HMYZÍ HERBIVOŘI NA KOPŘIVĚ

HOUSENKY ZAVÍJEČE KOPŘIVOVÉHO (Pleuroptya

ruralis)

Ekologie studovaného druhuŠiroce rozšířený druh, vyskytuje se zejména v nížinných oblastech. Živná rostlina: převážně kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).Druh je jednogenerační, dospělí motýli vylétají od června do září.Vývoj housenek trvá od září do června, ale larva přezimuje na zemi ve spadeném listí do března nebo dubna.

Biologie druhu prakticky neznámá…

Cíle

• Studium distribuce housenek (zámotků) v lužních porostech kopřiv (na příkladu lokality Příkazy).

• Distribuce P.ruralis na třech hierarchických úrovních: mezi stanovišti – v rámci stanoviště – na kopřivě.

MetodikaSběr dat proběhl na třech stanovištích:

1. Les – 10 rostlin se zámotky, 20 bez zámotku2. Okraj lesa - 10 rostlin se zámotky, 20 bez

zámotku3. Osluněná plocha - 5 rostlin se zámotky, 10 bez

zámotku

Měřeny byly 3 rostliny se zámotkem z každého stanoviště a 3 bez zámotku také z každého stanoviště.

1. Stanoviště - hypotéza

H0: Není rozdíl v početnosti zámotků mezi stanovišti Les, Okraj lesa a Osluněnou plochou.

Test: Jednocestná ANOVA

Testování relativní početnosti vztažená na jednotku času (sec).

1. Stanoviště - výsledky

A: Stanoviste 2 44817.17 22408.58 7.59 0.011692* 0.840505S(A) 9 26557.75 2950.861Total (Adjusted) 11 71374.91Total 12

Prob Level Power (Alpha=0.05)Source Term

Analysis of Variance Table

DF Sum of Squares

Mean Square F-Ratio

1. Stanoviště - výsledky

0.00

62.50

125.00

187.50

250.00

1 2 3

Box Plot

Stanoviste

Cas

Průměrný čas na nalezení jednoho zámotku na různých stanovištích.

1. Stanoviště - závěrZamítáme H0. Početnost zámotků se mezi jednotlivými

stanovišti liší.Relativní abundance druhu byla průkazně nejnižší na

osluněném stanovišti.

Možné příčiny jevu:1. Mikroklimatické podmínky (v průběhu vegetační

sezóny, v průběhu přezimování)2. Obhospodařování v místě osluněných stanovišť

(příkopů).3. Vyšší stres (světlo) na lesním stanovišti, tzn. Menší

obranyschopnost, zvýšená invaze herbivorů.

2. Výška rostliny - hypotéza

H01: Výška rostliny se na různých typech stanovišť neliší.

H02: Housenky nepreferují vyšší rostliny.

Test: Více-cestná ANOVA

2. Výška rostliny - výsledky

A: Lokalita 2 11421.78 5710.889 18.46 0.000000* 0.999852B: o_n 1 2496.889 2496.889 8.07 0.005970* 0.799487AB 2 29.77778 14.88889 0.05 0.953034 0.056971S 66 20412.83 309.2853Total (Adjusted) 71 34361.28Total 72

Prob Level Power (Alpha=0.05)Source Term

Analysis of Variance Table

DF Sum of Squares

Mean Square F-Ratio

2. Výška rostliny - výsledky

60.00

75.00

90.00

105.00

120.00

1 2 3

Means of Vyska_rost

Lokalita

Vysk

a_ro

sto_n

12

2. Výška rostliny - závěrZamítáme H01. Výška rostliny se na různých

typech stanovišť liší.Nejvyšší kopřivy rostly v lese, nejnižší na osluněných plochách.

Zamítáme H02. Housenky preferují vyšší rostliny.Zdůvodnění:1. Vyšší rostlina = větší listy = možnost vytvoření

zámotku.2. Kvalitnější potrava, poměr C : N (relativně více

dusíku)3. ?

3. Délka čepele - hypotéza

H0: Neexistuje preference v délce čepele.

Test: Více-cestná ANOVA

3. Délka čepele - výsledky

A: Stanoviste 2 346.153 173.0765 14.98 0.000000* 0.999171B: o_n 1 25.06376 25.06376 2.17 0.141406 0.312425AB 2 12.22432 6.112159 0.53 0.589554 0.137361S 551 6367.594 11.55643Total (Adjusted) 556 7580.629Total 557

Prob Level Power (Alpha=0.05)Source Term

Analysis of Variance Table

DF Sum of Squares

Mean Square F-Ratio

3. Délka čepele - výsledky

9.00

10.25

11.50

12.75

14.00

1 2 3

Means of Delka_cepele

Stanoviste

Del

ka_c

epel

eo_n

12

3. Délka čepele - výsledky

1 Difference <> 0 0.7809 0.435903 Accept Ho 0.1214612 Difference <> 0 1.7373 0.084079 Accept Ho 0.4083373 Difference <> 0 0.1429 0.886509 Accept Ho 0.05232

Stanoviště Decision -5 %

Power (Alpha=0.05

Alternative Hypothesis T-Value Prob Level

3. Délka čepele - závěrH0 nebyla zamítnuta. Druh nepreferuje průkazně

rozdílnou velikost listu. Přesto se ukazuje, že housenka má tendenci smotávat větší čepele, což je zřejmé zejména v případě stanoviště 2.

Zdůvodnění:1. Malý list nelze smotat.2. Malý list se nachází v terminální části rostliny, kde je

zvýšený predační tlak a větší rozkolísanost mikroklimatických podmínek.

3. Menší listy se nachází v bazální části rostliny, kde je trvalý zástin a snížená nutriční kvalita.

4. Výšková distribuce - hypotéza

H0: Výšková distribuce zámotků se ve vztahu k obsazenému nodu neliší .

Test: Cross TabulationZpůsob zpracování:Nejnižší olistěný nodus = 1, dále shloučeno

do 3 „výškových skupin“ (spodní patro = 30%, střední = 35%, svrchní = 35%)

4. Výšková distribuce - výsledky

Část 1 2 Total1 18.1 81.9 1002 31.9 68.1 1003 4.2 95.8 100

Total 18.1 81.9 100

o_nRow Percentages Section

Chi-Square Statistics SectionChi-Square 18.774446Degrees of Freedom 2Probability Level 0.000084 Reject Ho

4. Výšková distribuce - závěr

Zamítáme H01.Distribuce zámotků na nodech se liší. Nejvyšší frekvence byla na nodech 3 – 5, tzn. ve středních výškách rostlin.

Zdůvodnění:Viz. předchozí.

5. Hmotnost biomasy kopřivyHmotnost biomasy podle typu stanoviště

0.00

5.00

10.00

15.00

20.00

25.00

30.00

Les Ekoton Slunce

Hmot

nost

v g

Zámotek

Bez zámotku

Stanovistě Zámotek Bez zámotkuLes 28.29 21.21Ekoton 23.90 21.54Slunce 23.70 21.50

5. Hmotnost biomasy kopřivy - hypotéza

Statisticky bylo testováno pouze stanoviště lesa. Rostliny s vyšší biomasou byly selektovány housenkami průkazně častěji. Tento pattern byl zřetelný i u ostatních stanovišť.

• Chi-Square Statistics Section• Chi-Square11.233124• Degrees of Freedom 2• Probability Level 0.003637 Reject Ho

5. Hmotnost biomasy kopřivy - závěr

Zdůvodnění:1. Rostliny s větší biomasou jsou

zřejmě vitálnější, tudíž představují lepší nutriční zdroj.

2. Analogie s výškou preferovaných kopřiv.