Houbová onemocnění včelího plodu

Zvápenatění včelího ploduAscosphaerosis larvae apium

Zkamenění včelího ploduAspergillosis larvae apium

Zvápenatění včelího plodu

• Houbové onemocnění včelího plodu - v Evropě známé od 1.poloviny 20. století

• V ČR dříve výskyt ojedinělý• Se zavlečením varroázy – častější a závažnější

výskyt• Není povinné hlášením

Původce

• Ascosphaera apis - má dvě formy:

- maloplodou / plodničky 50 – 82 um / - velkoplodou / plodničky 88 – 168 um /

Ascosphaera apis

• Mycelium článkované• Heterothalické –

2 různé typy vláken• Při dotyku – vzniknou

samčí a samičí gametangia

• Po kopulaci – podničky v nich oválné askospory

Ascosphaera apis

Šíření nákazy

• Výtrusy nebo myceliem – potravou i pokožkou• Nejcitlivější jsou larvy 3-6 dní staré• Trubčí plod je citlivější• Houba proroste ze střev celé tělo i pokožku• Choroba probíhá rychle, za 5-7 dní po nakažení

je většina larev mumifikovaných• Spóry Ascosphaera apis jsou infekční 15 let,

hlavně v pylu

Klinické příznaky

• Skvrnitá víčka, propadlá

• Mumie v buňce volné• Barva mumií bílá,

šedozelená nebo čedočerná

• Mumie na podložkách a dně úlů

Diferenciální diagnóza

• Plesnivý pyl - Ascosphaera alvei

• Rozlišení tvarem, případně mikroskopickým vyšetřením

Dezinfekce

• Úly vyškrabat, vyžehnout do hněda• Vymýt 4% roztokem formalinu• Půdu před včelínem přerýt• Ruce, oděvy, nářadí – průběžně dezinfikovat

Prevence

• Pravidelně používat Formidol - odparné desky• Rezervní plásty pravidelně dezinfikovat• Umožnit obměnu díla• Neusazovat roje neznámého původu• Nezkrmovat včelám pyl neznámého původu• Tlumit varroázu

Opatření

• Plásty s mumiemi – spálit• Včelstvo přeložit do dezinfikovaného úlu s

minim.počtem starých plástů• Plodiště doplnit mezistěnami• Vyměnit matku za prověřenou na dobrý čisticí

pud• Pokrmit cukerným roztokem s vit. C• Případně posílit zavíčkovaným plodem• V ČR není na zvápenatění žádný registr. lék

Zkamenění včelího plodu

• Houbové onemocnění včelího plodu i dospělých včel

• Není povinné hlášením

Výskyt zkamenění včelího plodu

• V Evropě, Severní a Jižní Americe• V jiných světadílech není podchyceno• V ČR – výskyt vzácný

Původce

• Aspergillus flavus někdy také Aspergillus fumigatus • Tyto plísně se vyskytují běžně v přírodě• Vytvářejí dlouhá, článkovaná vlákna / hyfy /• Množí se: nepohlavně – konidiemi pohlavně – plodnice a askospory• Tvoří toxiny – aflatoxiny – /kancerogenní účinky/• U oslabených lidí – možnost mykotických pneumonií

Šíření

• Konidie a askospory – na rostliny – s nektarem a pylem - do úlů

• S potravou do žaludků larev – tam se pomnoží, prorostou orgány larvy

• Usmrtí larvu – hyfy prorostou i pokožku• Vznikne velice tvrdá mumie, pevně lpí

v buňce

Klinické příznaky

• Podobné jako u zvápenatění včel.plodu• Napadená larva – nažloutlá – kašovitá

hmota – později jako chomáčky vaty - po vytvoření konidií – žlutozelená zrna - nakonec velmi tuhá mumie, pevně v buňce

• Dospělé včely – proroste plíseň pokožku – včely jsou jako zlaté - nemohou létat -uhynou

Klinické příznaky

Opatření

• Jako u zvápenatění včelího plodu• Uhynulé včely spálit• Úly vyškrabat a vypálit až do hněda• Tlumit varroázu• Při práci – pozor na vdechování spór• Chovat silná včelstva