Zbyněk Suchánek, H2IGE1

Gravimetrická síť

Gravimetrická síť obsahuje body, na kterých se měří zemská tíže

Jednotkou tíhového zrychlení je 1 mGal = 10-5 m.s-2

V naší zeměpisné poloze má hodnota tíže velikost zhruba 981 Gal

V geodézii jsou výsledky tíhových měření využívány k určení geoidu, což je plocha konstantního tíhového potenciálu, která splývá s klidnou hladinou světových oceánů

Obecně

Absolutní:Balistické gravimetry na principu

volného pádu Měříme přímo délku dráhy padajícího

tělesa a časV ČR 2 absolutní tíhové body

Kyvadla Měříme dobu kyvu kyvadla a jeho délkuDříve používaná metoda

Relativní: Gravimetry

Měříme změnu délky (nebo torze) pera se zavěšeným závažím

Měřické metody:

Rakouská kyvadlová měření (1889-1895)Československá kyvadlová měření (1936-

1939)Německá kyvadlová měření (1939-1943)Gravimetrická síť (1948-1954)Československá státní gravimetrická síť

1964Jednotná gravimetrická síť (1982-1985)Tíhový systém 1995 – S-Gr95

Historický vývoj

V letech 1889-1895Byla měřena Robertem Sterneckem a jeho

spolupracovníky z rakouského Vojenského zeměpisného ústavu

V Čechách a na Moravě 107 a na Slovensku 35 kyvadlových stanic

Přesnost měřeníbyla ±13 mGal

Rakouská kyvadlová měření

V letech 1936-1939Měření bylo podd vedením Dr. B. Kladivy z

Geodetického ústavu VUT v Brně ve spolupráci s Mrkosem a Potočkem

Byl použit Fechnerový čtyřkyvadlový přístrojPřesnost měření byla ±2 mGal

Československá kyvadlová měření

V letech 1939-1943 Měření provedl postupimský Geodetický

ústav pod Weikenovým vedenímOpět měřeno Fechnerovým čtyřkyvadlovým

přístrojemOdhadovaná přesnost

měření byla ±1 mGal

Německá kyvadlová měření

Budováním gravimetrické sítě I. a II. řáduZákladní síť obsahovala 26 bodů na letištích seskupených

do třech sedmiúhelníkůSíť I. řádu obsahovala

108 tíhových bodů, které tvořily vrcholy trojúhelníků

499 bodů II. řádu bylo na stranách trojúhelníků

Referenčním bodemsítě byla kyvadlová stanice Praha–Strahov

Přesnost měření byla ±0,23 mGal

Gravimetrická síť 1948-1954

V roce 1958 byly zahájeny práce na zpřesnění gravimetrické sítě (kladen důraz na správný rozměr sítě)

Napojena na mezinárodní gravimetrickou síť vybudovanou v letech 1957-1958

Kostru celé gravimetrické sítě vytvořila základní síť, obsahující 20 bodů, zaměřená leteckou cestou hvězdicovou metodou z bodů Praha–Ruzyně a Sliač

Do sítě byly převzaty body gravimetrické sítě 1954Referenčním bodem byl zvolen bod mezinárodní sítě

Praha–RuzyněStřední chyba po vyrovnání byla ±0,026 mGal

Československá státní gravimetrická síť 1964

V letechModernizace Československé gravimetrické

sítě doplněná o nová měřeníVzájemná spolupráce

s MaďarskemPoužita čtyřnásobná

profilová metoda

Jednotná gravimetrická síť (JGS)

1. absolutní tíhový systém Současné platnýPatří do mezinárodního rámce 16-ti absolutních

bodů Je tvořen :

2 absolutními body – Pecný, Polom11 body nultého řádu (z toho 5 na letištích)427 body I. a II. řádu26 body hlavní gravimetrické základny

Přesnost ± 0.021 mGalJe spravován ČUZK

Tíhový systém 1995 – S-Gr95

Využity body gravimetrické mapy ČSSR v měřítku 1:200 000 (z gravimetrického mapování 1953-1961)

Mapa úplných Bougerových anomáliípro redukční hustotu 2670 kg m-3

krok izolinií gravimetrické mapy činí 25µms-2

Zasazena do tíhového systému S-Gr95

Souřadnicový systém S-42

Přehledná gravimetrická mapa ČR

https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/sb2005/Sbornik_50_let_VUGTK/Part_1-Scientific_Contribution/12-Trager.pdf

https://www.ig.cas.cz/userdata/files/popular/Gravimetricka_mapa.pdf

Geofyzika a geodynamika, doc.RNDr. Lubomil Pospíšil CSc.,2007

Použité zdroje

Děkuji za pozornost