41) jsou velmi strohé a
neobsahují podrobnější informace o tomto pohřebišti a ani zdejších nálezech.
Ani nálezová zpráva uložená v Archeologickém ústavu v Brně nepřispěla
k rozšíření poznatků o této lokalitě. Období stěhování národů v čejkovické
složce zcela chybí, je možné, že je ztracena nebo shořela v Mikulčicích.
21
Holubice (obr. 5:2)
Kostrové pohřebiště v Holubicích díky objevenému počtu hrobů (105) patří ke
třem největším pohřebištím na jižní Moravě (Lužice 120, Kyjov 240). V letech
1979–1980 zde probíhal pod vedením Miloše Čižmáře záchranný archeologický
výzkum. Výsledky z této nekropole přinesly opět nové zajímavé poznatky o
Langobardech na našem území.
Hroby na tomto pohřebišti tvořily nepravidelné řady a tři skupiny, což by mohlo
ukazovat na rodové pohřebiště. Na severním okraji lokality byl zachycen okolo
hrobu č. 90 kruhový příkop (Čižmář 2011, 131, tab. 2). Na pohřebišti byly
objeveny stopy po ukládání těl do dřevěných rakví. Vedle hrobů s jedním
nebožtíkem se zde nachází i tři dvojhroby (hroby č. 40, 45, 81), jeden trojhrob
(hrob č. 91) a dokonce jeden hrob se čtyřmi jedinci (hrob č. 60). Vedle lidských
hrobů zde byly odkryty i dva hroby koní. Opět byla většina hrobů druhotně
otevřena (Droberjar 2002, 77; Čižmář 2011, 179, 182, 190, 200). Pozornosti
vykradačů unikly hliněné nádoby, součásti oděvů - stříbrné pozlacené spony,
železné a bronzové přezky, zbraně - meče, hroty šípů a hroty kopí, železné
nože a předměty denní potřeby - kostěné hřebeny. Ty se objevily celkem
v 18hrobech. V hrobech č. 60, 30 a 24 byly objeveny dva tyto artefakty a
v hrobě č. 30 dokonce ještě hřebeny doprovázelo pouzdro (Droberjar 2002, 77;
Čižmář 2011, 166–224).
Kobylí
Západně od vesnice Kobylí byly v roce 1938 prozkoumány tři hroby. Všechny
byly opět druhotně otevřeny. Nejbohatší na nálezy byl hrob č. 2, který patřil dle
výbavy nejspíše bojovníkovi. Z hrobu č. 1 byl vyzvednut hřeben s bronzovými
nýty. Hrob č. 3 byl zcela bez nálezů (Skutil 1946, 65; Werner 1962, 144; Tejral
1976, 108).
Kyjov
V roce 2010 bylo při výstavbě obchodního centra Kaufland objeveno dosud
největší kostrové pohřebiště na Moravě, které čítá 240 hrobů. Většina nálezů
patří do 1. poloviny 6. století našeho letopočtu, a tedy germánskému kmeni
Langobardů. Ovšem některé hroby a sídlištní objekty pocházely i z dob starších
22
(pravěk). Mrtví byli ukládáni do dřevěných rakví, jejich hroby byly obloženy
kameny. Tyto skutečnosti naznačují, že by se mohlo jednat o výše společensky
postavené jedince. Toto tvrzení podporují i milodary v hrobech, kterých se
dochovalo velké množství, přestože ani toto pohřebiště neuniklo pozornosti
vykradačů. Mezi nejčastější nálezy patřily keramické nádoby, součásti oděvů -
spony, přezky, kování opasků, zbraně - sekery, hroty kopí, nože, meče, štít,
ozdoby - korálky, závěsky, toaletní potřeby - kostěné hřebeny i s pouzdry,
pinzety. Ani na tomto pohřebišti nechybí hroby s více jedinci a zvířaty - koňmi,
psy i dravými ptáky (Šmerda 2010; týž 2012b).
Část nálezů z největšího moravského pohřebiště byla představena veřejnosti
na výstavě s názvem Tajemství Langobardů v kyjovském muzeu. Ovšem
na souhrnném zpracování lokality se v této době stále pracuje. Hřebeny jsou
stále v procesu konzervace a J. Šmerda nemohl zatím odhadnout a sdělit mi
alespoň jejich počet. Ale už nyní je zřejmé, že výsledky jistě významně přispějí
a obohatí současný stav bádání (Šmerda 2012a, 26–29; týž 2014,14.1. email).
Lužice (obr. 5:1)
Do roku 2010 byly Lužice největší langobardské pohřebiště na jižní Moravě,
poté jej počtem odkrytých hrobů překonalo výše zmíněné kyjovské pohřebiště.
V trati „U Starého“, bylo systematicky zkoumáno velké kostrové pohřebiště
čítající 119 kostrových hrobů a jeden jediný hrob žárový (Klanica - Klanicová
2011, 227, tab. 2). Zdeněk Klanica zveřejňoval informace o nálezech a průběhu
výzkumu v časopisech Přehled výzkumů a Jižní Morava (Klanica 1981–1989).
Před třemi lety se však Lužice dočkaly souhrnného zpracování (Klanica -
Klanicová 2011, 225–312).
Ani Lužice nebyly ušetřeny činnosti vykradačů, přesto se archeologům podařilo
během výzkumu objevit řadu zajímavých archeologických situací a vyzvednout
množství unikátních nálezů. Například v hrobě č. 114 byl s nebožtíkem
pochován i kůň, ojedinělý byl i hrob č. 55 se svou úctyhodnou hloubkou čtyři
metry a obvodovým kruhovým žlábkem. V tomto hrobě byl nalezen hřeben
ve fragmentárním stavu, který doprovázela řada dalších nálezů.
Nejzajímavějším z nich je zlatá mince byzantského císaře Justiniána I. (526–
23
565), upravená jako závěsek (Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 259–
260, 303). Na tomto pohřebišti hřeben sloužil jako milodar celkem
ve 22hrobech.
Z dalších nálezů na tomto velkém pohřebišti, které unikly pozornosti lupičů,
můžeme jmenovat nejrůznější zbraně - kopí, meče, nože, nádoby - keramické,
bronzové i dřevěné vědro zdobené měděným kováním, součásti oděvu - spony,
kování opasků, přezky, korálky a různé závěsky. (Klanica 1981, 43; týž 1984,
3ř; týž 1986, 49; týž 1988 36–37; týž 1989, 59; Klanica - Klanicová 2011, 225–
312 ).
Němčičky
V roce 1926 byl při úpravě příjezdové cesty jižně od Velkého dvora rozrušen
hrob pravděpodobně mladé ženy. Jan Prchal vybral z tohoto ojedinělého hrobu
pouze dva milodary, ovčácké nůžky a jednostranný hřeben. Oba tyto předměty
byly uloženy do sbírek Moravského zemského muzea, kde byly ale později
poničeny požárem (Červinka 1937, 134; Werner 1962, 145; Tejral 1976, 69,
108).
Rebešovice
V letech 1952–1953 byly objeveny při zakládání nového vinohradu únětické,
slovanské a langobardské hroby. Langobardští zesnulí byli pochováni
v 11hrobech. Do hrobu č.195 byl vložen jako milodar i zdobený hřeben.
Bohužel se zachoval pouze fragment tohoto artefaktu, který doprovázela
železná přezka, železný nůž a železné fragmenty (Nekvasil 1954, 435; Werner
1962, 145; Tejral 1976, 71, 109).
Slavkov
Hrob, dle výbavy patřící bojovníkovi, byl objeven na lokalitě Slavkov II. Kromě
zbraní - spathy, železné sekery, obsahoval hrob také hřeben a hliněný přeslen.
Bohužel o tomto hřebeni nebylo publikováno nic bližšího (Werner 1962, 145;
Droberjar 2002, 297).
24
Šakvice (obr. 5:3)
I na této lokalitě bylo objeveno větší pohřebiště z doby stěhování národů,
konkrétně z langobardské fáze. Čítá 53 hrobů, některé z nich dosahovaly
úctyhodných hloubek (nejhlubší hrob č. 30 - 7,5 m), ale ani tato skutečnost
nezabránila vykradačům odnést některé milodary. Zachovala se stříbrná
kování, korálky, koňské udidlo i kostěné hřebeny. Dosavadní literatura pouze
potvrzuje výskyt hřebenů na této lokalitě, není však určen jejich přesný počet
(Novotný 1975, 42–43; Tejral 1976, 109; Tejral 1993, 525; Droberjar 2002, 321–
322).
Zajímavým jevem na šakvickém pohřebišti jsou rituální pohřby koní. Byly
objeveny dvojhroby koní i hroby se psem a jinými zvířaty. I tyto zvířecí hroby
byly v minulosti vykradeny. Hloubka hrobů, zbytky dřevených desek a
kamenného obložení dokládají opět přítomnost vyšší společenské vrstvy kmene
Langobarů (Novotný 1975, 42–43; Tejral 1993, 525; Droberjar 2002, 321–322).
Šaratice (obr. 6)
Už v 1. polovině 20. století bylo na této lokalitě v trati „Padělky za Humnama“
objeveno I. L. Červinkou pět kostrových hrobů, které zařadil do 5. století našeho
letopočtu. V následujících letech odkryl Č. Staňa dalších 33 hrobů a rozdělil je
do dvou fází. Ze starší fáze (5. století) pochází 26 hrobů, zbývajících 7 hrobů je
řazeno do mladší langobardské fáze (Staňa 1956, 28). Hroby obou fází poskytly
kostěné hřebeny. Z mladší fáze doby stěhování národů pochází celkem tři
exempláře a na rozdíl od staršího období se jedná o jednostranné typy (Staňa
1956, 26–33).
Dalšími milodary na tomto dvoufázovém pohřebišti byly keramické nádoby,
spony, přezky, nože, přesleny aj. Zajímavostí je uložení mrtvých v hrobech
z mladší fáze. Kostra v hrobě č. 7a ležela na levém boku ve skrčené poloze a
v hrobě č. 3 byl objeven skelet spočívající na břiše (Staňa 1956, 26–33; Werner
1962, 146; Tejral 1976, 107, 109, Abb. 7–8; 18–22; 31:2–3; Taf. I:1,7; VIII:4,6,9;
Droberjar 2002, 323-324).
25
Znojmo
V roce 1870 bylo ve Znojmě v poloze „Holubí vrch“ objeveno kostrové
pohřebiště. Bohužel se nepodařilo určit přesný počet jednotlivých hrobů, a tak
ani zařadit nálezy do hrobových celků. I z tohoto pohřebiště pochází zlomek
jednostranného hřebene (Červinka 1937, 136, tab. 30; Tejral 1976, 92, 109,
110, tab. 32:16; Droberjar 2002, 386).
Obr. 6. Pozice hrobů na šaratickém pohřebišti: starší hroby (šedé) narušené
hroby mladšího stupně (bílé) a plánek šaratického pohřebiště (vpravo dole)
26
3.2. Langobardská sídlišt ě
Podolí
Sídlištní lokalita Podolí na Moravě se dá datovat do pozdní fáze stěhování
národů. V roce 1993 zde byla záchranným výzkumem Ústavu archeologické
památkové péče Brno zkoumána zahloubená chata. Chata byla obdélníkového
půdorysu s dochovanými jamkami po kůlech, které byly původně v řadě po
třech na kratších stranách, jak je charakteristické pro období stěhování národů
(Čižmář 1997, 634).
V této chatě byl nalezen i jednostranný, skládaný, parohový hřeben (tab. 12:65)
s rytou výzdobou a se zvláštním držadlem - s malou úchytkou. Hřeben tohoto
typu byl nalezen i v hrobě č. 30 na kostrovém pohřebišti v Holubicích (tab.
4:19). S. Thomasová (Thomas 1960) řadí tyto exempláře do kategorie III., která
odpovídá šestému století. Z dalších nálezů lze jmenovat střepy z nádob,
přeslen či kostěný hrot (Čižmář 1997, 634, 635).
Holubice
Další sídlištní objekt, který je možno datovat do langobardské fáze stěhování
národů byl zachycen O. Šedou v poloze Holubice II. Jedná se opět o jednu
chatovou stavbu obdélníkového půdorysu s trojicí dochovaných kůlových jamek
na kratších stranách (Droberjar 2002, 77).
Na našem území, podstatně převažují pohřebiště nad sídlišti. Je možné, že jsou
některé dosavadní sídlištní nálezy špatně časově zařazeny, kvůli nevýraznosti a
zaměnitelnosti keramiky (Čižmář 1997, 640). Většina sídlišť byla objevena na
území Čech. Jeden pěkný příklad dobře prozkoumaného a zdokumentovaného
sídliště z doby stěhování národů se nachází na lokalitě Březno u Loun. Bylo zde
prozkoumáno 21 půdorysů chat, několik nadzemních staveb i zásobních jam
datovaných od 5. do poloviny 6. století našeho letopočtu (Plainerová 1965;
Čižmář 1997, 638, Droberjar 2002, 36).
27
4. TECHNOLOGIE VÝROBY HŘEBENE
Kost a paroh jsou suroviny používané již od paleolitu. Člověk ze zabitého
zvířete byl schopen zužitkovat téměř vše. Kosti i paroh, se díky svým
vlastnostem výborně hodily pro zhotovování předmětů, jako byly jehly, šídla,
závěsky, rukojeti a právě i hřebeny. Opracování kosti či parohu není nijak
jednoduché. Vyžaduje dobré zkušenosti se zpracovávanou surovinou, trpělivost
a zručnost výrobce. Surovina musela projít několika kroky, aby mohl vzniknout
nový požadovaný předmět (obr. 10). Badatelé se samozřejmě nezabývali pouze
hotovými výrobky, ale také postupem výroby. Velkou měrou přispěli
k poznání technologie výroby z kosti a parohu V. Hrubý (1957) a především J.
Kaván (1958; 1980). I přesto, že se badatelé této problematice věnovali, si
myslím, že je vhodné se v krátkosti o zpracování kostěné a parohové suroviny a
následné výrobě hřebenů zmínit i zde.
Hřebeny patřily mezi nejsložitější předměty vyráběné z parohu a kosti. Zvláště
výroba skládaných hřebenů, které mají více částí (obr. 7) vyžadovala mnoho
mezikroků, než výrobce dostal hotový artefakt. Na jejich výrobu byly
nejvhodnější jelení a srnčí parohy, jelikož jsou tvrdší než losí či sobí. Méně
vhodné jsou kosti, ačkoliv se na
výrobu používaly často (Zeman
2001, 107). V době stěhování
národů (E1–E2) se vyskytovaly
hřebeny jednostranné i
oboustranné, jednodílné, ale
mnohem častěji skládané.
Obr. 7. Části jednostranného skládaného hřebene
V této práci uvedu výrobu jednostranného skládaného hřebene z jeleního
parohu. Před samotným započetím výrobního cyklu bylo nutné vybrat vhodný
paroh. Výrobce, díky zkušenostem, věděl, jaké části se hodí nejlépe
na polotovary hřebene (obr. 8) (Zikmundová 1958, 587; Zeman 2001, 107).
Například rovné delší části parohu byly vhodné na obkladové destičky,
na zubové destičky bylo pak vhodnější volit kratší a silnější části parohu. Dále
28
se musel paroh rozdělit na příslušné díly pomocí nožů nebo pilek. Vznikly tak
polotovary, které musely projít ještě spoustou úprav, aby vznikl nový hřeben
(Carlsson 2002, 4–5). První bylo nutné surovinu změkčit, a to pomocí vaření ve
vodě (7–11 hodin) nebo louhu či kyselinách, jako účinné se ukázalo namáčení
do rozdrceného šťovíku (Kaván 1980, 280).
Polotovary poté byly rozštípány na sadu destiček - na kratší destičky,
do kterých se později vyřežou zuby a delší, které budou tvořit obkladové
destičky hřebene. Nepravidelnosti na povrchu obkladových destiček se
vyhladily a opracovaly na stejnou tloušťku a tvar (Carlsson 2002, 4–5). V době
stěhování národů (E2) byl nejčastěji mírně obloukovitý. Poté se deštičky rydly a
kružidly zdobily (obr. 8). Nejvíce se používaly geometrické tvary jako
horizontální a vertikální linie, soustředné a jednoduché kroužky, tečky. Do takto
připravených obkladových destiček se vložily destičky zubové a vše se pečlivě
spojilo dohromady pomocí nýtů. Používaly se nýty bronzové nebo častěji
železné. Předposledním krokem k hotovému hřebeni bylo řezání zubů
(Floriánek 2008, 1–2).
Paroh je sice dost tvrdý, ale i přesto musel být výrobce velmi opatrný, aby si
dosavadní práci nezničil. K vyřezávání zubů se užívalo velmi jemné pilky.
Z nalezených dobře dochovaných exemplářů je zřejmé, že se zuby některých
hřebenů vyřezávaly až nakonec, když už byl hřeben snýtovaný a ozdobený.
Dokládají to krátké svislé zářezy na spodní podélné straně obkladových
destiček (tab. 7:37, 8:44). V posledním kroku výrobce zakulatil či zašpičatil
konce zubů a hřeben byl hotový (Floriánek 2008, 1–2).
Hřeben patřil sice k předmětům denní potřeby, ale náročnost výrobního procesu
dělala z hřebenů cenný předmět. Zuby hřebene byly velmi náchylné
na vylámání, a pokud se tak stalo, hřeben se tím trvale znehodnotil. Proto se
hřebeny ukládaly do kožených, dřevěných nebo také parohových/kostěných
pouzder, která chránila snadno poškoditelné zuby, a byla vhodná k zavěšení
na opasek (obr. 12). I tato ochranná pouzdra se skládala z bohatě
zdobených parohových/kostěných destiček snýtovaných po kratších stranách.
29
Do vniklé dutiny mezi destičkami pouzdra se zasunula část hřebenu se zuby, a
byla tak chráněna před poškozením (obr. 9; Zeman 2001, 121).
Obr. 8. Rekonstrukce dílny (vlevo) a výroba oboustranného hřebene (vpravo)
Obr. 9. Ukázky hřebenů z českého (vpravo) a maďarského prostředí (vlevo);
oboustranný hřeben s pouzdrem z Hegykö-Mezö utca (vlevo nahoře),
jednostranný hřeben s pouzdrem z Szentendre-Pannoniatelep (vlevo dole),
oboustranný hřeben s pouzdrem z Prahy-Podbaby (vpravo).
30
4.1. Výroba jednostranného skládaného parohového h řebene
Obr. 10. Postup při výrobě hřebene:
1) rozřezání parohu na polotovary, určené k dalšímu zpracovaní
2) polotovary obkladových destiček hřebene
3) polotovary zubových destiček hřebene
4) opracování obkladových destiček do požadovaného tvaru - zde obloukovitý
5) zdobení obkladových destiček geometrickými tvary pomocí rydel, kružidel
6) opracovaní zubových destiček do požadovaného tvaru
7) připravení zubových a obkladových destiček ke snýtování
8) snýtovaný hřeben před vyřezáním zubů a finálními úpravami
9) hotový artefakt
31
5. VYHODNOCENÍ LANGOBARDSKÝCH H ŘEBENŮ
NA MORAVSKÝCH POHŘEBIŠTÍCH
Území Moravy bylo obýváno nejspíše několika generacemi Langobardů, kteří
nám po svém odchodu zanechali řadu archeologických lokalit s nejrůznějšími
nálezy. I přes to, že většina hrobů byla druhotně otevřena a vyloupena, se nám
zachovaly zajímavé exempláře, jako lučíkovité pozlacené spony, přezky, meče,
nože a další předměty, ale co nás především zajímá - hřebeny (Tejral 1993,
520, 523). Tyto artefakty, i když jsou krásně zdobené a jejich výroba nebyla
nijak snadná, unikly nejspíše pozornosti vykradačů, a díky tomu se můžeme
níže věnovat rozboru nejrůznějších aspektů u těchto předmětů.
Na jižní Moravě bylo zprvu nalezeno jen několik ojedinělých hrobů, které
obsahovaly hřeben (Brno Kotlářská a Merhautova ulice) a menších pohřebišť
(Šaratice, Rebešovice). Časem však přibyla velká kostrová pohřebiště
(Holubice, Lužice), čítající přes stovku hrobů, která významně přispěla
k poznání tohoto germánského kmene a jeho hmotné kultury (Tejral 1993, 520).
Nejnovější lokalitou, která obohatí dosavadní poznatky o Langobardech
na Moravě je velké pohřebiště v Kyjově (240 hrobů).
Tento soubor zahrnuje celkem třináct lokalit, z toho pět jsou menší kostrová
pohřebiště nebo ojedinělé hroby (mapa č. 1:2, 3, 11, 19, 22), zbývající lokality
(mapa č. 1:1, 7, 10, 13, 14, 21, 24, 25, 27) jsou větší kostrová pohřebiště. I když
například čejkovické pohřebiště nám výsledky příliš neobohatí, kvůli kusým
informacím v literatuře a absenci nálezové zprávy, jsme odkázáni pouze
na tabulkové vyobrazení hřebene. Bohužel ani kyjovská nekropole se
nepromítne do našich výsledků, protože hřebeny jsou stále v procesu
konzervace. J. Šmerda nemohl zatím odhadnout a sdělit mi alespoň jejich
počet. Naštěstí pro tuto práci byl vydán katalog ke kyjovské výstavě: Tajemství
Langobardů (Šmerda 2012a), díky kterému mohu říci, že Kyjov a zdejší
exempláře by se jistě výrazně promítly do sledovaného souboru.
Na zbývajících lokalitách se v sedmdesáti dvou hrobech objevil hřeben nebo
alespoň jeho fragmenty. Celkem se tedy budeme zabývat sedmdesáti šesti
artefakty, na kterých nás bude zajímat stav dochování, zdobnost a výzdoba
32
vůbec. Dále jejich poloha v hrobě, pohlaví nebožtíka, kterému byly do hrobu
vloženy a nejčastější doprovodné nálezy, jež doprovázely hřeben. Budeme se
snažit hledat analogie na pohřebištích v Čechách, ale i v sousedních zemích
jako je Rakousko nebo Maďarsko.
5.1. Stav dochování h řebenů
Prvním aspektem, kterým se budeme zabývat je stav dochování hřebenů. Jak
bylo naznačeno v kapitole Technologie výroby, hřebeny jsou artefakty,
vyrobené sice z pevného materiálu, jako je paroh či kost, ale některé z jejich
částí, a to, především pracně vyřezávané zuby jsou velmi snadno poškoditelné.
Graf č. 1 nám tedy ukazuje, v jakém stavu se nám hřebeny dochovaly a u kolika
z nich bylo přítomné i ochranné pouzdro.
Jak z grafu č. 1 vyplývá, zachovalé hřebeny převažují nad fragmentárně
dochovanými, ale pouze o čtyři kusy. Vysoký počet neznámých hřebenů (12) je
z čejkovického pohřebiště. O zdejších desíti hřebenech nevíme prakticky nic
(situace se i v dalších grafech
nemění). Mezi zachovalé
exempláře jsme zařadili
nejenom ty, které mají
zachovanou svou původní
délku a většinu zubů, ale i ty,
které mají zachovalou svou
původní délku a jsou bez
zubů, protože je tento stav
stále ještě rekonstruovatelný
a člověk si dokáže představit původní tvar celého artefaktu. Zbývající hřebeny
jsou dochovány ve větších či menších fragmentech, které nám poskytují pro
další vyhodnocování méně přesnější informace.
Vidíme velice nízký počet pouzder, která byla k ochraně hřebenů jistě
používána. Graf č. 1 ukazuje pouze dvě pouzdra z kosti/parohu, ale hřeben
mohl mít jeho majitel i v nějakém obalu z organického materiálu. Tento obal
0
5
10
15
20
25
30
35
Graf. č. 1: Stav dochování hřebenů
Zachovalé
Fragmenty
Neznámé
Pouzdra
33
mohl sloužit jako jakási kosmetická „taška“ na více toaletních potřeb (pinzety,
nůžky, ušní lžičky). V našem prostředí se ale organické předměty dochovávají
jen zřídka. Můžeme předpokládat, že ke každému hřebenu náležel nějaký obal,
který chránil jeho snadno vylámatelné zuby a nízký stav pouzder v tomto
souboru je tak dán pravděpodobně pouze nezachytitelností těchto organických
zbytků.
Na druhou stranu nemůžeme ani říct, že by hřebeny na moravských lokalitách,
u kterých bylo nalezeno kostěné/parohové pouzdro vykazovaly známky
menšího poškození než hřebeny bez pouzdra. V Holubicích hrobě č. 30, byly
nalezeny dva hřebeny a jeden fragment pouzdra (tab. 4:21), bohužel nejsme
schopni určit, ke kterému hřebenu pouzdro patří, ať už podle výzdoby nebo
právě podle lepšího stavu dochování hřebene. Oba hřebeny vykazují značné
poškození. I oboustranný hřeben (obr. 9 vpravo) z české lokality Prahy-Pobaby
byl nalezen v pouzdře (Droberjar 2008, 185, obr. 106:6a-c), nicméně jeho zuby
jsou velmi poškozené, ovšem v porovnání oproti moravským oboustranným
hřebenům, které jsou většinou fragmentárně dochované, je to dobře zachovaný
exemplář.
Trochu jiná situace je u hřebenu č. 10 z Borotic (tab. 2:10A). Tento exemplář byl
nalezen i s pouzdrem, které samo bylo vyzvednuto ve velmi fragmentárním
stavu, ale stav dochování hřebene je výrazně lepší než u holubických
exemplářů. Dalším příkladem může být i hřeben z kyjovského hrobu č. 861, i
tento hřeben vykazuje lepší stav dochování a byl nalezen s pouzdrem a
nakonec i hřebeny z maďarských lokalit (Bóna - Horváth 2009, tab. 10:34:6;
tab.41:29:8) jsou dobře zachované a byly nalezeny v pouzdře (obr. 9 vlevo).
Se závěry ale musíme být opatrní. O stavu dochování hřebene nerozhoduje
pouze pouzdro, ale může mít nějaký vliv. Do hry vstupují především i další
faktory jako je vykrádání či vlastnosti prostředí, ve kterém je kostra nebožtíka a
daný artefakt uložen. Některá prostředí jsou příliš agresivní a kosti a tím pádem
i milodary z této suroviny se rozloží.
34
V krátkosti se ještě zmiňme o délce zachovaných exemplářů. U 33 hřebenů
bylo možno určit jejich přibližnou délku v cm, u zbylých dvou exemplářů nebylo
možné v nálezových zprávách či v literatuře dohledat měřítko nebo číselný údaj.
Deset zachovaných hřebenů dosahovalo rozměru od 10 do 15 cm.
Nejpočetnější kategorii tvořily hřebeny s rozměry od 15 do 20 cm, do tohoto
rozpětí spadá celkem 15 hřebenů. Méně početnou, ale o to zajímavější
kategorií jsou velmi dlouhé hřebeny, nejmenší z nich měřil rovných 20 cm, a
nejdelší dokonce necelých 31 cm.
5.2. Materiál používaný ke snýtování částí h řebenů
Po tom, co jsme v předchozí části ukázali stav dochování hřebenů, přejděme
nyní k rozboru jedné z jejich částí - nýtů. Na langobardských pohřebištích se
vyskytovaly převáženě složitější hřebeny skládané. Tyto hřebeny vyžadovaly
spojování jednotlivých částí pomocí nýtů. Jejich počet se lišil podle velikosti
hřebene. Je jasné, že hřeben do 10 cm nepotřebuje 20 nýtů, ale můžeme se
zabývat materiálem, ze kterého tyto spojovací články byly vyrobeny. Z grafu č. 2
vyplývá, že většina nýtů nebyla určována (32 hřebenů). Informace v literatuře
se omezují pouze na sdělení, že obkladové destičky nesly stopy po nýtech, ale i
logicky si odvodíme, že skládané hřebeny musely být něčím spojeny.
Dle určených nýtů, můžeme tedy říct, že velmi výrazně převládají nýty železné.
Tento materiál byl použit na
spojení částí u 27 hřebenů.
Pouze ve 4 případech se
vyskytly nýty bronzové.
Ojedinělým případem je
kombinace nýtů železných i
bronzových, takto snýtovaný
hřeben se objevil v našem
souboru pouze jednou.
Mohl by materiál nýtů ukazovat na společenské postavení pochovaného
člověka v hrobě? Bronzové nýty se vyskytly u hřebene č. 7 v Broticích. Bohužel
0
5
10
15
20
25
30
35
Graf č. 2: Materiál spojovacích článků
Železné
Bronzové
Kombinace
Neurčované
Neznámé
35
z tohoto exempláře se dochovalo pouze osm malých fragmentů. Proto nejsme
schopni určit, zda se jednalo o hrob, kde mohl být pochován někdo z vyšších
společenských kruhů, i když doprovodné nálezy této skutečnosti nenasvědčují.
Další hřeben s bronzovými nýtky se našel v Brně-Merhautově ulici, kde byla
také nalezena jedna spona, přezky a kosti koně, v tomto hrobě by mohl být tedy
pochován někdo z vyšší společenské vrstvy. Nejzajímavějším se ale jeví
hřeben č. 44 z hrobu č. 104 v Holubicích. V tomto hrobě bylo pochováno malé
dítě (8–9let) a jedním z jeho milodarů byl 22,5 cm dlouhý hřeben, který byl
spojen 18 nýtky jak železnými, tak bronzovými. Přitom železných nýtů bylo o
polovinu více než nýtů bronzových. S tímto hřebenem byl do hrobu uložen i hrot
šípu a ocílka, výbava by mohla naznačovat, že se jednalo o dítě, které zemřelo
otci bojovníkovi. Nicméně ve třech bojovnických hrobech byl přítomen hřeben,
jehož části byly spojeny železnými nýty a pouze v jednom případě byly nýty
bronzové.
I když bronzové nýty vypadají na hřebeni honosněji než nýty železné, nemusí to
nutně znamenat vyšší společenské postavení mrtvého.
5.3. Výzdoba h řebenů
V této části si přiblížíme počty zdobených a neozdobených kusů. Hřebeny byly
velmi často zdobeny. Honosně
se zdobily především obkladové
destičky hřebenů, ale jsou i
případy, kdy byla výzdoba
aplikována na destičky zubové.
Nejdříve se budeme zabývat
pouze tím, kolik zachovalých
hřebenů mělo výzdobu a kolik
zůstalo bez výzdoby. To stejné
budeme sledovat i u fragmentů.
V další časti vyhodnocení, budeme poté sledovat konkrétní výzdobné prvky a
jejich aplikaci na části langobardských hřebenů.
0
5
10
15
20
25
30
35
F Z
Graf č. 3: Výzdoba hřebenů
Zdobené
Nezdobené
Neurčitelné
Neznámé
36
Jak vyplývá z grafu č. 1 zachovalé i fragmentárně dochované exempláře jsou
velmi vyrovnané. Graf č. 3 nám nyní přibližuje výskyt výzdoby na těchto
dochovaných hřebenech. V grafu č. 1 jsme měli 34 zachovalých hřebenů,
na třiceti dvou z nich byla zaznamenána nějaká výzdoba, pouze dva hřebeny
byly s jistotou nezdobené. Obtížněji se určuje výzdoba u fragmentárně
dochovaných hřebenů. Některé fragmenty jsou tak malé, nebo se dochovaly jen
části se zuby, bez obkladových destiček, které by mohly nést výzdobu. Nejsme
tedy schopni určit, zda byla výzdoba přítomna či ne, proto nám v tomto grafu
narostl počet neurčitelných hřebenů. I tak byla výzdoba zachycena na šestnácti
fragmentech a o čtyřech kusech můžeme s jistotou říci, že výzdobu neměly.
Můžeme tedy konstatovat, že velká většina hřebenů (65,8 %) byla zdobená. I
když byl hřeben předmětem denní potřeby a vyžadoval tolik práce při výrobě je
zřejmé, že řemeslník si dal na výzdobě záležet. A to dělá z těchto artefaktů
neopakovatelné originály. Jakými motivy a v jakých částech artefaktu se
výzdoba vyskytovala nejčastěji budeme řešit v následující části.
Pouze 9,2 % hřebenů nemělo vůbec žádnou výzdobu. Není pravidlem, že by se
nezdobené exempláře vyskytovaly jen v chudých hrobech, i hroby bojovníků,
které na jedné straně obsahovaly mnoho nejrůznějších milodarů, mohly
obsahovat nezdobený hřeben (např. hřebeny). Z námi zkoumaného souboru
nebylo možné určit u 25% hřebenů zda byly vůbec zdobeny. Dochovaly se nám
v příliš fragmentárním stavu nebo nelze dohledat jejich popis a obrázek
v literatuře.
5.4. Typy výzdobných prvk ů
Předchozí podkapitola práce ukázala, že drtivá většina hřebenů měla alespoň
nějakou výzdobu. V této části se zaměříme na to, jak tato výzdoba vypadala,
jaký výzdobný prvek byl používán nejčastěji. Ale i na umístění výzdoby
na artefaktu. Zdobily se nejen obkladové destičky, ale i destičky zubové či
hřbety držadel hřebenů. K tomuto účelu sloužila nejrůznější rydla a kružidla.
Díky těmto nástrojům a zručnosti výrobce mohla výzdoba nabývat rozmanitých
tvarů, které propůjčovaly danému artefaktu jeho jedinečnost. Můžeme říci, že
37
nejvíce se používaly geometrické tvary, a to především horizontální nebo
vertikální linie a kroužky s tečkou uprostřed. Z grafu č. 4 vyplývá, že různé linie
byly nejčastěji užívaným prvkem aplikovaným na hřeben.
Horizontální linie, v počtu
od jedné do čtyř, se
vyskytly na 43 kusech
hřebenů (např. tab. 2:6;
7:36; 7:43). Jsou většinou
umisťovány na delších
podélných stranách
obkladových destiček, na
kratších stranách je u
některých exemplářů
doplňují vertikální linie (tab. 8:50). Tento typ linií se v několika případech
vyskytuje i na zubových destičkách (tab. 7:36; 7:39; 9:51), kde velmi často
doplňuje kroužky s tečkou uprostřed. Kroužky s tečkou uprostřed jsou druhým
nejčastěji se vyskytujícím prvkem výzdoby na langobardských hřebenech.
V našem souboru zdobí 26 hřebenů (např. tab. 4:18; 5:26; 9:56). Mohou být
umisťovány na obkladových destičkách v prostoru mezi horizontálními liniemi a
tvořit různá uskupení. Například horizontální řadu (tab. 3:13), krátký vertikální
sloupeček (tab. 7:36) nebo trojúhelníček o třech kroužcích (tab. 2:7; 5:25),
anebo je jimi jen neuspořádaně vyplněna plocha destiček (tab. 7:43; 9:53).
Tento typ výzdoby, jak jsme se již zmínili, se vyskytoval u třinácti hřebenů na
zubových destičkách, zde byl umístěn většinou pouze jeden kroužek s tečkou
uprostřed nebo uskupení těchto prvků do linie či půlkruhu (tab. 5:26, 6:30,
9:56).
Dalšími výzdobnými prvky, které se však vyskytují v našem souboru v menšině,
jsou malé krátké rýžky (6x), buďto vertikální nebo šikmé anebo kombinace obou
těchto rýžek (tab. 6:32) a půlkroužky tvořící řadu na horizontální linii (tab. 4:17).
Dále se ojediněle vyskytují zvláštní prvky jako například obdélníčky
s úhlopříčkami (tab. 10:58), kosočtverce (tab. 8:44), klikatky (tab. 3:15) a
ve dvou případech z držadla hřebene vybíhá malá úchytka (tab. 4:19; 11:65).
0
10
20
30
40
50
Graf č. 4: Typy výzdobných prvků
Horizontální linie
Vertikální linie
Rýžky
Kroužky s tečkou
Půlkroužky
Ojedinělé prvky
Nezdobené
Neurčitelné
Neznámé
Hřbet
Zuby
Rýžky po zubech
38
Tento prvek je spíše funkční než výzdobný, usnadňoval vytažení hřebene
z pouzdra (Čižmář 1997, 635).
Velice zvláštním výzdobným prvkem objevujícím se na hřebenech nejen
v moravském ale i českém nebo maďarském prostředí, jsou zdobené vrchní
části zubových destiček jednostranných hřebenů. Tyto části vyčnívají nad hřbet
hřebene a jsou opět zdobeny již zmiňovanými prvky. Tento typ výzdoby se
objevil ve dvou případech na Moravě na lokalitách Holubice a Čejkovice (tab.
3:13; 6:29). Hřebeny z Maďarska (Bóna - Horváth 2009, tab. 24:23:9; 74:42:2)
měly též tento výzdobný prvek, druhý z maďarských hřebenů měl na tomto
„výčnělku“ dokonce prolamovanou výzdobu. I hřeben z českého prostředí,
z lokality Roztoky u Prahy, měl tyto zdobené „výčnělky“ (Svoboda 1965, tab.
62:1).
Zmínili jsme výzdobu obkladových destiček i destiček zubových, výzdoba se
však mohla vyskytovat i na hřbetu hřebene. V našem souboru mělo hřbet
zdobený celkem sedm exemplářů. Jednalo se opět o různé rýžky a kroužky
s tečkou uprostřed (tab. 1:5; 5:25; 6:29). Výzdoba hřbetu se vyskytovala
například i na hřebenech na zahraničních lokalitách. Hřeben z maďarské
lokality Kajdacs-Homokbanya měl taktéž zdobený hřbet rytou výzdobou
v podobě klikatky (Bóna - Horváth 2009, tab. 24:23:9) a další exempláře
z lokality Szentendre-Pannoniatelep mají hřbet zdobený krátkými hlubokými
rýžkami (Bóna - Horváth 2009, tab. 43:30:13 a tab. 52:68:7). I na rakouské
lokalitě Pottenbrunn (Neugebauer 2001, 285, obr. 82:52:8) se vyskytl hřeben se
zdobeným hřbetem.
Při pozorném prohlížení hřebenů, konkrétně spodní hrany obkladových
destiček, je možné spatřit malé krátké rýžky, nejedná se ovšem o výzdobu,
nýbrž o stopy po vyřezávání jednotlivých zubů. Jak jsme naznačili v kapitole o
výrobě hřebenů, zuby byly vyřezávány až nakonec, když už byl hřeben
ozdobený a snýtovaný. U osmi exemplářů zůstaly po této činnosti stopy (např.
tab. 3:15, 4:19, 6:32, 6:35). I na dobře dochovaných hřebenech z maďarských
lokalit je možné tyto rýžky zaznamenat (Bóna - Horváth 2009, tab. 79:52:1,
73:35:2, 52:68:7 aj.) Je zajímavé, že se rýžky po vyřezávání zubů neobjevují na
všech hřebenech. Některé dobře dochované hřebeny tyto záseky vůbec nemají,
39
ačkoliv by měly. Může tato skutečnost svědčit o jiném postupu při výrobě nebo
si jen výrobce dával pozor, aby si nepoškodil už pracně zhotovenou výzdobu?
Velmi podobnou výzdobu mají hřebeny č. 47 z Lužic (tab. 7:36) a z Maďarské
lokality Rácalmás-Újteleb (Bóna - Horváth 2009, tab. 32:2:2) oba hřebeny jsou
zdobeny třemi horizontálními liniemi po obou stranách obkladových destiček,
v maďarském případě jsou ještě tyto linie přerušovány čtverečky. Prostor
destiček pak vyplňují kroužky s tečkou uprostřed uskupeny do vertikálních
sloupečků a tyto kroužky jsou pak i na zubových destičkách hřebenů, kde je
doplňují linie vertikální. Naopak rytá výzdoba hřebene č. 55 (tab. 8:44) opět
z Lužic je unikátní, a žádný podobný hřeben se mezi maďarskými ani českými
exempláři nevyskytoval.
Na závěr podkapitoly se zmiňme o výzdobě pouzder. I ta, pokud byla
z kosti/parohu, se zdobila podobně jako hřebeny. V našem souboru se vyskytují
pouze dvě pouzdra, přesněji řečeno jejich zlomky. Obě nesou stopy po
výzdobě. Pouzdro (tab. 4:21) doprovázející hřebeny s č. 30 a 31 bylo zdobeno
šikmými rýžkami a druhé pouzdro (2:10B) bylo zdobeno trojicí horizontálních
linií a kroužky s tečkou uprostřed.
Hřeben a jeho obal spolu jistě tvořily celek, který v sobě odrážel časovou
náročnost výroby a zručnost výrobce těchto artefaktů. Tuto skutečnost můžeme
pozorovat opět na zahraničních nalezištích. Z maďarské lokality Szentendre-
Pannoniatelep pochází dobře dochované zdobené pouzdro i s hřebenem
(Bóna - Horváth 2009, tab. 41:29:8). Na obou těchto exemplářích se objevuje
zdobení v podobě řad kroužků s tečkou uprostřed a rytých horizontálních linií.
Z českého prostředí se nám také dochovalo zdobené pouzdro (obr. 9 vpravo),
které chránilo oboustranný hřeben z Prahy-Podbaby (Svoboda 1965, 203, obr.
63).
5.5. Typologie h řebenů
Hřebeny prošly vývojem od jednodušších jednodílných tvarů ke složitějším
skládaným tvarům z více kusů, které byly spojované pomocí bronzových nebo
železných nýtků. Díky tomuto vývoji jsou hřebeny dobrým pomocníkem
40
pro chronologii (Zeman 2001, 111). Například právě hřeben pomohl při datování
chaty na sídlištní lokalitě Podolí (Čižmář 1997, 635).
Na langobardských pohřebištích na Moravě se hřebeny vyskytují často a
v různých typech. Pro období stěhování národů, ale dosud nevzniklo v Čechách
nebo na Moravě žádné souhrnné dílo, které by se zabývalo typologií
germánských hřebenů. Okrajově se o existenci kostěných výrobků doby
stěhování národů zmiňují díla T. Zemana (2001) a R. M. Perničky (1967), ale
spíše se zaměřují na kostěnou a parohovou industrii dřívějších období. Lépe je
na tom východní Slovensko, zde vznikla práce přímo o hřebenech této doby.
Zasloužila se o ni M. Lamiová-Schmiedlová (1964), ale hlavním dílem, které se
zabývá vývojem hřebenů, typologií a datováním a je dodnes nejčastěji užívané
pro určování těchto předmětů je práce S. Thomasové (1960).
Nejjednodušší dělení hřebenů je dle počtu stran se zuby na jednostranné a
oboustranné. Dále se hřebeny dělí dle toho, zda jsou vyrobené z jednoho kusu
či více kusů destiček. Pokud jsou zuby i držadlo společně na jedné destičce
jedná se o jednodílný hřeben. Skládaný hřeben má díly tři - zubové destičky
jsou umístěny mezi dvěma destičkami obkladovými. Dále je možné dělit
hřebeny dle tvaru držadel (Zeman 2001, 111).
I. Jednostranné hřebeny
Zuby se vyskytuje jen na jedné straně. Druhá strana hřebene je zakončena
držadlem. V rámci této kategorie se vyskytují:
A. Jednodílné hřebeny - Držadlo i zuby jsou společně na jedné destičce.
V souboru langobardských hřebenů z moravských pohřebišť se
nenachází zástupce tohoto typu. Je běžný spíše v době římské, pro dobu
stěhovaní národů jsou častější složitější skládané hřebeny.
B. Skládané hřebeny (např. hřebeny tab. 1:3, 2:6 a další). Někdy se pro ně
užívá názvu trojdílné (2 obkladové destičky + destičky zubové) Skládané
jednostranné hřebeny jsou dále v této práci děleny dle typu držadel na:
a) mírně trojúhelníkovité (tab. 12:2)
b) táhle obloukovité (tab. 12:4)
41
c) rovné (tab. 12:1)
d) prohnuté (tab. 12:5)
e) zvláštní (tab. 12:3)
II. Oboustranné hřebeny
Destičky se zuby jsou jak ve spodní, tak vrchní části hřebene. Na jedné straně
mohou být zuby širší a dál od sebe, než na straně druhé. Obkladové destičky
držadla, pokud je hřeben skládaný, se nachází uprostřed mezi zubovými
destičkami. Dělí se opět na:
A. Jednodílné (tab. 2:9?)
B. Skládané (tab. 6:35)
Pouzdra na hřebeny se také dělí na jednostranná a oboustranná. Oboustranné
exempláře z 5. a 6. století se dochovaly z lokalit Prahy-Podbaby a Čatají
(Zeman 2001, 122, obr. 7:8,10). I sídlištní lokality vydaly krásné exempláře,
jmenujme alespoň českou lokalitu Březno u Loun (Pleinerová 2007). Dobře
zachované pouzdro pochází také z maďarské lokality Hegykö-Mezö utca (Bóna
- Horváth 2009, tab. 10:34:6).
Graf č. 5 nám ukazuje jasnou
převahu jednostranných
hřebenů. Náš soubor tvoří
necelých 70 % hřebenů tohoto
typu. Pouhých 5 % zbývá na
oboustranné hřebeny a
zbývajících 25 % připadá
neurčitelným a neznámým
exemplářům. Hřebeny se zuby
pouze na jedné straně jsou tedy
na langobardských pohřebištích velmi běžné. I na zahraničních lokalitách a
v Čechách převažují hřebeny tohoto typu nad oboustrannými exempláři.
Oboustranné typy se vyskytují velmi sporadicky a na moravských pohřebištích
jsou většinou dochovány ve špatném stavu. Tento typ hřebenů je mnohem
0
10
20
30
40
50
60
Daný typ hřebene
Graf č. 5: Typologie hřebenů
Jednostranné
Oboustranné
Neurčitelné
Neznámé
42
běžnější v 5. století, ale vyskytuje se až do století 7. (Zeman 2001, 121). Na
našem území byl nalezen tento typ například na pohřebištích v Čechách na
lokalitách Záluží u Čelákovic či Mistřín (Svoboda 1965, 210). Starší fáze
šaratického pohřebiště vydala dokonce 12 kusů oboustranných hřebenů (Staňa
1956, 29, obr. 35). Tento typ hřebene je ojedinělý i na maďarských lokalitách
(Bóna - Horváth 2009, tab. 10:34:6, 67:26:2).
Oboustranné hřebeny byly v době stěhování národů větších rozměrů, a je
nepravděpodobné, že by sloužily jako ozdoba účesu. V předchozích obdobích
bylo jejich uplatnění jistě širší než u jednostranných hřebenů. Oboustranné
hřebeny malých rozměrů sloužily nejenom jako prostředek k vytvoření účesu,
ale i jako módní doplněk (Pernička 1967, 63).
Obr. 12. Schematické vyobrazení hlavních typů hřebenů: 1 jednostranný; 2
oboustranný; 3 neurčitelný fragment
V drtivé většině případů se jedná o hřebeny skládané (trojdílné). Jednodílné
exempláře se vyskytovaly častěji v předchozích obdobích. Jsou známy už v
době laténské, kde byly vyráběny z kovu. Masivnější výskyt jednodílných
hřebenů pozorujeme až v době římské (Zeman 2001, 111). Hřebeny doby
římské přehledně podle typu držadel rozdělila ve své práci S. Thomasová
(1960).
Pouze jeden hřeben z tohoto souboru je pravděpodobně jednodílný (tab. 2:9).
Dochoval se nám, ale pouze malý fragment s výzdobou na zubové destičce.
Pokud by byl hřeben složený neměla by výzdoba na daném místě žádný smysl.
Obkladová destička by ji překryla, proto v tomto případě uvažujeme o
jednodílném hřebeni. Ale jak bylo řečeno, je to hřeben s velkým otazníkem.
43
Nicméně kdyby byl opravdu jednodílný, byl by to unikátní a ojedinělý kus
v tomto souboru.
5.6. Tvary držadel h řebenů
Nyní přejděme k typům držadel. Výběr hřebenů s daným typem držadla
přehledně ukazuje přílohová tabulka č. 12, ve které jsou vybraní zástupci pro
konkrétní typ (obloukovitá, rovná, zvláštní, prohnutá, trojúhelníkovitá). Držadla
hřebenů se upravovala už v průběhu výroby do požadovaného tvaru. Některé
exempláře se velice obtížně zařazovaly do prvních dvou předdefinovaných
skupin. Některé tvary držadel hřebenů se mohou jevit různým pozorovatelům
jinak, nicméně po úvahách a srovnáních jsem dospěla k rozřazení sporných
kusů do příslušných kategorií a výsledek vidíme v grafu č. 6.
Na langobardských pohřebištích na Moravě se nejčastěji, jak ukazuje graf č. 6,
vyskytují tyto typy:
I. Hřebeny s táhlým mírně obloukovitým držadlem (tab. 12:4).
Hřebeny s tímto typem držadla byly objeveny ve většině hrobových celků na
moravských pohřebištích. Tento typ držadel je ve svém středu mírně zaoblený a
svažuje se ke koncům hřebene. Vyskytují se již v 5. století a pokračují až do
století 6. (Svoboda 1965, 209). Náš soubor obsahuje celkem 26 hřebenů
s tímto typem držadla. Nejbohatší na hřebeny s tímto typem držadla je
pohřebiště v Lužicích, nicméně i na ostatních moravských pohřebištích se
vyskytuje mezi nalezenými hřebeny nejméně jeden hřeben s tímto typem
držadla.
Tento typ je hojně zastoupen i na českých a zahraničních lokalitách. Byl
objeven například na českých pohřebištích Záluží u Čelákovic (Svoboda 1965,
286–294), Klučov (Korený - Kudrnáč 2003, 417–459) a dalších. Tři hřebeny
s tímto typem držadla byly objeveny i na sídlištní lokalitě Březno u Loun
(Pleinerová 2007). I v maďarském a rakouském prostředí je tento typ velmi
běžný. Vyskytl se například na pohřebištích Pottenbrunn (Neugebauer 285,
52:8), Vörs (Sági 1964, tab. XXIV:2; XXXV:2; XXXIV:4), Aspersdorf (Adler
44
1977, 48, 54; tab. 10:20:5; 4:6:1), Kápolnásnyék - Kastélykert (Bóna - Horváth
2009, 265, tab. 30:3:5) Rácalmás - Újtelep (Bóna - Horváth 2009, 271, tab.
36:20:8) a dalších.
Můžeme tedy říci, že hřebeny s tímto typem držadla jsou pro období
langobardské fáze stěhování národů velmi typická. Vyskytují se v hojných
počtech nejen na Moravě, ale i v Čechách nebo zahraničí.
II. Hřebeny s rovným držadlem (tab. 12:1)
Dalším typem držadel vyskytujícím se na moravských pohřebištích jsou držadla
rovná. Vrchní strana držadla
je rovnoběžná se stranou
spodní a držadlo tak tvoří
jakýsi obdélník. Do této
kategorie spadá celkem osm
hřebenů z našeho souboru.
Čtyři z těchto osmi exemplářů
byly nalezeny na holubickém
pohřebišti.
Pokud nahlédneme do českých nálezů, můžeme do této kategorie zařadit
například hřebeny z Prahy-Podbaby (Svoboda 1965, tab. XLV:11; XLVII:7)
nebo Klučova (Svoboda 1965, tab. LVII:2). I na maďarských lokalitách
nalezneme zástupce s tímto typem držadel. Lokalita Szentendre-Pannoniatelep
poskytla mnoho zástupců s držadlem tohoto typu (Bóna - Horváth 2009, 272,
273, 286, 287, 291, tab. 37:9:2, tab. 38:15:1, tab. 51.62.2, tab. 52:68:7, tab.
56:84:1). Tamási-Csikólegelö další z maďarských lokalit, kde můžeme objevit
hřebeny s tímto typem držadla (Bóna - Horváth 2009, 300, 313, tab. 65:22:1,
tab. 78:45:1).
Tento typ držadel nemůže sice předstihnout, co se počtu týče, držadla
obloukovitá, ale rozhodně nemůžeme říct, že by se tato držadla vyskytovala
ojediněle, tak jak tomu je u následujícího typu.
0
5
10
15
20
25
30
Graf č. 6: Typy držadel hřebenů
Mírně obloukovitá
Rovná
Trojúhelníkovitá
Prohnutá
Zvláštní
Neurčitelné
Neznámé
45
III. Hřebeny s mírně trojúhelníkovitým držadlem (tab. 12:2)
Hřebeny s tímto typem držadla jsou na moravských pohřebištích ojedinělé.
Jejich držadla ve svém středu má „špičku“ a od ní se držadlo postupně svažuje
ke koncům hřebene. Tvoří tak tupoúhlý trojúhelník. Hřebeny s tímto typem
držadla se vyskytly v našem souboru pouze ve dvou případech. Jeden hřeben
s trojúhelníkovitým držadlem pochází z Borotic a druhý z Holubic.
Hřebeny s výrazně trojúhelníkovitou rukojetí byly typické pro dřívější období,
hlavně dobu římskou. Během vývoje tohoto typu docházelo k postupnému
snižování trojúhelníkovitého držadla (Tejral 1982, 144), až se z ostrého úhlu stal
úhel tupý. V mladší době stěhování národů se objevují tedy už spíše jen mírně
trojúhelníkovitá držadla. Výjimkou mohou být držadla hřebenů z českého
prostředí, které jsou stále výrazně trojúhelníkovitá. Lokalita Praha-Podbaba
poskytla dva exempláře s držadlem tohoto typu (Svoboda 1965, tab. XLV:15,
LL:6). I na lokalitě Mochov (Svoboda 1965, LXX:6) byl nalezen hřeben
s trojúhelníkovitým držadlem, úhel u jeho vrcholu není již tak ostrý jako u
exemplářů z Prahy.
IV. Hřebeny s prohnutým držadlem (tab. 12:5)
Dalším typem držadel, se kterým se můžeme setkat na moravských
pohřebištích, jsou držadla prohnutá. Podélné strany držadla se k sobě ve svém
středu přibližují a tvoří tak mírnou „prohlubeň“. Hřebeny s tímto typem držadla
zastupují na moravských pohřebištích jen dva kusy. Jeden byl nalezen na
borotickém pohřebišti a druhý na pohřebišti holubickém.
Pokus se podíváme do českého prostředí, i zde se nachází pěkný zástupce
tohoto typu. Byl nalezen na lokalitě Klučov (Svoboda 1965, LIV:10).
V. Hřebeny se zvláštním typem držadla (tab. 12:3)
Hřeben z Holubic s držadlem vybíhajícím v malou úchytku řadíme do kategorie
zvláštní, kterou má sám pro sebe, žádný jiný hřeben s tímto typem držadla
nebyl doposud nalezen na jiném moravském pohřebišti. Svou analogii má
v hřebenu ze sídlištní lokality Podolí. Zde byla objevena zahloubená chata a
46
právě v ní byl nalezen hřeben s tímto typem držadla. Tento artefakt, který
pomohl s datací tohoto objektu můžeme vidět v tabulce č.11:65.
Tento typ držadla je S. Thomasovou (Thomas 1960, 113–114) označován
římským číslem III. a vyskytoval se již v době římské (C2–C3) a přetrvává až do
8. století (Zeman 2001, 119). Výčnělek prošel, oproti předchozím obdobím,
zřetelným zmenšením. Dříve byla držadla výrazně omegovitého tvaru.
Opět v grafu č. 6 vidíme velký počet neurčitelných, a tím pádem
nezařaditelných hřebenů. Exempláře ve velmi fragmentárním stavu nám
bohužel neposkytují možnost přiřadit je do jedné z výše zmiňovaných kategorií.
Bylo by to pouhé hádání a mohlo by to výsledky zbytečně zkreslovat.
5.7. Hřeben jako milodar v hrobech muž ů a žen
Hřeben byl poměrně častým milodarem na langobardských pohřebištích. Jedná
se o kosmetickou pomůcku sloužící při úpravě účesu, která byla používána
denně. V této části práce si přiblížíme, komu byl hřeben do hrobu vkládán. Graf.
č. 7 nám ukazuje výsledky tohoto dílčího vyhodnocení. Vidíme dvě skupiny, a
to, antropologicky určené jedince (ženy, muže/bojovníky, děti) a jedince určené
podle ostatní dochované výbavy v hrobě (ženy, muže/bojovníky). Opět je zde
přítomno mnoho neurčovaných ostatků (20%).
Hřebeny se vyskytovaly jak v ženských tak mužských hrobech a jejich
zastoupení mezi milodary u obou těchto pohlaví bylo velmi vyrovnané.
V osmnácti případech byl hřeben do hrobu vložen k ostatkům žen a
v sedmnácti hrobech byly společně s hřebenem ostatky muže. Z těchto
sedmnácti mužských hrobů patřilo sedm hrobů bojovníkům. Z dětských hrobů
bylo vyzvednuto celkem devět exemplářů. Nicméně námi sledovaný soubor
obsahuje velký počet hrobů s jedinci, u nichž nebylo pohlaví určováno, a tato
skutečnost by mohla situaci změnit.
Pokud se podíváme do zahraničí, do již několikrát zmiňovaného Maďarska, je
situace velmi podobná. I zde se hřebeny vyskytují u obou pohlaví. Můžeme tedy
říct, že hřeben není artefaktem, dle kterého by se dalo s jistotou určovat pohlaví
jedince pochovaného v hrobě.
47
Dle ostatní výbavy bylo možno určit pouze pět hrobů. Pokud se v hrobě
vyskytují zbraně jako meče, sekery nebo hroty kopí a šípů je velmi
pravděpodobné, že byl v hrobě uložen muž. Naopak pokud se v hrobové
výbavě objeví vetší množství spon nebo šperků dá se uvažovat o ostatcích
ženy. Tři hroby, které obsahovaly zbraně bychom, mohli tedy přiřadit mužům a
dva hroby se sponami a korálky k ženám.
Zajímavý je hrob muže/řemeslníka z Brna-Kotlářské ulice. Tento hrob
obsahoval různé milodary svědčící o tom, že v něm byl pochován nejspíš
výrobce spínadel, ale i tento muž měl ve své výbavě jednostranný hřeben
(Červinka 1937, 132; Tejral
1975, 407; týž 1976, 108; týž
1993, 522, obr. 2; Droberjar
2002, 26). Velmi podobný
hrob kovolitce byl objeven
na rakouské lokalitě Poysdorf,
i zde bylo zkoumáno
pohřebiště langobardské fáze
stěhování národů a jeden z
hrobů patřil také
muži/řemeslníkovi. V jeho hrobové výbavě byl taktéž zastoupen jednostranný
kostěný hřeben, dále velké kleště, kovadlina, kladiva, pilník, brousek, nože a
dva modely bronzových spon (Skutil 1946, 53).
Nyní se ještě v krátkosti zmíním o zajímavostech. Na moravských pohřebištích
se objevily ve čtyřech případech vícenásobné hroby, které obsahovaly jeden
nebo dva hřebeny. A jeden hrob člověka, který měl jako milodar přiloženy
hřebeny dva a pouzdro (Holubice hrob. č. 30).
Většinou se jedná se o dvojhroby dospělého jedince a dítěte. V případě
holubického hrobu č. 24 jde o muže a malé dítě (Čižmář 2011, 172, obr. 9:24) a
v Lužicích v hrobě č. 46 byla naopak s malým dítětem pochována žena (Klanica
- Klanicová 2011, 251–252, obr. 19:46). V Holubicích doprovázely oba zemřelé
dva hřebeny, lužickou dvojici pouze jeden. Dvojice z Borotic není antropologicky
určená, ale i tito dva pohřbení dostali do výbavy jeden hřeben (Stuchlík 2011,
0
5
10
15
20
Antropologie Dle výbavy
Graf č. 7: Pohlaví zemřelých s hřebenem
jako milodarem
Mužské
Bojovnické
Ženské
Dětské
Neurčované
Neznámé
48
97–98, obr. 9:9/II). Velmi zajímavým a ojedinělým je čtyřhrob, který byl
zachycen také na lokalitě Holubice, jedná se o hrob č. 60, kde byl pochován
muž se třemi malými dětmi a jako milodar tito zesnulí dostali dva hřebeny
(Čižmář 2011, 190, obr. 23:60a,b).
Co se týče věku zemřelých jedinců, opět nám tu figuruje vysoký počet
neurčovaných ostatků. Pokud od tohoto odhlédneme a budeme se zabývat
pouze kategoriemi s určeným věkový rozsahem, zjistíme, že nejvíce jedinců
(11) bylo pochováno ve věku
40–50let. Dále byly v našem
souboru nalezeny ostatky
osmi dětí ve věku do desíti let
a téměř stejný počet jedinců
má i kategorie dospělých mezi
30–40lety. Šest pohřbených
se dožilo věku nad 50 let a
čtyři jedinci zemřeli v mladém
věku mezi 20–30lety.
5.8. Uložení h řebenů v hrob ě
Určení polohy hřebenů v hrobě může být značně obtížné. Právě častost
vykrádání v tomto období znemožňuje u většiny hrobových celků určit původní
polohu jak kostry, tak milodarů. Vykrádání většinou zpřeházelo ostatky mrtvého,
a posunulo milodary v hrobech. A také mohlo předměty, které byly přítomny v
hrobě značně poškodit. Některé hřebeny byly dokonce vyzvednuty archeology
ze zásypu vykrádacích šachet. V této podkapitole si přiblížíme situaci hřebenů,
které zůstaly u ostatků, ale jak již bylo řečeno, schématický obrázek č. 13
zaznamenává polohu hřebenů převážně v narušených hrobech.
Jak obrázek č. 13 ukazuje, velká většina námi sledovaných artefaktů se
vyskytovala v okolí lebky nebo horních/dolních končetin. To je jistě logické,
uvědomíme-li si k čemu byl hřeben používán, a kde byl nošen. Hřebeny u hlavy
by tedy mohly odrážet funkci tohoto artefaktu, který sloužil k úpravě účesu.
0
5
10
15
20
25
Graf č. 8: Věk zemřelých s hřebenem
jako milodarem
do 10 let
20-30 let
30-40 let
40-50 let
50 a více let
Mladistvý
Dospělý
Neurčované
Neznámé
50
Toto uložení nemusí znamenat, že hřeben v době pohřbu zdobil vlasy. To by
bylo i dost nepravděpodobné, jelikož hřebeny dosahovaly značných rozměrů.
Jedná se tedy pravděpodobně jen o rituální uložení odrážející právě funkci
daného artefaktu.
Hřebeny u nohou a v oblasti pánve, zase ukazují na to, jak byl hřeben nošen.
Tyto artefakty byly pravděpodobně zavěšeny na opasku v nějakém ochranném
pouzdře společně s dalšími toaletními potřebami (obr. 12). Mohlo se jednat o
pouzdra ze stejného materiálu, jako byl samotný hřeben, ale velmi často se
jednalo o pouzdra z organických materiálů. Ty se nám do dnešních dnů
nedochovaly a zůstal pouze hřeben u pasu/dolních končetin.
Pokud se zaměříme na uložení hřebenů v mužských a ženských hrobech,
existují zde jisté rozdíly. V ženských hrobech se hřebeny nejčastěji vyskytovaly
u dolních končetin. Konkrétně u stehenní kosti levé nohy. Tato skutečnost by
mohla odrážet fakt, jež jsme naznačili výše - hřeben ženy nejčastěji nosily
připevněný na opasku společně s ostatními předměty denní potřeby (obr. 12).
Tato poloha byla zaznamenána u šesti hřebenů,
pouze jeden hřeben byl uložen u kolene pravé
nohy. Druhým nejčastějším místem uložení
hřebene v ženských hrobech bylo okolí lebky (4).
Méně často se vyskytovalo uložení hřebenů u
ženských ostatků v okolí pánve (2) nebo horních
končetin (3).
V mužských hrobech je situace jiná. Nejvíce
hřebenů (6) bylo nalezeno v okolí lebky. Toto
uložení odráží pravděpodobně funkci daného
artefaktu. U dolních končetin byly objeveny tři
hřebeny a u pasu nebo horních končetin po dvou
hřebenech.
Obr. 13. Schématický obrázek
polohy hřebenů
51
Co se týče strany uložení hřebenů, tak se dá říct, že zřejmě nehrála nějakou
významnější roli. Z čísel vyplývá, že žádná strana nebyla upřednostňována,
zřejmě záleželo na tom, na které straně měl zesnulý hřeben zavěšen na opasku
nebo na uložení ostatních milodarů.
Musíme dodat, že vyhodnocení uložení hřebenů u mužských a ženských
ostatků pochází na základě informací pouze ze dvou pohřebišť - Lužic a
Holubic. Ostatky v Boroticích, Šaraticích a Rebešovicích nebyly antropologicky
určované. Na těchto lokalitách je nám tedy známa pouze poloha hřebenů,
nikoliv však pohlaví daného jedince.
5.9. Doprovodné nálezy h řebenů
Hřebeny nebyly jediné kosmetické pomůcky, které se používaly v době
stěhování národů k úpravě a zušlechťování lidského těla. K takzvaným
toaletním potřebám patřily i zrcadla, ušní lžičky, nůžky, břitvy a pinzety
(Droberjar 2002, 340). A právě o pinzetách se nyní zmíníme trochu více,
protože v některých hrobech byly nalezeny společně s hřebeny a mohly spolu
tvořit kosmetický celek.
Pinzety jsou kleštičkovité nástroje, které díky pružným čelistem, slouží
k jemnému uchopování. Na našem území se vyskytují už od střední doby
bronzové (Jockenhövel 1971, 25). Tento nástroj se skládá ze dvou ramen a
jednoduché obloukovité pružiny. Oba konce ramen mívají mírně rozšířené ostří,
které je lehce dovnitř zahnuté. Nejsou typologicky tříditelné, liší se šířkou ostří a
celkovou profilací (Droberjar 2002, 239).
V našem souboru se tento artefakt vyskytoval celkem v osmi hrobech (Lužice
hroby č. 7, 9, 12, 63; Holubice hrob č. 100; Borotice hroby č. 10/VIII, 27/XX;
Čejkovice hrob č. 5b) v přítomnosti hřebene. Sedm pinzet bylo bronzových a
jedna železná se stříbrnou tausií. Pět pinzet neslo výzdobu, tři byly prosté bez
výzdobných prvků. V žádném z hrobových celků se nepodařilo zachytit pinzetu
v blízkosti hřebene a prokázat tak existenci kosmetického celku. Tato
skutečnost je ovšem opět dána druhotnými zásahy do hrobů, které mohly
přemístít artefakty od sebe.
52
Pinzety z langobardských pohřebišť jsou většinou nezdobené prosté železné
nebo bronzové nástroje. Pokud se ale objeví výzdoba jedná se o jednoduché
ryté geometrické vzory, například čtverce s úhlopříčkami nebo ryté linie,
trojúhelníky či kroužky (Droberjar 2002, 239). Na rakouské lokalitě Straß byla
objevena pinzeta s řadami kroužků po obvodu ramen (Adler 1977, tab. 21),
v Čechách na lokalitě Mochov zase pinzeta s trojúhelníkem (Droberjar 2008,
obr. 106). Zajímavou je pinzeta z lužičkého hrobu č. 9. Tato dobře dochovaná
bronzová pinzeta byla nalezana i se závěsným kroužkem, kterým mohla být
připevňována na opasek spolu s ostatními předměty (Tejral /ed./ 2011, tab.
34:22).
Ale ne vždy musely být pinzety nalezeny společně s hřebenem nebo jinou
kosmetickou pomůckou. Například na lužickém pohřebišti byly nalezeny v hrobě
č. 104 hned dvě nezdobené pinzety, jedna bronzová a druhá železná a nebyl
zde zachycen hřeben ani jeho fragmenty (Tejral /ed./ 2011, tab. 77:104:13,14).
Stejně tak jako hřebeny ani pinzety nejsou typickým milodarem jen pro jedno
pohlaví, vyskytovaly se jak v mužských, tak ženských hrobech.
Hřebeny byly nalézány v hrobech velmi často společně s ostatními artefakty
jako je keramika, zbraně, šperky a dalšími předměty denní potřeby. Na
moravských pohřebištích byl pouze v pěti případech hřeben jediným milodarem,
který doprovázel zesnulého v hrobě. Dva z těchto chudých hrobů patřily malým
dětem do 10 let. Pohlaví zbylých tří jedinců, pohřbených pouze s hřebenem,
nebylo možné určit.
53
6. ZÁVĚR
Doba stěhování národů je složité a chaotické období plné změn a posunů.
Langobardi byli jedním z kmenů této doby, který zasáhl na naše území. V této
bakalářské práci se snažila blíže představit a zhodnotit hřebeny - jeden
z artefaktů denní potřeby Langobardů.
Z výsledků práce vyplývá, že na území Moravy byla většina hřebenů nalezena
na plochých kostrových pohřebištích. První nálezy hřebenů pocházely z
ojedinělých hrobů (Brno Kotlářská a Merhautova ulice) a menších pohřebišť
(Šaratice, Rebešovice), časem přibyla velká kostrová pohřebiště (Holubice,
Lužice) (Tejral 1993, 520). Nejnovější lokalitou, která obohatí dosavadní
poznatky nejen o hřebenech, ale i o Langobardech a jejich dalších předmětech
hmotné kultury, je velké pohřebiště v Kyjově (240 hrobů). I když většina hrobů
z tohoto období byla narušena druhotnými zásahy, podařilo se archeologům
vyzvednout z hrobů dobře zachované hřebeny i exempláře ve velmi
fragmentárním stavu. Na Moravě zachovalé hřebeny převažují nepatrně nad
fragmentárně dochovanými.
Hřebeny nemusí být jen milodarem v hrobech. V Čechách byly hřebeny
nalezeny i na sídlištích (např. Březno u Loun). Na Moravě byly ale doposud
nalezeny pouze dvě sídlištní lokality (Podolí a Holubice II). V chatové stavbě na
lokalitě Podolí byl objeven také jeden zachovalý hřeben.
Dále jsem se v práci zaměřila na výskyt výzdoby a tvary výzdobných prvků,
kterými byly hřebeny langobardské fáze na Moravě zdobeny. Zjistilo se, že
velká většina hřebenů byla zdobená. Pouze pár procent hřebenů nemělo vůbec
žádnou výzdobu. Mezi nejčastější výzdobné prvky hřebenů patřily geometrické
tvary. Převládají horizontální nebo vertikální linie a kroužky s tečkou uprostřed.
Méně časté jsou potom rýžky nebo půlkroužky. Nejčastěji se zdobily obkladové
destičky hřebenů, ale výzdobu mohly nést i destičky zubové.
54
Práce se dále zabývala i typologií hřebenů. A z výsledků vyplývá, že mezi
moravskými nálezy mají značnou převahu jednostranné hřebeny. Tato práce
zaznamenala necelých 70% hřebenů tohoto typu. Pouhých 5% zbývá na
oboustranné hřebeny a zbývajících 25% připadá neurčitelným a neznámým
exemplářům. Hřebeny se zuby pouze na jedné straně jsou tedy na
langobardských pohřebištích velmi běžné. Ve většině případů se jedná o
hřebeny skládané (trojdílné). Jednodílné exempláře se vyskytovaly častěji
v předchozích obdobích.
Dále mohu říci, že pro období langobardské fáze stěhování národů jsou velmi
typické hřebeny s mírně obloukovitým typem držadla. Vyskytují se v hojných
počtech nejen na Moravě, ale i v Čechách nebo zahraničí. Mezi další typy
držadel hřebenů vyskytující se na moravských lokalitách v menších počtech
jsou: prohnutá, mírně trojúhelníkovitá, rovná a zvláštní.
.
Poslední podkapitoly vyhodnocení hřebenů se zabývaly výskytem těchto
artefaktů v hrobech žen, mužů i dětí. Zjistila jsem, že hřebeny nejsou
artefaktem, dle kterého by se dalo s jistotou určovat pohlaví pohřbeného.
Vyskytovaly se jak v ženských, tak mužských hrobech a jejich zastoupení mezi
milodary u obou těchto pohlaví bylo velmi vyrovnané.
Nakonec jsem sledovala polohu hřebenů v hrobovém celku. Určení polohy
hřebenů v hrobě je ale značně obtížné. Častost vykrádání v tomto období
znemožňuje u většiny hrobů určit původní polohu jak kostry, tak milodarů.
Nicméně z vyhodnocení vyplývá, že velká většina námi sledovaných artefaktů
se vyskytovala v okolí lebky nebo horních/dolních končetin. Vyskytují se i
rozdíly v uložení hřebenů u ženských a mužských ostatků. Zjistila jsem, že
hřebeny u ženských ostatků byly většinou nalezeny u levé nohy a u mužských
ostatků v okolí lebky.
Tato práce se zabývala i pouzdry a jinými toaletními potřebami, které mohly být
v tomto období nalezeny. Pouzdra sloužila k ochraně snadno poškoditelných
zubů hřebenů a pokud byla vyrobena z kosti/parohu byla také, stejně jako
hřeben, honosně zdobena. Hřeben a jeho obal tak spolu jistě tvořily pěkný
55
celek, který v sobě odrážel časovou náročnost výroby a zručnost výrobce těchto
artefaktů.
Hřeben byl předmětem denní potřeby. Vyžadoval ale spoustu práce při výrobě.
Je zřejmé, že řemeslník si dal na výzdobě daného artefaktu velmi záležet, a to
dělá z každého hřebene neopakovatelný originál. Myslím si, že tak jako jiné
artefakty této doby, spony meče a další jsou i hřebeny artefakty, které si jistě
zaslouží pozornost.
I přes nesrovnalosti a neúplné údaje o některých lokalitách v mnou
prostudované literatuře a nálezových zprávách, bylo v této práci odpovězeno
na základní otázky týkající se langobardských hřebenů na území Moravy. Byl
vytvořen přehledný soupis všech dostupných hřebenů pro toto území a
zhodnoceny vybrané aspekty zvoleného artefaktu.
56
7. RESUMÉ
Migration period refers to the time period from the end of the 4th century to the
end of the 6th century AD. One of the tribes that hit our area and left some
traces here is called Lombards. This tribe, whose headquarters were by the
Roman historians (Paterculus, Tacitus) originally placed on the lower Elbe in
northwestern Germany, came during his travels across Europe to the territory of
Bohemia and in particular in south Moravia. At the end of the 5th century and
the beginning of the sixth century begins younger phase of the migration period
in our area, which is marked with the letter E, that is subdivided into E1 and E2
represented by Thuringii and Lombards (Droberjar 2002, 103; Tejral 2005, 108–
125, Droberjar 2008, 170).
Several generations of Lombards lived in Moravia, and this fact is evident by
archaeological finds. At first only few isolated graves (Brno Kotlářská and
Merhautova street) and smaller cemeteries (Šaratice, Rebešovice) were found
in our area, but eventually a large skeleton burial grounds were added
(Holubice, Lužice, Kyjov), with over a hundred graves, which significantly
contributed to the knowledge of this tribe (Tejral 1993, 520). Currrently, 28
cemeteries and isolated graves has been recorded in Moravia (Tejral /ed./
2011, 18, Figure 1). The situation with the findings of the settlements is much
worse. In Moravia we have managed to identify only two Lombardic cottages.
This file describes thirteen localities, where combs have been found. This small
complex comprises of five smaller skeletal cemeteries or isolated graves (maps
No. 1:2,3,11,19,22), the remaining sites are bigger skeleton burial grounds
(maps No. 1:1,7,10,13,14,21,24, 25.27). At these locations the combs or at
least fragments of combs had appeared in 72 graves. Despite the fact that most
of the graves were secondarily opened and robbed, interesting pieces have
been preserved, such as gilded brooch, buckles, swords, knives and other
equipment of lombardic fighters. However, what interests us above all - combs.
These artifacts, although beautifully decorated and not easily made, probably
escaped the attention of skilful hands of robbers, and thanks to that, this work
57
can analyze various aspects of these subjects. The thesis deals with 76
artifacts.
The most important part of the work is the evaluation of the lombardic combs on
the Moravian burial. Here is observed, in the short subchapters, not only the
condition of preserved pieces, their typology, the shapes of handles or the
decorative elements, but also the gender of the dead, to which was the comb
given to the grave as a charity, a placing of the combs in the whole sepulchral
or other beauty tools that accompany the combs. The Moravian pieces have
analogies in Hungary, Austria and Czech Republic. The evaluation of lombardic
combs is accompanied by graphs and schematic images that illustrate the
discussed theme.
The first section had addressed the condition of preservation of combs. The
results showed that the number of fragments and preserved combs are aligned.
Work had also contemplated about whether a case could have an impact on the
condition of preservation of combs. It turned out that the case can have some
influence, but other factors, such as robbing or properties of the environment in
which the carcass is deceased and the artifact is stored has its role too. Certain
environments are unforgiving to the skeletal remains and thus to the charity.
In the second subsection is devoted to the rivets. According to the appointed
rivets, we can say that iron rivets dominate. This material was used for
connecting of the parts in 27 combs. Only in 4 cases bronze rivets were used.
There is also a unique case made of the combination of iron and bronze rivets,
a riveted comb made in this manner had appeared in our sample only once.
Furthermore, the work focused on decoration and decorative elements that
occur on the combs. Combs were often decorated. Mainly plates facing combs
were opulently adorned, but there are also cases where the decoration was
applied to the plate gear. For rendering of the decoration had served a variety of
diggers and compasses. Thanks to these tools and the skills of manufacturer,
the decoration could take a variety of different shapes, which lent a given
artifacts its uniqueness. We can say that the most used geometric shapes were
58
mainly horizontal or vertical lines and circles with a dot in the middle. Less
frequent were the short chestnut and half-rings.
Furthermore, work had monitored the typology of combs and types of handles
of these artifacts. Lombardic combs were mostly one-sided and folded, combs
of this type dominated at the Moravian burial grounds. There have been only a
few representatives of the reversible type of combs. It was also found that a
vast majority of the combs were with a prolonged slightly arched handle. This
type of handle is very typical for the lombardic combs. They are present in
abundant numbers not only in Moravia, but also in the Czech Republic or
abroad. Other types of handles that are straight, slightly triangular or curved
occurred less frequently or occasionally at the lombardic burial grounds. The
most interesting is a comb with a handle protruding into small dove. No other
comb with this type of handle has been found on any other Moravian burial
ground. The analogy of this type of handle is in a settlement in Podolí.
The other subchapters with the evaluation had concerned with the gender and
age of deceased individuals, to which a comb were put into the grave as a
charity. The results show that the comb is not an artifact, by which we could
confidently determine the sex of the individual buried in the grave. Combs
occurred in both female and male graves and their representation among
charities in both of these sexes was very balanced.
The last subchapter described the accompanying findings of combs. Those
were mainly tweezers, because these artifacts could perhaps together form a
“beauty bag” In none of the burial grounds were the tweezers found near a
comb and thus prove an existence of a “beauty bag”.
In short, this work introduces the migration period and the tribe of the
Lombards. Then it focused on selected aspects related to the chosen artifact.
Thus was created a work that could be in the future extended with the Czech
findings of combs from this period or with the findings of combs from the
previous century. This could give a rise to a comprehensive work on the combs
60
PRAMENY A LITERATURA
PRAMENY:
Červinka, I. L. 1931: Šaratice, Archiv Archeologického ústavu Akademie věd
České republiky Brno, nálezová zpráva, č.j. 1568/31.
Červinka, I. L. 1946: Němčičky, Archiv Archeologického ústavu Akademie věd
České republiky Brno, nálezová zpráva, č. j. 1217/46.
Klanica, Z. 1990: Hlášení o výzkumu: Lužice, Archiv Archeologického ústavu
Akademie věd České republiky Brno, č. j. 31/90.
Novotný, B. 1974: Zpráva o záchranném výzkumu pohřebiště z doby stěhování
národů a pozdněhradištní v Šakvicích, Archiv Archeologického ústavu
Akademie věd České republiky Brno, č.j. 2018/74.
Novotný, B. 1974: Zpráva o výsledcích záchranného výzkumu v Šakvicích,
Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno, č.j.
1380/74.
Rebešovice. Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky
Brno, č. j. 1664–1665/54.
Šaratice. Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno
č. j. 2068/50.
Šaratice. Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno,
č. j. 28/48.
LITERATURA:
Adler, H. 1977: Das langobardische Gräberfeld von Aspersdorf. Fundberichte
aus Österreich 16, 7–69.
61
Aufleger, M. 1997: Bein Arbeiten und Beinverarbeitung. In: Die Franken -
Wegbereiter Europas (6.–8. Jahrhundert): Vor 1500 Jahren: König Chlodwig
und seine Erben. Katalog-Handbuch, 640–649.
Bóna, I. - Horváth, J. B. 2009: Langobardische Gräberfelder in West-Ungarn.
Budapest. Magyar Nemzeti Muzeum. 234 s.
Červinka, I. L. 1937: Germáni na Moravě. Archeologický přehled k otázce o
původu deformovaných lebek ve střední Evropě. Anthropologie 14, 1936, 107–
146.
Čižmář, M. 1997: Langobardský sídlištní objekt z Podolí, okr. Brno - venkov.
K problematice langobardských sídlišť na Moravě. Archeologické rozhledy 49,
634–642.
Čižmář, M. - Geislerová, K. - Rakovský, I. 1981: Rettungsgrabungen auf der
Autobahntrasse Brno - Holubice im Jahre 1979. Přehled výzkumů 1979, 68–70.
Čižmář, M. - Geisler, M. - Himmelová, Z. - Rakovský, I. 1982:
Rettungsgrabungen der Autobahnabschnitt Brno - Holubice im Jahre 1980.
Přehled výzkumů 1980, 60–61.
Čižmář, M. 2011: Das Gräberfeld von Holubice. In: Tejral, J. /ed./:
Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno, 129–224.
Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a
na Moravě. Praha.
Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. Praha.
Droberjar, E. 2008: Doba stěhování národů. In: Salač, V. (ed.): Doba římská a
stěhování národů. Archeologie pravěkých Čech 8, Archeologický ústav
Akademie věd České republiky, 156–194.
Hrubý, V. 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě.
Památky archeologické XLVIII, 118–217.
62
Jockenhövel, A. 1971: Die Rasiermesser in Mitteleuropa (Süddeutschland,
Tschechoslowakei, Ösrerreich, Schweitz), Prähistorische Bronzefunde VIII/1,
München.
Kaván, J. 1980: Technologie zpracování parohové a kostěné suroviny.
Archeologické rozhledy XXXII/3, 280–304.
Kaván, J. 1981: Užití kosti a parohu v životě člověka od paleolitu až po
středověk. Břeclav.
Klanica, Z. 1981: Gräberfeld aus der Völkerwanderungszeit in Lužice (Bez.
Hodonín), Přehled výzkumů 1981(1983), 43.
Klanica, Z. 1984 (1987): Grabung eines völkerwanderungszeitlichen
Gräberfeldes in Čejkovice (Bez. Hodonín), Přehled výzkumů 1984 (1987), 35.
Klanica, Z. 1989: Pohřebiště v Hodoníně-Lužicích. Předběžný typologický a
sémantický rozbor nálezů. Jižní Morava 25, 145–162.
Klanica, Z. 1998 (1991): Erforschung eines Gräberfeldes aus dem VI
Jahrhundert in Hodonín - Lužice im Jahre 1988 (Bez. Hodonín). Přehled
výzkumů 1988, 36–37.
Klanica, Z. 1989 (1993): Unterschungen in Hodonín-Lužice im Jahre 1989 (Bez.
Hodonín). Přehled výzkumů 1989, 59.
Klanica, Z. - Klanicová, S. 2011: Das Langobardische Gräberfeld von Lužice. In:
Tejral, J. /ed./: Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno, str. 225–312.
Korený, R. – Kudrnáč J. 2003: Pohřebiště z doby stěhování národů v Klučově.
In: Archeologie ve středních Čechách 7/2, 417–459.
Kratochvíl, Z. 1980: Určené druhy zvířat z hrobu v Šakvicích na základě
kosterního materiálu. Přehled výzkumů 1977, 55.
Nekvasil, J. 1954: Výzkum v Rebešovicích na Moravě, Archeologické rozhledy
IV, 433–437.
63
Neugebauer, J. W. 2001: Rettungsgrabungen am unteren Traisental in den
Jahren 2000 und 2001. 16. Vorbericht über die Aktivitäten der Abteilung für
Bodendenkmale des Bundesdenkmalamtes im Raum St. Pölten -Traismauer.
Völkerwanderungszeit (6. Jahrhundert). SG St. Pölten, KG Pottenbrunn.
Fundberichte aus Österreich 40, 201–204.
Novotný, B. 1975: Objev pohřebiště z doby stěhování národů a z pozdní doby
hradištní u Šakvic. Přehled výzkumů 1974, 42–44.
Pernička, R. M. 1967: K problematice středoevropského vývoje hřebenů v době
laténské a římské se zvláštním zřetelem k moravským nálezům. In: Sborník
prací filosofické fakulty brněnské university E 12, 63-79.
Pleinerová, I. 1965: Výzkum osady z doby stěhování národů a z doby slovanské
v Březně u Loun. Archeologické rozhledy XVII, 495–500, 509–515, 517–529.
Pleinerová, I. 1971: Druhá předběžná zpráva o výzkumu sídlišť z doby
stěhování národů a slovanského období v Březně. Archeologické rozhledy
XXIII, 700–715.
Pleinerová I. 2007: Březno und germanische Siedlungen der jüngeren
Völkerwanderungszeit in Böhmen. Praha.
Podborský, V. - Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska. Brno.
Sági, K. 1964: Das langobardische Gräberfeld von Vörs. Acta Archaeologica
Academiae Scientiarum Hungaricae 16, 395–408.
Skutil, J. 1946: Moravské prehistorické výkopy a nálezy. Oddělení moravského
pravěku zemského muzea 1937–1945. Časopis zemského muzea v Brně
XXXIII, 45–144.
Staňa, Č. 1956: Nové nálezy na pohřebišti z doby stěhování národů
v Šaraticích na Moravě. Archeologické rozhledy VIII, 26–32, 47–48, 65–66.
Staňa, Č. 1960: Výzkum v Šaraticích, okr. Slavkov u Brna. Přehled výzkumů
1959, 95–97.
64
Staňa, Č. 1970: Poznámky k počátkům doby stěhování národů na Moravě.
Památky archeologické LXI, 536–556.
Stloukal, M. 1977: Antropologický materiál z pohřebiště z doby stěhování
národů a z pozdní doby hradištní u Šakvic. Přehled výzkumů 1975, 45–48.
Stuchlík, S. 1976: Výzkum mohylníku středodunajské mohylové kultury v
Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1976 (1978), 33–34, obr. 20.
Stuchlík, S. 1977: Pokračování výzkumu mohylníku středodunajské mohylové
kultury v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1977 (1980), 38–39.
Stuchlík, S. 1978: Třetí sezóna výzkumu mohylníku středodunajské mohylové
kultury v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1978 (1980), 19.
Stuchlík, S. 1979: Čtvrtá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).
Přehled výzkumů 1979 (1981), 22, obr. 10.
Stuchlík, S. 1980: Pátá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled
výzkumů 1980 (1982), 11.
Stuchlík, S. 1981: Šestá sezóna výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled
výzkumů 1981 (1983) 35, tab. 10:1.
Stuchlík, S. 1982: Sedmá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).
Přehled výzkumů 1982 (1984), 28–29.
Stuchlík, S. 1983: Osmá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).
Přehled výzkumů 1983 (1985), 30, obr. 26.
Stuchlík, S. 1984: Devátá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).
Přehled výzkumů 1984 (1987), 29.
Stuchlík, S. 1985: Desátá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).
Přehled výzkumů 1985 (1987), 30, tab. 4.
Stuchlík, S. 1986: Elfte Saison auf der Grabung in Borotice (Bez. Znojmo).
Přehled výzkumů 1986 (1989), 35.
65
Stuchlík, S. 1987: Dvanáctá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).
Přehled výzkumů 1987 (1990), 37–38, obr. 14.
Stuchlík, S. 1988: Třináctá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).
Přehled výzkumů 1988 (1991), 28–30, obr. 7-9.
Stuchlík, S. 1989: Vierzehnte Grabungssaison in Borotice (Bez. Znojmo).
Přehled výzkumů 1989 (1993), 48–49.
Stuchlík, S. 1990a: Patnáctá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).
Přehled výzkumů 1990 (1993), 77–78, obr. 14.
Stuchlík, S. 1990b: Die bisherigen Ergebnisse der Erforschung des
Hügelgräberfeldes in Borotice (Zum Stand der Entdeckungen bis 1987).
Archeologické rozhledy XLII-2, 159–169.
Stuchlík, S. 1993–4: Borotice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1993–1994
(1997), 115.
Stuchlík, S. 1999: Borotice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 39, 1995–1996, 315.
Stuchlík, S. 2002: Borotice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 43, 2002, 192.
Stuchlík, S. 2006: Borotice: mohylové pohřebiště z doby bronzové. Brno:
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 297 s.
Stuchlík, S. 2011: Das Gräberfeld von Borotice. In: Tejral, J. /ed./:
Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno, str. 75–127.
Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha.
Škojec, J. 2000: Archäologische Fundstätten und Funde im „Hinterland" des
Burgwalls von Mikulčice IV (Katastralgebiete Čejkovice, Dolní Bojanovice,
Josefov, Nový Poddvorov, Petrov, Prušánky, Starý Poddvorov, Strážnice,
Sudoměřice, Vnorovy) In: F. Daim/T. Kempke/P. Kouřil/L. Poláček (Hrsg.),
Studien zum Burgwall von Mikulčice 4. Spisy Archeologického ústavu Akademie
věd ČR Brno 18, 405–495.
66
Šmerda, J. 2012a: Tajemství Langobardů: katalog k výstavě: Vlastivědné
muzeum v Kyjově: V Hodoníně: Masarykovo muzeum. 49 s.
Tejral, J. 1975: K langobardskému odkazu v archeologických pramenech na
území Československa. Slovenská archeologia XXIII, 379–446.
Tejral, J. 1976: Grundzüge der Völkerwanderungszeit in Mähren. Praha.
Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
Tejral, J. 1993: Za dob velkého neklidu. In: Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké
dějiny Moravy. Brno. 496–528.
Tejral, J. 2002: Beiträge zur Chronologie des frühmerowingischen Fundstoffes
nördlich der mittleren Donau. In: J. Tejral (Hrsg.), Probleme der frühen
Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Spisy Archeologického ústavu Akademie
věd ČR Brno 19, 318–358.
Tejral, J. 2005: Zur Unterscheidung des vorlangobardischen und
elbgermanischlangobardischen Nachlasses. In: Die Langobarden. Herrschaft
und Identität. s. 103–200.
Tejral, J. 2009: Langobardische Fürstengräber nördlich der mittleren Donau. In:
Glaube, Kult und Herrschaft. Phänomene des Religiösen im 1. Jahrtausend. s.
123–162.
Tejral, J. /ed./ 2011: Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno.
Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kämen der römischen
Kaiserzeit. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen
Bodendenkmalpflege 8, 54–215.
Werner, J. 1962: Die Langobarden in Pannonien. München. 195 s.
Zeman, T. 2001: Germánská kostěná a parohová industrie doby římské ve
středoevropském barbariku. Sborník prací filosofické fakulty brněnské university
M 6, 107–146.
67
Zikmundová, E. 1957: Použití zvířecích kostí při výrobě nástrojů a ozdobných
předmětů. Památky archeologické 49, 583–588.
INTERNETOVÉ ZDROJE:
Carlsson, D. 2002: Combs and comb making in Viking Age and Middle Ages: A
short resumé [online], [cit. 2014-04.01].
Dostupné na WWW: < http://the-vikings.wdfiles.com/local--files/archeological-
reports/Combs%20and%20comb%20making%20in%20Viking%20Age%20and
%20Middle%20Ages%20.pdf >
Floriánek, P. 2008: Výroba skládaného hřebenu [online], [cit. 2014-04.01].
Dostupné na WWW: <http://www.skjaldborg.cz/skjbook/skjaldbook_hreben.pdf>
Šmerda J. 2010a: Rozhovor pro Českou televizi Brno [online], [cit. 2014-04.01].
Dostupné na WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-
brno/zpravy/145877-objev-langobardskeho-pohrebiste-u-kyjova-zrejme-prepise-
ucebnice/>
Šmerda J. 2010b: Rozhovor pro Českou televizi Brno [online], [cit. 2014-04.01].
Dostupné na WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-
kraj/102738-archeologove-nasli-v-kyjove-nevykradeny-hrob-langobardskeho-
bojovnika/>
Šmerda J. 2012b: Rozhovor pro Českou televizi Brno [online], [cit. 2014-04.01].
Dostupné na WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-
brno/kultura/204124-kyjovske-muzeum-odhalilo-tajemstvi-langobardu/>
ZDROJE PŘÍLOH
GRAFY:
Graf 1. Stav dochování hřebenů (tvorba autorky).
Graf 2. Materiál spojovacích článků (tvorba autorky).
Graf 3. Výzdoba hřebenů (tvorba autorky).
68
Graf 4. Typy výzdobných prvků (tvorba autorky).
Graf 5. Typologie hřebenů (tvorba autorky).
Graf 6. Typy držadel hřebenů (tvorba autorky).
Graf 7. Pohlaví zemřelých s hřebenem jako milodarem (tvorba autorky).
Graf 8. Věk zemřelých s hřebenem jako milodarem (tvorba autorky).
MAPY:
Mapa 1. Langobardská pohřebiště na Moravě (Tejral /ed./ 2011, 8, upraveno
autorkou).
OBRÁZKY:
Obrázek 1. Střední Evropa v období stěhování národů (Droberjar 2005, 51,
nečíslovaný obrázek).
Obrázek 2. Různé periodizace doby stěhování národů (Droberjar 2008, 171,
obr. 96).
Obrázek 3. Relativní chronologie některých pohřebních areálů na jižní Moravě
(Tejral 2005, 200, tab. 3).
Obrázek 4. Plánek borotického mohylového pohřebiště (Stuchlík 2011, 80, obr.
4).
Obrázek 5. Plánky větších moravských pohřebišť: Lužice, Holubice, Šakvice
(Tejral /ed./ 2011, 20, obr. 2).
Obrázek 6. Pozice hrobů na šaratickém pohřebišti (Tejral /ed./ 2011, 28, obr.
8.)
Obrázek 7. Části jednostranného skládaného hřebene (Carlsson 2002, 5,
nečíslovaný obrázek, upraveno autorkou).
Obrázek 8. Rekonstrukce dílny a výroba oboustranného hřebene (Aufleger
1997, 648, obr. 518).
Obrázek 9. Ukázky hřebenů z českého a maďarského prostředí (Droberjar
2008, 185, obr. 106:6a-c; Droberjar 2005, 155, nečíslovaný obrázek; Bóna -
Horváth 2009, 354, tab. 119:1b a 421, tab. 186:5).
Obrázek 10. Postup při výrobě hřebene (Carlsson 2002, 4, nečíslovaný
obrázek, upraveno autorkou).
Obrázek 11. Schematické vyobrazení hlavních typů hřebenů. Tvorba autorky.
69
Obrázek 12. Rekonstrukce oděvu langobardské ženy (Droberjar 2005, 181,
nečíslovaný obrázek).
Obrázek 13. Schématický obrázek polohy hřebenů. Tvorba autorky.
TABULKOVÉ PŘÍLOHY:
Tabulka 1. Borotice, hřebeny 1–5 (Tejral, J. /ed./ 2011, 336, tab. 3:10/VIII:7;
335, tab. 2:9/II:1, tab. 2:9/IV:4; 334, tab. 1:6/VII:1; 338, tab. 5:27/VI:2).
Tabulka 2. Borotice, hřebeny 6–10A,B (Tejral, J. /ed./ 2011, 337, tab. č:13/X:9;
339, tab. 6:27/XX:7, tab. 6:27/XXVI:2; 340, tab. 7:27/XXIII:1, tab. 7:27/XXII:4–
7,9).
Tabulka 3. Brno - Kotlářská ulice, hřeben 11 (Tejral 1976, tab. 11:1); Brno -
Merhautova ulice, hřeben 12 (Tejral 1976, tab. 12); Čejkovice, hřeben 13
(Škojec 2000, tab. 5:3); Holubice, hřebeny 14,15 (Tejral, J. /ed./ 2011, 341, tab.
8:7:10, tab. 8:9:2).
Tabulka 4. Holubice, hřebeny 16–22 (Tejral, J. /ed./ 2011, 343, tab. 10:24:8,
tab. 10:24:7; 344, tab. 11:29:2; 345, tab. 12:30:1, tab. 12:30:9, tab. 12:30:3;
348, tab. 15:44:1).
Tabulka 5. Holubice, hřebeny 23–28 (Tejral, J. /ed./ 2011, 348, tab. 15:46:3;
350, tab. 17:56:2; 351, tab. 18:60:3, tab. 18:60:7; 353, tab. 20:79:3; 352, tab.
19:62:1).
Tabulka 6. Holubice, hřebeny 29–35 (Tejral, J. /ed./ 2011, 359, tab. 26:104:10;
358, tab. 25:100:10, tab. 25:98:2; 361, tab. 28:105:1; 357, tab. 24:92:15; 359,
tab. 26:97:6; 345, tab. 12:35:9).
Tabulka 7. Lužice, hřebeny 36–43 (Tejral, J. /ed./ 2011, 362, tab. 29:6:2; 366,
tab. 33:9:2; 369, tab. 36:12:1; 381, tab. 48:46:15; 362, tab. 29:14:1; 364, tab.
31:7:8; 377, tab. 44:38:3; 386, tab. 53:54:10).
Tabulka 8. Lužice, hřebeny 44–50 (Tejral, J. /ed./ 2011, 389, tab. 56:57:14;
387, tab. 54:55:12; 389, tab. 56:59:1; 390, tab. 57:61:4; 392, tab. 59:63:31; 393,
tab. 60:67:4; 39, tab. 63:71:1).
Tabulka 9. Lužice, hřebeny 51–57 (Tejral, J. /ed./ 2011, 397, tab. 64:83:1; 398,
tab. 65:75:4; 405, tab. 72:94:4; 406, tab. 73:94:4; 408, tab. 75:101:4; 414, tab.
81:112:5; 416, tab. 83:117:5).
70
Tabulka 10. Němčičky, hřeben 58 (Tejral 1976, tab. 13:2); Šakvice, hřeben 59
(Tejral 2005, tab. 13A:1); Šaratice, hřebeny 60 (Tejral, J. /ed./ 2011, 28, obr. 8,
inventář hrobu 21a); 61 (Tejral 2005, tab. 17:A7), 62 (Tejral 1976, tab. 19).
Tabulka 11. Rebešovice, hřeben 63 (vpravo NZ č.j. 1664–1665/54, obr. B;
vlevo Tejral 1976, tab. 17:5); Znojmo, hřeben 64 (Tejral 1976, tab. 32:16);
Podolí, hřeben 65 (Čižmář 1997, 637, obr. 2:2).
Tabulka 12. Typy hřebenů, hřebeny 1–6 (Tejral, J. /ed./ 2011, 350, tab.
17:56:2; 337, tab. 4:13/X:9; 345, tab. 12:30:1; 389, tab. 56:57:14; 339, tab.
6:27/XX:7; 345, tab. 12:35:9)
Tabulka 13. Kyjov, hřebeny 1–3 (Šmerda, J. 2012a, 26, vpravo dole, vpravo
nahoře; 29, nahoře); Borotice, hřeben 4 (Tejral, J. /ed./ 2011, 446, tab.
113:13/X:1).
72
Legenda k záznam ům v katalogu:
1. – 13. ABECEDNĚ ŘAZENÉ LOKALITY
Poloha (katastr, okres)
Výzkum (typ, vedoucí výzkumu)
Typ pohřebiště (počet hrobů)
HŘEBEN 1 – 76
1. Hrob (číslo, pohlaví, věk)
2. Hřeben: detailní popis artefaktu (odkaz na tabulku a obrázek)
3. Pouzdro na hřeben
4. Doprovodné nálezy: výčet dalších nálezů přítomných v hrobě
5. Datace pohřebiště (dle Tejral 2005, tab. 3)
6. Inventární číslo a místo uložení
7. Prameny a literatura
73
1. BOROTICE
„Nad Dvorem“ (okres Znojmo)
Výzkum z roku 1976–1991 (systematický, Archeologický ústav Akademie věd
v Brně; Stuchlík S.)
Kostrové pohřebiště (35 hrobů)
HŘEBEN 1
1. Hrob II, mohyla 9
2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány,
fragment obkladové destičky zdobený třemi rytými horizontálními liniemi,
stopy po železných nýtech (tab. 1:2)
4. Bez doprovodných nálezů
5. MD3–MD4
6. Inv.č. 00765-10/76 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
7. Stuchlík 1976, 33; týž 1977, 38–39; týž 2011, 97, 98, obr. 8, 9:9/II, tab.
2:9/II, 88:2
HŘEBEN 2
1. Hrob IV, mohyla 9
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobeny ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými horizontálními
liniemi, nýty železné, d. 15,6 cm, š. 4,1 cm (tab1:3)
4. Doprovodné nálezy: 4 zdobené fragmenty keramické dvojkónické mísy,
přeslen, železný kroužek
5. MD3–MD4
6. Inv.č. 00765-14/76 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
7. Stuchlík 1976, 33; týž 1977, 38–39; týž 2011, 100, obr. 8, 9:9/IVa, IVb,
tab. 2:9/IV, 88:4
HŘEBEN 3
1. Hrob VI, mohyla 27 (muž/bojovník)
74
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
hřebene zdobené ve vrchní podélné části dvěma horizontálními liniemi ve
spodní třemi rytými horizontálními liniemi, hřbet hřebene zdoben podélnými
liniemi a bronzovými nýtky, d. 21,3cm, š. 5,5 cm (tab. 1:5)
4. Doprovodné nálezy: nezdobená keramická nádoba, 3 fragmenty hrotu
kopí, štítová puklice, parohová schránka, lebka a kosti psa
5. MD3–MD4
6. Inv.č. 00765-25/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
7. Stuchlík 1988, 28–30, obr. 8; týž 2011, 118, 119, obr. 19, 21: 27/VIa, VIb,
tab. 5:27/VI
HŘEBEN 4
1. Hrob VII, mohyla 6
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobeny ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými horizontálními
liniemi, nýty železné, d. 14,8 cm, š. 4 cm (tab. 1:4)
4. Doprovodné nálezy: nezdobená keramická mísovitá nádoba, železná
přezka, přeslen, železné fragmenty
5. MD3–MD4
6. Inv.č. 00765-35/79 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
7. Stuchlík 1979, 22–23, obr. 10; týž 2011, 95, 96, obr. 6, 7:6/VII, tab.
1:6/VII, 87:1, 2
HŘEBEN 5
1. Hrob VIII, mohyla 10
2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány,
nýty železné (tab. 1:1)
4. Doprovodné nálezy: esovitá spona - stříbrná pozlacená s almandiny,
železná přezka, přívěsek z parohoviny, korálky, pinzeta, železný nůž,
přeslen, štípaná industrie
5. MD3–MD4
6. Inv.č. 00765-25/78 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
7. Stuchlík 1978, 19; týž 2011, 102, 103, obr. 10, 11: 10/VIII, tab. 3:10/VIII,
90:5
75
HŘEBEN 6
1. Hrob X, mohyla 13
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobeny ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými horizontálními
liniemi, nýty železné, d. 15,4 cm, š. 5 cm (tab. 2:6)
4. Doprovodné nálezy: bronzová zdobená nádoba mísovitého tvaru,
železné přezky, skleněný korálek, přeslen, bronzové plíšky s nýtky,
fragment železného kroužku
5. MD3–MD4
6. Inv.č. 00765-33/83 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
7. Stuchlík 1983, 30; týž 2011, 110, obr. 15, tab. 4:13/X, 113:13/X, 92:4
HŘEBEN 7
1. Hrob XIII, mohyla 10
2. Hřeben: 8 malých fragmentů, bronzové nýty
4. Doprovodné nálezy: 6 korálků, bronzový drátek, kovový fragment,
fragment modré glazury
5. MD3–MD4
6. Inv. č: 00765-41/78 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
7. Stuchlík 1978, 19; týž 2011, 105, obr. 10, tab. 2:10/XIII, 90:3
HŘEBEN 8
1. Hrob XVI, mohyla 27
2. Hřeben: fragment, kostěný, oboustranný, jednodílný?, zuby
nedochovány, fragment zdobený rytými liniemi a kruhy s tečkou
uprostřed, d. 4,3 cm, š. 4,3cm, t. 0,3 cm (tab. 2:9)
4. Doprovodné nálezy: keramická zdobená nádoba, korálky, bronzová
jehla, přeslen, železné fragmenty
5. MD3–MD4
6. Ivn.č. 00765-45/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
7. Stuchlík 1988, 28–30; týž 2011, 120–122 , obr. 19, 23:27/XVI, tab.
6:27/XVI, 93:3
76
HŘEBEN 9
1. Hrob XX, mohyla 27
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,
obkladové destičky zdobené v horní podélné části dvěma ve spodní
třemi rytými liniemi a kroužky s tečkou uprostřed, zdobení kroužky
s tečkou uprostřed se vyskytuje i na části se zuby, nýty železné, d. 14,6
cm, š. 3,6 cm, t. 1,1 cm (tab. 2:7)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená dvojkónická nádoba, pinzeta,
štípaná industrie, fragment železného předmětu, fragmenty železného
prutu
5. MD3–MD4
6. Ivn.č. 00765-68/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
7. Stuchlík 1988, 28–30; týž 2011, 124, 125, obr. 19, 25:27/XX, tab.
6:27/XX, 115:27/XX, 94:4
HŘEBEN 10
1. Hrob XXII, mohyla 27
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobené ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými liniemi, nýty
železné, d. 14,6 cm, š. 4,5 cm, t. 1,1 cm (tab. 2:10A)
3. Pouzdro na hřeben (4 fragmenty špatně zachovalého kostěného
pouzdra, pouzdro se skládá ze dvou obdélníkových destiček, které byly
spojeny na kratších stranách železnými nýty, podélné strany jsou
zdobeny ve vrchní i spodní části třemi horizontálními liniemi, mezi liniemi
se vyskytuje zdobení v podobě kroužků s tečkou uprostřed, konce
pouzdra byly opatřeny bronzovými plíšky s nýtky, d. 10,7 cm, pův. d. cca
14,4 cm, š. 3,9 cm; tab. 2:10B)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená hrncovitá nádoba, keramická
zdobená mísa, fragment skleněného korálku, přeslen, fragment
železného předmětu, fragment skla, železný předmět
5. MD3–MD4
6. Inv.č. hřebene: 00765-84/88; inv. č. pouzdra: 00765-86/88
(Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
77
7. Stuchlík 1988, 28–30, obr. 9, 5; týž 2011, 125–127, obr. 19, 26:27/XXII,
tab. 7:27/XXII, 116:27/XXII, 94:5
HŘEBEN 11
1. Hrob XXIII, mohyla 27
2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby částečně
dochovány, stopy po výzdobě a železných nýtech (d. 3,3 cm, š. 2,5 cm, t.
0,3 cm (tab. 2:8)
4. Doprovodné nálezy: přeslen, fragment železného předmětu
5. MD3–MD4
6. Ivn.č. 00765-92/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
7. Stuchlík 1988, 28–30; týž 2011, 127, obr. 19, 26:27/XXIII, tab. 7:27/XXIII,
94:3
2. BRNO
Kotlářská ulice (okres Brno – město)
Nález z roku 1931
Ojedinělý kostrový hrob
HŘEBEN 12
1. Hrob 1, muž/bojovník/řemeslník
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky
zdobené ve vrchní podélné části dvěmi rytými liniemi, hřbet hřebene
s nýtky zdobený trojicemi krátkých dvojitých rýžek, d. 20 cm (tab. 3:11)
4. Doprovodné nálezy: bronzová nádoba, nákončí, bronzová a železná
kování, železná přilba, železný hrot kopí, sekera, kovadlina, kleště, 2
kladívka, háčky, pilník, bronzová váha (původně ve dřevěné skříňce),
závaží, nůžky, kamenné brousky, kousky surového železa
5. 1. polovina 6. století
78
7. Červinka 1937, 132, obr. 15; Werner 1962, 145; Tejral 1975, obr. 19, týž
1976, 108, tab. 11:1, týž 1993, 497, obr. 2; Droberjar 2002, 26
Merhautova ulice (okres Brno – město)
Nález z roku 1939
Ojedinělý kostrový hrob
HŘEBEN 13
1. Hrob 1
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové
destičky zdobeny ve vrchní podélné části dvěmi horizontálními rytými
liniemi, a plastickou páskou s trojicemi krátkých vertikálních dvojitých
rýžek, spodní podélnou stranu zdobí dvě horizontální ryté linie a
vertikální krátké rýžky, na dochované kratší straně se vyskytují dvě
vertikální linie, k nimž přiléhají dva rýžkované půlkroužky, střed destiček
zdobí kroužky s tečkou uprostřed, hřbet hřebene s bronzovými nýty, d.
22 cm (tab. 3:12)
4. Doprovodné nálezy: železná spona, 2 železné přezky, železné
fragmenty, kosti koně
5. 1. polovina 6. století
7. Skutil 1946, 52–53, obr. 9, 10; Tejral 1976, 108, tab. 12, týž 1982, 199;
Droberjar 2002, 26–27.
3. ČEJKOVICE
„Úlehle“ (okres Hodonín)
Výzkum z roku 1984 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně;
Klanica Z.)
Kostrové pohřebiště (38 hrobů)
79
HŘEBEN 14
1. Hrob 5b
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky
zdobené po vrchní podélné straně třemi horizontálními rytými liniemi, ve
spodní podélné části vertikálními rýžkami, prostor mezi liniemi vyplněn
kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků se vyskytuje i na
části se zuby, d. 14,2 cm (tab. 3:13)
4. Doprovodné nálezy: pinzeta, bronzové kování, hrot kopí, štípaná
industrie, nýtky, fragmenty železných předmětů
5. MD3–MD4
7. Klanica 1987, 35; Škojec 2000, 413, tab. 5:3; Tejral 2005, tab. 16 - celek
D
HŘEBEN 15 - HŘEBEN 24
Lokalita není souhrnně publikována. Dosavadní poznatky v literatuře (Klanica
1987, 35, Škojec 2000, 413) uvádí pouze informaci, že na této lokalitě bylo
nalezeno více než 10 hřebenů.
4. HOLUBICE
Holubice III. (okres Vyškov)
Výzkum z let 1979–80 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně;
Čižmář M.)
Kostrové pohřebiště (105 hrobů)
HŘEBEN 25
1. Hrob 7, žena (40–50 let)
2. Hřeben: 2 fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové
destičky nezdobené, nýty železné, d. 5,7 cm a 6,9 cm (tab. 3:14)
80
4. Doprovodné nálezy: skleněné korálky, železný nůž, přeslen, železný
plech
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 166, 167, obr. 4:7,
tab. 8:7
HŘEBEN 26
1. Hrob 9, muž/bojovník (50–60 let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, oboustranný, skládaný, obkladové
destičky zdobené rytými liniemi do klikatky na jedné straně a na druhé
vertikálními liniemi, na podélných stranách zdobeno malými zářezy, nýty
železné, d. 10,2 cm (tab. 3:15)
4. Doprovodné nálezy: železná přezka, železný meč, železný nůž, železný
hrot, štípaná industrie
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 167, 168, obr. 4:9,
tab. 8:9, 120:6, 7
HŘEBEN 27
1. Hrob 24, muž a dítě (40–50 let, neurčeno)
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky
částečně zachovány zdobené v horní podélné části třemi horizontálními
rytými liniemi ve spodní dvěma, na kratší straně zdobeno vertikálními
liniemi, nýty železné, d. 14 cm (tab. 4:16)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, fragment hřebene (č.
27), železné nože, železný plech, štípaná industrie
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, obr. 9:24, 10:24,
tab. 10:24, 98:24
HŘEBEN 28
1. Hrob 24, muž a dítě (40–50 let, neurčeno)
81
2. Hřeben: fragment, kostěný, skládaný, zachována spodní část obkladové
destičky s výzdobou půlkruhů a dvěma horizontálními rytými liniemi,
kratší strany zdobené vertikálními liniemi (tab. 4:17)
5. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, hřeben (č. 26),
železné nože, železný plech, štípaná industrie
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, obr. 9:24, 10:24,
tab. 10:24, 98:24
HŘEBEN 29
1. Hrob 29, žena (40–50 let)
2. Hřeben: částečně zachovalý ve dvou kusech, kostěný, jednostranný,
skládaný, obkladové destičky zdobené po podélných stranách třemi
rytými horizontálními liniemi, mezi liniemi se vyskytuje zdobení v podobě
řady kroužků s tečkou uprostřed, nýty železné, d. 3,8 cm a 11,5 cm (tab.
4:18)
4. Doprovodné nálezy: skleněné korálky, železný nůž, bronzová kostka,
fragmenty bronzového plechu
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011,154, 172, obr. 8:29, tab.
11:29
HŘEBEN 30
1. Hrob 30, mladistvý (15–17 let)
2. Hřeben: fragment, kostěný, zachována část obkladové destičky s rytou
výzdobou, vertikální i horizontální linie, d. 10,2 cm (tab. 4:20)
3. Pouzdro na hřeben (fragmenty, zdobené po podélných stranách šikmými
rýžkami, nelze určit, ke kterému z hřebenů pouzdro původně patřilo, d.
2,6; 4,1; 10,4 cm (tab.4:21 )
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka,
kování opasku, hřeben (č. 30) pouzdro na hřeben, železné fragmenty
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, 173, obr. 11:30,
tab. 12:30, 98:30
82
HŘEBEN 31
1. Hrob 30, mladistvý (15–17 let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, ve středu
rukojeti je obloukovitý výčnělek (úchytka), obkladové destičky zdobené
po podélných stranách horizontálními liniemi, střed destiček zdoben
vertikálními liniemi, nýty železné, d. 11 cm (tab. 4:19)
3. Pouzdro na hřeben (tab. 4:21)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka,
kování opasku, hřeben (č. 29) pouzdro na hřeben, železné fragmenty
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, 173, obr. 11:30,
tab. 12:30, 98:30
HŘEBEN 32
1. Hrob 35, muž (40–50 let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, oboustranný, skládaný, obkladové
destičky nezdobené, nýty železné, d. 11,8 cm (tab. 6:35)
4. Doprovodné nálezy: bronzová kování, bronzové nýtky
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 178, obr. 13:35, tab.
12:35, 99:35
HŘEBEN 33
1. Hrob 44, dítě (6 let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,
obkladové destičky zdobené rytými dvojitými kroužky s tečkou uprostřed,
nýty železné, d. 12,5 cm (tab. 4:22)
4. Bez doprovodných nálezů
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 181, obr. 16:44, tab.
15:44, 100:44
83
HŘEBEN 34
1. Hrob 46, žena (40–50 let)
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, nýty
železné, d. 15 cm (tab. 5:23)
4. Doprovodné nálezy: železná přezka, bronzové přezky, stříbrné nákončí
opasku, skleněné korálky, přesleny, 4 fragmenty železných nýtků,
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 182, 185, obr. 17:46,
18:46, tab. 15:46, 101:46
HŘEBEN 35
1. Hrob 56, žena (30–40 let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,
obkladové destičky zdobené po podélných stranách třemi rytými
horizontálními liniemi, nýty železné, d. 21,2 cm (tab. 5:24)
4. Doprovodné nálezy: přeslen
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 188, obr. 22:56, tab.
17:56, 102:56
HŘEBEN 36
1. Hrob 60, muž a 3 děti (50–60 let, 9–10let, 2,5 roku, 4 roky)
2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
po podélných stranách zdobené třemi horizontálními rytými liniemi, střed
destiček zdobí kroužky s tečkou uprostřed uspořádané do trojúhelníku,
nýty železné, hřbet hřebene zdobený rytými liniemi, d. 13 cm (tab. 5:25)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka,
želená přezka, skleněné korálky, hřeben (č. 36), železné nože, fragment
železného předmětu, železné kroužky, bronzový kroužek
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 156, 190, obr.
23:60a,b, 24:60b, tab. 18:60, 103:60
84
HŘEBEN 37
1. Hrob 60, muž a 3 děti (50–60 let, 9–10let, 2,5 roku, 4 roky)
2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, zachována část
hřebene, obkladové destičky zdobené po podélných stranách dvěma
horizontálními rytými liniemi, střed hřebene zdobený kroužky s tečkou
uprostřed, kroužek s tečkou uprostřed se vyskytuje i na části se zuby, d.
9,3 cm (tab. 5:26)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka,
želená přezka, skleněné korálky, hřeben (č. 35), železné nože, fragment
železného předmětu, železné kroužky, bronzový kroužek
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 156, 190, obr.
23:60a,b, 24:60b, tab. 18:60, 103:60
HŘEBEN 38
1. Hrob 62, muž (40–50 let)
2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobené kroužky s tečkou uprostřed, nýty železné, d. 6,5 cm (tab. 5:28)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, fragment stříbrného
plechu, bronzová podložka
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 156, 190, 192, obr. 23:62,
24:62, tab. 19:62, 103:62, 118:3
HŘEBEN 39
1. Hrob 79, muž/bojovník (40–50 let)
2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobené horizontálními rytými liniemi, nýty železné, d. 6 cm (tab. 5:27)
4. Doprovodné nálezy: železná přezka, železný meč, 5 štípaných industrií,
kostěný hrot
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 156, 200, obr. 31:79,
32:79, tab. 20:79, 106:79
85
HŘEBEN 40
1. Hrob 92, žena (neurčeno)
2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, fragment
obkladových destiček zdobený rytými horizontálními liniemi, nýty
železné, d. 9,3 cm (tab. 6:33)
4. Doprovodné nálezy: železný nůž, skleněné korálky, přeslen, železný
fragment
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 209, obr. 41:92, tab.
24:92, 108:92
HŘEBEN 41
1. Hrob 97, žena (30–40 let)
2. Hřeben: fragmenty, kostěný, oboustranný, skládaný, zuby nedochovány,
nýty železné, d. 1,7 cm a 2cm (tab. 6:34)
4. Doprovodné nálezy: železná přezka, železný nůž, železné nůžky, 2
železné kroužky
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 213, 214, obr. 45:97,
tab. 26:97, 110:97
HŘEBEN 42
1. Hrob 98, muž (40–50 let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,
obkladové destičky zdobeny po podélných stranách rytými horizontálními
liniemi, střed destiček zdoben kroužky s tečkou uprostřed, kroužky
s tečkou se vyskytují i na části se zuby, nýty železné, d. 10,5 cm (tab.
6:31)
4. Doprovodné nálezy: fragment železného nože, železný prut, ocílka,
štípaná industrie
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 214, obr. 45:98, tab.
25:98, 110:98
86
HŘEBEN 43
1. Hrob 100, muž/bojovník (50–60 let)
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobeny po podélné spodní straně jednou rytou linií, ve vrchní části
řadou kroužků s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků s tečkou
se vyskytuje i na části se zuby, nýty železné, d. 16 cm (tab. 6:30)
4. Doprovodné nálezy: železný meč, železný hrot kopí, bronzová pinzeta,
železný nůž, železné nůžky, štípaná industrie, železné předměty
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 216, obr. 43:100,
44:100, tab. 25:100
HŘEBEN 44
1. Hrob 104, dítě (8–9 let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,
obkladové destičky zdobeny po podélných stranách třemi rytými
horizontálními liniemi, střed destiček zdobí řada kroužků s tečkou
uprostřed, zdobení v podobě kroužků s tečkou se vyskytuje i na části se
zuby, hřbet hřebene zdoben rytými liniemi, nýty 12 želených a 6
bronzových, d. 22,5 cm (tab. 6:29)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, železné přezky,
železný hrot šípu, železný hrot, železná jehla, ocílka, štípaná industrie,
železný fragment
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 217, obr. 48:104, tab.
26:104, 111:104
HŘEBEN 45
1. Hrob 105, žena (30–40 let)
2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
s rytím na okraji, nýty železné, d. 8,5 cm (tab. 6:32)
4. Doprovodné nálezy: bronzové kování, skleněné korálky, bronzový
kroužek, železný kroužek, železný fragment, provrtaný zvířecí zub,
fragment železného prutu
87
5. MD3–MD4/MD5
7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 217,218, obr. 49:105,
tab. 28:105, 111:105
5. KOBYLÍ
„Na Hřebeni“ (okres Břeclav)
Nález z roku 1938
Malé kostrové pohřebiště (3 hroby)
HŘEBEN 46
1. Hrob 1
2. Hřeben: kostěný, složený, bronzové nýty
4. Bez doprovodných nálezů
5. 1.polovina 6. století
7. Skutil 1946, 65; Werner 1962, 144; Tejral 1976, 108
6. KYJOV
Poloha - nákupní centrum (okres Hodonín)
Výzkum z roku 2010 (záchranný, Šmerda J.)
Kostrové pohřebiště (240 hrobů)
HŘEBENY - neznámý po čet
Jedná se o nejnovější, dosud nepublikovaný výzkum. Z katalogu k výstavě
v Kyjově, je zřejmé, že se na této lokalitě vyskytují krásné exempláře i
s pouzdry. Tyto artefakty zde byly vyzvedány ze zásypů vykrádacích šachet ve
velmi fragmentárním stavu a stále není hotová jejich konzervace. Přesný počet
hřebenů na této lokalitě proto není zatím znám a k dispozici by měl být po
88
skončení konzervátorských prací pravděpodobně do půl roku (Šmerda 2012a,
týž 2014, 14.1. mail)
7. LUŽICE
„U Starého“ (katastr Lužice u Hodonína, okres Hodonín)
Výzkum z let 1981–1989 (systematický, Archeologický ústav Akademie věd
v Brně; Klanica Z.)
Kostrové pohřebiště (120 hrobů)
HŘEBEN 47
1. Hrob 6, žena (25–30 let)
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
rukojeti s nýtky zdobené ve vrchní i spodní podélné části třemi
horizontálními liniemi a kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v podobě
kroužků s tečkou se vyskytuje i na časti se zuby, d. 17,2 cm, t. 1,1 cm
(tab. 7:36)
4. Doprovodné nálezy: 2 bronzové přezky, fragment bronzového kování, 3
skleněné perly, hliněný přeslen
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 230, obr. 4:6, tab. 29:6
HŘEBEN 48
1. Hrob 7, muž (30–35 let)
2. Hřeben: fragment, kostěný, skládaný, nezdobený, zuby nedochovány,
zachovány obkladové destičky s nýtky (tab. 7:41)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená mísa, bronzová pinzeta,
železný hrot kopí, železná sekera, železný nůž, 5 štípaných industrií,
drůbeží kosti
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 230, 231, obr. 4:7, tab. 31:7
89
HŘEBEN 49
1. Hrob 9, muž/bojovník (26–30 let)
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
rukojeti s nýtky zdobené na podélných stranách dvěma horizontálními
liniemi, mezi liniemi se vyskytuje zdobení v podobě kroužků s tečkou
uprostřed, d. 16,7 cm, t. 1,1 cm (tab. 7:37)
4. Doprovodné nálezy: keramická zdobená mísa, železná část opasku,
železná přezka, fragment náramku z modrého skla, bronzová pinzeta,
železný meč, železný hrot kopí, železná sekera, fragmenty železných
nožů, fragmenty bronzové váhy, bronzová závaží, štípaná industrie
železné nýty, bronzový plech s nýtky, tenký drát, 2 fragmenty
nezdobeného železného kroužku, část železného prutu, železný
fragment s nýtky, železné fragmenty
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica 1981, 43; Klanica - Klanicová 2011, 231–233, obr. 5:9, tab. 33:9,
34:9
HŘEBEN 50
1. Hrob 12, muž/bojovník (okolo 50let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,
nezdobený, zuby nedochovány, obkladové destičky s nýtky, d. 19,6 cm,
t. 1,1 cm (tab. 7:38)
4. Doprovodné nálezy: železná pinzeta, železný meč, 2 hroty kopí,
fragment železného nože, ocílka, brousek, 4 štípané industrie, bronzový
nýt, bronzové fragmenty
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica 1981, 43; Klanica - Klanicová 2011, 233, 234, obr. 6:12, tab.
36:12
HŘEBEN 51
1. Hrob 14, muž (35–39 let)
2. Hřeben: fragment, kostěný, skládaný, nezdobený, zuby nedochovány,
zachovány obkladové destičky s nýtky, d. 9,4 cm (tab. 7:40)
4. Doprovodné nálezy: štípaná industrie, dva železné nýtky
90
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 235, 236, obr. 6:14, tab. 29:14
HŘEBEN 52
1. Hrob 38, žena (starší)
2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány
(tab. 7:42)
4. Doprovodné nálezy: rám železné přezky, stříbrná perla, 6 skleněných
korálků, železný nůž
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 246, 247, obr. 16:38, tab. 44:38
HŘEBEN 53
1. Hrob 46, žena, dítě (nezjištěno, 2–3 roky)
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
rukojeti s nýtky zdobené ve vrchní podélné části třemi horizontálními
liniemi a ve spodní podélné části šikmými a vertikálními rýžkami,
výzdobu doplňují kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků
s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, d. 30,7 cm (tab. 7:39)
4. Doprovodné nálezy: miniaturní keramická nádobka zdobená rytými
liniemi, keramická nezdobená mísa, ptačí spona, esovitá spona - stříbrná
pozlacená s almandiny, fragment přezky, 3 zlaté přívěsky s almandiny, 9
stříbrných obdélníkových kování, skleněné korálky, perla z čirého skla, 2
jantarové korálky, fragment železného nože, přesleny, měděný fragment,
bronzový prut, fragment železného kroužku, 2 fragmenty železného
drátu, železné pruty, bronzový plech s prolamovanou výzdobou,
fragment bronzového plechu, štípaná industrie, fosilie ulity mořského
hlemýždě, fosílie mořského ježka, ploché oblázky, 4 keramické střepy (v
zásypu hrobu)
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 251, 252, obr. 19:46, 20:46,
tab. 48:46, 49:46, 121:6,7,8, 122:3, 126:3
91
HŘEBEN 54
1. Hrob 54, dospělý (okolo 50 let)
2. Hřeben: částečně zachovaný, kostěný, jednostranný, skládaný,
obkladové destičky rukojeti s nýtky zdobené ve vrchní i spodní části
podélných stran dvěma horizontálními liniemi, výzdobu doplňují kroužky
s tečkou uprostřed, d. 24 cm (tab. 7:43)
4. Doprovodné nálezy: miniaturní keramická nezdobená nádoba, 2 stříbrné
pozlacené spony s vrubořezem, stříbrná pozlacená spona se
zoomorfním motivem a vrubořezem, stříbrná pozlacená spona zdobená
vrubořezem s barevnou vložkou, bronzový rám přezky, skleněné korálky,
zlatý přívěsek s motivem kříže, stříbrný disk, kroužky ze stříbrného drátu,
stříbrný háček z tenkého drátu, jantarové korálky, dva skleněné korálky
navlečené na měděném drátu, železný nůž, brousek, přeslen, železný
kroužek, bronzový kruh, 2 bronzové fragmenty, železný fragment,
kousek pryskyřice, skleněný oblázek, fragment modrého skla
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 258, 259, obr. 24:54, tab.
53:54, 54:54, 121:3, 122:6, 10, 14, 15, 125:4
HŘEBEN 55
1. Hrob 55, pohlaví neurčeno
2. Hřeben: fragmenty s nýtky, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby
nedochovány (tab. 8:45)
4. Doprovodné nálezy: 2 keramické zdobené nádoby, fragmenty měděné
mísy, esovitá spona - stříbrná pozlacená s vrubořezem s barevnými
vložkami, stříbrné pozlacené knoflíky ze spony, bronzová přezka,
obdélníkové kování, 2 fragmenty železného kování, přívěsek ze zlaté
mince Justiniána I., 2 skleněné korálky, žebrovatý skleněný korálek,
železný nůž, železné nůžky s pružinou, bronzová jehla, přeslen, dva
měděné nýtky, železný prut, železný kroužek, měděný plech, bronzový
disk, 2 železné kruhy, bronzový kruh, fragmenty kostěného kruhu
s pouzdrem, 3 oblázky, v zásypu hrobu: skleněné korálky, stříbrný disk 4
bronzové nýtky, 2 štípané industrie, skleněný fragment, železné
92
fragmenty, kovové fragmenty, dva fragmenty keramiky, vaječné
skořápky, organické zbytky, části rostlin a lískové oříšky
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 259, 260, obr. 26:55, tab.
54:55, 55:55, 121: 2a-b, 122:1, 126:1,4
HŘEBEN 56
1. Hrob 57, žena (40–50 let)
2. Hřeben: zachovaný, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
rukojeti s nýtky zdobené mají rytou výzdobu v podobě linií, které tvoří
kosočtverče a trojúhelníky, výzdobu doplňují kroužky s tečkou uprostřed
a na kratších stranách vertikální linie, zdobení v podobě kroužků
s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, d. 19cm (tab. 8:44)
4. Doprovodné nálezy: železná přezka, stříbrné kování, fragment železného
kování, velká žebrovatá skleněná perla, skleněné korálky, 2 zlaté
přívěsky s motivem kříže, fragmenty železné jehly, 2 fragmenty
měděného plechu, fragmenty měděného předmětu, vaječné skořápky
(18).
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 261, obr. 25:57, tab. 56:57 a
121:4,5
HŘEBEN 57
1. Hrob 59, dítě (okolo 5let)
2. Hřeben: fragmenty s nýtky, kostěný, skládaný, nezdobený, zuby
nedochovány, d. 8,2 a 6,4 cm tab. 8:46)
4. Bez doprovodných nálezů
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 262, obr. 25:59, tab. 56:59
HŘEBEN 58
1. Hrob 61, žena (30–40 let)
93
2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány,
fragment obkladové destičky s nýtky po podélných stranách zdoben
horizontálními liniemi, d. 11,3 cm (tab. 8:47)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, esovitá spona -
stříbrná pozlacená s vrubořezem, železná přezka, 7 skleněných korálků,
přeslen
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 263–265, obr. 28:61, tab. 57:51, 122:8, 124:4
HŘEBEN 59
1. Hrob 63, muž (okolo 50let)
2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány
(tab. 8:48)
4. Doprovodné nálezy: 2 železné přezky, bronzová pinzeta, železný nůž,
železné nůžky, fragment ocílky, brousek, 9 štípaných industrií, bronzový
plech, železné fragmenty, tordovaný kroužek, fragmenty železných
nástrojů, hřebík, měděný kroužek, výlevka, bronzový předmět, keramické
střepy, zvířecí kosti
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 265, obr. 28:63, tab. 58:63, 59:63
HŘEBEN 60
1. Hrob 67, žena (okolo 35let)
2. Hřeben: fragment s nýtky, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby
nedochovány, d. 14,2 cm (tab. 8:49)
4. Doprovodné nálezy: železná přezka, 5 skleněných korálků železný nůž,
2 měděná kování dřevěné nádoby, měděný plech, přeslen
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 267, 268, obr. 29:67, tab. 60:67
HŘEBEN 61
1. Hrob 71, muž (okolo 35let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby
nedochovány, obkladové destičky s nýtky zdobené po podélných
94
stranách třemi horizontálními liniemi, na kratších stranách se vyskytují tři
vertikální linie, d. 17,2 cm (tab. 8:50)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, železná přezka,
železný hrot kopí, železný nůž, část železného nože, štípaná industrie,
železný nýt, železné plechové fragmenty, železný prut, v zásypu hrobu:
keramické střepy, zvířecí kosti, uhlíky
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 271, obr. 30:71, tab. 63:71
HŘEBEN 62
1. Hrob 75, žena (okolo 30let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby
částečně dochovány, zachovány obkladové destičky zdobené po
podélných stranách horizontálními liniemi, výzdobu destiček doplňuje
řada kroužků s tečkou uprostřed, d. 16,7 cm (tab. 9:52)
4. Doprovodné nálezy: železná přezka, 8 skleněných korálků, 2 železné
klíče, železný kroužek, železné fragmenty, štípaná industrie
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 274, obr. 32:75, tab. 66:75, 122:9, 11
HŘEBEN 63
1. Hrob 83, dítě (okolo 6let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný jednostranný, skládaný, zuby
částečně dochovány, zachovány obkladové destičky skládaného
hřebene s nýtky zdobené na vrchní podélné straně dvěma a na spodní
třemi horizontálními liniemi, d. 13,9 cm (tab. 9:51)
4. Doprovodné nálezy: železná přezka
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 280, 281, obr. 37:83, tab. 64:83
HŘEBEN 64
1. Hrob 94, žena (18–20 let)
2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby
částečně dochovány, zachovány části obkladové destičky zdobené po
95
podélných stranách dvěma horizontálními liniemi a kroužky s tečkou
uprostřed, d. 15 cm (tab. 9:53)
4. Doprovodné nálezy: keramická zdobená nádoba, 2 knoflíky ze spony, 2
bronzové přezky, stříbrná kování, bronzový prsten, 35 skleněných
korálků, 3 jantarové korálky, propíchnutý korálek, železný nůž, přesleny,
železná trubička, bronzové plechy, stříbrný plech, prolamované kruhové
kování, kostěný kruh, hroudy železných kroužků, zbytek textilu, bronzové
kování, 6 nýtků s malým plechem, železné fragmenty, zbytek textilu
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 287, 288, obr. 40:94, tab. 71:94, 72:94,
121:18, 126:6
HŘEBEN 65
1. Hrob 95, žena (20–24 let)
2. Hřeben: fragmenty s nýtkem, kostěný, jednostranný, skládaný zuby
nedochovány, fragment obkladových destiček zdoben horizontálními
liniemi (tab. 9:54)
4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, železné přezky,
bronzový nákrčník, skleněné a jantarové korálky, železný nůž, bronzová
jehla, přesleny, části bronzových zdobených klíčů, železné fragmenty,
bronzový plech, bronzové plíšky, měděný drát s textilií, železný prut,
uhlíky
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 288, 289, obr. 40:95, tab. 73:95, 74:95
HŘEBEN 66
1. Hrob 101, dospělý (věk neurčen)
2. Hřeben: fragmenty, kostěný, složený, zuby nedochovány, částečně
dochovány obkladové destičky s nýtky (tab. 9:55)
4. Doprovodné nálezy: 32 skleněných korálků, fragmenty železného nože,
přeslen, fragmenty železného předmětu
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 292, obr. 43:101, tab. 75:101
96
HŘEBEN 67
1. Hrob 112, muž (40–45 let)
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
rukojeti s nýtky zdobené po podélných stranách dvěma horizontálními
liniemi a řadou kroužků s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků
s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, kde ho doplňují dvě vertikální
linie na kratších stranách, d. 15,4 cm (tab. 9:56)
4. Doprovodné nálezy: železný hrot kopí, 3 štípané industrie stříbrný nýt,
železný nýt, fragmenty železného předmětu, fragment železného prutu
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 301, obr. 47:112, tab. 81:112
HŘEBEN 68
1. Hrob 117, žena (40–50 let)
2. Hřeben: fragmenty s nýtky, kostěný, skládaný, zuby nedochovány, d.
10,5 cm (tab. 9:57)
4. Doprovodné nálezy: železná přezka, skleněné korálky, zdobený stříbrný
přívěšek, železné nůž, zdobený přeslen, železný kroužek, bronzový
kroužek, fragment železného prutu, kamenný disk, 3 bronzové nýtky
5. MD3–MD5/MD6
7. Klanica - Klanicová 2011, 305–307, obr. 51:117, tab. 83:117
8. NĚMČIČKY
„Proti Velikému dvoru“ (okres Brno-venkov)
Nález z roku 1926 (J. Prchal)
Ojedinělý kostrový hrob
HŘEBEN 69
1. Hrob 1, žena (mladá)
97
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky
zdobené ve vrchní podélné části čtyřmi rytými horizontálními liniemi,
které jsou doplněny pěti obdélníčky s úhlopříčkami, spodní podélná
strana je zdobená krátkými šikmými rýžkami, které přerušují na dvou
místech dvě vertikální rýžky, zbývající prostor obkladových destiček je
zdoben kroužky s tečkou uprostřed, které jsou buď uskupeny po třech do
trojúhelníčku nebo tvoří svislé řady, zdobení v podobě kroužků se
vyskytuje i na části se zuby, d. 25 cm (tab. 10:58)
4. Doprovodné nálezy: železné nůžky
5. 1. polovina 6. století
7. NZ č.j. 1217/45; Červinka 1937, 134, obr. 21; Werner 1962, 145; Tejral
1976, 69, 108, tab. 13:2
9. REBEŠOVICE
Rebešovice II. „Na Stráni“ (okres Brno-venkov)
Výzkum z let 1952–1953 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd
v Brně; J. Král, J. Nekvasil)
Kostrové pohřebiště (11 hrobů)
HŘEBEN 70
1. Hrob 195 (neurčováno, 35–40 let)
2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, fragment obkladové
destičky zdoben po podélných stranách dvěma rytými horizontálními
liniemi, prostor mezi liniemi je zdoben kroužky s tečkou uprostřed, nýty
železné, d. 5 cm, š. 2,2 cm(tab. 11:63)
4. Doprovodné nálezy: železné přezky, železný nůž, ohnutý železný
předmět
5. MD3–MD4/MD5
6. Inv. č. 900-195-/53 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)
98
7. NZ č.j. 1664–1665/54; Werner 1962, 145; Tejral 1976, 71, 109, tab. 17:5;
Nekvasil 1954, 435
10. SLAVKOV
Slavkov II. (okres Vyškov)
Nález z 30. let 20. století
Ojedinělý kostrový hrob
HŘEBEN 71
1. Hrob 1, muž/bojovník
2. Hřeben: kostěný
4. Doprovodné nálezy: dvojsečný meč, sekera, přeslen
5. 1. polovina 6. století
7. Werner 1962, 145
11. ŠAKVICE
Šakvice II. - intravilán (okres Břeclav)
Výzkum z roku 1974 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně; B.
Novotný)
Kostrové pohřebiště (53 hrobů)
HŘEBEN 72
1. Hrob ?
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, část
se zuby zdobené kroužky s tečkou uprostřed, d. 17 cm (tab. 10:59)
4. Bez doprovodných nálezů??
99
5. MD3–MD5/MD6
7. Tejral 1993, 489, tab. 314:34; Tejral 2005 (tab. 13A:1)
12. ŠARATICE
„Padělky za humnama“ (okres Vyškov)
Výzkum z roku 1928 (I. L. Červinka) 1947,1949 (záchranný, Archeologický
ústav Akademie věd v Brně) 1954 (Č. Staňa)
Kostrové pohřebiště (7 hrobů)
HŘEBEN 73
1. Hrob 21a
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, nýty
železné, d. 15,1 cm (tab. 10:60)
4. Doprovodné nálezy: bronzový náramek, bronzová přezka, železný nůž,
železné fragmenty
5. MD3–MD4/MD5
7. Červinka 1937, 135; Staňa1956, 26–32, 48, 65–66, obr. 33 (uprostřed);
týž 1966, 212; Tejral 1976, 40, 109; týž 1982, 218; týž 2011, tab. 8:21a
HŘEBEN 74
1. Hrob 1/1947
2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobené po podélných stranách dvěma rytými horizontálními liniemi,
prostor mezi liniemi vyplněn kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v
podobě kroužků se vyskytuje i na části se zuby (tab. 10:61)
4. Doprovodné nálezy: zdobená keramická nádoba, korál, hrot kopí,
vaječné skořápky
5. MD3–MD4/MD5
7. NZ č.j. 28/48; Tejral 2005, tab. 17:A7
100
HŘEBEN 75
1. Hrob 2/1947
2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
zdobené po podélných stranách třemi horizontálními rytými liniemi, d.12
cm (tab. 10:62)
4. Doprovodné nálezy: bronzový řetízek, skleněný korál, železné nůžky,
fragmenty nože
5. MD3–MD4/MD5
7. NZ č.j. 28/48; Tejral 1976, tab. 19
13. ZNOJMO
„Holubí vrch“ (okres Znojmo)
Nález z roku 1870
Kostrové pohřebiště (přesný počet hrobů není znám)
HŘEBEN 76
1. Hrob ? (nezachovány hrobové celky)
2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky
hřebene zdobeny po podélných stranách třemi horizontálními rytými
liniemi, prostor mezi liniemi vyplňují kroužky s tečkou uprostřed, d. 8 cm
(tab. 11:64)
4. Doprovodné nálezy: 2 ptačí spony, bronzové a železné přezky, nákončí,
jehlice, korálky, 6 článků ze stříbrného náhrdelníku, přesleny, bronzové
kování dřevěného vědra se závěsnými kruhy, železný kroužek
5. 1. polovina 6. století
7. Červinka 1937, 136, tab. 30; Podborský - Vildomec 1972, 146; Tejral
1976, 92, 109, 110, tab. 32:16
104
Tab. 3. BRNO: 11 Kotlářská ulice; 12 Merhautova ulice; ČEJKOVICE: 13 hrob 5b; HOLUBICE: 14 hrob 7;15 hrob 9
107
Tab. 6. HOLUBICE: 29 hrob 104; 30 hrob 100; 31 hrob 98; 32 hrob 105; 33 hrob 92; 34 hrob 97; 35 hrob 35
108
Tab. 7. LUŽICE: 36 hrob 6; 37 hrob 9; 38 hrob 12; 39 hrob 46;40 hrob 14; 41 hrob 7; 42 hrob 38; 43 hrob 54
109
Tab. 8. LUŽICE: 44 hrob 57; 45 hrob 55; 46 hrob 59; 47 hrob 61; 48 hrob 63; 49 hrob 67; 50 hrob 71
110
Tab. 9. LUŽICE: 51 hrob 83; 52 hrob 75; 53 hrob 94; 54 hrob 95; 55 hrob 101; 56 hrob 112; 57 hrob 117
111
Tab. 10. NĚMČIČKY 58; ŠAKVICE: 59; ŠARATICE: 60 hrob 21a; 61 hrob 1/1947 (rozměr neznámý); 62 hrob 2/1947
113
Tab. 12. TYPY HŘEBENŮ: 1 s rovným držadlem; 2 s trojúhelníkovitým držadlem; 3 se zvláštním držadlem; 4 s obloukovitým držadlem; 5 s prohnutým držadlem; 6 oboustranný