Finanční instituce
-
Upload
brewster-neumann -
Category
Documents
-
view
36 -
download
1
description
Transcript of Finanční instituce
Služby finančních institucí
transakční služby zprostředkovatelské služby pojišťovací služby obchodování s cennými papíry a investice do cenných papírů
KLASIFIKACE FINANČNÍCH INSTITUCÍ
DEPOZITNÍ
banky
(komerční) spořitelny úvěrní družstva
NEDEPOZITNÍ
penzijní fondy pojišťovny investiční společnostia
fondy obchodníci s cennými
papíry
BANKOVNÍ SEKTOR
dvoustupňový bankovní systém
centrální banka x komerční banky
zákon o centrální bance x zákon o bankách
zákon č. 21/1992 Sb., o bankách
Podíl zahraničních bank a poboček zahraničních bank na základním jmění bankovního sektoru v některých transformujících se ekonomikách
(1993 – 2005, v % , ke konci roku)
Tabulka 6.2
1993 1994 1995 1996 1997
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Česká republika 12,5 11,7 16,5 18,8 22,3 38,7 48,,4 54,5 70,0 81,9 84,9 83,1 Slovensko 10,6 12,5 32,7 39,6 39,2 37,3 24,6 28,1 60,6 85,3 88,9 89,6 89,5 Maďarsko 11,6 14,9 34,7 47,6 61,2 60,6 65,4 66,7 63,0 65,3 Polsko 2,2 3,7 7,6 20,9 24,0 24,7 50,2 77,6 80,2
Pramen: Výroční zprávy ČNB, NBS, NBH, NBP
Počet bank v České republice(banky s udělenou licencí, 1993-2005, ke konci roku, bez centrální banky)
Tabulka 1.6
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
banky, celkem 52 55 55 53 50 45 42 40 38 37 35 35 36
z nich:
velké banky 5 5 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4
střední banky 2 5 10 9 13 12 12 11 10 9 10 10 10
malé banky 32 30 24 19 13 12 9 8 8 9 6 6 5pobočky zahraničních bank
7 8 10 9 9 10 10 10 9 9 9 9 11
stavební spořitelny 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6banky v nucené správě 1 1 0 5 4 0 0 1 1 0 0 0 0
Pro informaci:počet odebraných licencí
0 1 4 6 10 18 21 23 25 27 29 30 31
DRUHY BANK
UNIVERZÁLNÍ SPOŘITELNY ÚVĚROVÁ DRUŽSTVA
(spořitelní a úvěrní družstvaneboli družstevní záložny)
HYPOTÉČNÍ INVESTIČNÍ
Vymezení banky v souladu se zákonem 21/1992 Sb., o bankách
právnická osobase sídlem v České republice založená jako akciová společnost
přijímající vklady od veřejnosti poskytující úvěry
mající povolení působit jako banka
Faktory ovlivňující změnyve struktuře finančních institucí
globalizacepokrok v technologiích
sofistikovanější spotřebitelé
institucionalizace, dezintermediace deregulace a koncentrace univerzalizace a diverzifikace fúze a akvizice, privatizace restrukturalizace,
finanční a bankovní krize
Podíl jednotlivých finančních institucí v USA na celkových aktivech finančních institucí
(1860-1993, v %)
Graf 6.2
Pramen: Wall Street. Survey. The Economist, 1995, April 15th, s. 5.
Základní etapy dezintermediace
ztráta části úsporvzájemné fondy, penzijní fondy a fondy životního pojištění „sebraly“ bankám část úspor klientů
ztráta monopolu při poskytování úvěrůrozvoj finančních trhů a přímého
financování
přímé „back-office“ operacepokrok v informačních technologiích
změny v distribuci finančních produktůzačíná rozšířením ATM+telefonního bankovnictví
nová dimenze – internetové bankovnictví
Podíl čtyř největších bank na celkových aktivech bankovního sektoruv některých zemích (1995, v %)
Graf 6.3
Holland
Denmark
Spain
Switzerland
France
Sweden
Italy
Britain
Germany
0 20 40 60 80%
Pramen: The Economist, 1995, October 14th, s. 109.
Finanční služby nabízené depozitními a nedepozitními institucemi v roce 1960 a 1984
Banky Spořitelny Pojišťovny Maloobchod
Obchodnícis cennými
papíry
1960 1984 1960 1984 1960 1984 1960 1984 1960 1984
Vedení účtů X X X X X X
Spořící účty X X X X X X X
Termínované účty X X X X X X X
Podnikatelské úvěry X X X X X X
Obchodní úvěry X X X X X
Hypoteční úvěry X X X X X X X
Kreditní karty X X X X X X
Pojištění X X X X
Obchodování s cennými papíry X X X X X X
Úpis cenných papírů X X
Investiční fondy X X X X
Obchodování s nemovitostmi X X X X
Mezinárodní styk X X X X X
Pramen: KOCH, DL. The Emerging Financial Services Industry Challenge and Innovation. Federal Reserve Bank of Atlanta.Economic Review, April 1984.
PASIVA BANKY
závazky banky, zdroje
(liabilities, funds)
kapitál (capital)
depozita (deposits) nedepozitní zdroje
(nondeposit liabilities)
Vývoj a struktura cizích zdrojů bank*(vždy banky s licencí k 31. 12., mld. Kč)
vklady a úvěry od
bank
vklady klientů
emise obligací
2000 356,2 1310,0 239,4
2001 366,7 1493,2 207,6
2002 301,9 1608,7 160,7
2003 285,2 1665,6 196,3* zdroje od ČNB a ostatní zdroje byly zanedbatelné
Pramen: ČNB
KAPITÁL (1)
kapitál běžné a prioritní akcie
(common and preffered stock) prémie a přecenění, ážio
(capital surplus) (kapitálové rezervy)
nerozdělený zisk (retained earnings) (rezervy z příjmů)
opravné položky dosud nesplacený akciový kapitál rezervní fondy
FUNKCE KAPITÁLU
ZDROJ FINANCOVÁNÍ KRYTÍ ZTRÁT VYTVÁŘÍ DŮVĚRU LIMITUJE ROZSAH A RIZIKO
POSKYTOVANÝCH ÚVĚRŮ
Dle Horváthová, E.: Bankovníctvo, s. 70-77.
KAPITÁL (2)
odráží zainteresovanost, angažovanost akcionářů v bance
kolik by mělo být kapitálu?
akcionáři x dohled a regulace (veřejnost)
souvisí s funkcemi kapitálu
Důvody regulace kapitálu
rozdílný zájem akcionářů a veřejnosti na bezpečnou výši kapitálu
+ společný zájem všech na solventnosti i na ziskovosti bank
=> management kapitálu = = respektování regulativních opatření
regulativní opatření mají komplexní
charakter (závisí např. na pojištění depozit atd.)
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST(CAPITAL ADEQUACY)
kapitál : aktiva
kapitál : rizikově vážená aktiva
ex. rozdíly v podílu kapitál : aktiva
mezi velkými a malými bankami
Vymezení rizikově vážených aktiv
rizikově vážená aktiva = veškerá aktiva vynásobená příslušnou rizikovou vahou podle stupně úvěrového rizika každého jednotlivého druhu aktiva
5 široce vymezených rizikových kategorií standardní pohledávky klasifikované pohledávky (2-5)
nedobytné pohledávky – kategorie 5
(non-performing loans)
Vývoj kapitálové přiměřenosti
1960-1987 pokles kapitálové přiměřenosti v roce 1986 v rámci BIS návrhy, aby
měření rizikově vážených aktiv od 1988, aby do konce 1992 (Cook ratio) 8 %
přijato v ES, v USA i Japonsku pro banky s mezinárodními aktivitamizahrnuty aktivity v bankovnictví mimo bilanci
v České republice nařízení ČNB:6,25 % do konce roku 1993, 8 % do konce roku 1996
Kapitálová přiměřenost bank ve vybraných zemích(v %, 1954-1998)
Kapitálová přiměřenost bank ve vybraných zemích (v %, 1954-1998)
Graf 4.4
Pramen: Survey: International Baniking. The Economist, 1999, April 17th, s. 6.
DRUHY DEPOZIT
depozita na požádání = na viděnou (demand
deposits) (sight deposits)
depozita s výpovědní lhůtou (saving
deposits)
depozita termínová (time deposits)
Depozita na požádání(demand deposits, sight desposits)
transakční účet
• NOW účet (Negotiable Order of Withdrawal)
• ATS účet(Automatic Transfer Service Account)
Struktura úvěrů a vkladů v České republice z hlediska doby splatnosti(1994-2002, k 31. 12., v %)
Graf 4.1
ÚVĚRY (1994)
40,730,1
29,2
ÚVĚRY (1997)
41,423
35,6
ÚVĚRY (2000)
40,420,6
39
ÚVĚRY (2002)
29,3
28,2
42,5
VKLADY (1994)
22,6
5,4
72
střednědobé
VKLADY (1997)
8,7
80
11,3
dlouhodobé
VKLADY (2000)
81,6
4,9 10,5
krátkodobé
VKLADY (2002)
81,9
13,41,1
Regulace vztažená k depozitům
povinná míra bankovních rezerv zajištění depozit vedení účtů klientům v bankách regulace úrokových sazeb
ZAJIŠTĚNÍ DEPOZIT
státní garance fond na zajištění depozit
v České republice Fond pojištění vkladů(k 3.3. 1995 první vklady)
• odvod 0,5 % z objemu neanonymních vkladů fyzických osob (od 2003 0,1 %)
• klasifikace produktů na pojištěné a nepojištěné součástí zpráv auditora
Výše příspěvků bankdo Fondu pojištění vkladů (1995-2004)
rok úhrady částka (mil. Kč)
1995 807,0
1996 1275,9
1997 1651,1
1998 1939,4
1999 3439,7
2000 3472,7
2001 3790,5
2002 3344,9
2003 1188,4 0,2 %
2004 1296,7 0,1 %
Pojištění depozitv EU a v České republice
v EU limity: minimálně 20 000 EURa 90 % uložené částky
Direktiva EU platná od 1.1.1995
v České republice:(květen 2004) min. 25 000 EUR, 90 % částky(od 1.9.1998) min. 400 000 Kč, 90 % částky(od 1.1.1995) min. 100 000 Kč, 80 % částky
pojištění depozit a morální hazard
Tabulka 4.4
Pramen: ČNB a Fond pojištění vkladů
Limit zákonného pojištění vkladů v některých zemích (2004)
částka (tis. eur)
Belgie 20,0Česká republika 25,0Dánsko 40,0Finsko 25,0Francie 61,1Irsko 20,0Itálie 103,3Lucembursko 20,0Německo 20,0Nizozemsko 20,0Portugalsko 25,0Rakousko 20,0Řecko 20,0Slovensko 20,0Španělsko 20,0Švédsko 27,8Švýcarsko 18,7Velká Británie 22,2
AKTIVA BANK struktura portfolia aktiv
s cílem maximální rentability a minimalizace všech druhů rizik
klasifikace z hlediska likvidity:• primární• sekundární• úvěry• investice
významné je rozlišení obchodníhoa bankovního
portfolia
PRIMÁRNÍ AKTIVA
aktiva s nejvyšší likviditou držba částečně
na základě regulativních opatření primární aktiva zahrnují:
• hotovost• rezervy bank u centrální banky (včetně
povinných minimálních rezerv) a u jiných bank
• proplacené šeky
HOTOVOST (cash)
mince a bankovky nepřináší nic kromě likvidity, banky se
ji snaží minimalizovat
• nákladné, zvláště v případě směnárenských služeb
• vyžaduje trezory, pojištění, ochranu
POVINNÉ MINIMÁLNÍ REZERVY
povinnost udržovat povinné minimální rezervy je obvykle dána zákonem
výše stanovena opatřením centrální banky
v České republice max. 30 % z primárních vkladů bank
výše povinných minimálních rezerv snižována, tlak na zrušení této formy regulace
řízení zůstatků obtížné - skutečný vývoj
ukazuje efektivní míra povinných rezerv• nezamýšlené volné rezervy x zaměrné vyšší rezervy
Změny povinných minimálních rezerv v České republice vklady na viděnou termínované vklady
do 31.1.1992 8 (jednotná sazba)
od 1.2.1992 8 2
od 1.11.1992 9 3
od .8.1994 12 3
od 3.8.1995 8,5 (jednotná sazba)
od 1.8.1996 11,5 (jednotná sazba)
od 8.5.1977 9,5 (jednotná sazba)
od 30.7.1998 7,5 (jednotná sazba)
od 28.1.1999 5,0 (jednotná sazba)
od 7.10.1999 2,0 (jednotná sazba)
Změny povinných minimálních rezervve Slovenské republice (1992-2004)
Tabulka 5.3
vklady na viděnou termínové vklady
do 31. 1. 1992 8od 1.2.1992 8 2
1.11.1992 9 31.8.1996 9,01.4.2000 8,01.7.2000 6,51.1.2001 5,01.1.2002 4,01.1.2003 3,01.1.2004 2,0
POVINNÉ MINIMÁLNÍ REZERVY (2)
ve většině zemí nejsou úročeny
banky většinou odmítají politiku
povinných minimálních rezerv
x centrální banky používají
jsou to pro ně dodatečné náklady mají multiplikační efekt
na nabídku peněz
TRH MEZIBANKOVNÍCH DEPOZIT
s přebytky minimálních rezerv obchodováno
• trh mezibankovních depozit
transakce většího objemu, většinou krátkodobé, konkurenční a reprezentativní úrokové sazby
Fixing úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit dne 6.2. 1996 v 11,00 hod. Tabulka 3.6a
termín 1 den 7 dní 14 dní 1 měsíc 2 měsíce 3 měsíce 6 měsíců 9 měsíců 1 rokprodej 11,05 11,04 11,09 10,94 10,89 10,79 10,74 10,63 10,63nákup 10,75 10,69 10,76 10,57 10,47 10,39 10,35 10,23 10,21
Pramen: Burzovní noviny, 1996, č. 27 (7. února), s. i.
Fixing úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit dne 13. 7. 2000 v 11,00 hod. Tabulka 3.6b
termín 1 den 7 dní 14 dní 1 měsíc 2 měsíce 3 měsíce 6 měsíců 9 měsíců 1 rokprodej 5.26 5.29 5.30 5.31 5.32 5.35 5.45 5.59 5.76nákup 5.12 5.16 5.18 5.20 5.21 5.23 5.33 5.48 5.64
Pramen: Podniky a trhy, s. 4. Příloha Hospodářské noviny, 2000, č. 142 (25. července).
M e z i b a n k o vn í ú r o k o vá m í r a z vk l a dů ( P R IB O R ) ( 1 9 9 3 )
8
10
12
14
16
18
20
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1993
%
6 měsíční
3 měsíční
7 denní
P ra m e n : Vý roč n í zp rá v a Č e s ké n á ro d n í b a n ky , rů zn é ro č n í ky .
ÚVĚRY (1)
pouze pokud zajištěna dostatečná výše likvidních aktiv
nejméně likvidní část aktiv bank (jen zřídka
přeměněny na hotovost před dobou splatnosti)
a rizikovější, ale vyšší výnosy=> hledání optimální kombinace
výnosnosti a rizika
těžiště obchodní činnosti bank, často největší část aktiv výše úrokové marže určuje výnosy bank
Klasifikace úvěrů (1)
nezajištěné a zajištěné
nemovitým majetkem x cennými papíry
(hypotéční) (lombardní)
• zajištění také zbožím, pohledávkami, prostředky na vkladních knížkách nebo na životní
pojistce, drahými kovy, autorskými právy atd.
Hypotéční úvěr
hypotéční úvěr (mortgage, real estate loan)
• úvěr na investici do nemovitosti, jehož splacení je zajištěno zástavním právem k této
nemovitosti (původně vlastníkům pozemkového a domovního majetku, postupně koupě, výstavba, rekonstrukce, modernizace aj.)
• banky je poskytují až v posledních15 - 20 letech, dříve doména
spořitelen• emise hypotéčních zástavních listů - regulováno• problém fixní x pohyblivé úrokové sazby
Podíl hypotéčních úvěrů na HDPve vybraných zemích(2004, v %)
99,987,5
70,454,3 50,6 50 45 42,1 35,4
7,50
20
40
60
80
100
120
Niz
ozem
sko
Dán
sko
Velk
áB
ritán
ie
Nem
ěcko
Por
tuga
lsko
Švé
dsko
Irsko
Špa
něls
ko
Fins
ko
Čes
káre
publ
ika
Klasifikace úvěrů(podle odvětví)
podle odvětví• podnikatelské (průmyslové a obchodní)
• zemědělské
• spotřebitelské
• bankám a finančním společnostem
• vládě a municipalitám
• mezinárodním a nadnárodním společnostem
SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY
krátkodobé, ale mohou být i dlouhodobé peněžní úvěry:
revolvingovésplátkové přímé a nepříménesplátkové (překlenovací aj.)
Směrnice č. 90/88/EHS
o sbližování zákonů, nařízení a správních předpisůčlenských států v oblasti spotřebitelského úvěru
Náklady úvěru(z hlediska klienta)
liší se v závislosti na použité metodě• závisí nejen na úrocích, ale také
na poplatcích a provizích
roční procentní sazba nákladů (RPSN)x efektivní úroková míra
sazba zahrnující kromě úrokových nákladůi všechny související náklady úvěru pro klienta
úroky + poplatky + provize RPSN = -------------------------------------
jistina
Nominální a efektivní úrokové sazby v závislosti na frekvenci úročení
nominální úroková sazba v % p.a.
frekvence úročení efektivní úroková sazba (v %)
12 ročně 1 12 12 pololetně 2 12,36 12 čtvrtletně 4 12,55 12 měsíčně 12 12,68 12 týdně 52 12,73 12 denně 365 12,75 12 spojitě ∞ 12,75
Kontokorentní úvěr
kontokorentní úvěr (smíšený běžný účet)– pohyblivá výše úvěru (omezená limitem debetu) na běžném účtě– stanovena doba, po kterou může úvěr čerpat– obvykle vyšší úrokové sazby,
ale platí se jen za skutečně použitý úvěr– o zařazení na stranu aktiv nebo pasiv banky rozhoduje zůstatek– mimo evidenci úvěrů, na běžných účtech
x uzavřena úvěrová smlouva
úvěrové limity a úvěrové karty =>=> o výši úvěru rozhodují také klienti
banka musí pružně řídit svoji vlastní likviditu
Klasifikace úvěrů(podle doby splatnosti)
podle doby splatnosti• krátkodobé
– kontokorentní– spotřebitelský– lombardní– eskontní– akceptační a avalový– faktoring a forfaitig
• střednědobé• dlouhodobé
– emisní úvěr– úvěrový úpis (závazková listina)– hypotéční a komunální úvěry
ROZHODOVÁNÍ BANKY O POSKYTNUTÍ ÚVĚRU
posouzení
efektivnosti
bonity subjektu úvěru, objektu
tj. dlužníka úvěru
objekt a subjekt
neexistují nezávisle na sobě
ÚVĚROVÁ ANGAŽOVANOST BANK
● regulace úvěrové angažovanosti bank ve většině zemí světa
(diverzifikace portfolia úvěrů) – v České republice:
Vyhláška ČNB č. 333 ze dne 3. července 2002
limity čisté úvěrové angažovanosti (v % kapitálu banky)
• 25 % vůči jednomu dlužníkovi nebo ekonomicky spjatým dlužníkům• 20 % vůči dlužníkovi, který má k bance zvláštní vztah• 800 % vůči dlužníkům, ke kterým čistá úvěrová angažovanost
dosahuje 10 % a více procent
ČNB úvěry:ČNB úvěry: standardní (prodlení ve splácení max. 30 dnů)standardní (prodlení ve splácení max. 30 dnů) sledované (31 - 90 dnů; koef. 0,05)sledované (31 - 90 dnů; koef. 0,05) nestandardní (91 - 180 dní; koef. 0,2)nestandardní (91 - 180 dní; koef. 0,2) pochybné (181 - 360 dní; koef. 0,5)pochybné (181 - 360 dní; koef. 0,5) ztrátové (nad 360 dní; koef. 1,0)ztrátové (nad 360 dní; koef. 1,0)
KLASIFIKOVANÉ ÚVĚRY (3)KLASIFIKOVANÉ ÚVĚRY (3)
KLASIFIKOVANÉ ÚVĚRY
BIS 5-ti stupňová klasifikace, údaje z různých zemí ale nejsou plně srovnatelné
• poslední kategorie „non-performing loans”x „bad loans” = kategorie 2 - 5
• snaha BIS sjednotit klasifikaci a postupy při odepisování úvěrů
Klasifikované úvěry ve vybraných tranzitivních ekonomikách(1993-2004, v % celkových úvěrů)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Česká republika
13,41 24,20 30,50 28,80 28,30 28,80 33,50 29,75 20,79 15,78 11,15 10,84
Polsko 31,02 28,52 20,9 13,20 10,50 10,90 13,70 15,50 18,60 22,00 22,20 15,60
Slovensko 11,82 28,43 40,26 32,08 33,09 37,95 34,88 23,92 24,31 11,19 9,09 7,20
* k 30.9.Pramen: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_tab05.html; www.nbs.sk; http://www.nbp.pl/Publikacje/nadzor_bankowy/pdf/synteza2005.pdf
Příčiny vysokého podílu klasifikovaných úvěrů v tranzitivních ekonomikách
transformace a restrukturalizace ekonomiky
nedostatky spojené s transformací• právní rámec transformace
• negativní jevy (korupce, tunelování, …)
• kvalita managementu
CÍLE BANKOVNÍHO PODNIKÁNÍ
cíl maximalizovat výnosy a minimalizovat riziko
jsou ve vzájemném rozporu
sladit různé cíle banky solventnost likvidita rentabilita
Vývoj a struktura výnosů a nákladůčeského bankovního sektoru* Tabulka 6.4
(1996 – 1999, mil.Kč, k 31.12.)
1996 1997 1998 1999úrokové výnosy 130 860 171 194 227 660 167 983
úrokové náklady 90 518 121 510 161 666 109 649
úrokový zisk 40 342 49 684 65 994 58 334
přijaté poplatky a provize 12 087 13 273 17 067 19 959
zaplacené poplatky a provize 1 408 1 594 4 151 5 320
zisk z poplatků a provizí 10 679 11 679 12 916 14 638
úrokový ziskvč. poplatků a provizí 51 021 61 363 78 910 72 972
zisk z cenných papírů 11 179 12 110 2 270 4 141
zisk z devizových operací 6 187 12 733 12 856 11 858
zisk z ostatníchbankovních operací 1 170 1 207 2 824 1 351
zisk z bankovní činnosti 69 557 87 412 96 860 90 323
všeobecné provozní náklady 37 092 42 519 48 094 51 149
tvorba rezerv aopravných položek (čistá) 1 887 29 726 14 673 -3 376
ostatní provozní výnosy (+)resp. náklady (-) -19 045 -18 146 -42 218 -49 742
hrubý provozní zisk 11 533 -2 979 -8 126 -7 192
mimořádné výnosy (+)resp. náklady (-) 244 702 2 958 2 700
hrubý zisk před zdaněním 11 777 -2 277 -5 167 -4 492
daně 442 1 080 3 069 1 137
čistý zisk 11 335 -3 356 -8 236 -5 628
* banky s platnou licencí vč.poboček bank v zahraničí,bez Konsolidační banky
Pramen: ČNB
Měření výnosnosti
ROA (return on assets)výnosnost aktiv
výnosROA = --------------- (%)
průměrná aktiva
ROE (return on equity)výnosnost kapitálu
čistý výnosROE = ---------------------- (%)
průměrný kapitál
STRUKTURA VÝNOSŮ BANK
úrokové a neúrokové výnosy
poplatky, příjmy za služby
v tranzitivních ekonomikách je nízký podíl neúrokových výnosů (poplatků)
Struktura výnosů podle typu příjmů vybraných bank (konec roku 2000, v %)
čistý
úrokový příjem
příjem z poplatků a provizí
ostatní čistý
příjem Crédit Agricole
(pol. 2000)
42
26
32 Hypovereinsbank (včetně BA/CA)
48
30
22
Sociéte Generale 37 38 25 Unicredito Italiano 89 1 10 Komerční banka 37 21 22
Pramen: Ekonom, 2001, č. 10, s. 61.
Faktory ovlivňující výnosy banky
neovlivnitelné a ovlivnitelné managementem(vnější, nekontrolovatelné) (vnitřní, kontrolovatelné)
vývoj a výše úrokových sazeb celkové ekonomické podmínky změna konkurence, legislativy
podnikatelský mixnáklady
(výdaje) kvalita portfolia
SPOŘITELNY (savings and loan associations)
orientace na drobné klienty
(spotřebitelské úvěry + drobná depozita)
aktiva orientovaná na hypotéční úvěry depozita vedená na účtech úspor
(spořitelní knížky)
ÚVĚRNÍ DRUŽSTVA(credit unions)
dynamický růst v poválečném období neziskové organizace, aktivity omezeny
na členy družstva
aktiva pasiva v podobě podílu nepodnikatelské úvěry úvěrového družstva
rozšířená v Německu (Volksbank, Reiffeisenbank)
v České republice kampeličky a reiffeisenky už v druhé polovině 19. století