Harry Potter a Relikvie smrti -...

534
Harry Potter a Relikvie smrti

Transcript of Harry Potter a Relikvie smrti -...

Page 1: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry Potter a Relikvie smrti

Page 2: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

1. Kapitola- Pán Zla povstává V úzké, měsícem ozářené uličce se znenadání objevili dva muži. Chvíli jen tiše stáli a obezřetně na sebe navzájem mířili svými hůlkami. V okamžiku, kdy jeden druhého rozpoznali spěšně ukryli své hůlky do hábitů a dál již pokračovali bok po boku. „Něco nového?" zeptal se ten vyšší. „Jen to nejlepší," odpověděl Severus Snape. Ulička byla lemována z levé strany nízkým porostem divoce rostoucích ostružinových keřů a z pravé strany vysokým, udržovaným živým plotem. Dlouhé hábity oběma mužům při chůzi lehce povlávaly kolem kotníků. „Už jsem se začínal bát, že to nestihnu," řekl Yaxley, jehož tupé rysy se střídavě objevovaly a mizely ve stínu tak, jak větve stromů narušovaly měsíční svit. „Bylo to o něco složitější, než jsem očekával. Ale myslím, že bude spokojen. I vy vypadáte dobře naladěn, věříte, že Vás přijme v dobrém?" Snape přikývl, ale více to nerozebíral. Zahnuli doprava, na širokou příjezdovou cestu, která vedla pryč z uličky. Vysoký živý plot se zatočil jejich směrem, pokračoval podél příjezdové cesty a mizel ve stínech za mohutnými křídly impozantních železných vrat, která mužům přehradila cestu. Ani jeden z nich však nezpomalil, beze slov jen oba udělali levou rukou jakési rychlé znamení a prošli přímo skrz zavřená vrata, jako kdyby se jejich temný kov proměnil v kouř. Když tisové keře na chvíli utlumily zvuk jejich kroků, zaslechli zprava nějaký šramot. Yaxley rychle pozdvihl svou hůlku a namířil ji nad hlavu svého společníka, zdrojem hluku se ukázal být obyčejný, zářivě bílý páv, který si majestátně vykračoval po vrcholku živého plotu. „Luciusovi se vždycky vedlo dobře. Pávi…" odfrkl Yaxley a zastrčil hůlku zpět do hábitu. Na konci rovné cesty se tyčila přepychová usedlost, okna v přízemí jako by se třpytila diamantovými odlesky. Někde v temné zahradě za plotem bylo slyšet šum fontány. Pod nohama jim křupal štěrk, když Snape s Yaxleyem dorazili k hlavním dveřím tak se před nimi náhle otevřely. Poblíž však nebyl nikdo, kdo by je otevřel. Vstupní hala byla obrovská, nepříliš osvětlená, s přepychovou výzdobou, většinu kamenné podlahy pokrýval koberec s výrazným vzorem. Oči portrétů kolem kterých Snape s Yaxleym procházeli, se za nimi unuděně otáčely. Oba se zastavili před masivními dřevěnými dveřmi, vedoucími do další místnosti, jen na okamžik zaváhali a pak Snape stiskl bronzovou kliku. Přijímací pokoj byl plný tichých lidí, sedících kolem dlouhého vyřezávaného stolu. Obvyklé vybavení místnosti bylo nedbale odsunuto ke stěnám. Místnost byla osvětlena jen odlesky plamenů ohně z mramorového krbu, které se odrážely ve zbarveném zrcadle. Snape i Yaxley na moment zaváhali a zůstali stát na prahu. Poté, co se jejich zorničky rozšířily a oči přizpůsobily nedostatku světla, pohlédli oba na největší zvláštnost celé scény: nad stolem visela vzhůru nohama bezduchá

Page 3: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

lidská postava, pomalu se otáčela, jako kdyby byla zavěšena na neviditelném laně. Její obraz se odrážel v zrcadle i na povrchu vyleštěného stolu. Nikdo z lidí, kteří u něj seděli, nevěnoval bizarní postavě pozornost, snad s výjimkou bledého mladého muže, sedícího téměř přímo pod ní. Vypadalo to, že se neovládá a každou minutu musí pohlédnout vzhůru. „Yaxley, Snape," ozval se vysoký, ostrý hlas z čela stolu. „Jdete na poslední chvíli."Mluvčí seděl přímo před krbem, takže bylo pro nově příchozí obtížné rozeznat víc, než jeho siluetu. Ale jak se přiblížili, rysy jeho obličeje vystupovaly i skrz šero v místnosti – bez vlasů, s hadími rysy, rozšířené nozdry a lesknoucí se rudé oči se svislými zorničkami. Byl tak bledý, že z něj skoro vyzařovala perleťová záře. „Severusi, sem," řekl Voldemort a ukázal na sedadlo po své pravici. „Yaxley – vedle Dolohova."Oba muži zaujali určená místa. Většina párů očí za stolem však sledovala Snapa a k němu také Voldemort promluvil první. „Nuže?"„Můj pane, Fénixův řád plánuje přesunout Harryho Pottera z jeho současného bezpečného úkrytu příští sobotu po setmění." Lidé okolo stolu znatelně zbystřili: někteří strnuli, jiní se neklidně zavrtěli, všichni upřeně zírali na Snapa a Voldemorta. „V sobotu po setmění," opakoval Voldemort. Své rudé oči zabořil do černých - Snapových tak soustředěně, že někteří přísedící nevydrželi a odvrátili zrak, zjevně s obavou, že sami budou propáleni tím dravým pohledem skrz naskrz. Snape ovšem sledoval klidně Voldemortův obličej, na kterém se po chvilce jeho bezertá ústa znetvořila do čehosi, podobného úsměvu. „Dobře. Velmi dobře. A tato informace pochází – " „ – ze zdroje, o kterém jsme se bavili," potvrdil Snape. „Můj pane." Yaxley se předklonil k Voldemortovi a Snapeovi. Všechny obličeje se rázem otočily k němu. „Můj pane, mé zdroje mluví jinak." Yaxley vyčkával, ale Voldemort nepromluvil, a tak pokračoval. „Dawlish, ten bystrozor, se prořekl, že Pottera nebudou přesouvat až do třicátého, do té noci, než mu bude sedmnáct." Snape se pousmál. „Mé zdroje říkají, že existuje plán, jak nás svést na falešnou stopu. To musí být ono. Nepochybuji, že na Dawlishe bylo sesláno matoucí kouzlo. Nebylo by to poprvé, je známý tím, že mu neodolá." „Ujišťuji Vás, můj pane, že Dawlish to tvrdil s jistotou," řekl Yaxley.

Page 4: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Pokud byl ovlivněn matoucím kouzlem, tak to samozřejmě tvrdí s jistotou," řekl Snape. „Já ujišťuji vás Yaxley, že Odbor Bystrozorů už v ochraně Harryho Pottera nebude hrát žádnou roli. Řád totiž věří, že jsme ministerstvo infiltrovali." „Pak alespoň jednu věc Řád odhadl správně, ne?" řekl muž sedící nedaleko od Yaxleyho, sípavě se zachechtal a jeho smích se ozvěnou nesl po celé místnosti. Voldemort ale zústal vážný. Jeho pohled se pomalu pozvedl k otáčejícímu se tělu nad stolem a vypadal, že o něčem usilovně přemýšlí. „Můj pane," pokračoval Yaxley, „Dawlish věří, že k přepravě toho chlapce poslouží celá skupina Bystrozorů – " Voldemort pozvedl velkou bílou ruku. Yaxley hned zmlkl a uraženě sledoval, jak se Voldemort otočil zpátky ke Snapovi. „Kde toho chlapce chtějí schovat teď?" „V domě jednoho ze členů Řádu," řekl Snape. „Tomu místu byla podle mého zdroje přidělena maximální ochrana, nejvyšší kterou mohou Ministerstvo a Řád společně nabídnout. Myslím, můj Pane, že jakmile se tam ten chlapec dostane, bude prakticky nemožné zmocnit se ho, pokud by ovšem Ministerstvo nepadlo do příští soboty, což by nám mohlo umožnit zneškodnit a odeklít dost zaklínadel, abychom se skrz ta ostatní dostali." „Co vy na to, Yaxley?" zvolal Voldemort směrem ke vzdálenějšímu konci stolu, s plamínky tančícími v jeho rudých očích. „Padne ministerstvo do příští soboty?" Již podruhé se všechny hlavy otočily. Yaxley lehce pohnul rameny. „Můj Pane, přináším dobré zprávy. Uspěl jsem – s obtížemi a po vynaložení obrovského osobního nasazení – s uvalením kletby Imperius na Pia Thicknesse. "Mnoho ze smrtijedů, sedících vedle Yaxleyho, vypadalo ohromeně. Jeho soused, Dolohov, muž s dlouhým obličejem plným šrámů, mu poklepal na záda. „To je začátek," řekl Voldemort, „Ale Thicknesse je jen jeden muž. Než zaútočím, musí být Brousek obklopen mými lidmi. Jediný neúspěšný pokus usilující o ministrův život by mě vrátil o hodně zpátky." „Ano – můj Pane, to je pravda – ale víte sám, že Thicknesse, jakožto vedoucí odboru Vynucování kouzelnického práva, má pravidelné kontakty nejen s ministrem samotným, ale také s vedoucími všech ostatních odborů. Teď to bude, myslím, jednoduché, pokud ovládáme tak vysoce postaveného úředníka, může on ovlivnit

Page 5: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

ostatní a spolu pak mohou Brouska sesadit." „Pokud ovšem nebude náš přítel Thicknesse objeven dříve, než všechny ostatní převede na naši stranu," řekl Voldemort. „Každopádně, zůstává nepravděpodobné, že by Ministerstvo bylo pod mojí kontrolou dříve, než příští sobotu. Jestli se k chlapci v jeho novém úkrytu nedostaneme, tak to musíme zvládnout dříve, již během jeho přepravy." „Máme ale výhodu, můj Pane," řekl Yaxley, který se snažil získat alespoň jednu drobnou pochvalu. „Máme teď pár svých lidí na Odboru Kouzelnického přemisťování. Pokud se Potter přemístí, nebo použije letaxovou síť, měli bychom se to ihned dozvědět." „Neudělá ani jedno z toho," řekl Snape. „Řád se straní jakéhokoli způsobu přenosu, který by byl pod dohledem nebo regulací ministerstva. Nevěří ničemu spojenému s ministerstvem." „Tím lépe," pronesl Voldemort. „Bude se muset přesouvat vzduchem. Mnohem jednodušší pro jeho únos, řekl bych." Voldemort se opět podíval nahoru na pomalu se otáčející postavu, zatímco mluvil dál, „Měl bych na toho chlapce dohlédnout osobně. Okolo Harry Pottera už bylo příliš mnoho chyb a některé z nich i z mojí strany. Že Potter vůbec ještě žije, je z větší části důsledkem mých chyb, než zásluhou jeho schopností." Společnost okolo stolu pozorovala Voldemorta s obavami, že by mohli být obviněni za to, že Harry Potter stále ještě žije. Voldemort se ovšem zdál mluvit spíš sám k sobě, než k někomu z nich, zatímco zamyšleně sledoval bezduchou rotující postavu. „Díky nedbalosti byly všechny mé nejlepší plány zmařeny těmi kazisvěty, jen díky jejich štěstí a náhodě. Ale teď jsem prozřel. Rozumím tomu, čemu jsem dříve nerozuměl. Právě já musím být tím, kdo zabije Harry Pottera a také jím budu." Během těchto slov, zdánlivě v jejich odpověď, se ozvalo náhlé zaskučení, hrozný vleklý nářek utrpení a bolesti. Mnoho z přísedících pohlédlo překvapeně dolů, hledajíc zdroj zvuku, který se zdál přicházet zpod jejich nohou. „Červíčku," řekl Voldemort ledovým hlasem, stále upřeně zíral na rotující tělo nad stolem, „neříkal jsem ti snad, abys našeho vězně držel v tichosti?" „Ano m-můj Pane," vyjekl mužíček zapadlý tak hluboko ve své židli, že se na první pohled zdála neobsazená. Slezl ze židle a vyběhl z místnosti, zanechávaje za sebou jen podivnou stříbrnou šmouhu. „Jak jsem říkal," pokračoval Voldemort, opět sleduje napjaté tváře svých nohsledů,

Page 6: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„teď už rozumím tomu, čemu jsem dříve nerozuměl. Měl bych si například dříve, než půjdu zabít Pottera, od někoho z vás půjčit hůlku." Tváře kolem něj najednou byly plné zděšení, jako kdyby jim oznámil, že si ji chce půjčit i s rukou jejího majitele. „Žádní dobrovolníci se nehlásí?" řekl Voldemort. „Dobrá… Luciusi, nevidím důvod, proč bys měl nadále potřebovat hůlku." Lucius Malfoy vzhlédl. Ve světle ohně z krbu se jevila jeho kůže jako voskově žlutá a jeho zapadlé oči lemovaly tmavé kruhy. Když promluvil, jeho hlas byl ochraptělý. „Můj Pane?" „Tvoji hůlku, Luciusi, potřebuji tvou hůlku." „Já…"Malfoy pohlédl úkosem na svou ženu. Zírala upřeně vpřed, stejně tak bledá, jako byl on, její dlouhé blonďaté vlasy jí dosahovaly až na záda, pod stolem její tenké prsty stiskly jeho zápěstí. Po jejím dotyku sáhl Malfoy do svých šatů, vytáhl hůlku a předal ji Voldemortovi, který ji přidržel před svýma rudýma očima a podrobně ji zkoumal. „Z čeho je?" „Z jilmu, můj Pane," zašeptal Malfoy. „A jádro?" „Dračí – blána ze srdce draka." „Dobře," řekl Voldemort. Vyndal svou hůlku a porovnal jejich délky. Lucius Malfoy na zlomek sekundy zadoufal, že by snad mohl očekávat na oplátku Voldemortovu hůlku. To gesto však Voldemortovi neuniklo a jeho oči se zlomyslně roztáhly. „Dát ti svou hůlku, Luciusi? Moji vlastní hůlku?" Někdo z davu se posměšně zachechtal. „Vrátil jsem ti svobodu Luciusi, nestačí ti to? Ale jak se tak dívám, na tebe, i na tvoji rodinu… Vy vůbec nevypadáte v poslední době šťastně… Znepokojuje tě snad něco na mojí přítomnosti ve tvém domě, Luciusi?" „Ne – nic, můj Pane!" „Taková lež, Luciusi…" Chvíli se zdálo, že syčivý hlas zní dál i když se krutá ústa už přestala hýbat. Jeden nebo dva čarodějové jen s obtížemi skrývali leknutí, protože záhadný sykot zesílil a podle zvuků se po podlaze pod stolem pohybovalo něco velkého.

Page 7: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Na Voldemortovo křeslo se najednou šplhal velký had. Zdálo se, že plaz nemá konce, než se uvelebil napříč, přes opěradlo a Voldemortova ramena. Jeho krk byl silný jako mužské stehno, jeho nehybné oči s vertikálními štěrbinami víček, ani nemrkly. Voldemort na tu stvůru nepřítomně položil paži a pozoroval přitom Luciuse Malfoye. „Proč Malfoyovi nevypadají šťastně, když se naplňuje osud který si sami určili? Není snad můj návrat a obnovení mé moci, tou nejdůležitější událostí, ke které se po mnoho let tak oddaně hlásili?" „Jistě, můj Pane," řekl Lucius Malfoy. Jeho ruka se třásla, jak si otíral pot z horního rtu. „Přáli jsme si to – opravdu." Manželka sedící po Malfoyově levici podivně strnule přikývla, ale vyhýbala se Voldemortově i hadímu pohledu. Syn po jeho pravici který až do této chvíle jen zíral na paralyzované tělo nad stolem, se jen kradmo odvážil pohlénout na Voldemorta ale rychle odvrátil zrak v obavách, aby se jejich oči nestřetly. „Můj Pane," slova pronesla tmavovlasá žena uprostřed stolu, zaníceným hlasem plným emocí, „mít Vás zde, v našem rodinném sídle, je velká pocta. Nemůže být nic, co by nás mohlo potěšit více." Seděla vedle své sestry, od které ji odlišovaly nejen tmavé vlasy, oči přivřené pod těžkými víčky ale i povaha a společenské postavení. Zatím co Narcissa seděla nehnutě a sklesle, Bellatrix se nadšeně ukláněla Voldemortovi a ani všechna její slova nemohla vystihnout její nezměrnou touhu získat si jeho sympatie. „Nemůže být nic, co by nás mohlo potěšit více," opakoval Voldemort, s hlavou nakloněnou na stranu přemýšlel nad Bellatrixiným projevem. „To jsou od tebe upřímná a krásná slova, Bellatrix." Začervenala se v obličeji a samým nadšením málem ronila slzy štěstí. „Můj Pán ví, že říkám čistou pravdu!" „Nic, co by vás mohlo potěšit více… i když to porovnám s tou šťastnou událostí, která se, jak jsem se doslechl, ve vaší rodině udála tento týden?" Zírala na něj, s ústy dokořán, zjevně zmatená. „Nevím, kam tím míříte, můj Pane." „Mluvím o tvé neteři, Bellatrix. I o vaší, Luciusi a Narcisso. Právě si vzala za muže vlkodlaka, Remuse Lupina. Na to musíte být neobyčejně hrdí." Okolí stolu přímo explodovalo salvou posměšků a nevázaného smíchu. Mnozí se předkláněli, aby si vzájemně ukázali pobavené obličeje, někteří bouchali do stolu pěstmi. Obrovského hada ten randál tak podráždil, že široce rozevřel tlamu a rozzlobeně syčel, Smrtijedi jej ale nevnímali, tak radostně se vysmívali ponížení Bellatrix a

Page 8: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Malfoyových. Obličej Bellatrix, jen pár chvil před tím plný štěstí, nabral ošklivou skvrnitě rudou barvu. „Není naše neteř, můj Pane," křičela přes řinoucí se veselí. „My – Narcissa a já – jsme o svou svou sestru ani pohledem nezavadili od té doby, co si vzala toho mudlovského šmejda. Ten spratek, ani kdokoli, koho si vezme, nemá s nikým z nás nic společného." „Cos to říkal, Draco?" zeptal se Voldemort, ačkoli byl jeho hlas tichý, nesl se skrz vřískání a posměšky jasně. „Budeš jim hlídat vlčátka?" Bujaré veselí ještě víc nabylo na síle. Draco Malfoy vztekle pohlédl na otce, který jen zíral do svého klína, pak zachytil pohled své matky. Ta téměř neznatelně potřásla hlavou, načež se vrátila ke svému strnulému pohledu na protější zeď. „Dost," řekl Voldemort a úderem zklidnil nervózního hada. „Už dost." Smích se naráz vytratil. „Mnoho z našich starodávných rodokmenů se jednou za čas nakazí," řekl, zatímco na něj Bellatrix bez dechu prosebně zírala. „Musíte očistit svůj rod, abyste jej udrželi zdravý, není-liž pravda? Odstřihnout ty zkažené části, které ohrožují život zbytku." „Ano, můj Pane," zašeptala Bellatrix a její oči opět zaplnila vděčnost. „Jakmile bude příležitost!" „Budete ji mít," řekl Voldemort, „Jak ve své rodině, tak v celém světě… měli bychom se zbavovat toho moru, co nás ohrožuje nákazou, dokud nezůstanou jen ti čistokrevní…" Voldemort pozvedl hůlku Luciuse Malfoye, namířil ji na pomalu se otáčející osobu zavěšenou nad stolem a jemně s ní švihl. Osoba se zaúpěním ožila a začala bojovat s neviditelnými pouty. „Poznáváš našeho hosta, Severusi?" zeptal se Voldemort. Snape pozvedl oči k obličeji obrácenému vzhůru nohama. Všichni Smrtijedi už na zajatce zírali, jako kdyby jim bylo dovoleno projevit zvědavost. Jakmile se natočila obličejem k plamenům, zachroptěla zajatá žena vyděšeně jen „Severusi! Pomoz mi!" „Á, ano," řekl Snape, jak se zajatkyně opět pomalu otočila od něj. „A ty, Draco?" zeptal se Voldemort a stiskl svou volnou rukou hadovu tlamu.

Page 9: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Draco zatřásl divoce hlavou. Teď, když se žena probrala, vypadalo, že ho přešla chuť na ni dál zírat. „Ale nikdy jsi na její hodiny nechodil," řekl Voldemort. „Pro ty z vás, kteří nevědí: dnes nás poctila návštěvou Charity Burbageová, která donedávna učila v Bradavické škole čar a kouzel." Okolo stolu to zašumělo pochopením. Silná shrbená žena se špičatými zuby promluvila. „Ano… Profesorka Burbageová učí děti čarodějek a kouzelníků všechno o mudlech, o tom, jak od nás vlastně nejsou až tak moc odlišní…"Jeden Smrtijed si odplivl na zem. Charity Borbageová se opět otočila obličejem ke Snapeovi. „Severusi…, prosím…, prosím…" „Tiše," řekl Voldemort, opět švihl Malfoyovou hůlkou a Charity ztichla, jako když utne. „Jako kdyby jí nestačilo rozvracet a špinit mysli dětí čarodějů, navíc profesorka Burbageová napsala zanícený článek na obranu mudlovských šmejdů do Denního většce. Čarodějové, podle ní mezi sebe musí přijmout tyto zloděje znalostí a magie. Vymírání čistokrevných kouzelníků je, podle profesorky Burbageové, ten nejvhodnější důvod… Chtěla by, abychom se všichni s mudly kamarádili… nebo dokonce snad i s vlkodlaky…" Tentokrát se nikdo nezasmál. Vztek a opovržení ve Voldemortově hlase nešlo přeslechnout. Charity Burbageová se potřetí otočila tváří ke Snapovi, slzy jí kanuly z očí až do vlasů. Když se od něj opět otáčela, díval se na ni Snape už zcela netečně. „Avada Kedavra" Záblesk zeleného světla vyplnil celou místnost. Charity dopadla s dunivou ranou na stůl ten se zatřásl a zaskřípěl. Několik Smrtijedů ve svých židlích ucuklo od stolu. Draco z té své spadl na zem. „Večeře, Nagini," řekl Voldemort mazlivě, a velký had se odplazil z jeho ramen na lesklé dřevo.

Page 10: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

2. Kapitola – In memoriam

Harry krvácel. Svíraje svou pravou ruku v levé a klejíce si pod vousy otevřel dveře své ložnice. Ozvalo se tříštění porcelánu. Rozšlápl šálek čaje, který ležel na zemi přede dveřmi jeho ložnice. „Co to sakra…?“ Rozhlédl se okolo sebe a zjistil, že odpočívadlo čísla čtyři v Zobí ulici bylo opuštěné. Možná byl onen šálek čaje Dudleyho nápad, jako chytrý lapač hlupáků. Nese svou ruku zvedlou, sebral Harry zdravou rukou střepy hrnku a hodil je do dávno nacpaného odpadkového koše, sotva viditelného ve dveřích jeho ložnice. Poté se vydal do koupelny očistit si prst pod tekoucí vodou. Bylo to hloupé, nesmyslné, nanervyjdoucí a k nevydržení, že stále ještě zbývaly čtyři dny, během kterých nemohl dělat kouzla… ale musel si připustit, že ta řezná rána na jeho prstu by ho stejně přemohla. Nikdy se nenaučil, jak se vlastně hojí rány, a když teď na to myslel – hlavně ve světle jeho nadcházejících plánů – se to zdálo jako vážný nedostatek v jeho kouzelnickém vzdělání. Zatímco si do své mysli poznamenával, že se musí přeptat Hermiony, jak na to, vymotal velkou roli toaletního papíru, aby vysál co nejvíce z čaje, a poté se vrátil do pokoje a zabouchl za sebou dveře. Harry strávil ráno úplným vyprazdňováním svého školního kufru, poprvé od doby, co si jej před šesti lety zabalil. Na začátku jednotlivých školních let vždy vyměnil nebo doplnil tři čtvrtiny obsahu, zatímco skutečné poklady ležely vespod – staré brky, sušené oči brouků, jedny ponožky, které pro něj už byly příliš malé. Před pár minutami zanořil Harry svou ruku do toho chaosu a zakusil bodavou bolest na prsteníčku pravé ruky a když jej vytáhl, objevila se zároveň i spousta krve. Teď tedy postupoval mnohem opatrněji. Poklekl ještě jednou vedle svého kufru, zašmátral po spodku a poté, co vytáhl starý odznak, na kterém slabě poblikávalo cosi mezi „PODPORUJTE CEDRIKA DIGGORYHO“ a „POTTER SMRDÍ“, rozbitý a opotřebovaný lotroskop, a zlatý medailonek, uvnitř kterého se skrýval vzkaz podepsaný R.A.B., konečně objevil ten ostrý roh, který mu způsobil tolik komplikací. Poznal jej hned. Byl to pět centimetrů dlouhý úlomek začarovaného zrcátka, který mu věnoval jeho zesnulý kmotr, Sirius. Harry jej položil bokem a opatrně hledal v kufru další zbytky. Z daru jeho kmotra už ale nezůstalo nic, kromě rozprášeného skla, které tvořilo třpytící se vrstvu odpadu na dně kufru. Harry se posadil a zkoumal zbytek zrcátka, o který se řízl, ale neviděl nic, kromě svých jasně zelených očí, které na něj zíraly zpět. Pak onen zbytek položil na Denního většce z toho dne, který ležel na posteli, aniž by si ho Harry přečetl, a pokusil se zastavit náhlý přístun hořkých vzpomínek, bodnutí žalu a toužebného vzplanutí, které způsobilo rozbité zrcátko, tím, že se vrhne na zbytek nesmyslů ve svém kufru. Další hodinu trvalo vyprázdnit jej úplně, vyházet nepoužitelné položky a setřídit zbytek do komínků podle toho, jestli je bude nadále potřebovat, nebo ne. Jeho

Page 11: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

školní a famfrpálové hábity, kotlík, pergamen, brky a většina z jeho knih, to vše bylo urovnáno v rohu, ponecháno zde osudu. Přemýšlel, co s nimi asi provede jeho teta a strýc – zřejmě je spálí uprostřed noci, jako kdyby šlo o důkaz jakéhosi děsivého zločinu. Jeho mudlovské oblečení, neviditelný plášť, soupravu pro tvorbu lektvarů, některé knihy, fotoalbum, které kdysi dostal od Hagrida, stoh dopisů a svou hůlku zabalil do starého batohu. V přední kapse byl Pobertův plánek a medailon se vzkazem podepsaným jakýmsi R.A.B. Medailonek si nezasloužil být v přední kapse proto, že by byl cenný – ve všech obvyklých směrech byl neužitečný –, ale kvůli tomu, co bylo potřeba vynaložit pro jeho získání. Na stole, za jeho bílou sovou Hedvikou, zůstala silná vrstva novin: za každý den, který Harry strávil toto léto v Zobí ulici jeden výtisk. Zvedl se ze země, protáhl a přesunul se ke stolu. Když Harry projížděl noviny a postupně je házel na hromadu nepotřebných věcí, Hedvika se ani nepohnula. Zdálo se, že spala, nebo to alespoň dobře hrála – byla na Harryho naštvaná, protože se v posledních dnech téměř nedostala z klece. Jak se Harry probral až téměř ke spodní části novin, zpomalil a hledal jedno konkrétní vydání, o kterém věděl, že dorazilo krátce poté, co se vrátil do Zobí ulice na léto – pamatoval si, že na první stránce byla drobná zmínka o odchodu profesorky Charity Burbageové, učitelky předmětu o mudlech, z Bradavic. Nakonec jej opravdu našel. Přešel na desátou stránku, rozvalil se ve svém křesle a znovu si přečetl článek, který hledal. VZPOMÍNKA NA ALBUSE BRUMBÁLA Napsal Elphias Dóže Setkal jsem se s Albusem Brumbálem, když nám bylo jedenáct, toho dne, kdy jsme oba nastoupili do Bradavic. Navzájem jsme si rozuměli, nepochybně to bylo tím, že jsme oba stáli mimo hlavní okruh dění. Než jsem nastoupil do školy, nakazil jsem se dračími neštovicemi, a i když jsem už nemohl nikoho nakazit, můj neštovičný vzhled a zelená barva mnohým spolužákům bránila stýkat se se mnou. Když do Bradavic dorazil Albus, nesl si s sebou těžký úděl neblahé proslulosti. Téměř o rok dříve totiž byl jeho otec, Percival, uznán vinným ze surového a posléze na veřejnosti hojně rozebíraného útoku na tři mladé mudly. Albus se nikdy nepokoušel odmítat, že jeho otec (který později zemřel v Azkabanu) tento zločin opravdu spáchal – naopak, když jsem sebral všechnu odvahu a zeptal se jej na to, ujistil mě, že dobře ví, že je jeho otec vinen. Jinak Brumbál o této nepříjemné věci odmítal mluvit, ačkoli na toto téma mnozí zkoušeli zavést řeč. Někteří ovšem čin jeho otce schvalovali a předpokládali, že Albus mudly také nenávidí. Jak by se jen mohli mýlit více! Jak by stvrdil každý, kdo znal Albuse, nikdy z něj nevyšla ani jediná protimudlovská myšlenka. Ve skutečnosti mu jeho odhodlaná podpora práv mudlů časem přivedla jen nepřátele. V průběhu měsíců však Albusova vlastní sláva začala překonávat slávu jeho otce. Na konci prvního ročníku již nebyl znám jako „Syn toho, jenž nesnášel mudly,“ ale jako ten nejtalentovanější student, kterého kdy Bradavice zažily. Ti z nás, kteří jsme měli to privilegium být jeho přátelé, těžili z jeho vzoru, nezmiňuje jeho

Page 12: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

pomoc a podporu, kterou vždy překypoval. Později se mi přiznal, že už tehdy věděl, že jeho životním posláním je vyučovat. Nejen, že vyhrával každou cenu, o kterou se ve škole soutěžilo, brzy začal pravidelně korespondovat s těmi nejzvučnějšími jmény doby, včetně Nicolase Flamela, oslavovaného alchymisty; Bathildy Bagshotové, citované historičky a Adalberta Wafflinga, kouzelnického teoretika. Pár jeho prací se dostalo do známých publikací, jako například Přeměňování v dnešní době, Výzvy v kouzlení a Lektvary v praxi. Brumbálova budoucí kariéra se zdála být raketová a jediná otázka, která zůstávala, byla, kdy se stane ministrem kouzel. Ačkoli později prosákla na veřejnost informace, že mu byla funkce skutečně nabídnuta, on sám nikdy neměl ambice stát se ministrem. Tři roky nato, co jsme začali studovat v Bradavicích, na školu nastoupil Albusův bratr, Aberforth. Byli úplně rozdílní: Aberforth nikdy neležel v knížkách a, na rozdíl od Albuse, který preferoval řešení problémů diskusí, prosazoval své názory bojem. Je ale chybou předpokládat, jak by se mohlo zdát, že oba bratři nebyli zároveň i přáteli. Měli mezi sebou problémy, které dva tak odlišní chlapci mohou mít. K nestrannosti je třeba říci, že žít v Brumbálově stínu nemohla pro Aberfortha být žádná pohodlná zkušenost. Být kompletně zastíněn genialitou svého přítele bylo už tak nepříjemné, natož když to byl váš bratr. Když jsme já a Albus ukončili studium v Bradavicích, rozhodli jsme se vydat se na (tehdy tradiční) cestu po kouzelnickém světě spolu, navštěvovat a pozorovat zahraniční kouzelníky, než se vydáme na svou vlastní kariéru. Do všeho ovšem zasáhla osudová tragédie. Těsně před začátkem naší cesty zemřela Albusova matka Kendra a z Albuse se tak stal jediný živitel rodiny. Odložil jsem svůj odjezd na takovou dobu, abych mohl Kendře složit uctivou poklonu na jejím pohřbu a pak jsem se osamělý vydal na další pouť. Albus už se mnou dále putovat nemohl, jelikož by se nestihl věnovat svému bratrovi a sestře, na což mu už tak zbývalo jen málo rodinného zlata. To byla část našich životů, kdy jsme byli v kontaktu nejméně. Psal jsem Albusovi dopisy, ve kterých jsem mu popisoval, možná necitlivě, krásy mé cesty, od těsných útěků od řeckých chimér až po experimenty s egyptskými alchymisty. Jeho dopisy mi ale vyprávěly málo o tom všedním životě, který musel být pro tak báječného kouzelníka frustrující. Ač zahloubaný ve svých vlastních zkušenostech, zděsil jsem se, když jsem se doslechl, že ke konci mých ročních cest postihla Brumbálovu rodinu další tragédie - smrt jeho sestry, Ariany. Ačkoli Ariana trpěla zdravotními problémy dlouhou dobu, ten šok, který přišel tak brzy po smrti jejich matky, měl silný efekt na oba bratry. Všichni Albusovi blízcí – a mezi těch pár šťastných jsem mohl započítat i sebe – souhlasili, že Arianina smrt a Albusovy pocity osobní viny (ačkoli byl samozřejmě nevinen) jej poznamenaly natrvalo. Vrátil jsem se domů, abych tam nalezl muže, který zakusil trápení, obvyklé pro mnohem starší lidi. Albus byl od té doby mnohem více uzavřený a mnohem méně optimistický, než kdy dříve. Ke zhoršení celé situace přispělo i to, že smrt Ariany nevedla ke smíření Albuse a Aberfortha, ale naopak k jejich odcizení. (To se s časem zlepšilo – v dalších letech znovu obnovili, když ne blízké přátelství, tak alespoň upřímné.) Ovšem od té doby sám zřídka mluvil o svých rodičích či o Arianě a jeho přátelé se naučili mu je nepřipomínat.

Page 13: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Jiní by popsali triumfy následujících let. Brumbálův neocenitelný přínos k uchování znalostí kouzelnického světa, včetně toho, že objevil dvanáct způsobů použití dračí krve, včetně moudrosti, kterou naplno ukázal v dobách, kdy byl nejvyšším kouzelníkem Starostolce, bude pro další generace neocenitelný. Dodnes se také říká, že žádný kouzelnický duel nebyl lepší, než ten v roce 1945 mezi Brumbálem a Grindelwaldem. Ti, kteří jej viděli na vlastní oči, píší o děsu a hrůze, které cítili, zatímco ti dva neobyčejní kouzelníci bojovali. Brumbálovo vítězství a jeho následky pro kouzelnický svět jsou brány jako významný bod v kouzelnické historii, srovnatelný se zřízením Mezinárodního zákonu o utajování, či pádem Toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit. Albus Brumbál nikdy nebyl hrdý či pyšný. V každém dokázal najít něco, co se dalo ocenit, byť šlo o něco nevýznamného či mizerného, a já věřím, že ztráty v jeho raném mládí jej obdařily lidskostí a soucitem. Jeho přátelství mi bude chybět více, než dokážu popsat, ale má osobní ztráta není nic v porovnání s tím, o co přišel kouzelnický svět. Že šlo o nejinspirativnějšího a nejmilovanějšího ze všech bradavicích ředitelů, o tom nelze vést spory. Zemřel stejně, jak žil: vždy pracuje pro to nejlepší dobro a do poslední chvilky, jako kdyby podával ruku malému chlapci s dračími neštovicemi, jako toho dne, kdy jsem ho potkal poprvé. Harry dočetl, ale zíral dál na obrázek, doplněný nekrologem. Brumbál se smál svým obvyklým, přátelsky milým úsměvem, ale jak koukal přes vršek svých půlměsícových brýlí, vypadalo to, dokonce i v novinách, jako kdyby propaloval oči Harrymu, jehož smutek se mísil s pocitem ponížení. Dříve si myslel, že Brumbála zná celkem dobře, ale po přečtení tohoto nekrologu si uvědomil, že jej neznal prakticky vůbec. Nikdy si nepředstavoval Brumbálovo dětství či mládí, vypadalo to, jako kdyby už od mládí byl takový, jak ho Harry znal – úctyhodný, šedovlasý a starý. Myšlenka náctiletého Brumbála byla prostě divná, asi jako představa hloupé Hermiony, nebo přátelského třaskavého skvorejše. Nikdy ho ani nenapadlo zeptat se Brumbála na jeho minulost. Nepochybně by to znělo divně, možná až drze, ale bylo přece známé, že se Brumbál zúčastnil toho legendárního duelu s Grindelwaldem a Harry ani nepomyslel, že by se ho zeptal, jaké to bylo, stejně jako jeho ostatní úspěchy. Ne, vždycky rozebírali Harryho, Harryho minulost, Harryho budoucnost, Harryho plány… a teď se Harrymu zdálo, ač byla jeho budoucnost plná nebezpečí a nejistoty, že ztratil neopakovatelnou šanci zeptat se Brumbála na jeho samého, ačkoli měl pocit, že jediná otázka, na kterou se jej zeptal, nebyla zodpovězena upřímně: „Co vidíte, když se díváte do toho zrcadla?“ „Já? Vidím sebe, jak držím pár tlustých vlněných ponožek.“ Po dalších minutách plných myšlenek vytrhl Harry nekrolog z Věštce, opatrně jej složil a vložil do prvního svazku knihy Praktická obranná kouzla a jejich využití proti černé magii. Pak hodil zbytek novin na hromadu ostatních, otočil se a zkoumal pokoj. Byl mnohem čistší, než obvykle. To poslední, co zůstalo mimo své místo, byl dnešní Denní věštec, který stále ležel na posteli, a na něm kousek

Page 14: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

rozbitého zrcátka. Harry přešel přes místnost, přitáhl si část dnešního Denního věštce a rozložil jej. Když mu jej ráno předávala novinová sova, jen pohlédl na titulky a odhodil jej stranou, když se v něm nepsalo nic o Voldemortovi. Harry si byl jist, že ministerstvo tlačí na Věštce, aby aktuality o Voldemortovi netiskli. Až teď ovšem zahlédl něco, co mu ráno uteklo. Ve spodní části úvodní stránky byl nad obrázkem Brumbála, kráčejícího a utrápeného, malý nadpisek: KONEČNĚ PRAVDA O BRUMBÁLOVI? Již příští týden se zde objeví šokující příběh špatného génia, považovaného mnohými za největšího kouzelníka své generace. Po oddělení populárního obrázku vyrovnané moudrosti se stříbrnou bradkou nám Rita Holoubková odhalí neklidné dětství, mládí plné porušování zákonů, celoživotní rodinné spory a tajemství viny, která si Brumbál odnesl s sebou do hrobu, PROČ nechtěl tento muž být ministrem kouzel a zůstal jen obyčejným školním ředitelem? CO byl skutečný účel tajné organizace, známé jako Fénixův řád? JAK opravdu Brumbál skonal? Odpovědí na tyto a mnoho dalších otázek se dočkáte v nové biografické knize Život a lži Albuse Brumbála, sepsané Ritou Holoubkovou, se kterou pořídila exkluzivní rozhovor Betty Braithwaitová, viz strana 13, uvnitř výtisku. Harry prudce rozdělal noviny a našel stranu třináct. Nad článkem byla fotografie zobrazující další povědomý obličej: ženu, která měla perleťové brýle a složitě zatočené blonďaté vlasy, jejíž zuby odhalovaly cosi, co jistě měl být vítězoslavný úsměv, s roztřesenými prsty, ukazujícími na čtenáře. Harry sebral veškerou sílu, ignoroval ten hnusící se obrázek a četl dál. Jako osoba je Rita Holoubková mnohem lidštější, než by se z jejích zuřivých článků, mohlo zdát. Již ve vestibulu jejího útulného domku mě pozdravila, uvedla přímo do kuchyně na šálek kávy, porci moučníku, a, což už se asi bere jako samozřejmost, na pořádnou dávku těch nejčerstvějších klepů. „No, samozřejmě, Brumbál je životopiscův sen,“ říká Holoubková. „Takový dlouhý život, plný zážitků. Jsem si jistá, že má kniha bude pouze první z mnoha.“ Holoubková byla jistě ta nejrychlejší. Její devítisetstránková kniha byla dokončena za méně, než čtyři týdny po Brumbálově záhadné smrti v červnu. Zeptala jsem se jí, jak se jí tento superrychlý výkon podařil. „Ah, až budete pracovat jako novinářka tak dlouho, co já, bude rychlá práce před uzávěrkou Vaším druhým já. Věděla jsem, že celý kouzelnický svět chce znát co nejdříve celý příběh a já jsem chtěla být ta první, která jim jejich přání splní.“

Page 15: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Poté, co jsem zmínila nedávné, široce publikované poznámky Elphiase Dóžeho, Speciálního poradce Starostolce a dlouholetého přítele Albuse Brumbála, ve kterých tvrdí, že „Její kniha obsahuje méně faktů, než kartička čokoládových žabek,“ prohodila Holoubková svými vlasy a zasmála se.¨ „Zlatíčko Dóžínek! Pamatuji si, jak jsem s ním dělala interview před pár lety o právech mořských lidí, nechť je dlouho zdráv. Byl úplně senilní, vypadalo to, že si myslí, že sedíme na dně jezera Windermere. Vyzýval mě, abych vyhlížela pstruhy.“ Ale i jinde se ozývají dozvuky nařčení z nepřesnosti, vyslovených Elphiasem Dóžem. Opravdu si Holoubková myslí, že čtyři krátké týdny jsou dost dlouhá doba k sestavení úplného a přesného obrazu Brumbálova dlouhého a výjimečného života? „Ale drahoušku,“ zazářila Holoubková, poklepávaje mě afektovaně po kolenou, „víte stejně dobře jako já, kolik informací jde získat naditým pytlem galeonů, odmítáním odpovědi ‚ne‘ a pěkně ostrým Rychlobrkem! Lidé jen stáli frontu, aby mohli vysypat svou trošku popela na Brumbála. Ne každý si myslí, že byl tak báječný, víte – občas zasahoval do neskutečně mnoha osudů. Ale starý Dožraný Dóže může slézt ze svého vysokého hipogrifa, protože já jsem se dostala ke zdroji, za který by mnozí novináři obětovali ruce, ke zdroji, který dříve nikdy nemluvil na veřejnosti a který byl k Brumbálovi blízko po celou dobu jeho neklidného a narušeného mládí.“ Vzrůstající publicita biografie od Holoubkové nás jistě nabádá k zamyšlení nad případným rozčarováním, které může potkat v knihkupectví ty, kteří věří, že Brumbál vedl bezúhonný život. Ptám se tedy, jaká největší překvapení se jí povedlo odhalit? „Ale no tak, Betty. Přece neprozradím nic z toho nejdůležitějšího dříve, než si kdokoli koupí knihu!“ směje se Holoubková. „Ale mohu slíbit, že nikdo, kdo si stále ještě myslí, že byl Brumbál tak čistě bílý, jako jeho plnovous, zažije prudké probuzení! Řekněme třeba, že nikdo, kdo ho kdy slyšel zuřit na téma Vy-víte-kdo, by nepředpokládal, že Brumbál sám fušoval do černé magie, když byl náctiletý! A na kouzelníka, který strávil pozdější léta obhajobou tolerance, nebyl zase až tak svobodomyslný, když byl mladší! Ano, Albus Brumbál měl extrémně temnou minulost, nemluvě o jeho pochybné rodině, jejíž krytím strávil později poměrně dost času.“ Ptám se, zda tím Holoubková myslí Brumbálova bratra, Aberfortha, jehož usvědčení Starostolcem pro nesprávné použití magie způsobilo před patnácti lety drobný skandál. „Ah, Aberforth je jen špičkou ledovce,“ směje se Holoubková. „Ne, ne, mluvím o něčem mnohem horším, než jen o pošetile šmelícím bratrovi, dokonce ještě horším, než o jeho otci, tvrdě ubližujícím mudlům – ani jednoho nemohl stejně Brumbál umlčet, oba byli obžalováni Starostolcem. Ne, jde o matku a sestru, které mě zaujaly, a o drobném hledání nezakrytého a pozitivního hnízda špíny – ale, jak říkám, plné detaily najdete v kapitolách devět až dvanáct. Vše, co mohu říci teď, je, že se nedivím, že Brumbál nikdy nemluvil o tom, jak si vlastně zlomil nos.“

Page 16: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Nehledě na rodinné kosti, odmítá snad Holoubková důvtip, který vedl k mnoha Brumbálovým kouzelnickým objevům? „Mozek měl,“ připustila, „i když mnozí se dnes táží, zda mu vůbec mohou být připisovány plné zásluhy za to, čeho zdánlivě dosáhl. Jak odhaluji v kapitole šestnáct, Ivor Dillonsby přísahá, že osm využití dračí krve objevil dříve a Brumbál si pak jen ‚zapůjčil‘ jeho zápisky.“ Ale vsadila bych se, že důležitost některých Brumbálových zásluh nemůže být popřena. Co například jeho proslulá porážka Grindelwalda? „Á, jsem ráda, že zmiňujete Grindelwalda,“ říká Holoubková s obličejem plným naděje. „Obávám se, že ti, kteří věří slepě v Brumbálovo pompézní vítězství by si měli k sobě přivázat bombu – nebo přesněji, bombu Hnojůvku. Velmi špinavá činnost, musím říct. Vše, co mohu prozradit, je: nebuďte si tak jisti, že vůbec došlo k nějakému pompéznímu duelu legend. Poté, co si lidé přečtou mou knihu, budou muset všichni dospět k tomu, že Grindelwald prostě jen vyčaroval z konce své hůlky bílý kapesník a vzdal se!“ Holoubková o tomto úchvatném tématu odmítá podat jakékoli další informace, takže se vydáme za vztahem, který jejího čtenáře nepochybně zaujme mnohem víc, než cokoli jiného. „Ale ano,“ říká Holoubková a přikyvuje hbitě hlavou, „věnovala jsem celou kapitolu vztahu Brumbál-Potter. Říkalo se, že je nezdravý a dokonce nešťastný. Opět si ale Vaši čtenáři budou muset pořídit mou knihu a až tam se dozví kompletní příběh, ale není pochyb, že se Brumbál o Pottera zajímal velmi neobvykle. Zdali šlo o chlapcovy nejlepší zájmy, to teprve uvidíme. Je téměř veřejným tajemstvím, že Potter měl velmi složité dospívání.“ Ptám se tedy, zda je Holoubková stále ve styku s Harry Potterem, se kterým loni udělala velmi úspěšný rozhovor: průlomový text, ve kterém Potter mluvil exkluzivně o svém přesvědčení, že se Vy-víte-kdo vrátil. „Ale ano, vyvinulo se mezi námi mnohem těsnější pouto,“ říká Holoubková. „Chudák Potter má jen málo skutečných přátel a my jsme se setkali na jedné jeho životní zkoušce – turnaji tří kouzelníků. Jsem pravděpodobně jediná ze žijících lidí, kteří mohou říct, že znají opravdového Harryho Pottera.“ To nás elegantně vede k nově a nově se objevujícím dohadům o tom, co Brumbál dělal ve svých posledních hodinách. Věří Holoubková tomu, že Potter byl u Brumbálovy smrti? „Víte, nechci prozrazovat příliš mnoho – je to přece všechno v knize – ale očití svědkové uvnitř bradavického hradu viděli Pottera sbíhat z věže pár chvil poté, co Brumbál spadl, seskočil, nebo byl shozen. Potter později vypovídal proti Severusi Snapeovi, muži, proti kterému má obecně známý odpor. Je všechno tak, jak to vypadá? Rozhodnout bude muset kouzelnická komunita – hned jak si přečte mou knihu.“ Po této zajímavé poznámce jsem se rozhodla odejít. Nemůže být pochyb o tom, že Holoubková sepsala okamžitý bestseller. Zástup Brumbálových ctitelů se může

Page 17: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

mezitím třást strachy z toho, co se o jejich hrdinovi objeví. Harry dočetl na konec článku, ale stále tupě zíral na stránku. Odpor a hněv v něm nabíraly na síle, stejně jako chuť zvracet; zmuchlal zbytek novin a hodil je vší silou proti zdi, načež noviny spadly mezi odpad, který přečníval z jeho přeplněného odpadkového koše. Začal slepě chodit po pokoji, otevírat prázdné šuplíky, zvedal knihy jen proto, aby je pak mohl znovu položit na ty samé sloupky, sotva věděl, co vlastně dělá, jelikož mu hlavou pořád probíhaly náhodné fráze z článku o Ritě: Věnovala jsem celou kapitolu vztahu Brumbál-Potter... Říkalo se, že je nezdravý a dokonce nešťastný... Brumbál sám fušoval do černé magie když byl náctiletý... Protože já jsem se dostala ke zdroji, za který by mnozí novináři obětovali ruce… „Samé lži!“ zakřičel Harry a oknem uviděl souseda, který pozastavil svou sekačku, jak nervózně vzhlíží. Harry si prudce sedl na postel a rozbitý kousek zrcátka od něj odskočil pryč. Zvedl jej a otáčel mezi prsty, zatímco přemýšlel o Brumbálovi a těch lžíš, kterými ho pomlouvala Rita Holoubková. V tom se modře zablesklo. Harry ztuhl, prst mu opět sjel po ostrém rohu zrcátka. Určitě si to jen představoval, muselo se mi to zdát. Ohlédl se přes rameno, ale zeď byla mdle oranžová, což byla obvyklá volba tety Petunie: nikde nebylo vidět nic modrého, co by zrcátko mohlo odrazit. Nahlédl tedy znovu do zbytku zrcátka a neviděl nic, než jen své zelené oko, jak na něj zírá zpět. Musel si to představovat, žádné jiné vysvětlení nebylo. Představoval si to, protože přemýšlel nad svým mrtvým ředitelem. Jisté bylo jen to, že světle modré oči Albuse Brumbála jej už nikdy neprobodnou.

Page 18: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

3. Kapitola – Odjezd Dursleyových

Zvuk otevíraných vchodových dveří se donesl až na schody a pak zakřičel známý hlas: „Ah! Ty!“ Šestnáct let byl takto oslovován a proto nebyl Harry na pochybách, koho to vlastně jeho strýc volal, přesto však nezareagoval hned. Stále se věnoval úzkému úlomku, ve kterém se mu, nebo to možná bylo jen zdání, zjevilo Brumbálovo oko. Až poté, co jeho strýc zakřičel „KLUKU!“, se Harry pomalu zvedl z postele a vydal se ke dveřím své ložnice. Zastavil se jen na chvilku, když přidával kousek rozbitého zrcátka do batohu, ke zbytku věcí, které si s sebou chtěl vzít. „Že ti to ale trvalo!“ supěl Vernon Dursley, když se Harry ukázal na schodech. „Slez sem dolů na slovíčko!“ Harry se došoural dolů s rukama hluboko v kapsách. Když prohledal obývací pokoj, našel tam všechny tři Dursleyovy. Byli sbaleni, strýc Vernon ve starém roztrhaném saku a Dudley, Harryho široký, blonďatý, svalnatý bratranec, ve své kožené bundě. „Ano?“ zeptal se Harry. „Sedni si!“ řekl strýc Vernon. Harry zdvihl obočí. „Prosím!“ dodal strýc Vernon sípavě, jako kdyby jej to slovo řezalo v krku. Harry se posadil. Tušil, že ví, co přijde dál. Jeho strýc se začal pohybovat sem a tam a teta Petunie a Dudley jej pozorovali se znepokojivým výrazem. Nakonec bylo z jeho obrovského brunátného obličeje poznat, jak moc se soustředí. Strýc Vernon si stoupl před Harryho a promluvil. „Rozmyslel jsem si to,“ řekl. „To je překvapení,“ odpověděl Harry. „Neopovažuj se mluvit takovýmhle tónem – “ ozvala se teta Petunie pronikavým hlasem, ale Vernon Dursley na ni mávl, čímž ji utišil. „Je to všechno jeden velký podvod,“ řekl strýc Vernon a zíral na Harryho malýma prasečíma očkama. „Rozhodl jsem se, že z toho nebudu věřit ani slovu. Nehneme se z místa, nejedeme nikam.“ Harry se podíval vzhůru na svého strýce a cítil směsici podráždění a ohromení. Vernon Dursley měnil svůj názor za poslední čtyři týdny každých dvacet čtyři hodin, střídavě balil, rozbaloval a přebaloval věci v autě podle toho, jak se změnila jeho nálada. Harrymu se nejvíce líbila ta situace, kdy strýc Vernon, nevěda, že Dudley přidal od posledního přebalování do své krabice činky, zkoušel vše opět nacpat do kufru automobilu, načež se pod tou tíhou zhroutil, zavyl bolestí a dlouho pak klel. „Podle tebe tedy,“ řekl Vernon Dursley a začal znovu pochodovat po pokoji, „jsme my – Petunie, Dudley a já – v nebezpečí. Od – od – “ „Od někoho z ‚mých lidí‘?“ doplnil Harry. „No, já tomu nevěřím,“ opakoval strýc Vernon, načež se opět zastavil před Harrym. „Byl jsem vzhůru půlku noci a celou dobu jsem nad tím znovu přemýšlel a věřím, že je to spiknutí s cílem získat dům.“ „Dům?“ opakoval Harry. „Jaký dům?“ „Tento dům!“ zakřičel strýc Vernon a tepna na jeho čele mu začala pulsovat. „Náš dům! Všude okolo ceny domů rostou! Chcete se nás zbavit, pak si tu provádět

Page 19: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

nějaké čáry máry a než se nadějeme, bude pode všemi smlouvami tvoje jméno a – “ „Zbláznil jste se?“ zeptal se Harry. „Spiknutím získat tenhle dům? Jste opravdu takový hlupák, jak vypadáte?“ „Jak se opovažuješ –!“ zakňučela teta Petunie, ale Vernon ji opět utišil mávnutím. Nebylo na něm téměř znát, že by mu jakkoli Harryho slova ublížila, ve srovnání s nebezpečím, které viděl ve ztrátě domu. „Snad jen pokud jste zapomněl,“ řekl Harry, „já už jeden dům mám, ten, který jsem zdědil po svém kmotrovi. Tak proč bych měl chtít tenhle? Kvůli všem těm krásným vzpomínkám?“ V pokoji se rozhostilo ticho. Harry si pomyslel, že svého strýce tímto argumentem dosti ohromil. „Ty tvrdíš,“ řekl strýc Vernon a začal znovu popocházet po pokoji, „že tahle věc s tím Lordem – “ „ – Voldemortem,“ řekl Harry netrpělivě, „a už jsme si to procházeli snad stokrát. Není to tvrzení, je to fakt. Brumbál Vám to řekl loni a Kingsley a pan Weasley – “ Vernon Dursley shrbil rozzlobeně svá ramena a Harry vytušil, že se jeho strýc pokusil potlačit vzpomínku na neohlášenou návštěvu dvou dospělých kouzelníků pár dní po začátku Harryho letních prázdnin. Když se na prahu objevil Kingley Pastorek a Arthur Weasley, zažili Dursleyovi opravdu nepříjemný šok. Harry však musel souhlasit, že jelikož pan Weasly při poslední návštěvě zdemoloval polovinu obývacího pokoje, nesetká se jeho opakovaná návštěva u strýce Vernona s pochopením. „ – Kingley a pan Weasley to vše také vysvětlili,“ pokračoval Harry zatvrzele. „Jakmile mi bude sedmnáct, ochranné kouzlo, které mě chrání, se přeruší a na vás pak číhá stejné nebezpečí, jako na mne. Řád si je jistý, že se na vás Voldemort zaměří, ať už by z vás chtěl mučením vytáhnout, kde se skrývám, nebo proto, že by se domníval, že když z vás udělá rukojmí, přijdu a pokusím se vás zachránit.“ Oči strýce Vernona a Harryho se setkaly. Harry si byl jist, že v tom okamžiku oba napadly stejné myšlenky. Strýc Vernon dál pochodoval a Harry pokračoval, „Musíte se začít skrývat a Řád vám chce pomoct. Nabízí vám opravdovou ochranu, tu nejlepší, jaká existuje.“ Strýc Vernon neřekl nic, jen dál pochodoval po pokoji. Za okny stálo slunce, nízko nad ploty Zobí ulice. Sousedova sekačka na trávu opět ztichla. „Myslel jsem si, že existuje Ministerstvo kouzel?“ zeptal se Vernon Dursley náhle. „Existuje,“ odpověděl Harry překvapeně. „Pak tedy, proč nás nemohou ochránit oni? Přijde mi, že jako nevinné oběti, které jen poskytují útočiště muži, který je cílem útoků, bychom měli dostat vládní ochranu!“ Harry se zasmál – nemohl si pomoci. Bylo to od jeho strýce typické – vkládal naděje do státního aparátu, dokonce i v tomhle světě, ve kterém vším pohrdal a ničemu nevěřil. „Slyšel jste, co říkal pan Weasley a Kingley,“ odpověděl Harry. „Myslíme si, že bylo Ministerstvo infiltrováno.“ Strýc Vernon udělal pár kroků ke krbu a zpět a dýchal tak silně, že jeho velký černý knír poskakoval před soustředěním stále zbrunátnělým obličejem.

Page 20: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Dobrá,“ řekl a opět se zastavil přímo před Harrym. „Dobrá, řekněme, že nakonec přijmeme tu ochranu. Ale pořád mi není jasné, proč nám nemohou přidělit toho chlapa – Kingleyho.“ Harry se pokusil nezakoulet očima, ale šlo mu to ztěžka. Tuhle otázku už přece taky probírali snad tucetkrát. „Jak jsem vám už řekl,“ procedil mezi zubama, „Kingsley chrání mud—chci říct, vašeho premiéra.“ „Přesně – takže je nejlepší!“ řekl strýc Vernon, ukazuje na zhaslou televizní obrazovku. Dursleyovi totiž zahlédli ve zprávách Kingleyho, jak doprovází mudlovského premiéra při návštěvě nemocnice. Tato událost, spolu s faktem, že se Kingsley dokázal oblékat jako mudlové, nezmiňuje jeho uklidňující hluboký hlas, měla za následek, že Dursleyhovi přijali Kingsleyho takovým způsobem, jako žádného jiného kouzelníka před ním, i když jej nikdy, pravda, neviděli s jeho náušnicí. „No, prostě už střeží jiné,“ řekl Harry. „Ale Hestia Jonesová a Dedalus Kopál zvládnou víc, než jen tuhle práci – “ „Až uvidíme jejich životopisy…“ začal strýc Vernon, ale Harrymu došla trpělivost. Postavil se na nohy, popostoupil ke strýci. „To, co vypadá jako nehody, nejsou vůbec nehody – pády, výbuchy, vykolejení a všechno, co se ještě stalo od doby, kdy jsme naposledy sledovali zprávy. Lidé mizí, umírají a může za to on – Voldemort. Říkal jsem vám to znovu a znovu, zabíjí mudly pro potěšení. A ty mlhy, ty jsou způsobeny mozkomory, a jestli si nepamatujete, co jsou mozkomoři zač, zeptejte se svého syna!“ Dudly si rukama zakryl ústa. Když viděl, že na něj zírají jeho rodiče i Harry, pomalu si ústa odkryl a zeptal se: „Ono… ono jich je víc?“ „Víc?“ zasmál se Harry. „Víc, než ti dva, co nás napadli? Samozřejmě, dnes jsou jich stovky, možná tisíce, je vidět, jak je naplňuje strach a beznaděj – “ „Dobře, dobře,“ zahřímal Vernon Dursley. „Povedlo se ti to – “ „To doufám,“ řekl Harry, „protože jakmile mi bude sedmnáct, všichni – Smrtijedi, mozkomorové, možná dokonce i neživí – což jsou mrtvá těla očarovaná temným čarodějem – se vás pokusí najít a možná i napadnout. A jestli si pamatujete, jak to dopadlo naposledy, kdy jste se pokusili utéct kouzelníkům, určitě souhlasíte, že potřebujete pomoc.“ Na sekundu se rozhostilo ticho, ve kterém se snad, po všech těch letech, nesla ozvěna Hagrida, bušícího na dřevěné vchodové dveře. Teta Petunie se dívala na strýce Vernona, Dudley na Harryho. Nakonec strýc Vernon vyhrkl: „A co má práce? Co Dudleyho škola? Tyhle věci asi bandě povalečských kouzelníků nic neříkají – “ „Vy snad nerozumíte?“ zakřišel Harry. „Budou vás mučit a zabijí vás, jako to udělali mým rodičům!“ „Tati,“ řekl Dudley hlasitě, „Tati – já s lidmi z toho Řádu půjdu.“ „Dudley,“ řekl Harry, „poprvé v životě neplácáš nesmysly.“ Věděl, že tuhle bitvu vyhrál. Jestli byl Dudley dost vystrašený na to, aby přijal pomoc od Řádu, jeho rodiče půjdou s ním. Ani za nic by se od svého Dudánka neodloučili. Harry se podíval na hodiny nad krbem. „Budou zde do pěti minut,“ řekl, a aniž by čekal na odpověď kohokoli z Dursleyových, opustil místnost. Šance, že odejde – pravděpodobně už navždy – svou

Page 21: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

tetu, strýce a bratrance, bylo něco, co udělá docela rád, ačkoli si jejich rozloučení představoval jinak. Co byste jim vlastně řekli vy, po šestnácti letech plných zášti? Když byl opět ve svém pokoji, hrál si Harry beze smyslu se svým batohem, pak prohodil Hedvice do klece soví krmení. To do klece dopadlo s tupým zaduněním, ale Hedvika ho ignorovala. „Brzy, už brzy odsud zmizíme,“ promluvil k ní Harry. „A pak se budeš moct zase proletět.“ V tom zazvonil domovní zvonek. Harry zaváhal a pak se vydal zpět ze svého pokoje dolů po schodech. Bylo odvážné očekávat, že si Hestia a Dedalus poradí s Dursleyovými sami. „Harry Potter!“ ozval se vzrušený hlas ve chvíli, kdy Harry otevřel dveře. Malý muž s nafialovělým kloboukem mu vysekl hlubokou poklonu. „Nesmírná pocta!“ „Díky, Dedale,“ řekl Harry a rozpačitě se usmál na černovlasou Hestii. „Je to od vás šlechetné, že se o to postaráte… Můj strýc, teta a bratranec jsou tady, tímhle směrem…“ „Dobrý den i vám, příbuzným Harry Pottera!“ řekl šťastně Dedalus a vydal se do obývacího pokoje. Dursleyovi ale nevypadali tak šťastně, jak byli osloveni. Harry napůl očekával, že si to opět rozmyslí. Hned, jak zpozoroval kouzelníka a čarodějku, se Dudley přimáčkl ke své matce. „Vidím, že už máte sbaleno. Vynikající! Takže, plán, jak už vám Harry řekl, je jednoduchý,“ řekl Dedalus, vytahuje z hábitu kapesní hodinky a zkoumaje je. „Musíme opustit dům dřív, než to udělá Harry. Vzhledem k nebezpečí při používání kouzel ve vašem domě – jelikož Harry ještě není plnoletý, což by mohl být pro ministerstvo argument, proč jej zatknout – musíme popojet, řekněme, dvacet kilometrů, než se budeme moci přemístit na bezpečné místo, které jsme vám našli. Umíte řídit, nepletu se?“ zeptal se zdvořila strýce Vernona. „Jestli umím – ? Samozřejmě, řídit umím zatraceně dobře!“ vyprskl strýc Vernon. „To je od Vás, pane, velmi moudré, velmi moudré. Já bych sám byl ze všech těch tlačítek a páček úplně ztracen,“ řekl Dedalus. Měl pocit, že lichotí Vernonu Dursleymu, který viditelně ztrácel důvěru v přednesený plán s každým slovem, které Dedalus pronesl. „Ani to neumí řídit,“ zamumlal si pod vousy a jeho knír se mu opět zavlněl, ale naštěstí jej nezaslechl ani Dedalus, ani Hestia. „A ty, Harry,“ pokračoval Dedalus, „tu počkáš na svůj doprovod. Drobet jsme poupravili rozpisy – “ „Co tím myslíte?“ vyhrkl Harry. „měl jsem za to, že mě přijde asistovaně přemístit Pošuk?“ „Nemůže,“ řekla Hestia stručně, „Pošuk ti to vysvětlí sám.“ Dursleyovi, kteří to všechno poslouchali s naprostým rozčarováním v obličejích, úplně poskočili, když se ozvalo hlasité „Pospěšme si!“ Harry se rozhlédl po celé místnosti, než si uvědomil, že ten hlas vyšel z Dedalových kapesních hodinek. „Mají pravdu, máme velmi nabitý program,“ řekl Dedalus, přikyvoval nad svými hodinkami a složil je zpět do svého hábitu. „Snažíme se, Harry, zvládnout tvůj odchod z domu se zmizením tvé rodiny současně, takže až pomine ochranné kouzlo, budete všichni v bezpečí.“ Otočil se k Dursleyovým, „Tak, máte všechno sbaleno, můžeme jít?“

Page 22: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Nikdo z nich mu ale neodpověděl. Strýc Vernon stále zíral na hrbol na Dedalově kabátu, v místě, kde byly schovány jeho hodinky. „Možná bychom měli počkat mimo pokoj, Dedale,“ zamumlala Hestia. Vycítila, že by bylo netaktní zůstat v místnosti ve chvílích, kdy si Harry a Dursleyovi budou vyměňovat zajisté láskyplné, možná uplakané poslední sbohem. „To není potřeba,“ zamumlal Harry a strýc Vernon svým „Tak se s tebou teda loučíme, kluku,“ jen vše potvrdil. Pozvedl svou pravou ruku, aby si potřásl s Harrym na rozloučenou, ale na poslední chvíli to vypadalo, že to nezvládne – zatnul pěst a začal pohybovat rukou dopředu a dozadu, jako metronom. „Jsi připraven, Dudánku?“ zeptala se Petunie a kontrolovala přitom, jestli má dobře zaplou přezku na batohu – to vše, aby se nemusela na Harryho vůbec podívat. Dudley neodpověděl, ale postával tam s pusou mírně rozevřenou, čímž Harrymu drobet připomínal Drápa. „Tak pojďme,“ řekl strýc Vernon. Už už byl ve vchodových dveřích, když v tom Dudley zamumlal „nerozumím tomu.“ „Čemu nerozumíš, Dudánku?“ zeptala se Petunie, zírajíc na svého syna. Dudley zvedl svou velkou ruku a ukázal na Harryho. „Proč s námi nejde?“ Strýc Vernon a teta Petunie ztuhli, zírajíce na Dudleyho, jako kdyby právě projevil přání stát se baletkou. „Co?“ řekl strýc Vernon nahlas. „Proč nejde taky?“ zeptal se Dudley. „No… on – on nechce,“ řekl strýc Vernon, otočil se na Harryho a dodal, „je to tak, že nechceš?“ „Ani za nic,“ řekl Harry. „Tady to máš,“ řekl strýc Vernon Dudleymu. „Tak pojďme, ať už jsme pryč.“ Vypochodoval z místnosti. Slyšeli, jak se hlavní dveře otevírají, ale Dudley se ani nepohnul a teta Petunie se po pár váhavých krocích zastavila taky. „Co je zase?“ vyštěkl strýc Vernon, když se vrátil do dveří obývacího pokoje. Zdálo se, že Dudley má problémy proměnit své myšlenky ve slova. Po chvilce boje sama se sebou se zeptal „a kam půjde?“ Teta Petunie a strýc Vernon se na sebe podívali. Bylo vidět, že mají z Dudleyho strach. Hestia Jonesová napjaté ticho přerušila. „Ale… opravdu si přejete vědět, kam jde váš synovec?“ zeptala se zmateně. „Myslím, že to víme,“ řekl Vernon Dursley. „Půjde s někým z vašich lidí, není to tak? Dobře, Dudley, nastup si do auta, slyšels toho pána, spěcháme.“ Strýc Vernon opět vypochodoval ke vchodu, ale Dudley ho nenásledoval. „Půjde s někým z našich lidí?“ Hestia vypadala uraženě. Harry už tenhle postoj u kouzelníků a čarodějek zažil, když slyšeli, že se jeho nejbližší žijící příbuzní vůbec nezajímají o toho proslulého Harry Pottera. „Je to v pořádku,“ ujistil ji Harry. „Opravdu na tom nezáleží.“ „Nezáleží?“ opakovala Hestia značně zvýšeným hlasem. „To si tito lidé neuvědomují, čím sis prošel? V jakém nebezpečí jsi? Neuvědomují si, co znamenáš pro celé hnutí proti Voldemortovi?“

Page 23: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ehm – ne, neuvědomují,“ řekl Harry. „Vlastně si myslí, že jsem budižkničemu, ale já jsem si na to už zvykl – “ „Nemyslím si, že bys byl budižkničemu.“ „Kdyby Harry neviděl, jak se Dudleyho rty pohybují, málem by tomu nevěřil. Tak, jak tam stál, zíral pár chvil na Dudleyho, než si vůbec připustil, že to musel být právě on, jeho bratranec, který promluvil. Dudley se začervenal a Harry z toho byl zmatený a užaslý zýroveň. „No… tedy… díky, Dudley.“ Opět to vypadalo, že Dudley svádí rozsáhlý vnitřní boj, načež zamumlal „Zachránils mi život.“ „To není přesné,“ řekl Harry. „Mozkomorové by ti vysáli duši…“ Harry zíral na svého bratrance zvědavě. Během tohoto léta, nebo i toho minulého, spolu prakticky nepromluvili, jelikož Harry přijel do Zobí ulice tak náhle a zůstával ve svém pokoji jak jen to šlo. Teď však Harryho napadlo, že ten šálek čaje, který toho rána rozbil, nemusela být vůbec nástraha – nikdy by nevěřil, že by Dudley mohl projevit svou schopnost vyjadřovat pocity. Poté, co ještě jednou či dvakrát otevřel ústa, zůstal Dudley tiše stát s rudým obličejem. Teta Petunie propukla v pláč. Hestia Jonesová jí pohledem vyjadřovala soucit, který se ale změnil v pobouření, když teta Petunie vyběhla a objala Dudleyho, namísto Harryho. „T-tak sladký Dudánek…“ vzlykala mu na hrudi. „T-takový milý chlapec… J-jak dokázal poděkovat…“ „Ale on mu vůbec nepoděkoval!“ řekla Hestia rozhořčeně. „Řekl pouze, že si nemyslí, že by Harry byl budižkničemu!“ „Jo, ale slyšet tohle od Dudleyho, to je jako slyšet ‚Miluju tě‘,“ řekl Harry, s pocity mezi rozmrzelostí a touhou smát se, jak teta Petunie dál mačkala Dudleyho, jako kdyby právě zachránil Harryho z hořícího domu. „Tak jdeme, nebo ne?“ zahučel strýc Vernon, který se opět objevil u dveří obývacího pokoje. „Měl jsem pocit, že to máme jen tak tak načas!“ „Ano, to máme,“ řekl Dedalus Kopál, který pozoroval všechny poněkud omráčeně a až teď vypadal, že se probral. „Musíme opravdu jít. Harry – “ Postoupil dopředu a stiskl Harryho ruku oběma svýma. „ – hodně štěstí. Doufám, že se ještě setkáme. Naděje kouzelnického světa leží na tvých bedrech.“ „Ah,“ řekl Harry, „dobrá. Díky.“ „Sbohem, Harry,“ řekla Hestia a také mu stiskla ruku. „Naše myšlenky půjdou s tebou.“ „Doufám, že je všechno v pořádku,“ řekl Harry a díval se přitom na tetu Petunii a Dudleyho. „Věřím, že nakonec budeme všichni dobrými přáteli,“ řekl Kopál jemně, mávaje svým kloboukem při odchodu z místnosti. Hestia jej následovala. Dudley se jemně vysmekl ze sevření své matky a vydal se směrem k Harrymu, který musel potlačit nutkání postrašit ho kouzly. Pak Dudleyho velká růžová ruka vystřelila k Harrymu. „No teda, Dudley,“ řekl Harry přes další dávku slz, které vyhrkla teta Petunie, „snad do tebe mozkomoři nevložili novou osobnost?“

Page 24: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Nevím,“ zamumlal Dudley, „Na viděnou, Harry.“ „Jo…“ řekl Harry, chytil Dudleyho ruku a potřásl jí. „Možná. Dávej na sebe pozor, velký D.“ Dudley se téměř zasmál. Pomalu se vydal z místnosti. Harry zaslechl jeho těžké našlapování na štěrk před domem a pak už jen zabouchnutí dveří auta. Teta Petunie, jejíž obličej zakrýval její kapesník, se rozhlédla po původu všech těch zvuků. Zjevně nečekala, že zůstane s Harrym osamotě. Spěšně schovala svůj kapesník do kapsy a řekla „tak tedy – ahoj,“ a vydala se k domovním dveřím, aniž by se na něj podívala. „Ahoj,“ řekl Harry. Zastavila se a ohlédla se. Na moment měl Harry dojem, že mu ještě něco chtěla říct. Její pohled byl zvláštní a bázlivý, zdálo se, že přemýšlí, jestli promluvit, ale pak se i ona vydala z místnosti za svým manželem a synem.

4. Kapitola – Sedmero Potterů Harry vyběhl zpátky do svého pokoje právě včas, aby z okna viděl, jak Dursleyovic auto odjíždí od domu a najíždí na silnici. Na zadním sedadle, mezi tetou Petunií a Dudleym, byl vidět Dedalův klobouk. Auto zatočilo na konci Zobí ulice doprava, jeho okna se v právě zapadajícím slunci zablyštila a pak bylo pryč. Harry zvedl Hedvičinu klec, svůj Kulový blesk, batoh, naposledy se rozhlédl po svém neobvykle uklizeném pokoji a pak se pomalu vydal zpět dolů do přijímací haly, a tam si k patě schodů odložil klec, koště a batoh. Rychle se stmívalo a přijímací místnost byla plná večerních stínů. Bylo to zvláštní, stát zde a vědět, že odsud odchází naposledy. Před mnoha lety, když tu zde byl sám, zatímco se Dursleyovi odjeli kamsi bavit, byla každá hodina samoty výhrou. Tenkrát se zde jen zastavil, když si předtím odnesl z ledničky něco na zub a pak se vydal do patra, zahrát si na Dudleyho počítači, nebo si zapnout televizi a přepínat kanály podle své chuti. Když vzpomínal na ty zvláštní časy, vypadalo to skoro, jako kdyby vzpomínal na bratra, kterého dávno ztratil. „Nechceš se tu ještě jednou porozhlédnout?“ zeptal se Hedviky, která stále ještě trucovala s hlavou pod křídlem. „Už se tu nikdy neukážeme. Nechceš si zapamatovat ty staré dobré časy? Třeba tahle rohožka. Dudley na ní brečel, když jsem ho zachránil před mozkomory. Nakonec se ukázalo, že mi za to byl vděčný, věřila bys tomu? A minulé léto, když Brumbál prošel skrz vchodové dveře…“ Harry na moment ztratil souvislý proud svých myšlenek a Hedvika mu s tím očividně nechtěla pomoct, zato pořád seděla s hlavou pod křídlem. Harry se k vchodovým dveřím otočil zády. „A tady, Hedviko,“ – Harry otevřel dveře pod schody – „tady jsem spával! Tenkrát jsi mě ještě neznala – páni, ta místnost je malá, už jsem úplně zapomněl…“ Harry se rozhlédl na naskládané boty a deštníky, vzpomínaje, jak se ráno co ráno probouzel a sledoval spodní stranu schodů, kterou často zdobil pavouk, či dva. To byly dny, ve kterých ještě nevěděl nic o své pravé identitě, dříve, než zjistil, že jeho rodiče zemřeli, nebo i dříve, než zjistil, proč se okolo něj děje tolik zvláštních věcí. Ale Harry si stále pamatoval sny, které ho pronásledovaly, dokonce i dnes –

Page 25: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

zmatené sny plné zelených záblesků a jednou – strýc Vernon téměř naboural auto, když ten sen Harry zmínil – i o létající motorce… Náhle se odněkud z blízka ozval ohlušující burácení. Harry se prudce napřímil a praštil se hlavou o nízký dveřní trám. Zaklel tak, jak to obvykle dělal jen strýc Vernon, dobelhal se do kuchyně, zatímco si držel hlavu, a vykoukl z okna do zahrady. Vypadalo to, jako když se temnota a vzduch chvějí. Pak, jedna po druhé, se začaly zjevovat postavy, jak přestávalo fungovat jejich zastírací kouzlo. Celé scéně dominoval Hagrid, který na hlavě měl helmu a brýle a seděl obkročmo na obrovské motorce s připojeným černým bočním vozíkem. Ostatní lidé okolo něj sestupovali z košťat a ve dvou případech dokonce z kosterních, černých okřídlených koní. Když Harry otevřel zadní dveře, vpadl doprostřed mezi ně. Když mu Hermiona padla kolem krku, začaly jí téct slzy štěstí, Ron ho poklepal po zádech a Hagrid pronesl: „Všecko dobrý, Harry? Můžem letět?“ „Rozhodně,“ řekl Harry a pokukoval po všech. „Ale nečekal jsem, že vás bude tolik!“ „Změna plánu,“ zamručel Pošuk, který držel dva přeplněné batohy a jehož magické oko se magickou rychlostí otáčelo od temné oblohy k domu a zahradě. „Pojďme se skrýt, než ti to všechno povíme.“ Harry je všechny zavedl do kuchyně, kde se, všichni smějící a tlachající, posadili na židle, na tetinu leskle vydrhnutou podlahu, nebo se opřeli o její čistočisté přístroje – Ron, dlouhý a vychrtlý, Hermiona, se svými dlouhými vlasy svázanými v copu na zádech, Fred a Geroge, jejichž úsměv byl naprosto totožný, Bill, hrozně zjizvený a s dlouhými vlasy, pan Weasly, s jeho dětinským obličejem, začínající lysinou a brýlemi mírně našikmo, Pošuk, oděný do bitevního, jednonohý, s jeho jasně modrým magickým okem rotujícím v očním důlku, Tonksová, jejíž krátké vlasy měly její oblíbený jasně růžový odstín, zešedlý Lupin, Fleur, křehká a úžasná s dlouhými stříbrně blonďatými vlasy, Kingsley, holohlavý, se širokými rameny, Hagrid, s jeho divoce rostoucími vlasy a bradkou, shrbený, aby se nepraštil hlavou o strop a Mundungus Fletcher, malý, špinavý, vypadající jako zpráskaný pes, s očima hnědýma a sklopenýma a se slepenými vlasy. Harryho srdce s pohledem na ně jen žhlo štěstím: Byl za všechny z nich neskutečně vděčný, dokonce i za Mundunguse, kterého, když ho naposledy potkal, chtěl uškrtit. „Kingsley, myslel jsem si, že hlídáte mudlovského premiéra?“ zavolal přes celou místnost. „Na jednu noc se beze mě obejde,“ řekl Kingsley, „Ty jsi důležitější.“ „Harry, víš, co se stalo?“ řekla Tonksová z posedu na automatické pračce a zvedla na něj svou levou ruku. Blyštil se na ní prsten. „Vdala jste se?“ vyjekl Harry a pohlédl na Lupina. „Je mi líto, žes tam nemohl být, bylo to velmi skromné.“ „To je báječné, gratu— “ „Dobrá, dobrá, o tom si popovídáte později,“ zaburácel Moody přes halas, který vypukl, a v kuchyni se rozhostilo ticho. Moody položil své pytle na zem a obrátil se na Harryho. „Jak ti Dedalus

Page 26: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

pravděpodobně řekl, museli jsme opustit Plán A. Pius Thicknesse přešel na druhou stranu, což je pro nás velký problém. Z připojení tohoto domu k Letaxové síti, umístění Přenášedla sem, nebo asistovaného přemisťování sem či ven udělal málem ten nejtěžší zločin. To vše ve jménu tvé ochrany, aby zabránil Ty-víš-komu se k tobě dostat. Úplně nesmyslně, jelikož to už dělá kouzlo tvé matky. To, co ve skutečnosti udělal, bylo zabránění v tom, abychom tě odsud dostali bezpečně.“ „A druhý problém je, že pořád ještě nejsi plnoletý, což na tobě zanechává Stopu.“ „Já ne— “ „Stopa, ta Stopa!“ řekl Pošuk netrpělivě. „Jde o kouzlo, které zjišťuje magickou aktivitu v okolí mladších sedmnácti let, takto ministerstvo přichází na to, že neplnoletí kouzlí! Jestli ty, nebo kdokoli okolo tebe, provede jakékoli kouzlo, aby tě odsud dostal, Thicknesse o tom bude vědět a tím pádem i Smrtijedi.“ „Nemůžeme ale čekat, než dojde ke zrušení Stopy, protože v tu chvíli, kdy ti bude sedmnáct, přijdeš o veškerou ochranu, kterou máš od tvé matky. Ve zkratce :Thicknesse si myslí, že tě zahnal do kouta, ve kterém se budeš chovat slušně.“ Harry nemohl dělat nic jiného, než souhlasit s tím neznámým Thicknessem. „Takže, co budeme dělat?“ „Použijeme jediné způsoby, jak tě přenést, které Stopa nedetekuje, protože pro jejich použití není potřeba použít jakákoli kouzla: košťata, testrály a Hagridovu motorku.“ Harry v tom plánu viděl trhliny, ale držel jazyk za zuby, aby na ně Pošuk mohl přijít sám. „Co je důležité vědět: kouzlo tvé matky se přeruší jen za dvou podmínek: bude ti sedmnáct a,“ – Moody se rozmáchl rukou po kuchyni – „tomuto místu už nebudeš říkat domov. Ty, tvá teta a strýc jste si dnes v noci zvolili každý svou cestu, což ve výsledku znamená, že už nikdy nebudete žít spolu, je to tak?“ Harry přikývl. „Takže když teď odejdeš, nebude už cesty zpátky a kouzlo se přeruší ve chvíli, kdy se dostaneš dost daleko. Jsme raději pro to, aby se přerušilo dřív, než čekat, než Ty-víš-kdo přijde a zmocní se tě ve chvíli, kdy ti bude sedmnáct.“ „Jediná věc, která nám hraje do karet, je, že Ty-víš-kdo neví, že tě dnes v noci stěhujeme. Na ministerstvo jsme vyslali falešnou stopu, myslí si, že tě nebudeme stěhovat až do třicátého. Ovšem, pořád tu hrajeme s Ty-víš-kým, takže se nemůžeme spolehnout na to, že by tomu datu uvěřil. Pověřil několik Smrtijedů, aby v této oblasti hlídali oblohu, kdyby náhodou. Takže jsme vybrali dvanáct domů v okolí, na které jsme uvalili naprosto identické ochrany. Teď všechny vypadají jako to místo, kde tě chceme schovat, všechny mají nějaké spojení se Řádem: můj dům, Kingsleyho dům, Mollyiny tetičky Muriel, … věřím, že jsi to pochopil.“ „Jo,“ řekl Harry, ne úplně pravdivě, protože stále v celém plánu viděl mezeru. „Půjdeš k rodičům Tonksové. Jakmile budeš v zóně ochranných kouzel, která jsme na jejich dům uvalili, budeš moct použít Přenášedlo do Doupěte. Máš nějaké otázky?“ „Ehm – ano,“ řekl Harry. „Možná nejprve nebudou vědět, do kterého z těch dvanácti domů mířím, ale nebude to jasné ve chvíli“ – rychle očima všechny

Page 27: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

přepočítal – „kdy nás čtrnáct poletí k rodičům Tonksové?“ „Ah,“ řekl Moody, „zapomněl jsem ti říct to nejdůležitější. Všech čtrnáct nás nepoletí k rodičům Tonksové. Dnes v noci poletí oblohou sedm Harry Potterů, každý bude mít společnost, každý poletí do jednoho bezpečného domu.“ Ze svého pláště vytáhl Moody lahvičku čehosi, co vypadalo jako bahno. Nemusel říkat žádné další slovo, Harry zbytku plánu ihned porozuměl. „Ne!“ řekl hlasitě a jeho hlas se nesl jako ozvěna celou kuchyní.“ V žádném případě!“ „Říkala jsem jim, že se k tomu takhle postavíš,“ řekla Hermiona se samolibým potěšením. „Jestli si myslíte, že nechám šest lidí riskovat jejich životy –! “ „ – protože to je poprvé pro všechny z nás,“ řekl Ron. „Tohle je jiné, tvářit se, že jsem to já – “ „No, nikomu z nás se to moc nelíbí, Harry,“ řekl Fred vážně. „Představ si, že se něco pokazí a my zůstaneme navždy divně šlachovití.“ Harry se ale nezasmál. „Nemůžete to provést, dokud nebudu spolupracovat, potřebujete, abych vám dal svůj vlas.“ „Tak tím ten plán padá,“ řekl George. „Zřejmě nemáme šanci z tebe dostat jediný kousek vlásku, pokud nebudeš spolupracovat.“ „Jo, nás třináct proti jednomu, který ještě ani nemůže používat kouzla, nemáme šanci,“ řekl Fred. „Legrační,“ řekl Harry, „opravdu srandovní.“ „Bude-li muset přijít na řadu síla, tak přijde,“ zamručel Moody, jehož kouzelné oko se teď chvělo v oční jamce, jak se soustředilo na Harryho. „Všichni přítomní jsou dospělí a jsou připraveni nést ta rizika.“ Mundungus pokrčil rameny a ušklíbl se. Magické oko se na něj natočilo tak, že koukalo skrz Moodyho hlavu. „Tak už žádné dohady. Čas běží. Chci pár tvých vlasů, kluku, hned teď.“ „Ale to je šílené, není třeba – “ „Není třeba!“ zavrčel Moody. „S Ty-víš-kým a polovinou ministerstva na jeho straně? Pottere, když budeme mít štěstí, naláká ho falešná stopa a bude se tě snažit získat až třicátého, ale není blázen, aby nenechal alespoň jednoho či dva Smrtijedy hlídat terén, přesně to bych udělal já. Dokud působí kouzlo tvé matky, nemohou se k tobě nebo k tomuhle domu dostat, ale brzy už působit přestane a oni ví, co mají dělat. Naše jediná šance je odlákat ho. Ani Ty-víš-kdo se nemůže rozdělit na sedm částí.“ Harry zachytil Hermionin pohled a zadíval se nepřítomně do zdi. „Takže, Pottere, byl byste tak laskav a podal mi pár svých vlasů?“ Harry se podíval na Rona, který na něj zíral s pohledem, říkajícím „prostě-to-udělej.“ „Teď hned!“ zabručel Moody. Zatímco na něj všichni zírali, zvedl Harry ruku ke své hlavě, chytil pár svých vlasů a trhl. „Dobře,“ řekl Moody, dokulhal se k němu a přitom otevřel lahvičku s lektvarem.

Page 28: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Sem s tím, prosím.“ Harry upustil své vlasy do toho bahnitého roztoku. V tu chvíli, kdy se vlasy dotkly jeho povrchu, změnil se lektvar na jasně zářivé zlato. „Ah, vypadáš mnohem chutněji, než Crabbe a Goyle, Harry,“ řekla Hermiona dříve, než zachytila Ronovo zvednuté obočí, načež mírně zrudla a řekla, „Vždyť víš, co tím myslím – Goylův lektvar chutnal jako uhlí.“ „Dobré, falešní Potterové, seřaďte se, prosím, zde,“ řekl Moody. Ron, Hermiona, Fred, George a Fleur se seřadili před zářivým dřezem tety Petunie. „Jeden nám chybí,“ řekl Lupin. „Tady,“ řekl Hagrid nevrle, zvedl Mundunguse za zátylek a upustil ho přímo za Fleur, která svraštila svůj nos a zařadila se mezi Freda a George. „Jsem voják, dříve jsem byl ochránce,“ řekl Mundungus. „Nech si to,“ zahučel Moody. „Jak jsem ti už řekl, ty bezpáteřný červe, pokud se setkáme s nějakým Smrtijedem, bude tento chtít Pottera získat, ne zabít. Brumbál vždycky říkal, že Ty-véš-kdo bude chtít skoncovat s Potterem sám. Ochránci jsou ti, kteří jsou v ohrožení a mohou mít obavy, že je Smrtijedi zabijí.“ Mundungus nevypadal moc jistě, ale Moody už mezitím vytahoval ze svého hábitu půl tuctu skleniček velikosti čajového šálku, rozdal je a pak do každého z nich nalil část Mnoholičného lektvaru. „Takže všichni inaráz…“ Ron, Hermiona, Fred, George, Fleur a Mundungus se napili. Všichni zalapali po dechu, ušklíbli se, jakmile jim lektvar doputoval do hrdla a najednou se jejich rysy začaly roztahovat a probublávat jako horký vosk. Hermiona a Mundungus povyrostli, Ron, Fred a Geroge se zmenšili, ztmavly jim vlasy, Hermioně a Fleur jako kdyby se protáhly lebky dozadu. Moody nevypadal překvapeně a dal se do uvolňování provazů na velkých pytlích, které s sebou přivezl. Když se narovnal, stálo před ním šest Harry Potterů, sípajících a funících. Fred a George se otočili k sobě a řekli si navzájem „sakra – jsme stejní!“ „Nevím, ale myslím, že pořád vypadám líp,“ řekl Fred, když si prohlížel svůj odraz v konvici. „Tfuj,“ řekla Fleur, když se prohlédla v odrazu na dvířkách mikrovlnné trouby, „Bille, nedívej sse na mě, jsem šeredná.“ „Pro ty z vás, kterým jsou vaše současné šaty velké, jsem něco přivezl,“ řekl Moody a ukazoval na první pytel, „a podobně obráceně. Nezapomeňte na brýle, v boční kapse jich je šest. A až se obléknete, zavazadla máte ve druhém pytli.“ Skutečný Harry si pomyslel, že tohle je snad ta nejbizarnější věc, kterou kdy viděl, a to že viděl opravdu zvláštní věci. Sledoval, jak se šestero identických kopií přehrabuje v pytlích, vytahuje šaty, nasazuje si brýle a odkládá jejich vlastní věci stranou.Už je skoro chtěl požádat i o to, aby trochu více respektovali jeho soukromí, jelikož se všichni začali beztrestně svlékat, jistě mnohem odvážněji, když ukazovali jeho tělo, než jak by to zvládli se svým. „Věděl jsem, že Ginny o tom tetování lže,“ řekl Ron, když se díval dolů na svou holou hruď. „Harry, ty teda vidíš hrozně,“ řekla Hermiona, když si nasadila brýle. Jakmile se oblékli, vzali si falešní Harryové batohy a soví klece s sněhobílými sovami z druhého pytle.

Page 29: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Dobře,“ řekl Moody, jakmile se sedmero oblečených, obrýlených a zavazadly ověšených Harry Potterů postavilo před něj. „Rozdělíme se takto: Mundungus bude cestovat se mnou na koštěti – “ „Proč mám letět s Vámi já?“ zanadával si Harry, stojící nejblíž u zadních dveří. „Protože jsi ten, na kterého musíme dávat pozor,“ zavrčel Moody a s jistotou, že se jeho oko nepohlo z Mundunguse, pokračoval, „Arthur a Fred – “ „Já jsem Geroge,“ řeklo dvojče, na které Moody ukazoval. „To nás nedovedete rozlišit ani když jsme oba proměněni v Harryho?“ „Pardon, Georgi – “ „Jen si z Vás dělám srandu, opravdu jsem Fred – “ „Dost už blbnutí!“ zavrčel Moody. „Ten druhý, Fred, George, nebo kdo vlastně jsi, půjde s Remusem. Slečna Delacourová – “ „Fleur vezmu na testrálovi,“ řekl Bill. „Nemá rád košťata.“ Fleur si za něj popošla stoupnout a přitom se zaksichtila tak, že Harry doufal, že se už nikdy tenhle výraz na jeho obličeji neobjeví. „Slečna Grangerová s Kingsleym, opět na testrálovi – “ Hermiona popošla ke Kingsleymu, jenž se na ni klidně usmál. Harry věděl, že ani Hermiona nemá ráda košťata. „Načež už zbýváme jen my dva, Rone,“ řekla Tonksová vesele a při svém mávání zavadila o tetiny květiny. Ron ale nevypadal tak potěšeně, jako Hermiona. „A ty deš se mnou, Harry, je to dobrý?“ řekl Hagrid a vypadal malinko nedočkavě. „Pojedem na motorce, košťata a testrálové neunesou mou tíhu, chápeš. Tady na sedačce už neni moc místa, takže pojedeš na vozejku.“ „To je super“, řekl Harry, nepříliš pravdivě. „Myslíme si, že tě Smrtijedi budou očekávat, že poletíš na koštěti,“ řekl Moody, který zřejmě odhadl, jak se Harry cítí. „Snape měl dost času říct jim všechno, na co nikdy dřív nebyl čas, takže když narazíme na Smrtijedy, věřím, že si vyberou toho Pottera, který se bude na koštěti cítit jako doma. Takže dobrá,“ pokračoval, zavázal pytel s věcmi falešných Potterů a vydal se zpět ke dveřím, „Asi do tří minut bychom měli odletět. Nemá smysl zamykat zadní dveře, Smrtijedy to venku nezdrží, jestli tě sem přijdou hledat. Tak pojďme…“ Harry si spěšně vzal svůj batoh, Kulový blesk, Hedvičinu klec a vydal se za ostatními do temné zahrady. Ze všech stran začaly létat lidem do rukou košťata, Kingsley už pomohl Hermioně na testrála, stejně jako Bill Fleur. Hagrid stál u své motorky s nasazenými brýlemi. „To je ona? Je to Siriova motorka?“ „Přesně ona,“ řekl Hagrid a koukal při tom na Harryho. „A když jsi s ní jel naposledy, Harry, vešel ses mi na jednu ruku!“ Harry si nemohl pomoct, ale cítil se drobet poníženě, když si sedal do vozíku. Ron se na něj culil, když ho zahlédl sedět tam, jako dítě na kolotočích v elektrickém autíčku. Harry si složil batoh a koště pod nohy a Hedvičinu klec mezi nohy. Bylo to extrémně nepohodlné. „Arthur to drobet vylepšil,“ řekl Hagrid, nedbaje na to, jak nepohodlně se Harry musí cítit. Posadil se obkročmo na motorku, která se drobet prohla a zaryla se několik centimetrů do země. „Teď umí pár triků. Tenhle byl můj nápad.“ Ukázal svým tlustým prstem na purpurové tlačítko u rychloměru.

Page 30: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Buď, prosím, opatrný, Hagride,“ řekl pan Weasley, který stál u nich a držel své koště. „Ještě pořád si nejsem jist, jestli to bylo rozumné a určitě bys to neměl používat mimo nebezpečí.“ „Tak dobrá,“ řekl Moody. „Všichni se připravte, chci, abychom vystartovali naráz, jinak bude veškerá snaha o zmatení nepřítele marná.“ Všichni pokývali hlavami, že rozumí. „Teď se drž pevně, Rone,“ řekla Tonksová a Harry jen zpozoroval, jak se Ron provinile podíval na Lupina, když chytal Tonksovou kolem pasu. Hagrid nakopl motorku, ta zařvala jako drak a boční vozík začal vibrovat. „Hodně štěstí všem,“ zakřičel Moody. „Uvidíme se za hodinku v Doupěti. Vyrazíme na ‚tři‘… Raz… dva… tři!“ Motorka začala neskutečně řvát a Harry cítil, jak se vozík naklonil. Jak rychle stoupali k nebesům, mírně se mu zamlžily oči a vlasy za ním vlály. Okolo něj se do vzduchu vznášela košťata a za testrály byly vidět jen jejich dlouhé mávající ocasy. Harryho nohy, namačkané ve vozíku s Hedvičinou klecí a jeho batohem byly už otlačené a začaly dřevěnět. Bolest už byla tak silná, že se zapomněl naposledy podívat na dům číslo čtyři v Zobí ulici. Když se podíval přes bok vozíku, nedokázal už rozeznat, který dům to vlastně byl. A pak, odnikud a z ničeho, byli obklopení. Minimálně třicet zahalených postav, jakoby zavěšených ve vzduchu, zformovalo obrovský kruh, doprostřed kterého vlétli nedbale všichni členové Řádu. V tu ránu se ze všech stran ozýval křik, objevovaly se záblesky zeleného světla… Hagrid zařval a motorka se ve vzduchu převalila. Harry ztratil ponětí o tom, kde jsou. Nad ním byla světla pouličních lamp, okolo něj se ozývaly křiky a on se jen tiskl ke stěně vozíku, aby zůstal naživu. Hedvičina klec, Kulový blesk a Harryho batoh mu proklouzly mezi koleny… „Ne – POMOC!“ Koště se roztočilo, ale on jen tak tak zvládl chytit pásek svého batohu a vršek klece, načež se motorka opět obrátila na správnou stranu. Na sekundu se mu ulevilo, ale pak se opět objevil záblesk zeleného světla. Sova zavřeštěla a spadla na spodek klece. „Ne – NE!“ Motorka najednou vyrazila dopředu. Když Hagrid proletěl jejich kruhem, stihl Harry zahalené Smrtijedy jen tak tak zaregistrovat. „Hedviko – Hedviko!“ Ale sova ležela nehybně a žalostně na spodku klece, skoro jako nějaká hračka. Nemohl ji vzít k sobě a jeho záchrana byla pro ostatní nejdůležitější. Ohlédl se přes rameno a uviděl hromadu lidí postupovat, zelené světlo zářit, jeden pár lidí na košťatech se vznášel výš a výš, nedokázal ale říct, kdo to byl. „Hagride, musíme se vrátit zpátky, musíme se vrátit zpátky!“ křičel přes hromový řev motoru vytahuje svou hůlku, Hedvičinu klec nacpal k podlaze a odmítal věřit, že by byla mrtvá. „Hagride, OTOČ TO!“ „Má práce je dostat tě vodsaď, Harry!“ křičel Hagrid a přidal plyn. „Zastav – ZASTAV!“ křičel Harry, ale jak se podíval znovu zpět, prolétly okolo jeho ucha dva záblesky zeleného světla. Čtyři Smrtijedi opustili kruh, pronásledovali je a mířili

Page 31: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

svými kouzly na Hagridova záda. Hagrid zabočil, ale Smrtijedi sledovali tentýž kurz. Harry se musel sklonit do vozíku, aby se skryl před všemi těmi kouzly, jejichž intenzita vzrůstala. Zkusil se otočit a zakřičel „Mdloby na vás!“ a z jeho vlastní hůlky vyrazil proud rudého světla, čímž mezi Smrtijedy, kteří se kletbě pokusili vyhnout, vytvořil mezeru. „Drž se pevně, Harry, todle na ně zapůsobí!“ zařval Hagrid a Harry se podíval vzhůru právě včas, aby viděl Hagrida mačkat zelené tlačítko pod ukazatelem paliva. Z výfuku vyrazila zeď, pevná černá zeď. Harry jen viděl, jak se uprostřed oblak rozpíná. Tři Smrtijedi sithli uhnout, ale čtvrtý takové štěstí neměl. Zmizel z výhledu a pak bylo vidět jen, jak padá jako balvan, jeho koště bylo rozcupováno na kousky. Jeden z jeho kolegů zpomalil, aby ho zachránil, ale nebylo ho vidět – jak se Hagrid předklonil přes řídítka a šlápl na plyn, vyvlila se z výfuku další temná vlna. Od hůlek dvou zbývajících Smrtijedů přes Harryho hlavu stále přilétalo čím dál více smrtících kleteb. Mířily na Hagrida. Harry na oplátku vysílal další ochromující kletby: červené a zelené pruhy světla se uprostřed nebes srážely a produkovaly plno jisker, které Harrymu připomínaly ohňostroje a mudlové vespod nemohli mít vůbec ponětí, co se děje… „Drž se Harry, jedeme dál!“ zakřičel Hagrid a stiskl druhé tlačítko. Tentokrát se z výfuku vymrštila obrovská síť, ale Smrtijedi na ni byli připraveni. Nejen, že se jí zvládli obletem vyhnout, třetí, který původně zachraňoval čtvrtého, se do ní sice zachytil, ale pak se najednou objevil za dvěma svými kolegy a pak všichni tři pronásledovali motorku a všichni tři po ní metali kletby. „Tohle je dorazí, Harry, drž se pevně!“ zakřičel Hagrid a Harry viděl, jak zatlačil celou svou rukou do purpurového tlačítka pod rychloměrem. S nezaměnitelným hlučným řevem vyšlehl z výfuku plamen dračího ohně, doběla rozžhavený a modrý a motorka vystřelila vpřed jako kulka se zvukem kroutícího se kovu. Harry viděl Smrtijedy, jak se vyhýbají smrtící plamenné stopě a v tu samou chvíli se postranní vozík začal osudně kývat. Jeho kovové spoje s motorkou se silou akcelerace začaly přetrhávat. „To je dobrý, Harry!“ křičel Hagrid, kterého síla vzduchu na motorce položila. Nikdo teď neřídil a vozík se začal pod silou vzduchu kroutit. „Zvládám to, Harry, neboj se!“ ječel Hagrid a ze vnitřní kapsy svého kožichu vytáhl květinami posetý růžový deštník. „Hagride! Ne! Nech to na mně!“ „REPARO!“ Ozvala se ohlušující rána a vozík se od motorky oddělil úplně. Harry zrychlil vpřed, hnaný silou motorky, a pak začal klesat… V zoufalství na svůj vozík Harry namířil hůlku a zakřičel, „Wingardium Leviousa!“ Vozík se vznesl jako korek ve vodě, neřiditelný, ale alespoň zůstal ve vzduchu. Na oslavu ale neměl ani půl sekundy, jelikož se za ním zjevily další a další kletby. Tři Smrtijedi ho začali obkličovat. „Jdu za tebou, Harry!“ křiček Hagrid z temnoty, ale Harry cítil, jak vozík začíná opět klesat. Ač zkroucený, jak jen nízko mohl být, pokusil se namířit do středu přilétajících postav a zakřičel, „Impedimenta!“

Page 32: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Kouzlo vrazilo prostřednímu Smrtijedovi do hrudníku. Na moment se ten muž úplně rozplácl ve vzduchu, jako kdyby narazil na neviditelnou překážku. Jeden z jeho kolegů do něj málem vrazili… Pak se vozík začal propadat opravdu prudce a poslední Smrtijed vyslal kletbu tak blízko Harrymu, až se ten musel sklonit pod hranu vozíku, až si málem o roh sedadla vyrazil zub… „Už letím, Harry, už letím!“ Velká ruka chytila Harryho za zadní část jeho oblečení a vytáhla jej z klesajícího vozíku zpět na sedadlo motorky. Harry si uvědomil, že sedí opět za Hagridem. Jak začali stoupat, pryč od dvou zbývajících Smrtijedů, vyplivl Harry krev z úst, namířil hůlku na padající vozík a zakřičel, „Confringo!“ Věděl, že Hedviku to bude bolet, ale jak vozík vybouchl, nejbližšího Smrtijeda to srazilo z koštěte a odhodilo z dohledu. Jeho společníci odlétli zpět a ztratili se též. „Harry, je mi to líto, moc líto,“ bědoval Hagrid, „Neměl sem to zkoušet vopravit sám, jo, už nemám mezi kouzelníkama co dělat…“ „To není problém, jen prostě leť!“ zakřičel Harry k Hagridovi, když se ze tmy vynořili další dva Smrtijedi a s každým momentem se přibližovali. Jak začaly opět létat vzduchem kletby, začal Hagrid kličkovat a uhýbat. Harry věděl, že Hagrid nezkusí sám znovu použít drakoletí tlačítko, když Harry sedí tak volně. Harry vyslal na jejich pronásledovatele omračující kouzlo, ale prakticky je nezdržel. Vyslal na ně další blokující kouzlo – nejbližší Smrtijed zabočil, aby se mu vyhnul, načež mu sklouzla jeho kapuce a při dalším červeném záblesku omračujícího kouzla Harry uviděl nepřirozeně bledý obličej Stana Silničky… Stana… „Expelliarmus!“ zakřičel Harry. „Je to on, to je on, to je ten pravý!“ Výkřik zahaleného Smrtijeda zasáhl Harryho i přes hromově hlučící motor motorky: V dalším okamžiku odpadli oba pronásledovatelé zpět a ztratili se z dohledu. „Harry, co se stalo?“ burácel Hagrid. „Kam se poděli?“ „Já nevím!“ Ale Harry se obával – zahalený smrtijed křičel „to je ten pravý!“ Jak jen to mohl vědět? Upřeně zíral do prázdné temnoty a cítil nebezpečí… Kde to vlastně byli? Posunul se v sedadle dopředu a sedl si tak, aby byl tváří vpřed a chytil se zadní části Hagridova kabátu. „Hagride, použij ještě jednou ten drakolet, pojďme se odsud rychle dostat!“ „Tak se drž pevně, Harry!“ Opět se ozvalo ohlušující ječivé burácení a z výfuku vyrazil bělomodrý oheň. Harry cítil, jak se sune dozadu na tom mále, které pro něj na sedačce zbylo. Hagrid se pospouval zpět, změrem k němu, stěží udržuje ruce na řídítkách… „Myslím, že jsme je setřásli, Harry, myslím, že jsme to zvládli“ zakřičel Hagrid. Ale Harry spokojený nebyl. Sedl na něj strach a rozhlížel se kolem sebe vlevo a vpravo po pronásledovatelích, o kterých věděl, že musí přijít… Proč ustoupili? Jeden z nich stále měl hůlku… „To je on, ten pravý…“ To řekli právě poté, co se pokusil odzbrojit Stana… „Už jsme skoro tam, Harry, už jsme to skoro zvládli!“ křičel Hagrid.

Page 33: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry cítil, jak motorka mírně klesá, i když světla na zemi stále vypadala jako hvězdy. Pak jej začala neskutečně pálit jeho jizva – bylo to jako oheň. Na obou stranách motocyklu se objevil jeden Smrtijed a dvě vyslané smrtící kletby jej minuly o milimetry a odhodily mírně dozadu… A pak ho Harry uviděl. Voldemort letěl jako kouř nesený větrem, bez koštěte nebo testrála, který by ho nesl, jeho hadí obličej zářil v temnotě, jeho bílé prsty opět pozvedaly hůlku… Hagrid zakřičel strachy a zatočil motorku do svislého směru. Jako holý boj o život připadalo Harrymu vysílání omračujících kleteb náhodně do divoké noci. Poté za sebou uviděl poletovat tělo a věděl, že jednoho z nich zasáhl, chvilku nato se ale ozvala rána a z motoru vyrazily jiskry. Motorka se začala propadat vzduchem ve spirále, úplně neovladatelná… A opět se za nimi začaly objevovat záblesky zeleného světla. Harry neměl ponětí, která strana je „nahoru,“ která „dolů,“ jeho jizva ho stále pálila. Čekal, že každou sekundu zemře. Zakrytá osoba na koštěti byla půl metru od něj, viděl, jak zdvihá ruku… „NE!“ S výkřikem vzteku uviděl Harry, jak Hagrid a Smrtijed mizí z dohledu, když jejich společná váha byla na jedno koště extrémní… Sotva svíral padající motorku svými koleny, zaslechl Harry Voldemorta zařvat „JE MŮJ!“ Bylo po všem. Neviděl a neslyšel, kde Voldemort je. Před očima odlétl pryč další Smrtijed a Harry jen zaslechl „Avada—“ Bolest v Harryho jizvě ho přiměla zavřít oči, načež jeho hůlka začala téměř sama kouzlit. Cítil, jak ji jeho ruka obklopila jako magnet, skrz zpola zavřených očí viděl, jak z hůlky vytryskl proud zlatavého světla, zaslechl, jak něco prasklo a pak jen někdo zařval vzteky. Poslední Smrtijed vřeštěl, Voldemort křičel „NE!“ Harry si najednou uvědomil, že má nos centimetr od drakoletího tlačítka. Stiskl jej volnou rukou a motorka vystřelila do vzduchu další plameny a vyřítila se přímo k zemi. „Hagride!“ zakřičel Harry a držel se, co mu síly stačily. „Hagride…! Accio Hagrid!“ Motorka se jen zrychlila a blížila se k zemi. S obličejem na řídítkách neviděl Harry nic, než jen vzdálená světla, která se zvětšovala a blížila a blížila. Bylo jisté, že narazí do země a on s tím nemohl nic udělat. Za ním se ozval další výkřik: „Tvou hůlku, Selwyn, dej mi tvou hůlku!“ Vycítil, že je Voldemort někde poblíž, dříve, než jej uviděl. Když se podíval na bok, zjistil, že zírá do rudých očí a byl si jist, že to byla poslední věc, kterou kdy uviděl: Voldemort, který se jej pokusí znovu zabít… A pak najednou Voldemort zmizel.Harry se podíval pod sebe a uviděl tam Hagrida, rozpláclého na zemi. Stěží ovládl otočit řídítka tak, aby do něj nenarazil, vší silou stiskl brzdu, ale s ohlušujícím nárazem, který roztřásl zemi poblíž, vletěl do rybníku plného bahna…

Page 34: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

5. Kapitola- Padlý válečník

"Hagride?" Harry zápasil s troskami kůže a kovu, které ho opklopovaly a jak se snažil

postavit, ruce se mu bořili do blátivé vody. Nedokázal pochopit, kam Voldemort

zmizel a očekával, že se každou chvíli snese z okolní temnoty. Cosi vlhkého a

horkého kapalo z jeho brady a předlotí. Vybrodil se na břeh rybníčku a tam se

zarazil o velkou temnou masu na zemi, což byl Hagrid.

"Hagride? Hagride, mluv se mnou..." Ale černá hromada se ani nepohla.

"Kdo je tam? To je Potter? Jsi Hary Potter?" Harry mužův hlas nepoznával. Na to

zakřičel ženský hlas: "Oni havarovali. Tede! Havarovali na zahradě!" Harrymu se

motala hlava. "Hagride," opakoval hloupě a podlomily se mu kolena. Další věc,

kterou si uvědomil, bylo to, že leží na zádech na něčem, co mu připomínalo

podušku, s pálivou bolestí na žebrech a pravé ruce. Svůj chybějící zub měl zpět.

Jizva na jeho čele stále pulsovala bolestí.

"Hagride?" Otevřel oči a uviděl, že leží na pohovce v neznámém, jemně osvíceném

obývacím pokoji. Jeho batoh ležel na podlaze opodál, mokrý a zablácený.

Světlovlasý, silnější muž Harryho úzkostlivě sledoval. "Hagrid je v pořádku, synu,"

řekl muž, "žena se o něj teď stará. Jak se cítíš? Máš ještě něco zlomeného? Postaral

jsem se o tvoje žebra, zub a ruku. Mimochodem, já jsem Ted, Ted Tonks - otec

Dory." Harry se posadil příliš rychle. Před očima mu vyrazila světýlka a cítil závrať.

"Voldemort..."

"Buď v klidu," řekl Ted Tonks a pokládaje mu ruku na rameno, tlačil Harryho zpátky

do polštářů.

"To byla ošklivá nehoda, co jste měli. Co se vlastně stalo? Něco se pokazilo na té

motorce? Arthur Weasley znovu přestřelil? On a ty jeho mudlovské hračičky..."

"Ne," řekl Harry a jeho jizva pulsovala jako čertvé zranění. "Smrtijedi, bylo jich

spousta, pronásledovali nás..." "Smrtijedi?" řekl Ted ostře.

"Co tím myslíš, Smrtijedi? Myslel jsem, že nevěděli, že budeš dnes večer převezen,

myslel jsem..." "Věděli to," řekl Harry. Ted Tonks se podíval nahoru na strop,

jakoby si myslel, že skrz něj uvidí až na nebe nad ním.

"Tak, potom tedy víme, že naše ochranná kouzla vydržela, ne? Neměli by být

schopni přiblížit se k domu na méně, jak 100 yardů v jakémkoliv směru." Teď už

Harry rozumněl tomu, proč Voldemort najednou zmizel - ocitli se v bodě, kde

motorka překročila bariéru kouzel Řádu. Jenom doufal, že budou i nadále fungovat.

Představil si Voldemorta sto yardů daleko, jak se snaží najít způsob, kterým by

pronikl skrz cosi, co si Harry představoval jako velkou průhlednou bublinu. Shodil

Page 35: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

nohy dolů z pohovky - musel vidět Hagrida na vlastní oči předtím, než uvěří, že je

skutečně naživu. Nicméně, jakmile se postavil, dveře se otevřely a Hagrid se

protlačil skrz ně, tvář pokrytou blátem a krví, malinko kulhající, ale jako zázrakem

živý.

"Harry!" Překročil podlahu mezi nimi dvěma kroky, odhodil při tom z cesty dva

křehké stolečky a aspidistru a stiskl Harryho v takovém objetí, že mu málem znovu

praskla jeho čerstvě srostlá žebra. "Krindapána, Harry, jak ses z toho dostal? Já

myslel, že už sme voba vyřízený!" "Jo, já taky. Nemůžu uvěřit..." Harry zmlknul ve

chvili, kdy si všiml ženy, která právě vstoupila do mistnosti za Hagridem.

"Ty," zakřičel a vrhnul svou ruku do kapsy, která ale byla prázdná. "Tvoje hůlka je

tady, synu," řekl Ted a poklepal s ní Harrymu na paži. "Spadla zrovna vedle tebe,

sebral jsem jí...A ta žena, na kterou křičíš, je moje manželka." "Eh, já...omlouvám

se." Když popošla více do místnosti, podoba paní Tonksové a její sestry Bellatrix už

byla mnohem menší. Její vlasy byly světlejší a oči měla širší a vlídnější. Přesto

vypadala po Harryho výkřiku poněkud povýšeně. "Co se stalo naší dceři?" zeptala se.

"Hagrid říkal, že jste byli přepadeni...kde je Nymphadora?" "Já nevím," řekl Harry.

"Nevíme, co se stalo s ostatními."

Ona a Ted si vyměnili ustrašené pohledy. Na Harryho dolehla směs strachu a viny.

Pokud kdokoliv z ostatních zemřel, byla to jeho vina. Všechno jeho vina. To on

souhlasil s tím plánem, když jim dal svoje vlasy. "Přenášedlo," vykřikl, jak si náhle

vzpoměl. "Musíme se vrátit do Doupěte a zjistit...potom vám pošleme zprávu

nebo...nebo Tonksová jí pošle, jednou..." "Dora bude v pořádku, 'Dromedo," řekl

Ted."Ona ví, co dělat. Už byla s Bystrozory ve spoustě takových situací. Přenašedlo

je tímhle směrem," dodal směrem k Harrymu. "Odlétá za tři minuty, pokud chceš."

"Jo, určitě chceme," řekl Harry.

Uchopil svůj batoh a hodil si ho na záda. Já..." Podíval se na paní Tonksovou,

protože se jí chtěl omluvit za strach, ve kterém jí zanechal a za který se cítil tak

příšerně zodpovědný, ale nenapadala ho žádná vhodná slova tak, aby to nevyznělo

prázdně a neupřímně. "Řeknu Tonksové...Doře...aby se ozvala, až...Děkuju, že jste

nám pomohli, děkuju za všechno, já..." Byl rád, že opustil místnost a následoval

Teda Tonkse skrz krátkou chodbu do koupelny. Hagrid šel hned za nimi, přikrčený

tak, aby se nebouchnul hlavou o rám dveří.

"Támhle, synu. To je přenášedlo." Pan Tonks ukazoval na malý stříbrný hřeben

Page 36: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

ležící na toaletním stolku.

"Děkuju," řekl Harry s prstem nataženým tak, aby se dotýkal hřebínku a byl

připravený k přesunu.

"Počkej chvilku," řekl Hagrid a rozhlížel se kolem. "Harry, kde je Hedvika?"

"Ona,...zasáhli jí, odpověděl Harry. Když si to uvědomil, styděl se za sebe a slzy mu

vyhrkly do očí. Sova byla jeho společníkem, jeho velkým pojítkem s kouzelnickým

světem, když byl nucen se vracet k Dursleyovým. Hagrid natáhl svou obrovskou ruku

a poplácal ho soucitně po rameni.

"Nevadí," řekl mrzutě, "Nevadí. Prožila skvělej, dlouhej život..."

"Hagride!" řekl Ted varovně zrovna ve chvíli, kdy se hřeben rozzářil do světle modra

a Hagrid k němu přiložil svůj ukazovák právě včas. S trhnutím za pupkem, jako

kdyby ho neviditelné lano zatáhlo vpřed, byl Harry vtlačen do prázdna a

nekontrolovatelně se točil s prstem přilepeným na přenášedlo. On i Hagrid pádili

pryč od Pana Tonkse a o sekundu později už se jeho nohy dotkly tvrdé země a on

upadl na všechny čtyři na zahrádku Doupěte. Uslyšel křik. Zahodil pryč nyní již

nelepící přenášedlo, postavil se s lehkým zakymácením na nohy a uviděl paní

Weasleyovou a Ginny, jak běží dolů po schodech u zadního vchodu.

Mezitím se i Hagrid, který také upadl na zem, nejistě zvedal na nohy.

"Harry? Ty jsi ten pravý Harry? Co se stalo? Kde jsou ostatní?" křičela paní

Weasleyová. "Co tím myslíte? Je tu už někdo z ostatních?" vzdychl Harry. Odpověď

byla dobře čitelná z výrazu bledé tváře paní Weasleyové.

"Smrtijedi na nás čekali," řekl jí Harry, "Byly jsme obklíčeni a v tu chvíli jsme rychle

odletěli. Věděli, že to bude dnes v noci. Nevím, co se stalo komukoliv z ostatních.

Čtyři z nich nás začali pronásledovat a jediné, co jsme mohli dělat, bylo utéct pryč.

A potom nás dohonil Voldemort..."" Zaslechl sebeobviňující tón ve svém hlase,

prosbu o pochopení, proč neví, co se stalo s jejími syny, ale... "Díky bohu, že se ti

nic nestalo," řekla a stiskla ho v objetí, o kterém Harry cítil, že si ho nezaslouží.

"Něměla bys trošičku brandy, Molly?" zeptal se Hagrid malinko třesoucím se hlasem.

"Pro lékařský účely...?" Mohla by jí přivolat kouzlem, ale jak se otočila a běžela

zpět k nakřivo stojícímu stavení, Harry věděl, že chce schovat svou tvář. Otočil se k

Ginny a ta mu odpověděla na jeho nevyslovenou prosbu. "Ron a Tonksová se měli

vrátit první, ale zmeškali svoje přenášedlo, vrátilo se bez nich," řekla ukazujíc při

tom na prázdnou plechovku od oleje ležící opodál.

Page 37: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

"A tohle," ukázala na starý zouvák "mělo být tátovo s Fredem. Ty tu měli být druzí.

Ty a Hagrid jste třetí a," zkontrolovala si hodinky, "pokud to zvládli, tak George a

Lupin by měli být zpátky do minuty." Paní Weasleyová se znovu objevila a nesla

láhev brandy, kterou předala Hagridovy. Ten jí odzátkoval a na ex jí do sebe

obrátil.

"Mami!" vykřikla Ginny a ukázala na místo pár stop od nich. Ve tmě se objevilo

modré světlo, neustále se zvětšovalo a Lupin s Georgem se objevili. Nejprve se

točili nad zemí a potom dopadli na zem. Harry okamžitě poznal, že je něco špatně.

Lupin podpíral George, který byl v bezvědomí a tvář měl zalitou krví. Harry vyrazil

vpřed a vzal George za nohy. Společně s Lupinem donesli George do domu, skrz

kuchyň až do obývací místnosti, kde ho položili na pohovku. Když světlo lampy

zalilo Georgeovu hlavu, Ginny zalapala po dechu a Harryho žaludek se silně

zakymácel - jedno z Georgových uší bylo pryč.

Ta strana jeho hlavy byla zaplavena vlhkou, jasně červenou krví. Ještě před tím,

než se paní Weasleyová sklonila nad svým synem, vzal Lupin Harryho za rameno a

ne příliš jemně ho odtáhl zpátky do kuchyně, kde se Hagrid stále ještě pokoušel

procpat svoje velké tělo skrz zadní vchod.

"Hej!," řekl Hagrid rozhořčeně, "Jdi od něj! Koukej Harryho pustit!"

Lupin ho ignoroval.“Jaké zvíře bylo v rohu mého kabinetu když jsi poprvé přišel?“

"Eh...eh, ďasovec v nádrži, ne?" "Lupin pustil Harryho a ten spadl pozadu zpět na

kuchyňskou linku.

"Co se tam stalo?" křičel Hagrid. "Omlouvám se Harry, ale musel jsem to

zkontrolovat," řekl Lupin stroze. "Byly jsme zrazeni. Voldemort věděl, že budeš

převezen dnes a jediní lidé, kteří mu to mohli říct byli přímo zapojení v plánu. Mohl

jsi být podvodník."

"Tak proč nezkotrolujete mě?" funěl Hagrid, jak pořád bojoval s úzkými dveřmi. "Vy

jste napůl obr," řekl Lupin, vzhlížeje na Hagrida. Mnoholičný lektvar je určen pouze

pro lidi."

"Nikdo z řádu by Voldemortovi neprozradil, že to uděláme dneska," řekl Harry. Ta

představa pro něj byla děsivá, nemohl uvěřit, že by to kdokoliv z nich udělal.

"Voldemort mě dostihnul až úplně na konci. Nevěděl od začátku, který jsem. Kdyby

znal plán, věděl by od začátku, že jsem s Hagridem."

"Voldemort tě dostihnul?" řekl Lupin ostře. "Co se stalo? Jak jsi unikl?" Harry mu

vysvětlil, jak je Smrtijedi sledovali, zdálo se, že nějak poznali, že on je pravý

Page 38: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry, zanechali sledování a museli nějak uvědomit Voldemorta, který se objevil

těsně před tím, než on a Hagrid dosáhly útočiště u rodičů Tonksové.

"Oni tě poznali? Ale jak? Co jsi udělal?" "Já..." Harry se snažil vzpomenout si. Celá

cesta se mu zdála jako směs paniky a zmatku. "Uviděl jsem Stana Silničku...Víš,

toho kluka, co dělal v záchranném autobusu? Snažil jsem se ho odzbrojit místo

abych...no, on nevěděl, co dělá dělá, ne? Musel být pod kletbou Imperius?!" Lupin

vypadal zděšeně. "Harry, čas, kdy stačilo odzbrojovat je pryč! Tihle lidé se snaží tě

zajmout a zabít! Minimálně omráčit, pokud nejsi připraven zabít!" "Byli jsme stovky

stop vysoko! Stan nebyl sám sebou a kdybych ho omráčil a on spadnul, zemřel by

úplně stejně, jako kdybych použil Avada Kedavra! Expeliarmus mě zachránil před

Voldemortem před dvěma lety," dodal Harry vzdorně.

Lupin mu připomněl Zachariáše Smitha z Havraspáru, který se mu vysmíval, když

chtěl Brumbálovu armádu učit odzbrojovací zaklínadlo. "Ano, Harry," řekl Lupin s

bolestí v hlase, "a mnoho smrtijedů o tom podalo svědectví! Promiň mi, ale to bylo

velice neobvyklé chování ve chvíli, kdy ti bezprostředně hrozí smrt. Zopakovat to

dnes před Smrtijedy, kteří byli u toho nebo o tom alespoň slyšeli, bylo málem jako

spáchat sebevraždu." "Takže vy myslíte, že jsem měl Stana Silničku zabít?" řekl

Harry rozzlobeně. "Samozřejmě, že ne," řekl Lupin, "ale Smrtijedi -

narovinu...většina lidí! - by očekávala, že zpátky zaútočíš! Expeliarmus je užitečné

kouzlo, ale Smrtijedi si zřejmě myslí, že je to takový tvůj podpis a já na tebe

musím naléhat, aby se tak doopravdy nestalo!" Lupin doháněl Harryho k pocitu, že

je idiot, ale uvnitř něho něho bylo zrníčko vzdoru.

"Já neodstřelím člověka z mojí cesty jen proto, že tam zrovna náhodou stojí," řekl

Harry, "To je Voldemortův způsob." Lupinova odveta už nepřišla - Konečně úspěšný

Hagrid se prodral dveřmi a dopotácel se k židli, na kterou si sednul, ale ta se pod

ním okamžitě rozsypala. Ignorujíc jeho směs klení a omluv, obrátil se Harry opět na

Lupina.

"Bude George v pořádku?" Všechno Lupinovo zklamání z Harryho se zdálo být touto

otázkou smyto. "Myslím, že ano, ale není tady žádná šance vrátit mu jeho ucho. Ne

když bylo odejmuto kletbou. V tom se z venku ozval hlasitý zvuk. Lupin vyběhl k

zadním dveřím, Harry přeskočil Hagridovy nohy a sprintoval na zahradu, kde se

objevily dvě postavy.

Page 39: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Jak se k nim Harry blížil, poznal, že to je Hermiona, která se právě proměňova zpět

do své podoby, a Kingsley, oba svírající ohnuté ramínko na šaty. Hermiona sebou

mrštila do Harryho náručí, ale Kingsley vůbec nevypadal, že by ho těšilo kohokoliv z

nich vidět. Přes Hermionino rameno Harry uviděl, jak zvedá hůlku a míří s ní na

Lupinův hrudník. "Poslední slova Albuse Brumbála k nám dvěma!" "Harry je největší

naděje, kterou máme. Věřte mu," řekl Lupin klidně. Kingsley otočil svou Hůlku na

Harryho, ale Lupin řekl:

"Je to on, otestoval jsem to!" "Dobře, dobře!" odvětil Kingsley a schoval hůlku

zpátky do svého pláště. "Ale někdo nás zradil! Věděli, že to bude dnes!" "Vypadá to

tak," řekl Lupin, "ale patrně nevěděli, že tam bude 7 různých Harry Potterů."

"Malá výhoda!" zavrčel Kingsley. "Kdo ještě je zpátky?" "Jenom Harry, Hagrid, já a

George." Hermiona potlačila malé zasténání.

"Co se ti stalo?" zeptal se Lupin Kingsleyho. "Sledovalo mě jich pět, dva jsem zranil,

jednoho možná zabil," odříkal Kingsley, "a viděli jsme Ty-víš-koho - přidal se k

pronásledovatelům asi na půlce cesty, ale zase rychle zmizel. Remusi, on umí..."

"Létat," doplnil Harry. "Taky jsem ho viděl. Objevil se za mnou a Hagridem." "Tak

proto se nás pustil - kvůli tobě!" řekl Kingsley, "Nemohl jsem pochopit, proč

najednou zmizel. Ale co ho přimělo změnit cíl?" "Harry byl přiliš milý na Stana

Silničku," řekl Lupin. "Stan?" zopakovla Hermiona. "Ale já myslela, že je v

Azkabanu?" Kingsley se neradostně zachechtal. "Hermiono, uskutečnil se hromadný

útěk, který ministerstvo samozřejmě ututlalo. Traversovi spadla maska, když jsem

na něj poslal kletbu, taky měl být v Azkabanu. Ale co se stalo tobě Remusi?

Kde je George?" "Přišel o ucho," řekl Lupin.

"Přišel o...?" zopakovala Hermiona zvýšeným hlasem.

"Snapeova práce," řekl Lupin. "Snape?" zařval Harry. "Neřekl jsi..." "Ztratil svou

masku během pronásledování. Sectumsempra byla vždycky jeho specialita. Byl bych

rád, kdybych mohl říct, že jsem mu to oplatil, ale jediné, co jsem mohl dělat bylo

udržet George na koštěti. Ztrácel příliš mnoho krve." Mezi všemi čtyřmi se

rozhostilo ticho, když se podívali na oblohu. Nebyli tam žádné známky pohybu -

hvězdy byli stále stejné, neblikající, neměnné, nazakryté jejich přiletajícími

kamarády. Kde byl Ron? Kdy byli Fred a pan Weasley? Kde byli Bill, Fleur, Tonksová,

Pošuk a Mundungus? "Harry, podej mi ruku!" volal Hagrid chraplavě ze dveří, ve

kterých už byl zase zaseklý. Rád, že může něco dělat, vytáhl ho Harry na svobodu a

skrz prázdnou kuchyň proběhl zpět do obývacího pokoje, kde paní Weasleyová a

Ginny stále pečovali o George. Paní Weasleyová už zastavila krvácení a pod světlem

Page 40: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

lampy Harry uviděl čistý zející otvor na místě, kde bylo Georgovo ucho. "Jak mu

je?" "Paní Weasleyová se rozhlédla kolem a řekla: "Nemůžu mu ho dát zpátky. Ne,

když bylo odstraněno černou magií. Ale mohlo to být mnohem horší...Je naživu."

"Ano. Díky Bohu." "Slyšela jsem v zahradě ještě někoho...?" zeptala se Ginny.

"Hermionu a Kingsleyho," odpověděl Harry. "Zaplať pánbůh," zašeptala Ginny. Dívali

se jeden na druhého a Harry jí chtěl obejmout. Nikdy to neudělal, když u toho byla

paní Weasleyová, ale než stačil zareagovat, z kuchyně se ozvala obrovská rána.

"Prokážu, kdo jsem, Kingsley, až uvidím svého syna! Teď ustup, jestli víš, co je pro

tebe dobré!" Harry ještě nikdy neslyšel pana Weasleyho takhle křičet. Vrazil do

obýváku, pleš lesknoucí se potem, brýle nakřivo, Fred těsně před ním, oba bledí,

ale nezranění. "Arthure!" zaštkala paní Wheasleyová. "Díky Bohu!" "Jak mu je?" Pan

Weasley si kleknul na kolena vedle George. Poprvé za tu dobu, co ho Harry znal, se

zdálo, že Fred neví, co říct. Díval se přes opěradlo pohovky na Georgeovo zranění,

jako kdyby nemohl uvěřit tomu, co vidí. Pravděpodobně vyplašený hlukem příchodu

Freda a svého otce se George probral.

"Jak se cítíš Georgi? zašeptala paní Weasleyová. Georgeovi prsty ohmatávaly stranu

jeho hlavy. "Jako kopáč," zahuhlal.

"Co je s ním?" kuňkal Fred a koukel zděšeně. "Má něco s hlavou?" "Jako kopáč"

opakoval George, otevřel oči a podíval se nahoru na svého bratra. "Vidíš...jsem

kopáč. Mám díru v hlavě, vykopal jsem si díru do hlavy, Frede, bereš to?" Pan

Weasley zaštkal hlasitěji, než obvykle a Fredovi se do popelavého obličeje vrátila

barva.

"Ubohý," řekl Fred, "S celým širým světem humoru, který tu byl před tebou, ty

vymyslíš 'díru a kopáče'?" "No, jo," řekl George a zašklebil se na svou slzami zalitou

matku.

"Teď už nás budeš moct rozlišit, mami." Rozhlédnul se kolem. "Ahoj Harry,...jseš

Harry, že jo?" "Jo, to jsem," řekl Harry a popošel blíže k pohovce.

"Tak jsme tě aspoň dostali zpět v pořádku," řekl George. "Proč se Ron a Bill

nechoulí kolem mé skoro smrtelné postele?" "Ještě se nevrátili, Georgi." odpověděla

mu paní Weasleyová. Georgův úšklebek zmizel. Harry se letmo podíval na Ginny a

naznačil jí, aby ho doprovodila ven.

Když procházeli kuchyní, řekla mu tichým hlasem: "Ron a Tonksová by se už měli

vrátit. Neměli dlouhou cestu. Tetička Muriel nebydlí odsud tak daleko." Harry

neodpovídal.

Page 41: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Pokaždé, když přijel do Doupěte, spadl z něho všechen strach, ale tentokrát ho

celého zahalil, jakoby mu lezl pod kůži, pulsoval v jeho hrudi a slepil mu hrdlo.

Když sestupovali po schůdcích do zahrady, Ginny ho chytila za ruku. Kingsley

přecházel tam a zpět po zahradě a při každé otočce se zadíval na nebe. Harry si

vzpoměl na strýce Vernona, jak chodil po obývacím pokoji asi tak před milionem

let.

Hagrid, Hermiona a Lupin stáli rameno na rameni a upírali v tichosti pohledy

nahoru. Nikdo z nich se neotočil, když se k nim Harry a Ginny přidali. Minuty se

vlekly, jako by to byly celé roky. I ten nejmenší poryv větru způsobil, že nadskočili

a v naději, že uvidí některého chybějícího člena řádu, jak se nezraněný objeví,

otočili se na keřík, který ve větru zašumněl. A v tom se přímo nad nimi zhmotnilo

koště a sneslo se směrem k zemi.

"To jsou oni" zavřeštěla Hermiona. Tonksová přistála s dlouhým smikem, který

všude po okolí rozhodil zeminu a kamení. "Remusi!" Tonksová se rozbrečela, když

sbelhala z koštěte do Remusova náručí. Ron zmateně doklopýtal k Harrymu a

Hermioně. Jeho tvář byla bledá a vypadal, že není schopen ze sebe vydat slovo.

"Jste v pořádku," zamumlal ještě před tím, než k němu vyletěla Hermiona a pevně

ho objala. "Já myslela..myslela jsem..." "Sem v pohodě," řekl Ron a poplácával jí po

zádech. "Sem v pohodě."

"Ron byl skvělej," pronesla Tonksová vřele a uvolnila se z Remusova sevření.

"Užasnej - Omráčil jednoho smrtijeda přímo do hlavy a to když míříte na pohyblivý

cíl z letícího koštěte..."

"Vážně jsi to udělal?" zeptala se užasle Hermiona s rukama stále kolem Ronova

krku.

"Pořád ten překvapený tón," řekl trochu nazlobeně a vymanil se na svobodu.

"Jsme poslední?" "Ne," odpověděla mu Ginny, "pořád ještě čekáme na Billa s Fleur a

Pošuka s Mundungusem. Jdu říctr mamce a taťkovi, že jsi v pořádku, Rone..."

Odběhla dovnitř. "Tak co máte? Co se stalo?" Lupinův hlas zněl až rozzlobeně, když

se obracel na Tonksovou.

"Belatrix," řekla Tonksová. "Chtěla mě dostat skoro tak, jako Harryho, Remusi.

Hodně se snažila mě zabít. Chtěla bych jí dostat, dlužím jí to. Ale určitě jsme

zranili Rudolphuse...Potom už jsme byli u Ronovi tetičky Muriel, ale nestihli jsme

naše přenášedlo, jak nás obskakovala..."

Page 42: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Lupinovi pohrával sval na čelisti. Přikyvoval, ale vypadal, že není schopen už

cokoliv dalšího dodat. "A co se stalo vám?" obrátila se Tonksová na Harryho,

Hermionu a Kingsleyho. Převyprávěli jí příběhy ze svých cest, ale po celou dobu

nad nimi neustále viseli obavy z nepřítomnosti Pošuka, Billa a Fleur a bylo čím dál

těžší je ignorovat.

"Budu se muset vrátit na Dawning Street, měl jsem tam být už před hodinou," řekl

Kingsley konečně, po posledním upřeném pohledu na oblohu. "Dejte mi vědět, až se

vrátí..." Lupin přikývnul. S mávnutím na ostatní Kingsley odešel do tmy směrem k

brance. Harrymu se ještě zdálo, že slyší slabé prasknutí, jak se Kyngsley přemístil

pryč hend za plotem Doupěte. Pan a paní Weasleyovi přicházeli po zadních

schůdcích s Ginny v těsném

závěsu. Oba rodiče objali svého syna ještě před tím, než se obrátili na Lupina a

Tonksovou. "Děkujeme Vám", řekla paní Weasleyová, "za naše syny." "Nebuď

hloupá, Molly," prohodila na to Tonksová. "Jak je Georgovi?" zeptal se Lupin. "Co je

s ním?" pípnul Ron. "Přišel o..."

Ale konec věty paní Weasleyové byl přerušen společným výkřikem. Testrál právě

přistál pár stop od nich. Bill a Fleur sjely z jeho hřbetu, ošlehaní větrem, ale

nezranění. "Bille! Díky Bohu! Díky, Bohu!" Paní Weasleyová vyběhla vpřed, ale

obětí, které jí Bill věnoval bylo ledabylé. S pohledem upřeným přímo na svého otce

řekl:

"Pošuk je mrtvý."

Nikdo nepromluvil, nikdo se nepohnul. Harry ucítil, jak něco v něm padá dolů, skrz

zem a opouští ho to navždycky. "Viděli jsme to," řekl Bill. Fleur přikývla, se slzami,

které se leskly ve světle přicházejícím sem z oken kuchyně. "Stalo se to hned po

tom, co jsme prolomili jejich kruh. Pošuk s Dungem byli blízko nás - mířili taky na

sever. Voldemort - on umí létat - vyrazil přímo za nimi. Dung zpanikařil, slyšel jsem

ho vykřiknout.

Pošuk se ho snažil zastavit, ale on se přemístil. Voldemortova kletba zasáhla Pošuka

přímo do tváře. Spadl pozadu z koštěte a...nebylo nic, co bysme mohli udělat. Měli

jsme polovinu z nich přímo za sebou..." Billův hlas se zlomil.

"Samozřejmě jste nemohli nic udělat," řekl Lupin. Všichni se zastavili a dívali se na

sebe navzájem. Harry to nedokázal pochopit. Pošuk a mrtvý. To není

Page 43: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

možné..Pošuk, tak schopný, tak odvážný, vždy suverénní... Nakonec na všechny

dolehlo, ač to nikdo neřekl nahlas, že už není nic, kvůli čemu by měli zůstávat v

zahradě a tiše následovali pana a paní Weasleyovi zpět do Doupěte, do obýacího

pokoje, kde se Fred s Georgem společně smáli. "Něco se děje?" zeptal se Fred,

zkoumajíc tváře všech příchozích.

"Co se stalo? Kdo je...? "Pošuk," řekl pan Weasley. "Mrtvý."

Obličeje dvojčat se zkroutili do překvapené grimasy. Nikdo nevěděl, co dělat.

Tonksová tiše vzlykala do kapesníku, měla k Pošukovi blízko - Harry věděl, že byla

jeho oblíbenec a držel nad ní ochrannou ruku na Ministerstvu Kouzel. Hagrid, který

si sedl do kouta, kde měl nejvíc místa, si utíral oči svým kapesníkem velkým jak

ubrus. Bill odešel ke kredenci a vyndal láhev Ohnivé whisky a pár skleniček.

"Tady," řekl a s mávnutím hůlky rozeslal po místnosti 12 plných sklenic ke každému

z nich a sám si nechal třináctou. "Na Pošuka" "Na Pošuka" pronesli všichni přípitek.

"Na Pošuka" jako ozvěna řekl se škytnutím malinko opožděně Hagrid. Ohnivá Whisky

sežehla Harrymu hrdlo. Zdálo se mu, jako by se do něj propalovala, znecitlivovala a

naplňovala ho odvahou. Takže Mundungus zmizel?" konstatoval Lupin, který svojí

sklenici vypil na ex. Atmosféra se najednou změnila. Všichni vypadali napjatě a

pozorovali Lupina se strachem z toho, co by mohli slyšet.

"Vím, co si myslíš," řekl Bill, "a napadlo mě to taky po cestě sem, protože vypadali,

že nás očekávají, že? Ale Mundungus nás nemohl zradit. Nevěděli, že tam bude

sedm Harry Potterů - to je zmátlo a díky tomu jsme dokázali zmizet. Ale zapoměl

jsi, že to byl Mundungus, koho to napadlo. Proč by jim neřekl takovou základní věc?

Podle mě Dung prostě zpanikařil. Nechtěl jít první, ale Pošuk mu to nařídil a Ty-víš-

kdo šel rovnou po nich. To bylo dost na to, aby kdokoliv zpanikařil.

"Ty-víš-kdo jednal přesně tak, jak Pošuk předpověděl," pokrčila nos Tonksová.

"Pošuk říkal, že bude očekávat, že pravý Harry bude s tím nejzkušenějším

Bystrozorem. Začal pronásledovat Pošuka jako prvního a když se zbavil Pošuka,

začal pronásledovat Kingsleyho..."

"Áno, ten je také veliše dobrý," přikývla Fleur, "ale štále to nevysvětluje, jaktože

větěli, že budeme přesunovat 'Arryho zrovna dneská. Někto mušel být neopaterný."

Někto musel vyzradit datum někomu s venku. To je to jediné, co vysvětluje, že

Page 44: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

znali datum , ale neznali pšesný plán." Zazářila na všechny kolem, slzy se jí stále

ještě leskly na její krásné tváři a vyzývala pohledem všechny, aby jí nějak

oponovali.

Nikdo to ale neudělal. Jediný zvuk, který narušil ticho bylo Hagridovo posmrkávání

zpoza obřího kapesníku. Harry se upřeně zadíval na Hagrida, který právě riskoval

svůj život proto, aby zachránil ten jeho - na Hagrida, který ho miloval, který mu

věřil a který už byl jednou lstí obelhán, aby vyzradil Voldemortovi tajné informace

výměnou za dračí vejce...

"Ne," řekl Harry nahlas. Všichni se na něj překvapeně otočili. Ohnivá whisky zřejmě

zesílila jeho hlas. "Myslím,..pokud někdo udělal chybu a omylem prozradil

tajemství, určitě to neudělal schválně. Není to jeho chyba," zopakoval znovu trochu

hlasitěji, než by to udělal normálně. "Musíme si navzájem věřit. Já věřím každému

z vás! Nevěřím tomu, že by mě kdokoliv z vás prodal Voldemortovi!" "Hezky řečeno,

Harry." opáčil Fred neočekávaně.

"Už jo, 'ujo', 'ucho'!" řekl George. Lupin měl zvláštní výraz ve tváři, skoro až

lítostivý, když se podíval na Harryho. "Myslíš, že jsem hlupák?" zeptal se Harry

vyzívavě. "Ne, myslím, že jsi jako James, který by považoval za známku

nečestnosti, kdyby měl přestat důvěřovat svým přátelům." Harry věděl, na co

naráží - jeho otec byl zrazen Peterem Pettigrewem. Najednou ho popadl iracionální

vztek. Chtěl se hádat, ale Lupin se otočil zády sednul si ke stolu a řekl Billovi:

"Máme práci. Musím říct Kingsleymu..." "Ne,...já mu to řeknu. Já tam dojdu." "Kam

jdeš," řekli Tonksová a Fleur společně. "Pošukovo tělo," řekl Lupin. "Musíme ho

získat." "Nemohlo by to..." začala paní Weasleyová s důrazným pohledem na Billa.

"Počkat?," řekl Bill, "Ne, pokud nechceš, aby si ho radši vzali Smrtijedi?"

Nikdo nepromluvil. Lupin s Billem se rozloučili a odešli. Zbytek se posadil na židle -

všichni kromě Harryho, který zůstal stát. Přítomnost a nevyhnutelnost smrti tu s

nimi byla jako neodbytná přítomnost. "Musím taky jít," řekl Harry. Páry očí se do

něj zabodly.

"Nebuď hloupý, Harry!" řekla mu paní Weasleyová. "O čem to mluvíš?" "Nemůžu tu

zůstat." Chytil se za předloktí, znovu mu v něm začalo cukat. Necítil takovou bolest

už více jak rok. "Dokud tu zůstávám, jste všichni v nebezpečí. Nechtěl bych, aby..."

"Ale nebuď takový," opáčila paní Weasleyová.

Page 45: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

"Celá dnešní noc proběhla proto, abychom tě dostali bezpečně sem a díky Bohu se

to povedlo. I Fleur souhlasila, že se vdá tady, místo ve Francii, všechno jsme

zařídili, takže teď můžeme zůstat společně a postarat se o tebe..." Nerozumněla

tomu, spíše se teď cítil hůř, než líp. "Pokud by Voldemort zjistil, že jsem tady..."

"Ale jak by mohl?" zeptala se paní Weasleyová. "Neexistuje způsob, jak by se mohl

dozvědět, ve kterém z domů jsi." "Nejsem to já, o koho se bojím!" řekl Harry. "To

víme," řekl pan Weasley tiše, "ale, kdyby jsi teď odešel, byly by naše úspěchy dnes

v noci trochu zbytečné."

"Nikam nepudeš" zahřměl Hagrid. "Kindapána, Harry, po tom všem, čím sme prošli,

bys vodešel?" "Jo a co moje ucho?" řekl George a trochu se vztyčil na svých

poduškách. "Já to vím,..." "Pošuk by nechtěl..."

"JÁ VÍM! zakřičel Harry. Cítil se poražen a vydírán.

Nechápali, že to, proč ho zachránili je přesně ten důvod, kvůli kterému on chce

teď odejít? Rozhostilo se dlouhé ticho, ve kterém mu jeho jizva nepříjemně tepala

bolestí. Přerušil ho až pan Weasley. "Kde je Hedwika, Harry? Mohli bychom jí

odnést nahoru a dát jí něco k jídlu."

"V Harrym se všechno sevřelo jako pěst. Nemohl říct pravdu. Vypil poslední zbytek

svojí Ohnivé Whisky, aby se vyhnul odpovědi. "Když už to šlo ven jednou, pude to i

podruhý, Harry," řekl Hagrid.

"Utekla mu, foukla mu zrovinka, když byl přímo nad tebou."

"Nebyl jsem to já," řekl Harry ploše. "Byla to moje hůlka. Moje hůlka jednala na

vlastní popud."

Po pár okamžicích řekla Hermiona jemně: "Ale to není možné, Harry. Chceš říct, že

jsi kouzlil, aniž bys to chtěl? Reagoval jsi instinktivně."

"Ne," řekl Harry. "Motorka padala, nemůžu říct, kde byl v tu chvíli Voldemort, ale

moje hůlka se najednou vzpřímila v mojí ruce, našla ho a vyslala na něj kletbu, ale

žádnou, kterou bych znal. Nikdy před tím jsem zlaté plameny nedělal."

"Často," přidal se pan Weasley, "když jseš ve stresu, můžeš udělat kouzlo, o kterém

si nikdy před tím ani nesnil. Často se to stává malým dětem před tím, než začnou

chodit do školy..." "To nebylo jako tohle," opáčil Harry skrze sevřené zuby. Jeho

jizva žhnula. Cítil vztek a flustraci. Nenáviděl představu, že si všichni myslí, že je

dost silný na to, aby se utkal s Voldemortem.

Nikdo nic neříkal. Věděl, že mu nevěří. Teď, když o tom přemýšlel, zjistil, že nikdy

před tím neslyšel o tom, že by nějaká hůlka sama kouzlila. Jeho jizva se plnila

Page 46: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

bolestí. Jediné, co mohl dělat, aby nezačal nahlas křičet bylo jít ven na vzduch.

Sundal si brýle a odešel z místnosti. Jak procházel zahrádkou, prohlížel si ho velký

kostnatý testrál. Roztáhl svoje ohromná netopýří křídla a potom pokračoval v

pastvě. Harry se zastavil u zahradní branky, zírajíc na přerostlé květiny kolem a

myslel na Brumbála. Brumbál by mu věřil, věděl to. Věděl by, proč se jeho hůlka

tak zachovala, protože Brumbál vždycky měl nějakou odpověď. Znal hůlky -

vysvětlil mu to zvláštní spojení mezi jeho a Voldemortovou hůlkou...Jenže

Brumbál, stejně jako Sirius, stejně jako Pošuk a stejně jako jeho rodiče a jako jeho

chudinka sova, všichni byli pryč a Harry už si s nikým z nich nikdy nepromluví.

Cítil horko uvnitř hlavy, ale nemělo nic společného s ohnivou whisky. A potom, z

ničeho nic, bolest v jeho jizvě vystřelila a on zavřel oči a uvnitř jeho hlavy začal

křičet cizí hlas. "Řekl jsi mi, že problém bude vyřešen, když si vezmu cizí hůlku!" A

uvnitř jeho hlavy se objevil obraz zničeného starého muže ležícího na kamenné

podlaze, jak křičí, hrozivě, táhle křičí, křičí v nepředstavitelné agónii.

"Ne, ne, prosím Vás, prosím..."

"Lhal jsi Lordu Voldemortovi, Ollivandere!" "Nelhal...přísahám, nelhal jsem." "Chtěl

jsi pomoct Potterovi, aby mi utekl!" "Přísahám, že ne...Věřil jsem, že cizí hůlka

bude fungovat..." "Potom mi vysvětli, co se stalo. Luciusova hůlka je zničená!"

"Nerozumím tomu...spojení...existuje jenom...mezi dvěma hůlkami..." "Lháři!!"

"Prosím...žádám vás..."

A Harry uviděl bílou ruku, jak pozvedá svou hůlku a cítil Voldemortův nával hněvu,

uviděl starého muže svíjejícího se na zemi ve smrtelné agónii... "Harry?" Bylo to

pryč, tak rychle, jak to přišlo. Hary stál třesoucí se ve tmě, svírající zahradní

branku. Jeho srdce mu bušilo a jizva mu stále ještě pulsovala ostrou bolestí. Potom

spozoroval Rona a Hermionu.

"Harry, pojď zpátky do domu," volala Hermiona, "Nepomýšlíš doufám ještě pořád na

odchod?" "Jo, musíš tady zůstat, kámo," řekl Ron a poplácal ho po zádech. "Jsi v

pořádku?" zeptala se Hermiona, teď už dost blízko, aby mu viděla do tváře.

"Vypadáš strašně!" "No," řekl Harry třesoucím se hlasem, "pravděpodobně vypadám

líp, než Ollivander..." "Když skončil svoje vyprávění o tom, co se mu stalo, Ron

vypadal poděšeně, ale Hermiona přímo hrozivě vystrašená. "Ale to přeci mělo

skončit! Tvoje jizva...neměl už jsi to nikdy dělat! Musel jsi znovu nechat otevřít to

spojení mezi tebou a Voldemortem. Brumbál chtěl, aby si uzavřel svojí mysl!" Když

Page 47: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

neodpovídal, chytila ho za ruku. "Harry, on přejímá ministerstvo, noviny a půlku

celého kouzelnického světa! Nenech ho to samé udělat i s tvojí hlavou!"

6. Kapitola- Ghůl v pyžamu

Šok ze ztráty Pošuka se nesl v následujících dnech celým domem. Harry stále

nepřestával věřit, že se objeví ve dveřích společně s ostatními členy Řádu, kteří

přinášeli i odnášeli dennodenně naléhavé novinky. Harry cítil, že nic jiného než

jednání může utišit jeho pocity viny a žal. Přemýšlel o tom, že by měl co

nejrychleji vyrazit na cestu, aby našel a zničil zbývající Viteály. Čím dříve, tím

lépe.

„No, ale nemůžeš nic dělat dřív než ti nebude 17.“připomínal mu Ron.

„Stále máš nad sebou magickou ochranu. A tady můžeme plánovat jako nikde jinde,

nebo ne? Nebo,“ ztišil svůj hlas, „ty už víš, kde bychom měli ty ... Ty-Víš-Co ...

hledat ?

„Ne,“ přiznal Harry.

„Myslím, že Hermiona se už o to trochu zajímala.“ řekl Ron.

„Říkala, že tady shromáždila nějaké dokumenty, které by nám měli pomoci, a že

čekala pouze na tebe, až přijedeš, aby ti je mohla předat.

Harry a Ron právě seděli u snídaně. Pan Weasley a Bill odešli do práce. Paní

Weasleyová šla nahoru probudit Hermionu a Ginny, zatímco Fleur se hnala do

koupelny, aby se vykoupala.

„Ochrana bude prolomena třicátého prvního,“ řekl Harry.„To znamená, že tady

potřebuji zůstat ještě čtyři dny, poté můžu –

„Pět dní,“ opravil ho odhodlaně Ron.„Musíme tu zůstat na svatbu. Protože jinak nás

ty dvě zabijou.“Harry pochopil, že Ron tím „ty dvě“ myslel Fleur a paní

Weaslyovou.

„Je to mimořádný den,“ řekl Ron, když se na něj Harry tázavě podíval.

„Copak si neuvědomujou, jak důleži –,“

Page 48: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Samozřejmě že ne,“ řekl Ron. „Nemají ani páru o tom, co zamýšlíme. Teď jsem si

vzpomněl na něco, o čem jsem s tebou chtěl mluvit.“Ron zkontroloval pohledem

dveře, jestli se už náhodou nevrací paní Weaslyová, a posunul se trochu blíže k

Harrymu.

„Mamka mě a Hermionu nenechá chvilku nepokoji a neustále z nás láme, co máme

vlastně za lubem. Určitě zkusí i tebe, dávej si pozor. Táťka a Lupin se na to taky

vyptávali, ale když jsme jim řekli, že ti Brumbál o tom zakázal s kýmkoliv jiným

kromě nás mluvit, tak toho nechali. Ale mamka ne, je jako zarytá.“

Ronova předpověď se za pár hodin vyplnila. Krátce před obědem si paní Weaslyová

Harryho vzala stranou od ostatních.Zavolala si ho, aby se zeptala, jestli neví, čí je

tato ponožka. Prý si myslí, že je z jeho batohu, ale není si jistá. Jakmile ho však

měla v koutu kuchyňské linky, spustila :

„Zdá se mi, že Ron a Hermiona si myslí, že se už letos do Bradavic nevrátíte,“

začala lehkým a obyčejným tónem.

„Oh,“ řekl Harry. „No.. ano, to opravdu zamýšlíme.“

Mandl se sám vypnul a začal ždímat něco, co vypadalo jako vesta pana Weasleyho.

„Můžu se zeptat, proč chcete opustit vaši výuku?“ zeptala se paní Weasleyová.

„No, Brumbál mi tu zanechal … věc, kterou musím dodělat,“ zamumlal Harry. „Ron

a Hermiona o tom vědí a rozhodli se jít se mnou.“

„Jakou věc?“„Promiňte, ale nemůžu –“nadechl se zhluboka Harry.

„No, na rovinu. Myslím si, že Arthur a já máme plné právo to vědět a jsem si jistá,

že pan a paní Grangerovi budou souhlasit!“ řekla paní Weaslyová.

Harry se tohoto „útoku starostlivých rodičů“ obával. Přímo pohlédl do očí paní

Weasleyové, všímaje si na chlup stejného hnědého odstínu, jako má Ginny.

Nepomohlo to.

„Brumbál nechtěl, aby to kdokoli jiný věděl, paní Weaslyová. Promiňte. Ron a

Page 49: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Hermiona nemusejí jít, je to jejich volba--“

„Nemyslím si, že ty musíš jít!“ zvýšila trochu hlas paní Weasleyová.

„Jsi ještě tak mladý. Je to naprostý nesmysl. Harry, tys tomu určitě neporozuměl.

Pravděpodobně ti říkal, co chtěl udělat a tys to vzal jako,že to musíš teď udělat za

něj…„

„Já jsem mu porozuměl,“ řekl rázně Harry. „Je to na mně.“

Otočil se k ní zády a vzal do svých rukou ztracenou ponožku s vzorem zlatavého

rákosu, díky které ho k sobě přivolala.

„Je mi líto,ale tahle není moje. Nejsem fanoušek Puddlemerských spojenců.“

„Ah, samozřejmě že ne,“ řekla paní Weaslyová a trochu sklíčené se vrátila ke

svému všednímu líbeznému tónu.

„Měla bych se s tím asi smířit…Dobře, Harry, zatímco budeš tady, mohl by jsi nám

pomoci s přípravou Billovy a Fleuřiny svatby? Je tu ještě hodně práce.“

„Ehm – samozřejmě,“ řekl Harry vyvedený z míry tou náhlou změnou tématu.

„Jsi slaďoušek Harry,“ odpověděla paní Weasleyová a usmála se na něj.

Poté přešla k mytí nádobí. Od toho momentu paní Weaslyová zaměstnávala

Harryho, Rona a Hermionu, že měli jen stěží čas si trochu promluvit a něco

naplánovat. Nejzdvořilejším vysvětlením té změny chování paní Weaslyová bylo, že

chtěla odvést pozornost od všech myšlenek na Pošuka a od té hrůzy z jejich

nedávné cesty.

„Myslím si, že mamka vás tři chce zastavit, abyste nemohli být spolu a vymýšlet

jakékoliv plány. Chce tak oddálit váš odchod,“ pověděla Ginny Harrymu tlumeným

hlasem, když položili už potřetí stůl na večeři na stejné místo.

„A co si myslí, že se jako stane?“ zamumlal Harry. „To si myslí, že zatím někdo

Voldemorta zabije?"Mluvil bez přemýšlení, když si všiml Ginnina bílého obličeje.

Page 50: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Takže je to pravda?“ zeptala se.„To je to, co se pokusíš udělat?“

„Já – ne – to byl jen vtip,“ řekl Harry vyhýbavě.

V Ginnynim výrazu bylo i něco jiného než šok. Náhle si Harry uvědomil, že toto je

poprvé, co jsou spolu od té doby, kdy spolu trávili hodiny o samotě na bradavických

pozemcích. Byl si jistý, že si na to vzpomněla také. Dveře se otevřely a oba

najednou vyskočili. Pan Weasley, Kingsley a Bill vešli dovnitř. Byli teď často spojeni

s ostatními členy Řádu, protože Doupě nahradilo Grimmauldovo náměstí č.12 jako

sídlo Řádu. Pan Weasley vysvětlil, že po smrti Brumbála se může každý, komu

Brumbál důvěřoval, stát Strážcem tajemství.

„No, Pošuk vyčaroval pár kleteb proti Snapovi v případě, že by se tam náhle znovu

objevil. Doufáme, že budou dost silné, nepustí ho dovnitř a svážou mu jazyk, kdyby

se pokusil o tom místě mluvit. Ale nemůžeme si tím být jisti. Bylo by bláznovství

zůstat tam, když je teď ochrana tak nejistá.“

Kuchyně byla tak přecpaná, že se dalo jen stěží hýbat noži a vidličkami. Harry

seděl nacpaný vedle Ginny a jedl kuře.

„Žádné novinky o Pošukovi?“ zeptal se Harry Billa.

„Nic,“ odpověděl Bill„Nemohl se zatím konat pohřeb, protože jsme s Lupinem jeho

tělo nenašli a dá se jen těžko říct, kam mohlo v té tmě a zmatku během boje

padnout.

„Denní Věštec o jeho smrti nebo nalezení jeho těla nenapsal ani slovo,“ pokračoval

Bill. „Ale to nic neznamená. V těchto dnech se toho moc v novinách nepíše.“

„A stále nic o tom, že jsem použil kouzla při útěku před Smrtijedy?“ zeptal se Harry

přes celý stůl pana Weasleyho, který mu na uvítanou potřásl rukou.

„Protože vědí, že jsi neměl na výběr nebo proto, že nechtějí, aby se dostalo na

světlo, jak tě Voldemort napadl?“

„To je ono… proč neříká tisk pravdu?“ řekl Harry svírajíc v ruce nůž tak pevně, že

na spodní straně jeho paže se opět objevil bílý nápis „Nesmím říkat lži“

Page 51: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Je na ministerstvu někdo připraven se mu postavit?“ zeptal se naštvaně Ron.

„Samozřejmě Rone, ale lidé jsou vyděšení,“ odpověděl pan Weasley, „vyděšení, že

právě oni budou ti další, kdo zmizí a jejich děti se stanou terčem útoků. Chodí

kolem nechutné výmysly. Nevěřím, že učitelka Mudlovských studií v Bradavicích

rezignovala. Už týdny ji nikdo neviděl, zatímco Brousek je celé dny zavřený ve své

kanceláři. Jen doufám, že alespoň vymýšlí nějaký plán.“

V krátké přestávce hovoru přesunula paní Weaslyová prázdné talíře na pracovní stůl

a naservírovala jablečné koláče.

„Tak, Rone, uklidil sis už svůj pokoj?“

„Proč?“ vykřikl Ron, který v tom momentě držel mlsně lžičku a zíral na svojí

matku.„Proč má být můj pokoj uklizený? Mně a Harrymu to tak vyhovuje!“

„Mladý muži, během pár dní očekáváme svatbu tvého bratra--“

„A to se budou brát v mé ložnici?“ zeptal se Ron zuřiv쓨Ne ! tak proč musím u

Merlinovy brady si uklí…“

„Nemluv takhle se svojí matkou,“ řekl rázně pan Weasley„a dělej, co ti řekla.“

Ron se zamračil na oba rodiče, potom uchopil svoji lžičku a zabořil se do posledních

zbytků svého jablkového koláče.

„Já ti s tím pomůžu, je to taky můj nepořádek,“ řekl Harry Ronovi, ale paní

Weaslyová ho hned přerušila:

„Ne drahý. Budu radši když venku pomůžeš Arthurovi s kuřaty. A ty, Hermiono,

budu ti vděčná když vyměníš prostěradla pro monsieura a madam Delacour, víš

přeci, že přijíždějí zítra v 11 ráno.“

Když se vrátili do domu, paní Weasleyová byla z dohledu, a tak Harry vklouzl do

Ronova podkrovního pokoje.

„Uklizím, uklízím … ! Oh, to jsi ty,“ řekl Ron s úlevou jakmile Harry otevřel dveře.

Page 52: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ron ležel na posteli, která byla zjevně právě vyprázdněna. V pokoji byl stejný

nepořádek, jako celý týden…

„Nazdar, Harry,“ řekla Hermiona, když si sedl na skládací lehátko, odhodila Věštění

z čísel a Přeměňování na jednu hromadu a Vzestup a Pád černé magie na druhou.

„Právě jsme se bavili o Pošukovi,“ pověděl Ron Harrymu.

„Počítám, že se možná zachránil.“

„Ale Bill ho viděl jak ho zasáhla smrtící kletba,“ odvětil Harry.

„Jasně, ale na Billa se taky útočilo,“ pokračoval Ron. „Jak si může být jistý tím, co

viděl?“

„I kdyby ho smrtící kletba minula, tak Pošuk stále spadl z výšky kolem tisíce stop,“

vložila se do rozhovoru Hermiona držící knihu Famfrpálové týmy Británie a Irska.

„Možná použil štítové kouzlo.“

„Fleur,ale říkala, že mu odstřelili hůlku z ruky,“ vyvrátil Hary.„No, dobře, jestli

chcete, aby byl mrtvý,“ prohlásil Ron mrzutě, zatímco si složil polštář do

příjemnějšího tvaru.

„Samozřejmě, že nechceme, aby byl mrtvý!“ vyjela Hermiona. „Je to strašlivé, že

je mrtvý. Ale my jsme realisté.“

Harry si nejdříve představil Pošukovo tělo, zničené, jako to Brumbálovo, stále s

jedním pohyblivým okem v důlku. Cítil odpor míchající se s bizardním pohledem.

„Smrtijedi jeho tělo pravděpodobně uklidili, to je proč ho nikdo nenašel,“ pověděl

Ron zamyšleně.

„Jo,“ řekl Harry.

„Stejně jako Barty Skrk se proměnil v kost a skryl se v Hagridově zahradě. Asi

Moodyho proměnili a nacpaly ho- -“

„Ne!“ zakvílela Hermiona a vytryskly jí slzy nad Základními zaklínačskými znaky.

„Ne to asi ne – no ...,“ snažil se ji uklidnit Harry drápal se marně z lehátka.

„Hermiono, nechtěl jsem tě vyděsit--“Chtěl jí uchlácholit, ale se zaskřípěním

Page 53: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

rezatých pružin, Ron skočil z postele a dostal se k ní první.

Jednou rukou Hermionu objal, druhou strčil do kapsy a vytáhl z ní nevzhledný

kapesník, kterým dříve čistil kamna. Narychlo vytáhl hůlku, namířil s ní na ten cár

hadru a zvolal „Tergeo“.

Hůlka vyčistila většinu té mastnoty. Spokojen sám se sebou podal mírně čadící

kapesník Hermioně.

„Oh … díky, Rone … Omlouvám se…“vykoktala.

„Je to tak hrozné. Hned po Brumbálovi .. Nikdy jsem si nedokázala představit jak

Pošuk umírá, vypadal tak tvrdě!“

„No jo, já vím,“ řekl Ron podávající jí šťávu. „Ale víš co by nám řekl, kdyby tu teď

byl?“

„Mějte oči na stopkách,“ vydala ze sebe Hermiona, když si utírala slzy.

„Přesně tak,“ přikývl Ron.

„Chtěl by, abychom se poučili z toho, co se stalo jemu. A já se naučil nedůvěřovat

malým zbabělým příšerám jako je Mundungus.“ Hermiona se trhavě zasmála a

předklonila se, aby mohla sebrat další dvě knihy. Sekundu na to, co Ron sundal ruku

z jejího ramena Hermiona pustila knihu Obludné obludárium na jeho nohu.

„Promiň, promiň!“, začala Hermiona skučet.

„Co děláš s těmi všemi knížkami?“ zeptal se Ron kulhající zpět k posteli.

„Jen se rozmýšlím, které z nich s námi vezmu, až budeme hledat ty viteály,“

odpověděla Hermiona.

„Ehm, aha,“ řekl Ron a poklepal si na čelo.

„Zapomněl jsem, že budeme lovit Voldemorta s mobilní knihovnou.“

„Ha-ha-ha,“ předstírala smích Hermiona dívaje se dolů na Základní zaklínačské

znaky. „Pochybuji … budeme potřebovat Runy? … myslím si, že bude lepší je vzít

pro jistotu s sebou.“, položila Zaklínačské znaky na tu větší hromadu a vzala do

ruky Historii Bradavic.

„Poslouchejte,“ řekl Harry, který se narovnal.

Page 54: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ron a Hermiona se na něj podívali se stejnou směsicí rezignace a vzdoru.

„Vím, že jste po Brumbálově pohřbu řekli, že chcete jít s mnou…“ začal.

„Tak semhle tím míří,“ řekl Ron Hermioně a zakoulel očima.

„Myslím, že Historii Bradavic vezmu s sebou. Když už se tam nevracíme, tak budu

jistější, když ji budu mít u sebe…“

„Poslouchejte!“ zopakoval Harry.

„Ne Harry, ty poslouchej,“ přerušila ho Hermiona.

„Jdeme s tebou, to bylo rozhodnuté už měsíce dříve – roky dříve.“

„Ale…“

„Ticho !“ okřikl ho Ron.

„Balila jsem si na to celé dny. Také jsem trochu upravila paměť mým rodičům,

kteří jsou teď přesvědčeni, že se jmenují Wendell a Monica Wilkinsovi a jejich

životní cíl, který už se mimochodem splnil, je přestěhovat se do Austrálie. Takhle

bude pro Voldemorta daleko těžší je vystopovat a vyslýchat je ohledně mě – nebo

tebe, protože naštěstí jsem jim toho o tobě moc neřekla.“Hermioniny oči se opět

topily v slzách.

Ron slezl z postele a objal ji znovu. Zamračil se na Harryho vyčítaje mu jeho

netaktnost. Harry na to nemohl ani nic říci, protože to bylo zrovna od Rona dosti

neobvyklé, aby někoho učil taktu.

„Já – Hermiono – promiň – já nechtěl…“

„Ty jsi nepochopil, že Ron i já moc dobře víme, co se může stát, když půjdeme s

tebou? My to víme! Rone, ukaž Harrymu co jsi vymyslel…“

„Běž, potřebuje to vědět.“

„No, dobře Harry, pojď sem.“Podruhé stáhl Ron svoji paži, která byla do té chvíle

kolem Hermiony, a postavil se přede dveře.

Page 55: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Tak pojď.“

„Proč?“ zeptal se Harry zatímco následoval Rona pryč z místnosti.„

Descendo,“ zamumlal Ron a namířil na nízký strop.

Napravo nad jejich hlavami se otevřel otvor a k jejich nohám sjel dolů žebřík.

Odporné napůl kvílení a napůl sténání vycházelo ze čtvercové díry, podél které byl

cítit odporný zápach připomínající otevřenou kanalizaci.

„To je tvůj ghůl?“ zeptal se Harry, který se ještě nikdy skutečně nesetkal s bytostí,

která občas rušila noční ticho Weasleyovic domu.

„Jo - to je.“ potvrdil Ron a šplhal po žebříku.

„Pojď a mrkni se na něj.“Harry následoval Rona pár krátkými krůčky nahoru do

mrňavého podkrovního pokojíku.

Jeho hlava i ramena byly už v místnosti, když se mu naskytl pohled na zkroucenou

bytost vzdálenou několik stop od něj. Spala ve tmě s otevřenou velikou hubou.

„Ale to … to vypadá … nosí normálně ghůlové pyžamo?“Harry tu věc zamyšleně

pozoroval a zdálo se mu, že se mírně pootočila. Harry pozoroval ghůla a trochu se

pobouřil. Byl lidského tvaru a velikosti a nosil něco, v čemž teď, když jeho oči

přivykly temnotě, zřetelně poznal starý pár Ronova pyžama. Byl si jistý, že ghůl je

spíše slizký a holohlavý tvor, než vlasatý a sytě pokrytý zanícenými puchýři.

"On je já - vidíš?" řekl Ron."Ne," řekl Harry.

"Nevidím."

„Vysvětlím ti to u mě v pokoji, ten smrad je na mě už dost cítit,“ řekl Ron.

Slezli dolů po žebříku, který Ron složil ke stropu, a vrátili se k Hermioně, která

stále třídila knihy.

„Až jednou odejdeme, tak toho ghůla sundají a on bude bydlet tady dole u mě v

pokoji,“ prohlásil Ron.

„Myslím se, že se na to opravu těší – i když není schopen nám to říct, protože umí

Page 56: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

akorát kvílet a slintat – ale kývne, když se o tom zmíním.“

Harry vypadal úplně omráčen.

„Pochop!“ řekl Ron, který byl zklamaný, že Harry nepochopil brilantnost jeho

plánu.

„Podívej, až se my tři v září neukážeme v Bradavicích, každý si bude myslet, že

Hermiona a já jsme s tebou, chápeš? Což znamená, že Smtrijedi půjdou přímo k

našim rodinám, aby se dozvěděli, kde jsi.“

„Ale doufejme, že to bude vypadat, jako že jsem odjela s mamkou a taťkou do

Austrálie. Hodně mudlů teď říká, že se budou skrývat,“ řekla Hermiona.

„My takhle nemůžeme schovat naší rodinu, to by vypadalo podezřele a navíc si

nemůžou všichni dovolit nárazově ztratit práci,“ pokračoval Ron.

„Čili uděláme to tak, že se řekne, že jsem vážně onemocněl kropenatkou, což je

důvod, proč se nemůžu vrátit do školy. Když by to někdo chtěl vyšetřit, tak mu

mamka s taťkou ukážou ghůla v mé posteli posypaného puchýři. Kropenatka je

hodně nakažlivá nemoc, takže určitě nebude nikdo chtít jít blíž. Všichni vezmou

tak rychle roha,že určitě ani nesponzorují, že neumím mluvit.

„A tvoje mamka s taťkou o tom plánu vědí?“ zeptal se Harry.

„Taťka jo. Pomáhal mi s Fredem a Georgem sem toho ghůla dovést. Mamka … no,

viděl jsi, jak to vidí. Nechce ani připustit, abychom odešli.“

V místnosti nastalo ticho,které bylo jen občas jemně přerušováno Hermioniním

boucháním, když se snažila házet knížky na jednu, nebo na druhou hromadu. Ron se

na ni díval a Harry neschopen vlastního slova přejížděl od jednoho k

druhému.Mírou, jakou vzali ochranu svých rodin, si Harry více než kdy jindy

uvědomil, že opravdu s ním do toho jdou a že přesně vědí, jak nebezpečné to

bude. Chtěl jim říci, co to pro něj znamená, ale jednoduše nemohl najít ta pravá

slova, kterými by to vystihl…

Skrz to ticho k nim doléhaly tlumené zvuky křičící paní Weasleyové, která se

Page 57: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

nacházela čtyři patra pod nimi.

„Ginny tam asi nechala smítko prachu…,“ řekl Ron.

„Nevím, proč mají Delacourovi přijet dva dny před svatbou.“

„Fleuřina sestra bude družička a potřebuje si to vyzkoušet, je příliš mladá, aby to

udělala hned napoprvé,“ vysvětlila Hermiona.

„No ale hosté nám s přípravou asi moc nepomohou…,“ řekl Ron„

Pro co se teď opravdu potřebujeme rozhodnout,“ pokračovala Hermiona když

házela do koše Teorii obrany proti černé magii, „je kam půjdeme, až odsud

zmizíme. Vím, že jsi říkal Harry, že bys chtěl jít nejdříve do Godrikova dolu, a

rozumím ti proč … ale …neměly by naší prioritou být hlavně Viteály?“

„Kdybych věděl, kde ty zbylé viteály jsou, tak bych s tebou souhlasil,“ odpověděl

Harry, který nevěřil tomu, že Hermiona opravdu rozumí jeho touze vrátit se do

Godrikova dolu.

Hroby jeho rodičů nebyly jediné, co ho tam táhlo. Měl silný, nevysvětlitelný pocit,

že se v tom místě ukrývají odpovědi. Snad to bylo jednoduše proto, že právě tam

přežil Voldemortovu smrtící kletbu, když byl ještě malé dítě. Harryho to táhlo k

tomu místu, kde se to stalo…chtěl porozumět.

„Nemyslíš si, že je tu jistá možnost, že Voldemort Godrikův důl stále nechává

hlídat?“ zeptala se Hermiona.

„Možná očekává, že se vrátíš zpět navštívit hrob svých rodičů, abys pak byl volný a

mohl jít, kam chceš?“

To Harryho nenapadlo. Zatímco bojoval s nenalezenými argumenty, Ron zvýšil hlas,

evidentně následoval svoje myšlenky.

„Ten R.A.B.,“ řekl. „Víš jistě, že on ukradl ten pravý medailonek?“

Hermiona přikývla.

„Řekl to přece na tom papírku, že se ho chystá zničit, nebo ne?“.

Page 58: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry prohledal svůj batoh a vytáhl z něj falešný viteál, v kterém byl stále sevřen

vzkaz od R.A.B.

„Já jsem ukradl pravý Viteál a jsem připraven ho zničit, jakmile budu moci,“ četl

Harry.„Co když ho tedy zničil?“ zeptal se Ron.

„Nebo ona“ přerušila ho Hermiona.

„Ať už kdokoli,“ pokračoval Ron. „bude to pro nás o jeden méně!“

„Ano, ale stále se pokusíme vystopovat ten pravý medailonek, ne?“ řekla Hermiona,

„abychom se přesvědčili, zda je zničen, nebo ne.“

„A jakmile se k tomu Viteálu dostaneme, budeme vědět jak ho zničit ?“ tázal se

Ron.

„No,“ pokračovala Hermiona, „zkoušela jsem o tom něco vyhledat“

„Jakže?“ zeptal se jí Harry.

„Nevěděl jsem, že v knihově byly nějaké knihy o Viteálech.“

„Taky že nebyly. Brumbál je všechny z knihovny odstranil – ale nezničil je.“

Ron se narovnal a rozšířil zorničky.

„Jak jsi se u Merlinovy brady k těm knížkám dostala?“

„Já je ale neukradla!“ odpověděla Hermiona trochu zoufale dívaje se na oba. „Byly

to stále knížky knihovny, i když je Brumbál nechal odstranit z regálů. Ostatně si

myslím, že pokud by chtěl, aby se k nim skutečně nikdo nedostal, schoval by je

určitě o dost lépe, aby bylo těžší ...“

„Pokračuj!“ okřikl ji Ron.

„No .. bylo to lehké“ ztišila Hermiona hlas. „Pouze jsem použila přivolávací kouzlo.

Však víš–Accio. A ony se objevily v Brumbálových studijních oknech napravo od dívčí

ložnice.“

„Ale kdy jsi to udělala?“ zeptal se Harry pozorující Hermionu se směsicí obdivu i

nedůvěry.

Page 59: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Hned po Brumbálově pohřbu,“ řekla ještě slabším hlasem.

„Hned potom, co jsme se rozhodli opustit školu a vydat sena cestu za Viteálama.

Když jsem si šla nahoru pro věci – napadlo mě, že čím víc toho o nich budeme

vědět, tím lépe … a byla jsem tam sama … takže jsem to zkusila … a fungovalo to.

Přilétly rovnou přes otevřené okno, a tak jsem – no - jsem je zabalila„ spolkla

poslední slova Hermiona a pak dodala prosebně.

„Nevěřím, že by se Brumbál zlobil, nejdeme ty informace přeci využít k vytvoření

vitálů !“

„Slyšíš snad z naší strany nějaký stížnosti?“ zeptal se Ron. „Kde jsou ty knížky teď?“

Hermiona na moment hledala a pak vytáhla z hromady svazek spojený vybledlým

koženým provázkem. Trochu s odporem se na něj podívala a opatrně ho držela,

jako by to bylo něco, co nedávno zemřelo.

„Tenhle svazek přesně pojednává o výrobě Viteálu. „Tajemství černé magie“ – to je

hrozný pohled, opravdu děsivý, plný negativní magie. Zajímalo by mne, kdy to

Brumbál odstranil z knihovny … Pokud to neudělat do doby, než byl jmenován

ředitelem … tak se vsadím, že Voldemort si tam našel vše, co potřeboval.“

"Proč se tedy ptal Křiklana, jak vyrobit Viteál, když už si to přečetl?“ zeptal se Ron.

„Jen si chtěl promluvit o tom, co se stane, kdyby rozdělil svoji duši na sedm dílů,“

odpověděl Harry.

„Brumbál si byl jistý, že Raddle věděl, jak vytvořit viteál ještě předtím, než se na

to Křiklana vůbec zeptal.Ano - Myslím, že máš pravdu, Hermiono, mohl si to klidně

přečíst.“

„Čím víc jsem o tom četla,“ pokračovala Hermiona, „tím horší se to zdálo a tím

méně jsem věřila tomu, že jich udělal šest. V té knize varují, jak může být

nestabilní rozdělit si duši jen jedním viteálem!“

Harry si dobře pamatoval, co Brumbál řekl o Voldemortově snaze nebýt jen

„obyčejný“.

„Existuje nějaká šance zase ty viteály spojit?“ otázal se Ron.

Page 60: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ano,“ usmála se Hermiona, „ale je to nesnesitelně bolestivé.“

„Proč? Jak se to dělá?“ ptal se dál Harry.

„Lítost,“ naznačila Hermiona.

„Když opravdu lituješ toho, co jsi udělal. Je tady dodatek. Jak je vidět tak ta

bolest tě může i zabít. Nemyslím si, že to Voldemort bude riskovat.

„Ne,“ potvrdil Ron předtím než mohl Harry něco říci.

„A říká se tam teda, jak ty viteály zničit?“

„Ano,“ kývla Hermiona když otáčela křehké hnijící stránky. „protože tu varují

černokněžníky jakým silným kouzlem je musí očarovat. Ze všeho, co jsem četla, tak

to, co Harry udělal Raddleymu deníku, byla jedna z pár opravdu spolehlivých

možností.“

„Co? Probodnout ho baziliškovým zubem?“ zeptal se Harry.

„No, výborně, ještě štěstí, že jich máme hodně v zásobě,“ řekl Ron. „Zajímalo mě,

co s nimi budeme dělat...“

„Nemusí to být baziliškův zub,“ pokračovala trpělivě Hermiona.

„Musí to být něco, co ten viteál zničí tak, že už jej nepůjde spravit. Baziliškův jed

ho jen otráví, a je neuvěřitelně vzácný –„

„—fénixovy slzy,“ kývl Harry.

„Přesně tak,“ potvrdila Hermiona.

“Náš problém je ten, že v zubech je jen velmi málo jedu a nést ho třeba v batohu

může být velice nebezpečné. To musíme vyřešit. Myslím, že trhání, rozbíjení a

drcení nebude fungovat. Musíš to dostat za hranici opravitelnosti..“

„Ale i když tu věc zničíme, tak to bude žít uvnitř,“ vložil se do debaty Ron, „proč

nemůže ten kousek duše prostě odletět a žít v něčem jiném?“

„Protože Viteál je pravý opak lidského života,“ když viděla nechápavý pohled

Harryho a Rona, tak honem dodala,

„Podívej, když teď popadnu meč a probodnu tě, tvé duši se nic nestane.“

Page 61: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„To bude pro mě určitě super,“ řekl Ron a Harry se zachechtal.

„No to by asi fakt bylo! Ale já tím myslím, že cokoli se stane tvému tělu, tak tvoje

duše přežije nedotknutá,“ řekla Hermiona.

„Ale ten zlomek duše vevnitř viteálu je závislý na svém korpusu, na tom svém

těle…nemůže bez něj existovat.“

„Ten druh smrti toho deníku - to se tomu podobalo,“ řekl Harry, který si pamatoval

inkoust, který se valil z propíchnutých stránek jako krev a zvuky toho kousku

Voldemortovy duše, když mizela.

„A jakmile ten deník byl zničen, tak ten kousek duše v něm uvězněný nemohl dál

existovat. Ginny se jednou pokusila ten deník utopit, ale samozřejmě se jí to

nepovedlo a vrátil se zpět jako nový.“

„Pokračuj,“ řekl Ron zamračeně.

„Ta část duše v deníku ovládala Ginny, nebo ne? Jak se to mohlo stát?“

„Pokud je kouzelná schránka viteálu stále nedotčena, pak se může kousek duše do

ní vložený spontánně pohybovat a vniknout třeba i do cizího těla.“

„Nemyslím si, že mít ji v sobě příliš dlouho má něco společného s tím se jí

dotýkat,“ dodala než mohl Ron pokračovat.

„Myslím to citově. Ginny vlila své srdce do toho deníku, a tak se stala neuvěřitelně

zranitelnou. Otevřela se a Voldemortova duše do ní pak mohla vstoupit. A přitom

nemohla přestat,protože už byla na deníku závislá...“

„Mě by zajímalo, jak Brumbál zneškodnil ten prsten?“ ujal se slova Harry. „Proč

jsem se ho na to nezeptal? Nikdy opravdu jsem…“ ztrácel se jeho hlas.

Myslel na všechny ty věci, na které se ho měl zeptat. Teď se mu zdá, že ještě když

žil, tak ztratil nespočet příležitostí dozvědět se něco víc ... dozvědět se všechno …

Ticho bylo přerušeno až hlasitým otevřením dveří do pokoje a s podivným nárazem.

Page 62: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Hermiona vyjekla a upustila „Tajemství černé magie“. Křivonožka syčel rozhořčeně

pod postelí. Ron skočil z postele, smykem odhodil čokoládovou žabku a zmáčkl ji

svoji hlavou přímo proti zdi. Harry instinktivně šáhl pro svoji hůlku, ještě něž si

uvědomil, že se dívá na paní Weaslyovou, jejíž vlasy byly rozcuchané a obličej byl

zkřiven vztekem.

„Promiňte, že vyrušuji,“ řekla třesoucím se hlasem.

„Vím, že si potřebujete odpočinout… ale v mém pokoji jsou nacpané svatební dary,

které potřebují přetřídit a vy jste souhlasili, že mi budete pomáhat.“

„Ah, ano,“ řekla Hermiona dívajíc se vyděšeně ke svým nohám, kde polehávaly

knihy „my… … my se omlouváme …“ a s úzkostným pohledem na Harryho a Rona

vyběhla ven z pokoje za paní Weaslyovou.

„Je jako domácí skřítek,“ hudroval tichým hlasem Ron, který si stále masíroval

hlavu, zatímco je s Harrym následovali.

„Samozřejmě bez platu. Čím dřív bude konec svatby, tím šťastnější budu.“

„Jo,“ přitakal Harry „pak nebudeme muset dělat nic jiného, než najít ty viteály …

To bude jako prázdniny, nemyslíš?“

Ron se začal smát, ale ta obrovská hromada dárků v pokoji paní Weaslyová mu hned

smazala úsměv z tváře.

„Delacourovi přijedou ráno v jedenáct hodin !“ Harry, Ron, Hermiona a Ginny cítili

rozhořčení směrem k Fleuřině rodině.

Byla to jen slušnost, že si Ron navlékl stejný pár ponožek a Harry si pokusil učesat

vlasy.Když byli považováni za dost elegantně oblečené, tak se shromáždili na

dvorku, aby přivítali hosty. Harry nikdy neviděl Doupě tak čisté. Rezavé kotle a

staré sedmimílové boty byly pryč; nahradili je dva nové keře, které stály po obou

stranách dveří.

Pupeny se zvláštně vlnily a dvůr byl zameten.Harry úplně ztratil ponětí kolik

bezpečnostních opatření bylo Řádem a Ministerstvem v Doupěti

nainstalováno.Jediné co věděl bylo to, že už nebylo dále možné pro nikoho

cestovat letaxem nebo přenášedlem přímo do Doupěte. Pan Weasley šel tedy proto

přivítat Delacourovi na vršek místního nedalekého kopce, kam se měli přemístit

přenášedlem.

Page 63: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Jejich první setkání bylo doprovázeno nezvykle hlasitým smíchem pana Weaslyho,

který se za moment objevil před bránou s velkým kufrem a blonďatou paní v

zelených šatech, kterou byla Fleuřina matka.

„Mama!“ brečela Fleur v objetí. „Papa!“.

Monsieur Delacour byl hned za nimi, a byl stejně tak atraktivní, jako jeho žena. Byl

o hlavu menší a hodně baculatý s malou černou bradkou. Avšak vypadal

dobrosrdečně a mířil k panu Weasleymu na svých vysokých podpatkových botách.

„Měli jstes tím tolik starostí,“ začal hlubokým hlasem. „Fleur nám řekla jak jste

pilně pracovali“

„Ah, to nic nebylo!“, odvětila paní Weaslyová.

„Všechno je nakonec v pořádku.“

Ron ulehčil svým pocitům kopnutím do skřítka, který se narovnal až za keři u

vstupních dveří.„Drahá,“ řekl monsieur Delacour stále držící ruku paní Weaslyové.

„Jsme opravdu poctěni svazkem našich rodin. Dovolte, abych vám představil moji

ženu, Apollinu.“Madame Delacour se doklouzala k paní Weaslyové,aby ji políbila.

„Enchantééé,“ řekla.

„Váš manžel nám vyprávěl tak zajímavé příběhy!“

„Óó ano. Samozřejmě jsme s sebou vzali naší malou dceru, Gabriel!“ řekl Monsier

Delacour.

Gabriel byla taková Fleur v menším vydání - 11 let stará se stříbřitě-blonďatými

vlasy až po pás. Sladce se usmála na paní Weaslyovou a poté se zářivě podívala na

Harryho. Ginny si hlasitě odkašlala.

„Dobře, pojďte dál,“ pokračovala paní Weaslyová a uvedla Delacourovi dál do

domu s mnohými - „Ne, prosím, až po vás.“

Delacourovi se brzy stali nápomocnými a velice příjemnými hosty. Byli se vším

Page 64: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

spokojeni a asistovali u všech svatebních příprav. Monsier Delacour se staral o vše

od zasedacího pořádku až po drůžičtiny boty. Šarmantní Madame Delacour většinou

používala čistící kouzla, zatímco malá Gabriel následovala svoji starší sestru, aby jí

mohla pomáhat.

Stinnou stránkou však bylo, že Doupě nebylo schopné ubytovat tolik lidí. Pan a Paní

Weaslyovy spali v obývacím pokoji, zatímco pan a paní Delacour si vzali jejich

pokoj. Gabriel spala s Fleur v Percyho starém pokoji a Bill bude bydlet s Charliem,

jakmile se vrátí z Rumunska.

Příležitosti k dalšímu plánování se tedy Harrymu, Ronovi a Hermioně už nenaskytly.

„A pořád nás nechce nechat o samotě!“ vrčel Ron, když se při jejich druhém

pokusu o setkání na dvorku objevila paní Weaslyová s velikým košem.

„Áh, už jste nakrmili kuřata?“ zvolala, když se k nim blížila.

„Měli bychom je radši do zítřka zavřít, dokud nepřijedou muži … postavit stan na

svatbu,“ vysvětlila a opírala se o kurník. Vypadala vyčerpaně.

„Millamanští markýzi … jsou velice dobří … to je Billův doprovodný tým …Měl bys

radši zůstat vevnitř, až tu budou, Harry. Musím říci, že mít všechna ta bezpečnostní

kouzla tady kolem trochu komplikuje organizaci svatby," pokračovala v hovoru.

„Promiňte,“ řekl Harry pokorně.

„Ah, nebuď hloupý, drahoušku ,“ ihned odpověděla paní Weaslyová.

„Nemyslela jsem tím – no – tvoje bezpečí je prostě důležitější! Právě jsem se tě

vlastně chtěla zeptat, jak budeš chtít oslavit své narozeniny, Harry. Sedmnáctiny,

to je velmi důležitý den.

„Nechci vám s tím přidělávat starosti,“ řekl rychle Harry, „Opravdu, paní

Weaslyová. Normální večeře bude úplně stačit … je to přeci den před svatbou …“

„Ah, dobře, když myslíš, drahoušku. Pozvu Remuse a Tonksovou, můžu? A co

Hagrida?“

Page 65: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„To bude skvělé,“ přitakal Harry.

„Ale prosím, nedělejte si s tím starosti.“

Podívala se na něj dlouhým pohledem a trochu smutně se usmála, poté odešla zase

zpět. Harry se díval, jak s ladným mávnutím zamířila svojí hůlkou na prádlo ležící

na věšáku, které se v tu ránu vzneslo do vzduchu a Harry náhle pocítil vlnu lítosti

nad potížemi a námahou, které jí musel působit.

7. Kapitola – Poslední vůle Albuse Brumbála

Kráčel horskou cestou v modravém světle úsvitu. Daleko pod ním byl v mlze

zahalený stín malého města. Byl člověk, jenž hledal člověka, kterého potřeboval

tak naléhavě, že nemohl myslet na nic jiného. Ten, který znal řešení jeho

problému, znal odpověď na jeho otázku…?

"Probuď se!"

Harry otevřel oči.

Ležel na skládacím lehátku v Ronově špinavém podkrovním pokoji. Slunce ještě

nevyšlo a v pokoji bylo šero. Papušík spal s hlavou pod svým drobným křídlem. Jizva

na čele ho bodavě bolela.

"Mluvil jsi ze spaní."

"Vážně?"

"Ano, 'Gregorovitch'. Říkal jsi Gregorovitch."

Harry neměl brýle; Ronův obličej vypadal poněkud rozmazaně.

"Kdo je Gregorovitch?"

"Já nevím, ty jsi to jméno říkal."

Harry si mnul jizvu a přemýšlel. Měl matný dojem, že to jméno už někde slyšel, ale

nemohl přijít na to kde.

Page 66: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

"Myslím, že ho hledá Voldemort."

"Chudák chlap," povzdychl Ron.

Harry se posadil a už úplně bdělý si stále mnul čelo. Pokoušel se vzpomenout si, co

přesně se mu zdálo, ale vše, co se mu vybavilo, byl jen hornatý obzor a obrys malé

vesnice položené v hlubokém údolí.

"Myslím, že je v cizině."

"Kdo? Gregorovitch?"

"Voldemort. Myslím, že je někde za hranicemi a hledá Gregorovitche. Nevypadalo

to jako v Británii."

"Myslíš, že jsi zase viděl do jeho mysli?" zeptal se Ron ustaraně.

"Udělej pro mě jednu laskavost a neříkej nic Hermioně," pronesl Harry.

"Očekává, že přestanu vídat ve snech nesmysly..."

Zamyšleně se zahleděl na klec malého Papušíka... Proč mu bylo jméno

Gregorovitch tak povědomé?

"Myslím," řekl pomalu, "že má něco společného s famfrpálem. Je tu nějaká

souvislost, ale prostě nevím, jaká."

"S famfrpálem?" zeptal se Ron. "Nemyslíš náhodou Gorgovitche?"

"Koho?"

"Drahomír Gorgovitch, střelec, co přestoupil před dvěma lety za rekordní honorář

ke Kudlejským Kanonýrům . V počtu střel rekordman sezóny."

"Ne", odvětil Harry. "Gorgovitche určitě nemyslím."

"Nech to být," řekl Ron. "No, v každém případě všechno nejlepší k narozeninám!"

"Wow, málem bych zapomněl! Už je mi sedmnáct!" Harry sáhl po hůlce ležící vedle

jeho lehátka, zaměřil na přeplněný stůl, kde nechal brýle, a řekl: "Accio brýle!"

Page 67: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ikdyž byly jen stopu od něj, bylo nesmírně uspokojivé pozorovat je, jak se k němu

přibližují, dokud ho nepíchly do oka.

"Pěkné," odfrknul si Ron.

Harry nechal létat Ronovy věci po pokoji, čímž vzbudil Papušíka, který se začal

rozčileně poletovat v kleci. Také se pokusil uvázat kouzlem tkaničky jeho tenisek

(rozvázat ručně výsledný uzel mu zabralo několik minut) a jen tak pro radost

změnil oranžové hábity Kudlejských Kanonýrů na Ronově plakátu na světle modré.

"Poklopec bych si zapínal ručně," poradil Ron Harrymu se smíchem, než si ho Harry

rychle zapnul.

"Tady máš dárek. Rozbal ho ale tady nahoře, nechci, aby to mamka viděla."

"Knížka?" zeptal se Harry, když uchopil obdélný balíček.

"Trochu porušení tradice, ne?"

"Tohle není ledajaká knížka," řekl Ron. "To je ryzí zlato: Dvanáct Zaručených

Způsobů Jak Okouzlit Čarodějky. Tam je všechno, co potřebuješ o holkách vědět.

Kdybych ji měl minulý rok, věděl bych, jak se zbavit Levandule a taky bych věděl,

jak začít chodit s... No, Fred s Georgem mi dali kopii a hodně jsem se naučil. Budeš

překvapený, není to jen o práci s hůlkou."

Když dorazili do kuchyně, našli na stole hromadu dárků. Bill a Monsieur Delacour

právě dokončovali snídani, když si s nimi začala přes pánvičku povídat paní

Weaslyová.

"Artur mi řekl, ať ti popřeji vše nejlepší, Harry," řekla paní Weasleyová s úsměvem.

"Musel jít brzy do práce, ale k večeři bude zpátky. Ten dárek nahoře je od nás."

Harry se posadil, vzal čtvercový balík, o kterém mluvila, a rozbalil ho. Uvnitř byly

Page 68: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

hodinky, dost podobné těm, které od pana a paní Weasleyových dostal na

sedmnáctiny Ron; byly zlaté a místo ručiček obíhaly dokola hvězdičky.

"Je to tradice dát čaroději hodinky, když dosáhne zletilosti," řekla paní Weasleyová

pozorujíc ho dychtivě od sporáku. "Bohužel tyhle nejsou nové jako ty Ronovy, jsou

po mém bratru Fabianovi, a ten nebyl zrovna šetrný ke svým věcem, takže jsou na

zadní straně trochu poškrábané, ale..." Víc toho neřekla.

Harry vyskočil a objal ji. Snažil se do objetí dát vše nevyřčené a ona to asi

pochopila, protože když ji pustil, neohrabaně ho poplácala po tvářích, potom mávla

naslepo hůlkou a vyhodila polovinu slaniny z pánvičky na podlahu.

"Veselé narozeniny, Harry!" volala Hermiona. Přispěchala do kuchyně a přidala na

hromádku svůj dárek.

"Není to kdoví co, ale doufám, že se ti bude líbit. Co jsi mu dal?" zeptala se Rona,

který dělal, že ji neslyší.

"No, tak pojď, otevři ten Hermionin!" řekl Ron.

Koupila mu nový lotroskop.

Ostatní balíčky obsahovaly čarodějný holicí strojek od Billa a Fleur ("Ó ano, tohle ti

umošní nejjemnější oholení ze všech," ujišťovala ho Fleur, "ale musíššš říst přesně

co chceš, jinak bys mohl zjistit, že máššš trochu méně vlasů, neš jsi chtěl..."),

čokolády od Delacourových a obrovskou krabici nejnovějšího zboží z Kratochvílných

kouzelnických kejklí od Freda a George.

Harry, Ron a Hermiona nezůstali za stolem, když přišla paní Delacourová, Fleur a

Gabrielle, protože kuchyň byla nepohodlně zaplněná.

„Zabalím ti to“ , řekla Hermiona jasně a vzala Harryho dárky z jeho rukou a pak se

jako ostatní vrátila zpátky nahoru. „Jsem skoro hotová, jen čekám než se vypere

zbytek tvého prádla, Rone…“

Ronovo breptání bylo přerušeno otevřením dveří na prvním poschodí.

„Harry, mohl bys sem na chvíli přijít?“ Byla to Ginny.

Ron se prudce zastavil. Hermiona ho vzala za loket a táhla ho nahoru po schodech.

Harry trochu nervózně následoval Ginny do jejího pokoje. Nikdy předtím tam nebyl.

Page 69: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Místnost byla malá, ale světlá. Na stěně byl velký plakát čarodějnické skupiny

Sudičky a fotka Gwenoga Jonese, kapitána famfrpálového týmu a Holyheadských

harpyjí na stěně druhé. Psací stůl stál čelem k otevřenému oknu, ze kterého bylo

vidět na zahradu, kde spolu Harry a Ginny jednou hráli famfrpál proti Ronovi a

Hermioně, a kde byl teď postavený velký perleťově bílí stan. Zlatá vlajka na jeho

vrchu byla na úrovni okna od Ginny.Ginny se podívala do Harryho tváře, zhluboka se

nadechla a řekla: „Šťastné sedmnáctiny“.

„Jo, díky.“

Neustále se na něho dívala. Avšak on nemohl opětovat její pohled, bylo to jako

hledět do oslnivého světla.

„Pěkný výhled.“ řekl potichu a ukazoval směrem z okna.

Ignorovala ho. Nemohl ji z toho vinit.

„Nemohla jsem přijít na vhodný dárek, začala. „Nemusela jsi mi nic dávat.“

Toho si také nevšímala.

„Nevěděla jsem co by bylo užitečné, ale ne příliš velké, aby sis to mohl vzít s

sebou.“

Rychle se na ni podíval. Nebrečela. To byla jedna z jejích mnoha nádherných

vlastností – nebyla ubrečená. Někdy si myslel, že mít šest bratrů ji muselo posílit.

Přiblížila se o krok k němu.

„Chtěla bych, abys měl něco, co mě připomene, víš, když se třeba potkáš s nějakou

vílou, když budeš pryč a dělat, co musíš.“

„Myslím, že příležitosti ke schůzkám budou teď mnohem vzácnější.“

„Tady je ta stříbrná krajka, kterou jsem hledala“ zašeptala a políbila Harryho jak

ho ještě nikdy v živote nepolíbila a Harry její políbení opětoval, bylo to slastné

zapomenutí, lepší než ohnivá whisky.

Byla to jediná reálna věc na světe, Ginny, cítil ji, jednou rukou se jí dotýkal týla a

druhou měl položenou na jejích dlouhých, sladce vonících vlasech. Dveře se před

nimi s třesknutím otevřely a oni od sebe odskočili.

Page 70: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Oh,“ řekl jízlivě Ron „promiňte“..„Rone!“

Hermiona byla těsně za ním, trochu zadýchaná. Bylo tam napjaté ticho, když Ginny

řekla jasným a tenkým hlasem.

„Tak vše nejlepší, Harry.“

Ronovi zčervenaly uši. Hermiona vypadala nervózně. Harry by jim nejraději

zabouchl přímo před očima, ale alespoň byl cítit chladný průvan, který se dostal do

pokoje otevřenými dveřmi a jeho zářivá chvíle praskla jako mýdlová bublina.

Všechny důvody ukončení jeho vztahu s Ginny, aby se od ní držel dál, vypadaly jako

kdyby se vrátily do místnosti s Ronem a veškerá jeho veselá zapomnětlivost byla

pryč.

Podíval se na Ginny a chtěl něco říct, i přesto že nevěděl co, ale ona se k němu

otočila zády. Myslel si, že aspoň jednou, podlehla slzám. Nemohl udělat nic, aby ji

utěšil před Ronem.

„ Uvidíme se později,“ řekl a šel za Ronem a Hermionou z jejího pokoje.

Ron pochodoval dolů přes stále plnou kuchyň až na dvůr a Harry s ním držel po

celou cestu krok, Hermiona vystrašeně klusala za nimi.

Jakmile přešel čerstvě pokosený trávník, Ron se na Harryho otočil.

„Úplně jsi ji vykolejil. Co to teď děláš, chceš ji rozhodit?“

„Nerozhazuju ji,“ odpovědel Harry, zatímco je Hermiona dohnala.

"Rone…"

Ale Ron zvedl ruku, aby byla Hermiona potichu.

„Byla opravdu úplně mimo, když jsi to skončil.“

„To já taky. Víš proč jsem to skončil, a nebylo to proto, že bych chtěl.“

„Jo ale teď se s ní líbáš a ona zase bude mít další naděje.“

Page 71: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Není hloupá, ví, že se to nemůže stát, nečeká, že se … vezmeme nebo …“

Když to řekl, představil si ve své hlavě obrázek Ginny v bílých šatech, jak si bere

vysokého, nepříjemného cizince bez tváře.

V jednu chvíli to vypadalo jako kdyby ho to udeřilo. Její budoucnost byla volná a

neomezená, zatímco jeho….. neviděl nic, kromě Voldemorta.

„Jestli ji začneš osahávat každou chvíli, která se ti naskytne…“

„Už se to nebude opakovat“ řekl Harry tvrdě. Den byl bez jediného mráčku, ale on

měl i přesto pocit, že slunce zašlo. „OK?“

Ron vypadal zpola odmítavě, zpola stydlivě: chvíli pochodoval tam a zpět , pak

řekl: „ Dobře teda, tak to jo….“

Ginny se s Harrym tváří v tvář už po zbytek dne nepotkala, a ani jediný pohled

nebo náznak toho, že sdíleli více než jen zdvořilou konverzaci v jejím pokoji,

nicméně, Charlieho příjezd byl pro Harryho velkou úlevou. Poskytovalo to totiž

zmatek, když paní Weasleyová vnutila Charliemu židli, hrozivě zdvihla hůlku a

poznamenala, aby se nechal ostříhat.

Jako by Harryho narozeninová večeře mohla natáhnout kuchyň až do prasknutí, i

když Charlie, Lupin, Tonksová a Hagrid ještě nepřišli. Několik stolů bylo umístěno

od jednoho konce zahrady k druhému. Fred a Georgie očarovali několik fialových

luceren, které společně tvořily číslo 17, aby visely vysoko nad hlavami hostů. Díky

starostlivosti paní Weasleyové byl Georgův úraz úhledný a čistý, ale Harry si ještě

na temnou díru uvnitř jeho hlavy nezvykl, i přesto že dvojčata měli kolem toho

plnou vtipů.

Hermiona vykouzlila fialové a zlaté stužky, které ji vylítávaly z hůlky a věšela je po

stromech a keřích.

„Fajn“ řekl Ron, když s jejím posledním mávnutím hůlky, změnila Hermiona lístky

na pláni ve zlato.

Page 72: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Máš pro tyhle věci opravdu vkus.“

„Děkuju ti Rone!“ řekla Hermiona, trochu potěšeně a trochu zmateně.

Harry se otočil a sám pro sebe se usmíval. Měl legrační předtuchu, že by mohl najít

kapitolu o komplimentech, když si najde čas přečíst si jeho výtisk knihy Dvanáct

Zaručených Způsobů Jak Okouzlit Čarodějky. Zachytil Ginnyin pohled a usmál se na

ni, ještě předtím, než si uvědomil na svůj slib Ronovi a rychle se dal do řeči s

panem Delacourem.

„Pryč z cesty, pryč z cesty!“ křičela paní Weasleyová, přicházející skrze bránu s

výrazem obra a zlatonka ve velikosti volejbalového míče poletovala před ní.

Několik sekund na to si Harry uvědomil, že to byl narozeninový dort, který paní

Weasleyová udržovala svou hůlkou ve vzduchu, aby neriskovala, že by ji dort

spadnul na zem. Když dort přistál uprostřed stolu, pochválil Harry:

„Vypadá to skvěle, paní Weasleyová.“

„To nic není, drahoušku,“ řekla něžně. Přes její rameno viděl Rona, jak mu ukazuje

palec vztyčený nahoru a dělá legrační obličeje.

V sedm hodin přijeli všichni hosté. Do domu je uvedli Fred a George, kteří na ně

čekali na konci uličky. Hagrid poctil tuto událost oblečením toho nejlepšího, a

hrozného, chlupatého kabátu. I přesto, že se Lupin usmál, když si s Harrym potřásal

rukou, Harry si myslel, že vypadá trochu nešťastně. Všechno to bylo strašně

zvláštní: Tonková vedle něho vypadala zářivě.

„Všechno nejlepší Harry,“ řekla, když ho pevně objala.

„Sedmnáct, eh“ řekl Hagrid, když si od Freda bral obrovský pohár vína.

„Šest let, co jsme se poprvé potkali Harry, pamatuješ si to?“

„Matně,“ šklebil se na něho. „Nerozbil jsi přední dveře, neudělal Dudleymu prasečí

ocásek a neřekl mi, že jsem kouzelník?“

„Nepamatuju si detaily,“ usmál se radostně Hagrid. „Všechno v pořádku? Rone,

Hermiono?“

„Máme se dobře,“ řekla Hermiona. „A ty?“

Page 73: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Nemám se špatně. Pořád nemám čas, právě se nám narodili malí jednorožci, Až se

vrátíte, tak Vám je ukážu.“ Harry nevnímal Ronovi a Hermioniny pohledy, když

Hagrid začal hledat něco v kapse.

„Tady Harry, ehm, nevěděl jsem, co ti přinýst, co bych ti mohl dát, ale potom jsem

si vzpomněl na tohle.“

Vytáhl malý, trochu chlupatý obyčejný váček s dlouhou šňůrkou, která evidentně

sloužila k tomu, aby se váček nosil na krku.

„Je z oslí kůže. Ukryje cokoli uvnitř a nikdo, krom majitele to nemůže vyndat. Jsou

vzácné.“

„Děkuju Hagride."

„To nic nebylo.“ řekl Hagrid a mávl svojí rukou velikosti popelnicové poklice.

„Není támhleto Charlie? Vždycky jsem ho měl rád. Hej Charlie!“

Charlie se přiblížil a přejel si jemně svou rukou po vlasech velmi krátkého střihu.

Byl menší než Ron, hubenější, s mnohými popáleninami a škrábanci na jeho

svalnatých ramenou.

„Ahoj Hagride, jak se vede?"

„Přemýšlel jsem, že jsme si už dlouhé roky nenapsali. Jak se vede Norbertovi?“

„Norbert?“ Charlie se zasmál. „Ten Norský Ostnáč? Teď jí říkáme Norberta.“

„Wow, Norberta je děvče?“

“Oh, jo,“ řekl Charlie.

„Jak to můžeš vědět?“zeptala se Hermiona.

„Jsou o dost vzdorovitější“ řekl Charlie. Podíval se přes rameno a snížil hlas. „Přál

bych si, aby si otec pospíšil a přišel. Mamka začíná být podrážděná.“ Všichni se

podívali na paní Weasleyovou, která se snažila hovořit s Madame Delacour , ale

stále se přitom dívala na bránu.

„Myslím, že bychom měli raději začít bez Artura.“ řekla, a za moment zavolala

všechny do zahrady.

„Musel se někde zdržet--- oh!“ Všichni to spatřili najednou: Kus světla, který

Page 74: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

přiletěl přes dvůr a zastavil se na stole a změnil se na jasně stříbrnou lišku, která

stála na zadních nohách a hovořila hlasem pana Weasleyho.

„Ministr kouzel přijde se mnou.“

Patron se rozptýlil do vzduchu, nechajíc Fleuřinu rodinu dívat se v němém úžasu na

místo, kde zmizela.

„Neměli bychom tu být.“ řekl okamžitě Lupin.

„ Harry, promiň. Vysvětlím ti to někdy jindy.“

Chytil Tonkovou za zápěstí a táhl ji pryč. Dostali se k plotu, přelezli přes něj a

zmizeli. Paní Weasleyová zůstala v ohromení.

„Ministr… ale proč? – Nechápu.“

Ale na vysvětlování nebyl čas. O sekundu později se objevil v bráně pan Weasley,

doprovázen Rufusem Brouskem, obecně známým svými šedivými vlasy.

Dva nově příchozí přešli přes dvůr, rovnou k zahradě a osvětlenému stolu, kde

všichni tiše seděli a pozorovali jak se k nim přibližují. Když Brousek přišel do světla

lucerny, Harry si všiml, že vypadá mnohem starší, než když ho potkal minule -

vyzábleji a ponuře.

„Promiňte, že se vnucuji,“ řekl Brousek, když dokulhal a zastavil se před stolem.

„Obzvláště, když vidím, že kazím tento večírek.“

Jeho oči se na chvíli zastavily na dortu ve tvaru obří zlatonky.

„Mnoho šťastných návratů.“

„Děkuji,“ řekl.

"Harry.„Žádám tě o soukromý rozhovor,“ Brousek pokračoval,“Také s panem

Ronaldem Weasleym a Slečnou Hermionou Grangerovou.“

„S námi?“ zeptal se překvapeně Ron. „Proč s námi?“

„Můžu ti to říct, až budeme někde, kde budeme mít více soukromí,“ řekl Brousek, „

Je tady takové místo?“ zeptal se pana Weasleyho.

Page 75: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ano, samozřejmě“ řekl pan Weasley, který vypadal nervózně.„Třeba obývák, proč

ho nepoužít?“

„Můžeš nám ukázat cestu?“ řekl Brousek Ronovi.

„Nebude potřeba, abys nás doprovázel, Arthure.“

Harry viděl jak si pan Weasley vyměnil s paní Weasleyovou znepokojený pohled

když on, Ron a Hermiona vstali. Jako když šli cestou zpět do tichého domu, Harry

věděl, že ostatní dva přemýšlejí o tom stejném jako on:

Brousek se musel nějak dozvědět, že tři z nich už nehodlají přijet Bradavic.Brousek

neřekl nic, dokud všichni neprošli přes zašpiněnou kuchyň do obýváku. I přesto, že

zahrada byla plná jemného, zlatého, nočního světla, tak tam byla celkem tma.

Harry namířil svou hůlku na olejové lampy a když vstoupili, lampy osvětlily sešlý ale

útulný pokoj. Brousek si sám sedl do prohnutého křesla, kde vždy sedával pan

Weasley, a Harry, Ron a Hermiona se pokusili vtlačit na pohovku. Když se jim to

podařilo, Brousek začal hovořit.

„Mám pro vás tři nějaké otázky a myslím, že bude nejlepší, když se Vás budu ptát

po jednom. Jestli vy dva," ukázal na Harryho a Hermionu „můžete počkat nahoře,

začnu s Ronem.“

„Nejdeme nikam“ řekl Harry, zatím co Hermiona důrazně poznamenala: „Můžete

hovořit k nám všem dohromady a nebo ani k jednomu.“

Brousek uštědřil Harrymu chladný, hodnotící pohled. Harryho zaujalo to, že ministr

uvažuje, jestli stojí za to začít spolu bojovat tak brzy.

„Dobrá tedy, spolu,“ řekl, krčíce rameny. Odkašlal si.

“ Jsem tady a jsem si jistý že víte, kvůli závěti Albuse Brumbála.“ Harry, Ron a

Hermiona se podívali jeden na druhého.

„Překvapení, zjevně! Nebyli jste si vědomi toho, že Vám Brumbál něco odkázal?“

„Pro-pro všechny z nás?“ zeptal se Ron.

„Pro mě s Hermionou taky?“„Ano, vám vš- “Ale Harry ho přerušil.

Page 76: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Brumbál zemřel více než před měsícem , proč to zabralo tolik času, předat nám

věci, které nám odkázal?

„Není to jasné?“ řekla Hermiona ještě dříve, než Brousek stačil odpovědět.

„Chtěli prozkoumat všechno, co nám odkázal. Neměli jste na to právo!!“ řekla a

její hlas se lehce otřásl.

„Měl jsem všechna práva“. Řekl Brousek přezíravě.

„Úřední nařízení pro soudní zabavení majetku dává ministerstvu právo zabavit celý

obsah závěti…“

„Tento zákon byl vytvořen, aby kouzelníci nemohli zdědit temné artefakty!“ řekla

Hermiona „a přepokládá se, že Ministerstvo má silný důkaz, že majetek zesnulého

je ilegální, ještě před jeho zabavením. Chcete mi říct, že jste si myslel, že Brumbál

se nám snažil zanechat něco prokletého?“

„Plánujete, slečno Grangerová, Vaši budoucnost v kouzelnickém právu?“ zeptal se

Brousek.

„Ne, neplánuji,“ odpověděla Hermiona. „Doufám, že pro svět udělám něco

dobrého.“

Ron se zasmál.

Brouskovy oči ho sledovaly a odvrátily se až když Harry promluvil.

„Takže proč jste se rozhodli nám nechat naše věci teď? Nedokázali jste si

vzpomenout na důvod, proč jste si je nechali?“

„Ne, to bude protože uplynulo 31 dní,“ řekla najednou Hermiona . „Nemůžou si

nechat věci déle než 31 dní, pokud se neprokáže, že jsou nebezpečné. Správně?“

„Řekl byste, že jste byl Brumbálovi blízký, Rone?“ zeptal se Brousek ignorující

Hermionu.

Ron vypadal překvapeně.

„Já? Ne, ne tak úplně… Byl to vždycky Harry, kdo…“

Ron se podíval na Harryho a Hermionu a viděl Hermionu, jak mu ukazuje, aby dál

nepokračoval, ale škoda už byla způsobena; Brousek se díval, jako kdyby slyšel

přesně to, co očekával a chtěl slyšet. Zaútočil jako dravý pták po Ronově odpovědi.

Page 77: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Když jste nebyl Brumbálovi blízký, jak mi vysvětlíte fakt, že si na Vás vzpomněl v

jeho závěti? Udělal jen výjimečně několik osobních odkazů. Velká část jeho

majetku – jeho osobní knihovna, jeho kouzelné pomůcky a ostatní osobní majetek -

byly odkázány do Bradavic. Proč si myslíte, že jste byli vybráni?“

„Já…nevím,“ řekl Ron. „Já… když jsem řekl, že jsem mu nebyl moc blízký…myslel

jsem tím to, že myslím, že mě měl rád…“

„Ale Rone, jsi příliš skromný,“ řekla Hermiona.

„ Brumbál byl na tebe strašně laskavý.“

To bylo skutečně daleko od pravdy. Harry věděl, že Ron a Brumbál spolu nikdy

nebyli osamotě a promluvili spolu jen minimálně. Tak či onak, nezdálo se, že by

Brousek poslouchal. Rukama začal šmátrat ve svém plášti a vytáhl z něj velký

pytlík, mnohem větší než ten, který dal Hagrid Harrymu. Z něj vytáhl pergamen,

rozroloval jej a začal nahlas číst.

„Poslední vůle a závěť Albuse Percivala Wulfrica Briana Brumbála.’ ano, tady to

je... ‚Ronaldu Biliovu Weasleymu odkazuji své zhasínadlo, doufám že si na mne

vzpomene, až jej bude užívat.’”

Brousek vytáhl ze sáčku objekt, který již Harry viděl: Vypadalo to jako stříbrný

zapalovač, ale měl schopnost, jak Harry věděl, zhasínat všechna světla v okolí a

zase je rozsvítit jediným cvaknutím. Brousek se předklonil a podal zhasínadlo

Ronovi, který si je vzal a s překvapeným výrazem je začal protáčet mezi prsty.

„Je to velice cenná věc,“ řekl Brousek a sledoval Rona. „Dokonce bych řekl vzácná.

Zajisté Brumbálův vlastní design. Proč by Vám odkazoval tak vzácný předmět?“

Ron zakroutil hlavou a tvářil se zmateně.

„Brumbál musel učit tisíce studentů,“ pokračoval ministr. „Přesto však jediní, na

koho ve své závěti pamatoval, jste vy tři. Proč? Za jakým účelem Vám nechal

Brumbál svůj zhasínač, pane Weasley?“

Page 78: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Asi na zhasínání světel, předpokládám“ zamumlal Ron. „Co jiného bych s ním mohl

dělat?“

Brousek očividně neměl co odpovědět, a tak se po chvilce opět zahleděl do

Brumbálovy závěti.

„Slečně Hermioně Jean Grangerové, odkazuji kopii knihy Příběhy pěvce Beedla, v

naději, že pro ni bude pobavením i inspirací.“

Brousek nyní z vaku vytáhl malou knihu, která vypadala tak staře, jako kopie

Tajemství nejtemnějších umění v jejím pokoji.Vazba knihy byla špinavá a místy se

odlupovala. Hermiona si ji beze slova vzala, položila si ji na klín a zírala na ni.

Harry si všiml, že nadpis knihy byl napsán v runách – Harry se je nikdy nenaučil.

„Proč si myslíte, že vám tu knihu Brumbál odkázal?“ zeptal se Brousek.

„Věděl, že mám ráda knihy,“ prohlásila Hermiona, zatímco si otírala oči do rukávu.

„Ale proč zrovna tuto knihu?“

„Nevím. Nejspíš si myslel, že se mi bude líbit.“

„Mluvila jste někdy s Brumbálem o šifrách nebo způsobech ukrytí tajných zpráv?“

„Ne, nikdy,“ odvětila Hermiona. „A jestli v té knize nenašlo žádnou tajnou zprávu

Ministerstvo, pochybuji, že já ano.“

Potlačila vzlyknutí. Byli namačkáni na sobě tak těsně, že měl Ron problém s

vytažením své ruky, aby ji dal na Hermionina ramena. Brousek se opět obrátil k

závěti.

„Harrymu Jamesi Potterovi,“ četl, a Harrymu se stáhly útroby očekáváním,

„odkazuji zlatonku, kterou chytil na svém prvním famfrpálovém zápase v

Bradavicích. Budiž mu připomínkou, že houževnatost a schopnosti jsou

odměňovány.“

Když Brousek vytáhl zlatý míček velikosti vlašského ořechu, jehož stříbrná křidélka

Page 79: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

lehce kmitala, Harry si nemohl pomoct - byl zklamán.

„Proč Vám Brumbál odkázal tuto zlatonku?“ zeptal se ministr.

„Netuším,“ odpověděl Harry. „Nejspíš kvůli tomu, co jste právě přečetl… Aby mi

připomněla co lze získat, když… vytrváte.“

„Myslíte si tedy že je to pouhá upomínka?“

„Asi ano,“ řekl Harry „Co jiného by to mohlo být?“

„Já tady pokládám otázky“ odvětil Brousek a posunul svou židli o něco blíže k

sedačce. Venku už začínalo být šero a bílý stan venku za okny se střašidelně tyčil

přes živý plot.

„Všiml jsem si, že narozeninový dort má tvar zlatonky“ řekl Brousek Harrymu.

„Proč zrovna zlatonka?“

Hermiona se posměšně zasmála.

„Oh, to nemůže mít co dělat s Harryho oblíbenou hrou, to je jasné,“ řekla. „V

polevě je určitě skrytá tajná zpráva od Brumbála!“

„Nemyslím si že by v polevě byla tajná zpráva,“ odvětil Brousek, „ale zlatonka by

byla velice dobré místo na ukrytí nějakého malého předmětu. Vy víte proč, že?“

Harry pokrčil rameny, Hermiona však odpověděla. Harry věděl že dávání správných

odpovědí na otázky bylo hluboce zakořeněno v její povaze, nemohla prostě potlačit

nutkání.

„Protože zlatonky mají paměti na lidi“ řekla.

„Cože?“ odvětili Ron i Harry zároveň. Oba považovali Hermioniny znalosti o

famfrpálu za zanedbatelné.

„Správně,“ odpověděl Brousek.

„Nikdo se nesmí zlatonky dotknout, dokonce ani její výrobce, který musí používat

rukavice. Zlatonka je začarována kouzlem, díky kterému dokáže identifikovat

prvního člověka, který se jí dotkl – pro případ sporného chycení. Tato zlatonka,“

Page 80: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

zvedl drobný míček do výše očí, „si bude pamatovat Váš dotyk, Pottere.

Zdá se mi, že Brumbál, který měl fenomenální kouzelnické schopnosti, nehledě na

další nedostatky, mohl očarovat tuto zlatonku, aby se otevřela pouze před Vámi.“

Harryho srdce se rozbušilo o poznání rychleji. Byl si jist, že má Brousek pravdu. Jak

ale mohl odmítnout vzít si zlatonku do rukou před ministrem?

„Nic neříkáte“ řekl Brousek. „Možná již víte, co zlatonka obsahuje, ne?“

„Ne,“ odvětil Harry a stále uvažoval jak zařídit, aby to vypadalo že si zlatonku vzal,

přesto že se jí nedotkne. Kdyby tak uměl číst myšlenky a mohl zjistit o čem

přemýšlí Hermiona. Úplně cítil jak její mozek pracuje na plné obrátky.

„Vezměte si ji,“ řekl Brousek tiše.

Harry se podíval ministrovi do očí a věděl že nemá na vybranou. Nastavil ruku a

Brousek mu do ní zlatonku pomalu položil.

Nic se nestalo. Jak Harryho ruce sevřely zlatonku, její křidélka se přestala třepetat

a strnula. Brousek, Ron a Hermiona stále dychtivě sledovali zlatý míček, jako by

stále doufali, že se nějak promění.

„To bylo dramatické“ prohlásil Harry chladně. Ron i Hermiona se zasmáli.

„To je vše, že?“ řekla Hermiona a pomalu se zvedala ze sedačky.

„Ne tak úplně,“ řekl Brousek, a vypadal velice podrážděně. „Brumbál Vám zanechal

ještě něco, Pottere.“

„A co?“ zeptal se Harry, opět vzrušený očekáváním.

„Meč Godrica Nebelvíra“ řekl. Hermiona i Ron ztuhli. Harry se díval kolem a pátral

po rubíny odloženém jílci, avšak Brousek jej nevytáhl z pytle, který tak jako tak

vypadal příliš malý, aby se do něj meč vešel.

„Tak kde je?“ zeptal se Harry podezřívavě.

„Bohužel,“ začal Brousek, „ten meč Brumbálovi nepatřil. Meč Godrica Nebelvíra je

důležitý historický artefakt, a jako takový patří…“

„Patří Harrymu!“ řekla Hermiona rozzlobeně.

„Vybral si jej, Harry ho našel, přišel k němu z…“

„Podle důvěryhodných historických zdrojů se meč může prezentovat jakémukoli

ctihodnému Nebelvírovi“ řekl Brousek. „To z něj nedělá majetek pana Pottera, ať

se Brumbál rozhodl jakkoli.“ Otočil se na Harryho. „Proč si myslíte…“

Page 81: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„…že mi Brumbál chtěl odkázat ten meč?“ dořekl Harry a pokoušel se mluvit klidně.

„Možná si myslel že se mi bude vyjímat na zdi.“

„Tohle není vtip, Pottere“ zavrčel Brousek.

„Bylo to proto, že věřil, že pouze meč Godrica Nebelvíra dokáže porazit dědice

Zmijozelova? Chtěl Vám dát ten meč, protože věřil, tak jako mnozí další, že jen Vy

dokážete porazit Toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit?“

„Zajímavá teorie“ řekl Harry.

„Zkusil někdy někdo zapíchnout meč do Voldemorta? Možná by na to mělo

ministerstvo vyhradit pár lidí, místo mrhání časem se skrýváním zhasínačů a

utajováním útěků z Azkabanu. Je tohle co děláte? Zavřete se v kanceláři a

pokoušíte se otevřít zatonku, ministře? Lidé umírají – byl jsem skoro jedním z nich –

Voldemort mě honil přes tři země, zabil Pošuka Moodyho, ale o ničem z toho se z

ministerstva neobjeví ani ň, že? A po tom všem ještě od nás očekáváte

spolupráci?!“

„Zašel jste příliš daleko“ zakřičel Brousek a rychle vstal. Harry také vyskočil na

nohy. Brousek se dobelhal k Harrymu a tvrdě ho šťouhl do hrudníku špičkou své

hůlky. To vytvořilo v Harryho tričku otvor jako od cigarety.

„Hej!“ vykřikl Ron, vyskočil na nohy a začal tahat svou hůlku, avšak Harry řekl „Ne,

nechceme mu přeci dát důvod nás zatknout.“

„Vzpomněl jste si, že nejste ve škole, co?“ řekl Brousek a ztěžka před Harrym

oddychoval. „Vzpomněl jste si, že nejsem Brumbál, abych Vám odpustil vaši drzost

a neposlušnost? Můžete si tu svou jizvu nosit jako korunu, jestli chcete, ale

sedmnáctiletý kluk mi nebude říkat jak mám dělat svou práci! Je čas abyste se

naučil úctě.“

„Je čas, abyste si ji zasloužil,“ odvětil Harry.

Podlaha se zatřásla, zazněly rychlé kroky a dovnitř vběhli pan a paní Weasleyovi.

„Mys-mysleli jsme že-že jsme slyšeli…“ začal pan Weasley a díval se polekaně na

tváří v tvář stojícího ministra a Harryho.

„…zvýšené hlasy.“ dokončila pani Weasleyová.

Brousek o několik kroků ustoupil a sledoval díru, kterou udělal v Harryho tričku.

Zdálo se že lituje své ztráty sebeovládání.

Page 82: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„To-to nic nebylo,“ zabručel. „Mrzí mne vaše stanovisko,“ řekl, a opět se díval

Harrymu do tváře. „Zdá se, že si myslíte, že si ministerstvo nepřeje to, co jste si

přáli vy - co si přál Brumbál. Měli bychom spolupracovat.“

„Nemám rád vaše metody, ministře,“ odpověděl Harry, „Pamatujete?“

Zvedl ruku a ukázal mu jizvu, která stále bíle svítila na jeho kůži. Nesmím říkat lži.

Brouskův výraz ztvrdl. Otočil se, a beze slova odešel z místnosti. Paní Weasleyová

spěchala za ním a slyšeli, že jej dostihla u zadních dveří. Asi za minutu na ostatní

zavolala „Je pryč!“

„Co chtěl?“ zeptal se pan Weasley a díval se střídavě na Harry, Rona i Hermionu,

zatímco se paní Weasleyová vracela.

„Předat, co nám Brumbál odkázal,“ řekl Harry.

„Právě zveřejnili jeho poslední vůli.“

Venku v zahradě, kolem jídelních stolů, putovaly všechny tři odkázané předměty.

Všichni zkoušeli zhasínadlo, prohlíželi Hermioninu knihu a lamentovali že Brousek

odmítl vydat Harryho meč, avšak nikdo neměl žádné vysvětlení, proč odkázal

Brumbála Harrymu zlatonku. Když pan Weasley potřetí zkoušel zhasínadlo, paní

Weasleyová řekla:

„Harry, drahoušku. Všichni jsou nesmírně hladoví a nechtěli jsme začínat bez

tebe… Můžeme se do toho pustit teď?“

Všichni jedli trochu ve spěchu, a poté co zazpívali Happy Birthday a dojedli dort,

oslava skončila.

Hagrid, který byl pozván na svatbu následující den, ale který byl příliš neskladný

než aby spal v přecpaném Doupěti, si nechal postavit stan na přilehlém poli.

„Sejdeme se v patře“ zašeptal Harry Hermioně, zatímco pomáhali paní Weasleyové

uvést zahradu do normálního stavu. „Až všichni zalezou do postele.“

Nahoře v podkrovní místnosti zkoumal Ron své zhasínadlo, a Harry naplnil Hagridův

váček obsahem peněženky. Nikoliv zlatem, ale takovými věcmi, které pro něj měly

největší cenu, od zjevně bezcenných až po ty, které cenu měly: Pobertův plánek,

kousek Siriova kouzelného zrcadla a brož s nápisem R.A.B..

Utáhl provázek pevně a pověsil si ho kolem krku. Pak se posadil, držíc starou

Page 83: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

zlatonku a pozoroval, jak její křidélka ochable víří. Konečně Hermiona zaklepala na

dveře a po špičkách vešla.

„Muffliato,“ zašeptala a mávla svou rukou ke schodům.

Myslel jsem, žes nikdy nesouhlasila s používáním tohoto kouzla?“ řekl Ron.

„Časy se mění,“ řekla Hermiona. „Teď nám ukaž to zhasínadlo.“Ron jí hned

vyhověl. Podržel ho před sebou a stiskl. Jediná lampa, kterou měli rozsvícenou,

ihned zhasla.

„To je věc,“ zašeptala Hermiona do tmy, „mohli bychom toho dosáhnout s

Peruánským instantním temným práškem.“

Stačilo jediné stisknutí a koule světla z lampy znovu vklouzla pod strop a znovu je

všechny ozářila.„No, to je úžasné,“ řekl Ron, trochu poraženecky. „A z toho co

říkali, to vymyslel Brumbál sám!“

„Já vím, ale jistě by tě nejmenoval zvlášť ve své závěti proto, aby se nám lépe

zhasínala světla.“

„Myslíš, že věděl, že ministerstvo nám zkonfiskuje všechny věci a bude je zkoumat,

než nám je dá?“ zeptal se Harry.

„Naprosto,“ řekla Hermiona. „Nemohl nám v závěti říct, proč nám tu nechal tyhle

věci, ale to ještě nevysvětluje...“

„...proč nám to nemohl vysvětlit dokud byl ještě naživu?“ ptal se Ron.

„Jo, přesně,“ řekla Hermiona, listujíc Příběhy pěvce Beedla. „Jestliže tyto věci

jsou dostatečně důležité, aby je nechal uniknout přímo pod nosem ministerstva,

nemyslíte, že nám měl dát vědět proč? Pokud si tedy nemyslel, že nám to bude

jasné?“

„Tak to myslel špatně, ne?“ řekl Ron. „Vždycky jsem říkal, že byl na hlavu. Skvělý a

to všechno, ale cvaknutý. Nechal Harrymu starou zlatonku – co s tím má k čertu

dělat?“

„Nemám ponětí,“ řekla Hermiona. „Když tě Brousek přinutil, aby sis to vzal, Harry,

byla jsem si naprosto jistá, že se něco stane!“

Page 84: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Jo, jasně,“ řekl Harry a jeho pulse se zrychlil, jak držel zlatonku v prstech.

„Nechtělo se mi to moc zkoušet právě před Brouskem.“„Co tím myslíš?“ zeptala se

Hermiona.

„Zlatonka, kterou jsem chytil vůbec poprvé při famfrpálovém zápase?“ řekl Harry.

„Nepamatuješ se?“Hermiona vypadala naprosto omráčeně.

Ron ovšem se ovšem zakuckal, ukazujíc jako šílenec z Harryho na zlatonku a zase

zpátky, dokud nechytil dech.

„To je ta, cos skoro spolknul!“

„Přesně tak,“ řekl Harry, a jeho srdce začalo rychle bít, když sevřel v ústech

zlatonku.

Neotevřela se. Frustrace a hořké zklamání ho zaplavilo. Položil zlatou kuličku, ale

Hermiona začala křičet.

„Písmo! Je tam něco napsáno, rychle, koukni se!“

Málem zlatonku upustil překvapením a vzrušením. Hermiona měla úplnou pravdu.

Vryt do hladkého zlatého povrchu, tam, kde předtím nebylo nic, bylo pět slov

napsaných tenkým, nakloněným rukopisem, ve kterém Harry poznal Brumbálovo

písmo:

Otevřu se při zavření.

Stěží to stihl přečíst, než slova zmizela.

„Otevřu se při zavření… Co to má znamenat?“

„Otevřu se při zavření... při zavření... Otevřu se při zavření...“Ale bez ohledu na to

kolikrát zopakoval ta slova, s mnoha různými přízvuky, nebyli schopni v nich najít

jakýkoliv další význam.

„A ten meč,“ řekl Ron nakonec, když nakonec vzdali všechny své pokusy o uhádnutí

významu nápisu na zlatonce.

"Proč chtěl, aby měl Harry meč?“

„A proč mi to nemohl prostě říct?“ řekl Harry tiše. „Byl jsem tam, a meč byl na zdi

jeho kanceláře po celou dobu, co jsme spolu minulý rok mluvili . Jestliže chtěl,

abych ho měl, proč mi ho tedy prostě nedal?"

Page 85: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Cítil se jakoby seděl u zkoušky s otázkou, kterou by měl být schopen odpovědět, s

mozkem pomalým a nereagujícím. Je něco, co z dlouhých rozhovorů s Brumbálem

zapomněl? Měl by vědět, co to všechno znamená? Očekával Brumbál, že to pochopí?

„A stejně tak s tou knížkou“ řekla Hermiona. „Příběhy barda Beedla... nikdy jsem o

ní neslyšela.“

„Tys nikdy neslyšela o Příhodách Barda Beedla?“ řekl Ron nevěřícně.

„Děláš si srandu, že jo?

„Ne to nedělám.“ řekla Hermiona překvapeně. „Ty to znáš, jo?“

„Jasně, samozřejmě, že to znám!“

Harry pobaveně vzhlédl. Skutečnost, že Ron četl knížku, kterou Hermiona ne, byla

zcela nečekaná. Ron vypadal celý zmatený jejich překvapením.

„No tak! Všechny ty staré dětské příběhy jsou pravděpodobně od Beedla, ne?

„Fontána čistého štěstí“ … „Čaroděj a vzteklý džbán“ … „Bázlivka a její broukající

kořen“ …“

„Promiň,“ zachichotal ase Hermiona. „Co bylo to poslední?“

„Zapomeňte na to,“ řekl nevěřícně

„Rone, víš moc dobře, že já a Harry jsme byli vychováni u mudlů!“ začala

Hermiona.

„Nečetli jsme příběhy jako tyhle, když jsme byli malí, četli jsme „Sněhurku a sedm

trpaslíků“ nebo „Popelku…“„Cože, to je nemoc?“ zeptal se Ron.

„Čili tohle jsou pohádky?“ zeptal se Hermiona.„Jo,“ řekl Ron nejistě, „Myslím tím

jenom, že tyhle všechny pohádky jsou od Beedla. Nevím jak vypadají v originále.

Ale proč chtěl Brumbál, abychom si je přečetli?“

Dole něco zaskřípalo.

„To byl asi Charlie, mamka spí, odplížil se si nechat znovu dorůst vlasy,“ řekl Ron

nervózně.

„Tak jako tak bychom měli jít do postele,“ zašeptala Hermiona. „Nechci zítra

zaspat.“

„Ne, to ne,“ souhlasil Ron. „Brutální trojitá vražda ženichovou matkou… Já

zhasnu,“ zmáčkl zhasínadlo jakmile Hermiona opustila pokoj.

Page 86: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

8. Kapitola – Svatba

Tři hodiny po poledni, Ron, Fred a George stáli před velkou bílou markýzou, očekávající příjezd svatebních hostů. Harry si vzal láhev mnoholičného lektvaru a připomínal tak černovlasého mudlu z místní vesnice Vydrník, Svatého Drába, kterému ukradl Fred vlasy pomocí přivolávacího kouzla. Plán byl představit Harryho jako „bratrance Barryho“ a důvěřovat, že velké množství Weasleyovských příbuzných ho skryje. Všichni čtyři drželi zasedací pořádek a tak pomáhali usazovat nově příchozí na jejich místa. Zástup bíle oděných číšníků dorazil o hodinu později spolu s kapelou ve zlatých hábitech a všichni tito kouzelníci seděli nedaleko pod stromem. Harry viděl bledý dým vycházející z dýmky z tohoto hloučku. Za Harrrym, vchod pod markýzou odhaloval řady a řady křehkých zlatých stoliček umístěných po obou stranách dlouhého purpurového koberce. Podpůrné sloupy byly ověnčeny bílými a zlatými květy. Fred a George umístili obrovský shluk zlatých nafukovacích balónků, kde se za chvíli měly stát Bill a Fleur manžely. Krom markýzy se lenivě vznášeli nad trávníkem a živým plotem i motýly a včely. Harry se cítil trochu nepříjemně. Mudlovský chlapec, jehož podobu na sebe Harry musel vzít, byl o něco tlustější než on sám, a tak mu bylo jeho oblečení těsnější a v záři tohoto letního dne mu v něm bylo velmi horko. „Až se já budu ženit,“ pravil George upravující si límec svého obleku, „tak se nebudu obtěžovat s žádnými takovými nesmysly. Obleču si, co budu chtít a když mamka bude mít nějaké námitky tak na ní uvalím těloptačí kletbu.“ „Nebyla dnes ráno moc smutná,“ uvažoval George, “když plakala kvůli tomu, že tu s námi nebude Percy? Ale kdo ho tady chce. No proboha, dejte se do pořádku, už jdou.“ Pestrobarevné postavy se začaly objevovat jedna po druhé na okraji zahrady. Za několik minut se zformovalo procesí, které se začínalo přes zahradu směrem k markýze. Exotické rostliny a začarovaní ptáci se vesele třepotali na čarodějnických kloboucích, drahé kameny třpytící se na kravatách, dav začínal být hlučnější a hlučnější až přehlušil zvuk včel, jak se přibližoval ke stanu. „Perfektní, myslím, že jsem viděl několik víl,“ pravil George, natahující krk, aby lépe viděl. „Budou potřebovat pomoct porozumět našim anglickým zvykům, postarám se o ně …“. „Né tak rychle“ zpomalil ho Fred a rozběhl se k francouzským čarodějnicím středního věku, aby je doprovodil dovnitř. George je také opustil a připojil se k jiným čarodějnicím postaršího věku. Ron převzal starost nad kolegou pana Weasleyho Parkynse a Harry dostal na starost

Page 87: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

starší nahluchlý čarodějnický pár. „Harry,“ ozval se známý hlas, když se vracel opět od markýzy a našel Tonksovou a Lupina, kteří postávali na začátku řady. Pro tuto příležitost si Tonksová vybrala blond vlasy. “Artur nám povídal, že si ten s kučeravými vlasy, je nám líto minulé noci,“ šeptla, když je Harry vedl uličkou. „Ministerstvo začalo být velmi anti-vlkodlačské a tak jsme si mysleli, že by naše přítomnost neudělala nic dobrého.“ „To je v pořádku, chápu to,“ přikývl Harry, hovoříc víc k Lupinovi než k Tonksové. Lupin mu věnoval úsměv, ale Harry viděl, že když se otočil, jeho výraz se znovu zachmuřil. Nerozuměl tomu, neboť nebyl čas. Hagrid totiž nepochopil Georgův vtip, aby si sedl na kouzlem zvětšenou a posilněnou stoličku, která se při jeho dosednutí proměnila na zlatou hromadu třísek. Pan Weasley hned napravil škodu a Hagrid se všem, kdo ho byli ochotní poslouchat, začal ospravedlňovat. Harry přešel znovu na začátek řady, když šel proti němu Ron a jeho pohled se střetl s nejvýrazněji vypadajícím kouzelníkem jakého kdy viděl. Trochu šilhavý, s bílými vlasy podobajícími se cukrové vatě a sahajícím k ramenům. Oděný v modrožlutém hábitu a s kloboukem, jehož střapec mu visel před nosem. „Xenofílius Láskorád,“ řekl a podával Harrymu ruku. „Moje dcera a já žijeme jen za kopcem a od Weasleyů. Je moc milé, že nás na tuto významnou událost pozvali. Předpokládám, že se znáte s mojí dcerou Lenkou?“ dodal směrem k Ronovi. „Ano, je tu s Vámi??“ zeptal se Ron. „Zdržela se ve Vaší okouzlující zahradě, aby se pozdravila s trpaslíky, jaká to slavná zamořenost. Jen málo kouzelníku ví, kolik se může naučit od těchto moudrých tvorečků, jejichž pravé jméno je Gernumbli Gardensi.“¨ „Ti naši znají několik málo nadávek“ odvětil Ron. „Myslím, že je to naučili Fred s Georgem. Harry pozoroval bandu kouzelníků, kteří si povídali u markýzi, když se k nim přiřítila Lenka. „Ahoj Harry!“ pozdravila ho. „Eh, jmenuji se Barry," řekl z míry vyvedený Harry. „Oh, to jsi si změnil též," zeptala se ho bystře Lenka. „Jak si mě poznala?“ „To jen tvé vyjadřování, víš,“ odvětila.

Page 88: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Stejně jako její otec měla na sobě zářivě žlutý hábit, který doplnila velkou slunečnicí ve vlasech. Ale, když jste se pohledem dostali přes ten zářivý jas, vypadala velmi příjemně. Zvláště když neměla žádné ředkvičky zavěšené v uších. Xenofílius, který byl zabrán do konverzace se známými, si rozhovoru mezi Harrym a Lenkou vůbec nepovšiml. Lenka k němu přistoupila a strčila mu před hlavu prst. „Podívej se tatí, jeden trpaslík mě hryzl.“ „Úžasné, trpasličí sliny jsou velmi prospěšné,“ pravil pan Láskorád uchopující Lenky roztažené prsty a pozorující malé zakulacené rány. „Lenko, zlatíčko, když dnes budeš cítit jakýkoliv vzrůstající talent – možno také neočekávané nutkání zpívat opery a nebo recitovat Mermishe – nepotlačuj ho. Můžeš být obdarována gernumblií.“ Ron myslící si naprosto přesný opak si hlasitě odfrkl. „Ron se může smát,“ řekla Lenka pokojně, „ale můj otec se velmi zaobírá výzkumem trpasličí magie.“ „Skutečně?“ zeptal se Harry, který se rozhodl už mnohem dříve nevyjadřovat se k podivným výzkumům Lenčiny otce. „Opravdu na to kousnutí něco nechceš?“ „Oh, to je v pořádku,“ odpověděla mu Lenka, cucající si svůj prst se zasněným výrazem a pozorující Harryho od hlavy k patě. “Vypadáš elegantně, říkala jsem tatínkovi, že většina lidí bude mít pravděpodobně oblečené obleky, ale tatínek říká, že na svatbu patří pestré barvy, kvůli štěstí, víš?“ Když se poohlédla po svém otci, objevil se Ron s postarší dámou zavěšenou na jeho rameni. Její zobákovitý nos, červeno namalované oči a růžově namalovaný klobouk, jí dodávaly vzhled ošklivě namalovaného plameňáka. ……“ a tvoje vlasy jsou předlouhé Ronalde, na moment jsem si myslela, že jsi sestřenka Ginerva. U Merlinovy brady, co to má na sobě Xenofílius Láskorád? Vypadá jako omeleta. A ty jsi kdo?“ vyštěkla na Harryho. „Eh, teto Muriel, tohle je bratranec Barry.“ „Další Weasley? Rozšiřujete se jako trpaslíci. A je tu někde Harry Potter?? Doufala jsem, že mě s ním seznámíš. Říkal jsi, že je to tvůj kamarád, nebo jsi se jen vychloubal?“ „…ne…on víš nemohl přijít no…“ „Hmm, omluvil se?? Vypadá také tak pohublý jako v Denním věštci? Právě jsem byla instruovat, jak má nevěsta nosit můj diadém, je v mém rodu několik staletí a je to skřetí práce,“ křikla na Harryho.

Page 89: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

"Nádherné děvče, ale je to stále Francouzka. Tak, Rone, najdi mi dobré místo. Mám už sto sedm let a neměla bych dlouho stát.“ Ron a Harry si vyměnili velmi významné pohledy jako se míhali a na jistý čas se neviděli. Když se poté střetli ve vchodě, Harry ukázal místa téměř tuctu hostům. Markýza byla téměř plná a poprvé nebyla venku žádná řada. „Noční můra Muriel,“ prohlásil Ron, mnoucí si rameno. „Chodívala k nám na Vánoce každý rok, teda až se díky Bohu neurazila, když jí Fred a George podstrčili během večera bombu hnojůvku pod židli. Otec stále tvrdil, že nás vydědí.“ „Wow,“ dodal, mrkající rychleji než se Hermiona vydala směrem k nim. „Vypadáš úžasně!“ „Vždy překvapený,“ řekla Hermiona skrz úsměv. Měla oblečenou vzdušnou, orgovánovú róbu a střevíčky na vysokých podpatcích; její vlasy byly hladké a lesklé. „Tvoje „úžasná“ teta Muriel ale nesouhlasí. Potkala jsem ji na schodech, když dávala Fleur diadém. Řekla: ‚Oh, toto je ta od mudlů?‘ a potom ‚zlá postava a kostnaté členky.‘“ „Neber si to osobně, je hrubá na každého,“ odvětil Ron. „Probíráte Muriel?“ zeptal se George, opouštíc markýzu spolu s Fredem. „Právě mi řekla, že mi odstávají uši. Stará potvora. Škoda, že s ní není strýc Bilius, byl pravým výsměchem svateb.“ „To je ten, který uviděl Smrtonoše a do dvacetičtyř hodin zemřel?“ zeptala sa Hermiona „No, ano. Ke konci byl už vážne trochu divný,“ připustil George „Ale předtím, než se zbláznil, býval vždy tělem a duší všech zábav,“ řekl Fred. „Vždy vypil flašku ohnivé whisky, potom vyskočil na tanečný parket, zdvihl si hábit a začal si vytahovat kytice květů z ... “ „Tak to zní opravdu okouzlujíce,“ prohlásila Hermiona, když se Harry zadusil smíchem. „Z nějakého důvodu se nikdy neoženil,“ řekl Ron. „Překvapuješ mě,“ odpověděla mu Hermiona. Všichni se smáli tak hodně, že nikdo z nich nezpozoroval posledního příchozího, tmavovlasého mladého muže s velkým zahnutým nosem a širokými černým obočím, nepozdravil Rona a s očima upřenýma na Hermionu řekl: „Vypadáš úžasně.“ „Viktor!“ vykřikla a pustila svůj malý batoh, který způsobil podstatně větší hluk, než se od jeho velikosti očekávalo. Když se zpamatovala, stydíc se zdvihla ho a řekla,

Page 90: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Nevěděla jsem, že jsi byl – je perfektní Tě vidět – jak se máš?“ Ronovo uši nabyly tmavočervenou barvu. Potom jak shlédl Krumovo přivítání nevěříc vlastním očím se trochu nahlas zeptal: „Jak jsi se sem dostal?“ „Fleur mě pozvala,“ řekl Krum nadzvihujíc obočí. Harry, který neměl nic proti Krumovi, si s ním potřásl rukou, a uznal že by bylo vhodné odvést Kruma z Ronovy blízkosti. Sám se mu nabídl, že ho odvede k jeho místu. „Tvůj přítel není rád, že mě vidí,“ řekl Krum, když vstoupili do teď už plné markízy. „Anebo je to příbuzný?“ dodal dívajíc sa na Harryho s červenými vlnitými vlasy. „Bratranec,“ zamumlal Harry ale Krum ve skutečnosti neposlouchal. Jeho vzhled způsoboval vzrušení, téměř stejné jako víly: Vždyť, byl slavný hráč Famfrpálu. Dokud lidé stále natahovaly krky, aby ho lépe viděli, Ron, Hermiona, Fred a George si pospíšili dolů uličkou. „Čas usadit se,“ řekl Fred Harrymu „nebo nás nevěsta předběhne.“ Harry, Ron a Hermiona se usadili v druhé řade hneď za Fredem a Georgem. Hermiona se červenala a Ronovy uši byly stále rudé. Za pár okamžiků zamumlal Harrymu, „Viděl jsi, jak mu narostla ta mala hloupá bradka?“ Pocit nervozity naplnil stan, mumlání občas přerušoval vzrušený smích. Pan a paní Weasleyovi stáli na začátku uličky usmívajíc se a mávajíc příbuzným; paní Weasleyová měla oblečeny nové šaty ametystové barvy s podobným kloboukem. O okamžik později vstoupili Bill a Charlie do přední části markízy, oba v oblecích s velkými bílymi růžemi v knoflíkových dírkách. Fred zahvízdal a odpovědí mu byl chichot ze strany víl. Potom celý stan ztichl až na hudbu která vycházela z toho, co se zdálo být zlatými balóny. „Ooooch!“ vzdechla Hermiona, otáčejíc se na svém sedadle a hledíc ke vchodu. Velký kolektivní vzdych vydaný shromažděnými čarodějnicemi a čarodeji když pan Delacour a Fleur šli nahoru uličkou, Fleur se vznášela, pan Delacour nadskakoval a zářil. Fleur měla oblečené veľmi jednoduché bílé šaty, které jakoby vyzařovaly sílu stříbrně zářit. Pokavaď její oslnivost obyčejně potlačovala každého jiného při porovnaní, dnes její krása každého převyšovala. Ginny a Gabrielle, obě měly oblečené zlaté šaty, vypadaly ješte krásněji než obvykle a když Fleur šla pro něj, Bill vypadal jako by se nikdy nestřetl s Fenrirem Šedohřbetem. "Dámy a pánové," řekl trochu monotónní hlas a s drobným šokem, Harry poznal toho

Page 91: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

stejného malého čaroděje, který řečnil i na Brumbálově pohřbu, a teď stál před Billem a Fleur. "Shromáždili jsme se tu, abychom oslavili svazek dvou věrných duší…" "Ano, můj diadém to celé zkrášluje," řekla tetička Muriel raději šeptajíc. "Ale musím říct, že Ginevřiny šaty jsou příliš krátké." Ginny se rozhlédla kolem, ušklíbla se a mrkla na Harryho, když se opět začala dívat dopředu. Harryho mysl putovala daleko z markízy, zpět do odpolední strávených osamotě s Ginny v osamělých částech školy. Zdálo se to být tak vzdálené; zdáli sa být příliš dobré na to, aby to byla pravda, jakoby kradl jasné hodiny ze života normální osoby, osoba bez jizvy ve tvaru blesku na čele .... . "Bereš si Ty, Williame Arthure Fleur Isabelle ... ?" V přední řade paní Weasleyová a madame Delacour obě pokojně vzlykaly do kapesníků. Troubení zezadu markízy každému oznámilo, že Hagrid vytáhl jeden ze svých kapesníků o velikosti stanu. Hermiona se otočila a zahleděla se na Harryho; její oči byly plné slz. "…tak Vás prohlašuji za muže a ženu, dokud vás smrt nerozdělí." Vlasatý čaroděj mávl rukou vysoko nad hlavami Billa a Fleur a déšť stříbrných hvězd padal spirálovitě na postavy v objetí. Když Fred a George začali tleskat, zlaté balóny nad hlavou pukaly. Hrdličky a malé zlaté zvonečky létaly a vznášely se okolo nich, zpívajíc své písně a zvonkohru k hluku. "Dámy a pánové!" zvolal ten vlasatý čaroděj. "Povstaňte prosím!" Všichni povstali, teta Muriel však slyšitelně reptala; on však opět mávl svou hůlkou. Útesy na kterých seděli elegantně vystoupili do vzduchu zatímco plátno stanu zmizelo, takže stáli u přístřešku ze zlatých sĺoupů, se vznešeným pohledem na sady zalité sluncem a okolní krajinu. Hned poté, kaluž tekutého zlata se začala roztahovat od středu stanu a vytvořila tak lesklý taneční parket; vznášející se židle se samy uspořádaly okolo malých, bíle potáhnutých stolů, které se úhledně snesly zpět na zem a zlatě oděná skupina vystoupila na pódium. "Príma," řekl Ron odebírajíc se když se číšníci objevili na všech stranách, nesouc stříbrné číše dýňového džusu, máslového ležáku, ohnivé whisky, jiní zase vratké kopy ovocných dortů a sendvičů. "Měli bychom jít a poblahopřát jim!" prohlásila Hermiona, stojíce na špičkách, aby viděla místo, kde se Bill a Fleur ztráceli mezi zástupem gratulantů. "Na to budeme mít čas později," pokrčil rameny Ron, dřímajíc tři máslové ležáky z předchozího podnosu a jedno hned podal Harrymu. "Hermiono, pojď už, musíme si najít stůl ... Není tam někde blízko Muriel -" Ron je vedl krížem přez prázdný taneční parket, dívajíc se napravo i nalevo; Harry

Page 92: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

jasně cítil, že pozorně sledoval Kruma. Když dosáhli druhé strany markízy, většina stolů už byla obsazená: Prázdný byl jen ten, kde seděla osamělá Lenka. „Můžeme se připojit?“ zeptal se Ron. „Ach ano,“odvětila šťastně, „Otec právě šel odevzdat Billovi a Fleur náš dar.“ „Co je to, doživotní zásoby lichokořenu?“ zeptal se Ron. Hermiona ho chtěla kopnout pod stolem, ale místo Rona trefila Harryho. Tomu vyhrkly slzy bolesti a na pár okamžiků ztratil ponětí o čem se baví. Kapela začala hrát a Bill a Fleur začali za velkého potlesku tancovat na parketu, po chvíli se přidali pan Weasley a madame Delacour, následováni paní Weaslyovou a Fleuřiným otcem. „Mám ráda tuhle píseň,“ řekla Lenka, kývajíce se v rytmu valčíku a po pár sekundách vstala a odplachtila se na parket, tam se objevovala a mizela, celkem sama se zavřenýma očima a s vlnícíma se rukama. „Je dobrá, že ?“ řekl Ron obdivně. „Vždy dobrá.“ Ale jeho úsměv se najednou vytratil: Viktor Krum se posadil na Lenčino volné místo. Hermiona vypadala potěšeně a zároveň zmateně, ale tentokrát jí Krum nepřišel skládat komplimenty. Se zamračeným výrazem se zeptal, „Kdo je ten muž ve žlutém obleku?“ „Xenofilius Láskorád, je to otec naší společné přítelkyně,“ odvětil Ron. Jeho bojový tón naznačoval, že se plánuje smát Xenofiliovi napříč jasné provokaci. „Pojď si zatancovat,“ dodal směrem k Hermioně. Vypadala překvapeně, ale s potěšením vstala. Spolu zmizeli v rostoucí tlačenici na tanečním parketu. „Oh oni jsou spolu?“ zeptal se Krum dočasně vyvedený z míry. „Ehm, dá se to tak říci,“odpověděl Harry. „A ty si?“ zeptal se Krum. „Barry Weasley.“ Potřásli si rukama. „Ty Barry- znáš dobře toto Láskoráda?“ „Ani ne, poznal jsem ho až dnes. Proč?“ Krum se zamračil na svým drinkem, sledujíc Xenofilia, který se na druhé straně parketu bavil s více kouzelníky. „Protože,“ pokračoval Krum, „jestli on není Fleuřin host, tak ho teď a tady praštím za nošení toho ohavného symbolu na jeho hrudi.“

Page 93: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Symbolu?“ tázal se Harry, dívajíce se na Xenofilia taky. Zvláštní trojúhelníkové oko se lesklo na jeho hrudi. „Proč , co je na něm špatné?“ "Grindevald, to je Grindevaldův znak." "Grindevald...ten temný mág, kterého Brumbál porazil?" "Přesně." Krumovy svaly na čelisti se pohybovali jako kdyby žvýkal, než řekl: "Grindevald zabil hodně lidí, například mého dědečka. Pochopitelně, on nikdy nebyl silný v těchto místech. Říkalo se, že se bál Brumbála - a plným právem, protože jak to s ním skončil. Ale tohle," ukázal prstem na Xenofilia"tohle je jeho symbol, a já jsem to okamžitě poznal, Grindeval tím označil stěny v Kruvalu, když tam studoval. Nějací idioti to okopírovali do knih a na oblečení myslící si, že šok, který to vyvolá, je udělá slavnými, až do té doby, než ti z nás, kteří kvůli Grindevaldovi ztratili členy rodiny, je nepoučili." Krum hrozivě zapraskal klouby a mračil se na Xenofila. Harry byl zmatený.Zdálo se to být neuvěřitelné a nepravděpodobné, že Lenčin otec by byl přívrženec černé magie a nikdo jiný ve stanu se nezdál,že by rozpoznal trojúhelníkový znak. "Si-ehm-si si úplně jistý, že je to Grindewaldův znak?" "Nepletu se," řekl Krum Chladně."Narážel jsem na ten znak několik let, znám ho dobře." "Dobře, je tu možnost," řekl Harry,"že Xenofilius nemá potuchy co ten symbol znamená,oni Láskorodovi jsou trochu...zvláštní. Mohl ho normálně někde najít a myslet si, že je to průřez hlavy zmuchloroha smrkáče anebo něco takového." "Průřez čeho?" Dobře, ja nevím co to je, ale očividně on a jeho dcera je jdou přes prázdniny hledat..." Harry se necítil dobře když popisoval Lenku a jejího otce. "To je ona,"řekl a ukázal na Lenku, která stále tancovala sama,vlníce rukama okolo sebe a hlavou jako kdyby se pokoušela odehnat mouchu. "Proč to dělá?"zeptal se Krum. "Pravděpodobně se pokouší zbavit škrknů,"řekl Harry, který poznal příznaky. Krum neměl tušení jestli to Harry myslí vážně, nebo si z něj jen dělá srandu. Vytáhl hůlku ze svého hábitu a hrozivě s ním poklepal po stehně, až z jeho konce vyletěly jiskry. "Gregorovič!" řekl Harry nahlas a Krum sebou trhl, ale Harry byl příliš vzrušený, než aby se o to staral, paměť se mu vrátila při pohledu na Krumovu hůlku. Olivander ji starostlivě zkoumal před Turnajem Tří Kouzelníků.

Page 94: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

"Co s ním?"zeptal se Krum podezíravě. "Je výrobce kouzelnických hůlek!" "Já vím", řekl Krum. "Vyrobil tvou hůlku!To je na co jsem myslel-Famfrpál-" Krum vypadal být čím dál tím více podezíravý. "Jak víš ,odkud je moje hůlka?" "Jáá...někde sem to četl, myslím,"řekl Harry."Ve fanouškovském časopise," divoce improvizoval a Krum se utišoval. "Nevzpomínám si, že bych se někde s fanoušky bavil o mojí hůlce," řekl. "Tak ..eh..Kde je Gregorovič teď?" Krum vypadal rozpačitě. "Odešel před pár lety do důchodu. Já byl jedním z posledních, kteří koupili Gregorovičovu hůlku. Jsou nejlepší, ale vím, že vy Brité dáváte přednost Olivanderovi." Harry neodpověděl. Předstíral, že sleduje tanečníky stejně jako Krum, ale rychle přemýšlel. Na to, že Voldemort hledal slavného výrobce kouzelnických hůlek ,nemohl Harry najít žádný důvod. Bylo jisté, že je to kvůli tomu co Harryho hůlka udělala tu noc ,kdy se Voldemort pět zjevil. To, že proutek z cesmínu a pera fénixe přemohla půjčená hůlka, Ollivander nepředpověděl a ani tomu nerozuměl. Věděl by to Gregorovič? Byl opravdu lepší než Ollivander, poznal tajemství hůlek, které Ollivander neznal? "Tohle děvče velmi pěkně vypadá," řekl Krum a vytrhl Harryho z jeho myšlenek.Krum ukazoval na Ginny, která se právě připojila k Lence. "Další z tvých příbuzných?" "Ano," řekl Harry najednou zaujatě,"a někoho hledá. Žárlivý typ, velký chlap. Nechtěl by si se mu postavit." Krum si odfrkl. "Co" řekl, vyprazďňujíc pohár a opět se stavějíc na nohy,"je člověku platné, že je mezinárodně známým hráčem Famfrpálu, když jsou všechny pěkné děvčata zadané?" A odešel pryč opouštejíc Harryho, vzal si sendvič od procházejícího číšníka a pokračoval dále okolo rohu přeplněného parketu.Chtěl najít Rona a povědět mu o Gregorovičovi, ale tancoval s Hermionovu uprostřed parketu.Harry se opřel o jeden ze zlatých sloupů a sledoval Ginny, která teď tancovala s Fredovým a Georgovým přítelem Lee Jordanem, smažíc se necítit se pohoršeně o slibu, který dal Ronovi. Nikdy předtím nebyl na svatbě, takže nemohl posoudit jak se kouzelnické svatby liší od těch mudlovských, i když si byl jistý, že ty druhé mezahrnují dva fénixe, kteří vzétnou v momentě když se začne krájet svatební dort, anebo flašky šampaňského vznášející se samy od sebe na shromážděním. Jak se večer skláněl a noční můry se začaly snášet pod klenbu, se i vznášející se lucerny začínali rozsvěcet a zábava se stávala nevázanější.

Page 95: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Fred a Georgie před dlouhou chvílí zmizeli do tmy s Fleuřinými sestřenicemi; Charlie, Hagrid, a malý čaroděj v tmavofialovém klobouku zpívali v rohu ódu "Hrdinu Oda". Když přecházel přes zástup, aby utekl opilému Ronovu strýci, který sa nezdál být jistý, zda Harry je nebo není jeho syn, uviděl Harry strakatého starého čaroděje sedícího osaměle u stolu Jeho bledé šedé vlasy mu dávali výraz starých pampeliškových hodin a na vrchu hlavy měl molama rozežraný fez. Byl mu jaksi povědomý,po chvilce přemýšlení si Harry náhle uvědomil, že to je Elphias Doge, člen Fénixova řádu a autor Brumbálova nekrologu. Harry se k němu přiblížil. "Můžu si přisednout?" "Samozřejmě, samozřejmě," řekl Doge; měl celkem vysoký, sípavý hlas. Harry se k němu nahnul. "Pane Doge, jsem Harry Potter." Doge zalapal do dechu. "Drahý chlapče! Artur mi říkal, že jsi tu, zamaskovaný…. Jsem tak rád, taková čest!" V záchvatu nervového potešení Doge polil Harryho sklenicí šumivé vína. "Přemýšlel jsem o tom, že ti napíšu," zašeptal, "po Brumbálovi… šok… a pro Tebe, jsem si jistý …" Dogeovy drobné oči byly náhle plné slz. "Viděl jsem nekrolog, který jste napsal pro Denního Věštce," řekl Harry. "Já jsem si neuvědomil, že jste znal profesora Brumbála tak dobře." "Tak jako každý jiný," řekl Doge suše si oči kapesníkem. "Určite jsem ho znal nejdéle, teda když nepočítáte Aberfortha – a zdá se, že ho lidé nějak nepočítají." "Když už hovoříme o Dením Věštci… nevím zda jste viděl, pane Dóží - ?" "Ach, prosím, říkej mi Elphias, milý chlapče." "Elphiasi, nevím jestli jste viděli rozhovor Rity Holoubkové o Brumbálovi?"Dogeovu tvář zaplavila rozhněvaná bavba. "Ach ano, Harry, viděl jsem to. Ta ženská,, je příšerné sní o něčem hovořit, stydím se za to, že sem se stal natolik hrubým, a zatáhl jsem do toho pstruhy a jak si viděl, tak se to v kletbách vzneslo nad můj zdravý rozum." "V tom interview," pokračoval Harry , "Rita Holoubková naznačila, že profesor Brumbál se zaobíral l černou magií, když byl mladý ." "Nevěř ani slovu z toho!" povídal Doge okamžitě. "Ani slovu, Harry! Ať nic neposkvrní tvoje vzpomínky na Albuse Brumbála!" Harry se podíval do Dogeovy vážné tváře, stáhnutý bolestí a necítil se ani tak uspokojený jako frustrovaný. Skutečně si Doge myslel, že to bylo jednoduché, rozhodnutí si nevěřit? Nerozuměl Doge Harryho potřebě být si jistý, vědět všechno ? Možná Doge podezříval Harryho pocity, protože vypadal být ustaraný, "Harry, Rita Holoubková je hrozná -" ale byl přerušený pronikavým chychotem. "Rita Holoubková? Ach, já ji mám ráda, vždy si ji čtu!"

Page 96: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry a Doge sa otočili a uviděli, jak tam stojí teta Muriel, chochol tancující na vlasech a číší šumivého vína v její ruce. "Napsala knihu o Brumbálovi, víte!" "Ahoj, Muriel," povídá Doge, "ano, právě jsme diskutovali -" "Vy tam! Dejte mi vaší stoličku, mám sto sedm roků!" Jiný červenovlasý Weasleyovský bratranec seskočil ze své stoličky a vypadal vylekaně. Teta Muriel ji odkývala s překvapivou silou a posadila se na ni přímo mezi Dogea a Harryho. "Ahoj opět, Barry anebo jak se jmenuješ," povídala Harrymu, "tak co jste si povídali o Rite Holoubkové, Elphiasi? Víte, že napsala Brumbálův životopis? Nemůžu se dočkat, až si ho přečtu. Musím si zarezervovat objednávku Flourisha a Blottsa!" Doge vypadal ztrnulý a vážný, ale teta Muriel vyprázdnila svou číši a luskla svými kostnatými prsty na procházejícího číšnika aby jí dolil. Dopřála si velký hlt šumivého vína, odfrkla si a potom řekla: "Nemusíš vypadat jako pár vycpaných žab!Předtím než si se stal tak vážený a respektovaný a všechny ty nesmysly, tak byli nějaké zábavné zvěsti o Albusovi!" "Špatně informované očernění," řekl Doge, který opět vypadal jako ředkvička. "To můžete říct vy Elphiasi" chichotala se teta Muriel."Všimla jsem si jak jste se vybruslili z nepříjemných částí v tom vašem nekrologu!" "Lituji, že si to myslíte," řekl Doge, stále chladnoucí."Ujišťuji vás, že sem to psal od srdce." "Ach, vím jste ctil Brumbála a odvážím si tvrdit, že byste si myslel jaký byl světec i kdyby jste věděl jak skoncoval se svou motáckou sestrou!" "Muriel!"zavolal Doge. Chlad pronikající Harryho hrudí neměl nic společného s chlazeným šampaňským. "Co jste tím myslela?" zeptal se Muriel."Kdo řekl, že jeho sestra byla moták? Myslel jsem si, že byla nemocná?" "Myslel si špatně, že Harry!"řekla teta Muriel, vypadajíc potěšeně efektem , který způsobila. "Rozhodně, jak jste mohl čekat,že byste o tom něco věděl!To všechno se stalo před hodně lety, než jste vůbec myslel můj drahý, a pravda je, že my co jsme byli naživu jsme neměli tušení co se vlastně dělo. To proto se nemůžu dočkat až zjistím proč Skeeterovou neuzemnili! Brumbál držel svou sestru od sebe dost dlouho!" "Lživé!"chrčel Doge, " absolutně lživé!" "Nikdy mi neřekl, že jeho sestra byla moták," pověděl Harry bez rozmyslu, cítíc chlad v sobě.

Page 97: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

"A proč by vám to mě proboha říkat?" křičela Muriel, kolísajíc se trochu na židli, jak se pokoušela zaměřit Harryho. "Důvod proč Albus nikdy nemluvil o Arianě," začal Elphias s hlasem plným emocí, " je podle mě uplně jasný. Byl tak zničený její smrtí..." "Tak proč ji nikdo nikdy neviděl Elphiasi?"kvákala Muriel,"proč polovina z nás nikdy nevěděla, že existuje, než vezli rakvi pryč z domu na její pohřeb? Kde byl svatý Albus než byla Ariana zavřená v pivnici?Pryč ve skvělých Bradavicích, a nevadilo mu co se dělo v jeho vlastním domě!" "Co tím myslíte, že byla zavřená v pivnici?" zeptal se Harry. "Co to je?" Doge vypadal zoufalý. Teta Muriel se opět zachichotala a odpověděla Harrymu. "Brumbálova matka byla strašná žena, jednoduše strašná. Narodila se mudlům, i když jsem slyšela, že předstírá něco jiné..." "Nikdy nepředstírala nic podobného! Kendra byla skvělá žena,"šeptal Doge bídně, ale Muriel ho ignorovala. "...pyšná a velmi panovačná, druh čarodějky pro kterou bylo utrpením když se jí narodil moták..." "Ariana nebyla moták!" chrčel Doge. "Tak mi vysvětli proč se nikdy nedostala do Bradavic!"řekla teta Muriel, otočila se zpět k Harrymu. "V našich časech, byli motáci schováváni a mohlo to až přijít do extrémů, že byli věznění, jako to malé děvče v domě a předstírali, že neexistují..." "Říkám vám, že to se nestalo!" řekl Doge, ale teta Muriel ho převálcovala, stále adresujíc Harrymu. "Motáci byli obyčejně posílaní do mudlovských škol a byli povzbuzováni, aby se zařadili do mudlovské společnosti...podstatně milejší, než najít jim místo v kouzelnickém světě, kde byli vždy jen druhořadí, ale Kendře Brumbálové se ani nesnilo poslal její motáckou dceru do mudlovské školy..." "Ariana byla choulostivá!" řekl zoufale Doge." Její zdraví bylo vždy příliš ubohé, aby jí dovolilo.." "...dovolilo opustit dům?" chichotala se Muriel." A přece nikdy nebyla vzána u svatého Munga a žádný léčitel nebyl zavolaný aby ji navštívil!" "Skutečně Muriel, jak to můžete vědět..." "Pro vaši informaci, Elaphiasi, můj bratranec Lancelot byl léčitelem svatého Munga v toho času, a pověděl mojí rodině, že tam Ariana nikdy nebyla.Nadevšechno podezíravý Lancelot!" Doge vypadal, že mu zanedlouho vyhrknou slzy. Teta Muriel, která se zdála být velmi potěšena sama sebou vzala další šampaňské. Ztrnulý Harry myslel na to jak ho Dursleyovi umlčovali, zamykali a drželi mimo dosah, jen proto že byl kouzelník. Zažila Brumbálova sestra to samé, jen opačně, uvězněná pro

Page 98: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

nedostatek magie? A dokázal ji Brumbál ponechat svému osudu když odcházel rozvíjet svůj genialní talent do Bradavic?" "Teď, pokud Kendra neumřela první," začala Muriel znovu, " měla bych říct, že byla ona kdo zabil Arianu..." "Jak můžeš Muriel!" stonal Doge."Matka zabije vlastní dceru, mysli než něco řekneš!" "Když byla matka schopná uvázat dceru na celé roky, proč ne?"škubla ramenem Muriel. "Ale jak jsem pověděla, protože Kendra zemřela před Arianou, i když to někomu není jasné..." "Ano, Ariana snad mohla udělat zoufalý pokus proniknout na svobodu a zabít Kendru v boji," pověděla teta Muriel zamyšleně." Mátl všem hlavu jako vy, Elphiasi. Byli jste na Arianiném pohřbu, že..." "Ano, byl jsem" pověděl Doge přes chvějící se ústa,"a víc skličující událost si nemůžu pamatovat, Albus měl zlomené srdce..." "Nejen srdce, nezlomil mu náhodou Aberfoth nos při pohřbu?" Jestliže Doge vypadal děsivě předtím, nebylo to nic oproti tomu jak vypadal teď.Muriel mu mohla působit bolest. Ona se však nahlas zachichotala a protáhla další hlt šumivého vína, který ji kapal po bradě. "Jak...?"krákal Doge. "Moje matka byla Přítelkyně se starou Bathildou Bagshotovou," řekla Muriel štastně. "Bathilda to popsala celé mojí matce, když sem poslouchala za dveřmi. A bitva u rakve. Jak Bathilda řekla, Aberforth Křičel, že to byla všechno Albusova vina, že Ariana je mrtvá a potom ho udeřil do tváře. Podle Bathildy se Albus Vůbec nebránil což je samo osobě dost divné.Albus mohl zničit Aberfortha v souboji s obouma rukama zavazanýma za zády. Muriel si dopřála ještě větší doušek šampaňského. Recitovat takové staré báchorky ji těšilo stejně jako děsit Dogeho. Harry nevěděl co si má myslet, a čemu má věřit. On chtěl poznat pravdu a předse všchno co Doge dělal, bylo , že seděl a brblal, že Ariana byla nemocná. Harry nemohl věřit, že by Brumbál nezasáhl při takové krutosti v jeho vlastním domě, ale i přesto bylo na tom příběhu divné. "A řeknu vám i něco jiného," řekla Muriel, trochu škytají, jak vyprázdňovala číši. "Myslím, že Bathilda prozradila to tajemství Ritě Holoubkové. Všechny ty náznaky v Holobkové interview o důležitém prameni blízko Brumbála - nikdo neví co všechno mohl být okolo té věci s Arianou!" "Bathilda by nikdy nemluvila s Ritou Holoubkovou!" bručel Doge "Bathilda Bagshotová?" zeptal se Harry. "Spisovatelka Dějin Magie?" Toto jméno bylo vytisknuté na jednom hřbetu z Harryho učebnic, i když ne na

Page 99: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

jedné z těch kterým se věnoval pozorně. "Ano", řekl Doge, chytajíc se Harryho otázky jako tonoucí stébla."Nejvíc talentovaná kouzelnická historička a stará Albusova přítelkyně" "Jak sem slyšela tak už je uplně senilní," řekla Muriel radostně. "Jestli to je pravda tak je ještě nechutnější, že se do ní Holoubková pouští," řekl Doge, " a nic nemůže podpořit to co Bathilda mohla říci!" "Ach jsou i zaručené způsoby jak oživit paměť a já jsem si jistá, že je Holoubková dobře zná", řekla teta Muriel," ale i když je Bathilda úplně bláznivá, jsem si jistá, že má staré fotografie a možná i staré dopisy. Ona znala Brumbála celé roky...Myslím, že výlet do Godrikova dolu by to mohl dokázat." Harry, který si právě upíjel z máslového ležáku, se začal dusit. Doge ho udeřil do zad a upřel na Muriel planoucí oči. Když opět získal kontrolu nad hlasem, zeptal se," Bathilda bydlela v Godrikově dole?" Ach ano, ona tam byla téměř vždy! Brumbálovi se tam přestěhovali po Percivalovu zatknutí a ona byla jejich sousedkou." "Brumbálovi žili v Godrikově dole?" "Ano Harry, to sem právě řekla," řekla teta Muriel. Harry se cítil být prázdný. Nikdy za celých šest let mu Brumbál neřekl, že blízcí jich obou žili a zemřeli v Godrikově dole. Proč?Byla Lily a James pochování blízko Brumbálovy sestry a matky?Navštěvoval Brumbál jejich hroby a procházel přitom možná okolo Potterových?A nikdy neřekl Harrymu...nikdy se neobtěžoval říct mu... Proč to bylo tak důležité nedokázal Harry vysvětlit dokonce ani sám sobě, Teď mu připadalo rovnocené lži, nepovědět mu, že oba mají společné skutečnosti s tímto místem. Díval se před sebe, takměř nevnímajíc co se děje okolo něho, a ani si neuvědomil, že Hermiona se vynořila z davu a posadila se na židli vedle něj. "Jednoduše, už nemúžu tancovat dále," popadla dech a sundala si jednu botu masírujíc si nohu."Ron si šel najít nějaký máslový ležák.Je to trochu čudné. Právě sem viděla hádat se Viktora a Střelenčiného otce..." Při pohledu na něj ji na chvíli selhal hlas. "Harry jsi v pořádku?" Harry nevěděl kde začít, ale ztratilo to smysl v mometě, když se něco stříbrné sneslo nad parket. Elegantí a lesklý rys přistál uprostřed překvapených tanečníků. Hlavy se k tomu otočili a ti co nejblíže tancovali, najednou zastavili uprostřed tance. V ten moment se ústa patrona otevřely a mluvily hlasem Kingsleyho Pastorka. "Ministerstvo padlo. Brousek je mrtvý. Přicházejí..."

Page 100: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

9. Kapitola – Místo ukrytí Všechno vypadalo rozmazaně, pomale. Harry s Hermionou vyskočili na nohy a

vytáhli hůlky. Většina lidí si právě stačila uvědomit, že se stalo něco divného a

všechny hlavy byly stále otočené k místu, kde byla ještě před chvílí stříbrná kočka.

Od místa, kde se rozplynul Patron se do okolí šířilo v ledových vlnách ticho. Potom

kdosi vykřikl.

Harry a Hermiona se ztratili v panikařícím davu. Hosté se rozutekli na všechny

strany, hodně se jich Přemístilo. Ochranná kouzla kolem Doupěte byla zničena.

"Rone!" vykřikla Hermiona. "Rone, kde jsi?"

Když se protlačili napříč tanečním sálem, Harry spatřil zahalené a zamaskované

postavy objevující se v davu. Potom uviděl Lupina s Tonksovou, oba měli zvednuté

hůlky a křičeli "Protego!". Křik se rozléhal do všech stran -

"Rone! Rone!" volala s pláčem Hermiona, když byli s Harrym chránění vyděšenými

hosty. Harry jí chytil za ruku aby se neztratili jeden druhému, když jim najednou

kolem hlav prosvištěl paprsek světla. Nevěděli, jestli to byla ochranná nebo zlá

kletba -

A Ron byl tady. Chytil se Hermioniny ruky a Harry ucítil, jak se na místě zatočili.

Obrazy i zvuky pohaslé jako temnota, která je obkličovala. Jediné, co cítil, byla

Hermionina ruka. Byl namáčknutý mezi prostor a čas, daleko od Doupěte, daleko od

snášejících se Smrtijedů a možná i od samotného Voldemorta..

"Kde to jsme?" ozval se Ronův hlas.

Harry otevřel oči. Na malou chvíli si myslel, že ještě neopustili svatbu. Stále byli

obklopeni lidmi.

"Tottenhamská ulice" zafuněla Hermiona. Musíme jít dál. Potřebujeme najít nějaké

místo, kde se můžete převléknout.

Harry Hermionu poslechl. Napůl šli, napůl běželi širokou tmavou ulicí, plnou

bavících se lidí a lemovanou zavřenými obchody, s blikajícími hvězdami nad hlavou.

Page 101: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Kolem zarachotil dvoupatrový autobus a skupinka veselých návštěvníků hospody po

nich po očku pokukovali. Harry i Ron na sobě stále měli hábity.

"Hermiono, nemáme se do čeho převléknout." řekl jí Ron, když se jedna mladá žena

hlasitě rozhihňala, jakmile je uviděla.

"Proč jen jsem si s sebou nevzal neviditelný plášť?" ptal se sám sebe Harry a

proklínal svou hloupost. "Celý minulý rok jsem ho u sebe měl a-"

"To je v pořádku, já ho mám. A mám i oblečení pro vás oba." odpověděla Hermiona,

"Jenom si to zkuste a chovejte se v tom přirozeně - to půjde."

Vedla je po boční ulici dolů a potom do skrytu tmavé uličky.

"Když jsi říkala, že máš neviditelný plášť a oblečení.." řekl Harry, mračící se na

Hermionu, která měla jen svou korálkovou kabelku, ve které teď něco hledala.

" Ano, tady jsou," prohlásila Hermiona a k jejich údivu z ní vytáhla dvoje džíny,

svetr, nějaké hnědé ponožky a nakonec i stříbřitý plášť.

"Jaks to zatraceně-?

"Neodhalitelné zvětšovací kouzlo," řekla Hermiona. "Složité, ale myslím, že jsem ho

udělala správně. Každopádně se mi podařilo sem dát všechny věci, které budeme

potřebovat." Zatřepala s křehce vypadající taškou a znělo to jako kdyby v ní byla

spousta velkých těžkých věcí. "Ale, zatraceně, to budou ty knihy," řekla, když

nakoukla dovnitř, "A mám jich tam spoustu.. Tak dobře.. Harry, ty si radši vem

neviditelný plášť. A Rone, převlékni se a pospěš si.."

"Kdy jsi to všechno udělala?" zeptal se Harry, když si Ron sundaval hábit.

"Říkala jsem vám to v Doupěti, měla jsem sbalené ty nejdůležitější věci. Víš, v

případě,že bychom museli rychle utéct. Ráno jsem sbalila i tvůj batoh, když jsi se

převlékl a dala ho sem.. Jen jsem měla pocit, že.."

"Jsi úžasná, fakt že jo" řekl Ron a podával jí svoje věci sbalené do uzlíku.

Page 102: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

"Děkuji" usmála se Hermiona a strkala jeho věci do kabelky. "Harry, prosím, vezmi

si ten plášť!"

Harry si přehodil neviditelný plášť přes ramena, zakryl si s ním hlavu a zmizel.

Právě si začal uvědomovat, co se stalo.

"Ostatní - všichni na té svatbě -"

"Teď si s tím nesmíme dělat starosti," šeptala Hermiona. "Nemůžeme se vrátit

Harry, každého bychom tím jen víc ohrozili"

"Má pravdu," přidal se Ron, kterému se zdálo, že Harry by se mohl začít hádat, i

když mu neviděl do tváře. "Byla tam spousta členů Řádu, ti už se o to nějak

postarají."

Harry přikývl, ale pak si vzpomněl, že ho ostatní nevidí a řekl, "Jasně." Ale myslel

na Ginny a cítil jak v něm všechno vře.

"Tak pojďte, myslím, že bychom sebou měli pohnout," promluvila Hermiona.

Vrátili se zpátky do boční ulice a pak zpátky na hlavní cestu. Na druhé straně

silnice zpívala a motala se na chodníku skupinka mužů.

"Jen tak ze zvědavosti, proč Tottenhamská ulice?" zeptal se Ron Hermiony.

"Nevím, jenom mě to tak napadlo, ale jsem si jistá, že tady v mudlovském světě je

pro nás bezpečněji. Tady nás hledat nebudou."

"Správně" řekl na to Ron a pořád se ohlížel kolem, " ale, necítíš se trochu -

nechráněná?"

"Kde jinde bychom mohli být?" zeptala se Hermiona, zatímco opilci na ní z druhé

strany ulice začali hvízdat. "Nemůžeme se přece ubytovat v Děravém kotli a do

Siriusova domu by se mohl dostat Snape.. Řekla bych, že můžeme zkusit náš dům, i

když si nejsem jistá, jestli ho budou kontrolovat... Áá, ať jsou zticha!"

Page 103: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

"V pořádku, miláčku? zavolal na ní ten nejopilejší. "Dáš si něco k pití? Pojď sem a

dej si s námi!"

"Pojďme si někam sednout," řekla narychlo Hermiona, zrovna když už Ron otevíral

pusu. "Podívej, tady je to dobrý!"

Byla to malá a ošumělá noční kavárnička. Všechny stoly byly pokryté lehkou vrstvou

mastnoty, ale nikdo tu nebyl. Harry proklouzl dovnitř ke stolku a Ron si sedl vedle

něho naproti Hermioně, která seděla zády ke vchodu a to jí vadilo. Dívala se za

sebe tak často, že to vypadalo, jako kdyby měla tiky. Harry zas neměl rád, když se

nic nedělo. Když šli, vypadalo to, že mají nějaký cíl. Pod pláštěm cítil, jak

vyprchávají poslední známky mnoholičného lektvaru. Jeho ruce získávaly svou délku

a tvar. Vyndal si brýle z kapsy a nasadil si je.

Po chvíli se ozval Ron, "Víte, že nejsme daleko od Děravého kotle, je to jenom-"

"Rone, tam přece nemůžeme!" řekla najednou Hermiona.

"Tak tady jenom tak neseďme a pojďme zjistit co se děje!"

"Vždyť víme, co se děje! Voldemort obsadil Ministerstvo, co ještě potřebujeme

vědět?"

"Dobře, dobře, byl to jenom nápad!"

Ponořili se do bodavého ticha. Servírka přežvykující žvýkačku se přišourala ke stolu

a Hermiona objednala dvě cappuccina. Protože byl Harry neviditelný, vypadalo by

divně objednávat tři. Dovnitř vstoupil pár statných dělníků a sedl si ke stolku vedle.

Hermiona ještě ztišila hlas.

"Najdeme nějaké tiché místo na přemístění a zamíříme někam na venkov. Když už

jsme tady, pošleme zprávu Řádu."

"Můžeš jí poslat po Patronovi?" zajímal se Ron.

"Myslím, že ano. Trénovala jsem to," odpověděla Hermiona.

Page 104: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

"Dobře, dlouho už neměli žádné potíže a stejně už můžou být zatčení. Bože, to je

odporný," dodal Ron, když usrknul napěněného šedivého kafe. Číšnice to zaslechla a

šlehla po něm ošklivým pohledem, když se šourala obsloužit nové zákazníky. Větší z

obou dělníků, obrovitý blonďák, jí poslal pryč zrovna ve chvíli, kdy si ho Harry

přišel prohlédnout. Uraženě na něho zírala.

"Tak pojďme, nechci pít tenhle sajrajt," prohlásil Ron. "Hermiono, máš mudlovské

peníze na zaplacení?"

"Ano, vzala jsem si všechny svoje úspory než jsem jela do Doupěte. Vsadím se, že

všechny drobné jsou naspodu," povzdechla si Hermiona a sahala pro svojí

korálkovou tašku.

Oba dělníci udělali stejný pohyb a Harry je nevědomky následoval. Všichni tři

vytasili hůlky. Ron, si o pár vteřin později uvědomil co se děje, skočil přes stůl a

odstrčil Hermionu stranou. Síla Smrtijedovy kletby rozdrtila vydlaždičkovanou stěnu

v místě, kde měl Ron před chviličkou hlavu. Když tu Harry, stále neviditelný,

zakřičel, "Stupefy!"

Velký smrtijed byl zasažen do tváře proudem červeného světla. V bezvědomí se

sesul k zemi. Jeho společník který nevěděl kdo vyslal kletbu, vypálil další na Rona.

Ze špičky jeho hůlky vylétly zářící černé provazy a svázaly Rona od hlavy k patě -

Číšnice zaječela a utíkala ke dveřím - Harry vyslal další omračující kouzlo na

Smrtijeda s pokřivenou tváří, který svázal Rona, ale kouzlo minulo, odrazilo se od

okna a zasáhlo číšnici, která se zřítila ve dveřích.

"Expulso!" zahřměl Smrtijed a stůl před kterým stál Harry vybuchl. Síla výbuchu ho

odhodila na zeď a on ucítil, jak pouští hůlku a jak z něho sklouzl neviditelný plášť.

"Patrificus Totalus!" Zakřičela Hermiona, kterou nikdo neviděl a Smrtijed padl jako

socha s dunivým třesknutím na zem do nepořádku z rozbitých stolů, porcelánu a

rozlitého kafe. Hermiona se vyplazila z pod lavičky a setřepala ze sebe střepy.

"D-diffindo," řekla, míříc hůlkou na Rona, který v bolesti zařval, když ho řízla do

kolene. "Je mi to moc líto, Rone, klepe se mi ruka! Diffinito!"

Page 105: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Přeřezané provazy opadaly. Ron se postavil na nohy a protřepal si ruce, aby si v

nich obnovil cit. Harry sebral svou hůlku, přelezl všechny trosky až ke Smrtijedovi,

který ležel přes lavičku.

"Poznávám ho, byl tam té noci, kdy zemřel Brumbál." řekl. Obrátil tmavšího

Smrtijeda nohou. Jeho oči rychle přebíhaly mezi jím, Ronem a Hermionou.

"To je Dolohov," řekl Ron. "Poznal jsem ho podle starých plakátů. Myslím že tenhle

byl ten velký Thorfinn Rowle."

"Nezaleží na tom, jak se jmenují!" řekla trochu hystericky Hermiona. "Jak nás našli?

Co budeme dělat?"

Zdálo se, že její zděšení vyčistilo Harrymu hlavu.

"Zamkněte dveře," řekl jí, "a ty, Rone, zhasni."

Koukl se dolů na omráčeného Dolohova, rychle přemýšlel, zatímco cvakl zámek,

Ron zhasl a kavárna se ponořila do tmy. Harry slyšel muže, který se předtím šklebil

venku na Hermionu, jak křičí na jinou dívku.

"Co s nimi budeme dělat?" Zašeptal Ron skrz tmu Harrymu, a potom, ještě tišeji,

"Zabijeme je? Oni chtěli zabít nás."

Hermiona se zachvěla a o krok ustoupila. Harry zavrtěl hlavou.

"Potřebujeme smazat jejich vzpomínky," řekl. " To bude lepší, svede je to ze stopy.

Kdybychom je zabili, bude jasné, že jsme tu byli."

"Ty jsi šéf," řekl Ron o něco uvolněněji. "Ale, nikdy jsem neuměl paměťové kouzlo."

"Ani já," přidala se Hermiona, "ale znám teorii."

Pomalu, zhluboka se nadechla, potom ukázala hůlkou na Dolohovovo čelo a

řekla,"Obliviate."

Page 106: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Najednou, Dolohovovy oči vypadaly bezstarostné a zasněné.

"Nádhera!" zvolal Harry a poplácal ji po zádech. "Dávej pozor na toho druhého a na

číšnici, než to tu s Ronem trochu poklidíme."

"Poklidíme?" divil se Ron a rozhlížel se po skoro zničené kavárně. "Proč?"

"Nemyslíš, že by zjistili, co se stalo, kdyby se vzbudili a octli by se na místě, které

vypadá jako po bombardování?"

"No jo, Dobře.."

Ron bojoval se svojí kapsou, než z ní dostal hůlku.

"Není to žádný zázrak, Hermiono, sbalila jsi mi moje strarý džíny, jsou úzký."

"To je mi opravdu líto," zasyčela Hermiona a jak táhla číšnici od oken, Harry jí

slyšel zamumlat návrh, kam by si mohl dát Ron svojí hůlku.

Když už byla kavárnička opravená do původního stavu, zatáhli Smrtijedy zpátky k

jejich stolu a opřeli je naproti sobě. "Ale jak nás našli?" Ptala se Hermiona a

koukala přitom z jednoho nehybného muže na druhého. "Jak věděli, kde jsme?"

Otočila se k Harrymu.

"Ty - nemyslíš, že máš na sobě pořád tu stopu, že ne, Harry?"

"Nemůže," řekl Ron. "Stopa se zničí v sedmnácti, to je kouzelnický zákon, nemůžeš

jí mít v dospělosti."

"Co ty víš." pokračovala Hermiona," Co když našli Smrtijedi způsob, jak jí dát na

někoho sedmnáctiletého?

"Ale Harry nebyl v posledních dvacetičtyřech hodinách v blízkosti žádného

Smrtijeda. Kdo by byl čekal, že mu dají stopu zpátky?"

Hermiona neodpověděla. Harry se cítil poskvrněný, nakažený. Opravdu je takhle

Page 107: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Smrtijedi našli?

"Když nemůžu použít magii a vy nemůžete použít magii blízko mě, bez toho,

abychom ukázali svojí pozici -" začal.

"Nebudeme se rozdělovat!" řekla Hermiona pevně.

"Potřebujeme bezpečné místo k ukrytí," řekl Ron. "Dej nám čas na přemýšlení."

"Siriusuv dům," řekl Harry.

Ostatní jenom zírali.

"Nebuď hloupý, Harry, může se tam dostat Snape!"

"Ronův otec říkal, že je to proti němu chráněno - a i kdyby to nefungovalo," tlačil

na Hermionu, aby něco řekla "tak co? Přísahám, že si nepřeji nic jiného, než potkat

Snapea!"

"Ale -"

"Hermiono, kam jinam jít? Je to nejlepší šance, kterou máme. Snape je jen jeden

Smrtijed. Jestli mám na sobě pořád tu stopu, budeme jich mít kolem sebe celé

davy kamkoliv půjdem."

Nemohla se hádat, i když vypadala, že by chtěla. Zatímco odmykala dveře, Ron

opět rozsvítil světla. Potom, když Harry napočítal do tří, osvobodili své tři oběti a

předtím než číšnice nebo nějaký ze Smrtijedů mohli cokoli udělat, Harry, Ron a

Hermiona se na místě otočili a znovu zmizeli do tísnící temnoty.

O pár vteřin později se Harryho plíce znovu pořádně nadechly a jeho oči se

otevřely. Už nestály vprostřed přátelské ošumělé čtvrti. Ze všech stran na ně

shlížely vysoké, poloprázdné domy. Číslo 12 pro ně bylo viditelné, protože jim

Brumbál, strážce tajemství, řekl, že tam je. Pospíchali k domu a každých pár metrů

kontrolovali, jestli je někdo nepronásleduje nebo nepozoruje. Doběhli ke schodům

a Harry jednou klepl do dveří hůlkou. Uslyšeli řady kovových cvaknutí a rachot

Page 108: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

řetězu, když tu se dveře se zaskřípěním houpavě otevřely a všichni tři přeběhli přes

práh.

Jakmile Harry zavřel dveře, oživly staré plynové lampy a vrhly jiskrné světlo podél

vstupní haly. Vypadalo to tu právě tak, jak si to Harry pamatoval. Děsivé,

pavučinami pokryté obrysy domu - hlavy domácích skřítků na zdi vrhající náhodné

stíny na schodiště. Dlouhé tmavé závěsy skrývající portrét Siriusovy matky. Jediná

věc, která nebyla na svém místě, byla trolí noha na deštníky, která bývala věčně

převrácená, jak o ní Tonksová pořád zakopávala.

"Myslím, že tu někdo byl," zašeptala Hermiona a ukázala na nohu.

"Mohlo se to stát, když Řád odešel," zahuhlal Ron.

"Tak kde jsou ty ochrany proti Snapeovi?" zeptal se Harry.

"Možná fungují, jen, když se tady ukáže?" navrhl Ron.

Ještě chvíli všichni zůstali na rohožce u dveří a báli se pohnout dál do domu.

"Tak, nemůžeme tu stát navždy," řekl Harry a udělal krok vpřed.

"Severus Snape?"

Zašeptal hlas Pošuka Moodyho ze tmy a všichni tři skočili vystrašeně zpátky ke

dveřím. "Nejsme Snape!" zaskřehotal Harry předtím, než kolem něho zavanulo něco

jako studený vzduch a zkroutilo mu to jazyk zpátky, takže nemohl mluvit. Než měl

vůbec čas něco cítit v puse, jazyk se mu opět rozmotal.

Ostatní, vypadali, že se jim stalo totéž. Ron se začal dávit a Hermiona zakoktala,

"To m-musela b-být P-pošukova Ja-jazyk-svazující kletba připravená pro Snapea!"

Harry opatrně udělal další krok vpřed. Něco se na konci chodby přesouvalo ve

stínech a než mohl kdokoli říct jakékoli slovo, z koberce před nimi se vztyčila

vysoká, zaprášená postava. Hermiona zaječela a to samé udělala i paní Blacková,

když se její závěsy rozletěly. Šedivá postava děsivě plula vzduchem stále rychleji k

Page 109: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

nim.

Její po pas dlouhé vlasy a vousy se vlnily za ní, měla vyzáblou propadlou tvář s

prázdnými očními důlky, hrůzostrašně pozvedla odpornou kostnatou ruku a ukázala

na Harryho.

"Ne!" zakřičel Harry a ačkoli zvedl svou hůlku, žádné kouzlo z ní nevyšlehlo. "Ne! To

jsme nebyli my! Nebyli jsme to my, kdo tě zabil-"

Při slově "zabil" postava vybuchla ve velkém oblaku kouře a popela. Kašlající Harry

s uslzenýma očima se rozhlédl kolem sebe a viděl Hermionu zkroucenou na zemi u

dveří, jak si rukama zakrývá hlavu. A Rona, který se klepal od hlavy k patě a

nemotorně jí poplácával po ramenou, "Už je to d-dobrý.... Je to p-pryč...."

Prach se točil okolo Harryho jako modrá mlha odrážející světlo lamp. A paní

Blacková stále ječela.

"Zrádci vlastní krve, darebáci, špinavé skvrny na rodu Blacků, zkáza a hanba v domě

mých otců-"

"TICHO!" vykřikl Harry a zamířill na portrét hůlkou. S prásknutím a výbuchem

červených jisker se zatáhly závěsy a umlčely portrét.

"To.. to bylo.." zakňučela Hermiona, když jí Ron pomohl na nohy.

"Jasně," řekl Harry, "ale nebyl to opravdu on, že? Jen něco, co mělo vystrašit

Snapea."

Fungovalo to, přemýšlel Harry, nebo už Snape zničil hororovou postavu tak klidně

jako zabil Brumbála? Nervozita v něm stále zvonila, nechal ostatní dva v hale,

napůl očekával, že další hrůzu objeví sám, ale nic se ani nehnulo, kromě myši,

která pobíhala podél lišty na zemi.

"Než půjdeme dál, měli bychom to tu zkontrolovat," zašeptala Hermiona, zvedla

hůlku a řekla,"Homenum revelio."

Page 110: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Nic se nestalo.

"Dobře, právě jsi zažila docela velký šok," řekl Ron mile, "co to vlastně mělo

udělat?"

"Udělalo to přesně to, co jsem si myslela!" řekla Hermiona o něco podrážděněji.

"Bylo to kouzlo k odkrytí lidské přítomnosti, takže tady není nikdo, kromě nás!"

"A starý Prašivec," dodal Ron, ukazujíc na kus koberce, ze kterého povstala

mrtvola.

"Zvedáme se," řekla Hermiona a vyděšeně se zadívala na to samé místo a vedla je

po vrzajících schodech do salonu v prvním patře.

Zamávala hůlkou aby zapálila staré plynové lampy, potom se trochu zachvěla,

protože byl v pokoji průvan a sedla si do křesla, s rukama pevně přitisknutýma k

tělu. Ron došel k oknu a trošičku poodtáhnul těžké sametové závěsy.

"Venku nikoho nevidím," hlásil. "A řekl bych, že jestli má Harry na sobě stále stopu,

pronásledovali by nás sem. Vím, že by se nedostali do domu, ale- co se děje,

Harry?"

Harry vydal bolestivý výkřik. Jizva ho začala znovu pálit, když něco jako záblesk

prolétlo jeho myslí, jako jasné světlo ve vodě. Viděl velký stín a cítil zuřivost. Bylo

to silné a krátké jako elektrický šok.

"Co jsi viděl?" ptal se Ron a posunul se k Harrymu. "Viděl si ho na mém místě?"

"Ne, jen jsem cítil zlost - opravdu zuří -"

"Ale to mohlo být v Doupěti," řekl hlasitě Ron. "Co ještě? Nic jsi neviděl? Proklel

někoho?"

"Ne, jen jsem cítil zlost - nemůžu říct -"

Harry se cítil otráveně, zmateně a Hermiona mu moc nepomohla, když řekla, "Zase

ta jizva? Ale co se stalo? Myslela jsem, že to spojení už neexistuje!"

Page 111: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

"Byla to jenom chvilka," mumlal Harry, jizva ho stále bolela a nemohl se moc

soustředit. "Já - já myslím, že se to zase otevře, když se neovládá, tak to dřív -"

"Ale potom jsi zavřel svou mysl!" řekla Hermiona ostře. "Harry, Brumbál nechtěl

používat to spojení, chtěl ho zavřít, a proto jsi se měl naučit Nitrobranu! Jinak ti

Voldemort vložit do mysli falešné myšlenky, pamatuješ -"

"Jo, pamatuji si to, díky," řekl Harry skrz zaťaté zuby. Nepotřeboval, aby mu

Hermiona říkala, že Voldemort využil tohohle spojení mezi nimi, aby ho zavedl do

pasti, ani to, že to vyústilo v Siriusovu smrt. Přál si, aby jim býval neříkal, co viděl

a cítil. Dělalo to Voldemorta více výhružným. A i přesto, že měl jizvu přitisknutou

na okno, bolest se stále stupňovala a i když s tím bojoval, bylo to jako odolávat

přicházející nemoci.

Otočil se zády k Ronovi a Hermioně a předstíral, že zkoumá starý gobelín s

rodokmenem rodiny Blacků. Potom Hermiona vypískla. Harry znovu vytáhl hůlku a

otočil se dokola, až uviděl stříbrného Patrona, jak vlétl oknem do pokoje a přistál

na podlaze před nimi, kde se proměnil v lišku, která mluvila hlasem Ronova táty.

"Rodina je v bezpečí, neodpovídejte, byli jsme sledováni."

Patron se rozplynul ve vzduchu. Ron vydal nějaký zvuk mezi zakňučením a

zaúpěním a klesl do křesla. Hermiona se k němu přidala a chytla ho za ruce.

"Jsou v pořádku, jsou v pořádku!" šeptala a Ron se pousmál a objal ji.

"Harry," řekl přes Hermionino rameno, "Já -"

"Žádný problém," řekl Harry, zhnusený tou bolestí v hlavě. "Je to tvoje rodina,

samozřejmě, že jsi měl strach. Taky jsem to tak cítil." Myslel na Ginny. "Taky to tak

cítím."

Bolest v jeho jizvě dosáhla vrcholu a pálila jako by byl zpátky na zahradě v

Doupěti. Slabě slyšel Hermionu říkat "Nechci být sama. Nevezmeme si spacáky, co

jsem přnesla a nebudeme spát tady?"

Page 112: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Slyšel Rona, jak souhlasí, ale už nemohl té bolesti odolávat déle. Vzdal se.

"Koupelna," zamumlal a opustil pokoj, jak nejrychleji mohl aniž by běžel.

Stěží se mu to povedlo. Třesoucíma se rukama otevřel dveře před sebou, chytil se

za bušící hlavu a padl na podlahu. Potom v agonii ucítil vztek, že jeho duše nepatří

do jeho vlastnictví, viděl dlouhý pokoj osvětlený jen světlem ohně a obrovského

světlovlasého Smrtijeda, křičícího a svíjejícího se na podlaze. A hubenější postavu

stojící nad ním s hůlkou pozvednutou, zatímco Harry mluvil vysokým chladným

nemilosrdným hlasem.

"Víc, Rowle, nebo můžeme skončit a nakrmit tebou Naginiho? Lord Voldemort si

není jistý, jestli bude tentokrát odpouštět.. Zavolal jsi mě zpět, abys mi řekl, že

Harry Potter znovu utekl? Draco, dej Rowlovi ochutnat své pohoršení.. Udělej to

nebo pocítíš můj hněv sám!"

Špalek dopadl do ohně, vyšlehly plameny a jejich světlo ozářilo vyděšenou špičatou

bílou tvář - která vypadala, jako by se zrodila z hluboké vody. Harry těžce

oddechoval a otevřel oči.

Ležel na studené černé mramorové podlaze a nos měl jen kousek od stříbrného

ocasu hada, který podpíral vanu. Posadil se. Zdálo se mu, že má Malfoyův vychrtlý

ztuhlý obličej vypálený v očích. Cítil se zhnusený tím, co právě viděl, způsobem,

jakým Voldemort ušetřil Draca.

Ozvalo se rychlé klepnutí a Harry vyskočil, jak zazněl Hermionin hlas.

"Harry, chceš svůj zubní kartáček? Mám ho tady."

"Jo, jasně, díky," řekl a ze všech sil se snažil udržet lhostejný hlas, když si stoupl a

pustil ji dovnitř¨.

Page 113: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

10. Kapitola- Kráturův příběh

Dalšího rána se Harrry probudil brzy, zachumlaný do spacáku na podlaze. Proužek

oblohy prosvítal v mezeře mezi těžkými závěsy. Byla studená na pomezí mezi nocí a

časným ránem, tmavě modrá jako inkoust. Bylo naprosté ticho, kromě slabého,

pomalého oddechování Rona a Hermiony. Harry přelétl pohledem temné stíny,

které se vytvořily na podlaze po jeho boku. Ron ve spánku vypadal skoro až udatně,

což dotvrzovala Hermiona, která spala na polštáři, který si vzala z pohovky a její

silueta tu Ronovu převyšovala. Její ruka byla stočená na podlaze s prsty jen několik

centimetrů od Ronových. Harryho napadlo, že se asi drželi za ruce, když usínali. Ta

myšlenka ho naplnila pocitem zvláštní osamělosti.

Podíval se na potemnělý pavučinami pokrytý strop. Ještě před méně, než 24

hodinami stál na sluncem zalité zahradě v Doupěti a čekal na svatební hosty.

Připadalo mu, jako by od té doby uběhla celá věčnost. Co bude dál? Ležel na

podlaze a myslel na viteály, na skličující, obtížný úkol, který mu tu

zanechal...Brumbál...

Žal, který ho ovládal od chvíle, kdy Brumbál zemřel, byl teď jiný. Obvinění, která

si vyslechnul od Muriel na svatbě se uhnízdili v jeho hlavě jako nemoc, která se teď

snažila nakazit všechny jeho vzpomínky na čaroděje, kterého si tak idealizoval.

Skutečně mohl Brumbál něco takového dopustit? Mohl být jako Dudley a netečně

přihlížet takové hrubosti dokud se nezačala jeho samotného bezprostředně týkat?

Skutečně se otočil zády k týrání a věznění své vlastní sestry?

Harry přemýšlel o Godrikově dole, o hrobech, o kterých mu Brumbál nikdy neřekl a

o těch zvláštních předmětech, které jim Brumbál bez vysvětlení zanechal ve své

poslední vůli. Ze tmy ho zaléval vztek. Proč mu to Brumbál neřekl? Proč mu to

nevysvětlil? Doopravdy se Brumbál o Harryho staral nebo byl Harry jen nějakým

nástrojem, kterému ale nikdy nevěřil a nespoléhal na něj?

Harry už dál nemohl jen tak ležet s hořkými vzpomínkami na společnost. Musel

něco dělat, aby se rozptýlil. Vylezl ze spacáku, vzal si svou hůlku a tiše vyrazil ven

z pokoje. Na odpočívadle zašeptal: „Lumos“ a ve světle, které vydávala jeho hůlka,

začal stoupat po schodech nahoru.

Na druhém odpočívadle byla ložnice, ve které on a Ron spali, když tu byli minule.

Page 114: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Vešel dovnitř. Dveře šatníku zůstali otevřené a noční prádlo bylo rozházené po

posteli. Harry si vzpomněl na převrženou trolí nohu dole v hale. Někdo prohledával

dům ještě potom, když odtud řád odešel.

Snape? Nebo možná Mundungus, který odsud ukradl už hodně věcí před i po

Siriusově smrti. Harryho pohled doputoval až k obrazu, na kterém byl občas portrét

Phinease Nigelluse Blacka, Siriusova pra-pra-dědečka, ale tentokrát byl prázdný, až

na špinavý pruh pozadí. Phineas Nigellus očividně trávil noc ve svém portrétu v

ředitelově pracovně v Bradavicích.

Harry pokračoval po schodech nahoru až na nejvyšší odpočívadlo, kde už zbývaly

pouze dvoje dveře. Na prvních, přímo proti němu byl navrtaný štítek „Sirius.“ Harry

ještě nikdy v ložnici svého kmotra nebyl. Otevřel dveře, držíc při tom hůlku co

nejvýš to šlo, aby viděl tak daleko, jak jen to bude možné. Místnost byla prostorná

a kdysi musela být i docela hezká. Stála tu velká postel s vyřezávaným dřevěným

čelem, ve zdi bylo vysoké okno orámované dlouhými sametovými závěsy a ze stropu

visel lustr obalený prachem se svíčkami stále ještě zasunutými na svých místech, ze

kterých jako rampouchy visely prameny ztuhlého vosku. Souvislá vrstva prachu

pokrývala obrazy na stěnách i celou postel a mezi lustrem a velkou dřevěnou skříní

byla natažena obrovská pavučina. Když Harry postoupil dál do místnosti, vyrušil

malou myš.

Ještě jako mladý polepil Sirius stěny tolika obrázky a plakáty, že už bylo vidět jen

velice málo ze stříbrošedého potažení stěn. Harry mohl jenom předpokládat, že

Siriusovi rodiče nebyli schopní zrušit kouzlo trvalého ulpění, které drželo plakáty na

zdi, protože bylo jasné, že vkus svého prvorozeného syna nesdíleli. Sirius se asi

hodně snažil, aby co nejvíc znechutil své vlastní rodiče. Bylo tu několik velkých

šarlatovo-zlatých praporů Nebelvíru, jenom proto, aby se co nejvíc odlišil od zbytku

rodiny, která byla celá ve Zmijozelu.

Také na stěnách viselo několik fotek mudlovských motorek a dokonce (Harry

obdivoval Siriusovu odvahu) několik fotek mudlovských děvčat v bikinách. Harry

určitě věděl, že to jsou mudlové, protože jejich obrázky byli poněkud statické –

jejich úsměvy a namalované oči byly na obrázcích jako zamrzlé. Jako kontrast k

tomu všemu tu visela na zdi pouze jediná kouzelnická fotografie, což byl obraz čtyř

bradavických studentů stojících ruku v ruce vedle sebe a smějících se do foťáku.

Page 115: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Se záchvěvem štěstí Harry poznal svého otce. Jeho nepoddajné černé vlasy mu

stály úplně stejně jako Harrymu a stejně jako on nosil brýle. Vedle něho byl Sirius,

docela hezký; jeho lehce nabubřelou tvář, o tolik mladší a šťastnější, než byla teď

ta Harryho, nikdy neviděl naživo. Po Siriusově pravici stál Pettigrew, víc než o

hlavu menší, buclatý s prázdnýma očima, plný štěstí, z přítomnosti v tomhle

nejúžasnějším gangu s těmi největšími rebely, jako byli James a Sirius. Po

Jamesově levici stál Lupin, trochu ošumnělý, ale se stejným výrazem štěstí

pramenícím z toho, že někam patří a nalezl sám sebe...nebo to bylo prostě jenom

proto, že Harry věděl, co se dělo dál? Pokusil se sundat obrázek ze zdi – byl teď

vlastně jeho – Sirius mu nechal celý dům – ale ani se nepohnul. Sirius nedal svým

rodičům žádnou šanci, aby mohli sundat jeho výzdobu.

Harry se rozhlédl po podlaze. Obloha venku už se začínala rozjasňovat. Paprsek

světla ukázal na podlaze kusy papíru, knihy a menší předměty rozházené po

koberci. Siriusův pokoj byl očividně také prohledán, i když jeho obsah se zdál z

většiny, pokud ne úplně, bezcenný. Několik knih bylo tak hrubě pohozeno, že pár

jejich stránek leželo vytržených na podlaze.

Harry se sehnul, několik papírů sebral a prohlédl je. V jednom z nich poznal součást

starého vydání Dějin čar a kouzel od Bathildy Bagshotové, další náležel k manuálu

na opravu motorky. Třetí byl rukou psaný a zmuchlaný. Vyhladil ho a četl:

„Drahý Tichošlápku,

Mnohokrát ti děkuji za dárek k Harryho narozeninám! Hned si ho oblíbil. Je mu rok,

a už pošilhává po koštěti a vypadá tak šťastně. Přikládám i obrázek, tak se můžeš

sám podívat. On sice může vyletět maximálně 2 stopy vysoko, ale už skoro zabil

kočku a rozbil vázu, kterou mi poslala k Vánocům Petunie (té ale není žádná

škoda). James samozřejmě myslí, že je to děsná sranda a říkal, že z něj jednou

bude velký hráč Famrfpálu, ale museli jsme sklidit všechny ozdoby a nemůžeme z

něj ani minutu spustit oči, když si s ním jde hrát.

Oslava byla velice klidná – jenom my a stará Bathilda, která na nás vždycky byla

moc milá a je zblázněná do Harryho. Je nám tak líto, že jsi nemohl přijít, ale Řád

má přednost a Harry stejně ještě není tak starý, aby věděl, že vůbec má

narozeniny! James je dost otrávený, že tu musí tvrdnout – snaží se to nedávat

najevo, ale stejně to vím. Navíc Brumbál má ještě pořád jeho neviditelný plášť,

Page 116: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

takže nemá šanci jít ani na malinkou vycházku. Kdybys nás mohl navštívit, určitě by

mu to zvedlo náladu. Červíček tu byl minulý víkend. Vypadal trochu smutně, ale to

bylo asi tou událostí s McKinonovýma. Já jsem brečela celý večer, když jsem se o

tom doslechla.

Bathilda nám celé dny vypráví ty nejzajímavější příběhy o Brumbálovi. Nejsem si

jistá, jestli by byl rád, kdyby se o tom dozvěděl! Nevím, jak moc tomu mám věřit,

protože se mi zdá nemožné, že by Brumbál

Harrymu z toho běhal mráz po zádech. Chvíli nehybně stál, ten podivuhodný kus

papíru svíral v třesoucích se prstech, zatímco v jeho žilách se jako nějaké malé

erupce šířily směsi radosti a smutku zároveň. Dokymácel se až na postel a sedl si.

Znovu si přečetl celý dopis, ale už z něho nedokázal vyčíst jakýkoliv další smysl,

než ten, který pochopil napoprvé a tak jen dál zíral na ten rukou psaný text. Všiml

si, že „k“ píše úplně stejně, jako ho psal on sám. Ještě znovu prošel celý dopis, aby

našel každé z nich a každé ucítil, jako malou vlnu štěstí, která se mu rozlévala

všude po těle. Ten dopis byl neuvěřitelný poklad, důkaz, že Lily Potterová

doopravdy žila a její vřelá ruka svými pohyby po kusu pergamenu nanášela

inkoustem psaná slova o něm, o Harrym, o svém synovi.

Netrpělivě si otřel vlhké oči, znovu si přečetl celý dopis, tentokrát se ale soustředil

na jeho obsah. Bylo to jako naslouchat hlasu, který si napůl pamatoval.

Měli kočku...možná zahynula stejně jako rodiče v Godrikově dole...nebo utekla,

když už nebyl nikdo, kdo by jí krmil...Sirius mu koupil jeho první koště..Jeho rodiče

se znali s Bathildou Bagshotovou. Představil je Brumbál? „Brumbál má ještě pořád

jeho neviditelný plášť...“ Bylo v tom něco srandovního...

Harry se na chvíli zastavil uvažujíc o matčiných slovech. Proč vzal Brumbál

Jamesovi neviditelný plášť? Harry si dobře pamatoval na to, jak mu ředitel kdysi

řekl: „Nepotřebuji plášť, abych mohl být neviditelný.“ Možná ho potřeboval nějaký

jiný člen řádu a Brumbál jen zorganizoval jeho přesun? Harry pokračoval...

„Byl tu Červíček...“ Pettigrew, zrádce, vypadal smutně? Bál se, že vidí Jamese a

Lily naposledy v životě?

Page 117: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

A na konec znovu Bathilda, která vyprávěla neuvěřitelné historky o Brumbálovi.

„Zdá se nemožné, že by Brumbál...“

Že by Brumbál co? Ale byla spousta věcí, které zněly ve spojení s Brumbálem

neuvěřitelně. Třeba, že jednou dostal špatné známky z testu z přeměňování...

Harry se podíval ke svým nohám a prohlížel podlahu. Možná tu zbytek dopisu někde

je. Dychtivě kolem sebe rozhazoval papíry, otvíral knihy, vytahoval zásuvky a stojíc

na židli ohmatával vršek skříně a naopak se plazil pod postelí a pod křeslem.

Konečně, když ležel tváří k zemi na podlaze, uviděl něco, co vypadalo jako

roztrhaný kus papíru pod truhlou plnou brků. Když ho vytáhl ven, ukázalo se, že je

to větší kus fotografie, kterou Lily zmiňovala ve svém dopisu. Tmavovlasé miminko

se dívalo směrem ven z fotky na maličkaté koště a pár nohou, které pravděpodobně

patřily Jamesovi. Harry si zastrčil fotku do kapsy i s Lilyiným dopisem a pokračoval

v hledání druhé části.

Po další čtvrthodině se musel smířit s tím, že zbytek dopisu je prostě pryč. Je

možné, že se za těch 16 let od doby, kdy byl napsán prostě ztratil nebo ho vzal ten,

ať už to byl kdokoliv, kdo prohledával pokoj? Harry si znovu přečetl první část,

tentokrát proto, aby našel nějaké náznaky, proč by mohla být druhá část pro

někoho cenná. Jeho dětské koště mohlo být pro Smrtijedy zajímavé jen dost ztěží.

Jediná potencionálně užitečná věc, kterou tu Harry spatřoval, byly případné

informace o Brumbálovi. „...zdá se nemožné, že by Brumbál...“ co?

„Harry? Harry? Harry!“

„Jsem tady!“ zavolal. „Co se stalo?“

Bylo slyšet zvuk kroků za dveřmi a Hermiona vrazila dovnitř.

„Probudili jsme se a nevěděli jsme, kde jsi!“ řekla bez dechu. Otočila se a přes

rameno zavolala: „Rone! Našla jsem ho!“

Ronův otrávený hlas se ozvěnou odrážel o několik poschodí níž.

„Fajn! Vzkaž mu ode mě, že je magor.“

„Harry nezmizel, jenom jsme se zbytečně vystrašili! Proč vlastně nejdeš nahoru?“

Pozorně se rozhlédla po celé vypleněné místnosti. „Cos tady dělal?“

Page 118: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Koukni, co jsem našel.“

Vyndal z kapsy matčin dopis. Hermiona si ho vzala a zatímco jí Harry pozoroval,

pozorně si ho přečetla. Když se dostala na konec stránky podívala se na něj.

„Ah, Harry...“

„A ještě tohle.“ Vyndal fotku a Hermiona se usmála, když viděla dítě, jak zírá tam

a zpátky na dětské koště.

„Hledal jsem i zbytek, ale není tady.“

Hermiona se rozhlédla kolem.

„To ty jsi udělal všechen ten nepořádek nebo už tu byl, když jsi přišel?“

„Někdo už tu byl přede mnou,“ řekl Harry.

„Myslela jsem si to. Všechny místnosti, které jsem viděla po cestě sem vypadají

jako vyloupené. Co myslíš, že měli za lubem?“

„Informace o Řádu, pokud to byl Snape.“

„A nemyslíš, že už všechno věděl? Chci říct...byl v Řádu, ne?“

„No, tak potom,“ pokračoval Harry, zapálený do své teorie, „co třeba informace o

Brumbálovi? Třeba druhou stranu dopisu. Víš, ta Bathilda, kterou zmiňovala moje

máma – víš, kdo to je?“

„Kdo?“

„Bathilda Bagshotová, autorka...“

„Dějin čar a kouzel“ doplnila ho Hermiona a vypadala tím velice zaujatá. „Takže

tvoji rodiče se s ní znali? Ona byla neuvěřitelně dobrá historička.“

„A pořád ještě žije,“ řekl Harry, „a bydlí v Godrikově dole. Ronova tetička Muriel o

ní mluvila na svatbě. Znala i Brumbálovu rodinu. Bylo by fajn si s ní promluvit, ne?“

Hermionin úsměv byl až moc chápavý. Harry si vzal zpátky dopis a fotografii a vložil

je do pouzdra na krku.

„Chápu, že s ní chceš mluvit o tvé mámě a tátovi a taky o Brumbálovi,“ řekla

Hermiona. „Ale to nám ve skutečnosti s viteály moc nepomůže, že?“ Harry

neodpověděl a ona pokračovala, „Harry já vím, že tam moc chceš jít, ale bojím se.

Page 119: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Bojím se, proto, jak snadno nás Smrtijedi včera našli. To mě víc, než kdy před tím,

utvrdilo v tom, že tě na místě, kde jsou pochovaní tvoji rodiče, budou očekávat.

„Nejde jenom o to,“ řekl Harry a stále se vyhýbal jejímu pohledu, „Muriel na

svatbě vyprávěla o Brumbálovi divné věci a já chci znát pravdu.“

Řekl Hermioně o všem, co Muriel vyprávěla. Když skončil, řekla Hermiona:

„Samozřejmě, vím, proč tě to tak štve, Harry...“

„Nejsem naštvanej,“ zalhal, „Chci jenom vědět, jestli je to pravda nebo...“

„Harry, to si doopravdy myslíš, že ta senilní strará ženská Muriel nebo dokonce Rita

Holoubková říkají pravdu? Jak jim můžeš věřit? Vždyť ty znáš Brumbála!“

„Myslel jsem, že znám,“ zamumlal.

„Ale vždyť víš, kolik pravdy bylo na tom, co psala Rita o tobě! Dóže má pravdu – jak

si můžeš nechat kalit svoje vzpomínky na Brumbála?“

Podíval se stranou, snaže se nedat najevo svou nelibost. Už to tu bylo zase: Vyber

si, čemu věřit. Chtěl jenom pravdu. Proč byl každý tak přesvědčený, že jí nezíská?

„Můžeme jít dolů, do kuchyně?“ navrhla Hermiona po chvilce. „Najdeme něco k

snídani...“

Souhlasil trochu nabručeně a následoval jí ven. Na odpočívadle prošel okolo

druhých dveří. Na malbě nad nimi byly hluboké škrábance, kterých si předtím ve

tmě nevšiml. Stoupnul si na špičky, aby je přečetl:

Nevstupovat!

Bez výslovného svolení

Reguluse Arctura Blacka

Harrym projel podivný záchvěv, ale nedokázal přesně říct proč. Ještě znovu si

přečetl nápis. Hermiona už byla o patro pod ním.

„Hermiono,“ zavolal na ní. Byl překvapený, že je jeho hlas tak klidný. „Pojď zpátky

nahoru.“

„Co se děje?“

Page 120: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„R.A.B. Myslím, že jsem ho našel.“

Bylo slyšet zalapání po dechu a Hermiona vyběhla po schodech zpět nahoru.

„V dopise tvojí mámy? Ale já si ničeho...“

Harry pohodil hlavou, ukazujíc na Regulusovo znamení. Přečetla si ho a potom

stiskla Harryho paží tak silně, až sebou trhnul.

Siriusův bratr, zašeptala.

„Byl Smrtijed,“ řekl Harry. „Sirius mi o něm vyprávěl. Přidal se k nim, když byl

ještě velice mladý, ale potom chtěl utéct. Tak ho zabili.“

„To sedí!“ zalapala znovu po dechu Hermiona. „Pokud byl smrtijed, měl přístup k

Voldemortovi a když už z něho byl rozčarovaný, tak chtěl Voldemorta sesadit!“

Pustila Harryho, naklonila se přes zábradlí a zakřičela: „Rone, RONE! Pojď nahoru,

rychle!“

Ron přiběhl těžce popadajíc dech o chvilku později, hůlku připravenou v ruce.

„Co se děje? Jestli tu je zase spousta pavouků, chci snídani ještě před...“

Zamračil se na znamení na Regulusových dveřích, na které Hermiona tiše

ukazovala.

„Cože?“ To byl Siriusův bratr, ne? Regulus Arcturus...Regulus...R.A.B.! Ten

medailonek – nemyslíte si snad...“

„To se uvidí“ řekl Harry. Zatlačil na dveře – byly zamčené. Hermiona zamířila

hůlkou na kliku a pronesla: „Alohomora.“ Bylo slyšet cvaknutí a dveře se prudce

otevřely.

Společně přeskočili přes práh, rozhlížeje se kolem. Regulusův pokoj byl o něco

menší, než Siriusův a vykazoval stejné známky dřívější velkoleposti. Tak, jako se

Sirius snažil všemožně odlišit od zbytku rodiny, Regulus se očividně snažil o přesný

opak. Barvy Zmijozelu byly všude. Postel, stěny i okna byly vyvedeny ve

smaragdové a stříbrné. Rodinný erb Blacků byl pečlivě vymalován nad postelí i s

mottem: TOUJOURS PUR. Pod tím byla sbírka novinových výstřižků poslepovaných

dohromady tak, že tvořily jakousi neurovnanou koláž. Hermiona přešla místnost,

Page 121: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

aby si je prohlédla.

„Všechny jsou o Voldemortovi,“ oznámila jim. „Regulus byl asi jeho dlouholetým

fandou ještě před tím, než vstoupil ke Smrtijedům.“

Obláček prachu vyletěl z povlečení ve chvíli, kdy si Hermiona sedla, aby si výstřižky

přečetla. Harry si mezitím všiml jiné fotografie: Bradavický famfrpálový tým se

usmíval a mával ven z rámečku. Když se podíval zblízka, uviděl hady, svíjející se

jim na hrudi – Zmijozel. Regulus šel snadno poznat - chlapec sedící uprostřed první

řady. Měl stejně tmavé vlasy a namyšlený pohled, jako jeho bratr, ale byl o něco

menší, hubenější a ne tak pohledný.

„Hrál chytače,“ řekl Harry.

„Co?“ zeptala se Hermiona netečně. Byla stále zaměstnaná pročítáním novinových

článků.

„Sedí uprostřed první řady. Tam vždycky sedí chytač...na tom nezáleží...“ zkrátil

to Harry, když zjistil, že nikdo neposlouchá. Ron byl na všech čtyřech a hledal něco

pod skříní. Harry se rozhlédl po místnosti, jestli neuvidí nějaká zajímavá místa a

zamířil ke stolu. Zjistil, že i tady už byl někdo před ním. Obsah zásuvky byl celý

přehrabaný, prach rozvířený, ale nebylo tam nic cenného – staré dikobrazí ostny,

poznámkové bloky, které nesly známky drsného zacházení a nedávno rozbitá

lahvička od inkoustu, jejíž obsah se rozlil po celém zbytku zásuvky.

„Existuje snazší cesta,“ řekla Hermiona, když uviděla Harryho, jak si utírá prsty

zamazané od inkoustu do kalhot. Zvedla svou hůlku a řekla: „Accio medailon!“

Nic se nestalo. Rona, který prohledával záhyby zaprášených závěsů to trochu

rozhodilo.

„Tak co teď? Není tady...“

„Ještě pořád tu může být, ale pod nějakou ochrannou kletbou,“ řekla Hermiona.

„Pod kletbou, která ho má ochránit před přivolávacím kouzlem, víš.“

„Tak jako dal Voldemort medailon do kamenné misky v jeskyni.“ dodal Harry a

vzpomněl si, jak nebyl schopen přivolat falešný viteál přes jezero.

„Jak ho teda najdem?“ zeptal se Ron.

Page 122: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Musíme to udělat ručně.“

„Dobrej nápad,“ řekl Ron, obrátil oči v sloup a pokračoval v prohlídce závěsů.

Prošli snad každý centimetr místnosti, ale po hodině museli přiznat, že medailon

tam prostě není.

Slunce teď už vyšlo na oblohu a jeho světlo na ně dopadalo i přes špinavá,

zaprášená okna.

„Mohl by být i jinde v domě,“ řekla Hermiona zamyšleným tónem, když se vraceli

po schodech dolů. Tak, jako vypadali Harry s Ronem sklíčeně, ona byla ještě víc

odhodlaná medailon najít. „ Ať už se rozhodl ho zničit nebo ne, určitě by ho chtěl

schovat před Voldemortem, ne? Pamatujete si všechny ty odporné věci, kterými

jsme museli projít, když jsme tu byli posledně? Hodiny, které po všech střílely

šipky, staré šaty, které se pokusily uškrtit Rona. Regulus mohl uložit medailonek na

nějaké takové místo, aby ho ochránil, i když jsme ho před tím...“

Harry s Ronem se na ní podívali. Stála s jednou nohou ve vzduchu s pohledem, jako

by právě prošla zapomínacím kouzlem – její oči byli naprosto prázdné.

„...v ten správný čas,“ dokončila šeptem.

„Něco se stalo?“ zeptal se Ron.

„Byl tam medailonek.“

„Cože?“ vykřikly Harry a Ron společně.

„Ve skříni v přijímacím pokoji. Nikdo ho nemohl otevřít. A my...my...“

Harrymu spadl velký těžký kámen do žaludku. Vzpomněl si. Posílali si tu věc kolem

dokola a všichni se snažili jí otevřít. Nakonec jí hodili do pytle odpadu spolu s

pytlíčkem stmívacího prášku a hudební skříňkou, která všechny uspávala...“

„Krátura si spoustu věcí odnesl zpátky,“ řekl Harry. Byla to jediná naděje,

poslední, v co mohli doufat a on se na ní chtěl upnout na tak dlouho, dokud ne

bude jasné, že je úplně marná. „Měl celou hromadu věcí v jeho přístěnku v

kuchyni, rychle!“

Seběhli dolů, schody při tom brali po dvou a udělali u toho takový hluk, že vzbudili

portrét Siriusovi matky, když probíhali kolem.

Page 123: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Zmetci, krvezrádci, špíno!“ řvala za nimi, když utíkali do kuchyně a zabouchli za

sebou dveře. Harry přeskočil celou místnost, smykem zastavil u dvířek do Kráturova

přístěnku a trhnutím je otevřel. Na zemi byla hromada špinavých starých hadrů, na

kterých Krátura kdysi spal, ale už se neblýskaly tretkami, které Krátura ukradl.

Jediná věc, která tu zbyla, bylo staré vydání Nature's Nobility: Kouzelnický

rodokmen. Nevěříce svým očím, popadl Harry přikrývky a zatřásl s nimi. Vypadla z

nich mrtvá myš a odkutálela se po podlaze. Ron zavzdychal a prudce dosednul na

židly. Hermiona pouze zavřela oči.

„Ještě není po všem!“ řekl Harry a zavolal: „Kráturo!“

Ozvalo se hlasité lupnutí a domácí skřítek, kterého Harry zdědil po Siriusovi, se

zjevil před studeným a prázdným ohništěm. Hubený, po pás vysoký, s kůží, která na

něm visela v záhybech, šedé vlasy splývající po jeho netopýřích uších. Pořád ještě

na sobě nosil špinavý kus hadru, ve kterém ho tu poprvé potkali a díval se stejným

opovržlivým pohledem, na kterém nic nezměnila ani změna majitele.

„Můj pane,“ zaskřehotal Krátura svým žabým hlasem, a poklonil se ke kolenům,

„zpátky v domě mé paní s krvezrádcem Weasleyem a mudlovskou šmejdkou...“

„Zakázal jsem ti komukoliv říkat krvezrádce a mudlovský šmejd,“ zařval na něj

Harry. Krátura byl pro něj s jeho rypákovitým nosem a krví podlitýma očima

naprosto odpuzující zjev, tím spíš, že zradil Siriuse Voldemortovi.

„Chci se tě na něco zeptat,“ řekl Harry s rychle bušícím srdcem shlížejíc dolů na

skřeta, „a chci, abys odpověděl po pravdě. Rozumíš?“

„Ano, pane,“ řekl Krátura a znovu se uklonil. Harry viděl, jak se jeho rty neslyšně

pohybují a odříkávají nadávky, které měl teď zakázány vyřknout nahlas.

„Před dvěma lety,“ řekl Harry a srdce mu tlouklo o žebra jako splašené, „byl v

přijímací místnosti nahoře velký zlatý medailon. My jsme ho vyhodili. Ukradl jsi ho

zpátky?“

Page 124: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Chvíli bylo ticho a Krátura se napřímil, aby viděl Harrymu přímo do obličeje. Potom

řekl: „Ano.“

„Kde je teď?“ zeptal se Harry vítezoslavně a Ron s Hermionou vypadali mnohem

veseleji, než před chvílí.

Krátura zavřel oči, jakoby nechtěl vidět jejich reakci na svá další slova:

„Pryč.“

„Pryč?“ zopakoval Harry, už zcela bez náznaku radosti v hlase. „Co tím myslíš, že

je pryč?“

Skřet se třásl. Houpal se.

„Kráturo,“ řekl Harry plamenně, „nařizuji ti,...“

„Mundungus Fletcher,“ zaskřehotal skřet, oči stále pevně zavřené. „Mundungus

Fletcher ho ukradl. Obrazy paní Belly a paní Cissy, rukavice mé paní, Merlinův řád

první třídy, kobereček s rodinným erbem, a...a..“

Krátura lapal po dechu, jeho nahá hruď se rychle zvedala, potom se jeho oči

otevřely a vydal ze sebe výkřik, ze kterého tuhla krev v žilách.

„...a ten medailon, medailon pana Reguluse. Krátura je špatný. Krátura nazvládl

svůj úkol!“

Harry instinktivně zareagoval. Když Krátura udělal výpad směrem k pohrabáči

stojcímu na krbovém roštu, sám se vrhnul proti skřetovi a zachytil ho. Hermionin

výkřik se smísil s Kráturovým, ale Harry zařval hlasitěji, než oba dva dohromady:

„Kráturo, nařizuju ti, abys zůstal v klidu stát!“

Cítil, že se skřet zastavil a pustil ho. Krátura spadl naplocho na kamennou podlahu

se slzami řinoucími se z jeho vypouklých očí.

„Harry, zvedni ho!“ šeptala Hermiona.

„Takže se může mlátit pohrabáčem po hlavě?“ odfrknul na to Harry a klečel vedle

skřeta. „Nemyslím si, že bys udělal něco špatně. Kráturo, já chci pravdu: Jak víš,

že Mundungus ukradl ten medailon?“

Page 125: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Krátura ho viděl!“ oddechoval skřítek a slzy mu stékaly po tvářích do pusy plné

zkažených zubů. „Krátura ho viděl, jak vychází z Kráturova přístěnku s náručí plnou

Kráturových pokladů. Krátura říkal tomu slizkému zloději, aby toho nechal, ale

Mundungus Flatcher se smál a utekl...“

„Mluvil jsi o tom medailonu jako o medailonu pana Reguluse,“ řekl Harry „Proč?

Odkud pochází? Co s ním Regulus udělal? Kráturo, sedni si a řekni mi všechno, co víš

o tom medailonu a o tom co s ním dělal Regulus!“

Skřet se posadil, schoulil se do klubíčka, schoval svou vlhkou tvář mezi kolena a

začal se houpat zepředu dozadu. Když mluvil, jeho hlas zněl v prázdné tiché

kuchyni zastřeně, ale srozumitelně.

„Pan Sirius utekl pryč, dobře, že jsme se ho zbavili, protože to byl špatný chlapec a

zlomil mé paní srdce svými špatnými nápady. Ale pan Regulus byl dobrý. On věděl,

co je správné pro nositele čisté krve se jménem Black. Célé roky mluvil o Pánovi

zla, který chtěl zbavit kouzelníky mudlů a mudlovských šmejdů...a když mu bylo

šestnáct, přidal se pan Regulus k Pánovi zla. Tak hrdý, tak hrdý a tak šťastný, že

mu můžu sloužit...

A jednoho dne, rok po tom, co se k němu přidal, přišel pan Regulus dolů do

kuchyně navštívit Kráturu. Pan Regulus měl Kráturu vždycky rád. A pan Regulus

řekl...řekl...“

Starý skřítek se začal houpat ještě rychleji, než před tím.

„...řekl, že Temný pán potřebuje skřítka.“

„Voldemort potřeboval skřítka?“ opakoval Harry, dívaje se na Harryho s Hermionou,

kteří byli stejně překvapení, jako on sám.

„Ó, ano pane,“ mumlal Krátura. „A pan Regulus mu nabídl Kráturu. Bude to pocta,

říkal mi pan Regulus, pocta pro něj a pro Kráturu, který musí udělat všechno, ale

úplně všechno, co mu Pán zla nařídí...a potom...p-přijít domů.“

Krátura se houpal rychleji a rychleji a jeho dech těžknul.

„A tak Krátura šel k Pánovi zla. Pán zla neřekl Kráturovi, co budou dělat, ale vzal

ho s sebou k puklině u moře, za kterou byla velká jeskyně a v ní velké černé

jezero...“

Page 126: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harrymu se zježily vlasy na zátylku. Kráturův kvákavý hlas k němu přicházel jakoby

z dálky přes těžkou černou hladinu. Viděl, co se stalo, jako by to byla současnost.

„...byla tam loď...“

Samozřejmě, že tam byla loď. Harry jí viděl – svítivě zelenou a maličkou, právě tak

velkou, aby uvezla jednoho čaroděje a jednu oběť přímo na ostrov uprostřed. Tak

tedy testoval Voldemort svou ochranu viteálů – pomocí vypůjčeného stvoření,

domácího skřítka...

„Na ostrově byla mísa plná nápoje. Pán zla nakázal Kráturovi, aby jí vypil...“

Skřítek se třásl od hlavy k patě.

„Krátura to udělal a jak pil, viděl hrozné věci...Krátura uvnitř hořel...Krátura křičel

a chtěl, aby ho pan Regulus zachránil, volal paní Blackovou, ale Pán zla se jen

smál...Nakázal Kráturovi vypít celý nápoj a do prázdné misky vhodil medailon...a

znovu jí naplnil...A temný pán odjel pryč a nechal Kráturu na ostrově...“

Harry si přesně dokázal představit, jak se to stalo. Viděl Voldemortovu hadí tvář,

jak mizí v temnotě, jeho červené oči upnuté s potěšením na třesoucího se skřítka,

jehož smrt nastane do několika minut, až propadne té sžírající žízni, kterou nápoj

své oběti způsobí...Ale tady Harryho představivost končila, protože nedokázal

pochopit, jak Krátura unikl.

„Krátura potřeboval vodu, doplazil se na břeh ostrova a napil se z temného

jezera...a ruce, mrtvé ruce se vynořily z vody a vtáhly Kráturu pod hladinu...“

„Jak ses odtamtud dostal?“ zeptal se Harry a ani ho nepřekvapilo, že šeptá.

Krátura zvednul svou ošklivou hlavu a podíval se na Harryho svýma velkýma, krví

podlitýma očima.

„Pan Regulus nakázal Kráturovi, aby se vrátil,“ řekl.

„Já vím, ale jak jsi utekl neživým?“

Krátura vypadal, že nechápe.

„Pan Regulus nakázal Kráturovi, aby se vrátil,“ zopakoval.

„Já vím, ale...“

„No, to je jasný, ne Harry?“ řekl Ron. „Přemístil se!“

Page 127: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ale...uvnitř jeskyně se nemůžeš přemístit,“ řekl Harry, „jinak by Brumbál...“

„Kouzla skřítků nejsou jako kouzla čarodějů, ne?“ řekl Ron, „Myslím,...můžou se

přemísťovat i v Bradavicích, i když my nemůžeme.“

Chvíli bylo ticho, než si to Harry uvědomil. Jak by mohl Voldemort udělat takovou

chybu? Ale když tak o tom přemýšlel, Hermiona promluvila a její hlas byl ledově

chladný.

„Samozřejmě, Voldemort považoval domácí skřítky za něco hluboko pod jeho

úroveň...Nikdy by se nezabýval tím, že i oni mohou kouzlit, že?“

„Nejvyšším zákonem domácího skřítka je pánův rozkaz,“ odříkal Krátura. „Krátura

se měl vrátit domů, tak se vrátil...“

„Takže potom jsi udělal přesně to, co jsi udělat měl, ne?“ řekla Hermiona mile.

„Neporušil jsi rozkaz!“

Krátura zavrtěl hlavou a houpal se ještě víc, než před chvílí.

„Tak co se stalo, když ses vrátil zpátky?“ zeptal se Harry. „Co ti řekl Regulus

potom, cos mu vylíčil co se stalo?“

„Pan Regulus byl velmi ustaraný, velmi ustaraný,“ zakvákal Krátura. „Pan Regulus

řekl Kráturovi, aby se schoval a neopouštěl dům. A potom,...to bylo o něco

později...Pan Regulus přišel jednou v noci navštívit Kráturu v jeho přístěnku a Pan

Regulus byl zvláštní, ne tak jako byl obvykle, když něco vyrušilo jeho myšlenky, to

může Krátura říct...a nakázal Kráturovi, aby ho vzal do jeskyně, do jeskyně, kam

šel Krátura s Pánem zla...“

A tak vyrazili. Harry si je uměl představit naprosto zřetelně, vystrašeného starého

skřítka a hubeného, temného čaroděje, který je tak podobný Siriusovi...Krátura

věděl, jak otevřít zamaskovaný vchod do podzemní jeskyně, věděl, jak přivolat

maličkou loďku. Tentokrát to byl jeho milovaný Regulus, kdo s ním jel na ostrov s

miskou jedu...

„A nechal tě vypít ten jed?“ řekl Harry znechuceně.

Page 128: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ale Krátura zavrtěl hlavou a plakal. Hermiona si zakryla rukama ústa. Zdálo se, že

jí něco došlo.

„P-Pan Regulus vyndal z kapsy medailon podobný tomu od Pána zla,“ řekl Krátura a

slzy mu stékaly dolů po jeho rypákovitém nose. „A řekl Kráturovi, aby ho vzal a až

bude pohár prázdný, tak medailony vyměnil.“

Kráturovy vzdechy teď byly provázeny hlasitým sýpáním a Harry se musel hodně

soustředit, aby mu rozuměl.

„A nakázal Kráturovi,...aby odešel...bez něho. Nakázal mu,...aby šel domů

a...nikdy neřekl Paní,...co udělal, ale zničil...ten medailon. A pán vypil všechen

jed...a Krátura vyměnil medailony a...skledoval pana Reguluse, jak...ho vtáhli pod

vodu...a...“

„Ah, Kráturo!“ zaštkala Hermiona a plakala. Klekla si vedle skřítka a pokusila se ho

obejmout. Najednou byl na nohou a odskočil od ní pryč.

„Mudlovská šmejdka sáhla na Kráturu, to jí nedovolí, co by na to řekla jeho Paní?“

„Nakázal jsem ti, abys jí neříkal 'mudlovksá šmejdko'!“ rozčílil se Harry, ale skřítek

už se začal sám trestat. Padl na podlahu a mlátil čelem o zem.

„Zastav ho! Zastav ho!“ křičela Hermiona. „Nevídíš, jak je nemocný a jak tě

poslouchá?“

„Kráturo, nech toho! Přestaň!“ křičel Harry.

Skřítek ležel na podlaze, chvěl se, zelený sliz se mu lesknul u nosu, a na plochém

čele se mu na místě, kam se uhodil, udělala modřina. Oči měl oteklé a zalité

slzami. Harry ještě nikdy neviděl nic tak zuboženého.

„Takže jsi přinesl medailonek domů,“ řekl neúprosně, protože potřeboval znát

příběh celý. „A pokusil se ho zničit?“

„Krátura na něm neudělal ani škrábanec,“ mumlal skřítek. „Krátura zkoušel

Page 129: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

všechno, všechno, co znal, ale nic, vůbec nic nedokázal...Tolik mocných kouzel,

která seslal na jeho povrch...Ale Krátura věděl, že je potřeba dostat se dovnitř, ale

nešlo ho otevřít...Krátura se za sebe styděl, zkoušel to znovu. Krátura nedokázal

splnit pánův rozkaz, Krátura nedokázal zničit medailonek. A jeho paní zešílela

zármutkem, protože Pan Regulus zmizel a Krátura jí nesměl říct, co se stalo. Ne,

protože Pan Regulus Kráturovi z-z-zakázal říct komukoliv z rodiny, co se stalo v j-

jeskyni.“

Krátura začal vzdychat tak hlasitě, že už mu nebylo rozumět ani slovo. Slzy tekly

Hermioně po tvářích, když ho pozorovala, ale už se nepokoušela se ho znovu

dotknout. Dokonce i Ron, který Kráturu nesnášel vypadal sklesle. Harry se znovu

posadil a zatřásl hlavou, aby si jí trochu vyčistil a urovnal myšlenky.

„Já ti nerozumím, Kráturo,“ řekl nakonec. „Voldemort se tě pokusil zabít, Regulus

zemřel, aby Voldemorta svrhnul a ty jsi byl šťastný, když jsi mohl zradit Siriuse

Voldemortovi? Byl jsi rád, že můžeš jít za Narcissou a Belatrix a vyzradit skrz ně

informace Voldemortovi...“

„Harry, Krátura takhle nepřemýšlí,“ řekla Hermiona a utírala si oči hřbetem ruky.

„Je otrok. Domácí skřítci jsou využíváni na hnusné, brutální věci. To, co mu udělal

Voldemort nebylo tak daleko od každodenního života. Co znamenají války čarodějů

pro skřítka, jako je Krátura? On je loajální k lidem, kteří jsou na něj hodní a to paní

Blacková určitě byla a Regulus taky a tak jim oddaně sloužil a plnil jejich rozkazy.

Já vím, co chceš říct,“ pokračovala dál, než Harry stačil protestovat, „že Regulus

změnil jeho myšlení...ale nevypadá to, že by Kráturovi musel něco vysvětlovat, ne?

A já myslím, že vím proč. Krátura a Regulusova rodina byly celou dobu věrni staré

čistokrevné linii. Regulus se je snažil všechny ochránit...“

„Sirius...“

„Sirius se ke Kráturovi choval strašně, Harry, a nedívej se na mě tak. Víš, že je to

pravda! Krátura tu byl tak dlouho sám a pravděpodobně tu zešílel, než sem Sirius

přišel zpátky. Jsem si jistá, že 'Paní Cissy' a 'Paní Bella' byly na Kráturu naprosto

dokonale hodňoučké a tak jim prokázal laskavost a řekl jim všechno, co chtěly

vědět. Už dlouho jsem říkala, že čarodějové zaplatí za to, jak se chovají ke svým

domácím skřítkům. Nu a Voldemort se choval špatně...a Sirius taky.“

Page 130: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry na to neměl žádnou odpověď. Jak tak pozoroval Kráturu sípajícího na zemi,

vzpomněl si na Brumbála, když mu několik hodin po Siriusově smrti řekl: „Nemyslím

si, že by Sirius někdy vnímal Kráturu jako někoho, kdo má normální lidské

pocity...“

„Kráturo,“ řekl Harry po chvíli, „jestli se na to cítíš,...no...prosím, posaď se.“

Už pár minut Krátura nemluvil. Vrátil se do své polohy na bobku s koleny

zabořenými do očí jako malé dítě.

„Kráturo, chci tě poprosit, abys něco udělal,“ řekl Harry a hodil letmým pohledem

po Hermioně, aby mu pomohla. Chtěl vydat příkazy nějak mile, ale stejně tak

chtěl, aby to skutečně vyznělo jako rozkaz. Ale zdálo se, že změna v tónu jeho

hlasu zabrala. Hermiona se lehce usmála.

„Kráturo, chtěl bych, abys, prosím, šel a našel Mundunguse Fletchera. Musíme

zjistit, kde ten medailon...medailon Pana Reguluse je. Je to opravdu důležité.

Chceme dokončit práci, kterou Pan Regulus začal, chceme se ujistit,

že...že...nezemřel zbytečně.“

Krátura uvolnil svoje pěstičky a podíval se na Harryho.

„Najít Mundunguse Fletchera?“ zaskřehotal.

„A přivést ho sem, na Grimauldovo náměstí,“ dodal Harry. „Myslíš, že to pro nás

můžeš udělat?“

Jak se Krátura zvednul na nohy, Harryho najednou něco napadlo. Vyndal tobolku od

Hagrida a vytáhl z ní falešný viteál, medailon, do kterého Regulus umístil zprávu

pro Voldemorta.

„Kráturo, rád bych...no...kdyby sis vzal tohle,“ řekl a vtisknul medailon skřítkovi

do dlaně. „Patřil Regulusovi a myslím, že by byl rád, kdyby sis ho vzal jako

poděkování za to, cos...“

„Škoda, kámo,“ řekl Ron. Když se skřítek podíval na medailon, vydal ze sebe

vzdech plný překvapení a bezmoci a vrhnul se zpátky na podlahu.

Zabralo jim skoro půl hodiny, než dokázali Kráturu uklidnit, protože byl příliš slabý,

Page 131: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

než aby se dokázal udržet pevně na nohou. Když byl konečně schopen udělat

alespoň pár kroků, doprovodili ho všichni do jeho přístěnku, nechali ho, aby si

uložil medailonek ve svých špinavých hadrech a slíbili mu, že jeho ochrana bude to

hlavní, o co se postarají, zatímco bude pryč. Potom udělal dvě hluboké poklony

směrem k Harrymu a Ronovi a nakonec i jednu malou srandovní křeč v Hermionině

směru, což měl být pokus o uctivý pozdrav, před tím, než se přemístil s obvyklým

hlasitým lupnutím pryč.

11. Kapitola – Úplatek

Jestli mohl Krátura utéci z jezera plného neživých, byl Harry přesvědčený, že mu polapení Mundunguse zabere nanejvýš pár hodin a v očekávání se celé ráno plížil domem. Krátura se ovšem nevrátil ani ráno, ani odpoledne. Za soumraku se Harry cítil odrazený a plný obav a to, že se z večeře z větší části stával plesnivý chleba, ačkoliv se ho několikrát snažila Hermiona neúspěšně proměnit, mu nijak nepomáhalo. Krátura se nevracel ani následujícího dne, ani dne poté. Dva muži v pláštích se objevili venku na náměstíčku vedle domu číslo dvanáct. „Smrtijedi, pro jistotu“, řekl Ron, když je s Harrym a Hermionou pozorovali z oken salonu. „Myslíš, že vědí, že jsme?“ „Nemyslím“, řekla Hermiona, ačkoliv vypadala vystrašeně., „Proč ale neposlali za náma Snapea ?“ „Myslíš, že zde byl a jeho jazyk byl svázán Pošukovou kletbou?“ zeptal se Ron. „Ano“, potvrdila Hermiona, „jinak by jim řekl, jak se dostat dovnitř. Ale možná nás sledují, aby zjistili, co uděláme. Vědí, že Harry vlastní tento dům.“ „Jak mohou--?“ začal Harry. „Poslední vůle kouzelníků jsou prošetřovány na Ministerstvu, vzpomínáš? Vědí, že ti Sirius toto místo přenechal.“ Přítomnost Smrtijedů venku zvyšovala zlověstnou náladu uvnitř domu. Neslyšeli od nikoho jediné slovo od té doby, co jim Pan Weasly poslal patrona, a z napětí si začali povídat. Neklidný a podrážděný Ron si vypěstoval nechutný zlozvyk hrát se zhasínadlem v kapse. To popouzelo obzvláště Hermionu, která, zatímco byl Krátura pryč, studovala "Povídky pěvce Beedla" a neoceňovala ty chvíle, kdy světla blikala. „Přestaneš s tím!“ vykřikla třetího večera Kráturovy nepřítomnosti, když opět veškeré světlo vymizelo z pokoje. „Promiň, promiň!“ omluvil se Ron, mačkající zhasínadlo a obnovujíc světla. „Nevím, že to dělám.“ „Dobře, nemůžeš si najít něco užitečnějšího, jak se zabavit? „Co třeba čtení dětských příběhů?“

Page 132: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Brumbál mi odkázal tu knihu, Rone, -“ „- a mně odkázal zhasínadlo, možná ho mám používat.“ Harry, neschopný vydržet to hašteření, bez upozornění vyklouzl z pokoje směrem dolů ze schodů do kuchyně, kterou navštěvoval, protože si byl jistý, že se právě tam nepravděpodobněji Krátura objeví. Na půli běhu ze schodů do haly uslyšel zaklepání na vstupní dveře, cvakání kovu a skřípání řetězu. Každý nerv v jeho těle se napjal. Vytáhl hůlku, přesunul se více do stínu, za vycpané hlavy skřítků a čekal. Dveře se otevřely. Zahlédl světla z náměstíčka a postava v plášti vstoupila do haly a zavřela za sebou dveře. Vetřelec udělal krok zpátky a Pošukův hlas se zeptal, „Severus Snape?“ Poté se objevila prachová postava z konce haly a vyletěla k němu, zvedajíce svoji mrtvou ruku. „Nebyl jsem to já, kdo tě zabil, Albusi,“ řekl tichý hlas. Kletba se zhroutila: Prachová postava zase vybouchla a bylo nemožné spatřit nově příchozího z hustého šedého mraku. Harry namířil hůlku doprostřed mraku. „Ani hnout!“ Zapomněl však na portrét paní Blackové. Po tomto výkřiku se záclony, kryjící ji, roztáhly a začala ječet: „Mudlovští šmejdi a špína zneucťuje můj dům -“ Ron a Hermiona přiběhli za rámusu dolů po schodech za Harrym, hůlky namířené stejně jako on na neznámého muže, který nyní stál se zvednutýma rukama v hale pod nimi. „Nemiřte na mě těmi hůlkami, jsem to já, Remus!“ „Oh, díky bohu“, oddychla si slabě Hermiona a namířila hůlku na paní Blackovou; s ránou se opět záclony zatáhly a udělalo se ticho. Ron také přestal mířit hůlkou, ale Harry ne. „Ukaž se!“ zavolal zpátky. Lupin se přesunul dopředu, do světla, ruce stále v pozici poraženého. „Já jsem Remus John Lupin, vlkodlak, někdy známý jako Náměsíčník, jeden ze čtyř tvůrců Pobertova plánku, oženěný za Nymfadoru, obvykle známou jako Tonksová, a naučil jsem tě, jak vytvořit patrona, který nabírá podobu jelena.“ „Oh, vše v pořádku“, řekl Harry a dal hůlku dolů, „Ale musel jsem to prověřit.“ „Když budu mluvit jako váš bývalý učitel obrany proti černé magii, musím souhlasit s tím, že jsi musel. Rone, Hermiono, vy jste neměli tak rychle uvolnit obranu.“ Rozeběhli se k němu dolů ze schodů. Zabalený v tlustém cestovním kabátu vypadal vyčerpaně, ale potěšeně, že je vidí. „Žádné náznaky Severuse?“ zeptal se.

Page 133: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ne“, odpověděl Harry. „Jak to jde, všichni jsou v pořádku?“ „Ano“, řekl Lupin, „ale všichni jsme sledováni. Je tu několik Smrtijedů na náměstí tam venku-“ „My víme -“ „Musel jsem se přemístit velmi přesně na krok od dveří, abych si byl jistý, že mě neuvidí. Nemohou vědět, že tu jste, neboť jsem si jistý, že by tam měli více lidí; čekají všude, kde by s tebou mohlo být nějaké spojení. Pojďme dolů, je toho tolik, co vám chci říct, a chci abyste věděli, co se stalo, když jste opustili Doupě .“ Sestoupili do kuchyně, kde Hermiona ukázala na ohniště. Okamžitě vytryskl oheň: dávalo to pocit přítulnosti tvrdým kamenům a lesk dlouhého dřevěného stolu. Lupin vytáhl několik máslových ležáků zpoza pláště a všichni si sedli. „Mohl jsem tu být už před třemi dny, ale musel sem setřást Smrtijedy, kteří mě pronásledovali.“ začal Lupin. „Šli jste sem přímo po svatbě?“ „Ne“, odpověděl Harry. „Hned poté jsme narazili na skupinku Smrtijedů v kavárně na Tottenham Court Road.“ Lupin vyprskl většinu svého ležáku před sebe. „Cože?“ Vysvětlili mu, co se seběhlo; když skončili, vypadal Lupin zděšeně. „Ale, jak vás mohli najít tak rychle? Je nemožné sledovat někoho, kdo se přemístí, pokud bys ho nechytil, když mizí.“ „Ale taky to moc nevypadá, že by byli v tu chvíli na procházce po Tottenham Court Road?“ podotkl Harry. „Mysleli jsme“, řekla Hermiona nejistě, „co když je Harry stále sledován.“ „Nemožné“, řekl Lupin. Ron se zatvářil samolibě a Harry si zhluboka oddechl. „Když už nic jiného, byli by si jistí, že tady Harry je, pokud by byl sledován. Ale nenapadá mě, jak vás mohli tak rychle vystopovat na Tottenham Court Road, zneklidňuje mě to. Opravdu hodně.“ Vypadal neklidně, tak, jak se Harry obával, ta otázka měla počkat. „Řekni nám, co se stalo, když jsme utekli, nic jsme neslyšeli od té doby, co nám Ronův taťka řekl, že rodina je v bezpečí.“ „Kingsley nás zachránil“ řekl Lupin. „Díky jeho varování se většina hostů stihla přemístit, něž přišli.“ „Byli to Smrtijedi, nebo lidé z ministerstva?“ prohodila Hermiona. „Směs, ale přes všechno jsou nyní totéž“, řekl Lupin.

Page 134: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Byl jich zhruba tucet, ale nevěděli, že jsi tam byl, Harry. Artur slyšel zvěst, že se snažili z Brouska vymučit místo tvého pobytu, než ho zabili. Jestli je to pravda, tak tě neprozradil.“ Harry se podíval na Rona a Hermionu; jejich výrazy odrážely smíšený šok a vděčnost, který cítil. Nikdy neměl Brouska moc rád, ale jestli to, co Lupin řekl, byla pravda, tak jeho poslední čin byl pokus Harryho ochránit. „Smrtijedi prohledali Doupě od vrchu dolů“, pokračoval Lupin. „Našli ghůla, ale nedostali se příliš blízko – a poté ty, co zůstali, vyslýchali několik hodin. Snažili se najít nějakou informaci o tobě, Harry, ale samozřejmě, nikdo, kdo nebyl z Řádu, nevěděl, že jsi tam byl. Ve chvíli, kdy Smrtijedi překazili svatbu, další Smrtijedi přepadli domy všech lidí spojených s Řádem.“ „Žádní mrtví“, dodal rychle, aby předešel otázce, „ale byli hrubí. Spálili dům Dedala Kopála, ale jak víš, nebyl tam. A použili kletbu Cruciatus na rodinu Tonksů. Opět – snažili se zjistit, kam jsi šel, poté, co jsi je navštívil.“ „Jsou v pořádku – očividně vyklepaní, ale jinak v přádku.“ „Smrtijedi se dostali přes všechna ta ochranná kouzla?“ zeptal se Harry, vzpomínaje na to, jak byla efektivní v tu noc, kdy naboural do Tonksovic zahrady. „Co by sis měl uvědomit, Harry, je to, že Smrtijedi mají plnou moc nad Ministerstvem ve svých rukou“, řekl Lupin. “Mají moc používat krutá kouzla beze strachu, že by byli identifikování nebo zatčeni. Rozhodli se proniknout každým ochranným kouzlem, která jsme proti nim seslali.“ „A to se obtěžují mučit lidi, aby zjistili, kde se nachází Harry?“ zeptala se Hermiona ostrým hlasem. „No“, řekl Lupin. Váhal, pak vytáhl složený výtisk Denního Věštce. „Tady“, řekl a posunul jej přes stůl k Harrymu, „dozvíš se to dřív, nebo později, každopádně. Je to jejich výmluva, proč po tobě jít.“ Harry rozložil noviny. Veliká fotografie jeho tváře vyplňovala titulní stránku. Přečetl si nadpis: HLEDÁ SE KVŮLI VÝPOVĚDI O SMRTI BRUMBÁLA Ron a Hermiona vydali rozhořčené zahučení, ale Harry nic neříkal. Odstrčil noviny pryč, nechtěl je dále číst: Věděl, co budou říkat. Nikdo, jen ti, kteří byli nahoře na věži, když Brumbál zemřel, věděli, kdo ho doopravdy zabil. A jak již Rita Holoubková řekla kouzelnickému světu, Harry byl viděn, jak z toho místa utíká chvíli po té, co Brumbál padl. „Je mi to líto, Harry“, řekl Lupin. „Takže Smrtijedi převzali také Denního Věštce?“ zeptala se Hermiona vztekle. Lupin přikývl. „Oficiální verze Brouskovy vraždy je, že rezignoval; byl nahrazen Piusem

Page 135: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Thicknessem, který je pod kletbou Imperius. „Proč Voldemort neprohlásil sebe sama Ministrem kouzel?“ zeptal se Ron. Lupin se rozesmál. „On to nepotřebuje, Rone. Fakticky je Ministrem on, ale proč by měl sedět za stolem Ministerstva? Jeho loutka, Thicknesse, se stará o každodenní záležitosti, nechávaje Voldemorta rozšiřovat svoji moc nad Ministerstvem. Přirozeně, mnoho lidem došlo, co se děje: V posledních dnech se staly velmi dramatické změny v politice Ministerstva a mnoho lidí říká, že za tím musí být Voldemort. A to je právě to. Neodvažují se svěřit se jeden druhému, neví komu mohou věřit; bojí se mluvit ze strachu, že jejich podezření jsou pravdivá a aby se jejich rodiny nestaly cílem. Ano, Voldemort hraje velmi chytrou hru. Prohlášení se za Ministra by mohlo vyprovokovat otevřenou rebelii: zbývající maska vytvořila zmatek, nejistotu a strach.“ „A ta náhlá změna v politice Ministerstva“, řekl Harry, „zahrnuje varovat kouzelnický svět přede mnou namísto proti Voldemortovi?“ „Je to určitě součástí“, řekl Lupin, „a je to mistrovský kousek. Teď, když je Brumbál mrtvý, ty – chlapec jenž zůstal naživu – Byly totiž jisté symboly sjednotit odpor proti Voldemortovi. Ale prohlášením, že máš něco společného s Brumbálovou smrtí, Voldemort nejen vytvořil odměnu na tvoji hlavu, ale zasel pochybnosti a strach mezi mnoho z těch, co tě bránili.“ „Mezitím, Ministerstvo začalo podnikat kroky proti lidem narozených v mudlovské rodině.“ Lupin ukázal na Denního Věštce. „Podívejte na stranu dvě.“ Hermiona otočila stránku se stejným výrazem nechutě, jako když se dotýkala „Tajemství černé magie“ . „Registrace lidí narozených v mudlovské rodině“, četla hlasitě: „Ministerstvo kouzel se ujímá průzkumu takzvaného narození v mudlovské rodině k lepšímu zjištění, jak se získávají magické schopnosti. Nejnovější z výzkumů, provedených Oddělením Záhad, zjišťuje, že magické schopnosti se předávají jen od osoby k osobě, když se kouzelníci rozmnožují. Jestliže není prokázáno, že existují nějací kouzelničtí předci, pak takzvaní „lidé narozeni mudlům“ získali magické schopnosti krádeží, nebo silou. Ministerstvo je rozhodnuto vyhladit tyto uchvátitele magických schopností. A v této záležitosti zve všechny takzvané „mudlovské šmejdy“, aby se osobně dostavili k rozhovoru na nově stanovené Komisi pro Registraci Lidí Narozených u Mudlů! „Lidé nedovolí, aby se to stalo“, prohlásil Ron. „To už se děje, Rone,“ odpověděl Lupin. „Mudlovští šmejdi“ jsou právě navštěvováni, jak mluvíme.“

Page 136: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ale jak mohou ukrást magické schopnosti?“ zeptal se Ron. „Vždyť je to duševní, kdyby se dala magie ukrást, nebyli by tu žádní motáci, ne?“ „Já vím“, řekl Lupin. „Nicméně, pokud nebudeš schopen prokázat, že máš alespoň jednoho kouzelníka v příbuzenstvu, budeš považován za toho, kdo používá magii nelegálně a budeš muset vytrpět trest.“ Ron pohlédl na Hermionu, a pak řekl: „Co když čistokrevní odpřísáhnou, že „mudlovský šmejd“ je součástí jejich rodiny? Řeknu všem, že Hermiona je moje sestřenice -“ Hermiona chytla Ronovu ruku a zmáčkla ji. „Děkuji Rone, a já tě nenechám -“ „Nebudeš mít jinou možnost“, řekl Ron ohnivě a také ji sevřel ruku. „Naučím tě náš rodokmen, takže budeš moct odpovědět na otázky.“ Hermiona se nejistě zasmála. „Rone, dokud jsme na útěku s Harrym Potterem, nejhledanější osobou ve státě, nemyslím si, že na tom záleží. Kdybych šla zpátky do školy, bylo by to jiné.“ „Co chce Voldemort udělat s Bradavicemi?“, zeptala se Lupina. „Nyní je povinné navštěvovat školu pro každého mladého kouzelníka a čarodějku“, odpověděl. „To bylo oznámeno včera. Je to změna, protože to dříve nebylo povinné. Samozřejmě, téměř každý kouzelník a čarodějka v Británii vystudovali v Bradavicích, ale jejich rodiče měli právo je učit doma, nebo je poslat do zahraničí, když chtěli. Takto bude mít Voldemort všechnu kouzelnickou populaci pod svým dohledem od malička. A je to další cesta k vyplenění „mudlovských šmejdů“, protože studentům musí být dán pokrevní rod - což znamená, že budou muset ministerstvu prokázat, že mají v rodokmenu kouzelníka – než jim bude dovoleno navštěvovat školu.“ Harry se cítil zhnuseně a rozzuřeně: V tuto chvíli se vzrušené, jedenáctileté děti potí s hromadami nově koupených učebnic, netušících, že nikdy neuvidí Bradavice, a možná že už neuvidí ani své rodiny. „To je …. to je ….“ zamumlal, zápasící se slovy, která by vyjádřila jeho myšlenky, ale Lupin tiše řekl: „Já vím.“ Lupin zaváhal. „Pochopím, když to nebudeš moci potvrdit, Harry, ale Řád má dojem, že ti Brumbál dal úkol.“ „Dal,“ odpověděl Harry, „a Ronovi s Hermionou také – jdou se mnou“ „Můžeš se mi svěřit, co to je za úkol?“ Harry se podíval do předčasně zvrásněné tváře, lemované hustými, ale šednoucími vlasy a přál si, aby mohl odpovědět jinak.

Page 137: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Nemohu, Remusi, je mi líto. Jestliže ti to Brumbál neřekl, nemyslím si, že mohu.“ „Myslel jsem si, že to řekneš“, řekl zklamaně vypadající Lupin. „Ale i tak bych pro tebe mohl být užitečný. Víš, čím jsem, a co umím. Mohl bych jít s tebou a chránit tě. Nebudeš mi muset přesně říci co děláš.“ Harry znejistěl. Byla to velmi lákavá nabídka, přemýšlel, ale nemohl si představit, jak utajit úkol před Lupinem, když s nimi bude po celou dobu. Hermiona vypadala v rozpacích. „A co s Tonksovou?“ zeptala se. „A co s ní?“ nechápal Lupin. „No“, svraštila Hermiona čelo, „Jste přeci manželé! Jak se asi bude cítit, když od ní s námi odejdeš?“ „Tonksová bude naprosto v bezpečí“, řekl Lupin, „Bude v domě svých rodičů.“ V Lupinově hlasu bylo něco podivného, téměř chladného. Také bylo něco zvláštního na myšlence Tonksové, zůstávající ukryté v domě jejích rodičů; byla, přeci, členem Řádu a, jak Harry věděl, chtěla být ve středu děje. „Remusi“, řekla Hermiona nejistě, „je všechno v pořádku …. víš …. mezi tebou a -“ „Vše je v pořádku, děkuji“, řekl Lupin kousavě. Hermiona zrůžověla. Nepříjemnou a trapnou chvilku přerušil až Lupin, nadechl se, jako by se nutil připustit něco nepříjemného, „Tonksová bude mít dítě.“ „Úžasné!“ vyjekla Hermiona. „Výborně!“ přidal sel nadšeně Ron. „Gratuluji“, řekl Harry. Lupin se nuceně usmál, úsměv byl spíše grimasou, poté řekl: „Takže … přijímáte moji nabídku? Stane se z trojice čtveřice? Nemohu uvěřit, že by to Brumbál odsuzoval, udělal mě vaším učitelem obrany proti černé magii. A musím vám říct, že budeme čelit kouzlům, se kterými jsme se nikdy nesetkali a která jsme si nikdy ani nepředstavovali.“ Ron s Hermionou se podívali na Harryho. „Jen – jen aby bylo jasno“, řekl, „chceš nechat Tonksovou v domě jejích rodičů a jít pryč s námi?“ „Bude tam naprosto v bezpečí, budou se o ni starat“, řekl Lupin. Mluvil na hranicích lhostejnosti: „Harry, jsem si jistý, že James by chtěl, abych byl s tebou.“ „No“, řekl Harry pomalu, „Ale já ne. Jsem si celkem jistý, že můj otec by chtěl vědět, proč nejsi se svým vlastním dítětem.“ Lupinova tvář se odbarvila. Teplota v kuchyni klesla o deset stupňů. Ron zíral po místnosti, jak se snažil zapamatovat si, jak Hermioniny tikaly tam a zpátky, mezi Harrym a Lupinem.

Page 138: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ty tomu nerozumíš“, řekl nakonec Lupin. „Pak tedy vysvětluj“, pokračoval Harry. Lupin polkl. „Já – já udělal smrtelnou chybu, nemůžu... Udělal jsem to proti svému nejlepšímu úsudku a lituji toho více, než kdy dřív.“ „Vidím“, řekl Harry, „Takže chceš ji a dítě opustit a utéci s námi?“ Lupin vyskočil na nohy, jeho židle se převrátila na zem a zíral na ně tak divoce, že Harry, poprvé v životě, viděl stín vlka na jeho lidské tváři. „Nerozumíš tomu, co jsem udělal mé ženě a mému nenarozenému dítěti? Nikdy jsem si ji neměl vzít, udělat z ní vyvrhele!“ Lupin odkopl židli, kterou před tím převrátil. „Viděl jsi mě jen v Řádu, nebo pod ochranou Brumbála v Bradavicích.! Nevíš, jaké to je, když se na tebe celý čarodějnický svět dívá jako na příšeru. Když znají mé utrpení, jen stěží se mnou mluví! Nevidíš, co jsem udělal? Dokonce i její vlastní rodina je znechucena její svatbou. Kteří rodiče chtějí, aby si jejich jediná dcera vzala vlkodlaka? A dítě – dítě,“ Lupin popadl hrst svých vlasů; vypadal krajně nepříčetně. „Můj druh obvykle nemívá potomky! Bude jako já, jsem o tom přesvědčený – jak si budu moci odpustit, když jsem vědomě riskoval přenos mé formy na nevinné dítě? A kdyby, nějakým zázrakem, nebylo jako já, tak by mělo otce, za kterého by se vždy muselo stydět.“ „Remusi!“ zašeptala Hermiona, se slzami v očích. „Neříkej to – proč by se nějaké dítě za tebe mělo stydět?“ „Nevím, Hermiono“, řekl Harry. „Já bych se za něj pěkně styděl,“ Harry nevěděl, kde se v něm ten vztek bere, ale protékal jím až do chodidel. Lupin vypadal, jako by ho Harry udeřil. „Když nový režim myslí, že „mudlovští šmejdi“ jsou špatní“, řekl Harry, „co by udělali polovičnímu vlkodlakovi, jehož otec je v Řádu? Můj otec zemřel, když se snažil ochránit moji matku a mě, a ty máš dojem, že by ti řekl, abys opustil své dítě a šel na výpravu s námi?“ „Jak – jak se opovažuješ?“ řekl Lupin. „To není o touze po - po nebezpečí, nebo slávě – jak se opovažuješ navrhnout něco tak -“ „Myslím, že se cítíš trošku jako odvážlivec,“ řekl Harry, „Chceš jít v Siriusových stopách -“ „Harry, ne!“ škemrala Hermiona, ale nadále zabodával pohled do Lupinovy rozzuřené tváře. „- nikdy bych tomu neuvěřil“, řekl Harry. „Muž, který mě učil jak bojovat proti mozkomorům – zbabělec.“

Page 139: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Lupin vytasil svoji hůlku tak rychle, že Harry stěží dosáhl pro svoji; ozvala se hlasitá rána, a ucítil, jak letí pozadu a když narazil do kuchyňské zdi a sklouzl na zem, zahlédl jen konec Lupinova pláště ve dveřích. „Remusi, Remusi, vrať se!“, křičela Hermiona, ale Remus nezareagoval. O chvíli později slyšeli bouchnutí vstupních dveří. „Harry!“, bědovala Hermiona. „Jak jsi mohl?“ „Bylo to snadné“, řekl Harry. Vstal, cítil bouli na hlavě, jak narazil do zdi. Byl stále tak plný vzteku, že se třepal. „nedívej se na tak na mě!“, vyštěkl na Hermionu. „Nevyjížděj na ni!“, zavrčel Ron. „Ne – ne – nesmíte se prát!“ řekla Hermiona, a vklouzla mezi ně. „Neměl jsi Lupinovi říkat takové věci“, řekl Ron Harrymu. „Mělo mu to dojít“, řekl Harry. Nesouvislé obrázky se mu honily hlavou, Sirius padající skrz závoj; Brumbál, zlomený u zdi; záblesk zeleného světla a hlas jeho matky, žadonící o slitování … „Rodiče“, řekl Harry, „by neměli opouštět své děti, dokud – dokud nemusejí.“ „Harry - „, řekla Hermiona, povzbudivě natahující ruku, ale on pokrčil rameny a poodešel, dívaje se na oheň, který Hermiona vyčarovala. Jednou mluvil s Lupinem u toho krbu, hledaje útěchu o Jamesovu a Lupin ho utěšoval. Zdálo se mu, že před ním ve vzduchu plave Lupinova utrápená tvář. Zaplavila ho nepříjemná vlna výčitek svědomí. Ani Ron, ani Hermiona nemluvili, ale Harry cítil, že se za ním na sebe dívají, a tiše komunikují. Otočil se a uviděl, jak se od sebe rychle odvracejí. „Vím, že jsem ho neměl nazvat zbabělcem.“ Ron ani Hermiona nemluvili, ale Harry si byl jistý, že se na sebe koukají za jeho zádami a potichu mluví. Otočil se a spatřil, jak se rychle od sebe odklánějí. „Já vím, neměl jsem ho nazývat zbabělcem.“ „Ne, to jsi neměl,“ řekl ihned Ron „Ale on jedná jako ona.“ „ Pořád to samé..“ ujala se slova Hermiona. „Já vím“, přerušil ji Harry. „ Ale pokud ho to přiměje se vrátit k Tonksový, bude to mít cenu, že ano?“ Nemohl zakrýt prosbu ve svém hlase. Hermiona vypadala soucitně, Ron nejistě. Harry se podíval dolů na své nohy a myslel na svého otce. Vrátil by se James, jak to řekl Lupin nebo by byl naštvaný, jak jeho syn napadl svoje staré přátele? V tiché kuchyni stále přebýval šok z minulé scény a Ronovy a Hermionini nevyslovená

Page 140: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

výtka. Denní věštec, který Lupin přinesl, stále ležel na stole, Harryho obličej zíral na nadpis na přední straně stránky. Přešel k Věstci, sednul si, otevřel nahodile noviny a předstíral čtení. Nevnímal slova, jeho mysl byla stále přeplněná setkáním s Lupinem. Byl si jistý, že Ron a Hermiona pokračovali v jejich tiché rozmluvě. Otočil hlučně na druhou stranu a přeskočil Brumbálovo jméno. Byl to moment nebo dva předtím než si všiml fotografie, která ukazovala rodinu. Brumbálova rodina, zprava: Albus, Percival, držící novorozeně: Ariana, Kedra a Aberforth. Harryho něco upoutalo a sledoval fotografii více pozorně. Brumbálův otec, Percival, byl velice pěkný muž s třpytícíma se očima, které byly jasně vidět i na vybledlé staré fotografii. Dítě, Ariana, byla o něco málo větší než bochník chleba s nevýrazným pohledem. Matka, Kedra, měla vlasy černé jako uhel, svázané do vysokého drdolu. Její tvář měla ostře řezané rysy. Harry si vzpomněl na fotku domorodých Američanů, když studoval její tmavé oči, vysoké lícní kosti a přímý nos. Albus a Aberforth měli na sobě zápasový úbor a úplně stejné, po ramena dlouhé vlasy. Albus vypadal o několik let starší, nicméně oba bratři si byli velice podobní, bylo to předtím, než byl Albusův nos zlomen a předtím, než začal nosit brýle. Rodina vypadala docela šťastně a normálně, usmívali se klidně z novin. Dítě v Arianině ruce nejasně mávalo. Harry se podíval nad fotku a přečetl nadpis: „Exklusivní výběr z novinek Biografie Albuse Brumbála napsala: Rita Holoubková“. Harry přemýšlel, že už mu nemůže být hůř a začal číst: „Hrdý a namyšlený, Kedra Brumbálová nemůže zůstávat v Mould-on-the-world po tom, co její manžel Percival byl veřejně zatčen a poslán do Azkabanu. Proto se rozhodla odejít s rodinou a přemístit se do Godricova dolu, vesnice, kde se později uskutečnil útěk Harry Pottera před Vy- víte – kým. Jako Mould-on-the-world, byl Godricův důl domovem velkého počtu kouzelníků, ale Kendra nikoho z nich neznala, byla separovaná. Opakovaně odmítala přátelské nabídky jejích nových sousedů, za nedlouho zapříčinila to, že jejich rodina byla osamělá. „Zabouchla dveře před nosem, když jsem jí přišel přivítat s doma udělaným cauldronským koláčem,“ říká Bathilda Bagshot.“ „První rok, co tady byli, jsem viděla pouze oba chlapce. Nevěděla jsem, že mají dceru, dokud jsem v půlnočním zimním světle nesbírala plagentines, viděla jsem, že Kendra hlídá Arianu na zahradě.“ Vypadá to, že to, že se Kendra s Arianou přestěhovala, byl vynikající nápad, jak schovat Arianu jednou pro vždy, co pravděpodobně už dlouhá léta plánovala. Čas byl neúprosný. Ariana stěží dosáhla 7 let, když zmizela. A 7 let je věk, kdy se objevují magické schopnosti.

Page 141: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Všichni z živých potvrzují, že Ariana nikdy neměla moc magických schopností. Vypadá to, že se Kendra rozhodla raději schovat dceru, než by jejich jméno utrpělo tím, že porodila Motáka. Oddalováním se pryč od přátel a sousedů, kteří věděli o existenci Ariany, bylo to nejlehčí. Pouze málo lidí, kteří nadále věděli o Arianině existenci, drželi tajemství, počítají i oba bratry, kteří byli naučeni od matky tuto větu: „Moje sestra je příliš křehká na to, aby šla do školy.“ Příští týden – Albus Brumbál a Bradavice – ceny a záminky Harry se cítil špatně. To co si přečetl, mu nedělalo dobře. Podíval se zpět na fotografii a na šťastnou rodinu. Byla to pravda? Jak to může zjistit? Chtěl jít do Godricova dolu, i přes to, že Bathilda nebude schopna s ním mluvit. Chtěl navštívit místo, kde on a Brumbál ztratili navždy lásku. Chtěl zavřít noviny a zeptat se na Ronův a Hermionin názor, když se ozvalo po celé kuchyni křach. Po prvé za tři dny Harry zapomněl na všechno okolo Krátury. Jeho myšlenky se teď točili okolo Lupina. Pospíchal na zem, kde ležel Krátura, který vřeštěl: „Krátura se vrátil se zlodějem Mundungusem Fletcherem, pane.“ Mundungus se vydrápal ze země a sevřel hůlku, nicméně Hermiona byla rychlejší: „ Expelliarmus!“ Mundungusova hůlka vyletěla do vzduchu a Hermiona ji chytila. Mundungus se divoce koukal ze schodů. Ron do něho šťouchnul a Mundungus spadnul na kamennou zem s tlumeným křupnutím. „Co, co jsem udělal? Na co si to hrajete s tímhle domácím skřítkem! Pusťte mě domů, pusťte mě domů...!“ zakřičel. „Nejsi v dobré pozici, abys na nás něco zkoušel,“ řekl Harry. Položil pryč noviny, přešel kuchyni a stoupnul si k Mundungusovi, který přestal nadávat a vypadal vystrašeně. Ron si stoupl, funěl, a pozoroval Harryho, stále však držel hůlku směrem k Mundungusově nosu. Mundungus smrděl cigaretovým kouřem. Jeho vlasy byly mastné a hábit potrhaný. „Krátura se omlouvá za zpoždění s tímto zlodějem, Pane,“ zaskřehotal domácí skřítek. „Fletcher ví, jak se vyhnout chycení, zažil již spoustu krádeží. Nicméně, Krátura ho nakonec zahnal do kouta!“

Page 142: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Udělal jsi dobrou práci, Kráturo,“ řekl Harry skloněnému skřítkovi. „Dobře, máme na tebe pár otázek,“řekl Harry Mundungusovi, který opět zakřičel. „Zpanikařil jsem, dobře. Nikdy jsem po vás nechtěl jít, žádný útok, přátelé, nikdy jsem si nepřál vaši smrt. Vy – víte- kdo ke mně letěl, nikdo tam nechtěl být. Řekl jsem to všude, nechtěl jsem to... “ „Pro vaši informaci, nikdo z nás nezmizel,“ řekla Hermiona. „Dobře, vy se nebojíte smrti, že ne? Ale já jsem nikdy nepředstíral, že nechci umřít.“ „Nás nezajímá, proč jsi utekl od Pošuka Moodyho,“řekl Harry a přibližoval svojí hůlkou k jeho vybouleným očím. „My už víme, že jste neuvěřitelná špína.“ „Dobře a tedy, proč jsem tady? Nebo je to opět kvůli kotlíkům? Žádný jsem neukradl..tedy ehm..“ „Nejsi tady ani kvůli kotlíkům,“řekl Harry.„ „Zmlkni a poslouchej.“ Byl to skvělý pocit, mít něco nebo někoho, kdo může odhalit trochu pravdy. Harryho hůlka byla tak blízko Mundungusovu nosu, že se Mundungus začal šilhat. „Tento dům jsi připravil o jednu vzácnost,“ začal Harry, ale Mundungus ho opět přerušil. „Sirius se nikdy nestaral o žádnou z těchto tretek..“ Ozval se divný zvuk, Krátura běžel k Mundungusovi a praštil ho pánvičkou do hlavy. „Dejte ho pryč, dejte ho pryč!“křičel Mundungus. „Kráturo ne!“zakřičel Harry. „Ještě jednou, Pane Harry, pro štěstí.“ „Potřebujeme,aby byl při vědomí, Kráturo, ale pokud bude třeba ho trochu zmáčknout, budeš mít tu čest,“ řekl Harry. „Velice Vám děkuji, Pane,“ řekl Krátura a s úklonou si udržoval odstup, ale jeho oči stále hleděli na Mundunguse. „Připravil jsi tento dům o všechny cennosti, který jsi našel, začal Harry znova. „Vzal jsi svazek hadrů z kuchyňské skříně. Byl tam medailon.“ Harryho rty byly náhle suché. Cítil, že Ron a Hermiona jsou také v napětí. „Co jsi s tím udělal?“ „Proč?“ zeptal se Mundungus, “Bylo to cenné?“ „Stále to máš!“zakřičela Hermiona.

Page 143: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ne, nemá,“ řekl bystře Ron. „ On se teď zajímá, jestli si za to neměl říct více peněz.“ „Více?“ řekl Mundungus. „To nebude tak těžké.“ „Co tím myslíš?“ „Prodával jsem to v Obrtlé ulici , ale chtěla po mně licenci v prodávání magických artefaktů. Zatracená ženská. „Kdo byla ta žena?“ zeptal se Harry. „Nevím, ale někdo z ministerstva. Malá žena. Vypadala jako ropucha!“ Harry upustil svou hůlku. Ta zasáhla Mungusův nos a vystřelila rudé jiskry na jeho obočí, které okamžitě začalo hořet. „Aquamenti“ zakřičela Hermiona a proud vody vytryskl z její hůlky přímo na prskajícího a rozklepaného Mundguse. Harry vzhlédl a viděl, že Ron a Hermiona jsou šokovaní stejně, jako on. Jizva na jeho pravé ruce jakoby opět začala pálit.

12. Kapitola – Magie je síla Srpen se vlekl, uprostřed Grimmauldova náměstí bylo místo plné neposečené trávy, která se vlivem sluníčka kroutila a hnědla. Obyvatelé čísla 12 se nenechali nikým ze sousedních domů odhalit, ostatně to ani sám dům s číslem 12. Mudlové, kteří žili v okolí Grimmauldova náměstí, už dávno přijali legrační chybu v číslování, které způsobilo, že vedle sebe stál dům s číslem 11 a hned vedle něj dům s číslem 13. Náměstí navíc v poslední době přitahovalo pár návštěvníků, kteří byli ještě neobvyklešjí. Zatím neuběhl ani jeden den, aby se na Grimmauldově náměstí nejméně jeden nebo dva návštěvníci neobjevili, ovšem přicházeli tam bez nějakého zjevného účelu, jen se opřeli o plot mezi domy 11 a 13 a dívali se na spoj mezi dvěma domy. Žádný z nich nikdy nepřišel dva dny po sobě a vypadalo to, že nikdo z nich rád nenosí obyčejné oblečení. Většina Londýňanů ale na nich spočinula jen letmým pohledem a zajímala se, proč v tomto vedru nosí pláště. Pozorovatelé se zdáli být v jejich ostražitosti spokojení. Občas jeden z nich nasadil vzrušený výraz, jako kdyby něco zajímavého objevil, ale nakonec jen ustoupil a vypadal zklamaně. Prvního září se na náměstí skrývalo více postav, než kdy předtím. Půl tuctu lidí stálo v dlouhých pláštích, přičemž se mlčky a ostražitě dívali na mezeru mezi domy 11 a 13, ale důvod, proč se tu shromáždili, se zatím nevysvětloval. Jak se blížil večer, snesl se po několika týdnech neočekávaný poryv chladného deště a opět tu byl jeden z nevysvětlitelných momentů, kdy se zdálo, že objevili

Page 144: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

něco zajímavého. Muž s pokřivenou tváří ukázal na svého nejbližšího společníka, tlustého, bledého muže, oba postoupili vpřed, ale o chvilku později se zase vrátili do jejich předchozího nicnedělání, vypadajíce frustrovaně a zklamaně. Mezitím Harry, uvnitř čísla 12., vstoupil do haly. Téměř ztratil rovnováhu, když se přemístil k hlavnímu vchodu a pomyslel si, že smrtijedi možná viděli jeho odhalený loket. Pečlivě za sebou zavřel hlavní vchod, stáhl si neviditelný plášť, přehodil si ho přes ruku a spěchal přes ponurou chodbu směrem ke dveřím vedoucím do podlaží, svíraje v ruce kradenou kopii Denního většce. Uvítal ho obvyklý šepot „Severus Snape“, ucítil mrazivý vítr a jeho jazyk se na chvilku svázal. „Nezabil jsem tě,“ řekl, jakmile se mu rozvázal. Pak zadržel dech a figurína explodovala. Počkal, než došel do půlky cesty dolů po schodech do kuchyně, a jakmile se ocitl z doslechu paní Blackové a jejího křiku, zavolal: „Mám nové zprávy, ale vůbec se vám nebudou líbit.“ Kuchyně byla změněna téměř k nepoznání. Každé místečko se nyní blýskalo; měděné nádobí bylo do růžova vyleštěno; velký, dřevěný stůl zářil; poháry a talíře byly již připraveny na večeři a házely prasátka od radostně plápolajícího ohně, na kterém se zvolna vařilo něco v kotli. Nic však nebylo v pokoji více zajímavého, než domácí skřítek, který nyní přispěchal k Harrymu, oblečený do sněhobílého ručníku, vlasy v uších měl čisté a chmýřovité jako bavlnka a na jeho malé hrudi se mu pohupoval Regulusův medailon. „Zujte si boty, prosím, pane Harry, a běžte si umýt své ruce před večeří,“ zaskřehotal Krátura, vzal mu neviditelný plášť a pověsil ho na skobu ve stěně, vedle řady starých šatů, které však byly právě vyprány. „Co se stalo?“ zeptal se Ron s obavami. On i Hermiona byli zahrnuti štosem načmáraných poznámek, ruce měli přiloženy na plánu, který zabíral konec dlouhého kuchyňského stolu. Jejich zraky se nyní stočili na Harryho, který kráčel směrem k nim, hodil jim noviny, které dopadly na štos pergamenů. Zírala na ně veliká fotografie důvěrně známého muže se skobovitě zahnutým nosem a černými vlasy. Pod fotkou byl titulek, který hlásal: SEVERUS SNAPE POTVRZEN JAKO BRADAVICKÝ ŘEDITEL „Ne!“ vyjekli hlasitě Ron s Hermionou. Hermiona byla rychlejší, popadla noviny a začala číst nahlas doprovázející text.

Page 145: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Severus Snape, dlouholetý učitel Lektvarů na Bradavické škole Čar a Kouzel, byl dnes jmenován ředitelem kvůli mnohým důležitým změnám v prastaré škole. Po rezignaci předchozího učitele Mudlovských studií, Charity Burbageové, se novou profesorkou stane Alecto Carrowová. Místo učitele Obrany proti černé magii převezme její bratr, Amycus Carrow.“ „Je mi vítanou příležitostí moci udržovat nejlepší kouzelnické tradice a hodnoty -“ „Jako potvrzovat vraždu a odsekávat lidem uši. Snape, ředitelem! Snape v Brumbálově pracovně – u Merlinových spodků!“ zaječela, až Harry a Ron nadskočili. Vyskočila od stolu a hnala se do svého pokoje a za běhu křičela, „Budu za chvíli zpátky!“ „Merlinovy spodky?“ opakoval Ron a vypadal pobaveně. „Musela se zbláznit.“ Přitáhl si noviny a přečetl si článek o Snapeovi. „Ostatní učitelé ho nesnesou, McGonagallová a Kratiknot a Prýtová znají pravdu, vědí, jak Brumbál zemřel. Neuznají Snapea za ředitele. A kdo jsou tihle Carrowsovi?“ „Smrtijedi“, řekl Harry. „Jejich obrázky jsou uvnitř. Byli na vrcholu věže, když Snape zabil Brumbála, takže jsou to přátelé. A“, Harry zahořkle pokračoval a posunul si židli, „nevidím jinou možnost, než že budou muset zůstat. Jestli je Ministerstvo a Voldemort za Snapem, nebudou mít jinou možnost, než zůstat a učit, nebo dostat pěkných pár let v Azkabanu – a to jen, když budou mít štěstí. Mám dojem, že zůstanou a budou se snažit ochránit studenty.“ Krátura začal pobíhat okolo stolu s velikou naběračkou v rukou a nabíral polévku do naprosto zachovalých misek a pískal si mezi zuby. „Děkuji Kráturo“, řekl Harry a obrátil Věštce, aby se nemusel dívat do Snapeovy tváře. „No, alespoň konečně víme, kde přesně se Snape nalézá.“ Začal si nabírat polévku do úst. Kvalita Kráturova vaření se poté, co dostal Regulův medailon, náhle zlepšila: Dnešní cibulová polévka byla lepší, něž jakou kdy Harry ochutnal. „Stále je tady várka Smrtijedů, která pozoruje dům“, řekl Ron, „více, než normálně. Vypadá to, že doufají, že vyjdeme nesoucí své školní kufry a vyrazíme na Bradavický Express.“ Ron pohlédl na hodinky. „Přemýšlel jsem o tom celý den. Odjel zhruba před šesti hodinami. „Zvláštní, nebýt tam, co?“

Page 146: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry si vzpomněl na rudý parní stroj, jak ho s Ronem pronásledovali vzduchem, mihotající se mezi políčky a kopci jako červená housenka. Byl si jistý, že Ginny, Neville a Luna v tuto chvíli seděli spolu a možná přemýšleli, kde on, Ron a Hermiona jsou, nebo debatovali, jak nejlépe podkopat Snapeův nový režim. „Málem mě viděli, když jsem se vracel“, řekl Harry, „špatně jsem přistál na horním schodu a plášť sklouzl.“ „To se mi stává pořád. Áá, a tady je“, dodal Ron, a natahoval se ze své židle, aby mohl pozorovat Hermionu, jak se vrací do kuchyně. „Co to, ve jménu Merlinova nejneforemnějšího Předka, bylo? „Vzpomněla jsem si na tohle,“ vzdychla Hermiona. Nesla velký orámovaný obraz, který si odložila na podlahu předtím, než z kuchyňské linky sundala svou malou, lemovanou kabelu. Otevřela ji a chystala se do ní obraz narvat, ač bylo naprosto jasné, že se do té miniaturní taštičky nemůže nikdy vejít. Přesto však obraz v několika okamžicích zmizel v jejích prostorných útrobách. „Phineas Nigellus,“ vysvětlila jim Hermiona a hodila u toho tašku na stůl s obvyklým hlasitým třesknutím. „Cože?“ divil se Ron, ale Harry pochopil. Phineas Nigellus Black zobrazený na malbě mohl cestovat mezi svým portrétem na Grimmauldově náměstí a tím, který visel v ředitelně v Bradavicích – oválné místnosti, ve které právě teď seděl Snape ve své triumfální póze a užíval si toho, že mu teď patří Brumbálova sbírka vzácných stříbrných kouzelných přístrojů, kamenná myslánka, Moudrý klobouk a pokud ho někdo neodnesl pryč, tak i Nebelvírův meč. „Snape může poslat Phinease Nigelluse, aby se podíval sem do domu,“ vysvětlovala Hermiona Ronovi, když se posadila zpátky na židli. „Ale, když to teď udělá, tak jediné, co Phineas uvidí, bude vnitřek mojí tašky.“ „Dobrej nápad!“ řekl Ron ohromeně. „Díky,“ usmála se Hermiona a cpala do sebe svoji polévku. „Tak Harry, co se dnes ještě přihodilo?“ „Nic,“ odpověděl Harry. „Sledoval jsem vstup na ministerstvo sedm hodin. Vůbec se neobjevila. Ale viděl jsem tvého tátu, Rone. Vypadal dobře.“ Ron uznale pokýval hlavou. Souhlasil s tím, že by bylo příliš nebezpečné pokoušet se promluvit s panem Weasleyem, když vcházel na ministerstvo a zase ho opouštěl, protože byl neustále obklopen dalšími pracovníky ministerstva. Ale bylo uklidňující ho vidět, i když vypadal utahaně a znepokojeně.

Page 147: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Táta nám říkal, že většina lidí z ministerstva přichází do práce letaxovou sítí,“ řekl Ron. „Proto jsme ještě Umbridgeovou neviděli. Ona nikdy nechodí pěšky – myslí si o sobě, že je moc důležitá.“ „A co ta srandovní stará čarodějka a malý kouzelník v modrém hábitu?“ zeptala se Hermiona. „Jo, ten chlap z Oddělení kouzelnické údržby,“ řekl Ron. „Jak víš, že pracuje, v Údržbě?“ zeptala se Hermiona s lžící polévky napůl cesty od talíře k puse. „Táta říkal, že všichni z Oddělení údržby nosí tmavě modré pláště.“ Hermiona upustila lžíci a přitáhla si k sobě sešit s poznámkami a mapy, které spolu s Ronem prohlíželi, když přišel Harry do kuchyně. „Není tu nic o modrých uniformách, nic!“ řekla a rychle otáčela stránky. „No a to na tom tak záleží?“ „Rone, všechno je důležité! Pokud chceme proniknout na ministerstvo a nechceme se prozradit, i když udělali ochrany proti vetřelcům, musíme znát i ty nejmenší detaily! Tolikrát jsme to procházeli,...chci říct...co je účelem všech těch průzkumných hlídek, když nám ani neřekneš...“ „Kristepane, Hermiono, zapomněl jsem na jednu malinkou věc a...“ „Víš snad, že pro nás momentálně na světě neexistuje nebezpečnější místo, než je Ministerstvo...“ „Myslím, že bychom to měli udělat zítra,“ skočil jí do řeči Harry. „Hermiona zůstala sedět s otevřenou pusou a Ron se malinko pobryndal svojí polévkou. „Zítra?“ zopakovala nevěřícně Hermiona. „To nemyslíš vážně, že ne?“ „Jasně, že myslím,“ řekl Harry. „Nemyslím si, že budeme připraveni jen o málo víc, než jsme teď, i kdybychom se plížili kolem vchodu na Ministerstvo celý další měsíc. Čím déle to odkládáme, tím dál od nás může být ten medailon. Klidně se mohlo stát, že ho Umbridgeová někam zahodila – nedá se otevřít.“ „Nebo,“ řekl Ron, „našla způsob, jak ho otevřít a teď je posedlá.“ „To by u ní nebyl žádný rozdíl. Dost zlá je už te,“ pokrčil rameny Harry. Hermiona se v hlubokém zamyšlení kousala do rtů. „Víme všechno, co je důležité,“ pokračoval Harry směrem k Hermioně. „Víme, že už se nejde přemísťovat na ministerstvo a zpět, že k Letaxové síti se teď smí

Page 148: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

připojit jen nejužší spolupracovníci ministra, protože Ron slyšel ty dva z Odboru záhad, jak se o tom baví. A taky zhruba víme, kde má Umbridgeová kancelář, protože jsi slyšela toho vousatého chlapa, jak říká svému kamarádovi...“ „'Budu nahoře v prvním patře. Dolores se mnou chtěla mluvit,'“ odrecitovala hned Hermiona. „Přesně tak,“ řekl Harry. „A víme, že se dovnitř dostaneme jenom pomocí těch divných mincí nebo žetonů nebo cokoliv je to zač, protože jsem viděl tu čarodějku, jak si jeden půjčuje od své kamarádky...“ „Ale my žádné nemáme!“ „Pokud náš plán vyjde, budeme mít,“ klidně pokračoval Harry. „Nevím, nevím, Harry...Může se stát tolik věcí, se kterými jsme nepočítali...“ „Jenže to se může stát, i kdybychom přípravou strávili další tři měsíce,“ řekl Harry. „Je čas jednat.“ Bylo vidět, že Ron a Hermiona jsou vystrašení. On sám si nebyl dost jistý, ale věděl, že čas nadešel, aby proměnili svůj plán ve skutečnost. Strávili předešlé čtyři týdny tím, že střídavě pod neviditelným pláštěm špehovali před oficiálním vchodem na Ministerstvo, o kterém Ron věděl díky panu Weasleymu od dětství. Nalepili se vždycky na některého z pracovníků ministerstva a tajně poslouchali jejich rozhovory a zapisovali si, kteří z nich se objevují sami, vždy ve stejný čas na stejném místě. Občas se i naskytla šance ukrást někomu z aktovky Denní Věštec. Pomalu si vytvořili náčrtky map a spoustu poznámek, které teď ležely před Hermionou. „Tak dobře,“ řekl pomalu Ron, „řekněme, že půjdeme zítra...Myslím, že bychom měli jít jenom já a Harry.“ „Ach, nezačínej zase!“ povzdechla si Hermiona. „Myslela jsem, že už ses s tím vyrovnal.“ „Jedna věc je motat se kolem vchodu na ministerstvo pod neviditelným pláštěm a druhá jít dovnitř, Hermiono,“ zabodl Ron prst do deset dní starého Denního Věštce. „Jsi na seznamu kouzelníků s mudlovskými rodiči, kteří se ještě nedostavili k vyšetřování!“ „A ty zrovna umíráš na kropenatku v Doupěti! Pokud by kdokoliv neměl jít, tak je to Harry, na kterého je vypsaná odměna deset tisíc galeonů.“ „Dobře, zůstávám tady,“ řekl Harry. „Dejte mi vědět, až někdo z vás porazí Voldemorta, jo?“ Ve chvíli, kdy se Ron s Hermionou smáli, vyrazila Harrymu bolest z jizvy na čele. Přikryl si jí rukou, ale uviděl Hermionin zamhouřený pohled a pokusil se pohyb zakrýt tím, že si odhrnul vlasy z očí.

Page 149: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Pokud tedy půjdeme všichni tři, musíme se přemístit každý zvlášť,“ pokračoval Ron, „Všichni se pod plášť už nevejdeme.“ Harryho jizva bolela čím dál víc. Postavil se, ale v tom vyběhl Krátura vpřed. „Pán nedojedl svou polévku. Dá si Pán kompot, nebo radši sirupové koláčky, které má pán tak rád?“ „Díky, Kráturo, ale za chvíli jsem zpátky...ehm...jdu na záchod.“ Hermiona se na něj zkoumavě zadívala, ale Harry už vyběhl po schodech nahoru do haly a odtud na první odpočívadlo, kde vpadl do koupelny a zabouchl za sebou dveře. Sténajíc bolestí, svalil se na černé umyvadlo s kohoutky ve tvaru hadů s otevřenou tlamou a zavřel oči. Plachtil slabě ozářenou ulicí. Domy po stranách měly vysoké dřevěné štíty a vypadaly jako z perníku. Došel až k jednomu z nich a potom uviděl svou vlastní bílou ruku s dlouhými prsty a zaklepal na dveře. Cítil narůstající vzrušení. Dveře se otevřely a za nimi stála smějící se žena. Její tvář ztuhla ve chvíli, kdy pohlédla do Harryho tváře. Veselost byla pryč, vystřídal jí strach. „Gregorovič?“ řekl vysokým studeným hlasem. Zavrtěla hlavou. Pokusila se zavřít dveře, ale bílá ruka je zadržela. „Chci Gregoroviče.“ „Er wohnt hier nicht mehr!“ křičela a vrtěla hlavou. „On tu nebydlet! Nebydlet tady. Já ho neznat!“ Když nemohla zavřít dveře, začala ustupovat pozpátku směrem do potemnělé haly a Harry ji klouzavě následoval a ve svých dlouhých prstech sevřel hůlku. „Kde je?“ „Das weiß ich nicht! Odjel! Já nevědět! Nevědět!“ Zvedl svou ruku. Zakřičela a dvě malé děti seběhly dolů do haly. Snažila se je zakrýt rukama. Objevil se záblesk zeleného světla... „Harry! HARRY!“ Otevřel oči a sesunul se na podlahu. Hermiona znovu zabušila na dveře. „Harry, otevři!“ Věděl, že vykřikl. Vstal a odblokoval dveře. Hermiona vpadla dovnitř a snažila se znovu získat rovnováhu. Dívala se zkoumavě kolem. Ron byl přímo za ní a vypadal značně nervózně, když mířil hůlkou do rohů podivně vypadající koupelny.

Page 150: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Co jsi tu dělal?“ zeptala se Hermiona vážně. „Co myslíš, že jsem tu dělal?“ zeptal se Harry s chabě hranou statečností. „Křičel jsi“ řekl Ron. „Jo...asi jsem si musel schrupnout nebo co...“ „Harry, prosím, neurážej naší inteligenci,“ řekla Hermiona a zhluboka dýchala. „Víme, že tě dole začala bolet jizva a jsi bílý jako stěna.“ Harry se posadil na okraj vany. „Dobře. Zrovna jsem viděl Voldemorta, jak zabil ženu. Teď už pravděpodobně zavraždil celou její rodinu. A nemusel. Bylo to jako s Cedrikem. Byli tam jenom...“ „Harry, měl bys zabránit tomu, aby se ti to stávalo!“ křičela na něj Hermiona a její hlas se ozvěnou rozléhal po koupelně. „Brumbál chtěl, abys ses naučil Nitrobranu! Myslel si, že to spojení je NEBEZPEČNÉ! - Voldemort ho může využít, Harry! K čemu je dobré vidět ho, jak vraždí a mučí lidi? Pomůže nám to nějak?“ „Jo, protože vím, co dělá,“ řekl Harry. „Takže ty se ani nepokusíš to zastavit?“ „Hermiono, já nemůžu. Víš, že jsem v Nitrobraně nemožný. Nikdy jsem tomu nepřišel na kloub.“ „Nikdy jsi to ani nezkusil!“ řekla plamenně. „Já to nechápu, Harry – máš snad rád tohle zvláštní spojení nebo vztah nebo co to je...“ Zajíkla se, když uviděla pohled, který jí Harry věnoval, když se postavil. „Rád?“ řekl tiše. „Tobě by se to líbilo?“ „Já...ne...omlouvám se, Harry. Já jsem to tak nemyslela...“ „Nenávidím to, nemůžu vystát fakt, že do mě může kdykoliv vidět, že ho musím vidět ve chvílích, kdy je nejnebezpečnější. Ale chci toho využít.“ „Brumbál...“ „Zapomeň na Brumbála. Tohle je moje volba, nikoho jiného. Chci vědět, proč potřebuje Gregoroviče.“ „Koho?“ „To je výrobce hůlek,“ řekl Harry. „Vyrobil Krumovu hůlku a Krum si myslí, že je skvělý.“ „Ale podle tebe,“ řekl Ron, „Voldemort někam zavřel Ollivandera. K čemu potřebuje výrobce hůlek, když už jednoho má?“ „Třeba má stejný názor jako Krum, třeba si myslí, že Gregorovitch je lepší...nebo si myslí, že mu Gregorovitch vysvětlí, co udělala moje hůlka, když mě

Page 151: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

pronásledoval, protože Ollivander to nevěděl.“ „Harry se podíval do prasklého, špinavého zrcadla a uviděl Rona a Hermionu, jak si za jeho zády vyměnili skeptické pohledy. „Harry, pořád mluvíš o tom, co udělala tvoje hůlka,“ řekla Hermiona, „ale to jsi udělal ty! Proč pořád odmítáš uznat odpovědnost, za svoje vlastní síly?“ „Protože vím, že jsem to já nebyl! A stejně tak Voldemort, Hermiono! Jenom my dva víme, co se doopravdy stalo!“ Dívali se na sebe. Harry věděl, že Hermionu nepřesvědčil a že promýšlí protiargumenty proti oběma jeho teoriím o hůlce a o tom, že sám sobě dovoluje nahlížet do Voldemortovy mysli. K jeho úlevě zasáhl Ron. „Kašli na to,“ vybídl ji. „Je to na něm. Ale jestli jdeme zítra na Ministerstvo, nemyslíš, že bychom ještě měli projít plán?“ Do postele se nedostali dříve, než před půlnocí. Dlouhé hodiny procházeli znovu a znovu jejich plán až do chvíle, kdy ho byli schopni odříkat slovo od slova nazpaměť. Harry, který nyní spal v Siriusově pokoji, ležel na posteli a svítil si na starou fotografii svého otce, Siriuse, Lupina a Pettigrewa, a opakoval si plán dalších deset minut. Když zhasl hůlku, přemýšlel o Mnoholičném lektvaru, zvracejících pastilkách a tmavomodrých róbách; přemýšlel o výrobci hůlek Gregorovičovi a o tom, jak dlouho se ještě může před Voldemortem skrývat. Úsvit vystřídal temnotu noci s nepatřičnou rychlostí. „Vypadáš děsně!“ byla Ronova první slova, když vstoupil do Harryho pokoje, aby ho vzbudil. „Ne na dlouho,“ zívl Harry. Hermionu našli dole v kuchyni. Dávala na stůl kávu a teplé rohlíky, které připravil Krátura a na tváři měla známý, lehce dychtivý, výraz, který Harry vídal vždy před zkouškami. „Róby,“ řekla si pro sebe a když si všimla jejich přítomnosti, nervózně zavrtěla hlavou a pokračovala v ukládání věcí do kabely. „Mnoholičný lektvar…Neviditelný plášť…Děsivé dělobuchy…Měli byste si jich, pro všechny případy, pár vzít...Dávivé pastilky, Krvácivé karamely, Prodloužené uši...“ Rychle zhltli snídani a zvedali se k odchodu. Krátura se poklonil a slíbil jim, že, až se vrátí, bude tu pro ně mít nachystaný hovězí nákyp s ledvinkami. „Buď požehnán!“ řekl Ron láskyplně. „...a když pomyslíš, že jsem snil o tom, jak

Page 152: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

mu useknu hlavu a přitluču jí na zeď...“ Na cestě museli být velice opatrní. Spatřili skupinku Smrtijedů, kteří už měli z pozorování domu přes zamlžené náměstí napuchlé oči. Hermiona se s Ronem přemístila první a pak se vrátila pro Harryho. Po obvyklém krátkém pobytu v temnotě a mírném přidušení shledal Harry, že se nachází v malé aleji, kde se měla odehrát první část plánu. Byla opuštěná, vyjma několika velkých popelnic. První pracovníci ministerstva se většinou neobjevovali dřív, než v osm. „Dobrá,“ řekla Hermiona a podívala se na hodinky. „Měla by tu být asi za pět minut. Až ji omráčím...“ „Hermiono, my víme,“ řekl Ron příkře. „A myslím, že bychom měli otevřít dveře před tím, než se sem dostane, ne?“ vyjekla Hermiona. „Málem jsem zapomněla! Ustupte...“ Namířila hůlkou směrem za ně, na zamčené a značně pokreslené protipožární dveře, které se s velikou ranou otevřely. Tmavá chodba za nimi vedla, jak vypátrali, do opuštěného divadla. Hermiona dveře zase zatlačila, aby vypadaly, že jsou stále zavřené. „A teď,“ řekla a otočila se zpátky na Harryho s Ronem, „si zase nasadíme plášť a...“ „...budeme čekat,“ dokončil za ní Ron, přehazujíce plášť přes Hermioninu hlavu jako šátek přes ptačí klícku a zakoulel na Harryho očima. Ani ne za minutu se ozvalo tiché lupnutí a drobná čarodějka z ministerstva s jemnými šedými vlasy se přemístila stopu od nich a mrkala v prudkém světle. Zpoza mraku právě povylezlo slunce. Stěží měla čas užít si neočekávaného tepla, a už ji Hermionino němé Omračovací kouzlo zasáhlo do hrudníku a ona se svalila na zem. „Skvělá práce, Hermiono,“ řekl Ron a vynořil se zpoza koše u dveří do divadla, jak z něho Harry sundal neviditelný plášť. Přenesli malou čarodějku do temné chodby. Hermiona jí vyškubla pár vlasů a přidala je do flakónku s bahnovitým Mnoholičným lektvarem, který vytáhla z tašky. Ron zatím prohledával čarodějčinu kabelku. „Je to Mafalda Hopkinsová,“ řekl a četl malou kartičku která identifikovala jejich oběť jako spolupracovníka Kanceláře pro odstraňování následků nesprávně užitých kouzel. „Bude lepší, když si to vezmeš ty, Hermiono. A tady jsou žetony.“ Předal jí pár malých zlatých mincí, všechny s vyraženými písmeny M.O.M, které vytáhl z čarodějčiny peněženky. Hermiona vypila Mnoholičný lektvar, který měl nyní příjemnou nafialovělou barvu a

Page 153: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

za pár vteřin vedle nich stála dvojnice Mafaldy Hopkinsové. Jakmile si nasadila Mafaldiny brýle, Harry zkontroloval čas. „Máme trošku zpoždění, pan z Kouzelnické údržby tady bude každou chvíli.“ Rychle zavřeli dveře, za kterými byla opravdová Malfalda; Harry a Ron si nasadili neviditelný plášť a Hermiona zůstala venku a čekala. Pár vteřin poté se ozvalo další třesknutí a malý, jako fretka vypadající, čaroděj se objevil přímo před nimi. „Ó, ahoj, Mafaldo.“ „Ahoj!“ řekla Hermiona roztřeseným hlasem, „Jak se dnes máš?“ „Ne moc dobře,“ odpověděl malý čaroděj, který vypadal naprosto sklesle a vydal se dál po hlavní cestě. Hermiona se k němu přidala a Harry s Ronem se plížili za nimi. „To je mi líto,“ řekla Hermiona a výkladem jeho problémů se ho snažila pozdržet. Bylo nezbytné, aby nedošel až na ulici. „Na, tady máš bonbon.“ „Ehm? Och, ne, díky...“ „Trvám na tom!“ řekla Hermiona agresivně a třepala mu pytlíkem pastilek před obličejem. Čaroděj si s poněkud vyplašeným výrazem jednu vzal. Účinek byl okamžitý. Ve chvíli, kdy se pastilka dotkla jeho jazyku, začal čaroděj zvracet tak silně, že si ani nevšiml, že mu Hermiona vytrhla hrst vlasů z temene. „Chudáčku!,“ vyhrkla, jak zvracel po aleji. „Možná by sis měl vzít den volna!“ „Ne – ne!“ řekl přiškrceně, začal se dávit a snažil se pokračovat v cestě, přestože nebyl schopen jít rovně. „Musím – dneska – musím jít...“ „Ale to je naprostá pitomost,“ řekla Hermiona vyděšeně. „Nemůžeš jít v takovém stavu do práce. Myslím, že bys měl jít ke sv. Mungovi, ať tě prohlédnou.“ Čaroděj padl na všechny čtyři, a snažil se pokračovat dál na hlavní cestu. „Takhle přeci nemůžeš jít do práce!“ křičela Hermiona. Konečně to vypadalo, že si přiznal pravdu. Vydrápal se po Hermioně do stoje a zmizel,aniž by tu po něm zbylo cokoliv jiného, než taška, kterou mu Ron vyškubl z ruky a hromadu zvratků. „Blee,“ řekla Hermiona a zvedla si sukni, aby si ji nenamočila v kaluži, kterou tu zanechal.

Page 154: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Možná by udělalo míň nepořádku, kdybych ho taky omráčila?“ „Jo,“ řekl Ron a vymotal se z pláště, v rukou čarodějovu tašku, „ale stejně si myslím, že hromada lidí v bezvědomí by poutala mnohem víc pozornosti.“ „Byl dost zapálený do práce, co? Dej nám ty vlasy a lektvar.“ Během dvou minut stál před nimi Ron jako malý, fretce podobný, čaroděj a měl na sobě tmavomodrou róbu, která byla poskládána v tašce. „Zvláštní, že ji neměl na sobě, když se tolik těšil do práce. Každopádně, já jsem Reg Cattermole, alespoň podle toho štítku na zádech.“ „Teď tady počkej,“ řekla Hermiona Harrymu, který byl stále pod pláštěm, „a já se vrátím s nějakými vlasy.“ Musel čekat deset minut, ale připadalo mu, že tu stojí v pozvracené aleji vedle dveří, za kterými se ukrývala pravá Mafalda, mnohem déle. Konečně se Ron s Hermionou objevili. „Nevím, kdo je,“ řekla Hermiona a předala Harrymu několik kudrnatých černých vlasů, „ale šel domů s hrozným krvácením z nosu. Jo, a je dost vysoký, takže budeš potřebovat větší plášť.“ Vytáhla několik plášťů, které pro ně Krátura vyžehlil a Harry se napil lektvaru. Jakmile bolestivá přeměna skončila, byl vysoký víc jak šest stop a při pohledu na svá svalnatá ramena, si řekl, že i silák. Taky měl bradku. Složil neviditelný plášť pod šaty i se svými brýlemi a přidal se k ostatním. „Páni, to je strašidelný,“ řekl Ron, když se podíval na Harryho, který se nad ním tyčil jako věž. „Vezmi si jeden z Mafaldiných žetonů,“ řekla Hermiona Harrymu, „a pojďme, už je skoro devět.“ Vyšli spolu z aleje. Stáli teď na přeplněném chodníku a padesát yardů o nich bylo špičaté zábradlí obklopující dvě ramena schodiště, jedno označené PÁNI a druhé DÁMY. „Uvidíme se za chvíli,“ řekla Hermiona nervózně a vydala se k DÁMÁM. Harry a Ron se přidaly k zvláštně oblečenému muži, který sestupoval do něčeho, co vypadalo jako klasické podzemní veřejné záchodky obložené černobílými kachličkami. „Brý ráno, Regu!“ zavolal další kouzelník v tmavomodré róbě, když vkládal žeton do dírky ve dveřích. „Jak osina v zadnici, co, když musíme chodit do práce tímhle způsobem! Kdo myslí, že se tu objeví? Harry Potter?“ Čaroděj zaburácel smíchem nad vlastním vtipem zatímco se Ron nuceně pousmál. „Jo,“ řekl, „blbý, co?“ A vydali se s Harrym do sousedních kabinek.

Page 155: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Po Harryho levici i pravici se ozval zvuk splachování. Přikrčil se a podíval se dírou pod kabinou přesně včas, aby viděl pár obutých chodidel, jak vstupují do záchodu. Podíval se doleva a spatřil Rona, jak na něj zírá. „Musíme se spláchnout?“ zašeptal. „Vypadá to tak,“ zašeptal Harry zpátky; jeho hlas byl hluboký. Oba vstali. Harry si připadal výjimečně hloupě, když šplhal do záchodu. Věděl ale, že je to tak správně – ačkoliv stál ve vodě, jeho boty, chodidla i plášť zůstávaly suché. Natáhl se, zatáhl za řetízek a v další chvíli se sklouznul dolů po skluzavce a vynořil se z krbu na Ministerstvu kouzel. Neohrabaně vstal. Měl teď daleko větší tělo, než na jaké byl zvyklý. Ohromné Atrium se zdálo být temnější, než si Harry pamatoval. Minule stála uprostřed haly zlatá fontána, ale teď vládla scéně obrovská socha z černého kamene. Bylo to dost děsivé, jak socha kouzelníka a čarodějky seděli na ozdobně vyřezaných trůnech a dívali se dolů na pracovníky Ministerstva. Pod nimi se skvěl vytesaný nápis: MAGIE JE MOC. Harry dostal těžkou ránu zezadu do nohou. Další kouzelník vyletěl z krbu za ním. „Z cesty, nemůže...jej...promiň Runcorne.“ Očividně vystrašený kouzelník se dal rychle do kroku. Zřejmě ho muž, kterého Harry nyní zosobňoval, zastrašil. „Hej“ šeptl hlas, Harry se rozhlédl a uviděl drobnou čarodějku a podsaditého kouzelníka z Kouzelnické údržby a připojil se k nim. „Dorazil jsi v pořádku?“ šeptla Hermiona Harrymu. „Ne, ještě je pořád zaseklej v rouře,“ řekl Ron. „Ó!, velmi zábavné...To je příšerný, co?" řekla Harrymu, který zíral na sochu. „Viděls na čem sedí?“ Harry se podíval trochu pozorněji a uvědomil si, že to, o čem si myslel, že byly dekorativně vyřezané trůny, byla ve skutečnosti kupa lidských těl. Stovky a stovky nahých mužů, žen i dětí, s hloupě vypadajícími a ošklivými obličeji, zkroucení a stlačení společně podpírali váhu dvou kouzelníků. „Mudlové“ šeptla Hermiona „Na svém správném místě. Pojďme dál.“ Připojili se k proudu kouzelníků, kteří směřovali ke zlatým branám na konci haly a co nejpozorněji sledovali okolí. Neuviděli však ani náznak charakteristické postavy Dolores Umbridgeové. Prošli skrz bránu do menší haly, kde se tvořili fronty k dvaceti zlatým mřížím, za nimiž se skrývaly výtahy. Jen se k jedné z nich připojily, neznámý hlas zavolal: „Cattermole!“ Dívali se kolem a Harryho žaludek se obrátil vzhůru nohama. Jeden ze Smrtijedů,

Page 156: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

kteří byli svědkem Brumbálovy vraždy, kráčel směrem k nim. Ministerští pracovníci vedle nich sklopili pohledy k zemi. Harry cítil že z něj měli strach. Zachmuřená, až trochu hrubá tvář muže byla tak nějak v rozporu s jeho nádherným splývajícím pláštěm prošitým mnohými zlatými nitkami. Někdo z davu v okolí výtahů pochlebovačně zvolal: „Dobré ráno, Yaxley!“ ale ten jej ignoroval. „Cattermole, žádal jsem o někoho z údržby, aby se postaral o mojí kancelář. Pořád mi v ní prší.“ Ron se díval kolem, jako by doufal, že se ozve někdo jiný, ale nikdo nepromluvil. „Prší...ve - ve vaší kanceláři? To...to není dobré, že?“ Ron se nervózně pousmál. Yaxleyho oči se rozšířily. „Tak ty si myslíš, že je to vtipné, co Cattermole?“ Pár čarodějek se oddělil od fronty u výtahu a pospíchal pryč. „Ne,” dodal Ron, “samozřejmě, že ne...“ „Uvědomuješ si Cattermole, že jsem teď na cestě dolů, abych vyslechl tvoji ženu? Vlastně jsem docela překvapen, že tam nejsi s ní a nedržíš jí za ruku, zatímco čeká. Už si jí nechal, co? To je asi moudré. Příště se ožeň s nějakou čistokrevnou.“ Hermiona trochu vypískla strachy. Yaxley se na ní podíval, ale ona jen slabě zakašlala a otočila se. „Já – já –“ koktal Ron. „Kdyby moje žena byla označena za mudlovskou šmejdku,” řekl Yaxley, „...jakože by si nikdo nemohl splést mou ženu s takovou špínou...a Oddělení prosazování kouzelnických zákonů potřebovalo, abych udělal nějakou práci, vzal bych si to za svou osobní prioritu. Rozumíš, Cattermole?“ „Ano,“ zašeptal Ron. „Tak se o to postarej, Cattermole, ať je moje kancelář do hodiny úplně suchá nebo bude pokrevní status tvé ženy ještě více nejistý, než je teď.“ Zlatá mříž před nimi se řinčivě otevřela. S kývnutím a nelibým úsměvem směrem k Harrymu, který měl zřejmě ocenit jeho jednání s Cattermolem, odešel Yaxley k jinému výtahu. Harry, Ron a Hermiona nastoupili do toho svého, ale nikdo již za nimi nešel. Jako by byli něčím infikováni. Mříž se s třesknutím zavřela a výtah se vydal směrem nahoru. “Co budu dělat?” zeptal se Ron obou najednou. Vypadal dost sklíčeně. „Jestli se tam neukážu, moje žena...vlastně Cattermolova žena–“

Page 157: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Půjdeme s tebou, musíme zůstat pohromadě–“ začal Harry, ale Ron prudce zavrtěl hlavou. „To je blbost, nemáme moc času. Vy dva najdete Umbridgeovou a já se půjdu postarat o tu Yaxleyho kancelář – ale jak zastavím ten déšť?” “Zkus 'Finite Intantáte',” řekla Hermiona. “Pokud to bylo zaklínadlo nebo nějaká kletba, měl by se déšť zastavit. A jestli to nepomůže, tak se něco pokazilo s Povětrnostním kouzlem, což je už těžší spravit. V tom případě zkus pro dočasné zmírnění Impervius, abys zachránil jeho věci– “ “Řekni to znovu a pomalu – “ řekl Ron, zatímco zoufale hledal po kapsách brk. Ale v tu chvíli výtah zavibroval, zastavil a netělesný ženský hlas řekl: Čtvrté poschodí, Oddělení kontroly a dohledu nad kouzelnými tvory, včetně sekcí pro příšery a hmotná i nehhmotná stvoření, Kancelář pro spolupráci se skřety a Poradenské kanceláře pro hubení škůdců.” Mříž se opět otevřela a vpustila dovnitř dva čaroděje a pár světle fialových papírových oběžníků, které se třepetaly okolo lampy u stropu výtahu. „Dobré ráno, Alberte,” řekl zarostlý chlapík usmívajíc se na Harryho. Když se výtah opět se skřípěním rozjel, zběžně si prohlédl Rona a Hermionu. Hermiona právě zběsile šeptala Ronovi instrukce. Kouzelník se opřel vedle Harryho, díval se na něj úkosem a mumlal „Dirk Cresswell, eh? Z oddělení spolupráce se skřety?” „Přesně tak, Jsem si docela jistý Alberte, že teď dostanu jeho práci!” zamrkal a Harry se na oplátku usmál a doufal, že to bude stačit. Výtah zastavil a mříže se opět otevřely. „Druhé patro, oddělení prosazování kouzelnických zákonů včetně Kanceláře Nepatřičného užívání kouzel, Ústředí bystrozorů a Správní kancelář Starostolce,“ řekl hlas čarodějky. Harry si všiml, že Hermiona Rona malinko postrčila a on pospíchal z výtahu následován dalšími kouzelníky. Harry a Hermiona byli nyní sami. Zlaté dveře se zavřely a Hermiona velice rychle řekla: „Vlastně si myslím, Harry, že bych měla jít za ním. Nemyslím si, že ví, co dělá a jestli ho chytí, celá naše věc...“ „První patro, Ministerstvo kouzel a Pomocný personál.” Zlaté mříže se znovu rozevřely a Hermiona si povzdechla. Stáli před nimi čtyři lidé, dva hluboce zabraní do své konverzace – dlouhovlasý čaroděj, oděný do nádherného černozlatého pláště a čarodějka podobná ropuše, se sametovým kloboukem na svých krátkých vlasech svírající na hrudi spisové desky.

Page 158: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

13. Kapitola – Komise pro kontrolu mudlům narozeným

„Ah, Mafaldo!“ řekla Umbridgeová, když se podívala na Hermionu. „Poslal Vás

Travers, že?“

„A-ano,“ vypíska Hermiona.

„Bože, půjde Vám to skvěle,“ řekla Umbridgeová kouzelníkovi oblečenému v

černozlatém hábitu.

„Tak tedy máme po problému, Ministře. Pokud se Mafalda může ujmout zapisování,

budeme moci ihned začít.“

Při pohledu do svého zápisníku pokračovala.

„Dnes nás čeká deset lidí a jeden z nich je manželka zaměstnance Ministerstva! Ts,

ts... Dokonce i tady, v samém srdci Ministerstva!“

Vstoupila do jiného výtahu, stejně tak jako dva kouzelníci, kteří poslouchali její

rozhovor s Ministrem.

„Pojedeme rovnou dolů, Mafaldo. Vše, co potřebujete najdete, v soudní síni. Dobré

ráno, Alberte, Vy snad nevystupujete?“

„Ano, jistě,“ řekl Harry Runcorovým hlubokým hlasem.

Harry vystoupil z výtahu a zlatá mříž se za ním zavřela. Ohlédl se přes rameno a

viděl Hermioninu znepokojenou tvář jak mizí z dohledu spolu s vysokým

kouzelníkem vedle ní.

„Co Vás sem přivádí, Runcorne?“ zeptal se nový ministr kouzel.

Jeho dlouhé černé vlasy a bradka byly již místy protkány stříbrnou a jeho vysoké

čelo vrhalo stín na jeho lesklé oči. Harrymu to připadalo jako by krab vykukoval

zpod skály.

„Potřeboval jsem něco říci,“ Harry na zlomek sekundy zaváhal, „Arthuru

Weasleymu. Někdo mi říkal, že je tady v jedničce.“

Page 159: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ach tak,“ odpověděl Plum Thicknesee. „Přistihli ho v kontaktu s někým

nežádoucím?“

Harry měl najednou velice sucho v krku, když odpovídal „Ne, nic takového.“

„No dobře. Je to jen otázka času,“ řekl Thicknesse. „Kdyby Vás zajímal můj názor,

tihle krvezrádci jsou stejně špatní jako mudlovští šmejdi. Přeji hezký den,

Runcorne.“

„Hezký den, pane ministře.“

Harry sledoval Thicknesseho jak pochoduje pryč chodbou plnou lidí. V okamžiku,

kdy zmizel z dohledu, vytáhl Harry svůj neviditelný plášť, který byl až dosud ukrytý

pod těžkým černým kabátem, hodil jej přes sebe a vydal se na opačnou stranu.

Runcorn byl tak vysoký, že se Harry musel pokrčit, aby měl jistotu, že mu nejsou

vidět jeho velké nohy.

Panika mu sevřela žaludek. Když procházel jedněmi naleštěnými dřevěnými dveřmi

s druhými, každé měly štítek se jménem majitele a jeho zaměstnáním, moc

ministerstva, jeho komplexnost a jeho neproniknutelnost, uvědomil si Harry, že

plán, který připravovali s Ronem a Hermionou poslední čtyři týdny, byl k smíchu

dětinský.

Všechny své síly vynaložili na to se dostat dovnitř do budovy, aniž by byli odhaleni,

avšak ani na moment se nezamysleli nad tím, co dělat, kdyby byli rozděleni.

Hermiona byla nyní nucena být u soudních procesů, které se zajisté potáhnou na

hodiny. Ron se pokoušel provést kouzlo, které bylo bezpochyby daleko vyspělejší,

než jaké mohl zvládnout, přičemž svoboda jedné z obžalovaných záležela na jeho

úspěchu, a on, Harry, se potuloval po nejvyšším patře s vědomím, že jeho kořist

právě odjela výtahem dolů.

Po chvilce se zastavil, opřel se o zeď a pokoušel se rozhodnout, co dál. To ticho ho

tísnilo. Žádné kroky nebo rozhovory. Purpurově zbarvený koridor byl tak tichý jako

kdyby zde bylo použito kouzlo Muffiliato.

Její kancelář musí být tady, pomyslel si Harry.

Page 160: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Zdálo se nepravděpodobné, že by si Umbridgeová nechávala šperky v kanceláři, ale

na druhou stranu by byla hloupost to tam neprohledat. Proto opět vyrazil po

chodbě, přičemž nepotkal nikoho, kromě zachmuřeného kouzelníka, který tiše

mumlal poznámky, které brk letící před ním okamžitě zapisoval na pergamen.

Harry zabočil za roh a dál věnoval pozornost jménům na dveřích. V půli cesty další

chodbou dorazil Harry do širokého, otevřeného prostranství, kde přibližně tucet

kouzelníků a čarodějnic sedělo v řadách za malými stolky, ne nepodobným školním

lavicím, i když byly o mnoho vyšší a bez nápisů na nich.

Harry se zastavil a chvíli fascinovaně sledoval co se dělo. Všichni zcela stejně

mávali a točili svými hůlkami a barevné papíry poletovaly všemi směry jako papíroví

draci. Po několika vteřinách si Harry uvědomil, že celá procedura měla svůj rytmus,

že všechny papíry se zformovaly do jediného obrazce a po dalších pár okamžicích si

uvědomil, že hledí na formaci kusů brožury – že barevné papíry byly stránkami,

které , když se sestavily, složily a začarovaly dohromady, dopadly na urovnané

hromádky vedle každého kouzelníka.

Harry se tiše připlížil o něco blíže, i když čarodějové byli tak zaujati tím, co dělají,

že Harry pochyboval, že by si ho stěží všimli, i kdyby hlasitě přidupal bez pláště.

Poté se mu podařilo získat dokončenou brožuru, ležící vedle mladé čarodějky, a tak

ji začal, zpod neviditelného pláště, prohlížet. Na jejím růžovém obale byl zlatý

nápis:

MUDLOVŠTÍ ŠMEJDI

a nebezpečí, které přinášejí poklidné čistokrevné společnosti

Pod tímto titulem byl obrázek červené růže a samolibě se usmívající tváře

uprostřed ní, škrcené zeleným plevelem s jedovatými zuby. Na brožuře nebylo

uvedeno autorovo jméno, avšak, když se Harry podíval na jizvy na své pravé ruce, o

tvůrci nepochyboval. Mladá čarodějnice vedle něho jen potvrdila jeho podezření,

když se zeptala,

Page 161: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Nevíte někdo jestli bude stará ropucha u výslechů mudlovských šmejdů celý den?“

„Opatrně,“ řekl čaroděj sedící vedle ní a nervózně se rozhlédl. Jedna z jeho

stránek uklouzla a spadla na podlahu.

„Co je? Má už snad kromě magického oka i magické ucho?“ řekla, a rychle mrkla

směrem k zářivým mahagonovým dveřím vedoucím do této místnosti.

Harry se podíval také a na okamžik ho ovládl hněv. Tam, kde mívají mudlové

kukátka ve dveřích, bylo zasazeno do dřeva velké, kulaté oko s jasně modrou

duhovkou – oko, které bylo známé všem, kdo znali Alastora Moodyho.

Na zlomek sekundy Harry zapomněl kde je a co tam dělá, dokonce zapomněl, že je

neviditelný. Vyrazil rovnou ke dveřím, aby mohl prozkoumat Moodyho oko.

Nepohybovalo se. Hledělo upřeně nahoru, jako by bylo zamrzlé. Destička pod ním

říkala:

Dolores Umbridgeová

Nejvyšší sekretářka ministra kouzel

O něco níže pak byla o něco blyštivější, nová destička:

Vedoucí odboru pro registraci mudlům narozených

Harry se opět podíval na tucet výrobců brožurek. Ačkoli byli zabráni do práce, jen

stěží by mohl předpokládat, že by si nevšimli, kdyby se dveře prázdné kanceláře

před nimi otevřely. Proto z kapsy hábitu vytáhl zvláštní předmět s malýma

kmitajícíma nožičkama a tělem vypadajícím jako gumový roh. Sehnul se až k

podlaze a umístil tam Bombu hnojůvku.

Ta se od něho okamžitě rozeběhla směrem k nohám kouzelníků a čarodějek před

ním. O chvilku později, zatímco Harry čekal s rukou na klice, zazněl hlasitý výbuch

a za rohem se objevilo velké množství štiplavého kouře.

Page 162: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Mladá čarodějnice v první řadě vykřikla a růžové stránky se rozletěly všemi směry,

když ona i její kolegové vyskočili na nohy a hledali zdroj toho rozruchu. Harry stiskl

kliku, vstoupil do kanceláře a zavřel za sebou dveře.

Měl pocit jako by se vrátil v čase. Místnost vypadala úplně stejně jako kabinet

Umbridgeové v Bradavicích.

Krajkované závěsy, ubrousky a sušené květiny pokrývaly každý kousek plochy. Stěny

byly pokryty stejnými barevnými ornamentálními talíři, nechutně sladká koťata s

mašličkami, dovádějící a hrající si. Na stole pak byl barevný volánkový ubrus. Za

Pošukovým okem byl připevněn teleskopický přístroj, který Umbridgeové umožňoval

špehovat zaměstnance na druhé straně dveří. Harry se do něj podíval a spatřil, že

jsou stále ještě shromážděni okolo Bomby hnojůvky. Pak vykroutil teleskop ze

dveří, což zanechalo ve dveřích otvor, z něhož vytáhl magické oko a vložil si je do

kapsy. Poté se opět otočil směrem do místnosti, zvedl svou hůlku a zamumlal,

„Accio medailon.“

Nic se nestalo, ale to ani Harry nečekal, Umbridgeová určitě znala spoustu

ochranných zaklínadel a kouzel. Proto ihned vyrazil za její stůl a začal otvírat

jeden šuplík za druhým. Viděl brky, zápisníky i magický záznamník, očarované

svorky na papír které se vinuly jako hadi, malou rozzlobenou krajkovanou krabičku

plnou tenkých mašlí a svorek, avšak nebylo tam ani stopy po medailonu.

Za stolem byl také archivní šuplík a Harry se ho rozhodl prohledat. Stejně tak jako

Filchův kabinet v Bradavicích, i tento byl plný složek nadepsaných jmény. Na dně

šuplíku si Harry všiml něčeho, co ho opravdu překvapilo: složku pana Weasleyho.

Vytáhl ji a začal číst.

Arthur Weasley

Krevní status – čistá krev, ale s neakceptovatelnými promudlovskými názory. Člen

Fénixova řádu.

Page 163: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Rodina – manželka (čistá krev), sedm dětí, dvě nejmladší v Bradavicích.

Pozn.: Nejmladší syn je v současné době doma, vážně nemocen. Potvrzeno

ministerským inspektorem.

Bezpečnostní status – SLEDOVÁN. Veškerý pohyb je monitorován. Vysoká

pravděpodobnost kontaktu s Nežádoucím č. 1 (dřívější pobyt s Weasleyovou

rodinou)

„Nežádoucí číslo jedna,“ zamručel Harry když vracel složku pana Weasleyho zpět

do šuplíku.

Měl tušení že ví, o koho se jedná a jistotu získal, když a rozhlédl se po dalších

místech, kde by se dal medailon schovat – na zdi visel plakát s jeho fotografií, slovy

Nežádoucí číslo jedna přes jeho hrudník. V rohu plakátu byla, spolu s obrázkem

kotěte, na růžovém papíře umístěna malá poznámka. Harry přišel k plakátu aby si

přečetl, co Umbridgeová napsala,

„Měl by být potrestán.“

Rozzlobenější než kdy dříve, prohledal Harry dna váz, odpadkových košů i suchých

květin, nijak ho však nepřekvapilo, že tam medailon neobjevil. Naposledy se

rozhlédl po místnosti a jeho srdce se náhle prudce rozbušilo. Brumbál na něho zíral

z malého čtvercového zrcadla opřeného na knihovně vedle stolu.

Harry přeběhl místnost a sáhl po něm, avšak v tom okamžiku si uvědomil že se

vůbec nejednalo o zrcátko. Brumbál se na něho zamyšleně usmíval z obálky

nablýskané knihy. Harry až po chvilce všiml zeleného nápisu přes jeho klobouk –

Život a lži Albuse Brumbála – a o nic menšího nápisu přes jeho hruď: „napsala Rita

Holoubková, autorka bestselleru Armando Dippet - Mistr, nebo idiot?“

Harry otevřel knihu na náhodné straně, a na ní spatřil velkou fotografii dvou

chlapců, oba se až přehnaně smáli, oba měli ruku na rameni toho druhého. Brumbál

s vlasy po lokty si nechal narůst malou bradku, ne nepodobnou té Krumově, té,

která tak rozzlobila Rona.

Chlapec, který se hlasitě smál vedle Brumbála, měl veselý obličej a působil divoce.

Jeho zlaté vlasy se vlnily až po ramena. Harry uvažoval jestli je to mladý Dóže, ale

Page 164: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

než se stihl podívat na popisku fotografie, dveře kanceláře se otevřely.

Kdyby se při vstupování Thicknesse nedíval přes rameno, Harry by přes sebe zcela

jistě nestihl svůj neviditelný plášť přehodit. I tak možná ministr postřehl nějaký

pohyb, neboť chvíli nehnutě stál a zíral na místo, kde Harry právě zmizel. Nakonec

se nejspíš rozhodl, že viděl Brumbála na obálce knihy, kterou Harry sotva stihl

vrátit, jak se drbe na nose. Konečně došel ke stolu a svou hůlkou namířil na brk,

připravený v kalamáři. Ten okamžitě vyskočil a začal psát vzkaz pro Umbridgeovou.

Velice potichu, skoro se ani neodvažoval dýchat, Harry couval k otevřeným dveřím

do chodby.

Výrobci brožurek byli stále ještě shromážděni kolem zbytku bomby hnojůvky, které

ještě stále slabě vrčely jak vypouštěly trochu kouře. Harry spěchal chodbou pryč a

jen zaslechl mladou čarodějnici, jak říká,

„Vsadím se že utekla z Oddělení experimentálních kouzel. Nejsou vůbec opatrní,

pamatujete, jak jim odtamtud posledně unikla ta jedovatá kachna?“

Harry spěchal zpět k výtahům a zvažoval své možnosti. Nebylo pravděpodobné, že

by medailon byl někde na ministerstvu, a zrovna tak bylo nepravděpodobné, že by

to dostali z Umbridgeové, když byla zavřena v soudní síni.

Jejich prioritou teď bylo dostat se z ministerstva nespatřeni a zkusit to některý jiný

den. První, co musel udělat, bylo najít Rona a pak spolu vymyslet způsob jak dostat

Hermionu ze soudní síně.

Výtah, který přijel byl prázdný. Harry do něho vstoupil a sundal ze sebe neviditelný

plášť. K jeho nezměrné úlevě nastoupil ve druhém patře do výtahu promočený a

rozzuřeně se tvářící Ron.

„Dob-dobré ráno,“ zakoktal Ron, když se výtah opět rozjel.

„Rone, to jsem já!“

„Harry, zatraceně, já jsem úplně zapomněl že vypadáš jako… Proč s tebou není

Hermiona?“

Page 165: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Musela jet s Umbridgeovou dolů do soudní síně, nemohli jsme tomu zabránit a…“

Předtím, než mohl Harry větu dokončit, výtah opět zastavil. Dveře se otevřely a

dovnitř vstoupil pan Weasley. Mluvil s postarší čarodějnicí, jejíž vlasy byly učesány

tak, že vypadaly jako mraveniště.

„…víceméně Vás chápu, Wakando, avšak obávám se, že se nemohu účastnit

takového…“

Pan Weasley ztichl, když spatřil Harryho. Byl to velice zvláštní pocit, když se na

něho pan Weasley díval s takovou nelibostí. Dveře výtahu se zavřely a ten se opět

rozjel směrem dolů.

„Ach, zdravím, Regu,“ otočil se pan Weasley za zvukem stálého kapání z Ronova

hábitu. „Není tady dneska tvá žena kvůli výslechu? Ehm, co se ti stalo? Proč jsi tak

mokrý?“

„V Yaxleyho kanceláři pršelo,“ řekl Ron.

Díval se přitom na jeho rameno a Harry věděl, že se bojí, že by ho otec mohl

poznat, kdyby se mu podíval přímo do očí.

„Nemůžu to zastavit, a tak mě poslali pro Bernieho - Pillswortha, myslím, že říkali,

že...“

„Ano, ve spoustě kanceláří poslední dobou prší,“ řekl pan Weasley. „Zkoušel jsi

Meterolojinx Recanto? U Bletchleyho to fungovalo.“

„Meterolojinx Recanto?“ zašeptal Ron. „Ne, nezkoušel. Díky, ta- teda díky,

Arthure.“

Když se dveře výtahu opět otevřely, vyšla z nich čarodějka s mraveništěm ve

vlasech, stejně tak jako Ron, který proběhl kolem ní a ztratil se z dohledu. Harry

chtěl vyrazit za ním, ale cestu mu zkřížil Percy Weasley, který kráčel do výtahu, s

nosem zabořeným v nějakých papírech, které četl.

Percy si uvědomil, že je ve výtahu se svým otcem, až když se dveře s lomozem

Page 166: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

zavřely. Vzhlédl, a když uviděl pana Weasleyho, zrudl jako ředkvička a jen co se

dveře zase otevřely, opustil výtah. Harry se snažil dostat ven, ale zastavila ho paže

pana Weasleyho.

„Počkej chvilku, Runcorne.“

Dveře se opět zavřely, a když se výtah rozjel, pan Weasley řekl, „Slyšel jsem že

máš nějaké informace o Dirkovi Cresswellovi.“

Harry měl dojem, že zlost pana Weasleyho nebyla o nic menší kvůli střetnutí s

Percym. Usoudil tedy, že nejlepší bude dělat, že o ničem neví.

„Promiňte?“ řekl.

„Nepředstírej, Runcorne,“ řekl pan Weasley divoce. „Vystopoval jsi čaroděje, který

zfalšoval svůj rodokmen, ne?“

„A když ano, tak co?“ řekl Harry.

„Dirk Cresswell je čaroděj desetkrát víc než ty,“ řekl pan Weasley tiše, zatímco

výtah pokračoval.

„A jestli přežije Azkaban, budeš se mu muset zpovídat, nemluvě o jeho ženě,

synech a přátelích…“

„Arthure,“ přerušil ho Harry, „víš, že jsi sledován, ne?“

„To má být výhrůžka, Runcorne?“ zvýšil hlas pan Weasley.

„Ne,“ řekl Harry. „Je to pravda! Sledují tě na každém kroku-„

Dveře se otevřely, když dojeli k atriu. Pan Weasley hodil po Harrym kousavý pohled

a vyběhl z výtahu, který se řinčivě zavřel. Harry zůstal ohromeně stát na místě.

Přál si aby si býval vybral pro přeměnu někoho jiného.

Harry vytáhl neviditelný plášť a znovu si jej oblékl. Pokusí se Hermionu vyprostit

sám, zatímco bude Ron řešit tu kancelář s deštěm. Když se dveře se otevřely,

Page 167: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

vystoupil, a dostal se do úzkého kamenného průchodu osvětleného pochodněmi,

dost odlišného od vrchních chodeb s koberci a dřevěným obložením.

Když výtah opět s rachotem odjel, Harry se při pohledu na vzdálené černé dveře,

které značily vchod na Oddělení Záhad, trochu zatřásl.

Vyrazil, jeho cílem tentokrát nebyly černé dveře, ale brána po levé straně, která

odhalovala řadu schodů vedoucí k soudní síni. Zatímco sestupoval níž, promýšlel své

možnosti. Stále mu zbývalo několik bomb hnojůvek, ale možná by bylo lepší

jednoduše zaklepat na dveře soudu, vstoupit jako Runcorn a požádat o rozhovor s

Mafaldou.

Samozřejmě nevěděl, jestli je Runcorn dostatečně důležitý, aby mu to vyšlo, a

dokonce jestli by to dokázal, to, že by se Hermiona nevrátila by mohlo spustit

pátrání dříve, než by se dostali bezpečně pryč z ministerstva…

Ponořený do myšlenek, okamžitě nezaregistroval zvláštní mrazení, které ho

obklopilo, jako kdyby klesal do mlhy. S každým krokem byla větší a větší zima,

chlad dosáhl jeho hrdla a trhalo mu plíce. Pocítil, že se do něj vkrádá pocit

zoufalství, skleslosti a naplňuje ho zevnitř.

Mozkomorové, pomyslel si. A když našlápl nohou na schody a otočil se doprava,

naskytl se mu strašlivý pohled. Tmavý průchod ze soudních síní byl plný vysokých,

černě zahalených postav, jejich obličeje byly celé zakryté, jejich drsné dýchání

bylo jediným zvukem v místnosti. Ztuhlí Mudlovští šmejdi, kteří byli vzati dovnitř,

kvůli výslechu, seděli schoulení a vystrašení na dřevěných lavičkách.

Většina z nich si zakrývala obličej jejich rukama, možná nevědomě, aby sami sebe

chránili před mozkomorovou chamtivou pusou. Někteří z nich byli doprovázeni

rodinami, jiný seděli sami. Mozkomoři před nimi létali nahoru a dolů a chlad,

beznaděj a zoufalství toho místa dali jim a Harrymu pocit prokletí…

Bojuj s tím, řekl sám sobě, ale věděl, že tady nemůže vyčarovat patrona bez toho,

aniž by se odhalil. Tak udělal pohyb dopředu, nejtišeji, jak jen mohl a s každým

krokem navíc, který udělal, se zdálo, že otupělost bude předcházet jeho mozku,

ale donutil se, aby myslel na Hermionu a Rona, kteří ho potřebovali.

Pohybování přes vysoké černé figury bylo hrozné: Bezoké tváře, skryté pod jejich

kapucemi se otočily, když procházel a byl si jistý, že ho cítí, možná cítí lidskou

Page 168: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

přítomnost , která má stále nějaké naděje, nějakou odolnost…A pak, náhle a

otřesně uprostřed zamrzlého ticha jedny z dveří žaláře na levé straně chodby byly

rozraženy dokořán a ozývaly se z nich výkřiky.

„Ne, ne, jsem dvojí krve, říkám Vám, že jsem dvojí krve! Můj otec byl kouzelník,

opravdu byl, podívejte se na něj, Arkie Alderton, je to velmi známý návrhář košťat,

říkám Vám, ať se na něj podíváte- dejte ze mě ty ruce pryč, dejte je pryč- “

„Tohle je tvé poslední varování,“ řekla měkkým hlasem Umbridgenová, kouzelně

silnějším, aby šel čistě slyšet přes mužovo zoufalé řvaní.

„Jestli budete vzdorovat, budete podroben polibku Mozkomora.“

Mužovo řvaní přestávalo, ale suchá vzlykání se stále ozývala chodbou.

„Odveďte ho pryč,“ řekla Umbridgeová.

Dva mozkomoři se objevili ve dveřích soudní síně, jejich hnilobné, strupovité ruce

svíraly kouzelníkovo nadloktí, který vypadal, že každou chvíli omdlí. Odletěli s ním

pryč z chodby a temnota, která se za nimi vlekla je pohltila z viditelného dosahu.

„Další- Mary Cattermoleová,“ zvolala Umbridgeová.

Malá žena se postavila; chvěla se od hlavy až k patě. Její tmavé vlasy byly sčesané

do drdolu a měla na sobě hábit. Její obličej byl úplně bez krve. Když prošla kolem

mozkomorů, Harry uviděl, jak se otřásla. Udělal to instinktivně, bez jakéhokoliv

plánu, protože nenáviděl pohled, jak sama kráčí do sklepení: jak se dveře začaly

zavírat, vklouznul za ní do soudní síně. Nebyla to ta samá místnost, ve které už

jednou byl vyslýchán pro nedovolené použití kouzel.

Tahle byla o mnoho menší, ačkoli strop byl hodně vysoko, dodávalo to hodně

klaustrofóbní pocit, asi jako stát na dně studny. Bylo zde o mnoho více mozkomorů,

vyzařujících svou ledovou auru. Stáli jako beztvářní ochránci v rozích, co

nejvzdáleněji od vysokého vyvýšeného stolce. Za zábradlím seděla Umbridgeová s

Yaxleyem na jedné straně a s Hermionou, hodně bledou jako paní Cattermolová, na

straně druhé.

U paty stolce slídila dlouhosrstá, stříbrná kočka nahoru a dolů a Harry pochopil, že

to je na ochranu žalobců proti zoufalství vycházejícího z mozkomorů: byl to pocit

pro obviněné, nikoli pro obviňující.

„Posaďte se,“ řekla Umbridgeová svým měkkým hedvábným hláskem.

Page 169: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Paní Cattermolová klopýtala ke svému místu uprostřed podlahy za vyvýšeným

stolcem. Ten moment, kdy usedla, se kolem ní začaly ovíjet řetězy okolo jejích

ramen přivazující ji k židli.

„Jste Marry Elizabeth Cattermolová?“ zeptala se Umbridgeová.

Paní Cattermolová přikývla.

„Vdaná za Reginalda Cattermola z kouzelnického ministerstva hospodářství?“

Opět přikývla.

„Nevím, kde je. Předpokládala jsem, že se tu setkáme.“

Umbridgeová naprosto ignorovala, co řekla.

„Matkou Maisie, Ellie a Alfreda Cattermolových?“

Paní Cattermollová zafňukala, že ano. „Jsou vystrašení. Bojí se, že nedorazím

domů -“

„Ušetřte nás,“ syknul Yaxley. „Mudlovští spratci nemají moc našich sympatií.“

Paní Cattermolová vzlykla maskována Harryho kroky, jak jde opatrně k vysokému

stolci. Ta chvíle, kdy prošel místem, kde byla patronová kočka, ucítil změnu

teploty: tady bylo teplo a pohodlněji. Patron, a byl si tím jist, patřil Umbridgeové,

a zářivě žhnul, protože Umbridgeová cítila štěstí kolem sebe.

Pomalu a velmi opatrně se Harry přiblížil k Umbridgeové, Yaxleymu a Hermioně a

vzal si poslední místo. Bál se, aby Hermiona nevyskočila. Pomyslel na kouzlo

Muffliato nad Umbridgeovou a Yaxleyem, ale jenom to slovo zamumlal.

Potom Umbridgeová zvýšila hlas na adresu paní Cattermolové a Harry se chopil

příležitosti.

„Jsem za tebou,“ zašeptal Hermioně do ucha.

Jak čekal, Hermiona sebou trhla, převrhla blízkou lahvičku s inkoustem.

Předpokládala, že nahrává rozhovor, ale Umbridgeová s Yaxleyem se úplně

soustředili na paní Cattermolovou.

„Hůlka, která vám byla odebrána dnes na ministerstvu, paní Cattermolová,“ říkala

Umbridgeová, „osm a tři čtvrtě palce dlouhá, třešňové dřevo, s vlasem jednorožce

uvnitř. Je to správný popis?“

Page 170: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Paní Cattermolová kývla na souhlas. Její smutné oči se dívaly do těch

Umbridgeiných uhlazených.

„Můžete nám sdělit, od které čarodějky či kouzelníka jste si vzala tuto hůlku?“

„V-vzala?“ zaštkala paní Cattermolová. „J-já n-nikomu neseb-brala. J-já si j-ji

koup-pila, když m-mi b-bylo jedenáct let. Ono – ono – ono si mě to vybralo!“

Teď plakala daleko víc a silněji než předtím. Umbridgeová se zasmála svým

slaďoučkým dívčím hláskem, že ji chtěl Harry napadnout. Naklonila se dopředu přes

bariéru a pozorovala svou oběť a cosi zlatého se rozhoupalo také dopředu a byl to

jakýsi přívěšek: medailon.

Hermiona to spatřila, zapištěla, ale Umbridgeová a Yaxley se stále věnovali své

kořisti.

„Ne,“ řekla Umbridgeová, „hůlky si obyčejně vybírají pouze kouzelníky nebo

čarodějky. Vy ale nejste čarodějka. Mám vaši odpověď, kterou jste vypsala v

dotazníku, že vám byla poslána – Mafaldo, podejte mi ho.“

Umbridgeová nastavila malou ručku: její výraz připomínal žábu, že byl Harry docela

překvapen, že nevidí sítě mezi jejími pahýlovými prsty. Hermioniny ruce se

šokovaně třásly. Nešikovně svrhla dokumenty, kde bylo jméno paní Cattermolové.

„To je – to je krásné, Dolores“ řekla, dívající se na zářící věc v neupraveném ohybu

Umbridgeiny blůzky.

„Co?“ štěkla Umbridgeová a podívala se letmo dolů. „Ó ano – staré rodinné

dědictví,“ řekla hladíc si svůj medailonek.

„To S znamená Salazar Zmijozel... jsem s nimi spřízněná. Vskutku je zde hodně

čistokrevných rodin, se kterými nejsem v žádném příbuzenském svazku... Je to

škoda,“ pokračovala hlasitěji a šlehla pohledem po dotazníku paní Cattermolové.

„Tohle je další věc, která pro vás moc nehovoří: vašimi rodiči byli zelináři.“

Yaxley se ošklivě zašklebil. Pod stolcem neustále hlídal Patron a v rozích stále

hlídali mozkomorové. Byla to Umbridgenové lež, která nahrnula Harrymu do mozku

krev a zastřela mu smysl pro opatrnost – ten medailon, který si vzala za úplatek z

malého vězení, byl použit, jako podložka pro její čistokrevné doklady.

Page 171: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Zdvihnul hůlku, což bylo znepokojující pro něj samotného a zároveň to nebylo pro

ochranu pod neviditelným pláštěm a řekl:

„Mdloby na tebe!“

Ukázal se červený proud světla: Umbridgeová se zamotala, kouzlo ji zasáhlo do

čela: papíry paní Cattermolové spadly na zem, skoro na stříbrnou kočku. Chlad je

zasáhl asi jako přicházející vítr. Yaxley se popleteně díval kolem sebe a myslel si,

že spatří Harryho.

Harry tedy použil svou hůlku znovu. Zakřičel:

„Mdloby na tebe!“

Yaxley sklouznul na podlahu a ležel rozhozeně na zemi.

„Harry!“

„Hermiono, jestli si myslíš, že jsem sem přišel, abych poslouchal ty její kraviny,

tak-“

„Harry, paní Cattermolová!“

Harry se otočil okolo sebe, odhodil neviditelný plášť, běžel dolů za mozkomory, ti

se blížili k ženině židli, Patron zmizel, takže je nikdo nemohl kontrolovat, vypadali,

že užuž chtějí vysát duši paní Cattermolové a přibližovali svoje obličeje k ní,

když...

„EXPECTO PATRONUM!“

Stříbrný jelen vyšlehl Harrymu z hůlky a rozběhl se za mozkomory, které svou silou

odlákal od jejich oběti a bylo z něj cítit daleko větší teplo, než-li z kočky.

„Hermiono, seber ten viteál,“ řekl Harry.

Běžel dolů, aby sebral neviditelný plášť a pomohl paní Cattermolové.

„Ty?“ zašeptala paní Cattermolová. „Ale Reg říkal, žes to byl i ty, kdo dal mé

jméno k vyslýchání!“

„Vážně?“ zamumlal Harry, rozvazující řetězy u židle paní Cattermolové.

„Asi se mi tedy něco změnilo v srdci. Diffindo!“

Řetězy se nepohnuly.

Page 172: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Hermiono, jak dostanu ty řetězy pryč?“

„Počkej, zkouším tady něco nahoře-“

„Hermiono, ti mozkomorové!“

„Já vím, Harry. Ale jestli se Umbridgeová probudí – bude po medailonu... Musím ho

zdvojit – Geminio! Tady... Snad ji to přesvědčí...Hermiona sešplhala schody.

„Podívejme! Relashio!“

Řetězy zazvonily a stáhnuly se z ramen paní Cattermolové, která měla stále tentýž

vyděšený výraz.

„Nechápu,“ zašeptala.

„Nebojte, brzy tohle místo s námi opustíte,“ řekl Harry.

„Jděte domů, vezměte děti a opusťte tuhle zemi, pokud můžete. Přestrojte se a

běžte. Však jste dnes viděla, jak to chodí. To, co jste slyšela – “

„Harry,“ řekla Hermiona, „jak se dostaneme ke dveřím přes ty mozkomory?“

„Patroni,“ odpověděl Harry.

Stříbrný jelen klusal místností.

„Čím víc jich bude, tím lépe. Vykouzli svého.“

„Expec – Expecto patronum!“ křikla Hermiona.

Nic se nestalo.

„Je to pouze kouzlo,“ uklidňoval Harry paní Cattermolovou, „není to nic, s čím

byste si měla dělat starosti. Dělej, Hermiono!“

„Expecto patronum!“

Stříbrná vydra vyklouzla z Hermioniny hůlky a následovala Harryho jelena.

„Pojďme,“ řekl Harry a vedl Hermionu s paní Cattermelovou ke dveřím.

Když Patronové míjeli sklepení, ozvaly se šokované výkřiky. Harry se rozhlédl okolo

sebe: mozkomorové spadli na záda na obou stranách a vpíjeli se do temnoty,

rozptýlení stříbrnými zvířaty.

Page 173: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Je jasné, že teď půjdete domů za dětmi a schováte se svou rodinnou,“ říkal Harry

mudlovské ženě, která byla oslněna světlem vycházejícím z Patronů a třásla se už

jenom malinko.

„Vydejte se do ciziny, jestli můžete. Jen co nejdál od ministerstva. To je – ehm –

oficiální pozice.“

„Nyní, jestli budete následovat patrony, budete moci opustit Atrium.“

Po kamenných schodech vystoupali, aniž by je kdokoliv chytil, ale když došli k

výtahům, Harry začal mít zlé tušení, že ukážou-li se v Atriu se stříbrným jelenem a

ostatními patrony poletujícími kolem nich, navíc doprovázeni skupinou zhruba

dvaceti lidí, kteří jsou obviněni za nečistou krev, vzbudí nepříjemně velkou

pozornost. Napadlo ho to zrovna ve chvíli, kdy před nimi zastavil výtah.

„Regu!“ vypískla paní Cattermoleová a vrhla se Ronovi do náruče.

„Runcorn mě dostal ven, napadl Umbridgeovou a Yaxleyho a všem nám řekl, ať

odejdeme ze země. Myslím, že bychom to radši měli udělat, Regu, opravdu!

Pospěšme si domů, vezmeme děti a...proč jsi tak mokrý?“

„Voda,“ zamumlal Ron a snažil se osvobodit z jejího sevření.

„Harry, vědí, že jsou na ministerstvu vetřelci. Říkali něco o díře ve dveřích do

kanceláře Umbridgeové. Myslím, že máme tak pět minut, pokud...“

Hermionin Patron s lupnutím zmizel ve chvíli, kdy se zděšeným výrazem otočila na

Harryho.

„Harry, jestli jsme tu v pasti...!“

„Nejsme, pokud si pospíšíme,“ řekl Harry.

Otočil se na civějící skupinku lidí za sebou.

„Kdo z vás má hůlku?“

Zhruba polovina z nich se přihlásila.

„Dobře, všichni, kdo nemají hůlky se přidají k někomu, kdo má. Musíme si pospíšit,

než nás zastaví. Jdeme!“

Podařilo se jim nacpat se do dvou výtahů. Harryho Patron zůstal stát na stráži před

zlatou mříží, dokud se nezavřela a výtahy začaly stoupat vzhůru.

Page 174: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Osmé patro,“ řekl studený hlas čarodějky, „Atrium.“

Harry zjistil, že mají problém. Atrium bylo plné lidí, kteří běhali od krbu ke krbu a

postupně je blokovali.

„Harry!“ zapištěla Hermiona. „Co chceš udělat?“

„DOST!“ zařval Harry a silný Runcornův hlas se rozlehl přes Atrium.

Kouzelníci blokující krby jakoby zamrzly.

„Za mnou,“ zašeptal ke skupince mudlů narozeným kouzelníkům, kteří se shlukly za

Rona a Hermionu.

„Co se děje, Alberte?“ řekl stejný vousatý čaroděj, který před tím následoval

Harryho z krbu. Vypadal nervózně.

„Tito lidé potřebují odejít před tím, než zablokujete krby,“ řekl Harry se vší

autoritou, kterou v sobě posbíral.

Kouzelníci stojící před ním se zmateně dívali jeden na druhého.

„Bylo nám řečeno, že máme zablokovat všechny východy a nenechat nikoho...“

„Odmlouváte mi?“ zuřil Harry. „Chcete, abych prozkoumal váš rodokmen tak, jako

Dirku Croswellovi?“

„Omlouvám se!“ zalapal po dechu vousatý čaroděj a ustoupil dozadu.

„Nic jsem tím nemyslel, Alberte, ale myslel jsem...Myslel jsem, že byli u výslechu

a...“

„Mají čistou krev,“ řekl Harry a jeho hluboký hlas se působivě rozléhal po celé

hale. „Troufnu si tvrdit, že čistší, než tu, která koluje v mnohých z vás. Jděte,“

zakřičel na skupinku za sebou, která se rozutíkala ke krbům a začala po dvojicích

mizet.

Ministerští kouzelníci zdrženlivě postávali, někteří vypadali zmateně, jiní zase

vystrašeně a bázlivě. Když v tom:

„Mary!“

Paní Cattermoleová se ohlédla přes rameno. Skutečný Reg Cattermole, již

nezvracející, ale jen pobledlý, právě přibíhal od dalšího výtahu.

Page 175: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Re-Regu?“ Podívala se ze svého manžela na Rona, který hlasitě zaklel.

Plešatící čaroděj na ně zíral a jeho zrak se nechápavě přesouval od jednoho Rega

Cattermolea na druhého.

„Hej, co se to děje? Co to má být?“

„Zataraste východ! HNED!“

Yaxley vyskočil z dalšího výtahu a bězel směrem ke skupině vedle krbů, v nichž

právě všichni nečistokrevní kromě paní Cattermoleové zmizeli. V okamžiku, kdy

plešatící čaroděj zvedl svou hůlku, zdvihl Harry svou obrovskou pěst a udeřil jej

tak, že odletěl o kus dál.

„Pomáhal těm mudlovským šmejdům s útěkem, Yaxley!“ zakřičel Harry.

Kolegové plešatícího čaroděje začali křičet a hájit se, díky čemuž mohl Ron chytit

paní Cattermoleovou a strčit ji do stále otevřeného krbu. Yaxley se střídavě díval

na Harryho a na udeřeného čaroděje, a skutečný Reg Cattermole zaječel,

„Moje žena! Kdo to byl s mou ženou? Co se to tu děje?“

Harry viděl jak se Yaxley otočil a jak se na jeho brutální tváři objevila známka

poznání.

„Dělej!“ zakřičel Harry na Hermionu, chytil ji za ruku a skočili do krbu a v tom

okamžiku za sebou zaslechli Yaxleyho kletbu, která jen těsně minula Harryho hlavu.

Několik vteřin se točili než vypadli ze záchodu do kabinky. Harry vyrazil dveře. Ron

stál vedle nich a stále ještě bojoval s paní Cattermoleovou.

„Regu, já nechápu…“

„Pusťte mne, nejsem Váš manžel. Musíte jít domů!“

Najednou se v kabince za nimi ozval zvuk. Harry se ohlédl a viděl Yaxleyho, jak se

právě objevil.

„POJĎME!“ zakřičel Harry, chytil Hermionu za ruku a Rona za paži a otočili se zpět.

Obklopila je temnota. Drželi se pevně za ruce, ale něco bylo špatně… Hermionina

ruka jako by klouzala z jeho sevření. Uvažoval, jestli se udusí. Nemohl se

nadechnout, ani nic neviděl a jedinou věci na světě byla Ronova paže a Hermioniny

prsty, které dál klouzaly pryč…

Page 176: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Pak už viděl dveře čísla dvanáct na Grimmauldově náměstí, se svým hadovitým

klepadlem, ale než se stihl nadechnout, uslyšel křik a uviděl záblesk purpurového

světla: Hermionina ruka se chytila Harryho a vše opět potemnělo.

14. Kapitola – Zloděj

Harry otevřel oči a byl oslněn zlatou a zelenou barvou. Netušil, co se stalo, věděl

jen, že leží na něčem, co se zdálo býtlistím a větvemi.

Jakmile popadl dech, zamrkal, a zjistil, že ona oslňující záře bylo sluneční světlo,

dopadající na něj skrze listí vysoko nad ním.

Kousek od jeho tváře se něco zaškubalo. Harry se zvedl na kolena, připravenčelit

nějakému malému divokému stvoření, avšak zjistil, že oním stvořením byla Ronova

noha. Když se rozhlédl kolem, zjistil, že všichni tři leželi v

lese, očividně sami.

Harryho první myšlenka byla Zapovězený les, a na okamžik, ačkoli věděl, jak hloupé

a nebezpečné by bylo se objevit na Bradavických pozemcích, jej napadlo vyplížit se

z lesa až do Hagridovy hájenky.

Za pár chvil Ron vydal dlouhý vzdech, a když se Harry začal plazit k němu, zjistil s

jistotou, že nebyli v Zapovězeném lese:

Stromy byly mladší, byly dále od sebe a zem byla čistší.

S Hermionou, která byla také ještě na kolenou, se setkal u Ronovy hlavy. V

okamžiku, kdy se Harry podíval na Rona, ho zaplavily obavy. Levá strana Ronova

těla byla pokryta krví, jeho šedobílá tvář působila, v kontrastu s listím pokrytou

zemí hrozivě.

Mnoholičný lektvar právě vyprchával: Ron se přeměňoval z Cattermolea zpět do své

Page 177: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

normální podoby. Jeho vlasy byly čím dál červenější a jeho tvář ztratila i ten

zbytek barvy, co jí zbyl.

„Co se mu stalo?“

„Rozštěpení,“ odpověděla Hermiona, a její prsty již trhaly Ronův rukáv tam, kde

byla krev nejtemnější.

Harry zděšeně sledoval, jak Hermiona úplně roztrhla Ronovo tričko. Vždycky o

rozštěpení přemýšlel jako o něčem komickém, ale tohle...

Zvedl se mu žaludek, když spatřil, jak Hermiona pokládá obnaženou paži, na níž

chyběl velký kus masa, odstraněný čistě jako nožem.

„Harry, rychle, v mém batohu, je tam malá lahvička s popiskou "Výtažek z

dobromyslu".“

„Batoh... dobře...“

Harry doběhl k místu, kde Hermiona dopadla, popadl malý batůžek a vložil do něj

ruku. Po hmatu poznával Harry jeden po druhém všechny možné předměty - obaly

knih, vlněné svetry, boty...

„RYCHLE!“

Harry zvedl svou hůlku ze země, namířil ji na magický batoh, a zvolal, „Accio

Dobromysl!“

Malá hnědá lahvička vyletěla ven. Chytil ji a běžel zpět k Hermioně a Ronovi, jehož

oči byly teď napůl otevřené, avšak za víčky byla vidět jen bělma.

„Omdlel,“ řekla Hermiona, která již byla také velmi bledá.

Již nevypadala jako Mafalda, ačkoli její vlasy ještě stále byly místy hnědé.

„Otevři to prosím, Harry, hrozně se mi klepou ruce.“¨

Page 178: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry odšrouboval víčko lahvičky, Hermiona ji vzala a tři kapky nalila do

krvácejícího místa. Rána nyní vypadala několik dní stará. Nová pokožka přerůstala

přes to, co jen před pár okamžiky bylo odhaleným masem.

„Wow,“ řekl Harry.

„To je to jediné, co se odvažuji udělat,“ řekla Hermiona roztřeseně.

„Jsou sice kouzla, která by ho zcela vyléčila, ale na to se teď opravdu necítím, a

chyba by udělala mnohem více škody než užitku... Už tak ztratil hrozně moc

krve...“

„Jak se mu to stalo? Myslím jako“ - Harry zatřásl hlavou, aby si ji vyčistil a ujasnil

si, co se stalo - „Proč jsme tady? Myslel jsem, že jsme se vraceli na Grimauldovo

náměstí, ne?“

Hermiona se zhluboka nadechla. Vypadalo to, že skoro brečí.

„Harry, myslím, že se tam už nebudeme moci vrátit.“

„Proč to...?“

"Když jsme se přemísťovali, Yaxley se mě chytil a já se ho nemohla zbavit, byl moc

silný. Pořád mě ještě držel, když jsme dorazili na Grimauldovo náměstí, a pak -

bojím se, že viděl dveře, a když jsme se tam dostali, tak jsem se vás rychle chytila

a přenesla nás sem.“

„Ale kde je tedy on? Počkej... Chceš tím říct, že je na Grimmauldově

náměstí? Vždyť se tam nemůže dostat, ne?“

Její oči se leskly slzami, když odpovídala.

„Harry, myslím že může. Já-já jsem ho donutila, aby mne pustil tím, že jsem

použila Překážecí kletbu, ale to už jsem jej dostala dovnitř ochrany Fidelia

Charma. Od té doby, co Brumbál zemřel, jsme všichni Strážci tajemství,

Page 179: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

pamatuješ? Takže já jsem mu to tajemství předala, že?“

Nebylo se o čem hádat, Hermiona měla naprostou pravdu. Toto pro ně byla silná

rána. Pokud se mohl Yaxley dostat do domu, nemohli se tam vrátit. Díky Přemístění

tam navíc mohl dostat i ostatní Smrtijedy. I když byl dům temný a depresivní, bylo

to jejich jediné bezpečné útočiště a navíc, teď, když byl Krátura mnohem milejší a

přátelštější, svým způsobem domov. S pocitem viny si Harry vzpomněl na domácího

skřítka chystajícího koláč, který Harry, Ron ani Hermiona nikdy neochutnají.

„Harry, je mi líto. Je mi to tak líto!“

„Nebuď hloupá, to nebyla tvoje vina! Když už něčí, tak moje..“

Harry strčil ruku do kapsy a vytáhl Pošukovo oko. Hermiona ucouvla a tvářila

se vyděšeně.

„Umbridgeová ho zadělala do dveří své kanceláře aby mohla špehovat ostatní.

Nemohl jsem ho tam nechat... Ale díky tomu zjistili, že v budově jsou vetřelci.“

Než mohla Hermiona odpovědět, Ron vydal vzdych a otevřel oči. Stále ještě

byl bledý a jeho tvář se leskla potem.

„Jak se cítíš?“ zašeptala Hermiona.

„Hrozně,“ odvětil Ron skřehotavě a škubl sebou, když ucítil svoji zraněnou

paži.

„Kde to jsme?“

„V lese, kde se pořádalo Mistrovství světa ve famrpále," objasnila Hermiona.

„Chtěla jsem nějaké kryté, uzavřené místo a tohle bylo...“

„... první místo, co tě napadlo,“ dořekl za ni Harry a rozhlédl se po očividně zcela

vylidněném okolí.

Page 180: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Pořád myslel na to, co se stalo, když se přemístili naposledy, a když je Smrtijedi

našli během několika minut. Mohlo to být čtení myšlenek? Věděl Voldemort nebo

jeho lidé, kam je Hermiona vzala tentokrát?

„Myslíš, že bychom měli vyrazit?“ zeptal se Ron Harryho, a ten na jeho tváři

viděl, že myslí na to samé.

„Nevím.“

Ron stále vypadal bledě a zpoceně. Ani se nepokusil posadit, a zdálo se, že

byl příliš slabý, aby to zkoušel. Myšlenka, že by s ním hýbali, byla

nepředstavitelná.

„Prozatím tu zůstaneme,“ řekl nakonec.

Hermiona, které se očividně ulevilo, vyskočila na nohy.

„Kam jdeš?“ zeptal se Ron.

„Jestli tady zůstaneme, měli bychom použít nějaká ochranná kouzla,“ odpověděla,

pozvedla hůlku, začala opisovat velký kruh kolem Harryho a Rona a mumlala

zaklínadla.

Harry si všiml poruch v okolním vzduchu. Bylo to, jakoby Hermiona tvořila nad

mýtinou tepelný závoj.

„Salvio Hexia... Protego Totalum... Repello Muggletum... Ševelisimo.... Mohl bys

vyndat stan, Harry?“

„Stan?“

„Z tašky!“

„Z... jo, jasně,“ řekl Harry.

Neobtěžoval se ho hledat uvnitř a raději použil vyvolávací kouzlo. Stan se vynořil

Page 181: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

jako beztvará hromada plátna, lan a tyček. I díky zápachu koček, který byl úplně

stejný, Harry poznal, že se jedná o stejný stan, ve kterém posledně spali na

mistrovství světa ve famfrpálu.

„"Myslel jsem, že patří tomu chlápkovi Perkinsovi z ministerstva,“ řekl a začal

rozplétat zamotané kolíky.

„Zjevně jej nechtěl vrátit, má housera,“ pronesla Hermiona, zatímco předváděla

složité pohyby hůlkou.

„Takže si ho Ronův taťka mohl půjčit. Erecto!“ dodala a zamířila hůlkou na

neforemné plátno, které se v plynném skupenství vzneslo do vzduchu a zcela pevné

se usadilo na zem před Harryho, kterému z rukou vyletěl kolík a s hukotem přistál

na konci lana.

„Cave Inimicum,“ dokončila Hermiona a mávla k nebi.

„To je vše, co můžu udělat. Přinejmenším bychom měli vědět, že přicházejí;

nemůžu ale zaručit, že nás ochrání před Vol-“

„Nevyslovuj to jméno!“ přerušil ji Ron hrubě.

Harry a Hermiona se na sebe podívali.

„Omlouvám se,“ zaúpěl Ron, když se napřímil a podíval se na ně. „ale jakoby to

nosilo smůlu nebo tak. Nemůžeme mu prostě říkat Vy-víte-kdo, prosím?“

„Brumbál říkal, že strach ze jména-“ pokračoval Harry.

„Uvědom si, že nazývání Ty-víš-koho jeho jménem nakonec Brumbálovi nepřineslo

moc dobrého,“ odsekl Ron. „Prostě prokaž Ty-víš-komu nějakou úctu, ano?“

„Úctu?“ zopakoval Harry, ale Hermiona po něm hodila varovný pohled; očividně se

nechtěla s Ronem hádat, když byl tak slabý.

Page 182: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry s Hermionou Rona napůl donesli, napůl dovlekli skrz vchod do stanu. Uvnitř to

vypadalo přesně tak, jak si Harry pamatoval; malý byteček s koupelnou a kuchyní.

Postrčil stranou staré křeslo a položil Rona opatrně na spodní patro poschoďové

postele. I tak krátká cesta způsobila, že Ron ještě více zbledl, a jen co ho položili

na matraci, zavřel oči a nějakou chvíli neřekl ani slovo.

„Udělám čaj,“ řekla Hermiona udýchaně, vytáhla z hloubi svého batohu konvici s

hrnky a zamířila do kuchyně.

Pro Harryho byl teplý nápoj stejně příjemný, jako ohnivá whisky v tu noc, kdy

zemřel Pošuk. Zdálo se, že zahnal pryč alespoň malou část vzteku, který se

rozkmital v jeho hrudi. Po minutě či dvou prolomil Ron mlčení.

„Co myslíte, že se stalo s Cattermolovými?“

„S trochou štěstí se odtamtud dostali pryč,“ řekla Hermiona svírajíc svůj horký

šálek.

„Jen co se pan Cattermole dovtípil, co se stalo, a svou ženou se přemístil a teď

právě opouští zemi i se svými dětmi. Udělali, co jim Harry řekl.“

„Hrome, doufám, že se odtamtud dostali,“ řekl Ron, a opřel se zády o polštáře.

Zdálo se, že mu čaj dělá dobře. Už se mu do obličeje vrátila trocha barvy.

„Podle toho, jak na mě mluvili, když jsem byl on, to

nevypadalo, že by byl nějak zvlášť důvtipný. Bože, doufám, že to zvládli. Jestli

kvůli nám oba skončí v Azkabanu...“

Harry se podíval na Hermionu a na mysli mu vytanula jediná otázka – zda

to, že paní Cattermoleová u sebe neměla hůlku, nezabránilo tomu, aby se společně

se svým manželem přemístila a...nezemřela v jeho náruči.

Hermiona pozorně sledovala Rona, který teď projevoval tak velkou starost o osud

Cattermoleových. V jejím pohledu byla cítit taková něha, že Harry skoro myslel, že

ji nachytá při tom, až Rona políbí.

Page 183: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Takže ho máš?“ zeptal se ji Harry částečně i proto, aby jí připomněl, že tu stále

je.

„Mám...co?“ řekla trochu překvapeně.

„Kvůli čemu jsme právě prošli tím vším? Ten medailon. Kde je?“

„Vy ho máte?“ vykřikl Ron a posunul se na podušce o něco výš. „A nikdo mi nic

neřekne! Sakra, to jste se nemohli ani zmínit?“

„No, utíkali jsme, abychom si zachránili život a pronásledovali nás Smrtijedi, ne?“

řekla Hermiona. „Tady.“Vyndala z kapsy medailon a podala ho Ronovi.

Byl velký jako slepičí vejce. Ozdobné písmeno „S“ vysázené z drobných zelených

kamínků rozptylovalo jemné světlo pronikající sem skrze střechu stanu.

„Asi není možné, že by ho někdo zničil od doby, co se o to pokoušel Krátura?“

zeptal se Ron s nadějí v hlase. „Chci říct...víme, že je to pořád viteál?“

„Myslím, že ne,“ řekla Hermiona potom, co si ho vzala zpátky a zblízka si ho

prohlížela. „Kdyby ho někdo kouzlem zničil, byly by vidět nějaké známky

poškození.“

Podala ho Harrymu, který ho otáčel v prstech. Vypadal jako nový. Vzpomněl si na

to, co zbylo z denníku a na prasklý kámen v prstenu poté, co ho Brumbál zničil.

„Myslím, že Krátura měl pravdu,“ řekl Harry. „Musíme zjistit, jak ho otevřít před

tím, než ho budeme schopní zničit.“

Náhle si uvědomil, co drží v ruce, co přežívá za zlatými dvířky. Po všem tom úsilí,

které museli vynaložit na to, aby ho získali, najednou cítil silné nutkání se ho

rychle zbavit. Překonávaje sám sebe, snažil se prsty otevřít medailon. Potom zkusil

zaklínadlo, které použila Hermiona, aby otevřela Regulusovu ložnici. Nic z toho

nepomohlo. Podal medailon zpátky Ronovi a Hermioně, kteří se oba snažili vydat ze

sebe to nejlepší, ale nebyli o nic úspěšnější, než on sám.

Page 184: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Cítíte to?“ zeptal se Ron tichým hlasem, když držel medailon pevně sevřený v

pěsti.

„Co myslíš?“

Ron podal viteál Harrymu.

Po chvíli Harry zjistil, co asi Ron myslel. Byla to jeho vlastní krev pulsující v jeho

žilách nebo něco bilo uvnitř medailonu jako malé kovové srdce?

„Co s ním uděláme?“ zeptala se Hermiona.

„Schováme ho, dokud nepřijdeme na to, jako ho zničit,“ odpověděl Harry ,a ač se

mu moc nechtělo, pověsil si medailon kolem krku a schoval si ho pod oblečení, kde

teď odpočíval hned vedle tobolky, kterou dostal od Hagrida.

„Myslím, že bychom si měli rozdělit hlídky před stanem,“ dodal směrem k

Hermioně,

vstal a protáhnul se. „A musíme vymyslet, kde získat nějaké jídlo. Ty zůstaneš

tady,“ dodal ostře, když viděl, jak se Ron snaží posadit a do tváře se mu opět

vlila šedá barva.

Spolu s Lotroskopem, který dala Hermiona Harrymu k narozeninám, strávili zbytek

dne střídáním se na hlídce. Lotroskop se však celý den klidně a tiše vznášel nad

stolem, ať už díky tomu, že Hermiona rozmístila kolem ochranná kouzla a bariéry

proti mudlům nebo prostě proto, že tudy lidé moc nechodili. Část lesa, ve které se

nacházeli, zůstávala opuštěná až na pár ptáků a veverek.

Večer nepřinesl žádnou změnu. Harry rozsvítil svou hůlku, když si v deset hodin

vyměnil místo s Hermionou a rozhlížel se kolem po opuštěném prostranství.

Neviděl nic, kromě pár netopýrů přelétajících nad nimi přes jediný, mezi stromy

viditelný, pruh oblohy.

Měl hlad a trochu se mu točila hlava. Hermiona s sebou nezabalila žádné jídlo,

protože si myslela, že se ještě dnes vrátí na Grimmauldovo náměstí, takže neměli

Page 185: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

vůbec nic k snědku až na pár chorošů, které Hermiona posbírala z okolních stromů a

povařila je v kotlíku. Po pár soustech odstrčil Ron svou porci pryč a tvářil se

znechuceně. Harry to neudělal jenom proto, aby nezranil Hermioniny city.

Ticho v okolí bylo přerušeno podivným chrastěním a čímsi, co znělo jako lámání

větviček, ale Harry věřil tomu, že spíš než člověk, bylo jejich původcem nějaké

větší zvíře. Přesto zvedl svou hůlku, aby byl připraven. Jeho vnitřnosti, už tak

rozházené nevhodnou porcí hub, teď vypadaly velmi neklidně.

Myslel, že bude cítit radost, až se jim podaří získat viteál, ale bůh ví proč, ten

pocit nepřicházel. Vše, co teď cítil, když seděl a hleděl do okolní temnoty, z níž

jeho hůlka mohla osvítit jen nepatrnou část, byl strach o to, co bude dál. Bylo tak

těžké, dostat se až sem a snažil se o to celé týdny, měsíce, možná i roky, ale teď,

když byl tady, náhle zastavil a sešel z přímé cesty. Někde venku byly další viteály,

ale neměl nejmenší tušení, kde. Ani nevěděl, jak všechny vypadají a dokonce ani

netušil, jak zničit ten, který se teď opíral o jeho hruď. Zvláštní bylo, že se od jeho

těla vůbec nezahřál, ale zůstával chladný, jako kdyby ho právě vytáhl z ledové

vody. Čas od času si Harry myslel nebo možná jen představoval, že cítí nepatrný

tlukot srdce v trochu jiném rytmu, než byl jeho vlastní. Jak tak seděl v temnotě

před stanem, visela nad ním nepojmenovatelná předtucha. Snažil se jí čelit,

odtlačit myšlenky pryč ze své hlavy, ale stále se

k němu vracely. Ani jeden nemůže žít, když druhý zůstává naživu.

Ron a Hermiona, kteří teď tiše mluvili uvnitř stanu, mohli kdykoliv odejít, pokud by

chtěli. On ale nemohl. Zdálo se mu, že zatímco sedí ve tmě a snaží se ovládnout

vlastní strach a vyčerpání, viteál na jeho hrudi tikal a odpočítával čas, který mu

ještě zbývá...Hloupý nápad, říkal sám sobě, takhle nemysli...

Jizva ho začínala znovu pálit. Přepokládal, že si to způsobil sám, svými myšlenkami

a pokusil se začít myslet na něco jiného. Přemýšlel o chudáku Kráturovi, který na

něho čekal doma a místo toho k němu dorazil Yaxley. Bude skřítek mlčet nebo

řekne Smritijedovi všechno, co věděl? Harrymu se chtělo věřit, že Krátura se za

posledních pár měsíců změnil natolik, aby k němu byl loajální, ale kdo může vědět,

co všechno se stane?

Page 186: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Co když ho Smrtijedi budou mučit? Do Harryho hlavy vtrhli nepříjemné představy a

tak se pokusil je také zatlačit pryč. Nebylo nic, co by mohl pro Kráturu udělat.

Rozhodli se spolu s Hermionou, že se nebudou pokoušet ho přivolat – co kdyby

někdo z ministerstva přišel s ním. Nemohli počítat s tím, že by přemísťování skřítků

bylo oproštěno od stejné trhliny, která způsobila, že se Yaxley dostal na

Grimmauldovo náměstí přichycen na okraji Hermionina rukávu.

Harryho jizva teď přímo žhnula. Věděl o tolika věcech, které ještě musí vyřešit.

Lupin měl pravdu s kouzly, se kterými se v životě nesetkali, ani si je

nepředstavovali. Proč mu Brumbál nevysvětlil víc? Možná si myslel, že bude mít

více času, že bude žít ještě roky, možná století, jako jeho přítel Nicolas Flamel?

Pokud ano, mýlil se...Snape to viděl...Snape, spící had, který zaútočil na vršku

věže...

A Brumbál spadl dolů...spadl...

„Dej mi to Gregorovitchi!“

Harryho hlas byl vysoký, jasný a chladný, hůlku držel před sebou dlouhými bílými

prsty. Muž, na kterého mířil, visel vzhůru nohama ve vzduchu, ač nebyly vidět

žádné provazy, které by ho tam držely. Houpal se tam, svázaný neviditelnými lany,

ruce a nohy zkroucené kolem sebe a jeho vystrašená tvář byla červená od krve,

která se mu hrnula do hlavy. Měl čistě bílé vlasy a huňaté neupravené vousy.

Trochu jako Santa Claus.

„Nemám ho, už ho nemám! Ukradli mi ho před mnoha lety!“

„Nelži Lordu Voldemortovi, Gregorovitchi. On to pozná...vždycky to pozná.“

Oči muže, který tu před ním visel, byly rozšířené, plné strachu a zdálo se, že se

stále rozšiřují víc a víc, dokud jejich temnota nepohltila Harryho úplně.

„A Harry spěchal skrze temnou chodbu v malém Gregorovitchově stavení a držel

před sebou lucernu. Gregorovitch vrazil do místnosti na konci chodby a jeho

lucerna osvětlila něco, co vypadalo jako dílna. Vyřezávané kusy dřeva a zlato zářící

v houpavém světle lucerny. A na okně seděl jako nějaký obří pták mladý muž se

Page 187: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

zlatými vlasy. V krátkém okamžiku, když jeho tvář osvítilo mihotavé světlo lampy,

uviděl Harry v jeho obličeji zvláštní uspokojení. V tom ale muž

vypálil omračující kouzlo a skočil pozpátku z okna s jásavým smíchem.

A Harry zase vyrazil ven z těch obrovských očí a Gregorovitchova tvář byla plná

hrůzy.

„Kdo byl ten zloděj, Gregorovitchi?“ řekl vysoký studený hlas.

„Nevím, nikdy jsem ho už neviděl, ne – prosím – PROSÍM!“

Bylo slyšet výkřik a objevil se záblesk zeleného světla...

„Harry!“

Otevřel oči a ruku si tisknul na čelo. Sklouznul po stanu a opíral se ze strany o

plátno zkroucený na zemi. Podíval se nahoru na Hermionu, jejíž vlasy teď zakrývaly

ten malinký kus oblohy viditelný mezi větvemi stromů nad nimi.

„Sen,“ řekl, a rychle se posadil, aby se vyhnul Hermionině zlostnému pohledu.

„Musel jsem si zdřímnout, promiň.“

„Vím, že to byla tvoje jizva! Je ti to vidět na očích! Díval ses Vol...“

„Nevyslovuj jeho jméno!“ ozval se Ronův rozčílený hlas zevnitř stanu.

„Dobře,“ odsekla Hermiona, „tak tedy do Ty-víš-čí mysli!“

„Nechtěl jsem, aby se to stalo!“ řekl Harry. „Byl to sen! Ty snad můžeš

kontrolovat, o čem jsou tvoje sny, Hermiono?“

„Kdyby ses naučil používat Nitrobranu...“

Ale o tom Harry nechtěl diskutovat. Chtěl probrat to, co právě viděl.

„Našel Gregorovitche, Hermiono, a myslím, že ho zabil, ale před tím nahlédnul do

Page 188: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

jeho mysli a viděl tam...“

„Myslím, že by bylo lepší, kdybych si vzala hlídku, když jsi tak unavený, že usínáš,“

řekla chladně Hermiona.

„Já ji dokončím!“

„Ne, očividně jsi vyčerpaný. Jdi dovnitř a lehni si.“

Odešla zpět do stanu a vypadala naprosto neústupně. Harry, ač rozzlobený, ji

následoval dovnitř.

Ronova stále ještě šedá tvář vykukovala z pod přikrývky na spodní posteli. Harry

vyšplhal nad něj, lehnul si a hleděl na tmavý plátěný strop nad sebou. Po chvíli

promluvil Ron tak tiše, aby se jeho hlas nedonesl až k Hermioněm choulící se u

vchodu.

„Co Ty-víš-kdo dělá?“

Harry pevně zavřel oči, aby si vzpomněl i na sebemenší detaily toho, co před chvílí

viděl. Potom zašeptal.

„Našel Gregorovitche. Zavěsil ho vzhůru nohama a mučil ho.

„Jak mu může Gregorovitch udělat novou hůlku, když visí vzhůru nohama?“

„Nemyslím...je to divný, že jo?“

Harry zavřel oči a přemýšlel o tom, co viděl a slyšel. Čím víc to probíral, tím méně

smyslu mu to dávalo...Voldemort neříkal nic o Harryho hůlce, nic o spojení mezí

nimi, nic o tom, že by mu měl Gregorovitch vyrobit novou, mocnější hůlku, aby

porazil Harryho...

„Něco od Gregorovitche chtěl,“ řekl Harry, oči stále ještě pevně zavřené. „Chtěl,

aby mu to dal, ale Gregorovitch řekl, že mu to někdo ukradl

před mnoha lety...a pak...pak...“

Page 189: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Vzpomněl si, jak on jako Voldemort pronikl skrz Gregorovitchovy oči

do jeho vzpomínek...

„Četl v Gregorovitchově mysli a viděl mladého muže sedícího na okenním parapetu,

který po Gregorovitchovi vypálil kletbu a ztratil se mu z dohledu. Ukradl to, ukradl

něco, co Ty-víš-kdo chce. A já...já myslím, že už jsem ho někde viděl...“

Harry si přál ještě jednou alespoň zahlédnout tvář toho smějícího se chlapce. Ta

krádež se podle Gregorovitche stala před mnoha lety. Proč mu ta tvář přišla známá?

Zvuky okolního lesa zněly uvnitř stanu tlumeně. Vše, co mohl Harry slyšet bylo

Ronovo dýchání. Po chvíli Ron zašeptal: „Neviděl jsi, co ten zloděj drží?“

„Ne,...muselo to být něco malého.“

„Harry?“

Dřevěná konstrukce Ronovy postele zapraskala, jak změnil polohu.

„Harry, nemyslíš si, že Ty-víš-kdo chce něco dalšího, aby z toho vytvořil viteál?“

„Nevím,“ řekl Harry pomalu. „Možná. Ale nebylo by to pro něj nebezpečné?

Neříkala Hermiona, že už teď dostal svou duši na samou hranici svých možností?“

„Jo, ale co když o tom neví.“

„No...možná,“ řekl Harry.

Byl si jistý, že Voldemort hledal řešení, jak obejít pouto mezi svojí a jeho hůlkou a

že ho chce získat od starého mistra...ale teď, když ho zabil, očividně bez toho, že

by se ho zeptal byť jen na jedinou otázku o jeho vědomostech o hůlkách...

Co chce Voldemort najít? Proč, když mu leží Ministerstvo kouzel a vlastně i celý

kouzelnický svět u nohou, je pryč, někde daleko a chce získat předmět, který kdysi

dávno vlastnil Gregorovitch a který mu byl ukraden neznámým zlodějem?

Page 190: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry před sebou stále viděl toho blonďatého mladíka. Byl veselý, divoký, v jeho

očích byl náznak darebáctví, které vyzařovalo i z Freda a George. Zmizel z

okenního parapetu, jako pták a Harry už ho někdy před tím viděl, ale nemohl si

vzpomenout kde...

Když je teď Gregorovitch mrtvý, je to mladý zloděj, který je v ohrožení života a ve

chvílích, kdy se začalo zdola ozývat Ronovo chrápání a Harry sám pomalu upadal do

spánku, byl to on, okolo kterého se točily Harryho myšlenky.

15. Kapitola – Skřetí pomsta

Druhý den brzy ráno, ještě než se ti druzí dva probudili, vyšel Harry ze stanu a šel

se poohlédnout do okolního lesa po tom nejstarším, nejpokroucenějším a

nejodolněji vypadajícím stromě, jaký mohl najít. V jeho stínu pohřbil oko Pošuka

Moodyho a označil toto místo křížkem, který vyryl do kůry stromu pomocí hůlky.

Nebylo to mnoho, ale Harry cítil, že by Pošuk raději chtěl tohle, než být součástí

dveří Dolores Umbridgeové. Potom se vrátil do stanu a čekal, až se ostatní probudí,

aby si mohli promluvit, co budou dělat dál.

Harry a Hermiona měli pocit, že by nebylo nejlepší zůstávat někde příliš dlouho a

Ron s nimi souhlasil s jedinou podmínkou, že jejich další přesun bude na dosah

slaninovému sendviči. Hermiona proto odstranila kouzlo, které bylo okolo mýtiny a

Harry s Ronem zatím zahladili všechny stopy, které by mohly prozradit, že zde

tábořili. Pak se přemístili na okraj malého trhového městečka.

Jakmile postavili stan ukrytý v mladém podrostu, očarovali jeho okolí s novým

ochranným kouzlem. Harry se ve svém neviditelném plášti odvážil jít ven pro

nějaké jídlo. Avšak nešlo to, tak jak si naplánoval. Jakmile vstoupil do města,

zmrazil ho nepřirozený chlad. Obloha se náhle zatemnila a kolem se snášela mlha.

„Ale ty umíš udělat úžasného Patrona!“ protestoval Ron, když se Harry vrátil do

stanu s prázdnýma rukama a udýchaný. Promluvil jediné slovo: mozkomorové.

„Nemohl jsem . . . ho udělat.“ těžce oddychoval a svíral si bok, ve kterém mu

píchalo. „On byl . . . nepřišel.“

Page 191: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Jejich výrazy zděšení a zklamání Harryho zahanbily. Zažil to již ve své noční můře,

viděl Mozkomory plachtící z mlhy v dálce a uvědomoval si znehybňující chlad, který

mu rdousil plíce a vzdálený křik, který mu zaplnil uši a on nebyl schopný ochránit

sám sebe. Harryho to stálo všechnu jeho vůli, aby se odpoutal ze svého místa a

běžel, zanechával za sebou bezoké mozkomory vznášející se mezi mudly, kteří je

nebyli schopní vidět, ale nepochybně by cítili zoufalství všude, kam by šli.

„Takže pořád nemáme žádné jídlo.“

„Buď zticha, Rone,“ odsekla Hermiona. „Harry, co se stalo? Proč si myslíš, že by si

nemohl udělat Patrona? Včera si to dokázal perfektně!“

„Nevím.“

Sedl si hluboko do starého Parkinsonova křesla a cítil se v tu chvíli velice ponížený.

Strachoval se, že se v něm něco pokazilo. Včerejšek se zdál tak dávno: Dnes mu

mělo být zase třináct let, byl jediný, kdo omdlel v Bradavickém expresu.

Ron nakopl nohu od židle.

„Co?“ zavrčel na Hermionu. „Jsem vyhladovělý! Všechno co jsem měl od té doby,

co jsem málem vykrvácel k smrti, je pár jedovatých hub!“

„Tak jdi a vybojuj si cestu přes mozkomory,“ řekl Harry dotčeně.

„Šel bych, ale mám ruku v šátku, jestli sis toho nevšiml!“

„To se hodí.“

„A co to s tím mám — ?“

„Samozřejmě!“ zakřičela Hermiona, klepla si rukou na čelo a oba překvapením

ztichli.

„Harry, dej mi ten medailon! No tak,“ řekla netrpělivě a poklepala na něj prsty,

Page 192: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

když nereagoval," ten viteál, Harry, máš ho pořád na sobě!“

Nastavila ruce a Harry si přetáhl zlatý řetěz přes hlavu. V okamžiku, kdy se trošku

dotkl Harryho kůže se cílit volný a zvláštně lehký. Ani si neuvědomil, že je celý

vlhký a studený nebo že mu žaludek stlačuje těžká síla, dokud oba pocity

neustoupily.

„Lepší?“ zeptala se Hermiona.

„Jo, mnohem lepší!“

„Harry,“ řekla, sehnula se k němu a mluvila na něj laskavým hlasem, který se mu

připomínal návštěvu nemocného, „nemyslíš si, že jsi posedlý, že ne?“

„Co? Ne!“ bránil se, „Pamatuji si všechno, co jsme udělali, zatímco jsem ho měl na

sobě. Nevěděl bych, co jsem dělal, kdybych byl posedlý, ne? Ginny mi říkala, že si

mnohokrát vůbec nic nepamatovala.”

„Hmm,“ řekla Hermiona a dívala se dolu na těžký medailon. „No, možná bychom

ho neměli nosit. Můžeme ho prostě nechávat ve stanu.“

„Nenecháme tady ležet viteál,“ prohlásil pevně Harry. „Když ho ztratíme,

když ho ukradnou—„

„No, dobře, dobře,“ řekla Hermiona, a pověsila si ho na krk sama a zastrčila si ho

za tričko, aby nešel zahlédnout.

„Ale budeme se v jeho nošení střídat, tak ho nikdo nebude mít moc dlouho.“

"Skvělý,“ řekl popudlivě Ron, „a teď, když jsme to vyřešili, mohli bychom prosím jít

pro nějaké jídlo?“

„Dobře, ale půjdeme ho hledat někam jinam,“ řekla Hermiona a letmo pohlédla na

Harryho. „Nemáme proč zůstávat tam, kde útočí mozkomorové.“

Nakonec se na noc usídlili na rozsáhlém poli, které patřilo k osamocené farmě,

Page 193: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

odkud se jim podařilo obstarat si vejce a chleba.

„To není krádež, že ne?“ zeptala se ustaraným hlasem Hermiona, když hltali

míchaná vajíčka na topince.

„Ne pokud jsem nechal nějaké peníze pod kurníkem?“

Ron zakoulel očima a řekl s vypouklými tvářemi, „E -nee, 'ty se moc staráš. 'Vidu!“

A vskutku bylo mnohem jednodušší zůstat v klidu, když byli příjemně najedení.

Hádka o mozkomorech byla tu noc se smíchem zapomenuta a Harry se cítil šťastný

a dokonce plný nadějí. a vzal si první ze tří nočních hlídek.

Tohle bylo jejich první setkání se skutečností, že plný žaludek znamená dobrou

náladu a prázdné hašteření a sklíčenost. Harry tím byl nejméně překvapen, protože

strpěl mnoho období blízkých k vyhladovění u Dursleyových.

Hermiona snášela dobře ty noci, kdy se jim nepodařilo sehnat nic jiného než bobule

nebo staré sušenky, možná byla trochu vznětlivější než jindy a zarytě mlčela. Ron

byl ale zvyklý jíst tři chutná jídla denně, zásluhou jeho matky nebo Bradavických

domácích skřítků a hlad ho dělal nerozumným a popudlivým. Kdykoliv postrádal

jídlo a ještě byl na řadě s nošením viteálu, stával se přímo nepřátelským.

„Tak kam dál?“ byla jeho stálá písnička. Vypadalo to, že nemá žádné vlastní

nápady, ale jenom čeká až Harry a Hermiona přijdou s nějakým plánem zatímco on

seděl a dumal nad malými zásobami jídla.

Harry a Hermiona spolu strávili bezvýsledné hodiny, když zkoušeli přijít na to, kde

jsou ostatní viteály a jak zničit ten jeden, který už mají. Jejich debaty se začaly

stále více opakovat, protože neměli žádné nové informace.

Jelikož Brumbál řekl Harrymu, že věří, že Voldemort skryl viteály na místa, která

jsou pro něj důležitá, neustále si říkali, jakou nějakou jednotvárnou litanii, tato

místa, o kterých věděli, že zde Voldemort žil a nebo je navštívil. Sirotčinec, kde se

narodil a byl vychován; Bradavice, kde se vzdělával; U Borgina a Burkese, kde

pracoval po dokončení školy; potom Albánie, kde strávil rok v exilu. To byl základ

Page 194: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

jejich spekulací.

„Jo, pojďme do Albánie. Prohledání celé země by nám nemělo zabrat víc jak jedno

odpoledne,“ řekl Ron sarkasticky.

„Tam nic být nemůže. Pět svých viteálů udělal ještě předtím, než šel do exilu a

Brumbál si byl jistý, že had je ten šestý,“ řekla Hermiona. „Víme, že had není v

Albánii, je většinou s Vol—„

„Nežádal jsem tě, aby jsi to už neříkala?“

„Dobře! Had je většinou s Ty-Víš-¨Kým—spokojen?“

„Nijak zvlášť.“

„Neumím si představit, že by cokoliv skrýval U Borgina a Burkese,“ řekl Harry,

který toto podotkl již mnohokrát předtím, ale řekl to znovu prostě proto, že chtěl

přerušit to protivné ticho. „U Borgina a Burkese byli experti ve věcech černé

magie, ihned by poznali viteál.“

Ron si demonstrativně zívnul. Harry potlačil silné nutkání něco po něm hodit a

pokračoval, „Pořád počítám s tím, že by mohl být nějaký schovaný v Bradavicích.“

Hermiona si povzdychla

„Ale Brumbál by ho našel, Harry!“

Harry zopakoval argument, který vždycky vytáhl na podporu této teorie.

„Brumbál přede mnou řekl, že nikdy nepředpokládal, že zná všechna tajemství

Bradavic. Říkám ti, jestli bylo nějaké místo, které Vol-“

„O!"

„TY-VÍŠ-KDO!“ křičel Harry, podnícen svou předchozí trpělivostí. „Jestli je nějaké

místo, které bylo opravdu důležité pro Ty-víš-koho, byly to Bradavice!“

Page 195: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ale no tak,“ posmíval se Ron. „Jeho škola?“

„Ano, jeho škola! To byl jeho první opravdový domov, místo, které znamenalo, že

je zvláštní, to pro něj znamenalo všechno i potom, co odešel-“

„Je to Ty-víš-kdo, o kom mluvíme a ne ty, správně? Ne ty?“ zeptal se Ron. Tahal za

řetěz od viteálu, který měl kolem krku; Harry pocítil touhu ho uchopit a zaškrtit ho

s ním.

„Říkal jsi nám, že Ty-víš-kdo požádal Brumbála o nějakou práci, poté co odešel,“

řekla Hermiona.

„Přesně tak,“ řekl Harry.

„A Brumbál si myslel, že chtěl zpátky jenom, aby zkusil najít něco nejspíš z jiných

zakladatelských předmětů a vyrobil z toho další viteál?“

„Jo,“ řekl Harry.

„Ale on tu práci nedostal, že?“ řekla Hermiona. „Takže nikdy nedostal šanci najít

zde předmět zakladatelů a schovat ho ve škole!“

„No dobře,“ řekl Harry rezignovaně. „Zapomeňte na Bradavice.“

Bez jakéhokoli vodítka odcestovali do Londýna a skryti pod neviditelným pláštěm

hledali sirotčinec, v kterém Voldemort vyrůstal.

Hermiona se vloupala do knihovny a zjistila z jejich záznamů, že místo bylo

zbouráno před mnoha lety. Navštívili toto místo, ale našli jen věžák plný kanceláří.

„Můžeme zkusit se prokopat k základům?“ polovičatě navrhla Hermiona.

„Tady by viteál neschoval,“ řekl Harry. Věděl to celou dobu.

Sirotčinec bylo místo, odkud byl Voldemort odhodlaný utéct; nikdy by sem neuložil

část své duše. Brumbál ukázal Harrymu, že Voldemort hledal důstojnost a

Page 196: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

tajuplnost pro své úkryty; chmurný a šedý kout Londýna byl natolik vzdálený, jak si

jen můžete představit, od Bradavic, Ministerstva nebo od budovy U Gringottů,

kouzelnické banky s pozlacenými dveřmi a mramorovými podlahami.

I když neměli žádný plán, pokračovali v cestě krajinou, stavěli stan radši na různých

místech každou noc. Každé ráno se ujistili, že odstranili všechna vodítka k jejich

přítomnosti a potom vyrazili, aby našli jiné osamocené místečko v ústraní, cestovali

pomocí přemisťování do lesů, stinných puklin útesů, na fialová vřesoviště a na

úbočí hor pokrytých hlodášem a jednou do kryté oblázkové zátoky. Přibližně

každých dvanáct hodin si mezi sebou vyměňovali viteál, jakoby hrály nějakou

zvrhlou, zpomalenou židličkovanou a hrozili se toho, kdy přestane hrát hudba,

protože odměnou bylo dvanáct hodin většího strachu a úzkosti.

Harryho neustále pálila jizva. Všiml si, že se tak děje mnohem častěji, když nosí

viteál. Někdy si nemohl pomoct a reagoval na bolest.

“Co? Co jsi viděl?“ dožadoval se Ron, kdykoli si všiml, že sebou Harry trhnul.

“Tvář,“ zamumlal pokaždé Harry. „Ta samá tvář. Zloděj, který okrádá

Gregorovitche.“

A Ron se otočil, ani se nenamáhal skrýt zklamání. Harry věděl, že Ron doufá, že mu

přinese nějaké informace o jeho rodině nebo o Fénixově řádu, ale konec konců, on,

Harry nebyl žádná televizní anténa; mohl vidět jen to, o čem zrovna Voldemort

přemýšlel a ne že si naladil, co by rád.

Zřejmě se Voldemort nekonečně zaobíral touto mladou šťastnou tváří, a Harry si

byl jistý, že její jméno a bydliště nevěděl Voldemort stejně jako on sám. Jak

Harryho jizva stále pálila, veselý, blonďatý chlapec ho neustále mučil v jeho

vzpomínkách. Naučil se potlačovat jakýkoliv projev své bolesti a neklidu, takže

ostatním dvou neodhalil nic jen netrpělivost při zmínkách o tom zloději. Nemohl je

zcela vinit, když byli tak zoufalý z tíhy viteálu.

Když se dny natáhly již na týdny, Harry začal mít podezření, že Ron a Hermiona si

povídají bez něj a o něm. Párkrát přestali mluvit, když Harry vstoupil do stanu, a

dvakrát je náhodou přistihl, schovaný v krátké vzdálenosti, jak mají hlavy u sebe a

Page 197: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

rychle mluví. V obou případech ztichli, když si uvědomili, že se k nim blíží a

pospíšili si ve shánění dřeva nebo vody, aby vypadali zaneprázdnění.

Harry si nemohl pomoci, ale byl zvědavý, jestli prostě souhlasil s tím, v čem on nyní

viděl bezpředmětnou a potulnou cestu, protože si mysleli, že má nějaký tajný plán,

který by jim řekl správný směr. Ron se vůbec nenamáhal skrývat svou špatnou

náladu a Harry se začal obávat, že Hermiona je také zklamaná jeho chabým

vedením. V zoufalství se snažil přemýšlet o dalších místech pro viteál, ale jediný,

který mu neustále přicházel na mysl byly Bradavice a stejně jako nikdo z ostatních

si nemyslel, že by to bylo pravděpodobné a přestal to připomínat.

Podzim se převalil krajinou, když jí procházeli. Nyní stavěli stan na kompostech ze

spadaného listí. Přírodní mlha se přidala k té od mozkomorů; vítr a déšť jim

způsobovali další problémy. A fakt, že se Hermiona zlepšila v rozpoznávání jedlých

hub, nemohl vyrovnat jejich postupnou izolaci, nedostatek lidské společnosti a

jejich naprostou ignoraci dění ve válce proti Voldemortovi.

„Moje matka,“ řekl Ron v noci, když seděli ve stanu na břeh u řeky ve Walesu,

„umí vytvořit dobré jídlo z řídkého vzduchu.“

Rozmrzele strkal do hromádky spálených šedých ryb na talíři. Harry se automaticky

podíval na Ronův krk a viděl, přesně jak očekával, třpytící se zlatý řetěz s

viteálem. Podařilo se mu přemoct nutkání nadávat Ronovi, jehož postoj se vždy

lehce zlepšil, jak Harry věděl, když přišlo na sundání medailonu.

„Tvá matka nedokáže vytvořit jídlo z trocha vzduchu,“ namítla Hermiona, „nikdo

to nedokáže. Jídlo je první z pěti Nejdůležitějších Výjimek při Gampově Právu

Elementárního Přem-“

„Můžeš mluvit normálně anglicky, prosím?“ ozval se nerudně Ron žmoulající rybu

mezi zuby.

„Je nemožné vytvořit jídlo z čehokoliv! Můžeš si jídlo přivolat, pokud ovšem víš

odkud, můžeš je přeměnit, můžeš si je zmnožit, pokud máš při ruce to-“

„Prosím tě, netrap nás dál. Je to strašné,“ přerušil ji Ron.

Page 198: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Harry tu rybu chytil a já jen udělala to nejlepší, co jsem mohla! Asi sis nevšiml, že

jsem to vždycky já, kdo třídí jídlo, už jen z toho důvodu, že jsem holka,

předpokládám!“

„Ne, protože ty předpokládáš, že jsi nejlepší v kouzlech a čárech!“ odhodil míč na

její stranu hřiště.

Hermiona vyskočila, až shodila na zem opékací vidlici.

„Jestli chceš, Ronalde, můžeš zítra vařit ty! Můžeš jít hledat ingredience a zkusit

vykouzlit něco, co bude aspoň trochu k jídlu! A já tady budu sedět a dělat obličeje

a budu pořád vzdychat, jak to děláš-“

„Buďte zticha!“ řekl hlasitě Harry vyskočiv na nohy a lamentoval oběma rukama.

„Buďte zticha, můj bože!“

Hermiona vypadala zaraženě.

„Jak ho můžeš podporovat, on přece vždycky tak těžce a náramně vaří-“

„Ztichni, Hermiono! Někoho jsem slyšel!“

Harry se pokoušel poslouchat víc a rukama se ty dva pokoušel uklidnit. Ale neslyšel

nic jiného než šum listů nebo proud tekoucí vody vedle nich. Porozhlédl se, uviděl

lotroskop, který se ale nehýbal.

„Vyčarovala jsi kolem nás Ševelisimo, že?“ zašeptal Harry k Hermioně.

„Ano,“ řekla tiše. „Ševelisimo, Iluzorní zaklínadla, kouzla na odpoutání pozornosti

mudlů, všecko. Nemohou nás vidět nebo slyšet, kdekoli a kdokoli jsou.“

Harry zaslechl odírání a škrábání a zvuk odvalujících se kamenů, hovor nějakých

lidí, silné šplouchání vody. Harry, Ron a Hermiona vytáhli své hůlky a čekali.

Kouzla, která rozmístili kolem sebe, byla naštěstí dostačující i ve tmě, která je

rovněž chránila před zraky mudlů a obyčejnými kouzelníky, ovšem pokud to byli

Page 199: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

vážně Smrtijedi, mohli počítat s tím, že jejich obranná kouzla budou podrobena

první zkoušce před černou magií.

Hlasy se stávaly hlasitějšími a srozumitelnějšími a muži se pomalu blížili ke břehu

řeky. Harry počítal se vzdáleností dvaceti stop, ale kvůli zurčení řeky to nebylo

vůbec jisté.

Hermiona uchopila perleťovou kabelu a začala hledat; konečně se jí podařilo najít

ultradlouhé uši a hodila je Ronovi a Harrymu, kteří si je spěšně vložili do uší a

poslouchali, co se děje před stanem.

Mezi napjatými sekundami Harry uslyšel unavený mužský hlas.

„Tady by mohli být nějací lososi, tedy alespoň jsem s tím počítal, ačkoli není na ně

příliš brzy? Accio losos!“

Párkrát to zvláštně zastříkalo a poté proti proudu vyskočila ryba. Někdo vděčně

vykřikl jako prasátko.

Harry si vložil ultradlouhé uši hlouběji: přes tekoucí vodu bylo složitější

zaslechnout, co si povídají. Jenže oni nehovořili angličtinou, nebo jiným lidským

jazykem. Byl to hrubý nemelodický tón, jaký kdy v životě slyšeli. Připomínalo to

chrčení a jakési drnčení, spíš hrdelní zvuky. Jeden z nich hovořil hlubším,

pomalejším hlasem, narozdíl od druhého.

Oheň tančil na druhé straně břehu, letmé stíny procházely mezi plameny a stanem.

Vůně opékaného lososa Harrymu, Ronovi a Hermioně zatemňovala správný úsudek.

Poté už jen slyšeli cinkání příborů o talíře nově příchozích a první z mužů začal

opět hovořit.

„Tady Griphooku, Gornuku.“

„Skřeti“, udělala Hermiona grimasu Harryho směrem a ten přikývl.

„Děkujeme,“ řekli skřeti unisono v angličtině.

„Takže, vy tři jste jak dlouho na útěku?“ zeptal se další hlas teď už vyzrálý a

Page 200: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

příjemnější, byl to hlas Harrymu nejasně známý, Harry jen nevěděl, neměl

představu o koho jde.

„Šest týdnů... nebo sedm? Už jsem zapomněl,“ odpověděl unavený muž. „Potkal

jsem Griphooka jako prvního a nekrátce na to potom Gornuka. Je hezké mít

společnost.“

Tady udělal menší odmlku.

„A co tebe přimělo odejít, Tede?“ pokračoval.

„Věděl jsem, že pro mne přijdou,“ zazněl opět ten přátelský veselý hlas, Tedův

hlas a Harry najednou pochopil, o koho tu jde: byl to otec Tonksové!

„Slyšel jsem totiž, že se kolem mého obydlí pohybují Smrtijedi, takže jsem se

rozhodl rychle, a to odejít pryč.

„Odmítl jsem výjimku být registrován jako mudla, viděl jsem to jako otázku času,

věděl jsem, že musím opustit svou rodinu. Moje žena je v pořádku, ona je totiž

čistokrevná čarodějka. A pak jsem potkal tadyhle Deana, asi před pár dny, že

chlapče?“

„Jo,“ odpověděl další hlas, který byl už nyní Harrymu, Ronovi i Hermioně důvěrně

známý. Pocítili záchvěv vzrušení, vždyť šlo o jejich nebelvírského spolužáka Deana

Thomase!

„Mudla?“ zeptal se první muž.

„Ano, dalo by se říct,“ řekl Dean. „Můj otec opustil mou matku, když jsem byl ještě

malé dítě. Nemám žádný důkaz, jestli byl třeba kouzelník.“

Nastalo ticho, tedy krom neustálého žvýkání, pak ale Ted promluvil znovu.

„Musím říct, Dirku, jsem překvapen, že jsem tě dokázal doběhnout. Potěšen, ale

překvapen. Říkal jsi, že jsi byl chycen.“

„Byl,“ řekl Dirk, „ byl jsem napůl cesty do Azkabanu, když se mi povedlo utéct.

Page 201: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Někdo Dawlishe omráčil a já si pak vzal jeho koště. Bylo to jednodušší, než si

myslíš: nepočítal jsem s tím, že bude za moment v pořádku. Ale byl hodně

popletený. Rád bych si potřásl rukou s kouzelníkem nebo s čarodějkou, kdo mi

zachránil život.“

Tady nastala další pauza, kdy jen praskal oheň a bylo slyšet šumění vody.

Teď řekl: „A kde jste se vzali vy dva? Já, ehm, žil v přesvědčení, že sloužíte tomu –

jehož – jméno – nesmíme – vyslovit.“

„Pak jste žil ve špatném přesvědčení,“ odpověděl skřet s pisklavějším hláskem. „My

si žádnou stranu nevybíráme. Tohle je válka čistě jen mezi kouzelníky.“

„Jak jste se sem potom dostali?“

„Můj dojem byl v rozumnosti,“ řekl skřet s hlubším tónem řeči. „Být odmítnut jsem

považoval za nemístnou žádost. Mohu říci, že má osoba se cítila bezpečněji v

ohrožení.“

„O co vás žádali?“ zeptal se Ted.

„Špatné povinnosti - přiměřené důstojnosti mé rasy,“ odpověděl skřet, jeho hlas

byl tvrdší a méně lidský, jak to řekl. „Nejsem domácí skřítek.“

„A co ty, Griphooku?“

„Stejné důvody,“ řekl skřet vysokým hlasem. „Gringottovi už dále nejsou

kontrolováni výhradně mou rasou. Neuznávám žádného kouzelníka jako svého

pána.“

Ještě si něco v nářečí zamrmlal pod vousy a Gornuk se usmál.

„Je tady něco k smíchu?“ zeptal se Dean.

„Říkal,“odpověděl Dirk, „že existují věci, které kouzelníci také neuznávají.“

Page 202: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Nastala krátká pauza.

„Nechápu to,“ řekl Dean.

„Já jsem udělal svoji malou pomstu před tím, než jsem odešel,“ řekl Griphook

anglicky.

„Jsi správnej chlap - skřet,“ poznamenal Ted letmo. „Předpokládám, že se

nepodařilo uzamknout Smrtijeda v jednom z těch starých trezorů s vysokou

ostrahou.“

„Kdybych ho tam měl , ten meč by mu stejně nepomohl probít se ven,“ odpověděl

Griphook.

„Dean a já tady pořád něco postrádáme,“ řekl Ted.

„Třeba je to Severus Snape, ačkoli on to neví,“ řekl Griphook a oba skřeti propukli

ve zlomyslný smích.

Uvnitř stanu bylo Harryho dýchání mělké vzrušením: on a Hermiona na sebe zírali a

poslouchali nejpozorněji, jak jen dokázali.

„Neslyšel jsi o tom, Tede?“zeptal se Dirk. „O dětech, kteří se snažili ukrást

Nebelvírův meč ze Snapeovy kanceláře v Bradavicích?“

Jako by Harrym projel elektrický výboj, drásající každý jeho nerv, takže stál na

místě jako přikovaný.

„Neslyšel jsme o tom,“ řekl Ted, „nepsali to v Denním Věštci?“

„Těžko,“ usmál se Dirk. „Griphook mi tady řekl, že o tom slyšel od Billa Weasleyho,

který pracuje tady v bance. Jedno z dětí, které se pokoušelo vzít meč, byla Billova

mladší sestra.“

Harry letmo pohlédl směrem k Hermioně a Ronovi, kteří svírali ultradlouhé uši, tak

pevně, jako záchranné lano.

Page 203: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ona a pár jejích přátel se dostali do Snapeovy kanceláře a rozbili skleněnou

vitrínu, kde byl patrně uložen meč. Snape je chytil na schodišti, když se pokoušeli

propašovat meč.

„Ah, měli štěstí,“ řekl Ted. „Co si mysleli, že by byli schopni použít ten meč proti

Vy-víte-komu“ Nebo proti Snapeovi samotnému?“

„Takže, ať si mysleli, že s tím mečem udělají cokoli, Snape se rozhodl, že ten meč

nebyl na stávajícím místě v bezpečí,“ řekl Dirk. „O pár dní později, dle mého

předpokladu, dostal Snape pravomoc od Vy-víte-koho. Poslal tedy meč do Londýna,

aby byl raději uložen u Gringottů.“

Skřeti se začali znovu smát.

„Pořád nechápu, co je tady vtipného,“ řekl Ted.

„Je to výmysl,“ zaskřehotal Griphook.

„Nebelvírův meč!“

„Ale ano. Je to kopie-excelentní kopie, jen co je pravda - ale je to produkt

kouzelníků. Originál byl před staletími skut skřety a jistě měl vlastnosti, které mají

pouze zbraně vyrobené skřety. Ať je Nebelvírův meč kdekoli, není v trezoru v

Gringottově bance.“

„Vidím,“ řekl Ted, „ a chápu to tak, že ses neobtěžoval to Smrtijedům říct?“

„Nevidím důvod obtěžovat je informacemi,“ řekl samolibě Griphook, a teď se

připojili ke Gornukovu a Dirkovu smíchu.

Ve stanu zavřel Harry oči, ochotný položit někomu na otázku, na kterou potřeboval

odpověď. Po minutě, která mu připadala, jakoby jich bylo deset, se Dean podvolil:

byl taky (Harry si to pamatoval skrz úder, který mu Dean ušťedřil) ex-přítelem

Ginny.

„Co se stalo s Ginny a se všemi ostatními? Jedna, která se to pokoušela ukrást.“

Page 204: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Oh, byli potrestáni, a to tvrdě,“ řekl Griphook lhostejně.

„Jsou přesto v pořádku?“ zeptal se rychle Ted, „myslím, že Weasleyovi nepotřebují

více zraněných dětí, že?“

„Pokud se nemýlím, tak neutrpěli vážná zranění,“ odpověděl Griphook.

„Naštěstí pro ně,“ řekl Ted. „ Se Snapeovou mocí předpokládám, že bychom měli

být jenom rádi, že jsou ještě na živu.“

„Copak vy tomu příběhu věříte? Vy, Tede?“ otázal se Dirk. „Vy věříte, že Brumbála

zabil Snape?“

„Samozřejmě, že ano,“ ozval se Ted. „Nechystáte si tu sednout a říct mi, že si

myslíš, že s tím měl Potter co dočinění?“?“

„Je těžké v těchto dobách něčemu uvěřit,“ zamumlal Dirk.

"Znám Harryho Pottera,“ řekl Dean, „a myslím si, že je opravdu Vyvoleným nebo

jak mu chcete říkat."

„Rád bych věřil, že je, synu,“ pokračoval Dirk, „pevně věřil. Ale kam zmizel?

Zkuste se pozvednout nad věcí. Copak si myslíte, že by věděl něco, co nevíme my

anebo má něco zvláštního za úkol, jako že by teď třeba venku bojoval a rozšiřoval

řady rebelů, místo toho aby se teď někde ukrýval? Víte, že teď spadl do pasti -"

„Vyvolený?!“ pousmál se Ted. „Čtete moc lží, Dirku. Hledejte fakta, například v

Jinotaji.“

Dirk náhle vydal něco, co se podobalo velmi hlasitému skřeku, jako kdyby spolkl

rybí kost; nakonec zaprskal: „Jinotaj? Tu snůšku nesmyslů, který vydává Xenophilius

Láskorád?“

„Ne, není takový blázen, jak vypadá,“ odporoval mu Ted. „Měl byste se na to

podívat, vytiskl všechny věci ohledně ignorování Vyvoleného. V posledním vydání

Page 205: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

nebyla ani jedna zmínka o muchlorohých chropotalech. Jak dlouho ho to nechají

uveřejňovat, to nevím, ale Xenophilius říká, že úplně nejpřednější povinnost

každého kouzelníka, který je proti Vy-víte-komu, aby Harry Potterovi věřil a

pomáhal mu.“

„Těžko někdo může pomáhat chlapci, který zmizel z povrchu zemského,“ namítl

Dirk.

„Poslouchejte, sama skutečnost, že chlapce ještě nechytili, je obrovský úspěch,“

řekl Ted.

„Rád bych od něj přijal pár rad; ale snažíme se, aby zůstal svobodný a nezajatý,

ne?“

„No, tak v tomto jste uhodil hřebík na hlavičku,“ prohodil Dirk hlasitě. „S celým

ministerstvem a všemi jeho informátory, kteří jej hledají, bych čekal, že už bude

dávno chycený. Myslíte si, že už ho chytili a zabili, bez toho, aniž by o tom

informovali lidi?“

„Ne! To neříkejte, Dirku,“ zamumlal Ted.

Nastala dlouhá odmlka, naplněná zvukem cinkání nožů a vidliček.

Když začali opět mluvit, znovu nahodili téma, mají-li tu přespat anebo se vrátit

zpět ze zalesněné stráně na bezpečnější místo. Rozhodli se, že stromy jim

poskytnou lepší úkryt, uhasili oheň, a začali se vzdalovat zpět do lesa a jejich hlasy

se začaly ztrácet. Harry, Ron a Hermiona si svinuli zpět své Ultradlouhé uši. Harry,

který se za každou cenu snažil zůstat potichu, měl stále větší problém je

odposlouchávat a nakonec vyhrkl – „Ginny – meč -“

„Já vím,“ ozvala se Hermiona.

Sáhla pro malou tašku, tentokrát jí pravé rameno kleslo k levému podpaží.

„Tady... my... jsme,“ říkala mezi zuby, když vytahovala nějaké věci.

Konečně se jí podařilo dostat okraj zlaceného rámu obrazu. Harry přispěchal, aby jí

Page 206: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

pomohl. Portrét byl prázdný, proto Hermiona vzala svou hůlku a namířila na něj

připravená v ten moment říci zaklínadlo.

„Pokud někdo vyměnil ten meč v Brumbálově pracovně,“ říkala, „Phineasi Nigellusi,

viděl jste někoho vcházet do jeho pracovny s nějakým pouzdrem?“

„Vždyť pořád spí,“ řekl Harry, ale stále zadržoval dech, když Hermiona mířila

hůlkou na látku stanu. Poté řekl: „Ehm... Phineas- Phineas Nigellus?“

Nic.

„Phineasi Nigellusi!“ řekla Hermiona znovu. „Profesore Blacku? Prosím, můžeme s

vámi hovořit?“

„Prosím...Pořád pomáhat,“ ozval se jeho obvyklý studený sarkastický hlas a

vstoupil do svého portrétu.

Jako první zakřičela Hermiona: „Obscura!“

A temnota se zjevila nad Phineasem Nigellusem a jeho černé zchytralé oči udeřila

tak, že vykřikl bolestí.

„Co – jak se opovažujete – co si myslíte - ?“

„Velmi se omlouvám, profesore Blacku,“ pípla Hermiona, „ale je to nezbytné

opatření.“

„Zaprvé, odstraňte tuhle zkaženou přísadu! Řekl jsem, odstraňte to! Kazíte velmi

krásné dílo! Kde to jsem? O co tu jde?“

Nikdo neví, kde jsme,“ pronesl Harry a Phineas Nigellus ztuhl, zanechal pokusů

vyvléknout se z něčeho, co mu zakrývalo oči.

„Je to snad hlas ‚nepolapitelného‘ pana Pottera?“

Page 207: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Možná,“ řekl Harry, aby udržel zájem Phinease Nigelluse. „Máme pár otázek, na

které bychom se vás rádi zeptali – týkají se Nebelvírského meče.“

„Ach,“ řekl Phineas Nigellus, který otáčel hlavou sem a tam, aby zahlédl Harryho,

„Ano. To byla ta hloupá dívka, co jednala úplně nejnemožněji -"

„Nenavážejte se do mé sestry,“ zavrčel Ron okamžitě.

Phineas Nigellus povytáhl obočí. „Kdo je tu další?“ zeptal se a opět otáčel hlavou

ze strany na stranu. „Váš tón se mi ani trošku nelíbí! Ta holka a její přátelé měli

šílenou odvahu… Krást v ředitelně.“

„Nic tam nekradla!“ promluvil Harry. „Ten meč Snapeovy nepatří.“

„Ale patří škole profesora Snapea,“ řekl Phineas Nigellus. „Jaký nárok na něj ta

Weasleyovic holka měla? Zasloužila si svůj trest, stejně jako ten idiot Longbottom a

ta střelená Láskorádová!“

„Neville není idiot a Lenka není střelená!“ odpověděla Hermiona.

„Kde to jsem?“ opakoval Phineas Nigellus a opět začal zápasit s tím, co mu

zakrývalo oči. „Kam jste mě to vzali? Proč jste mne odnesli z domu mých předků?“

„Na tom nesejde! Jak Snape potrestal Ginny, Nevilla a Lenku?“ zeptala se Hermiona

naléhavě.

„Profesor Snape je poslal do Zapovězeného lesa, aby tam udělali něco pro toho

troubu Hagrida.“

„Hagrid není trouba!“ odpověděla Hermiona pronikavě.

„A Snape si myslel že je to trest,“ řekl Harry, „ale Ginny, Neville a Lenka se

pravděpodobně s Hagridem dobře bavili. Zapovězený les… Už měli co dělat s

mnohem horšími věcmi než to!“

Ulevilo se mu, představoval si, že Snape používal přinejmenším kletbu Cruciatus.

Page 208: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Co nás opravdu zajímá, profesore Blacku, je, jestli někdo předtím jiný, ehm,

odnášel meč. Třeba kvůli čištění, nebo tak?“

Pineas Nigellus se přestal pokoušet osvobodit své oči a zachechtal se.

„Mudlovská šmejdko,“ řekl, „Ocel, kterou vyrobili skřeti, nepotřebuje čistit, ty

jednoduchá holko. Skřetí stříbro odpuzuje normální špínu, absorbuje pouze to, co ji

posílí. “

„Neříkej Hermioně, že je jednoduchá,“ řekl Harry.

„Tato hádka mne unavuje,“ odvětil Phineas Nigellus. „možná je čas abych se vrátil

do ředitelovy kanceláře…?“

Stále ještě oslepený začal tápat po okraji obrazu a pokoušel se najít cestu pryč z

tohoto obrazu zpět do toho v Bradavicích. Harry náhle dostal nápad.

„Brumbál! Můžeš nám sem přivést Brumbála?“

„Co prosím?“ zeptal se Phineas Nigellus.

„Brumbálův portrét – nemohl bys ho sem přivést s sebou, do svého obrazu?“

Phineas Nigellus se otočil směrem, odkud zněl Harryho hlas.

„Očividně nejen mudlovští šmejdi jsou ignoranti, Pottere. Portréty v Bradavicích

mohou mezi sebou cestovat, ale nemohou pryč z hradu, s výjimkou návštěv obrazů

jich samotných jinde. Brumbál sem se mnou nemůže, a po tom, co jste mi tu

provedli, vás mohu ujistit, že ani já vás již znovu nenavštívím!“

Harry sklíčeně sledoval Phineasovy další pokusy opustit obraz.

„Profesore Blacku,“ řekla Hermiona, „nemohl byste nám říci, kdy naposledy byl

meč vyndán z vitríny? Myslím předtím, než ho ukradla Ginny.“

Page 209: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Phineas si netrpělivě odfrkl.

„Myslím, že naposledy jsem viděl Nebelvírův meč vyndaný když jej profesor

Brumbál použil, aby se dostal do nějakého prstenu.“

Hermiona se podívala po Harrym. Ani jeden z nich se neodvažoval před Phineasem

Nigellem Blackem, který se opět pokoušel dostat k východu, říkat cokoli dalšího.

„Takže dobrou noc vám všem,“ řekl trochu jízlivě a začal opouštět obraz.

Ještě než úplně zmizel, Harry náhle vykřikl, „Počkejte! Řeknete Snapeovi, že jste

nás viděl?“

Oslepená hlava Phinease Nigella se vrátila do obrazu.

„Profesor Snape má mnohem důležitější věci na starosti. Dobrou noc, Pottere!“

S těmito slovy zmizel úplně a nenechal za sebou nic, kromě temného obzoru.

„Harry!“ vykřikla Hermiona.

„Já vím!“ zvolal Harry.

Začal máchat rukama ve vzduchu, protože se nemohl ovládat. To bylo mnohem více

než čekal. Chodil sem a tam po stanu a měl pocit jako by mohl uběhnout míli. Už

ani necítil hlad. Hermiona uklidila obraz Phinease Nigella zpět do batohu, rychle

jej zadělala, odhodila do rohu a s rozzářeným výrazem pohlédla na Harryho.

„Ten meč dokáže zničit viteály! Skřetí čepele vstřebají jen to, co je posílí – Harry,

ten meč je nasáklý baziliščím jedem!“

„A Brumbál mi ho nedal, protože ho stále ještě potřeboval, chtěl ho použít na ten

medailon…“

„… a musel si uvědomit, že by ti nedovolili si ho nechat podle jeho poslední vůle…“

Page 210: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„… takže vyrobil kopii…“

„… a falešný meč vložil do vitríny….“

„… a ten skutečný nechal… kde?“

Dívali se jeden na druhého a Harry cítil, že odpověď neviditelně plula ve vzduchu

nad nimi, na dosah ruky. Proč mu to Brumbál neřekl? Nebo snad řekl, ale Harry si to

neuvědomoval?

„Přemýšlej!“ zašeptala Hermiona. „Mysli! Kde by ho mohl nechat?“

„V Bradavicích ne,“ odpověděl Harry, který stále ještě pochodoval po místnosti.

„Někde v Prasinkách?“ hádala Hermiona.

„Chroptící chýše?“ řekl Harry. „Nikdo tam přeci nechodí.“

„Ale Snape ví, jak se tam dostat, nebylo by to trochu riskantní?“

„Brumbál Snapeovi věřil,“ připomněl Harry.

„Ne dost na to, aby mu řekl, že vyměnil meče,“ řekla Hermiona.

„Jo, to je pravda!“ odpověděl Harry a cítil se potěšen, že Brumbál Snapeovi přeci

jen úplně nevěřil.

„Takže ukryl meč někde daleko od Prasinek, že? Co myslíš ty, Rone? Rone?“

Harry se rozhlédl. Na okamžik ho napadlo, že Ron opustil stan, ale pak si všiml, že

leží ve stínu svého lůžka a má velice tvrdý výraz.

„Oh, vy jste si na mě vzpomněli?“ řekl.

„Cože?“

Page 211: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ron si odfrkl a díval se na spodek vrchní palandy. „Jen pokračujte, vy dva.

Nenechte mě rušit vám zábavu.“

Harry se zmateně podíval na Hermionu, ale ta jen zatřásla hlavou, očividně v

koncích stejně, jako on.

„Co máš za problém?“ zeptal se Harry.

„Problém? Žádný není,“ odpověděl Ron, stále odmítající se podívat do Harryho

tváře. „Nic, co by tě mělo zajímat.“

Bylo slyšet zvláštní klapání nad jejich hlavami, začínalo pršet.

„Takže ty nemáš problém?“ nevěřil Harry. „Vyklop to.“

Ron zahoupal svýma dlouhýma hohama a posadil se. Vypadal umíněně, což bylo pro

něj neobvyklé.

„Jak chceš. Nečekej ode mě, že budu skákat kolem stanu a hledat ztracenou věc.

Je to nesmysl, pokud si to neuvědomuješ.“

„Neuvědomuješ?“ opakoval Harry. „Neuvědomuješ?“

Kap, kap, kap. Déšť nyní padal více a silněji. Harry jakoby předpokládal, že něco

podobného z Rona vypadne, ale že to bude takový dopad, to nečekal ani v

nejmenším. Donutilo ho to mírně se zamyslet.

„Není fér, že zde nemám ani kousek svého života,“ řekl Ron. „Víš přece, že mám

obvázanou paži a je mi zima a jsem hladový. Myslel jsem si, že po tolika týdnech

hledání bychom něčeho mohli dosáhnout.“

„Rone,“ řekla Hermiona tak tiše, že ji Ron přes padající a bubnující kapky deště

stěží slyšel.

„Myslel jsem si, že víš, pro co ses to rozhodl.“

„Jo, já taky.“

Page 212: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Takže kterou část jsi, zatímco putujeme, nečekal?“

Naštvanost se Harrymu vtírala pomalu do hlasu, ačkoli před tím se jen bránil.

„Myslel sis, že budeme nocovat v pětihvězdičkových hotelích? Že najdeme viteál

každý den? Že se vrátíš k mamince do Vánoc?“

„Mysleli jsme si, že víš, co děláš!“ křikl Ron a jeho slova bodla do Harryho jako

nože. „Mysleli jsme si, že ti Brumbál řekl, co dělat, že máš reálný plán!“

„Rone!“ řekla Hermiona už teď o trochu hlasitěji, Ron ji však i přes to ignoroval.

„Pak promiň, že jsi spadl na zem,“ namítl rozhořčeně Harry. „Jsem s tebou jako ty

se mnou od začátku, ne? Řekl jsem ti vše, co řekl Brumbál mně. A konečně jsi

přece nic nenamítal, našli jsme jeden viteál-“

„Jo ale jen to, že bychom ho měli zničit a pak najít ty zbylé – vždyť to jsou

prázdná slova.“

„Rone, sundej si ten medailon, ano?“ řekla Hermiona nezvykle vysokým hlasem.

„Dej ho dolů, úplně ti zatemňuje úsudek ve věcech, které říkáš!“

„Však on to udělá!“ zvolal Harry, který neměl pro Ronovo chování žádnou omluvu.

„Myslíš si, že jsem tak blbý, že jsem nezjistil to, že si o mně za zády povídáte?

Myslíš si, že jsem neuhádl, co si myslíte?“

„Harry, my jsme ne-“

„Nelži, Hermiono!“ okřikl ji Ron hněvivě. „Copak jsi sama neříkala, že jsi

zklamaná. Že si myslíš, že Harry nemá ani-“

„Takhle jsem to – takhle jsem to neřekla, Harry!“ vyjekla Hermiona.

Déšť bušil do stanu, kapky padaly na Hermionin obličej a vzrušení z těch pár sekund

bylo pryč, jako by nikdy nebylo. Ještě doutnající oheň vyhasnul a vše se obrátilo do

tmy a zimy. Nebelvírský meč byl schován, ale oni nevěděli kde. Tady ve stanu byli

tři adolescenti, jejichž jediné štěstí bylo, že doposud žijí.

Page 213: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Tak proč jsi stále tady?“ zeptal se Harry Rona.

„Zkus si tipnout,“ na to Ron.

„Pak můžeš jít domů,“ řekl Harry.

„Jo! Možná půjdu!“ zařval Ron. „Tys neslyšel, co říkali o mé sestře? Ale ty neuděláš

zhola nic, je to přece jenom Zapovězený les, že? Setkal jsem se s nejhorším

Potterem! Ty se vůbec nestaráš – dobře, tak já to udělám. Skvěle! Obří pavouci a

duševní záležitosti -“

„Jen jsem řekl – byla s ostatními, kteří byli s Hagridem-“

„Jo, slyšel jsem to! Nestarej se! A co zbytek mé rodiny: Weasleyovi nepotřebují

další zraněné dítě. Slyšel jsi i toto?“

„Já jo-“

„Ale přece se nebudeš trápit, že?“

„Rone!“ řekla hlasitě Hermiona, snažící se vynutit přístup mezi ty dva. „Nemyslím

si, že se to doopravdy stalo, nic přece nevíme: přemýšlej, Rone! Bill je vyděšený,

spousta lidí to musí vidět, George přišel o ucho a ty logicky předpokládáš, že jsi

teď na řadě. Myslím, že jen mínil, že-“

„Ach, takže ty jsi si jistá, jo? Dobrá tedy, nebudu se o ně trápit. Pro tebe je to

jednoduchý, že? Když jsou tvoji rodiče daleko-“

„Moji rodiče jsou mrtví!“ vykřikl hněvivě Harry.

„Jo a moji ty tvé můžou každým dnem následovat!“ uhodil na něj Ron.

„Tak BĚŽ!“ zakřičel na něj Harry. „Utíkej za svou maminkou, jen si jdi! Aby dala

hodně dobrého jídla, když je to tady tak na-“

Page 214: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Prestego!“ zaječela Hermiona mezi Harrym a Ronem vznikla neviditelná stěna.

Oba se vyděsili, když je ta nově vytvořená bariéra od sebe odhodila. Harry pocitíl

něco pálivého vůči Ronovi a Ron také: něco se mezi nimi zlomilo.

„Nech tady viteál,“ řekl Harry.

Ron odhodil řetízek na nejbližší židli. Otočil se k Hermioně.

„Co to děláš?“

„Co tím míníš?“

„Ty tu zůstáváš, nebo co?“

„Já...,“ její obličej se stáhnul do úzkostné grimasy. „Ano -ano. Já zůstávám. Řekli

jsme přece, že půjdeme s Harrym, že mu pomůžeme-“

„Hm bezva,“ odtušil Ron, „takže sis vybrala jeho.“

„Rone, ne! Vrať se zpátky, prosím, vrať se zpátky!“

Byla zastavena vlastním štítovým kouzlem, které vytvořila včerejší noci na jeho

ochranu

Harry pořád tiše stál a naslouchal Hermioninu vzlykání a volání Ronova jména.

Po několika minutách se vrátila. Mokré vlasy se jí lepily na obličej.

„J-je p-p-pryč! Z-zmizel!“

Zhroutila se na židli a dala se do bezútěšného pláče.

Harry byl jako omámený. Sehnul se pro viteál a pověsil si ho na krk. Zakryl

Ronovým povlečením Hermionu, měl o ni starost. Poté vlezl do své postele a zíral

do tmy na plátěnou střechu stanu a poslouchal bubnující déšť.

Page 215: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

16. Kapitola – Godrikův důl Když se Harry dalšího rána probudil, chvilku mu trvalo, než si vzpomněl, co se

stalo. Dětinsky doufal, že to byl jen sen, že Ron nikdy neodešel a je stále tady.

Když ale otočil hlavou na posteli a uviděl Ronovo opuštěné lůžko, bylo to pro něj,

jako by uviděl mrtvolu. Seskočil ze své postele a snažil se nekoukat směrem k té

Ronově. Hermiona, která již byla vzhůru a dělala cosi v kuchyni, mu ani nepopřála

dobrá ráno a ve chvíli, kdy vešel dovnitř, odvrátila hlavu jinam.

Je pryč, říkal si Harry v duchu. Je pryč. Musel na to pořád myslet, i když se myl a

oblékal, jako kdyby věřil, že opakováním zmírní šok, který to v něm vyvolalo. Je

pryč a už se nevrátí. A Harry věděl, že je to pravda, protože ve chvíli, kdy opustí

toto místo, jejich ochranná kouzla způsobí, že už je Ron nebude schopen najít.

Snídani snědli v naprostém tichu. Hermiona měla oteklé červené oči a bylo vidět,

že celou noc nespala. Sbalili si věci a Hermiona si dávala na čas. Harry věděl, proč

chce chvíle strávené na břehu řeky prodloužit. Několikrát se upřeně zadívala ke

vchodu a pravděpodobně si namlouvala, že přes bubnování dešťových kapek slyší

zvuk kroků. Ale žádná červenovlasá postava se mezi stromy neobjevovala.

Pokaždé, když ji Harry napodobil a rozhlédl se kolem (nemohl si prostě pomoct,

aby sám malinko nedoufal v Ronův návrat) a neviděl nic, než mokré kmeny stromů,

explodovala v něm lahvička plná vzteku.

Slyšel Rona, jak říká: „Mysleli jsme si, že víš, co děláš!“ a s těžkým žaludkem

pokračoval v balení.

Rozbahněná řeka tekoucí vedle nich se rychle zvedala a vypadalo to, že se brzy

přelije až na břeh. Loudali se a balení jim trvalo o dobrou hodinu déle, než

normálně.

Konečně, poté, co si Hermiona třikrát přebalila celý obsah batohu, nenašla už další

důvod k tomu, aby tu dál zůstávali. Harry se jí chytil za ruku a přemístili se pryč.

Znovu se objevili na návětrném, vřesem pokrytém úpatí kopce.

Okamžitě poté, co se přemístili, pustila Hermiona Harryho ruku, poodešla od něj a

sedla si na velký kámen opodál. Opřela si obličej o kolena a třásla se. Harry věděl,

že pláče. Pozoroval ji a věděl, že by ji měl nějak utišit, ale něco způsobilo, že stál

Page 216: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

jako přikovaný.

Cítil se napjatě a chladně. Znovu viděl opovržlivý výraz Ronovy tváře. Překračoval

vřes a chodil ve velkém kruhu, v jehož středu seděla rozrušená Hermiona, která

odříkávala už pravidelná ochranná kouzla.

Nezmínili se o Ronovy po několik dalších dní. Harry byl odhodlán už nikdy nevyslovit

jeho jméno a Hermiona pravděpodobně věděla, že neexistuje síla, která by ho k

tomu přinutila, i když občas v noci, když si myslela, že spí, slyšel, jak vzlyká.

Harry také začal vyndávat Pobertův plánek a zkoumal ho ve světle své hůlky. Čekal

na okamžik, kdy se bod se štítkem „Ron Weasley“ znovu objeví v chodbách

bradavického hradu, chráněn tím, že je nositelem „čisté krve.“

Ron se však neobjevoval a po čase Harry zjistil, že se na něj dívá jenom kvůli

Ginnině jménu v dívčí ložnici a přemýšlel, jestli intenzita jeho pohledu způsobí, že

pronikne do jejích snů a dá jí nějak vědět, že na ní myslí a doufá, že je v pořádku.

Celé dny zasvětili přemýšlení o tom, kam mohl Brumbál schovat Nebelvírův meč,

ale čím víc o tom mluvili, tím zoufalejší a za vlasy přitaženější byly jejich

spekulace.

I kdyby ho na nože brali, nemohl si Harry vzpomenout, že by se Brumbál jedinkrát

zmínil o místě, kam by něco schoval. Byly chvíle, kdy nevěděl, jestli je víc naštvaný

na Rona, nebo na Brumbála.

´Mysleli jsme, že víš, co děláš...Mysleli jsme, že ti Brumbál řekl, co máš

dělat...Mysleli jsme, že máš skutečný plán!´

Musel si to přiznat – Ron měl pravdu. Brumbál mu nezanechal vůbec nic. Vypátrali

jeden viteál, ale ani netušili, jak ho zničit. Ostatní byly stejně nedostupné, jako

dřív.

Beznaděj hrozila, že ho úplně zaplaví. Byl překvapený svým odhodláním zatáhnout

své přátele na bludnou a nesmyslnou cestu.

Nic nevěděl, neměl žádné nápady a neustále byl v bolestném napětí, kdy i

Hermiona řekne, že už toho má dost. Že odchází.

Mnoho večerů trávili v téměř úplném tichu. Hermiona vyndala portrét Phinease

Page 217: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Nigelluse a opřela ho o židli, jakoby chtěla, aby vyplnil část té zející díry, která tu

zůstala po Ronově odchodu.

Phineas Nigellus navzdory svému dřívějšímu přesvědčení, že už se nikdy neukáže,

neodolal šanci zjistit něco víc o tom, co Harry plánuje a souhlasil, že se objeví,

oslepen, vždy jednou za pár dní. Harry byl vlastně rád, že ho vidí, protože to byla

alespoň nějaká společnost, i když sarkastická a posměvačná.

Zjišťovali každou novinku o tom, co se děje v Bradavicích, ale Phineas Nigellus

nebyl úplně nejlepší informátor. Uctíval Snapea, jako prvního ředitele ze Zmijozelu

od doby, kdy jím byl on sám, a oni museli být velice opatrní, aby nějak

nekritizovali nebo se nevhodně neptali na jeho práci, protože jinak Phineas Nigellus

okamžitě opouštěl svůj portrét.

Ale přeci jen jim nějaké kusé informace zanechal.

Vypadalo to, že Snape musí neustále čelit malé vzpouře ze strany tvrdého jádra

studentů.

Ginny dostala zakázáno chodit do Prasinek a Snape obnovil dekret Umbridgeové o

zákazu sdružování více, než tří studentů a všech neoficiálních studentských

kroužků. Z toho všeho si Harry vyvodil, že Ginny a možná i Neville a Luna dělali

všechno proto, aby mohli pokračovat v Brumbálově armádě.

Těchto několik neúplných zpráv způsobilo, že Harry chtěl vidět Ginny tak moc, až z

toho dostával bolesti břicha, ale také znovu myslel na Rona, Brumbála a samotné

Bradavice, které mu chyběly skoro stejně tak, jako jeho bývalá přítelkyně.

Když Phineas mluvil o Snapeových tvrdých opatřeních, Harryho doháněla k šílenství

představa, že by se jednoduše vrátil do školy a přidal se k odboji proti Snapeově

režimu. Dosyta se najíst, mít svou měkkou postel a mít na starost ostatní, byla pro

něj momentálně ta nejkrásnější představa na světě.

Ale pak si vzpomněl, že je hledanou osobou číslo jedna a je na něj vypsána odměna

deset tisíc galeonů.

Jít do Bradavic by bylo asi stejně nebezpečné, jako jít rovnou na Ministerstvo

kouzel. Phineas Nigellus mu to bezděčně připomněl, když mu uklouzla otázka o

tom, kde spolu s Hermionou jsou. Hermiona ho pokaždé, když to udělal, dala

zpátky do tašky a Phineas Nigellus po takovýchto náhlých loučeních pravidelně

Page 218: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

odmítal přijít po několik dalších dní.

Venku bylo stále chladněji. Nikde nemohli zůstat příliš dlouho, a tak, než aby

zůstali v jižní Anglii, kde nejhorší, co je mohlo potkat, byla zmrzlá půda, cestovali

dál po celé zemi – svahy hor, kde v plískanicích sklouzával jejich stan dolů, rovná

hluboká blata, kde byli často zaplaveni studenou vodou, nebo malý ostrůvek

uprostřed jezera ve Skotsku, kde jim sníh přes noc napůl zbořil stan.

Už několikrát zahlédli blikat v obývacím pokoji za oknem vánoční stromek, když

Harry jednoho večera znovu nadhodil to, co se mu zdálo jako jediná, dosud

neprozkoumaná cesta, která jim zbývala.

Zrovna dojedli neobvykle dobré jídlo – Hermiona byla ve skrytu neviditelného pláště

v supermarketu (při odchodu upustila trochu peněz do otevřené pokladny) a

Harrymu se zdálo, že je s žaludkem plným boloňských špaget a hruškového

kompotu o něco přístupnější, než obvykle.

Také jí navrhl, aby si udělali pauzu v nošení viteálu, který teď visel přes palandu za

ním.

„Hermiono?“

„Hmm?“ Byla zrovna zkroucená v jednom z propadlých křesel a četla Příběhy Bardla

Beedla.

Nemohl si představit, co víc ještě dokáže z knihy vydolovat, protože vlastně nebyla

nijak dlouhá, ale evidentně zrovna něco luštila, protože Základní zaklínačské znaky

ležely otevřené na opěradle.

Harry si odkašlal. Cítil se úplně stejně, jako když před pár lety využil příležitosti k

tomu, aby se zeptal profesorky McGonagallové, jestli může jít do Prasinek i přes to,

že mu Dursleyovi nepodepsali jeho formulář se svolením.

„Hermiono, přemýšlel jsem a...“

„Harry, mohl bys mi s něčím pomoct?“

Page 219: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Očividně ho neposlouchala. Naklonila se dopředu a podávala mu Příběhy Bardla

Beedla.

„Podívej na tenhle symbol,“ ukázala na vrch stránky.

Bylo tam cosi, co vypadalo jako jméno příběhu (Harry ovšem runy neznal, takže si

nemohl být jistý) a symbol, který připomínal trojúhelníkové oko s panenkou

přeškrtnutou svislou čarou.

„Nikdy jsem se Starodávnými runami nezabýval, Hermiono.“

„Já vím, ale tohle není runa a není ani v Zaklínačských znacích. Myslela jsem si, že

je to obrázek oka, ale není! Někdo ho tam domaloval, podívej. Je napsaný

inkoustem. Přemýšlej – už jsi ho někdy před tím viděl?“

„Ne...Ne, počkej chvilku.“ Harry se podíval blíž. „Není to ten samý symbol, který

měl Lunin táta na krku?“

„No, to jsem si myslela!“

„Potom je to Grindewaldovo znamení.“

Zírala na něj s otevřenou pusou.

„Cože?“

„Krum mi říkal...“

Převyprávěl jí příběh, který mu sdělil Krum na svatbě. Hermiona vypadala užasle.

„Grindewaldovo znamení?“ dívala se střídavě na symbol a zpátky na Harryho.

„Nikdy jsem neslyšela o tom, že měl Grindewald nějaké znamení. Není o tom žádná

zmínka v ničem, co jsem o něm kdy četla.“

„No, jak jsem říkal, Krum si myslel, že ten symbol byl vyrytý do zdi v Kruvalu a

udělal ho tam Grindewald.“

Page 220: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Zamračeně spadla zpátky do křesla.

„To je velmi zvláštní. Pokud je to symbol černé magie, co dělá v dětské knížce?“

„Jo, je to divný,“ řekl Harry. „A ty si myslíš, že by ho měl Brousek poznat. Byl

ministr, měl by být na černou magii expert.“

„Já vím...Možná si myslel, že je to oko stejně jako já. Všechny ostatní kapitoly

mají přes svůj název malý obrázek.“

Nemluvila, ale dál zkoumala podivné znamení. Harry to zkusil znovu.

„Hermiono?“

„Hmm?“

„Přemýšlel jsem. Já...Já chci jít do Godrikova Dolu.“

Vzhlédla jeho směrem, ale její oči se dívala někam daleko za něj. Byl si jistý, že

stále ještě přemýšlí o tajemném znamení v knize.

„Ano,“ řekla. „Ano, taky jsem o tom přemýšlela. Myslím si, že asi budeme muset.“

„Slyšela jsi správně, co jsem říkal?“ zeptal se.

„Samozřejmě, že ano. Chceš do Godrikova dolu. Souhlasím. Myslím, že bychom tam

jít měli. Bude to nebezpečné, ale čím víc o tom přemýšlím, tím pravděpodobnější

se mi zdá, že tam bude.“

„Eh...co tam bude?“ zeptal se Harry.

Na to se na něj podívala přesně tak zmateně, jak on se cítil.

„No přeci ten meč, Harry!“ Brumbál musel vědět, že se tam budeš chtít vrátit a

navíc Godrikův Důl je rodiště Godrika Nebelvíra...“

Page 221: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Vážně? Nebelvír pochází z Godrikova dolu?“

„Harry, otevřel jsi vůbec někdy Dějiny čar a kouzel?“

„No,“ zamumlal a poprvé po několika měsících se usmál. Svaly v obličeji měl už

zvláštně ztuhlé. „Možná, že jsem je otevřel, víš, když jsem je koupil...takže

vlastně jednou...“

„Vesnice je pojmenovaná po něm, myslela jsem, že ti dojde to spojení,“ řekla

Hermiona a její hlas zněl skoro jako za starých časů.

Harry skoro očekával, že mu řekne, že si odskočila do knihovny. „Něco málo o

Godrikově dole v Dějinách čar a kouzel bylo, počkej...“

Otevřela olemovanou kabelu a chvíli něco hledala, až nakonec vytáhla svůj výtisk

staré učebnice – Dějin čar a kouzel od Bathildy Bagshotové. Listovala v ní, až našla,

co hledala.

„'Po podepsání mezinárodní dohody o utajení v roce 1689 se čarodějové začali

skrývat. Bylo to přirozené a postupně vytvořili jakousi svojí společnost ve

společnosti. Mnoho malých vesniček lákalo kouzelnické rodiny, které se spojovaly

dohromady kvůli své bezpečnosti a vzájemné podpoře. Vesnice jako Tinsworsh v

Cornwallu, Horní Praporek v Yorkshiru a Vydrník sv. Drába na jižním pobřeží Anglie,

byly známé domovy pro mnoho kouzelnických rodin, které žily v pokoji vedle

mudlů.

Nejznámější z takových míst je pravděpodobně Godrikův důl, vesnice v jihozápadní

Anglii, kde se narodil významný čaroděj Godric Nebelvír a kde Bowman Wright,

kouzelnický kovář, vykoval svou první zlatonku. Místní hřbitov je plný jmen starých

kouzelnických rodin, což je nepochybně původem příběhů o honech na čarodějnice,

jejichž svědkem byl po staletí i sousedící malý kostelík.'“

„Tebe a tvoje rodiče nezmiňuje,“ řekla Hermiona a zavřela knihu, „protože

profesorka Bagshotová nezmiňuje nic, co se stalo později, než v devatenáctém

století. Ale vidíš? Godrikův Důl, Godric Nebelvír, Nebelvírův meč. Nezdá se ti, že

Brumbál předpokládal, že si to spojíš?”

„No jo...“

Page 222: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry nechtěl namítat, že ani nepomyslel na meč, když chtěl jít do Godrikova Dolu.

Pro něj tkvěl význam vesnice v hrobech jeho rodičů, domě, kde o vlásek unikl

smrti, a v osobě Bathildy Bagshotové.

„Vzpomínáš, co říkala Muriel?“ zeptal se posléze.

„Kdo?“

„Vždyť víš,“ řekl váhavě. Nechtěl vyslovit Ronovo jméno. „Ginnina prateta. Na

svatbě. Ta, co říkala, že máš hubená kolena.“

„Ach,“ řekla Hermiona. Byla to nepříjemná chvíle. Harry věděl, že jí připomněl

Rona. Rychle dodal:

„Říkala, že Bathilda Bagshotová pořád žije v Godrikově Dole.“

„Bathilda Bagshotová,“ mumlala Hermiona a jezdila prstem přes její jméno vyryté

na přebalu Dějin čar a kouzel. „No, předpokládám...“

Nadechla se tak dramaticky, že se Harryho vnitřnosti převrátily naruby. Vytáhl svou

hůlku a hleděl směrem ke vchodu, ale nic tam nebylo.

„Co?“ řekl napůl naštvaně, ale oddechl si. „Proč jsi to udělala? Myslel jsem, že vidíš

Smrtijeda rozepínat stan,...“

„Harry, co když ten meč má Bathilda? Co když jí ho Brumbál svěřil?“

Harry rozvažoval takovou alternativu. Bathilda už bude vyjímečně stará žena a

podle Muriel také „senilka“.

Mohl Brumbál doopravdy schovat meč u ní? I kdyby ano, Harry cítil, že je to hodně

nepravděpodobné. Brumbál se nikdy nezmínil, že meče vyměnil, stejně jako mu

nikdy nic neřekl o přátelství s Bathildou.

Teď ale nebyl ten pravý čas zpochybňovat Hermioninu teorii – ne, když tolik sdílela

jeho nejniternější přání.

Page 223: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„No, jsme domluveni! Tak jdeme do Godrikova Dolu?“

„Ano, ale musíme si to všechno důkladně promyslet, Harry.”

Seděla vzpřímeně a on by mohl s určitostí říct, že vyhlídka na nějaký konkrétní plán

zvedla její náladu stejně jako jemu.

„Pro začátek si budeme muset procvičit společné přemisťování pod neviditelný

pláštěm, možná by se asi taky hodilo mizící kouzlo, pokud teda nechceš použít

mnoholičný lektvar? V tom případě budeme musel získat něčí vlasy. Vlastně si

myslím že to tak bude nejlepší, Harry. Čím důkladnější naše maskování bude, tím

lépe...”

Harry ji nechal mluvit, přikyvoval a souhlasil se vším, co řekla, ale ve skutečnosti ji

nevnímal. Poprvé od té doby, co zjistili, že meč schovaný u Gringottových je jen

falešná kopie, se cítil vzrušený.

Chystal se domů. Chystal se vrátit na místo, kde měl rodinu. Bylo to v Godrikově

Dole kde by, nebýt Voldemorta, vyrůstal a trávil každé školní prázdniny. Mohl by

tam pozvat své přátele...Mohl mít bratry a sestry...A byla by to jeho máma, kdo by

mu upekl dort k sedmnáctým narozeninám.

Život, který ztratil, se teď zdál být tak skutečný. Teď, když věděl, že navštíví

místo ze kterého byl jako malý vyrván. Poté, co Hermiona odešla spát, Harry tiše

vyndal svůj ruksak a z Hermioniny kabely vytáhl album, které mu kdysi daroval

Hagrid. Poprvé za několik měsíců si znovu zblízka prohlédl staré fotky svých rodičů,

kteří se usmívali a mávali mu.

To bylo vše, co mu po nich zbylo.

Harry by byl rád, kdyby mohli vyrazit do Godrikova Dolu hned nadcházející den, ale

Hermiona měla jiný názor. Přesvědčená, že Voldemort bude očekávat Harryho

návrat na místo smrti svých rodičů, rozhodla se, že mohou vyrazit jen ve chvíli, kdy

si budou na sto procent jistí, že jsou tak připraveni, jak jen to jde.

Trvalo to celý týden – museli tajně získat vlasy od nevinných mudlů, kteří byli

nakupovat vánoční dárky a procvičit společné přemisťování pod neviditelným

Page 224: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

pláštěm, než Hermiona souhlasila že jsou připraveni na cestu.

Chtěli se přemístit do vesnice až pod rouškou tmy, takže bylo dlouho po poledni,

když konečně polkli mnoholičný lektvar. Harry se přeměnil v holohlavého mudlu

středního věku, Hermiona zase do jeho mladé ženy.

Kouzelný váček obsahující všechen jejich majetek (kromě viteálu, který měl Harry

pověšený kolem krku), byl zastrčený do vnitřní kapsy Hermionina kabátu. Harry

přes ně přehodil neviditelný plášť a společně se pro jednou opět ponořili do

temnoty s dusivým pocitem, který Harry při přemísťování míval.

Otevřel oči a srdce mu tlouklo až v hrdle. Stáli ruku v ruce na zasněžené cestě pod

temně modrou oblohou, na které už kmitavě zářily první hvězdy. Domy stály po

obou stranách úzké cesty a vánoční dekorace zářily v jejich oknech. O malý kus

cesty dál svit zlatých lamp označoval střed vesnice.

„Všechen ten sníh!” zašeptala Hermiona pod pláštěm. „Proč jsme nemysleli na

sníh? Po všech těch opatřeních,...zanecháme za sebou stopy! Musíme se jich zbavit

– jdi vepředu, já to udělám...“

Vstoupily do vesnice krčíc se nepohodlně pod pláštěm, zatímco Hermiona kouzlem

mazala jejich stopy.

„Sundáme ten plášť,” řekl Harry a když Hermiona vypadala vystrašeně rychle

dodal: „Ale no tak, nevypadáme jako my, a navíc kolem nikdo není!“

Uložil plášť pod bundu a šli dál. Ledový vítr je štípal do tváří, když procházeli ulicí

podél domů. Jeden z nich klidně mohl být ten, kde žili James a Lily, nebo kde

dodnes žije Bathilda.

Harry zíral na jejich dveře, sněhem zatížené střechy a verandy zvědavý, zda si

nějaký nebude pamatovat, avšak hluboko v sobě věděl, že je to nemožné. Když

navždy opustil toto místo, nebyl mu ani rok.

Vlastně si ani nebyl jistý, jestli jejich dům uvidí. Nevěděl, co se stane s objekty

Fideliova zaklínadla, pokud jeho vlastníci zemřou.

Potom malá cesta, po které šli, zahnula do leva a odhalilo se jim srdce vesnice,

Page 225: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

malé náměstí. Uprostřed bylo něco, co vypadalo jako válečný pomník, částečně

zakrytý zavátým vánočním stromem. Bylo tam několik obchůdků, pošta, hospoda a

malý kostel, jehož barevná skleněná okna vypadala jako zářící drahokamy.

Začal padat sníh. Ten, který ležel na zemi, byl tam, kde na něj lidé celý den

šlapali, těžký a kluzký. Vesničané křižovali kolem nich, jejich postavy vždy krátce

ozářené pouličními lampami. Z hospody byl slyšet smích a hudba, dveře se otevíraly

a zavíraly. Potom uslyšeli, že lidé v kostele začali zpívat koledy.

„Harry, myslím, že dnes je noc před Vánocemi!” řekla Hermiona.

„Opravdu?”

Ztratil přehled o čase - noviny neviděli několik týdnů...

„Jsem si jistá, že ano,” řekla Hermiona. Její oči směřovaly ke kostelu. „Oni...oni

tam budou, že ano? Tvoje máma a táta? Za tím kostelem vidím hřbitov.”

Harry cítil vzrušení nebo spíše strach. Byli tak blízko. Pochyboval jestli to po tom

všem chce vidět. Hermiona asi věděla, jak se cítí, protože ho chytla za ruku a vedla

ho vpřed. V polovině cesty přes náměstí se zarazila.

„Harry, podívej!”

A rukou ukazovala na válečný pomník. Jakmile prošli okolo, změnil se. Místo

obelisku pokrytého jmény, tam stála socha tří lidí - muž s neposlušnými vlasy a

brýlemi, žena s dlouhými vlasy a příjemnou, hezkou tváří a dítě sedící na

maminčiných rukách. Sníh ležel na jejich hlavách, jako načechrané bílé čepice.

Harry přistoupil blíž, hledíc do tváří svých rodičů. Nikdy si nepředstavoval, že by

tady mohli mít sochu...Jak podivné to bylo vidět sebe sama zvěčněného v kameni,

šťastné malé dítě...bez jizvy na čele...

Jdeme,” řekl Harry a znovu se otočili směrem ke kostelu. Jakmile překročili cestu,

podíval se přes rameno. Socha se změnila zpět ve válečný pomník.

Page 226: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Zpěv sílil, jak se přibližovali ke kostelu. Harrymu se sevřelo hrdlo...tolik mu to

připomínalo Bradavice, Protivu, jak křičí své sprosté verze koled z vnitřku brnění,

připomínalo mu to dvanáct vánočních stromů ve velké síni, i Brumbála nosícího

čepec, který vyhrál, Rona v jeho ručně upleteném svetru...

U vstupu na hřbitov byla padací vrátka. Hermiona je otevřela nejtišeji, jak jen to

šlo a oba se prosoukali dovnitř. Na obou stranách kluzké cesty ke dveřím kostela

ležel hluboký a nedotčený sníh.

Šli skrz něj, zanechávajíc u stěn kostela hluboké stopy, jak se ho snažili obejít

skryti ve stínu pod briliantovými okny.

Za kostelem, řada za řadou vyčnívaly ze sněhové pokrývky zasněžené hroby. Harry

držel pevně ruku sevřenou na hůlce ve své kapse a pohyboval dopředu k nejbližšímu

hrobu.

„Podívej, to je hrobka Abbottových – mohli to být nějací vzdálení příbuzní

Hannah!”

„Nekřič tolik!” požádala ho Hermiona.

Brodili si se stále hlouběji do nitra hřbitova, vytvářeje temné stopy ve sněhu. Šli

ohnutí, aby byli schopni přečíst jména na hrobech, a zároveň šilhali do temnoty,

která je obklopovala, aby se ujistili, že nemají žádnou společnost.

„Harry, tady!” zakřičela Hermiona o dvě řady hrobek za ním. Když se brouzdal

zpět, srdce mu vzrušeně bilo.

„Je to – ?”

„Ne, ale podívej!” Ukázala na temný kámen. Harry se skrčil, aby lépe viděl.

Na zmrzlém, lišejníkem porostlém kameny spatřil napsáno Kendra Brumbálová,

kousek pod tím datum jejího narození a smrti a její dcera Ariana. Byla tam také

citace:

'Kde jsou tvé poklady, tam bude i tvé srdce.'

Page 227: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Takže Rita Holoubková a Muriel měli v něčem pravdu. Brumbál a jeho rodina tu

vskutku žili, a část z nich tu také zemřela.

Pohled na hrob byl mnohem horší než o tom jen slyšet. Harry si nemohl pomoct,

musel myslet na sebe a na Brumbála – oba měli na tomto hřbitově hluboké kořeny,

Brumbál mu to měl říct. Harry si nikdy nepomyslel, že by spolu mohli být takto

spojeni.

Mohli hřbitov navštívit společně. Na chvíli si Harry představil, jak sem přichází s

Brumbálem, jaké pouto se mezi nimi mohlo vytvořit, jak moc by to pro Harryho

znamenalo.

Ale zdálo se, že fakt, že zde leží jejich rodiny na stejném hřbitově, byl pro

Brumbála nedůležitý – jen shoda náhod, něco bezvýznamného oproti úkolu, který

Harrymu uložil.

Hermiona se na Harryho podívala a on byl rád, že je jeho tvář skrytá ve stínu.

Znovu četl slova vyrytá na hrobce. Kde jsou tvé poklady, tam bude i tvé srdce.

Nechápal co to má znamenat. Jistě je vybral Brumbál, jako nejstarší z rodiny, po

tom, co jeho matka zemřela.

„Jsi si jistý, že se nikdy nezmínil – ?” začala Hermiona.

„Ne,” řekl Harry úsečně, a hned dodal: „Pojdmě dál hledat.” a otočil se pryč,

přejíc si, aby hrobku nikdy neviděl – nechtěl si vzrušení z toho, že brzy uvidí hroby

svých rodičů pokazit vztekem.

„Tady!” zakřičela znovu Hermiona ale chvilku na to se ze tmy ozvalo.

“Oh...promiň! Myslela jsem, že je tam napsané Potter.”

Otírala drolící se, mechem obrostlý kámen a zamračeně si ho prohlížela.

„Harry, pojď na moment sem.“

Nechtěl se znovu zdržovat a jen váhavě prošel sněhem zpět k ní.

Page 228: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Co je?“

„Podívej se na tohle!“

Hrob byl mimořádně starý, počasím poškozený tak, že jen stěží dokázal přečíst

jméno. Hermiona mu však neukazovala jméno, ale symbol nad ním.

„Harry, to je ta značka z knihy!“

Harry zíral na místo, které měla na mysli. Kámen byl natolik starý, že nebylo

snadné zjistit, co na něm bylo vytesáno, ačkoli se zdálo, že symbol nad téměř

nečitelným jménem by skutečně mohl být oním znakem ve tvaru trojúhelníku.

„Jo… Mohl by…“

Hermiona rozsvítila svou hůlku a zamířila ji na jméno na náhrobním kameni.

„Píše se tu Ig-Ignotius, myslím…“

„Jdu dál hledat své rodiče, dobře?“ řekl Harry trochu hrubě, a nechal ji klečet

vedle starého hrobu.

Každou chvilku rozpoznal příjmení, které znal z Bradavic, stejně tak jako Abbott.

Někdy zde dokonce byly pochovány celé generace kouzelnických rodin - z dat na

náhrobcích Harry poznal, že takové rodiny vymřely, nebo se odstěhovaly z

Godrikova Dolu. Jak postupoval dál a dál mezi hroby, kdykoli došel k dalšímu

pomníku, pocítil vzrušení.

Temnota a ticho se náhle jakoby ještě prohloubili. Harry se rozhlédl okolo,

vystrašený, pomyslel na mozkomory, potom si uvědomil, že koledy skončily, a

štěbetání chorystů sláblo, jak se pomalu vraceli zpět na nádvoří. Někdo uvnitř

kostela zhasnul světla.

Poté Hermionin hlas vyšel z temnoty potřetí, rázný a čistý, jen několik metrů od

něj

„Harry, jsou tady...přímo tady.”

Page 229: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry z jejího hlasu poznal, že teď jsou to doopravdy jeho rodiče. Pomalu se sunul

dopředu, jakoby něco tlačilo na jeho hrudník. Stejný pocit měl po tom, co zemřel

Brumbál. Zármutek, který tlačil na jeho srdce a plíce.

Náhrobní kámen byl jen dvě řady za Kendřiným a Arianiným. Byl vyroben z bílého

mramoru stejně jako Brumbálova hrobka, nápisy na něm byly lehce čitelné.

Vypadalo to, jakoby zářily ve tmě. Harry si ani nemusel kleknout nebo se ohýbat

aby mohl přečíst vyrytá slova.

JAMES POTTER LILY POTTER

Narozen 27. března 1960 Narozena 30. ledna 1960

Zemřel 31. října 1981 Zemřela 31. října 1981

Poslední nepřítel, jenž musí být poražen, je smrt.

Harry si pomalu přečetl ta slova, jako kdyby si myslel, že bude mít jen jedinou

možnost zjistit jejich význam. Ta poslední přečetl nahlas.

„'Poslední nepřítel, jenž musí být poražen, je smrt'...“ Napadla ho děsivá myšlenka

a zachvátila ho panika.

„Není tohle motto Smrtijedů? Proč je to tady?“

„To neznamená porazit smrt způsobem, jakým myslí Smrtijedi, Harry,“ řekla

Hermiona tichým hlasem. „Znamená to, víš...to, co přijde po smrti. Posmrtný

život.“

Ale oni nežijí, myslel si Harry. Jsou pryč. Prázdná slova nemohou změnit

skutečnost, že jeho rodiče leží pod vrstvou sněhu a kamene. Bezvýznamně,

nevědouce.

Slzy přišly dřív, než je stačil zastavit. Horké vytékaly z jeho očí, ale okamžitě mu

mrzly na tvářích a nemělo smysl cokoliv předstírat nebo je skrývat.

Nechal je téct, rty pevně sevřené k sobě a díval se k zemi, kde tenká vrstva sněhu

Page 230: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

skrývala jeho očím místo posledního odpočinku Lily a Jamese, teď už určitě jen

kosti či prach, který neví, že jejich žijící syn tu teď stojí a jeho srdce bije díky

jejich oběti a v tuhle chvíli si nepřeje nic jiného, než s nimi na věky spát pod

sněhem.

Hermiona ho znovu vzala za ruku a pevně ji sevřela. Nemohl se na ní podívat, ale

vrátil jí stisk a zhluboka ostře vdechoval noční vzduch, aby se zklidnil a opět nad

sebou získal kontrolu. Měl pro rodiče vzít něco s sebou, ale nemyslel na to a

všechny rostliny na hřbitově byly teď bez listů a zmrzlé. Hermiona však zvedla svou

hůlku, zatočila s ní ve vzduchu a před nimi se zjevila kytice vánočních růží.

Harry ji chytil a položil ji rodičům na hrob.

Jakmile se narovnal, chtěl odejít. Zdálo se mu, že tu už nemůže zůstat ani

chviličku. Položil ruku kolem Hermioniných ramen a ona svou okolo jeho pasu.

Potichu se otočili a odcházeli sněhem pryč míjící u toho hroby Brumbálovy matky a

sestry, zpátky směrem k tmavému kostelu, a jejich pohledům, skrytými padajícími

vrátky.

17. Kapitola – Bathildino tajemství „Harry, stůj.“

„Co se děje?“Zrovna dorazili k hrobce neznámých Abbotů.

„Někdo tu je, sleduje nás. Jsem si jistá. Tam za tím keřem“

Oba dva stáli naprosto tiše, držíc se jeden druhého, zírali do neproniknutelné

temnoty hřbitova. Harry nic neviděl.

„Určitě?“

„Viděla jsem, jak se tam něco hýbe. Přísahala bych, že jsem něco viděla…“

Odstoupila od něj, připravená kouzlit..

„Vypadáme jako mudlové,“ poukázal Harry.

Page 231: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Mudlové, kteří právě pokládali kytky na hroby tvých rodičů? Harry, jsem si jistá, že

tam někdo je!“

Harry myslel na Historii kouzel; hřbitovy měly být plné duchů; co když--?

Potom ale zaslechl šustění a uviděl jak padá malá vrstva sněhu z keře, na který

Hermiona ukazovala. Duchové přeci nemůžou hýbat se sněhem.

„Je to jen kočka,“ řekl Harry po vteřině či dvou, „Nebo pták. Kdyby to byl

Smrtijed, byli bychom dávno mrtví. Raději pojďme dál, a měli bychom si opět

nasadit plášť.“

Cestou ze hřbitova se stále ohlíželi zpět. Harry, který se necítil tak optimisticky,

jak předstíral, když uklidňoval Hermionu, byl rád, že dorazili k bráně a kluzkému

chodníku . Přetáhli přes sebe neviditelný plášť. Spousty hlasů nyní zpívaly vánoční

koledy. Pomalu se přibližovali ke kostelu.

Na chvilku Harry zvažoval, jestli by se neměli skrýt uvnitř, ale ještě předtím, než

stačil něco říct, Hermiona zamumlala,

„Pojďme tudy,“ a táhla ho dolu po temné ulici vedoucí ven z vesnice, opačným

směrem, než přišli dovnitř.

Harry si to domyslel, protože chatrčí začalo ubývat a cesta se stáčela do otevřené

přírody.

Šli tak rychle, jak se jen odvážili, kolem oken jiskřících mnohabarevnými světly,

obrysy vánočních stromků prosvítaly skrz závěsy..

„Jak najdeme Bathildin dům?“ zeptala se Hermiona, která se jemně chvěla a

nepřestávala se otáčet přes rameno. „Harry? Co si myslíš? Harry?“

Zatahala ho za ruku, ale Harry nedával pozor. Díval se dopředu na temnou masu

stojící v poslední řadě domů. Hned nato se rozeběhl, táhnouc Hermionu za sebou

tak prudce, že se klouzala po zmrzlém chodníku.

Page 232: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Harry --“

„Podívej ... Podívej na to, Hermiono ...“

„Já ... oh!“

Viděl to; Fedeliovo zaklínadlo muselo padnout spolu s Jamesem a Lily. Živý plot

rostl nekontrolovaně 16 let, od té doby, co Hagrid odnesl Harryho ze suti, která

ležela rozházená mezi trávou sahající až po pás. Většina domů pořád stála,

nicméně byla celá porostlá temným břečtanem a pokrytá sněhem, ale pravá strana

nejvyššího podlaží byla úplně zničená, Harry si byl jistý, že to bylo to místo, kde se

kletba obrátila proti Voldemortovi . On a Hermiona stáli u brány s pohledem nahoru

na zříceninu, která kdysi musela vypadat stejně, jako domky roztroušené okolo.

„Nechápu, proč to nikdo neopravil?“ zašeptala Hermiona.

„Možná to nelze opravit,“ odpověděl Harry. „Možná je to jako zranění způsobené

černou magií.. Nemůžeš jej vyléčit.“

Vysunul ruku zpod pláště, uchopil zasněženou rezavou bránu, nechtěl ji otevřít,

chtěl se jen prostě dotknout domu.

„Nechystáš se jít dovnitř, že ne? Vypadá to nebezpečně, mohlo by -- oh, Harry,

podívej!“

Vypadalo to, že to způsobil jeho dotyk. Znak se zvedl ze země přímo před nimi,

zvedl se jako nějaký bizardní, rychle rostoucí, výtvor tvořený z plevele a dřeva, a

zlatými písmeny bylo na dřevě napsáno:

Na tomto místě, v noci 31. října 1981,

Lily a James Potterovi ztratili své životy.

Jejich syn, Harry, zůstal jako jediný kouzelník na světě, který přežil smrtící

kletbu. Tento dům, pro mudly neviditelný, zůstal ve svém rozbořeném stavu jako

monument Potterových a na připomínku násilí, které roztrhalo jejich rodinu.

Page 233: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

A všude kolem úhledně napsaných slov, všude okolo byly vyškrábané vzkazy od

kouzelníků, kteří přišli navštívit místo, odkud ´Chlapec který přežil´, unikl.

Někteří se jen podepsali věčným inkoustem; ostatní vyřezali do dřeva své iniciály,

další zde napsali své zprávy. Všechny z těch nejnovějších, zářící jasně oproti 16 let

starým kouzelnickým grafitům, říkaly podobnou věc.

Hodně štěstí, Harry, ať jsi kdekoli.

Jestli tohle čteš, Harry, všichni jsme s tebou! Dlouhý život Harry Pottere.

„Neměli psát na tu značku!“ řekla Hermiona, rozzuřeně.

Ale Harry se na ni podíval.

„Je to skvělé. Jsem za to rád. Já ...“

Najednou přestal mluvit. Zachumlaná postava kulhala po cestě k nim, osvícená

světly ze vzdáleného náměstí. Harry myslel, i když to bylo těžké posoudit, že

postava byla žena.

Hýbala se pomalu, pravděpodobně vystrašená z uklouznutí na ledovaté cestě. Její

shrbení, její chvějící se chůze,to vše připisovalo jejímu extrémnímu věku.

Pozorovali ji v tichosti jak se přibližovala.

Harry čekal, aby viděl, zda nezajde dovnitř jedné z chat, kolem kterých

procházela, ale instinkt mu říkal, že ne. A nakonec se zastavila pár metrů od nich,

jednoduše stála, tam uprostřed zmrzlé silnice, otočená tváří k nim.

Nepotřeboval, aby ho Hermiona štípla do ruky. Byla tu šance, že ta žena je mudla :

Stála tam a koukala na dům, který pro ni vlastně mohl být úplně neviditelný, pokud

nebyla čarodějka.

I kdyby předpokládali, že to je čarodějka, nicméně, to bylo divné chování, jít ven,

do studené noci, a jen koukat na starou ruinu. Podle pravidel normální magie,

zatím, neměla by aspoň vidět Hermionu a jeho.

Nicméně, Harry měl divný pocit, že ví, že tam jsou, a také kdo jsou. Zrovna když

došel k tomuto nepříjemnému závěru, zvedla ruku a lákala je k sobě..

Page 234: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Hermiona se pod pláštěm přitiskla k Harrymu, svoji ruku pevně sevřenou v jeho.

„Jak to ví?“

Harry zakroutil hlavou. Žena zamávala znovu, víc důrazně. Harry si pomyslel na

mnoho důvodů, proč by na vábení neměl reagovat, ale jeho podezření, že ví, kdo

je, a jak tam stáli proti sobě na vylidněné ulici, rostlo každou chvílí.

Bylo možné, že by tu na ně čekala celé ty měsíce? Že by jí Brumbál řekl, aby

čekala, že Harry nakonec přijde? Nebo to byla ona, kdo se skrývala ve stínech na

hřbitově a sledovala je až na toto místo? Už jen schopnost vidět je jí dávala

vzezření Brumbálovy síly, se kterou se nikdy předtím nesetkali.

Nakonec Harry promluvil, což způsobilo, že Hermiona zalapala po dechu a

nadskočila.

„Jste Bathilda?“

Zachumlaná postava přikývla a znovu jim pokynula, aby ji následovali.

Pod pláštěm se Harry a Hermiona podívali jeden na druhého. Harry nadzvedl obočí;

a Hermiona mu malinko nervózně přikývla.

Vyšli dopředu směrem k ženě , jakmile to udělali, otočila se a kulhala zpět po

cestě, po které přišla. Minuli několik domů, než se zastavila u brány. Následovali ji

po cestě nahoru, prošli skrz zahradu pomalu stejně zarostlou, jako byla ta, kterou

právě opustili.

Chvilku stála před hlavními dveřmi a pohrávala si s klíči v ruce, poté otevřela a

ustoupila, aby mohli projít..

Hrozně páchla, nebo možná páchl ten dům; Harry pokrčil nos, jak se za ní plížili a

sundal ze sebe plášť.

Teď, když stál vedle ní, uvědomil si, jak je vlastně malá. Ohnutá věkem, sotva

dosáhla velikostí k jeho prsům.

Zavřela za nimi dveře. I proti oloupané malbě na stěnách bylo vidět, že má skvrnité

Page 235: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

promodralé ruce. Otočila se a zírala do Harryho tváře. Měla zakalené oči zapadlé v

záhybech průhledné kůže a celá její tvář byla pokrytá skvrnami od prasklých žilek a

pigmentových znamének. Harry přemýšlel, jestli se jí může ukázat – i kdyby to

udělal, to co uvidí, bude vousatý mudla, jehož podobu právě měl.

Pach prachu, nepraných šatů a oschlého jídla zesílil ve chvíli, kdy si sundala černý,

moly prožraný šátek odhalujíc tak svou hlavu pokrytou čistě bílými vlasy skrze které

jasně prosvítala holá kůže.

„Bathildo?“ zopakoval Harry.

Znovu přikývla. Harry si uvědomil přítomnost medailonu na hrudi. Zdálo se mu, že

se to, co uvnitř tiká, či bije, náhle probudilo. Cítil přes chladný kov, jak pulsuje.

Vědělo to, mohlo by to cítit, že věc, která ho zničí, je blízko?

Bathilda se kolem nich prošourala, odtlačila Hermionu stranou tak silně, jako by ji

vůbec nezaregistrovala a zmizela v čemsi, co vypadalo jako obývací pokoj.

„Harry, nejsem si tímhle úplně jistá,“ těžce dýchala Hermiona.

„Podívej, jak je maličká. Myslím, že když budeme muset, přemůžeme ji,“ řekl

Harry. „Poslyš, měl jsem ti říct, že není tak úplně při smyslech. Muriel jí říkala

„senilka“.

„Pojď!“ zavolala Bathilda z vedlejšího pokoje.

„Hermiona nadskočila a stiskla Harryho ruku.

„To je v pořádku,“ řekl Harry jistě a vyrazil první směrem do obývacího pokoje.

Bathilda klopýtala dokola a rozsvěcela svíčky, ale stále byla tma. Ta však nezakryla

spoustu špíny – silná vrstva prachu jim vířila pod nohama a Harry ucítil vedle

vlhkého a plesnivého zápachu ještě něco horšího, cosi jako zkažené maso.

Přemýšlel, kdy naposled byl někdo uvnitř Bathildina domu zkontrolovat, jak se jí

vede. Zdálo se, jako by už zapomněla, že umí čarovat, mimo jiné proto, že svíčky

zapalovala ručně a její dlouhá manžeta každou chvílí hrozila, že také vzplane.

Page 236: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Já to udělám,“ navrhl jí Harry a vzal si od ní sirky.

Stála a pozorovala ho, jak rozsvěcí zbytek svíček nejistě rozestavěných na

hromadách knih či podložené prasklými, děravými hrnky okolo celé místnosti.

Poslední kus nábytku, na který Harry umístil svíčku, byla truhlice s vypouklým

čelem plná zásuvek, ve kterých ležely spousty fotografií. Když se plamínek

rozhořel, jeho odraz se mihotal na zaprášených sklech a stříbrných rámečcích.

Uviděl na nich také několik maličkých pohybů. Zatímco Bathilda bojovala s poleny,

aby rozdělala oheň, zamumlal „Tergeo!“

Prach z fotografií zmizel a on najednou uviděl, že víc jak půl tuctu jich v největším

a nejzdobnějším rámu chybí. Bathilda, nebo někdo jiný, je vyndal. Potom jeho

pohled upoutala jedna z fotografií téměř úplně vzadu a rychle ji chytil.

Byl to ten zlatovlasý, sympatický zlodějíček, mladík, kterého viděl dřepět na

Gregorovičově parapetu. Lenivě se na Harryho usmíval ze stříbrného rámečku a

jemu okamžitě došlo, kde ho před tím viděl – Život a lži Albuse Brumbála – stál tam

ruku v ruce s mladým Brumbálem a tím se vysvětlovalo, kde je teď zbytek

fotografií – v knize Rity Holoubkové.

„Paní...slečno...Bagshotová?“ řekl a jeho hlas se lehce třásl. „Kdo to je?“

Bathilda stála uprostřed pokoje a sledovala, jak Hermiona místo ní zapaluje oheň.

„Slečno Bagshotová?“ opakoval Harry a postoupil s fotkou víc do světla vyzařujícímu

teď z krbu.

Bathilda se podívala za jeho hlasem a viteál na hrudi se rozbušil o něco rychleji.

„Kdo je ten muž?“ zeptal se jí Harry a podával jí fotografii.

Vážně se na ni podívala, potom zase na něj.

„Víte, kdo to je?“ opakoval Harry mnohem pomaleji a hlasitěji, než obvykle. „Ten

Page 237: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

muž? Znáte ho? Jak se jmenuje?“

Bathilda se zatvářila značně neurčitě. Harry cítil obrovské zklamání. Jak Rita

Holoubková odemkla její paměť?

„Kdo je ten muž?“ opakoval hlasitě.

„Harry, co děláš?“ zeptala se Hermiona.

„Ten obrázek. Hermiono, je to ten zloděj, který kradl u Gregoroviče! Prosím!“ řekl

zase směrem k Bathildě. „Kdo je to?“

Ale ona na něj jenom zírala.

„Proč jste chtěla, abychom šli s vámi, paní...slečno Bagshotová?“ zeptala se

Hermiona a zvýšila hlas. „Chtěla jste nám něco říct?“

Aniž by dala najevo, že Hermionu vůbec slyšela, postoupila Bathilda o něco blíže k

Harrymu. S lehkým kývnutím hlavy se podívala zpět do předsíně.

„Chcete, abychom odešli?“ zeptal se.

Zopakovala svoje gesto, tentokrát však ukázala nejprve na Harryho, potom na sebe

a nakonec na strop.

„No dobře,“ řekla Hermiona, „jdeme.“

Ale jakmile se Hermiona pohnula, ona s překvapující silou zavrtěla hlavou a ještě

jednou ukázala na Harryho a potom zase na sebe.

„Chce, abych šel s ní. Sám.“

„Proč?“ zeptala se Hermiona a její hlas zněl jasně a ostře, nepatřičně ve svícemi

osvětlené místnosti. Stará dáma zavrtěla nad tím hlukem hlavou.

„Možná jí Brumbál řekl, aby mi dala ten meč. Mně a nikomu jinému?“

Page 238: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Opravdu si myslíš, že ví, kdo jsi?“

„Ano,“ řekl Harry a díval se dolů, do mléčně zamlžených očí, které se na něj

upřeně dívaly. „Myslím, že ano.“

„Tak dobře, ale pospěš si, Harry.“

„Veďte mě,“ řekl Harry Bathildě.

Zdálo se, že rozumněla, protože se kolem něj odšourala směrem ke dveřím. Harry

se na Hermionu usmál, aby ji trochu ujistil, ale nebyl si jistý, jestli ho viděla. Stála

s rukama kolem těla uprostřed vší té světlem svíček osvětlené špíny a koukala

směrem ke knihovně.

Když Harry odcházel z místnosti, nepozorován ani Hermionou ani Bathildou, schoval

stříbrný rámeček s fotografií do bundy.

Schody byly strmé a úzké. Harry měl nutkání Bathildu zezadu podepřít, aby se

ujistil, že přes něj nepřepadne, což se teď zdálo poměrně pravděpodobné. Pomalu,

sípavě, šplhala směrem vzhůru na odpočívadlo, kde zahnula doprava do nízké

ložnice.

Byla dehtově černá a příšerně páchla. Harry si právě všiml nočníku vyčnívajícího z

pod postele, když Bathilda zavřela dveře a on upadl do tmy.

„Lumos,“ řekl Harry a jeho hůlka se rozzářila.

Lekl se. Bathilda se za tu krátkou chvíli dostala až k němu, ale on jí vůbec neslyšel

přijít.

„Ty jsi Potter?“ zašeptala.

„Ano, jsem.“

Pomalu vážně přikývla. Harry cítil, jak viteál prudce buší, rychleji, než jeho vlastní

srdce. Byl to nepříjemný, zneklidňující pocit.

Page 239: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Máte pro mě něco?“ zeptal se Harry, ale vypadala rozrušená světlem z jeho hůlky.

„Máte pro mě něco?“ zopakoval znovu Harry.

V tom zavřela oči a stalo se několik věcí najednou. Harryho jizva bolestivě vzplála,

viteál se začal chvět tak, že se mu zvedal svetr na hrudi a temná páchnoucí

místnost se rozplynula. Ucítil záchvěv radosti a promluvil vysokým, studeným

hlasem: „Chyťte ho!“

Zakymácel se. Temná páchnoucí místnost se kolem něj jakoby znovu uzavřela.

Nevěděl, co se právě stalo.

„Máte pro mě něco?“ zeptal se potřetí, mnohem hlasitěji.

„Tady, zašeptala a ukázala do rohu. Harry zvedl hůlku a uviděl obrys přecpaného

nočního stolku pod oknem.

Tentokrát ho nevedla. Harry stál mezi ní a neustlanou postelí, svou hůlku držel ve

výšce. Nechtěl se k ní otočit zády.

„Co to je?“ zeptal se, když došel ke stolku, ne kterém byla navršená hromada

čehosi, co vypadalo a bylo cítit jako špinavé prádlo.

„Tam,“ řekla ukazujíc na beztvarou hromadu.

V momentě, kdy odvrátil pohled směrem k neupravené kupě prádla, aby v ní uviděl

jílec meče, koutkem oka zahlédl, jak se zvláštně pohnula. Lekl se a ve chvíli, kdy

se otočil zpět, zachvátila ho hrůza, když uviděl padat její bezvládné staré tělo a na

místě, kdy byl před tím její krk, vylézal teď obrovský had.

Než stačil pozvednout svou hůlku, had zaútočil. Síla, kterou kousnul do jeho

předloktí vymrštila hůlku ke stropu, jejíž světlo ozářilo místnost kolem dokola a

poté zhasla. Silný úder do bránice mu vyrazil dech. Spadl pozadu na noční stolek do

hromady odporného prádla...

Odvalil se stranou a těsně se vyhnul hadovu ocasu, který pročísl vzduch nad stolkem

v místě, kde stál jen chvíli před tím. Zasypaly ho úlomky skla a dopadl na podlahu.

Page 240: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Zezdola zaslechl Hermionino volání: „Harry?“

Nemohl popadnout dech, aby zavolal zpátky. V tom ho těžká hladká hmota

přitlačila k zemi a on cítil, jak přes něj klouže – svalnatá a silná.

„Ne!“ lapal po dechu přimáčknutý k zemi.

„Ano!“ zašeptal hadí hlas, „Je konecccc,...“

„Accio, Accio hůlka...“

Ale nic se nestalo a Harry potřeboval své ruce, aby se pokusil odtlačit hada, který

se ovíjel kolem jeho těla a vytlačoval z něho vzduch. Viteál se mu zarýval přímo do

jeho hrudi. Kus životem pulsujícího ledového kovu teď bil jen centimetry od jeho

vlastního zběsile bušícího srdce a jeho hlava se zaplavovala chladem, bílým

světlem, které všechno mazalo. Vlastní tonoucí dech, vzdálené kroky, vše

odcházelo...

Kovové srdce bušilo vně jeho hrudi a najednou letěl, triumfálně letěl bez toho, že

by potřeboval koště nebo testrála....

Náhle ho cosi vrátilo do odporně páchnoucí temnoty. Naginy ho pustil. Vydrápal se

z jeho sevření a uviděl hadův obrys ve světle odpočívadla. Had udeřil a Hermiona s

výkřikem odskočila. Její kletba minula a zasáhla okno, které se roztříštilo. Ledový

vzduch naplnil místnost ve chvíli, kdy Harry sehnul hlavu, aby se vyhnul další sprše

skleněných úlomků a on na něco došlápl – jeho hůlka...

Sehnul se a chytil ji, ale místnost byla zaplněná hadem, který mlátil ocasem kolem

sebe.

Hermiona nebyla vidět a na chvíli Harry pomyslel na nejhorší. Ale v tom se ozvala

hlasitá rána a záblesk červeného světla. Had vyletěl do vzduchu a silně udeřil

Harryho do tváře, jak smyčka za smyčkou stoupala ke stropu. Harry pozvedl svou

hůlku, ale ve chvíli, kdy tak učinil, jeho jizva vzplála tak silně, jak se mu to nestalo

už celé roky.

Page 241: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Přichází, Hermiono! Jde sem!“

Společně s jeho výkřikem dopadl had s divokým sykotem na zem. Rozpoutal se

zmatek. Had rozmačkal poličky na zdi a čínský porcelán se rozletěl po celé

místnosti. Harry skočil za postel a uviděl tmavý obrys Hermiony.

Vykřikla leknutím, když ji zatáhl pozpátku kolem postele. Had znovu zaútočil, ale

Harry věděl, že to horší, než je had, teprve přichází. Možná už stojí u branky – jeho

hlava jako by se chtěla rozskočit bolestí jeho jizvy...

Had udělal výpad přesně ve chvíli, kdy odskočil pryč i s Hermionou, kterou táhnul

sebou.

Hermiona vykřikla „Confringo!“ a její kletba proletěla místností, rozbila zrcadlo a

odrazila se zpět k nim. Nekontrolovaně létala mezi stropem a podlahou. Harry

ucítil, jak se otřela o jeho ruku a lehce mu jí sežehla.

Sklo ho pořezalo na tváři, když táhnul Hermionu za sebou. Vyskočil na postel, odtud

na rozbitý noční stolek a proskočil oknem přímo ven, do prázdna. Její výkřik se

rozlehl nocí, když padali vzduchem...

* zde asi začíná "představa"

Pak se jeho jizva rozletěla a byl Voldemortem běžícím skrz zapáchající koupelnu.

Jeho dlouhé bílé ruce se opřely o okenní římsu, když zahlédl onoho plešatého muže

a malou ženu jak se roztočili a zmizeli. Jeho výkřik plný hněvu se smísil s křikem

dívky, jehož ozvěna se nesla přes potemnělé zahrady až ke kostelním zvonům,

znějícím na oslavu Štědrého dne.

Jeho křik byl Harryho křikem, jeho bolest byla Harryho bolestí… že se to mohlo stát

tady, kde už se to stalo předtím… tady, na dohled od domu, kde se kdysi dávno

téměř dozvěděl, co to znamená zemřít… zemřít… ta bolest byla tak strašlivá… rvala

ho z jeho vlastního těla… Kdyby ale neměl tělo, proč ho tak strašlivě bolela hlava,

kdyby byl mrtvý, jak by se mohl cítit tak nesnesitelně, neměla by bolest po smrti

přestat, neměla by snad…

Page 242: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

* tato následující část je vložená autorkou (co se stalo oné noci)

Noc byla vlhká a foukal vítr. Dvě děti oblečené jako dýně se pohybovaly přes

náměstí podél výloh pokrytých papírovými hvězdicemi, všemi těmi nevkusnými

mudlovskými ozdobami světa, ve které nevěřily.

On se pohyboval podél nich, doprovázen oním pocitem smyslu, síly a spravedlnosti,

který měl v takovýchto situacích… Žádný hněv… ten byl pro duše slabší, než ta

jeho… ale triumf, ano… Na toto čekal dlouho, doufal v to…

„Hezký kostým, pane.“

Spatřil usmívajícího se malého chlapce běžícího tak blízko u něho, že viděl jeho

tvář pod kápí, viděl, jak se na jeho obličeji objevil strach. Pak se chlapec otočil a

utíkal pryč od něho… On v ruce ukryté pod hábitem svíral rukojeť své hůlky… jediný

prostý pohyb a dítě by už nikdy nedoběhlo ke své matce… nebylo to však

nezbytné…

Podíval se do další temné uličky a konečně spatřil svůj cíl, Fideliovo zaklínadlo bylo

prolomeno, ačkoli oni to ještě nevěděli…Byl tišší než mrtví, když se pohyboval k

tmavému živému plotu, a stejně tiše se dostal přes něj…

Neměli žádné záclony, takže je viděl docela jasně, byli ve svém malém obývacím

pokoji, vysoký černovlasý muž v brýlích, který svou hůlkou vytvářel malé barevné

obláčky pro pobavení malého černovlasého chlapce v modrém pyžamu. Dítě se

smálo a pokoušelo se je chytit, sevřít ve své malé pěsti…

Dveře se otevřely a vstoupila matka, žena s dlouhými temně rudými vlasy

padajícími jí do tváře, a řekla něco, co nemohl slyšet. Otec zvedl chlapce do

vzduchu a podal ho jeho matce. Odhodil svou hůlku na pohovku, zívl a protáhl se…

Brána trochu zavrzala když ji otevřel, ale James Potter to neslyšel. Jeho bílá ruka

vytáhla hůlku z pláště a zamířila jí na dveře, které se s výbuchem otevřely… Právě

překračoval práh, když James vběhl do haly. Bylo to snadné, příliš snadné, dokonce

ani nezvedl svou hůlku z pohovky…

„Lily, vezmi Harryho a běž! Je to on! Jdi! Utíkej! Já ho zdržím!“

Page 243: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Zdržet ho bez hůlky v ruce! … Zasmál se než vyslovil kletbu…

„Avada Kedavra!“

Zelené světlo vyplnilo úzkou chodbu, zapálilo kočárek a odstrčilo jej ke zdi,

rozpálilo zábradlí, že vypadalo jako hořící svítící tyče, a James Potter spadl na zem

jako loutka, které někdo přeřezal provázky…

Slyšel ji křičet v horním patře, uvězněnou, avšak pokud bude rozumná, nemá se

čeho bát…

Vystoupal po schodech, a s lehkým pobavením naslouchal jejím marným pokusům

se zabarikádovat… Ani ona u sebe neměla hůlku… Jak byli hloupí, jak důvěřiví, když

si mysleli, že jejich bezpečnost je svěřena přátelům, že mohou jen tak, byť jen na

okamžik, odložit své hůlky…

Dveře zajištěné židlí a narychlo naplněnými krabicemi rozrazil jediným líným

mávnutím hůlky… a tady stála, s dítětem v náručí. Když jej spatřila, položila svého

syna do dětské postýlky za sebou a roztáhla paže, jako by to snad mohlo pomoct,

jako by si myslela, že si kvůli tomu vybere místo chlapce jí.

„Ne Harryho! Prosím, ne Harryho!“

„Ustup, ty bláznivá holko… ustup, hned.“

„Ne Harryho, prosím, ne, vezměte si mě, zabijte místo jeho mě…“

„Tohle je mé poslední varování…“

„Ne Harryho! Prosím… mějte slitování… mějte slitování… Ne Harryho! Jeho ne!

Prosím… udělám cokoli…“

„Ustup. Ustup, holko!“

Mohl ji donutit ustoupit od kolébky, ale zdálo se rozumnější zabít je všechny…

Page 244: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Zelené světlo přelétlo přes místnost a ona padla na zem tak, jako její manžel.

Chlapec celou dobu nebrečel.

Stál ve své postýlce a rukama svíral žebra její ohrádky. Díval se nahoru na vetřelce

se zájmem v očích, snad si myslel, že to je jeho otec, kdo se skrývá pod kápí, dělá

další krásná světélka a jeho smějící se matka vyskočí každou chvilku na nohy…

* zde to pravděpodobně končí

A pak se zlomil. Nebyl ničím, ničím, než bolestí a strachem, a musel se skrýt, ne

tady v sutinách zničeného domu, kde to uvězněné dítě křičelo, ale daleko, daleko

odtud...

„Ne“, zasténal. Had zašustil po špinavé, zaneřáděné podlaze, a zabil toho chlapce,

a on byl tím chlapcem …

„Ne...“ A nyní stál v rozbitém okně Bathildina domu, ponořen do vzpomínek na

jeho největší ztrátu a u jeho nohou se přes rozbitý porcelán a sklo plazil obrovský

had... Podíval se dolů a spatřil něco... něco úžasného …

* zde pravděpodobně končí "představa"

„Ne...“

„Harry, vše je v pořádku, jsi v pořádku!“

Sešel dolů a vzal starou fotografii. Byl na ní ten neznámý zloděj, zloděj, kterého

hledal...

„Ne, nedostaneš to… nedostaneš…“

„Harry, jsi v pořádku, vzbuď se, vzbuď se!“

Byl Harrym, ne Voldemortem... a ta věc, která šustila nebyla hadem... Otevřel oči.

„Harry“, zašeptala Hermiona. „Cítíš se v – v pořádku?“

Page 245: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Jo“, zalhal.

Byl ve stanu, ležel na jedné z nižších paland pod hromadou přikrývek. Začínalo

svítat a měkké světlo prosvítalo plátěným stropem. Byl promočený potem; cítil to

na polštářích a přikrývkách.

„Museli jsme pryč.“

„Ano“, řekl Hermioně.

„Musela jsem použít Vznášecí kouzlo, abych tě dostala na palandu. Nemohla jsem

tě uzvednou. Byls....No, nebyls zrovna....“

Pod svýma hnědýma očima měla fialové fleky a všiml si malé houbičky v její ruce:

Celou tu dobu mu utírala obličej.

„Byl jsi nemocný“, dokončila. „Dost nemocný.“

„Kolik času uběhlo od té doby, kdy jsme to tam opustili?“

„Před hodinami. Už je skoro ráno.“

„A co se mnou bylo? Byl jsem v bezvědomí?“

„Ne tak docela“, řekla Hermiona znepokojeně. „Křičel jsi a sténal a … a prostě...“,

dodala hlasem, který se zdál Harrymu rozpačitý.

Co dělal? Řval kletby jako Voldemort, plakal jako dítě v kolébce?

„Nemohla jsem z tebe dostat ten viteál“, řekla Hermiona, a věděl, že chce změnit

téma rozhovoru.

„Byl zaražený do tvé hrudi. Budeš tam mít otisk;je mi líto, ale musela jsem použít

Oddělovací kouzlo, abych to odstranila. Had tě také udeřil, ale vyčistila jsem ti

ránu a dala na ní nějaké bylinky...“

Sundal si zpocené tričko a podíval se. Nad jeho srdcem byl rudý ovál, kde ho

medailon spálil. Také uviděl napůl vyléčené rány na předloktí.

Page 246: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Kam jsi dala ten viteál?“

„Do mojí tašky. Myslím, že bychom ho tam měli nějakou dobu nechat.“

Lehl si zpátky na polštáře a díval se do její zšedlé, ztrhané tváře.

„Neměli jsme vůbec do Godrikova Dolu chodit. Je to moje vina, všechno je to moje

vina. Promiň Hermiono.“

„Není to tvoje chyba. Chtěla jsem tam jít také; opravdu jsem si myslela, že ti tam

Brumbál ten meč nechal.“

„Jo, no … tak to jsme se spletli, že?“

„Co se tam stalo? Co se stalo, když tě vzala nahoru po schodech? Skrýval se tam ten

had někde? Vylezl odněkud, zabil ji a zaútočil na tebe?“

„Ne.“ řekl. „Ona byla ten had...tedy ten had byl jí...“

„C-cože?“

Zavřel oči. Stále na sobě cítil zápach Bathildina domu; odporně mu to připomínalo

události, které se staly.

„Bathilda už musela být nějakou chvíli mrtvá. Ten had byl... byl v ní. Ty-víš-kdo ho

tam nastražil, aby čekal. Měla jsi pravdu. Věděl, že se vrátím.“

„Ten had byl v ní?“

Opět otevřel oči. Hermiona vypadala tak, jako by se jí obracel žaludek.

„Lupin říkal, že se setkáme s kouzly, o kterých se nám nikdy ani nesnilo.“ řekl

Harry.

„Nechtěla před tebou mluvit, protože to bylo hadím jazykem a já jsem si to

Page 247: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

neuvědomil, protože jsem jí samozřejmě rozuměl. Jak jsme se dostali nahoru,

poslal ten had zprávu Ty-víš-komu, slyšel jsem, jak se to stalo, to ve své hlavě, cítil

jsem, jak je překvapený, řekl mu, aby mě tam pozdržel... a pak...“

Vzpomněl si, jak had vylezl z Bathildina krku: Hermiona nepotřebovala znát

detaily.

„Změnila se, změnila se v hada a zaútočila.“

Pohlédl na své rány.

„Nemělo mě to zabít, jen mě to tam mělo udržet, než přijde Ty-víš-kdo. Kdyby se

rozhodl toho hada zabít, nemělo by to pro něj cenu....“ S bolestí u srdce se posadil

a odhodil přikrývky.

„Harry, ne, myslím, že bys měl odpočívat.“

„Ne, ty jsi ten, kdo si potřebuje odpočinout. Bez urážky, ale vypadáš strašně. Já

jsem v pořádku, vezmu si na nějakou dobu hlídku. Kde mám hůlku?“

Neodpověděla a jen na něj pohlédla.

„Kde je moje hůlka, Hermiono?“

Kousla se do rtu a v očích se jí objevily slzy.

„Harry ...“

„Kde je moje hůlka?“

Natáhla se pod postel a vytáhla ji před něj.

Hůlka byla téměř na dva kusy, u sebe ji drželo jen Fénixovo pírko. Dřevo bylo úplně

roztříštěné. Harry ji vzal do ruky, jako by to byl živý tvor, který utrpěl vážné

zranění. Nemohl pořádně přemýšlet: Vše se rozmazalo v panice a strachu. Obrátil

se s žádostí na Hermionu.

Page 248: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Oprav ji, prosím.“

„Harry, nemyslím si, že když je takto zlomená --“

„Prosím, Hermiono, zkus to!“

„R-Reparo.“

Hůlka se spojila dohromady. Harry ji zvedl.

„Lumos!“

Hůlka slabě zaprskala. Vyšel ven a namířil na Hermionu.

„Expelliarmus!“

Hermionina hůlka sebou trošičku trhla, ale nevyletěla jí z ruky.

Tento pokus o kouzlení byl na Harryho hůlku příliš moc a opět se rozpadla na dvě

části. Zděšeně na ni hleděl a nemohl vstřebat to, co právě teď viděl...hůlka toho

před tím tolik přežila...

„Harry.“

Hermiona zašeptala tak tiše, že ji sotva slyšel.

„Je mi to tak líto. Myslím, že jsem to způsobila já. Když jsme utíkali, had šel za

námi, tak jsem seslala Výbušnou kletbu a ta se odrážela po všem a nějak musela –

musela zasáhnout --“

„Byla to nehoda“, řekl mechanicky Harry.

Cítil se prázdně, šokovaně.

„Najdeme – najdeme způsob, jak ji opravit.“

Page 249: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Harry, nemyslím si, že se nám to podaří“, řekla Hermiona a slzy jí stékaly po

tváři. „Vzpomínáš … vzpomínáš si na Rona? Jak si, když jste nabourali autem, zlomil

hůlku? Nikdy už nebyla tou samou, musel si sehnat novou.“

Harry přemýšlel o Ollivanderovi, uneseném a hlídaném Voldemortem a o mrtvém

Gregorovitchovi. Jak si měl sehnat hůlku?

„No“, řekl neupřímným, fakta konstatujícím hlasem „no, budu si teď muset půjčit

tvoji. Když budu na hlídce.“

S tváří, smočenou slzami, mu podala svoji hůlku a zanechal ji sedět na posteli a

netoužil po ničem jiném, než aby se od ní dostal co nejdál.

18. Kapitola – Život a lži Albuse Brumbála

Vycházelo slunce: čisté, bezbarvé nesmírno oblohy rozprostřené nad ním, lhostejné k němu a jeho utrpení. Harry se posadil ve vchodu do stanu a zhluboka se nadechl čistého vzduchu. Pouhý fakt, že byl naživu a že mohl pozorovat slunce, vycházející nad jiskřivými zasněženými kopci, by jindy byl tou nejcennější věcí na světě; teď to ale nedokázal ocenit. Všechny smysly měl zjitřené kvůli pohromě, kterou pro něj byla ztráta hůlky. Přelétl

Page 250: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

pohledem po údolí pokrytém sněhem, zatímco se k němu skrz jiskrné ticho neslo vzdálené zvonění kostelních zvonů.

Aniž si to uvědomoval, zatínal si prsty do paží, jak se snažil vzdorovat fyzické bolesti. Krev už mu tekla vícekrát, než byl schopen spočítat; jednou přišel v pravé paži o všechny kosti; během této výpravy stihl získat jizvy na hrudi a předloktí, které se tak připojily k těm starým na ruce a na čele, ale nikdy - až do teď - se necítil tak oslabený, zranitelný a obnažený, jako v této chvíli, kdy přišel o svůj nejsilnější kouzelnický předmět. Přesně věděl, co by mu řekla Hermiona, kdyby se jí něco z toho snažil vyjádřit: hůlka je jen stejně silná, jako čaroděj. Ale nebyla to pravda, jeho případ byl jiný. Nevnímala špičku hůlky jako jehlu kompasu a z její hůlky samy od sebe nešlehaly zlaté plameny na nepřátele. Přišel o ochranu, kterou měl díky dvěma stejným jádrům, a teď, když byla pryč, si uvědomil, jak moc na ni spoléhal.

Vyndal z kapsy kusy zlomené hůlky a aniž by se na ně díval, zastrčil je do Hagridova váčku, který se mu houpal na krku. Váček teď už byl natolik přecpaný zničenými a nepoužitelnými věcmi, že už nebyl schopen pojmout cokoliv jiného. Skrz kůži nahmaral starou zlatonku a na chvilku musel potlačit pokušení vytáhnout ji ven a zahodit. Nesrozumitelná, neužitečná, k ničemu, stejně jako všechno, co po sobě Brumbál zanechal...

Vztek na Brumbála ho zaplavil jako žhnoucí láva, spalující ho zevnitř a vytlačující ven všechny ostatní emoce. Přes všechnu beznaděj pevně věřili, že v Godrikově Dole naleznou odpovědi, přesvědčeni o tom, že se mají vrátit, že to všechno byla součást tajného plánu, který jim Brumbál zanechal; ale nenašli žádnou mapu, ani plán. Brumbál je nechal tápat v temnotě, zápasit s neznámými a netušenými hrůzami, samotné a bez pomoci; nic se nevysvětlilo, neobjasnilo, neměli žádný meč a jako by toho nebylo dost, Harry neměl hůlku. A ještě k tomu ztratil fotografii zloděje, takže pro Voldemorta bude nyní bezpochyby jednoduché zjistit, kde je...

Voldemort měl teď všechny informace...

„Harry?“

Harmiona vypadala tak zděšeně, že by ji mohl proklít její vlastní hůlkou. S obličejem pokrytým slzami se skrčila vedle něj; v ruce se jí třásly dva hrnky čaje a pod paží svírala něco objemného.

„Díky,“ řekl, když si vzal jeden z hrnků.

„Budeš se zlobit, když na tebe budu mluvit?“

„Ne,“ odpověděl, protože jí nechtěl ublížit.

Page 251: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Harry, chtěl jsi vědět, kdo byl ten muž na obrázku. No... mám tu knihu.“

Ostýchavě mu do klína položila kopii Života a lží Albuse Brumbála.

ka.“

ěkolik řádků ostrého, jedovatě zeleného písma.

ště v době, kdy byla

ď bude o no, všechny věci, které Brumbál nikdy nepovažoval za podstatné mu

tam se mnou nebyla.“

Skoro

ínku o tom . Brzy něco našel a dychtivě se začetl, bohužel se ale ztratil; musel se vrátit

zpět, aby to celé dávalo smysl. Nakonec se dostal na začátek kapitoly nazvané 'Více a více dobra'. Spolu s Hermionou začal číst.

„Kde – jak...?“

„Byla v Batyldině obýváku, jen tak tam ležela... Byla na ní přilepená tahle poznám

Hermiona přečetla n

„'Drahá Tyldo, děkuji ti za pomoc. Zde je kopie knihy, doufám, že se ti bude líbit. Řeklas mivšechno, i když si to nepamatuješ. Rita.' Myslím, že jí musela přijít jenaživu, ale nejspíš nebyla ve stavu, kdy by si ji byla schopná přečíst...?“

„Ano, tak to asi bylo.“

Harry se podíval dolů na Brumbálovu tvář a pocítil vlnu krutého uspokojení; teBrumbálovi vědět všechsdělit, bude je vědět, ať už by se to Brumbálovi líbilo, nebo ne.

„Pořád se na mě zlobíš, viď?“ řekla Hermiona; Harry k ní vzhlédl a spatřil, jak jí z očí stékají slzy. Uvědomil si, že se mu vztek musel zračit ve tváři.

„Ne,“ řekl tiše. „Ne, Hermiono, vím, že to byla nehoda. Pokoušela ses nás odtamtud dostat živé – a byla jsi fantastická. Byl bych už mrtvý, kdybys

Pokusil se oplatit jí její vodnatý úsměv a obrátil svou pozornost ke knize. Měla tuhý hřbet, očividně nebyla nikdy předtím otevřena. Listoval stránkami a hledal fotografie.okamžitě našel tu, kterou hledal: mladého Brumbála a jeho pohledného společníka, oba řvoucí smíchy nad nějakým dlouho zapomenutým vtipem. Sklouzl očima k popisku.

Albus Brumbál, krátce po smrti své matky, se svým přítelem Gellertem Grindelwaldem.

Harry zůstal zírat na poslední slovo. Grindelwald. Jeho přítel Grindelwald. Podíval se stranou na Hermionu, která stále přemýšlela nad tím jménem a její výraz vystřídalo zděšení, jak nemohla uvěřit svým očím. Pomalu se podívala na Harryho.

„Grindelwald!“

Ignoroval zbytek fotografií a prohledával okolní stránky, snažíc se najít zmosudovém jménu

Page 252: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

S blížícími se osmnáctinami Brumbál opustil Bradavice s velkou slávou – premiant, prevítěz Soutěže Barnabuse Finkleyho ve vyjímečném kouzlení, zástupce britské mládeže pro Starostolec, vítěz zlaté medaile za převratný příspěvek na Mezinárodní alchymistické konferenci v Káhiře. Brumbál dále zam

fekt,

ýšlel vydat se na toulku světem se svým přítelem Elfiasem 'Psím dechem' Dóžem, přihlouplým, ale oddaným patolízalem, kterého nabral ve

osti

ou událost a Brumbálovo rozhodnutí vzdát se výpravy jako akt vznešeného

i rodiči, ě kozí hnůj. Nemyslím si, že by z něj Albus byl nějak unešený.

čující

řátel byla Batylda Bagshotová (pozn. překl.: to

po

ním

Enid

škole.

Dva mladí muži se ubytovali v Děravém kotli v Londýně, kde se připravovali na cestu do Řecka, která je čekala následujícího rána, když přiletěla sova, nesoucí novinku o smrti Brumbálovy matky. 'Psí dech' Dóže, který odmítnul rozhovor pro tuto knihu, podal veřejnsvou vlastní sentimentální verzi následujících událostí. Předkládá Kendřinu smrt jako tragicksebeobětování.

Brumbál se samozřejmě ihned vrátil do Godrikova Dolu, údajně proto, aby se 'postaral' o svého mladšího bratra a sestru. Ale kolik péče jim věnoval doopravdy?

„Bylo to pěkné kvítko, ten Aberforth,“ řekla nám Enid Zasmrádlá, jejíž rodina tehdy žila na okraji Godrikova Dolu. „Zdivočel. Samozřejmě, mohli byste ho omlouvat - s takovýmjaké měl... ale házel po mnKoneckonců, nikdy jsem je neviděla spolu.“

Co tedy Albus dělal, když neutěšoval svého malého bratra? Odpovědí se zdá být pokravěznění jeho sestry. I přesto, že její první věznitelka zemřela, stav Ariany Brumbálové nedoznal žádných změn. Její samotná existence byla známa jen několika málo lidem, kteří, jako například 'Psí dech' Dóže, byli odkázáni na historku o jejím 'chatrném zdraví'.

Další z takto jednoduše odbytých rodinných pbych nejraději přeložil – Pytlostřelová – když už se překládají ta jména... ale v originále je Bagshotová, takže tak, no.), slavná kouzelnická historička, která žila v Godrikově Dole mnoho let. Když Batylda chtěla Kendru, jakožto novou sousedku, přivítat, byla samozřejměhrubě odmítnuta. O několik let později, jsouc nadšena Albusovým článkem v Moderpřeměňování, poslala Brumbálovi sovu. Tento počáteční kontakt nakonec vedl ke obeznámení se s celou Brumbálovic rodinou. Na sklonku Kendřina života byla Batylda jedinou osobou v Godrikově Dole, která s ní směla mluvit.

Bohužel, duchaplnost, kterou Batylda překypovala za svého mládí, již byla utlumena. Oheň hoří, ale v kotlíku prázdno, jak mi sdělil Ivor Moulovatý, nebo, jak mnohem trefněji říká Zasmrádlá, „Je praštěná jak veverčí bobek.“ Každopádně, kombinace reportérských technik,

Page 253: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

založených na osvědčeném systému 'pokus-omyl', mi umožnily extrahovat dostatek faktů na pospojování celého skandálního příběhu.

Jako zbytek kouzelnického světa přisoudila Batylda předčasnou Kendřinu smrt selhání kouzla, tedy historce, kterou v pozdějších letech opakovali Albus s Aberforthem. Bathylda také papouškovala tvrzení o Arianě – nazývala ji slabou a křehkou. V jednom případě jsem musela použít Veritasérum a jen díky němu jsem dostala plné znění nejtajnějšího tajemství života Albuse Brumbála. Nyní, jsouc poprvé odhaleno, vyvolává otázky ohledně všeho, čemu

udlů

kdy neterorizoval celou Británii, detaily jeho vzestupu nejsou

agie, kde

ocích známo jen to, že 'strávil pár měsíců v

,

j později stalo cokoliv. Přirozeně si k

ě dostal nějaký nápad a ihned o něm musel říct Gellertovi!“

Brumbálovi ctitelé věří: jeho proklamovaný odpor vůči černé magii, věčné zastávání se ma také jeho oddanost rodině.

V tom samém létě, kdy se Brumbál vrátil do Godrikova Dolu, byvše sirotek a hlava rodiny, Bathylda Bagshotová přijala do svého domu prasynovce Gellerta Grindelwalda.

Grindelwaldovo jméno je plným právem slavné – na seznamu Nejnebezpečnějších temných čarodějů všech dob by byl na druhém místě jen proto, že mu korunu sebral navrátivší se Vy-víte-kdo. Protože Grindelwald nipříliš známé.

Vystudoval Kruval, školu slavnou mimojiné pro svou nešťastnou toleranci černé mse prezentoval téměř stejně úchvatně, jako Brumbál. Spíše než vyhrávání cen se ale Gellert Grinderwald věnoval jiným věcem. Když mu bylo šestnáct let, ani Kruval už nemohl zůstat chladným k jeho šíleným experimentům, a vyloučili ho.

Až dosud bylo o Grindelwalových dalších krzahraničí'. Nyní vyšlo na světlo, že se čaroděj rozhodl vyhledat svou pratetu v Godrikově Dole a tam, i když to pro někoho možná bude šok, nenavázal blízké přátelství s nikým jinýmnež s Albusem Brumbálem.

„Přišel mi okouzlující“, blábolila Matylda, „ať už se z nějsem ho seznámila s ubohým Albusem, který ve svém věku postrádal společnost. Chlapcisobě ihned našli cestu.“

To tedy rozhodně našli. Bathylda mi ukázala dopis, jenž Albus za hluboké noci poslal Grindelwaldovi.

„Ano, i přesto, že strávili celý den rozmlouváním – oba takoví užasní mladí chlapci, dařilo se jim, jak kotlíku na ohni – jsem občas slyšela klepat na okno v Gellertově ložnici sovu, která nesla dopis od Albuse! Prost

Page 254: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

A že to byly nápady. Brumbálovi příznivci s největší pravděpodobností shledají šokujíctyto myšlenky jej

ími ich tehdy sedmnáctiletého hrdiny, které poslal svému novému nejlepšímu

mého názoru klíčovou myšlenkou. Ano, byla nám dána moc, a ano, ta moc nám dává právo

klad všech našich protiargumentů. me kontrolu PRO VÍCE A VÍCE DOBRA. A k tomu se váže to, že kde narazíme na

odpor, tam musíme použít jen tolik síly, kolik bude zapotřebí – ne víc (to byla chyba, kterou

azuje, že

ní práv mudlů, v tomto novém světle! Jak opovrženíhodný se zdá Albus Brumbál ůj vzestup k moci, místo toho, aby oplakával matku a pečoval o

sestru!

svého legendárního souboje se nikdy nesetkali (pro více informací nahlédněte do

, když se to stalo, a přišel zpět domů úplně roztřesený. Řekl mi, že chce příští den odjet domů. Byl strašně smutný, víte? Tak jsem mu připravila Přenášedlo. To bylo naposledy, co jsem ho viděla.

příteli (kopie originálu dopisu je na straně 463):

Gellerte-

Tvůj nápad ohledně vlády kouzelníků PRO VLASTNÍ DOBRO MUDLŮ – tohle je podle

vládnout, ale zároveň nám dává zodpovědnost za ty, kterým vládneme. Tento bod musíme zdůraznit, bude to základní kámen všeho, co se chystáme vybudovat. Tam, kde budeme v opozici – a že rozhodně budeme – to musí být záPřevezme

jsi udělal v Kruvalu! Ale nestěžuji si, neboť nebýt tvého vyloučení, nikdy bychom se nepotkali).

Albus.

Pro spoustu příznivců Albuse Brumbála bude šokující a hrůzné to, že tento dopis dokBrumbál kdysi snil o zrušení Zákona o utajení a ustanovení vlády kouzelníků nad mudly. Jaký otřes pro všechny, kteří si dosud malovali Brumbála jako největšího obhájce kouzelníků z mudlovkých rodin! Jak děravé se najednou zdají být všechny proslovy, všechno to proklamovábýt, když se víc staral o sv

Je jisté, že zarytci, kteří si stále drží Brumbála na onom praskajícím piedestalu, budou argumentovat tím, že Brumbál koneckonců nikdy své plány nerealizoval, že musel trpět a zažívat hrozné bolesti srdce, když se vzpamatoval. Každopádně, pravda se zdá být – jakkoli je to neuvěřitelné – ještě více šokující.

Po sotva dvou měsících jejich skvělého, nového přátelství se Brumbál a Grindelwald rozdělili, a až do kapitoly 22). Co zapříčinilo toto podivné rozdělení? Probral se snad Brumbál? Řekl Grindelwaldovi, že už nechce být součástí jeho plánů? Bohužel, nikoliv.

„Bylo to smrtí ubohé malé Ariany, alespoň myslím,“ říká Batylda. „Přišlo to jak blesk z čistého nebe. Gellert byl v tom domě

Page 255: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Albus byl při Arianině smrti vedle něj. Bylo to pro ty dva bratry tak strašlivé. Ztratili všechny kromě sebe samých. Není pochyb, že se pohádali. Aberforth obvinil Brumbála, však víte, se lidé často chovají pod vlivem takových strašných událostí. Ale Aberforth vždyckytak trochu z cesty. Každopádně, myslím si, že zlomit Albusovi nos při poh

jak mluvil

řbu nebylo taktní. tvé

na vinil Albuse ze smrti jejich sestry? Bylo

to, jak tvrdí 'Tylda', jen výtryskem nakumulovaného žalu? Nebo existovaly pro jeho vztek

í.

íce dobra'?

il se úplně stejně jako po Ronově odchodu. Věřil

Kendru by zničilo, kdyby viděla své syny prát se takovýmhle způsobem nad tělem své mrsestry. Škoda, že Gellert nemohl zůstat na pohřeb... rozhodně by to Albusovi pomohlo...“

Tato úděsná rvačka vedle rakve, známá jen několika málo lidem, kteří se zúčastnili Arianipohřbu, vyvolala spousty otázek. Proč Aberforth ob

konkrétnější důvody? Grindelwald, vyloučený z Kruvalu pro téměř smrtelné útoky na studenty, opustil zemi několik hodin po pohřbu a Albus (možná se styděl, možná se bál?) ho nikdy neviděl, dokud k tomu nebyl donucen prosbami kouzelnického světa.

Nezdá se, že by v životě jak Brumbála, tak Grindelwalda byl později nějaký odkaz na jejich krátké přátelství v chlapeckém věku. Ať už to bylo jakkoli, není pochyb o tom, že Brumbál zaútočil na Grindelwalda až po nějakých pěti letech utrpení, katastrof a záhadných zmizenByly to snad zbytky onoho vztahu, nebo strach z pohlédnutí do očí někdejšímu nejlepšímu příteli, co zapříčinilo Brumbálovy rozpaky? Překonával Brumbál odpor vydat se chytit muže,se kterým se kdysi tak nadšeně seznámil?

A jak zemřela záhadná Ariana? Byla snad bezděčnou obětí nějakého temného obřadu? Narazila snad na něco, na co neměla, když se dva mladí muži připravovali ovládnout svět? Jemožné, že Ariana Brumbálová byla první osobou, která zemřela 'pro více a v

Kapitola zde skončila a Harry zvednul oči. Hermiona už dorazila na konec stránky před ním. Vytrhla Harrymu knihu z rukou a vypadala mírně vyděšená z jeho výrazu. Zavřela knihu, anby se na ni podívala, jako kdyby schovávala něco nevhodného.

„Harry-“

Zavrtěl hlavou. Něco se v něm zbortilo; cítBrumbálovi, věřil mu jeho roli ztělesnění dobroty a moudrosti. Vše se obrátilo v prach; co ještě mohl ztratit? Rona, Brumbála, hůlku...

„Harry.“ Vypadala, jako by mu četla myšlenky. „Poslouchej mě. Nečte se to dobře-“

„-jo, to je pro mě novinka-“

„-ale nezapomínej, Harry, že to napsala Rita Holoubková.“

Page 256: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Četla sis ten dopis Grindelwaldovi, ne?“

ale ým sloganem, jeho ospravedlněním pro všechny

íká se, že 'Pro více a více dobra' bylo vytesáno nad vchodem do Nurmengardu (pozn. překl.:

m fakt nevěděl, jak přeložit...).“

„Vězení, které Grindelwald vystavěl pro své nepřátele. Nakonec tam skončil sám, když ho bálovy nápady dopomohly Grindelwaldovi k moci,

r

m

emoce; postavil se a začal přecházet sem a tam v naději, že se to

ěřím,

kterém jsme si mysleli, že ho známe, chtěl ovládnout mudly silou!“ zařval Harry, jeho hlas se rozlehl nad prázdným kopcem a několik kosů vzlétlo do vzduchu,

hé! Možná v tyhle věci věřil, když mu bylo větil boji proti černé magii! To Brumbál zastavil

„No – ano, četla.“ Upadla do rozpaků a zatvářila se rozrušeně, kývajíc hrnkem čaje v dlani. „Myslím, že to je na tom to nejhorší. Vím, že tomu Batylda nepřikládala velkou pozornost, 'Pro více a více dobra' se stalo Grindelwaldovhrůzy, které později spáchal. A... takhle to vypadá, že ten nápad přišel od Brumbála. Ř

Německy umím, ale tohle jse

„Co je to Nurmengard?“

Brumbál dopadl. Každopádně, to, že Brumje příšerná myšlenka. Ale na druhou stranu, ani Rita nemůže dokázat, že se znali déle, než páměsíců jednoho léta, kdy byli oba velmi mladí, a-“

„Myslel jsem si, že to řekneš,“ podíval se na ni Harry. Nechtěl si na ní vylévat vztek, ale bylo pro něj obtížné udržet klidný hlas. „Čekal jsem, že řekneš 'byli mladí'. Bylo jim úplně stejně, jako teď nám. My tady riskujeme životy v boji proti černé magii a on se scházel se svýnejlepším přítelem a kuli spolu plány, jak vládnout mudlům.“

Už nedokázal zadržet svétrochu uklidní.

„Nepokouším se obhajovat to, co Brumbál napsal,“ řekla Hermiona. „Všechno to 'právo vládnout' je to samé jako 'Magie je síla', akorát trochu jinak. Ale Harry, jeho matka zrovna zemřela, zůstal trčet sám v domě-“

„Sám? Nebyl sám! Měl společnost ve svém bratrovi a sestře, svou motáckou sestru držel pod zámkem-“

„Tomu nevěřím,“ řekla Hermiona a také se postavila. „ať s tou dívkou bylo cokoliv, nevže by byla moták. Brumbál, jakého známe, by nikdy, nikdy nedovolil-“

„Ten Brumbál, o

skřehotajíc a kroužíc pod širým nebem.

„Změnil se, Harry, změnil! Je to jednoducsedmnáct, ale celý zbytek života zas

Page 257: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Grindelwalda, staral se o ochranu mudlů, bojoval za práva kouzelníků s mudlovkým původem, bojoval s Ty-víš-kým od samého začátku, a při pokusu zničit ho, zemřel!“

l

a. Stěží věděl, jestli se pokouší zadržet vztek, nebo o! i slepě

ikdy!“

l pocit,

,“ zašeptala Hermiona, „vím, že tě miloval.“

„Nevím, koho miloval, Hermiono, ale mě rozhodně ne. To není láska, ten zmatek, ve kterém

zavřel oči a nenáviděl sám rumbál o něj doopravdy staral.

Ritina kniha se rozložila na zemi mezi nimi, takže se na oba shovívavě dívala tvář Albuse Brumbála.

„Harry, je mi to líto, ale myslím, že skutečný důvod, proč jsi tak vzteklý, je ten, že ti Brumbánikdy nic z toho neřekl.“

„Možná!“ zakřičel Harry a zamával rukamse snaží chránit před tíhou vlastního rozčarování. „Podívej se, co po mě chce, HermionRiskuj svůj život, Harry! A znovu! A znovu! A nečekej, že ti něco vysvětlím, prostě mvěř, věř, že vím, co dělám, věř mi i přesto, že já nevěřím tobě! Nikdy celou pravdu! N

Hlas se mu zlomil a oba zůstali stát, dívaje se na sebe v jasnu a prázdnotě, a Harry měže jsou oba stejně bezvýznamní, jako brouci pod širou oblohou.

„Miloval tě

Harry spustil ruce.

mě nechal. S Grindelwaldem sdílel mnohem víc svých skutečných myšlenek, než se mnou.“

Harry zvedl Hermioninu hůlku, kterou upustil do sněhu, a opět se usadil ve vchodu do stanu.

„Díky za čaj. Zůstanu na hlídce. Ty se vrať zpátky do tepla.“

Bylo na ní vidět, že váhá, ale rozpoznala nevyřčený odpor. Zvedla knihu a šla zpět do stanu; cestou zavadila rukou o vršek jeho hlavy. Harry při jejím doteku sebe za to, že si přál, aby to, co řekla, byla pravda: že se B

Když Hermiona o půlnoci přebírala hlídku, sněžilo. Harrymu se zdály zmatené a

anice budil, přesvědčen o

tom, že vítr vanoucí kolem stanu jsou něčí kroky či hlasy.

Nakonec ve tmě vstal a připojil se k Hermioně, která se choulila u vchodu do stanu

a při svitu hůlky si četla Dějiny kouzel. Stále ještě hustě sněžilo, takže vděčně

19. Kapitola – Stříbrná laň

znepokojivé sny: Nagini se v nich plazil sem a tam, nejprve skrze obrovský zničený

prsten, pak přes vánoční věnec z růží. Opakovaně se v p

Page 258: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

přijala jeho návrh, aby se brzy sbalili a přesunuli se dál.

„Půjdeme někam, kde budeme víc chráněni před zimou,“ souhlasila. Celá se

chvěla, když si přes pyžamo oblékala mikinu. „Pořád se mi zdálo, že slyším venku

ednou nebo dvakrát jsem měla dokonce dojem, že jsem někoho zahlédla.“

Harry se zarazil uprostřed ob ichý a nehybný lotroskop

ná, že bychom se měli

ro jistotu přemístit pod neviditelným pláštěm...?“

napětí. Harryho nohy se

dloučily od zasněžené země a následně tvrdě uhodily o něco, co vypadalo jako

ermiona otevřela batoh a začala vytahovat tyče od stanu.

dpověděla, „Byl jsem tu jednou s našima.“

teplu, které vydávaly jasně

odré plameny. Hermiona už neměla sebemenší potíže s jejich vyčarováním a

.

zdál být blíž než kdy

ndy a to ho děsilo. Když se setmělo, Harry odmítl Hermioninu nabídku, že vezme

lidi, j

lékaní svetru a pohlédl na t

ležící na stole.

„Jsem si jistá, že se mi to jen zdálo,“ řekla Hermiona, ale vypadala nervózně,

„sníh se ve tmě odráží, až nevíš, co vlastně vidíš...ale mož

p

Za půl hodiny se zabaleným stanem, Harry s medailonem a Hermiona pevně

svírající zabalený batoh, se přemístili. Pohltilo je obvyklé

o

zmrzlá půda pokrytá spadanými listy.

„Kde jsme?“ zeptal se a zkoumavě hleděl na neznámé stromy kolem, zatímco

H

„Deanův les,“ o

I tady byl všude na stromech sníh a byla velká zima, ale alespoň tu byli chráněni

před větrem. Většinu dne strávili ve stanu, tiskli se k

m

mohli je nabírat lopatkou a přenášet v malé nádobě. Harry se cítil, jako by se

vzpamatovával z krátké, ale těžké nemoci, což ještě umocňovala Hermionina

starostlivost. Odpoledne na ně začaly padat nové vločky, takže i na jejich čerstvě

uklizeném přístřešku ležel čerstvý sníh

Po dvou nocích beze spánku byly Harryho smysly v pohotovosti. Jejich útěk z

Godrikova Dolu byl opravdu jen o vlásek, takže Voldemort se

ji

hlídku a poslal ji spát.

Page 259: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

H

svetry, které měl, ale i přesto se stále třásl. Tma časem houstla, až byla téměř

neproniknutelná. Chystal se zrovna vytáhnout Pobertův plánek a chvíli se dívat na

pohybující se tečku Ginny, ale vzpomněl si, že jsou Vánoční prázdniny, takže bu

v Doupěti.

V porovnání s obrovským lesem vypadal i sebemenší pohyb mnohem větší, než ve

skutečnosti byl. Harrymu bylo jasné, že v

a

které by mohly znamenat jiné zlověstnější pohyby. Vzpomněl si na zvuk pláště

klouzajícího přes spadané listí starý mnoho let a na chvilku měl dojem, že jej

znovu zaslechl, ale pak potřásl hlavou. Jejich ochranná kouzla fungovala celé

týdny, proč by měli pov

v

Několikrát se prudce napřímil a cítil bolest za krkem, protože usnul v křivém úhl

opřen o stěnu stanu. Noc už byla tak temná, že se klidně mohl vznášet někde v

prostoru mezi přemístěním. Zrovna vytahoval svou hůlku, aby zjistil, jestli ještě

může hýbat

Přímo před ním se objevilo jasné stříbrné světlo a pohybovalo se mezi stromy. Ať

už to způsobilo cokoliv, nebylo to vůbec slyšet. Jakoby bylo jednoduše přiváto k

němu.

Vyskočil na nohy, hlas mu zamrzl v hrdle a zvedl Hermioninu hůlku. Přivřel oči

vyjasňujícím se světlem, stromy před tím tvořily černou siluetu a ta věc se stál

přibližovala...

A pak ten zdroj světla vystoupil z

jasn

nenechávala žádné stopy. Přišla k němu, nádhernou hlavu s velkýma očima s

hustými řasy držela vysoko.

Harry na ni užasle zíral, ne kvůli podivnosti celé situac

nevysv

zapomněl, že se měli setkat. Nutkání zavolat na Hermionu, které před chvílí

pociťoval, bylo najednou pryč. Věděl, že by pro ni riskoval život, že přišla jen a je

arry si přinesl starý polštář ke vchodu do stanu a posadil se. Měl na sobě všechny

de

něm musí žít spousta tvorů, ale přál si,

by se nehýbali a byli zticha, aby mohl rozeznat jejich cupitání a číhání od zvuků,

olit zrovna dnes? A přesto se nemohl zbavit pocitu, že ten

ečer bylo něco jinak.

u

prsty, když se to stalo.

před

e

poza jednoho dubu. Byla to stříbrná laň, zářila

ě jako měsíční svit, pomalu kráčel po zemi, úplně tiše, ale na sněhu

e, ale protože mu připadala

ětlitelně povědomá. Zdálo se mu, jako by na ni čekal, ale až do téhle chvíle

n

Page 260: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

za ním.

C

„Ne,“ řekl, ale jeho hlas se jen zachvěl, když si uvědomil jeho nesmyslnost. „Vra

se!“

hvíli se na sebe upřeně dívali, pak se otočila a kráčela pryč.

ť

a

ie.

las

. Vyběhl za ní,

ořela v něm otázka, ale jakmile otevřel pusu, aby ji položil, laň zmizela.

v ji plně pohltila tma, v jeho očích byla stále ještě pevně vtisknutá. Zatemnil

onec hůlky se zapálil.

ůlku ještě výš. Nikdo k němu nevyběhl, žádné zelené světlo zpoza stromu.

hůlky se něco zablesklo a Harry se rychle otočil, ale jediné, co uviděl, bylo

Obezřetně popošel kupředu a pohlédl dolů. V ledu se odrážel obraz jeho stínu a

Šla dál mezi stromy, jejichž tmavé kmeny na jejím stříbře vypadaly jako pruhy. N

malý zlomek vteřin zaváhal. Ozvala se jeho obezřetnost. Mohl to být trik, návnada

nebo past. Ale instinkt, silný instinkt mu napovídal, že tohle nebyla černá mag

Vydal se za ní.

Pod nohama mu křupal sníh, ale laň dál našlapovala mezi stromy bezhlesně. Nebyla

nic víc než světlo. Vedla ho čím dál hlouběji do lesa a Harry ji spěšně sledoval. Byl

si jistý, že jakmile se zastaví, dovolí mu přijít k ní blíž. A pak promluví a ten h

mu řekne vše, co potřeboval vědět.

Konečně se zastavila. Znovu k němu otočila svou krásnou hlavu

h

Ačkoli

se mu pohled, jak sklopil víčka a trochu se dezorientoval. Náhle dostal strach. Její

přítomnost znamenala bezpečí.

„Lumos,“ zašeptal a k

S každým mrknutím mizel její obraz, jak tam tak stál a poslouchal zvuky lesa, od

praskotu větví po hebké závany sněhu. Chystal se ho někdo napadnout? Nebo si

jenom představoval, že někdo stojí ve tmě a sleduje ho.

Zvedl h

Proč ho tedy dovedla na tohle místo?

Ve svitu

malé zamrzlé jezírko. Jeho popraskaný černý povrch se celý ozářil, jak zvedl hůlku

ještě výš, aby ho prozkoumal.

Page 261: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

sv

jiného. Velký stříbrný kříž...

S

osvítil co nejvíce. Rudý záblesk...byl to meč posázen rubíny...na dně lesního

jezírka ležel Nebelvírův meč.

B

Jak je to možné? Jak může jen tak ležet na dně lesního jezírka, kousek od místa,

kde stanují? Přitáhlo snad Hermionu na

byla ta la

někdo ten meč až po té, co přijeli, protože tu byli? V každém případě, kde je ale ta

osoba, která ho chtěla Harrymu předat?

Z

ale nikoho neviděl. Jeho nadšení ale trochu zchladil strach, když se znovu začal

soustředit na meč, ležící na dně jezírka.

Namířil hůlkou na stříbrný obrys a zamumlal, „

ětlo hůlky, ale hluboko pod tlustým tajemně šedivým povrchem se lesklo něco

rdce mu bušilo až v krku. Padl na kolena na okraj jezírka a natočil hůlku, aby ho

ezdechu na něj zíral.

tohle místo nějaké neznámé kouzlo? Nebo

ň, kterou považoval za patrona, nějaký ochránce jezírka? Nebo sem dal

novu namířil hůlkou mezi okolní keře a stromy a hledal postavy, nebo záblesk očí,

ání. Kdyby to mělo být tak jednoduché, ležel by meč

a zemi před ním, aby ho jen zvedl a ne na dně zamrzlého jezírka. Vykročil na led

se mu meč zjevil naposledy. Byl tehdy ve smrtelném

nebezpečí a žádal o pomoc.

mohl vytáhnout meč z klobouku. Jaké

ouze vydechl. Jeho dech se okamžitě smísil s ledovým

ě, věděl by, že

od té chvíle, kdy meč spatřil.

Accio meč.“

Ani se nepohnul. Podle očekáv

n

a přemýšlel o tom, když

„Pomoc,“ zamumlal, ale meč zůstal lhostejně a nehybně ležet na dně.

Co mu to řekl Brumbál, ptal se Harry sám sebe (a kráčel po ledu), když meč získal

posledně? Jenom pravý Nebelvírův dědic,

byly obvyklé vlastnosti členů nebelvírské koleje? Slabý hlásek odpověděl v Harryho

hlavě: Nebelvírští studenti se odlišují odvahou a rytířskostí.

Harry se zastavil a dl

vzduchem. Věděl, co musí udělat. Kdyby měl být upřímný sám k sob

k tomu dojde, už

Pohlédl na okolní stromy, ale byl teď přesvědčen, že na něj nikdo nezaútočí. Měli

Page 262: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

by šanci, když šel sám lesem, spoustu příležitostí, když zkoumal jezírko. Jedin

proč teď váhal, byly nepříjem

Třesoucími prsty si začal svlékat všechny vrstvy oblečení. Nebyl si jistý,

sm

že nezavolal Hermionu, aby to udělala za něj.

Při svlékání zaslechl houkat sovu a s bolestí si vzpomněl na Hedviku. Celý se třásl,

drkotal zuby, ale nepřestal ze sebe sundávat oblečení, dokud nes

ě

né výhlídky.

pomyslel si

utně, kam přesně v téhle části patřila „rytířskost“, pokud se tedy nepočítalo to,

tál ve sněhu ve

prádle a bosý. Na vrchol oblečení položil váček se svou hůlkou, matčiným

Diffindo!“

by meč

řit.

m. Pak, aniž by si snažil

ředstavit, o kolik větší zima mu bude nebo jak strašně se bude třást, skočil.

ření od vteřiny ke vteřině, lapal po dechu a

řásl se, než si řekl, že už to musí udělat. Sebral veškerou odvahu a ponořil se.

ť

,

spodním

dopisem, zbytek Siriusova zrcátka a starou zlatonkou a pak namířil Hermioninou

hůlkou na led.

Ozval se zvuk jako výstřel z pistole. Led na jezírku praskl a kusy černého ledu se

houpaly na zčeřených vlnách. Harry usoudil, že nebyl moc hluboko, ale a

získal, bude se muset celý pono

Oddalovat jeho úkol, situaci nijak nezjednoduší, ani neohřeje vodu. Stoupl si na

okraj jezírka a položil Hermioninu svítící hůlku na ze

p

Každý kousíček jeho těla začal protestovat. Měl dojem, že mu zmrzl i vzduch v

plicích, jak se ponořil po ramena do ledové vody. Stěží dokázal dýchat. Voda se

divoce přelila přes okraj jezírka, prokřehlou nohou ucítil čepel. Chtěl se ponořit jen

jednou.

Harry odkládal moment úplného pono

t

Chlad byl jako agonie. Zaútočil na něj jako oheň. Zdálo se mu, že mu zmrzl i

mozek, jak se odrazil do tmavé vody ke dnu a hmatal po meči. Prsty sevřel rukoje

a zatáhl.

A pak jej něco těsně sevřelo kolem krku. Vzpomněl si na vodní rostliny, ačkoliv je

když skočil do vody, necítil a zvedl prázdnou ruku, aby se uvolnil. Ale nebyly to

Page 263: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

vodní rostliny. Řetěz kolem viteálu ho sevřel kolem krku a pomalu mu ubíral p

v

Harry kolem sebe divoce kopal, snažil se odrazit zpátky z povrchu, ale pouze sebou

mrštil o skalnatou část jezírka. Řezal se o skálu, dusil se a snažil se uvolnit škrtící

řetěz. Ale jeho ledové prsty ho

sv

určitě patřily nějakému Smrtijedovi...

S tváří ke sněhu se vynořil na břehu, kašlal a sbíral dech, promočený až na kost.

Nikdy v životě mu nebyla taková zima. Někde blízko něj dýchal, kašlal a potácel se

ještě někd

h

kroků...

Harry neměl sílu zvednout hlavu a podívat se, kdo je jeho zachránce. Jediné, na co

se zmohl,

řívod

zduchu.

nedokázaly rozvázat. V hlavě se mu teď objevovala

ětýlka, utopí se, nemohl nic dělat, nic mu nezbývalo a ruce, které ho objaly,

o jiný. Hermiona znovu přišla, tak jako tenkrát, když na něj zaútočil

ad...ale vůbec to neznělo jako ona, ne takový hluboký kašel, ani podle váhy jeho

bylo zvednout třesoucí ruku ke krku, a nahmatat místo, kde se mu

medailon zařezal do krve. Byl pryč. Někdo ho odstřihl. A pak nad ním promluvil

í hlas.

se

čený, ale promočený na kost, vlasy

zkráceném řetězu jako nějaká parodie na hypnózu, „tu věc nesundal, než

se ponořil?“

í

y a začal se oblékat. Jak na sebe dával svetr za svetrem, zíral na

ona a napůl čekal, že zmizí pokaždé, když ho ztratil z dohledu. A přece musel být

vílí se ponořil do vody a zachránil Harrymu život.

oddychujíc

„Jseš – blázen?“

Jenom šok z toho, že slyšel tenhle hlas, dokázal dát Harrymu sílu vstát. Třesavě

vyškrabal na nohy. Před ním stál Ron, oble

přilepené k obličeji, v jedné ruce držel Nebelvírův meč a v druhé se na konci

rozbitého řetězu houpal viteál.

„Proč sis sakra,”vydechoval Ron a zvednul viteál, který se houpal ze strany na

stranu na

si

Harry nedokázal odpovědět. Stříbrná laň neznamenala vůbec nic v porovnání s

Ronovým příchodem. Nemohl tomu uvěřit. Stále třesoucí se zimou sebral oblečen

ležící na kraji vod

R

skutečný. Před ch

Page 264: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„To jsi byl t-ty?“ řekl Harry konečně s drkotajícími zuby, ale s mnohem slabším

hlasem vzhledem k tomu, že byl téměř uškrcen.

„No, jo,“ odpověděl Ron trochu

„To t-ty jsi udělal tu laň?

„Co? Ne, jasně že ne

„Můj patron je jelen.“

„No jo vlastně. Říkal jsem si, že vypadá jinak. Žádné parohy.“

Harry si dal zpět Hagridův váček kolem krku, oblékl si poslední svetr

H

„Jak to, že jsi tady?“

Ron očividně doufal, že k tomuhle bodu se

v

Odmlčeli se a Ronův odchod mezi nimi vyrostl jako

se

R

držel.

„Kvůli tomu si tam skočil, ne?“

začínal jsem si říkat, že se schovám pod nějaký strom a počkám na ráno, když jsem

uviděl tu

zmateně.

. Myslel jsem, že ji děláš ty!“

, zvedl

ermioninu hůlku a znovu pohlédl na Rona.

dostanou mnohem později, pokud tedy

ůbec.

No, já – víš – vrátil jsem se. Jestli – “ odkašlal si. „Však víš. Mě pořád chceš.“

zeď. Ale přesto byl tady. Vrátil

. A zachránil Harrymu život.

on pohlédl na své ruce. Na chvíli vypadal překvapeně, když zjistil, co vlastně

Jo, vlastně, vytáhl jsem to,“ dodal poměrně zbytečně a podal Harrymu meč.

Jo,“ odpověděl Harry. „Ale nechápu to. Jak si se sem dostal? Jak jsi nás našel?“

To je na dlouho,“ řekl Ron. „Hledal jsem vás celé hodiny, je to fakt velký les. A

laň a tebe za ní.“

Page 265: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Neviděl jsi nikoho jiného?“

„Ne,“odpověděl Ron. „Já –“

Pak zaváhal a pohlédl na dva stromy kousek od nich stojící blízko u sebe.

„ – mys

jezírku, protože jsi tam skočil a nevyplaval, takže jsem se tím nemohl zabývat

hej!“

Harry spěchal k místu, kam Ron ukázal. Dva duby rostly blízko u sebe, mezi nimi

b

viděn. Na zemi kolem kořenů ale nebyl žádný sníh a Harry neviděl žádné stopy.

Vrátil se zpět k Ronovi, který pořád držel meč i viteál.

„Musel ho tam dát ten, kdo vytvořil toho patrona.“

Oba pohlédli na zdobený stříbrný meč, rubínovou rukojeť, která se odrážela ve

svitu H

„Myslíš, že je pravý?“ zeptal se Ron.

„To můžeme lehce zjistit, ne?“ odpověděl Harry.

V

ta věc uvnitř byla znovu r

z

medailon konečně navždy

id

lel jsem, že jsem tam zahlédl nějaký pohyb, ale běžel jsem v ten moment k

yla jen malá mezera ve výši očí – ideální místo pro pozorování, aniž by byl člověk

Tak co?“ zeptal se Ron.

Nic,“ odpověděl Harry.

Takže, jak se ten meč dostal do toho jezírka?“

ermioniny hůlky.

iteál se stále houpal v Ronově ruce. Medailon se lehce otáčel. Harry si byl jistý, že

ozrušená. Cítila přítomnost meče a pokusila se Harryho

abít, aby ho nemohl získat. Nebyl čas na dlouhé povídání. Nastal čas na to, aby byl

zničen. Harry se rozhlédl se zvednutou hůlkou a spatřil

eální místo. Rovný kámen, který ležel ve stínu .

Pojď tudy,“ řekl a ukázal mu cestu. Oprášil sníh z kamene a napřáhl ruku pro

Page 266: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

viteál. Když mu ale Ron podal meč, potřásl hlavou.

„Ne, měl bys to udělat ty

„Já?“ Ron zněl šokovaně. „Proč myslíš

„Protože ty jsi vytáhl meč z jezírka.”

N

černá magie, tak věděl, že to musí být Ron, kdo bodne mečem. Brumbál naučil

Harryho alespoň něco o určitých druzích magie a nemyslitelné moci jistých činů.

„Otevřu ho,“ řekl Harry, „a ty ho probodneš. Okamžitě, ano? Protože to, co je

vevnitř, bude bojovat. Raddle v deníku se mě poku

„Jak ho otevřeš?“ zeptal se Ron. Vypadal vyděšeně.

od sebe, jako kdyby ji někde

to

třpytivých zelených kamínků. Lehce si ho

c

„Ne,“ ozval se Ron, „ne, neotvírej ho! Myslím to vážně!“

„Proč ne?“ zeptal se Harry. „Konečně se zbavíme to prokleté věci. Je to už kolik

m

„Já nemůžu, Harry, myslím to vážně – udělej to ty –“

„Ale proč?“

„Protože ta věc má na mě strašný vliv,“ Ron couval pryč od medailonu na kameni.

„Nezvládnu to! Nevymlouvám se, Harry, za to, jaký jsem byl, ale mělo to na mě

mnohem větší vliv než na tebe nebo na Hermionu, nutilo mě to myslet na vě

věci, na které jsem myslel stejně, ale hrozně je to zhoršovalo, nedokážu to

vysvětlit a pak když

.“

?“

ehrál si na laskavého nebo šlechetného. Tak jako si byl jistý, že laň nebyla žádná

sil zabít.“

Požádám ho hadím jazykem.“ Odpověděl Harry. Odpověď mu přišla na jazyk sama

hluboko v sobě vždycky věděl. A napomohlo mu k

mu nejspíš jeho poslední setkání s Nagini. Pohlédl na hadí „S“ vložené do

představil jako malého hada, ležícího na

hladném kameni.

ěsíců, co – “

ci,

jsem ho sundal, tak jsem měl v hlavě zase všechno srovnané,

Page 267: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

a

Ustoupil, meč u boku a třásl hlavou.

„Dokážeš to,“ řekl Harry, „dokážeš! Získal si ten meč, já vím, že to musíš být ty,

kdo ho použije.

Zvuk jeho jména zafungoval jako povzbuzení. Ron polk

d

„Řekni mi kd

„Na tři,“ řekl Harry a znovu pohlédl na medailon, přivřel oči a soustředil se na

písmeno „S“ a představil si ho jako hádka. Vnitřek medailonu se třásl jako šváb.

Bylo by jednoduché začít ho litovat, kdyby Harryho stále ještě nepálila rána na

krku.

„Jedna...dvě...tři...otevři se.“

Poslední slova pronesl jako sykot a zla

d

Za oběma skleněnými okénky uvnitř zamrkalo oko, t

ja

„Probodni ho,“ řekl Harry a držel medailon

R

otáčely kolem dokola a Harry chytl medailon ještě pevněji. Celý se napnul při

představě krve proudící z prázdných okýnek.

Pak ná

„Viděl jsem tvé srdce a je mé.“

„Neposlouchej ho!

„Viděl jsem tvé sny, Ronalde Weasley a viděl jsem tvé obavy. Všechny tvé touhy se

mohou splnit, ale stejně tak se mohou naplnit i tvé nejhorší o

le pak jsem si tu věc zase vzal – já nemůžu, Harry!“

Prosím tě, zbavme se toho, Rone.“

l, stále zběsile dýchal svým

louhým nosem a pak se vrátil ke kameni.

y,“ zaskřehotal.

tý uzávěr medailonu se s malým kliknutím

oširoka otevřel.

mavé a krásné, přesně takové,

ko byly oči Toma Raddla, než se z nich staly rudé štěrbiny.

rovně na kameni.

on s třesoucíma rukama zvedl meč, ostří se houpalo nad očima, které se horečně

hle z viteálu zasyčel hlas.

“ ohradil se Harry tvrdě. „Probodni ho!“

bavy...“

Page 268: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Bodni!“ vykřikl Harry a jeho hlas zopakovala ozvěna stromů,

z

„Vždy nejméně milován matkou, která toužila po dceři...a nejméně milován i teď,

dívkou, která dala přednost tvému příteli...stále až na druhém místě, stále a

navždy někým zastiňován...“

„Rone, probodni ho hned!“ zahřm

c

rudě zableskly.

Z

zakřivené hlavy Harryho a Hermiony.

R

pasy, nohy až stály vedle sebe v medailonu, jako stromy se společným kořenem a

nakláněly se na Rona a skutečného Harryho, který ucukl prsty z medailo

n

„Rone,“ křikl Harry, ale Raddle-Harry promlu

zhypnotizovaně díval do jeho tváře.

„Proč ses vrátil? Bylo nám lépe bez tebe, byli jsme šťastnější, rádi, že jsi tu

nebyl...smáli jsme se tvé hlou

„Domýšlivost!“ přitakala Raddle-Hermiona, která byla krásnější než skutečná

Hermiona, ale také mnohem hrozivější. Kymácela se a chichotala se před Ronem,

který vypadal zd

na tebe podíval, kdo by se na tebe kdy podíval vedle Harryho Pottera? Co jsi kdy

udělal ve srovnání s Vyvoleným? Co jsi

naživu?“

„Rone, probodni ho, BODNI!“ křičel Harry, ale Ron se ani nepohnul. Oči měl

doširoka rozevřené a Ra

v

duetu.

„Tvá matka se přiznala,“ ušklíbl se Raddle-Harry a Raddle-Hermiona se posm

zasmála, „že by měla mnohem raději za syna mě, že by tě ráda vyměnila

ostří meče se

achvělo a Ron pohlédl do Raddleových očí.

ěl Harry. Cítil, jak se medailon v jeho dlani

hvěje a začal se bát, co přijde. Ron zvedl meč výš, ale Raddleovy oči se přitom

dvou okýnek na medailonu, přímo z očí vykvetly jako dvě velké bubliny, zvláštně

on v šoku vykřikl, jak obě postavy rostly z medailonu ven, nejdříve hrudě, pak

nu, který se

áhle rozpálil doběla.

vil Voldemortovým hlasem a Ron se

posti, tvé zbabělosti, tvojí domýšlivosti –“

ěšeně a zároveň ohromeně, meč bezvládně držel v ruce. „Kdo se

ty ve srovnání s Chlapcem, který zůstal

ddle-Harry a Raddle-Hermiona se mu v nich odrážely, jejich

lasy v nich vířily jako plameny, oči jim rudě žhnuly, hlasy sílily jako v ďábelském

ěšně

...“

Page 269: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Kdo by mu nedal přednost, která žena by tě chtěla? Jsi nic, nic, nic ve srovná

ním.“ Prozpěvovala tiše Raddle-Hermiona a napínala se jako had a zaplétala se

kolem Raddle-Harryho do těsného obětí, až se jejich rty setkaly.

Na zemi před nimi, se Ronova tvář zakřivila trýzní. Třesoucíma rukama zvedl m

vysoko na

„Udělej to, Rone!“ zařval Harry.

Ron na něj pohlédl a Harry měl dojem, že v jeho očích zahlédl rudý záblesk.

Meč se zableskl a zanořil se do medailonu. Harry uskočil stranou. Ozval se zvu

k

držel hůlku připraven k obraně. Nebylo ale proč bojovat.

Jeho a Hermionino nestvůrné protějšky byly pryč. Stál tu pouze Ro

sv

Harry k němu pomalu zamířil, bez sebemenšího ponětí, co by měl udělat nebo říct.

Ron těžce oddycho

p

H

obou okýnkách, Raddleovy oči byly pryč a z kousku špinavé látky se trochu ko

T

R

dlaních. Celý se třásl, ale Harry si uvědomil, že to není zimou. Strčil medailon d

kapsy, pokleknul vedle Rona a opatrně mu dal ruku na rameno. Považoval za dobr

znamení, že ji Ron nesetřásl.

„Když jsi odešel,“ řekl tichým hlasem a byl vděčný, že Ron měl schovanou tvář

„týden plakala. Nejspíš ještě déle, ale nechtěla, abych to věděl. S

spolu vůbec nepromluvili. Když jsi tam nebyl...“

ním s

d hlavu.

Rone - ?“

k

ovu a dlouhý protáhlý výkřik. Harry se otočil a uklouzl na sněhu před sebou, ale

n s mečem

ěšeným v ruce a díval se na zbytky medailonu ležící na kameni.

val. Jeho oči už měly normální modrou barvu, nikde ani památky

o rudých záblescích. Leskly se v nich slzy.

arry se sklonil, předstíral, že je neviděl s sebral zničený viteál. Ron probodl sklo v

uřilo.

o, co ve viteálu žilo, zmizelo. Mučení Rona bylo jeho poslední výstup.

on upustil meč na zem a ten zařinčel. Ron spadl na kolena a sevřel hlavu v

o

é

,

poustu nocí jsme

Page 270: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Nemohl domluvit. Až teď, když byl Ron zpátky, si Harry plně uvědomil, co je jeho

nepřítomnost stála.

tom stejně. Vždycky to tak bylo. Myslel jsem, že to víš.“

Ron neodpověděl, ale otočil se od Harryho a hlučně si utřel nos do rukáv

p

od nich, shozený na zemi, jak Ron utíkal k jezírku, aby zachránil Harryho pře

utopením. Nasadil si ho na záda a došel zpět k Ronovi, který se mezitím také

postavil. Měl červené oči, ale jinak už byl klidný.

byl –“

Rozhlédl se kolem do tmy, jako by doufal, že něja

vlítne a ozve se.

„Tak nějak si to dneska napravil,“ řekl Harry. „Získal si ten meč, zničil viteál,

zachránil mi život,“

„To z ní mnohem hustěji, než to ve skutečnosti bylo,“ zamumlal Ron.

„Tyhle věci zní vždycky mnohem hustěji než jaké skutečně jsou,“ odpověděl Ha

„snažím se ti to vysvětlit už kolik let.“

Současně vykročili k sobě a objali se. Harry pevně sev

p

„No a t

Ale to nebylo vůbec obtížné. Ačkoliv, když sledoval laň, zdála se mu cesta poměrn

dlouhá, s Ronem p

v

trochu zaostal za ním.

Ve stanu bylo ve srov

v

Hermiona téměř spala, zabalená pod dekou. Ani se nepohnula, dokud H

Je jako moje sestra,“ pokračoval. „Mám ji rád jako sestru a počítám, že ona je na

u. Harry se

ostavil a zamířil k místu, kde ležel Ronův obrovský batoh, několik desítek metrů

d

Omlouvám se,“ řekl těžkopádně. „Omlouvám se, že jsem odešel. Já vím, že jsem

ký dostatečně zlý výraz k němu

rry,

řel Ronovu stále ještě

romočenou bundu.

eď,“ řekl Harry, když se pustili, „už jenom musíme najít náš stan.“

ě

o boku mu cesta utekla velmi rychle. Harry se nemohl dočkat, až

zbudí Hermionu, takže do stanu vstoupil se zvyšujícím se vzrušením, zatímco Ron

nání s jezírkem a lesem nádherně teplo. Jediné světlo

ydávaly plameny ve tvaru zvonků, které se mihotaly v květináči nad dveřmi.

arry

Page 271: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

n

„Hermiono!“

Trhla sebou, rychle si sedla a odhrnula si vlasy z tváře.

„Cože? Kdo? – “

Spatřila Rona s mečem v ruce, ze kterého na ošuntělém koberci kapala voda. Harry

ustoupil do tmavého ko

Hermiona vyklouzla se svého lůžka, jako náměsíčná přišla k Ronovi a pohlédl

jeho bledou tvář. Zastavila se těsně před ním, lehce pohnula rty, oči měla do

otevřené. Ron se v naději slabě pousmál a napůl zvedl ruce.

H

„AU – jau – ne

Každé slovo podtrhla pořádnou ránou

p

„Ty – se – sem – vplížíš – po – týdnech – a týdnech, pch, kde mám hůlku?“

Vypadala, že je

„Protego!“

Mezi Ronem a Hermionou se vytvořila ochranná zástěna. Její síla Hermionu

odhodila zpátky na zem. Vyskočila zpět na nohy a plivala z pusy svoje vlasy.

„Neuklidním se!“ zaječela. Nikdy předtím ji nev

ja

„Dej mi moji hůlku! Dej mi ji!“

ěkolikrát neřekl její jméno.

Co se děje? Harry? Jsi v pořádku?“

Všechno je v pohodě. Víc než v pohodě. Mám se výborně. A někdo je tu se mnou.“

uta, shodil na zem Ronův batoh a zkusil splynout s celtou.

a na

široka

ermiona se vymrštila a začala mlátit do jeho každičké části, na kterou dosáhla.

ch mě! Co to -? Hermiono – AU!“

Ty – totální – drzoune – Ronalde – Weasley!“

. Ron couvl a chránil si hlavu, jak Hermiona

ostoupila k němu.

ochotná si ji od Harryho vybojovat, takže zareagoval instinktivně.

Hermiono,“ ozval se Harry,“uklidni – “

iděl takhle rozzuřenou. Vypadala

koby se úplně pomátla.

Page 272: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Hermiono, prosím tě, můžeš – “

„Neopovažuj se mi říkat, co mám dělat, Harry Pottere!“ vřískla. „Neopovažuje se!A

okamžitě mi

S hrozivým obviněním ukázala na Rona. Vypadalo to skoro jako kletba a Harr

vůbec nedivil, že Ron couvl.

„Já za tebou běžela! Volala jsem tě! Pro

„Já vím,“ řekl Ron. „Hermiono, mně je to opravdu líto – vážně – “

Zasmála se vysokým nekontrolov

H

„Ty si přijdeš po týdnech – týdnec

ž

„A co mám jiného říct?“ zakř

„Tss, já nevím!“ zahřměla Hermiona s jasným sarkasmem.“Zapni mozek, Rone, to

ti zabere jen pár vteřin – “

„Hermiono,“ zasáhl Harry, kterému se tohle zdálo jako rána p

z

jsme mohli být mrtví, ani

„Já jsem věděl, že nejste mrtví!“ zahřměl Ron a poprv

to šlo k ochranné zástěně mezi nimi. „Harry je na každé straně Věštce, v rádiu,

všude po vás pátr

js

ji vrať! A TY!“

y se

sila, aby ses vrátil!“

Jo tak tobě je to líto!“

atelným zvukem. Ron prosebně pohlédl na

arryho, ale ten jen posunkem naznačil bezmocnost.

h – a myslíš si, že to bude v pořádku, když řekneš,

e je ti to líto?“

ičel Ron a Harry byl rád, že se začal hájit.

od pás, „právě mi

achránil – “

Mě to nezajímá!“ zaječela. „Vůbec mě nezajímá, co udělal. Týdny, celé týdny

ž by to věděl!

é ji překřičel. Přistoupil, co

ají, samé fámy a příběhy přitažené za vlasy, věděl jsem, že kdyby

te byli mrtví, tak bych se to okamžitě dozvěděl, ty vůbec nevíš, jaké to bylo –“

Jaké to pro tebe bylo?“

Page 273: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Měla teď tak pronikavý hlas

d

„Chtěl jsem se vrátit v ten moment, kdy jsem se přemístil, ale vrazil jsem přímo

bandy zbojník

„Bandy koho?“ zeptal se Harry, zatímco Hermiona sebou mrštila do křesla a zkříž

nohy tak těsně, že se zdálo, že je od sebe odlepí

„Zbojníků,“ řekl Ron. „Jsou všude, bandy, co se snaží vydělat zlato chytáním

kouzelníků s mudlovským původem a zrádců krve. Ministerstvo vydává odměny za

každého, koho chytí. Já byl sám a mysleli si, že patřím ještě do školy, takže byli

nadšení. Mysleli že jsem kouzelník s mudlovským původem na útěku. Musel jsem s

z

„Že jsem Stan Silnička. První, kdo mě napadl”

„A oni ti uvěřili?“

„Nebyli moc chytří. Jeden z nich byl určitě napůl trol, hrozně smrděl...“

Ron pohlédl na Hermionu, evidentně doufal, že by ji mohla špetka h

o

„Každopádně se pohádali, jestli jsem nebo nejsem Stan. Bylo to docela ubohé, ale

bylo jich pět a já byl sám, navíc mi vzali hůlku. Pak se ale dva z nich začali prát a

zatímco ostatní byli rozptýlení, povedlo se mi praštit toho, co mě držel do břicha a

sebral jsem mu hůlku. Odzbrojil jsem toho, co držel moji a přemíst

n

pravou ruku, aby j

jsme byli ...tak už jste byli pryč.“

používala vždycky,

js

, že za chvíli už by ji rozuměli jenom netopýři, ale

osáhla takové míry rozhořčení, že dočasně ztratila hlas úplně, čehož Ron využil.

do

ů, Hermiono, takže jsem nemohl jít nikam!“

ila

až za několik let.

e

toho hodně rychle vymluvit, aby mě neodtáhli na ministerstvo.“

Co jsi jim řekl?“

umoru

bměkčit, ale nad pevně sevřenýma nohama se tvářila pořád stejně kamenně.

il jsem se. Ale

epovedlo se mi to moc dobře, takže, rozštěpil jsem se znovu – “ Ron napřáhl

im ukázala dva chybějící nehty. Hermiona chladně zvedla obočí „

a objevil jsem se dvě míle od vás. A než jsem se dostal zpět k tomu břehu, kde

Wow, to je ale dojemný příběh,“ prohlásila Hermiona arogantním hlasem, který

když chtěla někoho zranit. „To jsi musel být úplně vyděšený. My

me mezitím byli v Godrikově Dole a tak, co se nám tam asi tak stalo, Harry? Aha,

Page 274: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

no jasně, objevil se tam had Ty-Víš-Koho a málem nás oba dva zabil a pak

Ty-Víš-Kdo sám a minuli jsme se s ním o pár vteřin.“

nevšímala.

„Představ si, Harry, ztratit nehty! To hází úplně jiné světlo na naše utrpení, že?“

„Hermiono,“ ozval se tiše Harry, „Ron mi právě zachránil život.“

Zdálo se, že ho neslyšela.

„Ale něco bych přeci jen chtěla věd

nad Ronovou hlavou. „Jak přesně jsi nás našel? To je důležité vědět, protože pak s

budeme moct ujistit, že na nás nenavštíví nikdo nevítaný.“

Ron na ni pohlédl a pak vytáhl z kapsy u džínů malý stříbrný předmět.

„Tohle.“

Musela se podívat přímo na Rona, aby zjistila, co jim ukazuje.

„Zhasínadlo

„Umí to víc, než jen zhasínat a rozsvěcovat,“ odpověděl Ron, „nevím, jak přesně t

fu

chtěl vrátit od prvního momentu, kdy jsem odešel. Ale poslouchal

h

Díval se na Hermionu.

„Tys mě slyšel v radiu?“ zeptala se nevěřícně.

přímo odsud.“

„Moje jméno.Ron. A pak ještě...něco o hůlce...“

dorazil

Cože?“ vyhrkl Ron a zíral střídavě na ni a na Harryho, ale Hermiona si ho

ět,“ prohlásila s pohledem upřeným na místo

e

?“ zeptala se tak překvapeně, že zapomněla znít chladně a nepřátelsky.

o

nguje, nebo proč se to vlastně stalo tenkrát a ne nikdy jindy, protože jsem se

jsem rádio,

odně brzy ráno na Štědrý den a zaslechl jsem...zaslechl jsem tebe.“

Ne, slyšel jsem tě ze své kapsy. Tvůj hlas,“ znovu zvedl zhasínadlo, „přicházel

A co jsem přesně říkala?“ zeptala se tónem na hranici skepse a zvědavosti.

Page 275: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Hermiona zfialověla. Harry si na to pamatoval. Bylo to poprvé, co za tu dobu nahlas

řekli Ronovo jméno. Hermiona ho zmínila, když se bavili o opravě Harryho hůlky.

„Takže jsem ho vytáhl,“ pokračoval Ron a pohlédl na zhasínadlo, „ale vypadal

pořád stejně, žádný rozdíl, ale byl jsem si jistý, že jsem tě slyšel. Tak

zmáčkl. V mém pokoji

Ron zvedl svoji volnou ruku a ukázal jí před seb

H

„Vypadalo to jako světlená koule, jakoby pulzující, namodralá, asi jako světlo

kolem přenášed

„Jo,“ odpověděli automaticky Harry s Hermionou.

„Věděl jsem, že to je ono,“pokračoval Ron. „Popa

v

čekala na mě a když jsem přišel, kousek poskočila, takže jsem ji sledoval za

přístřešek a pak...no, vešla do mě.“

„Prosím?“ zeptal se Harry, který si nebyl jistý, že slyšel dobře.

„přímo do prsou a pak – no jednoduše prošla skrz. Byla tady,“ dotknul se místa

kousek od srdce, „Cí

věděl, co mám dělat, věděl jsem, že mě zavede, kam jsem potřeboval. Takže j

se přemístil a objevil se na nějakém k

„Tam jsme byli,“ řekl Harry, „strávili jsme tam dvě

m

„Jo, no, tak to jsem byl já,“ řekl Ron. „Vaše ochranná kouzla fungují, protože já

vás ani neviděl, ani neslyšel. Ale byl jsem si jistý, že jste někde kolem, takže

nakonec jsem si vlezl do spacáku a čekal, až se n

se

jako extra opatření. A odjeli jsme vážně časně, protože, jak říká Harry, slyšeli

jsem ho

zhasla světla, ale venku se jedno objevilo.“

e. Oči upřené na něco, co Harry ani

ermiona neviděli.

la, víte, co myslím?“

dl jsem svoje věci a zabalil je,

zal jsem svůj batoh a šel do zahrady. Ta malá světelná koule se tam vznášela,

Tak nějak do mě vplula,“ odvětil Ron a volným ukazováčkem pohyb naznačil,

til jsem ji, žhnula. A jakmile byla ve mně, okamžitě jsem

sem

opci. Všude bylo plno sněhu...“

noci a celou druhou noc jsem

ěl pocit, že venku někoho slyším chodit i volat.“

ěkdo z vás objeví. Myslel jsem, že

budete muset objevit, až sbalíte stan.“

To ne,“ ozvala se Hermiona, „Přemisťujeme se teď pod neviditelným pláštěm,

Page 276: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

jsme, jak se kolem někdo potloukal.“

„No, na tom kopci jsem zůstal celý den,“ pokračoval Ron, „Stále jsem doufal, že se

objevíte. Ale když se začalo stmívat, bylo mi jasné, že jsem vás musel

js

Přemístil jsem a ocitl se tady, v tomhle lese. Stále jsem vás neviděl, takže jsem

mohl jen doufat, že jeden z vás se časem objeví – a

n

„Uviděl jsi co?“ zeptala se Hermiona ostře.

Vysvětlili jí, co se stalo a když se příběh o s

k

zapomněla držet nohy pevně u sebe.

„Ale to musel být něčí Patron!“ prohlá

v

Ron popsal, jak sledoval Harryho, jak skáče do jezírka a čekal, až vyplave. Jak si

uvědomil, že něco není v pořádku, skočil za ním, zachránil ho a pak se vrátil pro

meč. Dostal se až k tomu, jak otevřeli medailon, pak zaváhal a do hovoru zasáhl

Harry.

„No, no – křičel,“ popisoval Harry a pohlédl úkosem na Rona. „Tady.“

V

Harry usoudil, že nyní už je to bezpečné, takže mávnutím Hermioninou hůlkou

odstranil ochranné kouzlo a otočil se na Rona.

„Neříkal jsi, že si se od těch zbojníků dostal s hůlkou navíc?“

„Cože?“ zeptal se Ron, který pozoroval Hermionu, jak zkoumá medailon. „Á – jo.“

minout. Tak

em znovu zmáčknul zhasínadlo a zase se objevilo to modré světlo a vešlo do mě.

Harry se opravdu objevil. I když

ejdřív jsem samozřejmě uviděl tu laň.

tříbrné lani a meči v jezírku blížil ke

onci, Hermiona se mračila z jednoho na druhého a tak se soustředila, až

sila. „Neviděli jste, kdo ho vyvolal? A zavedl

ás k meči! Tomu nemůžu ani věřit! A co se stalo pak?“

– a Ron ho mečem probodl.“

A...a šlo to? Jenom tak?“ zašeptala.

ytáhl medailon ze šatů. Opatrně po něm sáhla a zkoumala rozbitá sklíčka.

Page 277: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

O

jsem si, že jedna do zálohy se m

„To jsi měl pravdu,“ natáhl Harry ruku

„To si děláš srandu?“ užasl Ron, ale v ten moment se Hermiona zvedla

o

Hermiona dala zničený viteál do batohu, zalezla zpátky do postele a bez dalšího

slova si lehla.

R

mě tenkrát poštvala?“

peřin a Harry zahlédl, jak se Ron lehce pousmál, když vytahoval z batohu sv

h

Harry nečekal, že by Hermionin vztek přes noc vyprchal, pros nimi komunikovala hlavně nevraživými pohledy. Ron na to reajelítosti nad tím, co udělal. Ve skutečnosti, když byli všichni tři pohromadě, se Harrycítil jako jediná netruchNicméně při těch pár okh „Někdo nám pomohl,” stále opakoval, „někdo poslal tu laň, někdo je na naší straně, už jsme zničili jeden viteál kámo!”

tevřel přezku na svém batohu a vytáhl z kapsy krátkou tmavou hůlku. „Tady. Říkal

ůže hodit.“

. „Moje je totiž zlomená.“

a Ron se

kamžitě znovu zatvářil bojácně.

on podal Harrymu novou hůlku.

Myslím, že to je víc, než si mohl čekat,“ zamumlal Harry.

Jo,“ řekl Ron. „Mohlo to být mnohem horší. Pamatuješ na to hejno ptáků, co na

Ještě pořád jsem to kouzlo úplně nezrušila,“ dolehl k nim Hermionin hlas zpoza

oje

nědé pyžamo.

20. Kapitola – Xenophilus Láskorád to ho nepřekvapilo, že

goval tím, že se v jí přítomnosti choval nepřirozeně pochmurným chováním, na známku pokračující

lící osoba na pohřbu. amžicích, kdy byl Ron s Harrym sám (při sbírání vody a

ledání hub), se Ron stával nestydatě veselý.

Page 278: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Pby mohly být ostatníosílení faktem, že zničili viteál v medailonku, začali znovu probírat možnosti, kde

viteály, i když věděli, že to dřív probírali již milionkrát. arry se cítil optimisticky více, než kdy předtím. Hermionina mrzutost nemohla

o optimistického ducha; Náhlý převrat štěstí, příchod záhadné laně, novunalezení Nebelvírova meče a kromě toho všeho Ronův návrat, udělaly Harryho ak šťastného, že pro něj bylo těžké udržet si vážnou tvář.

ozději odpoledne Harry a Ron opět unikli z Hermioniny zlověstné přitomnosti a pod záminkou obírání již li ve výměně novinek.

í vyhnout se Ministerstvu.

Musíte s Hermionou přestat říkat Ty-Víš-Koho jméno!“

o

Protože jsme řekli jeho jméno?“

u, kže můžou

ajít každého, kdo to jméno použije---“

Lehká-a-rychlá cesta jak najít ostatní členy řádu! Málem dostali Kingsleyho---“

Děláš si srandu?“

čila, Bill říkal, že si probojoval cestu ven. Teď je na těku jako my.”

Hpokazit jehzt P

prázdného keře ostružin pokračovaHarry se konečně rozhodl povědět Ronovi vše, co se událo na jeho a Hermioniných cestách, a hned po tom vše, co se stalo v Godrikově dole; Ron na oplátku vyprávěl Harrymu všechno, na co přišel během týdnů, kdy byl pryč. „... a jak jsi přišel na to Tabu?“ zeptal se Harry po tom, co mu vyložil pokusy spousty zoufalých kouzelníků s mudlovskou krv „Tab . . co?“ „ „No jasně, víš, to je jen takový špatný zvyk,“ řekl Harry. „Ale nemáme žádný problém mu říkat V-“ „NE!“ zařval Ron, což způsobilo, že Harry skočil do keře a že se Hermiona, jejíž nos byl ponořený do knížky, na ně u vchodu do stanu zamračila „Omlouvám se,“ řekl Ron, dostávajíc Harryho z keře ostružin „ale jeho jméno bylokouzleno, takhle nacházejí lidi, Harry! Když někdo řekne jeho jméno, zlomí to ochrany vykouzlené nad jeho jménem a to způsobí nějaký druh kouzelné poruchy --- takhle nás našli tam na Tottenham Court Road!“ „ „Přesně! Musíš uznat, dává to smysl. Jedině lidé, kteří stáli opravdu proti němjako Brumbál, se odvažovali to jméno použít. Nyní na něj uložili Tabu, tan „ „ „Fakt, kupa Smrtijedů ho obklíúRon se poškrábal koncem hůlky na bradě. „Nemyslíš, že to mohl být Kingsley, kdo poslal tu laň?“ „Jeho patron má přeci tvar rysa, viděli jsme to na svatbě, vzpomínáš si?“ „Oh jasně...“

Page 279: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

O „ „Brumbál, co?“ R„Já..,“ Ron sledoval Harryho koutky očí, „on měl ten pravý meč, ne?“ Harry se Ronovi nesp Zatřásl hlavou. „Brumbál je mr„ „ „prostě nepodal?“ „Netuším,“ řekl Ron. „Ze stejného důstpohádek?” „Co to je tedy za důvod?“ zeptal se Harry, hledajíc Ronově zoufalé t „nemyslím, už ne. Věděl, co dělal, když mi dal zhasínadlo, ne snad? On --,“ Ronouši zčervenaly a předstíral, že ho hrozně zajímá tráva, na které stál, „ž „ Ron vypadal vděčně, ale stále mrzutě. Aby Harry změnil téma, řekl, „m „ „Kdyby se věci měpfacka do tváře pro ty, co si mysleli, že byl pomalu svatý. Nicméně si nemyslím, žby to byl nějaký velký problém. Byl opravdu mladý když-“ „mu dalo Ronovi jasně najevo, že se o tom nemá dál hádat. Velký pavouk seděl uprostřed zmrzlé pavučiny, která visela na ostružinách. Harry

dsunuli se dál podél keřů, pryč od stanu a Hermiony.

Harry... a co když to byl Brumbál?“

on vypadal trochu rozpačitě, ale potichu řekl, „Brumbál ... laň?“.

mál, chápal, na co myslí. Ta myšlenka, že se k nim dokázal řipojit Brumbál, že je pozoruje a hlídá, byla nepopsatelně utěšující.

tvý,“ řekl Harry. „Viděl jsem to, viděl jsem jeho tělo. Je navždy pryč. Kromě toho jeho patron měl tvar fénixe, ne laně.“

Nicméně patronové mohou měnit tvary ne?“ namítl Ron, „Tonksové se změnil.“

Jo, ale kdyby byl Brumbál naživu, proč by se neukázal? Proč by nám ten meč

vodu jako ti ho nedal, když byl naživu? Ze ejného důvodu, jako ti nechal tu starou zlatonku a Hermioně knížku dětských

váři odpověď.

Nevím,“ přiznal Ron. „Myslel jsem si, že nám to chtěl udělat těžší, ale už si to vy

musel vědět, e od vás uteču.“

Ne,“ opravil ho Harry. „Musel vědět, že se budeš chtít vrátit.“

Když už luvíme o Brumbálovi, slyšel jsi, co o něm napsala Rita Holoubková?“

Oh jasně,“ řekl Ron najednou, „lidé o tom hodně mluví.“

ly jinak, byly by to velké novinky. Brumbál jako Grindewaldův řítel, ale teď je to jen k smíchu pro lidi, kteří neměli Brumbála rádi, a něco jako

e

Byl v našem věku,“ řekl Harry, stejně jako to řekl Hermioně, a něco v jeho tváři

Page 280: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

na něj zamířil hůlkou, kterou mu Ron předchozí večer dal. H „ Pavouk se trochu zatřásl. Harry to zkusil znova. Tentokrát pavouk mírn „Přestaň,“ řekl Ron ostře, „Omlouvám se, že jsem řekl, že b Harry zapomněl, že se Ron bojí pavouků. „Promiň ---

ermiona ji prozkoumala a zjistila, že je vyrobena z trnky.

Engorgio!“

ě povyrostl.

yl Brumbál mladý, ok?“

avouk se nezmenšil. Harry se podíval na trnkovou hůlku. Zatím každé menší

ítil, jako by mu nová hůlka nepatřila, jako kdyby mu někdo přišil ruku na konec

Chce to jen procvičovat,“ řekla Hermiona, která k nim nehlučně přišla, a zkostlivě sledovali Harryho pokusy o zvětšení a zmenšení pavouka. „Je to jen

že by si Hermiona přála, aby bylo vše v pořádku; Stále cítila vinu za lomení jeho hůlky.

ít její, jestliže si myslí, že je to jen otázka důvěry.

a Hermionu pokusil usmát, znovu zmizela ve stanu číst si knížku.

e stanu, už se pomalu stmívalo, Harry si vzal první hlídku. eděl u vchodu a snažil se s trnkovou hůlkou nechat lítat malé kamínky kolem; ale

vyndal ze svého ruksaku malý dřevěný tranzistorák a

Existuje jedna stanice,“ řekl Harrymu potichu, „která říká věci tak, jak jsou. a, ale

pořád měnit místa pro případ, že by na ně zaútočili. Taky otřebuješ heslo, abys to mohl naladit ... problém je, že jsem to naposledy nestihl,

chu hněvu, ale podle

Reducio!“ Pkouzlo, které s ní vykouzlil, se zdálo méně silné, než kdyby jej vykouzlil s jeho hůlkou s perem fénixe. Cpaže. „úotázka důvěry, Harry.“ Harry věděl, zPotlačil nutkání jí odpovědět, aby si tedy vzala trnkovou hůlku, zatímco on bude mNicméně horlivý k tomu, aby byli všichni tři zas přátelé, souhlasil; ale když se Ron n Když se všichni vrátili kSjeho kouzla se stále zdála neohrabaná a méně silná než předtím. Hermiona si četla ležíc na svém lůžku , zatímco Ron, po mnoha nervózních pohledech na Hermionu,pokoušel se ho naladit. „Všechny ostatní jsou na straně Ty-Víš-Koho a poslouchají příkazy ministerstvtato ... chvíli počkej a sám uslyšíš, je to super. Jediný problém je, že nemůžou vysílat každou noc, musípkdyž ho říkali...“ Hůlkou zlehka zabubnoval na vršek rádia a potichu mumlal náhodná slova. Několikrát pokradmu pohlédl na Hermionu, bál se výbupozornosti, kterou mu věnovala, to vypadalo, jako by tu ani nebyl.

Page 281: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Dalších deset minut Ron ťukal na rádio a mumlal, Hermiona otáčelak Nakonec Hermiona slezla z palandy. Ron náhle přestal ťukat hůlkou. „Jestli tě to rozčiluje, nechám toho!” vyhrkl nervózně. Hermiona se mu ani neuráčila odpovědět a otočila se na Harryho. „ Podíval se na knížku kterou stále svírala v rukce. Byl to Život a lži Albuse Brumbála „Copak?“ zeptal se bojácně. Napadlo ho, že tam je kapitola i o něm, matně si vzpomínal, že Rita mluvila o její vlastní verzi Harryv „Chci se podívat za Xenophiliusem Láskorádem.“ Zíral na ni. „ „ „ Zznamení v knížce Příběhy Barda Bee Nevěřícímu Harrymu strčila pod nos Život a lži Albuse Brumbála s fotografií onakloněným rukopisem. S nenávistí koukal na nezvratný důkaz, že to tak Brumbál opravdu napsal a že to nebyl Ritin výmysl. „ PChvíli neměl ani potuchy, o htrojúheln „E... co to tam máte?“ zeptal se Ron váhavě, ale Hermiona ho odbyla poup „znak, ale docela určitě byla na hrobě v Godrikově Dole. A ty letopočty na náhrobbyly starší než Grindelwald. A teď tohle! Nemůžem

stránky své nížky a Harry dál cvičil s hůlkou z trnkového dřeva.

Měli bychom si promluvit,” řekla.

.

ho vztahu s Brumbálem. Ale Hermionina odpověď ho úplně yvedla z míry.

Cože?“

Xenophilius Láskorád, Lenky táta. Chci za ním jít a promluvit si s ním.“

é... proč?“

huluboka se nadechla, jako by jí to mělo vzpružit, a řekla: „Jde o to znamení, dla. Podívej!“

riginálu dopisu, který Brumbál napsal Grindalwaldovi svým povědomě tenkým,

Podpis,“ řekla Hermiona, „podívej se na ten podpis!“

oslechl ji. čem to mluví, když se ale naklonil blíž a posvítil si

ůlkou, uviděl, že ve slově Albus upravil Brumbál písmeno A tak, že vypadalo jako íkovitá značka v nadpisu Příběhů Barda Beedla.

hým ohledem a otočila se zpátky k Harrymu.

Ale pořád se objevuje, ne?“ řekla. „Vím, že Viktor tvrdil, že je to Grindelwaldův ku

e se zeptat Brumbála ani

Page 282: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Gse na to zeptat pana Láskoráda. Na svatbě měl ten symbol na sobě. Jsem si jže je to důležité, Harry!“ Harry jí hned neodpověděl. Pohlédl do její napjaté, dychtivé tváře a pak ven, do houstnoucí tmy, přePstalo v Godrikově Dole. Mluvili jsme o tom, že tam půjd „Narážíme nBeedla, tak jak si můžeš být tak jistý, že to nebylo proto, abychom přišli té znana kloub?“ „nám Brumbál nechal tajná znamení a vodítka...“ „pravdu, že bychom měli jít za panem Láskorádem.“ Harry po něm šlehl pohledem. Byl si jistý, že Ronovo přitakání Hermioně má jmálo co dělat s touhou objasnit význam té runy. „Nebude to jako v GodrikoJ „Jsem si jistá, že je to důlež „Nemyslíte, že kdyby to tak bylo, že by mi o tom všem Brumbál povsm „Možná... možná je to něco, co musíš zjistit sám,“ pokračvoala nejistě Hermiona, jako by se c „Jo,“ kývl Ron, „to dává smysl.“ „panem Láskorádem promluvit. Tenhle symbol spojuje Brumbála, Grindelwalda a Godrikův Důl. Harry, jsem si jistá, že bychom tomu m „Myslím, že bychom o tom měli hlasovat,“ prohlásil Ron, „kdo je pro zajít za Láskorádem..“ Jchvěly, když zvedala paži. „ „Láskoráda, zkusíme se poohlédnout po dalších viteálech, souhlasíte? Mimochodem, ví někdo

rindelwalda co to znamená – ani nevím, zda je Grindelwald naživu – ale můžeme istá,

mýšlel. o dlouhé odmlce řekl: „Hermiono, nepotřebujeme, aby se opakovalo to, co se

eme a ...“

a to pořád znovu a znovu, Harry! Brumbál mi odkázal Příběhy Barda čce

To je pořád dokola,“ Harry byl už trochu naštvaný. „Snažíme se uvěřit tomu, že

No zhasínadlo bylo nakonec dost užitečné...“ pípl Ron „Myslím, že Hermiona má

en

vě Dole,“ dodal Ron, „Láskorád je na naší straně, Harry, inotaj za tebou vždycky stál a pořád psal, že ti lidé mají pomáhat.“

ité,“ řekla Hermiona vážně.

ěděl před svou rtí?“

hytala stébla.

To teda nedává!“ odsekla Hermiona „Ale stejně si myslím, že bychom si měli s

ěli přijít na kloub.“

eho ruka vystřelila do vzduchu ještě dřív, než Hermionina. Rty se jí podezřívavě

Jsi přehlasovaný, Harry, promiň,“ poklepal mu Ron na záda.

Fajn,“ odpověděl Harry, dílem překvapený, dílem podrážděný. „Ale až skončíme u

z vás, kde Láskorád bydlí? “

Page 283: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Jo, není to tak daleko od nás.“ řekl Ron. „Nevím přesně, kde to je, ale máma s tátou vždycky ukazovali smtě K „Souhlasil jsi jenom kvůli ní.“ „V lásce a válce je dovoleno všechno.“ odpověděl mu Ron šťastně. „Tak i h Z větrného úpatVydrník Svatého Drápa. Z té výšky vesnice vypadala jako dětská stavebnice, v šikmých paprscích slunce, kMdokázali zahlédnout, byl vysoký živý plot a ovocný sad, který cd „Je to divný pocit, být tak blízko a nezastavit se na návštěvu,“ řekl Ron. „poznamenala chladně Hermiona. „Ale já nebyl v Doato skvělý, no a Ginny, ta by to pochopila.“ „No ale kde jsi tedy byl?“ zepta „V novém domku Billa a Fleur, teda spíš chalupě. S Billem jvdál to neřešil. Věděl, že mi to bylo opravdu líto. Nikdo jiný z rodiny nevěděl, že jsem tam byl. Bill řekl mamce, že k nim s Fleur na Vánoce nepřijedou, protožechtějí strávit spolu o samotě. No víš, byly to první svátky po jejich svatbě. Nemyslím, že by to Fleur vadilo, když uvážím, jak má ráda Celestýnu Warbeckovou.“ R Pneviditelným pláštěm. Shluk nízkých kopců se zdál neobydlený, až na jednu malochaloupku, která ale vypadala opu „Myslš, že tu bydlí a že jen odjeli na Vánoce někam jinam?“ zeptala se Hermiona, nakukujíc skrz okno do malé, útulné kuchyně s muškáty na parapetech. Ron si odfrkl. „Poslyšte, mám pocit, že zjistíme, kdo tu bydlí, když se sem L Tak se přemístili o pár mil severněji.

ěrem ke kopcům, když o něm mluvili. Nemělo by být žké ho najít.“

dyž se Hermiona vrátila na svoji palandu, Harry ztišil hlas.

onak... lavu vzhůru, jsou vánoční prázdniny, Lenka bude doma.“

í kopce, kam se přemístili další den ráno, měli krásný výhled na

teré se prodíralo na zem mezerami v mracích. inutu nebo dvě se dívali směrem k Doupěti, rukama si stínili oči, ale jediné, co

hránil pokřivený omek před pohledy mudlů.

Děláš, jako kdybys je bůh ví jak dlouho neviděl, vždyť si tam byl o Vánocích,“

upěti!“ nevěřícně se rozesmál Ron „Myslíš, že jsem se sem vrátil pověděl jim, kde jsem se s vámi potuloval, jo? Fred a George by si mysleli, že je

la se Hermiona překvapeně.

sem vždycky dobře ycházel. No... nebyl zrovna unešený, když jsem mu vyprávěl, co jsem udělal, ale

je

on se otočil zpátky k Doupěti. „Zkusme to támhle,“ ukázal na vrcholek kopce.

ochodovali několik hodin, Harry na Hermionino naléhání schovaný pod u

štěně.

podívám skrz áskorádovic okno. Pojďme zkusit tu druhou skupinku kopců.“

Page 284: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„A hele!“ vykřikl Ron, zatímco jim sníh bičoval vlasy i oblečení. Ron ukazoval nahoru, směrem k vrcholu kopce, kde se proti nebi tyčil prapodivný dům – včerný válec a před ním visel přízračný měsíc. „To bude Lenčino „podivnou stavbu. „Já měl na mysli šachy,“ řekl Ron „vy tom Ron měl nejdelší nohy a tak se dostal na vrcholek kopce jako první. „Je to jejich,“řekl „podívejte!“ NNa první stálo:

elký

dům! Kdo jiný by mohl bydlet na takovém místě? Vypadá to jako hromný havran.“

To nemá s ptákem nic společného,“ řekla Hermiona, zatímco se mračila na

u říkáte věž.“

a rozbitých vrátkách byly připíchnuté tři ručně psané tabulky.

a druhé NASBÍREJ SI SVOJE VLASTNÍ JMELÍ

na třetí DEJTE POZOR NA ŘIDITELNÉ BLUMY.

i byl i keř s oranžovými plody

tam zahlédl i škrtidub, a srcrklému pahýlu se vyhnul obloukem. ako stráže stály u vchodu dvě věkovité jabloně, které se ohýbaly ve větru. Listí z

omáče kami.

alá sova s mírně plochou hlavou podobnou jestřábovi na ně mžourala z jedné

nám těžko.“

alé taštičce z dveře pobité železnými hřebíky.

lepadlo mělo tvar orla.

etrvalo ani deset sekund, když se dveře rozlétly a stál v nich Xenophilius piněná noční košile.

eho dlouhé bílé vlasy připomínající cukrovou vatu byly čipavé a neučesané. V

y

X. LÁSKORÁD, EDITOR JINOTAJE, n a Branka při otvírání zaskřípala. K předním dveřím vedla klikatá cesta zarostlá všelijakými podivnými rostlinami, mezi kterýmpodobnými ředkvičkám, které Lenka někdy nosila jako náušnice. Harry měl pocit, žeJnich už opadalo, ale ještě měly na sobě spoustu malých červených plodů a chjmelí s bílými kuličMvětve. „Myslím, že by sis měl raději sundat neviditelný plášť, “ řekla Hermiona, „tobě pan Láskorád pomůže, Udělal, co mu navrhla, a plášť jí podal, aby ho schovala ve své mkorálků. Potom třikrát zaklepala na masivní černéK NLáskorád, bosý a v něčem, co vypadalo jako zašJporovnání s tím, co teď viděli, vypadal Xenophilius na Billově Fleuřině svatbě jakošvihák. „Co...Co to je? Kdo jste?“ zvolal pisklavým, ufňukaným hlasem. Nejdřív se podíval na Hermionu, pak na Rona a nakonec na Harryho, ústa měl doširoka otevřená, docela jako komické O. „Dobrý den, pane Láskoráde.“ řekl Harry a podal mu ruku, „já jsem Harry, Harr

Page 285: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Potter.“ Xenophilius nepřijal Harryho nabízenou ruku, ačkoli oko, které mu zrovna nešilhalo na nos, ulpělo pohledem přímo n „Nevadilo by Vám, kdybychom šli dovnitř?“ zeptal se Harry „Chceme se vás na nzeptat.“ „rozhlédl po zahradě. „To jste mě tedy překvapili... obávám se... opravdu nemyslím, že bych měl...“ „Nezdržíme se dlouho,“ pokračoval Harry, trochu zklamaný jeho ne právě vřelým přivítání „Tak tedy dobře. Pojďte honem dál. Honem!“ Ještě ani nestáli za prahnMístnost byla dokonale kruhová a tak si připadal jako uvnitř ohromné pepřenky. Všechno bbže poznává Lenčin „rukopis“. Tak malý a uzavřený prostor pak působil poněkud přeplácaně. Uprostřed podlahy bylo kované točité schodiště do vyšších pater. Seshora se ozývalo kl „Raději půjdeme nahoru,“ řekl Xenophilius, který vypadal dost nesvůj. Sám šeprvní. Mpohled zřejmé, byl mnohem přecpanější než kuchyně. Ač mnohem kByly tu stohy a stohy knih a kusy papíru se válelZněkterá mávala křídly, jiná zase klapala čelistmi. Lenka tu nebyla. Ta věc, která dělala takový rámus, byla dřevěná konstrukce pokrytá kouzelně se otáčejícími ozubenými koly. Vypadalo to jako bizardní kříženec pracovního stolu a kredence, ale po chvíli Harry díky tomu, že se ze stroje řinuly Jinotaje, pochopil, že je to postarší tiskařský lis. „ Zpod hromady knih a nejrůznějších papírů, které se válely po podlaPotom se otočil na Harryho.

a jizvě na jeho čele.

ěco

Já... nejsem si jistý, že je to vhodné,“ šeptal Xenophilius, polkl a rychle se

m.

em, když za nimi Xenophilius zabouchl dveře. Ocitli se v ejpodivnější kuchyni, jakou kdy Harry viděl.

ylo prohnuté tak, aby to přiléhalo ke zdem: sporák, dřez i kredenc, všude yli namalovaní ptáci, hmyz a kytky vyvedené v jasných barvách. Harry měl pocit,

apání a bouchání, Harry uvažoval, co to asi Lenka dělá.

l

ístnost nad nimi vypadala jako kombinace obýváku a pracovny a jak bylo na první

menší a zcela kulatá, tak nějak připomínala místnost nejvyšší potřeby, terá se přeměnila na bludiště sestavené z po staletí schovávaných předmětů.

y na každé sebemenší části nábytku. e stropu visely podrobně provedené modely stvoření, která Harry nepoznával,

Promiňte,“ řekl Xenofílius a přikročil ke stroji.

aze, vytáhl ubrus přehodil ho přes lis, jehož bouchání a skřípání se tím nějak zvláštně utlumilo.

Page 286: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ Předtím, než stačil Harry promluvit, Hermiona překvapeLáskoráde, co to je?“ Ukazovala na ohromný šedý spirálovitý roh, ne nepodobný rohu jednorožce, který byl připevněný na zdi a trčel několik stop směrem do místnosti. „ „Ne, to není!“ řekla Hermiona. „Hermiono,“ zamumlal Harry rozpačitě, „teď nen „Ale Harry, to je roh jednorožce! To je nebezpečn „Jak víš, že je to roh jednorožce?“ zeptal se Ron a klidil se rychle od předmětu přes všechen nepořádek v mí „V knize

Proč jsi sem přišel?“

ně vykřikla: „Pane

To je roh zmuchloroha smrkáče,“ odpověděl Xenofílius.

í chvíle na to...“

ný předmět třídy B a je extrémně ebezpečné mít ho v domě!“

stnosti tak daleko, jak jen to šlo.

ření a kde je najít je popis! Pane Láskoráde, musíte ho chle dát pryč. Copak nevíte, že může při sebemenším doteku vybouchnout?“

řekl Xenofílius rozhodně s tvrdohlavým výrazem ve tváři, „je elmi plaché kouzelné stvoření a jeho roh...“

hle je roh dnorožce a je nepředstavitelně nebezpečný – nevím, kde jste ho získal, ale...“

Koupil jsem ho,“ řekl Xenofílius neústupně. „Před dvěma týdny od milého mém zájmu o zmuchloroha. Byl to vánoční dárek

ro moji Lenku. ottere?“

Aha,“ řekl Xenofílius, „pomoc, hmmm.“

vaně a vystrašeně ároveň.

.“

Nejste náhodou ten, který všem říká, že jejich hlavní povinností je pomáhat

enofílius se zadíval za něj, na bouchající a chrastící tiskařský lis přikrytý ubrusem.

Kouzelná stvory „Zmuchloroh smrkáč,“v „Pane Láskoráde, poznala jsem ty typické rýhy kolem kořene. Toje „mladého čaroděje, který věděl op„A teď,“ obrátil se na Harryho, „Proč přesně jste sem přišel, pane P „Potřebujeme pomoci,“ řekl Harry před tím, než mohla Hermiona znovu začít. „ Jeho oči se znovu zadívaly na Harryho jizvu. Vypadal zhypnotizoz„Ano. Věc se má tak...nu...pomáhat Harry Potterovi je...poměrně nebezpečné „Harrymu?“ řekl Ron. „V tom vašem časopise?“ X „No...ano, díval jsem se na to tak, leč...“ „To platí pro všechny ostatní, ale pro vás ne, že?“ řekl Ron.

Page 287: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Xenofílius neodpoHarrymu se zdálo, že právě podstupuje bolestivý vnitřní zápas. „Kde je Lenka?“ zeptala se Hermiona. „Schválně, co si o tom bude myslet ona.“ Xenofílius zadržel dech. Vypadlo to, že se h „Lenka jeji. A pak...no dobře tedy...pomůžu vám.“ Zmizel po spirálovitém schodišti dolů a uslyšeli bouchnutí předních dveří.. „ „Harry. „Souhlasím s Ronem,“ řekla Hermiona. „Odporný starý licomějaco nejdál, od toho rohu!“ Hlinku, která ležela daleko pod nimi na úpatí kopce. Když koukal směrem k DoupětipGinny tam někde byla. Byli si dnes blíž, než kdy jindy za posledních několik měsíckteré uběhly měděl, že je to tak lepší. Každý, kdo s ním přišel do styku, byl v nebezpečí. Xenofíliusovo chování to jenom potvrzovalo Otočil se od okna a jeho pohled upoutal jiný prazvláštní předmět stojící na pčarodějky, která měla na hlavě tu nejpodivnější myslitelnou pokrývku hlavDmodrých třepetajících se křidélek připevněných ke koženému řemínku poletoval okolo jep „Podívejte na tohle,“ řekl Harry. „ Slyšeli, jak se zavřely vchodové dveře, a o chvíli později Xenofílius vyšplhal nahoru po točitém schodišti zpátky do místnosti, nyní již obutý do gumáků a nesl směs různých hrnků a kouřící konvici. „Ah, všimli jstea přidal se k Harrymu stojícímu po straně skulptury.

věděl. Polknul a jeho oči přecházely z jednoho na druhého.

snaží uklidnit. Nakonec roztřeseným lasem řekl:

dole u potoka a loví Bublinatky. Určitě...vás ráda uvidí. Půjdu a zavolám

Pokrytec jeden mizernej,“ řekl Ron. „Lenka je desetkrát lepší, než on.“

Asi se bojí, co by se jim stalo, kdyby Smrtijedi přišli na to, že jsem tu byl,“ řekl

rník. Každému říká, k by ti měli pomáhat a sám se z toho snaží vykroutit. A proboha, hlavně se držte

arry poodešel k oknu na druhé straně místnosti. Uviděl potůček, úzkou třipytivou ,

řes okno přeletěl pták. Doupě ale bylo schované za dalším kopcem a nebylo vidět. ů,

od svatby Billa a Fleur, ale ona nemohla ani tušit, že k ní teď vzhlíží a yslí na ni. V

.

řeplněném zahnutém kredenci. Byla to socha krásné, ale stroze vyhlížející y.

va předměty, které připomínaly zlatá naslouchátka, trčely ze stran. Pár maličkých

jí hlavy, zatímco k druhému řemínku omotanému kolem čela měla řipevněnou jednu z oranžových ředkviček.

Okouzlující,“ řekl Ron. „Překvapuje mě, že to neměl na svatbě.“

si mého vynálezu,“ řekl, předal Hermioně tác s čajovou soupravou

Page 288: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„rozumu je největším pokladem člověka!'“ Zaměřil se na naslouchátka. „Toto jsou vyvrhovací ventily – odejmou všechny zdroje rušení z okolí myslitele. Atady -“ ukazoval na maličká křidélka, „- to je paruková vrtule – navozuje zrychlenou činnost mysli. A konečně,“ ukáza„ Xjednom z přeplněných stolečků. „Mohu vám nabídnout výluh z lichokořenu?“ řekl Xenofílius. „Děláme ho sami.“ Když začal rozlévat tmavěfialový nápoj, který vypadal jako štáva z červené řepydodal: „Lenka je dole u mostu, jedPosaďte se a poslušte si.“ „holínkama přes sebe, „jak vám můžu pomoci, pane Pottere?“ „ten symbol, který jste měl zaL Xenofílius zvedl obočí. „Myslíte snad znamení Relikvií smrti?“

Vymodelovaný, přesně sedící na hlavě krásné Roweny z Havraspáru, nezměrnost

l na oranžovou ředkvičku, nastavitelná švestka, která zvyšuje schopnost přijímat neobvyklé věci.“

enofílius odkráčel zpět k čajníku, který Hermiona položila a pečlivě vyvážila na

, velice překvapená, že jste tady. Nebude tam

louho – už skoro nachytala dost bublinatek na polévku pro nás pro všechny.

A teď,“ sundal kymácející se hromadu listů papíru z křesla a posadil se s

Tak,“ řekl Harry a zadíval se na Hermionu, která povzbudivě přikývla, „jde nám o věšený na krku na svatbě Billa a Fleur, pane

áskoráde. Přemýšleli jsme, co znamená.“

Page 289: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

21. Kapitola - Příběh tří bratr

Harry se otočil a podíval se na Rona a Hermionu. Vypadalo to, žXenophiliovi neporozuměl. „Reklivie Smrti?“ „Ano,“ řekl Xenophilius. „Vy jste o nich neslyšeli? Vlastně bych neměl být překopravdu velmi málo kouzelníků. Vzpomeňte si na toho mladíka z vpokývl k Ronovi, „který mě napadl, jen proto, že jsemsymbol, který je známý u temné magie! Taková neznalost. Na rtemného – tedy, alespoň ne v tom nejhlubším smyslu. Používají saby dodaly majitelům moc, která jim nějak pomůže.“ Hodil si pár kostek cukru do Gurdyrootova extraktu a upil. „Omlouvám se,“ řekl Harry, „ještě tomu vážně

ů

e žádný z nich

vapený. Věří tomu jen aší svatby,“

si jen tak pro legraci udělal elikviích není nic

e prostě k tomu,

moc nerozumím.“

Aby dostál zdvořilosti, zav e okamžitě ztuhl – extrakt byl tak odporný, jako k ho strašáka,

Jsem rád, že hledáte Relikvie Smrti,“ Xenophilius zamlaskal rty a zjevně tak tův extrakt.

ti vůbec jsou?“ optala se Hermiona.

Tak tedy… pane Pottere, celý příběh tří bratrů začíná…moment, někde tu mám

, ale Hermiona o zadržela.

táhla ze

den z nejlepších způsobů, jak něčemu porozumět.“

dal si také jeden lok z poháru, al

dyby pil ně kého rozemletéjadochuceného Bertíkovými fazolkami tisíckrát jinak. „oceňoval Gurdyroo „Ale co to ty Relikvie smr „Předpokládám, že znáte příběh tří bratrů…“ „Ne,“ odvětil Harry, ale Ron spolu s Hermionou vyhrkl „Ano!“ Xenophilius vážně pokýval hlavou. „kopii…“ Začal se rozhlížet po místnosti, po štosech pergamenů i po kniháchh „Počkejte, pane Láskoráde, já tu mám taky jeden výtisk,“ prohlásila a vysvé malé obroubené tašky Příběhy Barda Beedla. „Originál?“ zeptal se poněkud ostře Xenophilius a když mu přikývla, řekl jí: „Tak fajn, přečtěte ji nahlas. Je to je „Er…no dobře,“ odpověděla nervózně Hermiona.

Page 290: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

OHermiona si odkašlala a začala číst. „Žili byli jednou tři bratři, kteří za soumraku cestovali po jedn-“ „nad hlavou. H „Omlouvám sst „No jasně, my vážně potřebujeme mít ještě větší v Nezdálo se, že by Xenophilius dával pozor, prostě zíral na oblohu z okna ven. „Pokračuj, Hermiono.“ „Jednou přišli bratři k řece, která však byla příliš hluboká, aby se dala přebrodtaké moc dravá k tomu, aby se dala pmvodu most. Byli asi v půlce cesty, když jim zablokovala cestu postava s kápí. A v tom „Promiňte,“ prohodil Harry, „ale promluvila na ně Smrt?!“ „ „ „…A v tom na ně Smrt propblahopřát bratrům za to, že se jim kouzlo tak povedlo a prohlásila, že když se jchytře vyhnuli, dá každému nějako A tak nejstarší bratr, který měl bojovnou povahu, žádal o hůlku, která by bylanhodná kouzelníka, který A tak Smrt přešla ke břehu řeky, vytvarovala hůlku z větve, která tam předtím visela a dala ji nejstaršímu bratrovi. Pak přišel na řadu druhý muž a protože byl domýšlivý, rozhodl se, že by chtěl nadSmrtí vyhrát ještě jednou a pr A tak Smrt zvedla z hluboké řeky kámen, který dala druhémk

tevřela knížku a Harry si všiml symbolu, který se přesunul na vršek stránky.

é silnici plné zákrutů

Mamka nám vždycky říkala, že to bylo o půlnoci,“ prohlásil Ron a protáhnul si ruce

ermiona po něm střelila nasupený pohled.

e, ale myslel jsem, že pokud by byla půlnoc, bylo by to rašidelnější,“ řekl Ron.

obavu bát se o naše životy,“ yhrkl Harry, než se stihl zarazit.

it a řeplavat. Ať tak či tak, bratři ovládali

agické umění a tak zamávali jednoduše svými hůlkami a vykouzlili přes zrádnou

na ně smrt promluvila -“

To je jen pohádka, Harry.“

Ahá, omlouvám se. Pokračuj.“

mluvila. Zlobila se, že byla ochuzena o tři nové oběti, outníci se většinou snažili řeku přeplavat. Ale mazaná Smrt se nevzdávala. Začala

í tak u odměnu.

ejsilnější na světě: hůlka musí vždy majiteli vyhrát souboj, vždyť je to hůlka

vyhrál nad Smrtí!

oto požádal o něco, co by odvrátilo smrt.

u bratru a řekla mu, že ámen má nyní sílu, aby vrátil život nějakému mrtvému.

Page 291: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

A Npožádal o něco, co by mu umožnilo procházet životem a s čím by se mohl stát předSmrtí neviditelným. A tak mu Smrt, ač velmi nerada, předala nevid „On dostal od Smrti neviditelný plášť?“ přerušil ji opět Harry. „zamával rukama a zaječel, anebo…ups…promiň, Hermiono.“ „cestě. Mod Smrti. A protože měl každý z bratrů svůj vlastní cíl, rozhodli se, že se rozdělí. Pvyhledal kouzelníka, se kterým měl kdysi spor a dali se na sSnepřítele, který nyní ležel na podlaze a vydal se k hostinci, ve kterém se začal vychloubat, jakou že to má vlastně hůlku, že ji dostal od samotné Smrti a že ho dělá nepřemožitelnéh Ještě té noci se jiný kouzelník doplazil k nejstaršímu bratrovioh Mtomu, aby vzkřísil mrtvé a třikrát jím otočil v ruce. K jeho nesmírnému úžasu a potěšení se před ním najednou objevila postava dívky, kterouBod něj dělil nějaký neviditelný závoj. A přestože se vrátila do smrtelného světa, nenálež Nakonec to druhý bratr nevydržel a, hnaný šílenstvím a beznadějnou touhou se k ní připojit, se zabil. A tak si Smrt dostala i druhého bratra. A přestože Smrt hledala třetího bratra mnoho let, nikde ho nemohla nalézt. Nalezla ho teprve ve chvíli, když dosáhl opravdu velkého věku a odložil svůj neviditelný plášť, který předal svému synovi. Uvítal se s ní jako dávný přítel a brád, že mu pomohla, aby opustil tento svět.“ Hermiona zavřela knihu.

potom se Smrt zeptala, co by si přál nejmladší z bratrů.

ejmladší z bratrů byl nejskromnější a také nejmoudřejší a Smrti nevěřil. A tak

itelný plášť.“

No, tak se mohl tajně připlížit k lidem,“ řekl Ron. „Občas na ně, když se nudil,

Pak Smrt poodstoupila stranou a nechala tři bratry, aby mohli pokračovat ve své

luvili spolu o podivném dobrodružství, které zažili a obdivovali dary, které dostali

rvní bratr byl na cestě déle než týden a dorazil do vzdálené vesničky, ve kterém ouboj.

amozřejmě, protože měl nejsilnější hůlku na světě, souboj vyhrál. Opustil svého

o.

, který ležel na posteli mámený vínem, vzal mu jeho hůlku a pro jistotu rozřízl nejstaršímu bratrovi rdlo. A tak si Smrt vzala prvního bratra.

ezitím druhý z bratrů cestoval do domu, kde žil. Vytáhl kámen, který měl moc k

doufal, že si vezme. ohužel zemřela předčasně. Nyní mu však připadala smutná a chladná, jako by ji

ela do něj a trpěla tím.

yl

Page 292: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Chvíli potom si Xenophilius uvědomil, že p„ „Ehm – co?“ optala se zmateně Hermiona. „Co? Nu, objevily se tu Relikvie Smrti,“ odpověděl Xenophilius. Zvedl se od svého přeplněného sm „Staré hůlky,“ poznamenal a jel prstem po pergamenu dáppřičemž prsty dotáhl trojúhelník, v němž předtím znázornil kruh. Hermionu tento symbol zaujal. „Dohromady dávají,“ pokračoval, „ Relikvie Sm „ „má jen pobavit a nemá jim poskytovat nějaké informace. Pár z nás, kteří se o to zajímáme, dokážeme poo Nnízko nad obzor. „Lenka by už brzy měla mít bublinatku hotovou,“ řekl potichu. „ „Myslím tím, že dokáže ovládnout Smrt,“ prohlásil Xenophilius a zamával rukama. „Dobyvatel. Přemožitel, můžeš to nazvat v podstatě jakkoli si vybe „Ale…vy si opravdu…myslíte…“ zseopravdu existují?“ Xenophilius pozvedl obočí. „Ale samozřejmě!“ „Ale,“ nedala se Hermiona a Harry cítil, že se přestává ovládat, „pane Láskorádjak tomu můžete věřit -“ „Lenka mi o vás pověděla téměř všechno, mladá dámo,“ řekl Xenophilius. „Umítesice myslet logickU

řestala číst; odtrhl oči od okna a řekl: Vidíte, tady to máte.“

tolu a škubnutím vytáhl kus pergamenu, který ležel ezi dvěma velkými knihami.

le. „Životodárný kámen,“ oznamenal a zakroužil kolem dvou slov prstem. „A neviditelný plášť,“ dokončil,

rti.“

Ale v příběhu se o žádných Relikviích Smrti nic neříká,“ ozvala se Hermiona.

Ovšem že ne,“ odpověděl upjatě Xenophilus. „Je to jen příběh pro děti, který je

znat, že tento prastarý příběh odkazuje vlastně na tři bjekty, relikvie, které, pokud budou spojeny, učiní vlastníka pánem Smrti.“

a chvíli zavládlo ticho a Xenophilius opět pohlédl do okna. Slunce už postoupilo

Když říkáte ‚pán Smrti‘,“ozval se Ron…

reš.

ačala Hermiona opatrně a Harry jí pozoroval, jak snažila vyvarovat skepticismu v hlase, „…vy věříte, že ty věci – ty relikvie –

e,

y, nejste neinteligentní, ale jste dost nevěřícná. Omezujete se.

zavíráte svojí mysl.“

Page 293: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„legračním pokrývkám hlav, které tam vise „Pane Láskoráde,“ začala opět Hermiona, „všichni víme, že věci jako neviditělný plášť existují a někde se ukrývají. Jsou sice vzácné, ale existují. Jenomž „Jenomže? Jenomže vám možná uniklo, že třetí relikvie je neviditelný plášť, slečnGrangerová! Chci říci, že to není obyčejný cestovní plášť, opatřený zastíracím kouzlem, anebo nějakPpřestávají působit. Mluvímezna něj dopadají. Kolsl Hermiona otevřela ústa, an Harry s Ronem se na ni pokradmu podívali a Harry poznal, že všichni myslí na to stejné. Plášť podobný tm „Přesně,“ ozval se Xenophilius, jako kdyby všechny odzbrojil svým promyšleabýt nesmírně bohatý, nemyslíte?“ Vyhlédl opět z okna. O „No, dobrá,“ řekla Hermiona celá nesvá. „Řekněme, že plášť existoval… ale cokámen, pane Láskoráde? Ten, který nazýváte Životodárný kámen?“ „Co je s ním?“ „No, jak může být skutečný?“ „ „Ale to je, promiňte, to je opravdu kTMyslím, to byste potom mohl tvrdit naprosto o všem, pro co neexistuje žádný podklad, jen vaše víra…“ „mysl.“ „Stará hůlka,“ pronesl Harry honem, než Hermiona stačm „

Možná by sis mohla zkusit půjčit klobouk, Hermiono,“ řekl Ron a pokývl k ly. Jeho hlas se otřásal smíchem.

e -“

o

ými jinými podobnými kouzly. Pláště bývají utkány z chlupů olovida, které onoho tvora sice z počátku dokážou ukrýt, ale s postupem času

opravdu o plášti, který dokáže svého nositele naprosto neviditelnit, vydrží věčně a stále poskytuje utajení, bez ohledu na kouzla, která

ikpak plášťů, jako je ten, který popisuji, jste už někdy viděla, ečno Grangerová?“

by mu odpověděla, ale potom je opět zavřela a pohlédla a něj zmateněji, než kdy předtím.

omu, který Xenophilius právě popsal, je právě teď s nimi v ísnosti.

ným rgumentem. „Žádný z vás takovou věc nikdy neviděl. Pokud ho někdo má, musí

bloha nyní dostávala slabě růžovou barvu.

ten

Nemůžeme dokázat, že není,“ odvětil Xenophilius. Hermiona vypadala pobouřeně.

smíchu! Nemůžeme dokázat, že neexistuje? o jako chcete říct, že si mám sehnat všechny oblázky na světě a začít je zkoumat?

Ano, to bych mohl,“ řekl Xenophilius. „Jsem rád, že jste konečně pootevřela svoji

ila něco namítnout, „také si yslíte, že existuje?“

No jistě! V tomto případě máme i důkazy!“ řekl Xenophilius. „Stará hůlka je

Page 294: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

relikvií nejsnadněji vystopovatelnou, protože cestuje z ruky do ruky.“ „ „Xenophilius. „Asi jste už slyšeli o způsobu, kterým k ní Egbert Egregious přišel, když zabil Esvého syna, Herewarda, který si od něj tu hůlku prostě vzal? Či o tom, jak strašlivýLoxias vzal hůlku Baraabasovi Dverillovi, kterého zabil? Krvavá cesta staré hůlky postupuje napříč stránkami kouzelnické historie.“ Hneodporovala mu. „ „Jó, kdo ví…“ odpovědstporazil Loxiase a který mu vzal hůlku? A kdo potom porazil je? Ne, tohle nám historie nezodpoví.“ Odmlčel se. Hermiona se opatrně zeptala: „Pad Xenophilius seu „Vy jste na to přišla, mladá dámo!“ vykřikl Xenophilius, který se narovnal ve svžidli a zíral na Hermionu. „Myslím, že jste nám přinesla nové informace při našem pátrání po relikviích. Mnozí z nás věří, že Peverell má dokonce všechny - všechnyrelikvie!“ „Kdo je Peverell?“ otázal se Ron. „Hermiona, která pozorovala Xenophiliuse. „Ignotus Peverell.“ „Skvěle!“ řekl Xenophilius a vztyčil ukazováček, „ten symbohrobě je nezvratným důkazem Relikvií Smrti!“ „Proooč?“ protáhl Ron. „Proč? Protože tři bratři z příběhu se ve skutečnosti jmenovali Anticoch, Cadm– Ignotus! To oni byli prvním Pohlédl letmo do okna, vyskočil na nohy a zamířil k točitým schodům. „Počkejte chvilku, jdu se podívat, jak to vypadá s večeří,“ řekl, když scsc

A kde tedy je?“ optal se Harry.

Kde je? No, museli bychom zjistit, kdo byl její předchozí majitel,“ odvětil

merica Evila? Nebo o tom, jak Godelot zemřel ve svém vlastním sklepě rukou

arry pohlédl zběžně na Hermionu. Na Xenophiliuse se sice mračila, ale

Tak kde si tedy myslíte, že se právě teď ta stará hůlka nalézá?“ zeptal se Ron.

ěl Xenophilius, zíraje z okna ven. „Kdo ví, kde se skrývá ará hůlka… Zmínka se ztrácí u Acruse a Livia. Kdo nám může říct, který z nich

ne Láskoráde, má Peverellova rodina něco s očiněním Relikvií Smrti?“

zatvářil překvapeně a Harrymu něco sepnulo v hlavě, ale nemohl si vědomit, co to bylo… Peverellovi… to jméno už někdy předtím slyšel.

é

Jméno bylo napsané na jednom znaku u jednoho hrobu v Godricově Dole,“ řekla

l na

us a i majiteli relikvií!“

házel po hodech dolů. „Každý chce vždycky ochutnat náš recept – polévku se sladkovodní

Page 295: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

bublinatkou.“ „Zřejmě půjde o ukázku z oddělení léčících jedy u Sv. Munga,“ vyhrkl Ron. H „ „Panebože, Harry,“ odpověděla unaveně, „z „Doufám, že si uvědomujete, že toto je muž, km „ „Harry, toto je jen jedna z těch pohádek, která Řzměnit svůj životní osud. Prostě aby byli při zemi a hleděli si svého, povšechno v pořádku. „Nechcete si o „Možná nám to pomůže odhalit, proč staré hůlky často provází neštěstí.“ „O čem to sakra mluvíš?“ „Jde jen o jednu z těch pověr, ne? Jako žezhůlky přestanou fungovat. Určitě jste o tom už taky slyšeli. Mamka mi to vykládaladost často.“ „Harryho i mě vychovali mudlové,“ připomněla mu Hermiona. „Nám vykládali jiné pohádky.“ Hluboce si povzdechla, když se jí do nosu vedrakta, že se zřejmě přestala zlobit na Rona. „Ale asi máš bohužel pravdu,“ řekla mu. „Je to jen pohádka. Příběh o morálce a odarech, které by si kJřekl „o hůlce,“ a Harry dokončil „a o kameni.“ Podívali se po sobě, zpola překvapeně a zpola pobaveně. „Myslel jsem, že řekneš o n „No, tak neviditelný plášť už máme…“ ozval se Harry, „…a, pokud jste si nevšimli,

arry počkal, než uslyšel, jak Xenophilius vkročil do kuchyně a potom promluvil.

Co si o tom myslíš?“ zeptal se Hermiony.

to byla jen hromada nesmyslů. To ten nak určitě neznamená. To je jen nějaká podivná náhoda. Prostě jen ztráta času.“

terý nám přinesl ukázat domnělého uchlorohého chropotala,“ ozval se Ron.

Vy jste tomu vyprávění o bratrech nevěřili?“

slouží k tomu, aby děti poučila, ne? íká jim, aby si nekoledovaly o nesnáze, zbytečně nebojovaly a nepokoušely se

tom bude

tom promluvit?“ ozval se Ron.

se v květnu narozené čarodějky provdají a mudly. Jinak by je postihlo těsně před půlnocí nového měsíce neštěstí – jejich

la ostrá vůně vanoucí zespodu z uchyně. Jediná dobrá věc, kterou způsobilo její podráždění na Xenophiliuse, byla

aždý, kdo by měl možnost, vybral. O -“

akou náhodou na sebe všichni tři navázali: Hermiona pronesla „- o plášti,“ Ron

plášti‘,“ prohodil Ron směrem k Hermioně, „ale zase, epotřebuješ být neviditelná, když máš hůlku. Neporazitelnou hůlku, Hermiono.“

Page 296: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

dost nám pomáhá,“ dokončila Hermiona. „Zatímco hůlka by přitahovala jen samé problémy -“ „Jen, kdybychom se o ní někomu zmínili,“ mínil Ron. „Jenom blbec by zvedl hůlku nad hlavu ato-“ „Jo, ale jak můžeme držet jazyk za zuby?“psilných hůlkách, které vydrží po stovky let.“ „Oni fakt existují?“ zeptal se Harry. Hpro sebe ušklíbl. „Osudy hůlek, známých jako Smrtící hůlka nebo také Osudová hůlka, byly spojováběhem staletí s různými jmény; obvykle jej držel nějaký temný kouzelník, který sejínesmysly. Hůlka je jen tak silná, jako její majitel. A tak se pár kouzelníků začalo honosit, že jejich hůlky jsou silnější, než hůlky těch ostatních.“ „totožné a že prochází prostě dalšími a dalšímu majiteli? „No fakt, co když se ze Staré hůlky stala Smrtící hůlka?“ pronesl Ron. Harry se zas Jeho hůlka, jak si pořád připomínal, byla vyrobena z cesmínu, nebyla nijak stvyrobena Ollivanderem; ať se oné noci událo cokoliv, Voldemort ho pořád přes oblohu doprovázel, tak jak by jeho hůlka, když se rozbila, mohla „A…proč ty by sis vzal kámen, Harry? „No, možná, že bych pak mohl oživit lidi…lidi jako… Siriuse… Pošuka… Brumbála a…mé rodiče…“ R „Ale, podle Barda Breedla by se asi nechtěli vrátit…,“ řekl opět Harry a přemýšlel o příběhu, který před chvílí slyšel. „Nemyslím si, že tam je více příběhů o tomto kameni, že?“ zeptal se Hermiony. „Ne,“ odpověděla smutně. „Nemyslím si, že by někdo, kromě pana Láskoráda, této pohádce věřil. Beedle sám tu myšlenku převzal od Kamene mudrců, který ale dává tn Vůně z kuchyně se linula stále silněji – vonělo to, jako kdyby si někdo připálil sp

začal tančit, mávat jí nad hlavou a prozpěvovat ´mám nepřekonatelnou uhu s tebou zááápasit, jestli jsi dost tvrdýýý´. Pokud bychom drželi jazyk za zuby

řekla Hermiona a skepticky si ho rohlédla. „Víte, že jediný pravdivý odstavec byl, když se mluvilo o neobyčejně

ermiona nasadila hněvivý výraz, který byl pro Harryho důvěrně známý a Ron se

ny

vychloubal. Profesor Binns se už o nich zmínil, ale – ne, všechno to jsou jen

Ale jak víš,“ řekl Harry, „že ty hůlky – ta Smrtící hůlka a ta Osudová hůlka nejsou

mál – jeho podivná příhoda, na kterou si právě vzpomněl, mu připadla legrační.

ará,

být neporazitelná?

“ optal se ho Ron.

on, ani Hermiona se ani nepousmáli.

u moc, že vás dělá esmrtelným a sám smrt neodvrací.“

odky. Harry se zajímal, jak by mohl provést, aby se nemusel jídla dotknout a

Page 297: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

přitom aby nezranil Xenopiliusovi city. „Ale co plášť?“ pronesl Ron pomalu. „Neuvědomujete si, že má možná pravdu? Ndobrý. Nikdy jsem neslyšel o podobném, který by měl stH „Samozřejmě, že ne, vždyť jsme byli pod ním a byli jsm „Předtím mě to ještě nikdy nenapadlo, ale slyšel jsem o kouzlech, která, když pláště zestárnou, je dokážou odhalit, anebo je dokážou pomocí kouzla protrhat;Harryho plášť vlastnil jeho táta, tad „ Začali se šeptem dohadovat a Harry, který se začal potloukat po místnosti, jeposlouchal jen z poloviny. Dnajednou se zarazil. Ze stropu, z místnosti o poschodí výše, na něj shlížela jehvlastní tvář. Po prvním zazmatkování si uvědomil, že nejde o žádné zrcadlo, ale malbu. Zvědavě začal stoupat po schode „Harry, co to děláš? Nemyslím si, že by ses tu měl potloukat, když tu nikdo není Ale Harry byl už v dalším patře. Lenka ozdobila strop své ložnice pěti, skvěle namalovanými obličeji – Harrym, Ronem, Hermionou, Ginny a Npnějaké kouzlo. Harry si pomyslel, že vypadají, jako kdyby dýchaly. Kolem obličejů byly obtočeny zlaté řetězy, které je propojovali, ale po chvilce zírání si Harry uvědomil, že to byla vlastně slova, tisíce stejných slov, psány ve zlatém inkoustu: přátelé…přátelé…přátelé… Hpostele byla pověšena velká fotografiepživotě neviděl. Nádherná. Fotka byla zaprášená. Harrymu to připadalo zvláštní. Rozhlédl se opět kolem sebe. Něco nebylo v pořádku. Bleděmodrý koberec byl rovněž pokrytý silným prachem,šatník měl pootevřené dveře a nebyly v něm žádné šaty. Postel byla studená, nevypadala nikterak přátelsky, jako by v ní nikdo už nespal no „než mohl odpovědět, se vyšplhal po schodech z kuchyně Xenophilius a v rukoupodnos s mísami. „Pane Láskoráde,“ začal Harry, „kde je Lenka?“

ikdy jsem se ani nepozastavil nad tím, když jsem použil Harryho plášť. Je opravdu ejné vlastnosti, jako

arryho. Je to pravda… nikdy jsme pod ním nebyli spatřeni -“

e neviditelní, Rone!“

kže nový úplně nebyl, ale... je... je naprosto

okonalý!“

Ano, jasně, ale ten kámen, Rone… „

ošel až k točivému schodišti, pohlédl nepřítomně nahoru do dalšího patra a o

o ch nahoru.

!“

evillem. Nebyly ohyblivé jako namalované obrazy v Bradavicích, ale přesto se v nich skrývalo

arry k Lence náhle pocítil velkou sympatii. Rozhlédl se po místnosti. Vedle její malé Lenky a ženy, která jí byla velmi

odobná. Obě se objímaly. Lenka na obrázku byla oblečená tak, jak ji Harry v

ěkolik týdnů. A přes kno, za kterým se už rýsovaly červánky, se táhla jedna velká pavučina.

Co se stalo?“ zeptala se Hermiona Harryho, když sešel po schodech dolů. Dříve, držel

Page 298: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„„Kde jde Lenka?“ Xenophilius se zastavil na posledním schodě. „Já - - já jsem vám to už přece říkal. Je doleb„A proč jste tedy donesl podnos prostřený jen pro čtyři lidi?“ Xenophilius se pokusil něco říct, ale žádný zvuk z něj nevyšel. Jediný zvuk, ktenyní slyšeli, byl zvuk tiskařX „Myslím si, že tu Lenka nebyla už několik týdnů,“ řekl Harry, „její šaty jsou pryč apostel vypadala, jak by v ní už strašně dlouho nespala. Kde je? A proč pořád něvyhlížíte z okna?“ XXenophilius ustrnul, když vkládal ruku do kapsy. Najednou začal tiskařský lis tisknout hromadu Jinotajů, které začaly dopadat na podlahu a vklouzávz „Harry, podív Kstránce Jinotaje, který držel v ruce, byl jeho vlastní obraz se slovy „Nepřítel jedna“ a pod „„Když jste šel do zahrady, pane Láskoráde… poslal jste sovu na ministerstvo?“ Xenophilius si navlhčil rty „Oni mi vzali mojí Lenku,“ zašeptal. „Kvůli tomu, co jsem psal. Vzali mi Lenku a vůbec nevím, kam se poděla…co s ní udělali… Ale…slíbili mi, že mi ji předají, když jim - - když jim - -“ „- -když jim vydáte Harryho?“ dokončila za něj Hermiona. „Bez komentáře,“ řekl okamžitě Ron. „Uhněte z cesty, odcházíme.“ Xpřímky. „Budou tu každou chvíli. Musím zachránit Lenku. Nesmím jí ztratit. Nemůžeš odejít.“ Rto samé udělala před jeho postýlkou.

Promiňte?“

u Botionského mostu a loví ublinatky.

rý ského lisu a nepatrné chrastění podnosu, jak se

enophiliovi třásly ruce.

co

enophilius upustil podnos. Misky se rozbily a Harry, Ron i Hermiona vytáhli hůlky.

aly v pod ubrus. Najednou lis utichl. Hermiona se sehnula a vedla jeden z výtisků, přičemž měla svojí hůlku namířenou na pana Láskoráda.

ej se!“

ráčel k němu tak rychle, jak mu jen nepořádek na podlaze dovoloval. Na přední číslo

ním byl nadpis, který říkal, že na hledaného je vypsaná odměna.

Jinotaj z jiného úhlu, co?“ optal se Harry chladně, zatímco horečně přemýšlel.

.

enophilius vypadal příšerně, jako sto let starý a jeho rty se semkly do děsivé

ozpřáhl ruce před schodištěm a Harry najednou dostal vizi. Vizi jeho matky, která

Page 299: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„„HARRY!“ zaječela Hermion Kolem okna proletěla košťata. Všichni tři se po nich ohlédli, ale Xenophilius vytáhsvou hůlku. Harry si uvědomil svon XDošlo k obrovskému výbuchu. Po místnopapíru a sutin létala po místnossi Harry protrplno kovových dunění. XHarry byl způli těla ponořený v sutinách a pokusil se z nich vymanit. Sotva přes prach dýchal nebo viděl. Spadla polovina stropu a Harry viděl, skrze díru ve stropě, Lenčin lustRoweny z Havraspáru ležela naro Také velká čdo kuchyně. Blízko něj se pohnula další bílá postava – Hermiona byla pokryta vrstvou prachu a vypadala jakoro „Neříkal jsem ti, že není potřeba nijak spěchat, Traversi?“ ozval se drsný hlas. „Neříkal jsem vám snad, že tento budižkničemu připravuje nějakou další rebelii O „Na...na...nahoře...Potter!“ „pro stoprocentní informace. Pamatujete si na minulý týden? Chtěl jste vymědceru za nějakou stupidní čelenku… A týden před tím…“ ozvala se opět rána a zakňourání, „…vážně si mye„chropotal?“ „Ne—ne—prosím vás!“ vzlykal Xenophilius. „Potter je „A teď jste si prostě řekl, že nás zavoláte a vyhodíte nás do vzduchu!“ zařval Smrtijed a začali se ozývat salvy ran a skřeky trpícího Xenophiliuse. „Toto místo vyp

Nechceme vás zranit,“ pronesl Harry. „Ustupte, pane Láskoráde.“ a.

l

u chybu právě včas; okamžitě uhnul z cesty a vystrčil z ebezpečí i Rona a Hermionu.

enophiliusovo omračující kouzlo prolétlo místností a udeřilo do protějšího rohu. sti se ozvala obrovská rána. Smršť dřeva,

ti a doprovázel ji neproniknutelný mrak bílého, lného prachu.

létl vzduchem a pak se rozplácl na podlaze. Neviděl, jak na něj prší osky, dopadající mu na ruce a hlavu. Ale slyšel Hermionin výkřik, Ronův řev a

enophiliusovi síla podlomila nohy, spadl zpátky dolů po točitém schodišti.

r. Busta boku jen s jednou polovinou tváře v hromadě

ztrhaného papíru, které také proletoval vzuchem.

ást tiskařského lisu ležela převrácená a blokovala tak cestu ke schodišti

socha a právě si přitiskla prst ke rtům. Dole někdo zrazil dveře.

?“

zvala se rána a Xenophilius bolestivě vykřikl.

Já jsem vám řekl již minulý týden, Láskoráde, nešli jsme sem pro nic jiného, než nit vaši

slíte, že bychom vám ji vrátili za nějaký důkaz, že xistuje nějaký muchlo -“ zazněla další rána, „- rohý -“ opakovala se další rána,

tady, vážně!“

adá, že se rozpadá, Selwyne,“ řekl druhý, chladný hlas, který se

Page 300: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

ro „Schody jsou úplně zablokované. Nezkusíme to vyčistit? Možná se pak dostaneme d „Selwyn. „Ještě nikdy ve svém životě jste Pottera neviděl, co? Byl to jen nápad, jak nás semnalákat a zabít nás, co? A to si sakra myslíte, že takto tu svojí holku dostanete?“ „Přísahám… přísahám…Potter je nahoře!“ „Homenum revelio,“ pronesl hlas na úpatí schodů. Hněco z těla. „Někdo tam nahoře je, Selwyne,“ pronesl druhý muž ostře. „Je to Potter, říkám vám, že je to Potter!“ vzlykal Xenophilius. „ „Dostanete svoji holčičku, Láskoráde,“ řekla Selwyn, „jen co vyjdpnahoře máte nějaké komplice, kteří na nás čekají, aby nás přepadli, uvidíme, jestpro vá Xenophilius propadl v obavy a zoufalství. Všude byl nepořádek. Xenophilius se pokoušel „Pojďme,“ zašeptal Harry, „musíme odtud zmizet.“ Uteď ze sutin vyprostí. Ron byl pod sutinamipřelezli, jak jen nejtišeji mohli, přes všechny troskypZatímco se bouchání a škrábání, které Xenophilius vydával, blížilo blíž a blíž, Hermioně se p „Fajn,“ vydechla Hermiona. Rozbitý tiskařský lis, blokující schody, ze začal otřst„Věříš mi, Harry?“ optala se. Harry přikýval. „Dobře,“ zašeptala Hermiona, „tak mtedy podej neviditelný plášť. Rone, obleč si ho.“ „Já? Ale… Harry - -“ „ Harry se jí chytl levou rukou. Ron zmizetř

zezněl ozvěnou, mířící směrem nahoru přes rozbité schodiště.

ál.“

I jindy to tu vypadá, jako smetiště“ řekl kouzelník, který byl oslovován jako

arry slyšel, jak Hermiona zalapala po dechu a měl divný pocit, jako by se vynořilo

Prosím…prosím…vraťe mě Lenku, vraťte mi ji…“

ete ty schody a řinesete sem Harryho Pottera. Ale jestli je to jen spiknutí, podlý trik, jestli tam

li s ušetříme aspoň kousek vaší dcery, abyste jí mohl pohřbít.“

projít troskami na schodech.

vědomil si, že Xenophilius dělá na schodech hluk a že nebude nápadné, když se pohřbený nejhlouběji. Hermiona s Harry

až k místu, kde ležel, okoušejíce se odtlačit těžký prádelník ze svých nohou.

odařilo vysvobodit Rona pomocí nadnášejícího se kouzla.

ásat. Xenophilius už stál jen pár op od nich.

i

Prosím, Rone! Harry, dej mi ruku, Rone, chytni mě za rameno.“

l pod pláštěm. Tiskařský lis se začal opět ást.

Page 301: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Xenophilius se ho pokoušel nadzvednout nadnášejícímH „Pevně se držte,“ zašeptala. „Držte se… každou chvilku totiž…“ Xenophiliusova tvář se, bílá jako křída, objevila za kusem„Obliviate!“ zakřičela Hermiona a hůlkou nejdříve ukázala na Xenophiliusovu tpotom i na podlahu pod ním. „Deprimo!“ Na podlaze, kterou právě vyhodila do vzduchu, se objevila díra. Všichni vylétli do vzduchu. Harrdvě postavy, jak prchají před hromadou padajících sutin a nábytku z propadlého stropu. Hermiona se ve vzduchu zkroutila a hlasitýz

22. Kapitola – Relikvie smrti

Harry upadl na trávu, těžce si oddychnul a okamžitě se vydrápal zpátky nahoru.

Vypadalo to, že přistáli do prachu na okraji pole. Hermiona již ob

okolo nich a mávala svou hůlkou.

„Ten proradný, starý příživník,” funěl Ron, objevil se z pod neviditelného pláště a

h

se z toho dos

„Cave Inimicum…Neříkala jsem, že to byl jednorožcův roh, neříkala jsem mu to? A

teď je jeho dům rozpadlý!”

kouzlem. arry nechápal, na co Hermiona čeká.

vrcholku kredence. vář a

y stále svíral její ruku ze všech sil, zezdola se ozval výkřik; pozoroval

praskot z rozpadajícího se domu něl Harrymu uších, ještě když jej táhla do temnoty.

íhala v kruhu

Protego Totalum … Salvio Hexia …”

odil ho Harrymu. „Hermiono, ty jsi genius, úplný genius. Nemůžu uvěřit, že jsme

tali.”

Posloužil mu dobře,” řekl Ron a prohlížel si své roztrhané džíny a zářezy na nohou,

Co si myslíš, že mu udělají?”

i

Poznali tak, že jim Xenophilius nelhal!”

tal se Ron.

„Doufám, že ho nezabili!” naříkala Hermiona, „Proto jsem chtěla, aby Smrtijed

zahlédli Harryho ještě než zmizel.

„A proč jsi mě přesto schovávala?” zep

„Ty máš být v posteli s kropenatkou, Rone! Unesli Lenku, protože její otec

Page 302: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

podporoval Harryho! Co by se stalo tvé rodině, kdyby věděli, že jsi s ním?”

„Jsou v Austrálii,” řekla Herm

„Jsi génius,” opakoval Ron s úctou.

dělali.”

Z

„No, jestli říkali pravdu, tak je pořád na živu ---,“ začal Ron.

„Neříkej to, neříkej to!” zakň

„Tak to předpokládám, že bude v Azkabanu,” řekl Ron. „Jestliže přežij

m

„Lenka je

st

Xenophilia, kdy

„---kdyby se nás právě nepokusil prodat Smrtijedům,” dokončil Ron.

Postavili si stan, vlezli dovnitř a Ron jim uvařil čaj. Po tom, jak těsně vyv

ji

„Proč jsme sem chodi

Ale co tvoje máma a táta?”

iona, „Měli by být v pořádku. Nic neví.”

Jo, to jsi, Hermiono,” horlivě souhlasil Harry. „Nevím, co bychom bez tebe

azářila, ale najednou zvážnila.

A co Lenka?”

učela Hermiona. „Musí být na živu, musí!”

e toto

ísto....mnozí ne…”

Přežije,” řekl Harry. Nesnesl pomyšlení na jinou možnost.

silná, silnější, než by sis myslel. Nejspíš učí své spoluvězně o

achopudech a škrknách.”

Doufám, že máš pravdu,” řekla Hermiona. Rukou si zakryla oči. „Je mi tak líto

by ---“

ázli, se

m toto studené a zatuchlé místo zdálo jako domov: bezpečné, známé a přátelské.

li?” povzdechla si Hermiona po několikaminutovém tichu.

Page 303: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Měl jsi pravdu, Harry, byl to Godrikův Důl úplně od začátku

č

Relikvie Smrti…taková blbost…ačkoliv vlastně,” vypadalo, že ji něco náh

“mohl si to vymyslet, ne? Ne

je

„To si nemyslím,” řekl

st

jednodušší předstírat, že jsem Stan, protože jsem o něm něco málo v

k

se snažil zajistit, abychom se nehnuly z místa. Počítám s tím, že nám řekl pravdu

nebo to, o čem si myslel, že pravda je, abychom s ním pokračovali v rozhovoru.”

„No, domnívám se, že na tom nezáleží,” povzdechla si Hermiona. „I kdyby byl

u

„Počkej

„Ale Relikvie Smrti nemohou existovat, Rone!”

„Příběh tří bratrů je jenom pohádka,” řekla Hermiona rozhodně. „Pohádka o tom

jak se lidé bojí smrti. Jestli zůstat naživu je tak snadné, jako se skrýt pod

neviditelný plášť, tak už máme vše, co potřebujeme!”

trnkovou hůlkou, kterou tak neměl rád, ve svých prstech.

, naprosté plýtvání

asem!

le napadlo,

jspíš sám vůbec nevěří na Relikvie Smrti a chtěl nás

nom zdržet, než přijdou Smrtijedi!”

Ron. “Je zatraceně těžké vymýšlet si něco, když jsi ve

resu, těžší než si myslíš. Zjistil jsem to, když mě bandita chytil. Bylo mnohem

ěděl, než

dybych si vymýšlel celou novou osobu. Starý Láskorád byl pod silným tlakem, když

a

přímný, nikdy za celý svůj život jsem neslyšela takový nesmysl.”

přece,” řekl Ron. “Tajemná komnata měla být taky jen pověst, že?”

To ty pořád říkáš, ale jedna z nich může,” řekl Ron. „Harryho neviditelný plášť ---

,

Nevím. Mohlo by to být něco s neporazitelnou hůlkou,” řekl Harry a otáčel

Žádná taková věc není, Harry!”

Říkala jsi, že je spousta hůlek --- Smrtící hůlka nebo jak tomu říkají---“

Dobře, i když si chceš dělat srandu, že prastará hůlka je skutečná, tak co ten

Page 304: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

životodárný kámen?” naznačila prsty uvozovky kolem tohoto názvu a tón jejího

hla

„Když se má hůlka spojila s tou Ty-Víš-Koho, objevili se máma a táta…a Cedric…”

„Ale oni nevstali skutečně z mrtvých, že?” řekla Hermio

n

„Ale ta dívka z příběhu se ve skutečnosti nevrátila, ne? Příb

n

Dokonce s ní nějaký čas žil…”

V Hermionině výrazu uviděl znepokojení a ještě něco hůře rozpoznatelnéh

J

povídáním o životě s mrtvými.

„Takže o tom chlápkovi Paverellovi, který je pohřben v Godrikově Dole,” ř

sp

jeho hrobě, jsem si vyhledala, jestli byl slavnýj nebo udělal něco důležitého, ji

bude v jedné z našich knih. Jediné místo, kde se mi podařilo nalézt j

‘P

Krátury,”

vysvětlila, když Ron povytáhl obočí. “Je to seznam čistokrevných rodin, které

vymřely po mužské linii. Zřejm

n

„Vymřeli v mužské linii?” opakoval Ron.

případě Peverellových. Pořád mohli mít potomky, ale ti by se jmenovali nějak

jinak.”

A najednou, při zvuku toho jména “Peverell”, Harrymu v paměti vysvitlo: špinavý

starý muž, který se oháněl před obličejem ministerského úředníka ošklivým

su byl sarkastický . „Žádná kouzla nemohou vzkřísit mrtvé, tak je to!”

na. „Tyhle ---vybledlé

apodobeniny nejsou to samé, jako když někoho doopravdy oživíš.”

ěh říká, že jakmile je

ěkdo mrtvý, patří k mrtvým. Ale ten druhý bratr ji stále viděl a mluvil s ní, že?

o.

ak se podívala na Rona, Harry si uvědomil, že to byl strach: vyděsil ji svým

ekl

ěšně, snažil se, aby to znělo normálně pevně, “o něm nic nevíš, ne?”

Ne,” odpověděla, změna tématu ji pomohla. „Po tom, co jsem viděla tu značku na

stě

méno

everell’, je Přirozená ušlechtilost: Kouzelnický rodokmen. Půjčila jsem si ji od

ě byli Paverellovi jedni z těch, kteří zmizeli

ejdříve.”

To znamená, že jejich jméno zaniklo,” řekla Hermiona, “již před stoletími v

Page 305: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

prstenem a hlasitě křičel,

„Rolvoj Ga

„Prosím?“ řekli Ron a Hermiona najednou.

„Rolvoj Gaup

Ron a Her

„Ten prsten, ten prsten, který se stal viteálem, Rolvoj Gaunt řekl, že je na něm erb

Peverellových! Vidho strčil do nosu!”

„Erb Paverellových?” řekla ostře Hermiona. “Viděl jsi, jak to vypadá?”

„Moc ne,” řekl Harry a snažil se vzpomenout si. „Nebylo na tom nic fantastického, co bych mohl vidět; možná pár škrábancrozbit.”

unt!”

nt! Dědeček Ty-Víš-Koho! V myslánce! S Brumbálem! Rolvoj Gaunt říkal, že ocházel od Peverellových!”

miona vypadali ohromeně.

ěl jsem, jak s ním mává před obličejem chlápka z ministerstva, skoro mu

ů. Zblízka jsem ho doopravdy viděl jenom potom, co byl

Harry viděl, že mu Hermiona porozuměla, když najednou rozšířila oči. Ron užasle hleděl z

„Proč ne,“ řekl Harry vzrušeně, „Rolvoj Gaunt byl ignorantský měšťák, který žil jako prase a estli byl ten prsten předáván po století, nemusel vědět,

typ, co čte příběhy pro děti. Zamiloval si pomyšlení, že ty škrábance na kameni jsou erbem, jak tím byl

„Ano…to je všechno velice zajímavé,” řekla opatrně Hermiona, “ale Harry, jestli si myslíš, co

Ron otevřel pusu.

pořád fungovat, když ho Brumbál rozbil --- ?”

jednoho na druhého.

„Hrome…Domníváš se, že to zase byl ten znak? Znak relikvií?”

jediné, o co se staral, byl jeho původ. Jco to ve skutečnosti je. V tom domě nebyly žádné knihy a věřte mi, že on nebyl ten

zaujatý, protože mít čistou krev tě udělá prakticky královským.”

já si myslím, že si myslíš ---“

„No, proč ne? Proč ne? řekl Harry,“ opouštěje opatrnost. „Byl to kámen, ne?” Podíval se na Rona a hledal u něj podporu. „Co když to byl životodárný kámen?”

„Hrome--- Ale bude to

Page 306: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Fungovat? Fungovat? Rone, on nikdy nefungoval! Žádná taková věc jako životodárný kámen neexistuje!”

Hermiona vyskočila na nohy, vypadala popuzeně a naštvaně. „Harry, ty se snažíš všechno napasovat to té povídačky o relikviích ---“

„Napasovat?” opakoval. „Hermiono, ono to pasuje samo! Vím, že znak relikvií byl na tom

ím Brumbál udělal poté, co ho rozevřel?”

Ale Harryho představivost běžela kupředu, daleko za tu Ronovu a Hermioninu…

Tři předměty, nebo relikvie, které spolu dohromady udělají ze svého majitele pána

ří relikvií, se postaví Voldemortovi, jehož viteály se jí nemohou

let v

val svému nositeli neviditelnost, trval navěky a nabízel mu stálé,

lem stanu, Cítil, že se kolem něho otevírají skvělé nové výhledy. „Je řetího z bratrů! Všechno to dává smysl!”

kameni! Gaunt řekl, že pochází z Peverellových!”

„Před minutou jsi nám řekl, že jsi nikdy pořádně tu značku na kameni neviděl!”

„Kde si myslíš, že je ten prsten teď?” zeptal se Ron Harryho. „Co s n

Smrti…Pána…Přemožitele…Vítěze…Poslední nepřítel, který má být zničen, je smrt.

A on, majitele všech trovnat…Ani jeden nemůže žít, dokud je ten druhý naživu…Byla toto odpověď? Relikvie proti viteálům? Je zde možnost, po tom všem, zajistit, že to bude on, kdo triumfuje? Kdyby byl pánem relikvií smrti, byl by zachráněn?

„Harry?”

Ale Harry ji stěží uslyšel: Vytáhl neviditelný plášť a nechal ho klouzat mezi prsty, látka vláčná jako voda, lehká jako vzduch. Nikdy neviděl nic podobného za svých sedmkouzelnickém světě. Plášť byl přesně takový, jak ho Xenophilius popsal: Plášť skutečně a opravdově poskytoneproniknutelné utajení, ať na něj bylo sesláno jakékoliv kouzlo…

A pak si s vyjeknutím vzpomněl—

„Brumbál měl můj plášť tu noc, kdy zemřeli mí rodiče!”

Třásl se mu hlas a cítil, jak se mu hrne krev do obličeje, ale nestaral se o to.

„Moje máma řekla Siriusovi, že si Brumbál plášť vypůjčil! Tak proto! Chtěl ho prozkoumat, protože si myslel, že je to třetí relikvie! Ignotus Peverell je pochován v Godrikově Dole…”

Harry chodil naslepo koto můj předek. Pocházím z t

Page 307: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Cítil se vyzbrojený svou jistotou, svou vírou v relikvie, jakoby pouhá myšlenka na jejich vlastnictví mu poskytovala ochranu, cítil se šťastný a vrátil se k ostatním dvěma.

„Harry,” řekla opět Hermiona, ale on byl příliš zaměstnaný otevíráním váčku, který měl kolem krku. Ruce se mu silně třásly.

„Přečti si to,” řekl a strčil jí matčin dopis do ruky. “Přečti si to!

řeboval plášť, mohl vykonat

adla mu

---

ěstí ě a to skvělé kouzlo bylo pryč.

mysl, rou.

ionu. Díval se ven do tmy a

Harry zíral do temnoty…Kdyby Voldemort věděl o relikviích smrti, určitě by je hledal, udělal cokoliv, aby se zmocnil tří předmětů, které z něho udělají pána Smrti? Kdyby věděl o

Brumbál měl plášť, Hermiono! Na co jiného by ho chtěl? Nepotzastírací kouzlo tak silné, že by byl naprosto neviditelný!”

Něco spadlo na zem, zatřpytilo se a zakutálelo se pod židli: Když vyndával dopis, vypi zlatonka. Sklonil se, aby ji zvedl. A pak, právě načatý pramen báječných objevů ho překvapil dalším darem, šok a údiv v něm vybuchly a on zakřičel.

„JE TADY! Ponechal mi ten prsten – je v té zlatonce!”

„Ty --- myslíš?”

Nemohl pochopit, proč to Rona zarazilo. Bylo to tak zřejmé, bylo mu to jasné. Všechno to pasovalo, všechno…jeho plášť byl třetí relikvií, a až přijde na to, jak otevřít zlatonku, bude mít druhou, a poslední co potřebuje, je nají první relikvii, starodávnou hůlku, a potom

Jako by opona padla na osvětlené jeviště: Všechno jeho vzrušení, všechny jeho naděje a štbyli naráz uhašeny, postával sám ve tm

„To je to, po čem jde.”

Ta změna hlasu vyděsila Rona a Hermionu ještě více.

„Ty-Víš-Kdo jde po starodávné hůlce.”

Otočil se k nim zády, tvář napjatou a nevěřící. Věděl, že je to pravda. Celé to dávalo sVoldemort nehledal nějakou hůlku, hledal starou hůlku, vskutku sta

Harry šel ke vchodu do stanu a zapomněl na Rona a Hermpřemýšlel…

Voldemort byl vychován v mudlovském sirotčinci. Nikdo mu nemohl vyprávět Příhody Barda Beedla, když byl malý, ani Harry o nich neslyšel. Skoro žádný kouzelník nevěří v relikvie smrti. Bylo pravděpodobné, že o nich Voldemort ví?

Page 308: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

relikviích, nepotřeboval by hlavně viteály. Neukazuje snad ta skutečnost, že z relikvie udělal viteál, že nevěděl o tomto posledním velkém kouzelnickém tajemství?

Což znamená, že Voldemort hledal starodávnou hůlku, aniž by si uvědomoval její úplnou ohla být

ůlky postupuje napříč

o . Byl to šok, vidět

, Ron al trochu úzkostlivě. Neuvědomovali si, jak daleko se dostali za posledních pár

minut?

já jednu mám --- možná dvě ---“

„Ne to nezapadá,” řekla. “Nezapadá. Harry, prostě si se nechal unést. Prosím,” řekla, když

už měl připravenou.

ravdy jsem tomu nevěřila!”

moc, aniž by rozuměl tomu, že je to jedna ze tří…hůlka byla relikvií, která nemukryta, její existence byla dobře známa… Krvavá cesta starodávné hstránkami kouzelnické historie …

Harry pozoroval oblačnou oblohu, obloučky šedého dýmu stříbrně přecházeli přes tvář bíléhměsíce. Byl omámen úžasem nad svými objevy. Vrátil se zpátky do stanustát Rona a Hermionu přesně tam, kde je zanechal. Hermiona stále držela dopis od Lilyvedle ní vypad

„Je to tak?” řekl Harry, zkoušel je dostat do toho vlastního zápalu užaslé jistoty, “To vysvětluje všechno. Relikvie Smrti jsou opravdové a

Pozvedl zlatonku.

„--- a Ty-Víš-Kdo pronásleduje tu třetí, ale neuvědomuje si …on prostě

si myslí, že je to mocná hůlka ---“

„Harry,” řekla Hermione, přistoupila k němu a vrátila mu zpátky dopis od Lily,

„Je mi to líto, ale myslím, že to máš celé špatně, celé.”

„Copak to nevidíš? Celé to zapadá ---“

začala, “prosím, jenom mi odpověz toto: Jestli Relikvie Smrti opravdu existují, a Brumbál o nich věděl, věděl, že osoba, která je všechny vlastní bude pánem Smrti --- Harry, proč by ti to neřekl? Proč?”

Odpověď

„Ale ty jsi to řekla, Hermiono! Musíš to o nich vypátrat sám! Je to výprava!”

„Ale já jsem to řekla jenom, abych tě přesvědčila jít k Láskorádům!” křičela Hermiona podrážděně. “Doop

Harry si toho nevšímal.

Page 309: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Brumbál mě většinou nechával, abych si věci našel sám. Nechal mě zkusit svou sílu,

bál ti zanechal velice jasné bol nic neznamená, zapomeň na Relikvie Smrti,

u životodárný kámen, aby dokázal Hermioně, že má pravdu, že relikvie smrti

ějak zapadají do sebe,” řekl Ron nešikovně, “Ale když nadechl. “Myslím, že se máme zbavit viteálů,

Harry. To je to, co nám Brumbál řekl, abychom udělali. Možná…možná bychom měli

„Děkuji ti, Rone,” řekla Hermiona. „Vezmu si první hlídku.”

ikviích Smrti ho posedl a nemohl si

ci…Ale co bylo tím koncem? Proč nemůže mít ten kámen teď? Kéž by měl Brumbála zeptat osobně…

řeč, ale zlatá kulička se neotevřela …

? Kde teď hledal Voldemort ? Harry si přál, aby ho

myšlenky na Relikvie Smrti, zvláště životodárný

riskovat. Tohle mi připadá, jako něco podobného, co dělával.”

„Harry, tohle není hra, tohle není cvičení! Je to opravdové, a Bruminstrukce: Najdi a znič viteály! Ten symnemůžeme si dovolit odložit to na vedlejší kolej---“

Harry ji sotva poslouchal. Otáčel zlatonku ve své ruce pořád dokola, napolo očekával, že se otevře a zjeví mjsou skutečné .

Obrátila se na Rona.

“Ty tomu nevěříš, nebo ano?”

Harry vzhlédl a Ron váhal.

„Nevím…Myslím…kousky toho tak nse na to podíváš jako na celek…” Zhluboka se

zapomenout na tu záležitost s relikviemi.”

Přešla kolem Harryho a sedla si do vchodu , čímž udělala za vším naprostou tečku.

Ale tu noc mohl Harry jen těžko usnout. Nápad o Relodpočinout zatímco mu znepokojivé myšlenky vířili myslí: hůlka, kámen a plášť. Kdyby je prostě mohl mít všechny…

Otevřu se na konten kámen, mohl by se

Harry po tmě mumlal slova k zlatonce a zkoušel všechno, dokonce i hadí

A ta hůlka, prastará hůlka, kde ta je skrytájizva pálila a ukázala mu Voldemortovy myšlenky, protože úplně poprvé se on a Voldemort shodovali ve věci, kterou chtěli…Hermioně by se ten nápad nelíbil, samozřejmě…Ale pak, ona tomu nevěří….Xenophilius měl svým způsobem pravdu…omezenou, úzkoprsou a fanatickou. Pravda byla taková, že se bála té

Page 310: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

kámen…a Harry přitiskl ústa na zlatonku, políbil jí a málem jí i spolkl, ale zlaté vyznamenání

styděl. Úplně na ní zapomněl při svém horečném uvažování o

patrona s trnkovou hůlkou...Musí to zkusit ráno...

u

který

h odhodlaná lhostejnost byla tak špatná jako neúprosný déšť a utlumovala ra

jný mu Hermiona vynadala, že postrádá zájem na hledání dalších

ří se snaží dělat to, co jim Brumbál řekl!”

lo bílé lani, o které druzí dva vytrvale diskutovali, se mu teď zdála méně důležitá, jako lehce zajímavý vedlejší program. Jediná další věc, o kterou se staral, byla jeho jizva,

nepovolilo.…

Už skoro svítalo, když si vzpomněl na Lenku, která je sama v cele v Azkabanu, obklopená mozkomory a najednou se zarelikviích. Kdyby ji jen mohl zachránit, ale mozkomorové v takovém počtu by byli prakticky nenapadnutelní. Teď ho napadlo, že ještě nezkoušel vykouzlit

Jenom kdyby byl nějaký způsob, jak získat lepší hůlku...

A touha po prastaré hůlce, hůlce smrti, neporazitelné, nepřemožitelné, ho znovu pohltila…

Další ráno sbalili stan a vyrazili do chmurného lijáku. Příval je sledoval až na pobřeží, kde natu noc postavili stan a vytrvali zde přes celý týden kvůli promočenému terénu, který Harrympřišel ponurý a depresivní. Mohl myslet pouze na Relikvie Smrti. Bylo to jako plamen, v něm vzplanul a nic, ani Hermionina přímá nedůvěra, ani Ronovy trvající pochybnosti, ho nemohlo uhasit. A čím zuřivěji hořela touha po relikviích , tím méně byl veselý. Vinil Rona a Hermionu: Jejicjeho nadšení, ale nic nemohlo nahlodat jeho jistotu, která zůstávala absolutní. Harryho důvěa touha po relikviích ho stravovala, až se cítil od druhých dvou a jejich posedlosti viteály izolovaný.

„Posedlost?” řekla Hermiona hlubokým nelítostným hlasem, když byl Harry lhostepromluvit jediné slovo poté, co viteálů. “Nejsme jediní s posedlostí, Harry! My jsme ti, kte

Byl ale nepřístupný skryté kritice. Brumbál zanechal znak relikvií, aby ho Hermiona rozluštila a jemu zase, o čemž byl Harry stále přesvědčený, zanechal ve zlatonce schovaný

životodárný kámen. Ani jeden nemůže žít, pokud druhý přežívá…pán Smrti…Proč tomu Ron a Hermiona nerozumí?

„Poslední nepřítel, který má být zničen, je smrt,’” citoval tiše Harry.

„Já myslela, že to je Ty-Víš-Kdo s kým máme bojovat?” odsekla Hermiona a Harry to s ní vzdal.

I záhada oko

Page 311: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

která začala opět svrbět, ačkoliv udělal vše, co mohl, aby tuto skutečnost skryl před ostaHledal samotu, kdykoli jen mohl, ale byl zklamán tím, co viděl. Vize, které sdílel s Voldemortem, změnily svou kvalitu; byly najednou rozmazané, zaostřovali se a rozostřovaly. Harry b

tními.

yl schopen rozlišit jen nejasné obrysy předmětů, které vypadaly jako lebka a něco jako

bával se,

lky, jako by to byla chyba trnkové hůlky, že už nikdy více nemohl

, že Ron přebírá vedení. Možná proto, že už byl předurčen k tomu, nenechat je ve

nebo pracoval, navštěvoval nebo vraždil, Ron a

je kouzelnická vesnice, mohl tu

di,” řekl Ron. “Ta cháska co ční. Na

hora, která byla spíše ze stínů než z hmoty.

Harry, navyklý na vidiny ostré jako reálný obraz, byl touto změnou znepokojený. Ože spojení mezi ním a Voldemortem bylo poškozeno, spojení, kterého se oba obávali a také cenili, ať už navykládal Hermioně cokoliv. Harry si nějak spojoval tyto neuspokojující matné obrazy se zkázou své hůpohlédnout do Voldemortovy mysli tak dobře jako dřív.

Jak se týdny loudaly, Harry si nemohl nevšimnout i přes své pohroužení do sebe, že to vypadáštychu, možná proto, že Harryho ústup do apatie vyburcoval jeho spící vůdcovské kvality, Ron byl nyní ten, kdo povzbuzoval a vyzýval zbylé dva k akci.

„Zbývají tři viteály,” pořád říkal. „Potřebujeme akční plán, no tak!

Kde jsme ještě nehledali? Pojďme si to projít ještě jednou. Sirotčinec…”

Příčná ulice, Bradavice, dům Raddleových, U Borkina a Burkese, Albánie, všechna místa, o kterých věděli, že tam Tom Raddle někdy žil

Hermiona se jimi prohrabávali znovu a znovu, Harry se připojoval jen, aby ho Hermiona přestala otravovat. Byl by šťastný, kdyby mohl sedět sám v tichosti, pokoušel se číst Voldemortovy myšlenky a zjistil více o prastaré hůlce, ale Ron trval na cestování po čím dál tím víc pochybných místech, aby je udržel v pohybu, jak si byl Harry vědom.

„Nikdy nevíš,” byla Ronova stálá písnička. “Horní Kosatka“chtít žít. Pojďme to tu prohledat.”

Tyto časté nájezdy do kouzelnických území je příležitostně přiváděly na dohled banditům.

„Předpokládá se, že někteří z nich jsou stejně špatní jako Smrtijemě měla, byla dost ubohá, ale Bill odhadoval, že někteří z nich jsou opravdu nebezpePotterově hlídce říkali---“

„Na čem?” řekl Harry.

„Potterova hlídka, nevyprávěl jsem ti, že se tomu tak říká? Stanice, kterou se stále pokouším naladit na svém radiu, jediná, která říká pravdu o tom, co se děje! Téměř všechny stanice

Page 312: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

následují Ty-Víš-Koho, všechny kromě Potterovy hlídky, Opravdu bych chtěl, abys to slyale špatně se to ladí…”

Ron trávil večer co večer vyťukáváním různých rytmu na vrchol rozhlasu zatímco se knoflík otáčel. Příležitostně chytili úryvky rad, jak jednat s dračími neštovicemi, jindy zase pár

šel,

ch slov.

ce, naprázdno zíral na trs modřenců, které si půdou, když najednou Ron ze stanu vzrušeně zakřičel.

ěco dělala, seděla s otevřenou pusou a zírala na

i

„Ale to je Lee Jordan!” řekla Hermiona.

me potěšen, že vám mohu říct, že se

kle

„Ale než si poslechneme Královského a Romuluse,” pokračoval Lee, „pojďme na chvíli ohlásit ty mrtvé, kteří zpravodajství Kouzelnické rozhlasové sítě a Dennímu věštci nepřipadají

kousků “Kotle plného žhavé a silné lásky.” Ron se snažil při ťukání trefit správné heslo, polohlasně mumlal řetězce náhodný

„Obyčejně je to něco, co má co dočinění s Řádem,” řekl jim. „Bill měl vážně talent v jejich hádání. Já jsem vděčný, když uhádnu jedno…”

Nakonec až v březnu Ronovi udělala štěstěna laskavost.

Harry seděl u vchodu do stanu na povinné hlídprotlačili cestu zmrzlou

„Mám to, mám to! Heslo bylo ‘Albus’! Vlez dovnitř, Harry.”

Poprvé vyburcovaný ze svého přemítání na Relikviemi Smrti, pospíchal Harry zpátky do stanu. Našel Rona a Hermionu, jak klečí na podlaze před malým radiem. Hermiona, která leštila meč Godrika Nebelvíra, jen aby ndrobný reproduktor, z kterého se ozýval moc dobře známý hlas.

„…se omlouváme za dočasné výpadky rozhlasových vln, které byly způsobeny mnohýmnávštěvami těch okouzlujících Smrtijedů do domů v našem okolí.”

„Já vím!” zazářil Ron. “Hustý, co?”

„…nyní jsme našli jiné bezpečné místo,” říkal Lee, a já jsk nám tento večer připojili naši dva pravidelní spolupracovníci, kluci!”

„Ahoj.”

„Dobrý večer, Rivere.”

„’River’” je Lee,” vysvětloval Ron. „Všichni mají zakódovaná jména, ale ty mu jako obvymůžeš říkat ---“

„Pšš!” řekla Hermiona.

Page 313: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

dost důležití, aby je zmínili. S velikou lítostí informujeme naše posluchače o zavraždění TeTonkse a Dirka Cresswella.”

da

On, Ron, a Hermiona se na sebe s hrůzou podívali.

. Má se za to, že mudlovský šmejd Dean Thomas a

potřebují nové zprávy.

chto událostí byla ve svém domě v Gaddley nalezena mrtvá pětičlenná mudlovská přisuzují jejich smrt úniku plynu, ale členové Fénixova řádu nám

vého režimu něčím více než rekreačním sportem.

me našim posluchačům, že ostatky Bathildy Bagshotové byly objeveny v Godrikové Dole. Jisté je to, že zemřela již před několika měsíci. Fénixův řád nás

agií.

a, Bathildy Bagshotové, Gornuka, a bezejmenných, neméně

hlas. „A teď se můžeme vrátit k našemu pravidelnému

vědomí. Chtěl bych apelovat ke všem posluchačům, aby následovali jejich příkladu, třeba

Harrymu bylo špatně, chytil se za břicho.

„Také byl zabit skřet jménem Gornukdruhý skřet, cestující společně s Tonksem,, Cresswellem a Gornukem, měli uprchnout. Jestli Dean poslouchá nebo kdokoliv, kdo ví o jejich místě pobytu, jeho rodiče a sestry zoufale

V době těrodina. Mudlovské úřadysdělili, že to byla smrtelná kletba --- další důkaz, jako by ho bylo potřeba, že se vraždění mudlů stává za no

„Nakonec s lítostí sděluje

informoval, že její tělo poukazovalo zřejmé známky po zraněných způsobených černou m

„Posluchači, chtěl bych vás vyzvat, abyste se k nám připojili a drželi minutu ticha na památku

Teda Tonkse, Dirka Cresswelllitovaných Mudlů, kteří byli zavražděni Smrtijedy.”

Sneslo se ticho a Harry, Ron, a Hermiona nemluvili. Půlka Harryho toužila slyšet víc, drupůlka se obávala, co by mohlo přijít dál. Bylo to poprvé po dlouhé době, kdy se cítil naplno spjatý s okolním světem.

„Děkujeme,” řekl Leeůvspolupracovníkovi Královskému pro novinky o tom, jak se nové kouzelnické uspořádání dotýká mudlovského světa.”

„Děkuji ti, Rivere,” řekl nezaměnitelný hlas, hluboký, odměřený a uklidňující.

„Kingsley!” vyhrkl Ron.

„Víme!” tišila ho Hermiona.

„Mudlové stále ignorují příčiny jejich utrpení, i když pokračují zlé pohromy,” řekl Kingsley. „Avšak pořád slýcháme o pravdu se opírající příběhy o kouzelnících a čarodějkách, kteří riskovali vlastní bezpečí, aby ochránili své mudlovské přátele nebo sousedy, často bez jejich

Page 314: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

sesíláním ochranných kouzel na mudlovské příbytky ve vaší ulici. Mnoho životů může být zachráněno tímto jednoduchým opatřením.

„A co byste řekl, Královský, těm posluchačům, kteří odpovídají, že by měli být v této nebezpečné době upřednostněni kouzelníci?“ zeptal se Lee.

„Řekl bych, že je jenom malý krůček od upřednostňování kouzelníků k upřednostňování e? Každý

áš můj hlas na ministra kouzel, jestli se z tohohle někdy erovi

ědomý hlas. Ron se chystal promluvit, ale Hermiona ho předešla a zašeptala.

é, kdyby se tak stalo. Vrazilo by to smrtelný

nosti, potřeba vytrvat a

„A řekl bych mu, ať se řídí svými instinkty, které jsou dobré a skoro vždy správné.”

rmionu, jejíž oči byly plné slz.

akovala.

! zvětšila …”

čistokrevných a potom k Smrtijedům,” odpovídal Kingsley. „Všichni jsme lidé, žlidský život má stejnou cenu a má cenu ho chránit.”

„Skvěle řečeno, Královský, a mdostaneme,” řekl Lee. „A teď se přesuneme k naší oblíbené části programu ‘Pottkomplicové.’”

„Děkuji, Rivere,” řekl další pov

„Víme, že je to Lupin!”

„Romulusi, stále zastáváš názor, jako pokaždé, když se objevíš v našem vysílání, že Harry Potter je stále na živu?”

„Ano,” řekl pevně Lupin. “V mé mysli nejsou vůbec žádné pochybnosti, že jeho smrt by byla rozhlášena Smrtijedy, jak jen by to bylo možnúder morálce těm, kteří stále vzdorují novému režimu. ‚Chlapec, který přežil ’ zůstává symbolem všeho, pro co bojujeme: vítězství dobra, síla nevinvzdorovat .”

Harryho zahrnula směs vděčnosti a studu. Odpustil mu Lupin ty hrozné věci, které mu řekl, když se naposledy setkali?

„A co by jsi řekl Harrymu, kdyby si věděl, že nás poslouchá, Romulusi?”

„Řekl bych mu, že s ním všichni jsme v duchu,” řekl Lupin, pak lehce zaváhal,

Harry se podíval na He

„Skoro vždy správné,” op

„O, vyprávěl jsem vám to?” řekl užasle Ron. „Bill mi říkal, že Lupin zase žije s TonksovouA zřejmě se už moc hezky

Page 315: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„…a naše obvyklé aktuality o přátelích Harryho Pottera, kteří utrpěli pro svou loajalitu?” říkal Lee.

“No, jak pravidelní posluchači budou vědět, pár dalších otevřených stoupenců Harryho Pottera bylo uvězněno, včetně Xenophilia Láskoráda, někdejšího vydavatele Jinotaje,” Lupin.

řekl

ři zalapali po

il skupinu ěku.”

náct stop vysokého nevlastního bratra?” zeptal se Lee.

ě Lupin. “Mohu jen dodat, že zatímco tady na

ní. Skupiny jako ‘Podporujeme Harryho Pottera’ jsou nemoudré v dnešní atmosféře.”

osti muži s jizvou ve tvaru blesku na Potterově hlídce! A nyní se přesuňme k novinkám

ivějších pověstí kolujících kolem něj, rád bych představil nového zpravodaje,

ípadě ‘Hlodavec’, říkal jsem, že chci být ‘Bystrý’!”

„Aspoň je stále naživu!” mumlal Ron.

„Také jsme něco málo před pár hodinami slyšeli, že Rubeus Hagrid” – všichni tdechu, takže málem propásli zbytek věty-- „dobře známý hajný v Bradavické škole, jen tak tak utekl před zatčením na Bradavické půdě, kde podle zvěstí ve svém domě hostPodporujeme Harryho Pottera. Avšak Hagrid nebyl vzat do vazby a, jak věříme, je na út

„Domnívám se, že při útěku před Smrtijedy se hodí mít šest

„Mělo by to k tomu sklon,” souhlasil vážnPotterově hlídce chválíme Hagridova ducha, měli bychom uvést důkazy pro nejoddanější stoupence Harryho proti Hagridovu vede

„To vskutku jsou, Romulusi,” řekl Lee, “takže naznačuješ, že pokračuješ v dokazování své oddano kouzelnících, kteří dokazují, že jsou stejně tak nepolapitelní jako Harry Potter.

Rádi bychom upozornili na vůdce Smrtijedů. Poskytne vám zde své názory na některé z nejbláznHlodavce?”

„’Hlodavce’?” řekl další povědomí hlas a Harry, Ron a Hermiona zakřičeli dohromady:

„Fred!”

„Ne – není to George?”

„Je to Fred, myslím,” řekl Ron a naklonil se blíž, a ať už to byl kterýkoli z dvojčat, řekl:

„Už nejsem v žádném př

„O, tak tedy dobrá, ‘Bystrý,’ mohl by jsi nám říct, jak jsi pochopil rozličné historky, kteréslýcháme o vůdci Smrtijedů?”

Page 316: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ano, Rivere, mohl,” řekl Fred. „Jak budou naši posluchači vědět, pokud si nezvolili za své útočiště dno zahradního jezírka nebo něco podobného, strategie Ty-Víš-Koho zůstává stále

l Fred. „Tak, lidi, zkuste to a trochu se uklidněte. Už tak je to špatné i bez

á nohy. Jestli má, můžete se mu klidně podívat do očí, ačkoliv jestli je to opravdu spíš ta poslední věc, kterou uděláte.”

ed. idněni falešným pocitem bezpečí, když si budete myslet, že je

v zahraničí. Možná je, možná ne, ale stále je pravda, že se dokáže pohybovat rychleji než Severus Snape tváří tvář šamponu, když se mu zachce, takže nepočítejte, že bude dlouho pryč,

ky. Nevíme, kdy bude možné znovu vysílat, ale buďte si jistí, že se vrátíme.. Otáčejte knoflíkem: Další heslo bude Pošuk, udržujte se navzájem v bezpečí a

Radiové ovládání se pootočilo a světlo za ladícím panelem zhaslo. Harry, Ron a Hermiona y si

se

na. „Kdyby je našli …”

zastíněná, což vytváří dobré prostředí pro paniku. Samozřejmě, kdyby všechny uvedené zpozorování jeho osoby byly skutečné, muselo by tu být dobrých devatenáct Vy-Víte-Koho, kteří by se tu pohybovali.”

„To mu sedí, samozřejmě,” řekl Kingsley. „Atmosféra tajemství vytváří více hrůzy než kdyby se ukazoval.”

„Souhlas,” řekvymýšlení si věcí. Například ten nápad, že Vy-Víte-Kdo dokáže zabíjet lidi pouhým pohledem. To je bazilišek, posluchači. Jeden jednoduchý testík: Zjistěte, jestli ta věc, co na vás zírá mVy-Víte-Kdo, bude to nej

Poprvé po dlouhých týdnech se Harry smál, cítil, jak z něj opadává tíha napětí.

„A ty pověsti, že byl viděn v zahraničí?” zeptal se Lee.

„No, kdo by nechtěl krásné malé prázdniny po té těžké práci, kterou vykonal?” zeptal se Fr„Jde o to, lidi, abyste nebyli ukl

jestli nechcete nic riskovat. Nikdy bych si nemyslel, že toto vyslovím, ale bezpečnost především!”

„Mnohokrát ti děkuji za tato moudrá slova, Bystrý,” řekl Lee. „Posluchači, to nás dovedlo až na konec další Potterovy hlíd

věřte, dobrou noc.”

pořád zářili. Slyšet známé a přátelské hlasy bylo neobyčejným posilujícím nápojem; Harrtak zvykl na jejich izolaci, že zapomněl, že i jiní lidé odporují Voldemortovi. Jako byprobudil z dlouhého spánku.

„Dobrý, ne?” řekl šťastně Ron.

„Úžasný,” řekl Harry.

„Je to od nich tak statečné,” povzdechla obdivně Hermio

Page 317: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„No, pořád se stěhují, ne?” řekl Ron. „Jako my.”

„Ale slyšel jsi, co řekl Fred?” zeptal se Harry vzrušeně; teď, když bylo vysílání u konce, jeho myšlenky se zase obrátili k jeho vše stravující posedlosti. „On je v zahraničí! Pořád hledá tu hůlku, věděl jsem to!”

„Harry—“

„No tak, Hermiono, proč jsi tak odhodlaná si to nepřipouštět? Vol –“

„HARRY, NE!”

„—demort jde po prastaré hůlce!”

Ale Ron přestal mluvit a Harry věděl proč. Lotroskop na stole se rozsvítil a začal se točit; íž: hrubé a vzrušené hlasy. Ron vytáhl Zhasínadlo z kapsy a

py zhasly.

m! Míří na vás půl tuctu hůlek a je nám jedno, koho proklejeme!”

„To jméno je tabu!” křičel Ron a vyskočil na nohy, povídání se ozývalo až ven ze stanu.

„Řekl jsem ti, Harry, řekl jsem ti, že to nemůžeme už nikdy víc říkat – musíme kolem nás obnovit ochranu –rychle – Takhle našli –“

mohli slyšet hlasy, stále blíž a blzmáčknul ho: Jejich lam

„Vyjděte s rukama nad hlavou!” ozval se skřehotavý hlas ze tmy „Víme, že jste ta

23. Kapitola – Malfoyovo Panství

*Harry se podíval na dva ostatní, teď již pouhé obrysy ve tmě. Viděl Hermionu mířit měrem ven, ale přímo do jeho obličeje.

Ozvala se rána, výbuch bílých jisker a pak…spadl v agónii neschopen nic vidět. Cítil, el kroky kolem sebe.

*

„Zvedni se, ty nicko!“

Předtím, než to stačil zastavit, ho něčí ruce surově zvedly ze země. Někdo

bolící tvář. Byla nateklá a rudá, jako by právě dostal nějaký alergický záchvat.

iděl, byly obrysy čtyř nebo pěti lidí

UPOZORNĚNÍ: Hermiona uvalila na Harryho bodavou kletbu, aby ho nepoznali doplněno zde

hůlkou ne s

jak mu rychle natýká obličej pod jeho rukama, stejně jako slyš

prohledal jeho kapsy a vzal trnkovou hůlku. Harry si svíral v dlaních nesnesitelně

Jeho oči připomínaly maličké štěrbiny, přes které sotva viděl. Když byl svázaný před stanem, spadly mu brýle, vše, co vzápasících s Ronem a Hermionou.

Page 318: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Jdi-od-ní!“ zařval Ron.Ozval se neomylný zvuk zlomeného kloubu: Ron zavřeštěbolestí a Hermiona zakřičela, „Ne! Nech ho být, nech ho být!“ „Tvůj kluk dostane víc, než by d

l

ostal, když bude na mém seznamu,“ řekl nechutně známý skřehotající hlas. „Rozkošné děvče…jaké jednání…zajisté si užiji hebkosti

ir Šedohřbet, vlkodlak, který nosil smrtijedský plášť, na oplátku za to mohl povolit uzdu své divokosti. Prohledejte ten stan!“ ře

hozen eli kroky a rány, muž při prohledávání stanu převrátil židle.

otřeboval bych máslový ležák, abych tohle dal dolů. Co se ti stalo, ty ohavo?“

d.

s.

k se na. „Co ty, zrzku?“

pro nás

kůže…“ Harrymu se protočil žaludek. Věděl, kdo to je, Fen

„ kl jiný hlas. Harry byl otočen směrem k zemi. Zadunění mu ovšem napovědělo, že Ron byl vedel něj. Slyš „Tak, teď se podíváme, kohopak to tu máme,“ řekl Šedohřbet seshora škodolibým hlasem a převrátil Harryho na záda. Paprsek světla z hůlky mu dopadl na tvář a Šedohřbet se zasmál. „P Harry neodpověděl ihne „Ptal jsem se“, zopakoval Šedohřbet a Harry dostal ránu do bránice, což mu způsobilo dvojnásobnou bolest, „co se ti stalo?“ „Bodnutí,“ zamumlal Harry. „Bodli mě.“ „Jo, vypadá to tak,“ řekl druhý hla „Jak se jmenuješ?“ zavrčel Šedohřbet „Dudley,“ odpověděl Harry. „A křestní méno?“ „Já totiž --Vernon. Vernon Dudley.“ „Zkontroluj seznam, Scabiore,“ nařídil Šedohřbet a Harry ho pozoroval, japřemístil bokem, podívat se dolů na Ro „Stan Silnička,“ řekl Ron. „To tak,“ řekl muž, který se jmenoval Scabior. „Známe Stana Silničku, ten udělal trochu práce.“ Ozvalo se další zadunění. „Jsem Bardy,“ pokračoval Ron, a Harry mohl jistojistě říci, že v tu chvíli měl Ronplnou pusu krve.

Page 319: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ „nejseš mudla. A nakonec, tvoje krásná malá přítelkyně…“ Tón jeho hlasu zbysHarrymu smysly. „Jednoduché, Šedohřbete,“ řekl s výsměc „Á, nemíním ji zatím zakousnout, uvidn „ „„Poloviční krev,“ od „Dost jednoduché to zjistit,“ řekl Scaje „Odefli jsme,“ řekl Ron. „Odešli jsme, si chtěl říct,m „Ne pfo legfaci,“ řekl R „Nehoda?“ Ozvalo se mnoh „Víš, kdo rád říká jméno Temného Pána, Weasley?“ zabručel Šedohřbet, „Fénixův řád. Říká ti to něco „ „Dobrá, neprokazují Pánovi Zla dostatečný respekt, tedy jméno bylo Tabooed. Párčlenů Řádu následd Nho začal svazovat zady k sobě s ostatními vězni. Harry byl stále na půl slepý, sotva něco přes své nateklé oči viděl.H „ „Ne.“ Ozvali se Ron i Hermiona z různých „Je to moje chyba. Řekl jsem to jméno. Omlouvám se-“ „

Bardy Weasley.“

Á Weasley?“ zaskřehotal Šedohřbet. „Tak to seš spřízněný s krvezdrádcem, ikdyž třil

hem v hlase ostatním Scabior.

íme, jestli si vzpomene na své méno rychleji, ež Barny. Kdo jsi ty, děvče?“

Penelope Clearwater,“ řekla Hermiona. Zněla vyděšeně, ale přesvědčivě.

Jak jsi na tom s krví?“ pověděla Hermiona.

bior „Ale všichni vypadají, jako by to byli ště Bradavický studenti-“

co, zrzku?“ řekl Scabior „Rozhodli jste si zatábořit, co? A ysleli jste si, že jen tak pro legraci můžete říkat jméno Temného pána?“

on „Nechoda.“

o výsměšných hlasů.

?“

De.“

ovalo tuhle cestu. No, uvidíme. Svažte je spolu s těmi dvěma

alšími zajatci.“

ěkdo zatáhl Harryho za vlasy a kousek ho odtáhl a pustil ho na zem do sedu. Pak

Když je muž konečně pořádně svázal, zeptal se arry šeptem k ostatních zajatců.

Má ještě někdo hůlku?“

stran.

Harry?“

Page 320: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„svázané po Hermionině levici.“ „ „prodají za zlato.“ „To nebyl špatný tah za jednu noc,“ říkal Šedohřbet, když pár okovaných bot procházel kousek od Húzaburá „Jo. Žádný Vernon Dudley na něm není, Šedohřbete.“ „Zajímavé,“ řekl Přikrčil se dolů za Harrym, který skrze neuvěřitelně maličkaté mezery mezi svýma napuchlýma očima viděl tvář pokrytou rozcuchanými vlasy, vousy se špičatými zahnědlými zuby a boláky v koutcích úst. Šedohřbet páchl stejně jako oné noci nvrcholu věže, kde zemřel Brumbál: „Tak, ty nejsi hledaný co,k „ „„Ale žádn „Je v podzemí,“ řekl Harry zřetelně. „Vstoupíte tam skrze zeď. Je plná kostíharampádí a je pod jezerem, tak Nastala krá „Dobrá, dobrá, vypadá to, že jsme vážně chytili malýho Zmijozela,“ řekl Scabior„Bod pro tebe,Verntv „Pracuje na ministerstvu,“ zalhal Harry. Věděl, že cednormální podobu. „Oddělení kouzelných nehod a katast „Víš co, Šedohřbete,“ řekl Scabior. „Myslím, že Harry nemohl ani dýchat. Může jim pomoci štěstí, obrovské štěstí, aby se z toho ještě dostali?

Byl to nový, avšak známý hlas, který přicházel zezadu za Harrym, od osoby

Deane?“

Jsi to ty! Kdyby zjistili, koho mají-! Jsou to zloději, hledají jen zajatce, které

arryho a slyšeli spousty ran zevnitř ze stanu. „Mudla, skřet na těku, a tihle ulejváci. Zkontroloval jsi už jejich jména na seznamu, Scabiore?“

cel.

Šedohřbet. „Jak zajímavé.“

a špínou, potem a krví.

Vernone? Nebo jsi na seznamu pod jiným jménem? V jaké oleji jsi byl v Bradavicích?“

Zmijozel,“ odpověděl automaticky Harry.

Vtipné, jak si všichni myslí, že to chceme slyšet,“ zašilhal Scabior pryč od stínů. ý z nich nám není schopný říct, kde je jejich společenská místnost.“

a že světlo je tam zelené,“

tká pauza.

. one, protože není moc mudlovských žáků ve Zmijozelu. Co dělá

ůj otec?“

lý tenhle příběh může zkolabovat při jediném pokusu o ověření, ale na ruhé straně to bylo to jediné, co mohl dělat, dokud jeho tvář znovu nezíská

rof.“

tam nějakej Dudley je.“

Page 321: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Tak, tak.“ řekl Šedohřbet a Harry slyšel malinké znepokohministerkého úředníka.. Hhrudníku. Nepřekvapilo by ho, kdyby si toho „Pokud mluvíš pravdu, ty malej hnuse, nemusíš se bát malého výletu na ministerstvo. Myslím, že tvůj otec nás odmění za to, že tě doprovodíme.“ „Ale,“ řekl Harry a pusu měl vyschlou na kost, „kdybyste nás prostě nechali...“ „ TNebelvírův meč. „Moooc pěknp „přečetl jméno vyryté přímo pod jílcem. „Půjčili jsme si ho na dříví...“ „Počkej chvíli, Šedohřbete! Podívej na tohle ve Věštci!“ Jak to Scabior řekl, Harryho jizva, která byla hluboko v jeho opuchlém čeobudovu, ponurou pevnost, temnou a odpudivou. Voldemortovy myšlenky byly najednou zaseb Tak blízko..tak blízko... Sdo míst, kde zrovna ve tmě seděl připoutaný k Ronovi, Hermioně, Deanovi aGriphookovi a poslouchal Scabiora s Šedohřbetem. „Hermiona Grangerová,“ říkal Scabior, „Mudlovská šmejdka, o které je zncestuje s Harry Potterem.“ Harryho jizva v tichu žhnula, ale on se překonával, aby zůstal na místě a ndřepl před Hermionu. „Víš co, holčičko? Tenhle obrázek mi tě pekelně připomíná.“

„To ne! To nejsem já!“

jení v jeho bezcitném lase a věděl, že Šedohřbet přemýšlí, jestli zrovna nenapadl a nezajal syna

arryho srdce tlouklo tak silně, že mu připadalo, že naráží o provazy okolo Šedohřbet všiml.

Hej!“ bylo slyšet výkřik zevnitř stanu. „Podívej na tohle, Šedohřbete!“

emná postava chvátala proti nim a Harry uviděl stříbrný odlesk světla hůlky. Našli

ý,“ řekl Šedohřbet uznale a vzal si od kumpána meč. „Vážně moc ěkný. Vypadá to jako skřetí práce. Kde jste vzali něco tak pěknýho?“

Je mého otce,“ zalhal Harry a doufal, že je příliš velká tma, než aby Šedohřbet

le, začala stře pálit. Příliš jasně, než aby mohl vnímat cokoliv okolo sebe, uviděl věžovitou

ostré. Klouzal směrem obrovské budově s euforickým pocitem lízkosti svého cíle...

vypětím všech sil uzavřel Harry svou mysl Voldemortovým tužbám a vrátil se zpět

ámo, že

epřeskočil do Voldemortovy mysli. Slyšel zaskřípění Šedohřbetových bot, když si

Page 322: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Hermionin vystrašený výkřik zněl spíš jako doznání.

„...o které je známo, že cestuje s Harry Potterem,“ opak

Zavládlo hrobové ticho. Harryho jizva příšerně bolela, ale vší silou zápasil proti

Voldemortovým myšlenkám. Nikdy nebylo tak důležité zůstat ve svých myšlenk

sám sebou.

„Nu, tohle nám trochu m

Nikdo nepromluvil. Ztuhlý Harry cítil, jak ho bandité pozorují a jak se Hermio

ruka chvěje stejně jako jeho. Šedohřbet vstal a pop

kde seděl Harry. Znovu si dřepl, aby viděl Harrymu do jeho znetvořených rysů.

„Co to máš na čele, Vernone?“ zeptal se ho jemně a Harry ucítil jeho dech

chvíli, kdy přitiskl prst na jeho hlubokou jizvu.

„Nedotýkejte se jí! Vykřikl Harry. Nemohl to zastavit. Myslel,

oval tiše Šedohřbet.

ách

ění pohled na věc, že?“ zašeptal Šedohřbet.

nina

ošel pár kroků směrem k místu,

ve

že ho ta bolest

ničí.“

Myslel jsem, že nosíš brýle, Pottere?“ dýchal Šedohřbet.

Našel jsem brýle!“ vyštěknul jeden z banditů stojících opodál. „Tam ve stanu

a

Je to on!“ vykřikl Šedohřbet. „Chytili jsme Pottera!“

šichni ustoupili několik kroků zpět ohromeni tím, co udělali. Harry stále ještě

.skrýval se pod vysokými zdmi pevnosti...

z

jedny byly, Šedohřbete, počkej...“

A o chvíli později už měl Harry brýle zpátky na nose. Bandité se teď přibližovali

zírali na něj.

V

bojující sám se sebou, aby zůstal v přítomnosti, nemohl přijít na nic, co by jim

řekl. Kusé vize se míhaly na okraji jeho mysli...

..

Page 323: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ne, on je Harry, spoutaný a bez hůlky v obrovsk

...díval se nahoru, do nejvyššího okna té nejvyšší věže...

J

..

„...a na ministerstvo?“

neuvidíme ani ň. Říkám vám, že ho vezmeme přímo k Vy-Víte-Komu.“

základnu. Vezmeme ho tam.“

Harry si myslel, že ví, proč Šedohřbet Voldemort

ša

byl označen znamením smrti. Šedohřbetovi n

p

H

..

„Kdo tady velí?“ zařval Š

je

takový zbabělci, že nechcete jít se mnou – kdokoliv z vás – tak je všechno moje!

vezmu si k tomu i tu holku!“

...okno bylo zasazeno v černé skále, ne dost velké na to, aby se jím pro

č

nebo spící...?

ém nebezpečí...

e Harry a oni mluví tichým hlasem o jeho osudu...

.čas vyletět vzhůru...

Jdi někam s ministerstvem,“ zavrčel Šedohřbet. „Shrábnou odměnu a my z ní

Přivoláš ho? Sem?“ řekl Scabior a z jeho hlasu byla cítit úcta a strach.

Ne,“ vyštěknul Šedohřbet, „Já nemám...říkali, že používají Malfoyův dům jako

a nezavolá. Vlkodlak mohl nosit

ty Smrtijedů, pokud ho potřebovali, ale pouze nejužší okruh okolo Voldemorta

ebylo dovoleno požívat této nejvyšší

octy.

arryho jizva znovu vzplanula...

.a on vystoupil do noci, letěl přímo k oknům na vrcholu věže...

...opravdu jistej, že je to on? Protože jestli není, Šedohřbete, tak jsme mrtvý.“

edohřbet a zakrýval tak svou slabou chvilku. „Řek sem, že

to Potter a on a jeho hůlka, to je dvě stě tisíc galeonů, jasný? Ale jestli jste

A

táhl dospělý

lověk...skrz něj byla vidět jen vychrtlá postava zkroucená pod přikrývkou...Mrtvá

Page 324: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

uděláme s nima?“

„Mohlo by z nich taky něco kápnout. Máme dva mudlovský šmejdy, to je dalších

deset ga

št

V

Harry cítil, jak mu jeho dlouhé žluté nechty škrábou o hlavu. „Na tři! Jedna – dva

Přemístili se a táhli vězně s sebou. Harry se cukal a snažil se vyprostit z

Šedohřbetova sevření, ale bylo to beznadějné. Ron a Hermiona k němu byli přitisklí

z druhé strany. Nemohl se od

v

...protlačil se štěrbinou okna jako had a přistál uvnitř cely lehce jako pára...

V

druhého.

H

křídla brány z tepané oceli. Zkoumal každý detail okolí. To nejhorší ještě nepřišl

Voldemort tu nebyl. Harry věděl, ač s útočícími vizemi bojoval, že je v nějaké

podivné p

se

J

„Jak se dostaneme dovnitř? Je zamčená, Šedohřbete. Nemůžu...sakra!“

Vystra

jak

účel vaší návštěvy?“

Dobře!“ řekl Scabior. „Takže jsme domluvený! A co se zbytkem, Šedohřbete, co

leonů. Ukaž ten meč. Jestli to jsou rubíny, tak je to dneska další malý

ístko.“

ytáhli vězně na nohy. Harry slyšel Hermionin rychlý vystrašený dech.

Vemte je a držte. Já si beru Pottera!“ řekl Šedohřbet a chytl ho za chomáč vlasů.

i...

skupiny oddělit a tím, jak z něho byl vytlačený

zduch, jeho jizva pálila o to víc...

e chvíli, kdy přistáli na venkovské silničce, vězni se zakývali a vráželi jeden do

arryho oči, stále ještě oteklé, potřebovali chvíli, aby uvykly na světlo a uviděl dvě

o.

evnosti, na vrcholku věže. Jak dlouho bude trvat Voldemortovi dostat se

m, až zjistí, že tu je Harry, byla jiná otázka...

eden z banditů zamířil k bráně a strčil do nich.

šeně odtáhnul ruce. Ocel se kroutila a měnila se ve smičkách a záhybech na

ousi děsivou tvář, která promluvila řinčivým rozléhajícím se hlasem. „Jaký je

Page 325: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Máme Pottera!“ zakřičel Šedohřbet triumfálně. „Zajmuli jsme Harryho Potte

Brána se prudce otevřela.

„Jdeme!“ řekl Šedohřbet svým mužům, kteří odvedli vězně skrz bránu na cestu

v

Harry nad

K

stran ostatními vězni. Zavřel své oteklé oči a nechal bolest v jizvě, aby ho na chvíli

přemohla. Chtěl vědět, co Voldemort dělá, jestli ví, že byl chycen...

Vyzáblá postava se pod svou přikrývkou pohnula a převalila se k němu. Otevřela oči

zapadlé v pohublé tváři...Slabý muž se posadil, ob

n

„Takže jsi přišel. Myslel jsem si to...jednoho dne. Ale tvoje cesta byla zb

N

„Lžeš!“

H

své myšlenky zpět do vlastního těla, a snažil se udržet v přítomnosti, ve které byli

vězni tlačeni přes štěrkem

Z

„Co to má znamenat?“ řekl studený ženský hlas.

„Jsme tu, abychom viděli Toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit!“ zasípal Šedohřb

„Kdo jste?“

jsme Harryho Pottera!“

Šedohřbet chytil Harryho a vytáhl ho na světlo tlače přitom ostatní vě

ra!“

edoucí mezi vysokými živými ploty, které tlumily jejich kroky.

sebou uviděl jako ducha bílou postavu a zjistil, že je to albínský páv.

lopýtl, ale Šedohřbet ho vytáhl zpátky na nohy. Potácel se podél cesty tlačen ze

rovské propadlé oči upřené na

ěho, na Voldemorta, a pak se usmál. Většina jeho zubů byla pryč...

ytečná.

ikdy jsem ji neměl.“

arryho jizva pulsovala bolestí, jak v něm bublal Voldemortův vztek a on přesunul

vysypané prostranství.

alilo je světlo.

et.

Znáte mě!“ Ve vlkodlakově hlase byla cítit nelibost. „Fenrir Šedohřbet! Chytili

zně dál.

Page 326: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Vím, že je oteklý, madam, ale je to on!“ pípnul Scavior. „Pokud se podíváte víc

zblízka, uvidíte tu jizvu

c

madam..

Přes své oteklé oči uviděl Harry Narcissu Malfoyovou zkoumající jeho oteklou tvář.

Scabior jí ukázal hlohovou hůlku. Pozvedla obočí.

„Vemte je dovnit

„Harry a ostatní byli vytlačeni a vykopáni po kam

o

na velikonoč

Přijímací místnost byla ve srovnání s venkovní temnotou oslňující. Ač měl Harry

téměř zavřené oči, mohl

K

chvíli, kdy byli vězni vtlačeni do místnosti, z židlí stojících před mramorem

z

„Co to má znamenat?“

Dobře známý

p

blokovat Voldemortovy myšlenky, i když ho jizva stále nesnesitelně pálila.

H

on, se zvedla z křesla, bledá tvář, která splývala s jeho blonďatými vlasy.

Šedohřbet znovu zatla

„Nu chlapče?“ zaskřehotal vlkodlak.

. A tady, vidíte tu holku? Mudlovská šmejdka, která

estovala s ním, madam. Není pochyb, že je to on, a máme i jeho hůlku! Tady

.“

ř,“ řekla.

enných schodech do haly

lemované portréty.

Za mnou,“ řekla Narcissa, a vyrazila napřed přes halu. „Můj syn, Draco, je doma

ních prázdninách. Pokud je to Harry Potter, pozná ho.“

zhruba odhadnout rozměry pokoje.

řišťálový lustr vysel ze stropu, a na tmavě fialových zdech visely další portréty. Ve

dobeným krbem vystoupily dvě postavy.

děsivý hlas Luciuse Malfoye dopadl do Harryho uší. Zachvátila ho

anika. Neviděl žádnou cestu ven a jak jeho strach narůstal, bylo jednodušší

Říkali, že dopadli Pottera,“ řekla Narcissa studeným hlasem. „Draco, pojď sem.“

arry se nedíval přímo na Draca, ale částečně ho viděl. O něco vyšší postava, než

čil na vězně, aby se otočili, a Harry stál přímo pod lustrem.

Page 327: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

H

rámu. Přeš štěrbiny svých očí viděl poprvé od doby, kdy opustil Grimmauldovo

náměstí, svůj odraz.

Jeho tvář byla ohromná, lesklá a růžová, celá postižená Hermioninou kletbou.

tmavé vlasy mu dosahovaly až po ramena a

n

Rozhodl se nemluvit, ab

D

„No Draco?“ řekl Lucius Malfoy a jeho hlas zněl zaníceně. „Je to on? Je to Harry

Potter?“

„Nevím...Nemůžu si být jistý,“ řekl Draco. Držel se dál od Šedohřbeta a vypadal, že

se

„Ale podívej se pořádně, podívej se! Jdi blíž!“

H

bude promin...“

„Nebudeme, doufám pane Malfoyi, hned zapomínat na to, kdo ho ve skutečnost

chytil?“ řekl Šedohřbe

„Samozřejmě, že ne, samozřejmě!“ řekl Lucius netrpělivě. Sám přišel k Harrymu

tak blízko, že mohl vidět každý detail jeho mdlé bledé tváře i přes své oteklé oči.

„Co jsi mu udělal?“ zeptal se Lucius Šedohřbeta. „Jak se dostal do tohoto sta

„Připadá

H

arry stál přímo proti zrcadlu, které bylo zasazené ve složitě zdobeném zlaceném

Jeho

okolo jeho čelisti byl černý stín. Kdyby

evěděl, že to je on, kdo tu stojí, divil by se, kdo to nosí jeho brýle.

y se neprozradil. Stále se vyhýbal očnímu kontaktu s

racem, dokud se nepřiblížil.

bojí na Harryho podívat, ač se on nedíval na něj.

arry nikdy neslyšel Luciuse Malfoye tak rozrušeného.

Draco, pokud to budeme my, kdo předvede Pottera Temnému pánovi, vše nám

i

t výhružně.

vu?“

To jsme nebyli my.“

mi to jako bodavá kletba,“ řekl Lucius a svýma šedýma očima propichoval

arryho čelo.

Page 328: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Něco tam má,“ šeptal, „mohla by to být hluboko rozt

se

Harry uviděl Dracovu tvář teď již docela blízko, hne

neobvykle podo

byl spíše znechucený.

„Nevím,“ řekl a odešel ke krbu, kde stála jeho matka.

ostrým ledovým hlasem. „Musíme si být naprosto jistí, že je to Potter před tím, ne

zavoláme Temného pána...říkali, že tohle je jeho,“ dívala se zblízka na hlohovou

h

zavolali sem Temného pána pro nic...Pamatuješ, co udělal Rowlovi s Dolohovem?“

„A co potom ta mudlov

c

Hermionu.

„Počkejte,“ řekla Narcissa ostře. „Ano, ano...byla u madam Malkinové s Potterem

Viděla jsem její fotku ve Věštci! Podív

ažená jizva...Draco, pojď

m, podívej se pořádně! Co myslíš?“

d vedle jeho otce. Byli si

bní, až na to, že jeho otec vypadal velice vzrušeně. Dracův výraz

Radši bychom se měli ujistit, Luciusi,“ zavolala Narcisa na svého manžela jejím

ž

ůlku, „ale nevypadá tak, jak ji Ollivander popisoval...Pokud bychom se zmýlili a

ská šmejdka?“ zavrčel Šedohřbet. Harry málem upadl ve

hvíli, kdy bandité znovu zatlačili na vězně, aby se otočili, a světlo dopadlo na

!

ej Draco, není to ta Grangerovic holka?“

řikl Lucius kráčeje okolo vězňů, aby viděl na

ona. „Jsou to oni, Potterovi kamarádi – Draco, podívej se na něj, není to syn

rthura Weasleho, jak se jmenuje...?“

Jo,“ řekl znovu Draco zády k vězňům. „Mohl by to být on“

„Já...možná...jo.“

„Ale potom tohle je Weasley!“ vyk

R

A

Přijímací místnost se za Harrym otevřela. Nějaká žena promluvila a její hlas

vystrašil Harryho ještě víc, než už teď byl.

„Co je to? Co se stalo, Cisso?“

Page 329: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Bellatrix Lestrangeová pomalu procházela kolem vězňů a zastavila se po Harryho

pravici, kde zírala svýma kovovýma očima na Hermionu.

„Ano, ano, je to Grangerová!“ vykřikl Lucius. „A vedle něj, myslíme si, stojí Pot

P

„Potter?“ z

jistí? Ale pak musí být Temný pán okamžitě informován!“

Vyhrnula si levý rukáv a Harry uviděl Znamení zla vypál

V

„Cht

nedotkla znamení. „Já bych ho měl přivolat, Bello. Potter byl přiveden do mého

domu, takže je to na mně...“

„Na tobě!“ ušklíbla se a snažila s

ztratil spolu se svou h

„Tohle s tebou nemá co dělat, ty jsi nezajala toho chlapce...“

„Prosím, odpusťte, pane Malfoyi,“ přerušil je Šedohřbet, „ale byli jsme to my, kdo

chytil Pott

„Zlato!“ smála se Bellatrix a stále se snažila odhodit svého švagra a svou v

Ale jistě,“ řekla tiše, „To je ta mudlovská šmejdka? Ta Grangerová?“

ter!

otter a jeho kamarádíčci konečně dopadeni.“

ajíkla se Bellatrix a ustoupila dál, aby lépe viděla na Harryho. „Jste si

ené v mase na její paži.

ěděl, že stačí se ho dotknout, aby přivolala svého milovaného pána...

ěl jsem ho přivolat!“ řekl Lucius a zadržel svou rukou její zápěstí, aby se

e vytrhnout ruku z jeho sevření. „Svojí reputaci jsi

ůlkou, Luciusi! Jak se odvažuješ! Dej ode mě ruce pryč!“

era a budeme to my, kdo má nárok na zlato...“

olnou

kou šmátrala v kapse po hůlce. „Vezměte si svoje zlato, vy špinaví mrchožrouti,

řestala bojovat a svoje tmavé oči upřela ne něco, co Harry neviděl. Oslavujíc její

ZADRŽ!“ vykřikla Bellatrix, „nedotýkej se toho, všichni zemřeme, pokud Temný

ru

co bych s ním já dělala? Mně jde jen o čest jeho...jeho..“

P

kapitulaci, odhodil Lucius její ruce a vyhrnul si svůj vlastní rukáv...

pán přijde teď!“

Page 330: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Lucius ztuhnul, svůj ukazovák t

H

„Co to je?“ slyšel ji říkat.

„Meč,“ zavrčel bandita.

„Dej mi ho.“

Bylo slyšet ránu a záblesk červeného světla. Harry věděl, že bandita byl omráčen.

Bylo slyšet zlostnou reakci jeho druhů. Scabior vytáhl svou

„Na co si tu hrajete, ženská?“

Nebyl tam nikdo,

o

Šedohřbeta, který byl stlačen na kolena a roztáhl ruce. Koutkem oka viděl Harry

Bellatrix s voskovou tvá

„Kde jsi vzal ten meč?“ zaš

ru

hýbat. Vycenil

„Kde jsi našel ten meč? Opakovala, a ohnala se

d

„Byl v jejich stanu,“ vrčel Šedohřbet. „Říkám vám, pusťte mě!“

„Mávla hůlkou a vlkodlak vysko

n

ěsně nad vlastním znamením. Bellatrix ustoupila z

arryho zorného pole.

Není váš, slečno, je můj, já jsem ho našel.“

hůlku.

Mdloby na tebe!“ zaječela, „Mdloby na vás!“

kdo by se jí rovnal. Jak Harry věděl, byla to čarodějka s

hromnými schopnostmi a bez známky svědomí. Spadli na místě, všichni, až na

ří, jak se ohýbá k vlkodlakovi a v ruce svírá Nebelvírův meč.

eptala na Šedohřbeta, když vytáhla hůlku z jeho strnulé

ky, která nekladla žádný odpor.

Co si to dovolujete?“ vrčel a jeho ústa byla jedinou částí těla, která se mohla

na ní své ostré zuby. „Pusťte mě, ženská!“

mu s ním do tváře, „Snape ho poslal

o mého trezoru u Gringottových!“

čil na nohy, ale vypadal příliš ostražitě, než aby se k

í přiblížil. Proplížil se za křeslo a svými zahnutými špinavými nehty sevřel jeho

Page 331: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

opěradlo.

„Draco, vyhoď ty šupáky ven,“ řekla Bellatrix a sledovala bezvědomé muže

zemi. „Jestli nemáš žaludek na to, abys to s nimi skoncoval, tak je nech na nádv

pro mě.“

N

„Ztichni! Tahle situace je mnohem vážnější, než si vůbec umíš představit, Cisso!

Máme velice vážný problém!“

Stála, lehce dýchala a dívala se na meč zkoumajíc jeho jílec. Potom se otočila n

mlčící vězně.

„Jestli je to vážně Potter, nesmí být zraněný,“ mumlala víc k sobě, než k ostatním.

„Temný pán se chce Potterovi posta

v

O

„Vězni musí být umístěni do cely, dokud nevymyslím, co dělat!“

„Udělej to! Neumíš si představit, v jakém jsme nebezpečí!“ prskala Bellatrix.

Vypadala k

k

Narcissa chvíli zaváhala a pak se obrátila na vlkodlaka.

„Vezmi ty vězně dolů do vězen

„Počkej, řekla ostře Bellatrix. „Všechny, až na...až na mudlovskou šmejdku.“

Š

Ne!“ vykřikl Ron. „Můžete si vzít mě, nechte si mě!“

na

oří

eopovažuj se mluvit s Dracem jako...“ řekla zuřivě Narcissa, ale Bellatrix vykřikla.

a

vit sám...Ale kdyby zjistil...musím...musím

ědět...“

točila se zpátky na svou sestru.

Tohle je můj dům, Bello, nebudeš vydávat rozkazy v mém...“

šílenství vystrašená. Úzký plamen vyšlehl z její hůlky a propálil díru v

oberci.

í, Šedohřbete.“

edohřbet zavrčel radostí.

Page 332: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

B

seznamu hned za mudlovskou šmejdkou. Vem je dolů, Šedohřbete

n

Hodila Šedoh

Odřízla Hermionu od ostatních vězňů a za vlasy jí odtáhla doprostřed místnosti,

zatímco Šedohřbet tlačil zbytek vězňů pryč, do dalších dveří, do tmavé chodby.

Hůlku držel p

„Myslíš, že mi nechá k

Šedohřbet si broukal, zatímco je tlačil dál chodbou. „

dv

Harry cítil, jak se Ron t

Š

nebezpečí, že mohou kdykoli zakopnout a zlomit si va

Š

místnosti, kde je zanechal v naprosté tmě. Ozvěna bouchnutí dveří ješ

n

„HERMIONO!“ křičel Ron a začal se kroutit a zápasit s lany, která je poutala

dohromady. „HERMIONO!“

ellatrix ho uhodila do tváře. Rána se ozvěnou odrážela po místnosti.

Pokud zemře při výslechu, vezmu tě jako dalšího,“ řekla. „Krvezrádce je na mém

, a ujisti se, že

eutečou. Ale nic víc jim neudělej...alespoň zatím.“

řbetovi zpět jeho hůlku a potom z pod pláště vyndala stříbrný nůž.

řed sebou a tlačil je neviditelnou silou, jíž nešlo vzdorovat.

ousek tý holčičky, až s ní skoncuje?“

Myslím, že si dám jedno nebo

ě kousnutí, co ty na to, zrzku?“

řese.

edohřbet je dotlačil až k příkrým schodům, stále přivázáni zády k sobě a v

z. Dole byly masivní dveře.

edohřbet je odemkl klepnutím své hůlky a zatlačil vězně do vlhké zatuchlé

tě ani

eutichla, když se přímo nad nimi ozval příšerný ohlušující výkřik.

řekl Harry. „Ztichni, Rone, musíme zjistit, jak se odsud...“

ich a v tom Harry uviděl blížící se stín.

„Ticho!“

„HERMIONO! HERMIONO!“

„Potřebujeme plán, přestaň křičet – musíme dostat ty lana...“

„Harry?“ bylo slyšet zašeptání skrze temnotu. „Rone? Jsi to ty?“

Ron přestal křičet. Byl slyšet pohyb blízko n

Page 333: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

“Harry? Rone?”

“Lenko?”

“Lenko, můžes nám pomoct

“Oh, ano, myslím že ano… Je tu starý hřebík, který používáme, když c

ro

H

slovům nebylo rozumět. Ron zakřičel znovu, „HERMIONO! HERM

„Pane Olivandere?” zaslechl Harry Lenku. „Pane Olivandere, mát

K

vodou.”

Z

H

Shora uslyšeli hlas Bellatrix.

„Zeptám se tě ještě jednou! Kde jste získali ten meč? Kde?”

„Našli jsme ho – našli jsme ho – PROSÍM!” Hermiona zakřičela znovu, Ron se roztřás

mnohem víc než předtím a star

„Rone, prosím, nehýbej se!” zašeptala Lenka. „Nevidím, co dělám-“

Za chvilku uslyšeli cvaknutí, a svítící koule, které zhasínadlo nasálo z lamp ve

Ano, jsem to já! To ne, nechtěla jsem, aby vás chytili!”

sundat ty provazy?” řekl Harry.

hceme něco

zdělat… Jenom chviličku…”

ermiona zakřičela znovu přímo nad nimi, a slyšeli také křik Bellatrix, ačkoli jejím

IONO!”

e ten hřebík?

dybyste se jen trošku posunul bokem…..myslím, že byl hned vedle džbánu s

a chviličku byla zase u nich.

Nesmíte se hýbat,” řekla.

arry cítil, jak bodá hřebíkem do tuhých vláken provazu a snaží se uvolnit uzly.

l

ý hřebík sjel po Harryho zápěstí.

Moje kapsa!” řekl Ron, „Mám v kapse zhasínadlo a je plné světla!”

Page 334: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

stanu, se

v

Harry spatřil Lenku se zářícíma o

h

spoluvězně: Deana a skřeta Griphooka, který byl sotva p

provazech, do kterých ho p

„Teď to jde mnohem lépe, díky Rone,”

„Ahoj Deane!”

Shora se opět ozvala Bellatrix.

„Lžeš, špinavá mudlov

Řekni mi pravdu, řekni mi pravdu!”

Další hrozivý výkřik-

„HERMIONO!”

„Co jste si ještě vzali? Co ještě máte? Řekni mi pravdu nebo, přísahám, že t

rozletěly po sklepě. Nemohly se však vrátit na své místo a tak zůstaly

iset ve vzduchu jako malá slunce, zaplavujíce podzemí světlem.

čima v bledé tváři a nehybnou postavu výrobce

ůlek, pana Ollivandera, zkrouceného v rohu na podlaze. Rozhlédl se a uviděl své

ři smyslech, stále v

řivázali lidé.

řekla Lenka a začala opět sekat do provazů.

ská šmejdko, já to vím! Byla jsi v mém trezoru u Gringottů!

ě

arry ucítil, že provazy spadly dolů z jeho zápěstí, uviděl Rona běhajícího po

ohmožděný a krvavý, poděkoval Lence a celý se na místě třásl, ale Griphook se

ahu, vypadal vyčerpaný a dezorietovaný, na jeho obličeji bylo

noho šrámů.

řemístit bez hůlky.

sledovala jeho marné úsilí. „Sklep je

ě zajištěný proti útěku. Dříve jsem to zkoušela. Pan Olivander je tu už dlouho,

probodnu tímhle nožem!”

„Tady!”

H

sklepě jak pozoruje nízký strop a hledá padací dveře. Dean, jehož obličej byl

p

zhroutil na podl

m

Ron se snažil p

„Není cesta ven, Rone,” řekla Lenka, když

úpln

Page 335: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

z

H

kvůli bolesti v jeho jizvě sotva při smyslech, i on začal pobíhat pobíhat po skle

osahávat stěny, ikdyž v hlo

Hermioniny výkřiky se nesly podél zdí až k nim. Ron napůl vzlykal z pokusů pro

zeď svými pěstmi a Harry v hluboké beznaději sundal z krku váček od Hagrida a

sáhl do něj: vytáhl Brumbálovu Zlatonku a bez důvodu s ní zatřásl – nic se nesta

zamával zlomen

kusil všechno.”

ermiona opět zakřičela, ten zvuk prakticky působil fyzickou bolest. Ačkoli byl

pě a

ubi srdce věděl, že je to beznadějné.

Co dalšího jste vzali, co dalšího? ODPOVĚZ! CRUCIO!”

razit

lo –

ými kusy své hůlky, ale nemělo to žádný efekt – kousek zrcadla

řpytěním na zem a Harry spatřil záblesk té nejjasnější modré…

o oko na něj zíralo ze zrcátka.

č.

řičela ještě

ůře, než předtím, a Ron vedle něho řval dál, „HERMIONO! HERMIONO!“

pinavý malý

řet v cele?“

řiveď toho skřeta, ten

ůže říct, jestli je ten meč pravý nebo ne!“

spadl se zat

Brumbálov

„Pomozte nám!“ vykřikl na něj zoufale. „Jsme ve sklepě Malfoyovic sídla, pomozte

nám!“

Oko mrklo a bylo pry

Harry si ani nebyl jistý, jestli tam opravdu bylo. Nakláněl úlomkem sem a tam,

avšak nic než zdi a spoluvězni se v něm neobjevilo. Hermiona shora zak

h

„Jak jste se dostali do mého sejfu?“ slyšeli Bellatrix. „Pomohl vám ten š

sk

„Setkali jsme se s ním až dnes v noci!“ vzlykla Hermiona. „Nikdy jsme ve vašem

sejfu nebyli… Tohle není skutečný meč! Je to kopie, jenom kopie!“

„Kopie?“ zaječela Bellatrix. „Oh, jak úžasný příběh!“

„Můžeme to jednoduše zjistit!“ slyšeli hlas Luciuse. „Draco, p

nám m

Page 336: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry p

nesmějí vědět, že tenhle je pravý, Griphooku, prosím…“

Zaslechli nad sebou kroky a v dalším okamžiku také Dracův chvějící se hla

„Ustupte. Postavte se proti zadní zdi. Nic nezkoušejte, nebo vás zabiju!“

U

vletěla zpět do jeho kapsy, a ve sklepě opět zavládla tma. Dveře se otevřely,

dovnitř vpochodoval bledý a odhodlaný Malfoy s hůlkou připravenou.

Malého sk

se zabouchly a ve stejný okamžik se ve sklepě rozlehl hlasitý zvuk – crack.

Ron stiskl zhasínadlo. Tři světla vylétla z jeho kapsy zpět do vzduchu a odhalila

domácího skřítka Dobbyho, který se právě přemístil mezi n

„DOB…!“

Harry praštil Rona do paže aby přestal křičet, a ten se zděsil kvůli své chybě. Nad

hlavou se jim ozývaly kroky: Draco vedl Griphooka k Bellatrix.

Dobbyho enormní oči ve tvaru tenisových míčů byly doširoka otevřeny; třásl se od

nohou až po špi

je vyděšený.

„Harry Pottere,“ zapištěl co nejtišeji, „Dobby Vás přišel zachránit.“

řeběhl celu k místu, kde byl na podlaze schoulený Griphook.

Griphooku,“ zašeptal do skřetova ucha, „musíte jim říct že ten meč je falešný,

s.

dělali, co jim bylo přikázáno. Když uslyšeli zámek, Ron stiskl zhasínadlo a světla

řeta chytil za paži a couval zpět ze sklepa, Griphooka táhl s sebou. Dveře

ě.

čky svých uší. Byl zpět v domě svých bývalých pánů, a bylo jasné, že

„Ale jak jsi…?“

Strašlivý řev dolehl k Harryho uším: Hermiona byla opět mučena. Zaměřil se na

podstatné věci.

Page 337: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Můžeš se

m

Dobby opět př

k

Skřítek přikývl po

„A pak se vrať

“Samoz

Ollivanderovi, který se zdál být st

druhou nap

„Harry, my ti chceme pomoct!“ z

„Nem

„Jd

Když Harry mluvil, jeho jizva se rozbolela v

přemístit z tohoto sklepa?“ zeptal se Dobbyho. Ten kývl hlavou, uši se

u zatřásly.

Můžeš s sebou vzít také lidi?“

ikývl.

Dobře. Dobby, chci abys chytil Lenku, Deana, a pana Ollivandera a vzal je… vzal je

…“

Billovi a Fleur,“ řekl Ron. „Jejich chata na okraji Tunworthu!“

třetí.

,“ řekl Harry. „Můžeš to udělat, Dobby?“

řejmě, Harry Pottere,“ zapištěl domácí skřítek. Přispěchal k panu

ěží při vědomí. Vzal výrobce hůlek jednou rukou,

řáhl k Lence a Deanovi. Ani jeden z nich se nepohnul.

ašeptala Lenka.

ůžeme vás tady nechat,“ řekl Dean.

ěte, oba! Uvidíme se u Billa a Fleur.“

íc než předtím a několik vteřin shlížel

Page 338: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

d

opovržlivě se smějícího.

olů, avšak ne na výrobce hůlek, ale na jiného muže. Starého, vyzáblého, ale

řičela, vrátil se odtamtud, zpět

a k hrůze, kterou zrovna zažíval on.

ěte!“ zapřísahal Lenku a Deana. „Jděte! Půjdeme po vás, prostě jděte!“

řažených prstů domácího skřítka. Opět se ozvalo hlasité crack a

oy nad nimi. „Slyšeli jste to? Co to bylo ve sklepě

ře prošly přes místnost a pak bylo ticho. Harry věděl, že lidé nahoře

ězni chybí, by byli ztraceni. „Nech svítit

ětla,“ dodal Harry a když zaslechli za dveřmi kroky, couvli ke zdi na protější

„Tak mě tedy zabij, Voldemorte, já uvítám smrt! Ale moje smrt ti nepřinese, co

hledáš… Je mnoho věcí, které nechápeš…“

Cítíl Voldemortův hněv, ale když Hermiona opět zak

do sklepa

„Jd

Chytili se nap

Dobby, Lenka, Dean a Ollivander zmizeli.

„Co to bylo?“ zakřičel Lucius Malf

za hluk?“

Harry a Ron na sebe okamžik zírali.

„Draco… ne, zavolej Červíčka! Ať tam jde a zkontroluje to!“

Kroky naho

čekali na další hluk ze sklepení.

„Musíme ho zkusit odzbrojit,“ zašeptal Ronovi. Neměli na výběr: V okamžik, kdy by

někdo vstoupil do místnosti a viděl, že tři v

sv

Page 339: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

st

Dve

osvícenou světlem ze tří miniaturních slunc

chytil

utlumil tak

ruka chytila Harryho kolem krku.

„Co se děje, Červíčku?“ zavolal Lucius Malfoy seshora.

„Nic!“ zak

Harry mohl stěží dýchat.

„Ty se m

prsty. „Pot

raně.

Ustupte,“ slyšeli Červíčkův hlas. „Odstupte od dveří. Jdu dovnitř.“

ře se rozletěly. Zlomek vteřiny zíral Červíček na zdánlivě prázdnou celu

í. Pak na něj Harry a Ron skočili. Ron

Červíčkovu ruku s hůlkou a namířil ji nahoru. Harry mu dal ruku přes pusu a

jeho hlas. Tiše bojovali: Červíčkova hůlka vysílala jiskry; jeho stříbrná

řičel Ron a imitoval přitom Červíčkův sípavý hlas. „Všechno v pořádku!“

ě chystáš zabít?“ Harry se dusil, avšak dál se pokoušel sundat stříbrné

om, co jsem ušetřil tvůj život? Dlužíš mi, Červíčku.“

řes

To by bylo,“ zašeptal Ron a vytrhl Červíčkovi hůlku z jeho druhé ruky.

ez hůlky a bez pomoci, Pettigrewovy zorničky se rozšířily strachem. Jeho oči

louzly z Harryho tváře na něco jiného. Jeho vlastní stříbrné prsty se neúprosně

Ne…“

Stříbrné prsty povolily. Harry to nečekal: Užasle se uvolnil a dál držel ruku p

Červíčkova ústa. Viděl, že jeho malá vodnatá očka byla rozšířena strachem a

překvapením: Zdálo se, že je stejně překvapen tím, co udělala jeho ruka v ten

kraťoučký okamžik z milosrdnosti, kterou projevil, a bojoval dál ještě více, aby

odčinil onu chvilku slabosti.

B

sk

blížily k jeho vlastnímu hrdlu.

Page 340: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

A

se

služebníkovi, se obrátila proti svému neozbrojenému a neužitečnému majiteli;

Pettigrew platil za svou váhavost, za svou chvilku slabosti; byl škrcen před jej

očima.

Ron také uvolnil Červíčka a spolu se pokusili uvolnit stříbrné prsty kolem Červíč

krku, ale nebylo to k ničemu. Pettigrew již modral.

Pettigre

Č

p

Harry a Ron se na sebe podívali. Červíčkovo tělo nechali ležet za sebou a běželi

nahoru po schodech vedoucích do salonu. Opatrně pokračovali, dokud nedorazili k

pootevř

d

S

H

„Ne,“ odpověděl Griphook. „Je falešný.“

niž by se Harry nad tím zamyslel, pokusil se jeho ruku stáhnout zpět, ale nedala

zastavit. Stříbrná pomůcka, kterou dal Voldemort svému nejvíce zbabělému

ich

Ne!“

kova

Relashio!“ řekl Ron a zamířil hůlku na stříbrnou ruku, avšak nic se nestalo;

w dopadl na kolena a ve stejný okamžik Hermiona opět srdceryvně vykřikla.

ervíčkovy oči se v purpurové tváři protočily; naposledy se zaškubal a přestal se

ohybovat.

eným dveřím. Nyní jasně viděli Bellatrix, která shlížela na Griphooka

ržícího Nebelvírův meč ve svých rukou. Hermiona ležela u Bellatrixiných nohou.

otva se hýbala.

Takže?“ řekla Bellatrix Griphookovi. „Je to ten pravý meč?“

arry čekal, zadržel dech, a bojoval proti bolesti v jizvě.

Page 341: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ano,“ řekl skřet.

Po tváři se jí rozli

skřetově tváři. Ten padl s řevem na zem. Odkopla ho stranou.

h

V

V ten okamžik měl Harry pocit, jako by mu

z

v

Jestli se pletli…

„To mě raději zabi

T

V

křehké staříkovo tělo bylo vyzvednuto z tvrdého lůžka, potom mrštěno bez živo

zpět a Voldemort se vrátil k oknu, jen stěží dokázal opanovat svůj vztek. Jjest

nemají opravdu dobrý důvod k tomu, že ho přivolali, pocítí

„Myslím,“ bylo slyšet Bellatrixin hlas, „že teď se můžeme zbavi

šm

Jste si jistý?“ zalapala po dechu Bellatrix. „Úplně jistý?“

la úleva, veškeré napětí vyprchalo.

Dobře,“ řekla a nedbalým máchnutím hůlkou vytvořila další hluboký zářez ve

„A teď,“ řekla

lasem, z něhož čišel triumf, „zavoláme Temného pána!“

yhrnula si rukáv a ukazováčkem se dotkla Temného znamení.

jizva znovu explodovala. Vše okolo něho

mizelo: Byl Voldemort a kostnatý čaroděj před ním se bezzubě smál; byl rozzuřen

yrušením, které pocítil – varoval je, řekl jim, aby jej volali jedině kvůli Potterovi.

j!“ vykřikl starý muž, „protože ty nevyhraješ, nemůžeš vyhrát!

a hůlka nikdy nebude tvoje, rozumíš? Nikdy!“

oldemortova zuřivost se zlomila, výbuchy zeleného světla zaplnily vězeňskou celu,

ta

li

jeho hněv...

t té mudlovské

ejdky. Šedohřbete, vem si ji, jestli chceš.“

Page 342: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„NÉÉÉÉ!“

R

aby...

v

Lucius, Narcissa, Draco a Šedohřbet se otočili, Harry vykřikl „Mdloby na tebe!“ a

Lucius Malfoy se zhroutil, zasažen do hrudi. Proudy světla vytryskly z Dracovy,

Narcissiny a Šedohřbetovy hůlky, Harry sebou praštil na zem a odkutálel se za

pohovku, aby se jim vyhnul.

„ST

Těžce oddychujíc, nakoukl Harry přes okraj pohovky. Bellatrix drž

která se zdála být v bezv

„Odho

krev ve skute

Ron stál be

stále v ruce.

on vrazil do pokoje, Belatrix se v úžasu ohlédla, zamířila hůlku na Rona místo

Expeliarmus!“ zařval Ron a ukázal na ní Červíčkovu hůlku, zatímco její vylétla do

zduchu, takže se jí mohl zmocnit Harry, který sprintoval za Ronem.

ŮJTE, NEBO ZEMŘE!“

ela Hermionu,

ědomí, malou stříbrnou dýku jí tiskla k hrdlu.

ďte hůlky,“ zašeptala, „odhoďte je, nebo uvidíte, jak moc špinavá ta její

čnosti je!“

z hnutí a svíral Červíčkovu hůlku. Harry se vztyčil a Bellatrixinu měl

Bellatrixinu hůlku k nohám, Ron udělal totéž s

ervíčkovou. Oba zvedli ruce vzhůru.

„Řekla jsem, odhoďte je!“ zavřískla a přitiskla čepel ještě těsněji k Hermionině

krku, Harry viděl, jak se objevilo několik kapek krve.

„Dobrá!“ vykřikl a upustil

Č

Page 343: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

tv

H

o

blízko, že se sem bude moci přemístit. Harry neviděl žádný způsob, jak uniknou

myslím, že bychom měly tyhle malé hrdiny zase svázat, zatímco se Šedohřbet bude

věnovat slečně šmejdce. Jsem si jistá, že by ti Temný

to

Při jejích posledních slovech něco nad

p

se

Bellatrix stála přímo pod ním, pustila Hermionu a s výkřikem se vrhla stranou. Lustr

narazil na podlahu, bylo

sk

všemi sm

Když Ron vyskočil, aby vytáhl Hermionu z trosek, Harry se chopil šance, naklonil se

p

vyk

„Mdloby na tebe!“ Trojité kouzlo zvedlo vlkodlaka z podlahy, vylétl ke stropu a

potom byl sražen k zemi.

Narcissa strhla Draca do bez

mávala st

„Dobby!“ zavřeštěla tak, že i Bellatrix ztuhla, „Ty, to ty jsi shodil lustr?“

Výborně!“ zašilhala. „Draco, zvedni je! Temný pán už přichází, Harry Pottere,

oje smrt je blízko!“

arry to věděl, jeho jizva vystřelovala bolestí a cítil, jak Voldemort letí temnou

blohou daleko, daleko odtud, přes rozbouřené moře a za chvíli už bude natolik

t.

A nyní,“ řekla Bellatrix měkkce, zatímco Draco už k ní spěchal s hůlkami, „Cissy,

pán to děvče neupřel, po

m, co jsi dnes v noci dokázal, Šedohřbete.“

jejich hlavami zaskřípalo. Všichni vzhlédli

rávě včas, aby viděli, jak se křišťálový lustr zatřásl, a pak, s vrzáním a cinkáním,

utrhl.

to jako výbuch krystalů a řetízkou, padl na Hermionu a

řeta, který stále ještě svíral Nebelvírův meč. Třpytící se střepy křišťálů létaly

ěry, Draco si rukama chránil zkrvavený obličej.

řes křeslo a vykroutil z Dracova sevření tři hůlky, zamířil s nimi na Šedohřbeta a

řiknul:

pečí. Bellatrix vyskočila na nohy, vlasy jí vlály když

říbrným nožem, ale Narcissa ukázala hůlkou na dveře.

Page 344: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Domácí skřítek vklusal do pokoje, třesoucí prst namířený na svou bývalou paní.

„Zabij ho, Cissy!“ ječela Bellatrix, ale ozvalo se další hlasité prásknutí a Narcissina

hůlka odlétla na druhou stanu pokoje.

„Ty špinavá malá opice!“ v

se

zachránit Harryho Pottera a jeho přátele!“

Bolest v jizvě Harryho omračovala. Byl si jistý, že od příchodu Voldemorta ho dě

je

G

přes jedno rameno a chytl se Dobbyho, aby se mohli přemístit.

J

p

stříbrného nože, který Bellatrix vrhla přes místnost do místa, kde právě mizeli...

B

Z

Nesmíte ublížit Harrymu Potterovi!“ kvílel.

yla Bellatrix, „Jak se opovažuješ zmocnit se hůlky? Jak

opovažuješ vzdorovat svým pánům?“

Doby nemá žádného pána!“ pištěl, „Dobby je svobodný skřítek. Doby přišel

n pár okamžiků, několik vteřin.

Rone, drž se.. a JDEM!“ vykřikl, hodil mu jednu z hůlek, pak se sehnul, vytáhl

riphooka zpod lustru. Přehodil si sténajícího skřeta, který stále ještě nepustil meč

ak vířil v temnotě, uviděl ještě na jeden okamžik pokoj, v něm bledé zmrazené

ostavy Draca a Narcissy, rezavou čmouhu Ronových vlasů a modrý záblesk

illova a Fleuřina … Škeblová chajda … Billova a Fleuřina...

mizel kamsi. Jediné, co mohl dělat, bylo opakovat jméno místa a doufat, že to

Page 345: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

b

skřeta ho táhla dolů, cítil jak mu čepel Nebelvírova meče naráží do zad. Dobbyho

ruka se v jeho dlani cukala, nevěd

je

p

Najednou narazili na pevnou zem a ucítili slaný vzduch. Harry pa

v

„Jsi v pořádku?“ zeptal se, protože se skřet nehýbal, ale Griphook jen zakňoural.

Harry se rozhlédl po temnotě, která je obklopovala. Vypadal

n

z

„Dobby, je to Škeblová chajda?“zašeptal a v ruce svíral dvě hůlky, které získal u

Malfoyů, připravené k boji, kdyby bylo třeba. „Jsme tu správně? Dobby?“

Ohlédl se, skřítek stál ani ne půl metru od něj.

„DOBBY!“

Sk

zvedající se hrudi.

„Dobby, ne! POMOC!“ Harry se rozkřičel směrem k chajdě, k lidem kteří se před ní

pohybovali. „POMOC!“

ude stačit k tomu, aby se tam opravdu dostal. Bolest z jizvy jím pronikala, tíha

ěl, zda se skřítek snaží převzít velení, odtáhnout

správným směrem, tak se mu snažil stiskem ruky dát najevo, že takhle je to v

ořádku...

dl na kolena,

ymanil se z Dobbyho sevření a pokusil se Griphooka šetrně položit na zem.

o to, že chatrč je od

ich vzdálená jen malý kousek cesty, měl dokonce pocit, že ve světle hvězd před ní

ahlédl nějaký pohyb.

řítek se trochu zakymácel, hvězdy se zaleskly v jeho doširoka otevřených,

řících očích. Oba pohlédli dolů na střenku stříbrného nože trčící ze skřítkovy

Page 346: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Nevěděl, zda jsou to mudlové nebo kouzelníci, přátelé nebo nepřátelé, a bylo mu

to jedno, viděl před sebou jen temný pramínek vytékající z rány. Dobby vs

H

S

„Harry... Potter...“

P

skleněnými koulemi, odrážely se v nich hvězdy, které už nemohl vidět.

Bylo to jako potápět se do staré noční můry, na okamžik Harry klečel znovu vedle Brumbálova těla u paty nejvyšší věže v Bradavicích, ale ve skutečnosti hleděl na malé tělíčko, které leželo zkroucené na trávě, probodlé Bellatrixiným stříbrným nožem. Hta Po minutě si konečně uvědomil, že B „ „ Hskřítkova těla, poté sp Nostatní mluvili, probírali věci, které ho nyní vůbec nezajímaly, rozhodovali se. Dean odnesl zraněného Griphooka, Fleur spěchala za nimi. Bill věděl, co

táhl k

arrymu ruce s prosebným pohledem. Harry ho zachytil a položil do chladné trávy.

Dobby, ne, neumírej, neumírej!“

křítkovy oči se na něj upřely, rty se mu zachvěly, jak se snažil promluvit:

ak se malinko zachvěl a zůstal klidně ležet, jeho oči už nebyly ničím než velkými

24. Kapitola – Výrobce hůlek

arryho hlas říkal, „Dobby…Dobby…” , i když věděl, že malý domácí skřítek odešel m, odkaď ho už není možné zavolat zpátky.

po tom všem se dostali na správné místo, byli tu ill s Fleur, Dean a Lenka, shromažďující se okolo místa, kde klečel nad skřítkem.

Hermiona,” řekl náhle. „Kde je?”

Ron ji vzal dovnitř,” řekl Bill. „Bude v pořádku.”

arry se znovu podíval dolů na Dobbyho. Natáhl ruku a vyndal ostrou čepel ze i sundal bundu a překryl s ní Dobbyho tělo, jako by to byla

řikrývka.

ěkde poblíž narážely mořské vlny do skal, Harry tomu však naslouchal. Zatímco

mají dělat. arry se znovu podíval na malé tělíčko a najednou jeho jizva zabolela. V jedné část H

Page 347: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

své mysli, kterou viděl jakoby z obrácené strany dalekohledu, viděl Voldemorta trestajícího ty, které necha í. Voldemortův hněv byl trašný, avšak Harryho žal nad Dobbyho ztrátou z něj udělal jen vzdálenou bouři,

pohřbít pořádně,” byla první slova, která si Harry plně uvědomoval. „Ne,

rátce potom se dal do práce. Sám kopal hrob na konci zahrady, na místě, které

terý zachránil jejich životy.

eho jizva stále hořela, ale byl pánem nad svojí bolestí, cítil ji. Ale jako by k němu

akonec se to naučil, naučil se, jak oddělit svoji mysl od Voldemortovy, právě

nemohl ani nyní proniknout do Harryho myšlenek, když Harry truchlil ad Dobbyho ztrátou. Vypadalo to, že žal je to, co dokáže udržet Voldemorta

ak Harry kopal, hlouběji a hlouběji do tvrdé zmrzlé země, zakrýval svůj žal

m. „Relikvie…Viteály… elikvie … Viteály …“ ál už ho ta divná, utkvělá touha nepálila. Ztráta a strach ji udusily. Znovu se cítil,

arry se potápěl do hrobu hlouběji a hlouběji. Věděl, kde dnes v noci Voldemort

ě věděl?

dyž se znovu připojil k Ronovi a Deanovi.

mocí

dokud

li za sebou v Malfoyově panstvskterá dorazila k Harrymu skrz obrovský tichý oceán. „Chci hopomocí magie. Máte tady rýč?” Kmu Bill ukázal, mezi keři. Kopal zuřivě, vychutnávajíc si ruční práci, hrdý na práci bez magie. Každá kapka potu a každý puchýř byl pro něj jako úcta pro skřítka, k Jnepatřila. Ntohle Brumbál chtěl, aby se od Snapea naučil. Stejně jako Voldemort nebyl schopný posednout Harryho, když Harry želel pro Siriuse, taknmimo, i když Brumbál by jistě řekl, že to je láska. Jpotem, odmítajíc bolest ve své jizvě. V temnotě, kde nebylo slyšet nic, kromě vlastního dechu, kde mu jedinou společnost dělalo šumící moře, se mu opět vybavily věci, které se staly u Malfoyových. Věci, které slyšel znovu a znovu, a nakonci té temnoty vykvetlo pochopení… Stálý rytmus jeho rukou udával tempo jeho myšlenkáRDjako by ho někdo fackoval, aby se probudil. Hbyl, koho zabil v nejvyšším patře Nurmengardu, dokonce i proč… Myslel na Červíčka, zemřel kvůli malému bezvědomému smilováni…Brumbál to předpovídal…Kolik toho vlastn Harry ztratil pojem o čase. Věděl jen, že se temnota prosvětlila a venku se ochladilo, k „Jak je Hermioně?“ „Lépe“ řekl Ron. „Fleur na ní dohlíží.“ Harry byl připraven odpovědět jim, proč jednoduše neudělal perfektní hrob posvé hůlky, ale nemusel. Seskočili s vlastními rýči dolů do díry, kterou právě udělal, a společně kopali,

Page 348: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

se jáma nezdála být dost hluboká. Harry kolem skřítka ovinul svoji bundu. Ron se posadil na okraj hrobu a sundal si z nohou boty a ponožky, které poté navlépjeho netopýří uši. „Měli bychom mu zavřít oči.” HFleur dlouhou bílou zástěru, ze které vyčnívala láhev, ve které Harry rozeznal Kosti-rost. Hermiona byla ovinutá vypůjčeným oblečením, bledá aRz Fleuřiných kabátů, se sklonila dolů a prsty stáhla dolů skřítkovy víčka. „ Harry uložil skřítka do hrobu tak, jako by to vypadalo,hna Brumbálův pohřebBrumbálových úspěchů. V Harry cítil, že Dobby si zv „Myslím že bychom měli něco říct,” Všichni se na ni zadívali a ona oslovila mrtvého skřítka z okraje hrobu. „Moc ti Dobby děkuji, že jsi nás zachránil z té cely. Je hrozně nespravedlivé, že někdo tak hodný a js Ohlasem, „Jo…díky Dobby.” „Díky,” zamumlal Dean. Harry polkl. „ Lzvedla a elegantně dopadla dovnitř, vytvářejíc malý kopeček. „Bude vám vadit, když tu chvíli zůstanu?” zeptal se Harry ostatních. Zamumlali pár slov, které nezaslechl. Cse

kl na skřítkovy holé nohy. Dean Harrymu odal pletenou čepici, kterou Harry opatrně položil pod Dobbyho hlavu, zahalujíc

arry neslyšel, jak ostatní přicházejí skrz zahradu. Bill měl na sobě cestovní plášť,

stále nejistá. on ji chytl za ruku, jakmile k němu došla. Lenka, která byla zachoulená v jednom

Tak,” řekla jemně. „Teď bude moci spát klidně.”

že opravdu spí. Poté vylezl z robu a naposled pohlédl na malé tělo. Přinutil se, aby se nezlomil, jak si vzpomněl

. Řady a řady zlatých židlí, ministr kouzel před nimi a recitace

znešenost hrobky z bílého mramoru.

aslouží stejně velký pohřeb, avšak skřítek ležel jen ve ykopané díře mezi keři.

zapípala Lenka. „Začnu, mám?”

statečný musel zemřít. Nikdy na to nezapomeneme. Doufám, že i teď šťastný, ať jsi kdekoliv.”

točila se na Rona s pohledem plným očekávání, ten si pročistil krk a řekl slabým

Sbohem Dobby,” řekl a bylo to vše, na co se zmohl.

enka to vše řekla za něj. Bill zvedl svou hůlku. Hromada zeminy vedle hrobu se

ítil, jak ho někdo poplácal po zádech. Poté všichni pomalu vrátili do domu, zanechávajíc Harryho u skřítkova hrobu.

Page 349: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Rozhlédl se kolem sebe. Bkmístem, kde odpočívala Dobbyho hlava. Pvzpomenout, čí ty hůlky byly, jen si vzpomínal, že je někomu vykroutil V Pomalu se, pod jeho mumlanými příkazy objevovaly na povrchu kamene hluboké zářezy. Věděl, že by to HermionaaKdyž si Harry stoupl, bylo na kameni napsáno: TADY LEŽÍ DOBBY, SVOBO Da jeho mysl byla stále plná věcí, které se mu vybavily n Když vstoupil do předsíně, všichni seděli v obývacím pokoji. Jejzohýnkem, jenž hořel v krbu. Harry nechtěl blátem zašpinit koberec, av „…ještě, že je Ginny na prázdninách. Kdyby byla v Bradavicích, mohli by ji dd Podíval se okolo a uviděl Harryho stojícího ve dveřích. „Přemisťoval jsem je všechny z Doupěte,” vysvětlil. „Přemisťoval k Muriel. Ted‘, když Smrtijedi vědí, že je Ron s tebou, mohli by sinaši rodinu vybrat jako další cíl – ne, neomlouvej se,” dodal, když spatřil Hav„Byla to jen otázka času, Táta na to myslel již několik měsíců. Jsme největší krvezrádci, co existují.” „Jak jsou chráněni?” zeptal se Harry. “Překážectanás nemůže chodit pracovat, ale na tom nyGmGriphookovy nohy se pomalu uzdravují. Fleur mu dala kosti-rost – budeme ho schopni přesunout do hodiny—“ „Potřebuji s nimi mluvit. Je to důležité.” Zaslechl ve vlastním hlase náznak autority, přesvědčení, hlas s pevným cílem, kterýsi určil při kopání Dobbyh

ylo zde mnoho velkých bílých kamenů omletých mořem, teré označovaly okraje záhonů. Vybral největší z nich a položil ho jako polštář nad

oté sáhl do kapsy pro hůlku, ale byly tam dvě. Úplně na to zapomněl. Nemohl si z ruky.

ybral si kratší z nich, která mu v ruce seděla lépe a zamířil s ní na kámen.

udělala elegantněji, pravděpodobně i rychleji, le chtěl, aby to byl on, kdo místo označí, stejně jako chtěl vykopat hrob .

DNÝ SKŘÍTEK .

íval se na svoji práci ještě pár sekund a poté odešel. Jizva ho stále trochu píchala při kopání hrobu. Plná

ápadů, které se formovaly z temnoty, jak fascinujících, tak strašných.

ich pozornost byla aměřená na Billa, který mluvil. Místnost byla lehce osvětlená, útulná s malým

tak jen stál e dveřích a poslouchal.

ostat řív, než bychom ji odvezli. Ted‘ je v bezpečí.”

rryho

ýraz.

í kletba. Otec je Strážcem jemství. Stejná kletba chrání i toto místo. Já jsem zde Strážce tajemství. Nikdo z

ní sotva záleží. Až budou Ollivander a riphook alespoň trochu v pořádku, přesuneme i je k Muriel. Nemáme tu tolik ísta, ale ona ho má spousty.

Ne,” řekl Harry a Bill se na něj polekaně podíval. „Potřebuji je oba tady.

o hrobu. Všichni se na něj podívali rozpačitým pohledem.

Page 350: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Jdu se umýt,” řekl Harry Billovi, koukajíc dolů na své ruce stále pokryté hlínou a Dobbyho krví. „Potom je potřebuji oba vidět, hned potom!“ ASlunce zrovna stoupalo přes horizont, vytvářejíc perleťově růžové a mdle zlaté barvy. Zatímco se myl, znovu si opakoval sled myšlenek, které ho napadly v temnézahradě Dobby už mu nebude nikdcmu přišel Dobby na pomoc. ´V Bradavicích tu bude pomoc vždy pro ty, kteří o ni požádají.´ Harry si omyl ruce, ohromen krásou scenérie, kterou viděl za oknem, nevnímal mumlání ostatních v obýváku. Ppředtím, se cítil blíž k jádru všeho. AHarry rozuměl tomu, čemu dříve nerozuměl. Instinkt mu říkal jednu věc, mozase úplně jinou. Brumbál se v Harryho hlsp ´Dal jste Ronovi zhasínadlo…Rozuměl jste mu…Ukázal jste mu cestu zpět… AA když jste je tak znal…Co jste věděl o mně, Brumbále? Mám vědět, aleu Hstoupaly přes horizont. Pak se podíval dolů na své čisté ruce a byl okamžitě překvapen z oblečení, které v nich držel. Sundal si ho a vrátil se do haly. Jobjevil zčista jasna záblesk - obrys budovy, kterou tak moc dobře znal. Bill a Fleur stáli u paty schod „ „Ne,” odpověděla Fleur. „Ty budešš musset poškat, Arry. Oni oba mos unaveni „Tajně – a odděleně. Je to naléhavé.” „Harry, o co sakra jde?” zeptal se Bill. “Objevíš se tady s mrtvým domácím skřítkem a skřetem v bezvědomo

odešel do malé kuchyňky k umyvadlu, které bylo pod oknem s výhledem na moře.

y schopen říct, kdo ho poslal do té cely, ale Harry věděl, o viděl. Pronikavé modré oči, které na něj koukaly skrz úlomek zrcadla, hned poté

odíval se přes oceán, toto svítání, víc než kdy

jeho jizva stále pálila, věděl, že Voldemort se k tomu taky blíží. zek

avě usmíval, dohlížel na Harryho s prsty ojenými, jako by se modlil.

rozuměl jste i Červíčkovi…Věděl jste, že je v něm špetka lítosti.. tam někde…

nemám hledat? Věděl jste, jak těžce se budu cítit? Proto jste to dělal tak těžké? Měl jsem na to přijít sám?´

arry tam tiše stál s očima strnulýma a sledoval místo, kde zlaté paprsky slunce

akmile to udělal, cítil, jak jeho jizva zuřivě zapulzovala. Poté se v jeho mysli

iště.

Potřebuji mluvit s Griphookem a Ollivanderem,” řekl Harry.

–”

Omlouvám se,” řekl netrpělivě, „ale nemůžu čekat. Potřebuji s nimi mluvit hned.

í, Hermiona vypadá, jako by ji mučili, a Ron mi dmítá cokoli říct –”

Page 351: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Nemůžeme ti říct, co děláme,” řekl Harry. „Jsi člen Řádu Bille, víš, že nám Brumbál zanechal úkol. Nesmíme o něm mluvit s kýmkoli Fleur vydala netrpělivý zvuk, ale Bill se na ni nepodíval. Strnule hleděl na HarryhZ jeho zjizvené tváře se nedalo nic přečíst. Nakonec Bill řekl: „Dobře. S kým si přeješ mluvit nejdřív?” Hse rozhodnout: Viteály, nebo Relikvie? „Srdce mu bylo jako o závod. „Tak tedy nahoru,” řekl Bill, a vedl ho tam. Harry ušel pár kroků, než se otočil zpátky. „prahu obývacího pokoje. O„Jak ti je?” zeptal se Harry Hermiony. „Byla jsi úžasná – jak jsi přišla s tou historkou, zatímco ti tak ubližovali –” Hvedeme Harry?” zeptal se Ron. „ Hodpočívadlu, z něhož vedly tři dveře. „Přímo tady,” řekl Bill a otevřel dveře dovse přesunul k oknu, otočil se zády k velkolepému výhledu a čekal. Ruce měl složenéa jizva ho bodala. Hermiona si vzala židN Po chvilce se objevil Bill. NesG „ „Bolí,” odpověděl skřet. „ ale uzdravují se.” Snapůl zaujatý. Harry si všiml skřetovy bledé kůže, jeho tenFleur mu sundala boty: jeho dlouhé nohy byly špinavé. Byl větší než domácí

v jiným.”

o.

arry zaváhal. Věděl, co visí na tomto rozhodnutí. Měl moc málo času, teď byl čas

Griphook,” řekl Harry. „Promluvím si nejdřív s ním.”

Potřebuji vás u sebe!” zavolal na Rona a Hermionu, kteří číhali napůl skrytí u

ba dva vystoupili na světlo a vypadali zvláštně uvolnění.

ermiona mu darovala slabý usměv, zatímco ji Ron jednou rukou podepřel. „Jak si

Uvidíte, pojďte.”

arry, Ron a Hermiona následovali Billa nahoru strmými schody až k malému

jeho a Fleuřiného pokoje, který měl také ýhled na moře a nyní byl poskvrněný zlatými paprsky vycházejícího slunce. Harry

li, která stála u skříně. Ron se opřel o

ebelvírův meč.

l malého skřeta, kterého opatrně položil na postel. riphook mu poděkoval a Bill odešel.

Omlouvám se, že vás taháme z postele,” řekl Harry. „Co vaše nohy?”

tále zíral na Nebelvírův meč a podíval se na ně zvláštním pohledem: napůl krutý, kých prstů a černých očí.

skřítek,

Page 352: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

ale ne o moc. Jeho vypouklá hlava byla „Pravděpodobně si nevzpomínáte -” začal Harry. „že jsem to byl já, kdo Vám ukáGskřety jste velice zn Harry a skřet se na sebe podívali, měříc si jeden druhého. Harryho jizva stále pálila. Chtěl tento rozhovor s Griphooknvyložit svůj požadavek, tak skřet prolomil ticho. „Pohřbil jsi skřítka,” řekl, jeho hlas zněl náhle zahořkle. „Sledoval jsem to z okna mého pokoje.” „ Griphook si začal Harryho prohlížet svýk „ „Vykopal jste hrob.” „A?” Gjako mudla, ale na tom nesešlo, zda Griphook schKonečně se odhodlal k útoku. „Griphooku, potřebuji se vá„ „Co?” „Dostal jsi mě sem. Zachránil jsi mne.” „Hm, doufám, že vám to nevadí?” řekl Harry trochu netrpělivě. „„Ale jste velmi zvlá „Dobře,” řekl Harry. „Budeme potřebovat pomoc, Griphooku, a Vy nám ji můžete poskytnout.” Skřet nejevil žádnou známku přízně, ale pokračoval se zamračenými pohH „Potřebuji se dostat d

větší, než lidská.

zal Váš trezor, když jste prvně navštívil ringottovi?” přerušil ho Griphook: „Ale ano, vzpomínám si Harry Pottere. I mezi

ámý.”

em ukončit co nejrychleji, ale zároveň echtěl Griphooka urazit. Zatímco se snažil vymyslet nejlepší cestu, jak skřetovi

Ano,” řekl Harry.

ma šikmýma černýma očima. „Jste zvláštní ouzelník, Harry Pottere.”

Jakým způsobem?” zeptal se Harry, zatímco si nepřítomně mnul jizvu.

riphook neodpověděl. Harry by si raději myslel, že se mu směje za to, že se chová valoval Dobbyho hrob, nebo ne.

s zeptat –” Také jsi zachránil skřeta.”

Ne, Harry Pottere,” řekl Griphook a jedním prsem si kroutil tenkou černou bradku, štní kouzelník.”

ledy na arryho, jako by nikdy v životě nic takového neviděl.

o trezoru Gringottů.”

Page 353: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harryonejdřív vypořádat s Griphookem. Ron a Hermiona zírali na Harry „Harry –” řekla Hermiona, ale Griphook „posteli „Ne, není,” zaodporoval Ron. „Už se to j „Jo,” přikyvoval Harry. „Ve stejný den, jako jsem vás poprvé potm „Ale ten trezor byl prázdný,” vyprskmchráněný.” „že naopak bude chráněn velice dobře,” řekl Harry. „Patří Lestrangům.” Vto, jim to vysvětlit, jakmile mu Griphook odp „Nemáte žádnou šanci,” řekl Griphook na rovinu. „Vůbec žádnou šanci. Jestliže se dostanete pod naší podlahu, poklad, který nebyl nikdy váš –” „nesnažím ukrást něco pro sebe. Chápete to?” Skřet se podíval na Harryho a Harryho jizva opět zapo „Jestliže existuje kouzelníksese běžně nedostává ochrany a respektu, který jste tenton „Nosič hůlek,” zopakoval Harry: ta fráze zněla divně, jizva ho opět zapálila, Voldemort směřoval své myšlenky k severu, Harry se nemohl dočkat, až položíotázku Olliva. „Právo nosit hůlku,” řekl skřet tiše, „se už mezi kouzelníky a skřety řeší dlouho.” „

to nechtěl říct tak prudce: slova z něj vyletěla jako bolestivý výstřel, v mysli pět uviděl obrys Bradavic. Harry odhodlaně uzavřel svoji mysl. Potřeboval se

ho, jako by se zbláznil.

ji přerušil.

Dostat se do trezoru Gringottových?” zopakoval skřet a malinko se posunul na . “To je nemožné.”

ednou stalo.”

kal Griphooku. Na é narozeniny, před sedmi lety.”

l skřek a Harry pochopil, že pro Ghiphooka jen yšlenka na to, že by někdo vykradl Gringottovi, ho urážela. „Byl minimálně

Hm, trezor do kterého se my potřebujeme dostat, prázdný určitě není, řekl bych,

iděl, jak se Ron a Hermiona podívali jeden na druhého, užaslí, bude dost času na oví.

Zloději, byli jste varování – jo, já vím, vzpomínám si,” řekl Harry. „Ale já se

íchala, ale on to ignoroval, dmítal si přiznat bolest.

, kterému bych uvěřil, že se nesnaží obohatit sám be,” řekl nakonec Griphook, „byl byste to vy, Harry Pottere. Skřetům a skřítkům

večer projevil. Ne od osičů hůlek.”

svou nderovi

Hm, ale skřeti umí kouzlit i bez hůlky,” namítl Ron.

Page 354: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„To je nepodstatné! Kouzelníci odmítli sdílet své tb „Ale.. Skřeti s námi také nesdílejí svoji magii,” řekl Ron. „Nikjazpůsobem, který kouzelníci nikdy –” „o rozepře s nějakými jinými druhy magických bytostí –” G „Ale ono, je to přesně o tom! Jak se Temný pán stává stále silnější, vaše rasa si stále víc myslí, že jste něco lepšího, než my! Gringottovi spadají pod Kouzelniczákony, skřítci j „pGriphooku! Jsem pro ně mudlovskej šmejd!” „Neříkej si –” Ron zam „Proč bych neměla?” řekla Hermiona. „Mám mudlovskou krev a jsem na to pyšná! Pkoho se rozhodli mučit, tam u Malfoyových!” „A víte, že to byl Harry, kdo propustil Dobbyho?” zeptala se. „Víte, že my už se snažíme, aby byli všichni skřítci volní několik let?” Skřet zíral na Hermionu se stejnou zvědavostí jako předtím na Harryho. „Co hledáte v trezoru Lestrangových?k „Ale myslím, že tohle už víte. Chtěl jste po mně, abych „Ale ten falešný meč není jediná věc v tom trezoru„ Srdce mu bilo rychleji, než kdy dříve. Zdvojnásobil snažení ignorovat pulzující jizvu. S „Je to proti našemu kodexu mluvit o tajemství Gringottových. Jsme strážcinesmírných pokladů. Máme povinnost chránit js S„Tak mladí,” řekl nakonec, „aby bojovali proti tolika...”

ajemství s ostatními magickými ytostmi, upřeli nám možnost rozšíření našich sil!”

dy nám neřeknete, kým způsobem vyrábíte své zbraně a brnění. Skřeti ví, jak zpracovat kov

Na tom nyní nezáleží,” řekl Harry. „Ted‘ nejde o boj mezi kouzelníky a skřety, ani

riphook vydal odporný zvuk připomínající smích.

ké sou zotročováni, který z nosičů hůlek proti tomu protestuje?”

My ano!” vykřikla Hermiona. Posadila se rovně, její oči jasně zazářili. „My rotestujeme! A já jsem nyní lovena stejně, jako jakýkoli skřet či skřítek,

umlal.

od tímto novým režimem nemám větší práva než vy, Griphooku! Byla jsem to já,

” zeptal se náhle. „Meč, který leží uvnitř, je opie. Tento je pravý,” a ukázal na Nebelvírův meč.

lhal. Tam u Malfoyových.”

, že ne?” zeptal se Harry. Možná.Viděl jste tam i jiné věci?”

křet si znovu hrál s bradkou.

poklady, jež nám byly svěřeny a které

ou tak často vyrobeny našimi vlastními prsty.“

křet pohladil meč a jeho černé oči těkaly z Rona na Hermionu a zpět.

Page 355: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Pomůžete nám?” zeptal se Harry. „Nemáme p „ „„Děkuji,” řekl Harry. S „svoji práci. Možná se konečně vyspím. Odpusťte . . . .” „dopředu a vzal si zpět Nebelvírův meč, který teď ležel vedle skřeta. Griphook neprotve skřetových očích. „Ten malej podrazák,” zašeptal Ron. „užívá si, jak nás může nechat čekat.” „Harry,” zašeptala Hermiona, „myslíš na to, co sije „Ano,” odpověděl jí Harry. „Bellatrix byla zděšená, když smbychom mohli ještě vzít? Obávala se, že by se o tom Voldemort dozvěděl.” „d „žádné zlato neměl, nikdo mu nic nezanechal. Mohl možná vidvstoupil do Příčné ulic Harryho jizva pulzovala, ale znovu to ignoroval; chp „Myslím, že záviděl všem, kdo měli u Gringottových trezpBellatrix a jejímu manželovi. Před jeho pádem to byli nejoddanější služebníci a poté, co zmizel, oni byli ti, kdo se ho vydali hledat. Řekl to tu noc, kdy znovu povstal.” H „neřekl pravdu o deníku. Pravděpodobně jí řekl, že je to jen nějaký jeho majetepožádal ji, aby ho umístila do trezoru. Nejbezpečnějš

žádnou šanci dostat se tam bez omoci nějakého skřeta. Jste naše poslední šance.”

Já . . . promyslím si to,” řekl Griphook.

Ale –” začal Ron naštvaně; Hermiona ho šťouchla do žeber.

křet přikývl, poté zkusil ohnout své krátké nohy.

Myslím,” řekl, usazujíc se na Billovo a Fleuřině posteli, „že kosti-rost dokončil

Jo, samozřejmě,” řekl Harry, ale ještě předtím, než opustili místnost, nahnul se

estoval, ale Harry si byl jistý, že když zavíral dveře, viděl záblesk nelibosti

myslím, že myslíš? Myslíš, že den z vitealů je schovaný v trezoru Lestragových?”

i myslela, že máme ten eč z jejího trezoru. Proč? Co si myslela, že jsme ještě viděli, co se bála, že

Já myslel, že hledáme místa, kde Vy-Víte-Kdo byl, místa, které jsou pro něj nějak ůležitá?” řekl Ron, který vypadal popleteně. „Byl někdy v trezoru Lestragových?”

Nevím, zda vůbec někdy byl u Gringottů,” odpověděl Harry. „Když byl mladý, ět banku, když poprvé

e.”

těl aby Ron a Hermiona všechno ochopili, než budou mluvit s Ollivanderem.

or. Asi to považoval za ravý symbol toho, že patříte do kouzelnického světa. A nezapomeňte, jak věřil

arry si promnul jizvu.

Nemyslím si, že by Bellatrix řekl, že je to viteál. Ani Luciusovi Malfoyovi nikdy k a

í místo na světě pro cokoli, co

Page 356: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

c Když Harry přestal mluvit, Ron zatřásl hlavou. „Ty mu opravdu rozumíš.” „Uvidíme. A teď – Ollivander.” Rodpočívadla, Harry zaťukal a odpovědí mu bylo slabé: „Vstupte!”. Výrobce hůlek ležel na dvojité posteli dál od okna. Byl v cele držen a mučen více než rok. Byl vyzáblý, kosti na jeho tváři jasněvpřikrývce, by mohly patřit kostlivcovi. Harry si sedl na prázdnou postel, vedle Rona a Hermiony. Vycházející slunce odsunebylo vidět. Pokoj měl okno do zahrady, kde stál čerstvě vykopaný hrob. „ „tam umřeme, nikdy . . . nikdy . . . ti nebudu moct dostatečně poděkovat.” „Jsme rádi, že jsme to zvládli.” HVoldemorta od dosáhnutí jeho cíle. Harry cítil, jak panikaří . . . avšak rozhtekterý necítil, sáhl do váčku, který měl pověšený kolem krku a vyndal z něj svoji zlomenou hůlku. „Pane Ollivandre, potřeboval bych pomoc.” „„Dokážete ji Ollivander si vzal do třesoucí ruky Harryho hůlku. „Cesmín a péro z fénixe,” řekl Ollivander třesoucím se hlasem. „Jedenáct palců. Pěkná a ohebná.” „Ano,” přikývl Harry. „Dokázal byste -- ?” „zničenou není možné opravit žádným způsobem, který bych znal.” Harry tušil, že to uslyší, ale přesto to byl pro něj šok. Vzal si rozpůlenou hůlku zpět a vrátil ji do váčku, který měl kolem krku. Ollivander zíral na místo, kde hůlk

hceš schovat, to mi jednou Hagrid řekl. . . kromě Bradavic.”

Jen z části,” řekl Harry. „Z části . . . Přál bych si, abych tak rozuměl i Brumbálovi.

on a Hermiona vypadali zmateně, ale následovali ho na druhou stranu

vyčnívaly oproti nažloutlé kůži. Jeho elké stříbrné oči vypadaly obrovské v propadlých víčkách. Ruce, které ležely na

d

Pane Ollivandre, Omlouvám se, že vás obtěžujeme,” řekl Harry.

Můj zlatý chlapče,” Ollivanderův hlas byl slabý. „Zachránil jsi nás, myslel jsem, že

arryho jizva znovu zapulzovala. Věděl to, byl si jistý, už nezbýval čas na to udržet odl se..

hdy, když si vybral Griphooka jako prvního, s kým bude mluvit. Předstírajíc klid,

Cokoli. Cokoli.” řekl výrobce hůlek slabě. opravit? Je to možné?”

Ne,” zašeptal Ollivander. „Omlouvám se, moc se omlouvám, ale hůlku takto

a

Page 357: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

zMalfoyových. „Poznáte, čí jsou?” zeptal se Harry. Výrobce hůlek si vzal první z nich a podržel si ji před propadlým obličejem a otáčeljí kolem prstů, poté ji jemně ohnul. „hůlka patří Bellatrix Lestrangové.” „A tato?” O „Malfoye.” „„Možná ne. Jestliže jste mu ji vzal–” „—Vzal – ” „záleží to na hodně věcech. Hodně o tom rozhoduje i hůlka sama. Nicméně všeobecně, když někdo hůlku vyhraje, její vlastnictví se změní.” Místnost byla tichá, jediný zvuk vydávalo vzdálené moře. „ „výrobu hůlek.” „Osoba, která hůlku nevlastní, ji ale přesto může používat, že ano?” zeptal se Harry. „Oh ano, jjahůlky, jenž si kouzelníka vybrala. Je to složité sppse učí od hůlky.” M „Tu hůlku jsem si od Malfoye vzal silop „uhýbat vůli nového vlastníka. ”

mizela a nepřestal, dokud Harry z váčku nevyndal dvě hůlky, které si přinesl od

Vlašské dřevo a dračí blána,” řekl. „Dvanáct a tři čtvrtě palců. Neohebná. Tato

llivander ji prozkoumal stejně jako předchozí.

Hloh a ohon Jednorožce. Přesně 10 palců. Mírně pružná. Toto byla hůlka Draca

Byla?” zopakoval Harry. „Není stále jeho?”

—poté jste možná, nyní jste vy vlastník této hůlky. Samozřejmě, je to sporné,

Mluvíte o hůlkách, jako by měly duši,” řekl Harry, „jako by mohly sami myslet.”

Hůlka si vybírá kouzelníka,” odpověděl mu Ollivander. “To ví každý, kdo studoval

estliže jste kouzelník, budete schopen provozovat magii skrz skoro kýkoli předmět. Nicméně, největší účinnost bude mít vždy magie, která vyšla z

ojení. Je to tou prvotní řitažlivostí a poté oboustrannou zkušeností, hůlka se učí od kouzelníka, kouzelník

ořské vlny se přelévaly tam a zpět; byl to truchlivý zvuk.

u,” řekl Harry. „Takže ji můžu bezpečně oužívat?”

Řekl bych, že ano. Podle zákonu vlastnictví hůlek ale ukořistěná hůlka muže

Page 358: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Takže, já bych měl použít tuto hůlku?” řekl Ron, vyndal Červíčkoa podal ji Ollivanderovi. „Kaštan a dračí blána. 9 a tři čtvrtě palce. Ohebná. Přinutili mě ji vyrobit těsně pombude sloužit dobře, lépe, než jiná hůlka.” „ „Myslím, že ano,” odpověděl Ollivander, koukajíc svýma vypouklýma očima na Harryho„magie.” „Takže je nezbytné zabít předchozího vlastníka, abyste převzal vlastnictvhůlkou?” zeptal se Harry. O„Nezbytné? Ne, neřekl bych, že je nezbytné zabít.” „Nicméně kolují legendy,” řekl Harry a tep jeho srdce zrychlil, bolest v jeho jizzačala být i„ Ollivander zbledl. Oproti bílémup „Myslím, že je to jen jedn „A Vy-Víte-Kdo se o ni zajímal, že ano?” zeptal se Harry. „Já – jak?” zaskřehotal Ollivander a podívaln „Harry. Ollivander vypadal vystrašeně. „Mučil mnm „Chápu to,” řekl Harry. „Pjs Ollivander zděšeně, zmrazen tím, kolik toho Harry ví „Ale nefungovalo to,” pokračoval Harry. „Ale moje hůlka porazila i jeho, vypůjčenou... Víte co se stalo?”

vu hůlku z kapsy

ém únosu pro Petra Pettigrewa. Ano, získal jste ji, pokud jste ji získal, tak vám

Takže každá hůlka má v sobě vepsáno, kdo je její vlastník?” zeptal se Harry.

. To je hluboká otázka pane Pottere. Výroba hůlek je komplexní a záhadný obor

í nad

llivander pokl.

vě ntenzivnější; byl si jistý, že Voldermort se rozhodl vykonat, nač myslel.

Legendy o hůlce – nebo hůlkách – které se předávaly z ruky do ruky jen vraždou.”

prostěradlu byl šedý, jeho oči byly enormně velké, rokrvené, vypadal, jako by se bál.

a hůlka,” zašeptal.

se na Rona a Hermionu, očekávajíc ějakou pomoc. „Jak to víte?”

Chtěl po vás, abyste mu řekl, jak překonat spojení mezi našimi hůlkami,” řekl

e, musíte to pochopit! Kletba Cruciatus, Já – Já jsem neměl jinou ožnost, než mu to říct, co jsem věděl, co jsem hádal!”

ověděl jste mu o sesterských jádrech našich hůlek? Řekl te mu to a on si vypůjčil hůlku od někoho jiného?”

. Pomalu přikývl.

Page 359: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

O „Nikdy...nikdy jsem o něčem takovéjehůlka zaútočila na onu vypůjčenou, to opravdu „Mluvili jsme o té druhé hůlce, té, která se získává vraždou „Jak tohle víte?“ Harry neodpověděl. „Hůlka osudu, Hůlka smrti nebo S Harry nepostřehnutelně pohlédl na Hermionu. Vypadala oh „Pán Zla,“ pokračoval Ollivander, tlumeným a vystrašeným hlasem, „byl vždy spokojen s hůlkou, kterou jsem mu vyrobil – tis a peropmnohem mocnější, aby dokázal přemoci tu vaši.“ „Ale velmi brzy zjistí, pokud už to náhodou neví, že moje hůlka je zničenápronesl Harry tiše. „Ne!“ Hermiona zněla vyděšeně. „Nemů „Priori incantatem,“ vysvětlil Harry, „Tvoje hůlka i ta z trnkového keře zMalfoyů, Hermiono. Pokud je pořádně prozkoumávají a donutí je ukázat poslední kouzla, uvidí, jak jsi zničila moji hůlku i jak jsi se ji pozdo Z obličeje se jí vytratila i ta trocha barvy, kterou získala po návratu. Ron vrhl na H P„Pán Zla už nehledá o „A má pravdu?“ „Pán Starodávné hůlky se musí neustále obávat útoku,“ řekl Ollivandp Harry si vzpomněl, jak si při prvním setkáním s panem Ollivanderem nebyl jistý, zda se mu výrobce hůlek líbí nebo ne. I teď, když byl Voldemortem vězněn a mučen, ho představa temného čaroděje s touto hůz

llivander se otřásl a pak jen zakýval.

m neslyšel. Vaše hůlka učinila něco dinečného. Spojení mezi stejnými jádry hůlek je velmi neobvyklé, ale proč vaše

nevím...

u. Když si Vy-Víte-Kdo vědomil, že se moje hůlka chovala divně, tak se vrátil a vyptával se na ni, že?“

Ano, ptal se ni,“ zašeptal Ollivander. „Chtěl vědět všechno o hůlce známé jako tarodávná hůlka.“

romeně.

z ptáka fénixe, třináct a půl alce – až do doby, než zjistil spojení mezi vašimi hůlkami. Nyní shání novou,

,“

že to vědět, Harry, jak by - ?“

ůstaly u

ěji neúspěšně pokusila pravit. Dojde jim, že od té doby jsem používal tu trnkovou.“

arryho káravý pohled a řekl, „Nemá cenu se tím teď trápit – “

an Ollivander ho ale přerušil. Starodávnou hůlku jen, aby Vás zničil, pane Pottere. Je

dhodlán ji získat, neboť je přesvědčen, že ho učiní nezranitelným.“

er, „ale řipouštím, že představa, že Pán Zla ovládá Hůlku smrti je...ohromující.“

lkou fascinovala a odpuzovala ároveň.

Page 360: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Vy – vy si opravdu mH „Samozřejmě, existují bílá místa, kdy zmizí z dohledu, když se dočasně ztratila nebbyla ukryta, ale vždy se znovu objeví. Má určité vlastnosti, podle kterých ji ti, ktese v hůlkách vyznají, poznají. Existují zápisy, ač obtížně srozumitelné, které jsemjá i další výrobci hůlek studovali. Jsou v každém případě pravé. „Takže vy – vy si nemyslíte, že jde jen o pohádku, nebo mýtus?“ zeptala se Hermiona s nadějí v hlase. „Ne,“ řekl Ollivander. „Jestli mhrůzná, ale to může způsobovat jednoduše fakt, že je to tak žádaný předmětvzbuzuje u čarodějů tolik vášní. Je nesmírně mocná, ve špatných rukoa „Starou hůlku, že?“ O „Ale jak... jak-?“ „Je jednoo „Řekl jste V „Říkalo se to,“ zašeptal Ollivander. „Je to pověst, která se šíří už roky, od dob,jsi ještě nebyl na světě. Domnívám se, že sám Gregorovitch s tím začal. Teď vidíš, jak dobré to bylo; že studoval a kopíroval kvalitu Hůlky osudu!“ „Ano, vidím,“ řekl Harry. Postavil se. „Pane Ollivandere, ještě pov „O čem?“ zeptal se výrobce „Relikvie Smrti.“ „Obávám se, že nevím, o čem mluvíte. Má to něco společného s hůlkami?“ HNevěděl o relikviích nic. „ O „

yslíte, že ta hůlka existuje, pane Ollivandere?“ zeptala se ermiona.

Ale ano,“ odpověděl Ollivander. „Ano, je možné vystopovat historii té hůlky. o ří

usí spáchat vraždu, to nevím. Její minulost je a

u nebezpečná pro nás, kteří studujeme sílu hůlek, neuvěřitelně fascinující.“

Pane Ollivandere,“ řekl Harry. „Řekl jste Vy-víte-komu, že má Gregorovitch

llivander ještě více zbledl. Polkl a vypadal vystrašeně.

, jak to vím,“ řekl Harry, jizva ho pálila. Na chvíli zavřel oči a zahlédl braz hlavní ulice v Prasinkách, kde byla ještě tma, protože ležely více na severu.

y-víte-komu, že má Gregorovitch tu hůlku?“

kdy

slední věc a pak ás necháme být. Co víte o Relikviích Smrti?“

hůlek naprosto zmateně.

arry se podíval do jeho pokleslé tváře a věděl, že Ollivander nic nepředstírá.

Díky,“ řekl Harry. „Děkujeme mockrát. Teď vás necháme odpočinout.“

llivander se na ně sklíčeně podíval.

Mučil mě!“ zajíkal se. „Kletbou Crucatius, nemáte ani zdání- “

Page 361: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ale mám,“ řekl Harry. „Opravdu ano. Prosím odpočiňte si. Díky, že jste nám to v VDeana, kteří seděli u stolu v kuchyni s šálky čaje. Všichni vzhlédli, když se Harry objevil ve dveřích, ale on jen kývl a pokračoval dál do zahrady, Ron a Hermiona ho následovali. Načervenalá hromada hlíny, která pokrývala Dobbyho, se nacházela před nimi a Harry se k ní s narůstající bolestí v hlavě vrátilvVěděl, že se tomu bude muset brzy poddat, protože pojeHermioně. „Gregorovitch měl kdysi dávno Starodávnou hůlku,“ řekl. „Viděl jsem Vy-víthGrindelwald. Jak Grindelwald zjistil, že ji má, nevím, ale jestli byl Gregorovitctak hloupý, že rozšiřoval Voldemort byl před branami Bradavic. Harry ho tam viděl stát a také viděk „moci, Brumbál věděl, že jen on sám ho může zastavit, utkal se s p „Brumbál měl Hů „V Bradavicích,“ odpověděl Harry a přemáhal se, aby zůstal s nimi v zahradě. „No tak pojďme!“ zvolal Ron nedočkavě. „Pojď Harry, vezmeme ji dřív, než ji dostane on!“ „Na to už je pozdě,“ řekl Harry. Nemohl si pomoct, ale chytil se za hlavu, aby jí pomohl se bránit. „Ví, kde je. Právě teď tam je.“ „Harry!“ zaP „Ne,“ řekl Harry a klesl na kolena do trávy. „Hermiona má pravdu. Brumbál nechtěl, abych ji měl. Nechtěl, abych si ji vzal. Chtěl, abych získal viteály.“ „ „Nechtěl jsem... Chtěl jsem získat viteály...“

šechno řekl. “

edl Rona a Hermionu po schodišti dolů. Harry letmo zahlédl Billa, Fleur, Lenku a

. Stálo ho obrovské úsilí zastavit idění, která se mu vnucovala, ale věděl, že už bude muset vzdorovat jen chvíli.

třeboval zjistit, jestli byla ho teorie správná, musel se snažit už jen chvíli, aby to mohl vysvětlit Ronovi a

e-koho o hledat. Když ho vystopoval, zjistil, že už ji Gregorovitch nemá. Ukradl mu ji

h tu zvěst, nebylo to asi moc těžké.“

l lampu, terá se pohupovala ve světle před úsvitem. Přicházel blíž a blíž.

Grindelwald použil Starodávnou hůlku, aby byl silnější. A když byl na vrcholu své Grindelwaldem,

orazil ho a vzal si Hůlku osudu.“

lku osudu?“ zeptal se Ron. „Tak ale – kde je teď?“

řval Ron zuřivě. „Jak dlouho jsi to věděl? Proč jsme tak ztráceli čas? roč jsi mluvil nejdřív s Griphookem? Mohli jsme jít – stále můžeme- “

Neporazitelná hůlka, Harry!“ zasténal Ron.

Page 362: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

A najednou bylo všechno studené a tmavé: Slunce bylo za obzorem stěží viditelné,když klouzal těsně vedle Snapea na „Přidám se k vám brzy v hradu,“ řekl vysokým studeným hlasem. „Te Snape se uklonil a vydal se zpět na cestu, černý kabát za ním vlál. Harry šel poapůjde. Z oken hradu nesvítila žádná světla, a tak se mohl skrýt... A za okamžik sebe uvalil kou Kráčel kolem okraje jezera a všímal si obrysů milovaného hradu, jeho království, jeho dědictví. Askvrna v tak důvěrně známé krajpPozvedl starou tisovou hůlku. Jak příhodné, že tohle bude její poslední velký čin.Hrobka byla rozdělena ve dví seshora až dolů. Zahalená postava byla sta Pokrývka, do které byla postava zahalená, byla odhrnutá. Obličej byl, průsvitbzahnutý nos. Ucítil pobavený výsměch. Brumble Mžji z Brumbálova sevření. Když ji získal, vyletěla z ní sprška jisker, které sršely nad dřívějším majitelem. Byla připravená sloužit konečně novému pá

25. Kapitola – Škeblová chatrč Billova a Fleuřina chatrč stála osamělá na útesu, hledíc do moře, její stěny byly pokryty nabílenými škeblemi. Bylo to liduprázdné a krásné místo. Kamkoliv do malé chatky, nebo její zahrady, Harry vstoupil, mohl slyšet neustálé šumění moře, zněloto jako dech nějaké obrovské spící obludy. Hodně času zúmoře, na obličeji cítil slaný vánek. Hrůznost z rozhodnutí nepronásledovat Voldemorta v závodu o hůlku Harryho stálděsila. Nemohl si vzpomenout, že se byl kdy předtím rozhodl nejednat. Byl plný pochybností, k „Co když po nás Brumbál chtěl, abychom zjistili, co ten symbol v knížce znamená, abychom včas dostali hůlku?“ „Co když to, žedsakra máme zničit Ty-Víš-Koho?“ Harry na to neměl žádné odpovědi: Byly chvíle, kdy pochyboval, že nezkusit zabránit Voldemortovi dostat se do hrobky neby

horu přes pozemky k jezeru.

ď mě nech.“

malu čekal, až Snapeova postava zmizí. Nebylo pro Snapea, ani pro nikoho jiného, kam

na zlo, které ho skrylo i před sebou samým.

tady byla, odrážela se v tmavých vodách. Hrobka z bílého mramoru. Zbytečná ině. Znovu pocítil ten nával euforie, ten opojný

ocit zničení.

ejně vysoká hubená, jako zaživa. Opět pozvedl hůlku.

ný, ledý, propadlý a ještě pořád téměř dokonale uchovaný. Pohled jim sklouzl na

ál měl ruce složené na hrudníku a tam žela, sevřená, pohřbená spolu s Brumbálem.

yslel si ten starý blázen, že mramor nebo smrt může hůlku ochránit? Domníval se, e se bude Pán zla bát porušit jeho hrob? Pavoukovité ruce uchopily hůlku a vytáhly

novi.

následujících dnů strávil

niky z přeplněné chatrče, k okraji útesu pozorujíc oblohu a rozlehlé prázdné

e

teré ještě Ron umocňoval.

jsi zjistil, co ten symbol znamená, tě ělá „připraveným“ získat relikvie?“ „Harry, jestli je to opravdu starší hůlka, jak

la naprostá šílenost. Nebyl si ani

Page 363: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

sczopakoval důvody, které ho k tomu vedly, zdály se mu slabší a bezvýznamnější. Divné bylo, že Hermionina podpora ho mátla stejně jako Ronovy pochybnosti. Hermiona, nyní, přinucená uvěřit, že Starší hůlka opravdu existuje, zač

hopen vysvětlit uspokojující pocit, když se proti tomu rozhodl: Pokaždé, když si

ala říkat, že to zlý předmět a že způsob, kterým Voldemort tu hůlku získal, je odpudivý.

Ty bys to nikdy nemohl udělat, Harry,“ stále opakovala. „Nemohl bys otevřít

l druhou cestu.

as od času, se přes něj opět přehnala zlost na Brumbála, silně jako vlny narážející

A - je - mrtvý?“ zeptal se Ron tři dny potom, co dorazili do chatrče.

Ano, JE, Rone, prosím, nezačínej znova!“

al

Laň. Meč. Oko, které Harry viděl v zrcadle…“

Harry přiznal, že si to oko možná jen představoval! Ne snad, Harry?“

děl Harry bez toho, aby se na ni podíval.

cele?“

Nevim – a můžeš mi Ty vysvětlit, jak ho Brumbál poslal, když leží v hrobce v

Brumbál by se jako duch nevrátil,“ řekl Harry. Ted‘ už bylo jen málo věcí, kterých edna z nich. „Nemohl by dál

je

„Brumbálův hrob.“ Ale myšlenka na Brumbálovo mrtvé tělo Harryho znepokojovala daleko méně než možnost, že neporozuměl záměrům živého Brumbála. Cítil, že stále tápe v temnotě, zvolil si cestu, ale stále se ohlížel zpět, přemýšlejíc, jestli nepřehlédnějaké značky, zda si neměl vybrat Čdo sebe dole pod chatrčí, zlost, že mu Brumbál před tím, než zemřel, vše neobjasnil. „ Harry strnule hleděl na zeď oddělující chatrč od zahrady, když ho Ron a Hermiona našli; přál si aby se tak nestalo, ne s touto otázkou. „ „Podívej se na fakta Hermiono,“ namítl Ron, mluvíc přes Harryho, který pokračovse zíráním na horizont. „ „ „Jo mohl,“ odpově „Ale nejsi si jistý, že ne?“ vypálil Ron. „Ne nejsem,“ nepřítomně odpověděl Harry. „Tam, vidíš!“ řekl Ron rychle, předtím než Hermiona mohla něco namítnout. „Jestli to nebyl Brumbál, tak mi Hermiono vysvětli, jak Dobby věděl, že jsme v té „Bradavicích?“ „Netuším, mohl to být jeho duch!“ „si byl Harry u Brumbála jistý, ale toto byla j

Page 364: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

p „Co myslíš tím, 'pokračoc „ F „být rušen.“ Její nechuť k tomu, být skřetova pošťačd GV té, ve které Lenka a Hermiona v noci spaly. Zatáhl červené závěsy proti zamračené obloze, což dalo místnosti ohnivý nádech, to „Již jsem se robpovažovat za obrovskou krvezradu, roz „To je skvělé!“ řekl Harry. „Griphooku, děkuji vám, jsme opravdu—„ „—a za to,“ ře Harry zaváhal. „Kolik chcete? Mám zlato.“ „Ne zlat Jeho černé oči zajiskřily; nebylo v nich žádné bělmo. „ Harry pokles„ „Potom,“ řekl skřet lehce, „m „Můžeme vám dát něco jiného,“ řekl Ron horlivě. „Vsadím se, že Lestrangeovi mají v trezoru spousty věcí, jakmile se tam dostane Ale to neměl říkat. Griphook zlostně vyprskl. „právo!“ „Ten meč je náš –“ „není,“ odporoval Harry „

okračovat.“

vat'?“ zeptal se Ron, ale ještě předtím, než mu Harry stačil okoli odpovědět, ozvalo se za nimi,

Arry?“

leur vyšla z chatrče, její dlouhé stříbrné vlasy poletovaly ve vánku.

Arry, Grip'ook by chtěl ss tebou mluvit. Je v nejmenššší lošnici, on šíká, še nechce

ka, byla jasná; jak se vracela zpět do omu, vypadala podrážděně.

riphook na ně čekal, jak Fleur řekla, v nejmenší ze tří ložnic, které v chatrči byly.

bylo kontrastní se zbytkem vzdušné a prosvětlené chatky.

zhodl, Harry Pottere,“ začal skřet, který seděl na nízké židli ubnujíc si na ruce dlouhými prsty. „I když to skřeti u Gringottových budou

hodl jsem se Vám pomoci –„

kl skřet odhodlaně, „budu chtít odměnu.“

o,“ odpověděl Griphook. „Zlata mám dost.“

Chci meč. Meč Gordika Nebelvíra.“

l. Ten vám nemůžu dát,“ odpověděl. „Omlouvám se.“

áme problém.“

te, můžete si něco vzít.“

Já nejsem zloděj chlapče! Nesnažím se získat poklady, na které nemám žádné

Jsme z Nebelvíru a ten meč byl Godrika Nebelvíra –“

Page 365: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ron. „Byl vyroben pro něj ne?“ „Ne!“ vykřikl Gokouzelnická arogance! Ten mtoza mé služby. Berte, nebo nechte být!“ Skřet na ně vrhnul pronikavý pohled. Harry se obrátil n„Musíme si to promyslet, Griphooku. Skřet přikývl a Dvrásky, jak přemýšlel, co dělat. Za ním řekl Rom „Je to pravda?“ zeptal se Harry Hermiony. „Vážně Nebelvír ten meč ukra „Nevím,“ řekla beznadějně. „Kouzelnická histkouzelníci ostatním rasám, ale nikde jsem neviděla žádný záznam o tom, že by Nebelvír meč ukradl.“ „Bude to jedna z těch skřsnaží ovládnout. Myslím, že bychom měli být rádi, že ph „Skřeti mají spoustu důvodů k toH „Takže skřeti jsou nakonec takoví malí roztomilí zajíčci, ne?“ řekl Ron. „Zabili spoustu z nás. A taky jsou špinaví.“ „nepomůže k tomu, aby k nám byl milejší, ne?“ CHarry vyhlédnul z okna k hrobu Do „Dobře,“ řekl Ron a Harry se otočil zpátky k němu, „co tohle? Řekneme Griphookovi, že potřebsi „kdo poznal, že došlo k záměně!“ „Jo, ale my můžeme zmh

A předtím, než byl Nebelvírův, čí byl?“ dožadoval se odpovědi skřet. „Ničí,“ řekl

blin naježený vzteky a ukazoval dlouhým prstem na Rona. „Zase ta eč patřil Ragnuku I. a Godric Nebelvír mu ho vzal! Je

starý artefakt, mistrovská práce skřetů! A skřetům také patří. Ten meč je cenou

a ostatní a řekl: Můžeš nás na chvíli omluvit?“

tvářil se nevrle.

ole, v prázdném obýváku, odešel Harry ke krbu a obočí měl nakrčené do hluboké n: „Jenom se nám směje. Nemůžeme

u ten meč nechat.“

dl?“

orie často přeskakuje to, co udělali

etích historek o tom,“ řekl Ron, „jak se je kouzelníci stále o nás nechce jednu z našich

ůlek.“

mu, aby neměli rádi čaroděje, Rone.“ řekla ermiona. „V minulosti byli brutálně vražděni.“

Ale hádání s Griphookem o tom, která rasa je víc zotročená a která zlá, asi

hvíli bylo ticho a všichni se snažili vymyslet, jak se dostat z této zapeklité situace. obbyho. Lenka u pomníku aranžovala do sklenice

d marmelády mořskou levanduli.

ujeme meč, dokud se nedostaneme dovnitř trezoru a potom ho může vzít. Uvnitř je falešný, ne? Vyměníme je a dáme mu ten nepravý.“

Rone, on pozná rozdíl mnohem lépe, než my!“ řekla Hermiona. „On byl jediný,

izet dřív, než pozná...“ Ztichnul pod tíhou pohledu, kterým o zahrnula Hermiona.

Page 366: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Tohle,“ řekla tiše, „je ohavné. Požádat ho o pomoc a pak ho podrazit? A ty se divíš, že Ronovi zčervenaly uši. „Dobře, dobře! Byla to jediná věc, která mě napa „Musíme mu nabídnout něco jiného, něco, co bude mít stejnou hodnotu.“ „můžeš mu ho dát.“ Zi kdyby mu nabídli něco stejně cenného. Zároveň však byl meč jejich jedinou zbraní proti viteálům. Nněj nepříjemná. Vždycky byl hrdý na to, že patří do Nebelvíru. Nebelvír bochránce kouzelníků z mudlovských rodin, čaroděj, který se střetl se Zmijozelem, který miloval čistou krev...“ „Možná, že Griphook lže,“ řekl Harry a znovu otevřel oči. „Možná Nebelvír meč nevzal. Jak víme, že skřetí verze „A byl by v tom nějaký rozdíl?“ řekla Hermiona. „Zhluboka se nadechl. „trezoru...ale budeme veNa Ronově tváři se postupně rozhostil široký úšklebek. Hermiona však vypadaro „ „Vezme si ho,“ pokrv „Ale to může trvat roky,“ řekla Hermiona. „ Harry se jí podíval do očí, ve kterých se míchaly odpor a stud. Vzpomněl si nvyražená nad bránou do Nurmengardu (věznení, které vytvořil Grindelwald pro své nepřátele - pozn. autora): PRJ „Mně se to nelíbí,“ řekla Hermiona.

skřeti nemají rádi čaroděje, Rone?“

dla! Jaké je tvoje řešení?“

Skvělý, půjdu nahoru, vezmu jeden z prastarých, skřety vyrobených, mečů a

novu se rozhostilo ticho. Harry si byl jistý, že skřet nepřijme nic jiného, než meč,

a chvíli zavřel oči a naslouchal příboji. Myšlenka, že Nebelvír meč ukradl, byla pro yl

výkladu dějin je ta správná?“

Změní to pocity, které z toho mám,“ řekl Harry.

Tak mu řekneme, že si může vzít meč poté, co nám pomůže dostat se do lmi opatrní, abychom mu neřekli, kdy přesně to bude.“

la zladěně.

Harry, nemůžeme přeci...“

ačoval Harry, „Až ho použijeme na zničení všech ostatních iteálů. Ujistím se, že ho potom dostane. Dám mu své slovo.“

Já vím, ale on to vědět nemusí. Nebudu mu lhát,...opravdu.“

a slova

O VÍCE A VÍCE DOBRA. Odtlačil takové myšlenky pryč. akou jinou volbu měli?

Page 367: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ani mně ne,“ odpověděl jí Harry. „Já si myslím, že je to geniální,“ řekl Ron a postav Zžádný přesný čas pro předání meče. Zatímco mluvil, Hermiona se dívala do podlahy. Harryho to roztrpčilo, protože by to mohlo prozradit jejich plán, ale Griphook neměl oči pro nikoho jiného, než pro něj. „ „ „Potom platí,“ řekl skřet a podával mu ruku. Harry jí přijal a ppPotom ho Griphook pustil, spojil svoje ruce dohroma Bnejmenší ložnici, která byla, kvůli Griphookově přání, neustále zahalená v pološeru. „Byl jsem v trezoru Lestrpnejpůvodnějších komnat. Nejstarší kon ZProblém za problémem přicházely a musely být vyřešeny, jeden z nich třeba to, že je „Zbývá dost už jen pro jednoho z nás,“ řekla Hermiona, naklápějíc malinkoulahvičku blátivého nápoje proti světlu. „nejnižších podlaží. Ostatní obyvatelé Šou stolu často upírají Billovy tázavé a ustarané pohledy. Čím déle byli pohromadě, tím víc si Harry uvědomoval, jak jsou mu skřeti nbLastrangerových budou zraněni další čaroději, mu působila potěšení. Harry se domníval, že jeho nechuť s ním sdílí i Ron a Hermiona, ale nikdy o tom nemGriphooka pot Skřet se k společnému stolování připojil jen s nevolí. I když už měl nohy v pochtěl, aby mu jídlo nosili do pokoje na podnose, stejně jako si to přál stále ješ

il se. „Jdeme a řekneme mu to.“

pátky v nejmenší ložnici učinil Harry nabídku. Pečlivě vyslovoval tak, aby neurčil

Mám vaše slovo, Harry Pottere, že mi dáte Nebelvírův meč, pokud vám pomůžu?“

Ano,“ řekl Harry.

otřásl s ní. Harry řemýšlel, jestli jeho černé oči neprohlédly jeho vlastní a nemá nějaké zlé tušení.

dy a řekl: „Tak, začneme!“

ylo to stejné, jako plánovat vniknutí na Ministerstvo kouzel. Rozhodli se využít

angeových jen jednou,“ řekl jim Griphook, „Při té říležitosti jsem byl požádán, abych uvnitř umístil falešný meč. Je to jedna z

uzelnické rodiny schraňují své poklady v těch ejhlubších patrech, kde jsou největší a nejlépe chráněné trezory...“

ůstávali v maličké místnosti zavření celé hodiny. Dny se pomalu změnily v týdny.

jich zásoby mnoholičného lektvaru byly skoro vyčerpány.

To bude stačit,“ řekl Harry, který procházel Griphookovy ručně kreslené plány

keblové chatrče si mohli všimnout, že se Harry, Ron a Hermiona bjevovali jen na jídlo. Nikdo se jich na nic neptal, ale Harry cítil, jak se na ně tři

epříjemní. Griphook byl neočekávaně krvežíznivý, měl potěšení z představy olesti, kterou trpí nižší stvoření, a možnost, že během dobývání se do sejfu

luvili. řebovali.

řádku, tě

Page 368: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

slabý Ollivander. Nakonec Bill (po vzrušeném Fleuřině výstupu) za nimi zašel a prohlásil, že už je toto uspořádání dál neúnosné. Od té doby sedával Gomasa, kořínky a různé houby. Harry se za to cítil zodpovědný, konec konců to on trval na tzmusela ukrývat a že Bill, Fred, George i pan Weasley nemohli dál chodit do pr „pomáhal vařit večeři. „Nikdy jsem nechtěl, abyste se taky do toho všeho zamota Zkousnutí Šedohřbetem dával přednost syrovému. Zatímco se nože před ní jen míhaly, napjatý výraz její tváře trochu změkl. „ To nebyla tak úplně pravda, ale Harry se raději rozhodl, že jí nebude připomínže Gabriela nebyla ve skutečném nebezpečí. „Nicméně,“ pokračovala Fleur míříc hůlkou na hrnec omáčky na sporáku, která začala znovu bublat, „paTmůžete vžít jeho pokoj.“ „Nám ale vůbec nevadí spát v obývacím pokoji.“ řekl Harry, který věděl, že skřby měl proti nocování na pohovce určitě námitky a to, jestli ho udrží v dobré náladě, bylo pro jejich plány zásadní. „S námi si nedělej starosti.“ Knebudeme, Ron, Hermiona a já. Už tu moc nepotřebujeme zůstávat moc dlouho. „Ale co to žíkáš! “ kabonila se na něj, hůlkou mířila na rendlík s jídlem, který se n Vypadala trochu jako paní Weasleyová, když to říkala, a Harry byl docela rád, že se vVstoupila Lenka s Deanem, vlasy měli provlhlé od deště a každý nesl náruč naplaveného dřeva. „podobná hroším, ale purpurová a chlupatá. Když je chceš přivolat, mn Dean vypadal nesvůj, pokrčil rameny, když pronkde zrovna Ron s Hermionou rozkládali stůl. Harry viděl, že je to šance uniknout Fleuřiným otázkám, a tak popadnul dvě sklenice dýňové šťávy a odspěchal za ostatními.

riphook s statními u přeplněného stolu, ale omítal jejich jídlo a vyžadoval kusy syrového

om, že skřet s nimi ůstane, aby ho mohl vyzpovídat. Jeho vinou bylo, že se celá Weasleyovic rodina

áce.

Je mi to líto,“ řekl jednoho bouřlivého dubnového večera Fleur, zatímco jí li.“

rovna řídila sadu nožů, které porcovaly maso pro Griphooka a Billa, který po

Arry, zachránil jsi život mojí malé sestšičky, na to nežapomínám.“

at,

n Ollivander odjíždí tento vešer k Muriel. To věči ušnadní. en škřet,“ zamračila se při pouhé zmínce o něm “se můše pšešunout dolů a vy ši

et

dyž se snažila protestovat, Harry pokračoval: „My už se vám tu taky dlouho plést “

yní vznášel ve vzduchu. „Samozžejmě nesmíte odejít, tady jšte v bezpeší!“

tu chvíli otevřely zadní dveře.

... a ty jejich malinký ouška,“ říkala zrovna Lenka, „můj táta tvrdí, že jsou usíš si broukat,

ejraději mají walz, nic rychlého...“

cházel kolem Harryho, a pak ásledoval Lenku do pokoje, který sloužil zároveň jako jídelna i obývací pokoj, a

Page 369: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ho ještě neviděla, protože mě Smrtijedi unesli z Bradavického expresu a na Vánocejsem se domů nedostala.“ vykládala Lenka, zatímco Deanem znovu zapalovali oheň. „Lenko, už jsme ti říkali,“ zavolala na ní Hermiona, „že ten roh vybuchnul. Nebyl to muchlorohý smrkáč, ale třaskavec... “ „Ne, určitě to by roh z muchloroha,“ řekla Lenka klidně. „Tak mi to řekl táta. Teďuž bude pravděpodobně transformovaný, však víte, oni se dokážou sami oprav Hermiona jen potřásla hlavou a pokračovala v rozdělování příborů, mezitím se objevil Bill, který vedl ze schodů pana OllivVýrobce hůlek stále vypadal velmi křehce, opíral se o Billovu paži a táhl za svelký kufr. „Budete mi chybět, pane Ollivandere,“ řekla Lenka, když se starý muž objevil. „Vy mně rovněž, má drahá,“ odpovědjs „Tedy, au revoir, pane Ollivander,“ řekla Fleur a políbila ho na obě tváře. „Chtělajšem vás požádat o laskavost, zda dorušíte bajsem jí totiž tu šelenku.“ „kterou vám mohu oplatit vaši šlechetnou pohostinnost.“ Fleur vytáhla ošuntělé sametové pouzdro a otevřela ho, aby ukázala výrobci hůco skrý „Měsíční kameny a diamanty,“ řekl Griphook, který se vplížil do místnosti, aniž by si toho Harry všiml „skřetí práce, nemýlím „Zaplacená čarodeji,“ řekl Bill klidně a Griphook po něm šlehl pohledem, který byl neupřímný stejně jako vyzývavý. Prudké poryvy větru se opíraly do oken chajdy, když se Bill a pan Ollivander vyddo noci. Ostatní se namáčkli okolo stolu, jeden těsnsotva dost místa, aby vůbec mohli pohnout, a dali se do jídla. Oheň praskatachod, dlouhé vlasy měl zcuchané větrem. „Všechno je v pořádku,“ oznámil Fleur. „Pan Ollivander je v bezpečí, mamka a taťka pozdravují. Ginny vám posílá vroucí pozdravy a Fred kpotěšilo, že má zpátky svoji čelenku. Povídala, že si myslela, že jsme ji ukradli.“

... a až příjdeš k nám domu, ukážu ti ten roh, tatínek mi o něm psal, ale já jsem

it.“

andra. ebou

ěl Ollivander a poklepal ji po rameni. „Byli te mi nevyslovitelnou útěchou, na tom hrozném místě.“

líček Billyho tetižce Murriel. Nevrátila

Bude mi ctí,“ prohlásil pan Ollivander s lehkou úklonou. „Je to pouhá maličkost,

lek, vá. Čelenka se ve světle nízko zavěšené lampy blýskala a třpytila.

-li se?“

ali ě přitisknutý k druhému, měli

l a poskakoval v krbu vedle nich. Fleur, jak si Harry všiml, se v jídle jen k rýpala, každých pár minut koukala z okna. Bill se vrátil ještě než dojedli první

s Georgem dovádí Muriel šílenství, pořád ještě od ní řídí svůj zásilkový soví obchod. Nicméně ji alespoň

Page 370: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ách, tvoje tetička je tak zPopadla je a vypochodovala z pokoje. „ Ron si všiml Harryho pohledu a zakřenil se. Harry věděl, že si vzpomněl nao „No, snaží se rekonstruovat ztracený diadém Havraid Někdo zabušil na přední dveře. VškRon a Hermiona udělali to samé. Griphook tiše zmizel pod stolem a ztratil se všem z dohledu. „Kdo tam je?“ zvolal Bill. „To jsem já, Remus John Lupin,“ překřikov Harry pocítil záchvěv strachu, co se jen stalo? „Jsem vlkodlak, ženatý s Nynphadorou Tonksovou a ty, strážce tajemství Škeblovchatrče, jsi mi ukázal toto místo a nabídl mi, že mohu v nouzi přijít!“ „Lupin!“ zamumlal Bill, běžel ke dveřím a trhnutím je otevřel. Lupin se svalil přes práh. Byl ve tváři blvvšechno tam je, nahlas vykřikl: „Je to kluk! Pojmenovali jsme ho Ted, po Nymfadořině tátovi!“ H „Co? Tonksová... Tonksová má mimino?“ „Jo, jasně, mimino,“ hulákal Lupin. Všude okolo stolu se ozývaly výkřiky radosti, dívali se na sebe s úlevou, Hermiona i Fleur vřískaly: „Gratulujemp „Prodral se okolo stolu a objal Harryho, jako by se scéna v přízeG „

šaramantní...“ řekla Fleur podrážděně, zatímco amávala hůlkou a špinavé talíře se ve vzduchu poskládaly na jednu hromadu.

Táta udělal čelenku,“ pípla Lenka „teda spíš něco jako korunu.“

směšnou zdobu do vlasů, kterou viděli, když byli u Xenophiliuse na návštěvě.

spáru. Domnívá se, že už entifikoval většinu z jeho hlavních součástí, ale když přidal křídla rotulice...“

echny hlavy se otočily za hlukem. Fleur vyběhla z uchyně, vypadala vyděšeně, Bill vyskočil na nohy, hůlkou mířil na dveře, Harry,

al hlas skučící vítr.

é

edý, zachumlaný do cestovního pláště, šedé lasy zmáčené deštěm. Vzpřímil se, rozhlédl se po místnosti a když se ujistil, kdo

ermiona vyvřískla.

e!“ a Ron prohlásil: „No nazdar, dítě!“ jako by o takové věci nikdy řed tím ještě neslyšel.

Jo, jo a kluk...“ opakoval Lupin pořád dokola, úplně omámený vlastním štěstím. mí domu na

rimauldově náměstí ani nikdy nestala.

Budeš kmotrem?“ zeptal se a pustil Harryho.

Page 371: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„J, já...?“ koktal Harry. „No jasně že ty... Dora vcelku souhlasí a nikdo lepší tu není.“ „Já... jo... no nazdar.“ Harry byl úplně ohromený, udivep „než ho kdy Harry viděp „čaroděje!“ „ „Já si myslím, že je podonvrátím, určitě z něj bude blonďák. Andromeda říká, že i Tonksové se začaly vlasy měnit hned ten den, co se narodila.“ vyzunkl pohár, „ VLupinova novina jako by jbSkřet byl jediný, koho, jak se zdálo, se slavnostní atmosféra nicbyl jediný, kdo si toho všst „Ne, ne... už opravdu musím jít,“ prohlásil nakoZ „Sbohem, sbohem... pokusím se za pár dní přinést nějaký obrázky, všichni budomoc rádi, že jsem vás viděl...“ Přehodil přes sebe plášť, rozloučil se, objal ženy a mužům potřásl rukou. Astále zářící, „Harry bude kmotr!“ řekl Bill, kdyú Harry odložil prázdné poháry a Bill za nimi zavřel dveře. Hlasy ostatních, kteří v oslavě pokračovali i po Lupinově odchodu, k nim zaznívaly jen tlumeně. „není moc příležitostí.“

ný i nadšený. Bill spěchal otevřít víno a Fleur řemlouvala Lupina, ať s nimi vypije skleničku.

Nemůžu se tu dlouho zdržet, musím zpátky,“ zářil Lupin, vypadal mnohem mladší, l. „Díky, díky Bille...“ Bill v mžiku naplnil jejich poháry,

ovstali a zvedli je vysoko při přípitku:

Na Teddyho Remuse Lupina,“ řekl Lupin, „na narození jednoho skvělého

A jak vypadá?“ vyzvídala Fleur.

bný Doře, ale ona je přesvědčená, že je po mě. Moc vlasů emá. Když se narodil, měl je černé, ale přísahal bych, že do hodiny zrezly. Než se

No tak, ještě jeden,“ dodal a zářil, když mu Bill doléval.

ítr se opíral do malé chaloupky, krb praskal a Bill brzy načínal další láhev vína. e vytrhla z jejich dlouhé nečinnosti, zvěsti o novém životě

yly opravdu potěšující. jak netýkala a za

hvilku se vytratil do ložnice, kterou nyní měl sám pro sebe. Harry se domníval, že iml, pak ale zaznamenal Billův pohled sledující skřeta, jak

oupá po schodech.

nec a odmítl další pohár vína. vednl se:

u

potom, se vydal do divoké noci.

ž se spolu vraceli do kuchyně, aby pomohli s klidem. „To je velká čest! Gratuluji ti!“

Harry, chtěl bych si s tebou promluvit v soukromí. A v chalupě plné lidí k tomu

Page 372: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Bill váhal. „Harry, vy něco plánujete Bylo to oznámení, ne otázka, a Harry se ani nesnažil to vyvrátit. Jenom na Billa koukal a vyčkával. „Bradavic. Pokud vůbec může být přátelství mezi skřety a čaroději, mám mezi nipřátele, neb „Harry, co chceš po Griphookovi a co mu za to nabízíš?“ „ Kuchyňské dveře za jejich zády se otep „Počkej,“ otočil se na ni Bill, „jenom na c Zacouvala zpátky a zavřela za sebou dveře. „výměnný obchod, a zvláště pokud ten obchod zahrnuje i poklady, musíš být bezpodmínečně opatrnýn H „ „Mluvíme tady o jinuobou stranách, nikdy jsem netvrdil, že kouzelníci v tom byli nevinně. Nicméně někteří skřeti věří, a ti od Gringotovů mezi ně rozhodně patří, že se kouzelníkům nedá v záležitostech týkajících se zlata a pokladů věřit, protože neberou ohlv „ „mezi skřety. Pro skřeta je právoplatným a jediným vlastníkem věci ten, kdo ji vytvořil, p „ „předměty dědí z jednoho kouzelníka na druhého, je jim cizí. Vždyť jsi viděl, jak s

s Griphookem.“

Já skřety znám,“ řekl Bill, „pracoval jsem u Gringotů od té doby, co jsem vyšel z mi

o je přinejmenším dobře znám a mám rád.“ Bill znovu zaváhal.

To ti nemůžu říct,“ odpověděl Harry, „promiň Bille.“

vřely a stála v nich Fleur s dalšími prázdnými oháry.

hvilinku...“

Pak ti tedy musím říct tohle,“ pokračoval Bill, „pokud jsi s ním uzavřel jakýkoli

. Skřetí vnímání vlastnictví, platby a oplátky je jiné než aše.“

arry se cítil trochu nesvůj, jako by se v něm pohnul malý hádek.

Co tím myslíš?“ zeptal se.

é rase.“ řekl Bill, „Obchody mezi skřety a kouzelníky se zavírají po celá staletí, ale to všechno znáš s Historie kouzel. Chyby se dělaly na

ed na lastnická práva skřetů..“

Ale já uznávám...“ začal Harry, ale Bill jen potřásl hlavou.

Ty tomu nerozumíš Harry, nikdo tomu nerozumí a ani nemůže, pokud ovšem nežil

ne ten, kdo jí zaplatil. Pro skřety jsou všechny věci, které kdy vyrobili, odle práva jejich.“

Ale když to koupil...“

.. pak to považují za doživotně pronajaté tomu, kdo zaplatil. Ale představa, že se e

Page 373: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Griphook tvářil, když mu čelenka zmizela z očí. Neschvaloval to. Myslím si, ždomnívá, spolu s nejradikálnějšími členy svého rodu, že takové předměty by jim měly býpněco dost blízkého krádeži.“ Harry měl neblahé tušení, p „Všechno, co jsem tím chtěl říct, je to,“ a položil ruku na dveře vedoucí do poko„že musíš být opravdu velmi opatrný na to, co skřetům slíbíš, Harry. Je méně nebezpečné se vloupat ke Gringotům, než se pokusit nedodržet jim dané slovo. „Dobrá.“ řekl Harry a Bill otevřel dveře, „Jo, díky, budu si to pamatovat.“ Jmělo zřejmě na svědomí všechno to vypité víno. Vypadalo to, že bude Teddymu L

26. Kapitola – Gringottova banka Plán byl připravený, ppze svetru, jenž měla He „A budeš mít i přímo její hůlku,“ řekl Harry a kývnul směrem k hůlce z ořechového dřeva, „takže myslím, že budeš vážně přesvědčivá.“ Když ji Hermiona zvedala, tvářila se, jako by se ji hůlka chystala bodnout nebo kousnout. „Nesnáším ji,“ pronesla chabě, „Opravdu ji nesnáším. Vůbec to není ono, neposlouchá mě, jak by měla. Harry si nemohl nevzpomenout na to, jak rázně Hermiona zamítla jehoha jak by měl jenom trénovat. Ale rozhodl se, že na oplátku nezopakuje její vlastní rady. Předvečer jejich plánovaného útoku na Gringottovu banku přeci jen nepovažoval za vhodnou chvíli na hádku. „Zato ti ale pomůže vcítit se do její role,“ řekl Ron, „Vždyť si vzpomeň, co h „Ale o tom přece mluvím!“ oponovala mu Hermiona. „Touhle hůlkou byli umučenNevillovi rodiče a kdoví kolik dalších lidí! Tahle hůlka zabila Siriuse!“

e se

t navráceny poté, co kupec zemře. Náš zvyk odkazovat jimi vyrobené ředměty z pokolení na pokolení bez toho, abychom znovu zaplatili, považují za

řemýšlel, jestli Bill uhádl víc, než přiznal.

je,

ak následoval Billa za ostatními, vytanula mu v hlavě podivná myšlenka, kterou

upinovi stejně nezodpovědným kmotrem, jako byl Sirius Black jemu.

řípravy hotovy. V nejmenší ložnici ležela na krbové římse ouze malá skleněná lahvička s dlouhým černým roztřepeným vlasem, který vytáhli

rmiona na sobě v sídle Malfoyů.

..je to, jako by byla část jí.“

stesky kvůli ůlce z hlohu, jak trvala na tom, že si vymýšlí, že mu nefunguje jako jeho původní,

ta ůlka všechno udělala.“

i

Na to Harry nepomyslel. ání ji zlomit, rozpůlit ebelvírovým mečem, který byl opřen o stěnu vedle něj.

Pohlédl na ni a ucítil naléhavé nutk

N „Schází mi moje hůlka,“ posteskla si Hermiona. „Škoda, že mi pan Ollivander nemohl taky udělat novou.“

Page 374: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Toho rána totiž dostala Lenka od Ollivandera novou hůlku. Nyní stála v zadní části zahrady a v odpoledním slunci zkoušela její schopnostzHarry pohlédl na hlohovou hůlku, která kdysi patřila Dracu Malfoyovi. Byl překvapenýHermionina. Harry si vzpomněl na to, co jim o tajemné výrobě hůlek povědOllivander a usoudil, že ví, v čem byl problém. Hermiona neo Dveře ložnice se otevřely a dovnitř vešel Griphook. Harry instinktivně sáhl po rukojeti meče a přitáhl si ho sobě, ale okamžitě toho zalitoval. Byl si jistý, že skřet si toho všimnul. Aby přešel trapnost situace, řekl: „Fleur, že zítra ráno odjíždíme a aby kvůli nám nevstávali.“ Opřeměnit v Bellatrix a čím méně toho o jejich plánu Bill s Fleur věděli, tím lépe. Vysvětlili jim také, že už se nevrátí. Tu noc, kdy je chytli zbojníci, ztrPbatohu, který Hermiona dokázala před zbojníky schovat tím, že ho strčila do své ponožky, což na Harryho udělalo velký dojem. Ačkoli mu budou Bill, Fleur, Luna i Dean chybět, nemluvě o pohodlí domova, ksi posledních pár týdnů užívaŠrozhovory, když byli zavřeni v miniaturní tmavé ložnici. Ale ze všeho nejvíc si přál, aby se už zbavili Griphooka. Jak přesně se ovšem od skřeta odloučí, aniž by mu dalodpovědi. Neměli žádnou příležitost to naplánovat, protože Griphook zřídkHarryho, Rona a Hermionu déle jak pět minut o samotě. „Mamka by se od něho mohla učit,“ sténal Ron, když se dlouhé skřetí prsty zas a znova objevovaly za dveřmi. Harry nezapomínal na Bžvehementně nesouhlasila s plánovanou zradou, že Harry přestal spoléhat na jeinteligenci, která by vymyslela, jak to provedou. A jediné co Ron navrhl při těch řídkých příležitostech, kdy u nich nebyl Griphook, b „Budem s tím muset jednoduše frnkout, kámo.“ Tse cítil noc předtím, než přepadli Ministerstvo kouzel - cítil tehdy odhodlání, téměřvzrušení. Teď byl zahlcen úzkostí a nepříjemnými pochybnostmi. Nemohl se zbavistrachu, že to neskončí dobře. Neustále si říkal, že mají dobrý plán, že Griphook moc dobře ví, co je čeká, že jsou připraveni na všechny potíže, které je mohou potkat. Jednou nebo dvakrát zaslechl, jak se Ron pohnul, a byl jsi jistý, že je stejně jako on vzhůru. Spali ale v obýváku spolup

i. Dean, jemuž vzali hůlku bojníci, ji sklíčeně sledoval.

, ale zároveň měl radost, že ho poslouchala alespoň tak dobře, jako ěl

vzala hůlku Bellatrix sobně, takže k ní hůlka necítila žádnou oddanost.

Zrovna kontrolujeme, jestli máme všechno, Griphooku. Už jsme řekli Billovi a

hledně toho byli neúprosní, protože Hermiona se musela ještě před přemístěním

atili starý erkinsonův stan, takže jim Bill půjčil jiný. Byl už zabalený na dně jejich malého

teré li, Harry se těšil, až budou pryč od omezování ve

keblové chatrči. Už ho nebavilo dávat věčně pozor, aby nikdo neslyšel jejich

i Nebelvírův meč, zůstávalo pro Harryho otázkou bez a nechal

illovo varování, takže vysvětlil, e Griphook se jen snaží zabránit tomu, aby ho podvedli. Hermiona ale tak

ylo:

u noc se Harrymu špatně spalo. Když se k ránu převaloval, vzpomněl si na to, jak

t

s Deanem, takže se neodvážil romluvit.

Page 375: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ulevilo se mu, když odbyla šestá hodina ráno a mohli konečně vylézt ze spacákpološeru se obléct a potichu vyjít na zahradu, kde se sešli s Hermionou a Griphookem. Úsvit byl chladný, ale s nástupem května už téměř nefoukalo. Harry pohlédl na hvězdy, zářící bledě na tmavé obloze a zaposlouchal se do zvuku vln, rozbíjejících se o útes – ten hlas mu bude chybět. JZa rok bude val pokryt květinami. Bílý náhrobní kámen se skřítkovým jménem už vypadal obnošeně. Harry si uvědomil, že ho nemohli pohřbít na krásnější místo, ale zasáhla ho krutá bolest, že ho musí opustit. Při pohledu na hrob znovu zauvažoval, jak mohl skřítek vědět, kam je má přijít zachránit. Nepřítomně si pohrával s malým váček pověšeným kolem krku, cítil přeněj kousek rozbitého zrcátka, ve kterém si byl jistý, že v Uslyšel, jak se otevřely dveře, a otočil se. Přes trávník k nim kráčela Bellatrix Lestrangeová doprovázená Griphookem. Při chůzi strkala malý batoh do kapsy starého hábitu, který vzali z Grimmauldova náměstí. Ačkoliv Harry věděl, že to je Hermiona, nemohl si pomoct, aby se neotřásl nenávistí. Byla vyšší než on, dlouhé černé vlasy se jí vlnily na zádech, její pohroči na něj pohlédly, ale když promluvila, uslyšel za Bellatrixiným hlasem Hermi „tě můžu změnit...“ „Jo, ale nezap „Panebože, Rone, teď nejde o to, abys vypadal dobře –“ „to udělat tak, jako posledně.“ Hermiona vzdychla, ale dala se do práce. Neslyšně mumlala a přeměňovala jednotlivé části Ronova těla. Rozhodli se mu že zlovolné charisma Bellatrix ho bude dostatečně chránit. Harry a Griphook měbýt schovaní pod neviditelným pláštěm. „Tak,“ řekla Hermiona, „jak vypadá, Harry?“ Rona bylo možno i přes přeměnu rozpoznatpknírem, krátký široký nos bez pih a husté obočí. „No, není Vhvězdami. Pak se otočili a vyšli k místu, hned za ochranným valem, kde konFideliovo ochranné kouzlo a odkud se mohli přemístit.

ů, v

ejich cestu přes červenou zem na Dobbyho hrobě lemovaly malé zelené výhonky.

s iděl Brumbála.

davé onu.

Chutnala naprosto odporně, mnohem hůř než škrtidub! Fajn, Rone, pojď sem, ať

omeň, že vážně nechci mít ty vousy moc dlouhé – “

To nemyslim, překáží mi to! Ale nos bych chtěl mít přece jen o trochu kratší, zkus

vytvořit úplně novou identitu a věřili, li

, ale Harry si pomyslel, že to je jen roto, že ho zná příliš dobře. Měl teď dlouhé vlnité vlasy, husté hnědé vousy s

můj typ, ale půjde to,“ odpověděl Harry. „Takže půjdeme?“ šichni tři pohlédli na tmavou, tichou Škeblovou chatrč stojící pod blednoucími

čilo

Page 376: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

K „Nejspíš bych měl už Harry se sklonil a skřet mu vylezl na záda a pevně se ho chytil pod tědostal nahoru. Hermiona vytáhl neviditelný plášť z maléhop „Perfektní,“ prohlásila, když sev Harry se otočil s Griphookem na zádech a soustředil se, jak nejvíc mohl na Děravý kotel, hospůdku, u vchodu do Příčné ulice. Skřet se k němu přitiskl ještě pevněji, jak se pohybovali sepnutou tmou. O pár va Harry otevřel oči přímo na křižovatce Charin Míjeli je mudlové se znavenými tvářemi, obvyklými pro časné ráno a vůbec si nevědomi, že tu stojí malá hospůdka. Bar v Děravém kotli byl téměř prázdný. Tom, shrbpohledu na Hermionu zmizeli dál do stínu. „Madam Lestrangeová,“ zamumlal Tom a když kolem něj Hermiona prošla, kývnuposlušně hlavou. „Dobré ráno,“ řekla Hermiona a Harry zp „hospodou. „Musíš se k lidem chovat, jako by byli smetí.“ „No dobře!“ Hnimi. Cihly se okamžitě začali pohybovat a točit. Uprostřed se objevila díra, kterse postupně rozšiřovala, až z ní Všude bylo ticho, obchody ještě neotevřely, nikde žádní zákazníci. Zahnutá dlážděná ulice se nyní vůbec nepodobala té plné lidé, kterou Harry navštívil, než jel poprvé do Bradavic před několika lety. Mnoho obchodů bylo zabedněných, ale viděli i pár nověčnápisem Hledaný číslo jedna. U dveří se choulila skupina otrhaných lidí. Slyšel, jak naříkají směrem k těm několika kolemjdoucím, prosí je o zlato, vykřikují, že opravdu jsou kouzelníci.Jeden z nich měl přes oko zkrvavený obvaz. Žebráci pohlédli na Hermionu, když kolem nich procházeli. Zdálo se, jako by před

dyž prošli bránou, ozval se Griphook.

vylézt nahoru, co říkáte, Harry Pottere?“

krkem. Nebyl žký, ale Harrymu se nelíbil pocit, že je tak blízko, ani síla, se kterou se briskně

batohu a přehodila ho řes něj.

sklonila, aby zkontrolovala Harryho nohy. „Není idět vůbec nic. Můžeme jít.“

teřin později Harryho nohy ucítily chodník g Cross.

byli

bený a bezzubý majitel, leštil za arem sklenice. Dva čarodějové se tlumeně bavili ve vzdáleném rohu, ale při

l

ahlédl Tomův překvapený pohled, jak se lížil za ní, stále s Griphookem na zádech.

Jsi moc zdvořilá,“ zašeptal Hermioně do ucha, když vycházeli do dvora za

ermiona vytáhla Bellatrixinu hůlku a poklepala s ní na cihlu na nenápadné zdi před á

vznikl vchod do úzké dlážděné Příčné ulice.

otevřených, týkajících se erné magie. Z mnoha výkladních skříní se na ně dívala Harryho tvář na plakátech s

Page 377: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

ní roztávali, stahoje „Mé děti!“ vykřikl a ukázal. Měl chraplavý, „ „Já – já vážně – “ zajíkla se Hermiona. Muž se na ni vhpod vousy se mu stále zračilo překvapení. V oknech na obou stranách ulice se objevily tváře, ale malý lidé v hlouček přihlížejících, kteří stáli poblíž se zahalili dosvých hábitů a svižným krokem odcházeli, aby byli co nejrychleji pryč. Jejich vstup do Příčné ulice nemohl být nápadnější. Harry na chvíli zauvažovjestli by nebylo lepší odejít teď a zkusit vymyslet lepší plán. Než se ale mohli přesunout nebo se spolu poradit, ozval se z „Ale, madam Lestrangeová!“ Hk nim mířil vysoký, hubený kouzelník s hustými šedivými vlasy a dlouhým, ostnosem. „nedošlo, kdo Travers je. Hermiona se narovnala, aby vypadala vyšší, a řekla s největším možným opovržením, kterého byla schopná, „Travers se zastavil a tvářil se uraženě. „jí zašeptal tu informaci do ucha. „Chtěl jsem vás pouze pozdravit,“ odpověděl chladně, „ale pokud je má přítomnostnevítaná...“ Harry okamžitě rozpoznal jeho hlas. Travers byl jeden ze Smrtijedů, kteří dorazili do Xenofiliova domu. „Ne, ne, vůbec ne, Traversi,“ řekla Hermiona rychle, aby napravila svůj omyl, „jse daří?“ „ „ Tedy,“ odkašlal si Travers, „slyšel jsem, že obyvatelé Malfoyva sídla dostali zákaz opustit d

vali se kapuce do čela a prchali, jak nejrychleji mohli. Hermiona zvědavě pozorovala, až muž se zakrváceným obvazem doklopýtal přímo před ní.

vysoko posazený hlas a zněl roztržitě. Kde jsou mé děti? Co jim udělal? Ty to víš, ty to víš!“

rhnul a natahoval se po jejím hrdle. Rána a výbuch červeného světla o odmrštily zpět na zem, kde ztratil vědomí. Ron stál s hůlkou stále napřaženou a

al,

a nimi další výkřik.

arry se bleskurychle otočil a Griphook se ho chytil o něco pevněji. Dlouhými kroky rým

To je Travers,“ zasyčel skřet Harrymu do ucha, ale Harrymu v tu chvíli vůbec

A vy chcete co?“

Je to Smrtijed!“ vydechl Griphook a Harry se pokradmu přiblížil k Hermioně, aby

ak

Abych řekl pravdu, jsem překvapen, že vás vidím venku, Bellatrix.“

Opravdu? Čím to?“ zeptala se Hermiona.

ům, po tom ...ehm...úniku.“

Page 378: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry si zoufale přál, aby Hermiona něco vymyslela. Pokud to byla pravda, Bellavůbec neměla být na veřejnosti – „brilantně přitom namínění o vás není tak vysoké jako o mě, Tr Ačkoliv se Smrtijed tvářil uraženě, rozhodně již nevypadal tak podezíravě. Pohlédl na zem na muže, kterého Ron pře „Jak vás urazil?“ „ „Tihle ´bezhůlkoví´ umtoministerstvu. Jsem čarodějka, pane, já jsem čarodějka, dovolte mi, abych vám to dokázala!“z „hůlku. „Nevím, jaké fámy jste poslouchal, in Travers vypadal překvapeně a otočil se„ „To je Dragomir Despard,“ vysvětl Usoudili, že pro Rona bude nejbezpečnější, když se bude vydávat za vymyšleného člověka. „Neumí příliš anglicky, ale sympatizuje s cíly Pána Zla. Přijel se z Transylvánie podívat na náš nový režim.“ „Skutečně? Těší mě, Dragomire,“ „Travers roztáhl dv „A co vás a vašeho – milého – přítele přivádí takto časně do Příčné ulice?“ zeT „Potřebuji zajít do Gringgotovy banky,“ odpověděla Hermiona. Hermiona neměla na vybranou, musela ho následovat klikatou dlážděnou ulicí až k místu, kde nad ostatními obchody vyčnívala sněhobílá budova Gringottovy banky. Ron kráčel vedle nich a Harry s Griphookem je následovali. Pozorný Smrtijed bylo to poslední, co potřebovali. Nejhorší na tom ovšem bylo, žeTraversem po boku fiktivní Bellatrix neměl Harry nejmenší možnost s Hermnebo Ronem jakv

trix

Pán Zla odpouští těm, kteří mu v minulosti věrně sloužili,“ odpověděla Hermiona a podobila Bellatrixinu nejpohrdavější intonaci. „Možná, že jeho

aversi.“

d chvíli omráčil.

Na tom nezáleží, už se to nebude opakovat,“ pronesla Hermiona chladně.

í být otravní,“ řekl Travers. „Pokud pouze žebrají, nic proti mu nemám, ale minulý týden si mě jedna z nich dovolila požádat o přímluvu na

napodobil ji pištivě. „Jako bych ji měl půjčit svoji hůlku - ale čí hůlku,“ eptal se zvědavě, „teď používáte, Bellatrix? Slyšel jsem, že vaše vlastní byla - “

Tady mám svou hůlku,“ odpověděla Hermiona chladně a ukázala na Bellatrixinu Traversi, ale nejste moc dobře

formovaný.“

nyní na Rona. Kdo je váš přítel? Neznám ho.“

ila mu Hermiona.

– Eší me,“ řekl Ron a napřáhl ruku. a prsty a potřásl Ronovi rukou, jako by se bál, že se tím ušpiní.

ptal se ravers.

s ionou

koliv komunikovat. Až příliš brzy dorazili k mramorovému schodišti edoucímu k velkému bronzovému vchodu. Jak je Griphook varoval, místo skřetů v

Page 379: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

livreji, kteří obvykle postávali kolem vchodu, tu nyní čnich v ruce svíral dlouhý zlatý pru „Ah, ´sondy spolehlivosti´,“ vzdychl Travers teatrálnp Vydal se po schodech nahoru a kývnul doprava i doleva na čaroděje, kteří zvzlaté pruty a projeli ho jimi nahoru a dolů. Harry věděl, že sondy rozpoznaly uvzašeptal dvakrát „Confundo.“ Oba strzasáhlo, ale Travers, který se díval za bronzovou bránu do vstupní síně, si ničeho n Hermioně „Moment, madam,“ řekl strážce a zvedl sondu. „Ale právě jste to přece udělal!“ pronesla Hermiona Bellatrixiným arogantním rozkazovačným hlasem. Travers se se zvednutým obočím otočil. Strážce vypadal zmateně. Pohlédl na úzkou zlatou sondu a pak na svého kolegu, který mu lehce omámeným hlasem řekl, „Jo, Mariusi, zrovna jsi ji zkontroloval.“ Hermiona s Ronem po boku vykročila a Harry s Griphookem je neviditelně následovali. Harry se na prahu otočil Před vnitřními stříbrnými dveřmi, na kterých stálo varování o strašlivé odplatě przloděje, stáli dva skřvnarozenin, těch nejlepších v životě. Hagrid stál vedle něj a povídal, „Jen blázen Gringottova banka mu tehdy přišla jako zázračné místo, začarované skladiště sezlatem, o kterém nikdy neměl tušení, že je jeho a ani ve snu ho tenkrát nenapže by se sem měl vrátit a krást...Ale za pár vteřin už stáli v rozsáhlé mramorové hale uvnitř banky. U dlouhého pultu seděli na vysokých stoličkách skřeti a věnovalse prvnímludopředu, aby mohla Ronovi vysvětlit charakteristiku haly. Skřet položil zkoumanou minci stranou a bezadrepmu jej zpět. Hermiona vykročila k něm „Madam Lestrangeová!“ pronesl skřet evidentně překvapen. „Ach můj bože! Mohu – mohu Vám pomoci?“

ekali dva kouzelníci. Každý z t.

ě. „uboze jednoduché, ale řitom tak účinné!“

edli

kryté kouzelnické předměty. Měl pouze pár teřin, takže vytáhl Drakovu hůlku a namířil ji postupně na každého hlídače a

ážci se na moment zarazili, když je kouzlo

evšiml.

se zavlnily dlouhé černé vlasy, když vyšla schody.

: oba kouzelníci se škrábali na hlavě.

o eti. Harry pohlédl na báseň a z ničeho nic se mu vybavila

zpomínka, na dobu, kdy na to samém místě stál v den svých jedenáctých

by se je pokoušel vykrást,“¨

adlo,

i zákazníkům. Hermiona, Ron a Travers zamířili ke starém skřetovi, který

pou zkoumal velkou tlustou minci. Hermiona nechala Traverse popostoupit

sně pronesl „Leprikóní“. Pak ozdravil Traverse, jenž mu podal malý zlatý klíček. Skřet jej prozkoumal a vrátil

u.

Page 380: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ Skřet trochu couvnul. Harry se rozhlédl. Travers nebyl jediný, kdo postávalp „Můžete se...identifikovat?“ zeptal se skřet. „Identifikovat? Nikdy - nikdy v životěmu Hermiona. „Oni to ví!“ zašeptal Griphook Harrymu do ucha. „Museli je varovat, že se sem může někdo pokusit vniknout.“ „Postačí vaše hůlka, madam,“ řekl skřet. Natáhl chvějící se ruku a Harry si v hrozivé vteřině uvědomil, že skřeti Gringgottovy banky ví, že Bellatrixina hůlka bylaukradena. „ Harry zvedl pod pláštěm hůlku z hlohu, namířil ji na starého skřeta a poprvé v životě zašepta Zmysli přes šlachy a žíly a propojilo ho s hůlkou a kletbou, kterou pronesl. Skřet vzal Bellatrixinu hůlku, pev „ „Novou hůlku?“ podivil se Travers a znovu přistoupil k přepážce. Skst H„Imperio!“ „Vždycky jsem říkal, že nové hůlky potřebují trochu času, nemyslíte?“ Hzměnu ve vývoji bez komentáře. Starý skřet tleskl za přepážkou rukama a okamžitě k němu přistoupil mladší skřet. „koženou kabelou, ve které o sebe řinčely kovové předměty, kterou předal svému n „Dobře, velmi dobře! Následse

Přeji si jít do svého trezoru,“ odpověděla Hermiona.

kolem a ozoroval je. Řada skřetů přerušila práci a dívala se na Hermionu.

jsem se nemusela identifikovat!“ oponovala

Jednej, jednej rychle!“ šeptal Griphook Harrymu do ucha, „kletba Imperius!““

l, „Imperio!“

Harryho paže vystřelil zvláštní pocit brnícího tepla, které jakoby proudilo z jeho

člivě ji prozkoumal a pak řekl, „Ah, vidím, že jste si nechala yrobit novou hůlku, madam Lestrangeová!“

Cože?“ zeptala se Hermiona, „ne, ne, to je moje – “

řeti kolem je ále pozorovali. „Ale jak jste to dokázala? Který výrobce hůlek vám ji vyrobil?“

arry zareagoval bez přemýšlení. Namířil hůlku na Traverse a znovu zamumlal,

Ach, ano,“ řekl Travers a podíval se na Bellatrixinu hůlku. „A funguje dobře?

ermiona vypadala naprosto ohromeně, ale k Harryho velké úlevě, přijala bizardní

Budu potřebovat břinkot,“ řekl skřetovi, který hned zmizel a za vteřinu se vrátil s

adřízenému.

ujte mě, prosím, madam Lestrangeová,“ řekl skřet, skočil ze stoličky a zmizel tak z dohledu, „zavedu vás do vašeho trezoru.“

Page 381: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Objevil se na druhé straně přepážky a vesele k nim kráčel se stále ještě cinkající kabelou. Travers se nyní téměř nehýbal a jen ústa měl doširoka otevřené. Ron k tomuto zvláštnímu jevu jen přitahoval pozorn „Moment - Bogrode!“ J „Máme své instrukce,“ řekl a zlehka se Hermioně uklonil, „omlouvám se, madamLopatření. N„Jsem si plně vědom těchto instrukcí. Madam Lestrangeová si přeje jít do svéhtrezoru ...velmi vážená rodina ... staří klienti ... tudy, prosím...“ A s cinkotem spěšně zamířil k jedněm z mnoha dveří, které vedly z haly. Harry se ohlédl na Traverse, který stále ješnepřítomně. Harry se rozhodl. Mávnutím hůlky donutil Traverse přijít k nim a slpochodněmi. „Máme problémsinepodivili jejich neobvyklému zjevení. „kteří zírali na nepřítomné tváře Traverse s Bogrodem. „Ale nemyslím, že jsem ji použil dostatečně silnou, nevím...“ ALestrangeovou, jak před ním vkterá se nepromíjí: „Musíš ji opravdu chtít použít, Pottere!“ „Co budem „Pokud ještě můžeme,“ řekla Hermiona a pohlédla na velké dveře do hlavní haly, kde se dělo kdoví co. „ „Dobře,“ souhlasil Griphook, „potřebujeme, aby Bogrod řídil vozík. Já na topovolení. Ale nebude tam místo pro toho čaroděje.“ Harry namířil h„ Kouzelník se otočil a spěšně odcházel podél tmavé uličky. „Co ho necháváš dělat?“

ost, když jej zmateně pozoroval.

iný skřet vystartoval zpoza přepážky.

estrangeová, ale k trezoru Lestrangeových byla přidána zvláštní ochranná

aléhavě něco šeptal Bogrodovi do ucha, ale skřet pod kletbou Imperius ho setřásl. o

tě stál na jednom místě a tvářil se příliš

edovat je až ke dveřím, do hrubé kamenné chodby za nimi, osvětlené

, podezírají nás,“ řekl Harry, když za nimi zabouchly dveře a sundal neviditelný plášť. Griphook seskočil z jeho ramen. Travers ani Bogrod se vůbec

Jsou pod kletbou Imperius,“ dodal v rekaci na zmatené pohledy Rona a Hermiony,

v hlavě se mu objevila další vzpomínka, tentokrát na skutečnou Bellatrix řískala, když se poprvé v životě pokusil použít kletbu,

dělat?“ zeptal se Ron. „Nevrátíme se ještě? Dokud můžem?“

Když jsem se dostali takhle daleko, tak bych šel dál.“ prohlásil Harry.

nemám

ůlkou na Traverse. Imperio!“

Page 382: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Schovat se,“ odpověděl Harry a namířil pro změnu na Bogroda, který hvízdl a přivolal vozík, jenž k nim přijel ze tmy. Harry si byl jistý, že když do něj nasedalislyšel v hlavní síni výkřiky. Bogrod si H Vozík se rozjel se škubnutím a nabral rychlost. Prosvištěli kolem Traverse, který se schovával do díry vezjiného. Vjako by za sebou nechaly obrovské stopy. Čím víc o tom přemýšlel, tím šíjekdyž Smrtijedi dobře věděli, kdo jí ji vzal – “ Bnaklonil a na chvíli uviděli před sebe. Na vteřinu Harry zaslechl Griphookv „Ne!“, když se na ně spustil vodopád. Ale na brzdění nebyl Harry cítil vodu v očích i ústech, nihrozivě naklrojako by nic, až bezbolestně přistál na kamenné chodbě. „zděšení, už ale vůbec nevypadal jako Bellatrix. Místo toho tam stála v příliš velkhábitech, pomočená, ve své obvyklé podobě. Ron už měl zase zrzavé vlasy a žádné vousy. Uvědomili si to, když se na sebe dívali a sáhli na své tváře. „kolejích, která jak Harry nyní pochopil, nebyla jen tak obyčejná. „Smývá jakékoliv kouzlo! Ví, že v bance jsou zloději, použili ochranná kouzla!“ Viděl, jabundu, aby se ujistil, že pořád má neviditelný plášť. Pak se otočil na Bogroda, který ohromeně třásl hlavou. „Zlodějův pád zřejmě smyl i kletbu Imperius.“ „Potřebujeme ho,“ řekl Griphook, „nemůžeme vejít do trezor bez skřeta z Gringgotovy banky. A potřebujeme také břinkot!“ „Opět pocítil prudký pocit ovládání, které proudilo z jeho hlavy do hůlky. Bogrod se zRon spěšně zvedl koženou kabelu s kovovými předměty. „Harry, myslím, že slyším, jak sem někdo jde!“ ozvala se Hermiona. Namířil

, sednul s Griphookem dopředu, Harry, Ron a

ermiona se zmáčkli v zadní části.

zdi, když se vozík začal kroutit a zatáčet do labyrintových atáček. Stále mířili hlouběji a hlouběji. Přes rachot koleček Harry neslyšel nic

lasy za ním vlály, jak míjely stalaktity a jeli stále níž, ale stále se ohlížel. Bylo to, lenější mu

jich plán připadal. Převléknout Hermionu za Bellatrix, vzít se sebou její hůlku,

yli hlouběji, než kdy Harry v Gringgotově bance byl. Vozík v rychlosti se trochu a

ykřiknout:

čas: prosvištěli skrz něj.

c neviděl, ani nemohl dýchat. Pak se vozík onil, převrátil se a všechny je vyhodil ven. Uslyšel, jak se vozík

ztříštil o stěnu, slyšel, jak Hermiona něco křičí a ucítil, jak jej něco tlačí k zemi

P-potlačovací kouzlo,“ prskala Hermiona, když ji Ron zvedl na nohy. K Harryho ých

Zlodějův pád!“ řekl Griphook, když se škrábal na nohy a díval se na vodu na

k Hermiona kontroluje, zda stále má malý batoh a spěšně strčil ruku pod

Imperio!“ řekl znovu Harry a ozvěna zopakovala jeho hlas kamennou chodbou.

novu podřídil jeho vůli. Jeho zmatený výraz se změnil do zdvořile lhostejného a

Page 383: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Bellatrixinu hůlku na vodopád a vykřikla: „Protego!“ Viděp „Dobrý nápad,“ řekl Harry, „veď nás, Griphooku!“ „Jak se pak odsud dostaneme ven?“ zeptal se Ron, když pospíchali tm „To budeme řešit, až na to přijde řada,“ odpověděl Harry. Snažil se poslouchat. Měl dojem, že poblíž slyšel něco cinkat. „Jak je to ještě dalek „Už jen kousek, Harry Pottere, už jen kousek...“ A když zahnuli za roh, spatřili d Kpěti nejhlubších trezorů. Dračí šupiny po dlouhém věznění v podzemí úplně vybledly a roztřepily se. Oči měl mléčně růžové, naohluboko do skály. Kdyby roztáhl obří špičatá křídla svinutá k sobě, kompletně by zaplnily celou místnost. Když se na ně otočil svojí příšernou hlavou, zařval takovým hlasem, že sskála zachvěla. Otevřel tlamu a vyslal na ně plameny, které je donutily rychle u „Je napůl slepý,“ oddechoval těžce Griphook, „ale o to víc strašnější. Ale i tak jeumíme ovládat. Ví, co může čekat, když přichází břinkot Ron mu podal kabelu a skřet z ní vytáhl malé kovovévrozdal, Bogrod si svůj pokorně převzal. „zvuky, bude čekat bolest, takže ustoupí a Bogrod se musí rychle dotknout dlaní trezoru.“ Znovu vyšli za roh. Třásli břinkotem a zvuk se mnoskpak ustoupil. Harry viděl, jak se třásl, a kdyžra „Řekni mu, aby se rukou dotkl dveří!“ popohnal Griphook Harryho, který namhůlkou na Bogroda. Starý skřet ho poslechl a dlaní zatlačil na dřevo. Dveře do trezoru se rozplynuly a ukázaly vchod jako do jeskyně, který byl od podlahy až ve stropu naplněn zlatvorů, některých s dlouhými ostny, jiných s padlými křídly, lektvary ve zdobenlahvičkách a lebkách s korunami.

li, jak ochranné kouzlo řerušilo proud očarované vody, která tekla do chodby.

za skřetem do y. Bogrod za nimi těžce oddechoval, jako starý pes.

o, Griphooku?“

něco, na co byl Harry připravený, ale co je stejně onutilo okamžitě se zastavit.

zemi byl přímo před nimi připoután obrovský drak a hlídal vstup do čtyřech nebo

obou zadních nohách měl brovská pouta, ze kterých vedly tlusté řetězy ke gigantickým hřebům, zatlučeným

e

téct zpět do chodby.

j . Dejte mi ho.“

nástroje. Když s nimi zatřásl, ydávaly ohlušující zvuky, jak když se kladivem uhodí do kovadliny. Griphook jim je

Víte, co dělat,“ řekl Griphook Harrymu, Ronovi a Hermioně. „Až uslyší tyhle

hokrát zesíleně rozléhal po alnatých stěnách, takže Harrymu téměř trhal uši. Drak znovu hrozivě zařval, ale

se přiblížili, spatřil na jeho hlavě obrovské jizvy po nách. Hádal, že draka naučili, aby se bál rozpálených mečů, když slyšel břinkot.

ířil

tými mincemi, poháry, stříbrným brněním, kůži neznámých ých

Page 384: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Rychle, hledejte!“ křikPjiný viteál, pak neměl tušení, jak bude vypadat. Téměř neměl čas na to, aby se otočil, když se za nimi ozvalo ohlušující lupnutí. Dveře za nimi se znovu oz „To nevadí, Bogrod nás pak odsud dostane!“ zařval Griphook, když Ron překvapeně vykřikl. „Nemůžete rozsvítit hůlky? Rych „Lumos!“ Harry posvjeHermionou také rozsvítili své hůlky a zkoumali hromadu předmětů ležících přednimi. „Harry, mohl by tohle být – aargh!“ Hjak jí z ruky vypadl zdobený pohár. Jakmile dopadl na zem, rozmnožil se do sprškpohárů, takže o vteřinu později byla podlaha kolem pokrytá stejnými poháry, aby mohli rozpoznat původní. „Spálil mě!“ zasténala Hermiona a sála si popálené prsty. „dotknete, vás spálí a následně se rozmnoží. Ale kopie jsou bezcenné – a pojich budete pořád dotýkat, rozmnožující se zlato vás zavalí k smrti!“ „Dobře, takže se ničeho nedotýkejte!“ pronesl Harry zoufale, ale jakmile to vyslovil, Ron omylem šlápl na jednu z kopií podotyku s horkým kovem. „ „zlata. Je na něm vyrytý jezevec a má dvě ucha – nebo jestli neuvidíte něco s Havraspárovým symbolem, orlem – “ Namířili své htékteré se na zemi přidaly k falešným pšlhůlky ozářilo štíty a skřetí helmy na poličkách sahajících až ke stropu. Zvedal světlo výš a výš, až konečně našel předmět, kvůli kterému po poskočilo srdce a zachvěla se mu ruka. „

l Harry, když bleskurychle vběhli dovnitř trezoru. opsal Ronovi a Hermioně mrzimorský šálek, ale pokud by byl v trezoru schovaný

bjevily a avřely je uvnitř trezoru do úplné temnoty.

le, nemáme moc času!“

ítil hůlkou na trezor. Její světlo se odráželo na třpytivých klenotech. Na dné poličce uviděl falešný Nebelvírův meč přivázaný řadou řetězů. Ron s

ermiona vykřikla bolestí, Harry se na ní otočil s hůlkou právě včas, aby zahlédl, y

niž

Přidali sem dvojné kletby a kouzlo Flagrante!“ křikl Griphook. „Čehokoliv se kud se

oháru a s výbuchem se okamžitě bjevilo dvacet dalších. Ron poskakoval na místě, část nohy měl spálenou po

Zůstaň stát, nehýbej se!“ řekla Hermiona a podepřela Rona.

Jenom se koukejte kolem!“ křikl Harry. „Pamatujte, že ten šálek je malý, ze

ůlky do každého koutku i štěrbiny a opatrně se otáčeli na místě. Bylo měř nemožné ničeho se nedotknout. Harry způsobil ohňostroj falešných galeonů,

ohárům, takže nyní nebylo téměř kam ápnout. Zlato kolem žhnulo, v trezoru byly horko jako ve výhni. Světlo z Harryho

Je támhle, támhle!“

Page 385: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Rsměry. Šálek, který patřil Helze z Mrzimoru, jenž měla Hepziba Smithová, kterukradl Tom Raddle. „ „Accio šálek!“ vykřikla Hermiona, která v zoufalství evidentně zapomněla, co Griphook říkal v průběhu plánování. „ „Griphooku, tak nám budeš muset pomoct víc než – počkat! Můžu se toho dotknomečem? Hermiono, podej mi ho!“ Hpřehrabovala, až z něj vytáhla zářící meč. Harry ho chytil za rubínovou rukojeť a ostřím se dotkl nejbližší stříbrné lahvičky a ta se nerozmnožila. „Kdybych mohl nabrat ten šálek na meč – ale jak se k němu dostanu?“ Polička, na které šálek ležel, byla mimo dosah i pro Rona, jenž z nich byl nejvyšší. Horko z očarovřinčení byly slyšet víc aBhorda skřetů. Harry pohlédl na Rona a Hermionu, jimž se ve tváři zračila hrůza „Hermiono,“ domáhata Z Harry se vznesl kotníkem do vzduchuvHermiona a oba skřeti byli s výkřiky bookřičeli a snažili se dostat ven, když Harry projel hrotem meče skrze ouško Mrzimorského šálku a nabodl jej na ostří. „kovem. Ale pak zatím nejhrůznější výkřik donutil Harryho, aby se ohlédnHpokladu. Ale Griphook už zmizel z dohledu, čouhaly z něj pouze konečky prstH „Liberacorpus!“ zahřměl Harry a s Griphookem přistáli na vařícím se zlatě a HarrymuHarrHaH

on s Hermionou na něj namířili své hůlky, takže zlatý šálek se rozzářil třemi é ho

Jak se sakra dostaneme tam nahoru, aniž bychom se ničeho dotkli?“ zeptal se Ron.

jim

Zbytečné, zbytečné,“ zavrčel skřet.

Takže co budeme dělat?“ řekl Harry a pohlédl na skřeta. „Jestli chceš ten meč ut

ermiona zašmátrala ve svém hábitu, vyndala malý batoh, chvíli se v něm

vaného pokladu narůstalo a Harrymu po čele stékal pot, jak se snažil ymyslet, jak šálek získat. Pak za dveřmi zaslechl dračí řev a zvuky lomozu a

víc. yli teď opravdu v pasti. Ven se mohli dostat jen dveřmi, ke kterým očividně mířila

.

l se Harry, jak lomoz za dveřmi narůstal, „musím se dostat m nahoru, musíme se ho zbavit – “

vedla hůlku, namířila ji na Harryho a zašeptala, „Levicorpus.“

a zasáhl stříbrné brnění, z kterého okamžitě ystřelily kopie, jako žhnoucí bílá těla a zaplnily už tak plný prostor. Ron,

lestí sraženi na další předměty, které se kamžitě rozmnožily. Byli napůl pohřbeni ve zvedajícím se přílivu vařícího se zlata,

Impervius!“ zaječela Hermiona ve snaze bránit sebe, Rona i skřety před hořícím

ul. Ron s ermionou ponořeni po pás ve zlatu se snažili zachránit Bogroda, který klouzal do

ů. arry je popadl a zatáhl. Popálený skřet se se zaskučením vynořil.

Page 386: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

vyklouzl meč z ruky. „Chytněte ho!“ zařval Harry a snažil se odolat bolesti škvařícího se kovu na své kvřelých rudých předmětů. „Kde je meč? Byl na něm ten šálek!“ L„Támhle!“ To Griphook jej spatřil, Griphook se za ním vrhnul a v ten moment bylo Harrymu jasné, že skřet nikdy nečekal, že by dodrželi slovo. Jednou ruku se pevně dHarryho vlasů, aby měl jistotu, že znovu nespadne do moře horoucího zlata a druhou rukou Griphook popadl rukojeť meče a strhnul jej mimo Harryho dosah. Maličký zlatý šálek navlečený na oušku vylnjej. Držel jej, když mu z dlaně vyskočilo bezpočet dalších Mrzimorských šálků, které naH Harry téměř nevnímal popáleniny na celém těle, ani další a další kopie šálku, kteréna něj padaly. Zastrčil jej do kapsy a natáhl se, aby znovu získal meč, ale Griphobyl pryč. V momentě, kdy byl v bezpečí, sklouzl z Harryho ramenousk „Zloději! Zloději! davu, který jej beze s Harry uklouzl na hořícím zlatě a když se vydrápal na nohy, bylo mu jasné, že jedcesta ven, vede skrz. „Jiskry červeného světla vylétly do davu skřetů a někteří z nich se skácDalší ale po Uvázaný drak znovu zařval a vlna plamenů přeletěla přes skřety. Kouzelníci se svíjeli bolestí a prchali zpátky. Harryho náhle něco napadlo, inspirace nebo možšílenství. Namířil hůlku na tlusté okovy, které poutaly zvíře k podlaze a zařval: „ Okovy s hlasitým úderem povolily. „Tudy!“ zařval, stále házel omračující kletby na skřety za nimi, ale běžel k slepému drakovi. „Harry – Harry – co to děláš?“ vykřikla Hermiona. „Rychle, vylez nahoru, na něj – “

ůži. Griphook mu znovu vylezl na záda, odhodlán vyhnout se nadouvající se mase

omoz na druhé straně trezoru už byl téměř ohlušující – bylo pozdě –

ržel

étl do vzduchu. Se skřetem na zádech po ěm Harry skočil a chytil je. Ačkoliv cítil, jak mu propaluje ruce do masa, nepustil

něj padaly. Vchod do trezoru se znovu otevřel a Harry cítil, jak s Ronem a ermionou kloužou na lavině hořícího zlata a stříbra ven do vnější místnosti.

ok

, skočil do davu řetů kolem a s křikem:

Pomoc! Zloději!“, mával mečem. Zmizel uprostřed postupujícího lova přijal a v němž všichni drželi dýky.

iná

Mdloby na vás!“ zahřmel a Ron s Hermionou se k němu přidali. eli na zem.

stupovali k nim a Harry viděl, jak zpoza rohu vyběhlo několik čarodějů.

Relashio!“

Page 387: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Dzadních nohou a vyšvihl se na drakova záda. Jeho šupiny byly tvrdé jako ze železa. Vůbec se nezdálo, že by si ho všiml. Natáhl ruku, Hermiona vysse S řevem kus ustoupil, Hddo vzduchu. Harry, Ron a Hermiona mu leželi na zádech. Odřeli sdrak vrhnul k ústí chodby, zatímco skřeti na něj začali vrhat dýky, které se odrazilod jeho slabin. „Nikdy se odsud nedostaneme, je moc velký!“ vykřikla Hermiona, ale drak znovotevřel tlamu a vychrlil oheň, který dosáhl až do tunelu, v němž se hlasitým rámusem zřítili podlahy i stropy. Dhorku u pracdjak křičí: „Defodio!“ Pna vzduch, pryč od vřískajících a řinčících skřetů. dnad ním nejspíš ucítilo prostor a svZobrovských padajících stalaktitů a řinčení skřetů bylo stále tlumenější a tlumenější, zatímco před nimi si drak stále probíjel cestu chrlením plamenů – Až konečně, spojenou silou jejich kouzel a drakovy brutální síly si probili cemzískal prostor plně roztáhnout křídla. Otočil ostnatou hlavu směrem k chladnému vzduchu, který cítil za branou a vznesl se vzhůru s Harrym, Ronem i Hermionou na zádech. Prorazil bronzovo

27. Kapitola – Definitivní úkryt Neexistoval způsob, jak draka řídit – byl slepý, netušil, kam letí a Harry věděl, že kdyby prudce změnil směr nebo se ve vzduchu otočil, bylo by nemožné se na jehvelkém hřbetě udržet. Jak stoupali výš a výš nad Londýn, který se pod nimi rozpínjako šedozsekovovým šupDuž strachy či štěstím – Harry to nedokázal rozpoznat – Ron a zdálo se, že Hermiona vzlyká.

rak si stále ještě neuvědomil, že je volný. Harryho chodidla nalezly záhyb na jeho

kočila k němu, Ron vyšplhal za nimi a vteřinu nato si drak uvědomil, že už není připoutaný.

arry se zabodnul do kolen a držel se šupin tak pevně, jak ovedl. Křídla se rozevřela, srazila k zemi vřískající skřety jako kuželky a vznesla se

e o strop, když se i

u

rak si s obrovskou silou probojovával cestu ven. Harry měl pevně zavřené oči proti hu, ohlušen z padajících kamenů a drakova řevu. Dokázal se pouze

ržet jeho zad a každou chvíli čekal, že ho setřese dolů. Pak zaslechl Hermionu,

omáhala drakovi zvětšit chodbu a ničila strop, zatímco drak se snažil letět vzhůru Harry s Ronem ji napodobili

alšími kouzly, až se strop zřítil. Proletěli nad podzemním jezerem a řvoucí zvíře obodu.

a nimi se ozýval drakův dusot, klapot ostnatého ocasu, rány z hromady kamenů,

stu do ramorové síně. Skřeti i kouzelníci s řevem prchali do úkrytů, když drak konečně

é dveře, které vyletěly z pantů a kymácivě vletěl do Příčné ulice a drazil se k obloze.

o al

elená mapa, v Harrym převládl pocit vděčnosti za povedený útěk, který před tím zdál nemožný. Přikrčený na krku příšery se pevně přitiskl k jejím

inám a studený vánek tišil bolest jeho spálené a puchýři oteklé kůže. rakova křídla se ve větru otáčela jako lopatky větrného mlýnu. Za Harrym klel ať

Page 388: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Zhruba po pěti minutách se Harry přestal bnestará o nic jiného, než se dostat co nejdál od svého podzemního vězení. Otázka kde a kdy z něho sesednou nad nimi však dál zůstávala strašidelně viset. Harry netušil nic o tom, jak dlouho může drak bez odpočinku letět, natožpzpřestání se rozhlížel kolem a připadalo mu, jakoby seděl na jehlách. Jak dlouho bude trvat, než se Voldemort dozví, že se vloupali do trezoru Lestrangových? Jak rychle skřeti od Gryngotů uvědomí Bellatrix? Jak rychle zjistí, co vlastnd Zdálo se, že si drak v

át, že je drak shodí a zdálo se mu, že se

ak takto vláštně postižený, slepý, který jen stěží najde dobré místo na přistání. Bez

ě bylo ukradeno? A až poznají, že chybí zlatý pohár, Voldemort se konečně ozví, že pátrají po viteálech.

yžaduje studenější a čerstvější vzduch. Rovnoměrně stoupal, okud neletěli skrz chomáče studených mraků a Harry už nerozeznal malé barevné

tečky, což byla auta vjížd a. Letěli dál a dál, nad enkovem rozděleným na zelené a hnědé pruhy země, přes silnice a řeky vinoucí se

la mu zima a byl celý ztuhlý, nemluvě o tom, že měl hroznou žízeň a hlad.

dy naposledy, přemýšlel Harry, jedla samotná příšera? Určitě se potřebuje něčeho

le

dičká část la, jak se snažil udržet se na drakově hřbetu.

arry se podíval dolů a uviděl tmavě zelené kopce a jezera, která se měděně leskla

a níž k jednomu z menších jezer.

o do vody, řív, než zjistí, že jsme tady!“

uviděl v odraze od hladiny drakovo brovské žluté břicho.

dějící a vyjíždějící z hlavního měst

vkrajinou jako matné a lesklé stuhy. „Co myslíš, že hledá?“ zakřičel Ron, když letěli dál a dál na sever. „Nemám ponětí,“ zahřměl zpátky Harry. Ruce měl zkřehlé zimou, ale nedovolil jim, aby povolili svoje sevření. Chvíli uvažoval, co udělají, pokud pod sebou uvidí pobřeží, pokud drak poletí na otevřenémoře. ByKnajíst. A co když u toho zjistí, že mu na hřbetě sedí tři velmi dobře poživatelní lidé? Slunce už se posouvalo níže nad obzor a obloha se barvila do indigové modři, adrak stále letěl, přes města a vesnice, které nechával za sebou a po zemi pod ním klouzal jako velký temný mrak jeho obrovský stín. Harryho bolela kažtě „Je to moje představivost,“ křičel Ron po dlouhé době ticha, „nebo ztrácíme výšku?“ Hv západu slunce. Krajina se zdála bližší a když shlížel z drakova hřbetu, bylo vidět více detailů. Přemýšlel, jestli je to způsobeno jen odlesky odraženého slunce na vodní hladině. Drak ve velkých kruzích slétával níž „Až bude dost nízko, řeknu a skočíme!“ volal Harry na ostatní. „PřímdSouhlasili, Hermiona trochu slabě a Harry o „TEĎ!“

Page 389: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Sklouznul přes drakův bok a padal nohama napřed na hladinu jezera. Pád byl delší než čekal. Dopadl tvrdě na hladinu a jako kámen se potopil do ledové, zelené, rákosekničeho nevšiml, byl už padesát stop od nich, plachtil těsně nad vodou a do své strašlivé tlamy nasával jezerní vodu. Ve chvíli, kdy se z hlubin jezera prskajíc a lapajíc po dechu vynořili Ron s Hermionou, drak prudce zamával křídly, poodletěpřistál na vzdáleném břehu. Harry, Ron a Hermiona plavali k druhému břehu. Jezero nebylo hluboké. Brzy tbylo spíšv Hermiona se zhroutila na zem, kašlala a chvěla se. Ač by si nejradši hned lehnul a usnul, vytáhl Harry svou hůlku a začal chodit v kruhu a místo Hermiony odříkávat obvyklá ochrann Když skončil, přidal se k ostatním. Bylo to poprvé od chvíle, kdy se dostrvšude po obličeji a na rukou a jejich oblečení bylo místy zničené. Trhali sebou, jsi kapali výluh z dobromysly na s výluhem a vytáhla tři láhve dýňové šťávy, které si vzala v Mušlovém domku ačisté, suché šaty pro vše „No, dobrý je,“ sv „že nemáme meč,“ procedil Harry přes zuby a kapal si dobromysl přes vypálenodíru v kalhotách do spáleniny pod ní. „Nemáme meč,“ opakoval Ron. „Ten malej zrádnej prašivec...“ Harry vytáhl viteál z kapsy své mokré bundy, kterou si právě sundal a rozložil jí před sebe na trávu. Pohár se „Tentokrát ho nemůžeme nosit. Zdá se, že by bylo dost těžký zavěsit ho na krk,“řekl Ron a utíral si pusu hřbetem ruky, když dopil poslední zbytek své šťávy. H „Co se sním stane, co myslíš?“ zeptala se. „Bude v pořádku?“ „postarat. Měli bychom se bát spíš o sebe.“ „Jak to myslíš?“ „No, nevím, jak bych ti to řek,“ řekl Ron, „ale myslím, že nejspíš zpozorovali, jjsme se vloupali ke Gringottovým.“

m zarostlé vody. Vykopl proti dnu a vynořil se, aby uviděl ohromné vlny, teré se v kruzích šířily od míst, kde dopadli Ron a Hermiona. Zdálo se, že si drak

l a

o e otázkou prodrat si cestu blátem a rákosem, než plavat až se konečně

ybrodili, mokří, funící a vyčerpaní na kluzkou trávu.

á kouzla.

tali ven z ezoru, co se na ně mohl pořádně podívat. Oba měli ošklivé červené popáleniny

ak svá četná zranění. Hermiona podala Harrymu láhev

chny. Převlékli se a hodili do sebe dýňovou šťávu.

řekl konečně Ron, který seděl a pozoroval obnovující se kůži na ých rukou, „že máme ten viteál. Špatný je...“

u

leskl se na slunci a lehce je oslňoval.

ermiona se dívala na vzdálený břeh, kde drak stále pil vodu z jezera.

To znělo, jako by to řek Hagrid,“ řekl Ron. „Je to drak, Hermiono, umí se o sebe

ak

Page 390: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Vhrudník, točila se mu hlava hlady, ale lehnul si na záda do trávy pod červánkovouoblohu a smál se, až ho začalo pálit v krku. „Co budeme dělat?“ řekla nakonec Hermiona a snažila se být zase vážná. „Dozví seto, ne? Ty-víš-kdo teď zjistí, že víme o „Možná budou příliš vystrašení, než aby mu to řekli!“ řekl Ron s n„ Obloha, pach jezerní vody, zvuk Ronova hlasu, všechno bylo najednpstál půlkruh čarodějů a na podlaze před ním klečela malá, třesoucí se postava. „zuřivost. Jediná věc, ze které měl hrůzu. Ale to nemůže být pravda, nevb S „Řekni to znovu!“ šeptal Voldemort. „Řekni „M-můj pane,“ kojstrezoru Lestrangeových...“ „Podvodníci? Jací podvodníci? Myslel jsem, že Gringottovi mají způsoby, jak odhalitpodvodníky? Kdo to byl?“ „ „A co vzali?“ zvýšil hlas a ovládl ho obrovský vztek, „Ma-malý zlatý pohár, m-můj pane...“ Zto být pravda, to bylo nemožné, nikdo o tom nevěděl. Jak bylo možné, že ten kluk objevil jeho tajemství? „skřet se svalil mrtvý na podlahu. Přihlížející kouzelníci před ním vystrašeně uskočili. Bellatrix a Lucius Malfoy odhodili ostatní stranou a snažili se dostat ke dveřím. Voldemortova snzprávy, za to, že slyšeli o zlatém poháru... Byl sám, pouze smrt se vznášela kolem. Oddechoval a onopohár ukraden. Co když, co když ten chlapec věděl o ostatních? Věděl, co právě udělal, vystopoval jich víc? Byl na začátku toho všeho Brumbál? Brumbál, který ho

šichni se začali smát a když už jednou začali, bylo obtížné přestat. Harryho bolel

viteálech!“

adějí v hlase. Možná mu to zatají...“

ou pryč. Bolest rojela Harryho hlavou jako ostří meče. Stál v matně osvícené místnosti, před ním

Co jsi to řekl?“ Jeho hlas byl vysoký a chladný, ale uvnitř něho bublaly vztek a ěděl, jak

y se to mohlo stát...

křet se chvěl, neschopný podívat se do červených očí nad ním.

to znovu!“

ktal skřet a jeho oči byly plné hrůzy, „m-můj pane...s-snažili me se je za-zastavit...Po-podvodníci, můj pane...vloupali – vloupali se do – do

Byl to...byl to...ten chlapec P-Potter a dal-další dva komplici...“

„Řekni mi to! Co vzali?“

uřivý odmítavý výkřik mu připadal, jako by byl cizí. Byl zmatený, šílený, nemohla

Starodávná hůlka prosvištěla vzduchem a místnost zalilo zelené světlo. Klečící

hůlka znovu a znovu svištěla vzduchem a všichni, kteří se ažili utéct padali mrtví k zemi. Všechny zabije za to, že mu přinesli takové

y se mu zjevovali před čima, jeho poklady, jeho ochránci, jeho záruka nesmrtelnosti – deník byl zničen a

Page 391: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

neustále podezříval. Brumbáje Ale pokud by chlapec zničvkolika dalších bezcenných, bezejmenných lidí. Jak by Lord Voldemort mohl n Pkterým by to cítil, byl méně než duch...v Ale musí to zjistit, musí si být jistý...prošel místností, odkopl skřetovo tělo a obrazy se mu vynořovalyc Špetka klidu teď malinko ochladila jeho vztek. Jak by mohl chlapec vědět, žprsten v Gauntově chatrči? Nikdo nikdy nevěděl, že je příbuzný s Gaunty, skryl všechny stopy, ty vraždy nikdy nebyly spojovány s ním. Prsten byl určitě v pořádk A jak by mohl chlapec nebo kdokoliv jiný věo Stejně jako škola. Jedině on sám mohl vědět, kam ve škole schoval viteál, protože jedině on sám znal největší tajemství toho místa. A stále tu byl Nagini, který teď musí zůstat blízko něj, pod jeho ochranou. Už nikdy ho nepošle plnit své rozkazy... Ale aby si byl jistý, neochvějně jistý, bude se muset vrátit ke každé své skrýši, mzdvojnásobit ochranu kolem každého viteálu...Tuto věc, stejně jako úkol získat Starodávnou hůlku, bude muset podstoupit sám... Kstarý strach. Brumbál znal jeho prostřední jméno...Brumbál by mohl vědět o spojení s Gaunty...Jejich opuštěný dům byl, možná, nejméně bezpečným místem. Tam půjde jako první... Jezero, to je zcela nemožné...ač zde byla jistá možnost, že by Brumbál díky sirotčinci věděl něco o událostech z jeho minulosti. Anemožné dostat se do Prasinek bez povšimnutí, na školu může zapomenout. Nicméně bude dobré upozornit Snapea, že by se chlapec mohl pokusit proniknoudo hradu. Říkat Snapeovi, proč by se o to měl pokoušet, by bylo hloupé, sahloupost a nedbalost, jak neprozřetelné bylo jim důvěřovat? Jnikdy neodloučí...vyšel z místnosti do haly a ven do tmavé zahrady kde stříkala

l, mrtvý na jeho příkaz. Brumbál, jehož hůlka byla teď ho. On se přeci vyhnul potupě, kterou byla smrt a ten chlapec, ten chlapec...

il některý z viteálů, on, Lord Voldemort, by to určitě ěděl, cítil by to? On, největší čaroděj ze všech, on, nejsilnější, vrah Brumbála a

evědět, pokud by on sám, nejdůležitější a drahocenný, byl napaden, zmrzačen?

ravda, necítil, když byl zničen deník, ale myslel, že to bylo proto, že neměl tělo, Ne, určitě, zbytek byl v bezpečí...Ostatní

iteály musí být nedotčené...

a zase rozplývaly v jeho kypících myšlenkách – jezero, hýše, Bradavice,...

e ukryl

u.

dět o jeskyni a proniknout přes její chranu? Myšlenka, že by medailon mohl být ukraden byla absurdní...

usí

terý z nich musí navštívit první? Který je v největším nebezpečí? Bublal v něm

Bradavice...ale věděl, že viteál, který je tam je v bezpečí. Pro Pottera by bylo

t

mozřejmě. Byla obrovská chyba věřit Bellatrix a Malfoyovi. Neukázala jejich

ako první tedy navštíví Gauntův dům a vezme Naginiho s sebou. Už se od hada

Page 392: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

fontána. Zavolal Naginiho hadím jazykem a ten se n Harry zprudka otevřel oči, když jepodle jejich ustaraných pohledů a pokračujícímu pulsování jizvy, jeho náhlý výlet do Voldemortových myšlenek nezůstal bez povšimnutí. Posadil se, trochu se chvěbyl malinko překvapený, že je zpocený. Pohár ležetr „Ví to.“ Jeho vlastní hlas zněl podivně nízký ve srovnání s Voldemortovými vyspoloženými výkřiky. „Ví to a chce zkontrolovat všechny ostatní a ten poslední,“ a stál už na nohou, „je v Br „Cože?“ R „Ale co jsi viděl? Jak to víš?“ „Viděl jsem ho, jak zjistil to o poháru, já...byl jsem v jeho hlavě a on je.si vzpomněl na všechny ty vraždy... „je opravdu rozzlobený a vystrašený zároveNemůže pochopit, jak o tom víme. Teď jde zkontrolovat ostaMprotože bude tak těžké, dostat se tam nepozorovaně. Myslím, že ten zkontrolujejako poslední, ale i tak se tam může dostat během pár hodin...“ „Viděl jsi, kde v Bradavicí „Ne, soustředil se na to, aby varoval Snapea, nemyslel na to, kde přesně je viteál...“ „Počkej, počkej!“ vykřikla Hermiona, když Ron vzal viteál a Harry znovu vytáhl neviditelný plášť. „Nemůžeme tam jen tak jít, nemáme plán, musíme...“ „nového stanu, ale to teď nebylo možné. „Umíš si představit, co udělá, až zjistí, že prsten a medailon jsou pryč? Co když přemístí viteál z Bradavic někam jinam, protože si bude myslet, že tam není dost bezpečný?“ „Ale jak s „Půjdeme do Prasinek,“ řekl Harry, „a zkusíme něco vymyslet, až uvidjsdrželi pohromadě.“ „Ale vždyť se pod něj úplně nevejdeme...“ „Bude tma, nikdo nezpozoruje naše nohy.“

vyplazil ze křoví a připojil se k ěmu jako dlouhý stín...

se vrátil zpátky do přítomnosti. Ležel na břehu zera ve světle zapadajícího slunce a Ron s Hermionou se na něj dívali. Soudě

l a l bez povšimnutí před ním v

ávě a tmavě modré jezero odráželo zlaté záblesky zapadajícího slunce.

oko

adavicích. Věděl jsem to. Věděl jsem to.“

on na něj zíral, zatímco Hermiona se posadila a vypadala ustaraně.

..“ Harry ň.

tní – prsten jako první. yslí si, že ten, který je v Bradavicích je nejvíc v bezpečí, protože je tam Snape a

ch to je?“ zeptal se Ron a už také vyskočil na nohy.

Musíme jít,“ řekl Harry odhodlaně. Doufal, že se vyspí, těšil se, až se dostane do

e tam dostaneme?“

íme, jaké ou ochrany okolo školy. Pojď pod plášť, Hermiono, chci, abychom se tentokrát

Page 393: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Přes jezero bylo slyšet mávnutí ohromných křídel. Drak už se dost napil a teď vyrazil do vzduchu. Přestali na chvíli ve svých přípravách a pozorovnakonec zmizel za nejbližším kopcem. Potom Hermiona popošla vpřed a zaujalmmístě do drtící temnoty.

Harry dopadl na zem. Uviděl bolestivě známou Hlavní ulici v Prasinkách: te

výkladní skříně, zamlženou linii tmavých hor za vesnicí, křivku cesty vedoucí přímo

k Bradavicím, světlo rozlévající se z oken lokálu U Třech košťat, který si pamatoval

s pronikavou přesností, jak kousek odtud před rokem přistál se zoufale slabým

B

To všechno v mžiku po přistán

Hermioniných ramen, se to stalo.

Vzduch byl protržen

že byl ukraden pohár: trhal každý nerv v Har

je

Právě když se díval na další dva pod pláštěm, dveře Tří Košťat se rozrazily a tu

Smrtijedů v kápích se vyvalil na ulici s připravenými hůlkami. Harry zadržel Ronovu

ruku, která zvedala hůlku; bylo jich tu moc na to, aby je omráčili. I pouhý pokus b

mohl prozradit jejich pozici. Jeden ze Smrtijedů pozvedl svou hůlku a křik ustal,

stále se však ozýval ve vzd

vali, jak stoupá ýš a výš, teď už jen jako černá silueta viditelná proti rychle se šeřící obloze, až

a ísto mezi ostatními. Harry stáhnul plášť co nejníže to šlo a společně se otočili na

28. Kapitola – Ztracené zrcátko

mné

rumbálem..

í-– a potom, jak uvolnil stisk Ronových a

výkřikem, který zněl jako ten Voldemortův, když si uvědomil

ryho těle a ten věděl, že to způsobilo

jich zjevení.

cet

y

álených horách.

Accio plášť!“ vykřikl Smrtijed.

m župánkem, Pottere?“ křikl Smrtijed, který se pokusil kouzlit a

est Smrtijedů se rozběhlo proti nim: Harry, Ron a Hermiona couvali do nejbližší

Harry pevně chytil cíp pláště, ale nic se nestalo. Přivolávací kouzlo na něj

nefungovalo.

„Nejsi pod svý

potom se koukl na své kolegy: „Rozestupte se. Je tady.“

Š

boční uličky rychle, jak jen to šlo, a Smrtijedi je minuli jen o vlásek. Čekali v

temnotě, poslouchali kroky běhající sem a tam a sledovali světelné paprsky

Page 394: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

p

„Pojďme zmizet,“ zašeptala Hermiona. „Přemístíme se!“

„Skvělý nápad,“ odpověděl Ron ale předtím, než mohl Harry zareagovat, Smrtijed

zařval, „Víme, že jsi tu, Pottere, odsud se nedostaneš! Najdeme tě!“

kdybychom přišli. Řekl bych, že u

„A co mozkomorové?“ zavolal jiný Smrtijed. „Když je pustíme ze řetězů, na

dostatečně ryc

„Temný Pán chce Pottera zabít sám – “

ho zabít, když mu nejdřív dají Polibek!“

Ozýval se souhlasný lomoz. Harryho prostoupil strach: Aby se ubránili

mozkomorům, budou muset vykouzlit Patrony, kteří je okamžitě prozradí.

„Budeme se muset zkusit přemístit, Harry!“ zašeptala Hermiona.

Právě když to říkala, pocítil nepřirozený chlad rozlézající se po okolí. Okolní sv

bylo vysáno přímo ke hvězdám, které postupně také mizely. Ucítil, jak ho Hermiona

chytila za ruku, a společně se otočili na místě. Vzduch, kterým se potř

pohybova

dobře.

Chlad se H

Hermiona ustupovali uličkou, tápali podél zdi a snažili se nevydat ani hlásku. A

potom zpoza rohu vys

temn

okolí strach? Harry si tím byl jistý: zdálo se, že se te

jejich plouživý, chroptivý dech, který

Pozvedl hůlku: nemohl by přetrpět Mozkom

oletující ulicemi, jak je Smrtijedi pomocí hůlek hledali.

Byli na nás připraveni,“ zašeptal Harry. „Nastražili to kouzlo, aby je upozornilo,

dělali něco, aby nás tu udrželi, uvěznili – “

jdou je

hle!“

Mozkomoři ho nezabijí! Temný Pán chce Potterův život, ne jeho duši. Bude snazší

ětlo

ebovali

t, jako by ztuhl: nemohli se přemístit; Smrtijedi provedli svá kouzla

arrymu zahryzával hlouběji a hlouběji do morku kostí. On, Ron a

toupilo deset nebo více mozkomorů. Nehlučně se vznášeli,

ější než okolí, v černých pláštích se strupovitými a zetlelými rukami. Cítili v

ď pohybují rychleji, slyšel

tak nesnášel. Cítil blížící se beznaděj –

orův polibek, ať už by se potom stalo

cokoliv.

Myslel na Rona a Hermionu, když zašeptal

Page 395: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Stříbrný jelen vyrazil ze špičky jeho hůlky: mozkomorové se rozprchli a odněkud se

ozval vítězoslavný jekot. „Tam, to je on! Viděl jsem patrona, byl to jelen!“

Mozkom

n

udělat, ozvalo se z úzké uličky nalevo od nich skřípání pantů, otevřely se dv

nějaký hlas řekl:

„Pottere, rychle sem!”

Bez námitek poslechl a všichni tři se rozběhli do otevřených dveří.

vyšla na ulici a zabouchla za sebou dveře.

Harry netušil, kde jsou, ale v plápolavém sv

z

tajné dřevěné schodišt

S

kterým visela velká olejomalba plavovlasé dívky, která zírala do pokoje s

bezstarostnou líbezností.

Dorazily k nim zvuky z ulice. Stále ukrytí pod pláštěm doběhli k umazanému oknu a

vyhlédli ven. Jejich zachránce, ve kterém Harry poznal hostinského z Prasečí hl

byl jediná postava bez kapuce.

si je připustit k tělu. Říkal jsem vám to. To vážně nehodlám!“

„To nebyl tvůj patron,“ řekl Smrtijed. „To

„Jelen!“ zahulákal hostinský a vytáhl hůlku. „Jelen! Ty pitomče – Expecto

Expecto Patronum!“

orové se stáhli, hvězdy se znovu vyhouply na oblohu a kroky Smrtijedů byli

ajednou hlasitější a hlasitější. Ale než se mohl zděšený Harry rozhodnout, co

eře a

Nahoru, nechte si na sobě plášť a zůstaňte potichu!“ zamumlala vysoká postava,

ětle jediné svíčky uviděl umouněný a

aprášený hostinec u Prasečí hlavy. Oběhli pult a druhým vchodem se dostali na

ě, po kterém vyběhli jak nejrychleji mohli.

chody vedly do obývacího pokoje s ošoupaným kobercem a malým krbem, nad

avy,

No a co?“ hulákal do jedné ze zakrytých tváří.

No a co? Když vy pošlete mozkomory mojí ulicí, já na ně pošlu patrona! Nehodlám

byl Potterův jelen!“

Page 396: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Patronum!“

Něco velkého a rohatého vyskočilo z hůlky. Se skloněnou hlavou to vyrazilo směrem

k Hlavní ulici a pak pryč z dohledu.

„Byl porušen zákaz vycházení, vy jste slyšel ten hluk,“ řekl jeden z jeho druhů.

„Někdo byl venku proti předpisů

„Když budu chtít pustit ven svoji kočku, tak to u

v

„Vy jste spustil vřeštící kouzlo?“

ze svých vlastních dveří? Tak to udělejte, jestli chcete. Ale pro v

d

nebude moc líbit, že je tady kvůli mně a mojí starý kočce, co?

„A kde budete prodávat vaše lektvár

C

„Já si pusu na špacír nepustím, to prot

„Stejně jsem viděl jelena!“ křikl první Smrtijed.

„Dobrá, udělali jsme chybu,“ řekl druhý Smrtijed. „Ještě jednou porušte zákaz

vycházení a my nebudeme tak shovívaví!“

To nebylo to, co jsem viděl,“ prohlásil Smrtijed, ačkoli méně jistě.

m – “

dělám a čert vem váš zákaz

ycházení!“

A co když jo? Převezete mě do Azkabanu? Zabijete mě za to, že sem vystrčil nos

aše vlastní dobro

oufám, že jste nezmáčkli vaše malý Znamení Zla a nepovolali ho. Asi se mu

O nás se nestarej,“ řekl jeden ze Smrtijedů, „starej se o sebe, dědulo!“

ky a jedy, když bude moje hospoda zavřená?

o se pak stane s vašima malejma vedlejšíma výdělkama?“

Ty nám snad vyhrožuješ – ?“

o jste tu ne?“

Jelen?“ houknul barman. „To je kozel, idiote!“

Page 397: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

S

pláště a posadila se na rozviklanou židli. Harry zatáhl závěsy a pak ze sebe

sh

Harryho pozornost upoutalo něco na krbové římse: malé, ob

o

Hostinský vstoupil do pokoje.

„Vy zatracení hlupáci,“ řekl nevrle a přejížděl pohled

H

n

pronikavé, zářivé oči.

V pokoji bylo ticho. Harry a hostinský se na sebe dívali.

Hostinský přikývl a ohlížel se po skřítkovi.

„Je mrtvý,“ řekl Harry. „Bellatrix Lestan

Obličej hostinského poklesl. Po několika chvílích řekl, „To slyším nerad. Toho

sk

Otočil se, špičkou své hůlky zažehával svítilny, a na nikoho se nedíval.

mrtijedi kráčeli zpět k hlavní silnici. Hermiona zasténala úlevou, vyklouzla zpod

a z Rona

odil plášť. Zezdola slyšeli hostinského, který zabouchl dveře a vyšel po schodech.

délníkové zrcátko

přené na vrchu, přesně pod obrazem jakési dívky.

em z jednoho na druhého.

Na co jste mysleli, když jste sem šli?“

Díky,“ řekl Harry, „ani nevíme, jak vám poděkovat. Zachránil jste nám život.“

ostinský zavrčel. Harry se k němu přiblížil a snažil se pohlédnout za dlouhé,

itkovité, vlasy a vousy šedivé jako dráty. Měl brýle. Za špinavými čočkami byly

To vaše oko jsem viděl v zrcadle.“

Poslal jste Dobbyho.“

Myslel jsem, že bude s vámi. Kde jste ho nechali?“

geová ho zabila.“

řítka jsem měl rád.“

Vy jste Aberforth,“ řekl Harry k mužovým zádům.

Page 398: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

A

toho, které rozbil téměř

„Koupil jsem ho od Dunga asi před rokem,“

p

R

„O čem to mluvíš?“ nec

„Někdo nám poslal jako patrona laň!“

„Se svým mozkem bys mohl být Smrtijed, synu. Cožp

m

hlasité kručení.

velkým bochníkem chleba, trochou sýra a cínovým džbánem medoviny, který

postavil na malý stolek naproti ohni.

H

mlaskání.

„Dobře tedy,“ řekl Aberforth, když dojedli, a Harry s Rone

sv

nepůjde, slyšeli jste, co se stane, pokud n

V

že se mi podruhé podaří vydávat kozla

z

z Prasinek, nahoru do hor, tam se budete moct přemístit. Možná potkáte Hagrida.

Skrývá se tam s Drápem

ni to nepotvrdil, ani nevyvrátil, jenom dál zapaloval oheň.

Kde jste k tomu přišel?“ zeptal se Harry a přešel k Siriusovu zrcadlu, k dvojčeti

před dvěma roky.

odpověděl Aberforth. „Albus mi

ověděl, co to je. Snažil jsem se na vás dávat pozor.“

on zalapal po dechu.

Ta stříbrná laň!“ vyhrkl zapáleně. „To jste byl také vy?“

hápal Aberforth.

ak jsem zrovna nepředvedl, že

ůj patron je kozel?“

Ach,“ řekl Ron. „Jo… no, já mám hlad!“ dodal na obranu, když jeho žaludek vydal

Mám jídlo,“ řekl Aberforth, opustil místnost a o chvíli později se znovu objevil s

ltavě jedli a pili a na chvíli zde bylo ticho, kromě praskání ohně, cinkání pohárů a

m seděli zhroucení na

ých židlích. „Potřebuju vymyslet nejlepší způsob, jak vás odsud dostat. V noci to

ěkdo vyjde ven po setmění: spustí se

řeštící kouzlo, půjdou po vás jako kůrolezové po běhněčích vejcích. Nespoléhám,

za jelena. Počkejte do svítání, až skončí

ákaz vycházení, pak si můžete znovu obléct plášť a vydat se na cestu. Běžte pryč

v jeskyni od té doby, co se ho pokusili zatknout.“

Page 399: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„My neodejdeme,“ řekl Harry. „Potřebujeme se dostat do Bradavic.“

„Musíme,“ oponoval Harry.

„Co opravdu musíte,“ skláněl se k nim Aberforth, „je dostat se co nejdál odsud, jak

jen můžete

„Vy tomu nerozumíte. Nemáme moc času. Musíme se dostat do hradu. Brumbál -

myslím vašeho bratra - chtěl, abychom - “

Špinavé čočky Aberforthových brýlí na chvíli díky světlu ohně vypadaly jako

neprůhledné, jasně bílé plošky a Harry si tak vzpomněl na slepé oči obrovského

pavouka Aragoga.

„Můj bratr Albus chtěl mnoho věcí,“ řekl Aberforth, „a lidé se při plnění je

v

pokud můžete. Zapomeňte na mého bratra a jeho důmyslné plány. Je

n

bratrovi? Myslíte, že jste znal Albuse lépe než já?“

vína. „Ono… nechal mi tady práci.“

Takovou, kterou by zvládl nekvalifikovaný kouzelníček, aniž by se přetáhl?“

Ron se spíše ponuře u

„Já – není to jednoduché, to ne,“ reagoval Harry. „Ale já musím – “

Nebuď hloupý, chlapče,“ prohlásil Aberforth.

.“

ho

elkolepých plánů často zranili. Odejděte z této školy, Pottere, a z této země,

tam, kde ho

ic z toho tady nemůže zasáhnout, a vy mu nic nedlužíte.“

Vy tomu nerozumíte,“ zopakoval Harry.

Ach, vážně?“ pronesl Aberforth tiše. „Vy si myslíte, že jsem nerozuměl svému

Tak jsem to nemyslel,“ řekl Harry, jehož mozek lenivěl únavou a přemírou jídla a

Opravdu?“ podivil se Aberforth. „Pěknou práci, doufám? Příjemnou? Jednoduchou?

smál. Hermiona vypadala napjatě.

Page 400: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Musíte? Proč musíte? Je mrtvý, ne?" řekl Aberforth hrubě. „

n

„Proč ne?“

„zaútočil“.„Ale vy jste také bojoval, jste ve Fénixově řádu--“

každý, kdo si namlouvá něco jiného, se jen obelhává. Tady to pro tebe už nikdy

nebude bezpečné Pottere, On tě chce, hrozně moc tě chce zabít.”

.

„Uteč za hranice, schovej se, zachraň se. Nejlepší bude k

se

„Nemůžu,“ řekl Harry. „Mám práci-“

„Já nemůžu

„Ach, opravdu? A řekl ti vše, byl k tobě upřímný?“

H

vyjít z jeho úst.

Aberforth vypadal, že ví, na co Harry myslí.

„Znal jsem svého bratra Pottere. Učil se tajnostem od naší matky. Tajemství a lži

v tom jsme vyrůstali, a Albus... bylo to pro ně

Nech to být chlapče,

ež skončíš stejně! Zachraňte se!“

Já… Nemůžu.”

Já“ – Harry se cítil přemožen; nemohl to vysvětlit, místo toho na Aberfortha

Byl jsem,” řekl Aberforth. „Fénixův řád skončil. Vy-Víte-Kdo vyhrál, je konec a

dyž vezmeš tyhle dva s

bou.” Ukázal prstem na Rona a Hermionu.

Dokud budou naživu, nebudou v bezpečí, každý ví, že pracovali s tebou.“

Dej ji někomu jinému!”

. Je to moje práce, Brumbál mi to vše vysvětlil -“

arry si z celého srdce přál říct „Ano“, ale to jednoduché slovo jakoby nemohlo

,

j přirozené.“

Page 401: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Oči starého muže se pomalu otočily na obraz dívky na krbové římse. Byl to,

n

tam žádná fotografie Albuse Brumbála

„Pane Brumbále,“ řekla H

„Ano,“ odpověděl Aberforth stroze. „Vy jste, slečno, četla Ritu

a

I

„Elfiáš Dóže se ná

d

bratr byl ve všech směrech úžasný. To si myslela spousta lidí, vás tři nevyjímaje,

jak vás tak pozoruji.“

Harry byl potichu. Nechtěl znovu o Brumbálovi pochybovat.

Tehdy, když kopal Dobbyho hrob, se rozhodl, že bude pokrač

n

nebylo vše řečeno, musí prostě věřit. Nijak netoužil znovu pochybovat;

sl

pohledem, který byl pronikavý stejně jako pohled jeho bratra: Jasně modré oči

dávaly

m

„A ted‘?

h

„Co tím myslíte?“ zeptala se Hermiona bez dechu.

„To je jedno,“ odpověd

když se

yní Harry pořádně porozhlédl po místnosti, jediný obrázek v celé místnosti. Nebyla

nebo někoho jiného.

ermione plaše. „To je vaše sestra? Ariana?“

Holoubkovou, že

no?“

v načervenalém světle, které krb vytvářel, bylo vidět, jak Hermiona zčervenala.

m o ní zmínil,“ poznamenal Harry a pokoušel se z toho Hermionu

ostat.

Ten stařec,“ mumlal Aberforth, a dal si další hlt medoviny. „Myslel si, že můj

ovat po klikaté a

ebezpečné cestě, kterou mu Albus Brumbál naznačil. Musel přijmout fakt, že mu

nechtěl

yšet nic, co by ho mohlo odvrátit od jeho úmyslů. Setkal se s Aberforthovým

dojem, že rentgenují vše, co pozorují, a Harry myslel, že Aberforth ví, na co

yslí, a proto jím pohrdá.

Profesor Brumbál se o tebe staral, Harry,“ řekla Hermiona tiše.

“řekl Aberforth. „Je zábavné kolik lidí, o které se můj bratr staral, skončilo

ůř, než kdyby je nechal samotné.“

ěl Aberforth.

Page 402: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ale to je opravdu důležité!“ řekla Hermiona. „Vy – vy mluví

Aberforth na ni pohlédl: Jeho rty se pohybovaly, jako by se snažil zadržet slova

která se z nich drala, poté náhle začal mluvit.

„Mojí sestře bylo 6 let , když na ni zaútočili tři mudlové. Viděli ji kouzlit, sledo

ji skrz živý plot, když byla na zahradě: Byla ještě dítě, nemohla to ovládat. Žádn

kouzelník v tom věku nemůže.“

jak to udělala, postarali se o to, aby to ten malý šílenec už neděla

Hermioniny oči se zdály ve světle ohně obrovské; Ron vypadal nemocně. Aberforth

vstal, velký jako Albus, a náhle strašn

„Zničilo ji to, co jí udělali, už nikdy nebyla v pořádk

nemohla se jí zbavit; obrátilo se to pr

k

byla jen malá hodná a vyděšená dívka.

„A můj otec šel po těch parchantech, co to udělali,“ pokračoval Aberforth,

„zaútočil na ně. A oni ho za to zavřeli do Azkab

p

nemocnice Svatého Munga navždy. S jejími občasnými výbuchy magie, které

nemohla ovládat, by ji viděli jako vážné ohrožení Mezinárodní dohody o utajení.“

že je vážně nemocná. Matka se o ni starala, snažila se jí udržet v klidu a št‘astnou.

Byl jsem její oblíbenec,“ řekl to a vypadalo to, že se skrze Aberfortho

p

když byl doma, a četl knihy a probíral si svou korespondenci s „nejproslulejšími

kouzelnickými jmény dnešních dnů,“ ušklíbl se Aberforth, „nechtěl, aby ho

o

matka. Uklidňoval jsem ji, když měla jeden z jejích šílených záchvatů, a když b

klidná, pomáhala mi krmit kozy.“

te o své sestře?“

,

vali

ý

Když to viděli, vyděsili se. Prodrali se skrz plot a když jim nebyla schopná ukázat,

l.“

ý ve svém hněvu a intenzitě bolesti.

u. Nepoužívala magii, ale

oti ní a ona z toho bláznila, když to nemohla

ontrolovat, vybouchlo to v ní, v tu dobu byla divná a nebezpečná. Ale většinou to

anu. Nikdy neřekl, proč to udělal,

rotože by se Ministerstvo dozvědělo, co se z Ariany stalo a zavřeli by ji do

Museli jsme ji v tichosti uklidit do bezpečí. Přestěhovali jsme se, lidem jsme řekli,

vy vrásky a

ocuchané vousy dívá špinavý školák. „Ne Albus, ten byl vždy nahoře ve své ložnici,

btěžovala. Měla mě radši. Já ji přesvědčil, aby jedla, když ji nepřesvědčila ani má

yla

Page 403: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Později, když jí bylo 14... Nebyl jsem t

b

bývala a… byla to nehoda. Ariana to nemohla kontrolovat. Moje matka byla z

Harryho se zmocnily divné pocity, směsice soucitu a odporu, nechtěl slyšet n

dalšího, ale Abeforth stále vyprávěl. A Harry byl překvapen, jak dlouho dokáž

hovořit na toto téma. Ve skutečnosti však Aberforth na toto téma ještě nikdy

p

„To byla cena, kterou Albus zaplatil za výlety po světě s Dóžem. Oba se vrátili na

pohřeb naší matky. Dóže pak pokračoval sám, Albus se usadil a stal se hlavou

rodiny. Ha!“

Abeforth se rozčílil.

„Já jsem o ni pečoval, já jsem se nemohl věnovat škole, já zůstal doma. Řekl mi,

že mohu dokončit školu a on převe

p

neocenil, když jste ji zastavili, aby téměř každý den nevyhodila dům do vzduchu.

Ale dělal to všechno dobře po mnoho týdnů.... dokud nepřišel on.“

N

„Grindelwald. A konečně měl můj bratr příležitost mluvit s někým stejně nadaný

jako byl on sám. Starost o Arianu se přesunula na vedlejší kolej, aby se mohli

věnovat všem svým

o

„Velké plány ve prospěch celé kouzelnické společnosti, v porovnání s tím byl o

mladé dívky z

P

zpět do Bradavic. Od

ja

Abeforth se sklonil k Harrymu, a tomu nedalo moc práce představit si mladého,

houževnatého a naštvaného Aberfortha, jak se pře se starším bratrem.

u,“ řekl Abeforth. „Kdybych tu byl, mohl

ych ji uklidnit. Měla jeden svůj záchvat, moje matka už nebyla tak mladá, jak

abita.“

ic

e

ředtím nemluvil.

zme vše po matce. Další trocha poprasku kolem

ana Dokonalého, za péči o napůl šílenou sestru se nevyhrávaly ceny, nikdo

yní se na Abeforthově tváři objevil nebezpečný výraz.

m,

plánům na nový kouzelnický řád, hledání Relikvií a všemu

statnímu, co je zajímalo.

sud

anedbatelný, když Albus pracoval pro vyšší dobro.

o pár týdnech jsem toho měl dost. Bylo to krátce předtím, než jsem se měl vrátit

hodlal jsem se a tak jsem jim to řekl, oběma, tváří v tvář, tak

ko teď stojím před vámi.“

Page 404: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Řekl jsem mu, že by toho měl nechat. Ať už chceš jet kamkoli, nem

se

žvásty, kterými se snažíš získat následovníky. “

Nelíbilo se mu to,“ řekl Aberforth a jeho oči nakrátko zmizely - z čoček jeho brýlí

se opět staly bílé plošky.

„Grindelwaldovi se to vůbec nelíbilo. Rozzuřil se. Řekl mi, jaký sem to mladý

hlupák, že stojím v cestě je

n

skončili s úkrýváním kouzelníků a ukázali mudlům jejich místo?

A pak jsme se pohádali… vytáhl jsem hůlku a Grindewald vytáhl t

přítel mého bratra na mě použil kletbu Cruciatus. Albus se ho snažil zastavit, a

poté jsme všichni tři svedli souboj, blýskání a rány ji rozrušily... nemohla to vystát

-“

Z Aberforthovy tváře vyprchávala barva, jako kdyby utrpěl smrtelné zranění.

„- myslím si, že chtěla pomoct, ale nevěděla, co vlastně dělá. Nevím, k

to

Jeho hlas se s posledním slovem zlomil a on poklesl do nejbližší židle. Hermionina

tvář byla mokrá od slz a Ron byl skoro tak bledý,

n

ušetřena těchto hrozných vzpomínek.

„Je mi to… Je mi to tak líto,“ zašeptala Hermiona.

„Je to pryč,“ zaskřehotal Aberforth. „Navždy pryč.“

Otřel si nos o rukáv a odkašlal si.

„Samozřejmě, že Grindenwald utekl. Ve své zemi už měl pár prohřešků a nechtěl,

aby se na jeho konto přidala i Ariana. A Albus byl osvobozený, že? Osvobozený od

břemene starostí o sestru, osvobozený, aby se mohl stát tím největším kouzelníkem

všech – “

„Nikdy nebyl osvobozený,“ řekl Harry

ůžeš ji vzít s

bou, na to nemá dost síly, pokud sis tohle plánoval, když si vymýšlel svoje chytré

mu a mému dokonalému bratrovi… cožpak jsem

echápal, že by se moje ubohá sestra nemusela skrývat, až by změnili svět a

u svoji. Nejlepší

terý z nás

byl – mohl to být každý - a ona byla mrtvá.“

jako Aberforth. Harry necítil nic,

ež náhlý citový obrat: přál si, aby tohle nikdy neslyšel, aby byla jeho mysl

Page 405: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Prosím?“ ptal se nevěřícně Aberforth.

„Nikdy,“ řekl Harry. „Tu noc, kdy váš bratr zemřel, vypil lektvar, který ho přiváděl

k šílenství. Začal křičet, prosil někoho, kdo tam vůbec nebyl... neubližuj jim,

prosím... udělej to radši mně.“

Ron a Hermiona na Harryho strnule hleděli. Nikdy jim neřekl podrobnosti o tom, co

da, jak ubližuje vám a Arianě… trápilo ho to. Kdybyste

ěl, nikdy byste neřekl, že byl osvobozený.“

e zdál být ztracen ve svých úvahách, svázán ve svých vlastních žilnatých

malá

s ledu probodl Harryho srdce.

č mu neřekl, aby na

pozor, že takhle se zachrání?“

ěkdy musíte

ůležitější věci, než je vaše bezpečí! Někdy musíte myslet na vyšší

ě je sedmnáct, chlapče!“

se stalo na ostrově v jezeře: Události, které se staly po jeho a Brumbálovu návratu

zcela zastínily všechno ostatní.

„Myslel si, že je znovu s vámi a Grindelwaldem, vím, že ano,“ řekl Harry a

vzpomínal, jak Brumbál tiše skuhral a prosil.

„Myslel, že vidí Grindelwal

ho vid

Aberforth s

rukách. Po dlouhé odmlce řekl:

„Jak si můžeš být jistý, Pottere, že se můj bratr nezajímal o vyšší dobro víc než o

tebe? Jak si můžeš být jistý, že jsi pro něj nebyl postradatelný stejně jako má

sestra?“

Jako by ku

„Nevěřím tomu. Brumbál Harryho miloval,“ řekla Hermiona.

„Proč mu tedy neřekl, aby se schoval?“ vypálil Averforth. „Pro

sebe dával

„Protože,“ řekl Harry než stačila odpovědět Hermiona, „protože n

myslet na d

dobro! Tohle je válka!“

„Tob

Page 406: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Jsem plnoletý a hodlám bojovat

„Kdo říká, že jsem se vzdal?“

„‘Fénixův

k

„Ne, není,“ oponoval Harry. „Váš bratr věděl, jak skoncovat s Vy-Víte-Kým a

obeznámil mě s tím. A budu se o to pokouš

N

Čekal, že se Aberforth bude posmívat a hádat, ale nic z toho nepřišlo. Jenom s

zamračil.

„Potřebujeme se dostat do Brad

p

Jestli nám můžete pomoci, bylo by načase se o tom zmínit.“

Aberforth zůstal jako přikovan

n

kolem malého stolku a přiblížil se k Arianinu portrétu.

A

portrétech v Bradavicích, že odejdou z rámu - ona odešla dlouhým tunelem

namalovaným za ní. Pozorovali, jak její štíhlá postava ustupuje, až ji nakonec

pohltila tma.

„Eh – co?“ začal Ron.

všechny staré tajné chodby jsou na obou koncích zavalené, kolem krajních zdí j

mozkomorové a ve škole obchází pravidelné hlídky, jak sem se dozvěděl ze svých

, i když vy už jste se vzdal!“

řád skončil‘,“ opakoval Harry. „‘Vy-Víte-Kdo vyhrál, je konec, a každý,

do si namlouvá něco jiného, se jen obelhává.“‘

Neříkám, že se mi to líbí, ale je to pravda!“

et, dokud neuspěji - nebo nezemřu.

emyslete si, že nevím, jak by to mohlo skončit. Vím to už roky.“

e

avic,“ řekl znovu Harry. „Jestli nám nemůžete

omoci, počkáme do rozbřesku a pak vás opustíme v míru a cestu si najdeme sami.

ý na své židli a sledoval Harryho očima, které byly

eobyčejně podobné bratrovým. Nakonec si odkašlal, postavil se na nohy, prošel

Víš, co máš dělat,“ řekl.

riana se usmála, otočila se a šla pryč, ne tak, jak to běžně dělají lidé na

Je pouze jedna cesta, jak se tam teď dostat,“ řekl Aberforth. „Musíte vědět, že

sou

Page 407: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

zdrojů. Bradavice nebyly nikdy tak přísně střeženy. Jak chcet

b

zástupce… no, to máte vyhlídky, že? Říkali jste, že jste připraveni zemřít.“

„Ale co to...?“ svraštila Hermiona čelo při pohledu na A

Malá bílá tečka se znovu ob

A

někdo, někdo vyšší než ona, kdo kulhal a vypadal rozrušeně. Jeho vlasy byl

než je Harry kdy viděl: vypadalo to, že dostal několik sečných ran do obličeje

jeho oblečení bylo roztrhané.

Před očima jim rostly dv

Pak se celý vyklonil dop

z něj, s přerostlými vlasy, poškrábaným obli

skute

zakřičel,

„Já věděl, že přijdeš! Já jsem to věděl, Harry!“

29. Kapitola – Ztracený diadém

„Neville – c

Ale Neville si Rona a Hermiony všiml a s pot

Nevilla díval, tím hůř se mu jevil: jedno jeho oko bylo žlutofialově napuchlé, po

celém obličeji měl hluboké šrámy a celkově to vypadalo, že dost zažil. I přes ten

potlučený vzhled zářil štěstím. Když pustil Hermionu, znovu řekl,

„Já věděl že přijdete! Pořád jsem

e něco udělat, až

udete uvnitř, když má vše na starosti Snape a za zády má Carrowovy jako své

rianin portrét.

jevila na konci nakresleného tunelu, a nyní přicházela

riana zpět k nim, a jak přicházela, neustále se zvětšovala. Ale teď tu s ní byl ještě

y delší,

a

ě postavy, až portrét vyplňovaly jen jejich hlavy a ramena.

ředu ze stěny jako malé dveře a odkryly vchod do tunelu. A

čejem a rozedranými šaty, se vyškrábal

čný Neville Longbottom, který se tvářil spokojeně, sklouzl z krbové římsy a

o to – jak - ?“

ěšením je objímal. Čím déle se Harry na

říkal Seamusovi, že je to jen otázka času!“

ná, že ještě pár lidí přijde.“

„Neville, co se ti to stalo?“

„Co? Tohle?“ Neville nad svými zraněními mávnul rukou. „To nic není, počkejte, až

uvidíte Seamuse. Můžeme teda vyrazit? A ještě něco,“ otočil se na Aberfortha,

„Abe, mož

Page 408: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ještě pár lidí?“ zopakoval znepokojen ě pár lidí,

ongbottome? V celý vesnic řeštící kouzlo!“

Vím, a proto se budou přemisťovat přímo do baru,“ řekl Neville. „Prostě je pošli

u;

“ řekl Aberforth nevrle. „Potřetí se mi to možná

epovede.“

zdálo se, že průchod je tam už roky. Na

dech visely mosazné lampy a hliněná zem byla ošoupaná a hladká; jak šli, jejich

Jak je to tu dlouho?“ zeptal se Ron, jakmile vyrazili. „Na Pobertově plánku to

Všechny je zablokovali už před začátkem roku,“ řekl Neville. „Se všemi

vi? Je to všude,

šichni o tom mluví, Carrow zmlátil Terryho Boota, protože to vykřikoval u večeře

eville se radostně zasmál.

Nepřeháněj, Rone-“

ě Aberforth. „Co tím myslíš, ješt

i je zákaz vycházení a nastražili tam VL

průchodem, až se tu ukážou, dobře? Mockrát díky.“

Neville podal Hermioně ruku a pomohl jí vyškrábat se na krbovou římsu a do tunel

následoval Ron a za ním Neville. Harry se otočil na Aberfortha.

„Nevím jak vám poděkovat. Dvakrát jste nám zachránil životy.“

„Tak si na ně dávejte pozor,

n

Harry se vyhoupl na římsu a prolezl dírou za Arianiným portrétem. Kamenné

schůdky za ním byly příjemně uhlazené,

z

stíny za nimi poskakovaly po zdech a neúnavně je sledovaly.

není, že Harry? Myslel jsem, že do školy a ven vede jenom sedm průchodů.“

mozkomory a Smrtijedy je nemožný se skrz ně dostat, ale to nevadí....Je to

pravda? Vážně jste se vloupali ke Gringottům? A uletěli na drako

v

ve Velké síni!“

„Jo, je to pravda,“ řekl Harry.

N

„A co jste udělali s tím drakem?“

„Pustili ho,“ řekl Ron. „A Hermiona si ho tak moc chtěla nechat..“

Page 409: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ale co jste dělali? Lidi říkají, že jenom utíkáš, Harry, ale to si nemyslím. My

ž

„Máš pravdu,“ řekl Harry, „ale řekni nám něco o Bradavicích, Neville, nic nevíme.“

„Už... No, už to nejsou ty opravdové Bradavice,“ řekl Neville a pomalu mu tvrdnul

úsměv.

„Víte o Carrowových?“

„To jsou ti dva Smrtijedi, co

něco vyvedeme. Ale pokud se tomu můžou vyhnout, tak jim to neřeknou. Řekl

bych, že učitelé je ne

„Amycus, ten chlap, vyučuje to co bývalo Obrana proti černé magii, až na to, že

te

vysloužili tresty – “

Hlasy Harryho, Rona a H

„Jo,“ řekl Neville. „To odsud mám tohle,“ a ukázal na obzvláš

tv

a Goyle to milují. Řekl bych, že to je poprvé, co jim něco jde.“

„Alecto, Amycova sest

v

blbí a špinaví, a jak nutí kouzelníky se pořád skrývat a že přirozená cesta je

převrat. Odsud mám tohle,“ a ukázal na další šrám ve tváři, „za to, že sem se j

slím,

e po něčem jdete.“

tu učí?“

Víc než učí. Mají na starost veškerou kázeň a moc rádi trestají, tihle Carrowovi.“

Jako Umbridgeová?“

Pche, ta je vedle nich neškodná. Všichni ostatní učitelé jim musí nahlásit, pokud

návidí úplně stejně jako my.“

ď je to jen Černá magie. Musíme se učit kletbu Cruciatus na lidech, co si

Cože?“

ermiony se odrážely sem a tam chodbou.

ť hluboký šrám ve

áři. „Odmítl jsem to udělat. Ačkoliv, někteří lidé se v tom přímo vyžívají; Crabbe

ra, vyučuje Mudlovskou výchovu, která je povinná pro

šechny. Všichni ji musíme poslouchat, když vykládá. že mudlové jsou jako zvířata,

í

Page 410: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

zeptal, kolik mudlovské krve s bratrem mají.“

„Sakra, Neville,“ řekl Ron, „ty vážně víš, kdy se ozvat.“

„Ty jsi ji neviděl,“ ř

se

dělal Har

prošli kolem lampy a Nevillova zranění tak vystoupila ještě víc.

Neville pokrčil rameny.

remcáme, ale nakonec nás nezabijí.“

Harry nevěděl, co bylo horší, jestli ty věci, co jim Neville právě řekl, nebo te

samozřejmý tón, kterým to vyprávěl.

Už berou vězně. Starý Xeno Láskorád byl v Jinotaji trochu

L

„Neville, je v pořádku, my ji viděli – “

A vytáhl z kapsy zlatou minci, ve které Harry poznal jeden z falešných galeonů,

které používala Brumbálova armáda k posílání zpráv.

„Skvěle se osvědčily,“ řekl Neville, a usmál

neprokoukli, jak komunikujeme, a to je vytáčelo. Plížili jsme se pokaždé v noci po

chodbách a psali na zdi věci jako: Brum

S

„Plížili?“ řekl Harry, který si všimnul m

„No, pěkně se to zkomplikovalo,“ řekl Neville. „O Vánocích jsme ztratili Lenku,

ekl Neville. „Taky bys to nevydržel. Věc se má tak, že jakmile

proti nim někdo postaví, ostatním to dává naději. Všiml jsem si toho, když to

ry.“

Jo, ale pak tě používají jako brusku na nože,“ řekl Ron a mírně se odtáhnul, jak

To je jedno, oni nechtějí prolít moc čisté krve, takže nás jen trochu pomučí, když

n

Jediní ve vážném nebezpečí jsou ti, jejichž přátelé a příbuzní dělají trable venku.

moc upřímný, takže

enku odtáhli z vlaku, když jela domů na Vánoce.“

Jo, já vím, podařilo se jí poslat mi zprávu.“

se na Hermionu. „Carrowové nikdy

bálova armáda, Stále verbujeme a tak dál.

nape to nesnášel.“

inulého času.

Page 411: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ginny se nevrátila z velikonočních prázdnin a my tři jsme byli něco jako vůdci.

Zdálo se, že Carrowovi vědí, že za dost z toho můžu

n

dost ho zmučili. To lidi vystrašilo.“

„Nekceej,“ zamumlal Ron, jak cesta začala st

„No jo, nemohl jsem po lidech chtít, aby pokračovali p

M

chovali se aspoň trochu ilegálně až do doby před pár týdny. To se rozhodli, že je

jen jediná cesta, jak mě zastavit, a šli si pro babičku.“

„Cože udělali?“ vyhrk

„Jo,“ řekl Neville, a začal trochu funět, protože cesta

a

dobře. Kdy to začnou dělat naopak, byla tudíž jenom otázka času. Problém byl

ten,“ otočil se na ně a Harry byl překvapen jak se šklebí, „že si s babičkou ukou

něco větší kousek, než byli schopni spolknout. Malá stará čarodějnice, která žije

sama, asi si mysleli, že nebudou muset poslat někoho mimořádně silného.

Každopádně,“ uchechtl se Neville, „

ú

na mě pyšná, že jsem pravým synem svých rodičů a že

„Hustý.“ řekl Ron.

„To jo,“ odvětil Neville vesele, „Jakmile si však uvědomili, že nade mnou nemají

žádnou moc, rozhodli se, že Bradavice můžou přece jeno

N

je čas zmizet.“

„Ale,“ řekl Ron zmateně, „nemíříme – nemíříme snad do Bradavic?“

„Jasně,“ řekl Neville. „Uvidíte. Už jsme tu.“

A hned za rohem, přímo proti nim, byl konec průchodu. Další krátké schodiště

, takže po mě dost tvrdě šli. A

akonec chytli Michaela Cornera, když se snažil pustit prvňáka, kterého svázali, a

oupat.

o tom, co se stalo

ichaelovi, takže jsme od podobných kousků upustili. Ale pořád jsme bojovali,

li Harry, Ron a Hermiona dohromady.

stoupala dost strmě, „no,

spoň vidíte, jak uvažují. Únosy dětí, aby zklidnili jejich příbuzné, fungovaly vážně

sli o

Dawlish je pořád u Sv. Munga a babička je na

těku. Poslala mi dopis,“ a poklepal rukou na náprsní kapsu, „a napsala mi, že je

v tom mám pokračovat.“

m fungovat i beze mě.

evím, jestli mě chtěli zabít nebo poslat do Azkabanu, každopádně jsem věděl, že

Page 412: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

vedlo do průlezu úplně stejného jako za Arianiným portrétem. Neville ho o

prolezl skrz. Jak ho Harry následoval, slyšel ho jak volá: „Podívejte, kdo to je! No

neříkal jsem vám to?“

J

„HARRY!“ „To je Po

Harry byl poměrně zmatený ze všech těch barevných závěsů, světel a tváří. V

příštím okamžiku byli zaplaveni, objati, poplácáni po zádech a rozcucháni něčím

co se zdálo být davem více než dvaceti lidí. Jakoby právě vyhráli finále ve

Famfrpálu.

„Dobře, dobře, uklidněte se!“ volal Neville a jak dav pomalu ustupov

sc

V

mimořádně přepychové stromové skrýše nebo možná gigantické kajuty.

Pestrobarevné houpací sítě byly zavěšeny ze stropu a z balkónu obíhajícího zdi z

tmavého dřeva, které byly zakryty gobelíny. Harry viděl zlatého Nebelvírského lva,

vyzdobeného na šarlatové;

b

chyběly. Dále napěchované knihovny, několik košťat opřených o zeď a v roh

dřevěné rádio.

„Kde to jsme?“

„Komnata nejvyšší potřeby, samozřejmě!“ řekl Neville. „Překonala sama se

C

podařilo se mi projít dveřmi a tohle jsem tu našel. No, není to úplně to samé, jako

když jsem přišel poprvé, bylo to o

je

přicházeli.

„A Carrowovi se nedostanou dovnitř?“ zeptal se Harry, hledajíc dveře.

tevřel a

akmile se Harry objevil v pokoji za průchodem, ozvalo se několik výkřiků:

tter, to je POTTER!“ „Rone!“ „Hermiono!“

,

al, Harry byl

hopen registrovat jejich okolí.

ůbec tu místnost nepoznával. Byla ohromná, vypadala spíš jako vnitřek

černého jezevce z Mrzimoru, vyvedeného na žluté a

ronzového orla na modré z Mrzimoru. Jedině Zmijozelská stříbrná a zelená

u velké

be, co?“

arrowovi mě pronásledovali a já věděl že mám jen jednu možnost, kde se skrýt:

hodně menší, byla tu jen jedna houpací síť a

nom Nebelvírské gobelíny. Ale rozpínala se čím dál tím víc, jak členové B.A.

Page 413: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ne,“ řekl Seamus Finnigan, kterého si Harry nevšiml, dokud nepromluvil:

Seamusova tvář byla pošramocená a oteklá.

„Je to vhodná skrýš, a dokud je tu alespoň jeden z nás, tak na nás nemůžou, dveře

jim nejdou otev

p

nohsledů mohl d

z

začínal jsem mít vážně hlad a přál jsem si, abych měl něco k jídlu, a v tom se

otevřel ten průchod do Prasečí hlavy. Prošel jsem skrz a potkal Aberfortha .

Zásobuje nás jídlem, protože z nějakého důvodu tohle ten pokoj neumí.“

„No jo, jídlo je jedna

P

lůžka, kdykoliv potřebujeme a dokonce zvládla i pěknou koupelnu, když se

začaly objevovat holky – “

„- protože tušila, že se možná budeme chtít umýt.“, dodala Levandule Browno

které si dosud Harry nevšiml. Teď když se začal pořádně rozhlížet, všiml si mnoha

známých obličejů. Byla tu obě Patilova dvojčata, stejně tak Terry Boot, Ernie

MacMillan, Anthony Goldstein a Michael

„Řekni, co jste prováděli,“ řekl Ernie, „Nemůžeme se shodnout, snažíme se

poslouchat Potterovu Hlídku jak jen to jde,“ a ukázal na rádio. „Vy jste se

nevloupali ke Grigottům?“

Místnost propukla v potlesk a ozvalo se i několik výkřiků; Ron se uklonil.

Než kdokoliv z nich mohl cokoliv dodat, Harry ucítil hroznou, spalující bolest v

jizvě, jak se rychle otočil zá

řít. To všechno díky Nevillovi, to se mu vážně povedlo. Můžeš

ožádat přesně o to co chceš – jako, „nechci aby se sem kdokoliv z Carrowových

ostat.“ – a ta místnost ti to vyplní! Jen se musíš ujistit, žes zavřel

adní vrátka. Neville je vážně borec!“

Je to vážně tak jednoduché,“ řekl Neville skromně. „Byl jsem tu asi den a půl,

z pěti výjimek podle Gampova zákona o Základních

řeměnách,“ řekl Ron k všeobecnému údivu.

Takže jsme se tu skrývali skoro dva týdny,“ řekl Seamus, „a prostě vytváří nová

tu

vá,

Corner.

Vloupali!“ řekl Neville. „A ten drak je taky pravda!“

Po čem jste šli?“ optal se dychtivě Seamus.

dy k zvědavým a potěšeným tvářím, Komnata nejvyšší

Page 414: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

p

Hnijící prkna byla vytrhána z podlahy, vykopaná zlatá truhla stála otevřená před

prázdnou dírou a zela prázdnotou. Voldemortův zuřivý výkřik vibroval v Harryh

hlavě. S obrovským úsilím se odpoutal od Voldem

st

„Jsi v pořádku?“ řekl Neville, „co si takhle sednout? Čekám, že jsi dost unavený,

co?“

„Ne,“ odpověděl Harry.

P

zjistil ztrátu jednoho z viteálů. Čas ubíhal str

n

„Musíme vyrazit,“ řekl a podle jejich výrazů poznal že mu rozumí.

„Plán?“ opakoval Harry. Veškerou svou vůlí se upíral k ubránění sebe sama před

Voldemortovým běsněním; jeho jizva stále pálila. „No, je tu něco co – Ron,

Hermiona a já – musíme udělat,

Nikdo se už nesmál ani nepokřikoval. Neville vypadal zmateně.

bolest.

„Musíme udělat něco důležitého – “

otřeby zmizela a on stál uprostřed poničené kamenné boudy.

o

ortovy mysli a objevil se tam, kde

ál předtím, podpírán Ronem.

odíval se na Rona a Hermionu a beze slov se jim snažil říct, že Voldemort právě

ašlivou rychlostí, jestli Voldemort

avštíví příště Bradavice, mohli by přijít o svou šanci.

Co budeme dělat Harry?“ zeptal se Seamus, „jaký je plán?“

a pak odsud zmizíme.“

Co myslíš tím, že ‚odsud zmizíte‘?“

Nepřišli jsme, abychom tu zůstali,“ řekl Harry a mnul si svou jizvu, aby tak zmírnil

Co je to?“

Já – to vám nemůžu říct.“

Page 415: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

P

„Proč nám to nemůžeš říct? Má to přece pomoci v boji proti Ty-víš-komu, nebo n

„To jo – “

„Pak ti tedy pomůžeme.“

O

tváří. Pár z nich se zvedlo ze židlí, ab

o

„Vy to n

„My – my vám to nemůžeme říct. Mu

Ronem a Hermionou, kde by

m

„a my to nemáme nikomu říkat – tím myslím, že chtěl, ab

my tři.“

„Jsme jeho

sp

„Nebyl to zrovna piknik, kamaráde,“ poznamenal Ron.

„Nikdy jsem neře

v

tady, dokázali, že jsou Brumbálovi oddaní – a tobě taky.“

„Podívejte se,“ začal Harry

d

„Dostali jsme tvůj vzkaz, Neville! Ahoj, vy tři, myslel jsem, že tady budete!“

To byli Lenka a Dean. Seamus spokojeně zavýsknul a běžel obejmout svého

nejlepšíh

o tomhle se zvedla vlna reptání; Neville svraštil obočí.

e?“

statní členové Brumbálovy armády přikyvovali, někteří s nadšením, další s vážnou

y tak dokázali svou odhodlanost pro

kamžitou akci.

echápete,“ zdálo se, že Harry v posledních hodinách říkal tuhle větu často.

síme to udělat – sami.“

Proč?“ zeptal se Neville.

Protože…“ Zoufale chtěl začít hledat zbývající viteál, nebo si alespoň promluvit s

měli zahájit pátrání, takže těžko formuloval své

yšlenky. Jizva ho stále pálila. „Brumbál nám třem nechal práci,“ navázal opatrně,

ychom to udělali jenom

Armáda,“ řekl Neville. „Brumbálova Armáda. Jeli jsme v tom všichni

olečně, pokračovali jsme, když vy jste byli pryč – “

kl, že byl, ale nechápu, proč byste nám nemohli důvěřovat. Každý

Komnatě bojoval a sem se dostali, protože je honili Carrowovi. Všichni, co jsou

, aniž by věděl, co vlastně řekne, ale bylo to jedno:

veře tunelu za ním se právě otevřely.

o kamaráda.

Page 416: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ahoj, všichni!“ pozdravila Lenka šťastně. „Ach, je tak skvělé být zase zpátky!“

Ginny, že pokud se objevíte, dám jim vědět. Všichni jsme si mysleli, že pokud se

objevíte, bude to znamenat převrat. Že svrhneme Snapea a Carrowovy.“

Bradavic?“

proto jsme se nevrátili. Musíme něco udělat, a pak – “

„Necháte nás v téhle špíně?“ vyhrkl Michael Corner.

zbavili Vy-víte-koho – “

„Tak nás nechte, abychom pomohli!“ řekl Neville rozzlobeně.

p

Za nimi se ozval hluk a Harry se otočil. Srdce mu téměř selhalo: Ginny právě

vystupovala z otvoru ve zdi, a v těsném závěsu ji následovali Fred, George

J

neoceňoval, jak je překrásná, ale nikdy ještě nebyl tak nerad, že ji vidí.

několik pozdravů. „Chce spát a jeho hostinec se přitom změnil na vlakové nádraž

H

Changová a usmála se na něj.

„Dostala jsem vzkaz,“ řekla, když ukázala svůj falešný galeon a šla se usadit ve

Michaela Cornera.

Lenko,“ řekl Harry roztržitě, „co tady děláš? Jak ses sem –?“

Poslal jsem pro ni,“ vysvětlil Neville a zvedl falešný galeon. „Slíbil jsem jí a

Samozřejmě, že je to tak,“ pronesla Lenka hbitě, „Že ano, Harry? Vyženeme je z

Poslouchejte,“ řekl Harry, kterému zněl v hlase podtón paniky, „je mi líto, ale

Ne!“ vykřikl Ron. „To, co děláme, přinese užitek všem, jde o to, abychom se

„Chceme se na tom

odílet!“

a Lee

ordan. Ginny se na Harryho zářivě usmála: úplně zapomněl, nebo nikdy plně

Aberforth začíná být trochu otrávený,“ řekl Fred a zvedl ruku jako odpověď na

í.“

arrymu spadla čelist. Přímo za Lee Jordanem přišla Harryho ex-přítelkyně Cho

dle

Page 417: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Takže jaký je plán, Harry?“ zajímal se George.

neschopen všechno vstřebat, když ho jizva pořád silně pálila.

„Takže ho budeme vymýšlet za pochodu, že? Přesně tak to mám nejradši,“

poznamenal Fred.

„Musíš s tím přestat!“ otočil se Harry na Nevilla. „Proč si je všechny zavolal? Tohl

je ztřeštěný – “

„Jsme ve válce, ne?“ řekl Dean a vytáhl svůj falešný galeon. „Vzkaz říkal, že Har

je zpátky a my budeme bojova

„Ty nemáš hůlku –?“ začal Seamus.

R

„Cože?“

„Můžou pomoct,“ Ron snížil hlas tak, že následující větu mohla slyšet jenom

Hermiona, která stá

N

Harry odvrátil po

„Myslím, že má Ron pravdu. Vždyť ani nevíme, co hledáme. Potřebujeme je.“ A

když Harry vypadal nepřesvědčeně, „Nemusíš všechno dělat sám

Harry rychle přemýšlel, jeho jizva h

h

Hermioně. Tajemství a lži, v tom

P

Žádný není,“ odvětil Harry, stále zmatený z náhlého příchodu tolika lidí, a byl

e

ry

t! Akorát musím sehnat hůlku – “

on se náhle otočil k Harrymu.

Proč nemůžou pomoct?“

la mezi nimi. „Nevíme, kde to je. Musíme to najít rychle.

emusíme jim říct, že je to viteál.“

hled od Rona k Hermioně, která zamumlala,

, Harry.“

o stále pálila a znovu hrozilo, že mu pukne

lava. Brumbál ho varoval, aby o viteálech neříkal nikomu jinému než Ronovi a

jsme vyrůstali, a Albus… byl to pro něj přirozené…

řeměňoval se na Brumbála, který svá tajemství skrývá a bojí se důvěřovat

Page 418: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

ostatním? Ale Brumbál věřil Snapeovi a kam to vedlo? K vražd

v

všechen šum přestal: Fred a George, kteří vyprávěli vtipy pro pobavení nejbli

zmlkli a všichni vypadali čile a vzrušeně.

pomůže svrhnout Vy-víte-koho. Je to tady v Bradavicích, ale n

p

něco s nákresem orla například?“

S

Terrymu a Cho, ale odpověděla Lenka, usazená na opěradle Ginnyiny židle.

„Je tady její ztracený diadém. Říkala jsem ti o něm, pamatuješ, Harry? Ztracený

diadém Roweny z Havraspáru? Taťka se snažil zhotovit duplikát.“

„Jo, ale

T

„Kdy se ztratil?“ zeptal se Harry

.

Kratiknot říká, že diadém zmizel se samotnou Rowenou. Lidé ho hledali, ale,“

otočila se na ostatní z Havraspáru, „nikdo nenarazil ani na stopu, že?“

Všichni zakroutili hlavou.

„Hele, co je vlastně diadém?“ zajímal se Ron.

tak, že zvětšoval moudrost jeho nositele.“

ě na vrcholku nejvyšší

ěže…

Fajn,“ řekl potichu pouze k nim dvěma. „OK,“ zavolal na celou Komnatu a

žších,

Je tady něco, co potřebujeme najít,“ vysvětloval Harry. „Něco – něco, co nám

evíme kde. Možná to

atřilo Roweně z Havraspáru. Slyšel někdo o takovém předmětu? Natrefil někdo na

nadějí koukal na malou skupinu studentů Havraspáru, K Padmě, Michaelovi,

ztracený diadém,“ protočil panenky Michael Corner, „je ztracený, Lenko.

o je trochu problém.“

Říká se, že před staletími,“ odpověděla Cho a Harryho srdce pokleslo. „Profesor

Vypadá to asi jako koruna,“ informoval ho Terry Boot. „Rowenin prý byl očarovaný

Ano, taťkův strachopud nasál – “

Page 419: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ale Harry Lenku přerušil.

„A ani jeden z vás nikdy neviděl n

Znovu všichni zakroutili hlavou. Harry se podíval na Rona a Hermionu a na nich se

odráželo jeho vlastní zklamání. Předmět, který byl ztracen tak dlouho, očividně

beze stopy, nebyl zrovna příhodným kandidátem na viteál schovaný v Br

n

do naší společenské místnosti a ukázat ti ho, an

so

Harryho znovu začala pálit jizva: na chvíli se

z

velkého hada. Voldemort znovu let

se

ně.

„Poslouchejte, vím, že to není zrovna nejlepší plán, ale půjdu a prohlédnu si tu

sochu, aspoň zjistím, jak ten diadém vypadá. Počkejte na mě tady a dávejte, vša

víte – na sebe pozor.“

C

že ano, Lenko?“

„Ááách

„Jak se dostaneme ven?“ zeptal se Harry Nevilla.

„Tudy.“

V

ěco, co by se tomu podobalo?“

adavicích…

icméně, než mohl položit další otázku, Cho znovu promluvila.

Harry, pokud bys chtěl vidět, jak by měl ten diadém vypadat, mohla bych tě vzít

o? Rowena ho má na hlavě na své

še.“

před ním Komnata nejvyšší potřeby

ahoupala a místo toho viděl pod sebou černou zem a kolem ramen měl omotaného

ěl, nevěděl jestli k podzemnímu jezeru nebo

m do hradu; ať tak či tak, času zbývalo málo.

Je v pohybu,“ řekl tiše Ronovi a Hermioně. Letmo pohlédl na Cho a pak zpátky na

k

ho se zvedla na nohy, ale Ginny divoce vyhrkla, „Ne, Lenka tam vezme Harryho,

, ano, ráda,“ přisvědčila Lenka šťastně a Cho se zklamaně posadila zpátky.

edl Harryho a Lenku k rohu, kde za malou skříní vedly příkré schody.

Page 420: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Kaž

z

vždycky obchází a kontrolují chodby.“

„Žádný problém,“ ujišť

On a Lenka si pospíšili po schodech, které byly dlouhé, osvětlené pochodněmi a

neočekávaně zatá

„Pojď sem,“ řekl Harry Lence, vytáhl neviditelný plášť a přes oba je přehodil.

T

Harry se ohlédl a viděl, jak se průchod uzavřel. Stá

L

plánek. P

L

„Pojďme tudy.“

Plížili se. Harry se toulal v noci po hrad

n

Harry a Lenka kráčeli skrz měsíční světlo dopadajícího na podlahu, kolem

b

kdo ví co číhalo, a Harry si pokaždé, když to dovolilo světlo, zkontroloval Pobertů

plánek.

Dvakrát museli zastavit, aby na sebe nestrhli pozornost, když kolem proplouval

duch. Pořád očekával, že narazí na překážku; jeho největší obavou byl Protiva a tak

nastražoval uši při každém kroku, aby zaslechl první náznaky prozpěvování

bradavického strašidla.

„Tudy, Harry,“

sc

Stoupali v závratn

a

dý den vedou někam jinam, takže je nikdy nenajdou,“ říkal Neville. „Jediný

ádrhel je, že nikdy nevíme, kde přesně se objevíme. Buď opatrný, Harry, v noci

oval ho Harry. „Za chvilku se uvidíme.“

čely. Nakonec došli k jakési bytelné zdi.

rochu zatlačil na zeď. Ta pod jeho dotekem zmizela a oni se proplížili ven:

li v temné chodbě: Harry odtáhl

enku zpět do stínů, prohrabal se váčkem, který měl kolem krku, a vytáhl Pobertův

řidržoval si ho těsně pod nosem a hledal, kde se na něm nachází jeho a

enčina tečka.

Jsme v pátém patře,“ zašeptal a koukal jak se o patro výš od nich vzdaluje Filch.

ě již mnohokrát, ale nikdy mu při tom srdce

etlouklo tak rychle, nikdy mu tak nezáleželo, aby našel bezpečnou cestu.

několika

rnění, jejichž helmy za zvuku jejich kroků skřípaly, kráčeli kolem rohů, za nimiž

v

vydechla Lenka, zatahala ho za rukáv a vlekla ho ke spirálovitým

hodům.

ých kruzích; tady nahoře Harry ještě nikdy nebyl. Nakonec došli

ž ke dveřím. Nebyla tady žádná klika ani klíčová dírka: nic kromě prosté masy

Page 421: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

starého dřeva a bronzové klepadlo ve tvaru orla.

Lenka zvedla bledou ruku, která se jako by tajemně vznášela ve vzduchu bez paže

či těla. Jednou zaklepala a v tom tichu to Harrymu připadalo jako výstřel z děla.

Najednou se orlův zobák otevřel, ale místo ptačího zpěvu, se ozval měkký

melodick

„Co je dřív, fénix, nebo plameny?“

„Hmm… co myslíš, Harry?“ zeptala se Lenka s nadějí v hlase.

„Ach, ne, m

„A co když ji zodpovíš špatně?“

„No tak musíš počkat, až ji někdo řekne správně,“

u

„Jo… problém je, že si opravdu nemůžeme dovolit čekat na někoho dalšího,

Lenko.“

nemá začátek.“

„Hezky řečeno,“ pronesl hlas a dveře se otevřely.

Prázdná společenská mís

n

zdi, které byly ověšeny modrým a bronzovým hedvábím: ve dne

sk

odrážely v koberci barvami půlno

v

Harry rozpo

ý hlas,

Co? Vy nemáte heslo?“

usíš odpovědět na otázku,“ odpověděla mu Lenka.

vysvětlovala Lenka. „Takhle se

číš, víš?“

Ano, vím, co myslíš,“ souhlasila Lenka vážně. „Tak tedy, já si myslím, že kruh

tnost Havraspáru byla široká kruhová místnost, vzdušnější

ež kterákoli jiná, kterou kdy Harry v Bradavicích viděl. Klenutá okna přerušovala

měli havraspárští

vělý výhled na okolní hory. Strop byl vypouklý a pomalovaný hvězdami, které se

ční modři. Byly zde stoly, židle a knihovny a ve

ýklenku naproti dveřím stála vysoká socha z bílého mramoru.

znal Rowena z Havraspáru podle bysty, kterou viděl v Lenčině domě.

Page 422: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

S

mramorové ženě a ta se na něj dívala se škádlivým úsměvem na tvářit; krásn

přesto m

N

Harry vyšel zpod pláště a vyšplhal nahoru na podstavec sochy, aby si je mohl

přečíst.

„‘Důvtip je nade všechna bohatství lidí.‘“

„Což z vás dělá naprostého chudáka, protože důvtipný moc nejste,“ ozval se

štěbetavý hlas.

Harry se otočil kolem, seskočil z podstavce a přistál na podlaze. Před ním stála

skloněná postava Alecty Carrowové a jakmile Harry zdvihl svou hůlku, přiložila

tlustý ukazováček k lebce a na jejím předloktí se objevil vypále

Ve chvíli, kdy se její prst dotkl znamení, Harryho jizva se rozpálila doběla, hvěmístnost okolo něj zmizela a on stál pod vysokým útesem na kusu skály čnějící moře a okolo něho se rozlévaly vlny. V srdci cítil vítězství - mají toho chlapce. Hlasitá rána vrátila Harryho na místo, kde stál. Dezorientovaný zvedl svou hůlku, ale čarodějka před ním již padala popředu na podlahu a narazila do ní tak silnzařinčelo „Lenka a lehce se podivovala. „Bylo to hlasi Anohou a ozvěna kroků za dveřmi do ložnic byla slyšet stále hlasitěji. Lenčina kprobudila Havras „ Lenčiny nohy se objevily v prázdném prostoru a Harry si rychle stoupl po jejím boku, aby plášť spustila zpátky na zem právě ve chvíli, kdy se dveře do ložnic otevřely a proud Havraspárských, kteří byli ještě v pyžamech, se nahrnu

ocha stála vedle dveří, které jak hádal vedly nahoru do ložnic. Přikročil až k

á

írně zastrašující. Na hlavě měla vypodobněnou křehce vypadající čelenku.

ebyla vůbec podobná té, kterou měla Fleur na svatbě. Na této byla vyryta slova.

ný had.

30. Kapitola – Vyhazov Severuse Snapea

zdná do

ě, že sklo v knihovnách na zdi.

Nikdy jsem ještě nikoho neomráčila, pokud nepočítám naše lekce v B.A.,“ řekla tější, než jsem si myslela.“

bylo to dost hlasité na to, aby se strop nad nimi začal otřásat cupitáním mnoha letba

párské spící nad nimi.

Lenko, kde jsi? Potřebuji se schovat pod plášť!“

l do společenské místnosti.Ve chvíli, kdy uviděli b čaly se ozývat výkřiky a překvapené vzdechy. Zvolna se došourali až do kruhu kolem ní, jako by to byla

ezvědomou Alectu ežící na podlaze, zal

spící příšera, která se může kdykoliv vzbudit a zaútočit. Potom se jeden odvážný maličký prvák vymrštil směrem k ní a píchnul ji do zad svou velkou hůlkou.

Page 423: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ „Jů, podívej,“ šeptala šťastně Lenka, když se Havraspárští shlukovali okolo Alecty. „Jsou rádi!“ „Jo...skvělý...“ HVoldemortovy mysli...Proplouval puklinou do první jeskyně...Rozhodl se zkontrolovat, jestli je medailon v bezpečí ještě před tím, než odejde do Bradavic...ale to mu nebude trvat dlouh Bylo slyšet klepnutí na dveře vedoucích do Havraspvorlího klepadla. „Kam odchází zmizelé předměty?“ „Jak to mám vědět? Zmlkni!“ vrčel neotesaný hlas, o kterém Harry věděl, že patří bratrovi Alecty, Amycusovi. „Alecto? Alecto? Jsi tam? Dostalas ho? Otevři dveře!“ Havraspárští si mezi sebou vystrašeně šeptali. Potom se bez varování ozvalah „Malfoyovi? ODPOVĚZ MI!“ Anepohnulo. Havrannerozrazí dveře a neomráčí Amycuse dřív, než Smrtijed stačí cokoliv udělat, se ozval zpoza dveří známý hlas. „Mohu se vás zeptat, co to děláte, profesore „Snažím se dostat přes tyhle zatracený dveře!“ vztekal se Amycus. „Dojděte pro Kratiknota! Řekněte mu, ať okamžitě otevře ty dveře!“ „dříve večer profesor Kratiknot dovnm „Ona mi neodpovídá, ty starý pometlo! Otevři ty dveře! Dělej! Hned!“ „S potěšením, pokud si to přejete,“ řekla chladně profesorka McGonagallová. Ozvalo se lehké klepnutí a melodický hlas se znovu zeptal. „Kam odchází zmizelé předměty?“

Myslím, že je asi mrtvá!“ vykřikl s úlevou.

arry znovu zavřel oči a jeho jizva pulsovala bolestí. Chtěl se znovu podívat do

o...

árské společenské místnosti a šichni ztuhli. Z druhé strany uslyšel Harry lehký melodický hlas, který vycházel z

sprcha lasitých ran na dveře, jako by do nich někdo střílel z pistole.

ALECTO! Jestli přijde a my nebudeme mít Pottera...Chceš dopadnout stejně jako

mycus křičel a cloumal dveřmi, zkoušel všechno, ale pevné dřevo se ani spárští vystrašeně ustupovali a někteří z nejvylekanějších se dali

a útěk zpět do postele. Potom, přesně ve chvíli, kdy Harry přemýšlel, jestli

Carowe?“

Ale není uvnitř vaše sestra?,“ zeptala se profesorka McGonagallová. „Nepustil ji už itř na váš naléhavý příkaz? Možná by pro vás

ohla ty dveře otevřít? Potom byste nemusel vzbudit půlku hradu.“

Page 424: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ „Hezky řečeno,“ odpovědělo orlí klepadlo a dveře se otevřely. To málo Havraspárských, kteří tu ještě zůstali, sprintovalo ke schodům, když už Amycus překročil práh a máchamležící nehybně na podlaze. Vykřikl hlasem plným hněvu a „Co to udělali ty malý spratci?“ zařval. „Budu je mučit kletbou Cruciatus, dokud mneřeknou, kdo z nich to udělal...a co na to řekne Pán zlase „Je jenom omráčená,“ řekla jemně profesorka McGonagallová, která si klekla, abse na Alectu podívala. „Bude naprosto v pořádku.“ „No to tedy nebude!“ křičel Amycus. „Ne potom, co se jí zmocní Pán zlh „Máte Pottera?“ řekla ostře profesorka McGonagallová. „CoP „něj máme poslat, pokud ho chytíme!“ „Proč by se měl Harry Potter pokoušet dostat do havraspárské vm Pod zástěrkou nedůvěry a zlosti slyšel Harry v jejím hlase malý náznak hrdosti a pocity Minervy McGonagallové se vlili do něj samotného. „ Profesorka McGonagallová se postavila a očima změřila celou místnost. Dvakrát se podívala přesně do místa, kde stáli Harry s Lenkou. „Můžeme to z děcek vytáhnout,“ řekl Amycus a jeho prasečí obličej vypadal najednou lstivě. „Jo, to je přesně to, co teď udělámnpoplach...Může je potrestat. O pár dětí víc nebo míň, žádný rozdíl.“ „McGonagallová, která teď zbledla, „krátce řečeno, rozdíl, který vy ani vaše sestraočividně nenstudentech, byly zapomenuty.“ „ Amycus postou

Do nebytí, které je tak říkajíc vším,“ odpověděla profesorka McGonagallová.

l svou hůlkou. Byl stejně shrbený jako jeho sestra a ěl stejně bledý, syrový obličej a maličká očka, která nejprve padla na Alectu

zuřivosti.

i ?“ vřískal stojíc nad svou

strou a mlátil se pěstí do čela. „Nemáme ho a oni ji zabili a utekli!“

y

a! Zavolala o, cítil jsem, jak mi žhne moje znamení, a on si teď myslí, že máme Pottera!“

tím myslíte, že 'máte ottera'?“

Říkal nám, že by se Potter mohl pokusit proniknout do havraspárské věže a že pro

ěže! Potter patří do ojí koleje!“

Bylo nám řečeno, že by sem mohl přijít!“ řekl Carrow. „Nevím proč...“

e. Řekneme, že Alecto byla apadena dětmi a ti ji donutili dotknout se svého znamení a tak spustila falešný

Jenom rozdíl mezi pravdou a lží, odvahou a zbabělostí,...“ řekla profesorka

umíte rozeznat. Ale nechte mě, abych vám něco jasně vysvětlila. Nikdy edovolím, aby všechny nespravedlnosti, které pácháte na Bradavických

Pardon?“

pil blíž, takže byl teď tváří v tvář profesorce McGonagallové, jen

Page 425: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

nněco nechutného, co právě našla rozmáznuté na záchodovém prkénku. „Teď jsme to my, kdo to tu má na starost, a vy se mi buď omluvíte, nebo dz A plivl jí do tváře. Harry ze sebe strhl plášť, zvedl svou hůlku řekl: „Tohle jsi neměl dělat.“ Ve chvíli, kdy se Amycus otočil, Harry vykřikl: „Crucio!“ Smrtijed se zvedl z místa, zkroutil se ve vzduchu jako by se topil, mlánsvalil se apaticky na podlahu. „Už vím, co Bellatrix myslela,“ řekl Harry a krev mu pulsovala v hlavě, „musíš to opravdu chtít.“ „jste tady! C „Plivl na Vás!“ řekl Harry. „Pottere, já...to bylo velmi...galantní...ale nechápete, že...?“ „Ale ano,“ ujistil ji Harry. Její panika ho nějakým způsobem uklidnila. „Profesorko McGonagallová, Voldemort je na cestě sem.“ „neviditelný plášť. ZUstoupila o pár kroků vzad, spadla na nejbližší židli a svírala si na krku svůplédový župan. „Myslím, že to, jak mu teď budeme říkat, už nic nezmění,“ řekl Harry Luně. „Už kde jsem.“ Nplovoucího přes tmavé jezero ve svítící zelené loďce...Už skoro dorazil k ostrůvkukde stála kamenn „Musíte zmizet,“ šeptala profesorka McGonagallová. „Hned, Pottere, tak rychle, jak jen můžete!“ „Nemůžu,“ řekl Harry, „je h „Trochu se vsedě napřímila. „Pottere, to bylo šílenství, ryzé šílenství vniknout do

ěkolik centimetrů od ní. Neustoupila ani o píď, ale dívala se na něj, jako by byl

Tohle není otázkou toho, co vy dovolíte, Minervo McGonagallová. Váš čas je pryč. raze

aplatíte za to, co jste řekla.“

til sebou a aříkal bolestí a potom s ránou tříštícího se skla dopadl na nejbližší knihovnu a

Pottere!“ šeptala profesorka McGonagallová a držela se na srdci. „Pottere...vy o...? Jak...?“ Snažila se vzpamatovat. „Pottere to bylo hloupé!“

Ah, můžeme teď říkat jeho jméno?“ zeptala se Lenka se zájmem a stáhla ze sebe

jevení dalšího hledaného studenta zřejmě profesorku McGonagallovou přemohlo. j starý

ví,

ěkde hluboko v hlavě, v části propojené s jeho žhnoucí jizvou, uviděl Voldemorta ,

á miska...

tu něco, co musím udělat. Profesorko, vy víte, kde je avraspárský diadém?“

Hav...havraspárský diadém? Samozřejmě, že nevím...ztratil se před staletími.“

Page 426: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

tohoto hradu...“ „Musel jsem,“ řekl Harry. „Profesorko, je tu něco schované a já to musím najít. A mohl by to být ten Kratiknotem...“ Byl slyšet pohybmhůlkou na otřeseného Smrtijeda a pronesla: „Imperio!“ Aprofesorce McGonagallové, která si od něj převzala jeho i Alectinu hůlku. Potom si lehl na zem vedle Alecty. Profesorka McGonagallová znovu mávla hůlkou a ze vzduchu se vynořily stříbrd „Pottere,“ obrátilanjste tady...“ Jakmile to řekla, zvedla se v Harrymu vlna hněvu a projela jím, jako by to byla fyzická bolest, jizva ho začala neskutečně pálit a na vteřinku se díval na dno poháru, ve kterém– „Pottere, jste v pořádku?“ ozval se hlas, Harry se vrátil zpátky a drtil rameno, aby se u „Čas nám vyprchává, Voldemort se blíží. Paní profesorko, jednám na Brumbálůrozkaz, musím najít, co chtěl, abych našel! Ale musíme dostat studenty pryč, mezitím budu prohledávat hrad – Voldemort chce mě, alk „Jednáte na Brumbálův rozkaz?“ zopakovala s neskrývaným údivem. Pak sevíc vytáhla do výšky. „Zabezpečímb „Je to možné?“ „týchvíli pozdržet, pokud do toho vložíme všechno úsilí. Samozřejmě budeme museněco provést s profesorem Snapem –“ „D „– a pokud budou Bradavice v obklíčení a Pán zla před branami, bylo by vskut

diadém...Kdybych si mohl promluvit s profesorem

a zvuk cinkajícího skla. Amycus se vzpamatovával. Ještě, než ohli Harry s Lenkou cokoliv udělat, profesorka McGonagallová se zvedla, zamířila

mycus vstal, došel ke své sestře, sebral její hůlku a pak se uctivě došoural k

né provazy, které svázali oba Carowovi pevně ohromady.

se profesorka McGonagallová znovu na Harryho jakoby vůbec edošlo k nějakému problému. „Jestli Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit už ví, že

již nebyl lektvar, a viděl, že vespod neleží žádný zlatý medailon

Lence klidnil.

v

e klidně zabije víc lidí, teď dyž –“ Teď, když ví, že ničím viteály, dokončil v hlavě Harry.

ještě

e školu proti Tomu, jehož jméno nesmíme vyslovit, a vy mezitím udete pátrat po tom – předmětu.“

Myslím, že ano,“ řekla profesorka McGonagallová suše, „my učitelé jsme co se če magie poměrně schopní, však víte. Jsem si jistá, že budeme schopní ho na

t

ovolte mi – “

ku

Page 427: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

záhodno schovat co nejvíšk „Je tady cesta,“ řekl Harry rychle a objasnil jí vše o průchodu vedoucím do Prahlavy. „ „Já vím, paní profesorhhlavy.“ „těla dopadla stříbrná skMusíme varovat ředitele kolejí. Měl byste si znovu obléct plášť.“ Prošla dveřmi a hned potom pozvedla hůlku. Z její špičky vyrazily tři stříbrné kočkyse skvrnami kolem očí ve tvaru brýlí. KLstříbřitými světly V chodbě letěli jako o závod a postupně je každý z Patronů opustil; kostkovaný župan profesorky McGonagallové šustil o podlahu a Harry a Lenka klusali za ní schovaní pod pláštěm. Sestoupili o dvě patra, když se k nim přidal další pár tichých kroků. Harry, jehož jizva hopspolečnost. Zastavila se, zvedla hůlku připraveno „Kdo je tam?“ „To jsem Zpoza jednoho brnění vystoupil Severus Snape. Při pohledu na něj se v Harrym začala vařit krev: ve stínu Snapeových zločinů zapomněl na podrobnosti jeho vzhledu, na jeho mastné černé vlasy, které jako závěsy visely kolem hubenéhoobličeje, na jeho smrtelný chladný pohled jeho černých očí. Neměpk boji. „Kde jsou Carrowovi?“ ptal se tiše. „McGonagallová. Snape přikročil blíž a jež

ce nevinných. Jenže Letaxová síť je pod dohledem a na olních pozemcích je Přemisťování nemožné – “

sečí

Pottere, mluvíme tady o stovkách studentů – “

ko, ale pokud se Voldemort a Smrtijedi budou soustředit na ranice školních pozemků, nebude je zajímat, jestli se někdo přemisťuje od Prasečí

Na tom něco je,“ souhlasila. Namířila hůlku na Carrowovy a na jejich spoutaná íť, upevnila se kolem nich a zvedla je do vzduchu, kde sebou

látili pod modrozlatým stropem jako dvě obrovské mořské příšery. „Pojďte.

dyž profesorka McGonagallová, Harry a

enka pospíchali dolů, patronové ladně běželi vpřed a naplňovali točité schodiště .

nepřestávala pálit, je uslyšel jako první: už už sahal do váčku na svém krku ro Pobertův plánek, ale než ho stihl vyndat, McGonagallová si už všimla, že mají

u k boji a řekla,

já,“ ozval se nízký hlas.

l na sobě

yžamo, nýbrž byl oblečen jako vždy v černém hábitu a hůlku měl také připravenou

Hádám, že jsou tam, kde jste jim řekl, aby byli,“ odvětila profesorka

ho pohled zabloudil vzduchem kolem ní, jako kdyby věděl, e tam je Harry. Harry měl také svou hůlku připravenou k útoku.

Page 428: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Měl jsem dojem,“ řekl Snape, „že Alecta našla vetřelce.“ „Vážně?“ divila se profesorka McGonagallová. „A z jakého důvodu d S „vlastní způsoby komunikace, já zapomněla.“ Snape předstíral, že nic neslyšel. Očima stále zkoumal prostor kolem ní a pozvolse přibližoval, aniž by si vlastně uvědomoval, co dělá. „Nevědě „Máte nějaké námitky?“ „Uvažuji, co vás přinutilo vstát z postele v tak pozdní hodinu?“ „ „Opravdu? Ale všude je klid.“ Snape se jí podíval do očí. „Viděla jste Harryho Pottera, Minervo? Protože pokud ano, trvám na tom – “ Pprorazila vzduch a na zlomek vteřiny si Harry myslel, že se Snape zhroutí, dztratila rovnováhu. Mávla na pochodeň na stěně, která vyletěla z Svytvořily kruh ohně, jenž naplnil chodbu a letěl na Snapea jako laso – Jvybouchnout na kouř, který se vzápětí přeměnil, ve vteřině ztuhnunkteré si před něj stouplo,p „před poletujícími kouzly, a uviděl profesora Kratiknota a profesorku Prýtovoubprofesorem Křiklanem. „Ne!“ zakňučel Kratiknost an K

máte ten ojem?“

nape nepatrně ohnul levou ruku, kde měl na kůži vypálené Znamení Zla.

Ach tak, přirozeně,“ pochopila profesorka McGonagallová. „Vy Smrtijedi máte své

na

l jsem, že dnes v noci hlídáte na chodbách vy, Minervo.“

Myslela jsem, že slyším nějaký ruch,“ objasnila profesorka McGonagallová.

rofesorka McGonagallová zareagovala rychleji, než by Harry kdy věřil: její hůlka upadne

o bezvědomí, ale rychlost jeho štítového kouzla byla taková, že McGonagallová

držáku: Harry, který se již chystal napea proklít, byl donucen strhnout Lenku z cesty klesajícím plamenům, které

enomže už to nebyl oheň, ale obrovský černý had, kterého McGonagallová nechala l a nakonec se z

ěj stal roj ostrých dýk: Snape se jim vyhnul jenom díky tomu, že očaroval brnění, a dunivými zvuky se dýky zabodly jedna po druhé do

ředního dílu –

Minervo!“ ozval se pisklavý hlas, Harry se po něm otočil, stále však chránil Lenku , jak

ěží nahoru po chodbě směrem k nim ve svých pyžamech v závěsu s funícím

zvedl hůlku. „Žádné další vraždy už v Bradavicích espácháte!“

ratiknotovo kouzlo zasáhlo brnění, za kterým se ukrýval Snape. S řinčením ožilo.

Page 429: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Snape se dostal z jeho drtivého sevření a svou hůlkou odhodil brnění směrem ke svým protivníkům. Harry a Lenka muselroztříštilo se. Když se Harry znovu podíval nahoru, Snape byl plně zaneprázdněn bojem - McGonagallová, Kratiknout i Prýtová na něj sesílali jednu kletbu za druhoSnape proskočil dveřmi do jedné ze tříd a o chviličku později Harry zasM „Zbabělče! ZBABĚLČE!“ „Co se stalo, co se tu stalo?“ ptala se Lenka. Hzdevastované třídy, kde profesoři McGonagallová, Kratiknot a Prýtová stále ještě stáli u rozbitého okna. „Skočil,“ odpověděla pr „Chcete, říct že je mrtvý?“ řekl Harry, ignoroval Kratiknota i Prýtovou, překvapjeho náhlým zj „Ne, není mrtvý,“ řekla McGonagallová hořce. „Na rozdíl od Brumbála měl stále ještě u sebe hůlku… a zdá se, že se od svého pána naučil pár nových triků.“ Spotemnělé vnější zdí hradu. Najednou za sebou uslyšeli hlasité kroky a hlasité oddychování. Připojil se k nim profesor Křiklan „sametovým pyžamem. „Mv „otvor v okně ve tvaru Snapea. „Paní profesorko!“ vykř Najednou viděl jezero plné mrtvol, bylo hned pod ním, cítil, jak zelená lod „Paní profesorko, musíme zabarikádovat „Velmi dobře. Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit se blíží,“ řekla ostatním učitelům. Prýtová a Kratiknot zalapali po dechu. Křiklan hlasitě zasténal. „Potter má nějakou práci na hradě, na Brumbálův p

i rychle odskočit stranou, když brnění narazilo do zdi a

u. lechl

cGonagallovou, jak křičí,

arry jí pomohl na nohy a s pláštěm vlajícím za nimi se rozeběhli chodbou do

ofesorka McGonagallová, když se k nim připojili.

ené evením, a běžel k oknu.

e záchvěvem zděšení spatřil Harry v dáli těleso ve tvaru netopýra, letící směrem k

Harry!“ zafuněl, a dál si masíroval svůj ohromný hrudník pod smaragdově zeleným ůj drahý chlapče… jaké překvapení… Minervo, prosím

ysvětlete mi to… Severus… co…?

Náš ředitel si dává krátkou pauzu,“ řekla profesorka McGonagallová a ukázala na

ikl Harry a rukou si chytil čelo.

ďka orazila ke břehu a Voldemort ji opustil, měl v srdci vraždu…

školu. Už se blíží!“

říkaz. Musíme použít veškerou ochranu, které jsme

Page 430: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

sc „Uvědomujete si,v „Ale můžeme ho zdržet,“ řekla profesorka Prýtová. „čarodějkami bylo vidět vzájemné pochopení. „studenty a setkat se ve Velké síni. Většina musí být evap „Souhlasím,“ řekla profesorka Prýtová a již spěchala ke dveřímse KSnargaluffské lusky… ano, ráda bych viděla, jak s nimi chtějí Smrtijedi bojov „namířil hůlku ven z okna a začal mumlat složitá, komplexní zaklinadla. Harry uslyšel zvláštní hluk, když Kratiknot vypustil Sílu větrů na pozemky „„Pane profesore, nerad ruším, ale je to důležité. Nemáte nějaké tušení, kde by mohl být diadém Helgy z Ha „navíc nikdy neuškodí, Pottere, ale nemyslím si, že by to platilo zrovna v tsituaci!“ „Myslel jsem jen… víte, kde je? Viděl jste ho někdy?“ „Jestli jsem ho viděl! Nikdo žijící ho neviděl! Je ztracen už velice dloc Harry pocítil kombinaci zoufalého zklamání a paniky „Setkáme se s Vámi a Havraspárskými ve společenské místnosi, Filiusi!“ profesorka McGonagallová a kývla na Harryho a Lenku aby ji následovali. Právě dosáhli dveří, když zahřměl Křiklanův hlas. „Moje slovo,“ řekl udýchaně, bledý a upocený, jeho mroží knír se podvíš, a kdokoliv, kdo se ho pokusil zdržovat, byl v největším bolestném ohrožení...“ „Musím očekávat tebe a Zmijozel ve V

hopni, zatímco Potter udělá, co musí.“

že nic, co uděláme, nemůže zastavit Vy-víte-koho napořád?“ ypískl profesor Kratiknot.

Děkuji, Pomono,“ odpověděla profesorka McGonagallová a mezi oběma

Doporučila bych zajistit základní ochranu kolem hradu, potom shromáždit všechny kuována, ačkoli myslím, že

lnoletí studenti, kteří chtějí zůstat a bojovat, by měli dostat šanci.

. „Za dvacet minut sejdeme ve Velké místnosti se svými kolejemi.“

dyž odbíhala pryč, slyšeli její mumlání, „Tentacula, Ďáblovo osidlo. A at.“

Já mohu bojovat odsud,“ rozhodl se Kratiknot, a ačkoli odtud sotva viděl ven,

Pane profesore,“ řekl Harry a přišel blíže k drobnému učiteli kouzelných formulí.

vraspáru?

Protego Horribilis… Diadém Havraspáru?“ vypískl Kratiknot. „Nějaké ty vědomosti éto

uho, hlapče.“

. Co potom mohl být ten viteál?

řekla

hnul. „ Co ělat! Nejsem si jistý, jestli je to moudré, Minervo. Nemůže prozradit vchod, ty

elké síni za 20 minut,“ řekla profesorka

Page 431: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

M„pokus sabotovat naše vedení a pozvedneš proti nám zbraně uvnitř hradu, potom, Horacio, tě budeme muset zabít.“ „ „přerušila ho profesorka McGonagallová. „Jdi a vzbuď studenty, Horacio.“ Hprofesorkou McGonagallovou, která zaujala pozici uprostřed chodby a zvedla svojí h „Piertotum...oh, proboha, Filchi, ne nyní...“ Starý kulhající školník se právě objevil, volajíc: „Sjs „To je jasný, že jsou, ukecaný idiote!“ zařvala McGonagallová. „Nyní jdi a dělej něco užitečného! Najdi Protivu!“ „P-Protivu?“ zakoktal Filch, jako kdyby to jméno nikdy neslyšel. „Ano, Protivu, blázne, Protivu! Nestěžoval sis na něj čtvrt století? Jdi a přiveď hsem!“ Fnahrbil ramena a brumlal s „ A nyní..Piertotum Locomator!“ zakřišela McGonagallová. A všude, po celé chodbě, sochy a brnění skočily dolů z jejich podstavců a s omračujícím raco „Bradavice jsou v ohrožení!“ zavolala profesorka McGonagallová. „Muži za hranice Chrastící a vřeštící, horda pohybujících se sochnByla zde taky zvířata, chřestící brnění drželi meče a pichlavé koule na řetězech. „přáteli měli vrátit do Velké síně...Musím vzbudit ostatní Nebelvírské.“ Onejvyšší potřeby. Kpyžama, pečlivě doprovázeni dolů do síně svými učiteli a prefekty. „

cGonagallová. Pokud chceš odjet se svými studenty, nebudeme tě zdržovat. Ale pokud učiníš

Minervo“, řekl zděšeně.

Nadešel čas pro Zmijozel, musí se rozhodnout, jestli bude k nám loajální,“

arry nezůstal, aby se koukal na zmijozelské breptání. On a Luna stáli za

ůlku.

tudenti jsou z postelí! Studenti ou v chodbách!“

o

ilch si evidentně myslel, že profesorka McGonagallová se pomátla, ale kulhal pryč, i pod vousy.

hotem se citly na chodbě, Harry věděl, že se tohle celé opakovalo po celém hradě.

mi živých, chraňte nás, je to vaše povinnost k naší škole!“

, běžely úprkem kolem Harryho, ěkteří menší, někteří v nadživotní velikosti.

Nyní, Pottere,“ řekla McGonagallová, „ty a slečna Láskorádová byste se se svými

citli se na vrcholu schodů, Harry a Lenka se otočili k ukrytému vchodu do Komnaty

dyž běželi, potkávali zástupy studentů, mnohé z nich měli cestovní kabáty přes

To byl Potter!“

Page 432: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Harry Potter!“ „Byl to on, viděl jsem ho!“ „Ale Harry se neotočil, dosáhli Komnaty nejvyšší potřeby, opřel se proti zdise „Co...?“ Když viděli místnost, Harry sešel poslední schody v šoku. Bylo zde narváno, mnohem více, než když tu byli naposledy. Kingzde také Oliver Wood, Katie Bellová, Angelina Johnsonová a Alicia Spinnetová, Bila „Harry, co se stalo?“ zeptal se Lupin, přicházejíc ke schodům. „Voldemort je na cestě, snaží se zabarikádovat školu, Snape utíká, co tady děláte? Jak víte?“ „Psali jsme zbytku Brumbálovi armády,“ vysvětloval Fred. „Nemůžeoa celé se to takhle „Co bude první?“ „Evakuují mladší děti a všich „Budeme bojovat.“ Vse s členytý „Pojď, Lenko,“ zavolal Dean, když ji míjel, chytnl ji prázdnou rukou, stiskla mu ji asledovala ho ke schodům. Zse k nim přidal. P „Ještě nejs„ „Chlapci, ano, ale ty..musíš jít domů!“ „ G

, která jim otevřela, a on a Lenka pospíchali dolů po příkrých schodech.

sley a Lupin se na něho koukali, byli l

Fleur a pan a paní Weasleovy.

š od nikoho čekávat, že si nechá ujít takovou srandu, Harry, a B.A. dala vědět Fénixovu Řádu

nabalilo.“

volal George. „Co se bude dít?“

ni se setkávají ve Velké síni, kvůli organizaci.

elký řev se k němu blížil, byl tlačen ke zdi, když ho chtěl každý pozdravit, smísil Fénixova řádu, Brumbálovy armády a Harryho starého famfrpálového

mu, všichni s vytaženými hůlkami, postupovali do srdce hradu.

ástup se zmenšoval. Už jenom pár lidí zůstalo v Komnatě nejvyšší potřeby a Harry

aní Weasleová se hádala s Ginny. Kolem nich stál Lupin, Fred, George, Bill a Fleur.

i plnoletá!“ křičela paní Weasleová na svou dceru a Harry se přiblížil. Nemůžu ti to dovolit.“

Nepůjdu!“

innyiny vlasy zavlály, když chytla matčinu paži.

Page 433: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ „ „Mládežnický sdružení tu udělalo takových věcí, kterých se nikdo jiný nikdy neodvážil udělat!“ řekl Fred. „Je jí šestnáct!“ zavolala paní Weasleová. „Není na to dostatečně stará. Na co jste vy dva mysleli, když jste ji Fred a George vypadali mírně zahanbeně. „Máma má pravdu,Ginny,“ řekl Bill jemně. „Nemůžeš to dělat. Každý nezletilý musí o „Nemůžu jít domů!“ zavoro Jhlavou a ona „Dobře,“ řekla, koukala se na vchod do tunelu do sb O Nnejbližší židli, podíval se kolem a srovnal si brýle s kostěnými obroučky a řek „ticha. Eúdivu, porušena Fleur, která se otočila k Lu „Takže.. jak se má Teddy?“Lupin na ni překvapeně zamrkal. T „Já..oh...ano...je v pořádku!“ řekl nahlas Lupin. „Ano,m Percy a ostatní Weasleovi stále na se „Tady mám fotku, řekl Lupin, vytáhnul fotku ze svého pláště a ukazoval ji Fleur a Harrymu, který viděl matl „jsem idiot, byl jsem okázalý hlupák, byl jsem......“

Jsem v Brumbálově armádě...“

Mládežnický sdružení!“

brali s sebou...?“

dejít, tak je to správně.“

lala Ginny, v očích se jí zaleskly vztekem slzy. „Moje celá dina je tady, nemůžu tu sama čekat a nevědět..a..“

ejí oči se poprvé setkaly s Harrym. Podívala se na něho prosebně, ale on potřásl se hořce otočila pryč.

Chroptící chýše. „Teď vám řeknu ohem a potom a ...“

zvala se rána.

ěkdo další se dral z tunelu, zakymácel se trochu a spadl. Zvedl se a sedl si na l:

Nejdu pozdě? Už to začalo? Právě jsem vypátral, tak já...já....“ Percy breptal do

videntně neočekával, že se ocitne uprostřed svojí rodiny. Rozprostřela se chvíle pinovi a s hlubokým napětím řekla.

icho mezi Weasleovými bylo na bodu mrazu.

Tonksová je s ním, u její atky..“

be chladně koukali.

lé miminko s chomáčem zářivě tyrkysových vlasů, mávající ustou pěstičkou do foťáku.

Byl jsem blázen!“ zařval Percy, tak nahlas, že Lupin málem upustil fotografii. „Byl

Page 434: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ Percy p „Ano, byl jsem!“ „ PPercyho v dusícím obětí, když popadnul dech p „Je mi to líto, tati,“ řekl Percy. P „ „Bylo načase odejít,“ řekl Percy, utírajíc si oči kouskem cestovního pláště pod svými brýlemi. „Hledal jsem cestu ven, ale na ministerstvu to není tak snadné, pořád uvězňují krvezrádce. Snažil jsem se zkontaktovat Aberfortha ap „jako je tato,“ i „Nyní jďeme ke sc „Takže, ty jsi teď moje švagrová?,“ řekl Percy, a potřásl si s Fleur rukou, přc „Ginny!“zaštěkala paní Weasleová. Ginny se pokoušela z pod pláštěmta „co se děje, ale nebyla by uprostřed boje?“ „Já...“ „mě?“ Ginny se to úplně nezdálo, ale pod tátovým neobvyklýmp „Kde je Ron?“ zeptal se Harry.

Ministrův mazlíček, popírající rodinu, po pomoci dychtící blbec,“ řekl Fred.

olknul

Dobře, nemohl jsi to říct krásněji,“ řekl Fred, a vztáhnul ruce k Percymu.

aní Weasleové propukla v pláč, běžela vpřed, odstrčila na stranu Freda a zmáčkla odíval se na svého otce.

an Weasly raději rychle mrkal, když běžel obejmout svého syna.

Jakto, že jsi změnil názor, Percy?“ zeptal se George.

on mě kontaktoval 10 minut řed tím, než Bradavice začnou válčit, takže tu jsem.“

Dobře, můžeme se spolehnout na naše prefekty, kteří by nás měli vést v době, mitoval George Percyho hlas.

hodům a bojujme proti Smrtijedům.!

i tom o pospíchali ke schodům s Billem, Fredem a Georgem.

zmatku dostat nepozorovatelně ke schodům ké.

Molly, a co takhle?“ řekl Lupin. „ proč by tady nemohla Ginny zůstat, věděla by,

To je dobrý nápad,“ řekl pan Weasley, „Ginny, zůstaneš v tomto pokoji, slyšíš

upřeným pohledem řitakala. Pan a paní Weasleovi a Lupin dosáhli schodiště.

Page 435: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Říkal něco o koupelně,“ řekla Ginny, „není to dlouho, c „Koupelna?“ Harry přešel pokoj a otevřel dveře vedoucí do koupelny. Byla prázdná „ A KoukalzNagini mu ležel okolo ramen. Byl obklopen chladem a posedlý myšlenkou na smrt.

Pkolejních stolů ve Velké síni neupravení studenti. Někteří měli na sobě cestovní pláštěškVšechny oči živých i duchů byly pevně upřeny na profesorku McGonagallovou,mluvila zpoza vyvýšeného pódia na konci síně. Za ní stáli zbk „vám dám příkaz, seřadíte své koleje, převezmete velení a spořádaněm MNebelvírského stolu nenajde RonE „Část studentů zatleskala. „Pokud jste plnoletí, smíte zůstat.“

o odešel.“

.

Jsi si jistá, že říkal koupel...“

le jeho jizva zabolela a Komnata nejvyšší potřeby zmizela.

se na železná vrata, koukal se z temnoty přímo na hrad, který před ním ářil.

31. Kapitola – Bitva o Bradavice

od očarovaným tmavým stropem posetým hvězdami seděli u čtyřech dlouhých

, jiní obyčejné hábity. Tu a tam mezi nimi zářily perleťově bílé postavy olních duchů.

jež ývající učitelé, včetně

entaura Firenze a členů Fénixova řádů, kteří taky přijeli bojovat.

...na evakuaci budou dohlížet pan Filch a Madam Pomfreyová. Prefekti, jakmile je odvedete k

ístu evakuace.“

noho studentů vypadalo vyděšeně. Ale když Harry obcházel zdi a zkoumal, zda u a s Hermionou, postavil se u Mrzimorského stolu

rnie Macmillan a vykřikl:

A co když chceme zůstat a bojovat?“

„A co naše věci?“ vykřikla kufry, sovy?“

,

Snape?“ zeptala se jiná dívka od Zmijozelského stolu.

ích. arry procházel kolem Nebelvírského stolu a stále hledal Rona s Hermionou. Když

í chráněno,“ pokračovala profesorka McGonagallová, „ale je epravděpodobné, že vydrží, pokud je ještě neposílíme. Žádám vás tímto, abyste

nějaká dívka z Havraspáru. „Naše

„Není čas sbírat vaše věci,“ odpověděla profesorka McGonagallová. „Důležité jeabyste se odsud dostali do bezpečí.“ „Kde je profesor „Abych použila lidového rčení, po anglicku zmizel,“ odpověděla profesorka McGonagallová a Nebelvírští, Mrzimorští a Havraspárští propukli v smHje míjel, lidé se za ním otáčeli a začali si šeptat. „Okolí hradu je nynn

Page 436: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

jednali spořádaně a rychle a poslouchali své prefekty – “ Její poslední slova pohltil jiný hlcpřicházel ze samotných zdí. Stejně jakonečinně ležet celá století. „Vím, že se připravujete k boji.“ Meznzbytečná. Se mnou nemůžete bojovat. Nechci vás zabít. K Bradavickým učiteljs V Síni nyní se rozhostilo úplné ticho. Tin „nestane. Vydejte mi Harryho Pottera a já nechám školu být. Vydejte mi HarrPottera a budete odměněni. Máte lhůtu do půlnoci.“ Všechny znovu pohltilo ticho. Každá hlava se otáčela, každikU Zmijozelského stolu se náhle vztyčila nějaká postava a Harry rozpoznal Pansy Parkinsonovou, která zvedla třesoucí se ruku a vykřikla, „ Ale než mohl Harry promluvit, celá síň se pohnula. Nebelvírští vstali a postaviliaParkinsonovou a Harry ohromeně sledoval, jak na všech stranách, zpoza všech hábitů a rukávů, všichni vytahují hůlky. „Děkuji vám, slečno Parkinsonová,“ pronesla profesorka McGonagallov„následujte.“ HSíně. „Havraspárská kolej za nimi, prosím,“ zavelela profes Všechny čtyři stoly se pomalu vyprazdňovaly. Zmijozelský zůstal úplně prázdný, ale část starších studentů z Havraspáru zůstala sedět, zatímco jejich spolužáci odcházeli. Na místě zůstalo i ještě více Mrzimorských studentů a polovina Nebelvíru, což donutilo profesorku McGonagallovou sejít d „

as, který se rozezněl Velkou síní. Byl vysoký, hladný, ale zřetelný. Nebylo možné říct, odkud je slyšet. Zdálo se, jakoby

netvor, kterému kdysi velel, i on zde mohl

i studenty se ozvali výkřiky děsu, někteří se avzájem chytili za ruce a v hrůze se rozhlíželi po zdroji hlasu. „Vaše snaha je

ům em vždy choval velký respekt. Nechci rozlévat kouzelnickou krev.“

akové, které je svíralo v uších, zdálo se příliš tenzivní na to, aby je mohly pohltit zdi kolem.

Vydejte mi Harryho Pottera,“ ozval se znovu Voldemortův hlas, „a nikomu se nic yho

čké oči nalezly Harryho, terý při těch tisících pohledech neviditelných paprsků zůstal stát jako přimrazený.

Ale vždyť je támhle! Potter je támhle! Někdo ho chyťte!“

se před něj, čelem ke Zmijozelu. Pak vstali Mrzimorští téměř ve stejnou chvíli i Havraspárští, všichni zády k Harrymu. Dívali se na Pansy

á stroze. Opustíte Velkou síň s panem Filchem jako první. Ostatní ze Zmijozelu ji prosím

arry slyšel vrzání lavic a klapot Zmijozelských, kteří vycházeli na druhé straně

orka McGonagallová.

zpoza vyvýšeného pódia a ostrkat nezletilé studenty ven.

V žádném případě, Creevy, běžte! A vy také, Peakesi!“

Page 437: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

H „Kde jsou Ron a Hermiona?“ „Cožpak jsi je nenašel – “ začal pan Wea Ale odmlčel se, když Kingsley vystoupil na pódium a oslovil ty, kteří se rozhodli zůstat. „Fénixův řád se dohodli na bojovém plánu. Profesor Kratiknot, profesorka PrýtováprofesHvýbornou pozici na kouzlení. Mezitím, Remus,“ ukázal na Lupina, „Artur,“ nnškolní pozemky. Potřebujeme někoho, kdo zorganizuje ochranu u tajných vchodů do školy –“ „ – což zní jako skvělý úkol pro nás,“ ozval se Fred a ukázal na sebe s Georgem. Kingsley souhlasně pokýval hlavou „Dobře, velitelé, prosím sem, rozdělíme se do jednotek.“ „Pottere,“ přiběhla k němu profesorka McGonagallová, mezitímzhledat?“ „Cože? Ah,“ řekl Harry, „ah, ano!“ Téměř na viteál zapomněl. Téměř jakoby zapomněl, že celá bitva se bojuje kvůli tomu, abse „Tak, Pottere, přeci jděte, jděte!“ „Ano – dobře –“ Když vyběhl z Velké síně do vstupní haly, stále ještě plné evakuujících se studentcítil, jak na něj všichni zírají. Vyšel s nimi po mramorovém schodišti, ale pak hnedvběhl do opusebezvýsledně vířily v hlavě, jako vosy chycené pod sklenici. Bez Rona a Hermiony jakoby je vůbeuváčku kolem krku vytáhl Pobertův plánek. Mezi jmény nikdHje mohla jednoduše schovat. Položil plánek stranou, opřel si obličej do dlaní,oči a snažil se soustředit.... V

arry přiběhl k Weasleyům, kteří seděli u Nebelvírského stolu.

sley a zatvářil se ustaraně.

Do půlnoci zbývá jen půlhodina, takže musíme jednat rychle. Bradavičtí učitelé a a

orka McGonagallová povedou skupiny bojujících do třech věží¨- avraspárské, Astronomické a Nebelvírské - odtamtud budou mít dobrý výhled a

amířil a pana Weasleyho, sedícího u Nebelvírského stolu, „a já, povedeme skupinu na

.

co studenti aplavovali pódium, drali se o místo a dostávali instrukce. „Nemáte náhodou něco

y ho mohl hledat. Nevysvětlitelná absence Rona a Hermiony mu na chvíli brala všechny ostatní myšlenky z hlavy.

ů,

štěné chodby. Proud myšlenek mu zatmavoval strach a panika. Zkusil uklidnit, soustředit se na to, aby našel viteál, ale myšlenky mu horečně a

c nedokázal ovládnout. Zpomalil a zastavil se prostřed prázdné chodby. Sedl si na podstavec sochy, která kamsi odešla, a z

e neviděl Rona ani ermionu, ale hustá záplava teček, která nyní mířila do Komnaty nejvyšší potřeby,

zavřel

oldemort si myslel, že půjdu do Havraspárské věže.

Page 438: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

THavraspárské společenské místnosti a to mohlo být jen z jediného důvodu. Voldemort musel mít strach, že Harry už ví, že jeho viteál se týká této koleje. Adiadém....ale jak by viteál mohl býtpmu mohl říct, kd Nikdo z žijících... Skrze prsty Harry znovu otevřel oči. Vyskočil z podstavce, zamířil zpátky odkud přišel tentokrát za svou poslední nadějí. Hlasy stovky lidí mířících do Komnatynejvyšší potřeby sílily a sílily, jak se blížil k mramorovému s Prefekti rozdávali příkazy a snažili se sledovat studenty ze svých kolejí. Všude btlačenice a lidé se postrkovali. Harry viděl Zachariáše Smitha, který srážel studz prvního ročníku, aby se dostal dopředu. Tu a tam postávali plačící prváci, zatímcostarší z nich zoufale sháněli své spolužáky či sourozence... Hco nejhlasitěji mohl přes ruch pod ním. „Nicku! NICKU! Musím s tebou mluvit!“ Razil si cestu skrz dav studentů, až konečně dorazil pod schodiště, kde na něj čS „Harry! Chlapče drahá!“ Nick se pokusil potřást si s Harryho rukama, ale Harry pouze pocítil, jako by je položil do ledové vody. „Nicku, musíte mi S „Šedá dáma, přece. Ale pokud potřebuješ pomoct od ducha – “ „ „Uvidíme – “ Nickova hlava se trochu rozkývala, když se rozhlížel sem a tse „Támhle je, Harry, ta mladá dívka s dlouHdívky. Když zaznamenala jeho pohled, z Harry za ní vyběhl. Prolétl dveřmi do chodby, ve které zmizela a spatřil ji na jejím

o bylo ono. Jasný fakt, tady může začít. Voldemort poslal Alecto Carrowovou do

le jediný předmět, kteří si všichni spojují s Havraspárem, je ztracený ten diadém? Jak by mohl Voldemort, když

atřil do Zmijozelu, nalézt diadém, který unikal generacím Havraspárských? Kdo e jej má hledat, když jej nikdo z žijících neviděl.

chodišti.

yla enty

arry spatřil perleťově bílou postavu, jenž se vznášela nad Vstupní halou a zařval,

ekal korobezhlavý Nick, duch Nebelvírské koleje.

pomoct. Kdo je duch Havraspárské věže?“ korobezhlavý Nick se tvářil překvapeně a trochu uraženě.

Potřebuju ji – víte, kde ji najdu?“

am přes hlavy rojících studentů.

hými vlasy.“ arry pohlédl směrem, kam ukazoval Nickův průhledný prst a spatřil ducha vysoké

vedla obočí a prošla zdí.

Page 439: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

konci, jak před ním prchá. „ Počkala chvíli a vznesla se kus na zem. Harry usoudil, že bývala krásná, s vlasy dpasu a hábitem až na zemn „Vy jste Šedá dáma?“ Beze slova přikývla. „Duch Havraspárské věže?“ „Správně.“ N „Prosím Vás, p Přes rty ji přeletěl chladný úsměv. „Obávám se,“ pronesla a otočila se k odchodu, „že s tím ti nemohu pomoci.“ „ Nechtěl křičet, ale vztek a ppohlédl na hodinky. Bylo tři č „Je to naléhavé,“ dodal naléhavě. „Jestli je ten diadém v Bradavicích, musím ho najít, a to rychle.“ „Nejsi vůbec první student, který po něm prahne,“ pronesla og „zničení Voldemorta - Nemohla se začervenat, ale o „No tak mi pomozte!“ Její klid se vytrácel. „ „Tvé matky?“ Vypadala, že s„ „Vy jste její dcera? Ale to přece musíte vědět, c „Diadém propůjčuje moudrost,“ řekl a snažila se znovu získat ztracený klid, „takže

Hej – moment – počkejte!“

o , ale tvářila se také trochu pyšně a domýšlivě. Když byl u

í, poznal že ji již několikrát potkal, ale nikdy s ní nemluvil.

emluvila zrovna povzbuzujícím tónem.

otřebuji pomoct. Potřebuji vědět cokoliv o ztraceném diadému.

POČKEJTE!“

anika ho již téměř ovládaly. Než se k němu vrátila, tvrtě na dvanáct.

povržlivě. „celé enerace studentů mě otravovaly – “

Tady nejde o to mít lepší známku – “ zařval na ni Harry, „jde o Voldemorta - o nebo Vás tohle nezajímá?“

tváře se jí alespoň mnohem zjasnily a zvýšeným hlasem dpověděla, „Samozřejmě – jak se opovažuješ naznačit – ?“

To vůbec – nesouvisí –“ zajíkala se, „s diadémem mé matky – “

e na sebe zlobí. Dokud jsem žila,“ odpověděla stroze, „Byla jsem Helena z Havraspáru.“

o se ní stalo?“

Page 440: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

pochybuji o tom, že „Cožpak jsem vám to teď neřekl? Necřechcete, aby byl Voldemort poražen, musíte mít říct všechno, co o tom diadému víte!“ Nehybně se vznášela ve vzduchu a dívala se na něj. Harryho pohltila bezmoc. Kdyby cokoliv věděla, byla by to už dávno řekla Kratiknotovi nebo Bu „ „Vy – vy jste co?“ „Já ukradla diac Neměl ponětí, jak si získal její důvěru a nezeptal se jí. Jen pozorně posloup „jej má. Zatajila tu ztrátu, mou děsivou zradu i před ostatními bradavickými zakladateli.“ „naposledy vidět. Poslala za mnou muže, který mě již dlouho miloval, ačkoliv jsem ho odmítala, aby mě našel. Věděla, že neustane, dokud tak neučiní.“ Harry č „Vystopoval mě až do lesa, kde jsem se ukrývala. Když jsem se s ním odmítla vrátit, použil násilí. Baron měl vždycky horkou krev, takže rozlícen mým odmítnutím a pln žárlivosti na mou svobodu, mě probodl.“ „Baron? Myslíte – “ „Ano, Krvavého bajekterou mě zbavil života a zabil se jí sám. A i po tolika staletích stále ještě nosí okovy na důkaz pokání...a dělá dobře,“ dodala hořce. „A ...a diadém?“ „pronásleduje. Schován v dutém stromě.“ „V dutém stro „V lese v Albánii. Na opuštěném místě, kde jsem doufala, že mě má matka nenalezne.“

by ti pomohla porazit čaroděje, který si říká Lord – “

hci ji pro sebe!“ skočil jí Harry naléhavě do či. „Nemám čas vám to vysvětlovat – ale pokud vám záleží na Bradavicích a

rumbálovi, který ji rčitě položil stejnou otázku. Potřásl hlavou a chtěl se otočit, když tiše promluvila.

To já jsem ukradla diadém své matce.“

dém,“ zopakovala Helena z Havraspáru šeptem. „Chtěla jsem být hytřejší, důležitější než má matka. Utekla jsem s ním.“

chal, jak okračovala.

Má matka prý nikdy nepřiznala, že se diadém ztratil, raději stále předstírala, že

Pak má matka onemocněla – vážně. Ale i přes mou proradnost mě chtěla ještě

ekal. Zhluboka se nadechla a zaklonila hlavu.

rona,“ dopověděla Šedá dáma. Zvedla svůj plášť a ukázala mu dinou ránu na bílé hrudi. „Když spatřil, co učinil, přemohla ho lítost. Vzal zbraň,

Zůstal tam, kde jsem jej schovala, když jsem zjistila, že mě Baron v lese

mě?“ zopakoval Harry, „v jaké stromě? Kde?“

Page 441: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„V Albánii,“ opakoval Harry. Najednou vše zázračně dm „Já nejsem první, komu tohle vyprávíte, že ne? Už jste to říkala, jinému studentovi?“ Zavřela oči a přikýv„chápe...“ Ano, pomyslel si Harry. Tom Raddle rozhodně chápal touhu Heleny z Havraspáruskvostných předmětech, na které neměla právo. „No, nejste první,„ Takže Voldemort dokázal zjistit, kde je zttoještě než začal pracovat pro Borgina Burkese. Alet později potřeboval ukrýt na dlouhých deset let. Ale jakmile sestvrátit – „ „Prosím?“ „Schoval diadém v hradřekl Harry. Když to vys „Musel ji schovat cestou nahoru anebo dolů do Brumbálovy pracovny. Ale i tak stálo za to, zkusit to místo získat – mohl by tak dostat mdHarry ji zanechal za sebou v naprostém úžasu. Když zahýbal za roh do Vstupní halyrychle pohlédl na hodinky. Bylo za pět minut dvanácpCelé generace studentů diadém nenalezly, což znamenalo, že nemohla být v Havraspárské věži – ale když nebyla tam, tak kde tedy? Jakou skrýš nalezl Tom Raddle v Bradavicích, že se o ní domníval, že z Harry zahnul za roh, plně ponořen do zoufalých myšldo nové chodby, když se okno po jeho levici s ohlušujícím rámusem roztříštilo. Když uskočil stranou, prolétlo oknem obrovské tělo a uhodilo se o protější zeď. Něco velkého „Hagride!“ vykřikl Harry, když se snažil zvládnout pozornost obrovského psa

ávalo smysl. Už chápal, proč u říkala to, co neřekla Brumbálovi ani Kratiknotovi.

la. Neměla jsem – tušení – byl tak – okouzlující. Zdálo se ...že mi rozumí ...že mě

po

z koho Raddle dostal informace, které chtěl,“ zamumlal Harry, uměl být velmi okouzlující, když chtěl...“

racený diadém od Šedé dámy. Odjel do ho vzdáleného lesa a získal tiáru zpět, možná hned poté, co dokončil Bradavice,

vzdálené albánské lesy se mu musely zdát jako výborné útočiště, když se o mnoho

z diadému stál jeho drahocenný viteál, nenechal ji v tom obyčejném romě...ne, tiára se tajně vrátila zpět do svého domova a Voldemort ji sem musel

– tu noc, kdy přišel žádat o práci!“ dokončil Harry nahlas svou myšlenku.

u, tu noc, kdy přišel Brumbála požádat o pozici učitele!“

lovil nahlas, náhle mu všechno dávalo smysl.

ožnost ukrást i Nebelvírův meč – ěkuji, děkuji vám!“

, t. I když teď věděl, co je

osledním viteálem, stále neměl ponětí, kde jej hledat...

ůstane skryta navždy?

enek, ale udělal jen pár kroků

a chlupatého se od něho se skuhráním odpojilo a vrhlo se to na Harryho.

Tesáka

Page 442: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

a „„Harry, ty jsi tu! Jsi tu!“ Hagrid se prudce naklonil, spěšně Harryho objal, až mu mry „Dobrá práce, Drápku!“ zahřměl skrz díru. „Za chvíli se uvidíme, to je můj chlapec!“ Za Hagridem v tmavé noci Harry spatřil výbuchy světla a zvláštní vášnivé výkřiky. Pohlédl na hodinky. Byla půlnoc. Bitva začala. „Sakryš, Harry,“ vydechl Hagrid, „to je vono, co? Čas začít bojovat?“ „Hagride, odkud jsi přišel?“ „Slyšel sem Ty-Víš-Koho v naší jeskyni,“ řekl Hagrid pochmurně. „Ten hlas se nesl pěkně daleko, co? ´Máte lhůtu do půlnoci, abyste mi vydali Pottera.´“ „Tesáku, lehni. Tak jsme se k tobě přišli přidat, já s Drápkem a Tesákem. Probili jsme se přes ochranný val lesem, Drápek nás nesl,abych to my „ Kráčeli chodbou a Tesák kolem nickpozemcích. „Kam jdem?“ oddechoval Hagrid za Haryho patami a zem se pod ním třásla. „Hermionou tu někde musí být.“ Kolem nich začaly být vidět porozbité okno. Na zemi sebou chabě mlely jejich rozbité části. Kdyh „Ah, nevším Jeho ošklivá hlava Harrymu náhle připomněla mramorovou bustu Roweny z Havraspáru v domě u Xenophiliuse s šíleným účesem – a pak její sochu v Harvaspárské věži s kamennou tiárou na bílých vlnách... A

ještě větší postava se za ním škrábala na nohy.

Co to – “

álem zlomil žebra a pak chle přeběhl k rozbitému oknu.

mě s Tesákem. Řek jsem mu, by mě tadydle sundal, tak mě prohodil tímdle voknem, díkybohu za něj. Ne že

slel takhle, al – a kde je Ron s Hermionou?“

To,“ řekl Harry, „je dobrá otázka. Pojďme!“

h vesele poskakoval. Harry slyšel pohyb všude olem, spěšné kroky, výkřiky. Přes okna viděl záblesky světel na školních

Nevím přesně kam,“ odpověděl Harry a znovu nahodile zahnul, „ale Ron s

rvní známky bitvy. Dva kamenné chrliče, které bvykle hlídaly vstup do sborovny, byly sraženy kletbou, která přilétla skrz další

ž Harry přeskočil lavu jednoho z nich, slabě zasténala:

ej si mě...budu tady ležet...až se rozpadnu...“

než došli na konec chodby, rozpomněl se na ještě jinou kamennou bustu. Bustu

Page 443: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

škaredého starého kouzelníka, na jehož hlavu Hti Konečně věděl, kde na něj poslední viteál čeká... Ttak arogantní, aby si myslel, že pouze on objevil největší tajemství Bradavického hale Harry nebyl vzorový student - takže znal tajemství, které znal jen Voldena které Brumbál nikdy nepřišel Z myšlenek ho vyburcovala profesorka Prýtová, která se hnala směrem k němní Neville a půl tuctu dalších studentů, všichni s čelenkami na uších a v rukou něcco vypadalo jako velké rostliny v květináči. „přes hradby – to se jim nebude líbit!“ Harry už věděl, kam musí jít. Míjeli obraz za obrazem, postavy v nich běhalytam, čarodějové a čarodějky v límcích a pláštích, tlačili se ve svých rámevykřikovali zprávy z dalších částí hradu. Když doběhli na konec chodby, celý hrad se zatřásl a jakási obrovská váza se hlasitzřítila ze svého postavce. Harry věděl, že to způsobila síla mnohem děsivější, než jakou znali učitelé nebo Řád. „Je to dobrý, Tesáku – dobrý!“ zahřměl Hagrid, alevnechal Harryho o samotě. Spěchal chvějícími se chodbami, hůlku připravenou a vedle něj běžel z obrazu na obraz malý namalovaný rytíř, sir Cadogan. Řinčel ve svém brnění, výkřiky ho podporoval a za ním cválal jeho ma „Chvástouni a ničemové, psi a bídáci, vyžeň je ven, Harry Pottere, vyprovoď je ven!“ HJordana a Hannah Abbotové, jak stojí vedle prázdného podstavce, jehož socha chránila vstup do tajné chodby. Hůlky „Noc jako stvořená!“ křikl Fred, když se hrad znovu otřásl a Harry proběhl kolem povzbuzený a vyděšený zároveň. Bsnažila se je odehnat packami tam, odkud přišly... „Pottere!“ Chodbu před ním blokoval Aberforth Brumbál s hůlkou připravenou.

arry umístil starou paruku a zašlou áru. Šok jím prolétl jako horko z ohnivé whisky, až se téměř zapotácel.

om Raddle, který nikomu nevěřil a jednal vždycky pouze sám za sebe, mohl být

radu. Brumbál a Kratiknot, vzorový studenti, přece na to místo nikdy nevkročili, mort a

u a za o,

Madragory!“ křikl Neville přes rameno směrem k Harrymu. „Vyhodíme je k nim

sem a ch a

ě

pes zpanikařil, když do vzduchu yletěly kusy porcelánu jako střepiny, a Hagrid se tak vrhl za vyděšeným zvířetem a

lý tlustý poník.

arry zabočil za roh a uviděl Freda s malou skupinkou studentů, včetně Lee

měli vytasené a poslouchali u odhalené díry.

ěžel další chodbou, když se náhle odevšad vynořily sovy. Paní Norrisová syčela a

Page 444: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Mám ve své hospodě stovky studentů, Pottere!“ „ „Útočí, protože mu tě ještě nevydali, jo“ řekl Aberforth, „nejsem hluchý, slyho celé Prasinky. A vás vůbec nenapadlo, nenechat rumoudřejší si je nechat tady?“ „ Aberforth si odfrkl a zmizel na opačnou stranu. Vběžel dál. Brumbál, který tak dlouho hájil Snapa, by nikdy nedržel studenty jako rukojmí... Konečně vklouzl za poslední roh a z výkřikem úlevy a hněvu je konečně uviděl: Rona s Hermionou, oba s plnýma rukama velkých zaz „„V Tajemné komnatě?“ odpověděl Ron. „ „ „Není to absolutně úžasné? Když si odešel, říkala jsem Ronovi, že i když najdeme další viteál, jak ho zničíme? Ještě stále jsme nezničili ten šálek! A pak na to přišel! Bazilišek!“ „Co to sakra – “ „Něco čím se zbavíme viteálu,“ odpověděl Ron j Harry pohlédl na předměty, které Ron a Hermiona svírali v ruce. Velké tesáky vytržené, jak si právě uvědomil s baziliškovy lebky. „hadím hlasem!“ „To Ron!“ zašeptala Hermiona. „Ukaž mu to, Rone!“R „Tohle si udělal ty, když si otvíral ten mjsdostali!“ „

Já vím, evakuuje se,“ řekl Harry, „Voldemort – “

šely si pár Zmijozelských děcek jako

kojmí? Vždyť to jsou děti Smrtijedů a ty jste právě poslaly do bezpečí. Nebylo by

Voldemorta by to nezastavilo,“ řekl Harry, „a Váš bratr by tohle nikdy neudělal.“

áš bratr by tohle nikdy neudělal...no, byla to pravda, pomyslel si Harry, když

hnutých předmětů, které byly ažloutlé a špinavé. Ron měl navíc v podpaží koště.

Kde jste SAKRA byli?“ zařval Harry.

V Tajemné – co?“ zopakoval Harry a nejistě se před nimi zastavil.

Všechno to byl Ronův nápad, Ronův!“ vysvětlovala bezdechu Hermionna.

ednoduše.

Ale jak jste se tam dostali?“ zeptal se a zíral od tesáků na Rona. „Vždyť nemluvíte

on předvedl hrozivý syčivý zvuk.

edailon,“ dodal k Harrymu omluvně. „Musel em to párkrát zkoušet, ale – “ pokrčil skromně rameny, „nakonec jsme se tam

Byl úžasný!“ pokračovala Hermiona. „Úžasný!“

Page 445: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ „Takže máme o další viteál míň,“ řekl Ron a z bundy vytáhl chatrné zbytky z Mrzimorskéhn „ „tebe?“ Svzhůru. Padal na ně prach ze stropu a v dálce slyšeli výkřiky. „přesně tam, kam jsem tenkrát ukryl svoji starou učebnschovávali věci po staletí. On si my Zatímco je vedl skrz skrytý vchod dolů po schodech do Komnaty nejvyšší potřeby, stěny se znovu otřásly. Místnost byla prázdná, až na tři ženy: Ginny, Tonksová a stará čaroNevillovu babičku. „Aa, Potter,” řekla samozřejmě, jako by ho čekala. „Můžeš nám říct, co se tady děje?” „Jsou všichni v pořád „Podle toho co jsme viděli, az Věděl, ž „Byla jsem poslední kdo procházel,” řekla paní Longbottomová. “A zapečetilavchod , myslím že by nebylo chytré nechat ho otevřený, když sv „Bojuje,” řekl Harry. „překvapující rychlostí vyklusala kamenné schody. Harry se podíval na Tonksovou. „Myslel jsem, že bu „Nemohla jsem tam zůstat a nevědět –“ vypadala úzkp– viděli jste Remuse?”

Takže...“ snažil se Harry chápat, „takže...“

o šálku. „Hermiona ho probodla. Myslel jsem, že by měla. Ještě eměla to potěšení.

Geniální!“ zahřměl Harry.

Nic to nebylo,“ řekl Ron, ačkoliv vypadal potěšeně sám se sebou, „a co nového u

otva dořekl, ozvala se nad jejich hlavami další exploze. Všichni tři pohlédli

Vím, jak ten diadém vypadá a vím, kde je.“ mluvil Harry rychle. „Schoval jej ici lektvarů, tam, kde si lidé

slel, že je jediný, kdo ji našel. Pojd‘te.”

dějka nosící kloubouk ve tvaru měsíce, v té Harry okamžitě poznal

ku?” zeptala se Ginny a Tonksová najednou.

no,” odpověděl Harry. „Jsou ještě nějací lidé na cestě Prasečí hlavy?”

e se místnost nepřemění, dokud v ní budou lidé.

Aberforth opustil

oji hospodu?”

Přirozeně,” potvrdila stará dáma pyšně. „Omluvte mne, musím mu jít pomoc.” S

de s Teddym, u svojí matky?”

ostlivě. „Máma se o něj ostará

Page 446: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Plánoval, že povede jednu ze skupinu bránit školní pozemky –“ Bez dalších slov Tonksová zmizela. „chvilku. Pak se sem vrat‘.” Ginny vypadala šťastná, že může opustit svoje útočiště. „Ale pak se hned„ „ „Na koho?” zeptala se Hermiona. “Domácí skřítkové, jsou dole v k „ „“Ne,” oNechceme už žádné mr–“ HRonovi, dala mu ruce kolem krku a pk „Je tohle ta pravá chvíle?“ znhlas: „Hej! Máme tu válku!“ R„Já vím, kámo,“ řekl Ron který vypadal jako by ho několikrát ude„ „než najdeme tu čelenku!?” „Jo – jasně – promiň –“ řekl Ron a spolu s Hermionou začali tes Jakmile vystoupili po schodech nahoru, bylo jim jasné, že za pár minut, které strávili v Komnatě nejvyšší potřeby, se situace v hradě zásadně změnila: StěHjist, že jsou Smrtijedi již velice blízko vchodu. Dívajíc se dolů, Harry uviděl Dráohánět se něčím co vypadalo jako kamenný chrlič a slyšel hlasitý řev, kterým dávaobr najevo svou nespokojenost.

Ginny,” řekl Harry, „Omlouvám se, ale potřebujeme, abys taky odešla. Jen na

vrat‘!” zakřičel na ni, když vybíhala schody nahoru za Tonksovou. Musíš se pak vrátit dovnitř!”

Počkej chvilku!” řekl Ron ostře. „Na někoho jsme zapomněli!”

uchyni, ne?”

Myslíš že bychom je měli zapojit do bitvy?” zeptal se Harry.

dpověděl Ron popravdě, „Myslím, že bychom jim měli říct, at‘ jdou pryč. tvé skřitky, ne? Nemůžeme jim poručit, aby pro nás zemřeli

arry uslyšel rachot, jak baziliščí tesáky vypadly Hermioně z rukou. Vyběhla k olíbila ho na rty. Ron odhodil tesáky i koště,

teré držel a odpověděl jí s takovým nadšením, že zvedl Hermionu ze země.

eptal se Harry slabě, ale když se nestalo nic jiného, ež se k sobě Ron s Hermionou pevněji přitiskli a zakymáceli se na místě, zvedl

on s Herminou se pustili, ale pořád se pevně drželi kolem pasu. řili do zad kyjem,

takže, ted‘ nebo nikdy, ne?”

Zapomeň na to, co s viteály?” zakřičel Harry. „Myslíš že - že ty tesáky neztratíte

áky znovu sbírat.

ny s strop se třásli hůř než kdy dříve; Prach zaplnil vzduch a skrz nejbližší okno arry viděl výbuchy zeleného a červeného světla, tak blízko u stěn hradu, že si byl

pa l

Page 447: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Doufejme, že některé z nich zašlápne!” řekl Ron když zaslechli z blízka řev. „Jen a Harry se otočil a uviděl Tposlala skvěle mířenou kletbu na houf útočníků pod nimi. „Hodná holka!” zaburácela poszstudentů kolem nich. „ „ „Bojoval s Dolohovem,” řekl Aberforth, „od té doby jsem ho neviděl!” „Tonksová,” řekla Ginny, „Tonksová, jsem si jistá že je v pořádku –“ Ale Tonksová odběhla za Aberforthem. Ginny se neštastná otočila na to Harryho, Rona a Hermionu. „Budou v pořádku,” řekl jí Harry, i když věděl, jak prázdná ta slova jsou. „GinhHermioně, a vrátili se zpět ke zdi, za kterou byla schováp Potřebuji místo kde je vše schované. Harry prosil ve své hlavě a dveře se zhmotnipřímo před nimi. Hluk bitvy utichl hned jak prošli skrz dveře a zavřeli za sebou: Vše bylo tiché. Byli vmístě velikosti katedrály a vzhledem města, jehož stěny byli tvořeny předmschovanými tisíci dávn “A on si nikdy neuvědomil, že někdo už dovnitř dostal?” ozval se Ronův hlas ti“Myslel si, že je jediný,” řekl Harry. “Jeho škoda, žp “ Jvšiml při svém minulém výletu do této místnosti. Vlastní dech mu v uších zněl hlasitě najedou se skstarou zaprášenou paruku na, které byla prastará čelenka. Už natahoval ruku, avšak když už zbýval jen malý kousek, uslyšel hlas za ním,

by nezašlápl někoho z našich!” řekl nějaký hlas:

Ginny a onksovou u vedlejšího okna, obě hůlky vytažené. Zatímco se na ně díval, Ginny

tava probíhající skrz prach přímo před nimi a Harry novu uviděl Aberfortha, jehož šedé vlasy polétávaly, jak provázel skupinu

Vypadá to, že se dostali skrz severní bránu, přitáhli s sebou vlastní obry.”

Neviděl jste Remuse?” zavolala na něj Tonksová.

ny, ned jsme zpět, zůstaň stranou, zůstaň v bezpečí – jdeme!” řekl Ronovi a

na Komnata nejvyšší otřeby.

li

ěty,

o zemřelých studentů.

skrz cho.

e jsem tu také něco kdysi otřeboval schovat . . . tudy,” dodal. “Myslím že je to tady dole. . . .”

Někde blízko,” mumlal si Harry. “Někde . . . někde . . .”

ak se hlouběji a hlouběji se potápěli do labyrintu, poznával předměty kterých si

zatřásl. Bylo to tady, přímo před ním, stará kredence a v ní rytá jeho stará kniha lektvarů a nad ní, pod‘obaný kamenný Kouzelník, nosící

Page 448: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Nehýbej Harry zaváhal a podíval se za sebe. Crabbe a Goyle stáli za ním, těsně u sebe, hůlkynamířené přímo na „To je moje hůlka, co držíš v ruce, Pottere,“ řekl Malfoy a namířil jinou hůlku skrz mezeru mezi Crabbem a Goylem. „Malfoyi. Kdo ti půjčil tu tvou?“ „Moje matka,“ odpověděl Draco. Hani Rona a Hermionu. Zdálo se že při hledání diadému odbě „No, a jak to, že vy tři nejste s Voldemortem?“ zeptal se Harry. „Budeme odměněni,“ řekl Crabbe. Jeho hlas byl, vzhledem k postavě, překvapijemný – Harry ho nikdy dříve promluvit neslyšel. Mluvil jako malé dítě, kterému slíbili pytel dobrot. „Vrátili jsme se, Pottere. Rozhodli jsmeR „Dobrý plán,“ odpovědědkde stál viteál. Kdyby ho tak mohl chytit, než začne boj… „ V téhle místnosti jsem prakticky žid „Skrývali jsme se na chodbě,“ znhledáš diadém! Co je to diadém?“ „Harry?“ Ronův hlas zněl z druhé strany stěny po Harryho pravici. „Ty s někým mluvíš?“ Crabbe švihem namířil svou hůlku na padesát stop vysokou hroman Stěna se začala klepat a její horní třetina začala se začala sypat do uličky, kde stRon. „„Finite!“ a hora věcí před ním se přestala pohybovat. „Ne!“ zařval Malfoy a chytil Crabbeho paži aby zastavil jehtu

se, Pottere.“

Harryho. Skrz malý prostor mezi jejich těly viděl Draca Malfoye.

Už ne,“ zasupěl Harry a pevněji sevřel rukojeť své hůlky. „Kdo ji získá, ten ji má,

arry se zasmál, ačkoli na nastalé situaci nebylo směšného vůbec nic. Neslyšel už hli z doslechu.

se neodcházet. ozhodli jsme se tě přivést k němu.“

l Harry ironicky. Nemohl uvěřit, že je tak blízko k cíli, a ostanou ho Malfoy, Crabbe a Goyle. Začal pozpátku pomalu lézt směrem k místu,

A jak jste se sem vlastně dostali?“ zeptal se, aby rozptýlil jejich pozornost.

l celý loňský rok,“ řekl Malfoy ostře. „Vím jak se ostat dovnitř.“

avrčel Goyle. „Umíme se teď zneviditelnit! A pak,“ a jeho tváři se objevil přechytralý výraz, „ses objevil přímo před námi a řekl si, že

du starého ábytku, rozbitých kufrů, starých knih, hábitů a dalších věcí, a zařval, „Descendo!“

ál

Rone!“ slyšel Harry Hermionin výkřik odněkud zdáli. Namířil svou hůlku, zakřičel,

o kouzlo. „Jestli zničíš hle místnost, můžeš spálit i ten diadém!“

Page 449: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Pottera, komu záleží na nějakém diadému?“ „nechápavostí svých kolegů. „Takže to musí znamenat, že…“ „Musí znamenat?“ otočil se na něj Csi „Harry?“ s „Harry?“ napodobil Crabbe. „Co se děje… ne, Pottere! Crucio!“ Harry skočil po diadému. Crabbeho kletba ho minula, ale zasáhla kamennou bustu, khromadě objektů, na kterých přistála busta. „pan ho chce živého…“ „která ho chytila. „Ale jestli budu moct, tak ho zabiju. Temný pán ho stejně chce mrtvého, tak co na tom…?“ Červené jiskry minuly Harryho jen o několik centimetrů. Hermiona vyběhla ze za rohu za ním a vyslala Omračující kouzlo na Crp „To je ta Mudlovská šmejdka! Avada Kedavra!“ Harry viděl, jak Hermiona uskočila stranou, a viděl také, jak Crabbeho chuť zabíjet vytlačila vše ostatní z jeho mysli. Vyslal na něho Omračující kouzlo. Crabbe uskanábytku a kostí. „Nezabíjejte ho! NEZABÍJEJTE HO!“ křičel Malfoy na Crabbea a Gmířili na Harryho. Jejich zaváhání bylo vše, co Harry potřeboval. „Expelliarmus!“ Goylova hůlka vylétla z jeho ruky a zmizela mezi objekty vedle něho. Goyle po ní hloupě skočil a pokoušeOSpoutávací kletbu na Crabbea, která jen těsně minula cíl. Crabbe se otočil a opět zakřivtřínohou skříní, když k nim Hermiona zamířila a zasáhla Goyla Omračujícím kouzlem.

No a co?“ odpověděl Crabbe a setřásl ze sebe Malfoyovu ruku. „Temný pán chce

Potter sem přišel ho získat,“ řekl Malfoy a snažil se skrýt znechucení nad

rabbe s neskrývanou zuřivostí. „Koho zajímá, co myslíš? Už od tebe nepřijímám rozkazy, Draco. Ty i tvůj otec jste vyřízený.“

lyšeli opět Rona na druhé straně harampádí. „Co se děje?“

terá vyletěla do vzduchu. Diadém stoupal vzhůru a pak zmizel z dohledu v

PŘESTAŇ!“ zařval Malfoy a jeho hlas se nesl místností, zesílen ozvěnou. „Temný

No a? Vždyť ho nezabíjím, ne?“ zaječel Crabbe a opět odhodil Malfoyovu roku,

abbeho hlavu. Netrefila se pouze roto, že ho Malfoy strhl stranou.

očil vyrazil Malfoyovi hůlku z ruky. Ta se odkutálela z dohledu pod horu rozbitého

oyla, kteří oba

l se ji znovu získat. Malfoy uskočil Hermionině druhému mračujícímu kouzlu a Ron, který se najednou objevil na konci uličky, vypálil

čel, „Avada Kedavra!“ Ron zmizel z dohledu,aby se yhnul paprsku zeleného světla. Malfoy, stále ještě bez hůlky, se skrýval za

Page 450: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„spadl starý diadém. „Podívej se po něm, já zatím po „HARRY!“ zaječela. Hlasitě se rozléhající hluk ho na poslední chvíli varoval. Otočil se a spatřil Rona iCrabbea, jak utík „Máš to rád propečený, ty špíno?“ zaburácel Crabbe za běhu. Zplameny je proná „Aguamenti!“ vykřikl Harry, ale proud vody, který se valil z jeho hůlky, se okamžitvypařoval do vzduchu. „UTÍKEJ!“ Malfoy chytil omráčeného Goyla a táhl ho za sebou. Crabbe je všechny předběhl atvářil se velice vyděšeně. Harry, Ron a Hermiona běželi za ním a oheň je dálpronásledoval. Nebyl to normální oheň: Crabbe použil kletbu, o níž Harry nikneslyšel. Když zatočili za roh, plameny je sledovaly dál, dokud byli naživu, chtěly je zabítNyní oheň měnil tvar, zformoval se v obrovské množství ohnivýcpplameny živily, vylétk Mnich kroužily ohnivé příšery, neustále se přibližovaly, šlehaly kro „Co budeme dělat?“ překřikovala Hermiona ohlušující burácení ohně. „Co buded„Tady!“ Hsi za sebe pk Všichni se vznesli do vzduchu a jen o kousek minuli zobák ohnivého dravce, ktpo nich ohnal čelistí. Zaplavoval je kouř a žár: vyčarovaný oheň pod nimi pohlcomajetek gmCrabbovi a Goylovi. Snesl se k pustošivým příšerám z plamenů, jak nejvíc se odvážil, ale viděl jen oheň. Jak hrozný způsob umírání… tohle nikdy nechtěl… „Harry, vypadněme odsud, vypadněme odsud!“ zařval Ron, přestože bylo nemožn

Někde tu je!“ zařval na ni Harry a ukázal směrem na hromadu věcí, na kterou můžu R…“

ají ze všech sil směrem k nim.

dálo se ale, že ani on nemá kontrolu nad tím, co udělal. Abnormálně veliké sledovaly a cestou zapalovaly hromady, k nimž se přiblížily.

ě

dy

. h nestvůr: Hořící

avouci, chiméry a draci rostli a mizeli, a památky předchozích staletí, které aly do vzduchu do jejich otevřených úst, vyhazovány jejich

ončetinami plnými drápů, než je ono peklo pozřelo.

alfoy, Crabbe a Goyle zmizeli z dohledu: Harry, Ron a Hermiona ztuhli; kolem olem svými drápy,

hy a ocasy a obklopoval je nesmírný žár.

me ělat?“

arry popadl pár košťat z nejbližší hromady haraburdí a hodil jedno Ronovi, který osadil Hermionu. Harry okamžitě přehodil nohu přes druhé koště a

opnutím se odrazil od podlahy.

erý se val

enerací štvaných studentů, výsledky tisíců zakázaných pokusů a tajemství noha duší, které v komnatě našly útočiště. Harry nenašel ani stopu po Malfoyovi,

é

Page 451: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

najít skrz černý kouř dveře. An „Je to – příliš – nebezpečné!“ zaječel Ron, ale Harry kroužil ve vzduchu. Jbouři plamenů pod ním, jestli nespatří náznak života, končetinu nebo obličej, kterýby dopos Ana křehké věži ze spálených stolů a Harry se spustil střemhlav dolů. Malfoy ho viděl přilétat a zvedl jednu paži, ale i když ji Harry chytil, věděl, že to nebude dobréGoyle byl příliš těžký a Malfoyova „JESTLI KVŮLI NIM ZEMŘEME, TAK TĚ ZABIJU, HARRY!“ zařval Ronův hlas a jak se k nim snášela obrovská ohnivá chiméra, on a Hermiona vytáhli Goyla na své koště a vznesli se nahoru, když se Malfoy škrábal na Harryho koště. „Dveře, dostaň se ke dveřím, ke dveřím!“ zaječel Malfoy Harrymu do ucha, Hzrychlil a sledoval Rona, Hermionu a Goyla skrz vzdouvající se černý kouř. Skornničivými plameny, které vynesly do vzduchu ohnivé příšery jako na oslavu vítězství. Viděl poháry, štíty, jiskřící ná „Co to děláš, co to zsměřoval do chřtánu šklebícího se hada. A pak ho polapil, chytil do své ru Harry znovu prudce zatočil, jak se po něm had ohnal, vznesl se do výšky a namířil to k místu, kde jak se modlil byly dveře otevřené: Ron, Hermiona a Goyle zmizeli a Malfoy se Harryho držel tak pevně, až toočistý vzduch a oni narazili do zdi chodby naproti komnatě. Malfoy spadl z koštěte a ležel tváří k zemi, prudce oddychoval, kašlal a dávil se. Harry se převalil a posadil se: dveře Komnaty nejvyšší potřeby zmizely a Ron a Hermiona funěli vedle Goyla, který byl stále v bezvědomí. „C – Crabbe,“ vymáčkl ze sebe Malfoy. „C – Crabbe…“ „Je mrtvý,“ řekl Ron krutě. Kkolem nich se prohnala skupina průhledných postav na koních a jejich hlavy, kteréměly v podpaží, krvežíznivě ječely. Když se Hon Bezhlavých přehnal, Harry se postavil a rozhlédl okolo: kolem něj se stále odehrávala bitva. Slyšel víc výkřiků, než jen ty od vzdalujících se duchů. Projela jím vlna paniky. „ „Byla tady. Měla se pak vrátit do Komnaty nejvyšší potřeby.“

pak Harry uslyšel tenký, žalostný lidský hlas, který přicházel ze strašlivé bouře ičivých plamenů.

eho brýle mu poskytovaly očím jakous takous ochranu přes kouřem, prohledával

ud nebyl spálený jako dřevo…

pak je uviděl: Malfoy rukama zakrýval Goyla, který upadl do bezvědomí. Seděli

: zpocená ruka mu okamžitě vyklouzla –

arry o

emohl dýchat – kolem nich bylo posledních pár předmětů, prozatím nespálených

hrdelník a starou, bezbarvou čelenku –

děláš? Dveře jsou támhle!“ ječel Malfoy, ale to už Harry ostře atočil a zanořil se do plamenů. Diadém se pomalu snášel, otáčel a zářil, a

ky –

si

bolelo. Pak skrz kouř Harry spatřil bdélníkovou skvrnu, ke které vedl svoje koště, a za moment jeho plíce vdechly

romě kašlání a funění bylo všude ticho. Pak hradem otřáslo nespočet výbuchů a

Kde je Ginny?“ zeptal se ostře.

Page 452: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„vstal, škrábal se na hrudi a koukal napravo nalevo. „Neměli bychom se rozdělit a hledat –?“ „Ne,“ zareagovala Hermiona a také se postavila. Malfoy a Goyle se ještě pořád zoufale váleli na podlaze; ani jeden z nich neměl hůlku. „Zůbychom měli jít – Harry, co to máš v ruce?“ „Cože? Jo, tohle – “ Vytáhl diadém a zvedl ho výš. Byl ještě horký, zčernalýpohledu byl na něm stále rozli Z diadému vytékala térová tmavá hmota podobná krvi. Diadém se náhle začal divoce třást, pak se rozlomil Harrymu v rukách, a když se tak stalo, Harry uslyšslabounký vzdálený výkřik bolestí, který se neozýval z pozemků ani z hradu, ale z věci, která se mu právě rozpadla mezi prsty. „To musel být Ďábelský Oheň!“ za„ „bych se nikdy, nikdy v životě neopovážila ho použít, je příliš nebezpečný. Jak Crabbe věděl, jak ho –?“ „ „Škoda, že nedával pozor, když se zmiňovali jak ho zastavit,“ poznamenal Ron, jehož vlasy byly sežehnuté stejně jako Hermioniny a jehož obličej byl zčernalý. „Kdyby se nás všechny nesnažil zabít, docela „Ale uvědomuješ si tnNedokončila větu, jelikož chodbu naplnil jekot, výkřiky a nezaměnitelné zvuky zápasu. Harry se rozhlédl a srdce mu téměř selhalo: Smrtijedi pronikli do BradaviFred Harry, Ron a Hermiona jim běželi na pomoc. Proudy světla létaly všemi směry amuž, který bojoval s Percym, urychleně couval. Kápě mu slétla z hlavy a oni spatřvysoké čelo a pruh vlasů – „upustil hůlku, skřípl si část hábitu a vypadal velice sklíčeně. „Už jsem se zmiňoval, že dávám v „Ty snad vtipkuješ, Percy!“ zařval Fred, když se Smrtijed, s kterým bojoval, sesunul pod tíhou tří různých omračovacích kouzel. Thicknesse spadl na podlahkolem něj zaznělo několikmořského ježka. Fred se vesele podíval na Percyho.

Sakra, ty si myslíš, že po tom strašným ohni bude ještě fungovat?“ řekl Ron a také

staneme při sobě. Asi

od sazí, ale při bližším poznatelný nápis: Důvtip je nade všechna bohatství

dí.

el

mumlala Hermiona a zírala na úlomky diadému. Prosím?“

Ďábelský Oheň – jedovatý oheň – je jedna ze substancí, které ničí viteály, ale já

Musel se to naučit od Carrowových,“ řekl Harry chmurně.

by mě mrzelo, že je mrtvý.“

o vůbec?“ zašeptala Hermiona. „To znamená, že stačí, když ajdeme hada – “

c. a Percy právě couvali a každý z nich bojoval s maskovaným mužem.

ili

Dobrý den, pane ministře!“ křičel Percy a poslal kletbu přímo na Thicknesse, který

ýpověď?“

u, výbuchů a on se jakoby přeměňoval na určitý druh

Page 453: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ty jsi opravdu vtipkoval, Percy… myslím, že od tebe jsem neslyšel vtip asi – “ Vzduch vybouchl. Všichni se seskupili dohromady, Harry, Ron, Hermiona, FrPnebezpečí téměř pominulo, byl svět roztržen na dvě poloviny. Harry letěl vzduchea jediné, co mohl dzbraně, a zakrýt si hlavu rukama. Slyšel výkřiky svých druhů a bez naděje, že byzjistil, co se s nimi stalo – Pnapadena. Z jedné strany ho ovál studený vzduch a on pochopil, že hrad byl z čásvyhozen do vzduchu. Na tváři ucítil lepkavou tekutinu a věděl, že krvácí. Pak uslyšel strašlivý výkřik, ktemzavrávoral a byl vyděšený, jako toho dne ještě nebyl. Nebo možná, jako nebyl vyděšený nikdy ve svém životě… Hpřesně tam, kde zeď vybouchla. Harry popadl Hermionu za ruku a společně seprodírali skrz kámen a dřevo. „Ne – ne – ne!“ křičel někdo. „Ne! Frede! Ne!“ Percy třásl se svým bratrem, Ron klečel vedle nich, Fredovy oči zíraly do prázdnv

32. Kapitola – Starodávná hůlka

Tok času skončil, tak jak to, že se bitva nezastavila, hrad tiše nespadl a všichni bojovníci nesložili zbraně? Harryho mysl padala volným pádem, vymkla se z jeho kontroly neschopna pochopsm A potom okolo otvoru spadlo něčí tělo a ze tmy na ně vylétaly kletby, které je míjely těsně nad hlavou a trefovaly zeď za nimi. „K zemi!“ zakřičel Harry a nocí létalo víc a víc kleteb. Chytl společně s Ronem HermionuFrychle, musíme odtud!“ Jenom zavrtěl hlavou. „Percy!“ Harry viděl slzy, které ztékaly Ronovi pst Percy, už pro něj nemůžeš nic udělat! Musíme...“

ed a ercy, dva Smrtijedi, jeden omráčený, druhý přeměněný: a na zlomek vteřiny, kdy

m ělat, bylo pevně se držet tenkého kousku dřeva, jeho jediné

ak spadl zpátky na zem: byl napůl pohřben v troskách chodby, která byla ti

rý mu převrátil vnitřnosti naruby a který vyjadřoval uka, jež nemohla způsobit žádná kletba ani plameny. Postavil se, mírně

ermiona se prodírala troskami, mezi kterými byli na zemi tři rudovlasí muži

a a jeho obličeji zůstal poslední úsměv, který se na něm objevil.

it realitu, protože Fred Weasley nemohl být mrtev, jeho ysly musely lhát...

a přitlačili ji na podlahu. Percy si lehl přes redovo tělo a chránil ho před dalším zraněním a když Harry zakřičel: „Percy,

o tvářích, když pozoroval svého aršího bratra. Vzal Percyho za ramena a zatáhl, ale on neustoupil. „

Page 454: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Hermiona vykřikla a když roč. Obrovský pavouk o velikosti menšího auta se snažil prolézt dí u ve zdi. Jeden z Aragogových potomků

e tmě.

tala

ze Zapovězeného lesa, do terého museli proniknout Smrtijedi. Harry na ně vyslal omračující kletby, takže se

o

Jdeme, TEĎ!“

lačili spolu s Ronem Hermionu před sebou a Harry se na chvíli zastavil, aby odtáhl

čně dstranili Fredovo tělo z cesty.

Tady,“ řekl Harry a umístili ho do výklenku, kde dříve stálo brnění.

e schovaný, odešel za Ronem a Hermionou. Malfoy s Goylem mizeli, ale konec chodby byl plný prachu, padající omítky a skla vytlučeného

arry uviděl mnoho lidí pobíhajících tam a zpět, ale nemohl říct, jestli jsou to

ROCKWOOD!“ a utíkal ve směru, kde stál vysoký můž, který čelil několika

atáhla Rona za jeden gobelín a vypadalo to, jakoby spolu zápasili. V jednu chvíli si se snad znovu líbají, ale potom pochopil, že se snaží zabránit

onovi, aby se rozběhl za Percym.

echny Smrtijedy...“

se třásl zteky a smutkem.

se Harry otočil, nemusel se ptát pro

se přidal k boji. Ron a Harry společně vykřikli a jejich kouzla se spojila. Příšeru to odhodilo zpět, hrůzostrašně zatřepala nohama a zmizela v „Přivedl si kámoše!“ volal Harry na ostatní a vyhlížel otvorem ve zdi, kterým lédalší kouzla. Další pavouci šplhali po stěně hradu vzhůru, osvobozeníkzkutáleli jeden na druhého a popadali dolů, pryč z dohledu. Poté okolo Harryhproletěla jedna kletba tak těsně, že cítil, jak mu její síla pročísla vlasy. „ TFredovo tělo do výklenku ve stěně. Když si Percy všiml, co dělá, přestal se těla držet a pomohl mu. V podřepu, aby se vyhnuli létajícím kletbám, spoleo „ Nemohl se na Freda dívat ani o chvíli déle, než nevyhnutelně musel, a jakmile se ujistil, že je dobřzdaleko od oken. Hpřátelé nebo nepřátelé. Percy zahnul za roh a silně vykřikl: „studentům. „Harry, támhle!“ vykřikla Hermiona. ZHarry myslel, žeR „Poslouchej mě...POSLOUCHEJ MĚ, RONE!“ „Chci jim pomoct...Chci zabít vš Jeho obličej byl zkroucený hněvem, špinavý od prachu a kouře a celý v „Rone, jsme jediní, kteří to můžou skončit! Prosím..Rone...potřebujeme toho hada, musíme zabít toho hada!“ řekla Hermiona.

Page 455: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Azadostiučinění. Také chtěl bojovat, potrestat lidi, kteří zabili Freda a chtěl najídalší Weasleyovi a především se ujistit, že Ginny není...ale np „Budeme bojAzkončit!“ Také plakala a když mluvila, otírala si oči do svého roztrhaného a sežehlého rukávu. Několikrát se zhluboka nadechla, aby se uklidnila, stále pevně držela Roa otočila se na Harryho. „Musíš zjistit, kde je Voldemort, bude mít tok Jmu ukázat Voldemortovy myšlenky? Na její rozkaz zavřel oči a najednou výkřikrány a všechny nesod Stál uprostřed zpustlé, ale podivně známé místnosstJediné nezabedněné okno otevíralo pohled na daleké záblesky světla na stál hrad, ale uvnitř místnosti byla tma, až na jedinou petrolejovou lampu. Protáčel si hůmchytrý, mazaný, vynalézavý a zvídavý čaroděj...Byl si jistý, že chlapec nenajde diadém...i když ta Brumbálova loutka zašla mnohem dál, než by si kdy myslel...p „Můj pane,“ řekl zoufalý a zlomený hlas. Otočil se. V nejtmavším rpoteklé. „ „Pokud je tvůj syn mrtvý, Luciusi, není to moje vina. On nepřišel a nepřipojil se kmně jako ostatní Zmijozelští. Možná se rozhodl spřátelit se s Harrym Potterem?“ „ „Musíš doufat, že ne.“ „Nebojíte se...nebojíte se, můj pane, že Potter zemře rukou někoho jiného,to

le Harry věděl, jak se Ron cítí. Zničení dalšího viteálu nemůže přinést t

edokázal si to ani ředstavit...

ovat!“ řekla Hermiona. „Budeme muset, abychom se dostali k hadovi! le nesmíme zapomínat na to, co musíme udělat! Jsme jediní, kteří to mohou

na

ho hada s sebou, ne? Udělej to Harry, oukni do něj!“

akto, že to bylo tak jednoduché? Protože jeho jizva pálila už celé hodiny a toužila y,

urodé zvuky bitvy utichaly, dokud nebyly vzdálené, jakoby stál aleko, daleko od nich...

ti s loupajícími se tapetami na ěnách a zabarikádovanými okny. Zvuky útoku na hrad byly vzdálené a utlumené.

místě, kde

lku mezi prsty, sledoval ji a myslel na tu místnost na hradě, tajnou ístnost, kterou kdysi našel jen on sám, místnost, komnatu, kterou otevře jen

říliš daleko...

ohu seděl Lucius Malfoy, rozedraný, stále nesl známky osledního trestu za to, že chlapec unikl. Jedno z jeho očí zůstávalo zavřené a

Můj pane, prosím, můj syn...“

e

Ne, to nikdy!“ šeptal Malfoy.

nežli u vaší?“ zeptal se Malfoy a jeho hlas se třásl. „Nebylo by...promiňte

Page 456: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

mi...moudřejší bitvu odvolat, vstoupit do hradu a vyhledat ho s..sám?“ „Nesnaž se něco předstírat, Luciusi. Chceš, aby bitva skončila jenom proto, abysmohl zjistit, co se stalo tvému synovi. Ale já nepotřebuji Pottera hledatnoc skončí, Potter si mě najde s Voldemot se ještě jednou upřeně zadíval nk „Jdi a přiveď Snapea.“ „ „ Vystrašený, třesoucí se opustil Malfoy temnou místnost. Voldemort tam zůstal státo „ Ukroutil uvnitř ochranného kouzelného vaku, který pro něj vytvořil. Zářivá průhlednákoule, něco mezi třpytivou klecí a nádrží. Hjeho uši vystaveny vřískotu a výkřikům, třeskům a ranám bitvy. „Je ve chroptící chýši. Had je s ním a P „Voldemort sedí v chroptící chýši?“ řekla Hermionn „ „ „ „Dobře,“ řekl Ron a rovnal si ramenac H „Vy dva tu zůstanete, já půjdu pod neviditelným pláštěm a vrátím se tak rychle, jak to jenom bude...“ „Ne,“ řekla Hermiona, „bylo by mnohem smysluplnější, kdybych si plášť vzala jáa...“ „

. Dříve, než

ám.“

a svou hůlku. To ho trápilo...a věci, teré trápí Lorda Voldemorta, se musí změnit...

Snapea, můj p-pane?“

Snapea. Hned. Potřebuji ho. Je tu...služba...kterou od něj potřebuji. Jdi!“

t, čil hůlkou v prstech a zíral na ni.

Je to jediná cesta, Nagini,“ šeptal a rozhlédl se kolem.

viděl obrovského silného hada, který byl nyní zavěšený v prostoru a půvabně se

arry zalapal po dechu, otevřel oči a vrátil se zpátky ve stejnou chvíli, kdy byly

je kolem něho nějaký druh kouzelné ochrany. rávě poslal Luciuse Malfoye pro Snapea.“

a pobouřeně. „On...on ebojuje?“

Myslí si, že nemusí bojovat,“ řekl Harry. „Myslí si, že k němu přijdu sám.“

Ale proč?“

Ví, že hledám viteály...drží Naginiho blízko u sebe, takže k němu musím...“

. „Takže tam jít nemůžeš. To je to, co on hce, co očekává. Takže tu zůstaneš a postaráš se o Hermionu a já půjdu a...“

arry Rona přerušil.

Ani na to nemysli,“ zavrčel na ní Ron.

Page 457: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Před tím, než došla Hermiona dál než k: „Rn „POTTER!“ Stáli tam dva maskovaní Smtijedi, ale ještě dřív, než stačili zvednout své hůH „ Sdolů, aniž by mohli kontrolovat svou rychlost, ale dost rychle na to, aby omračukouzla Smrtijedů proletěla vysoko nad jejich hlavami. Proletěli gobelínem, kterb „ Ozvaly se dvě hlasité rád „Zpátkuhnuli stádu okolo cválajících lavic vede Neobjevila se, aby jim cokoliv řekla. Měla slezlé vlasy a na tváři řeznou ránu. Když zahnula za roh, uslyšeli její výkřik. „USTUP!“ „Harry, vem si plášť,“ řekla Hermiona. „Na nás nezáleží...“ Hoblaku vzn Seběhli dolů po dalším schodišti a zjistili, že jsou v chodbě plné zápasících dvojiPortréty na obou stranách chodby byly nacpané lidmi, kteří volali rady a pobídky na studenty a učitele čelící maskovaným i nemaskovaným Smrtijedům. Dean získal hůlku a teď čelil tváří v tvář Dolohovovi a Parvati Traversovi. Harry, Ron i Hermiona zvedli hůlky, připraveni zaútočit, alenněkoho z jejich strany. Stáli a čekali na příležitost zasáhnout a v tom se nad nimi ozvalo hlasité: „Fíííííí!“ a když se podívali nahoru, zjistili, že je to Protiva a rozhazuje tobolky škrtidubu na Smrtijedy, jejichž hlavy byli najednou obaleny rostoucími zelenými v „ARGH!“

one, já jsem stejně schopná...,“ gobelín a vrchu schodiště, na kterém stáli, se roztrhl.

lky, ermiona zakřičela:

Gliseo!“

chody pod jejich nohama se proměnily v hladkou skluzavku a oni se po ní řítili jící ý

yl na konci schodiště, spadli na podlahu a zastavili se o protější stěnu.

Duro!“ vykřikla Hermiona a ukazovala hůlkou na gobelín.

ny, jak se tapisérie proměnila v kámen a Smrtijedi řítící se olů do ní tvrdě narazili.

y!“ vykřikl Ron a vrhli se spolu s Harrym a Hermionou proti dveřím, aby ných utíkající profesorkou McGonagallovou.

arry však plášť přehodil přes všechny tři a doufal, že nikdo neuvidí jejich nohy v ášejícího se prachu, padajícího kamení a míhajících se kouzlech.

c.

účastníci souboje se eustále pohybovali, takže byla velká pravděpodobnost, že by jejich kouzla zasáhla

ýhonky kroutícími se jako tlustí červi.

Page 458: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Hrst tobolez „stáli Harry, Ron a Hermiona. Dkletbou. Dolohov mu chtěl odplatit tímtéž, ale Parvati na něj vystřelila svazující kouzlo. „JDEME!“ zakřičel Harry a on, Hermiona a Ron stahujíc si plášťsena kalužích šťávy ze škrtidubu směrem k vrchu mramorového schodiště vedoucíhodo vstupní haly. „Já jsem Draco Draco stál na vrchním odpočívadle a hájil se před dalším maskovaným SmrtijedeHarry ho omráčil, když procházeli kolem. Malfoy se zářivě rozhlížel a Ron ho praštz pod pláště. Spadl pozadu na Smrtijedaz „zakřičel Ron. VHarry podíval. Yaxley stál blízko hlavní brány a zápasil s Kratiknotem, maskovanýSmrtijed v souboji s Kingsleym Studenti pobíhali všemi směry, někteří nesli své zraněné kamarády. Harry namířil omračující kouzlo na maskovaného Smrtijeda, ale těsně minul a skoro zasáhl Nevilla, z Harry, Ron a Hermiona spěchali dolů po mramorovém schodišti. Nalevo od nich se ozval zvuk tříštícího se skla a přesýpací hodiny, které ukazovaly počet bodů zmijozelské kolejzna zem, přes místnost přeběhla šedá skvrna, o které si Hara „NE!“ vykřikla Hermiona a s ohlušující ranou z její hůlky odhodila Fenrira Šedohřbeta pryč od lehce se třesoucího těla Levandule Brownové. Zzábleskem bílého světla a lupnutím zasáhla do hlavy křištálová koule a on spadl npodlahu a neh „Mám jich víc!“ křičela profesorka Trelawneyová stojící na balustrádě. „Spoustupro každého, kdo si o ně řekne! Tady...!“

k zasáhla plášť nad Ronovou hlavou. Klíčící zelené kořeny byly zvláštně avěšeny v prostoru a Ron s nimi třepal, aby se jich zbavil.

Je tu někdo neviditelný!“ vykřikl maskovaný Smrtijed a ukazoval na místo, kde

ean vytěžil ze Smrtijedova chvilkového vyrušení co jen šlo a odhodil ho omračující

co nejtěsněji k sobě rozeběhli pokrčení s hlavami dolů přímo středem mezi zápasníky klouzajíc u toho

Malfoy, jsem Draco, jsem na vaší straně!“

m. il

, tekla mu krev z pusy a byl naprosto matený.

Tohle je podruhé, co jsme ti dnes v noci zachránili život ty falešnej bastarde!“

šude na schodišti a v hale stály další zápasící dvojice, Smrtijedi všude, kam se

stál hned vedle nich.

který se zničehonic objevil a nesl plnou náruč úponice jedovaté, která se ačala šťastně obtáčet okolo nejbližšího Smrtijeda a dusit ho.

e, začaly rozsypávat smaragdy všude kolem, takže utíkající lidé ačali klouzat a kolísat. Z balkónu nad nimi spadla dvě těla a ve chvíli, kdy dopadla

ry myslel, že je to zvíře, by se zakousla svými zuby do jejich krku.

asáhl mramorový sloupek a pokoušel se znovu postavit na nohy. Potom ho se a

ýbal se.

Page 459: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Amávla hůlkou a vyslala kouli přes místnost, kde rozbila okno a vyletěla ven. V tutéžchvíli se rozletěla silná dřevěná vstupní brána a další obrovští pavouci si razilido vstupní síně. Vobránci Bradavic a červené a zelené záblesky světla vyletěly do středu přicházejících příšer, které se třásly a tyčily se víc hrůzostrašně, než kdy pře „Jak se dostaneme ven?“ křičel Ron přes všechen ten vřískot, ale dřív než Harry či Hermiona stačili cokoliv říct, byli odhozeni stranou. Hagrid s burácením sbíhal ze schodů a vytáhl svůj růžový deštník. „Neubližujte jim! Neubližujte jim!“ křičel. „ Harry zapomněl na všechno, vyběhl zpod neviditelného pláště a skrčil se, aby se vyhnul všem zářícím kle „HAGRIDE, VRAŤ SE!“ Apavouky, kteří se s cupitáním odporně vyrojili před náporem kouzel ven z hradu spolu s Hagridem pohřbeným v jejich středu. „HAGRIDE!“ Harry uslyšel, jak někdo volá jeho vlastní jméno, nezáleželo na tom, jestli přítel či nepřítel. Utíkal dolů na vnější schodiště vedoucí na tmavé pozemky a hepavouci ustupovali pryč směrem zpět do temného lesa. Hagrida nebylo vidět. „HAGRIDE!“ Myslel si, že uviděl velkou černou rukczem se pod ní otřásla. Podíval se vhůru. Před ním stál 20 sstpohybem roztříštil svou obrovskou pěstí okno v horních patrech a na Harryho dopadla sprška roztříštěného skla a donutila ho stáhnout se zb „obra, který se teď snažil skrz rozbité okno chytit lidi uvnitř. „NE!“ vykřikl Ron a zachytil Hermioninu ruku, h

s pohybem jako při tenisovém podání vytáhla ze své tašky další křišťálovou kouli,

cestu

ýkřiky hrůzy naplnily vzduch. Zápasící dvojice se rozptýlily, Smrtijedi stejně jako

d tím.

HAGRIDE, NE!“

tbám létajícím po celé síni.

le nebyl ani na půli cesty k Hagridovi, když se to stalo. Hagrid zmizel mezi

mžící se

u vynořit se mezi pavouky, ale když se za nimi htěl rozeběhnout, cestu mu zatarasila obrovská noha, která sem dopadla ze tmy a

top vysoký obr, ze kterého nebylo vidět nic, než jeho jako kmen romu silná holeň, hlavu měl schovanou ve stínu. Jedním brutálním plynulým

novu pod úkryt hlavní rány.

Ah můj...!“ vyjekla Hermiona, když spolu s Ronem dostihli Harryho a zírala na

když zvedala svou hůlku. „Omráčíš o a on rozbije půl hradu...“

Page 460: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ Dráp se vynořil zpoza rohu. Harry teď viděl, že Dráp je mezi obry dost podsaditý. Obrovská příšera, která se snažila rozmačkat lidi v horních patrech se otočila adDrápova křiván „UTÍKEJTE!“ zakřičel Harry. Nruku a táhnul jí po schodech na pozemky, Ron hned za nimi. Harry neztrácel nadějina nalezení a zachránění Hagrida. Utíkal tak rychle, že ostatní byli teprve na pcesty k Zapovězenému lesu, než ho znovu dohnali. Vzduch vsměrem k hradu, tváře zahalené kápěmi a jejich chroptící dech… Rtiššími, tlumenými, protože ticho, které přinášeli pouze mozkomorové, se rozléhanocí… „No tak, Har Pozvedl hůlku, ale pohlcovala ho beznaděj: Fred odešel a Hagrid určitě umíral, nebo už byl mrtvý; nevěděl, kolik dalších ještě položilo život; cítil, jako kdyby jduše napůl opustila jeho tělo… „HARRY, NO TAK!“ vykřikl Herm Stovka mozkomorů se k nim pz Viděl Ronova stříbrného teriéra, jak vyrazil do vzduchu, slabě zazářil a zanikl; Hermionina vydra se zatočila a vybledla, při čemž jeho vlastní hůlka se mu klepalav ruce, a on téměř vítal blížící se zapomenutí, přísli A pak se kolem Harryho, Ronovy a Hermioniny hlavy vznášel stříbrný zajíc, divoča liška: mozkomoři se stáhli pryč od zvířat. Z temnoty přišli další tři lidé, aby jim stáli po boku, hůlky měli napřažené a dál vyčarovávali své PatronyS „Tak je to správně,“ řekla Lenka povzbudivě, jako kdyby byli zpátky v Komnatě nejvyšš „Tak je to správně, Harry… No tak, mysli na něco šťastného…“ „

HAGGER?“

ěsivě zařvala. Schody se zatřásly, když se postavil svému menšímu druhovi a

ústa se otevřela a ukázala jim žluté jako cihly velké zuby. V tom se a sebe vrhly se zuřivostí lvů.

oc se zaplnila skřeky a ranami, jak spolu dva obři zápasili, a on chytil Harmionu za

ůli

kolem nich ztuhnul: Harrymu se zastavil dech a ztuhl mu v hrudi. Tmou ířivým pohybem plachtily postavy, které kolem sebe soustředily černotu, a mířily

on a Hermiona vedle něj se k sobě přitiskli, jak se zvuky boje za nimi stávaly lo

ry!“ řekl Hermionin hlas z velké dálky, „Patrony, Harry, no tak!“

eho

iona.

řibližovala klouzavým pohybem, drali se za Harryho oufalstvím, které jim slibovalo hodokvas…

b nicoty, žádných pocitů…

ák

: Lenka, Ernie a eamus.

í potřeby a procvičovali si v B.A.

Něco šťastného?“ pronesl stále se třesoucím hlasem.

Page 461: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Pořád jsme tady,“ zašeptala, „stále ještě bojujeme. No tak, teď…“ Nkdy vydal, vytryskl z konce Harryho hůrodolehly hlasitě k jeho uším. „„právě jste nám zachránili – “ Za burácení, které připomínalo otřesy při zemětřesení, vyšel kolébavě ze tmy led „UTÍKEJTE!“ zařval znovu Harry, ale ostatní na to ani nečekali: všichni se rozutekla ani ne o vteřinu později dopadla ohromná noha na místo, kde ještě před chvilkoustáli. Harry se rozhlédl okolo: Ron a Hermiona ho následovali, ale zbylí tři zmizeli ve víbitvy. „Pojďme pryč z jeho dosahu!“ zaječel Ron, když obr máchl znovjeho plic vyrazil skřek, který se nesl po školních pozemn „ Nějakým způsobem vyhnal všechno pryč z mysli, potlačil je, aby se znovu nevyrmyšlenky na Freda a Hagrida a strach o všechny, které miloval, rozptýlené po hradě a venku; všechno muselo poča Uháněl a napůl doufal, že by msvkterý skřípěl navzdory tomu, že bylo bezvětří; běžel skrz pozemky, které jako by sevzbouřily, tak rychle, jak nikdy v životě a byl to právě onoprudkými větvemi. Harry pznehybněl. Ron a Hermiona ho právě doběhli; Hermiona byla bez dechu, takže ani nemohl „Jak – jak se dostaneme dovnitř?“ funěl Ron. „Já – vidím to – kdyby tady byl – zase Křivonožka – “ „Křivonožka?“ sípala Hermiona, ohýbala se v bocíck „

ejdřív vyšla stříbrná jiskra, pak mihotavé světlo a pak s tím největším úsilím, jaké lky jelen. Klusal dopředu, mozkomoři se

zptýlili kolem a noc byla okamžitě znovu klidná, akorát zvuky odehrávající se bity

Ani nevím, jak vám poděkovat,“ řekl Ron třaslavě Lence, Erniemu a Seamusovi,

sa alší obr a máchal kyjem větším než byl kdokoli z nich.

i

ru

u svým kyjem a z cích, na kterých byla tma

eustále prorážena červenými a zelenými světly.

Vrba mlátička,“ řekl Harry. „Pojďme!“

ojily

kat, protože teď museli běžet, musí dostat toho hada Voldemora, protože jak řekla Hermiona, tohle byl jediný způsob, jak to ukončit –

ohl předhonit i samotnou smrt, nevnímal záblesky ětel létajících tmou všude kolem, zvuky z jezera jako rozbouřeného moře i les,

, kdo jako první uviděl

brovský strom, Vrbu, která chránila tajemství pod svými kořeny bičíkovitými,

zpomalil, prudce si oddechnul a jal se obcházet útočící větve Vrby. Skrz tmu rohlížel tlustý kmen a snažil se najít suk v kůře, který by ten starý strom

a promluvit.

h a svírala si hrudník. „Jsi ouzelník, nebo ne?“

No – jo – vlastně – “

Page 462: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ron se rozhlédl kolem a pak namířil hůlku na větvičku na zemi a pronesl, „Wingardium Leviosa!“ Vvětru, a pak svištěla ke kmeni skrze osudně se pohybující větve Vrby. Rázem se zabodla na místo poblíž kořenů a zmítající se strom ztuhl. „Skvělé!“ funěla Hermiona. „Počkat.“ Mezitím co se vzduchem nesl hukot bitvy, Harry na vteřinu zaváhal. Voldemort chtěl, aby to udělal, chtěl, aby přišel… vedl tedy Rona a Hermionu do pasti Ale pak se vrátil zpět do kruté reality: další na k „Harry, jdeme, Harry se vsoukal do popstrop: před čtyřmi let Harry šel první, hůlku měl rozsvícenou a každou chvíli očekával překážku nale žádná nepřišla. Pohyv Nakonec tunel začal stoupat a Harry vepředu zahlédl malé světlo. Hermiona ho zatahala za kotník. „Plášť!“ zašeptala. „Obleč si Zatápal za p Pak znovu pokračoval po rukách a kolenech, jak nejtišeji to bylo možné, a všsmchladný hlas a záblesk zeleného světla. Atunelu byl zablokovaný něčím, co připomínalo starou bednu. Skordstěnou. Pokoj za ní byl matně osvícen, přesto však viděl Naginiho, jak sebou víří a svíjí jako hvzduchu. Viděl kraj stolu a bílou ruku s dlouhými prsty, která si pohrávala s hůlkou. Pakpromluvil Snape a Harrymu se leknutímo

ětvička vyletěla ze země, otočila se ve vzduchu, jako kdyby ji nesl náhlý poryv

?

řadě bylo zabít hada, a had byl tam, de Voldemort, a Voldemort byl na konci tunelu…

tak tam vlez!“ ozval se Ron a tlačil ho dopředu.

dzemní chodby ukryté pod kořeny stromu. Protlačit se úzkým růchodem bylo mnohem těžší, než když tudy lezli naposledy. Tunel měl nízký

y se stačilo pouze sklonit, teď jim ale nezbývalo než se plazit.

a cestě, bovali se v tichosti, Harry upíral zrak na kužel světla

ysílaný hůlkou, kterou držel v ruce.

plášť!“

sebou a ona mu vstrčila do volné ruky uzlík klouzavé látky. S obtížemi ho řes sebe přehodil a zamumlal, „Nox,“ čímž zhasl světlo z hůlky.

echny ysly měl nastražené, jak každou chvíli očekával, že ho objeví, že uslyší jasný

pak uslyšel z místnosti přímo před nimi hlasy mírně tlumené, protože konec o se neodvažoval

ýchat, když se Harry přiblížil ke konci a koukal skrz tenkou díru mezi bednou a

ad pod vodou v bezpečí své očarované zářivé kouli, která se bez opory vznášela ve

pozastavilo srdce: Snape byl jen kousíček

d místa, kde se krčil.

Page 463: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„…můj Pane, jejich „– a to i bez tvé pomoci,“ řekl Voldemjscíle… skoro.“ „můj Pane. Prosím.“ Snape prošel kolem díry a Harry se trochNobklopovala, ale na nic nepřišel. Jeden špatný pokus a prozradil by se… Voldemort se postavil. Harry teď mohl vidět jeho rudé oči, plochý hadí obličej, jehož ble „Mám problém, Severusi,“ pronesl Voldemort zlehka. „Můj pane Voldemort zvedl Starodávnou hůlku a držel ji úzkostlivě jako dirigent taktovku. „Proč mi neslouží, Seve V nastalém tichu se Harry domníval, ža „Můj – můj Pane?“ řekl zaraženě Snape. „Já nechápu. Vy – předvedl jste s tou hůlkou neobyč „Ne,“ řekl Voldemort. „Předvedl jsem běžná kouzla. Já jsem neobyčejný, ale tathůlka… ne. Neukázalto Voldemortův hlas byl klidný a vyrovnaný, ale Harryho jizva začala tepat: bolest projížděla celým jeho čelem a on cítil, že se Voldemorta zmocňovala zuř „Žádný rozdíl,“ zopakoval Voldemort. Snebezpečí a hledal správná slova, aby uklidnil svého m Voldemort se sea zuřivost. „bitvy?“ A

odpor slábne – “

ort svým vysokým ostrým hlasem. „Přestože i schopný kouzelník, Severusi, nemyslím si, že bys něco změnil. Už jsme skoro u

Dovolte mi najít toho kluka. Dovolte mi přivést vám Pottera. Vím, že ho najdu,

u odtáhl, stále však měl oči upřené na aginiho. Uvažoval, jestli existuje kouzlo, které by proniklo obranou, která ho

dost mírně zářila v pološeru.

?“

rusi?“

e slyší tiché syčení hada, který se svíjel, nebo že by to byl Voldemortův sykavý povzdech visící ve vzduchu?

ejná kouzla.“

o a divy, které měla. Nevidím žádný rozdíl mezi touto hůlkou a

u, kterou jsem před lety získal od Ollivandera.“

ivost.

nape nepromluvil. Harry mu neviděl do obličeje: přemítal, jestli Snape cítí istra.

začal pohybovat po místnosti: na chvíli se Harrymu ztratil z očí, když plížil, a mluvil stejně odměřeným hlasem; mezitím se v Harrym vzdouvala bolest

Přemýšlel jsem dlouho a usilovně, Severusi… víš, proč jsem tě zavolal zpátky z

na chvíli Harry spatřil Snapeův profil: jeho oči se upíraly na svíjejícího se hada v

Page 464: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

očarované kleci. „ „Mluvíš jako Lucius. Ani jeden z vás nerozumí Potterovi jako já. Nepotřebuji ho najít. Potter ke mně přijde. Znám jeho slabost, jehpBude to chtít zastavit za každou cenu. Přijde.“ „ „tím líp – ale nezabíjejte jeho. Tcenný. Velice cenný.“ „Můj Pán ví, že mu chci sloužit. Ale – D „Řekl jsonepřestávala pálit, cítil Voldemortovu netrpělivost. „ „ „– ale je tady otázka, Severusi. Je.“ Voldemort se zastavil a Harry ho znovu spatřil, jh „Pottera?“ „Já – na to nemůžu odpovědět, „Nemůžeš?“ Hbolestí. Zavřel oči a najednou byl Voldemortem, který se díval do Snapeovy bledé tváře. „Moje tisová hůlka vykonala vše, co jsem chtěl, Severusi, kromě vraždy Harryho Pottera. Dvakrát selhala. Ollivander mi řekl o stejných jádrech, že si máhůlku někoho jiného. Udělal jsem to, ale Luciusova hse „

No, můj Pane, ale prosím vás, dovolte mi se vrátit. Dovolte mi najít Pottera.“

o největší slabinu. Nesnese ohled na ostatní, kteří kolem něj padají, protože ví, že se to děje kvůli němu.

Ale můj Pane, mohl by ho náhodou zabít někdo jiný, než vy sám – “

Moje rozkazy byly naprosto jasné. Zajměte Pottera. Zabijte jeho přátele – čím víc,

o s tebou si přeji mluvit, Severusi, ne s Harrym Potterem. Byl jsi pro mě velice

dovolte mi jít a najít toho kluka, můj Pane. ovolte mi vám ho přinést. Já vím, že můžete – “

em ne!“ řekl Voldemort a Harry zachytil odlesk rudé barvy jeho očí, když se točil a šustění jeho pláště znělo jako plazení hada, a v jizvě, která ho

Můj momentální zájem, Severusi, je, co se stane, až se s ním konečně utkám!“

Můj Pane, žádná otázka není, jistě – ?“

ak si prsty pohrává se Starodávnou ůlkou a upřeně hledí na Snapea.

Proč obě hůlky, které jsem použil, selhaly, když jsem je namířil na Harryho

můj Pane.“

arryho hlavou projel záchvěv hněvu: do pusy si strčil vlastní pěst, aby nezařval

m vzít ůlka byla zničena, když se

tkala s Potterovou.“

Já – já nemám žádné vysvětlení, můj Pane.“

Page 465: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Sse hada ve své ochranné kouli. „Našel jsem třetí hůlku, Severusi. Starodávnou hůlku, Osudovou hůlku, Smrtící hůlku. Vzal jsem ji jejímu předchoB Teď se Snamaska. Byl jako bílý mramor a tak strnulý, žetě „ „Celou noc, kdy jsem na pokraji vítězství, jsem tu seděl,“ řekl Voldemort a jeho hlas neomajitele… a myslím, že jsem našel odpověď.“ Snape nemluvil. „věrným služebníkem, a já lituji toho, co se mu „Můj Pane – “ „Starodávná hůlka patří kouzelníkovi, který zabil jejího posledního majitele. To tjsi zabil Albuse Brumbála. Dokud žiješ, Severusi, Starodávná hůlka nikdy nebumoje.“ „Můj Pane!“ namítal Snape a pozvedl hůlku. „Nejde to jinak,“ řekl Voldemort. „Musímh Vna zlomek vteřin myslel, že mu byla dána milost: ale záhy byl Voldemortův úmysl jasný. Hadova klec se valila vzduchem, a dřív, než mohl Snape udělat něco víc než jen zakřičet, pohltila jeho hlavu a ramena; Voldem „Zabij.“ Ozval se strašlivý výkřik. Harry viděl, jak Snape ztrácí i zbytky barvy, kterou měl jeho obličej, zbělel stejně jako se jeho oči rozšířily, kdyp „ Otočil se; nebyl v něm žádný smutek, žádná lítost.

nape se teď na Voldemorta nedíval. Jeho tmavé oči byly stále upřené na svíjícího

zímu majiteli. Vzal jsem ji z hrobu Albuse rumbála.“

pe na Voldemorta podíval a Snapeův obličej vypadal jako smrtelná když promluvil, bylo s podivem, že za

ma prázdnýma očima se skrývá život.

Můj Pane – dovolte mi najít toho kluka – “

byl o moc silnější než šepot, „a přemýšlel. Přemýšlel, proč Starodávná hůlka dmítá být tím, čím má. Odmítá kouzlit, jak vyprávějí příběhy, kouzlit pro svého

Možná jsi na to již přišel? Koneckonců jsi bystrý muž, Severusi. Byl jsi dobrým a sí stát.“

Starodávná hůlka mi neslouží, jak má, Severusi, protože nejsem její pravý pán. y

de

být pánem té hůlky, Severusi. Pánem té ůlky a nakonec přemohu i Pottera.“

oldemort mávnul ve vzduchu Starodávnou hůlkou. Snapeovi se nic nestalo, a tak si

ort promluvil Hadím jazykem.

ž mu hadovy jedovaté zuby rokously krk, poklesla mu kolena a on spadl na zem.

Lituji toho,“ řekl Voldemort chladně.

Page 466: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Bylo načroSnapea, který bokem dopadl na podlahu a ze Vobrovské ochranné kouli. Zskousl je totiž, aby nezačal řvát. Teď se díval skrze tenkou škvíru mezi bednou a stěnou na nohu v černé botě, která se třásla na zemi. „Harry!“ vydechla Hermiona za ním, ale on už namířil hůlku na bednu, která mu blokovala cestu. Zvedla se kousek do vzduchu a tiše se posunula vedle. Vklouzm Nviděl Snapeovu bílou tvář a prsty, které se snažily zastavit krvácení z rány na krku Harry si sundal neviditelný plášť a pohlédl na muže, ktrosklonil a Snape uchopil jeho hábit a přitZ „ Ze Snapea proudilo něco víc než jen krev. Z jeho úst, uší a očí proudilo něco stříbřitě modrého, ani plyn, ani kapalina, a Harry věděl, co to je, ale nechápal, cmá dělat – Hní vpravil stříbřitou hmotu svou hůlkou. Když se baňka naplnila až po okraj, vypadalo to, že ve Snapeově těle už nezbyla žádná krev a sevření ochablo. „ Zelené oči našly černé, ale po chvilce se zdálo, že něco z hlubiny černých očí zmizelo a zůstaly prázdné. Ruka svn

33. Kapitola – Princův příběh

Harry klečel po Snapeově boku a zíral na něj, a teprve když velice blízko nich, promluvil vysoký chladný hlas, vyskočil na nohy, láhev pevně sevřenou v rukou,myslíc, že Voldemort znovu vstoupil do pokoje. HBradavicím a jejich přilehlému okbjejich zátylcích, jako by je ovanula smrt.

ase opustit chýši a převzít vedení s hůlkou, která teď bude plnit jeho zkazy. Namířil ji na zářivou klec, která držela hada, a ta se vznesla vzhůru od

zranění na krku mu proudila krev. oldemort přelétl pokoj, aniž by se ohlédl, a velký had se vznášel za ním ve své

pátky v tunelu a ve své vlastní mysli, Harry otevřel oči: klouby měl pokryté krví,

l do ístnosti, jak nejtišeji jen mohl.

evěděl, proč to dělá, proč se přibližuje k umírajícímu muži: nevěděl, co cítil, když .

erého nenáviděl, jehož zšířené černé oči našly Harryho, když se pokusil promluvit. Harry se nad něj

áhl ho blíž. e Snapeova hrdla se vydral strašlivý drásavý zvuk.

Vezměte… to… vezměte… to…“

o

ermiona mu třesoucíma rukama podala baňku vyčarovanou ze vzduchu. Harry do

Podívejte… se… na mě…“ zašeptal.

írající Harryho dopadla na zem a Snape už se ikdy nepohnul.

las se odrážel od zdí i od podlahy a Harry zjistil, že Voldemort promlouvá k celým olí a že obyvatelé Prasinek a všichni ti, kteří stále

ojují na hradě, ho mohou slyšet tak jasně, jako by stál vedle nich, jeho dech na

Page 467: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Bojovali jsozemřete, jeden po druhém. Já si však nepřeji, aby se to stalo. Každičká prolitá kapka kouzelnické krve je ztráta a plýtvání. Lord Voldemort je milosrdný. Přsvým lidem, aby se okamžitě stáhli. Máte jednu hodinu. Postarejte se důstosvPřipustil jsi, aby tví přátelé umírali, nčosobně se mi nevzdáš, pak bitva znovu začne. Pak vstoupím do boje já sám, HaPottere, a najdu si tě, a potrestám každého muže, ženu či dítě, kteří se tě budou snažit přede mno

te statečně,“ řekl vysoký, chladný hlas. „Lord Voldemort ví, jak ocenit dvahu. Už nyní jste utrpěli těžké ztráty. Pokud budete i nadále vzdorovat, všichni

ikazuji jně o

é mrtvé, ošetřete své raněné. A teď mluvím přímo k tobě, Harry Pottere. ež aby ses mi sám postavil tváří v tvář. Budu

ekat jednu hodinu v Zakázaném lese. Pokud na konci této hodiny nepřijdeš a rry

u skrýt. Jednu hodinu.“

Ron i Hermiona zuřivě zavr yho.

ojďme - vraťme se do hradu, okud on odešel do lesa, musíme vymyslet nový plán - “

, a důvodem, proč k tomu došlo…

m ke

rad byl nepřirozeně tichý. Nebyly zde žádné záblesky světla, žádné rány, ani ny krví. Smaragdy

yly stále rozházené všude po podlaze spolu s kousky mramoru a dřevěnými žena.

on se vydal do Velké síně. Harry se zastavil ve dveřích.

rýštila krev a třásl se, neschopen vstát.

vo tělo, protože byl bklopen svojí rodinou. George mu klečel u hlavy, paní Wesleyová ležela Fredovi na

těli hlavou a podívali se na Harr

„Neposlouchej ho,“ řekl Ron. „Bude to v pořádku,“ řekla Hermiona divoce. „ Pp Letmo pohlédla na Snapeovo tělo, a pak se rozběhla zpět k ústí tunelu. Harry zvedl neviditelný plášť a podíval se dolů na Snapea. Nevěděl, co by měl cítit, byl pouze šokovaný způsobem, jakým byl Snape zabit Aniž by někdo z nich promluvil, plížili se zpět tunelem. Harry si lámal hlavu, jestli iRonovi a Hermioně stále doznívá Voldemortův hlas v uších. ´Připustil jsi, aby tví přátelé umírali, než aby ses mi sám postavil tváří v tvář. Budu čekat hodinu v Zakázaném lese… jednu hodinu.´ Vypadalo to, jako by se na trávníku před hradem povalovaly balíky smetí. Mohla býtasi hodina po soumraku, a přesto už byla tma jako v pytli. Ti tři spěchali směrekamenným schodům. Před nimi ležel osamělý dřevák o velikosti malého člunu. Nikde nebylo ani známky po Drápovi nebo po jeho útočníkovi. Hvýkřiky, ani volání. Dlaždice opuštěné Vstupní haly byly potřísněbtřískami. Část zábradlí byla str „Kde jsou všichni?“ zašeptala Hermiona. RStoly jednotlivých kolejí byly pryč a místnost byla plná lidí. Ti, co přežili, stáli ve skupinkách a navzájem se objímali. Madame Pomfreyová s několika pomocníky ošetřovala na vyvýšené plošině raněné. Mezi zraněnými byl i Firenze, z jehož boku p Mrtví leželi v řadě uprostřed haly. Harry nemohl vidět Fredoohrudi a tělo se jí třáslo. Pan Wesley si uhlazoval vlasy, zatímco mu po tvářích

Page 468: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

kanuly slzy. Aniž by Harrymu něco řekli, Ron a Hermiona odešli. Harry viděl Hermionu, jak přistoupila k Ginny, jejíž obličej byl opuchlý a zarudlý od pláče, a objala ji. Ron se připojil k Billovi, Fleur a Perrymu, který Ronovi položil ruku kolem ramen. Když se Ginny a Hermiona přiblížily ke zbytku rodiny, Harry jaslespící pod temným, začarovaným stropem. Velká síň se zmenšovala, jak se Harry vzdaloval od jejích dveří. Nemohl popadech. Nemohl snést pohled na další těNhned na začátku, Fred by nikdy nemusel z Odvrátil se a vyběhl nahoru po mramorovém schodišti. Luaby nic necítil… přál si, aby mohl vyrvat své srdce, své vnitřnosti, vše, co křičelo uvnitř něj… Hrad byl úplně prázdný, dokonce se zdálotrSnapeovými posledními myšlenkami a nezpomalil, dokud se nedostal ke kamennému chrliči, který střežil kancelář ředitele. „Heslo?“ „Brumbál.“ řekl Harry bezmyšlenkovitě, protože to byl on, koho toužil vidět, a jeho vlastnímu překvapení chrlič uhnul stranou a odhalil točité schodiště. Ale když Harry vpadl do oválné kanceláře, uviděl, jak hodně se změnila. Portréty, které visely všude kolem na stěnách, byly prázdné. Ani jeden ředitel nebo ředitelnezůstali, aby ho sledovali; všichni, jak se k Harry beznadějně pohlédl na Brumbálův opuštěný rám, který visel přímo za ředitelovou židlí, pak se od něj odvrátil. Myslánka ležela ve skřínce stále na stejném místěShlavy někoho jiného by mohla být požehnaná úleva … nic, ani dokonce to, co mu Snape zanechal, nemohlo být horší než jeho vlastní myšlenky. Vzpomínky zavířily,stříbrné, bílém Spadl přímo do slunečného dne a pod nohama pocítil prohřátou půdu. Když senarovnal, zjistil, že je na téměř opuštěném dětském hřišti. Vzdálenému dominoval samotně stojící vysoký komín. Dvě dívky sskJeho černvkterý mohl patřit dospělému muži, a podivné pytlovité tričko.

ně viděl na další těla žící vedle Freda: Remus a Tonksová, bledí a tišší, vypadající pokojně, zdánlivě

dnout la, ani pohled na další, kteří pro něj zemřeli.

edokázal se připojit k Weasleovým, podívat se jim do očí, protože kdyby se vzdal emřít.

pin, Tonksová … toužil,

, že i duchové se připojili k hromadnému uchlení ve Velké síni. Harry běžel bez zastavení, svíral křišťálovou láhev se

k

ka zdálo, zmizeli, navštěvujíc další obrazy,

teré byly rozvěšeny po celém hradě, aby měli jasný přehled o tom, co se dělo.

: Harry ji postavil na stůl a nalil napeovy vzpomínky do široké mísy s runovými značkami podél okraje. Vniknout do

a cizí, a bez zaváhání, s pocitem bezstarostného klidu, jako by

yslel, že to může zmírnit jeho mučivý zármutek, se do nich Harry ponořil.

obzoru

e houpaly sem a tam, a zpoza upinky keřů je pozoroval vyzáblý kluk.

é vlasy byly příliš dlouhé a jeho oblečení se k sobě nehodilo, až to ypadalo, že je tomu tak záměrně: příliš krátké džíny, ošuntělý, příliš velký kabát,

Page 469: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Hnažloutlý, malý, šlachovitý. V hubeném obličeji se mu zračila nepopiratelná chtivost, když sledoval mladší z dívek houpající se výš a výš než její sestra. „Lilůy, nedělej to!“ zaječela ta starší. Avšak když byla houpačka co nejvýš to šlo, dívka z ní vyskočila a vylétla do vzduchu, docela doslovně vylétla, vymrštiveselí, a místo toho, aby dopadla na asfalt na hřišti, vznesla se jako akrobatka do vzduchu, nějakou chvíli zůstala nahoře a zlehka přistála o kus dál. „Máma říkala, ať to neděláš!“ Petunie zabrzdila se skřípavým zvukem houpačku podpatky svých sandálů a v „Máma řekla, že to máš zakázané, Lilly!“ „Ale já jsem v pohodě,“ řekla Lilly a stáleKoukej, co dokážu.“ Petunie se rozhlédla, hřiště bylo opuštěné krom jich samotnýchn Lilly zvedla spadený květ z keře, za kterým číhal Snape. Petunie postoupila dopředu, evidentně rozpolcená mezi zvědavostí a nesouhlasem. Lilly počkalabotevíral a zavíral své okvětní lístky, jako „Přestaň s tím!“ vykřikla Petunie. „Vždyť ti to neubližuje,“ řekla Lilly, ale znovu zavřela ruku a hodila květ zpět na zem. „Není to správné,“ řekla Petuniz „To je snad jasné, ne?“ Sn Petunie vyjekla a utekla zpět směrem k hotaSnape vypadal, že se stydí za svůj zevnějšek. Jeho nažloutlé tváře se lehce zardělykdyž se díval na Lilly. „Co je jasné?“ zeptala se Lilly. Skrčila u houpaček, pak snížil hlas a řekl: „Já vím, kdo jsi.“

arry se k chlapci přiblížil. Snape nevypadal starší než devět nebo deset let,

la se proti nebi s hlasitým výkřikem

yskočila s rukama v bok.

se chichotala. „Tuny, podívej na tohle.

a Snapea, ačkoliv o ěm dívky nevěděly.

, až yla Petunie dostatečně blízko, a pak napřáhla svou dlaň. Měla v ní květ, který

nějaká podivně tvarovaná škeble.

e, přestože její oči sledovaly let květu na zem, a aváhala. „Jak to děláš?“ dodala a v jejím hlase zřetelně zazněla dychtivost.

ape se už nemohl déle ovládat a vyskočil zpoza keřů.

upačkám, ale Lilly, ačkoliv byla určitě ké vyděšená, zůstala stát tam, kde byla.

,

nádechem nervózního rozčilení Snape pohlédl na vzdálenou Petunii, která se teď

Page 470: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ „ Vypad„ Otočila se a uraženě odcházela směrem k své sestře. „Ne!“ řekl Snape. Nyní úplně zrudl a Harry se divil, proč si nesundá ten pvidět tričko pod ním. Vydal se k dívkám směšně podobný netopýrovi stejně jako jeho starší já. Sestry si ho s nelibostí b „na tom nic špatného. Moje máma je taky čarodějka a já jsem čaroděj.“ P „nečekaného příchTzrovna dobrou pověstí. „ „Nešmíroval jsem,“ řekl Snape, rozpálený a zahjamudla.“ Přestože Petunie evidentně nerozuměla tomu slovu, těžko mohla přeslecjakým bylo řečeno. „Lilly, pojď, od Lily poslechla svoji sestru, zírajíc na Snapea, zatímco šly pryč. Stál tam a díval se, jak prvdlouho a že se nepovedl podle jeho představ… Vřídkém stromoví. Viděl sluneční paprsky proscDvě děti seděly na zemi se zkříženýma nohama s pohledy upřenými na sebe.si sundal kabát; jeho podivné oblečení vypadalo v tomto polosvětle méně nezvykle. „… a Ministerstvo tě mů

Co tím myslíš?“

Ty jsi… jsi čarodějka,“ zašeptal Snape.

ala dotčeně. Tohle není zrovna moc hezké někomu říkat!“

odivuhodně velký kabát, pokud to však nebylo kvůli tomu, že nechtěl, aby bylo

prohlížely, obě seděly na jedné houpačce jako by to bylo ezpečné místo k útěku.

Ty jsi,“ řekl Snape Lilly. „Jsi čarodějka. Nějakou chvíli jsem tě sledoval. Ale není

etuniin smích byl jako sprška ledové vody.

Čaroděj!“ vykřikla, odvaha se jí vrátila, jen co se vzpamatovala ze šoku z ozího. „Já vím, kdo jsi. Jsi ten Snapeovic chlapec! Žijete dole na

kalcovské, u řeky,“ pověděla k Lilly a bylo jasné, že tato adresa pro ni neoplývá

Proč jsi nás šmíroval?“

anbený, se špinavými vlasy v sném slunečním svitu. „Tebe bych rozhodně nesledoval,“ dodal nevraživě, „ty jsi

hnout tón,

cházíme!“ vyštěkla pronikavě.

ošly brankou hřiště, a Harry, který jako jediný zůstal, si šiml Snapeova hořkého zklamání a pochopil, že Snape si tento okamžik plánoval již

ýjev zmizel a předtím, než to Harry poznal, vytvořil se jiný. Nyní se nacházel v vítající mezi kmeny. Stromy vrhaly

hladné, zelené stíny. Snape

že potrestat, pokud budeš čarovat mimo školu, dostaneš

Page 471: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

dopisy.“ „Ale já jsem čarovala mimo školu!“ „U nás todzačnou tě učit, pak musíš být opatrnější!“ Cvěděl, že si představuje, jak z ní srší jiskry. Pakc „Je to skutečné, že ano? Není to vtip? Petunie říká, že mi lžeš. Petunie říká, že nejsou žádné Bradavice. Jsou skutečné, že ano?“ „ „Opravdu?“ zašeptala Lilly. „Určitě,“ řekl Snape, a i přes jeho špatně ostříhané vlasy a podivné oblečení to vypadalo, že se před ní rozvíjí zvláštně působivá osobnost překypující důvěrou ve sv „A skuteč „Obyčejně ano,“ řekl Snape. „ Ale tyz „A záleží na tom? Že mám za rodiče mudly?“ Sjejí bledý obličej a přes její temně červené vlasy. „Ne,“ řekl. „Nez „Dobře,“ řekla Lilly uvolněně, bylo zřejmé, že si dělala starosti. „ Jse na klenbu z listů stromů nh „Co u vás doma?“ zeptala se Lilly. M„Fajn,“ řekl. „Už se tedy nehádají?“

nevadí, my ještě nemáme hůlky. Oni tě nechají na pokoji, dokud jsi ítětem a nemůžeš tomu zabránit. Ale až ti bude jedenáct,“ pokýval důležitě, „a

hvíli bylo ticho. Lilly zvedla spadlou větvičku a zakroužila s ní ve vzduchu, a Harry větévku upustila, předklonila se k

hlapci a řekla:

Pro nás ano,“ řekl Snape. „Pro ni však ne. Ale my dostaneme dopisy, ty a já!“

ůj osud.

ně je přinese sova?“ zašeptala Lilly.

ses narodila mudlům, takže vás navštíví někdo e školy, aby vše vysvětlil tvým rodičům.“

nape zaváhal. Jeho černé oči, dychtivé v zelenavém přísvitu, se pohybovaly přes

áleží na tom.“

Ty máš spoustu magie,“ řekl Snape. „Viděl jsem to. Vždy, když jsem tě sledoval…“

eho hlas zeslábl; ona neposlouchala, ale natáhla se na zemi pokryté listím a dívala ad sebou. Sledoval ji stejně nenasytně jak předtím na

řišti.

ezi jeho obočím se objevila drobná vráska.

Page 472: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„poloviny. „Ale nebude to dlouho trvat a budu „Tvůj táta nemá rád kouzla?“ „ „Lehký úsměv se mihl Snapeovi po tváři, když vyslovila jeho jméno „No?“ „Vyprávěj mi znovu o mozkomorech.“ „Co o n „Pokud budu čarovat mimo školu - „Za něco takového tě nepošlou k mozkomorům! Mozkomoskutečně zlí. Sjs Zotočit; Petunie skrývající se za stromem ztratila rovnováhu. „ „ Pvymyslet něco zra „své ma Ozvalo se prasknutí; větev nad Petuiinod „ A „To jsi udělal ty?“ „ „Ale udělal!“ odvrátila se od něj. „Udělal! Zranil jsi ji!“ „Ne - neudělal!“

Ale jo, hádají,“ řekl Snape. Zvedl hromadu listí a začal ji nevědomky trhat na pryč.“

On nemá rád vůbec nic,“ řekl Snape.

Severusi?“ .

ich chceš ještě vědět?“

ři jsou pro lidi, kteří jsou třeží kouzelnické vězení, Azkaban. Ty nemůžeš skončit v Azkabanu,

i příliš - “

novu zrudl a roztrhal pár dalších lístků. Šelestivý zvuk za Harrym ho donutil se

Tuny!“ řekla Lilly hlasem naplněným překvapením a Snape vyskočil na nohy.

Kdo teď šmíruje?“ křičel. „Co chceš?“

etunie stála bez dechu, vyděšená, že byla chycena. Harry viděl, jak se snaží ňujícího, co by mohla odvětit.

Co to máš na sobě, mimochodem? řekla a ukazovala Snapeovi na hruď. „Halenku tky?“

u hlavou padala. Lilly vykřikla; větev opadla Petunii na rameno, ona se zapotácela a propukla v pláč.

Tuny!“

le Petunie běžela pryč. Lilly se otočila na Snapea.

Ne.“ Díval se vzdorovitě i vyděšeně zároveň.

Page 473: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Avšak toto už Lilly nepřesvědčilo; po posst A výjev se změnil. Harry se rozhlédl: byl na nástupišti devět a tři čtvrtě a Snape stál po jeho boku, nepatrně nahseDvě dívky stály kousek od svých rodičů. Zdálo se, že Lilly prosí svou sestru; Hapřiblížil, aby je slyšel. „…je mi tpposlouchej, Tuny! Možná, že až tam budu, podaří sep „chci jít na nějaký pitomý hrad a učit se být nějaký - n Její bledé oči těkaly po nástupišti, ke kočkám mňoukajícíkve svých dlouhýchlo „ - ty myslíš, že chci být blázen?“ Lilyiny oči se naplni„ „To je to, kam jdeš,“ odvětila Petunie s požitkem. „Zvláštní škola pro blázny. Ty a ten Snapeovic kluk… podivíni, to je to, co jste vy dva. Je dobře, že vás budou ddál od normálních lidí. Je to pro naši bezpečnost.“ Lpodívala zpět na svou sestru a její hlas byl slabý a nelítostný. „Nemůžeš si myslet, že to je taková bláznivá škola, když jsi napsala řediteli a prosila ho, aby tě vzal.“ Petunie zrudla. „ „Viděla jsem jeho odpověď. Byla velmi milá.“ „Neměla jsi to číst - “ zašeptala Petunie. „Bylo to moje soukromí - jak jsi mohla - ?“ Lzalapala po dechu.

ledním palčivém pohledu vyběhla z řídkého romoví za svojí sestrou a Snape vypadal bídně a zmateně…

rbený, vedle hubené, kysele vyhlížející ženy s nažloutlou pletí, která mu velmi podobala. Snape se díval na čtyřčlennou rodinu nedaleko od něj.

rry se

o líto, Tuny, je mi to líto! Poslouchej - “ chytila sestru za ruku a držela ji evně, přestože se ji Petunie snažila vytrhnout. „Možná, že až tam budu - ne,

mi jít k profesoru Brumbálovi a řesvědčit ho, aby si to rozmyslel!“

Já - nechci - jít!“ řekla Petunie a vytrhla svoji ruku ze sestřina sevření. „Myslíš, že ějaký - “

m v náručí svých majitelů, sovám poletujícím a houkajícím ve svých klecích, ke studentům již připraveným

černých hábitech, kteří nakládali své kufry do červené parní komotivy nebo další, kteří se po letní odluce navzájem zdravili šťastnými výkřiky.

ly slzami, když jí Petunie vytrhla svou ruku. Nejsem blázen,“ řekla Lilly. „To je strašné, když to říkáš!“

ržet

illy pohlédla na své rodiče, kteří se s úžasem rozhlíželi po nástupišti. Pak se

Prosila? Já jsem neprosila!“

illy se prozradila, když vrhla letmý pohled směrem tam, kde stál Snape. Petunie

Page 474: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ „Ne - nečmuchali - “ Lilly se teď bránila. „Severus viděl obálku a nemohl uvěřit, že by mudla mohl napsat do Bradavic, to je všechno! Řč „Čarodějové zřejmě strkají nos všude!“ řekla Petunie, nyní takp Výjev znovu zmizel. Snape spěchal ulbstrašných mudlovských hadrů.skU okénka pak seděla schoulená Lilly, obličej přitisknutý Snape otevřel dveře kupé a posadil se proti Lilly. Podívala se na něj, a pak znovu vyh „Nechci s tebou mluvit,“ řekla staženým hlasem. „ „ „No a?“ H„Je to moje sestra!“ „které neměl nikdo vid „Ale my už jedeme!“ řekl neschopen potlačit nadšení ve svém hlase. „Už je to takJedeme do Bradavic!“ Kývla, otřela si oči a i přes svů „ „Zmijozelu?“ Jeden z chlapců, který s nimi sdílel kupé a který zžpřipoutána kaočividně chybělo.

Ten kluk to našel! Ty a ten kluk jste čmuchali v mém pokoji!“

ekl, že musí existovat arodějové v utajení v poštovních službách, kteří se starají o - “

bledá jako byla řed chvílí rudá. „Blázne!“ vyštěkla na svoji sestru a odkráčela ke svým rodičům…

ičkou Bradavického expresu, zatímco ten si to šinul krajinou. Již yl převlečený do svého školního hábitu, asi využil první příležitosti zbavit se svých

Nakonec zastavil před kupé, ve kterém si povídala upinka neurvalých chlapců.

na okenní tabuli.

lédla z okna. Plakala.

Proč ne?“

Tuny m-mě nenávidí. Protože jsme viděli dopis od Brumbála.“

odila po něm pohled hlubokého opovržení.

Ona je ale jen - ,“ rychle se zarazil. Lilly, příliš zaměstnaná otíráním svých slz, ět, ho neslyšela.

!

j smutek se usmála.

Mohla bys být ve Zmijozelu,“ řekl Snape, povzbuzen jejím úsměvem.

atím o Lilly ani Snapea nejevil ádný zájem, se po vyslovení tohoto slova otočil a Harry, jehož pozornost byla

těm dvěma u okna, uviděl svého otce: drobný, černovlasý jako Snape, le bylo jasně vidět, že je o něj dobře postaráno a že je zbožňován, což Snapeovi

Page 475: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Kdo chccSirius se nesmál. „ „Hrome,“ řekl James, „a to jsi mi připa Sírius se zašklebil. „ J„Nebelvír, kde odvaha se nejvíc cení. Jako můj otec.“ Snape vydal ti „Máš s tím nějaký problém?“ „Ne,“ řekl Snape, ačkoliv jeho drobný úšklebek říkal něco jiného. „Pokud jsi raději odvážný než chytrý - “ „ James zařval smíchy. Lilly se narovnala, poněkud zčervenalá, a podívala se s nechutí na Jamese „Pojď, Severusi, najdeme si jiné kupé!“ „Oooo…“ James a Sirius napon „ A výjev se změnil znovu… Harry stál přímo za Snapem, když se díval na stoly osvětlenéu „ Sledoval svoji matku, kdsea sotva vteřinu poté, co se dotkl temně rudých vlasů, klobouk vykřikl: „Nebelvír!“ H

e být ve Zmijozelu? Myslím, že odcházím, co říkáš?“ James se zeptal hlapce, který seděl proti němu, a Harry se škubnutím zjistil, že to je Sírius.

Moje celá rodina byla ve Zmijozelu,“ řekl.

dal v pohodě.“

Možná poruším tradici. Kam bys chtěl nejraději, kdybys měl na výběr?“

ames zdvihl neviditelný meč.

chý, pohrdavý zvuk. James se k němu otočil.

A kam doufáš, že se dostaneš ty, když nejsi ani jedno z toho?“ prohodil Sírius.

a Siriuse.

dobovali její vysoký hlas; James se Snapeovi pokusil podrazit ohy, když kolem něj procházel.

Uvidíme se, Srabusi!“ uslyšeli, když se za nimi zabouchly dveře kupé…

svíčkami, lemované chvácenými obličeji. Potom profesorka McGonagallová řekla:

Evansová, Lilly!“

yž na roztřesených nohou kráčela k vratké stoličce, na niž posléze posadila. Profesorka McGonagallová jí položila na hlavu Moudrý klobouk

arry slyšel, jak si Snape povzdechl.

Page 476: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Lilly si sňala klobouk, podala ho zpět profjánáznak smnz vlaku, a tak zkřížila ruce a přísně se k němu otočila zády. RLilly a Siriusovi u nebelvírského stolu. Nakonec, když už na rozřazení zbýd H „Zmijozel!“ vykřikl Moudrý klobouk. A Severu Snape šel Zpoplácal po zádech, když se posadil vedle něj… A výjev se změnil… Lily a Snape dse, že uběhlo několik let od doby, kdy „…myslel jsem, že jsme byli přáteli?“ říkal Snape. „Nejlepšími přáteli?“ „My jsme, Seve, ale nemám ráda lidi, se kterými se potloukáš! Promiň, ale Avery a Mulciber se mi hnusí! Mulciber! Co na něm vidíš, Seve? Nahánc Lily došla ke sloupu a opřela se o něj, dívajíc se do úzkého, nažloutlého obličeje. „To nic nebylo,“ řekl Snape. „Byla to sranda, to je vše - “ „Byla to černá magie, a pokud myslíš, že to bylo zábavné - “ „A co takhle ten neřád Potter a jeho říkal, nesc „Co s tím má Potter co dělat?“ řekla Lilly. „ „ „Každý měsíc za úplňku?“ řekl Snape. „tak posedlý? Proč se staráš o to, co dělají v noci?“ „Jenom se ti snažím ukázat, že nejsou tak úžasní, jak si všichni myslí.“

esorce McGonagallové, a pak spěchala k sajícím Nebelvírským. Při chůzi se ale ještě ohlédla na Snapea a na tváří měla

utného úsměvu. Harry viděl Siriuse, jak se posunul, aby jí uvolnil místo a lavičce. Ona mu věnovala letmý pohled a zdálo se, že v něm rozpoznala chlapce

ozřazování pokračovalo. Harry viděl, jak se Lupin, Pettigrew a jeho otec připojili k valo pouze

vanáct studentů, profesorka McGonagallová zavolala Snapea.

arry šel s ním ke stoličce a díval se, jak mu položila klobouk na hlavu.

až na druhou stranu haly, pryč od Lily, kde ho přivítali mijozelští a kde ho Lucius Malfoy, s prefektským odznakem zářícím na hrudi,

se procházeli po nádvoří a evidentně se hádali. Harry si pospíšil, aby je ohonil a mohl je slyšet. Když je doběhl, uvědomil si, o kolik jsou oba vyšší: zdálo

byli zařazeni.

í mi hrůzu! Nevíš snad, o se onehdy snažil udělat Mary Macdonaldové?“

kámoši?“ ptal se Snape. Znovu zrudl, když to hopen, jak se zdálo, udržet se ve svém vzteku.

Čmuchají v noci venku. Kolem toho jejich Lupina je něco divného. Kam chodívá?“

Je nemocný,“ řekla Lilly. „Říkají, že je nemocný - “

Znám tvou teorii,“ řekla Lilly a znělo to chladně. „A mimochodem, proč jsi tím

Page 477: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Intenzita jeho upřeného pohledu způsobila, že zru„nevděčný. Slyšela jsem, co se stalo tehdy v noci. Slídil jsi v tom tunelu u vrby mlátičky a James Potter tě zachránil před něčím tam dole - Celý Snapeův obličej se zkřivil a on vyprskl: „Zachránil? Zachrknebudeš - nenechám tě - “ „ L „Jamesovi Potterovi!“ Zdálo se, že tato slova z něj vypa „A on není… Každý si myslí… velký famndál výš. „„Nepotřebuju, abys mi to říkal. Ale Mulciberův a Averyho smysl pro humu Harry pochyboval, že Snape vůbec slyšel její námitky k Mulciberovi a Averymokamžiku, kdy urazila Jamese Pottera, se celé jeho tělo uvolnilo a jak šli dál, Snape viditelně ožil… A výjev zmizel… Harry se díval, jak Snape vypnedaleko buku, kde spolu seděli Ale v tomto případě se Harry udržoval v určité vzdálenosti,na slyšet a vidět to znovu mu nečinilo pražádné potěšení. Viděl, jak se ke skupince připojila Lily a vystoupila na Snapeovu obranu. Vzsl „Mudlovská šmejdka.“ V „Je mi to líto.“ „ „Promiň!“

dla. I když, oni neprovádějí černou magii.“ snížila svůj hlas. „A ty jsi skutečně

ánil? Ty asi myslíš, dyž si hrál na hrdinu? Zachraňoval si svůj krk a stejně tak i krky svých přátel! Ty

Nenecháš mě? Nenecháš mě?“

illy měla své jasně zelené oči otevřené a Snape ustoupil.

Nemyslel jsem - já jenom nechci vidět, jak děláš hlupáka z - líbíš se mu, líbíš se dla proti jeho vůli.

frpálový hrdina - “ Snapeova hořkost a elibost způsobovaly, že nebyl schopný se vyjádřit, a Lilyino obočí se zdvihalo čím

Já vím, že James Potter je arogantní náfuka,“ řekla a vpadla Snapeovi do řeči. or je

činěné zlo. Zlo, Seve. Nedokážu pochopit, jak se s nimi můžeš přátelit.“

u. V

šel z Velké síně poté, co odevzdal své NKÚ z Obrany roti černé magii. Díval se, jak vyšel ven z hradu a neúmyslně zabloudil k místu

James, Sírius, Lupin a Pettigrew.

neboť věděl, co bude ásledovat - James zdvihne Severuse do vzduchu a zesměšní ho; věděl, co se stalo

dáleně yšel, jak na ni Snape vykřikl v svém pokoření a vzteku to neodpustitelné slovo:

ýjev se změnil…

Nezajímá mě to.“

Page 478: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ Bvchodu do nebelvírské věže. „Nepřišla bych, kdyby mi Mary neřekla, že vyhrožuješ, že tu přespí „To jsem řekl a taky bych to udělal. Nikdy bych tě nenazval mudlovskou šmejdkouprostě mi to jenom - “ „Uletělo?“ V Lillyině hlase však nebyla žádná lítost. „Už je příliš pozdě. Už mnohokrát jsem ti odpustila. Nikdo z mých přátel nechápe, proč se s tebou pořádjeNikdy jsi nepopřel, že tp O „ „ „mudlům jako já, Se Přemýšlel, co by na to odvětil, ale ona se s pohrdavým pohledem odvrátila a prošla zpět otvorem v obrazu… Chodba zmizela a výjev se proměňoval o trochu déle. Harrymu se zdálo, že prolétá měnícími se tvary a barvami, pak se jeho okolí znovu zklidnilo a on stál ve tmvpevně sevřenou v ruce a čekal na něco nebo na někoho… Jeho strach nakaziHarryho, ačkoliv věděl, že ho tu nemůže nikdo zranit. Harry se ohlížel přes ramenobyl zvědavý, na co tu Snape čekal – Potom se vzduchem mihl oslňující, ostrý zje „ „ Jrozevlátým hábitem před Snapem a jeho obličej byl zespodu osvětlen světlem vycházejícím z jeho hůlky. „Tak, Severusi? Jakou má pro mě lord Voldemort zprávu?“

Šetři svůj dech.“

yla noc. Lilly stála v županu se založenýma rukama před obrazem Buclaté dámy u

š.“

,

ště bavím. Ty a tvoji drazí smrtijedští přítelíčkové - vidíš, nikdy jsi to nepopřel!

o je to, o co usilujete! Nemůžete se už dočkat, až se řipojíte k Ty víš komu, že?“

tevřel ústa a zase je bez hlesu zavřel.

Už se nemůžu dále přetvařovat. Zvolil sis svoji cestu a já zase svoji.“

Ne - poslouchej, nechtěl jsem - “

- nazvat mě mudlovskou šmejdkou? Ale ty tak nazýváš všechny, kteří se narodili verusi. Proč bych já měla být odlišná?“

ě na pustém a chladném vrcholku kopce, vítr hvízdal ve ětvích několika bezlistých stromů. Dospělý Snape supěl, otáčel se na místě, hůlku

l i ,

áblesk bílého světla. Harry si pomyslel, že to blesk, ale Snape padl na kolena a hůlka mu vyletěla z ruky.

Nezabíjejte mě!“

To není můj záměr.“

akýkoliv zvuk Brumbálova přemístění byl přehlušen zvukem větru ve větvích. Stál s

Page 479: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ Spoletovaly kolem tváře. „Já - přicházím s varováním - ne, s žádostí - prosím - “ Brumbál švihl hůlkou. Skrz listy a větve kolem nich stále proudil noční vzduch, na místo, kde on a Snape stáli proti sob „Co po mně Smrtijed může chtít?“ „ „ „že on si myslí, že mluví o Lilly Evansové!“ „Věštba se nevztahuje na žek „pronásledovat - všechny je zabije - “ „Pokud pro tebe ona tolik znamená,“ řekl Brumbál, „lord Voldemort ji jistě ušetří. Nemůžeš si vyžádat milos „Já - ptal jsem se ho - “ „Hnusíš se mi,“ řekl Brumbál a Harry nikdy neslyšel v jeho hlase tolik pohrdání. Vypadalo to, jako by se Snape trochu schoulil. „Nestaráš se snad o smrt jejího manm S „ „A co mi za to dáš na oplátku, Severusi?“ Na - na oplátku?“ Snape zíral na Brumbála a Harry očekával, že bude protestovatale po jednom dlou Vrcholek kopce zmizel a Harry stál v Brumbálově pracovně a něco vydávzvuk znějící jako raněné zvíře. Snape nvypadal, jako by od okamžiku, kdy opustil vrcholek kopce, prožil stovky let v

Ne - žádnou zprávu - jsem tu na vlastní pěst!“

nape lomil rukama: vypadal jako by částečně zešílel a černé rozcuchané vlasy mu

ě, padlo ticho.

Ta - ta věštba… předpověď… Trelawneyová…“

Ach ano,“ řekl Brumbál. „Kolik si z ní předal lordu Voldemortovi?“

Všechno - všechno, co jsem slyšel!“ řekl Snape. „To je proč - je to z toho důvodu,

nu,“ řekl Brumbál. „Hovoří o chlapci narozeném na onci července - “

Vy víte, co myslím! On myslí, že se v ní mluví o jejím synovi, bude je

t pro matku výměnou za syna?“

žela a dítěte? Oni mohou zemřít, jakmile budeš ít to, co chceš?“

nape nic neřekl, jenom se na Brumbála díval.

Skryjte je všechny,“ zaskřehotal. „Udržte ji - je - v bezpečí. Prosím.“

, hém okamžiku řekl: „Cokoliv.“

alo otřesný se sesunul dopředu na židli a Brumbál stál

ad ním s ponurým výrazem ve tváři. Po chvilce nebo dvou, Snape zdvihl hlavu a

Page 480: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

utrpení. „Myslel jsem…že něco ud „Ona a James důvěřovali špatné osobě,“ řekl Brumbál. „Stejně jako vy, SeverusiNedoufal jste, že ji lord Voldemort ušetří?“ S „Její chlapec přežil Snape trochu trhnul hlavou, takže se zdálo, že o „Její syn žije. Má její oči, přesně její oči. Jsem si jistý, že si tvar a barvE „ „Jsou tohle výčitky, Severusi?“ „Přál bych si… přál bych si, abych byl mrtvý…“ „A jaký by to mělo smysl?“ řekl Bumbál chladně. „Pokud jste miloval Lilly Evansovou, pokud jste ji skutečně miloval, pak jdete dál s čistým štítem.“ Strvalo než k němu pronikla. „Co - co tím myslíte?“ „Víte, jak a proč zemřela.L „ „stane.“ Nějakou chvíli to trvalo a Snape pomalu zsv „mezi námi! Slibte to! Nesnesl bysl „podíval se dolů do Snapeova zmučeného a napůl šíleného obličeje. „Pokud na…“ Kancelář zmizela a okamžitě se změnila v jiné místo. Snape přecházel před Brumbálem sem a tam.

ěláte…abyste ji udržel…v bezpečí…“

.

napeův dech byl mělký.

,“ řekl Brumbál.

dhání protivnou mouchu.

u očí Lilly vansové pamatujete, nemám pravdu?“

Ne!“ vyštěkl Snape. „Pryč…mrtvá…“

nape vypadal, jako by ho zármutek zcela pohltil, a Brumbálovým slovům chvilku

Ujistěte se, že to nebylo zbytečně. Pomozte mi ochránit illyina syna.“

On nepotřebuje ochranu. Temný pán je pryč - “

- Temný pán se vrátí a Harry Potter bude v obrovském nebezpečí, až se tak

ískával kontrolu sám nad sebou ovládaje ůj dech. Nakonec řekl:

Dobře. Dobře. Ale nikdy - nikdy to nikomu neříkejte, Brumbále! Musí to být pouze ch… obzvláště, když je to Potterův syn…chci vaše

ovo!“

Mé slovo, Severusi, že nikdy neodhalím to nejlepší z vás?“ Brumbál si vzdychl, trváte

Page 481: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ – průměrný, arogantntě „Vidíte, co chcevsympatický a poměrně talentovaný. Osobně ho pov Brumbál obrátil stránku a řekl, aniž by vzhlédl. „Dohlédněte na Quirella, ano?Barvy zavstupní hale, zatímco poslední opozdilci odcházející z Vánočního plesu se trousili kolem nich do svých poste „Ano?“ zamumlal Brumbál. „I Karkap Snape se úkosem podíval na Brumbálův profil se zkřiveným nosem. „Zamýšlí utéct,jestli z „Opravdu?“ řekl měkce Brumbál, když z pozemků přicházeli chichotající se FDelacourová a Roger Dav „Ne,“ řekl Snape, jeho černé oči upřené na mizející postavy Fleur a Rogera. „Nejsem takový zbabělec.“ „Ne,“ řekl Brumbál. „Jste mnohem statečnější než Igor Karkarov. Víte, někdy si myslím, že rozřazujeme příliš brzy…“ O A teď Harry stál znovu v ředitelově pracovně. Byla noc a Brumbál zkroušeněvmumlal kouzla ukazujíc hůlknzatřepala a otevřela se. „že nese kletbu. Proč jste se ho jen dotýkal?“ Pmeč ležel vedle něj. B „Byl… jsem blázen. Tvrdě po „Pokoušen čím?“

í jako jeho otec, předurčený k tomu, aby porušoval pravidla, šící se ze své slávy, vyhledávající pozornost a nestydatý - “

te vidět, Severusi,“ řekl Brumbál bez toho, aby zvedl oči od svého ýtisku Přeměňování dnes. „Ostatní učitelé mi hlásí, že ten chlapec je skromný,

ažuji za mimořádné dítě.“

“ vířily a všechno nyní potemnělo. Snape a Brumbál stáli kousek od sebe ve

lí.

rovovo Znamení zčernalo. Panikaří, bojí se odplaty; vy víte, jak moc omáhal ministerstvu, když Temný pán padl.“

ačne Znamení pálit.“

leur is. „A hodláte se k němu připojit?“

dcházel a zanechal Snapea sklíčeného…

seděl za stolem na židli podobné trůnu, zřejmě napůl bezvědomí. Jeho pravá ruka se mu houpala u boku, zčernalá a spálená. Snape

ou na zápěstí ruky, zatímco levou rukou Brumbálovi aléval do krku hutný zlatý lektvar. Po chvíli nebo dvou se Brumbálova víčka

Proč?“ řekl Snape bez okolků, „proč jste si nasazoval ten prsten? Jistě jste zjistil,

rsten Rojvola Gaunta ležel před Brumbálem na stole. Byl rozlomený a Nebelvírův

rumbál se ušklíbl.

koušen…“

Page 482: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

B „o neobyčejné síle a abychom ji zadrželi, což jeu Brumbál zdvihl svou černoucí, nepoužitelnou ruku a zkoumal ji s výrazem ukazujícím zaujatou zvědavost. „Udělal jste to velice dob Brumbálův tón zněl, jako by vedl běžný rozhovor; jako by se ptal na předpověď počasí. Snape zaváhal, a pak řekl: „Nemohu to určit. Snad rok. Nelze zadržet takové kouzlo navždy. Nakonec se rozšíří, kletba takového druhu neustále sílí Brumbál se usmál. Nz „ „bych pro vás víc času!“ Podíval se dolů na zlomený prsten a meč. „Myslel jste, že zlomením prstenu můžete zlomit kletbu?“ „protáhl na židli. „Takže, skutečně se zdá, že to naši záležitost posunulo o vpřed.“ S „podle něhož mě má ten ubohý Malfoyovic chlapec zabít.“ SHarry si přál, aby řekli více ohledně Brumbálovy zakleté ruky, ale Snape podpoBrumbálovo zdvořilé odmítnutí dále mluvit o třekl: „Temný pán nsecenu.“ „Ve zkratce, ten chlapec má nad sebou vynesený rozsudek smrti stejně jako já,“ řekl Brumbál. „Teď bych měl promyslet, kdo nastoupí na Dracovo místo až on selže. Budete

rumbál neodpověděl.

Je to zázrak, že jste se sem vrátil!“ Snape zněl rozčileně. „Ten prsten nesl kletbu to jediné, v co můžeme doufat,

věznil jsem ji v té ruce, prozatím - “

ře, Severusi. Kolik myslíte, že mám času?“

.“

ezdálo se, že by ho zpráva, že má méně než rok života, nějak nepokojila.

Jsem šťastný, mimořádně šťastný, že vás mám Severusi.“

Kdybyste mě jen přivolal o trochu dříve, byl bych schopen toho udělat více, získal řekl Snape rozhořčeně.

Něco takového…musel jsem blouznit, bez pochyby…,“ řekl Brumbál. S námahou se trochu

nape vypadal zcela zmateně. Brumbál se usmál.

Odvolávám se k plánu lorda Voldemorta, který se vztahuje i na mne. Jeho plán,

nape se posadil do křesla naproti Brumbálovi, ve kterém Harry tak často sedával. roval

éto záležitosti. Snape zamračené

ečeká, že Draco uspěje. Toto je zřejmě trest za Luciusova dřívější lhání. Pomalé mučení Dracových rodičů, zatímco sledují, jak selže, a zaplatí

to

Page 483: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

vy?“ Chvíli mlčeli. „To je, m„Lord Voldemort předvídá okamžik v blízké budoucšp „Věří, že škola bude brzy v jeho moci, ano.“ „A pokud padne do jeho moci,“ řekl Brumbál, jakoby mimochodem, „mám vaše slovo, že uděláte vše, co bude ve vašich silách, abyste ochránil studenty Bradavic?“ Snape „Dobře. A teď. Vaší první prioritou bude odhalit, co má Draco v plánu. Vyděšený náctiletý chlapec je stejně tak nebezpečný pro ostatní, jako sám pro sebe. Nabídně „ - o mnoho méně od té doby, co jeho otec ztratil přízeň. Draco mě obviňuje, myslí, že jsem „Přese všechno se o to pokuste. Zajímám se méně o sebe, než o případné oběti jakýcmhněvem lorda Snape zdvihl obočí a jeho hlas byl cynicvás zabil?“ „ Nsépiovou kost. „„Nebo byste chtěl ch „Ech, ještě ne,“ řekl Brumbál s úsměvem. „Předpokládám, že se ten okamžik ukásám, až přijde čas. Vzhledem k tomu, co se stalo dnes večer,“ naznačil chřarukou, „si můžeme být jistí, že se to stane do roka.“ „Pokud vám umírání nedělá problém,“ řekl nevrle Snape, „proč nenechat Dracaaby to udělal?“ „Duše tohoto chlapce není ještě tak zničená,“ řekl Brumbál, „nechtěl bych ji rozervat ve svůj vlastní prospěch.“ „A moje duše, Brumbále? Co

yslím, plán Temného pána.“ nosti, kdy bude potřebovat

eha v Bradavicích?“

strnule kývl.

te mu svoji pomoc a vedení, měl by to přijmout, má vás rád - “

přebral Luciusovi jeho místo.“

hkoliv pokusů, které tomu chlapci přijdou na mysl. Nakonec, samozřejmě, áme ještě poslední věc, kterou musíme udělat, abychom ho zachránili před

Voldemorta.“

ký, když se ptal: „Zamýšlíte nechat ho, aby

Ne zcela. To vy mě musíte zabít.“

astalo dlouhé ticho, přerušené pouze zvláštním cvaknutím. Fénix Fawkes oštipoval

Chtěl byste, abych to udělal hned?“ zeptal se Snape, jeho hlas byl ironicky vážný. vilku, abyste si mohl sepsat epitaf?“

že dnoucí

,

ta moje?“

Page 484: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Vy sám víte, zda vaší duši ublíží pomoci starému muži vyhnout se bolesti a ponížení,“ řprok v lize poslední. Přiznávám, že byseŠedohřbet - slyšel jsem, že se přidal k Voldemortovi? Nebo drahá Bellatrix, která zbožňuje hraní Jeho tón byl lehký, ale jeho oči probodávaly Snapea stejně jako se často stejným způsobem dívaly na Harryho, jako by mohl vidět duši, o níoBrumbál se zdál být spokojený. „Děkuji vám, Severusi…“ Kancelář zmizela a nyní se Snape s Brumbálem procházeli za soumraku na opuštěných poze „Co děláte s Potterem všechny ty večery, co spolu mluvíváte o samotě?“ zeptanáhle Snape. Brumbál vypadal unaveně. „Proč? Nesnažíte se mu dávat vy více školních trestů, Severusi? Ten chlapec bzanedlouho trávit více času po škole než venku.“ „Je jako jeho otec…“ „Ve vzhledu snad, ale ve své pravé povaze je mnohem více jako jeho matka. Trávím s Harrym čas, protože je mnoho věcí, ktk „Informace,“ opakoval Snape. „Věříte jemu… mně nedůvěřujete.“ „Není to otázka důvěry. Mám, jaž „ „Raději nesázím vše na jednohsp „Což dělám na „A děláte to mimořádně dobkinformace, zatímco mu odpíráme ty základní. Je to úkol, který bych nesvěřil nikomu, kromě vás.“ „Místo toho se svěřuje

ekl Brumbál. „Požaduji od vás tuto jedinou velikou laskavost, Severusi, rotože smrt si pro mne přijde stejně jistě jako, že Kudleyští Kanonýři skončí tento

ch raději odešel rychle a bezbolestně, aniž by to zbytečně prodlužovalo a komplikovalo, například, kdyby se do toho vložil

si s kořistí, než se do ní pustí.“

ž mluvili. Nakonec Snape dměřeně kývl.

mcích hradu.

l se

ude

eré s ním chci probrat, informace, teré mu musím předat před tím, než bude příliš pozdě.“

k oba víme, prudce omezený čas. Je samozřejmé, e dám tomu chlapci dostatek informací, aby mohl udělat to, co je třeba udělat.“

A proč nemohu mít já ty stejně informace?“

o koně a zvláště ne na koně, který tráví tolik času ve olečnosti lorda Voldemorta.“

váš rozkaz!“

ře. Nemyslete si, že podceňuji neustálé nebezpečí, terému se vystavujete, Severusi. Předávat Voldemortovi to, co se jeví jako cenné

te chlapci, který je neschopný v Nitrobraně, jehož magie je

Page 485: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

p „Voldemort se děsí toho spojení,“ řekl Brumbál. „Není to tak dlouho, co měl jistou možnost zjistit, co pro něj ve skutečnosti znamená sdílet stomysl, tím jsem si jistý. Ne tímto způsobem.“ „Nerozumím.“ „Harryho. Je to jako jazyk na zmrzlé oceli, jako „Duše? Mluvili jsme o myslích!“ „ Blesa a nikde nebylo žádné známky toho, že by byl někdo poblíž. Poté, co mne zabijete, Severusi - “ „Odmítáte mi cokoli řzhodně jako samozřejmost, Brumbále! Možná jsem si to rozmyslel!“ „myslel jsem, že jste souhlasil s tím, že dohlédnete na našeho malého zmijozelského přítele?“ Snape vypadal rozčileně a vzpurně. Brumbál v „Přijďte dnes vem BSnape klidně, když kolem nich B „Harry to nesmí vědět, alespoň do okamžiku, kdy to bude opravdu nezbytné, jji „Ale co musí udělat?“ „mé smrti - neodporujte mi a nepřerušujte mě! Přijde čas, kdy se bude zdát, že se lord Voldemort obává o život svého hada.“ „ „Přesně tak. Pokud se stane, že lord Voldemort přestane posílat hada, aby vykonával

růměrná a jenž má přímé spojení s myslí Temného pána!“

Harrym svou mysl. Byla taková bolest, jakou nikdy nezakusil. Už se nikdy nepokusí ovládnout Harryho

Duše lorda Voldemorta je tak zmrzačená, že nemůže snést dotyk s duší jako je ta tělo v plamenech - “

V případě Harryho a Voldemorta je to jako mluvit o jednom a tom samém.“

rumbál se rozhlédl, aby se ujistil, že tu jsou sami. Byli nyní nedaleko Zakázaného

íci, a přesto ode mne stále požadujete tu malou laskavost!“ avrčel Snape a v jeho útlém obličeji nyní zaplál skutečný vztek. „Berete toho

Dal jste mi své slovo, Severusi. A když už mluvíme o službách, které mi dlužíte,

zdychl.

čer do mé kanceláře, Severusi, v jedenáct hodin a nebudete si oci stěžovat, že ve vás nemám důvěru…“

yli zpět v Brumbálově pracovně, okna byla temná a Fawkes seděl tiše stejně jako rumbál procházel a vysvětloval.

ak nak by mohl mít sílu udělat to, co se musí stát?“

To je mezi Harrym a mnou. Teď poslouchejte pozorně, Severusi. Přijde čas - po

O Naginiho?“ podivil se Snape.

jeho pokyny, a bude ho držet v bezpečí ve své blízkosti pod magickou

Page 486: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

o „ Brumbál se zhluboka nadechl a zavřel oči. „vlastní život, aby tomu zabránila, se vražedná kletba odrazila na Voldemorta a kus Voldemortovy duše byl oderván od celku a vklouzl do jediné žijíczco mu umožňuje mluvit hadím jazykem a také propojení s Voldemortovou myslí, kterému on nikdy neporozuměl. A zatímco je tentoV Htunelu, byli od něj tak vzdálení a jejich hlasy se Harrymu podivně ozývaly v uších. „Takže ten chlapec… ten chlapec musí zemř„ Njsme ho kvůli ní chránili. Kvůli Lilly.“ „Chránili jsme ho, protože bylo důležité ho učit, nechat ho vyrv „jsem myslel, že to on sám tuší. Pokud ho znaVoldemorta.“ Brumbál otevřel oči. Snape vypadal vyděšeně. „To jste ho udržoval naživu proto, aby mohl zemřít až v ten správný okamžik?“ „Nebuďte tak šokovaný, Severusi. Kolik mužů a žen jste viděl umírat?“ „V poslední době jenom ty, které jsem nemohl zachránit,“ řekl Snape. Vstal. „Využil jste mne.“ „Myslíte?“ „nebezpečí. Všechno jenom proto, aby zůstal syn Lilly Potterové v bezpečí. A teď mi říkáte, že ho posíláte jako prase na po „Ale to je dojemné, Severusi,“ řekl Brumbál vážně. „Nakonec jste dospěl k tomže toho chlapce máte rád, po tom všem?“ „Jeho?“ vykřikl Snape. „Expecto patronum!“

chranou, pak si myslím, že to bude bezpečné říci Harrymu.“

Říci mu co?“

Řekněte mu, že té noci, kdy se ho Voldemort pokusil zabít a kdy Lily obětovala

í duše, která bývala v té pobořené budově. Část lorda Voldemorta žije uvnitř Harryho a to je to,

úlomek duše, aniž by ho oldemort postrádal, pod Harryho ochranou, Voldemort nemůže zemřít.“

arrymu se zdálo, že ty dva muže sleduje z druhého konce nějakého dlouhého

ít?“ zeptal se docela klidně Snape. A sám Voldemort to musí udělat, Severusi. To je nezbytné.“

astalo další dlouhé ticho. Pak Snape řekl: „Myslel jsem… všechny ty roky…když

ůst a nechat ho yzkoušet svou sílu,“ řekl Brumbál s očima stále pevně zavřenýma.

Mezitím se stává propojení mezi nimi stále silnější, roste až paraziticky; někdy ám, pak on sám vše naplánuje tak, že

ž se vydá, aby se postavil své smrti, bude to doopravdy znamenat konec

Špehoval jsem pro vás a lhal jsem, vystavoval jsem se pro vás smrtelnému

rážku - “

u,

Page 487: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Z konce jeho hůlky vyrazila stříbrná laň; přistála na podlaze v kanceláři, povyletěla z oknak „ „ A „Budete muset VoldteVoldemort s Mundunguse Fletchera. A Severusi, pokud budete donucen účastnit se toho pronásledování, dejte si záležet, abyste působil přesvědčivě… Spoléhám se, že zůstanete u lorda Voldemorta dobře zapsán co nB Teď seděl Snape s Mundungusem, v neznámo„Navrhneš Fénixovu řádu,“ mumlal Snape, „abIdti to navrhl já. Budeš to prosazovat jako svůj vlastní nápad. Rozumíš?“ „Rozumím,“ mumlal Mundungus, jeho o Nyní byla jasná temdskutečnosti George… Sn „ Avšak kouzlo určené pro Smrtijedovu ruku s hůlkou je minulo a místo toho zasGeorge. A dále, Snape klečel v Siriusově starém pokoji. Když četl starý dopis od Lily, slzy mu kanuly z konce jeho hákovitého nosu. Druhá strana byla popsána jen několikslovy: Modchází rozum! S láskou, Lily Snape se vzal stránku, jež nesla Lilyin podpis a její lásku,

skočila a . Brumbál ji sledoval a když její stříbřitá záře zmizela, otočil se zpět

e Snapeovi s očima plnýma slz.

I po tom všem?“

Pořád,“ řekl Snape.

výjev se proměnil. Nyní viděl Harry Snapea hovořit s Brumbálovým portrétem.

emortovi dát správné datum Harryho odjezdu od jeho strýce a ty,“ řekl Brumbál. „Kdybyste to neudělal, vzbudilo by to podezření, neboť

věří, že jste dobře informován. Nicméně jim musíte podstrčit ten nápad maskováním - což myslím udrží Harryho v bezpečí. Vyzkoušejte matoucí kouzlo na

ejdéle to půjde, jinak budou radavice bez milosti ponechány Carrowovým…“

é krčmě, hlavy u sebe, Mundungusův bličej vypadal zvídavě prázdný, Snape se zamračeně soustředil.

y použil past. Mnoholičný lektvar. entické Pottery. Je to jediná věc, která by mohla fungovat. Zapomeneš, že jsem

či nezaostřené…

ná noc a Harry letěl na koštěti společně se Snapem. Byl oprovázen dalšími Smrtijedy s kápěmi a vpředu byl Lupin a Harry, který byl ve

mrtijed vpředu před Snapem zvedl svoji hůlku a ukázal přímo a Lupinova záda –

Sectumsempra!“ vykřikl Snape.

áhlo

a

ohl vůbec někdy být přítel Gellerta Grindelwalda? Osobně myslím, že mu pouze

a zasunul ji dovnitř svého

Page 488: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

hkteré se Lily smála, a druhou polovinu zobrazující Jamese a Harryho hodil zppodlahu pod prádelník… A nyní stál Snape znovu ve své ředitelské pracovně, když Phineas Nigellus přispěchal do svého „Pane řediteli! Stanují v Deanově „Nepoužívejte to slovo!“ „slyšel!“ „DobřeSpodmínky určité udatnosti - a on nesmí vědět, že jste mu ho dal vy! Pokud bude Voldemort číst v „Já vím,“ ObraN „A stále mi nehodláte říct, proč je tak důležité, aby Potter získal ten meč?“ řekl Snape, když přes sebe přehodil cestovní plášť. „Ne, nehodlám,“ řekl BruSeverusi, buďte velmi opatrný, asi by vás neviděli příliš rádi po té nehodě Georgem Weasleym - “ S „ Akobercích na podlaze v té stejné místnosti. Snape jako by za sebou právě zavřeldveře.

34. Kapitola – Znovu do lesa Konečně pravda. Harry ležel s obličejem přitisknutým na zaprášený koberec pracovny, kde, jak si kdysi myslel, se dozvídá tajemství vítězství, a konepnáruče Smrti. Po cestě měl zpřetrhat zbývající nitky Voldemortova života, takže až by se nasetkal s Voldemorkdruhý zůstává naživu. Smnohem silněji a statečně ho drželo při životě. Ale brzy bude muset přestat. Jedny byly sečteny. Kolik ještě zbývá času, než naposledy projde hradem a doj

ábitu. Potom roztrhl fotografii, kterou také držel, a ponechal si tu polovinu, na ět na

portrétu.

lese! Ta mudlovská šmejdka - “

- tedy ta Grangerovic holka, zmínila to místo, když otvírala svůj batoh a já ji

. Velmi dobře!“ vykřikl za ředitelovou židlí Brumbálův portrét. „Nyní, everusi, ten meč! Nezapomínejte, že musí být získán, když je ho třeba a za

Harryho mysli a spatří vás mu pomáhat - “

řekl stroze Snape. Přistoupil k Brumbálově portrétu a na straně jej stiskl. z se odsunul stranou a odkryl za sebou skrytý prostor, z nějž Snape vzal

ebelvírův meč.

mbálův obraz. „On už si už s ním bude vědět rady. A s

nape se u dveří otočil.

Nestrachujte se, Brumbále,“ řekl chladně. „Mám plán…“

Snape opustil místnost. Harry se zvedl od myslánky a o pár chvil později ležel na

čně ochopil, že mu není určeno přežít. Jeho úkolem bylo klidně přijít do otevřené

konec tem, a ani nepozvedl hůlku k obraně, konec bude jasný a úkol,

terý měl být vykonán v Godrikově dole, bude splněn: ani jeden nemůže žít, pokud

rdce mu v hrudi zběsile tlouklo. Jak zvláštní, že při hrozbě smrti mu srdce bilo ho

de na

Page 489: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

školní pozemky a pak do Jnitru. Bolí smrt? Hodněkrát si myslel, že už se to stane, a uonež jeho strach ze smrti. Přesto ho teď ani nenapadlo zmizet, utéct před Voldemortem. Věděl, že je po všem, a vše, co zbylo, bylo jenom umírání.

lesa?

ak ležel na podlaze, zmocnil se ho strach podpořený pohřebním bušením v jeho nikl, avšak nikdy

pravdu nemyslel na umírání jako takové: jeho vůle žít byla vždycky mnohem větší

dyby tak umřel té letní noci, kdy opustil číslo čtyři v Zobí ulici naposledy, jak ho zachránila hůlka s vznešeným perem ptáka fénixe! Kdyby umřel stejně jako

edvika, dostatečně rychle, aby si neuvědomil, co se vlastně stalo! Nebo kdyby

chůze ke své vlastní zkáze však vyžaduje jiný druh odvahy. Lehce se

se posadil, a jak to udělal, cítil se víc živý a vnímal svoje lo víc než kdy jindy. Proč nikdy nedocenil zázrak, že je tady, že má mozek, nervy

la. Samozřejmě, že tu byl vyšší úmysl; Harry byl korát moc bláhový, než aby si to připustil. Nikdy se nepochyboval, že Brumbál

pouta,

k smrti,

brázek Freda, Lupina a Tonksové, jak leží mrtví ve Velké síni, se mu znovu prodral

o smrti. Ale aspoň bude pro někoho jednodušší. řemítal, kdo by tak mohl… Ron a Hermiona vědí, že to musí udělat, samozřejmě…

, terou bylo, že musí zemřít. Já musím zemřít. Musí to skončit.

d

K

Hmohl zastavit paprsek vyslaný z hůlky na někoho, koho miloval… teď dokoncezáviděl smrt svým rodičům. Chladnokrevnámu třásly prsty a on se je snažil ovládnout, přestože ho nikdo neviděl; obrazy na stěnách byly do jednoho prázdné. Pomalu, velice pomalutěa bušící srdce? Bude po všem… nebo alespoň on tohle opustí. Dýchal pomalu a zhluboka a svá ústa a hrdlo měl stejně vyprahlé, jak prázdné byly jeho oči. Brumbálova zrada jako by nebyachtěl, aby žil. Teď viděl, že délka jeho života byla ovlivněná tím, za jak dlouho zničí všechny viteály. Brumbál mu předal tento úkol a on poslušně odsekával které k životu vázaly nejen Voldemorta, ale i jeho samého! Jak elegantní, žádné další životy na zmar, jenom úkol pro kluka, který tak jako tak byl odsouzenjehož smrt nebude žádnou pohromou, ale jen dalším úderem proti Voldemortovi. Brumbál věděl, že Harry neuprchne, že bude pokračovat až do konce, i když to byl jeho konec, protože se obtěžoval ho pořádně poznat, nebo ne? Brumbál věděl stejně jako Voldemort, že Harry nedovolí, aby za něj umřel někdodalší, když zjistil, že má moc to ukončit. Odo mysli a na moment skoro nemohl dýchat: Smrt byla netrpělivá… Ale Brumbál ho přecenil. On zklamal: had přežil. Jeden viteál, který Voldemorta drží při životě, zůstane i po HarryhPproto Brumbál chtěl, aby se svěřil dalším dvěma… kdyby naplnil svůj osud o něco dříve, oni by mohli pokračovat… Jako déšť na okno dopadaly tyto myšlenky na tvrdý povrch nezvratné pravdykRon a Hermiona jako by byli na míle daleko v nějaké vzdálené zemi; jako by se onich oddělil už před dlouhou dobou. Nebude žádné rozloučení ani vysvětlování, otom byl přesvědčen. Na tuhle cestu se nemohli vydat společně a jejich pokusy hozastavit by akorát promarnily drahocenný čas. Podíval se na staré zlaté hodinky,

Page 490: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

které dostal ke svým sedmnáctým narozeninám. Z času, který mu Voldemort poskytnul, aby se vzdal, vypršela téměř půl hodina. Pmu krátí čas, možná se snažilo ještě před koncem vydat co největší úsilí. Ani se neohlédl, když zavřel dveře pracovny. Hrad byl prázdný. Cítil se jako duch, jako kdyby už zemřel. Lidé z obrazů stále chyběli mezi svými rámy; celé místo bylo ž Harry přes sebe přehodil nviditelný pášť, sestoupil několik pater a npo mramorovém schodišti do Vstupní síně. Možná tak trochu doufal, že ho uvidí a zastaví, ale pášť byl jako vždycky neproniknutelný, a tak došel až k hlavním dveřím. A potom jím málem prošel Nevillenneplnoletý, se musel proplížit zpátky stejně jako to udělali Malfoy, Crabbe a GMrtvý vypadal ještě hubenější. „Víš co? Zvládnu ho sám, Neville,“ řekl Oliver Wood, uchopil Colina v pevném sevření a nesl ho do Velké síně. Neville se na chvíli opřel o rám dveří a otřel si rukou čelo. Vypadal jako starý Potom se znovu vydal do tmy, aby přinesl další těla. Hsi nepřekáželi, pili, klečeli vedle mrtvých, ale neviděl nikoho ze svých milovaných,ani záblesk Hermiony, Rona, Lenky, Ginny nebo kohokoli z Weasleyů. Dal by všechen zbývající čas za to, aby se na npotom vůbec sílu, aby od nich svůj pohled odtrhl? Takhle to bylo lepší. Znovu vykročil a vyšel ven do tmy. Byly skoro čtyři ráno a na školních pbschopen udělat, co musí. Harry se pohyboval směrem k Nevillovi, který se skláněl nad dalším tělem. „Neville. „Sakra, Harry, málem jsem dostal infarkt!“ Harry ze sebe stáhl pášť: zničehonic ho napadla myšlenka, aby si mohl být naprosto jistý. „Kam to jdeš sám?“ zeptal se Neville podezřívavě. „ „Harry!“ Neville se náhle vyděsil. „Harry, nehodláš se „Ne,“ zalhal Harry. „Samozřejmě, že ne… tohle je něco jiného. Ale možná budu

ostavil se. Jeho srdce tlouklo proti žebrům jako zběsilý pták. Možná tušilo, že se

děsivě tiché, jako by se všechen zbývající ivot soustředil ve Velké síni, kde byli všichni mrtví a jejich pozůstalí.

akonec scházel

. Jako jeden z dvojice, která procházela kolem, esl tělo. Harry na něj pohlédl a pocítil tupý úder do žaludku: Colin Creevey, ač

oyle.

muž.

arry jedním pohledem nakoukl do Velké síně. Lidé se pohybovali různě kolem, aby

ě mohl naposledy podívat; ale měl by

ozemcích ylo smrtelné ticho, jako kdyby i ony zadržovaly dech, a čekaly, jestli bude

To je součást plánu,“ řekl Harry. „Musím něco udělat. Poslouchej – Neville – “

mu vydat?“

Page 491: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

nějakou chvíli z dohledu. Víš o Voldemortovu hadu, Neville? Má obrovského haříká mu Nagini…“ „ „Musí být zabit. Ron a Hermiona to vědí, ale v případě, že by – “ Tato strašlivá možnost ho vyděsila a on nemohl dál mluvit. Ale po chvilce sedpojistit se, tepokračovat. „V případě, že by byli – zaneprázdnění – a ty bys měl možnost – “ „ „ „ „ Když chtěl Harry znovu vykročit, Neville ho uchopil za zápěstí. „ „ Kpokračovat. Ale Nevillovi to nepřišlo divné. Poplácal Harryho po rameni, opustil ho a šel hledat další těla. Harry si znovu oblékl Plášť a kráčel dál. Nedaleko se někdo pohyboval a sklnad postavouGZastavil. Krčila se nad dívkou, která šeptala a chtěla vidět matku. „Už je dobře,“ říkala Gin „Ale já chci domů,“ zašeptala dívka. „Já vím,“ řekla Ginny zlomeným hlasem. „ Harrymu přeběhl mráz po zádech. Chtvzpátky, aby byl zase doma… AVoldemort a Snape, opuštění chlapci, tad

da…

Jo, slyšel jsem… co je s ním?“

znovu al dohromady: tohle bylo nutné, musí být jako Brumbál, zachovat chladnou hlavu,

aby další pokračovali. Brumbál umíral s tím, že tři lidé ví o viterálech; ď Neville zaujme Harryho místa: pořád zůstanou tři osoby, které mohou

Mám zabít toho hada?“

Zabij toho hada,“ zopakoval Harry.

Dobrá, Harry. Jinak jsi v pohodě, že jo?“

Jsem v pořádku. Díky, Neville.“

Budeme pořád bojovat, Harry. Víš to?“

Jo, já – “

onec věty se rozplynul ve vlně dusivého pocitu, který zabránil Harrymu

áněl se ležící čelem k zemi. Byl od ní několik stop, když si uvědomil, že to je

inny.

ny. „Je to v pořádku. Dostaneme tě dovnitř.“

„Já už nechci bojovat!“

Všechno dobře dopadne.“

ěl vykřiknout do tmy, chtěl, aby Ginny ěděla, že tam stojí, chtěl, aby věděl kam jde. Chtěl, aby ho zastavila, přitáhla

le on byl doma. Bradavice byl první a nejlepší domov, jaký kdy poznal. On, y všichni našli domov…

Page 492: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ginny teď kúmíjel, a přemítal, jestli cítila, jak kolem ní někdo prochází. Ale nepromluneohlédl zpátky. HTesák škrábal na dveře a štěkal na přivítanou. Vybavily se mu návštěvy u Hagrida, lesklá měděná konvice zavěšená nad ohněm, griliášové hrudky, jeho veliký vousatý obličej, P Mbude moci bezpečně projít. Na patrona už mu nezbývaly síly. Upzemřít. Kbyla cenná. Hlavou mu běželo, že ostatní mají léta před sebou, která můžou promarnit, protože mají spoustu času, a on lpěl na každé zbývající vteřině. Uvažoval, jestli bude vůbec sbyla u konce, zlatonka byla chycena, byl čas přistát na zemi… Zvytáhly ji. Otevřu se při zavření. Pohlédl na ni a denchvíle. Přitiskl zlatý kov ke rtům a zašeptal, „Zemřu.“ Ka zamumlal, „Lumos.“ Uprostřed Zlatonky ležel černý kámen se znakem vyrytým ve svém středu. Vertikální čára, která reprezentovala Starodávnou hůlku, nebyla na Životodárkameni vidět. Trojúhelník a kruh, které představovaly plášť a kámen, však byly stále roz A Harry znovu bez přemýšlení pochopil. Nemusel je volat zpátky, protože se kzáhy připojí. Oni se nepřibližovali k němu: on se přibližoval k nim. Zavřel oči a třikrát obrátil kámen ve své ruce. Vnaznačovaly, že k němu přilétají křehká těla, která dopadla na hlíně pokryté větvičkami, Viděl, že to nejsou ani Raddleovi, který před lety vystoupil z deníku a ze vzpomínky se téměř stal

lečela vedle zraněné dívky a držela ji za ruku. Harry se s obrovským silím donutil jít dál. Zdálo se mu, že viděl, jak se Ginny rozhlíží kolem, když ji

vil, ani se

agridova bouda se vynořila z temnoty. Nebyla zde žádná světla, ani zvuky, že by

Ron, jak zvrací slimáky, jak mu Hermiona pomáhá zachránit Norberta…

opošel dál až ke kraji lesa, kde se zastavil.

ezi stromy se vznášela spousta mozkomorů; cítil jejich chlad a nebyl si jistý, že ž ani nemohl

otlačit třes, který se rozmáhal po celém těle. I po tom všem nebude tak lehké

aždá vteřina, kdy dýchal a cítil vůni trávy a studený vzduch na obličeji, pro něj

chopen jít dál, a zároveň věděl, že musí. Dlouhá hra

latonka. Jeho malátné prsty chvíli prohledávaly váček, který měl stále na krku, a

ch se mu zrychloval. Teď, když chtěl, aby čas ubíhal co ejpomaleji, se ještě urychlil a náhle pochopil. Tohle bylo zavření. Tohle byla ta

ovová schránka se otevřela. Třesoucí se rukou sáhl pro Dracovu hůlku, pozdvihl ji

ném

poznatelné.

nim

ěděl, že se to stalo, protože kolem sebe uslyšel nepatrné pohyby, které

které obklopovaly kraj lesa. Otevřel oči a rozhlédl se kolem.

duchové, ani lidé z masa a kostí. Nejvíc se podobali a

Page 493: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

skutečnost. Byli mnohem víc než duchové, ale míň než živoucí bytosti. Kráčeli k němu a James byl naprosto stejné výšky jako Harry. Měl na sobzstejně jako ty pana Weasleyho. Sirius byl vysoký a pohlen Lupin byl také mladší, mnohem méně ošumělý, a jeho vlasy byly hustší a tmavší. Vypadal šťastně, že je zase zpět na známém místě, kde se za mlada často toulalLilyin úsměv byl ze všrohleděly, jako kdyby se na něj nemohla vynadívat. „Byl jsi tak statečný.“ Nemohl promluvit. Upínal na ni své oči a říkal si, že by tam chtěl stát a díni na věky a stejně by to nestačilo. „ „Bolí to?“ Z Harryho rtů vyklouzla tato dětinská otázka dřív, než ji mohl zastavit. „ „A on to bude chtít co nejrychleji ukončit. Chce, aby bylo po všem,“ dodal Lupin. „Nechtěl jsem, abyste umřeli,“ řekl Harry. Tato slova z něj vypadla, aniž by to zamýšlel. „Ani jeden z vás. Mrzí mě to – “ Mluvil hlavně k Lupinovi a doprošoval se ho. „ – zrovna, když se ti narodil syn… Remusi, mrzí mě to – “ „Mě to taky mrzí,“ řekl Lupin. „Mrzí mě, že ho nikdvněj vytvořil svět, kde b Chladný vánek, který přiletěl ze středu lesa, shodil vlasy k Harryho obočí. Věděl, že mu neřeknou, aby šel. Musí se rozho „Zůstanete se mnou?“ „Až do úpln „ „

každý z nich měl na tváři milující úsměv.

ě oblečení, ve kterém emřel, jeho vlasy byly rozcuchané a načechrané a jeho brýle byly mírně zakřivené

dný a mnohem mladší, než ho kdy Harry viděl. Kráčel s onšalancí sobě vlastní, ruce měl v kapsách a na tváři úšklebek.

. ech největší. Blížila se k němu, vlasy měla na zádech

zpuštěné a její zelené oči, úplně stejné jako jeho vlastní, na něj dychtivě

vat se na

Už jsi skoro tam,“ řekl James. „Velice blízko. My jsme… na tebe velice pyšní.“

Umírání? Vůbec ne,“ odpověděl Sirius. „Je to rychlejší a lehčí než usínání.“

y nepoznám… ale on bude ědět, proč jsem zemřel, a já doufám, že to pochopí. Že jsem se snažil, abych pro

y mohl šťastně žít.“

dnout sám.

ého konce,“ řekl James.

Oni vás neuvidí?“ zeptal se Harry.

Jsme tvojí součástí,“ odpověděl Sirius. „Nikdo jiný než ty nás nevidí.“

Page 494: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry se podíval na svou matku. „Zůstaň blízko,“ pronesl tiše. A Cjeho patroni, a všichni společně kráčeli kolem starých stromsezemě. Harry si přitáhl plášť těsně kolem sebe a směřoval dál a dál do lesa, a i když nevěděl, kde přesně se Voldemort nachází, b Vedle něj téměř bezhlesně šli James, Sirius, Lupin a Lily, jejichž přítomnost mu dodávala odvahu, aby pokračoval v chůzi. Jpříkazu, jako kdyby bylšlGinny a všichni ostatní mu teď připadk Urozhlížel se, pozorně poslouchal a jeho matka a otec, Lupin a Sirius se za „to být –?“ Zpoza blízkého stromspjeho matka a otec, Sirius a Lupin. Zřejmě nic neviděli. „Rozhodně jsem něco zaslechl,“ tvrdil Yaxley. „Myslíš, že to bylo zvíře?“ „Ten blázen Hagrid tady choval spoustu potvor,“ prohodil Dolohov a ohlížel serameno. Y „Čas téměř vypršel. Potter měl hodinu. Nep „A on si byl jistý, že přijde! Nebude mít radost.“ „Měli bychom se vrátit,“ navrhl Yaxley. „Zjistit, jaký je plán.“ Oprotože mu bylo jasné, že ho zavedou přesně kam potřebuje. Ohlédl se zpátky, jeho matka se na něj usmála a otec přikývl, aby mu dodal odvahu. Byli na cestě pouhých pár minut, když Harry před sebou spatřil světlo, a Yaxley a Dolohov vyZ

vydal se na cestu.

hlad mozkomorů ho nepřemohl; prošel skrz se svými společníky, kteří působili jako ů, které rostly blízko

be a okolo byly jejich spletité větve, kořeny, které se kroutily a stáčely až do

yl si jist, že ho najde.

eho tělo a mysl se oddělily od sebe, jeho končetiny se pohybovaly bez vědomého neřidič, ale cestující v těle, které měl opustit. Mrtví, kteří

i vedle, se mu zdáli víc opravdoví než živí lidé nahoře na hradě: Ron, Hermiona, ali jako duchové, když klopýtal směrem ke

onci svého života, směrem k Voldemortovi…

slyšel zadunění a šepot: blízko něho se hýbala jiná živá bytost. Harry se zastavil, stavili též.

Tamhle někdo je,“ ozval se nedaleko drsný šepot. „Má neviditelný plášť. Mohl by

u se vynořily dvě postavy. Jejich hůlky zářily, a tak Harry atřil Yaxleyho a Dolohova, jak zírají do tmy, přesně na místo, kde stál Harry,

za

axley se podíval na své hodinky.

říjde.“

n a Dolohov se otočili a zašli hlouběji do Zapovězeného lesa. Harry je sledoval,

šli na mýtinu, kde kdysi žil obrovský pavouk Aragog. bytky jeho obrovské sítě tady pořád ještě byly, ale hejno jeho potomků bylo

Page 495: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

vyhnáno Smrtijedy, aby za ně mohli bojovat. Uprostřed mýtiny plál oheň, jehož třepotavé světlo dopadalo na kruh zamlklých,ostražitých Smrtijedů. Někteří z nich se stále skrývali poojejich obličeje byly drsné jako skála. Hmnul krvácející ret. Viděl Luciuse Malfoye, který vypadal poraženě a vystrašeně, aNarcissu, Krukama svíral Starodávnou hůlku. Možná se modlil, aaodpočítává v rámci hry na schovávanou. ZNagini, který se pořád svíjel a kroutil. Když se Dolohov a Yaxley znovu připojili ke kruhu, Voldemort vzhlédl. „Ani náznak, že by tu byl, můj Pane,“ řekl Dolohov. Voldemortův výraz se nezměnil. Jeho rudé oči planuly ve světle ohně. Pomalu vytáhl Starodávnou hůlku. „Můj Pane – “ To promluvila Bellatrix: seděla k Voldemortovi nejblíž, byla rozcuchaná, na obličeměla trochu zkrvavený, ale jinak nebyla zraněná. Voldemort zvedl ruku, aby ji umlčel, asledovala s nábožnou úctou. „Myslel jsem, že přijde,“ řekl Voldemort svýmu Nikdo nepromluvil. Vypadali stejně vyděšení jako Harry, jehož srdce divoce vráželo do žeber, jako by chtělo uniknout z těla, které on chtěl opustit. Potily se Sundal si plášť a spolu s hůlkou si ho strčil do hábitu. Nechtbránit. „ „ Hznělo bázlivě. Životodárný kámen mu proklouzl z ochromených prstů a koutkemzahlédl, jak jeho rodiče, Siv Mse postavili a vzduchem se neslo spousta výkřiků, povzdechů a dokonce smíchu. Voldemort ztuhl na místě, nicméně jeho rudé oči v

d maskou a kápí, jiní ale

dkryli svou tvář. Na okraji kruhu seděli dva obři, vrhali na zem obrovské stíny a

arry viděl Fenrira, jak číhá a přitom si kouše nehty; velký a blonďatý Rowle si

jejíž oči byly propadlé a plné obav.

aždé oko se upíralo na Voldemorta, který stál s hlavou skloněnou a svýma bílýma le spíš v hlavě odpočítával čas,

Harry, který stál na kraji mýtiny, si nesmyslně vzpomněl na dítě, které

a jeho hlavou se ve své zářivé očarované kleci vznášel jako svatozář velký had

ji

ona už neřekla ani slovo, jenom ho dál

vysokým jasným hlasem a oči měl přené poskakující plameny. „Předpokládal jsem, že přijde.“

mu ruce. ěl, aby byl v pokušení se

Zdá se, že… jsem se mýlil,“ řekl Voldemort.

Nemýlil.“

arry to řekl jak nejhlasitěji mohl, vší silou, kterou v sobě našel: nechtěl, aby to oka

rius a Lupin zmizeli, když se přiblížil k ohni. V tu chvíli šak záleželo jenom na Voldemortovi. Bylo to pouze mezi nimi.

ylná představa zmizela stejně rychle, jako se objevila. Obři zaburáceli, Smrtijedi

yhledaly Harryho, když se k

Page 496: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

němu přibližoval a mezi nimi byl jenom oheň. A pak někdo zakřičel – „HARRY! NE!“ Orozpohybovaly větve nad jeho hlavou, když zoufale bojoval s pouty. „NE! NE! HARRY, CO TO CHCEŠ – ?“ „ Bdmula se jí hk Harry cítil na hrudi svou hůlku, ale nepokusil se ji vytáhnout. Věděl, že had byl moc dobře chráněný, a že kdyby se pokusil ji na něj namířit, seslalo by se na něj padesát kleteb. Voldemort a Harry se na sebe pořád dívali, Voldehneveselý úsměv. „Harry Potter,“ řekl měkce. Jeho hlas by v tu chvíli mohl být součástí praskajícohně. „Chlapec, který přežil.“ Npouty, Bellatrixp Voldemort pozvedl svou hůlku. Jeho hlava byly stále skloněná na strazopětoval pohled jeho rudých očí, chst U

35. Kapitola – King´s Cross

Ležel obličejem dolů a naslouchal tichu. Byl úplně sám. Nikdo se nedíval. Nikdo

jiný zde nebyl. On sám si nebyl jistý, že tam byl.

O dlouhou chvíli později, a nebo možná o vůbec žádnou, ho napadlo, že musí

e

ležel, na nějakém povrchu. Cítil totiž dotyk něčeho a ta věc, na níž ležel,

existovala také.

točil se: Hagrid byl spoután a přivázán k nedalekému stromu. Jeho velikánské tělo

TICHO!“ zařval Rowle a jedním mávnutím hůlky Hagrida umlčel.

ellatrix, která vyskočila na nohy, pohledem sledovala Voldemorta i Harryho a ruď. Jediné dvě věci, které se teď pohybovaly, byly plameny a had,

terý se svíjel v zářivé kleci nad Voldemortovou hlavou.

mort naklonil lavu trochu na stranu, zkoumal chlapce stojícího před ním a ústa mu zkřivil

ího

ikdo ze Smrtijedu se ani nepohnul. Čekali: všechno čekalo. Hagrid stále zápasil s lapala po dechu, a Harry si nevysvětlitelně vzpomněl na Ginny, její

lanoucí pohled, dotek jejích rtů na jeho –

nu jako hlava vědavého dítěte, které zvažuje, co se stane, pokud bude pokračovat. Harry

těl, aby se to stalo teď, rychle, dokud ještě ál, než ztratí kontrolu nad svým tělem, než odhalí svůj strach –

viděl pohyb rtů a záblesk zeleného světla a najednou bylo všechno pryč.

xistovat, že není možné, aby byl pouze myšlenka bez těla, protože ležel, určitě

Page 497: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Jakmile dospěl k tomuto závěru, uvědomil s

že byl úplně sám, neznepokojovalo ho to, ale spíše nepatrně fascinovalo. Zajímalo

ho, jestli když může vnímat, zda může i vidět. Tím, že je otevřel, zjistil, že m

oči.

Ležel v zářivé mlze, třebaže nebyla jako žádná jiná mlha, kterou kdy viděl. Matný

i Harry, že je nahý. Vzhledem k tomu,

á i

ýval nic z jeho ok žádné okolí nestihly

ytvořit. Podlaha, na níž ležel, se zdála být bílá, ani chladná a ani teplá, ale

dné

icoty, která ho obklopovala, k němu doléhal jakýsi zvuk: drobné,

ěkké údery něčeho, co plácalo a bušilo. Byl to žalostný zvuk, stejně tak i lehce

otva se mu toto jeho přání zformovalo v hlavě, objevilo se nedaleko něj oblečení.

otřeby? Čím déle se díval,

m více toho mohl vidět. Obrovská klenutá skleněná střecha se třpytila ve

unečním svitu vysoko nad ním. Možná, že to byl palác. Všechno bylo klidné a

arry se opatrně otočil na místě a jeho okolí vypadalo, jako by se vytvářelo přímo

. Měla podobu malého, nahého dítěte

rčeného na zemi, jeho kůže byla rozedřená a drsná, jako by byla čerstvě

opar neskr olí; to spíše oblaky páry ještě

v

jednoduše tam byla, rovné prázdné něco, na němž byl.

Posadil se. Jeho tělo působilo nezraněně. Dotkl se svého obličeje. Již neměl žá

brýle.

Z nezformované n

m

neslušný. Měl nepříjemný pocit, že naslouchal něčemu tajnému a ostudnému.

Ze všeho nejdřív si přál, aby byl oblečený.

S

Vzal ho a oblékl si ho: bylo měkké, čisté a teplé. Bylo pozoruhodné, jak se tam

objevilo, právě v tom okamžiku, co po něm zatoužil …

Vstal a rozhlédl se. Byl snad v nějaké Komnatě nejvyšší p

sl

tiché, až na ty podivné plácavé a skuhravé zvuky přicházející odněkud blízko mlhy…

H

před jeho očima. Rozlehlá otevřená místnost, zářivá a jasná, síň mnohem větší než

byla Velká síň, s průzračným klenutým skleněným stropem. Byla zcela prázdná. On

byl jediný, kdo tam byl, až na –

Ucukl. Zahlédl věc, která vydávala ty zvuky

sk

Page 498: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

stáhnutá. Třesouc leželo pod židlí, kde bylo zanecháno, nechtěné, odklizené z

dohledu a namáhavě dýchalo.

B

Přesto se přisunul o trochu blíže, připraven uskočit zpět. Brzy stál dostatečně

blízko, aby se toho mohl dotknout, dosud se však neodhodlal to udělat. Cítil

zbabělec. Chtěl to utěšit, ale odrazilo ho to.

Otočil se. Albus Brumbál kráčel směrem k němu, bujarý a vzpřímený, a na sobě měl

široký hábit v barvě půlnoční modři.

úžasný chlapec. Jsi statečný, statečný muž. Pojď, projdeme se.“

Harry Brumbála ohromeně následoval, když vykročil pryč z místa, kde leželo

stáhnuté skuhrající dítě. Brumbá

H

Brumbál se posadil na jedno z nich a Harry se zabořil do toho druhého a upřeně se

zadíval do obličeje svého starého ředitele. Brumbálovy dlouhé stříbrné vlasy a

vousy, pronikavě modré oči za půlměsíčitými brýlemi, zlomený nos: všechno bylo

tak, jak si pamatoval. A přece …

„Ale vy jste mrtvý,“

„Ó, ano,“ řekl Brumbál se samozřejmostí.

„Ach,“ řekl Brumbál a jeho úsměv se rozšiřoval. „Toť otázka, že? C

d

Dívali se jeden na druhého a starý muž se stále radostně usmíval.

„Ne?“ opakoval Harry.

ál se toho. Ačkoliv to bylo malé, křehké a zraněné, nechtěl se k tomu přibližovat.

se jako

Nemůžeš pomoci.“

Harry.“ Rozevřel svou náruč a obě jeho ruce byly celé, bílé a nepoškozené. „Jsi

l ho vedl ke dvěma křeslům, kterých si předtím

arry nevšiml, jež stály o kus dál pod vysokým, oslnivým stropem.

řekl Harry.

Pak tedy…já jsem také mrtvý?“

elkem vzato,

rahý chlapče, myslím, že ne.“

Page 499: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ne,“ řekl Brumbál.

že by tam byla. „Ale já jsem měl zem

n

V

nikdy neviděl toho muže tak naprosto, tak očividně šťastného.

„Takže ta část jeho duše, co byla ve mně …“

B

širokým úsměvem podpory ve tváři.

„ … je pryč?“

Harry.“

„Ale pak …“

Harry se ohlédl přes rameno tam, kde se pod židlí třáslo

st

Ale …“ Harry instinktivně zdvihl ruku směrem k jizvě ve tvaru blesku. Nezdálo se,

řít – nebránil jsem se! Měl jsem v úmyslu

echat se jím zabít!“

A to,“ řekl Brumbál, „je podle mě právě ten rozdíl.“

ypadalo to, jako by spokojenost z Brumbála sálala jako světlo, jako oheň: Harry

Vysvětlete to,“ řekl Harry.

Ale ty už to přeci víš sám,“ řekl Brumbál a složil si ruce do klína.

Nechal jsem ho, aby mě zabil,“ řekl Harry. „Ne snad?“

Ano, nechal,“ řekl Brumbál a pokývl hlavou, „pokračuj!“

rumbál pokyvoval stále více nadšeně, povzbuzujíc Harryho, aby pokračoval, s

Ó, ano!“ řekl Brumbál, „ano, on ji zničil. Tvá duše je celá a zcela tvá vlastní,

to malé, zmrzačené

voření.

Co je to, pane profesore?“

Page 500: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ale pokud Voldemort použil vražedn

m

nevědomosti, ve své nenasytnosti a krutosti?“

H

seděli, byl sk

k

židlí, byli jediné bytosti zde. Pak mu náhle odpověď přišla na mysl, zcela bez

námahy.

„Vzal si moji krev,“ řekl Harr

„Přesně tak!“ řekl Brumbál. „Vzal si tvoji krev a obnovi

je

on!“

Myslel jsem, že oba musíme zemřít? Nebo je to to stejné?“

R

podíval.

„Jste si jistý, že už nemůžeme nic udělat?“

„Není mož

„Pak vysvětlete … víc,“ řekl Harr

„Ty jsi byl sedmý viteál, Harry, viteál, který on nikdy nezamýšlel vytvořit. Způsob

že jeho duše byla natolik nestálá, že se rozlomila, když spáchal to nevýslovné zlo,

vražd

Něco, co je mimo dosah naší pomoci,“ řekl Brumbál.

ou kletbu,“ znovu začal Harry, „a nikdo pro

ě tentokrát nezemřel – jak mohu být naživu?“

Myslím, že to víš,“ řekl Brumbál. „Ohlédni se zpět. Vzpomínáš, co udělal ve své

arry přemýšlel. Nechal svůj pohled klouzat po svém okolí. Pokud by to, v čem

utečně palác, byl by to podivný palác s křesly v krátkých řadách a s

usy zábradlí tu a zase tam, a přesto on, Brumbál a to zakrnělé stvoření dole pod

y.

l s ní své tělo! Tvá krev v

ho žilách, Harry! Lilyina ochrana v obou z vás! Připoutal tě k životu, dokud žije i

Já žiju … dokud žije i on? Ale já myslel … myslel jsem, že to je úplně naopak!

ozptylovalo ho skuhrání a plácání té zoufalé bytosti za nimi a znovu se na ni

né jakkoliv pomoci.“

y a Brumbál se usmál.

il,

u tvých rodičů a pokus o zabití dítě. Avšak to, co uniklo z té místnosti bylo

Page 501: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

m

duše připoutanou k tobě, rádoby oběti, která přežila.

A

neobtěžuje ani pochopit. Domácí skřítky a dětské příběhy, lásku, věrnost a

nevinnost

p

on nikdy nepochopil.

Vzal si tvoji krev ve víře, že by h

č

udržuje tuto její oběť naživu, a zatímco přežívá kouzlo, budeš ží

V

Brumbál se na Harryho usmál a Harry se na něj upřeně díval.

„A vy jste to věděl? Věděl jste – po celou dobu?“

Brumbál a tiše seděli, až se to zdálo být jako hodně dlouhá doba, zatímco bytost za

nimi nepřestávala skuhrat a třást se.

„Je toho víc,“ řekl Harry. „Je toho ještě mnohem víc. Proč moje hůlka zlomila tu,

co si on půjčil?“

„Tak tím si nemohu být jistý.“

„Tak se tedy domnívejte,“ řekl Harry a Brumbál se zasmál.

neznámých a neprobádaných končin magie. Ale to, co si myslí

n

vysvětlit Voldemortovi. “

„Aniž by to zamýšlel, jak už sám teď víš, zdvojnásobil lord Voldemort pouto mezi

vámi, když se navrátil do lidské podoby. Úlomek jeho duše byl stále připoután k té

nohem méně, než tušil. Nechal za sebou více než jen své tělo. Nechal část své

jeho vědomosti zůstaly žalostně neúplné, Harry! To, čeho si Voldemort necení, se

, Voldemort neví a nechápe nic. Nic. Že to všechno má moc, která

řesahuje jeho vlastní, moc, která přesahuje jakoukoliv magii, to je pravda, kterou

o mohla posílit. Vzal si do svého těla drobounkou

ást kouzla, které na tebe vložila tvá matka, když pro tebe zemřela. Jeho tělo

t i ty a stejně tak i

oldemortova poslední naděje.“

Domníval jsem se. Ale mé domněnky se obvykle ukáží být správnými,“ řekl šťastně

Musíš pochopit, Harry, že ty a lord Voldemort jste cestovali do až dosud

m, že se přihodilo, je

ěco nebývalého a podle mne to nemohl žádný výrobce hůlek předvídat a ani

Page 502: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

tvojí a myslíc, že ho to posílí, přijal d

c

se tvé krve … ale kdyby byl schopen to pochopit, nemohl by být lordem

Voldemortem a a

„Poté, co zařídil tuto dvojnásob

je

napadl hůlkou, která sdílela jádro s tou tvojí. A jak víme, sta

p

neočekával, neboť ani netušil, že tvá hůlka je dvojčetem té jeho. “

„On byl té noci mnohem víc vyděšený, než jsi byl ty, Harry. Přijal jsi, nebo do

přivítal možnost, že bys m

sc

hůlkami stalo něco, co odráželo vztah mezi jejich pány. Věřím tomu, že tvá hůlka

tu noc vstřebala něco ze síly a kvalit té Voldemortovy, takže můžeme říci, že

obsahovala něco málo z Voldemorta samotného. Takže ho tvá hůlka rozpoznala,

když tě pronásledoval, rozpoznala muže, který byl stejně tak příbuzný, jako

nepřítel, a vydala ze sebe proti němu něco ze své vlastní magie. Magie m

silnější, než kdy Luciusova hůlka prováděla.

o

ta ubohá hůlka Luciuse Malfoy šanci?“

„Ale pokud byla moje hůlka tak mocná, jak ji mohla Hermiona zlomit?“ zeptal

Harry.

Voldemortovi, který tak neuváženě porušoval nejzávažnější zákony magie. Jenom

proti němu byla ta hůlka neobvykle mocná. Jinak to byla hůlka jako každá jiná …

třebaže dobrá, jak jsem si jistý,“ skončil Brumbál vlídně.

Harry se na dlouhou chvíli zamyslel, i když to možná bylo jen pár sekund. Bylo

velice těžké si tu být jistý časem.

„Zabil mě vaší hůlkou.“

o sebe část oběti tvé matky. Kdyby jenom

hápal tu přesnou a strašlivou sílu té oběti, nikdy by se snad nebyl odvážil dotknout

si by ani nikdy nevraždil.“

nou spojitost mezi vámi a tím provázal vaše osudy

ště pevněji, než kdy byly nějací dva čarodějové spolu propojeni, tě Voldemort

lo se něco velice

odivného. Jádra spolu účinkovala způsobem, jaký by lord Voldemort nikdy

konce

ohl zemřít, něco, čeho by lord Voldemort nikdy nebyl

hopen. Tvá odvaha zvítězila, tvoje hůlka přemohla tu jeho. A přitom se mezi

nohem

Tvá hůlka nyní obsahuje sílu tvé

brovské odvahy a něco z Voldemortových strašlivých dovedností: jakou mohla mít

se

Můj drahý chlapče, její pozoruhodné účinky byly směrované pouze proti

Page 503: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Selhal, když tě chtěl zabít mojí hůlkou,“ opravil Harryho Brumbál. „Myslím, že se

můžeme shodnout v tom, že nejsi mrtv

n

nesmírné.“

neposkvrněné ruce. „Kde to vlastně jsme?“

„Přesně na tohle jsem se tě chtěl zeptat,“ řekl Brumbál a rozhlížel se kolem. „Kde

bys řekl, že jsme?“

Dokud se Brumbál nezeptal, Harry to nevěděl. Nicméně teď zjistil, že zná

odpověď.

„Vypadá to,“ řekl pomalu

p

„Nádraží King’s Cross?“ Brumbál se nepřiměřeně pochichtával. „Proboha,

skutečně?“

„Můj drahý chlapče, nemám ani potuchy. To

Harry netušil, co to znamená; Brumbál byl nesnesitelný. Zíral na něj a pak si

vzpomněl na mnohe

n

„Relikvie s

z

„Ach, ano,“ řekl. Dokonce vypadal, že ho to poněkud z

„Tak?“

P

ý – ačkoliv,“ dodal, jako by se bál, že byl

ezdvořilý, „nechci samozřejmě zmenšovat tvé utrpení, které bylo, jak jsem si jist,

Avšak v tomto okamžiku se cítím skvěle,“ řekl Harry a podíval se dolů na své čisté,

, „jako nádraží King’s Cross. Až na to, že je to tu čistší a

rázdnější, a kam až dohlédnu, nejsou žádné vlaky.“

Tak, kde myslíte, že jsme?“ zeptal se Harry nejistě.

hle je, jak se říká, na tobě.“

m naléhavější otázku, než byla ta, kde se momentálně

acházejí.

mrti,“ řekl a byl rád, když viděl, že ta slova vymazala Brumbálovi úsměv

e tváře.

nepokojilo.

oprvé od doby, co Harry Brumbála potkal, v něm viděl méně než starého muž,

Page 504: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

mnohem méně. Na chvíli vypadal jako malý chlapec ch

„Můžeš mi odpustit?“ řekl. „Můžeš mi odpustit, že jsem ti nedůvěřoval? Že

to

já. Jenom jsem se děsil toho, že budeš opakovat moje chyby. Prosím tě o

prominutí, Harry. Už po nějaký čas vím, že ty jsi lepší člověk.“

slzami v jeho očích.

Ale to ty víš, ne? Nemám už před tebou žádná tajemství.“

Brumbál se zcela otočil směrem k Harrymu a slzy se mu stále třpytily v zářivě

modrých očích.

„Samozřejmě, že ne,“

N

hledal cestu, abych přemo

„Ne však tak, jak to udělal on,“ opáčil Harry. Po všem tom vzteku na Brumbála bylo

tak podivné tu sedět pod vysokým klenutým stropem a háji

sa

ycený při darebáctví.

jsem ti

neřekl? Harry, já jsem se jenom obával, že zklameš stejně, jako jsem zklamal

O čem to mluvíte?“ zeptal se Harry polekaný Brumbálovým tónem a náhlými

Relikvie, relikvie,“ mumlal Brumbál. „Zoufalý lidský sen!“

Ale ony jsou skutečné!“

Skutečné a nebezpečné a past na pošetilce,“ řekl Brumbál. „A já byl tak pošetilý.

Co mám vědět?“

Pán smrti, Harry, pán smrti! Nebyl jsem nakonec stejný jako Voldemort?“

řekl Harry. „Samozřejmě – jak se na to vůbec můžete ptát?

ikdy jste nezabil, když jste tomu mohl zabránit!“

Pravda, pravda,“ řekl Brumbál a byl jako dítě hledající útěchu. „Dokonce i já jsem

hl smrt, Harry.“

t ho před ním

motným.

Relikvie, nikoliv viteály.“

Page 505: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Relikvie,“ zamu

Odmlčel se. Stvoření za nimi skuhralo, ale Harry se již neohlížel.

„Grindelwald je také hledal?“ zeptal se.

B

„To bylo především to, co nás spojovalo,“ ř

se

proč. Bylo to kvůli hrobu Ignotuse Peverella. Chtěl prozkoumat místo, kde zemřel

třetí bratr.“

tak je. Zda potkali Smrt na osamělé cestě … Podle mě je pravd

b

vytvořit ony mocné předměty. Příběh o tom, že by to byly relikvie

m

výtvorů.

P

Ignotusovu poslednímu žijícímu dědi

v

Brumbál se na Harryho usmál.

„Mně?“

„Tobě. Vím, že jsi zjistil, že té noci, kdy zemřeli tví rodiče, byl plášť v mém

d

nevysvětlených lumpáren na škole! Těžko jsem mohl uvěřit tomu, co vidím a

požádal jsem ho, jestli by mi ho nepůjčil, abych si ho mohl prohlédnout. Bylo to

dlouho po tom, co jsem se vzdal svého snu o shromáždění Relikvií, ale nemohl jsem

odolat, nemohl jsem si pomoci, abych ho neprozkoumal … byl to takový plášť, jaký

jsem nikdy předtím neviděl, nesmírně starý, dokonalý v každém ohledu … a pa

mlal Brumbál, „nikoliv viteály. Přesně tak.“

rumbál na chvíli zavřel oči a kývl.

ekl tiše. „Dva chytří arogantní chlapci

stejnou posedlostí. Chtěl jít do Godrikova dolu a jak jsem si jistý, uhodnul jsi

Takže je to pravda?“ zeptal se Harry. „Všechno z toho? Bratři Peverellové –“

- byli ti tři bratři z toho příběhu,“ řekl Brumbál a kývl. „Ach ano, myslím, že tomu

ěpodobnější, že

ratři Peverellové byli prostě nadaní, nebezpeční čarodějové, kterým se podařilo

samotné Smrti,

i připadá jako něco na způsob legendy, která se vynořila až kolem takových

lášť, jak už jistě víš, cestoval věky z otce na syna, z matky na dceru přímo k

ci, který se narodil stejně jako Ignotus ve

esnici Godrikův důl.“

ržení. James mi ho ukázal jen pár dní předtím. Vysvětlovalo to mnohé z jeho

k

Page 506: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

tvůj otec

Jeho tón byl nesnesitelně hořký.

moje máma s tátou. Plášť by je

„Pravda,

Harry čekal, avšak Brumbál nepromluvil, a proto ho Harry pobídl.

„Takže vy jste se vzdal hledání Relikvií ještě předtím, než jste spatřil ten pláš

„Ó, ano,“ řekl slabě Brumbál. Nuceně se setkal s Harryho pohledem. „Ty víš, co se

stalo. Však víš. Nemůžeš mnou pohrdat víc, než sebou pohrdám já sám.“

„Ale já vámi nepohrdám –“

„Pak bys měl,“ řekl Brumbál. Zhlu

z

usiloval o pomstu a zaplatil za to tím, že zemřel v Azkabanu. Má matka se vzdala

svého života, jen aby mohla pečovat o Arianu. Nesouhlasil jsem s tím, Har

Brumbál to pronesl stroze a chladně. Up

d

jsem zazářit. Chtěl jsem být slavný.“

„Nechápej mě však špatně,“ řekl a tvář se mu táhla bolestí, takže zase působil

velice staře. „Miloval jsem je. Miloval jsem své rodiče, miloval jsem svého

se

pozoruhodně nezištný, jako

„Takže, když má matka zemřela a já se musel postarat o nemocnou sestru a

umíněného bratra, vrátil jsem se vzteklý a rozhořčený zpět do naší vesnice.

zemřel a já konečně měl dvě Relikvie jenom pro sebe!“

Plášť by jim stejně nepomohl přežít,“ řekl rychle Harry. „Voldemort věděl, kde je

nemohl udělat odolnými proti kletbám.“

“ vzdychl Brumbál, „pravda.“

ť?“

boka se nadechl. „Znáš tajemství podlomeného

draví mojí sestry, co jí udělali ti mudlové, čím se pak stala. Už víš, jak můj otec

ry.“

íral teď oči přes Harryho hlavu někam do

áli.

Byl jsem talentovaný, byl jsem úžasný. Chtěl jsem odtamtud uprchnout. Chtěl

bratra a

stru, ale byl jsem sobecký, Harry, mnohem více sobecký, než si někdo tak

jsi ty, může představit.

Page 507: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Připadalo mi, že jsem tam uvězněný a nevyužitý. A pak ovšem přišel on …“

B

„Grind

u

Grindelwald a já, slavní vůdci revoluce.

prázdnými slovy. Všechno to mělo být pro větší dobro a jakékoliv vykonané zlo

mělo být splaceno stonásobným užitkem pro čaroděje. Zda jsem v hloubi svého

srdce věděl, jaký byl Grindelwald ve skutečnosti? Myslím, že ano, ale zavíral

před tím oči. Kdyby se totiž plány, které jsme vytvoř

b

„A v samém nitru našich intrik byly ony – Relikvie smrti! Jak ho fascinovaly, j

fascinovaly nás oba! Neporazitelná hůlka, zbraň, která by nás dovedla k moc

Ž

armádu neživých! Pro mě, přiznávám, znamenal n

„A plášť … nějak jsme nikdy moc plášť neprobírali, Harry. Oba jsme se uměli dobře

skrývat i bez pláště, jehož pravá magie o

o

bývali objevili, dal by se použít ke skrytí Ariany, ale jinak se náš zájem ohl

pláště týkal pouze toho, že byl součástí trojice, a jak říká legenda – pouze ten,

shromáždí všechny tři předměty, se může stát pravým pánem smrti, což jsme

pokládali za to samé, jako být neporazitelný.“

„Neporazitelní páni smrti,

a

„Pak … přeci víš, co se stalo. Realita se ke mně vrátila v podobě mého nevrlého

nevzdělaného a obdivuhodnějšího bratra. Nechtěl jsem slyšet pravdu, kterou na

křičel. Nechtěl jsem slyšet, že bych se neměl vydávat hledat Relikvie a táhnout za

sebou svoji křehkou a labilní sestru.“

rumbál se znovu podíval Harrymu přímo do očí.

elwald. Neumíš si ani představit, jak mne jeho myšlenky zaujaly, Harry,

chvátily mě. Mudlové uvrženi do poddanství. My čarodějové bychom triumfovali.

Ach ano, měl jsem nějaké pochybnosti, ale své svědomí jsem uklidňoval

jsem

ili, naplnily, všechny mé sny

y se staly skutečností.“

ak

i!

ivotodárný kámen – ten, ačkoliv jsem předstíral, že to nevidím, symbolizoval

ávrat mých rodičů, kteří by sňali

hu zodpovědnosti z mých beder.“

všem může být použita i tak, aby ochránil

statní stejně dobře, jako svého majitele. Myslel jsem, že kdybychom ho někdy

edně

kdo

Grindelwald a Brumbál! Dva měsíce šílenství, krutých snů

opomíjení těch dvou členů rodiny, co mi zbývali. “

,

Page 508: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ta hádka vyústila ve rvačku. Grindelwald ztratil kontrolu. To, co jsem o něm vždy

věděl, ač jsem předstíral, že nikoliv, vystoupilo na povrch ve strašlivé podobě. A

Ariana … po vší té matčině péči a opatrnosti … ležela na podlaze mrtvá.“

Brumbál se zajíknul a začal doopravdy plakat. Harry se k němu natáhl a byl rád,

když zjistil, že se ho může dotknout: pevně sevřel jeho ruku a Brumbál nad seb

znovu postupně získával kontrolu.

„Tak, Grindelwald uprchl, což nemohl nikdo, až na mě, předvídat. Zmizel se všemi

těmi svými plány na uchvácení moci a mučení mudlů a

sn

pohřbu své sestry a musel jsem se naučit žít s pocitem hanby, se svojí vinou a se

strašlivým zármutkem.“

„Roky ubíhaly. Objevovaly se o něm rů

n

Přirozeně jsem odmítl. Poučil jsem se, že není dobré mi svěřovat jakoukoliv moc.“

„Ale vy byste byl lepší, mnohem lepší, než Popletal a Brousek!“ vybuchl H

„Opravdu?“ zeptal se ztěžka Brumbál. „Nejsem si jist. Když jsem byl mladý, zjist

jsem, že moc je mojí slabostí i vášní. Je to zajímavá věc, Harry, ale ti, co moc

nikdy nevyhledávali, jsou asi těmi n

k

protože museli, a pak ke svému vlastnímu překvapení shledali, že ho dokáží nést

dobře.

„Byl jsem bezpečnější v Bradavicích. Myslím, že jsem byl dobrý učitel –“

„To je od tebe milé, Harry. Ale zatímco já jsem se zabýval vzděláváním mladých

čarodějů, Grindelwald budoval armádu. Říkalo se, že se mě bojí a možná, že také

a

ou

svými sny o Relikviích smrti,

y, při nichž jsem ho podporoval a pomáhal mu. Utekl, zatímco já jsem byl na

zné zvěsti. Říkalo se, že získal hůlku

esmírné moci. Mně bylo mezitím nabídnuto místo ministra kouzel a to ne jednou.

arry.

il

evhodnějšími, kterým by se měla svěřit. Ti,

terým stejně jako tobě bylo svěřeno vedení, a ti, kteří toto břemeno přijali,

Byl jste ten nejlepší -“

no, ale méně, než jsem se ho bál já.“

Page 509: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Kvůli ničemu, co by mi mohl udělat kouzly. Věděl jsem, že jsme byli asi stejně

silní, možná že já jsem byl o trochu šikovnější. To, čeho jsem se ho obával, byla

pravda. Pochop, nikdy jsem nezjistil, kdo v té poslední strašlivé rvačce vlastně

vyslal tu kletbu, která zabila moji sestru. Kdybys mě nazval zbabělcem, měl bys

pravdu,

sm

ji zasáhl a zhasil tak její život.“

„Myslím, že on to věděl,

n

být nezastavitelný a já musel udělat všechno, co bylo v mých silách, abych ho

zastavil.“

N

Arianinu smrt. Nechtěl to vědět a ještě méně chtěl, aby mu to Brumbál musel

říkat. Konečně věděl, co by byl Brumbál viděl, kdyby se díval do Zrcadla z Erisedu

také proč měl Brumbál tolik pochopení pro to, co se kolem Harryho rozpoutalo.

Seděli dlouze v tichosti a skuhrání bytosti za nimi je vyrušovalo jen zřídka.

Nakonec řekl: „Grindelwald se sn

L

Brumbál kývl se sklopenýma očima, zatímco na jeho křivém nose se stále třpytily

slzy.

výčitky svědomí. Doufám, že je to pravda. Byl bych rád, kdyby dokázal poznat

h

odčinit … zabránit tomu, aby Voldemort získal Relikvii …“

„… nebo možná, aby se vloupal do vaší hrobky,“ odhadoval Harry a Brumbál si

Ach, ale ne kvůli smrti,“ řekl Brumbál v odpověď na Harryho tázavý pohled.

Harry. Nade vše jsem se děsil zjištění, že jsem to byl já, kdo jí přivodil

rt, nejen svojí arogancí a hloupostí, ale i tím, že bych to mohl být právě já, kdo

myslím, že on věděl, co mě děsilo. Odkládal jsem setkání s

ím až do okamžiku, kdy by bylo hanebné dále odolávat. Lidé umírali a on se zdál

Nuže, již víš, co se stalo potom. Vyhrál jsem ten souboj. Získal jsem hůlku.“

astalo další ticho. Harry se Brumbála nezeptal, zda někdy zjistil, kdo způsobil

a

ažil Voldemorta v jeho pátrání po hůlce zastavit.

hal a předstíral, že ji nikdy neměl.“

Říká se, že se u něj, zatímco dlel o samotě ve své cele v Nurmengardu, objevily

růzu a stud za to, co udělal. Možná, že ta lež Voldemortovi byl jeho pokus to

Page 510: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

lehce otřel oči.

Po další krátké odmlce Harry řekl: „Snažil jste se použít Životodárný kámen.

Brumbál kývl.

domě, Relikvii, po které jsem toužil ze všech nejvíc – i když v mládí ze zcela jinýc

důvod

p

viděl Arianu, svoji matku a svého otce, abych jim mohl říct, jak moc mě to mrzí …

„Byl jsem takový blázen, Harry. Po všech těch letech jsem se nic nenaučil. Neb

jsem hoden toho, abych shromáždil Relikvie smrti, což se m

z

„Proč?“ řekl Har

šp

hoden vlastnit

h

zabíjel. Bylo mi dovoleno si ji podrobit a užívat ji, protože jsem si ji vzal, niko

zištných důvodů, ale abych před ní ochránil ostatní.“

„Ale plášť, ten jsem si vzal pouze z čiré zvědavosti, a tak mi nikdy nemohl sloužit

jako tobě, jeho pravému majiteli. Kámen bych býval použil při pokusu povolat zpět

ty

majitel Relikvií.“

Brumbál poplácal Harryho po ruce a

n

„Proč jste to

Brumbálův úsměv byl roztřesený.

Když jsem ho po všech těch letech objevil pohřbený v opuštěném Gauntovic

h

ů – ztratil jsem hlavu, Harry. Úplně jsem zapomněl, že to teď byl i viteál a že

rsten nese i kletbu. Zvedl jsem ho a nasadil si ho a na vteřinu se mi zdálo, že jsem

yl

i potvrzovalo znovu a

novu, a tohle byl poslední důkaz.“

ry. „Bylo to přirozené! Chtěl jste je znovu vidět. Co je na tom

atného?“

Jenom jeden člověk z milionu může Relikvie smrti sjednotit, Harry. Byl jsem

pouze tu nejbídnější z nich, tu nejméně mimořádnou. Byl jsem

oden vlastnit Bezovou hůlku, ale nikoliv proto, abych se jí chlubil nebo s ní

liv ze

, kteří zemřeli, spíše než abych se byl obětoval tak, jako ty. Ty jsi ten správný

Harry se na starého muže podíval a usmál se;

emohl si pomoci. Jak by teď na Brumbála mohl mít vztek?

udělal tak složité?“

Page 511: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Obávám se, že jsem počítal s tím, že tě slečna Grangerová kapku zbrzdí, Ha

Měl jsem strach, že by tvá horká hlava mohla ovládnout tvé dobré srdce. Děsil jsem

se, že pokud bys byl seznámen přímo s těmi lákavými

u

chci, abys s nimi nakládal bezpečně. Jsi pravý pán Smrti, protože skutečný pán

nehledá únik od Smrti. Je mu jasné, že musí zemřít, a chápe, že jsou na světě

daleko, daleko horší věci, než je umírání.“

„Myslím, že ne, protože nepoznal Životodárný kámen a uděla

v

zajímal, tedy až na tu první. Nikdy by si ne

st

nemiluje.“

„Ale vy jste očekával, že půjde po té hůlce?“

„Byl jsem si jistý, že se o to pokusí poté, co tvá hůlka porazila tu Voldemortovu na

hřbitově v Malém Visánku. Nejdříve se obával, že jsi ho porazil díky svým

mimořádným schopnostem. Jakmile však unesl Ollivandera, odhalil existenci dvo

jader. Myslel, že se tím všechno vysvětluje. Jenže ani vypůjčená hůlka proti té

neúčinkovala lépe! Takže Voldemort, namíst

v

vydal najít jedinou hůlku, která, jak se říkalo, mo

B

Věřil, že Bezová hůlka odstraní jeho poslední slabost a udělá ho skutečně

neporazitelným. Ubohý Severus …“

„Pokud jste se Snapem naplánovali vaši smrt, zamýšlel jste, aby Bezová hůlka

připadla jem

„Připouštím, že to byl můj záměr,“ řekl Brumb

p

rry.

předměty, pak bys je mohl

chvátit jako já, v nesprávný čas a z nesprávných důvodů. Pokud se jich chopíš, pak

A Voldemort se nikdy o Relikviích nedozvěděl?“

l z něj jeden ze svých

iteálů. Ale i kdyby o nich věděl, Harry, pochybuji, že by se vůbec o nějakou z nich

byl pomyslel, že potřebuje plášť a

ejně tak kámen, koho by mohl chtít povolat ze smrti? On se mrtvých bojí. On

u

tvé

o aby se ptal sám sebe, jaká z tvých

lastností činí tvoji hůlku natolik silnou, čím jsi obdarován a on ne, se nakonec

hla porazit jakoukoliv jinou.

ezová hůlka se pro něj stala posedlostí, která se rovnala jeho posedlosti tebou.

u, že ano?“

ál, „ale nefungovalo to, jak jsem

ředpokládal, že ne?“

Page 512: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ne,“ řekl Harry. „Tahle část nefungovala.“

Stvoření za nimi sebou škubalo a sténalo, a Harry s Brumbálem seděli nějaký čas

bez toho, aniž by něco řekli. Představa toho, co se bude dít dál, se v následujících

dlouhým minutách v Harrym postupně usazovala tak měkce padající sníh.

„Měl bych jít zpět, že?“

„To je na tobě.“

„Mám volbu?“

že se můžeš rozhodnout nejít zpět, mohl bys … řekněme … nastoupit na vlak.“

Znovu nastalo ticho.

skončit nadobro. Nemohu to slíbit. Ale, Harry, vím, že se bojíš návratu sem

mnohem méně než on.“

Harry se rozhlédl na tu s

v

můžeš postarat o to,

Ach, ano,“ usmíval se na něj Brumbál. „Říkal jsi, že jsme na King’s Cross? Myslím,

A kam by mě dovezl?“

Dál,“ řekl prostě Brumbál.

Voldemort má Bezovou hůlku.“

Pravda. Voldemort má Bezovou hůlku.“

Ale vy chcete, abych šel zpět?“

Myslím,“ řekl Brumbál, „že pokud si vybereš cestu zpět, je možnost, že by mohl

yrově vypadající věc, která se třásla a dusila ve stínu pod

zdálenou židlí.

Nelituj mrtvé, Harry. Lituj živé a především ty, kteří žijí bez lásky. Při návratu se

aby bylo zmrzačeno daleko méně duší a rozděleno méně

Page 513: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

ro

sbohem.“

Harry kývl a povzdechl si. Opustit toto mí

Z

bolesti a strachu z dalších ztrát. V

d

„Povězte mi ještě poslední věc,“ řekl Harry. „Je tohle skutečné? Nebo se to po

děje uvnitř mé hlavy?“

Brumbál se na něj radostně usmál a jeho hlas zněl v Harryho uších hlasitě a silně,

ačkoliv zářivá ml

„Samozřejmě, že se to děje uvnitř tvé hlavy, Harry, ale proč by to proboha mělo

znamenat, že to není skutečné?“

Zchladnou tvrdou zem a nožička brýlí, které se mu při pádu svezly na stranu, se mzařezávala do spánků. Celé tělo ho bolelo a v místě, kam ho zasáhla smrtící kletba, se mu vytvořila podlitina jako po zásahu pancířem. Ani se nepohnul, zůstal přesně tam, kam dopadl, s rukou ohnutou do podivného úhlu a ústy otevřenými. Čsp „Můj pane… můj Pane… Ootevřít oči, ale místo toho nastražil všechny smysly, aby prozkoumal situaci. Jeho hůlka byla stále schovaná v hábitu a vyvíjela tlak na jeho hruď. oblasti jeho žaludku mu napo „Můj Pane…“ „To by stačilo,“ řekl Voldemort.

din. Pokud se ti zdá, že to za to stojí, pak si pro tento okamžik řekněme

sto jistě nebude tak těžké jako jít do

akázaného lesa, ale bylo zde teplo a světlo a klid, a on věděl, že se vydává zpět k

stal a stejně tak i Brumbál a po nějakou dobu se

ívali jeden druhému do tváře.

uze

ha znovu přicházela a zakrývala jeho postavu.

36. Kapitola – Trhlina v plánu

novu ležel čelem k zemi. Nosní dírky mu naplnila vůně lesa. Pod tváří cítil u

ekal, že uslyší vítězné pokřiky a jásot nad jeho smrtí, ale místo toho se dočkal ěšných kroků, šepotu a znepokojený šum.

zvala se Bellatrix skoro, jako kdyby promlouvala k milenci. Harry se neodvažoval

Mírná vyboulenina v vídala, že i neviditelný plášť zůstává skrytý z dohledu.

Další kroky: několik lidí cou zoufale vědět, co se děje proč, a tak na milimetr otevřel oči.

valy pryč z místa. Harry chtěl

a Voldemort se právě zvedal na nohy. Jednotliví Smrtijedi od něj pospíchali pryč a

Page 514: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

vraceli se k davu, který lemoval mýtinu. Jediná Bellatrix zůstala na místě a klečela vedle Voldemorta. Harry znovu zavřel oči a vybavoval si, co viděl. Smrtijedi se shlukli kolem Voldemorta, který pravděpodobně spadl na zem. Něcomuselo stát, když na Harryho seslal smrtící klH „ „Nepotřebuji pomoc,“ pronesl Voldemort chladně, a přestože ho Harry neviděl, živě si představil, jak mu Bellatrix podává pomocnou ruku. „Ten kluk… je mrtvý?“ Nna něj však up „Ty,“ řekl Voldemort a vzápětí seŘ Harry nevěděl, koho poslal, aby ověřil srtrochu ho to těšilo, že Voldemort se k němu nechce přiblížit, jako by očekával, ženěco selhalo… Harryho obličeje se dotkly jemnější ruce, než přvdech a její dlouhé vlasy ho zašimraly na tváři. Moc dobře si uvědomoval, že cítí, jak mu pod žebry stále buší srdce. „ Šjejí hlava byla tak nízko, že ho její vlasy skryly před pohledem ostatních. „ Svou ruku měla položenou na jeho hrudi tak pevně, až se mu do kůže zarývaly její n „Je mrtvý!“ zvolala Narcissa A ti pokřikovali, radostně ječeli a dupali nohama. Harry skrz svá oční víčka zahlzáplavu rudých a stříbrných světelných paprsků vystřelených do vzduchu na znamení vítězství. Pořád na zemi pzkráčet mezi vítěznou armádou. Už ji nezajímalo, jestli Voldemort opravdu vyhrá „Vidíte?“ překřikoval Voldemort vřavu kolem. „Harry Potter zemřel mojí rukou a žádný živý muž mě teď nemůže

se etbu. Spadl Voldemort stejně jako

arry? Vypadalo to tak. Oba na chvíli upadli do bezvědomí a oba se teď probírali…

Můj Pane, dovolte mi – “

a mýtině se rozhostilo naprosté ticho. K Harrymu se nikdo nepřibližoval, všichni írali pohled a on se strachoval, aby se mu nezačalo cukat oční víčko.

ozvala rána a slabý výkřik bolesti. „Prohlédni ho. ekni mi, jestli je mrtvý.“

jeho smrt. Mohl pouze zůstat ležet a se dcem až v krku očekávat, až ho začnou zkoumat. Zároveň si však uvědomil, a

edpokládal. Zvedla jedno oční íčko, vklouzla pod jeho košili až na hruď a ucítila srdce. Slyšel, jak se ženě zrychlil

Je Draco naživu? Je na hradě?“

epot byl téměř neslyšitelný; její rty se pohybovaly malinký kousek od jeho ucha a

Ano,“ vydechl v odpověď.

ehty. Pak se odtáhla a napřímila se.

Malfoyová k pozorovatelům.

édl

ředstíral smrt, když náhle pochopil. Narcissa věděla, že jediný působ, jak se s Voldemortovým svolením dostat do Bradavic a najít syna, bylo

l.

ohrozit! Sledujte! Crucio!“

Page 515: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Harry očekával, že jeho tělo nezůpaby zůstal ochablý, jenže bolest, kterou očekával, nepřišla. Jednou, dvakrát, třikrát byl vyhozen do vzduchu, brýle mu odletěly a jehomnaposledy dopadl na zem, m „Teď,“ řekl Voldemort, „půjdeme do hradu a ukážeme jim, co se stalo jejich hrdinovi. Kdo ponese tělo? Ne – Počkat Ozval se další výbuch smíchu a o chvíli později se kolem H „Ty ho poneseš,“ nařídil Voldemort. „V tvém náručí ho bude dobře vidět, že ano? Zvedni svého malého přítele, Hagride. A brýle – nasaď mu brýle – ať ho pozn Někdo mu prudce narazil brýle zpátky na obličej, do vzduchu ho však s opatrnoszvedly obrovské ruce. Hagridem otřásaly silné vzlyky a jeho obrovské slzy máčelHarrymu hábit, když ho Hagrid kolébal v náručí. Harry se ani slůvkem či pohybem n „Jdeme,“ rozkázal Voldemort a Hagrid klopýtal cestou z lesab Harryho vlasy a hábit se zachytávaly o větve, ale on nehybně ležel s pusou otevřenou a očima zavřenýma. Mezitím co všude kolem jásalislepě vzlykal, nikdo se ve tmě nepodíval, aby se ujistil, jestli v obnaženém krku Harryho Pottera netepe život… Ptakový rámus, až se ptáci rozletěli do oblak a vítězoslavný jásot Smrtijedů zanVítězný průvod pochodoval směrem k otevřinnení tak hustý. „BANG!“ H „Jseš teď šťastnej, co, že ste nebojovali, ta vaše srabácká hromada kobylek? Jseš teď šťastnej, že Harry Potter je m – mrtvý…?“ Hkentaurů sledovalo jejich procesí, ale neodvažoval se otevřít oči. Když kentaurymíjeli, někdo zev „Stát.“ Harry si myslel, že Hagrida donu

stane jen tak ležet na zemi, že ho nejdříve oníží, aby tak potvrdil své vítězství. Vyletěl do vzduchu a stálo ho to všechny síly,

hůlka u trošku sklouzávala zpod hábitu, ale on pořád vypadal schlíple a bez života. Když

ýtinou se nesly výkřiky a jízlivé posměšky.

– “

arryho otřásla zem.

ají.“

tí y

eodvážil Hagridovi naznačit, že ještě není vše ztraceno.

a prodíral se skrz lízké stromy.

Smrtijedi a Hagrid

odél Smrtijedů kráčeli dva obři. Jak procházeli lesem, vylamovali stromy a dělali ikl.

enému prostranství a Harry si díky větší tenzitě světla, které mu pronikalo skrz zavřená víčka, uvědomil, že les zde již

agridův neočekávaný výkřik donutil Harryho, aby otevřel oči.

agrid nemohl dál pokračovat a znovu propukl v pláč. Harry přemítal, kolik asi

Smrtijedů je počastoval několika urážkami. O něco později Harry nímal čerstvý vzduch a domyslel si, že dorazili na okraj Lesa.

tili, aby se podrobil Voldemortovým příkazům,

Page 516: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

puslyšel chraplavý dech mozkomorů, kteří střežili krajní stromy. Už na něj nebudou působit. Skutečnost, že přežil, v něm hořela jako talisman proti nim, jako kdyby otcův jelen držel stráž v jeho srdci. Někdo prošel blíppozemcích „Harry Potter je mrtev. Byl zabit, když se snažil utéct, aby se zmodešel. Bitvu jsme vyhráli. Ztratili jste půlku vašich bojakdo bude pokračovat v odporu, muž, žena či dítě, bude zavražděn, stejně jako všichni členové jeho rodiny. Nyní vyjděte ven z hradu, poklekněte přede mnou a budete ušetřeni. Vaši rodiče a děti, vaši bratři a sestry budou žít, bude jim odpuštěno a vy se k nám připojíte a společně vytvoříme nový řá Jak na pH „Pojď,“ řekl Voldemort, vyšel dopředu a Hagrid ho nuceně následoval. Hkroky, kolem ramen měl obtočeného velkého hada Naginiho, kterého vypustil z očarované klece. Harry však neměl možnost vytáhnousvého hábitu, aniž by si toho nevšiml nikdo ze Smrtijedů, kteří kolem nich pochodovali pomalu se rozednívající temnotou. „ Harry znovu pevně zavřel oči. Věděl, že se přibližují k hradu a nastražil uši, aby mezi vesživota. „Stát.“ Smrtijedi se zastavili. Harry slyšel, jak se rozprostírali do řady před hlavní brdo školy. Dokonce i přes zavřená víčka viděl rudý záblesk, který na nVuvidí ležet zdánlivě mrtvého v Hagridově náručí. „ VMcGonagallová je schopná vydat takový zvuk. Blízko zaslechl smích jiné ženy amu jasné, že se Bellatrix baví jejím zoufalstvím. Znovu se úkosem podíval a v jedné vteřině viděl, jak se brána plní lidmi, kteří přežili bitvu, a přišli, aby se postavili svým přemožitelům a aby se na vlastn

rotože se trošku zakymácel. Na místě, kde stáli, je nyní obklopil chlad a Harry

zko Harryho a on věděl, že to byl Voldemort, protože o chvíli ozději promluvil hlasem zesíleným kouzlem tak, že se rozléhal po celých

, až Harrymu praskaly bubínky.

achránil, a vy jste ezitím za něj pokládali životy. Přinášíme vám jeho tělo jako důkaz, že váš hrdina

ovníků. Moji Smrtijedi jsou v přesile s vaším Chlapcem, který přežil, je konec. Už nebude žádná další válka. Každý,

d.“

ozemcích, tak i na hradě bylo ticho. Voldemort byl teď tak blízko, že se arry neodvažoval znovu otevřít oči.

arry nyní na malou škvírku otevřel oči. Voldemort před nimi kráčel dlouhými

t hůlku ukrytou v záhybech

Harry,“ vzlykal Hagrid. „Ach, Harry… Harry…“

elými hlasy Smrtijedů a jejich těžkých kroků rozeznal jakékoli známky

anou ěj proudil ze

stupní síně. Čekal. Každým okamžikem ho lidé, za které se snažil položit život,

NE!“

ýkřik byl o to děsivější, že by si Harry nikdy ani ve snu nepředstavil, že profesorka bylo

í oči

Page 517: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

ujistili, že Harry zemřel. Voldemort stál před ním a jedním prstem hladil Znovu zavřel oči. „Ne!“ „ „ Hlasy Rona, Hermiony a Ginny byly ještě horší než McGonagallové; Harry chtěl zoufale zavolat v odpověď, přesto dál mlčky ležel, i když mu to trhalo srdce. Davpozůstalých na Smrtijedy křičel a řval nadávky, do „TICHOvpatří!“ Harry cítil, jak ho položil na trávu. „Vidíte?“ řekl Voldemort a kráčel dopředu a dozadu vedle místa, kde Harry ležel.„Harry Potter je mrtvý! Rok „křičeli a řvali, než „Byl zaVoldem Voldemort náhle pzuvolnil a vrhnul se na Voldemorta. Harry spatřil, jak na zem dopadá odzbrojenápostava, jejíž hůlku Voldemort odhodil a začal se smát. „demonstrovat ostatním, co se stane těm, kteří budou pokračovat v prohrané bitvě?“ B „problémy! Syn bystrozorů, pamatujete?“ „Ach, ano, pamatuji se,“ pokýval Voldemort hlavozSmrtijedy. „

Naginimu hlavu.

Ne!“

Harry! HARRY!“

kud –

!“ zaječel Voldemort, ozval se výbuch, objevil se záblesk jasného světla a šichni byli umlčeni. „Je po všem! Slož ho na zem, Hagride, k mým nohám, kam

zumíte, vy oklamaní? Vždycky byl jenom nicka, chlapec,

terý se spoléhal, že ostatní se pro něj obětují!“

Porazil tě!“ zaječel Ron, kouzlo se zrušilo a obránci Bradavic na chvíli znovu je umlčel ještě silnější výbuch.

bit, když se snažil proplížit pryč ze školních pozemků,“ pokračoval ort, který si liboval ve své lži, „zabit, když se snažil sám zachránit – “

řestal: Harry uslyšel šarvátku a jekot, následoval další výbuch, áblesk a bolestný výkřik. Otevřel oči na tu nejmenší skulinku. Někdo z davu se

A kdopak je tohle?“ zeptal se svým měkkým hadím sykotem. „Kdo se nabídl

ellatrix se zálibně usmála.

To je Neville Longbottom, můj Pane! Ten kluk, co dělal Carrowovým takové

u a pohlédl na Nevilla, který se vedal zpátky na nohy a stojí neozbrojený a nechráněný mezi pozůstalými a

Ale ty jsi čisté krve, že, můj statečný chlapče?“ tázal se Voldemort Nevilla, který

Page 518: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

mu stál tváří v tvář a prázdné ruce zatínal v pěst. „ „Máš odvahu a velkého ducha, pocházíš ze vznešeného rodu. Budeš váženým Smrtijedem. Takové potřebujeme, Neville Longbottome.“ „armáda!“ zakřičel a odpověděl mu pokřik davu, který Voldemortovo kouzlo neschopné utišit. „nejsilnější kletby. „Pokud jep Harry stále pozoroval dění okolo skrz své hvypadalo jako znetvořený pták, prolétlo to pološerem a přistálo Voldemortovi v ruce. Zatřásl se špv „V Bradavicích už nebude žádné ¨zařazování,“ řeklkZmijozela, že, Neville Longbottome?“ Namířil hůlku na Nevilla, který ztuhnul, a pak mu narazil Kloubouk na hlavu, asklouznul dolů přes oči. V přihlížejícím davu se někdo hýbap „Neville vám nyní bude demonstrovat, co se stane každému hlupákovi, který mi bude vzdorovat,k Svítání naplnily výkřiky, Neville seděl přikován na místo a byl v plamenech. Harryuž to nemohl vydržet, musel jednat – A najednou se událo mnoho věcí zároveň. Uslyšeli ryk ze vzdálené hranice školy, který zněl jako kdyby se stovka lidí hrnulapřes nestejnou chvíli se zpoza hradu vynořil Dráp a zavřískal, „ Na jeho vřískot mu odpovědělo volání Voldemortových obrů: běželi k Drápovi jakostádo slonů, kteří způsobují zemětřese Pak byly slyšet kopyta, brnkání tětiv luků, vzduchem létaly šípy a dopadaly mezi Smrtijedy, kteří vykřikli překvapením a zrušili řady. Harry vytáhl z hábitu

A co když ano?“ odvětil Neville hlasitě.

Radši skončím v pekle, než bych se k tobě přidal,“ řekl Neville. „Brumbálova bylo

Velice dobře,“ řekl Voldemort a Harry cítil z jeho hlasu větší nebezpečí, než z té tohle tvé rozhodnutí, Longbottome, navrátíme se k

ůvodnímu plánu. Na tvou hlavu,“ pronesl tiše, „teď.“

řasy a tak teď viděl, jak Voldemort mávl ůlkou. O pár vteřin později se z jednoho rozbitého okna vynořilo něco, co

inavým předmětem za jeho špičatý konec a pak už jen ve vzduchu olně visel, prázdný a rozedraný Moudrý klobouk.

Voldemort. „Už nebudou žádné oleje. Všichni ponesou znak, symbol a barvy mého vznešeného předka, Salazara

ž mu l, takže Smrtijedi

ozvedli hůlky jako jeden muž a drželi obránce Bradavic v úzkých.

“ dokončil Voldemort a jedním pohybem hůlky zapálil Moudrý lobouk.

dozírné zdi, hnali se směrem k hradu a vydávali hlasité bojové výkřiky. Ve

HAGGER!“

ní.

Page 519: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Neviditelný plášť, přehodil ho přes sebe a vyskočil na nohy, když se pNeville se pohotově osvobodil od kouzla Úplného spoutání, hořící klobouk z něj spadl a on z jeho hlubin vytáhl něco stříbrného, se zářivým rubínovým jílcem – Sobrů a úprkem kentaurů, ale přesto přitáhlo pohledy všech. Jediným úderem Neville usekl hlavu obrovského hada, ksvzuřivosti, který nikdo nemohl slyšet. Hadov Harry, který se schovával pod Neviditelným pláštěm, vyčaroval mezi Nevillem a Voldemortem Štítové kouzlo, ještě než ten druhý pozdvihl hůlku. A pak přes všechny výkřiky a řev a burácivý dusot zápasících obrů se ozval H „HARRY!“ za Zavládl chaos. Úobrů a blíž a blíž burácely posily, které přišly kdo ví odkud. Harry spatřil tvory s obrovskými křídly, jak se vznáší kolem hlav Voldemortobrů, testrálové a hipogryf Klofan jim vyškrábali oči, zatímco Dráp je mlátil a bušdo nich. Nyní byli kouzelníci, obránci Bradavic, stejně jako Voldemortovi Smrtijedi, dSmrtijeda, kterého viděl a oni se hroutili, aniž by věděli, co, nebo kdo, je srazil, jejich těla byla zašlapávána ustupujícím davem. Harry, stále ještě schovaný pod Neviditelným pláštěm, vrazil do Vstupní síně: hledal Voldemorta a viděl ho na druhé straně místnosti, jak ze své hůlky vysílá kkletby nalevo napravo. Harry vyčaroval další štíty a Voldemortovy případné oběti, Seamus Finnigan a Hodehrával. Nyní přibyli dalšspještě své sametové pyžamo. Zdálo se, že se vrátili v čele něčeho, co se zdálo být rodinami a přáteli snad každého Bradavického studenta, který zůstal a bojoval po boku prodavačů a obyvatel h I Bradavičtí domácí skřítci se začali hemžit kolem, řvali, mávali noži a sekáčky namaso, a v jejich čele byl Krátura s medailonem Reguluse Blacka. Jeho hlas byl

Neville také ohnul.

eknutí stříbrné čepele nemohlo být slyšet mezi výkřiky blížícího se davu, údery

terá vyletěla vysoko do vzduchu, zářila ve ětle vycházejícího ze Vstupní síně a Voldemortova ústa se otevřela v záchvatu

o tělo dopadlo na zem k jeho nohám –

agridův hlas.

křičel Hagrid, „HARRY – KDE JE HARRY?“

točící kentaurové napadávali Smrtijedy, každý se snažil uniknout dusajícím nohám

ových il

onuceni se vrátit zpátky do hradu. Harry vysílal kletby a zaklínadla na každého a

ouzla, ustupuje do Velké síně a ječí rozkazy na své následovníky a zároveň vrhá

annah Aboottová, proběhli kolem něj a přidali se k boji, který se vevnitř

í, dokonce ještě více lidí spěchalo nahoru po schodech, a Harry atřil Charlieho Weasleyho, jak předbíhá Horace Křiklana, který měl na sobě pořád

Prasinek. Ze dveří vedoucích do kuchyně, které byly za Harrym, vrazili do aly s hlasitým dusotem kopyt kentauři Bane, Ronan a Magorian.

Page 520: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

slyšet i přes okolní hluk: „Bojujte! Bojujte! Bojujte za mého pána, ochránce domácích skřítků! Bojujte Temnému pánu ve jménu statečného Reguluse! Bojujte!“ Bodali a sekali do nohousezasahováni kouzly a šípy z luků, bodáni do nohou skřítky, nebo se prostě jen pokoušeli o útěk, ale byli pohlceni přibíhajícími hordami. Nsíně. Voldemort byl uprostřed bitvybpřeplněna, jak se do ní bez ustání hrnuli další a další bojeschopní jedinci. Harry viděl George a Lee Jordana, jak srazili k zemi Yaxleyho, viděl padnout Dolohova poraženého Kratiknotem, viděl Waldena Macknaira, jak ho Hagripse svezl na zem. Viděl Rona a Nevilla, kteří složili Fenrira Šedohřbeta. Aberforth omráčil Rookwooda, Arthur a Percb Voldemort bojoval s McGonagallovou, Křiklanem a Kingsleym Bellatrix také ještě bojovala, několik metrů od Voldemorta, a stejně jako její soupeřila se třemi protivníky najednou: Hermiona, Ginny a Lenka útočily ze vsil, avšak boj byl vyrovnaný. Harry se přestal soustředit naScentimetrů... Zkroků, byl odstrčen stranou. „MOJI DCERU NECH BÝT, TY DĚVKO!“ Paní Weasleyová za běhu odložila svůj plášť, aby si uvolnila ruce, a Bellatrix spohledu na svého nového protivníka hlasitě rozesmála. „UHNĚTE MI Z CESmávnutím hůlky začala duel. Harry se zděšením a obavami sledoval Molly Weasleyovou, jejíž hnzmrzl na rtech. Paprsky světla létaly z obou hůlek a podlaha kolem obou čarodějbyla zničena. Obě ženy se snažily zabít.

proti

Smrtijedů, jejich úzké tváře byly plné zuřivosti, a kamkoli Harry podíval, viděl Smrtijedy, kteří padali na zem pod náporem nepřátel,

ebyl to však konec. Harry spěchal mezi duelisty a zmítajícími se vězni až do Velké

, zasahoval a srážel všechny v dosahu. Harry nemohl ezpečně zamířit, a tak se probojovával blíže a blíže k němu. Velká síň začínala být

d hodil řes celou místnost, přičemž narazil do kamenné zdi na druhé straně a v bezvědomí

y porazili Thickneseeho a Lucius a Narcissa Malfoyovi ěhali skrz dav, ani se nepokoušeli bojovat, a volali svého syna.

m najednou, ve tváři ěl nenávist, když kolem něho běhali a útočili a on je nemohl dorazit...

mistr šech

svůj cíl, když spatřil mrtící kletbu letící tak těsně kolem Ginny, že unikla smrti jen o několik

měnil směr, vydal se místo k Voldemortovi k Bellatrix, avšak než stihl urazit pár

e při

TY!“ zaječela paní Weasleyová na tři děvčata a rychlým

ůlka začala s euvěřitelnou rychlostí kmitat vzduchem, a Bellatrix Lestrangeovou, které úsměv

ek

Page 521: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Ne!“ křikla paní Weasleyová, když jí pár studentů přiběhlo na pomoc. „Vraťte se! Běžte zpátky! Ta je moje!“ Stovky lidí stály podél zdí a sledovaly dva boje - Voldemorta a jeho tři proBellatrix a MollHprotože si nebyl jistý, jestli by nezasáhl nevinné. „její pán a poskakovala, když kolem ní p „Našich - dětí - se - už - nikdy - nedotkneš!“ zakřičela p Bellatrix se zasmála stejně rozjařeně, jako Sirius, když spadl za závoj. Msrdce. Bellatrix zmrzl úsměv na rtech, vykulila oči: na chvilku pochopila, co se stalo, a pakse svalila na zem. Od přihlížejících se ozv Harry se cítil, jako by se dal do pohybu: viděl McGonagallovou, Kingsleyho a Křiklana vržené do vzduchu, pji na Molly Weasleyovou. „Protego!“ zvolal Harry a ochranné kouzlo se rozložilo uprostřed sálu. Voldemort se rozhlédl okolo a uviděl Harryho, který si konečně s Šokovaný i radostný jekot a výkřiky typu: „Harry!“ „On je naž ihned umlkly. Dav se bál. Když se na sebe Voldemort a Harry podívali a zak „jako troubení trubky. „ Voldemort zasyčel. „Potter to tak nemyslel,“ řekl a jeho červené oči byly doširoka otevřené. „Tato přece nedělá, ne? Za koho se schováš dnes, Pottere?“ „Za nikoho,“ řekl Harry jeje

tivníky, y.

arry stál neviditelný uprostřed mezi nimi a chtěl zaútočit, ale ještě je ochraňoval,

Co se stane s tvými dětmi, až tě zabiju?“ vysmívala se Bellatrix stejně šíleně jako tančily Molliny kletby. „Až bude maminka

ryč jako Fredík?“

aní Weasleyová.

ollyina kletba vletěla Bellatrix pod paži a trefila ji přímo do hrudníku, rovnou do

alo zahučení a Voldemort zařval.

kterak se kroutí a svíjí. Jako by Voldemortův vztek adnutím jeho posledního vybuchl jako bomba. Voldemort pozvedl hůlku a namířil

undal neviditelný plášť.

ivu!“

čali olem sebe kroužit, nastalo absolutní ticho.

Nechci, aby mi někdo pomáhal,“ řekl Harry nahlas a v tom tichu se jeho hlas nesl

Má to tak být. Mám to být já.“

khle

dnoduše. „Nemáš žádné další viteály. Jen ty a já. Ani den nemůže žít, dokud je druhý stále naživu, a jeden z nás z toho vyvázne...“

Page 522: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Jeden z nás?“ zašklebil se Voldemort, celé jeho tělo bylo napjaté a měl strnulý p„Myslíš, že to budeš ty, že? Chlapec, kterýta „Harry. Ssebe stálý odstup. Harry se díval jen do Voldemortovy tváře. „dnes neubránil, stále jsem naživu „Náhody!“ zakřičel V Sledující dav byl přimražený, jakoby zkamenělý. A zdálo se, že kromě těch dvou v sále nikdo nedýchal. „Náhoda, šance a fakt, že ses krčil a fňukal za sukněmi lepších mužů a žen. Nechjsi mě je zabít místo tebe!“ „Dnes v noci už nikoho nezabiješ,“ řekl Harry, když kráčeli dokola a dívali se z očdo očí - zelené do červených. „Už nikdy nebnechápeš? Byl jsem připraven zemřít, abys jim už neubližoval -“ „ „- chtěl jsem, a to staNmučit. Nemůžeš se jich ale dotknout. Nepoučil ses ze svých chyb, Raddle, že?“ „ „Ano, troufám, " řekl Harry. „Vím věci, které nevíš, Tome Raddle. Vd Vpohledem. Obrátil se k němu se spokojeným výrazem ve tváři, že si Harry myslel, že už zná to tajemstv „Je to opět láska?“ řekl Voldemort, na jeho obličeji se objevil výsměch. „Brumbálovo řešení, láska, kttokterá mi nezabránila zabít tvoji mudlovskou matku jako švába. Pottere a nikdo tě nemá rád tolik, aby se sem dostavil a postavil se proti mně. Takže co teď mělozastavit tvoji smrt? „Jedna věc,“ řekl Hp

ohled jako had, který se chystá zaútočit. zůstal náhodou naživu, protože Brumbál

hal za provázky?“

Náhoda? Byla to náhoda, když moje matka zemřela, aby mě zachránila?“ zeptal se

tále se pohybovali šikmo, oba dva, v dokonalém kruhu, udržujíc si navzájem od

Náhoda, když jsem se rozhodl bojovat na tom hřbitově? Náhoda, když jsem se a znovu jsem se vrátil bojovat?“

oldemort, ale stále nezaútočil.

al

í udeš schopen nikoho zabít. Ještě

Ale neumřel jsi!“

čí. Udělal jsem to, co má matka. Jsou před tebou chráněni. evšiml sis, že žádné z tvých kouzel, které jsi na ně seslal, je nesvázalo? Můžeš je

Troufáš si -“

ím spoustu ůležitých věcí, které ty ne. Chceš nějakou slyšet, než uděláš další chybu?“

oldemort nemluvil, ale chodil v kruhu a Harry ho viděl, jak dočasně hypnotizuje

í...

erou prohlašoval i před smrtí, ale láska nezabránila mu, aby nespadl z věže a nezabilo ho to, jako starou voskovou figurínu. Láska,

arry a zatím co kolem sebe kroužili a zahleděni do sebe řemýšleli o posledním tajemstvím.

Page 523: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Láska tě teď nezachrání,“ řekl Voldemort, “musíš teď doufat, že ovládáš více magii, než já, a že máš silnější magické zbraně.“ „Věřím v obojetejeho jekot, znělo to, jako by byl duševně chorý, jeho hlas se ozýval po celé ztichale. „Myslíš si, že ovládáš lépe magii než já?“ řekl. „Než já, než Lord Voldemort, který ovládá takovou magii, o které se Brumbálovi jen mohlo zdát?“ „nesmí dělat to, co ty.“ „Myslíš, že byl slabý“ zařval Voldemort, “tak slabý, aby se odvážil postavit tomu, co mělo být jeho, co mělo být moje.“ „Ne, byl chytřejší ne „Zasloužil jsem se o smrt Albuse Brumbála!“ „ Poprvé po dlouhé době koukající se postavy z obra „Brumbál je mrtev!“ vyštěkl Voldemort, „ má hrob na Bradavických pozemcích, viděl jsem ho, Pottere, už se nikdy nevrátí!“ „Ano BVVšechno udělal člověk, o kterém jsi si myslel, že je tvým člověkem.“ „ „Severus Snape nebyl tvBprotože tomu nerozumíš. Nikdy jsi neviděl Snapova patrona, že ne, Raddle?“ V „protože ji celý život miloval, už od té doby, cvpochopit, když tě žádal, abys ušetřil její život.“ „Jen ji obdivoval, to je všechno!“ ušklíbnul se Voldemort, „ když zemje „Samozřejmě, že ti to takhle řekl,“ pokračova

,“ řekl Harry a viděl záblesk překvapení ve Voldemortově tváři, ale n náhle zase zmizel a Voldemort se začal smát a jeho smích byl strašidelnější než

hlé

Ano, snil o tom,“ řekl Harry, “ale věděl více než ty, věděl více, aby věděl, že

ž ty,“ řekl Harry, „lepší kouzelník, lepší člověk.“

To si jenom myslíš,“ řekl Harry, „ale mýlíš se.“

zů zadrželi dech.

rumbál je mrtev,“ řekl klidně Harry, „ale ty ses nepřičinil o jeho smrt. ybral si vlastní způsob smrti, vybral si ho pár měsíců předtím, než zemřel.

Co si to vymýšlíš?“ řekl Voldemort, ale stále nespouštěl svoje rudé oči z Harryho.

ým člověkem,“ řekl Harry, „pracoval pro Brumbála. Byl rumbálův od té doby, co jsi začal pást po mé matce. Nikdy jsi si toho nevšiml,

oldemort neodpověděl, ale stále kolem něho kroužil v kruhu.

Snapův Patron je laň, stejně jako mé matky,“ řekl Harry, „stejně jako mé matky, o byli malí. Ale mohl jsi si toho

šimnout,“ řekl Harry a viděl, jak Voldemortovi zahořely nozdry, „ měl jsi to

řela, řekl, že to jen další ženská, nečistá krev..“

l Harry, “ale byl Brumbálův špión od

Page 524: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

tési o to Snapea požádal!“ „Na tom nezáleží!“ ječel Voldemort, který předtím pozorně poslouchasl„Nezáleží na tom, jestli byl Brumbálův, nebo můj, nebo jaké nepříjemné překážky mna velkou lásku. Všechno to dává smysl, ale, Pottere, spoustu věcem ještě nerozumíš.“ „ni dobrý pán! Ale stejně jsem ji získal, malý kluku, dosáhl jsemjijsem před třemi hodinami Snapea a Starodávná hůlka, Bezová hůlka, Hůlka osudu jeopravdu moje! Brumbálův plán vyhořel, Harry Pottere! “ „zabít, doporučuji ti zamyslet se nad tím, co jsi udělal . . . . Přemýšlej a zkus trochuzpytovat svědomí, Raddle . . .“ „Co to má znamenat?!“ Ze všech věcí, které mu řk „Je to tvá poslední šance,“ pokračoval Harryjsem, co se ti jinak stane. . . . bud‘ chlap . . zkus. . . zkus trochu zalitovat. . . .“ „Ty se opovažuješ --- ?“ řekl Voldemort znovu. „také na tebe Raddle.“ Voldemortova ruka se třásla na Bezové hůlce a Harry uchopil Dracovu hůlku velicpevně. „S „On ho zabil --- „ „součást jejich plánu! BruK „Ale potom, Pottere, Brubvlastníka! Ukradl jsem ji i přes přání jejího posledního pána! Síla hůlky je nyní m

doby, co jsi ji napadl, a pracoval potom pořád jen pro něho. Brumbál zemřel, až

l každé jeho ovo, ale nyní propuknul v bláznivý smích.

i stavěl do cesty. Zničil jsem ho, jako jsem zničil tvoji matku, Snape opět vsadil

Brumbál se snažil udržet Starodávnou hůlku ode mě! Myslel si, že Snape bude pro toho dříve, než jsi

mohl získat ty, pochopil jsem celou pravdu dříve, než jsi ji pochopil ty. Zabil

Jasně, že ano.“ řekl Harry. „Máš pravdu. Ale ještě předtím, než se mě pokusíš

ekl, toto zasáhlo Voldemorta nejvíc. Harry viděl, jak mu ůže kolem očí zbělala.

, „to je vše, co ti zbylo. . . . viděl

Ano,“ řekl Harry, „protože Brumbálův poslední plán nebyl mířen jen na mě. Ale

e

Ta hůlka stále nefunguje, tak jak má, protože jsi zabil špatnou osobu. Severus nape nikdy nebyl pravý vlastník té hůlky. On nikdy neporazil Brumbála.“

Neposlouchal jsi mě? Snape nikdy nepřemohl Brumbála! Brumbálova smrt byla mbál měl zemřít, neporažen, poslední vlastník hůlky!

dyby vše šlo podle plánu, tak síla hůlky by zemřela spolu s ním!“

mbál byl tak hodný, že mi tu hůlku dal!“ Voldemortův hlas yl plný zlomyslného potěšení. „Ukradl jsem hůlku z hrobu jejího posledního

á!“

Page 525: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Neznamená to, že je tvoje. Neposlouchal jsi Oll. někoho, kdo na ni od té doby ještě ani nesáhl. Nový vlastník sebral Brumbálovi hůlku proti jeho vůli, nin Voldemort „Pravý vlastník Bezové hůlky je Draco Malfoy.“ N „žádný rozdíl mezi mnou a tebou. Už nemáš hůlku z fénixe: Náš duel bude o zkušenosti . . . a až tě zabiji, dojdu si pro Draca Malfoye . . .“ „již před týdny. Vzal jsem mu hůlku“ Harry zamával s hůlkou, kterou držel v ruce a cítil jak se na ni upnuly zraky všech v h „Na tom vše záleží, ne?“ zašeptal Harry. „Ví hůlka v tvé ruce, že její poslední vlastník byl přemožen? Protože jestli ano . . . Já jsem nyní její pravý vlastník Náhle záblesk červeného světla ozářil jejich tváře jako vycházející slun Phůlku: „Avada Kedavra!” „Expelliarmus!” Znělo to jako výbuch z kanónu, vybuchující zlaté plameny, jako by označovaly místo, kde se jejich kouzla střetly. Harry viděl Voldemortův zelený paprsek,setkal s jeho vlastním kouzlem, viděl jak Bezová vyletěla vysokoovzduchem ke svému novému pánovi, kterého nemohla zabít. Abyl odhozen dozadu, s rukama roztaženými. Tom Raddle dopadl na podlahu, jeho tělo by Voldemort byl mrtev, zabit vlastní kletbou, Harry tam stál se dvěma hůlkami v ruce, zírajíc na tělo svého nepřítele. Po sekundě ticha šok té chvíle zmizel: poté se ticho kolem Harryho zlomilo,k

Ty jsi to pořád nepochopil, že ne Raddle? To, že máš hůlku v ruce, nestačí. ivandera? hůlka si vybírá kouzelníka

. . Bezová hůlka si vybrala nového vlastníka předtím, než Brumbál zemřel,

kdy si vlastně neuvědomil, co udělal nebo, že ejnebezpečnější hůlka na světe je teď jeho . . .“

ův hrudník se zvedal a klesal, Harry cítil, že brzy zaútočí.

a chvilku byl ve Voldemortově tváři vidět strach, ale hned zmizel.

Záleží na tom vůbec?“ řekl potichu. „I když budeš mít pravdu Pottere, nedělá to

Ale na to je už pozdě,“ řekl Harry. „Propásl jsi svou šanci. Já jsem přemohl Draca

ale.

.“

ce.

án Zla zařval, v tu samou chvíli také Harry slyšel svůj hlas křičet, svírajíc Dracovu

jak se do vzduchu, temná

proti vycházejícímu slunci, letící přes okouzlený strop jako hlava Naginiho, letící

Harry se spolehlivým umem chytače ji chytil do svých rukou, zatímco Voldemort

lo slabé s scvrklé, jeho bílé ruce prázdné a hadí hlava bezduchá a prázdná.

jak lidé olem něj začali řvát.

Page 526: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

První kdn BMcGonagallová, Knchtěli sáhnout na Chlapce Který Přežil --- Sluneční paprsky se přelily přes Bradavice a Velká síň zaplanul světlem. Harry byl nedílnou součástí oslavy plné výkřiků radosti a štěstnmnoho hodin a že si přál být ve společnosti pouze několika z nich, nikoho očividně nezajímalo. Mjejich pláč, vyslechnout jejich díky a poslouchat také novinky ze všech koutů zekteré přicházely spolu s ránem. Očarovaní kletbou Imperius po celé zemi se postupně probírali, Smrtijedi prchali pryč, jinak byli chyceni, nevib Odnesli Voldemortovo tělo pryč ze sálu, pryč od těl Freda,C McGonagallová nahradila stoly jednotlivých kolejí jedním velkým, takže odteď nebude nikdo sedět podle příslušnosti ke koleji. Všichni budou smícháni dohrom- učitelé a žáci, duchové a rodiče, kentauř Firenze ležel v rohu a zotavoval se... Všichni byli spolu, učitelé i žáci, duroházeli jídlo do jeho vysmáté pusy. Po chvíli vyčerpaný Harry zjistil, že sedí na lavičce vedle Lenky. „ „Přesně to bych si přál,“ odpověděl jí. „ Než stačil něco říct, Lenka zařvala, „se tam podívali. H

o k němu přišli, byli Ron a Hermiona, a bylyto jejich ruce, které se kolem ěj ovinuly, jejich nesrozumitelné výkřiky jej ohlušovaly.

yli tu Ginny, Neville, a Lenka, pak také všichni Weasleyové, Hagrid, Kingsley, ratiknot a Prýtová. Harry neslyšel ani slovo z toho, co křičeli,

emluvě o všech, co ho poplácávali, stovky lidí se na něj tlačily, všichni tito si

í. Chtěli, aby tu byl s imi, jejich vůdce a symbol, jejich zachránce a jejich průvodce, a to, že nespal již

usel hovořit s těmi, kteří si ho na pár chvil ukořistili, podat jim ruku, sledovat mě,

nní z Azkabanu byli propouštěni a Kingsley Pastorek yl jmenován Ministrem kouzel.

Tonksové, Lupina, olina Creeveyho a patnácti dalších, kteří zemřeli při souboji s ním.

ady i a domácí skřítci.

chové, diče, kentauři i domácí skřítkové, Dráp koukal skrz vymlácené okno a lidé mu

Být tebou, chtěla bych být v klidu někde pryč,“ řekla.

Odlákám jejich pozornost,“ řekla Lenka. „Použij svůj plášť.“

Ooo, podívejte, Blibbering Humdinger!” ukazujíc na okno, všichni, kteří ji slyšeli,

arry přes sebe přetáhl plášť a stoupl si.

Page 527: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Teď mohl projít skrz sál bez nechtěné pozornosti. Uviděl Ginny dva stoly od něj; seděla s hlavou složenou na klíně své matky: Bude čas si s ní phViděl Nevilla, Nebelvírův meč ležel vedle něj. Jak kráčel mezerou mezi stoly, uviděl tři Malfoyovi, semknuté dohromady, nejistí, jestli by tu měli být, ale nikdjim nevěnoval pozornost. Všude, kan „ ONěkde v dálce slyšel Protivu, jak zpívá v ZA Voldy zplesnivěl, tak se pojďme ba „On má opravdu m HLupina a Tonksové. Ze všeho nejvíc však cítil ohromující úlevu a touhu po spánku. Ale nejdřív dlužil vysvětlení Ronovi a Hermioně, kteří s ním vydrželi až dpravdu. Pečlivě jim vylíčil, co viděl v Chroptící chýši a co se událo v lese, nestačili ani vyjádřiv svoje překvapení, když dorazili na místo,ji „ „samozřejmě,”zamručel chrlič. Vjako eskalátor. Harry otevřel dveře když Najedou měl pocit že ten ohlušující řev znV Ale byl to aplaus. Byl to však potlesk. Všichni ředitelé a ředitelky Bradavic všude podél stěn mu vzdávali poctu ve stonatahovali se přes rámy sousedních obrazů, aby si mohli podat ruce; tančili na křeslech i pod křesly, v nichž byli vyobrazeni. DPhineas Nigellus volal svým vysokým ostrým hlasem:

romluvit později, odiny, dny, možná roky, které sní bude moci mluvit.

o m se podíval, viděl rodiny, které byly spolu a

akonec, uviděl ty dva, které chtěl vidět nejvíc.

To jsem já,“ zamumlal, krčíc se mezi nimi. „Půjdete se mnou?“

ba se najednou zvedli a Ron A Hermiona společně opustili Velkou síň. ítěznou písničku:

vládl to, dostal je, fíí Potter vyvolený, vit!

cit pro vyjádření tragédie, že jo?“ řekl Ron otevírajíc dveře, aby ohli Harry a Hermiona projít.

arry se chtěl zasmát, ale v tu chvíli byla radost potlačena bolestí ze ztráty Freda,

o konce a zasloužili si vědět

kam je Harry chtěl zavést, i když m neřekl, kam je vlastně vede.

Můžeme jít nahoru?” zeptal se chrliče střežícího vstup do ředitelovy pracovny.

yšplhali se kolem něj jako spirálovité kamenné schody, které se pomalu posouvali dojeli nahoru. amená návrat Smrtijedů a znovu oživení

oldermota --

je; mávali klobouky a v některých případech i parukami,

ilys Derwent nestydatě vzlykal; Dexter Fortescue mával svým naslouchátkem a

Page 528: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„ Ať je známo, že Zmijozel sehrál Ale Harry měl oči jen pro muže, který stál v největším portrétu přesně za křeslemředitele. Slstříbrného vousu a pýcha s vděčnsa Nakonec Harry pozvedl své ruce a portréty upadly do uctzářícíma a zvlhlýma očima a dychtivě čekali, až promluví. Avšak jeho slova, volená s obzvláštní péčAnalezl poslední rad „kde. Znovu sem ji nešel hledat. Souhlasíte?“ „Můj drahý chlapče,“ řekl Brumbál, zatímco jej jeho kolegové popleteně a zvědavsledovali, „samozřejmě, je to moudré a odvážnm „Nikdo další,“ řekl Harry, a Brumbál spokojeně kýval „Nicméně se chystám ochránit Ignotův dárek,“ řekl Harry a osvítil Brumbála. „Samozřejmě Harry, je navždy tvá, než ji předáš dále.“ „A pak tam byla tato.“ Hkterou ani teď, když jeho smysly byly otupené a on ospalý, neviděl rád. „Nechci ji, “ řekl Harry. „Cože?“ vyjekl hlasitě „Já vím, že je mocná, “ řekl Harry unaveně, „ale byl jsem šťastnější se svou vlastní. Takže...“ Vsunul ruku do pouzdra na krku a vytáhl z něj dvě poloviny cesmínového dřeva spojených pouze nepatrným kouskem fénixova pera. „ V Pa pronesl: „Reparo.“

svou roli! Jeho přínos nebude zapomenut.“

zy stékaly po dolů zpoza půlměsícových brýlí do jeho dlouhého

ostí z něj vycházející naplňovaly Harryho tím mým blahem, jako zpěv Fénixe.

ivého ticha, pozorujíce ho

í, byla určena Brumbálovi. přesto, že byl vyčerpaný a měl uslzené oči, musel udělat poslední laskavost,

u.

Tato věc byla skryta ve Zlatonce,“ začal. „Upustil jsem ji v lese, ale nevím přesně

ě é rozhodnutí, ale nicméně jsem to

ěl od tebe očekávat.Ví ještě někdo, kde spadla?“

hlavou.

arry zvedl Starodávnou hůlku a Ron s Hermionou se na ni podívali s takovou úctou,

Ron. „Nejsi hloupej?“

Hermiona říkala, že se nedá opravit, že poškození bylo příliš vážné.“

še, co věděl, bylo, že pokud nebude fungovat tohle, tak už nic.

oložil zlomenou hůlku na ředitelovu katedru, položil na ní špičku Starodávné hůlky

Page 529: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ve chvíli, kdy se jeho hůlka spojila, z jejího konce vyletěla sprška červených jisker. Harry věděl, že byl úspěšný. Vzal do ruky hůlku z cesmíny a fénixova peranznovuspojení. „Dám Starodávnou hůlku tam,“ řekl Brumbálozsmrtí jako Ignotus, její síla bude zlomena, že? Předchozí pán nebude poražen.bude její konec.“ Brumbál přikyvoval. Usmívali se jeden na druhého. „na Starodávnou hůlku. „Myslím, že má Harry pravdu,“ řekla tiše Hermiona. „Z té hůlky je víc škody, než užitku, “ řekl Harry. „A upřímně řečeno, “ otočil se zády k malonsendvič, „p Epilog Ten rok začal podzim o něco dříve. První zářijové ráno bylo chladné a čersjablíčko, a rodinpavučinky. Dvě velké klece chrastily na vršku plně naloženého vozíku, který tlačili rodiče, souvnitř horlivě houkaly, a dívka s červenými vlasy šla smutně za svým bratrem, rukuv ruce se svým otce „Už to nebude dlouho trvat a pojedeš také,“ řekl jí „Dva roky,“ posmrkávala Lily. „Já ale chci jet už teď!“ Opřepážce mezi nástupišti devět a deset. Albusův hlas k „Já nechci! Já nechci být ve Zmijozelu!“ „Jamesi, nech toho,“ řekla Ginny.

a ucítil áhlý závan tepla ve svých prstech, jako by hůlka a ruka oslavovaly svoje

vi, který ho pozoroval s nevýslovným alíbením a obdivem, odkud pochází. Může tam zůstat. Pokud zemřu přirozenou

To

Jsi si jistý?“ zeptal se Ron. V jeho hlase byla velmi slabě cítit touha, když se díval

vaným portrétům a myslel teď jenom na svoji postel s nebesy, která na ěj čekala v Nebelvírské věži a na to, jestli pro něj třeba Krátura nenachystal

otíží jsem měl v životě už dost. “

tvé jako nka si to vyšlapovala dunící ulicí směrem k velkému začouzenému

ádraží, kouř z výfuků aut a dech chodců se ve studeném vzduchu třpytil jako

vy

m.

Harry.

statní cestující zvědavě okukovali sovy, když mezi nimi rodina kličkovala vstříc se i přes okolní hluk nesl zpět

Harrymu; jeho syn pokračoval v rozhovoru, který započal již během jízdy autem.

ze řekl, že by tam mohl být,“ řekl James a s úšklebkem pohlédl na svého ratra. „Na tom není nic špatného. On by se přeci klidně mohl dostat do Zmi - “

„Já poub James zachytil pohled své matky a raději zmlkl.

Page 530: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Pět Potterovohlédl na svého mladšího bratra, vzal si od matky vozík, rozběhl se a o chvilku později zmizel. „momentální nepřítomnosti svého bratra. „Každý den, když budeš chtít,“ řekla Ginny. „Ne zrovna každý den,“ řekl Albus potichu, „James říkal, že většina dětí dostává dopisy od rodičů jen jednou za měsíc.“ „tvůj bratr.“ Bok po boku zatlačili i na druhý vozpnástupišti devět a tři čtvrtě, které bylo skryto v husté bílé páře, jež proudila z komínů zářivě červeného Bradavického spěšného vlaku. Neurčité skupinky lidí se hemžily v mlze, v níž před chv „Kde jsou?“ zeptal se Albus znepokojeně a zíral na nejasné postavy, které kolem nich procházely, když kráčeli podél nástupiště. „ Ale pára byla tak hustá, že bylo nemožné svhlasitě promlouvat o Vyhlášce o košťatech, an „Myslím, že jsou támhle, Ale,“ řekla naj Skupina čtyř lidí stojící těsně vedle posledního vagónu se postupně vynořovala z mlhy. Když seL „Ahoj,“ řekl Albus, znějící najednou naprosto uvolněně. Rose, oblečená do svého zbrusu nového bradavického háu „ „Já jsem parkoval dobře. Hermiona nemohla pocmpoužil matoucí kouzlo.“ „Ne, to si nemyslím,“ řekla Hermiona. „Mám v tebe naprostou důvěru.“

ých se blížilo k přepážce. S nepatrně povýšeným pohledem se James

Budete mi psát, že ano?“ zZeptal se najednou svých rodičů Albus a využil tím

My jsme Jamesovi minulý rok psali třikrát týdně,“ doplnil Harry, „Je to vtipálek,

ík a postupně nabírali rychlost. Když dosáhli řepážky, Albus ucukl, žádný náraz však nepřišel. Místo toho se rodina vynořila na

ílí zmizel i James.

My je najdeme,“ řekla Ginny klidně.

rozpoznat jakoukoliv tvář. Odděleny od ých majitelů, zněly hlasy abnormálně hlasitě. Harry si myslel, že zaslechl Percyho

byl celkem rád, že se díky tomu emusí zastavovat a zdravit ho.

ednou Ginny.

jim jejich tváře dostaly na dohled, vydali se Harry, Ginny, Albus a ily přímo k nim.

bitu, se na ně radostně smála.

S parkováním je vše v pořádku?“ zeptal se Ron Harryho.

hopit, jak jsem mohl projít udlovskými testy na řidičák, chápeš to? Ona si myslela, že jsem na toho komisaře

Page 531: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

„Pokud se toho týče, já na něj ale opravdu použil matoucí kouzlo,“ zašeptal RoHarrymu, když společně nakládalzkouzlem.“ O trochu dále na nástupišti našli Lily a Huga, Roseina mladšího bratra, kteří právěživě diskutovali o koleji, do níž by chtěli být zařazeni, až půjdou do Bradavic. „není žádný nátlak.“ „Rone!“ L „ Zachytil Harryho pohled a jeho kývnutí k místu asi padesát metrů vzdálenému. Mlhana chvilku prořídla, a tak „Podívej, kdopak tu je.“ Draco Malfoy tam postával se svou manželkou a synem, tmavý plášť zapnutý až kekrku. Jeho vlasy již poněkud ustoupily, což zdůraznilo jeho špičatou bradu. Nochlapec se Dracovi podobal stejně, jako se Albus podobal Harrymu. Draco na sobě zachytil Har „Takže to je ten malý Scorpius,“ zamumlal Ron. „Buď si jistá, že ho překonáš ve všech zkouškách, Rosie. Ještě žes zdědila mozek své matky.“ „Rone, proboha,“ řekla Hermiona, napůl vážně, napůl pobaveně, „nesnaž se je poštvat proti sobě je „nechovej se k němu až moc přátelsky, Rosie. Dědeček Wn „ Nyní se znovu objevil James; již zbaven svého kufru, sovy a vozíku a evidentnm „obláčků páry. „Koukněte! A schválně, co myslíte, že dělá? Mucká se s Victoirií!“ Zíral na rodiče, viditelně zklamán jejich nedostatečným zájmem. „

n i Albusův kufr a sovu do vlaku. „Jen jsem se

apomněl podívat do zpětného zrcátka, ale to jsem nakonec vyřešil Všepozorujícím

Pokud se nedostaneš do Nebelvíru, vydědím tě,“ řekl Ron. „Ale to samozřejmě

ily a Hugo se smáli, ale Albus a Rose se tvářili vážně.

On to tak nemyslel,“ řekly Hermiona a Ginny, ale Ron už se o to přestal zajímat.

tam mohli zahlédnout obrysy tří postav.

ryho, Ronův, Hermionin a Ginnin pohled, stroze kývl a znovu se otočil.

ště, než začne škola!“

Máš pravdu, promiň,“ řekl Ron, ale stejně si nemohl pomoci a dodal: „Ale easley by ti nikdy

eodpustil, kdyby sis vzala čistokrevného kouzelníka.“

Hej!“

ě plný noha nových informací.

Teddy je tu taky,“ řekl bez dechu a ukazoval přes své rameno do stoupajících

Náš Teddy! Teddy Lupin! Mucká se s naší Victoirií! S naší sestřenkou! A já se

Page 532: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Teddyho zeptal, co to dělá - “ „ „- a on mi řekl, že ji jenom přišel vyprovodim „Jů, to by bylo úžasné, kdyby se vzali!“ zašeptala Lily ve vytržení. „Teddy bbyl opravdový člen naší rodiny!“ „nenabíd „Jé!“ řekl James nadšeně. „Mně nevadí, když budu bydlet v pokoji společně s Alem - Teddy si klidně může vzít „Ne,“ řekl Harry pevně, „vy dva byste měli společný pokoj pouze tehdy, kdybychchtěl zbořit dům.“ Zkontroloval staré otlučené hodinky, které dříve patřily Fabianu Pr „Je skoro jedenáct, měli byste raději nastoupit do vlaku.“ „ho objímala. „Mami! Nemohu profesorovi vyřizovat láskyplné pozdravy!“ „ James obrátil oči v sloup. „Venku, dobře, ale ve škole to je profesor Longbottom, chápeš? Nemůžu propřijít na Bylinkářství a říct, že mu předávám láskyplné poz Pokýval hlavou nad matčinou pošetilostí a aby rozptýlil své pocity, nakopnul lehce Albuse. „Uvidíme se později. Ale, dej si bacha na testrály.“ „ Anaskočil do rychle se plnícího vlaku. Viděli ho už jen zamávaa „Kvůli testrálůnkočárech, ale na loďkách.“

Tys je vyrušil?“ řekla Ginny. „Ty jsi úplně stejný jako Ron - “

t! A pak mi řekl, ať jdu pryč. On se s ní ucká!“ dodal James, jako by si myslel, že to neřekl dostatečně zřetelně.

y pak

Už teď u nás večeří více jak čtyřikrát týdně,“ řekl Harry. „A proč mu tedy nout, aby u nás bydlel a bylo by to, co ty na to?“

můj pokoj!“

ewettovi.

Nezapomeň Nevillovi vyřídit naše láskyplné pozdravy!“ řekla Ginny Jamesovi, když

Ale ty přeci Nevilla znáš - “

stě dravy…“

Já jsem myslel, že jsou neviditelní? Tys říkal, že jsou neviditelní!“

le James se jenom smál a připustil, aby ho matka políbila, krátce objal otce a pak t a pak zmizel v uličce

šel najít své přátele.

m se určitě neznepokojuj,“ řekl Harry Albusovi. „Jsou velice milí, ení žádný důvod k tomu se jich bát. Mimochodem, vy do školy nepojedete v

Page 533: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Ginny políbila Albuse na rozlo „Uvidíme se o Vánocích.“ „Sbohem, ale,“ řekl Harry, když objal svého syna, „nezapomeň, že jsi na příští pátek pozvaný k Hagridovi na čaj. Nezahazuj se s Protivou. S nikým se „A co kd Tato věta byla určená pouze jeho otci a Harry věděl,dHarry se sklonil k Albusovi tak, aby jejich tváře byly na stejné úrovniH „Albusi Severusi,“ řekl Harry tak tiše, že kromě Ginny to nikdo nemohl zaslechnout a ona byla dostatečně tanbyl ve Zmijozelu a byl to možná ten nejodvážnější muž, jakého jsem kdy poznal.“ „Ale já jen říkám - “ „- pak i Zmijozelská kolej může získat pNebelvír před Zmijozelem. „Opravdu?“ „U mě tomu tak bylo,“ řekl Harry. Tohle žádnému ze svých dětí nikdy neřekkvlaku a rozmazané obrysy rodičů se natahovaly po posledních polibcích a udělovaposlední připomínky, naskočil i Albus do vagónu a Ginny za n Studenti se vykláněli z okna nejblíže k nimta „Proč všichni tak zírají?“ dožadoval se Albus vysvětlení, když se on a Rose natahovali po pohledech ostatních studentů. „ Aněj a sledoval hubenou tvář svého syna, zářící vzrušením. Harry se smál a pokračoval v mávání, přestože sledovat odjezd svého syna bylo pro něj bolestnéPoslední obláček páry zmizel v podzimním vánku. Vlak zajel do zatáčky. Harryho ru „

učenou.

nebojuj, dokud to pořádně nenaučíš. A nenech se Jamesem vytočit.“

ybych se dostal do Zmijozelu?“

že právě okamžik odjezdu onutil Albuse odhalit, jak velký a upřímný jeho strach je.

. Jako jediný z arryho tří dětí zdědil Albus Lilyiny oči.

ktní, aby předstírala, že mává Rose, která už také astoupila do vlaku, „jsi pojmenován po dvou bradavických ředitelích. Jeden z nich

skvělé studenty, ne? Nám je to jedno, ale, okud ti na tom tak záleží, pamatuj, že to budeš i ty, kdo si bude moci vybrat

Moudrému klobouku záleží také na tvém rozhodnutí.“

l a viděl překvapení v Albusově obličeji, dyž to vyslovil. Ale jak se postupně s prásknutím zavíraly všechny dveře červeného

ly ím zavřela dveře.

. Velké množství tváří jak uvnitř vlaku, k i venku, se natočilo směrem k Harrymu.

S tím si nedělej starosti,“ řekl Ron. „To je kvůli mně, jsem hrozně slavný!“

lbus, Rose, Hugo a Lily propukli v smích. Vlak se začal rozjíždět a Harry šel podél

ka však stále mávala na rozloučenou.

Bude v pořádku,“ zašeptala Ginny.

Page 534: Harry Potter a Relikvie smrti - media0.wgz.czmedia0.wgz.cz/files/media0:50ffed9c3a659.pdf.upl/Harry+Potter+a... · Harry Potter a Relikvie smrti . 1. Kapitola- Pán Zla povstává

Kblesku na svém čele. „Já vím, že bude.“ J

dyž se na ni Harry podíval, stáhl roztržitě svou ruku a dotkl se jizvy ve tvaru

izva ho nebolela už devatenáct let. Vše bylo v pořádku.