HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY

www.ceskatelevize.cz

HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBYSetkání s novináři 22. 5. 2013

květen 2013

Důvody, pro které se Česká televize a Rada ČT rozhodly systematicky sledovat úroveň a míru naplňování veřejné služby, kterou má ČT zajišťovat, lze shrnout do následujících bodů:

• Zákon 231/2001, Zákon o České televizi a Kodex České televize definují celou řadu obecných i konkrétních požadavků na televizní vysílání veřejné služby. Zároveň je vyžadováno pravidelné sledování míry naplňování těchto požadavků (více v části OBECNÉ CÍLE).

• Země s dlouholetou tradicí médií veřejné služby - například Velká Británie či Nizozemí - mají procesy monitorující naplňování principů veřejné služby již nastavené, jiné západoevropské státy je zavádějí. Jedná se o logický vývoj a Česká televize by se ve středo- a východoevropském prostoru ráda stala průkopnicí měření hodnoty poskytované médii veřejné služby.

• Výstupy z měření a hodnocení slouží k realizaci dohledu Rady ČT nad plněním úkolů veřejné služby Českou televizí.

• Na interní úrovni poskytuje hodnocení zpětnou vazbu pro sestavování programu, pro lepší a efektivnější řízení či kvalitnější kontrolu procesů v rámci České televize.

www.ceskatelevize.czkvěten 2013

DŮVODY PRO REALIZACI PROJEKTU

Hodnocení je realizováno pomocí tří metodických přístupů, vzájemně odlišných typem zjišťovaných indikátorů plnění veřejné služby:

• Indikátory vycházející z měřitelného chování a postojů veřejnosti,• Indikátory vycházející z expertního posouzení plnění zásad definovaných

Kodexem ČT,• Indikátory vycházející z tzv. „tvrdých dat“, např. z databáze odvysílaných pořadů

AOP.

Plnění úkolů veřejné služby ČT je přitom hodnoceno ze tří úhlů, tj. podle:

• Míry naplňování mezinárodně uznávaných obecných cílů stanovených pro média veřejné služby, modifikovaných pro podmínky ČT, podle konkrétních zásad definovaných Zákonem o ČT a Kodexem ČT – Výstupy typu 1

• Míry uspokojování potřeb různých diváckých skupin, jehož sledování vyžaduje Kodex ČT – Výstupy typu 2

• Vývoje základních ukazatelů charakterizujících úroveň vysílání veřejné služby, tj. podle Zásahu, Kvality a Dopadu vysílání (tzv. metodika RQI) – Výstupy typu 3

Unikátnost vytvořené metodiky spočívá v syntéze hodnocení ze 3 různých úhlů pohledu vycházejících z analýzy 3 odlišných okruhů dat.


PRINCIPY HODNOCENÍ

A1. DENNÍ KONTINUÁLNÍ VÝZKUM ČT - DKV

• Spokojenost diváků s různými typy pořadů

• Vnímaná míra originality

• Schopnost pořadů zaujmout diváky

A2. DATABÁZE ODVYSÍLANÝCH POŘADŮ - AOP

• Podíl pořadů, programových typů atp. na celkovém vysílacím čase ČT, například:

• podíl titulkovaných pořadů,

• podíl výukových pořadů,

• podíl původní tvorby v oblasti dramatických, zábavních a dětských pořadů,

• podíl pořadů s duchovní a náboženskou tématikou,

• podíl regionálního vysílání atp.


A. INTERNÍ ZDROJE ČT

B1. DATA Z ELEKTRONICKÉHO MĚŘENÍ SLEDOVANOSTI – ATO

• Zásah (reach) pořadů, programových typů, například:

• zpravodajských pořadů,

• aktuálně-publicistických a diskusních pořadů,

• vzdělávacích a osvětových pořadů

• regionálního vysílání

• převzatých pořadů

B2. KVANTITATIVNÍ VÝZKUM - TRACKING

• pravidelný reprezentativní výzkum na divácké populaci

B3. KVANTITATIVNÍ OBSAHOVÁ ANALÝZA ZPRAVODAJSTVÍ

• expertní posouzení plnění zásad stanovených Kodexem ČT pro zpravodajské pořady, zdroje: Media Tenor, Jaroslav Formánek a kolektiv autorů


B. EXTERNÍ ZDROJE

Prostřednictvím reprezentativního kvantitativního výzkumu na dospělé populaci diváků jsou zjišťovány hodnoty konkrétních parametrů potřebných pro hodnocení plnění veřejné služby ČT.

• REALIZACE: 1. vlna – 11-12/2012, 2. vlna - 5/2013, půlroční frekvence

• VZOREK: reprezentativní vzorek dospělé TV populace ČR, v každé vlně 1 000 respondentů

• METODA SBĚRU DAT: F2F CAPI (osobní dotazování s pomocí PC), délka dotazníku 40 minut

• REALIZÁTOR: TNS AISA, renomovaná společnost pro výzkum trhu a veřejného mínění

• CÍLE:

• zjištění deklarované sledovanosti a obliby TV stanic

• identifikace image hlavních stanic, důvěryhodnosti a vztahu k jednotlivým TV stanicím českého televizního trhu (na základě hodnotové baterie výroků) – použití pro hodnocení plnění veřejné služby ČT

• měření intenzity vztahu diváckých skupin a kvality divácké zkušenosti - použití pro hodnocení plnění veřejné služby ČT

• měření loajality diváků, vnímání klíčových pořadů a osobností televizního trhu - použití pro hodnocení plnění veřejné služby ČT

• ad hoc otázky dle aktuální potřeby (například pro oddělení marketingu ČT)


DESIGN TRACKINGOVÉHO VÝZKUMU

Od 1.1.2013 došlo v DKV k několika změnám:

• Panel diváků byl navýšen na 1000 respondentů (dříve 750).

• Došlo ke změně (zjemnění) škály pro hodnocení pořadů, nově jsou pořady hodnoceny na stupnici 1 až 10, kde 1=nejhorší hodnocení, 10=nejlepší hodnocení (dříve byla používána méně diferencující školní stupnice 1 až 5)

• Byl pozměněn vzorec pro výpočet koeficientů spokojenosti s pořady - nově nabývá hodnot mezi 1 a 10 (původně byly hodnoty získané na stupnici 1-5 přepočteny na koeficient v rozpětí -10 až +10)

• Byly přidány dvě nové proměnné „Originalita“ a „Zaujetí“ ve formě výroků, s nimiž respondenti vyjadřují souhlas či nesouhlas (ano/ne):

• Výrok pro měření ORIGINALITY: „Pořad byl neobvyklý, jiný než pořady stejného žánru.“

• Výrok pro měření míry ZAUJETÍ: „Pořad mne velmi zaujal, zapůsobil na mne.“


ZMĚNY V DENNÍM KONTINUÁLNÍM VÝZKUMU ČT

7 PILÍŘŮ HODNOCENÍPožadavky definované Kodexem ČT a doporučení Dětské televizní charty modifikovaná na lokální podmínky budou společně s dalšími sledovanými parametry převedeny na indikátory (jak to známe i z hodnocení veřejné služby ČT v posledních letech). Měření indikátorů bude postaveno na následujících datových zdrojích a metodologických přístupech:

1.Data z elektronického měření sledovanosti ATO Mediaresearch

2.Výsledky pravidelného trackingového výzkumu VPA ČT

3.Pre-testy dětských pořadů před jejich nasazením do vysílání

4.Měření spokojenosti rodičů se specifickými vzdělávacími dětskými pořady v rámci stávajícího panelu denního kontinuálního výzkumu (DKV)

5.Měření míry funkčnosti interaktivních prvků ve vysílání ČT :D prostřednictvím analýzy využívání příslušných webových stránek ČT

6.Výsledky analýzy odvysílaných pořadů (AOP)

7.Expertní posouzení úrovně dětských pořadů


KONCEPT HODNOCENÍ DĚTSKÉHO KANÁLU ČT :D

A. HODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ OBECNÝCH CÍLŮ VEŘEJNÉ SLUŽBY

ŠEST OBECNÝCH CÍLŮ PRO MÉDIA VEŘEJNÉ SLUŽBY, MODIFIKOVANÝCH PRO PODMÍNKY ČESKÉ TELEVIZE

Vysílání České televize by mělo usilovat o dosažení následujících šesti cílů:

1.Zvyšování informovanosti občanů, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie

2.Podpora vzdělanosti a vzdělávání

3.Stimulace kreativity a kvality v kultuře (chápané v širokém slova smyslu)

4.Prezentace České republiky, jejích regionů a komunit

5.Přibližování (představování) světa občanům České republiky

6.Poskytování výdobytků nových telekomunikačních technologií a služeb veřejnosti

Na následujících stranách nabízíme přehled základních výsledků z hodnocení naplňování jednotlivých cílů.


PLNĚNÍ OBECNÝCH CÍLŮ

A1. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 1Zvyšování informovanosti občanů, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie

Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT

Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.

• Pro zjišťování míry oslovení populace médii se využívá proměnná zásah (reach). Zásahem přitom pro účely měření veřejné služby rozumíme sledování určitého typu pořadů nepřetržitě minimálně 15 minut v jednotlivém týdnu. V roce 2012 činil zásah zpravodajských, aktuálně-politických či diskusních pořadů ČT 51% české populace 15+, což je o tři procentní body více než v roce 2011.

• Oproti předchozímu roku mírně vzrostla také spokojenost se zpravodajskými, aktuálně-politickými a diskusními pořady ČT, a to o jeden p.b.


ZÁSAH A SPOKOJENOST SE ZPRAVODAJSKÝMI POŘADY ČT

• Nejčastěji jsou do diskusních pořadů Václava Moravce zváni představitelé ČSSD, poměr zástupců vládních a opozičních stran je však ve svém celku přibližně vyrovnaný.

• K relativně nižší účasti mimoparlamentních politických stran a hnutí je potřeba poznamenat, že jejich činovníci jsou zváni do diskusního pořadu Politické spektrum, jehož se představitelé parlamentních stran neúčastní.

ČSSD ODS TOP09 KSČM neza-

řazený VV Lidem STAN SZ Piráti KDU-ČSL SsČR

OVM 1. část 33 26 21 9 8 6 3 2 2 1 0 0OVM 2. část 31 21 22 9 7 6 5 1 1 1 3 1celkem 64 47 43 18 15 12 8 3 3 2 3 1


ÚČAST ZÁSTUPCŮ POLITICKÝCH STRAN V POŘADU OVM

A2. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 2Podpora vzdělanosti a vzdělávání

• Meziroční průměrný týdenní zásah vzdělávacích pořadů v populaci 15+ poklesl o 2 p.b. Současně vzrostla spokojenost se vzdělávacími pořady o 2 p.b. Jde o relativně obvyklý fenomén, neboť sledovanou skupinu pořadů opouštějí první ti, kteří jsou méně spokojeni a zůstává tvrdé divácké jádro, deklarující vyšší spokojenost.

• 83% populace 18+ rozhodně nebo spíše souhlasí s názorem, že ČT významně přispívá ke vzdělanosti (celkový index indikátoru 67%); 81% souhlasí s názorem, že ČT nabízí řadu pořadů, při jejichž sledování se naučí něco nového (index indikátoru 67%); 75% pak souhlasí s výrokem, že ČT významně přispívá k právnímu vědomí obyvatel (index indikátoru 62%).

Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT

Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen. www.ceskatelevize.czkvěten 2013

OBECNÉ INDIKÁTORY PODPORY VZDĚLANOSTI A VZDĚLÁVÁNÍ

A3. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 3Stimulace kreativity a kvality v kultuře (chápané v širokém slova smyslu)

Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT

STIMULACE KREATIVITY A KVALITY V KULTUŘE



• ČT má v očích diváků mezi ostatními TV dominantní postavení v oblasti ryze kulturních pořadů (tj. hudba, divadlo, umění) a českých filmů.

• Vedoucí postavení si ČT udržuje také na poli českých seriálů.


Zdroj: Tracking ČT


PŮSOBENÍ ČT V OBLASTI KULTURNÍCH POŘADŮ

• V roce 2012 došlo oproti předchozímu roku k výraznému nárůstu podílu menších a kombinovaných sportovních odvětví.

• Hlavní příčinou je extenzivní vysílání ČT z Olympijských her v Londýně, kdy byl a) věnován prostor i relativně okrajovým sportům, které v neolympijských letech nejsou v popředí zájmu; b) docházelo ke kombinování živých přenosů z různých sportovních odvětví v rámci jednoho bloku vysílacího schématu (tedy v rámci jednoho pořadu).


STRUKTURA SPORTOVNÍCH POŘADŮ

A4. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 4Prezentace České republiky, jejích regionů a komunit

• Mezi roky 2011 a 2012 vzrostl zásah regionálních pořadů z 8 % na 11 % a spokojenost diváků z 91 % na 93 %.

• 77 % populace souhlasí s názorem, že ČT dává ve svém vysílání dostatečný prostor pro prezentaci kultury a života národnostních a etnických menšin v ČR (celkový index indikátoru 64 %).

Zdroje: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT, AOP ČT



VYBRANÉ INDIKÁTORY PREZENTACE REGIONŮ ČR A JEJÍCH KOMUNIT

• Brněnské studio ČT se v roce 2012 podílelo na vysílání ČT1 14 % a na vysílání ČT2 10 %.

• Ostravské studio ČT se v roce 2012 podílelo na vysílání ČT1 10 % a na vysílání ČT2 rovněž 10 %.

Podíl jednotlivých studií na celostátním vysílání ČT1 a ČT2Zdroj: AOP ČT


PODÍL REGIONÁLNÍCH STUDIÍ NA VÝROBĚ PROGRAMU

A5. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 5Přibližování (představování) světa občanům České republiky

• Meziročně mírně vzrostl průměrný týdenní zásah převzatých pořadů (z 45 % na 47 %). Spokojenost s nimi se zlepšila o 1 p.b.

• O jeden procentní bod klesl celkový podíl evropské tvorby na vysílání ČT (z 94 % na 93 %). Kategorie Evropská tvorba zahrnuje i domácí tvorbu.

Zdroje: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT, AOP ČT



PŘEVZATÉ POŘADY, PODÍL EVROPSKÉ TVORBY

A6. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ OBECNÝ CÍL 6Poskytování výdobytků nových telekomunikačních technologií a služeb veřejnosti

• Všechny portály ČT vykázaly meziroční příliv návštěvníků.

• Nejdynamičtější nárůst návštěvnosti zaznamenal portál www.ctsport.cz (+82 %) .

• Provoz na kmenovém portálu České televize www.ceskatelevize.cz se meziročně zvýšil o 12 %.


VÝKON INTERNETOVÝCH PORTÁLŮ ČT

B. HODNOCENÍ USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB SPECIFICKÝCH DIVÁCKÝCH SKUPIN

POŽADAVKY NA USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB A PŘÁNÍ RŮZNÝCH DIVÁCKÝCH SKUPIN, KLADENÉ KODEXEM ČT

Kodex ČT stanovuje pro vysílání České televize následující pravidla související s potřebami různých diváckých skupin:

1. ČT je povinna pravidelně získávat a analyzovat údaje o potřebách a přáních

jednotlivých diváckých skupin.

2. ČT si musí být vědoma, že se jednotlivé divácké skupiny vzájemně odlišují svým

kulturním a uměleckým cítěním a žánry či uměleckými směry, které upřednostňují.

Povinností České televize je uspokojit pokud možno celé spektrum diváckých skupin.

3. ČT musí zohledňovat pluralitu diváckých očekávání tak, aby různými pořady, včetně

řešení jejich aranžmá, uspokojila různé divácké skupiny.


USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB DIVÁCKÝCH SKUPIN

B1. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ DIVÁCI ORIENTOVANÍ NA POLITICKO-EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ

• Poměr zásahu divácké skupiny orientované na politicko-ekonomické zpravodajství vůči zásahu celé populace 15+ je u zpravodajských relací Události a Události a komentáře výrazně vyšší než u hlavních zpravodajských relací komerčních stanic.

CS: Diváci orientovaní na politicko-ekonomické zpravodajstvíZásah hlavních zpravodajských pořadů 2012 – Porovnání s CS 15+

Podíl diváků, kteří sledovali pořady kontinuálně alespoň 15 minut / Zdroj: ATO Mediaresearch


POROVNÁNÍ ZÁSAHU CS 15+ A SPECIFICKÉ CS KLÍČOVÝMI ZPRAVODAJSKÝMI POŘADY RŮZNÝCH STANIC

C. HODNOCENÍ VÝVOJE ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ

HODNOCENÍ PODLE ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ ÚROVNĚ VYSÍLÁNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY – METODIKA RQI

Hodnocení je založeno na modifikované britské metodice RQI, která je rámcem používaným k průběžnému monitorování výkonu BBC. Při adaptaci metodiky na domácí podmínky jsme také částečně využili principy používané nizozemskou NPO. Specifikace jednotlivých prvků RQI:

• REACH (R) Zásah pořadů a žánrů v celé populaci a v jednotlivých diváckých

skupinách• QUALITY (Q) Kvalita kanálů, žánrů a pořadů• IMPACT (I) Dopad pořadů na diváckou obec


VÝVOJ ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ (RQI)

C1. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ PRO ČESKOU TELEVIZI JAKO CELEK

ZÁKLADNÍ INDIKÁTORY ZÁSAHU (R), KVALITY (Q) A DOPADU (I) NA ÚROVNÍ CELÉ ČTZdroje: ATO Mediaresearch, Tracking ČT, AOP ČT, DKV ČT


C2. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ ZÁSAH (REACH)

Průměrný týdenní zásah České televize v jednotlivých CS (R)Podíl diváků z CS, kteří sledovali vysílání kontinuálně alespoň 15 minut / Zdroj: ATO Mediaresearch


ZÁSAH V JEDNOTLIVÝCH SOCIO-DEMOGRAFICKÝCH SKUPINÁCH• U obou pohlaví a téměř ve všech věkových skupinách meziročně vzrostl zásah o jeden až

dva procentní body.

• Jedinou výjimku tvoří věková skupina 15-24 let, kde došlo k poklesu sledovanosti o jeden procentní bod.

PRŮMĚRNÝ PODÍL NA DIVÁCÍCH 15+ V RÁMCI CELODENNÍHO VYSÍLÁNÍSROVNÁNÍ LET 2008 - 2012


C3. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ KVALITA (QUALITY)

• Nejvyšší spokojenost panuje s dokumentárními, vzdělávacími a hudebními pořady, nejmenší spokojenost naopak s dramatickými a náboženskými pořady.

TABULKA DAT: SPOKOJENOST S POŘADY

2011 2012

Zpravodajské pořady 91% 91%

Publicistické pořady 89% 91%

Dramatické pořady 88% 90%

Zábavné pořady 90% 91%

Hudební pořady 89% 92%

Dokumentární pořady 90% 92%

Vzdělávací pořady 90% 92%

Náboženské pořady 87% 90%

RQI – Žánry – Spokojenost s pořady (Q)Hodnocení spokojenosti s pořady na škále / CS 15+ / Zdroj: DKV ČT


SPOKOJENOST S POŘADY V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH ŽÁNRŮ

D. INTERPRETACE NAMĚŘENÝCH INDIKÁTORŮ RADOU ČT


PŘÍKLAD INTERPRETACE NAMĚŘENÝCH INDIKÁTORŮ RADOU ČT ZÁSAH V JEDNOTLIVÝCH SOCIO-DEMOGRAFICKÝCH SKUPINÁCH

Uvedený příklad interpretace je vztažen ke grafu na listu 36 této prezentace

• ČT jako celek zasáhla každý týden v průměru 78% populace 15+, což značně převyšuje limit, které si pro oslovení veřejnosti stanovuje BBC (70%). V meziročním srovnání došlo k navýšení o 1,4 p.b.

• U obou pohlaví a téměř ve všech věkových skupinách meziročně vzrostl zásah o 1 až 2 p.b. Jedinou výjimku tvoří věková skupina 15-24 let, kde došlo k poklesu sledovanosti o jeden procentní bod. U této cílové skupiny obecně klesá strávený čas u televize jako mediatypu. ČT se ji snaží zasáhnout prostřednictvím nových medií.

• Na základě naměřených zásahů obou pohlaví a jednotlivých věkových skupin vysíláním ČT uvedených v grafu na listu 36 Rada ČT konstatuje, že ČT splňuje požadavky:

ustanovení zákona 231/2001 § 31, odst.(4), v části : Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk a pohlaví,

E. PŘÍKLADY VÝSTUPŮ MĚŘENÍ VÝKONNOSTI JEDNOTLIVÝCH POŘADŮ PODLE METODIKY RQI

Příklady hodnocení jednotlivých titulůNEVINNÉ LŽI (premiéry ČT1)

Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT / 15+ / Období 01-04 2013

*Originalita pořadu: „Pořad byl neobvyklý, jiný než pořady stejného žánru.“ (odpověď - ano /ne)**Schopnost pořadu zaujmout: „Pořad mne velmi zaujal, zapůsobil na mne.“ (odpověď - ano / ne)


Příklady hodnocení jednotlivých titulůČTYŘI V TOM (premiéry ČT2)




Příklady hodnocení jednotlivých titulůUDÁLOSTI (premiéry ČT1 + ČT24)




HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY

Documents

Transcript of HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY