Estonsko v kontextu vstupu do eurozóny a implikace pro ČR
description
Transcript of Estonsko v kontextu vstupu do eurozóny a implikace pro ČR
Estonsko v kontextu vstupu do eurozóny a implikace pro ČR
Ing. Josef Abrhám, Ph.D.
Vysoká škola ekonomická v Praze
Cíle a nástroje HMU
Fiskální koordinace
Maastrichtská konvergenční kritéria
cenová stabilita průměrná míra inflace rok před hodnocením max. 1,5 % bodu nad průměrem tří zemí s nejlepším výsledkem
dlouhodobé úrokové sazby rok před hodnocením max. 2 % body nad průměrem tří zemí s nejlepším výsledkem v oblasti cenové stability
veřejné finance deficit veřejných rozpočtů nesmí být vyšší než 3 % HDP
veřejný dluh 60 % HDP, postačuje pozitivní vývoj, přibližování k této hranici
směnný kurz Minimálně dvouletá účast v systému ERM II
Očekávané pozitivní efekty Očekávané pozitivní efekty přistoupení k eurozóněpřistoupení k eurozóně
eliminace kursového rizikaeliminace kursového rizika & vyšší cenová transparentnost& vyšší cenová transparentnost
pozitivní dopady na domácí HP (stabilita veřejných financí a strukturální pozitivní dopady na domácí HP (stabilita veřejných financí a strukturální reformy podporující udržitelný růst)reformy podporující udržitelný růst)
stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb na nízké úrovnistabilizace dlouhodobých úrokových sazeb na nízké úrovni
podíl na společné měnové a kursové politicepodíl na společné měnové a kursové politice
přístup firem a domácností na kapitálové trhy eurozónypřístup firem a domácností na kapitálové trhy eurozóny
zvýšení stability finančního sektoru a zvýšení stability finančního sektoru a snížení rizik vzniku měnových snížení rizik vzniku měnových turbulencíturbulencí
vytváření stabilnějšího prostředí pro podnikání, efektivnější alokaci zdrojů a vytváření stabilnějšího prostředí pro podnikání, efektivnější alokaci zdrojů a potenciál pro vyšší růst ekonomikypotenciál pro vyšší růst ekonomiky
Možná rizika přistoupení k Možná rizika přistoupení k eurozóněeurozóně
Směnný kurs a úrokové sazby nebude možné používat jako nástroj Směnný kurs a úrokové sazby nebude možné používat jako nástroj
obchodní a měnové politikyobchodní a měnové politiky
Nesladěnost ekonomických cyklů a strukturální odlišnosti stabilizující Nesladěnost ekonomických cyklů a strukturální odlišnosti stabilizující
fiskální politikyfiskální politiky
Podmínkou přechodu na euro je dosažení udržitelné konvergence Podmínkou přechodu na euro je dosažení udržitelné konvergence ekonomiky a makroekonomických i mikroekonomických politikekonomiky a makroekonomických i mikroekonomických politik
Náklady spojené s přechodem na euro (technologické systémy)Náklady spojené s přechodem na euro (technologické systémy)
Riziko spojené s nekalým jednáním obchodníků v době přijetí euraRiziko spojené s nekalým jednáním obchodníků v době přijetí eura
Riziko nárůstu cenové hladinyRiziko nárůstu cenové hladiny
Důležité dokumenty v oblasti plnění konvergenčních kritérií
Pakt stability a růstu Konvergenční zprávy
Pakt stability a růstu
Nástroj k udržení fiskální rovnováhy i po spuštění měnové unie Schválen na zasedání ER v Dublinu 1997 3 %, 60 %, střednědobě vyrovnanost nebo přebytky veřejných
rozpočtů Kdy neplatí – pokles ekonomiky 2 % nebo 0,75 – 2 % Nefunguje automaticky Výsledky ???? Revize v roce 2005, zachování pravidel, ale větší míra flexibility
a značné množství podmínek, které umožňují překračování, spíše prevence než sankce
Perspektivy fiskální konsolidace v EU
Nutnost posílení fiskální disciplíny !!! Reforma Paktu stability a růstu Státy překračující 3 % a 60 % kritérium Systém poloautomatických sankcí 0,2 % HDP, 3 fáze (1. čerpá úroky, 2. úroky propadají dalším
členským státům, 3. depozitum propadá EU) Státům mimo eurozónu hrozí omezení dotací z fondů EU
Deficity veřejných rozpočtů v EU (v % k HDP), zdroj: EUROSTAT
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Lucembursko 3,4 6,2 6,2 2,3 0,5 -1,1 -1,5
Irsko 2,6 4,4 0,9 -0,4 0,2 1,3 -0,6
Rakousko -2,3 -1,5 0,3 -0,2 -1,1 -1,3 -2,0
Švédsko 2,5 5,0 2,5 -0,3 0,2 1,4 0,8
Dánsko 3,3 2,6 3,2 1,7 1,2 2,8 2,1
Belgie -0,4 0,2 0,6 0,1 0,4 0,1 -0,2
Nizozemsko 0,7 2,2 -0,1 -1,9 -3,2 -2,5 -2,0
Finsko 2,2 7,1 5,2 4,3 2,5 2,1 1,7
Francie -1,8 -1,4 -1,5 -3,2 -4,2 -3,7 -3,0
V.Británie 1,0 3,8 0,7 -1,7 -3,3 -3,1 -3,0
Německo -1,5 1,3 -2,8 -3,7 -3,8 -3,7 -3,3
Itálie -1,7 -0,6 3,0 -2,6 -3,1 -3,1 -3,6
Španělsko -1,2 -0,9 -0,5 -0,3 0,3 -0,3 0,0
Řecko -3,4 -4,1 -3,6 -4,1 -5,2 -6,1 -4,5
Portugalsko -2,8 -2,9 -4,4 -2,9 -2,9 -2,9 -6,2
Estonsko v kontextu rozšiřování eurozóny po roce
2004
Konvergenční zpráva – květen 2006
Slovinsko – ano Litva – ne
Plnění konvergenčních kritérií podle konvergenčních zpráv EK a ECB zveřejněných v květnu (Litva a Slovinsko) a prosinci 2006
Země Cenová stabilita
(HICP), v %
Veřejné finance
k HDP, v %
Veřejný dluh k HDP,
v %
Stabilita kurzu -ERM II
Dlouhodobá úroková míra
ČR 2,2 -3,5 30,9 Ne 3,8
Estonsko 4,3 2,5 4,0 Ano nehodnoceno
Kypr 2,3 -1,9 64,8 Ne (2.5.2005) 4,1
Lotyšsko 6,7 -1,0 11,1 Ne (2.5.2005) 3,9
Litva 2,7 -0,5 18,7 Ano 3,7
Maďarsko 3,5 -10,1 67,6 Ne 7,1
Malta 3,1 -2,9 69,6 Ne (2.5.2005) 4,3
Polsko 1,2 -2,2 42,4 Ne 5,2
Slovinsko 2,3 -1,8 29,1 Ano 3,8
Slovensko 4,3 -3,4 33,0 Ne (28.11.2005) 4,3
Referenční hodnota
2,8 ; 2,6 -3 60 2 roky v ERM II 6,2 ; 5,9
Výsledky konvergenční zprávy za Maltu a Kypr z roku 2007
Země Malta Kypr Referenční hodnota
Míra inflace 2,2 2,0 3,0
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
-2,1 -1,5 -3,0
Veřejný dluh (podíl na HDP) 66,7
(59 v roce 2009)
63,2
(61,5 – 2007)
60,0 (klesající trend)
Úrokové sazby 4,3 4,2 6,4
Stabilita měny ano ano 2 roky členství v ERM
Deficity veřejných rozpočtů v EU (v % k HDP), zdroj: EUROSTAT
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Lucembursko 3,4 6,2 6,2 2,3 0,5 -1,1 -1,5
Irsko 2,6 4,4 0,9 -0,4 0,2 1,3 -0,6
Rakousko -2,3 -1,5 0,3 -0,2 -1,1 -1,3 -2,0
Švédsko 2,5 5,0 2,5 -0,3 0,2 1,4 0,8
Dánsko 3,3 2,6 3,2 1,7 1,2 2,8 2,1
Belgie -0,4 0,2 0,6 0,1 0,4 0,1 -0,2
Nizozemsko 0,7 2,2 -0,1 -1,9 -3,2 -2,5 -2,0
Finsko 2,2 7,1 5,2 4,3 2,5 2,1 1,7
Francie -1,8 -1,4 -1,5 -3,2 -4,2 -3,7 -3,0
V.Británie 1,0 3,8 0,7 -1,7 -3,3 -3,1 -3,0
Německo -1,5 1,3 -2,8 -3,7 -3,8 -3,7 -3,3
Itálie -1,7 -0,6 3,0 -2,6 -3,1 -3,1 -3,6
Španělsko -1,2 -0,9 -0,5 -0,3 0,3 -0,3 0,0
Řecko -3,4 -4,1 -3,6 -4,1 -5,2 -6,1 -4,5
Portugalsko -2,8 -2,9 -4,4 -2,9 -2,9 -2,9 -6,2
Veřejný dluh (v % na HDP), 1995, 2000, 2005
Belgie 134 109 94
Dánsko 73 52 40
Německo 57 60 68
Řecko 108 114 110
Španělsko 63 61 46
Francie 54 56 66
Irsko 82 38 29
Itálie 124 111 105
Lucembursko 6,7 5,6 7,8
Nizozemsko 77 55 57
Rakousko 68 66 64
Portugalsko 64 53 66
Finsko 57 44 44
Švédsko 73 52 50
UK 51 42 41
Rozšiřování eurozóny po roce 2004
Konvergenční zpráva – květen 2006
Slovinsko – ano Litva – ne
Plnění konvergenčních kritérií podle konvergenčních zpráv EK a ECB zveřejněných v květnu (Litva a Slovinsko) a prosinci 2006
Země Cenová stabilita
(HICP), v %
Veřejné finance
k HDP, v %
Veřejný dluh k HDP,
v %
Stabilita kurzu -ERM II
Dlouhodobá úroková míra
ČR 2,2 -3,5 30,9 Ne 3,8
Estonsko 4,3 2,5 4,0 Ano nehodnoceno
Kypr 2,3 -1,9 64,8 Ne (2.5.2005) 4,1
Lotyšsko 6,7 -1,0 11,1 Ne (2.5.2005) 3,9
Litva 2,7 -0,5 18,7 Ano 3,7
Maďarsko 3,5 -10,1 67,6 Ne 7,1
Malta 3,1 -2,9 69,6 Ne (2.5.2005) 4,3
Polsko 1,2 -2,2 42,4 Ne 5,2
Slovinsko 2,3 -1,8 29,1 Ano 3,8
Slovensko 4,3 -3,4 33,0 Ne (28.11.2005) 4,3
Referenční hodnota
2,8 ; 2,6 -3 60 2 roky v ERM II 6,2 ; 5,9
Konvergenční zpráva 2007
Země Malta Kypr Referenční hodnota
Míra inflace 2,2 2,0 3,0
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
-2,1 -1,5 -3,0
Veřejný dluh (podíl na HDP) 66,7
(59 v roce 2009)
63,2
(61,5 – 2007)
60,0 (klesající trend)
Úrokové sazby 4,3 4,2 6,4
Stabilita měny ano ano 2 roky členství v ERM
Konvergenční zpráva 2010 - Estonsko
Ekonomika Estonska
Estonská ekonomika v posledním desetiletí Dynamický růst Převis domácí poptávky Nerovnováhy v ekonomice Inflační prostředí Obrat v letech 2008-2009 Pokles HDP Nárůst nezaměstnanosti Pokles mezd a cen Vyrovnání běžného účtu platební bilance
Vybrané makroekonomické ukazatele Estonska (pramen: Eurostat)
Rok 2000 2007 2008 2009
HDP na obyvatele (EU_27=100) 45 70 68 63
Náklady na hodinu práce (EU_27=100)
16 33 - -
HDP na zaměstnanou osobu (EU_27=100)
47 66 64 65
Index Index ekonomické svobody, sestavenýekonomické svobody, sestavený Heritage FoundationHeritage Foundation
1) podnikání, 2) obchodní politika, 3) 1) podnikání, 2) obchodní politika, 3) fiskální politika, 4) velikost vlády, 5) fiskální politika, 4) velikost vlády, 5) měnová politika, 6) investiční prostředí, 7) měnová politika, 6) investiční prostředí, 7) bankovnictví a finance, 8) vlastnická práva, bankovnictví a finance, 8) vlastnická práva, 9) korupce a 10) regulace trhu práce.9) korupce a 10) regulace trhu práce.
Perspektivy estonské ekonomiky v eurozóně Malá, otevřená ekonomika – možný pozitivní
dopad Ekonomická úroveň výrazně podprůměrná
(63 % EU-27) – předpoklad reálné konvergence
Inflace – riziko číslo jedna Stabilní makroekonomická politika základ
úspěchu Konkurenceschopnost, strukturální reformy
Implikace pro ČR
Ekonomické odlišnosti – kursový režim, situace v oblasti veřejných financí, odlišný stupeň reálné konvergence
Podobné charakteristiky – orientace na evropský trh, reálně konvergující ekonomika
Euro je nejen ekonomické, ale i politické rozhodnutí – největší rozdíl mezi sledovanými zeměmi