HIC 05: prumyslova revoluce
-
Upload
department-of-chemistry-fp-tul -
Category
Education
-
view
517 -
download
3
description
Transcript of HIC 05: prumyslova revoluce
![Page 1: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/1.jpg)
OBDOBIacute PRuMYSLOVEacute
REVOLUCEXIX stoletiacute
od Lavoisiera k Berzeliovi
Zatiacutemco v XVI-XVIII stoletiacute se formovaly jednotliveacute vědy
XIX stoletiacute je silně spjato s rozvojem průmyslu
v Anglii naacutestup bdquoprůmysloveacute revoluceldquo dřiacutev neţ u naacutes
prudkyacute rozvoj vyacuteroby a produktivity praacutece
staacutele širšiacute vyuţitiacute energiiacute (paacutera )
vznik novyacutech technologiiacute
koncentrace vyacuteroby
oslabeniacute zaacutevislosti na půdě
obyvatelstvo osidluje města
Obdobiacute průmysloveacute revoluce
Prvniacute širokyacute rozvoj maacute textilniacute vyacuteroba
pouţitiacute mechanickyacutech spřaacutedaciacutech a tkaciacutech
strojů
barveniacute běleniacute
Doprava ndash mosty průplavy ţeleznice
Noveacute objevy ndash diferenciace věd
Suez - 1869
Obdobiacute průmysloveacute revoluce
Ferdinand Verbiest9101623
2811688
kněz ndash misionaacuteř v Čiacuteně
postavil parniacute samohyb
pro ciacutesaře (1672)
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Daniel Bernoulli821700 Groningen
1131782 Basilej
holandsko-švyacutecarskyacute matematik
hydrodynamika a mechanika plynů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Edme Mariotte(1620-1684)
francouzskyacute fyzik a kněz
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Denis Papin
(1647-1712)
francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce
Denis Papin
Vynaacutelezce vyviacuteječe par a
tlakoveacuteho hrnce
Thomas Newcomen2421663
581729
anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce
zhotovil asi prvniacute parniacute stroj
Thomas Newcomen
James Watt1911736
1981819
ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce
a fyzik
ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem
skrze sveacute vynaacutelezy a
vylepšeniacute parniacutech strojů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 2: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/2.jpg)
Zatiacutemco v XVI-XVIII stoletiacute se formovaly jednotliveacute vědy
XIX stoletiacute je silně spjato s rozvojem průmyslu
v Anglii naacutestup bdquoprůmysloveacute revoluceldquo dřiacutev neţ u naacutes
prudkyacute rozvoj vyacuteroby a produktivity praacutece
staacutele širšiacute vyuţitiacute energiiacute (paacutera )
vznik novyacutech technologiiacute
koncentrace vyacuteroby
oslabeniacute zaacutevislosti na půdě
obyvatelstvo osidluje města
Obdobiacute průmysloveacute revoluce
Prvniacute širokyacute rozvoj maacute textilniacute vyacuteroba
pouţitiacute mechanickyacutech spřaacutedaciacutech a tkaciacutech
strojů
barveniacute běleniacute
Doprava ndash mosty průplavy ţeleznice
Noveacute objevy ndash diferenciace věd
Suez - 1869
Obdobiacute průmysloveacute revoluce
Ferdinand Verbiest9101623
2811688
kněz ndash misionaacuteř v Čiacuteně
postavil parniacute samohyb
pro ciacutesaře (1672)
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Daniel Bernoulli821700 Groningen
1131782 Basilej
holandsko-švyacutecarskyacute matematik
hydrodynamika a mechanika plynů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Edme Mariotte(1620-1684)
francouzskyacute fyzik a kněz
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Denis Papin
(1647-1712)
francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce
Denis Papin
Vynaacutelezce vyviacuteječe par a
tlakoveacuteho hrnce
Thomas Newcomen2421663
581729
anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce
zhotovil asi prvniacute parniacute stroj
Thomas Newcomen
James Watt1911736
1981819
ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce
a fyzik
ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem
skrze sveacute vynaacutelezy a
vylepšeniacute parniacutech strojů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 3: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/3.jpg)
Prvniacute širokyacute rozvoj maacute textilniacute vyacuteroba
pouţitiacute mechanickyacutech spřaacutedaciacutech a tkaciacutech
strojů
barveniacute běleniacute
Doprava ndash mosty průplavy ţeleznice
Noveacute objevy ndash diferenciace věd
Suez - 1869
Obdobiacute průmysloveacute revoluce
Ferdinand Verbiest9101623
2811688
kněz ndash misionaacuteř v Čiacuteně
postavil parniacute samohyb
pro ciacutesaře (1672)
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Daniel Bernoulli821700 Groningen
1131782 Basilej
holandsko-švyacutecarskyacute matematik
hydrodynamika a mechanika plynů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Edme Mariotte(1620-1684)
francouzskyacute fyzik a kněz
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Denis Papin
(1647-1712)
francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce
Denis Papin
Vynaacutelezce vyviacuteječe par a
tlakoveacuteho hrnce
Thomas Newcomen2421663
581729
anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce
zhotovil asi prvniacute parniacute stroj
Thomas Newcomen
James Watt1911736
1981819
ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce
a fyzik
ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem
skrze sveacute vynaacutelezy a
vylepšeniacute parniacutech strojů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 4: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/4.jpg)
Ferdinand Verbiest9101623
2811688
kněz ndash misionaacuteř v Čiacuteně
postavil parniacute samohyb
pro ciacutesaře (1672)
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Daniel Bernoulli821700 Groningen
1131782 Basilej
holandsko-švyacutecarskyacute matematik
hydrodynamika a mechanika plynů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Edme Mariotte(1620-1684)
francouzskyacute fyzik a kněz
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Denis Papin
(1647-1712)
francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce
Denis Papin
Vynaacutelezce vyviacuteječe par a
tlakoveacuteho hrnce
Thomas Newcomen2421663
581729
anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce
zhotovil asi prvniacute parniacute stroj
Thomas Newcomen
James Watt1911736
1981819
ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce
a fyzik
ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem
skrze sveacute vynaacutelezy a
vylepšeniacute parniacutech strojů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 5: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/5.jpg)
Daniel Bernoulli821700 Groningen
1131782 Basilej
holandsko-švyacutecarskyacute matematik
hydrodynamika a mechanika plynů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Edme Mariotte(1620-1684)
francouzskyacute fyzik a kněz
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Denis Papin
(1647-1712)
francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce
Denis Papin
Vynaacutelezce vyviacuteječe par a
tlakoveacuteho hrnce
Thomas Newcomen2421663
581729
anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce
zhotovil asi prvniacute parniacute stroj
Thomas Newcomen
James Watt1911736
1981819
ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce
a fyzik
ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem
skrze sveacute vynaacutelezy a
vylepšeniacute parniacutech strojů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 6: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/6.jpg)
Edme Mariotte(1620-1684)
francouzskyacute fyzik a kněz
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Denis Papin
(1647-1712)
francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce
Denis Papin
Vynaacutelezce vyviacuteječe par a
tlakoveacuteho hrnce
Thomas Newcomen2421663
581729
anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce
zhotovil asi prvniacute parniacute stroj
Thomas Newcomen
James Watt1911736
1981819
ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce
a fyzik
ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem
skrze sveacute vynaacutelezy a
vylepšeniacute parniacutech strojů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 7: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/7.jpg)
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
Denis Papin
(1647-1712)
francouzskyacute fyzik a vynaacutelezce
Denis Papin
Vynaacutelezce vyviacuteječe par a
tlakoveacuteho hrnce
Thomas Newcomen2421663
581729
anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce
zhotovil asi prvniacute parniacute stroj
Thomas Newcomen
James Watt1911736
1981819
ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce
a fyzik
ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem
skrze sveacute vynaacutelezy a
vylepšeniacute parniacutech strojů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 8: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/8.jpg)
Denis Papin
Vynaacutelezce vyviacuteječe par a
tlakoveacuteho hrnce
Thomas Newcomen2421663
581729
anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce
zhotovil asi prvniacute parniacute stroj
Thomas Newcomen
James Watt1911736
1981819
ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce
a fyzik
ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem
skrze sveacute vynaacutelezy a
vylepšeniacute parniacutech strojů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 9: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/9.jpg)
Thomas Newcomen2421663
581729
anglickyacute kovaacuteř a vynaacutelezce
zhotovil asi prvniacute parniacute stroj
Thomas Newcomen
James Watt1911736
1981819
ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce
a fyzik
ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem
skrze sveacute vynaacutelezy a
vylepšeniacute parniacutech strojů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 10: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/10.jpg)
James Watt1911736
1981819
ndash skotskyacute mechanik vynaacutelezce
a fyzik
ndash samouk znaacutemyacute předevšiacutem
skrze sveacute vynaacutelezy a
vylepšeniacute parniacutech strojů
Noveacute technickeacute a vědeckeacute poznatky
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 11: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/11.jpg)
James Watt
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 12: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/12.jpg)
Siegfried Marcus1891831 ndash 171898
1870 ndash prvniacute rakouskyacute benzinovyacute
samohyb
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
1870
1885
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 13: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/13.jpg)
Karl Friedrich Michael Benz25111844 ndash 441929
německyacute automobilovyacute konstrukteacuter
ndash 1885 postavil prvniacute benzinovyacute
automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 14: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/14.jpg)
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Benzovy historickeacute automobily
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 15: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/15.jpg)
Gottlieb Daimler1731834 ndash 631900
je vynaacutelezcem dnešniacuteho typu
spalovaciacuteho motoru a
konstrukteacuterem prvniacutech motocyklů
a automobilů
ndash 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem prvniacute
motocykl
ndash 1886 prvniacute čtyřkolyacute automobil
pohaacuteněnyacute spalovaciacutem motorem
ndash 1892 zvětšil tehdy zaacutekladniacute
rozměry vozů a zkonstruoval tak
prvniacute naacutekladniacute automobil
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 16: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/16.jpg)
Gottlieb Daimler
vozidlo z roku 1886
Vynaacutelez benzinoveacuteho automobilu
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 17: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/17.jpg)
Nicolaus August Otto
1061832 ndash 2611891
německyacute vynaacutelezce
autor čtyřtaktniacuteho spalovaciacuteho motoru (1860)
Benzinovyacute spalovaciacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 18: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/18.jpg)
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 19: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/19.jpg)
Benzinovyacute čtyřtaktniacute motor
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 20: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/20.jpg)
vynaacutelezce skotskyacute inţenyacuter Dugald Clerk
uacutepravy Joseph Day (1889) angličan
Benzinovyacute dvoutaktniacute motor
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 21: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/21.jpg)
Jacques Alexandre Ceacutesar Charles
12111746 ndash 741823
francouzskyacute vynaacutelezce
přiacuterodovědec matematik
isochorickyacute děj
tlak plynu je přiacutemo uacuteměrnyacute jeho
termodynamickeacute teplotě (1802)
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 22: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/22.jpg)
1770 ndash parniacute doprava děl Cugnot
1801 ndash okruh v Camborne ndash Trevithick
1803 ndash prvniacute veřejnaacute ţeleznice v Anglii
1814 ndash prvniacute lokomotiva ndash Stephenson
1827 ndash koněspřeţnaacute ţeleznice ndash Linec ndash Českeacute Budějovice
1831 ndash prvniacute veřejnaacute pravidelnaacute ţeleznice v Americe
1835 ndash ţeleznice v Německu (Norimberk ndash Fuumlrth)
1835 ndash ţeleznice v Belgii
1836 ndash ţeleznice v Kanadě
1836 ndash ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vyacutevoj železnic
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 23: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/23.jpg)
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
1838 ndash prvniacute ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 ndash prvniacute ţeleznice v Itaacutelii (Neapol)
1839 ndash Holandsko (Amsterodam ndash Haarlem)
1839 ndash Viacutedeň ndash Břeclav
Vyacutevoj železnic
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 24: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/24.jpg)
1841 ndash Břeclav ndash Přerov ndash Olomouc
1842 ndash Přerov ndash Lipniacutek
1844 ndash prvniacute švyacutecarskaacute ţeleznice
1845 ndash Praha ndash Olomouc
1847 ndash Lipniacutek ndash Bohumiacuten
1847 ndash prvniacute ţeleznice v Daacutensku ndash Kodaň ndash Roskilde
1848 ndash prvniacute ţeleznice ve Španělsku
Vyacutevoj železnic
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 25: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/25.jpg)
1849 ndash Českaacute Třebovaacute ndash Brno
1849 ndash prvniacute ţeleznice ve Šveacutedsku
1853 ndash prvniacute ţeleznice v Indii
1854 ndash prvniacute ţeleznice v Norsku
1865 ndash Kralupy ndash Turnov
1879 ndash Ernst von Siemens ndash prvniacute elektrickaacute lokomotiva
1881 ndash prvniacute elektrickaacute draacuteha v Berliacuteně
Vyacutevoj železnic
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 26: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/26.jpg)
Podzemniacute a elektrickeacute draacutehy
1890 ndash metro v Londyacuteně
1896 ndash metro v Budapešti
1898 ndash metro v Bostonu
1900 ndash metro v Pařiacuteţi
1903 ndash elektrickaacute ţeleznice ndash Taacutebor ndash Bechyně
1904 ndash metro v New Yorku
Vyacutevoj železnic
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 27: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/27.jpg)
Prvniacute kolejovaacute vozidla byla dřevěnaacute
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 28: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/28.jpg)
Koněspřežnaacute draacuteha
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 29: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/29.jpg)
Koněspřežnaacute draacuteha
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 30: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/30.jpg)
Nicolas-Joseph Cugnot2621725 ndash 2101804
francouzskyacute vynaacutelezce parniacutech samohybů
Prvniacute parniacute samohyb
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 31: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/31.jpg)
Prvniacute parniacute samohyb
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 32: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/32.jpg)
Richard Trevithick1341771
2241833
britskyacute vynaacutelezce
autor prvniacute funkčniacute parniacute lokomotivy
Prvniacute parniacute lokomotiva
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 33: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/33.jpg)
Trevithickova lokomotiva
Prvniacute parniacute lokomotiva
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 34: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/34.jpg)
George Stephenson
961781
1281848
britskyacute inţenyacuter
zdokonalil parniacute lokomotivu
pro běţnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 35: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/35.jpg)
Stephensonova bdquoRocketldquo z 1829
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 36: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/36.jpg)
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 37: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/37.jpg)
Replika lokomotivy Planet ndash Livepool ndash Manchester draacuteha 1830
Prvniacute lokomotiva pro běžnyacute provoz
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 38: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/38.jpg)
Německeacute horskeacute železnice
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 39: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/39.jpg)
Parniacute lokomotivy v Guatemale
Lokomotivy z poloviny XIX stoletiacute
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 40: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/40.jpg)
Ciacutesařskaacute visutaacute draacuteha ve Wuppertalu (1901)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 41: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/41.jpg)
Ernst Werner von Siemens
13121816 ndash 6121892
německyacute vynaacutelezce a průmyslniacutek
vyvinul isolaci elektrickyacutech vodičů
vynalezl ozonizaacutetor
1842 patent na galvanickeacute
pozlacovaacuteniacute a postřiacutebřovaacuteniacute
1866 vyslovil dynamoelektrickyacute princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
Prvniacute elektrickaacute lokomotiva
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 42: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/42.jpg)
Rudolf Christian Karl Diesel
1831858
3091913
německyacute vynaacutelezce
studoval vyuţitiacute paliv
znaacutemyacute je jeho vznětovyacute motor
prvniacute Dieselův motor
Prvniacute lokomotiva s vznětovyacutem motorem
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 43: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/43.jpg)
984 ndash zdymadla v Čiacuteně
1373 ndash zdymadla Vreeswijk
1396 ndash zdymadla Bruggy
1458 ndash zdymadla Milano
1607 ndash zdymadla Lila Edet ndash Šveacutedsko
1810 ndash 1832 ndash Goumlta kanaacutel ndash Šveacutedsko
1869 ndash Suezskyacute průplav
1895 ndash Kielskyacute průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 ndash Panama
Uměleacute vodniacute cesty
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 44: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/44.jpg)
Stavba Trolhaumlttan kanaacutelu v roce 1798
(Louis Belanger 1800)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 45: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/45.jpg)
Trolhaumlttan ndash plavebniacute komory z roku 1844
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 46: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/46.jpg)
1662 Londyacuten ndash Kraacutelovskaacute akademie
1666 Pařiacuteţ
1770 Praha
Vědeckeacute instituce
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 47: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/47.jpg)
1794 Pařiacuteţ ndash Polytechnika
(Ēcole Polytechnique)
1806 Praha (F Gerstner)
Technickeacute školy
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 48: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/48.jpg)
Boyle-Mariottův zaacutekon
isothermickyacute děj
za teacuteţe teploty je součin tlaku
a objemu plynu konstantniacute
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 49: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/49.jpg)
Joseph Louis Gay-Lussacisobarickyacute zaacutekon
ndash při konstantniacutem tlaku je objem plynů
přiacutemo uacuteměrnyacute jeho termodynamickeacute
teplotě
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 50: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/50.jpg)
Gay-Lussacův a Charlesův zaacutekon
animace
Zaacutekony pro ideaacutelniacute plyny
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 51: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/51.jpg)
Kvalitativniacute zkoumaacuteniacute laacutetek je doplněno kvantitativniacutem
vaacuteţeniacute měřeniacute objemů dalšiacute fyzikaacutelniacute parametry
Uacutespěchy teoretickeacute chemie
formulace atomoveacute a molekuloveacute teorie
formulace zaacutekladniacutech chemickyacutech zaacutekonů
osamostatněniacute organickeacute chemie
vznik chemickeacute symboliky
racionaacutelniacute klasifikace laacutetek
objevy novyacutech pracovniacutech metod a postupů
Chemie se staacutevaacute exaktniacute přiacuterodniacute vědou
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 52: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/52.jpg)
Kvantitativniacute zaacutekony
1770 ndash 1779 ndash zaacutekon zachovaacuteniacute hmoty ndash Lavoisier
1806 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Proust
1808 ndash zaacutekon mnoţnyacutech poměrů slučovaciacutech ndash Dalton
1808 ndash zaacutekon staacutelyacutech poměrů objemovyacutech ndash Gay-Lussac
1811 ndash Avogadrův zaacutekon
1819 ndash Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 ndash elektrochemickeacute zaacutekony ndash Faraday
1840 ndash zaacutekon staacutelosti tepelneacuteho zabarveniacute reakce ndash Hess
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 53: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/53.jpg)
Joseph Louis Proust(2691754 ndash 571826)
francouzskyacute chemik
zaacutekon staacutelyacutech poměrů slučovaciacutech (1806)
Sloţeniacute sloučeniny je staacuteleacute a neměniacute se ať
laacutetka vznikaacute jakyacutemkoliv způsobem
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 54: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/54.jpg)
John Dalton
691766 ndash 2771844
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
atomovaacute teorie
atomovaacute vaacuteha
barvoslepost
Slučovaciacute zaacutekony
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 55: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/55.jpg)
John Dalton
zaacutekon mnoţnyacutech poměrů
slučovaciacutech
Tvořiacute-li dva prvky spolu viacutece
sloučenin jsou hmotnostniacute
mnoţstviacute jednoho prvku kteraacute
se slučujiacute s konstantniacutem
hmotnostniacutem mnoţstviacutem prvku
druheacuteho v poměru celyacutech
zpravidla malyacutech čiacutesel
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 56: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/56.jpg)
Joseph Louis Gay-Lussac(6121778 ndash 951850)
francouzskyacute fyzik a chemik
kromě objemoveacuteho zaacutekona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek boacuter
zabyacuteval se technologiiacute kyseliny siacuteroveacute
a kyseliny šťaveloveacute
studoval chemii halogenů kyselin
fosforečnyacutech a řady organickyacutech laacutetek
byl několikraacutet zraněn při laboratorniacutech
exploziacutech
Slučovaciacute zaacutekony
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 57: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/57.jpg)
Joseph Louis Gay-Lussac
objemovyacute zaacutekon
plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
a celyacutemi čiacutesly a rovněţ objem
plynneacuteho produktu je
v jednoducheacutem vztahu k objemu
reagujiacuteciacutech plynů
Slučovaciacute zaacutekony
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 58: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/58.jpg)
Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt1491769 ndash 651859
německyacute přiacuterodovědec
zakladatel geografie
zabyacuteval se fyzikou chemiiacute geologiiacute
mineralogiiacute vulkanologiiacute botanikou
zoologiiacute klimatologiiacute oceaacutenografiiacute
astronomiiacute demografiiacute a etnologiiacute
jeho mladšiacute bratr Wilhelm zaloţil berliacutenskou univerzitu
jeho otec byl komořiacutem pruskeacute princezny
Slučovaciacute zaacutekony
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 59: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/59.jpg)
Alexander von Humboldt
Objemovyacute zaacutekon (1808)
ndash plyny se slučujiacute v poměrech
objemů vyjaacutedřenyacutech malyacutemi
celyacutemi čiacutesly
Slučovaciacute zaacutekony
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 60: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/60.jpg)
Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadrohrabě z Quarenga a Cerrata
9 srpna 1776 Turiacuten
9 července 1856 Turiacuten
ndash ve stejnyacutech objemech plynů
za stejnyacutech podmiacutenek (pT)
je stejnyacute počet molekul
(Avogadrův zaacutekon ndash 1814)
Zaacutekon zůstal dlouho nepochopen
aţ AM Ampeacuter a Stanislao Cannizaro
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovaciacute zaacutekony
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 61: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/61.jpg)
Andreacute Marie Ampeacutere2211775
1071836
francouzskyacute matematik
a fyzik
znaacutemyacute pracemi
o magnetismu
a elektrodynamice
pochopil a vysvětlil
Avogadrův zaacutekon
Slučovaciacute zaacutekony
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 62: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/62.jpg)
Stanislao Cannizzaro(1371826 ndash 1051910)
vysvětlil plně vyacuteznam
Avogadrovyacutech tvrzeniacute
Slučovaciacute zaacutekony
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 63: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/63.jpg)
Germain Henri Hess781802 Ţeneva
30111850 Sankt Petersburg
chemik studoval v Tartu a Stockholmu
prvniacute zaacutekon termodynamiky
ndash reakčniacute teplo u reakce za staacuteleacuteho
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za staacuteleacuteho objemu změně
vnitřniacute energie
ndash vyacutesledneacute reakčniacute teplo zaacutevisiacute pouze
na počaacutetečniacutem a konečneacutem stavu
nikoli na stavech přechodnyacutech
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 64: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/64.jpg)
Pierre Louis Dulong
1221785
1971838
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s A T Petitem definoval
zaacutekon o konstantnosti
atomoveacuteho tepla
součin měrneacuteho tepla prvku
a jeho atomoveacute hmotnosti je
konstantniacute a roven 2675 Jmol
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 65: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/65.jpg)
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Alexis Theacuteregravese Petit
2101791 ndash 2161820
francouzskyacute fyzik a chemik
spolu s P L Dulongem definoval
zaacutekon o konstantnosti atomoveacuteho
tepla
součin měrneacuteho tepla prvku a jeho
atomoveacute hmotnosti je konstantniacute a
roven 2675 Jmol
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 66: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/66.jpg)
Eilhard Mitscherlich
711794 ndash 2881863
byl německyacute chemik
objevil princip isomorfismu
ndash laacutetky podobneacuteho sloţeniacute
majiacute podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Dalšiacute zaacutekony a pravidla
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 67: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/67.jpg)
Jeremias Benjamin Richter1031762 ndash 1441807
stechiometrickeacute poměry
Složeniacute molekul
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 68: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/68.jpg)
William Hyde Wollaston
681766 ndash 22121828
anglickyacute fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody ziacuteskaacutevaacuteniacute
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Dalšiacute zaacutekony a pravidlaSloženiacute molekul
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 69: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/69.jpg)
Leopold Gmelin281788 ndash 1341853
německyacute chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevniacute sůl
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 70: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/70.jpg)
Joumlns Jacob Berzelius2081779 ndash 781848
šveacutedskyacute chemik
objevil křemiacutek selen thorium
cer lithium
vymyslel moderniacute chemickeacute
značky prvků
upřesnil hodnoty atomovyacutech
hmotnostiacute
Složeniacute molekul
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 71: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/71.jpg)
Jean Servais Stas
2181813 ndash 13121891
belgickyacute analytickyacute chemik
opravil atomoveacute vaacutehy
Složeniacute molekul
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 72: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/72.jpg)
Jean Charles Galissard de Marignac
2441817 ndash 1541894
švyacutecarskyacute chemik zpřesnil
atomoveacute vaacutehy
jako zaacuteklad atomovyacutech vah zvolil
kysliacutek s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složeniacute molekul
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 73: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/73.jpg)
Jean-Henri Hassenfratz
20121755 ndash 2621827
francouzskyacute chemik fyzik
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaniacute
vzorců chemickyacutech laacutetek
Chemickaacute symbolika
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 74: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/74.jpg)
Pierre Auguste Adet
1751767 ndash 1931848
francouzskyacute vědec chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systeacutemu chemickeacute
nomenklatury
Chemickaacute symbolika
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 75: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/75.jpg)
Louis-Bernard Guyton de Morveau
411737 ndash 211816
francouzskyacute chemik
spolupracovniacutek Lavoisiera
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 76: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/76.jpg)
Claude Louis Berthollet
9121748 ndash 6121822
francouzskyacute chemik
pracoval s amoniakem
chlorečnanem draselnyacutem
studoval vratneacute reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
Chemickaacute symbolika
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 77: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/77.jpg)
Antoine Franccedilois
comte de Fourcroy
1561755 ndash 16121809
francouzskyacute chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemickeacute nomenklatuře
pryacute přispěl k jeho popravě
Chemickaacute symbolika
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 78: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/78.jpg)
Lemeryho klasickaacute symbolika
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 79: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/79.jpg)
C
A
I
dusiacutek
kysliacutek
vodiacutek
siacutera
zlato
měď
střiacutebro
ţelezo
Symbolika navrženaacute Hassenfratzem
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 80: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/80.jpg)
Daltonovy symboly
S
G
I
kysliacutek
vodiacutek
dusiacutek
uhliacutek
siacutera
střiacutebro
zlato
železo
voda
oxid uhelnatyacute
amoniak
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 81: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/81.jpg)
Lavoisierova nomenklatura
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 82: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/82.jpg)
Ukaacutezky vzorců podle Berzelia
původně dva atomy přeškrtnutiacutem atomu
vyššiacute počet atomů čiacuteslo jako horniacute index
kysliacutek tečkami nad atomem
siacutera šikmaacute čaacuterka nad atomem
vyuţil zkratky z latinskyacutech naacutezvů
zlato ndash latinsky aurum Au
později voda H2O
chlorid ţelezityacute FeCl3
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 83: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/83.jpg)
Humprey Bartolomew Davy17121778 ndash 2951829
Vyacutevoj naacutezorů na slučovaacuteniacute atomů
britskyacute chemik a vynaacutelezce
elektrochemickeacute pokusy
chemickeacute prvky se při slučovaacuteniacute
nabiacutejejiacute opačnyacutem naacutebojem
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 84: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/84.jpg)
Jan Svatopluk Presl(491791 ndash 641849)
Naacutezvy vţiteacute siacutera ţelezo zlato ciacuten měď zinek olovo
Naacutezvy vznikleacute počeštěniacutem latinskeacuteho naacutezvu vodiacutek kysliacutek dusiacutek sodiacutek hořčiacutek hliniacutek křemiacutek drasliacutek vaacutepniacutek
(neujaly se bořiacutek B vandiacutek V tantaliacutek Ta platiacutek Pt strontiacutek Sr cirkoniacutek Zr ytřiacutek Y zemiacutek Te
Naacutezvy vytvořeneacute počeštěniacutem naacutezvů ciziacutech odvozenyacutech z vlastnostiacute luniacutek Se kostiacutek P chasoniacutek Ti ďasiacutek Co nebesniacutek U chaluziacutek I kaziacutek F barviacutek Cr ruměniacutek Rh sladiacutek Be voniacutek Os soliacutek Cl buřiacutek Mn duziacutek Ir
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 85: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/85.jpg)
Uacutepravy
Karel Slavoj Amerling
1891807 ndash 2111884
doktor mediciacuteny
pracoval v technickeacute chemii
popsal daguerrotypii ndash prvniacute
fotografickeacute postupy
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 86: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/86.jpg)
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 87: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/87.jpg)
Uacutepravy
Vojtěch Šafařiacutek 26101829 ndash 271902
českyacute chemik a astronom
zavedl koncovky pojmenovaacuteniacute
oxidů podle valence
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 88: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/88.jpg)
Uacutepravy
Emil Votoček5101872 ndash 11101950
českyacute chemik a hudebniacute skladatel
provedl posledniacute zaacutesadniacute uacutepravy
českeacuteho chemickeacuteho naacutezvosloviacute
1921 ndash 1922 rektor ČVUT
Českeacute chemickeacute naacutezvosloviacute
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy
![Page 89: HIC 05: prumyslova revoluce](https://reader034.fdocuments.net/reader034/viewer/2022050816/549a6bdaac795987318b4f89/html5/thumbnails/89.jpg)
Děkuji za pozornost
Prosiacutem dotazy