EKONOMICKÉ DĚJINY · Web viewV Anglii dochází k rozvoji věd (matika, fyzika, mechanika,...

Miras Leblanc - www.miras.czSeminárky, přednášky, zápisky, bakalářky - ekonomie, finance, účetnictví, finanční trhy, management, právo, historie...

EKONOMICKÉ DĚJINY1. současná diferenciace ekonomik zemí světa2. teoretická východiska ekonomického růstu, rozvoje3. faktory vlivu na ekonomický rozvoj4. vývoj ekonomického myšlení5. ekonomický rozvoj ve starověku

SOUČASNÁ DIFERENCIACE EKONOMIK ZEMÍ SVĚTA

Abychom pochopili současnost musíme studovat minulost – jakým způsobem, jaké faktory. Dnešní světové hospodářství je tvořeno ekonomikami, které se odlišují:

a) vyspělé ekonomikyb) zaostalé země – hospodářsky méně vyvinuté země, země rozvojové, jsou značně

zaostalé ve všech oblastech, některé státy mají vysoký potenciál (měřeno GNP – jsou v popředí) – Čína, Indie

Je obrovský rozdíl mezi ekonomickou silou a ekonomickou úrovní.

Ekonomická síla – lidský kapitál, nerostné bohatství = potenciál

Ekonomická úroveň – GNP na 1 obyvatele – odráží do jaké míry ekonomika státu umí efektivně využít potenciál, který má k dispozici.

Otázkou je, jak překonat propast mezi vyspělým a rozvinutým světem – základní cestou je ekonomický růst nebo ekonomický rozvoj.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA EKONOMICKÉHO RŮSTU, ROZVOJE

Růst – rostou základní makroekonomické ukazatele ekonomiky, GNP na 1 obyvatele, v některých případech dochází k velkému nárůstu, ale širší úkoly lidstva nejsou naplněny, neprojevilo se to v životní úrovni.

Rozvoj – růst makroekonomických ukazatelů, ale změny v ekonomické, sociální, kulturní sféře, např. přechod od naturální výroby k tržní ekonomice.

Jakých cílů má tento všestranný rozvoj dosáhnout?1. vyšší stupeň uspokojení materiálních potřeb – vyrobit co nejvíce statků, otázka

týkající se ekonomického růstu2. pocit sebeúcty – aby lidstvo na celé planetě dosáhlo sebeúcty, většina zemí světa

(rozvojové země) existoval tento pocit, je těžké v současné době být chudý a zachovat si sebeúctu, tržní mechanismus vládne 350 let

3. svoboda – ne ve smyslu politickém, ideologickém, ale ve smyslu volby – aby si každý mohl zvolit zda bude studovat, budovat kariéru, řešením situace nesvobody je všestranný sociálně ekonomický rozvoj

1

http://www.miras.cz/


FAKTORY VLIVU NA EKONOMICKÝ ROZVOJ

Základní faktory ekonomického rozvoje (klasické faktory):- půda – kvantitativní i kvalitativní pohled- nerostné bohatství – kvantitativní i kvalitativní pohled- kapitál – množství financí, ale i kvalita v případě reálného kapitálu- lidská práce – ve většině světa je dostatek lidské práce, ve větší části světa se stává

překážkou rozvoje světa, je to nejdůležitější faktor – největší překážkou je kvalita práce, chudé zaostalé země si můžou vypůjčit kapitál, stejně však nebudou mít kvalifikovanou práci např. díky migraci

- podnikavost – schopnost, píle, talent, organizace procesů- technologie

Dodatečné faktory (též velký význam):- změna struktury ekonomiky – v případě chudého světa přechod od naturální,

zemědělské k jakékoli formě průmyslové výrobě znamená velký převrat- efekt zaostávání ekonomik – všechny zaostalé země nebo vyspělé země, které nemají

dostatek kapitálu, aby se angažovaly ve všech oblastech, stačí přejímat to, co už jiné státy objevily, např. Japonsko – přejímání poznatků tvoří ¼ z 5 % HDP

- zapojení se do zahraničního obchodu – čím více se země otevře, tím více může přijímat, je třeba, aby bylo zapojení důstojné, trh má jednu negativní vlastnost – nadržuje ekonomicky silným, ekonomicky slabé dělá ještě slabšími, státy silné si přisvojují více

VÝVOJ EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ

1. merkantilisté - první ucelená ekonomická teorie, symbol bohatství bylo zlato, země se rozvíjí tehdy, jestliže se do země zlatou přesouvá, používá se v Anglii, Francii, cizí obchodník mohl přijet do země, prodat zboží, ale zlato nemohl vyvézt, ale koupit za něj domácí zboží

2. fyziokraté – druhá ucelená teorie, křesťanství, zdroj bohatství viděli v zemědělské výrobě, půda je dána od Boha a je základem ekonomiky

3. klasická teorie anglická – Adam Smith, Berty, Ricardo, základem rozvoje je výroba – základní faktor je proces akumulace kapitálu

4. marxismus5. neoklasici – proces akumulace je základem

Zlatý věk byl tehdy, když půda byla zdarma, záleželo pouze na počtu hlav

V ekonomické teorii se objevují myšlenky, že zatímco bohatství národů roste aritmetickou řadou, tak počet obyvatel roste geometrickou řadou, planeta nebude schopna uživit obyvatelstvo, jestliže rostou mzdy, roste lidská populace, s růstem lidské populace poklesnou mzdy a tím opět poklesne lidská populace, východiskem je to, že lidé mají žít na hranici životního minima – neuvažuje se vědeckotechnický pokrok.

2



EKONOMICKÝ ROZVOJ VE STAROVĚKU

Základní společenskou jednotkou zpočátku byla tlupa (do 50 členů), živili se sběrem a lovem, záleželo na oblasti, život byl krátký a krajně nebezpečný, lidé od sběračů, lovců (kočující) se usadili u jezer, zastavili svůj pohyb, začali obdělávat půdu a ochočovat zvířata, došlo k prudkému nárůstu produktivity, objevují se první vyspělé civilizace v oblasti Eufridu a Tigridu, tím že se usadili zvýšili produktivitu práce, to znamenalo převrat, ne všichni museli být zapojeni to procesu přežití – objevili se umělci, řemeslníci, duchovenstvo, správa, začali pěstovat pšenici, proso, počátky metalurgie a rozvíjí se obchod a místo tlupy je základní společensko ekonomickou jednotkou rolnická vesnice (300 – 500 lidí).Nejstarší osídlené místo Jerich – 8 000 př. n. l. existovala civilizace, říše Sumerská

Jakmile vznikla velká civilizace, vznikla města – více lidí pohromadě, rozvoj komunikace, vznik písma – klínové. V této době se objevují lékaři, architekti, matematici.

První vyspělé civilizace se nazývali hydraulické (v údolí řek, voda – důležitá v životě společnosti). Vznikly velice silné státy:

Říše římská:- ekonomickým základem je masa rolníků – 90 % obyvatelstva ještě pracuje

v zemědělství, půda patřila chrámům, 3000 př. n. l. se začali prosazovat vojáci v čele s králem, vládli spolu s duchovenstvem

- jistá forma státního či kolektivního vlastnictví byla obecnou normou

Země se obohacovaly válkami a velkými daněmi, které uvalovaly na porobené oblasti. Na Kavkaze objevily výrobu železa ze železné rudy. Dochází k ekonomickému rozvoje zemí v Středomoří – národ Féničanů, období 1. vlny vzniku kolonií. Řekové se rozšiřují (zámořské osady – jih Itálie, Řecko, Afrika.

Rekové – forma obchodu, nebyly vztahy násilí mezi koloniemi. Společnost byla organizována ve velkých městech – Atény, Sparta, Féničané – vynalezli abecedu, kterou převzali Řekové a od nich potom Římané. Rozvíjí se obchod, mořeplavectví, objevují se počátky bankovnictví, dochází k ražbě peněz – úlomky, slitky

Klasická civilizace – starověká (vrchol 1. a 2. století našeho letopočtu)- vrchol na území západořímské říše, která převzala hélenistickou kulturu a ekonomiku- původně byli drobní rolníci, kteří vyznávali vlastnická práva- přínos Říma – nastavil období pax romana, období pokoje, bez válek, pirátství ve

Středozemí- řemeslník ve starém Říme – reálný důchod byl stejný jaký měl řemeslník v Anglii

roku 1850 (o 2000 let předběhli dobu)- pád západořímské říše roku 476 n. l. – v Říme byla společnost plná korupce,

ekonomicky slábla, byla inflace, Řím již nebyl schopen výbojů a získávání otroků, zpočátku chyběli ti, kteří pracovali na této půdě, zpočátku vlastníci pronajímali půdo volným svobodníkům, potom i otrokům, mění se společenský řád z otrokářského na feudální, povstání otroků, rolníků, říše byla zrušena Germány, základní faktor, který vedl k zániku říše – technologická zaostalost, nedostatečná technická tvořivost, nerozvíjela se technologie, nebyli motivovány, fyzická práce byla považována za podřadnou, Aristoteles pokládal fyzickou práci za podúrovňovou

3



Dějiny hospodářství v raně středověké Evropě a neevropské ekonomiky

1. základna ekonomik zemědělství2. změny v Evropě – hybné síly3. znovuoživení měst4. krize středověké ekonomiky5. mimoevropské ekonomiky – islámské země, východní a jižní Asie, Afrika, severní a

jižní Amerika

ZÁKLADNA EKONOMIK – ZEMĚDĚLSTVÍ

Až do 19. století bylo zemědělství základnou všech států (základ ekonomiky), jak z pohledu podílu na HDP, tak z počtu zaměstnaných (vyspělá ekonomika se pozná podle struktury HDP – převažují služby)

Je rozdíl mezi státy (civilizacemi) v Evropě a vyspělými civilizacemi v ostatních částech světa. Zatímco vyspělé civilizace mimoevropské byly představovány především městskými státy a to platí pro Evropu v antice (Babylon, Sparta, Atény, Řím), v raném středověku přechází politická, ekonomická moc na vesnici. Feudálové hrají rozhodující roli v ekonomice i společnosti, měst ubývá a jejich význam se snižuje, to však neplatí ve Flandrech. Oslabování měst souvisí s tím, že se přešlo od otrokářského výrobního způsobu na jiný systém organizace společnosti na řád feudalismu.

Na jihu Evropy po rozpadu říše Římské dochází k přidělování půdy statkářům, svobodným rolníkům a propuštěným otrokům, kteří jsou nuceni odvádět pozemkovou rentu, zadlužují se a jsou připoutány k půdě, roku 332 n. l. byl vydán zákon, který připoutal zemědělce k půdě, prohlásil všechny živnosti a úřady za povinně dědičné touto cestou vznikl na jihu Evropy nový systém organizace výroby založený na připoutanosti pracovníků k půdě. Otrokářská společnost byla schopna poskytnout významná umělecká díla, ne však zajistit ekonomický růst. Po pádu západořímské říše na tomto území vznikali četná slabá království. Okolo roku 800 n l. ze severu Afriky do Španělska až do Francie pronikli muslimové. Bojovný kmen Franků je zahnal zpět přes Pyreneje, ale současně musel odolávat nájezdu dalších dobyvatelů – Vikingů. Frančtí panovníci vypracovali systém vzájemné vojenské a politické pomoci jako ochranný štít proti muslimům a Vikingům tento systém se nazývá feudalismus. Ti co bojovali dostávali půdu (drobní rytíři). Velká šlechta měla dostatek půdy, vesnic. Ekonomickou základnou i raného středověku se stal systém společenské organizace, kdy vznikala soběstačná samozásobitelská panství, na kterých zemědělci byli připoutáni k půdě zákonem nebo ekonomickým tlakem. Půda z právního hlediska se dělila na:

1. panské pozemky – duchovenstvo2. půda svobodných rolníků3. obecná půda

Společnost se dělila do stavů podle sociálního postavení:1. páni, feudálové – vládli, bojovali, ochraňovali 5 % obyvatelstva2. duchovenstvo – dbali o duchovní blaho3. rolníci – pracovali, aby druzí mohli vládnout

4

Rolníci DuchovenstvoNižší šlechtaVyšší šlechta

KrálDuchovenstvo se nerozmnožovalo, vytvářelo se ze šlechtických rodů.Rolníci se dělili na svobodné a na připoutané k půdě.



Vedle tohoto ekonomického systému existovaly však v Evropě oblasti zvané Keltský lem (Skotsko, Bretaň, Wells, Švédsko, Norsko), kde je jiný způsob organizace – je zde nedostatek půdy, lidé – kočovníci, kteří žili ze svých stád, chov dobytka měl větší význam.Pozemková renta má 3 podoby:

a) úkonyb) naturální podobac) peněžní podoba

Anglie – rolník 13. století odváděl více než polovinu toho, co vytvořil – rentu šlechtici, desátky duchovenstvu, daně státu

HYBNÉ SÍLY EKONOMIK RANÉHO STŘEDOVĚKU

Nejdůležitější modernizací raně středověkého zemědělství byl přechod od dvoupolního k trojpolnímu systému. 2polní systém – jih Evropy, aby si zem odpočinula, je to suchá oblast (jeden rok se obdělává půda, druhý rok ne). V severní oblasti nebyl potřeba 2polní systém, proto 3polní systém.11. století:

– vynález kruhového pluhu, prudce vzrostla produktivita práce, v Evropě se začalo pěstovat ovoce (citrusy), zelenina, roubovat stromy, bavlna, chmel (z islámu)

– zřetelným důkazem, že došlo k prudkému rozvoji ekonomiky, je nárůst populace, důsledkem toho je vznik měst a evropská expanze

– v západní Evropě v roce 1000 – 15 miliónů lidí, celkově v Evropě 18 – 20 miliónu lidí, největší hustota severní Itálie, Francie

– Evropa vytváří podmínky pro svůj další rozvoj – kácí se lesy, vysouší mokřiny zvyšování množství půdy

– v případě vyspělých států vzniká nezaměstnanost, protože roste produktivita práce uvolňuje lidskou práci, zvyšuje se produktivita, zemědělství začíná uvolňovat lidskou práci pro města, nastává expanze Germánů k nám, do Polska, Litvy, Slovenska, Maďarska

ZNOVUOŽIVENÍ MĚST

Dochází k znovuoživení měst, sílí jejich význam. Především rostou města, která jsou u moře, neboť dochází k rozvoji obchodu, mořeplavectví, protože cesty po souši byly muslimy přerušeny. Dochází ke stěhování těch, co nebyly potřební do měst – rozvoj řemesel, obchodu. V severoitalských městech se úspěšní obchodníci spojují s nižší šlechtou a vytvářejí městské rady – komuny a ty bojují proti vysoké šlechtě o městská práva, v Miláně komuny vyhrály.

Ve 12. století – nárůst obyvatel, Ženeva – roste její význam, Krakov, Londýn – 40 tisíc obyvatel, asi 1/3 obyvatel vyspělejších států žije ve městě. Trendy v obchodě – Italové převzali obchody s východem, dováží koření, hedvábí, čínský porcelán, drahé kameny a vyváží na východ vlněné látky, kožešiny, plátno, kovové výrobky, benátské sklo. V tě době nebyla přerušena hedvábná cesta na východ. Největší říše v dějinách světa – Velká mongolská říše. Roste význam měst na severu – při Baltu a severním moři. Hanza – systém sdružených měst, vznikla r. 1367, 200 velkých německých měst, dochází ke specializaci oblastí především v zemědělské výrobě.

5



Existující formy obchodu:1. obchod na vlastní účet – obchodník prodal všechen majetek, koupil loď, zboží, odjel,

prodal zboží, nakoupil zboží a vrátil se zpět2. později cestu nevykonával, ale spojil se s mladým kupcem, starý kupec vložil kapitál a

za to získal ¾ zisku3. dochází ke sloučení mnoha obchodníků ve velkých městských centrech

Rozvoj obchodu si vyžádal rozvoj bankovnictví.Bankovka – směnka bankéře, schovávali bohatství, později začali emitovat, převáděli peníze z účtu na účet, mince, obecně obchodovatelné.Dochází k rozvoji průmyslu a využívání mechanické energie, výroba látek (šlapací tkalcovský stav, kolovrátek), rozvoj výroby železa.

KRIZE STŘEDOVĚKÉ EKONOMIKY

po období expanze Evropy dochází ke krizi středověké ekonomiky. Faktory krize:

- z Asie do Evropy po obchodních cestách připutoval dýmějový mor (1/3 obyvatel Evropy zahynula), epidemie propukla roku 1348

- existovaly četné války – stoletá válka mezi Francií a Anglií- četné neúrody – hladomor- přírodní katastrofy- přelidnění ekonomiky vzhledem k technologickým možnostem

Mor zesílil v Evropě sociální napětí – málo práce, rostly mzdy, ale ceny základní potraviny (obilí) byly nízké, rolníci chudli, došlo k sociálním bouřím, revolucím (Francie, Anglie, Španělsko). Mor vyčistil město a postupně dochází k jejich obnově (lidé přicházejí z vesnic), roste obchod, výroba v cechu (m přísnou kontrolu, je kvalitní), rozvíjí se bankovnictví, vzniká finanční účetnictví, známé banky – ve Florencii. Závěr: Italská msta si zachovala svoji převahu.

MIMOEVROPSKÉ EKONOMIKY

Islám:- sjednotili arabský poloostrov, za 100 let po něm islám pronikl na východ, ale pronikli i

na Pyrenejský poloostrov, úřední jazyk arabština, muslimové bojovali proti nevěřícím (ne proti židům a křesťanům), získali znalosti od Římanů a ty je měli od Řeků, zavedli směnky.

Osmanská říše:- r. 1453 dobyli Cařihrad, ovládli obrovské území, přerušili hedvábnou cestu, její

přerušení posunulo lidstvo nebývalým způsobem, stáli před Vídní, byli však zahnáni- neměli jednotnou ekonomiku – obrovské dopravní náklady- velice prozíravý daňový systém – na jedné straně umožnili, aby byla dostatečná

správa, na druhé straně umožnili, aby se mohly rozvíjet oblasti

6



Východní Asie:- převážné čínská civilizace – v nížinách velkých řek – Žlutá řeka- před 5 000 – první správní forma- Čína byla dále ve vývoji – kompas, hedvábí, střelný prach, proč tedy nedošlo

k tržnímu hospodářství?a) obyvatelstvo bylo příliš chudé na tržní hospodářstvíb) východní filozofie má jiné hodnoty

v Dějinách Číny:- do Číny vtrhli Mongolové – splynuli s čínským obyvatelstvem, přizpůsobili se- při rozkvětu Číny ovládla Japonsko, Koreu císař rozhodl, že Čína přestane dobývat

svět, nechal na moři spálit roku 1433 největší flotilu

Jižní Asie:- v údolí indických řek – vyspělé civilizace 8 000 př. n. l.- v této oblasti rozmanité obyvatelstvo, které se muselo bránit nájezdům Arabů, později

i jiných- pro tuto oblast má obrovský význam náboženství (hinduismus)- společnost se rozdělila na kasty podle povolání – etický prvek- Indie, když získala samostatnost, sestavila rozvojové programy, které ztroskotaly na

kastách

AFRIKA

Dějiny Afriky začínají dějinami Egypta. Evropa o Africe dlouho nic nevěděla, pouze severní část Afriky je spjata s Evropou. Vývoj ekonomiky severní Afriky je podobný zemím Středomoří. O ostatních částech Afriky se začíná dozvídat v 16. století.

Když nastoupil islám – Středomoří se ovládlo islámem, na severu – ekonomika se podobala ekonomice střední Evropy (zemědělství, pěstování obilí, obchod, řemesla – domácí charakter), významné karavanní cesty přes Saharu do černé Afriky, doprava přes Saharu je nákladná – převáží se drahé kovy, vzácné zboží, slonovina, otroci. Vývoj severní Afriky poznamenali Féničané – založili mocná města.

Subsaharská Afrika – oblast rozmanitá i obyvatelstvem, ekonomicky velice různorodá – od primitivního sběru, lovu až po propracovaný systém rostlinné výroby – je založen na motykové kultuře, v mnoha zemích Afriky se nic dosud nezměnilo.

AMERIKA

O té známe více – původní obyvatelstvo přišlo z východní Asie přes Beringův most v několika vlnách – první před 40 000 lety, než přišli Evropané, byla Amerika již zalidněna, poslední migrační vlna před 3 000 lety a přišli ti, co sídlí na severu (indiáni, eskymáci).

Osídlení závisí na přírodních podmínkách, to znamená, kde se uplatňuje zemědělství s větší produktivitou – nejhustší osídlení – Mexiko, střední Amerika a severozápadní část Jižní Ameriky, zemědělství založeno na pěstování brambor, kukuřice, rajčat, fazolí, v Limě je institut, který shromažďuje veškeré odrůdy brambor na světě.

7



Indiáni neměli domácí zvířata – motyková kultura, primitivní nástroje.8. – 4. stol. př. n. l. – Olmékové v oblasti Mexického zálivuve stejné době vznikla Mayská civilizace – v dnešní Guatemale – byla organizována hierarchicky, velká produktivita práce, vrchol mayské kultury – 4. – 9. stol. n. l. – poté civilizace zanikla, existují 2 pohledy na zánik civilizace:

1. došlo ke vzpouře proti duchovenstvu2. došlo k nesouladu mezi působením člověka a přírodou (když se zvýší produktivita

práce roste počet obyvatel obdělává se více půdy deště zanesou závlahové systémy, vznikají bažiny)

Vysokou úroveň měli civilizace na Mexické výšině – Aztékové (v oblasti hlavního města Mexika), kolem roku 1200 začala sláva a moc národa Inků (podmanili si oblast Peru, Ekvádoru, vnucovali systém výroby všem podmaněným národům)

Evropané objevili oficiálně Ameriku r. 1492 Kryštofem Kolumbem. Amerika byla dlouho dobu pod vlivem Španělska a Portugalska, později Britů a Francie (severní část) a později pod vlivem USA – latinská Amerika

Evropané odcházeli do USA – nová šance, Velká Británie vysávala celou severní část Ameriky.

Dějiny národního hospodářství na území českého státu do r. 1526

1. faktory vlivu2. příchod Slovanů3. vznik feudalismu a boj s Germány4. vznik středověkých měst5. ekonomika v období vlády Lucemburků, epochy husitství

FAKTORY VLIVU

Jaké jsou základní faktory, které ovlivňují vývoj ekonomik v těchto oblastí:a) klimatické podmínky – výkyvy, dlouhodobé změny, ležíme v mírném pásmu,

střídání ročních období, dříve se tato roční období výrazně lišila, to ovlivňovalo chování společnosti, možnosti a vynucovalo si změny ve způsobu výroby v jednotlivých oblastech zabezpečování, neustálé reagování na klimatické podmínky, každodenní boj není v oblasti rovníku, v neustále měnících se podmínkách se musí člověk neustále přizpůsobovat

b) geografická poloha – říká se, že jsme uprostřed Evropy, co nám chybí, to je moře (nejdůležitější komunikační trasa, ti co mají moře, se ve vývoji dostali dál)

c) rozloha státu, jeho velikost – jsme malý stát, nikdy jsme neměli velký vliv na dění Evropy ani na hospodářský chod

8



d) epidemie, války – vliv na ekonomiku, její stagnaci a rozvoj měli vliv četné epidemie, války

PŘÍCHOD SLOVANŮ

v dávné minulosti lidé byli v této oblasti sběrači, lovci, využívali primitivní nástroje – doba kamennápřed 12 000 lety v Evropě se ze sběračů, lovců, rybářů stali zemědělci (u nás se toto odehrálo před 6 000 lety)

Zemědělci nuceni neustále bojovat s malou úrodností půdy káceli, pálili lesy, museli měnit působiště, úhorování typické až do 19. století, původní obyvatelé – Keltové (kmeny, které se nacházeli v oblasti na jihu Německa, byli bojovníci,kteří expandovali po celé Evropě – Skotsko, Irsko, Velká Británie, Španělsko, svoji kulturou ovlivnili řadu národů – největší dopad ve Francii, ekonomika byla založená na zemědělství až do ranně středověké civilizace, nízká produktivita)

Slované – expanze 6. – 7. století, přišli do našich oblastí, pastevci, sběrači, lovci, zemědělci – úhorování (střídání období obdělávání půdy s neobděláváním). Neexistovalo otroctví, vlastníci půdy byli částečně svobodní rolnici, převážně byla ve vlastnictví občin.

VZNIK FEUDALISMU A BOJ S GERMÁNY

Půda převážně ve vlastnictví občin, dochází ke vzniku nového řádu – feudalismu (2 linie – Frankové, rozpadem západořímské říše), systém výroby:

1. uvnitř občiny – dochází k diferenciaci výrobců – slabí ztráceli své pozice, postupně se zadlužovali, až byli zbaveni vlastnictví půdy ekonomická připoutanost k půdě

2. jakmile Přemyslovci přišli na trůn – silou si panovník vynutil, že se stal vládcem veškeré půdy, tu spravovali jím jmenovaní velmoži, panovník vládl – objížděl všechna obydlí, soudil, jeho družina šlechti – to byli jeho úředníci, jezdili s ním

Původně zdrojem bohatství šlechty byly důchody, které plynuly od panovníka. Přízeň velmožů si Přemyslovci kupovali tím, že postupně rozdávali půdu, která se začíná stávat dědičným vlastnictvím šlechty, od samého počátku příchodu Slovanů je ohrožuje existence vojsk Germánů, bylo 695 konfliktů s nimi

Základní faktory, které pomohly k přežití národa:

a) přírodní poměry – obklopeni horskými masivy, hlubokými hvozdy, obrana byla snazší

b) jednotný silný stát – nebylo možné ho vnitřně oslabitc) šlechta byla šlechtou ryze českoud) důležité bylo, že tyto oblasti přijaly křesťanství – zpočátku zde bylo dostatek půdy

(feudálové měli spíše zájem o lidské duše – když byla půda obsazena šlechtici se z nažili získat půdu)

9



Od 12. století dochází ke vzniku a rozvoji měst, po zániku Velké Moravy se rozdělila osídlení českých zemí, rostla především ta, kde byla trhová obchodní činnost, tak vznikla městská osídlí (poblíž klášterů, silnic). Předchůdci Slovanů – Keltové – je taky budovali za hradbami

VZNIK STŘEDOVĚKÝCH MĚST

Města vznikla živelně, prostředky zájemců o osídlení shromáždil tzv. lokátor (shromáždil prostředky, koupil půdu, kterou městu obvykle poskytl panovník). Osadníci si koupili půdu do dědičného vlastnictví, z toho lokátora se obvykle stal rychtář, který město spravoval (nemusel platit daně, obvykle vlastnil krčmu, prodával chleba a maso).podací – to, co zaplatil lokátor panovníkovi

Po vzniku měst panovník udělil celou řadu práv (mohli stavět hradby, provozovat živnosti a trhy, vlastní samospráva včele s rychtářem, konšeli, várečné právo, právo mílové – do okruhu 1 míle nesměl být řemeslník) a povinností (platit daně, právoplatný měšťan – měl svůj dům a platil daně). Městská práva byla převzata od Němců. V městech se řemeslníci postupně shromažďovali v cechách. Existovala horní města – měla celou řadu výsad – dobývaní drahých kovů.

EKONOMIKA V OBDOBÍ VLÁDY LUCEMBURKŮ, EPOCHY HUSITSTVÍ

První panovník, který zakládal města, byl Přemysl Otakar I. – aby zaplnil státní pokladnu, uděloval za peníze privilegia, vznikla královská města

po nástupu Václava I. – zakládání měst pokračovalo, začala vznikat města církevní a poddanská

Největší rozvoj měst za Přemysla Otakara II. (Otec měst) – dochází již ke střetu mezi městy a feudály, vytvořil pevnou, jasnou organizaci – jasný právní řád, vymezil práva a povinnosti – vztahy mezi šlechtou (potřeboval je mocensky) a městy (potřeboval je ekonomicky)

Základním zdrojem příjmů panovníků té doby byl královský regál (komplex výlučních práv) – panovník vlastní:

a) veškerou půdu – zemědělský regálb) veškeré lesy – lesní regálc) veškeré vody – vodní regáld) regál trhů e) horní regál – patří mu všechny vytěžené drahé kovyf) židovský regál (králi patřili židé v jejich majetek) – dochází k příchodu židů do měst,

ti se zabývali obchodováním a později poskytováním prostředků, židé obchodovali s každým a poskytovali každému

Základní ekonomickou činností bylo stále zemědělství založené na člověčenství – osobní připoutanost závislost na půdě, existovala osobní i ekonomická připoutanost. Povinnost těch, kteří byli připoutáni, bylo odvádět rentu (v úkolech, naturáliích, později v penězích). Poměrně příznivý vývoj ekonomiky v tomto období byl narušován epidemii moru, válkami, neúrodou.

10



Po Přemyslovcích nastupují Lucemburkové.Jan Lucemburský – jeho aktivní zahraniční politika žádala poměrné velké příjmy a jako zdroje krytí používal zdroje z těžby stříbra, z ukládání berně, zastavování královských statků a z prodeje privilegií městům.

Karel IV. – představoval vrchol mezinárodního postavení českých zemí, prudký rozvoj ekonomiky (existovalo dlouho období míru – vnitřní i vnější, bezpečnost, bez nemocí, těžba stříbra), vybudoval honosné sídlo, hradby, most, za jeho období roste důležitost církve (vlastník 1/3 pozemků – něco daroval král, něco šlechtici – šlechta nepovažovala církevní statky za nedotknutelné), ekonomika té doby v sobě neobsahovala prvky, které by naznačovaly, že vzniká moderní systém (tržní hospodářství) vrchol feudalismu u nás, všude jinde stopy pokrokovějšího systému.

Zdrojem příjmu bylo využívání královských regálů, výdaje byly větší než příjmy (daně, židovské platby, celní důchody, mýta, zvláštní zdroje – poskytování různých výsad městům, ale i šlechticům). Na církevních statcích, pokud chtěl král vybírat daně, musel získat souhlas sněmu (ten vždy souhlasil). Významným zdroje ke krytí nákladů se začal stávat úvěr. Karel IV. nebyl dobrý hospodář.

Václav IV. – jednotnou říši rozdělil došlo k válkám a rozporům, Praha byla evropské centrum, bylo zde málo pracovních příležitostí, lidé chudli, dochází k nepokojům, vzniká zde husitské hnutíkaždá válka oslabuje ekonomiku

Dochází k poklesu ekonomických aktivit v českých zemích, po husitských válkách byly české země vyčerpány, města poškozena (materiálně i finančně), dochází k přerozdělování majetku:

1. církev je zbavována majetku2. ti co stáli na nesprávné straně

O tento majetek se rozdělují feudálové (katoličtí i husitští)

Poté přišla celá řada panovníků včetně Jiříka z Poděbrad – za jeho období došlo ke konsolidaci fondů, obnovila se zemědělská výroba, rozvinul se místní trh, rozšířil se export, za vlády jagelonských panovníků byla centrální moc omezena, vládli feudálové, upadá politický vliv měst, v ekonomice rozhodující význam měl tzv. režijní velkostatek – feudálové podnikali na vlastní účet, feudální hospodářství bylo soběstačné.

Hospodářský vývoj v období raného kapitalismu a průmyslová revoluce

- historické kořeny rozpadu feudalismu a vznik kapitalistického hospodářského systému- diferenciace hospodářského vývoje ve světovém hospodářství- vznik námezdní práce, prvotní zdroje kapitálu- průmyslová revoluce a její důsledky- kapitalismus volné soutěže- hospodářský vývoj v jednotlivých zemí v tomto období

11



HISTORICKÉ KOŘENY ROZPADU FEUDALISMU A VZNIK KAPITALISTICKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SYSTÉMU

Po období stagnace (války, dýmějový mor) začal v Evropě ekonomický rozvoj – 16. století, narůstal počet obyvatel, ovšem když v 17. stol. se objevily brzdy, které bránily rozvoji (hlad, války – třicetiletá), počet obyvatel Evropy opět začíná stagnovat, vzrůstá nespokojenost v Evropě, v 16. – 18. stol. se začíná rodit nový hospodářský systém, který se nazývá kapitalismus.

V tomto období pomíjivou slávu získali Španělsko a Portugalsko. Do těchto zemí postupně začalo plynout zlato Latinské Ameriky. Země střední Evropy, severní a jižní Evropy se na tomto přílivu zlata, drahých kovů nepodíleli. Tyto oblasti Evropy se také nepodílely na přílivu bohatství, které plynulo na západ z Indie a ostatních států Asie.

Nový hospodářský systém vyrůstal z toho starého, jehož základem bylo režijní statek (soběstačný). Postupně však rostla i směnná výroba. Šlechta stále více a více žádala luxusní řemeslné výrobky. Rostl význam peněz v ekonomice, rozvíjí se města a řemesla. Rostla městská práva a roste význam peněžní renty. Feudalismus jako výrobní způsob začíná zaostávat, je málo produktivní. Nevolníci nemají zájem zvyšovat produktivitu. K přeměně feudalismu v nový výrobní způsob přispěly nové zámořské objevy. Tyto zámořské objevy přinesly pro Evropu tyto důsledky:

1. vedli k prudkému rozvoji zahraničních obchodu – z východu do Evropy se dovážilo koření, drahé kovy, hedvábí a z Evropy na východ průmyslové výrobky

2. došlo k obohacení zemědělství o nové plodiny , případně dobytek, z Ameriky do Evropy – brambory, tabák, kukuřice, rajčata, z Evropy, Asie do Ameriky – pšenice, ječmen, káva, koně

3. dochází k obrovskému přílivu zlata a stříbra z Latinské Ameriky , 2 důsledky- španělský trůn je nejbohatší v Evropě- dochází k obrovské inflaci v Evropě

4. tím, že se hledaly a našly nové cesty na východ, vzrostl význam zemí ležících na pobřeží moře, dochází k poklesu významu Itálie, zemí střední Evropy, do popředí nastupují Holandsko, Francie, Velká Británie, Španělsko – Portugalsko na chvíli

5. v tomto období dochází k další vlně kolonizace (ze strany Portugalců, Španělů)

Pod vlivem těchto faktorů dochází v Evropě k procesu diferenciace hospodářského vývoje v jednotlivých oblastech

DIFERENCIACE HOSPODÁŘSKÉHO VÝVOJE VE SVĚTOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ

Západní Evropa je pokročilejší – dochází k rychlejšímu přechodu z feudalismu na kapitalismus. Rychleji roste síla měst, rychleji se formují nové sociální vrstvy. Dochází zde k vítězným buržoazním revolucím. Centrum hospodářského rozvoje se tak stává západní

12



Evropa. Cestu rozvoje umožnila revoluce. Buržoazní revoluce zlikvidovala výsady šlecht a duchovenstva, mimo Evropu tuto úlohu likvidace výsad uskutečnila v Americe protikoloniální válka.

Střední a jižní Evropa se i v tomto období nachází v útlumu, stagnuje (30. letá válka) a přechod od feudalismu ke kapitalismu se uskutečňuje pomalu cestou reforem. V tomto období se projevují první směry ekonomického učení:

1. merkantilisté – symbol bohatství je zlato a cesty (nástroje) jak země může zbohatnout, jsou cesty, jak přivést zlato do země (zahraniční obchod), myšlenky merkantilistů se uplatňují v Anglii, Francii, hospodářská politika těchto států – dovézt by se mělo pouze luxusní zboží, neměly by se vyvážet suroviny, cizí obchodní by mohl prodávat v zemi, ale nemohl odvézt zlato ze země

2. teorie fyziokratů – obrací pozornost k výrobě jako zdroji bohatství stát, ale pouze zemědělské výrobě, odpovídá duchu doby, jenom to co pochází z půdy (je od Boha) je zdrojem bohatství.

V popředí evropské ekonomiky jsou především Holandsko a Anglie.Holandsko:

- první nastoupili cestu přeměny feudálního výrobního způsobu v kapitalistický- bylo pod nadvládou Španělů a vítězná válka proti nim byla současně buržoazní

revolucí- rozvíjí se zde především textilní průmysl, zemědělská výroba a rybolov pro trh, rozvíjí

se obchod, bankovnictví- pod nadvládou Španělská zůstává část Holandska (Belgie)- v tomto období dochází k expanzi Holandska, vznikají země (oblasti), které tvoří

holandské koloniální panství (oblasti v Africe, Indii)- Holandsko byla vzorová země Evropy, vznikly zde burzy s výrobky, ale i s cennými

papíry

Anglie – dochází k rychlému rozvoji, faktory rozvoje:1. výhodná poloha – má moře2. včasné odstranění nevolnictví – základní předpoklad uvolnění lidí od půdy3. tradičně silné loďstvo, které vede k zahraniční expanzi, vytváření koloniálního panstva

a k obrovskému přílivu zdrojů4. vhodná hospodářská politika státu

V Anglii v této době dochází k procesu vyvlastňování drobných vlastníků půdy. Tento proces je znám jako vyhrazování pozemků. Jsou zbaveni výrobního prostředku. Vláda vydala zákon proti tuláctví (kdo byl 2 x přistižení byl popraven). Dochází k obrovské akumulaci prostředků. Cesty, metody a nástroje akumulace:

1. cesta loupeží2. bohatí feudálové chtějí podnikat, mají prostředky

Dochází k tomu, že jsou splněny podmínky pro nový způsob podnikání, způsob založený na námezdní práci.

13



VZNIK NÁMEZNÍ PRÁCE, PRVOTNÍ ZDROJE KAPITÁLU

V této době vznikají manufaktury, zákon proti tuláctví vede k tomu, že tato masa volných nastupuje do těchto manufaktur. V tomto období začíná nástup manufaktury (16. stol.), anglická vláda omezila moc cechů umožnila rychlý rozvoj manufaktur - továrna založená na rukodělné technice – existují 3 druhy:

a) heterogenní – dělba práce podle jednotlivých součástíb) rozptýlená manufaktura – výroba v jednotlivých domácnostechc) homogenní manufaktura – dochází zde k dělbě práce podle jednotlivých

činností, význam této manufaktury spočívá v tom, že dochází ke specializaci nástrojů, ale i člověka na jednu operaci, poté může již přijít do výrobního procesu stroj

Manufaktura dala základ ke vzniku stroje ve výrobním procesu.První manufaktury se objevily ve městech severní Itálie. Teprve později v Anglii.Byly kolonie v Severní Americe, došlo k tomu, že severoamerické kolonie se spojily, získaly samostatnost r. 1776. Poté Kanada se připojila dobrovolné k Velké Británii, o 1/3 zvětšila území, když se odkoupila od soukromé společnosti).

Válka proti Anglii byla současně buržoazní revolucí – neodstranila však:1. otroctví2. nezajistila přístup k půdě těm, kteří měli o ni zájem

Franciepřed revolucí – je stát, kterému chybí dynamika, existuje manufakturní průmysl, má kolonie, 90 % lidí pracuje v zemědělství (feudální charakter), rolníci odvádějí šlechtě, duchovenstvu, panovníkovi rentu. Duchovenstvo, šlechtici neodvádějí panovníkovi, města odvádí daně.

1789 – hlad, přerostlo v revoluci, zpočátku moc přešla na malou buržoazii, později se ta moc vrátila do rukou nejbohatších - velkoburžoazie, ta předala vládu konzulům (nejvyšší vládní úředníci) v čele s Napoleonem Bonapartem.Význam revoluce:

1. zničila feudální společnost2. uvolnila cestu kapitalismu Francii3. stala se inspirací pro mnoho zemí Latinské Ameriky v boji o nezávislost.

do roku 1830 získali v boji proti Španělům nezávislost Mexiko, Kolumbie, Ekvádor, Bolívie, Brazílie, Argentina

PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

Na konci 18. století skončila tzv. první vlna civilizace, byla to zemědělská civilizace založená převážně na naturální výrobě a v západní Evropě dochází k rychlejšímu tempu ekonomického rozvoje v souvislosti s novou vlnou civilizace – s industriální epochou civilizace.

Je to důsledek rozvoje dělby práce, růstu produktivity, rozvoje techniky a technologie, rozvoje obchodu a bankovnictví, nejcharakterističtějším rysem tohoto období je průmyslová

14



revoluce. V tomto období dochází k přechodu od ruční práce v manufaktuře k tovární strojové výrobě. Průmyslová revoluce začíná tehdy, když stroje začínají pronikat do výrobního procesu a je ukončena, když strojová velkovýroba začíná převládat ve většině odvětví a když dochází k výrobě strojů stroji.

V Anglii průmyslová revoluce probíhá r. 1760 – 1840. Začíná v textilním průmyslu, později přechází do ostatních odvětví, objevuje se nový zdroj energie – pára. 10. stol. je nazýváno stoletím páry. Můžeme přesouvat výrobu od vodních toků do měst. V Anglii dochází k rozvoji věd (matika, fyzika, mechanika, chemie). Strojová velkovýroba vytlačila manufakturu a průmysl se stal nejvýznamnější oblastí ekonomiky.

V Evropě dochází k průmyslové revoluci později, až po ukončení napoleonských válek. V některých částech Evropy (Polsko) dochází k průmyslové revoluci ještě později (2. pol. 19. stol.).

Ekonomické a sociální důsledky průmyslové revoluce:

- strojová velkovýroba vede k prudkému nárůstu produktivity práce a pravidelně se od r. 1825 objevují krize z tzv. relativní nadvýroby

- po revoluci ve výrobě dochází k revoluci v dopravě- dochází k prudkému nárůstu počtu obyvatel měst (urbanizace)- zdroj obživy od zemědělství k průmyslu

Negativní sociální důsledky:

- člověka nahradil ve výrobním procesu stroj, tím, že na sebe převzal namáhavou práci dochází k nárůstu práce dětí a žen

- tím, že tu práci vykonávají stroje, roste požadavek na nekvalifikovanou práci, klesá poptávka po kvalifikované práci

Průmyslová revoluce:- člověk je připoután ke stroji- vyřazena těžká fyzická práce prodlužování délky pracovní doby (i 16 h denně)- úloha státu – do výrobního procesu nezasahoval, ani nemusel (začal vládnout trh)- průmyslová revoluce umožnila kapitalismus volné soutěže – v počátcích základním

odvětvím – textilní průmysl (masová zaměstnanost), lehký průmysl nebyl náročný na kapitál

KAPITALISMUS VOLNÉ SOUTĚŽE

Znaky kapitalismu volné soutěže:- volný pohyb kapitálu z odvětví do odvětví- volný pohyb pracovních sil- dochází k němu z obecného předpokladu a to je zrušení nevolnictví, otroctví

Reformy odstranily v národních ekonomikách feudální formy hospodaření na půdě, dochází ke kapitalistické formě podnikání (vlastník, kapitalistický pachtýř, námezdní pracující).

15



Neexistovaly překážky vážného charakteru k přemisťování kapitálu základní proporce byly dosahovány.

Stát zasahoval minimálně (ani nemohl, protože neměl účinné nástroje) – vytvářel obecné podmínky pro fungování (i vzhledem k zahraničí) úloha nočního hlídače.

Feudalismus je potlačen v západní Evropě, nastupuje kapitalismus volné soutěže. Není těžké založit v tomto období firmu (nepotřebujete tolik kapitálu), vznikají nové banky v Evropě, rozšiřují služby, objevuje se klasická ekonomická teorie – Adam Smith, Petty, Ricardo, Marx – s analýzou tohoto kapitalismu volné soutěže.

Klasická ekonomická teorie – neviditelná ruka trhu

ZÁKLADNÍ RYSY EKONOMIK V TÉTO DOBĚ

Velká Británie:

- vedoucí postavení ve výrobě, v zahraničním obchodě, námořní plavbě, koloniální expanzi, ve vývozu kapitálu

- průmysl je hlavním odvětvím (1870 – 50 % lidí zaměstnáno v průmyslu, v zemědělství již jen 15 %), vyráběla skoro polovinu světové průmyslové produkce

- dochází k rozvoji těžkého průmyslu (železářství)- úhorové hospodářství je nahrazeno střídavým hospodářstvím – intenzifikace růst

produktivity- neustálý dovoz obilovin, vlny a neustálá expanze – růst vývozu kapitálu

Francie:- po porážce Napoleona nastává období obnovy moci velkých vlastníků, přetrvávala

nadvláda zemědělské výroby (hlavní odvětví i v roce 1870)- zemědělství ve Francii, ale i průmysl má nízkou dynamiku (chybí i dnes), pomalu

dochází k zprůmyslňování země )pořád existuje domácká výroba)

Německo:- do r. 1871 probíhá sjednocovací proces, velký vliv na sjednocení má celní spolek –

prosadil, že vznikl na území Německa jednotný vnitřní trh- v této době v zemědělství výrobní proces probíhal pod nadvládou šlechty (pruská cesta

vývoje)- v 70. letech dochází k prudkému rozvoji průmyslu (hutnictví, těžký průmysl,

bankovnictví, obchod)

Amerika (do války jihu proti severu):- Amerika vybojovala nezávislost, jen to nestačilo Amerika se rozšířila do dnešní

podoby – proti Francii, Anglii, Mexiku- 1867 – koupili Aljašku od Ruska- v těchto nových území se usazují nové kolonialisté, symbolická cena za půdu, začínají

vyrábět, prudce roste počet obyvatel, dochází k osídlování západu, rozvoj železnic, potlačuje se původní obyvatelstvo

16



- základní odvětví je zemědělství, do občanské války 60 % lidí v zemědělství, v zemědělství je základem farmářský způsob, na jihu plantážnické hospodaření (práce otroků)

- průmyslová revoluce začala na severovýchodě – 20. léta 19. stol., hlavní nositel průmyslové revoluce je bavlnářství a od 40. let železářství

- 1865 – porážka jihu plně přechod na moderní formy kapitalistického hospodářství

HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ DO 1. SVĚTOVÉ VÁLKY

- obyvatelstvo a zdroje- růst úlohy vědy, nová technologie- ekonomické myšlení od 1. poloviny 18. stolení – 1850- nové rysy ve vývoji kapitalismu- vznik světového hospodářství, příčiny, etapy- charakteristika vývoje ekonomik v hlavních zemí hospodářství

OBYVATELSTVO A ZDROJE

19. století je stoletím vítězství industrializace jako způsobu života, nejdříve v Anglii, poté do kontinentální Evropy a posléze do USA a do dalších regiónů. Došlo ke změně životních a pracovních podmínek obyvatelstva planety.

Tyto změny probíhaly pod vlivem těchto faktorů:

a) válka severu proti jihu – se všemi důsledky – odstranění otroctvíb) zrušení nevolnictví v Rusku – 1861 – umožnilo k nástupu kapitalismuc) dochází ke změně rakouské monarchie na rakousko uherskoud) prusko – francouzská válka (1870 – 1871)e) dochází ke sjednocení Itálie na jihuf) protifeudální převrat v Japonsku

Počet obyvatel – po období stagnace prudký růst (1800 – 200 mil. Evropa, 20 % světové populace; 1900 – 400 mil. obyvatel – 25 % světové populace), toto tempo růstu obyvatel je nebývalé.Ovšem mezi prudkým nárůstem počtu obyvatel a industrializací není přímá souvislost. Ve Velké Británii industrializace rychlá, roční tempo nárůstu obyvatel pouze 1 %, Rusko – industrializace malá, růst obyvatel 2 %.

Další faktory, které ovlivnily hospodářství:

1. zpočátku hlavní brzdou rozvoje ekonomik byla nedostatečná doprava, s rozvojem zámořské dopravy a železnic prudký rozvoj zahraničního obchodu – dovoz potravin

2. dochází k prudkému rozvoji zemědělské výroby – kvantitativně (obdělávají se plochy, které se neobdělávaly – Švédsko), kvalitativně – roste produktivita (používají se nové metody, první mlátičky, secí stroj)

17



3. rozvoj dopravy, která je levná, vede k migraci obyvatel – domácí (vnitřní)- stěhování z venkova do měst- stěhování z různých regionů do jiných

zahraniční – odešlo okolo 60 milionů lidí během 100 let, 35 mil. do USA, 5 mil. do Kanady, 10 – 12 mil. do latinské Ameriky, do Austrálie, Nový Zéland, jižní Afrika a odcházeli z Velké Británie, Německa, Itálie, Francie, Rakouska Uherska, Polska

4. rychle pokračoval proces urbanizace, lidé nuceni stěhovat se za prací do měst, kdysi byl tento proces omezen (problém se zásobováním potravinami) – tento problém padl dopravou

Zdroje, které umožnily prudký nárůst ekonomik – ani změna v kvalitě ani kvantitě – díky novým vynálezům – prudký nárůst využívání starých zdrojů ekonomik (uhlí, železná ruda) prudký rozvoj těžkého průmyslu (Belgie a Německo).Roste význam vodní energie (prudkých řek – na severu Evropy)

Zemědělství – po celé Evropě došlo vystřídání úhorového hospodářství k střídavému, dochází k zúrodňování ploch Evropy, které ležely ladem prudký nárůst zemědělské produkce, objevuje se 1. agrární krize z relativní nadvýroby. Tato krize postihuje především venkov – klesají ceny.

RŮST ÚLOHY VĚDY, NOVÁ TECHNOLOGIE

Dochází k počátku uplatňování vědy a jejich poznatků ve výrobě. Existuje převaha Velké Británie nad ostatními státy - v průmyslové výrobě – náskok v bavlnářství a v hutnictví, podpořeno využíváním uhlí a železné rudy a vhodnou hospodářskou politikou. Úsilí většiny podnikatelů a vlád kontinentální Evropy napodobit Velkou Británii získat technologické vymoženosti britského průmyslu.

Prudký rozvoj vědy – v oblasti elektrické energie, přechod od Wattova parního stroje k vysokotlakým motorům, parní motory, v oblasti elektřiny nový velký zdroj energie – ropa (spalovací motory, nové továrny, které položily základy pro výrobu dopravních prostředků – osobní automobily Peugeot, Citroen).

Dochází k převratům technických vynálezů ve výrobě oceli:1. dostatek oceli pro rozvoj strojírenské výroby2. dostatek oceli pro rozvoj dopravy

Parní lokomotiva – základní projev dobývání planety lidskou rukou.Vytváří se po celém světě moderní institucionalizovány rámec ekonomického rozvoje, vznikají nové právní systémy (Anglie – obecné právo, zvyky, chránilo státní majetek proti soukromníkům a zároveň soukromý proti státnímu, ve Francii to samé). Napoleon dokázal sladit, to co bylo ve Francii dobré.

18



EKONOMICKÉ MYŠLENÍ, HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA V TOMTO OBDOBÍ

Klasická ekonomická teorie – SmithMarx – analýza kapitalismu volné soutěže.Dochází k prudkému nárůstu vzdělanosti a gramotnosti, ve Švédsku r. 1850 90 % gramotných.Dochází k obrovským změnám ve světovém hospodářství – klesá význam Velké Británie jako hlavního výrobce světa (posunula se až za USA, Německo).

První zemí v poslední třetině 19. století se staly USA a ve světovém hospodářství nové rysy:- od r. 1825 můžeme ve světovém hospodářství ve všech ekonomikách světa sledovat

neustálé střídání růstu ekonomik s poklesem ekonomik krize z relativní nadvýroby (potřeby nejsou plně uspokojeny, a přesto se zboží neprodává)

- lidé nemají dostatečný příjem na spotřební zboží vzniká neprodejné spotřební zboží pokles ceny pokles zisku klesá výroba klesá zaměstnanost ve spotřebním odvětví klesají důchody pokles poptávky po spotřebním zboží klesá poptávka po surovinách pro výrobu spotřebních předmětů klesá cena klesá zisk klesá výroba klesá zaměstnanost klesají důchody až výroba klesne na dno, tzn. že výroba je menší než poptávka, postupně dochází k výprodeji skladů, aby výrobce při nízkých cenách dosahovali zisku, musí koupit nové modernější strojevzestup poptávky zvyšují se důchody zvyšuje se zaměstnanost zvyšuje se výroba zvyšuje se zisk zvyšuje se cena

NOVÉ RYSY VE VÝVOJI KAPITALISMU

Tyto krize, které postihly svět, mají obrovské důsledky. Ti, co nemají dostatek kapitálu, padnou (potřebují kapitál na nákup nových modernějších strojů). Důsledkem je, že můžeme sledovat intenzivní proces koncentrace výroby a kapitálu – nastává období, kdy rozhodující úlohu má těžký průmysl (k tomu, aby se mohly snížit náklady, musí být velký kapitál). Nedostatek kapitálu vedl ke vzniku akciových společností.

Charakteristické znaky monopolního kapitalismu (monopolistického kapitalismu, kapitalismu poslední třetiny 19. století):

a) dochází uvnitř ekonomik ke vzniku velkých firem v důsledku koncentrace výroby a kapitálu, ovládají výrobu v daném odvětví monopoly

b) dochází ke spojování, koncentraci bankovnictví a ke spojení výrobního a bankovního kapitálu a ke vzniku finančního kapitálu a ke vzniku skupin, kteří ho vlastní finanční oligarchiecesta spojování: banky zakládají průmyslové společnosti

velké průmyslové společnosti zakládají své bankyosobní – dcera představitele banky se provdala za syna továrníka

c) dochází k vývozu nejen zboží, ale roste význam kapitálu – nejen Anglie, ale i USA, Německo, Francie

d) vznikají nadnárodní společnosti, které si mezi sebou rozdělují svět na sféry svého vlivu

e) před 1. sv. válkou dochází k úplnému rozdělení světa – mezi vyspělé státy, je dokončeno teritoriální rozdělení světa, pro země, které z tohoto nevyšly nejlépe je jediným způsobem, jak si polepšit válka

19



VZNIK SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ, PŘÍČINY, ETAPY

Nastává období vzniku světového hospodářství, 19. století vedlo k jeho vznikuPropojení, prolínání ekonomik – formy mohou být různé – obecný předpoklad, který vede ke vzniku světového hospodářství.

Je rozvoj výroby, výrobních faktorů (svět. hospodářství nevzniklo naráz), dokud tady nebyla masová strojová výroba, v domácí ekonomice se vyrobilo pouze to, co se uvnitř spotřebovalo domácí trh je příliš malý, aby se zde prodalo vše co se zde vyrobí.

Manufaktura – stačily domácí suroviny, u masové výroby se musí suroviny dovážet dochází k prohlubování dělby práce v mezinárodním měřítku, specializace, růst zahraničního obchodu, rozvoj zahraničního obchodu je podmíněn rozvojem dopravy (ten je podmíněn tím, že budou objeveny efektivní výroby oceli stavba železnic). Obecně platí, že předpoklad ke vzniku světového hospodářství je rozvoj výroby a výrobních faktorů.

Proces vzniku světového hospodářství je nerovnoměrný. V tomto období dochází k 3. vlně kolonializace, dochází ke vzniku koloniální soustavy, slouží vyspělým státům – suroviny, potraviny, levná lidská práce, odbytiště výrobků.Koloniální říše – Velká Británie – ovládala ¼ lidské populace, na 1 Brita – 9 lidí z rozvojového světa, ale i Francie, Holandsko, Portugalsko, USA, částečně Německo.

Etapy vzniku světového hospodářství:

1. Vznik západoevropské průmyslové aglomerace – přelom 18. a 19. st., tato etapa souvisí s prudkým rozvojem uhelného průmyslu, hutnictví, roste ocelářský průmysl a chemie.V oblasti západní Evropy – Belgie, Francie, Německo, Anglie – výhodná poloha na pobřeží oceánu – doprava, střetávají se různé kultury – konflikt je cesta dopředu

2. od poloviny 19. stol. do počátku 20. stol. – v této etapě dochází k mohutné zámořské expanzi, vzniká severoamerická průmyslová aglomerace a prudce se rozrůstá koloniální soustava, souvisí to i s rozvojem dopravy (zámořské), proč lidé utíkají z Evropy:

- hledají náboženskou a politickou svobodu- snaha jít za nadějí lepšího života v USA (půda zdarma)

3. po 1. sv. válce je charakteristickým rysem je, že vznikl Sovětský svaz jako země, ve které se nacházel jiný odlišný sociálně ekonomický systém, ve vyspělých tržních ekonomikách dochází k intenzifikaci hospodářských činností (chemizace), v koloniální soustavě dochází k nárůstu nepokojů, národně osvobozenecké hnutí (jihovýchodní Asie) – povstání

4. po 2. světové válce – v této etapě dochází ke vzniku východního bloku – země soustředěné kolem Sovětského svazu, kde je centrálně plánové řízení, procesy integrující a jedna procesy, které vedou k rozdělování, později dochází k otupení ostrých hran, země východního bloku – zpočátku značná ekonomická síla, později zaostávají po technologické straně, význam upadá, politika vládla nad ekonomikou, až dochází k rozpadu

20



koloniální soustava – hnutí národně osvobozenecké postupně sílí, postupně se odtrhávají jednotlivé státy, 1960 – rok Afriky (17 zemí získalo samostatnost), až se postupně koloniální soustava rozpadá, existují už jen zbytky koloniálního panství – po získání samostatnosti – 2 dekády nebývalého růstu

Způsoby prolínání – od jednoduchých integračních procesů až po současnost (i v latinské Americe, Africe) s různou úspěšností.Integrující procesy – Evropa byla oslabena, v oblasti latinské Ameriky – chybí kapitál

RYSY VÝVOJE PŘEDNÍCH EKONOMIK V TOMTO OBDOBÍ

Velká Británie:

- neustále narůstá význam průmyslu, ztrácí pozici prvního výrobce, je až na 3 místě, dochází k velké depresi ekonomiky – příčiny:1. zahraniční obchod – snadný dovoz surovin, potravin, ale i lidské práce, na 2. straně

snadný vývoz hotových průmyslových výrobků chybí tlak na snižování nákladů, na zvyšování investic, ke zvýšení konkurenceschopnosti, nejsou schopni obstát oproti podnikům USA

2. vývoz kapitálu – pořád největší vývozce kapitálu – chybí kapitál uvnitř ekonomiky – pro rozvoj, modernizace

3. chybí kvalifikovaná lidská práce – zaostalé školství, poslední velká průmyslová země, která zavedla povinnou školní docházkou

- je největší dovozce i vývozce a udržuje si pozici prvního bankéře světa

Francie:

- 2. největší koloniální mocnost, ztratila ve válce proti Prusům – Alsasko-Lotrinsko (uhlí), musela zaplatit 5 mld. franků

- zahraniční expanze vede k tomu, že chybí zdroje doma k inovacím- přetrvává velký význam zemědělství, dlouho v průmyslu převládá lehký průmysl,

převládá malovýroba- malá dynamika francouzské ekonomiky málo prostředků- nízký stupeň urbanizace, podniky jsou malé, aby nalákali lidi z venkova (40 %

obyvatelstva ve městě)

Německo:

- poslední ze zemí první vlny industrializace, zpočátku zaostává, po sjednocení a spojení vnitřního trhu prudký rozvoj, má dostatek zdrojů – železné rudy (Lotrinsko), uhlí, nové způsoby výroby oceli

- opožděný start má 1 výhodu – používá nejmodernější techniku a technologii té doby, zavádí se nová odvětví, je průkopníkem elektrotechnického a chemického průmyslu

Rysy německé ekonomiky:- žádná pracovní disciplína- velká intenzita práce- skvělá organizace práce- nízké mzdy

21



USA:

- poskytují příklad nejefektivnějšího rychlého rozvoje národní ekonomiky- r. 1790 – 4 mil. lidí, 1870 – 40 mil., 1915 – 100 mil. lidí, obrovská expanze lidí do

USA, USA přistěhovalci vítali, lidí málo, půdy bylo dost (symbolicky 1 dolar), velká poptávka po lidské práci velké důchody

- vyšší životní úroveň (nedostatek lidské práce)- vhodná hospodářská politika – politika zvelebování

Základní faktory rozvoje ekonomiky USA:- obrovské přírodní bohatství – půda, lesy, ropa, rudy- obrovský příliv přistěhovalců- obrovský příliv kapitálu – jsou zde vyšší zisky, přistěhovalci si vzali vlastní majetek- vhodná hospodářská politika – celní ochrana ze strany státu- stát buduje infrastrukturu – železnice- USA se staly centrem technického pokroku, podnikatelé se snaží zavádět

nejmodernější stroje, k tomu je vedou vysoké mzdy- rozvíjí se zemědělství- rychleji roste průmysl

Před 1. světovou válkou – průmysl zaměstnává 32 % obyvatelstva, v zemědělství 30 %USA se staly 1. průmyslovou velmocí světa, pro ekonomické síly byly významné války, které rozšířily území do současné podoby.

Rusko:

- pozdní nástup do nového výrobního způsobu (1861 – zrušeno nevolnictví)- četná povstání donutilo reformy shora- rolníci získali osobní svobodu, ale z povinnosti vůči feudálům se museli vykoupit,

pomalý rozvoje zemědělství v Rusku (občinové vlastnictví) – brzda rozvoje- až do 1. světové války je zemědělství zaostalé, průmysl – pomalý vývoj, projevuje se

vliv státu (buduje železnice), pořád agrární země do 1. světové války

Japonsko:

- poslední země, kde probíhá industrializace v 19. století, jediný stá t, kde chyběly západní tradice, do poloviny 19. stol. odmítá Japonsko západní vliv

- v r. 1854 – USA se vylodily v Tokijském zálivu a vynutili si určitá privilegia, ale také Anglie Holandsko – určitá privilegia

- pro další rozvoj Japonská má obrovský význam hnutí mladých samurajů (osvícená vláda), toto hnutí zrušilo feudální hranice, průmysl a finanční kapitál a finanční postupy byly dovezeny z mnoha zemí

- mladí Japonci studují po celém světě

Řešení finančních problémů:1. stanovení pozemkových daní2. nová bankovní soustava podle USA

22



Zpočátku je to zemědělská země a export rýže, ryb umožňuje dovoz surovin a strojů. Základními odvětvími – hedvábí, bavlna. Výroba hedvábí – nosné odvětví, bavlna zanikla.Dochází k pomalému rozvoji těžkého průmyslu v tomto století. Celkově došlo k obrovskému nárůstu ekonomiky a později politické síly, což se projevilo 1894 – 1895 vítěznou válkou proti Číně, o 10 let později proti Rusku.

ČESKÁ EKONOMIKA PO ROCE 1526

- ekonomika na území Čech, Morava, Slezska do Bílé Hory- období po Bílé Hoře- manufakturní období – ekonomika do 1. sv. války

EKONOMIKA NA ÚZEMÍ ČECH, MORAVA, SLEZSKA DO BÍLÉ HORY

1526 – nástup Habsburků, řádně (sněmem) dosazen Ferdinand I. – energetický panovník, na české země byl velice přísný. Ferdinand I.:

1. střet se stavy2. došlo k omezení síly měst – královským městům vzal všechna privilegia, na čas zrušil

cechy, královská města platila zvláštní daně (postupné) došlo k znevýhodnění měst oproti feudálům, potrestal přísně i feudály, ale pouze jednotlivce (zkonfiskoval statky).

Finanční problémy se snažil řešit daněmi, ale především židovským regálem (obrovsky zdanil Židy na určité období je vyhnal ze země, za 20 let se vrátili a jejich finanční moc sílila). Dochází k zostření střetu mezi městem a režijním velkostatkem feudálů – ti v tomto období významně rozšiřují své ekonomické aktivity (v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a prodával režijní velkostatek přebytky stal se vážným konkurentem městských podnikatelů).

Do roku 1620 dochází stále k úpadku měst. České země a jejich ekonomika byla postižena cenovou revolucí (inflací), která probíhala v celé Evropě díky obrovskému přílivu zlata a stříbra z Latinské Ameriky a východních zemích. Český stát a jeho ekonomika ztráceli své postavení, které předtím měli díky významné těžbě stříbra. U nás se v podstatě až do r. 1850 příliš nevyrábělo. Význam byl v politické moci a těžbě stříbra. Ani Praha neměla ekonomickou sílu. Nebyli jsme silný ekonomický stát.

OBDOBÍ PO BÍLÉ HOŘE

Bílá Hora – žoldáci, kteří byli najati na hlídání Prahy nedostali žold, zatímco na druhé straně vojáci měli žold a motivaci.Důsledky Bílé Hory:

- byl zkonfiskován majetek šlechty, bylo zabaveno 497 panství, což byly ¾ majetku mimo majetku církve a krále, netýkalo se nejbohatších šlechtických rodů

- byla potrestána města – ztratila své práva, přišla o všechny statky- ztráta části politického národa- ztráta hospodářského potenciálu (okolo 30 % obyvatel odešlo, odvezli si svůj majetek)

23



- přišli němečtí obyvatelé, kteří osídlili pohraničí

Od roku 1627 dochází k vzestupu Albrechta z Valdštejna (získal vysoké postavení, potom ho ztratil a pak opět získal), svého času měl největší armádu, kterou musel vyzbrojit rozmach strojního průmyslu (největší podnikatel do Bati).Císař vydal Berní patent (1623) – došlo k jednotnému zdanění obyvatel, od tohoto roku vybírá daně civilní správa, základem daňové soustavy je daň z usedlosti.

Zatímco v Evropě neustále sílily v ekonomice států ty prvky nového výrobního způsobu a docházelo k postupnému rozkladu feudalismu, u nás dochází k stabilizaci feudalismu, tj. vládnou monopolní a naturální struktury ekonomiky nástup trhu v naší zemi opožděn. Tento proces stabilizace feudalismu je upevněn ještě navýšením roboty v našich zemích. Až 100 dní v roce museli pracovat na panském. V městech pomalu začíná oživení cechovní výroby (v jiných státech manufaktury, u nás cechy). Situace v českých zemích byla o to horší, že vždy císař zde vybíral podstatně vyšší daně než v alpských státech. Postupně však v českých zemích dochází k zavádění, rozšiřování manufaktur (homogenní – specializovala nástroj a člověka). Situace v tomto období, kdy dochází k oživování obchodu v rámci Rakouska, tato situace má odraz v ekonomické teorii:

- uplatňují se zde z části myšlenky merkantilistů, kterým se v německy mluvících zemích říká kameralismus

- nastává příznivější období – Marie Terezie (budovala silnice, zavedla povinnou školní docházku) a dále Josef II. osvícenští panovníci (když nebude silná ekonomická síla, nebude silná politická síla)

V důsledku osvícenských panovníků se v hospodářské politice uplatňovaly tyto principy merkantilistů:

1. stát má dbát na to, aby byly využity zdroje surovin a obdělávána půda2. vývoz surovin bez zpracování má být omezeno na co nejnižší míru3. stát má dbát na to, aby docházelo k růstu kvalifikace4. má být omezen vývoz druhých kovů ze země, obchodní politika má zajišťovat příliv

zlata a stříbra a za dovážené výrobky se má platit zbožím5. stát se má snažit zajistit a vyhledat zahraniční odbytiště

Ve střední Evropě dochází k postupné přeměně feudálně výrobních vztahů v nové výrobní vztahy cestou reforem, které mají počátek za Marie Terezie. I v našich zemích proběhla buržoazní revoluce v r. 1848, ale nezvítězila.

Na základě reforem dochází k vyvazování z půdy – 1/3 ceny byla snížena srážkou spjatou z daní se státní správou, 2/3 ceny byly šlechticům, církvi hrazeny (1/3 hradil, kdo si chtěl půdu koupit – rolník a 1/3 stát). Takhle se masa rolníků dostala k půdě.

Pro české země je charakteristické, že postupně se staly nejvíce průmyslovou částí Rakouska. Dochází k rychlejšímu rozvoji průmyslové výroby v našich zemí, čemuž prospěla vhodná hospodářská politika především uplatňovaná Albínem Bráfem.

Ve 2. pol. 19. stol. dochází k prudkému rozvoji na území českých zemí průmyslové výroby. Rozvíjí se zahraniční obchod, jsou odstraněny celní bariéry v rámci celého Rakouska-Uherska (toto odstranění pomáhá rozvoji průmyslu) díky všem skutečnostem Rakousko-Uhersko zaujímá v roce 1913 6. místo objemu průmyslové výroby světa.

24



1. SVĚTOVÁ VÁLKA A OBDOBÍ MEZI SVĚTOVÝMI VÁLKAMI

1. situace ve světovém hospodářství na konci 19. a počátku 20. století2. příčiny, průběh a důsledky 1. světové války3. vývoj světového hospodářství mezi světovými válkami

SITUACE VE SVĚTOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ NA KONCI 19. A POČÁTKU 20. STOLETÍ

Obecné charakteristiky ekonomiky jednotlivých států:

USA - rychlý hospodářský rozvoj – 1. velmoc světa- i přes nárůst populace nedostatek pracovních sil vyšší mzdy vyšší životní úroveň,

vyšší spotřeba vyšší poptávka motivuje k růstu výroby, rozvoj zemědělství, uplatňování strojů – výroba se koncentruje ve všech oblastech, zavádí se pásová výroba (roste produktivita práce)

- rozvoj vědy a techniky a uplatňování ve výrobě- ekonomika USA se odtrhuje od dění v Evropě

NĚMECKO - 2. průmyslová velmoc světa- vyspělé hospodářství založené na rozvoji železáren, oceláren, ale i moderního

chemického a elektronického průmyslu- prudký rozvoj výroby dopravních prostředků- chybí zdroje surovin, což je brzdou snaha Německa o přerozdělení světa

FRANCIE - 2. koloniální mocnost světa charakteristická tím, že v její ekonomice dochází k malým

investicím, říká se jí bankéř světa- rozvoj ekonomiky je bržděn nejen malými investicemi, ale i ztrátou Alsaska-Lotrinska

(1870-1871)- kapitál je vyvážen do zaostalejších oblastí (Turecko, Rusko)- francouzské hospodářství má malou dynamiku

ANGLIE - 1. koloniální mocnost světa- ztratila postavení ekonomicky nejsilnější země- ekonomika má malou dynamiku, malou konkurenceschopnost, přesto zaujímá

významné postavení v zahraničním obchodě díky obchodu se svými koloniemi- udržuje si postavení na moři

JAPONSKO - nastupující stát s feudálními přežitky, který se otvírá světu (příliv kapitálu, odchod na

zahraniční univerzity)- vhodná hospodářská politika podporuje modernizaci ekonomiky, moderní formy

podnikání a obchodování s vyspělými státy Japonsko přebírá moderní techniku a technologii od vyspělých zemí

25



- nedostatek surovin je brzdí (96 % surovin se dováží)

RAKOUSKO-UHERSKO - je zaostalejší partner nejvyspělejších zemí- hospodářství je nesouměrné- dochází zde ke koncentraci průmyslu – železářský průmysl Rakouska-Uherska se

nachází ze 75 % v českých zemích, textilnictví R-U z 80 % v českých zemích, výroba cukru R-U ze 75 % v českých zemích

- celkově je nedostatek pracovních příležitostí velká migrace do zahraničí

RUSKO - hospodářsky i politicky nejslabší stát mezi velmocemi- přežívají zde nevolnické poměry- velké podniky ovládá zahraniční kapitál- není schopno využívat přírodního bohatství- zaostává ve všech oblastech – chybí investice, kvalifikovaná lidská práce- velká síla feudálů, šlechty obrovská neproduktivní spotřeba feudálů

Z této obecné charakteristiky vyplývají i mezinárodní vztahy před 1. světovou válkou: - toto období je charakteristické bojem o trhy, o získání či udržení kolonií, tj. o přístup

ke zdrojům- dochází k nové vlně expanzivity:1. nejagresivnější zemí je německo – prožívá hospodářský vzestup, chybí zdroje, snaha

získat nové kolonie2. zájem Rakouska-Uherska, ale i Německa je zaměřen na Balkán, připojuje Bosnu a

Hercegovinu3. zájem o Balkán má též Rusko – snaží se vytlačit Rakousko-Uhersko a odvrátit

povinnost od sociálně-ekonomických problémů, snaží se podpořit Balkán v proti tureckém boji

4. Anglie se snaží udržet své koloniální panství, nadvládu nad mořem a postavení v zahraničním obchodě

5. Japonsko se snaží získat nadvládu na Dálném východě6. Francie se snaží udržet své koloniální panství a získat zpět Alsasko-Lotrinsko7. USA se snaží udržet postavení 1. velmoci, snaha o další přístup ke zdrojům – válka se

Španělskem

1870 – 1871 v Evropě- poté válce nastalo období několik desítek let neválčení- všechno spělo k tomu, že se válčit bude- všechny země se postupně připravovaly na další proces- v Evropě v tomto období klidu dochází k nerovnoměrnému vývoji – války probíhají

mimo Evropu – jak hospodářskému, tak sociálnímu, nahromaďují se zde neřešené národnostní problémy, především uprostřed mnoha národních států

- roste ekonomická síla velkých nadnárodních monopolů – mocenských skupin- díky rozvoji dopravy, nové technice, militarizaci státu a růstu nacionalismu i rasismu a

vlivu tisku na veřejné mínění, je v tomto období postupně připravováno na válku značné množství obyvatelstva planety

26



PŘÍČINY, PRŮBĚH A DŮSLEDKY 1. SVĚTOVÉ VÁLKY

Největší hrozba války byla z Německa, kde vládl Bismarck, který si uvědomoval, že by musel válčit na 2 frontách Německo uzavřelo dohodu a spojilo se s Rakouskem-Uherskem (1879) a později přistoupila Itálie a r. 1882 vznikl v Evropě mocenský spolek – Trojspolek vedlo k narušení politické rovnováhy v Evropě

Francie musela hledat oporu, neboť ji hrozilo nebezpečí z Německa, proto došlo ke dohodě s Ruskem a r. 1907 se přidala Anglie a vznikla Trojdohoda. V Evropě stály proti sobě 2 spolky.

Příčiny 1. světové války- záminkou se stal atentát v Sarajevu v červnu 1914- mezi hlavní příčiny patří rozpor mezi mocenskými bloky o získání nových kolonií a

trhů, především Německo uplatňuje tuto expanzivní politiku a prosazuje zájmy národní nad zájmy všech ostatních států

Průběh 1. světové války- probíhala na 4 bojištích – Srbská fronta, Ruská (východní) fronta, západní fronta,

italská fronta- závěr – do tohoto válečného konfliktu bylo postupně vtaženo 28 států a 1,5 mld. lidí

včetně koloniálních oblastí, do armád bylo povoláno 70 milionů vojáků, zahynulo, zmrzačeno, ztraceno 37 mil. a 12 mil. civilistů

Důsledky války- poprvé došlo k válce na celém světě- tato válka představovala obrovskou ničivou sílu (tanky, letadla)- v dějinách lidstva se nenachází druhý takový konflikt, který by byl tak náročný na

výzbroj, výstroj a potraviny a který by přinesl takové oběti na životech- ekonomika mnoha států se musely přizpůsobit této válce, dochází k militarizaci

ekonomik, přerušují se obchodní vazby a styky mezi státy, mění se struktura výroby, dochází k poklesu životní úrovně

- válka zasáhla především evropské státy- zámořské státy především USA a Japonsko, ale i některé zaostalé země (Čína, Indie) a

též Austrálie a Nový Zéland na této válce vydělávají (USA během války 1,6x zvýšily svůj obrat)

- v Evropě se v ekonomice prosazovala direktivní (příkazová) vojenská hospodářská politika – neboť jenom stát byl schopen připravit ekonomiku na válku

- militarizace podporuje růst těžkého průmyslu a ústí do inflace, která postihuje celou Evropu

- válka skončila vítězstvím Trojdohody, dochází však ve světě ke změně oblasti politiky a ekonomiky:

1. klesá význam Evropy – rozpadly se 4 monarchie (Ruská, Německá, Habsburská, Turecká) a vznikly nové státy – Rakousko, Maďarsko, Československo, Jugoslávie, Polsko

2. došlo k velké říjnové socialistické revoluci v Rusku, která dala základ ke vzniku 1. sociálního státu (1922)

3. z ruské říše se oddělily 3 pobaltské republiky, Finsko a bylo obnoveno Polsko

27



Ekonomickým vítězem 1. světové války se staly USA. Upevnily si svoji pozici 1. velmocí světa. Staly se největším vývozcem. Přeměnily se z dlužníka k největšímu věřiteli světa. Dolar se stal po libře mezinárodním platidlem. Došlo ke zrychlení ekonomického vývoje v Japonsku. Dochází k pokusům o sociální revoluci i v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Finsku.

VÝVOJ SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MEZI SVĚTOVÝMI VÁLKAMI

Ve světovém hospodářství zvláště a Evropě dochází k poválečné obnově ekonomik. Charakteristickým rysem je, že klesá význam státních zásahů v hospodářském procesu. V hospodářství dochází k uplatnění nových technických a technologických vynálezů, které byly válkou odloženy (výroba elektromotorů, zavádění elektřiny, telefony, rozhlas). Rozvoj automobilové a letecké dopravy, rozvoj chemického průmyslu a nové uplatnění pásové výroby ve světě.

Dalším charakteristickým rysem je dynamický rozvoj hospodářství až do r. 1929 dochází k nárůstu průmyslové výroby oproti roku 1914 o polovinu. I v tomto období se světové hospodářství vyvíjí cyklicky a můžeme tedy sledovat:

- první průmyslový cyklus – od r. 1920 – 1929 těžiště tohoto cyklu je na vzestupné části, malá krize se v Evropě objevila v roce 1920 – 1921 (Německo – spjato s inflací), v postižených zemích se tato krize vyhnula, následná konjunktura trvá až do vzniku větové krize do r. 1929 – 1933, spouštěcí impuls – byl černý čtvrtek rozpad světového hospodářství (ti co byli bohatí, zchudli), krize postihla největší země světa, byla celosvětová, ovlivnila život na planetě

- druhý cyklus – 1929 – 1937, měl celou řadu zvláštností, došlo k mimořádnému propadu výroby – průmyslová výroba světa klesla o 37 %, 30 mil. lidí nezaměstnaných, krize nepostihla Sovětský svaz, zhroutil se bankovní a úvěrový systém, v tomto období zbytek zemí zrušil směnitelnost svých měn za zlato (kromě USA – zrušily 1971)

Krize v letech 1929 – 1933 měla tak hluboké dopady proto, že byla spojena s agrární krizí – rostly zásoby potravin, ceny klesaly, ale zboží bylo přesto neprodejné.

Rozvoj kapitalistického výrobního způsobu přivedl kapitalismus k hranici, kdy nebyl schopen fungovat dál pouze na základě tržního mechanismu.

Země se snažily řešit svoji situaci zvýšením exportu zboží, zesílila snaha o získání nových trhů zostření rozporů mezi státy. Tato situace ve světovém hospodářství nalezla svůj odraz v ekonomické teorii:

1. až do krize 1929 – 1933 existovala teorie dokonalé konkurence a od roku 1933 jak v USA, tak v Anglii teorie nedokonalé konkurence

2. jako cesta z krize je navrhována ekonomickou teorií hospodářská politika uplatňující státní zásahy, základem nové hospodářské politiky je učení keynesiánství (soukromý sektor není schopen vytvořit tak velkou agregátní poptávku, která by umožnila vytvořit reálný produkt, který by se blížil potencionálnímu, v důsledku, že agregátní poptávka není tak vysoká plýtvání zdroji)

28



Jednotlivé ekonomiky mezi válkami

USA - zpočátku se zachovaly tak, že při začátku 1. světové války drželi neutralitu, do války

vstoupily až na konci (1917) jako poslední z velmocí – 2 důvody pro vstup:a) podílet se na poválečném uspořádání světab) vzhledem k tomu, že poskytly obrovské úvěry Anglii, Francii, nemohly

porážku těchto zemí připustit

- během války záplava objednávek, po 2. světové válce – v Evropě nastává poválečná obnova podporuje růst ekonomiky USA, ovšem v letech 1920 – 1921 postihuje ekonomiku první malá krize

- poté již následovalo období dalšího rozvoje až do r. 1929- v té krizi (1920 – 1921) – hospodářská politika proti přistěhovalství, stát zasahoval do

ekonomiky- v roce 1929 se USA staly epicentrem světové hospodářské krize, z USA se krize šířila

do ostatních zemí světa, rozvrácen finanční trh, došlo k poklesu průmyslové výroby a výroby v zemědělství, farmáři snižovali cenu, snižovala se efektivita objevily se hluboké sociální problémy

- snaha o řešení této situace nová hospodářská politika založená na těchto principech:1. dochází ke státnímu dozoru nad bankami2. dochází k devalvaci dolaru se snahou podpořit vývoz3. farmářům jsou vypláceny odměny za neobdělávání půdy4. upraveny sociální problémy dělnictva v tzv. kodexech práce (stanovena minimální

mzda, maximální pracovní doba v týdnu)5. stát financuje veřejné práce z federálních zdrojů s cílem snížit nezaměstnanost

- postupně se zlepšováním situace sílil odpor podnikatelských kruhů proti této hospodářské politice, vyústění bylo zrušení těchto principů Nejvyšším soudem USA (1935), ale až do 2. sv. v. období pomalé konjunktury, v ekonomice USA se můžeme setkat s dalšími krizovými jevy, které však postihly některé oblasti ekonomiky

FRANCIE - před 1. světovou válkou byla největší bankéř- během 1. světové války se stala velikým dlužníkem- po 1. světové válce dochází k rozvoji průmyslové výroby, což souvisí s poválečnou

obnovou ekonomiky- během 1. světové války bylo 60 % výroby oceli a 70 % těžby uhlí zlikvidováno

29

potenciálníprodukt

AS

ADprodukční mezera

inflační mezera

AD´

Produkční mezera – v ekonomice nejsou využívány všechny zdroje, zejména lidská práce

P

Q



- poválečná obnova zvýšila investice zvýšila se agregátní poptávka- ztratila asi 1,4 mil. lidí- obnova postupuje pomalu, zemědělství je stále důležitým odvětvím ekonomiky- existovaly faktory, které podporovaly růst ekonomiky – návrat Alsaska-Lotrinska- hlavní snaha ekonomiky do 2. světové války je obrovská koncentrace průmyslové i

zemědělské výroby- celkově francouzská ekonomika má ve srovnání s USA malou dynamiku- chybí investice, modernizace- krize francouzskou ekonomika nepoznačila tolik jako ostatní státy (malé tempo pádu

dolů)- nedostatek pracovní síly nebyla velká nezaměstnanost- celkově je to období stagnace a mírného vzestupu francouzské ekonomiky

ANGLIE - kdysi 1. země světa, první v zahraničním obchodě, 1. ve vývozu kapitálu- z 1. světové války – 900 000 mužů mrtvých- posílila pozici v Evropě, protože Německo bylo poraženo- po přeměně vojenské ekonomiky na civilní dochází k mírnému vzestupu, který je

vystřídán stagnací- chybí dynamiky- musí splácet 5 mld. dolarů USA- propad v roce 1929 – 1933 není obrovský díky malé dynamice- ekonomickou sílu mají velcí vlastníci půdy (feudálové) neproduktivní spotřeba,

která se nemění- stará zaostala hospodářská politika- výroba poklesla o 20 %, 3 mil. nezaměstnaných- snažila se řešit tuto situaci, vytvořila blok ze zemí, které respektovaly libru cesta

podpory obchodu- zásahy státu do ekonomiky jsou mírnější než v USA, Německu

RUSKO DO R. 1941- vstoupilo do 1. světové války s tím, že zvítězí, brzy se projevily neduhy – nízká

produktivita- r. 1917 bylo Rusko na pokraji krachu- Duma vytvořila prozatímní vládu – aristokrati, v čele státu socialista- se souhlasem Německa se vrátil do Ruska Lenin – zmocnil se zimního paláce- roku 1918 uzavřelo mír s Německem – dohoda nebyla uznána- 1920 – útok na Polsko, 4 roky než zvítězili nad Bělogvardějci – postavili se proti vládě

bolševiků (podporovalo je 14 zemí)- SSSR v čele s Leninem- první, kdo získal z revoluce – rolníci (Dekret o půdě, byla vyhlášena politika

válečného komunismu – znárodnění veškeré půdy, rolníci přestali platit pachtovné, velkostatky zmizely, bylo znárodněno městské hospodářství

- ve snaze odstranit hlad byl vydán zákon Státní obilní monopol (všechno co vyprodukovali kromě osobní a výrobní spotřeby museli odevzdat státu

- ve městech přídělový systém, zrušeny poplatky za elektřinu, za služby existovalo naturální hospodářství, tato hospodářská politika přispěla k vítězství

30



- drobné podniky, rolníci nebyly motivovány (nízká produktivita práce) 1921 vyhlášena nová ekonomická politika (zvýšit motivaci v zemědělství) byla zavedena naturální daň, která byla nižší než předtím, platili zemědělci

- chozrasčot – základem je krytí nákladů a příjmů

- v této nové ekonomické politice bylo 5 sektorů:

1. socialistický sektor – státní podniky2. státně kapitalistický sektor – těm, co patřili, si je od státu pronajali3. soukromokapitalistický – malé podniky4. zbožní malovýroba5. patriarchální (naturální) výroba

- dochází k růstu motivace, přihlíží se k efektivitě (rentabilitě)- 1924 zemřel Lenin – místo něho mohl nastoupit buď Trockij (zvítězil nad

Bělogvardějci, ale pozdě nastoupil do bolševické strany) nebo Stalin (stoupenec Lenina), do čela Stalin, protože se zbavil Trockého (vyhnal ho ze země a poté zavraždil)

Hospodářská politika byla rozdělena do 3 období:

1. vybudovat základy socialistické ekonomiky – preferoval rozvoj těžkého průmyslu (snažil se být soběstačný), dochází k elektrifikaci země, direktivní plánování, problematické zemědělství (ti co půdu dostali, ti na ní byli, stát řešil malou produktivitu tím, že zakládal podniky státní (sovchozy), uskutečnil r. 1922 násilnou kolektivizaci (kolchozy), ti co půdu dostali, museli vstoupit do kolchozů (zabrána půda kulaků)

2. v roce 1933 – 1937 – růst produktivity práce, mezd, průmyslu, zlepšila se životní úroveň, přesto docházelo k velkým ztrátám, v čele nebyli odborníci, preferoval se těžký průmysl (celý svět se připravoval na válku), deficitní financování

3. 1938 – 1942 – přerušen válkou, snaha byla zvýšit životní úroveň, celá ekonomika byla přebudována na vojenské účely

Během období se ze zaostalého státu přešlo k velkému posunu (zvýšila se ekonomická síla země)

EKONOMICKÝ VÝVOJ 1. ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY

- ekonomická struktura ČSR při jejím vzniku- etapy a hlavní znaky vývoje mezi 1. a 2. světovou válkou- vývoj jednotlivých odvětví národního hospodářství- postavení naší republiky ve světovém hospodářství

31



Ekonomická struktura ĆSR při jejím vzniku

- po 1. světové válce – rozpadly se monarchie vznik ČSR, v dalším období byl podporován Anglie a Francie

- faktory, které ovlivnily další vývoj (zdědila 21 % plochy Rakouska-Uherska, 26 % obyvatel R-U a 2/3 průmyslu R-U – čísla vypadala dobře, ale má to záludnosti):

1. zdědila 2/3 průmyslu, ale pouze 1/3 trhu od samého počátku se podniky musely snažit o vývoz (30 % produkce)

2. průmysl byl vybudován pro méně náročný trh Rakouska-Uherska a ještě celně chráněný těsně po světové válce se výrobky reálně těžko prosazovaly

3. rozpadem R-U se většina surovinové základny pro náš průmysl odtrhla mimo území ČSR, z 24 základních materiálů (kromě 3) jsme museli dovážet

4. další nevýhodou byla nevhodná struktura průmyslu, chyběly nové progresivní obory (chemie, elektrotechnika) a byl přebytek spotřebního průmyslu

5. v 1. světové válce byly přetrhány ekonomické a finanční vazby, drtivá většina zemí se snažila o soběstačnost výrobky se hůře prosazovaly

6. vzhledem k poloze – ztratili jsme přístup k moři naše výrobky dražší díky dopravě

7. nerovnoměrné rozdělení uvnitř státu, v českých zemích byl průmysl hlavním odvětvím hospodářství, potenciál průmyslu z 92 % v českých zemích

Hospodářská situace po 1. světové válce – byla výhodnější než u všech sousedů:

1. naše země byla pokládána za součást vítězného bloku (za spojence vítězů) naše ekonomika získala snadnější zahraniční úvěry (anglický a francouzský kapitál)

2. naše ekonomika zdědila značný průmyslový potenciál, 2 problémy – přeměnit strukturu ekonomiky (pro mírové účely silná úloha státu) a provést měnovou reformu – zlikvidovat pozůstatky minulosti

3. rozvoji v zemědělství přispěla pozemková reforma vlastnické přesuny v zemi – půda přechází ze šlechty, církve do rukou podnikatel či drobných rolníků, celkově se změna vlastnických vztahů týkala 1,8 milionů ha půdy, byly vytvořeny zbytkové statky – velice levně kupovali politici z vládních stran – 230 tisíc usedlostí, drobné příděly do 30 ha – 640 000 drobných zemědělců získalo, v průměru to bylo 1,5 ha

Etapy a hlavní znaky vývoje mezi 1. a 2. světovou válkou

1. po pomalé poválečné obnově v r. 1921 postihla naše hospodářství 1. krize pokles průmyslové výroby o 1/4 , růst nezaměstnanosti (450 000 nezaměstnaných)

2. poté následovalo oživení a konjunktura od r. 1925 do 1929 (objem produkce v r. 1929 o ¼ větší než před 1. světovou válkou – pokles nezaměstnanosti, růst životní

32



úrovně – obrovské rozdíly uvnitř státu, mezi našemi dělníky a jinými dělníky, průměrná roční mzda v našem hospodářství – 7 000, finanční špička denní příjem více než 30 000, v tomto období a poté dochází k monopolizaci naší ekonomiky (velké monopoly s koncentrací výroby a kapitálu) – oba typy se vyskytovaly

Druhy monopolů:

- v důsledků tržních sil (přirozený, absolutní) – firma, která umí snižovat své náklady, postupně je snižuje, vytlačuje všechny ostatní firmy z odvětví, vždy se najde firma, která překoná překážky a vnikne, zákonitě se změní v oligopolní

- monopol s regulací (na základě státního vlastnictví) – má pevnější postavení, když se stát domnívá, že umí lépe než firma, stát ji ochrání zevnitř i zvenku, v některých případech je stát jediným odběratelem (např. zbraně) komu přidělí státní zakázku to je jediný výrobce

- k nám proniká zahraniční kapitál do výroby surového železa, ve strojírenství (ČKD, Škodovy závody, Baťa)

3. druhý poválečný cyklus (1929 – 1937) – tento cyklus deformován krizi 1929, u nás tento dopad přišel později (1936), byl daleko hlubší než v Evropě, oživení nastalo na konci r. 1936 a roku 1937, díky zahraničnímu exportu v důsledku připrav zemí na válku, v r. 1933 – 1,3 mil. nezaměstnaných (to představovalo 30 % dělníků) – došlo k rozpadu společnosti – vraždy, krádeže, sebevraždy, v podstatě zasažena každá rodina

Vývoj jednotlivých odvětvích národního hospodářství

- došlo ke změně zaměřené na individuální činnosti (přineslo růst těžkého průmyslu, výroby elektřiny, elektrotechniky, kovozpracujícího průmyslu, chemie)

- v zemědělství (2. nejvýznamnější období) došlo k agrární krizi (první krize z nadvýroby)

- Slovensko neustále zaostávalo, převládalo zemědělství- dochází k rozvoji dopravy (hustá železniční síť), jež podpořily smlouvy, které ČSR

umožnily přístup k moři zmezinárodněním Labe, Dunaje, Odry, ČSR byl přiznán podíl na lodní tonáži na těchto řekách a poskytnuto právo zřídit volné přístavy

- po 1. světové válce došlo k prudkému rozvoji českého bankovnictví, naše země se zbavily závislosti na Vídeňských a Budapešťských bankách Živnostenská banka, Česká průmyslová banka, Agrární banka, Pražská úvěrová banka

- zahraniční obchod (politicko ekonomické vztahy) – ČSR je nuceno dovézt suroviny (z 1/3 – především pro textilní průmysl – bavlna – Indie, hedvábí, len) – železná ruda z Jugoslávie a Švédska

Postavení ČSR ve světovém hospodářství

- ČRS vyváželo sklo, bižuterii (oděvy, boty, kovové výrobky, chmel)

33



- ČSR malý stát, uvnitř Evropy, průmyslově vyspělý stát- postavení naší republiky je příznivě ovlivněno vysokou dynamikou průmyslu i

přílivem zahraničního kapitálu- z naší ekonomiky bylo na tom nejlépe oblast zemědělství (v r. 1928 nejlépe –

zemědělská výroba byla o 5 % vyšší než průměr v Evropě, průmyslová výroba o 13 % nižší, zaostávání v chemii, strojírenství, elektrotechnice)

- dobré bylo zapojení v zahraničním obchodě, rostla životní úroveň, pořád jsme zaostávali za vyspělými sousedy (v Německu 3 x vyšší kupní síla)

2. SVĚTOVÁ VÁLKA

- charakter, smysl, příčiny 2. světové války- etapy 2. světové války- důsledky finanční, lidské, materiální- situace ve světovém hospodářství po skončení 2. světové války

Charakter, smysl, příčiny 2. světové války

- 2. světová válka je pokračováním 1. světové války ve smyslu, že stále více a více se využívá věda, intenzifikace jevů z 1. světové války, je to globální válka (došlo k prohloubení), zasáhla všechny regiony, postihla většinu obyvatelstva planety, na rozdíl od 1. světové války se střety přesunuly na moře, do vzduchu, rozvinula se vojenská technologie (rakety, atomové zbraně), projevila se ekonomická síle některých států

Příčiny (ve světovém hospodářství můžeme spatřit v té době 2 takové základní vlivy – rozpory):

1. dochází k nerovnoměrnému vývoji uvnitř hospodářství (dravé státy bez surovin) – úloha připadla na nacistické Německo, militaristické Japonsko, snaha o přerozdělení světa

2. 2. světová válka se vytvářela z toho, že zde existovaly nové kvalitativní výrobní způsoby (kapitalismus a socialismus), konflikt mezi kapitalistickou a socialistickou soustavou

- 1. ohnisko vojenského konfliktu se objevilo, když Japonsko zaútočilo na Čínu r. 1939, předehrou bylo přepadení Etiopie Itálií, intervencí fašistů ve Španělsku, připojení Rakouska k Německu, krátce nato se staly obětí expanze ČSR a Albánie, 2. světová válka začala přepadením Polska – 1. 9. 1939 a probíhala v několika etapách

Etapy 2. světové války

1. když bylo přepadeno Polsko Anglie a Francie vyhlásily Německu válku (nechali Polsko napospas), Hitler dále připojil Dánsko, Norsko, Francie, Lucembursko,

34



Holandsko, začal se připravovat na Anglii, vzhledem k tomu, že Anglii nerozvrátil, musel odložit bezprostřední ohrožení Anglie

2. přepadení SSSR (22. 6. 1941), dále přepadení amerických základen Japonci, SSSR se stal hlavní sílou proti fašistům

3. rozhodující zlom ve 2. světové válce – bitva u Stalingradu (vítězství stmelilo protifašistickou koalici, bližší spolupráce SSSR, Anglie, USA)

4. ukončení války v Evropě – 1. 1. 1944 – 1. 5. 1945 výrazný růst ekonomické síly (zejména USA), kapitulace Německa 9. 5. 1945

5. od 9. 5. do 2. 9. 1945 – boj se soustředil proti Japonsku 6. – 7. 8. 1945 bomby, 2. září Japonsko podepsalo kapitulaci

Důsledky finanční, lidské, materiální

Finanční náklady – byly střízlivě odhadnuty na 1 trilion dolarů vynaložený na přímé vojenské výdaje (nejsou zahrnuty škody na majetku, ztráta života)

Oběti války:

- celkem násilnou smrtí zahynulo 50 – 60 mil. lidí, hrubý odhad 15 mil. v západní Evropě (7 mil. vojenských obětí)

- v Rusku zemřelo 24 – 30 mil. lidí (1/2 civilistů)- 2 mil. v Číně, 1,5 mil. v Japonsku- Polsko – 6 mil. lidí- u nás 360 000 lidí- v Německu od 6 – 10 mil. lidí- USA – 450 000 vojáků

MATERIÁLNÍ ŠKODY

- v SSSR – 1 700 měst, 70 000 vesnic a 40 000 závodů zničeno- SSSR – 600 mld. amerických dolarů- Polsko – 31 mld. dolarů- Francie – 24 mld. dolarů- USA – 0,5 mld.- škody byly větší než v 1. světové válce díky letectvu

evropská hospodářská situace na konci r. 1945 - nevyrábělo ani ½ produkce r. 1938 – rozvrácení, vítězná Francie se desítky let nemohla vzpamatovat

Situace ve světovém hospodářství po skončení 2. světové války (politické, vojenské, společenské)

1. došlo ke změně poměru sil mezi velmocemi, prudce narůstá politická, vojenská, ekonomická síla USA a SSSR (USA zvětšily svůj obrat 2,6 x)

35



2. dochází k revolučním přeměnám ve světě zavedení nových společenských systémů (blok zemí socialistického tábora – značná politická, ekonomická a vojenská síla, západní Evropa ztrácela vytvoření integračních procesů)

3. dochází k postupnému rozkladu koloniální soustavy

- přes obrovské škody z 2. světové války vyšel SSSR jako vítěz (upevnila se role svazu ve světě) – stal se druhou velmocí světa účast na rozhodování o světě

- dopad na Asii – vymanila se z japonské nadvlády (došlo k boji za osvobození) – r. 1949 vnikla Čínská lidová republika, 1944 – 1949 osvobodila se Indie, Pákistán, Cejlon, Izrael z francouzské nadvlády, později se osvobodil Laos, Vietnam, Kambodža, Sýrie, Libanon

Změny mezi vyspělými tržními státy:

- Evropa byla 2. světovou válkou rozvrácena, došlo k poklesu, mocenskému ústupu Německa, Itálie, Japonska, poklesl opět význam Francie

- Velká Británie se dostala do silné závislosti na USA (obrovský dluh)- USA prudký nárůst obratu (2,6 x), na konci války 60 % průmyslové výroby světa,

v bankách USA – 75 % měnového kmenového zlata, dolar 1. měnou světa

- USA – 1. místo v dopravě, exportu, surovinách, 1. světová velmoc v politice, ekonomice

- Německo též válkou rozvráceno, válečné reparace byly vysoké, mělo zakázáno přístup k nových vynálezům, přístup k patentům v oblasti jaderné technologie, zakázáno zbrojit

Německé hospodářství během 2. světové války:

- 1929 – 1933 postiženo hlubokou krizí, Hitler se dostal k moci dal jim práci, východiskem z krize byla hospodářská politika budovaly se dálnice, později se připravují na válku, rozvíjí se zaměstnanost, ekonomika, životní úroveň

- základní rysy německé hospodářské politiky:

1. zapojování do válečného úsilí2. budování velkoprostorového hospodářství s cílem zabezpečit samostatnost3. byla snaha ke vlastnickým přesunům ve prospěch německého kapitálu4. zapojení ekonomiky dobytých zemí do výroby (využívání zdrojů – nucené práce 30

mil. lidí)5. otevřené loupení majetku dobytých zemí (velký potenciál z obsazených zemí)

ČSR válečně řízené hospodářství – naše zem nejdůležitější základnou pro Hitlera (zbraně), poměrně vyspělá

Hospodářská politika Německa v průběhu 2. světové války:

1. státní řízení průmyslové výroby (oběhu) – stát určoval podnikům výrobní program, přiřazoval zakázky

36



2. centrální regulace zemědělské výroby – přídělový systém, dodávkové povinnosti – přiděloval suroviny, pracovní prostředky,

3. přísná kontrola zahraničního obchodu a mezistátního platebního styku – povolovací řízení

4. státní řízení mezd a platů (stát řídil i závazné ceny), snažil se zachovávat nízkou cenovou hladinu, rozmisťování pracovních sil prostřednictvím úřadu práce, totální mobilizace (nasazování do Německa, od nás – více než 0,5 mil. lidí)

5. přídělový systém

Závěr: v důsledku militarizace ekonomiky vzrostla výroba o 18 %, zaměstnanost o 35 %, dochází ovšem v podrobených zemí k poklesu produktivity práce, vyvoz na úvěr (nikdy jsme nedostali zaplaceno), docházelo k inflaci (vedlo opět ke znehodnocení, inflačním přebytkům oběživa), nedobytné pohledávky v Německu, odcizení zlata, devizových rezerv, hluboký pokles mezd, zachycení pohledávky ČNB vůči Německu – 150 mld.

VÁLEČNÁ EKONOMIKA VELKÉ BRITÁNIE

- počátek války – ekonomicky nepřipravena, rychlá přeměna pomocí zahraničních prostředků (USA), obrovské zadlužení GB v průběhu války, snaha řešit z vnitřních zdrojů (růst daní), odprodeji kapitálových účastích Velké Británie ve světě USA, ekonomicky postižena odtržením od surovinových zdrojů (v důsledku ponorkové války) pokles výkonnosti, zadlužení Velké Británie činilo 30 mld. amerických dolarů

- Velká Británie sice zvítězila, ale ekonomicky, politicky, vojensky ztratila své postavení

USA

- vstoupily do války r. 1941, ale již před válkou došlo k prudkému vzestupu průmyslové výroby v důsledku přípravy na války

- průmyslová výroba se v průběhu 2. světové války více než zdvojnásobila, zesílily státní zásahy do hospodářství, obrovské státní zakázky (na zbraně, lodě), zvyšování daní, roste zadlužení státu, soukromý sektor se rozvíjí, růst životní úrovně, hospodářství

SSSR

- obrovské materiální, finanční škody, ale postupný nárůst výkonnosti ekonomiky po přestěhování podniků za Ural, na konci 2. světové války byla hospodářská produkce zhruba o 2 % nižší než v r. 1940

- obrovské náklady (zatížení) částečně hrazeny zahraniční pomocí (vyšší daně, emise cenných papírů, státní půjčky, veřejné sbírky)

Ve světě rozvrácení mezinárodního měnového systému, snaha o řešení – 44 zemí v r. 1944 na základě Brettonwoodských dohod se snažilo založit mezinárodní měnový systém založený na americkém dolaru

37



ROZVOJOVÉ ZEMĚ

- motyková kultura – jeden den stejný jako druhý, každodenní boj o přežití- obrovská propast mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi- způsob – všestranný sociální ekonomický rozvoj (ne nárůst pouze

makroekonomických ukazatelů, ale i v oblasti nového zřízení, hospodářská a důchodová politika)

Jak se přiblížit – měl by se naplnit?

1. vyšší uspokojení materiálních potřeb 2. zabezpečit, aby se vrátil pocit sebeúcty (ten existoval, ale je těžké být hrdý na národ,

když svět mi ukazuje, jak jsou lidé bohatí), chybí naděje, že to bude lepší3. svoboda – ne v politickém, ideologickém smyslu, rodina se může svobodně

rozhodnout, co bude dělat (žena – zda studia, ne děti)

Pro rozvojový svět je charakteristický proces diferenciace (některé země bohaté např. díky ropě), proces diferenciace probíhal v etapách:

1. rozhodujícími silami byly různé startovací podmínky po 2. světové válce (země Latinské Ameriky – 1820 získaly svobodu, byly o krok dopředu, chudé byly především Asijské státy)

2. 70. léta – hybnými silami jsou především zdroje surovin (ropa – země znárodněly ropné zdroje – stát převzal, cena ropy až 34 dolarů za barel, některé země byly katapultovány nahoru, většina států propadá (země Afriky – propadly se do suterénu)

3. od 80. let – nejsou zde hybné síly, ale celé soubory sil (vedou k tomu, že je v některých státech je zajištěn trvalý posun), způsob přizpůsobování měnícím se podmínkám (i ČR), objevila se skupina zemí (jihovýchodní Asie), která dohání vyvinuté země

2 okruhy problémů:

- jestliže na této planetě existuje skutečná dynamika, tak je to v rozvojových zemích- cokoliv o nich řekneme, vždycky je to pravda, je velice těžké říci charakteristické

rysy, není to poplatné pro všechny

Obecná charakteristika rozvojových zemích:

1. nízká ekonomická úroveň vyjádřeno HDP na obyvatele (některé státy jsou ekonomicky silné) – 2 skupiny zemí, které se odtrhli od charakteristických rysů:

- nově industrializované země – země Latinské Ameriky (Argentina, Mexiko, Brazílie, Uruguay) a Asie (Singapur, Jižní Korea, Taiwan, Malajsie) – dosáhly vyššího ekonomického rozvoje na základě průmyslového rozvoje

- ropné země

2. nízká životní úroveň

38



3. nízká produktivita v ekonomice 4. problém příliš úzkého vnitřního trhu (naturální forma hospodaření, od výroby pro

spotřebu neprochází přes trh, stát nemůže ovlivnit ekonomiku – nemá nástroje)

5. monokulturní charakter ekonomik (převážně zemědělství – pěstování několika odrůd nebo pouze těží)

6. mnohosektorovost ekonomiky – je tady státní sektor, státně kapitalistický sektor, soukromokapitalistický sektor, malovýroba, naturální sektor, existuje hluboká ekonomická propast – to je v technice, technologii

Zdroje růstu:

- lidská práce (základní výrobní faktor – kvantitativní a kvalitativní problém, 70 % lidí v zemědělství, místo aby dovážely stroje, dováží potraviny, lidé nejsou připraveni na nové technologické způsoby – postoje, kvalifikace, zdravím)

- otázka kapitálu - nerostné bohatství – Brazílie, Mexiko (mnoho surovin), 1 surovina – Bolívie, Chile,

jiné země nemají nic (Jemen)

Populační problém – během 40 let, od r. 1950 – 1990 počet lidí vzrost 2 x, týká se rozvojových zemíPočítání obyvatelstva – pro daně, odstraněny překážky (snížila se úmrtnost – 15 mil. dětí umře hlady), mají tolik dětí, protože jsou chudé (díky nízké produktivitě práce).

Rozvojové země (RZ)- problém, který se táhne vším ostatním, je populační problém (vždy, když dojde ke

změnám, narůstá počet obyvatel, týká se pouze rozvojových zemích (abychom se v Evropě reprodukovali, každá žena by měla porodit 2,3 potomka)

- nastala situace, že během 40 let (1 generace) se počet lidí od 1950 zdvojnásobil- příčiny nárůstu obyvatel:1. dochází k rozvoji životní úrovně v těchto státech po získání samostatnosti – vyšší

úroveň výživy2. vyšší úroveň zdravotnictví

Tolik dětí je v RZ proto, že jsou chudé (70 % lidí pracuje v zemědělství, nízká produktivita práce), musí být dětí více, aby stačily rodiče uživit. Je zde problém spočítat lidi (Francie, Německo – přiznávají odchylku 1 – 2 %), pouze se počet odhaduje, tyto odhady podléhají politickým vlivům (jestliže vládnou představitele kmenů, protože jsou největší a poté zjistí, že tomu tak není zfalšují statistiky). V Číně vyšel zákon na regulaci populace (ve městě 1 dítě, na vesnici 2 děti) pobíhají děti, které se nikdy nenarodily, nemají nárok na zdravotní péči.

Otázkou je, zda tato planeta je schopna uživit narůstající počet obyvatel:

1. ano, je schopna, jen je třeba využívat všech prostředků, které jsou k dispozici, i když velká část hladoví, půda není využívána

2. je možné odstranit hlad, když budou zdroje lépe přerozdělovány ve prospěch chudých (desítky let poskytovaly zdroje a z nich sami čerpali málo)

39



3. není schopna uživit, lidstvo musí počítat s tím, že se budou objevovat problémy společnosti – hladomory, války

Řešení není v tom, že někomu přikážeme, kolik má mít dětí řešení je ve svobodě (bude se moci na základě všestranného sociálně ekonomického rozvoje rozhodnout pro kariéru, studium, děti, cestovat).

Tempo porodnosti se v RZ příliš nemění. Tím, že je lepší výživa, tak počet obyvatel narůstá (nejrychleji v Nigérii).

Otázka nezaměstnanosti v RZ:

- tím se vyspělé země nezabývají- otázka nezaměstnanosti jakoby v rozvojových zemích vůbec nebyla- základní příčinou je, že dochází k rozvoji výrobních sil, zpracovatelský průmysl nabízí

kvalitnější výrobky, vyrábí dokonalejší stroje vytlačuje lidskou práci (obecná příčina nezaměstnanosti)

- otázkou je, zda ekonomika je schopna přijmout uvolněnou silou – pokud ano, nezaměstnanost neroste

- je zde i dobrovolná nezaměstnanost- různé formy nevyužití práce – předčasný odchod do důchodu, částečné využívání

pracovní doby, různé formy skryté nezaměstnanosti, lidé nejsou schopni pracovat po celou dobu (částečná nezaměstnanost) ze zdravotních důvodů

- nabídka a poptávka pracovních příležitostí se řídí trhem- poptávka po vzdělání je dána tím, jak se mění jeho život, když to vzdělání získá, ten,

kdo získá vzdělání a má kvalifikaci a může nastoupit do nějaké továrny ten v nejvíce zaostalých částech světa změní svůj život, je to otázkou, jakou má šanci, když má vzdělání, aby získal místo (jak se změní životní úroveň, když místo získá)

- nabídka je většinou regulována tlakem na vládu k vytváření pracovních příležitostí, omezení je v penězích, které jsou k dispozici

- i když získají vzdělání, tak neduhy života zůstávají stejně (těžké životní podmínky) otázkou je, jestli tato hospodářská politika je vhodná či ne

- pokud náklady na vysokoškolské vzdělání a příjmy odrážejí produktivitu práce – státy vydávají 40 % pro úzkou skupinu, měli by peníze věnovat spíše na vytváření pracovních příležitostí.

- problémem je získání středoškolského vzdělání (základní škola a vysoká škola je zdarma), protože SŠ se platí, rodina se musí umožnit oběť, aby získal SŠ vzdělání.

Budoucnost RZ s obrovským tempem vědecko technického pokroku:

- pokud nenaskočí, tak nemají šanci- dynamika je obrovská- řeší problém mechanizace a vědeckotechnického pokroku- mají používat zastaralé techniky nebo používat modernější (finančně náročná,

prohlubuje nezaměstnanost)?- tam, kde se vyváží, moderní technologie; tam kde ne – kapitálově dostupná, zaostalá

technologie

40



VÝVOJ EKONOMIK VYSPĚLÝCH TRŽNÍCH STÁTŮ DO 1950

- obecná charakteristika tohoto období- situace se světové ekonomice po roce 1945- změna úlohy státu po 2. světové válce po dnešek- integrační principy ve světě- celková charakteristika světového hospodářství po 1973- hospodářský vývoj v jednotlivých zemích

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA TOHOTO OBDOBÍ

Poměrně výrazným charakteristickým rysem je vysoké tempo ekonomického růstu, dynamika růstu je charakteristická.

Na konci 2. sv. v. Evropa zničena, válka přešla tam i zpátky, v Evropě dochází zpočátku k rychlé obnově ekonomik, které byly rozvráceny – vznikla na půdě OSN – Správa OSN pro pomoc a obnovu (48 členských států), pro Evropu a svět bylo poskytnuto 25 mil. tun zboží. Tato společnost zabezpečovala proces obnovy do poloviny roku 1947.

Dále byl proces obnovy do r. 1952 ovlivňován Marshallovým plánem:

- zabezpečoval obnovu- umožňoval vytvářet podmínky, aby země používaly vlastních zdrojů, nastartoval

ekonomický růst- bylo poskytnuto 17 mld. USD, především z Anglie, Francie, Německa, Itálie, 70 %

z částky věnovaly USA- byl nabídnut i nám, ale odmítli jsme- v rámci Marshallova plánu dochází v celé Evropě k modernizaci zastaralého zařízení

(vybudovali nové ekonomiky), tyto ekonomiky byly tlačeny k modernizaci a prudkému rozvoji i obdobím studené války (rostoucí sílou východního bloku), výsledkem je, že můžeme ve vyspělých ekonomikách sledovat 25 let nepřetržitého dynamického růstu

- od roku 1950 – 1973 bylo tempo růst mezi 4 – 5 % u vyspělých tržních ekonomik- nejvyššího tempa dosahovaly ty země, kde se ze zemědělství uvolňovala lidská práce

pro průmysl (Itálie, Francie, Japonsko) – příliv utečenců z východního bloku (Německo), pomalejšího tempa dosahovaly USA

Pro celé toto období se vžil termín „hospodářského zázraku“ (původně byl využíván s vývojem západního Německa), ale vysoká tempa byla i v jiných zemích, a proto se používá pro vyspělé tržní ekonomiky.

Toto období bylo nastartováno pomocí USA, poté se utvořily podmínky uvnitř států, tempo bylo udržováno.

Další příčiny zachování vysokého tempa:- ve výrobě aplikovány vědecké převratné novinky, které byly odloženy 2. světovou

válkou- byla odložena i spotřeba lidí (mění se poptávka, kvalita života)

41



Další faktor, který ovlivňoval situaci, je přístup (úloha) vlády:

1. v některých státech došlo k znárodnění majetku (např. ve Francii, důležitá odvětví znárodněna, v Rakousku majetek zrádců znárodněn)

2. v celé řadě zemí můžeme hovořit, že se jedná o smíšenou tržní ekonomiku (ekonomicko sociálního státu) – stát se snaží odstranit propasti v důsledku tržního mechanismu

3. vláda se snaží svoji hospodářskou politikou zajišťovat celkovou stabilitu ekonomiky, vytvářet příznivé klima pro ekonomický růst, poskytuje minimální podpory pro ekonomicky slabé, roste mezinárodní spolupráce

Část hospodářského zázraku je možné přičíst i lidskému kapitálu (nárůst gramotnosti, vláda vyváří vysoce specializovaná střediska pro moderní technologii).

Již v roce 1944 vzhledem k tomu, že hrozil finanční chaos po 2. sv. v., na základě dohod byl vytvořen nový systém a nadnárodní instituce MMF, Světová banka.

I po 2. sv. v. můžeme sledovat, že tento vývoj ve světovém hospodářství probíhá nadále cyklicky. Krize:

- 1948 – 1949 dochází k poklesu ekonomiky USA, po poválečné obnově Evropy tak došlo k útlumu výroby, rostla nezaměstnanost v USA, krize z nadvýroby – nepostihla Evropu

- 1958 – 1959 dochází k poklesu výroby ve všech vyspělých ekonomikách- 1966 – 1967 pokles výkonnosti je významný v Německu- 1970 – 1971 pokles v celém světě, je spojen s měnovou krizí (v průběhu 1. sv. v. a

těsně po ní, 1929 – 1933 – zrušily státy směnitelnost bankovek za zlato, jenom USA si ponechaly vnější směnitelnost do r. 1971, souvisí tato krize s pádem USD, příčiny:

o vnitřní – kupní síla USD na domácím trhu klesla, výkonnost ekonomiky neodpovídala, USA ztrácely oproti Evropě

o vnější – USA mají spoustu zájmů po světě, dochází k expanzi peněz do světa, natištěných peněz bylo příliš proto zrušili směnitelnost, USA přestaly být pouze jedinou ekonomikou, kde se dalo koupit všechno, ale už i v jiných státech se dalo koupit všechno

Pro období po 2. sv. v. jsou ovšem charakteristické určité odlišnosti ve vývoji světového hospodářství:

1. i nadále vývoj probíhá cyklicky, ale odchylky od potenciálního produktu nejsou tak hluboké, nedochází k takovému přehřátí ani propadu projevuje se zde vliv stabilizační úlohy státu

2. dochází k asynchronnosti průmyslového cyklu dochází k posunu fází v jednotlivých státech (USA krize, ale v jiných státech konjunktura) země, které jsou postiženy krizovými jevy, mohou své problémy řešit prostřednictvím zahraničního obchodu (teorém lokomotivy), ale jak jim ty silné státy mohou pomoci, tak je můžou také stáhnout, dochází k restrukturální krizi (ropná, energetická)

Situace ve světové ekonomice po r. 1945

42



1. v počátečním období po 2. sv. v. jsou v kapitalistické části světa 2 základní mocenské subjekty – USA a země zápasní Evropy, od 60. let se vytváří třetí mocný subjekt – ekonomika Japonska

2. existují zde 2 hospodářské soustavya. socialistickáb. kapitalistická

Můžeme sledovat v období studené války, že vazby ekonomické a politické jsou přerušeny, desintegrační procesy.

3. dochází k prudkému nárůstu ekonomiky USA a celkově ve prospěch USA (vytváří 40 % průmyslové produkce po 2. světové válce kapitalistické části)

4. klesá význam primárního sektoru, prudký nárůst terciární sféry, roste sekundární sektor (ve vyspělých státech 2/3 HDP tvoří služby)

5. dochází k rozpadu koloniální soustavy (odpor v koloniální soustavě, sílí národně osvobozenecká hnutí), roku 1970 zanikla

6. dochází k silnému uplatňování (pronikání) vědo do bezprostřední výroby vědeckotechnická revoluce, nejdříve se uplatňují poznatky, které byly uschovány z důvodu 2. světové války, došlo k velkému rozmachu ve výrobě umělých vláken, plastů, léčiv, televizí, elektrospotřebičů, prudký rozvoj civilní dopravy – letecké, automobilové, radikálně se změnil způsob života, od 50. let masová velkovýroba, začíná epocha automatizace (počítače, jaderné reaktory, kosmický výzkum, nové materiály, robotizace), po stránce etiky společnost začíná zaostávat, nastupují nové metody řízení, člověk je stále více vytlačován z výrobního procesu do fází přípravy a kontroly, klesá podíl fyzické práce, rostou nároky na kvalifikaci

7. dochází ke změnám v zemědělství – hovoříme o průmyslovém zemědělstvía. dochází k velkovýrobě potravinb. zabezpečení zemědělské výroby stroji, hnojivy, chemické ošetření

intenzifikace

8. mění se i organizace výroby, dochází k stále většímu propojování, koncentraci výroby.9. od 60. let můžeme sledovat prudký nárůst nadnárodních společností

ZMĚNA ÚLOHY STÁTU PO 2. SV. VÁLCE PO DNEŠEK

Změnila se úloha státu. Zatímco těsně po 2. sv. v., kdy docházelo k obnově ekonomik, rostla úloha státu, byla dána tím, že jedině stát byl schopný zabezpečit obnovu hospodářství. Další úloha státu – došlo ke zestátnění, znárodnění (spočívala v zapojení státu do výroby). Stát podnikal v těch oblastech, které pro soukromý sektor byly málo přitažlivé, velká doba návratnosti, příliš vysoké riziko podnikání nebo pro ten stát byla ta oblast natolik významná, že to nechtěl ponechat náhodě (Korea – elektrotechnika, bankovnictví – provádí stát) nebo tam, kde souhrn kapitálu byl pro druh podnikání nedostačující. Stát to dělá proto, aby odstranil slabé stránky ekonomiky

Po tomto období nastává období četných státních investic – jsou to povzbuzující investice, především buduje výrobní a nevýrobní infrastrukturu (školství, energetika, sítě). Tato jeho aktivita vytváří podmínky pro další rozvoj soukromého sektoru. Tak jak rostou státní výdaje, roste agregátní poptávka, a to umožňuje realizaci celkového vyššího produktu dochází k ekonomickému růstu, zvýšení zaměstnanosti.V 50. letech měly státní zásahy do ekonomiky převážně krátkodobý proticyklický charakter. Byla to jednoduchá úloha vlády v ekonomice.

43



Daně se ze zákona neustále snižovaly, ale nikoliv na základě zákona se zvyšovaly. Státní výdaje neustále rostly, nikoliv na základě zákona se snižovaly. Pokud lze zvýšit výdaje, ale nelze je snížit, pokud lze snížit daně, ale nelze je zvýšit, pak fiskální politika státu je jednosměrnou ulicí, která vede k zadluženosti a má jednostranný dopad.

Od 60. let je snaha nahradit tuto krátkodobou proticyklickou politiku politikou dlouhodobou stabilizační. Ta si stanovila jako cíl nejen oslabit cyklické výkyvy, ale zabezpečit dlouhodobou poptávku na úrovni při plné zaměstnanosti, je jest při přirození míře nezaměstnanosti. Od té politiky zaměstnanosti se přechází k politice plného reálného produktu - snaha, aby se produkt blížil k potenciálnímu. Tato růstová politika věnuje pozornost dosažení a udržen tak velkého reálného produktu, který je na hranici potenciálního. Teoretickým základem této politiky se stává neoklasická syntéza. Politika se snaží odstranit produkční mezera, pokud má být odstraněna hospodářskou politikou musí fiskální politika odstoupit od požadavku vyrovnaného státního rozpočtu. Státní rozpočet v těchto podmínkách musí být deficitní. Přebytkový státní rozpočet se teoreticky připouští, aby když je situace stabilizována. Předchozí hospodářská politika se vyznačovala tím, že dávala přednost výdajové stránce rozpočtu (státní výdaje byly základním nástroje), tato současná politika zapojuje daně, věnuje se straně nabídky. Snaží se pro soukromé firmy vytvářet příznivé klima (infrastruktura, školství) – uplatňovala se ve všech státech (již za Kennedyho).

Hospodářská politika většiny států od 70. let se snažila řešit především problém inflace.Charakteristickým rysem hospodářské politiky mnoha států bylo tzv. indikativní plánování (Norsko, Nizozemí, Francie, Rakousko, Velká Británie, USA), které bylo zahrnuto do hospodářské politiky. Důvodem, proč byl tento nástroj využíván, byla snaha o rychlou obnovu, rekonstrukci rozvrácených ekonomik po 2. sv. v., ale i jednotlivé země měly ještě své důvody (Nizozemí – došlo k oslabení rozpadem koloniální soustavy, Francie – rozpad koloniální soustavy, navíc se snažila odstranit malou dynamiku, zvýšit konkurenceschopnost). Dalším důvodem bylo, že některé státy měly tradici v centralizaci (Japonsko – hledalo cestu mezi světové hospodářství, Francie – Ludvík XIV.).

Indikativní plánování – na úrovni vlády se sestaví základní strategický díl ekonomiky (vybere optimální variantu – dlouhodobý cíl), tento cíl je závazný jen pro některé státní instituce, pro soukromý sektor ne, ale využívají ho. Vláda vlastně tímto plánem poskytuje soukromému sektoru zasvěcenou informaci o hospodářských prioritách, o plánovaných krocích hospodářské politiky v delším časovém období (ve Francii na 25 let).

Efekty indikativního plánování:

1. informační efekt (každý ekonomický subjekt se snaží získat informace o trzích, vláda tímto plánem (důkladná analýza trhu na delší časové období) nabízí snížení nejistoty, rizika, ekonomické subjekty si podobné informace můžou získat od jiných subjektů, ale bez koků hospodářské politiky. Tento efekt působí až po vyhlášení plánu

2. kooperativní efekt – týká se postupů při vytváření plánu, ke spolupráci jsou pozvání zástupci různých skupin (podnikatelé, bankéři, vědci, sociologové), smyslem je odhalit třecí konfliktní místa vládního programu a najít řešení přijatelné pro všechny. Tento efekt působí při sestavování plánu

44



INTEGRAČNÍ PROCESY - po 2. světové válce nadvláda USA, narůstala ekonomická síla Japonska, země Evropy

ztrácely v konkurenčním boji - 1948 – Benelux - 1951 vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli (6 zemí – Benelux, Německo, Itálie,

Francie), poté se přejmenovalo na Evropské společenství a poté na EU (15 zemí)- současně s Evropským hospodářským společenstvím vzniklo Euroatom a Euroafrika

VÝVOJ EKONOMIK JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ

USA- přechod k mírové ekonomice r. 1947- jakmile byl ukončen roste cenová hladina a nezaměstnanost (protože se vojáci

vrátili domů), poté došlo k vzestupu, projevil se vliv faktorůo vnitřních – investice, modernizace, uplatnění vědeckotechnických poznatků,

modernizace infrastruktury, růst vnitřní odložení poptávky (auta, elektrotechnika)

o vnější – Evropa pořád poválečná obnova (velká poptávka ze strany Evropy)- přestože můžeme sledovat trvalý růst ekonomiky, setkáváme se často s recesemi,

nejvyšší dynamika v 50. letech, 1962, 1966 – Válka v Koreji- vznikají nová centra vojenskoprůmyslového komplexu – dochází k ekonomickému

růstu – zpomalení krize 1969 – 1971, dále vliv strukturálních krizí ve světě (ropná, energetická, zdrojová)

- krize 1980 – 1982 silná, a přesto mírnější než v Evropě, měla velké důsledky – na počátku 80. let byl součástí hospodářské politiky USA růst diskontních sazeb v zemi, úrokové míry dosahovaly až 23 %:

o postihlo to zadlužené rozvojové země (nebyly schopny splácet, musely si půjčit, ale už za 23 % - Brazílie, Mexiko), USA tím nalákali zahraniční kapitál do své vlastní země, což znamená vysokou míru zhodnocení kapitálu kapitál z Evropy směřoval do USA:

modernizovaly zabránily tomu, aby modernizace udělaly země západní Evropy

- USA musely několikrát devalvovat (protože byla vysoká poptávka po USD, USD byl drahý).

- nástup Reagana (reaganomika) – za jeho vlády došli ke změně hospodářské politiky:o snížení růstu výdajů státuo snížení daňových sazebo uvolnění regulačních opatření v ekonomiceo uplatňování monetární politiky, ochlazení inflace

- k oživení skutečně došlo, z cílů bylo splněno pouze snížení daňových sazeb- státní zadluženost z 630 mld. na 2 700 mld. – zadlužení USA je neřešitelný problém

Z přednášek Dějin národního hospodářství zaznamenala Kalini (díky)

45


EKONOMICKÉ DĚJINY · Web viewV Anglii dochází k rozvoji věd (matika, fyzika, mechanika,...

Documents

Transcript of EKONOMICKÉ DĚJINY · Web viewV Anglii dochází k rozvoji věd (matika, fyzika, mechanika,...