HOSPODÁŘSKÁ

GEOGRAFIE

8.Přednáška

TERCIÁRNÍ SEKTOR – SLUŽBY

Osnova:

8. TERCIÁRNÍ SEKTOR8.1 Terciární sektor – okruhy aktivit8.2 Odvětví služeb, které je spojeno s mimořádnými a

stále rostoucí počty osob – cestovní ruch8.2.1 Zdrojové a cílové oblasti v národním měřítku

8.2.2 Zdrojové a cílové oblasti v mezinárodním (globálním) měřítku

8.3 Kvartární sektor8.4 Mezinárodní obchodní vztahy

8. Terciární sektor – služby

… služby jsou dalším oborem (sektorem) aktivit národních ekonomik s velmi dynamickým nárůstem podílu tvorby GDP dané ekonomiky.

Služby (vybrané) nejsou jen „pouhou“ ekonomickou kategorií ve smyslu tvorby GDP, ale mají i svůj společensko – sociální význam, neboť v řadě specializací poskytují „výstupy“ do oblasti zdraví a vdělanosti obyvatelstva. Z tohoto pohledu proto i často nemají „ srovnatelnou „ ekonomickou efektivitu – profitabilitu.

Jejich „užitečnost“ je poměřována spíše jinými druhy ukazatelů, např. tzv. ukazateli vybavenosti, tj. počtem lékařů, zařízení na 1000 (100) obyv. nebo % podíly vzdělanostních skupin obyvatel. apod. Lze konstruovat i ukazatele na bázi tzv. komfortu-lidského blahobytu-spokojenosti…

Významným přínosem pro NH je „trvalá“ absorpce „uvolněné“ pracovní síly z 1.a2.sek toru NH pro investiční nenáročnost.

Z dříve uvedeného vyplývá, že sektor služeb lze rozčlenit na min 2 skupiny činností:

I. komerčně orientovanéII. společensky a sociálně prospěšné

ad I - sem patří služby na bázi plně ohodnocených výstupů, jako např.: bankovnictví, pojišťovnictví, obchod, osobní doprava…

ad II – sem patří služby na bázi spoluúčasti (státu, municipalit, fondů apod…), které se spolupodílejí na tvorbě (sanaci) hospodářského výsledku.

Výstupy skup.II mají velmi široký a významný dopad na „sociální“ úroveň obyvatelstva a v podstatě charakterizují i vyspělost dané země, viz. státy tzv. sociálního blahobytu – široká oblast státní podpory (Švédsko, SRN, Švýcarsko….

Platí i obrácené „měřítko“ – viz RZ a TE

Současné trendy vývoje tohoto sektoru u nejvyspělejších zemí světa se orientují na obě skupiny, ale ve skupině komerčně orientovaných činností jsou ekonomicky velmi úspěšné, neboť převažuje zaměření do bankovních, pojišťovacích a finančních služeb s vysokým zhodnocením lidského kapitálu.

Vytvářejí se i tzv. finanční centra světa, kde dominují země USA, Velká Britanie a Japonsko a další , např. Lucembursko, které hrají i významné regionální role v tomto sektoru.

Terciární sektor – okruhy aktivit

1. Maloobchod2. Administrativa a řízení3. Zdravotní péče4. Sociální péče5. Školství6. Veřejné stravování7. Věda a výzkum8. Bankovnictví a pojišťovnictví9. Zahraniční obchod10. Tělovýchova a cestovní ruch

Každá z těchto aktivit je charakterizována určitými typickými atributy:

− soustavou zařízení,− spec. školenými zaměstnanci,− specifickým okruhem uživatelů,− lokalizací, apod.

větší část služeb má tendence se koncentrovat do populačně větších sídel -ukazatel významu sídla

počet obyvatel ve středisku (městě, vesnici) a jeho zázemí je limitem pro existenci jen takových druhů obslužných zařízení, pro něž je tento počet obsluhovaných dostatečný k tomu, aby tyto služby byly ještě rentabilní

většina služeb se realizuje na základě individuálního výběru

zpravidla v nejvýhodnější poloze s největší frekvencí návštěvníků uvnitř měst nalezneme obslužná zařízení nejdražších či nejžádanějších potřeb obsluhující obyvatele města a jeho zázemí – viz tzv. polohová renta (odpovídající výše nájmů, poplatků ...)

pohyb ze zázemí do centra nazýváme dostředný - jeho směry a intenzita závisí na řadě faktorů, nejdůležitější je kvalita vybavenosti střediska (počet druhů, počet obslužných zařízení, kvalita obsluhy, ceny, dostupnost, aj.)

opačný pohyb - odstředivý pohyb za službami (rekreační služby lokalizované v oblastech specifických přírodních a kulturních podmínek)

8.2 Odvětví služeb, které je spojeno s mimořádnými a stále rostoucími počty osob – cestovní ruch

Tyto osoby přesunující se za jejich využitím představuje cestovní ruch ( služby cestovního ruchu: dopravní, ubytovací, stravovací, aj.)• organizací a strukturou poskytovaných služeb

ovlivňuje cestovní ruch jak• zdroiové oblasti {měnící se vkus klientely), tak i cílové

oblasti (ztráta původních kulturních tradic, staveb, způsobu života ...)

• cestování je dnes součástí životního stylu a je významným faktorem globalizace

• příjmy z cestovního ruchu tvoří nejen příjem SR, ale i regionálních rozpočtů

8.2.1 Zdrojové a cílové oblasti v národním měřítku pohyb obyvatelstva mezi sídly – poptávka po službách

apod. pohyb obyvatelstva při využití volného času –

outdoorové aktivity, poznávací zájezdy, nákupní aktivity…

8.2.2 Zdrojové a cílové oblasti v mezinárodním (globálním) měřítku

v této dimenzi je cestovní ruch chápán jako „šiřitel“ globalizace

enormní zájem o cestovní ruch změnil řadů cílových destinací ve velikostním a architektonickém rozměru – viz cílové přímořské destinace…

zdrojovými oblastmi převažují vyspělé (bohaté) země s rozvinutou turistickou infrastrukturou ( služby cestovních agentur, dopraví infrastruktura…)

Základní charakteristiky : dle počtu vyjíždějících turistů (pasivní cestovní ruch):

1. Německo (13 % z celosvětového objemu)2. USA (13%)3. Japonsko (10%)

dle objemu příjmů z příjezdu návštěvníků (aktivní cestovní ruch):

1. Francie (10%)2. USA (8%)3. Španělsko (7%)

na evropské turisty připadá asi 60 % návštěvníků zahraničních zemí, na obě Ameriky asi 20 % a na Japonsko a další země východní Asie asi 15 %

výrazné jsou sezónní proudy (ze S na J v Evropě i v Americe, kulturně poznávací a nákupní cesty do největších center, apod.)

CESTOVNÍ RUCH v ČR:− v popředí nejnavštěvovanějších zemí světa,− tvoří asi 5-10% HDP.

8.3 Kvartární sektor část obslužné sféry, především školství, věda a výzkum, se

někdy vyčleňují zterciéru a zařazují se do kvartéru (kvartérní sféry)

tomuto sektoru věnují nejvyspělejší státy světa velikou pozornost, protože nejvíce ovlivňuje budoucí rozvoj společnosti a její ekonomiky

velký rozdíl mezi zeměmi bohatého „Severu" a zeměmi chudého „Jihu"

OBR. 8‑1: ROZMÍSTĚNI SLUŽEB

8.4 Mezinárodní obchodní vztahyTyto procesy jsou z hlediska sektorové struktury součástí terciéru zahraniční obchod, vývoz vědecko-technických informací

(licence, ochranné známky a patenty), apod. zahraniční obchod: jeho složkami jsou dovoz a vývoz,

výsledkem obrat (součet importu a exportu) a výsledné saldo zahraničního obchodu (+ či -)

je ovlivňován - velikostí země, nalezišti surovin, otevřeností či uzavřeností hospodářství, atd.

Zahraniční obchod nejvýznamnějších států dle objemu dovozu, vývozu a salda (v mld. USD):

TAB. 8‑1: NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STÁTY DLE OBJEMŮ V MLD. DOLARŮ

Země Dovoz Obrat / Vývoz Saldo

USA 1933 3488 / 1554 - 378

Čína 1333 2561 / 1428 + 259

Německo 818 1813 / 949 + 176

Japonsko 790 1680 / 810 + 21

Francie 301 299 - 2

Kanada 238 277 -39

Itálie 237 238 + 1

Hongkong 213 202 - 12

Velká Británie 212 160 - 52

Nizozemsko 197 209 + 12

Zdroj: Destatis, březen 2009

STRUKTURU MEZINÁRODNÍHO OBCHODU OVLIVŇUJE : jednak blízkost zemí, jednak jejich hospodářská

úroveň, ta působí na strukturu druhů zboží:− 40 % z celkové hodnoty ZO = strojírenské výrobky

− 30 % = ostatní průmyslové výrobky

− 10 % = chemikálie

− 20 % = potraviny, energetické a všechny ostatní suroviny

Struktura ZO je různáVelké rozdíly lze zaznamenat: hospodářsky vyspělé země x transformující se země x země rozvojové

Teritoriální strukturu ovlivňuje geografická blízkost zemí, dopravní dosažitelnost, atd.

zvláštní formu zahraničních vztahů představují investice a prodej vědecko technických informací (know-how)

přímé investice spojené s transferem kapitálu do jiné země představují jednu z forem šíření modernizace hospodářství, hlavními investory v zahraničí jsou především země S. Ameriky, Evropy či V. Asie

OdpovědiSlužby jsou tzv. nemateriálním odvětvím s vyšším nárokem

na pracovní sílu, často se specifickou kvalifikací a vyšším vzděláním.

Služby lze klasifikovat na komerčně a společensky a sociálně orientované

Okruh aktivit terciárního sektoru zahrňuje cca 10 odvětví a je možné další okruhy připojit

Zdrojové oblasti jsou představovány především vyspělými zeměmi a za cílové jsou považovány destinace s přírodním či architektonickým potenciálem

Mezinárodní obchodní vztahy obsahují procesy výměny materiálních i nemateriálních výstupů dané ekonomiky. Jsou kvantifikovány tzv. obratem MO a jeho výsledkem, tzv. saldem v pozitivní nebo záporné hodnotě

Náměty k procvičení

Označte příklady vybraných služeb ve svém sídle Zjistěte kvalifikační nároky na speciálně vybrané služby

(např. zdravotnické…) Analyzujte úroveň vybavenosti službami vybraného sídla

Děkuji za pozornost