Ekonomická globalizaceEkonomická globalizace

verze 2011

Co je to ekonomická globalizace?Co je to ekonomická globalizace?š jí í h k i ké i t i ě i kt ý= proces zvyšujících se ekonomické integrace mezi zeměmi, který

vede ke vzniku globálního trhu neboli jednotného světového trhu (Britannica, 2008)

• Tyto procesy nastávají hlavně mezi rozvinutými státy s rozvojovými díky přímým zahraničním investicím (PZI), redukcí obchodních bariér, aj.

• Globalizace ekonomických aktivit je hnacím motorem celkovéGlobalizace ekonomických aktivit je hnacím motorem celkové globalizace.

• Ekonomické globalizace trvá již od vzniku mezinárodního obchodu• Ekonomické globalizace trvá již od vzniku mezinárodního obchodu (tedy po staletí), posledních 30 let se její rychlost velmi zintensivněla.

• Základním rysem globalizace je integrace řízení a organizace výroby a služeb na světové úrovni.

• Ekonomická globalizace je pokračováním tzv. internacionalizace

internacionalizace světového hospodářství (mezinárodní obchod se= internacionalizace světového hospodářství (mezinárodní obchod se zbožím a službami vyprodukovaných v rámci národních hospodářství)

x globalizace (mezinárodní obchod se zbožím a službamiglobalizace (mezinárodní obchod se zbožím a službami vyprodukovaných na nadnárodní úrovni; mezinárodní výrobní proces)

Zákl d í ilíř kté k i ké l b li j d á d í• Základním pilířem a aktéry ekonomické globalizace jsou nadnárodní korporace, které organizují svou produkci na nadnárodní úrovni.

• Využíváním výhod lokalizace svých jednotlivých částí se snaží zvýšit vlastní konkurenceschopnost na světových trzích a úsporu nákladů.

Historický pohledHistorický pohled• Z hlediska širšího pojetí ekonomická globalizace započala expanzí• Z hlediska širšího pojetí ekonomická globalizace započala expanzí

evropské civilizace na počátku novověku.

• Z pohledu užšího vymezení je počátek EG viděn se vznikem• Z pohledu užšího vymezení je počátek EG viděn se vznikem nadnárodních korporací a jejich oddělením od národních států (první nadnárodní korporace vznikaly již v průběhu 19. století).

• Největší zapojení nadnárodních korporací do mezinárodního systému produkce, distribuce a obchodu zboží a služeb započalo po 2. sv. válce.

• V rámci poválečného obnovování Evropy (byl zde trh, levnější a přitom kvalitní pracovní síla) přišly do Evropy první americké firmy p p ) p y py p y(Ford, Exxon, GM).

• Posléze západoevropské a japonské firmy následovaly podobnou strategii a stavěly své pobočky hlavně v blízkosti odbytišť (místních trhů)

→ ekonomická organizační provázanost mezi rozvinutými státy (investovaly a zároveň přijímaly investice)

• Snižování výrobních nákladů přesunem výrobního procesu do oblastí s levnou pracovní silou (přispěly k tomu zejména ropné krize v 70. letech 20. století) → vznik nové strategie = nová mezinárodní dělba prácedělba práce

• Tradiční (původní) dělba práce byla založena na ustáleném rozdělení funkcí mezi světovým jádrem“ a periferií“rozdělení funkcí mezi světovým „jádrem a „periferií .

• Zatímco v jádrové oblasti se koncentrovala průmyslová výroba (od počátků průmyslové revoluce) a služby, periferní oblasti byly zdrojem surovin a potravin právě pro vyspělé regiony světa azdrojem surovin a potravin právě pro vyspělé regiony světa a zároveň odbytištěm výrobků z „jádra“.

Tradiční dělba práceTradiční dělba práce

Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

Nová mezinárodní dělba práceNová mezinárodní dělba práce• Investice a výroba již není primárně organizována okolo státní ý j p g

ekonomie → globální proces výroby.

P ů l á ý b č l ř t d í ět é• Průmyslová výroba se začala přesouvat do zemí světové semiperiferie / periferie (zejména do nově industrializovaných zemí Jižní Ameriky, J a JV Asie)

• Řídící funkce, výzkum a vývoj však zůstaly v jádrových oblastech rozvinutých států.

• Mezi hlavní důvody přesunu primární výroby do světové semiperiferie patří: blízkost místního trhu, levná pracovní síla, levnésemiperiferie patří: blízkost místního trhu, levná pracovní síla, levné pozemky, volnější normy v oblasti bezpečnosti práce, zaměstnávání nezletilých a ochrany životního prostředí, aj.

• Prostorová dělba práce je nově organizována v závislosti na• Prostorová dělba práce je nově organizována v závislosti na potřebách a charakteristikách dílčích průmyslů.

• Dochází k následujícím procesům:1. regionální specializace

2. regionální rozptyl (služby)

3 f kč í děl í i t ál fi db í il3. funkční rozdělení mezi centrálou firmy, odbornou pracovní silou ve starých výrobních oblastech a neodbornou pracovní silou v periferiích = prohlubování dělby práce.

4. funkční rozdělení mezi oblastmi s investicemi, technickými změnami a pracovními příležitostmi a oblastmi se stagnující g jprodukcí a ztrátou práce.

Dopady nové mezinárodní dělby práce:Dopady nové mezinárodní dělby práce:

• deindustrializace jádrových oblastí → růst nezaměstnanosti mezi nekvalifikovanou pracovní silou vrůst nezaměstnanosti mezi nekvalifikovanou pracovní silou v jádrové oblasti světa; zároveň zde však dochází ke koncentrace výrobních služeb a vědy a výzkumu (VaV)

• industrializace semiperiferií –hlavně přesunutím výroby náročné na pracovní sílu

= pokrok tedy může znamenat pokračující prohlubování rozdílů mezi jádrem a státy semiperiferie.

Převzato ze Sýkora (2000)

Globalizace produkce zboží:Globalizace produkce zboží:• urychlila proces globalizace distribuce zboží (hypermarkety a

supermarkety)

• dala vznik výrobním službám (finančnictví, poradenské a právnické firmy, firmy na trhu s nemovitostmi, z oblasti reklamy a

édií) kt é j důl žité j h d l bál í k ikmédií), které jsou důležité pro rozvoj a chod globální ekonomiky. Výrobní služby se koncentrují zejména do velkoměst (New York, Londýn a Tokio)

• dala vznik novému mezinárodnímu finančnímu systému –globalizace finančních trhů.

Oddělení reálné ekonomiky výroby a obchodu od symbolické ekonomiky finančních transakcí = „virtuální ekonomika“ (ovlivněnáekonomiky finančních transakcí „virtuální ekonomika (ovlivněná mnohdy i spekulacemi) = nestabilní prvek globální ekonomiky.

Hlavní hnací síly globalizaceHlavní hnací síly globalizace

M i hl í říči á ň h í íl í ě é k i kéMezi hlavní příčiny a zároveň hnací síly rostoucí světové ekonomické liberalizace patří:

1.Liberalizace mezinárodního obchodu a pohybu kapitálu;

2.Stále rychlejší technický pokrok a nástup informační společnosti;- Pokroky v komunikačních technologiích a dopravě + otevření trhů = zboží, služby

a kapitál jsou zcela mobilní

3.Deregulace.

1 Liberalizace světového obchodu1. Liberalizace světového obchodu- Liberalizace (uvolnění) = volný obchod neomezený státními- Liberalizace (uvolnění) = volný obchod neomezený státními

opatřeními (opora v liberálně orientované politice 70. let 20. století)

Hnacím motorem globalizace je liberalizace pohybu kapitálu zboží- Hnacím motorem globalizace je liberalizace pohybu kapitálu, zboží a služeb.

Lib li žň j l é ř á í j d tli ý h čá tí ý b- Liberalizace umožňuje volné přesouvání jednotlivých částí výroby do míst s lokalizačně výhodnějšími podmínkami.

- Klíčovou roli v procesu EG hrají Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF) založené v roce 1944 v Bretton Woods v USA + Světová obchodní organizace (WTO) z roku 1996.g ( )

Stále vzrůstá podíl spotřeby zboží a služeb (import) a stejně tak• Stále vzrůstá podíl spotřeby zboží a služeb (import) a stejně tak vzrůstající podíl produkce, která je prodávána do zahraničí (export).

• Mezinárodní obchod se zvyšuje díky specializaci zemědělské a průmyslové výroby.

• Globální obchod roste rychleji než globální produkce• Globální obchod roste rychleji než globální produkce.http://www.nationalgeographic.com/earthpulse/globalization.html

G fi ět éh b h d í ě í hl ě dík i í• Geografie světového obchodu se nyní mění hlavně díky inovacím v dopravě a komunikaci, posunu v globální politice (rozpad Sovětského svazu apod.), stejně tak i zvyšující se flexibilitou produkčních procesůprodukčních procesů.

Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

2 Technologie2. Technologie= technická infrastruktura pro chod globální ekonomiky (zásadní role v p g y (procesu globalizace)• Technologie ovlivnily hlavně rozvoj globalizace v obchodu se

zbožím a kapitálem, řízení nadnárodních společností a tř dk á í i f č í h d ký h fi č í h l ž bzprostředkování informačních, poradenských a finančních služeb.

• Díky technologiím dochází k zásadním změnám chování firem obchodujícím na globalizovaném světovém trhu.

Technologie „zmenšující“ prostor a čas1. Dopravní technologieDopravní technologie (materiál, produkt a lidé jsou přemísťovány z místa na místo) – kontejnerizace a komerční letecká doprava, aj.

2. Komunikační a informační technologie Komunikační technologie (informace jsou přemísťovány ve formě myšlenek, instrukcí, obrázku aj.) – satelitní komunikace, optický k b l i t t l kt i ká á édi bil í t l f jkabel, internet, elektronická masová média a mobilní telefony, aj.http://www.nationalgeographic.com/earthpulse/technology.html

Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

3 Deregulace3. Deregulace= odbourání všech překážek bránících v rozvoji volného trhu →

hl í l b liurychlení globalizace.

Dle Sýkory (2000) nejvíce globalizaci ovlivnila:• deregulace mezinárodního obchodu se zbožím a penězi

• deregulace národních trhů v rámci přechodu od sociálního státu g pk liberálně orientované politice upřednostňující volný trh

• vytváření pobídek k přilákání investic nadnárodních společnostíy p p p

• Deregulace umožnily nadnárodním korporacím využívat výhodDeregulace umožnily nadnárodním korporacím využívat výhod daňových rájů (Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy apod.) a usnadnily jejich globální expanzi.

Dopady ekonomické globalizaceDopady ekonomické globalizaceU ň á í ě éh iál íh k i kéh j• Umocňování nerovnoměrného sociálního a ekonomického rozvoje, který je dán rozdílnou silou a schopností jednotlivých států, regionů a lokalit se zapojit do globalizace.

ítě é ž í ě ý ý j→ vítězové a poražení = nerovnoměrný vývoj

Ukazatel nerovnoměrnosti – poměr příjmů (popř. spotřeby) 20 % nejbohatších ku 20 % nejchudším obyvatel. Když je ukazatel např. roven 10, znamená to, že 20 j y y j p , ,procent top obyvatel vydělá (popř. utratí) 10x více než 20 procent nejchudších obyvatel. Obecně platí, že čím vyšší je tento ukazatel, tím více nerovnoměrná je distribuce příjmů v daném státě.

Nejvíce nerovnoměrné státy jsou nejčastěji v Latinské Americe a Africe. Nejvyšší hodnota indexu v Asii je rovna 12.

http://siteresources worldbank org/INFOSHOP1/Resources/225713-http://siteresources.worldbank.org/INFOSHOP1/Resources/2257131164830247505/AGD012-037population3.pdf

Problematika s nadnárodními korporacemi

• Hospodářská moc se dnes soustřeďuje do rukou nadnárodních• Hospodářská moc se dnes soustřeďuje do rukou nadnárodních korporací (tzn. došlo k přerozdělení moci od vlád států a veřejného sektoru k nadnárodním korporacím a soukromému sektoru).

• Deregulace trhů upřednostňuje nejsilnější koncerny a vede opět k dalšímu umocňování jejich síly a bohatství

• Skrze mezinárodní finanční instituce a reg. obchodní dohody vyvíjejí nadnárodní korporace tlak na státy světové semi/periferie, a to ke snižování cel privatizování státních podniků uvolněnísnižování cel, privatizování státních podniků, uvolnění environmentálních a pracovních standardů

• Je možné to řešit? Může být ekonomické globalizace regulována tak, aby podporovala udržitelný rozvoj?

Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

Zdroj: převzato z qwickstep.com (2010)

Mezi hlavní makroekonomické dopady globalizace patří:

• Vytváření nové hierarchie světových měst, propojených aktivitami nadnárodních korporací v oblasti výrobních služeb

• Intenzifikace ekonomické provázanosti vyspělých zemí

• Nová prostorová dělba práce mezi vyspělými zeměmi světového jádra a nově industrializovanými zeměmi světové semiperiferie

• Prohlubující se izolace zemí světové periferie

Převzato ze Sýkora (2000)

Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)

Rysy světové ekonomikyRysy světové ekonomiky

D ik• Dynamika.• Integrace.

– Globální komplex vazeb na němž je závislá ekonomická existenceGlobální komplex vazeb na němž je závislá ekonomická existence států, regionů či měst.

– Většina států je integrována do světového obchodu a finančního trhu.Závislost• Závislost.

• Nerovnoměrnost.

• Jaká je role lokalit, regionů a států?

Zdroj: převzato z qwickstep.com (2011)