EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ...
Transcript of EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ...
EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ČESKÉ REPUBLIKY
Seminární práce z předmětu Kvantitativní metody analýzy a popisu životního prostředí
a udržitelného rozvoje
Bára Lochmanová
1.ročník SKE FHS
2007
2
ÚVOD
Už před několika stoletími se velké lodě plavily po oceánech a snažily se nalézt cestu do
nového světa s cílem objevit nové krásy, nové zdroje. Tak se koření a čaj z indického
poloostrova dostaly do zemí vzdálených tisíce kilometrů. Lidé v těchto zemích si exotické
potraviny brzy velmi oblíbili a dnes, po mnoha letech, jsou stejně běžné a dostupné jako
potraviny z jejich rodné země. Málokdo si ale při každodenním pití šálku čaje vzpomene, kde
se čajové plantáže nacházejí a jak dlouhou cestu musely usušené čajové lístky urazit, než se
dostaly právě do tohoto šálku. Téměř nikdo si však nedokáže uvědomit, jaké souvislosti a
jevy toto vše provází.
Ekologické aspekty zahraničního obchodu tvoří přesně pojem, který se těmito jevy a
souvislostmi zabývá a upozorňuje na ně. Cílem mé práce bylo zjistit, jak Česká republika
dovozem určitých komodit a tedy jejich spotřebou přispívá k jevům, které mají negativní
dopad na životní prostředí a jeho složky nacházející se mimo její území. Jsou to právě tato
poslední tři slova – mimo její území – které mají rozhodující vliv na to, že o ekologických
aspektech dovozu komodit, které spotřebováváme, toho tak málo víme a nezajímáme se o ně.
Tato práce si tedy klade za cíl tyto aspekty zviditelnit.
METODOLOGIE
Práce je postavená na statistických datech Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ).
Téma ekologických aspektů zahraničního obchodu vyžaduje dvojí způsob získávání dat. Za
prvé jsou to již zmíněná statistická data shromážděná v databázi zahraničního obchodu ČSÚ,
aktualizovaná v momentální době do března letošního roku, a za druhé jsou to údaje
popisující konkrétní ekologické souvislosti v daném ekosystému či populaci.
V rámci zahraničního obchodu České republiky jsem se soustředila na nejaktuálnější data
vztahující se k dovozu spočítaná za rok 2006 a jako témata jsem zvolila dovoz mořských ryb
a dovoz tropického dřeva. Rizika světového rybolovu a mizení tropických deštných pralesů
jsou na mezinárodní úrovni diskutované problémy. V České republice se ve veřejných
diskuzích ale zatím mnoho nevyskytují. To bylo hlavním důvodem, proč jsem si vybrala
právě tyto okruhy.
Obě témata jsem se snažila zpracovat stejným způsobem. Nejdříve nastiňuji stručnou
charakteristiku ekologických souvislostí – problémů, které se k danému tématu vztahují. Dále
uvádím metodologii práce s daty z databáze zahraničního obchodu. Následují výsledky
týkající se dovozu daných komodit do České republiky, které se pokouším dát do souvislosti
s již zmíněnými problémovými otázkami. Na závěr zmiňuji i možná východiska a alternativní
řešení, jak lze v dané situaci postupovat. Pro ilustraci k tématům ještě připojuji přílohu
s ukázkou dat získaných z databáze zahraničního obchodu.
3
OBSAH
ÚVOD 2
METODOLOGIE 2
OBSAH 3
I. MOŘSKÉ RYBY 4 Světový rybolov 4
Česká republika a spotřeba mořských ryb 4 Metodologie 4 Výsledky 5
DOVOZ TRESKY 6 DOVOZ TUŇÁKA 7 DOVOZ LOSOSA 9
Východiska 10 Český trh s mořskými rybami 10
II. TROPICKÉ DŘEVO 11 Tropický deštný prales 11
Mizení tropických pralesů 11
Tropické dřevo v České republice 12 Metodologie 12 Výsledky 12 JIHOVÝCHODNÍ ASIE 13 JIŽNÍ AMERIKA 13 AFRIKA 14
Východiska 14 Český trh s tropickým dřevem 14
ZÁVĚR 15
Příloha č. 1 16
Příloha č.2 17
ODKAZY A LITERATURA 18 MOŘSKÉ RYBY 18 TROPICKÉ DŘEVO 19 Seznam grafů a obrázků 19
4
I. MOŘSKÉ RYBY
Mořské ryby jsou jedním z přírodních zdrojů, na který lidská společnost klade v současnosti
jeden ze svých největších nároků. Dalo by se říci, že Česká republika jako vnitrozemský stát,
je na globální scéně komerčního rybolovu nevýznamným hráčem - nevlastní flotily
s moderními sonary a vlečnými sítěmi, hlubokomořské trawlery či rybí farmy na pobřeží
Středozemního moře – svou spotřebou ale také přispívá k vyčerpávání světových lovišť a
ničení bohatých mořských ekosystémů.
Světový rybolov
Podle prvních odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se hodnota
světového výlovu mořských ryb za rok 2005 pohybovala okolo 103,1 milionu tun. Z toho
84,2 milionu tun pocházelo z rybolovu na otevřeném moři a 18,9 milionu tun bylo
vyprodukováno v rybích farmách.
FAO také uvádí, že polovina světových lovišť je čerpána na maximální úrovni a
nepředstavuje možnosti rozšíření a čtvrtina je přečerpána, zničena nebo se regeneruje jak
ukazuje graf 1. Sedm z deseti hlavních lovišť je plně vyčerpáno nebo přečerpáno.
stav světových lovišť
plně vyčerpáváno
přečerpáno, zničeno
nebo ve fázi obnovy
s malým potenciálem
produkovat více
Graf 1. Stav světových lovišť
Zdroj:FAO
Česká republika a spotřeba mořských ryb
Metodologie
Ke zjištění dovozu mořských ryb jsem použila údajů z databáze zahraničního obchodu
Českého statistického úřadu. Data lze získat jak za jednotlivé roky, tak pro jednotlivé druhy
ryb i státy, které je dovezly.
Dovoz ryb má několik kategorií a sice dovoz živých ryb, chlazených ryb, zmrazených ryb,
rybího filé a sušených solených ryb. Mimo to je nutné v jednotlivých kategoriích rozlišit, zda
se jedná o dovoz mořských nebo sladkovodních ryb. Specifickou skupinu pak zahrnují ryby
5
pohybující se v obou typech vodních ekosystémů (losos a úhoř), které jsem ve svých
statistikách zahrnula k mořským rybám z důvodu toho, že jsou povětšinou loveny v moři.
Co mě však zajímalo nejvíce a je cílem mé práce, bylo množství dovezených ryb, jejichž
způsob, místo nebo velikost výlovu představuje nějaký zásadní problém z hlediska dopadu na
životní prostředí.
Zde je ovšem trochu problém, protože z dat ČSÚ nelze přesně zjistit, z jaké populace
z kterého moře byly dotyčné ryby vyloveny. Nicméně podle druhu ryb lze vyhledat místo
jejich výskytu a v porovnání s údajem, která země tento druh do České republiky dovezla, lze
odhadnout, z které populace pravděpodobně pochází.
V tomto smyslu jsem se zaměřila na dovoz (a tedy spotřebu) tří druhů ryb – tresky, tuňáka a
lososa, který poukazuje na český příspěvek k současné situaci světových oceánů. Tyto druhy
jsem si vybrala z toho důvodu, že na nich lze dobře ilustrovat různé typy rizik, kterým
v dnešní době musí mořské ekosystémy čelit.
Výsledky
V loňském roku bylo do České republiky dovezeno necelých 33 850 tun mořských ryb
z celého světa.
Graf 3. ukazuje strukturu dovozu a tedy i spotřeby mořských ryb. Nejvíce ryb je
zkonzumováno ve formě filé (22 700 tun), dále pak zmrazených (8 800 tun) ryb. Chlazené a
sušené ryby čítají něco přes 1000 tun a nejmenší množství, necelé 2 a půl tuny tvoří živé ryby.
0
5000
10000
15000
20000
25000
živé ryby chlazené
ryby
zmrazené
ryby
f ilé sušené
ryby
dovoz ryby 2006 (v tunách)
Graf 3. dovoz mořských ryb v roce 2006
Zdroj: ČSÚ
Jedná se především o druhy ryb vyskytující se ve Středozemním moři, Atlantském oceánu a
Tichomoří.
Následují konkrétní případy druhů mořských ryb, které jsou dány do souvislosti s objemem
dovozu těchto druhů do České republiky.
6
DOVOZ TRESKY
Česká republika dovezla loni zhruba 10 800 tun tresek. Velká část z nich pochází z lovišť
Severního moře a severního Atlantského oceánu. Jedná se o tresku obecnou (gadus morhua),
které se za loňský rok dovezlo 780 tun, dále bylo do ČR dovezeno také 250 tun tresky
skvrnité (gadus aeglefinus), téměř 2000 tun tresky poutassou (micromesistius poutassou) a
4000 tun tresky pestré (Theragra chalcogramma) (graf 3.). Kategorie ostatní zahrnuje
především tresky štikozubce (argentinského, kapského, jižního) tresku patagonskou, tresku
bezvousou nebo tresku pollak.
ostatní
23%
treska poutassou
22%
treska obecná
9%
treska pestrá
43%
treska skvrnitá
3%
Graf 3. Dovoz tresky podle druhů 2006
Zdroj:ČSÚ
Diskuse
Treska patří mezi nejvýznamnější komerčně lovené druhy ryb. Stavy populací v Severním
moři i v severním Atlantiku jsou velmi nízké, zejména co se týče populací tresky obecné, jak
demonstruje i graf 4. na křivkách výlovu za posledních zhruba 50 let.
Graf 4. Výlov tresky obecné 1950 – 2002
Zdroj: Wikipedia, 2007
--- severovýchodní Atlantik --- severozápadní Atlantik --- celkem
Populace tresky obecné v severozápadním Atlantiku jsou už od počátku devadesátých let
vysoce přečerpané a jen velmi těžko se obnovují (někde dokonce vůbec). Kanada a Spojené
státy slouží v tomto směru jako odstrašující příklady nešetrného rybaření. Ze statistik vyplývá,
že Česká republika z těchto populací dovezla téměř 550 kg.
7
Další stanoviště tohoto druhu se nachází v Severním moři, které patří k lovištím zemí
Evropské Unie a Norska. V roce 2003 ICES (International Council for the Exploration of the
Sea) zde doporučilo zavést moratorium na lov tresky obecné s ohledem na vážné riziko
kolapsu celé populace. Rada EU ale společně s Norskem povolila rybolov stanovením kvóty,
tzv. TAC (Total Allowable Catch, roční povolený odlov), který pro letošní rok činí necelých
20 000 tun (ICES, 2007).
Treska pestrá patří v současnosti mezi nejvíce lovené ryby. V minulosti byla používána jen do
krmiva pro zvířata a jako potrava pro ryby chované na farmách, ale v současnosti se stala
významným zdrojem lidské potravy především v podobě zmrazených kostek a filet. Je jedním
z důkazů toho, jak se s řídnutím populací známých komerčních druhů ryb ( v tomto případě
tresky obecné) světové rybářství přeorientovává na ryby dosud nelovené nebo lovené za
jiným účelem než jako potravinový zdroj lidské společnosti. Do České republiky se dováží
hlavně ze severního Tichého oceánu, kde je stav její populace na hranici vyčerpání. Daleko
největším dovozcem tresky % pestré je s 3000 tunami za minulý rok Čína.
Treska poutassou, nebo-li treska modravá patří k nejvíce komerčně loveným druhům ryb. Za
loňský rok světový výlov těchto ryb dosáhl 2,4 milionu tun (FAO, 2006). Do ČR bylo minulý
rok dovezeno 2000 tun tohoto druhu. Zajímavé je, že ačkoli se tento druh tresky vyskytuje
v Severním moři a severním Atlantiku, ryby pochází z čínského dovozu (ukázka viz příloha
č.1). Pravděpodobným vysvětlením můžou být umělé chovy těchto ryb na pobřeží Tichého
oceánu.
Čína do České republiky loňského roku dovezla polovinu celkového dovozu tresek (přes 5000
tun). Oficiální statistiky světového rybolovu, které každoročně vydává FAO uvádějí hodnoty
jednak se zveřejněnými (tedy přibližnými) čínskými údaji a jednak bez čínských údajů
(hodnota světového rybolovu bez čínských údajů je 76,3 milionu tun (2005) – srovnej viz.
výše). Je to z toho důvodu, že existují velké pochyby ohledně dat poskytnutých čínskými
úřady. Zjistilo se totiž, že v lovištích poblíž čínského pobřeží se nachází mnohem méně ryb,
než kolik by mohlo zajistit velké čínské úlovky. Lze se tedy domnívat, že Čína své údaje
nadhodnocuje. Otázka je z jakého důvodu. Vzhledem k současně nejpalčivějšímu problém
světového rybolovu, kterým je tzv. nelegální nereportovaný neregulovaný rybolov (IUU
fishing), by bylo spíše logické hodnotu skutečného množství chycených ryb podhodnotit.
Jedním z vysvětlení může být čínský komunistický politický režim, který chce mocensky
zapůsobit.
Také z hlediska přepravní náročnosti je dovoz rybích produktů z takto vzdálených zemí velmi
nešetrný k životnímu prostředí.
V souvislosti s velkými nároky na objem výlovu tresek, mohu zmínit ještě další problém,
který sebou rybolov přináší a to je způsob, jakým se tresky loví. Nejčastějším způsobem je
rybolov pomocí hlubokomořských trawlerů, lodí, které po oceánském dně vláčí sítě se
závažím. Tím ničí nejen úkryty mořských živočichů, ale i místa, kde se ryby třou a tím dále
ohrožují jejich reprodukci.
DOVOZ TUŇÁKA
Česká republika dováží každoročně několik druhů tuňáků (viz graf 5.). Celkově dovezla
v loňském roce 270 tun tuňáka. Dovoz nejznámějšího druhu - tuňáka obecného (thunnus
8
thynnus) čítal v loňském roce necelé půl tuny. Oproti tomu nejvýznamněji se na struktuře
dovozu podepsal tuňák malý s 15,5 tunami.
.
dovoz tuňák 2006 (kg)
0 5000 10000 15000 20000
tuňák žlutoploutvý
tuňák malý
tuňák velkooký
tuňák obecný
tuňák modroploutvý
tuňák bílý
Graf 5. Dovoz tuňáka podle druhu 2006
Zdroj: ČSÚ
Diskuse
Tuňák vždy býval velmi populárním druhem ryby vyskytujícím se téměř ve všech mořích.
Kvůli nadměrnému lovu byl v roce 1996 zařazen mezi ohrožené druhy a pro jeho výlov jsou
každoročně stanoveny maximální kvóty (TAC).
Podle organizace Seafood Watch populace tuňáka obecného (thunnus thynnus) od 70.let
klesla o 90%. Tento razantní pokles způsobuje zejména to, že rybáři se svými moderními
technologiemi mohou lokalizovat víceleté velké tuňáky skryté v podvodních jeskyních, kteří
jsou klíčoví pro populaci z hlediska reprodukce (tuňák obecný se dožívá 30ti let, reprodukční
období začíná až po deseti letech věku). Česká republika ho dováží v malém množství dle
mého názoru zejména kvůli vysoké ceně, která se v současnosti za tuňáky obecné platí. Jsou
totiž oblíbenou surovinou pro výrobu sushi v Japonsku, kde jsou vysoce ceněni. Jedná se
především o tuňáky chované na farmách u pobřeží Středozemního moře. Do Evropy a České
republiky se dováží méně hodnotné druhy tuňáků, které pocházejí z lovišť v Tichém oceánu
jako například tuňák bílý (thunnus albacore), tuňák malý (katsuwonus pelamis) nebo tuňák
žlutoploutvý (thunnus albacares).
Rybolov tuňáka bílého – metodou dlouhého vlasce a tzv. trollingem - má za následek vysokou
míru náhodných úlovků, tzv. by-catch. Nejčastěji se jedná o ohrožené druhy jako mořské
želvy, žraloky a mořské ptáky. Jedinou výjimku díky přísným regulacím tvoří rybářské lodě
Havajských ostrovů. Podle statistik ale Česká republika nedovezla žádné ryby tohoto typu
rybolovu. Česká republika dováží nejvíce tuňáka malého, který se oproti tuňáku obecnému reprodukuje
daleko rychleji, takže populace nejsou tak rychle vyčerpávány a jejich početnost se zdá být
dostatečná. Rybářské lodě je však často loví tak, že hodí síť na místo, kde se ryby shlukují
(tzv. FAD, fish aggregating devices), což bývá okolo plovoucích větví, provazů, mrtvých těl
velryb a podobně. Tím se docílí velký úlovek tuňáka malého, ale také nemalého množství
ostatních druhů ryb, které se na daném místě nacházejí, většinou jde o juvenilní tuňáky
velkooké nebo žlutoploutvé a jiné pelagické ryby a žraloky.
9
Tuňák žlutoploutvý (thunnus albacares)se reprodukuje stejně rychle jako tuňák malý,
nicméně jak jsem uvedla výše, populace decimují výlovy tuňáka malého. Na mnoha místech
světových oceánů je již přeloven. Rovněž tuňák velkooký (thunnus obesus), který slouží
k přípravě sushi, se reprodukuje poměrně v krátké době, ale jeho stavy se snižují.
Posledním druhem uvedeném v grafu je tuňák modroploutvý (thunnus maccoyii), který je
zahrnutý na seznamu IUCN (The World Conservation Union) jako kriticky ohrožený druh.
Loňského roku ale přesto Česká republika dovezla téměř 40 tun chlazených ryb z Německa.
DOVOZ LOSOSA
Celkově bylo do České republiky za minulý rok dovezeno téměř 2300 tun lososů. Dovoz
tvořily především dva druhy, jak je vidět z grafu 5. Všech 1400 tun lososa obecného (salmo
salar) pocházelo z rybích farem na pobřeží Atlantského oceánu. 78 tun losos amerického
(onchorhynchus nerka) bylo vyloveno ve vodách okolo Severní Ameriky (dovoz ze
Spojených Států tvořil 62 tun). Ostatní druhy lososů, jejichž dovoz činil 790 tun, bohužel ze
statistik ČSÚ nelze určit, víme jen, že pochází z amerického a čínského dovozu.
dovoz losos 2006
ostatní
35%
losos
americký
3%
losos
obecný
62%
Graf 5. Dovoz lososů podle druhů 2006
Zdroj:ČSÚ
Diskuse
Losos obecný chovaný uměle na farmách tvoří přes polovinu celkového dovozu lososů do
České republiky. Umělé odchovy mají však podle americké organizace ASF (Atlantic Salmon
Federation) mnoho negativních stránek. S tím, jak postupně ubývají volně žijící jedinci
v řekách se totiž snižuje celková genetická diverzita lososa jako druhu. Genetickou a
ekologickou integritu volně žijících populací lososů ohrožují zároveň také ryby uniklé z farem.
Již se stalo, že nepůvodní lososy ve velkém počtu unikly, staly se invazivní a vytlačily
původní obyvatele ekosystému. Lososí farmy můžou sloužit také jako zdroje nemocí a
parazitů. Problém tvoří i voda vytékající z farem do moře a sladkých vod, protože obsahuje
antibiotika a chemické látky. Navíc vypouštění odpadní vody bohaté na živiny může vést k
eutrofizaci okolních vod. Nemenší riziko je také spojené s krmivem pro ryby žijící na farmách.
K tomu, aby se vyprodukovalo malé množství lososího masa je na výrobu krmné směsi
zapotřebí mnoho kilogramů masa z volně žijících ryb.
Populace lososa amerického jsou také vystaveny tlakům a na některých stanovištích jsou
podle rybářského odboru amerického ministerstva pro obchod (NOAA, National Oceanic and
Atmospheric Administration) považované za ohrožené.
10
Co se týče ostatních druhů lososů, vzhledem k tomu, že hlavním dovozcem byly Spojené státy
a Čína, lze předpokládat, že se jedná o některé druhy tichomořských lososů jako například
losos růžový (oncorhynchus gorbuscha), losos psí (oncorhynchus keta), losos stříbrný
(oncorhynchu kisutch) nebo losos čavyča (oncorhynchus tschawytscha). Je zde možnost, že
dovoz těchto lososů a lososa amerického ze Spojených Států pochází z aljašského rybolovu,
který byl organizací MSC (Marine Stewardship Council – viz níže) označen za udržitelný a
jeho úlovky nesou certifikát. S velkou pravděpodobností se ale o dovoz certifikovaných
lososů nejedná, protože se podle mého zjištění takto označené ryby na českém trhu
nevyskytují.
Východiska
Mnoho odborníků se domnívá, že jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak zabránit zániku rybích
populací a devastaci mořských ekosystémů, je zakládání ochranných zón tzv. MPA (Marine
Protected Areas). Takové rezervace zvyšují produkci potomstva pro doplnění stavů populací a
zároveň umožňují dospělým i juvenilním jedincům, aby se šířily do přečerpaných stanovišť.
Poskytují úkryt pro zranitelné druhy, předchází poškození prostředí a pomáhají oceánům
vyrovnat se s disturbancemi přírodního i umělého (lidského) rázu.
Příklady takových rezervací můžeme nalézt třeba na Novém Zélandě (Goat Islandu, Poor
Knights, atd.), který stojí v čele světových snah o rozšiřování ploch chráněnných území.
V současnosti je takto chráněno 0,6% světových oceánů. Světový fond na ochranu přírody
(WWF, World Wildlife Fund) si klade za cíl chránit 10% jejich plochy.
Další cestou jak zlepšit podmínky ve světových mořích je tzv. Eco-labelling – certifikace
produktů pocházejících z udržitelného způsobu rybolovu. Na tomto poli se významně
angažuje nezisková organizace Marine Stewardship Council (MSC), která stanovila
ekologické standardy pro identifikaci udržitelného způsobu rybaření. V nynější době je takto
certifikováno 50 rybářství produkující okolo 3 milionů tun mořských produktů. K označení
takových produktů používá modrou oválnou značku s rybou (obr.1).
Český trh s mořskými rybami
Eco- labelling představuje možnost a způsob, jak Česká republika může zmírnit dopady své
spotřeby mořských ryb. Podle mého zjištění bohužel v současné chvíli žádné certifikované
mořské produkty běžně k dostání nejsou.
Česká republika, ač je její spotřeba mořských ryb relativně malá – 3,3 kg na osobu za rok
2006, nemůže tvrdit, že se na problémech způsobených světovým rybolovem nepodílí.
V souvislosti s celoevropskými trendy jako je zvyšující se oblíbenost japonských restaurací
nabízejících sushi, zvyšující se ekonomický standard populace a propagace zdravého
životního stylu založeném na častější konzumaci rybího masa mohou v budoucnu českou
spotřebu mořských ryb zvýšit.
Důležité je, aby se současně také zvyšovalo veřejné povědomí o důsledcích spotřeby
mořských ryb za hranicemi České republiky a zároveň s ním i nabídka certifikovaných
produktů.
11
II. TROPICKÉ DŘEVO
Tropický deštný prales
Tropický deštný prales je druhově nejbohatší ekosystém naší planety, ačkoli zaujímá pouze
několik procent její plochy. Je domovem více než poloviny všech rostlinných a živočišných
druhů na Zemi, přičemž mnoho dalších druhů ještě nebylo objeveno. Tento ekosystém hraje
nenahraditelnou roli z hlediska globálního klimatu. Udržuje rovnováhu celého zemského
ekosystému tím, že filtruje vzduch, čistí vodu, zabraňuje erozi a reguluje podnebí, takže
zmírňuje extrémní horka, chlad, ale i bouře a sucha. Zároveň slouží také jako bohatý (a
většinou jediný) zdroj obživy milionům obyvatel tropického pásu.
Tropický prales zaujímá 47 % plochy veškerých lesů (IUCN, 2007). Největší plochy
tropického lesa se nacházejí v Jižní Americe, jihovýchodní Asii a centrální a západní Africe.
Mizení tropických pralesů
Tropické lesy jsou nejen nejbohatším ekosystémem, ale patří také k nejvíce ohroženým
ekosystémům naší planety. Celkově jsme přišli o 40% světových tropických pralesů. Za rok
se pokácí zhruba 10 milionů hektarů, což je asi 32 fotbalových hřišť za minutu (Česká stopa,
2005). Kromě toho další pralesy jsou přeměňovány na druhově chudé sekundární lesy.
Příčiny
Hlavní příčinou ničení tropických pralesů je především vývoz surovin - tropického dřeva a
nerostů. Další hrozbu představuje rozšiřování zemědělských ploch kvůli pěstování exportních
plodin jako například káva, palmový olej a sója, dále je to vypalování lesa farmáři, kteří jsou
ze své půdy vytlačeni intenzivními plantážemi nebo získávání pastvin pro dobytek, jehož
maso je určeno na vývoz. Nemalý podíl na odlesňování má také budování infrastruktury
založené často na velmi sporných projektech1, které místo zlepšení životní podmínek
místních obyvatel spíše pouze ničí velké přírodní plochy. V neposlední řadě jsou to také
občanské války, které zuří zejména v řadě zemí střední a západní Afriky.
Důsledky
vykácená území po odlesnění podléhají erozi
zmenšováním plochy pralesů mizí rostlinné a živočišné druhy
uvolňuje se vyšší podíl oxidu uhličitého, skleníkového plynu, který přispívá ke
globálnímu oteplování planety
místním komunitám bere odlesňování nejen životní prostředí, ale také způsob života rozmáhá se obchod s masem z tropických zvířat.
nelegální těžba
1 Jedním z mnoha příkladů může být znovuoživení plánu na vybudování 11 vodních přehrad na řece Juruena v
oblasti brazilské Amazonie. Řeka protéká územím, na kterém žije 18 jedinečných amazonských kmenů závislých
na rybolovu. Podle Survival International mají být na přehradách postaveny vodní elektrárny, které budou
zajišťovat dodávky energie pro sójové plantáže (Infolist SvNK, 2007).
12
Tropické dřevo v České republice Metodologie
Data popisující dovoz tropického dřeva do České republiky jsem podobně jako u dovozu
mořských ryb opět získala z databáze zahraničního obchodu Českého statistického úřadu.
K tomu, abych byla schopná určit celkovou výši dovozu tropického dřeva za rok 2006, bylo
nutné každou uvedenou kategorii důkladně rozebrat. Jednotlivé kategorie databáze se dělí ani
ne tak podle druhu stromů, ze kterého je dřevo získané, ale spíše podle typu zpracování dřeva,
jako například surové dřevo, řezané dřevo, překližky, náčiní, bedny, popř. dekorační předměty.
Zda a v jaké míře se v jednotlivých kategoriích vyskytuje tropické dřevo bylo jasné pouze
v případě, že byla položka jasně označená jako tropické dřevo nebo byla jasně definovaná
jako ne-tropické dřevo. Často se ale popis dřeva zúžil na označení nejehličnaté dřevo. V tom
případě jsem brala v úvahu zemi, ze které dovoz pochází. Pokud se jednalo o zemi nacházející
se v tropickém pásu, počítala jsem takový dovoz za tropické dřevo. Dalším sporným bodem
byly položky obsahující vrstvené dřevo, kde tropické dřevo tvořilo pouze jednu z více vrstev.
I v tomto případě jsem je do výpočtu zahrnula, ačkoli uvedená váha se nevztahovala pouze na
tropické dřevo. S přihlédnutím k těmto potížím při získávání dat je tedy konečná hodnota
dovozu tropického dřeva pouze přibližná a může se lišit od údajů z jiných zdrojů.
Dalším problémem je skutečnost, že tropické dřevo se do České republiky nedováží pouze ze
zemí jeho původu. Velká část tropického dřeva byla na tuzemský trh dovezena reexportem,
tedy jinou zemí, tj. členskou zemí Evropské Unie. U takového dřeva pro mne bylo nemožné
vystopovat z jaké oblasti a země pochází, což mělo zase vliv na určování hodnoty dovozu
tropického dřeva podle místa původu.
Data ohledně druhů dovezeného tropického dřeva také nebyly jednoznačné, protože ve
většině případů se položka omezila na popis ve tvaru „ostatní tropické dřevo“ popřípadě např.
„náčiní z tropického dřeva“, které nebylo dále specifikované.
Ukázky všech sporných položek uvádím v příloze č. 2.
Základní metodou popisu a analýzy dovozu tropického dřeva bylo sledování objemu dovozu a
v rámci možností i druhů dřeva ze tří hlavních oblastí výskytu tropických deštných pralesů a
nacházení souvislostí mezi dovozem dřeva a zemí jeho vývozu.
Výsledky
Celkový dovoz tropického dřeva do České republiky za minulý rok činil přes 12 200 tun.
Nejvíce se k nám dováží dřevo z pralesů v jihovýchodní Asii jak ukazuje Gra1. Reexport
dosáhl podle statistických údajů minimálně 600 tun.
13
Afrika
24%
JV Asie
52%
Jižní
Amerika
24%
Afrika Jižní Amerika JV Asie Graf 1. Dovoz tropického dřeva v roce 2006 dle kontinentů
Zdroj: ČSÚ
JIHOVÝCHODNÍ ASIE
Dovoz z jihovýchodní Asie pochází především z Indonésie. Loňský rok k nám z této země
bylo dovezeno přes 3500 tun tropického dřeva jako je meranti nebo palisandr.
Z necelých 70 milionů hektarů indonéských pralesů je 46 milionů hektarů určeno k produkci,
23 milionů hektarů je chráněno a téměř 3 miliony hektarů činí umělé plantáže. Velkým
problémem ochrany lesů jsou časté požáry a úbytek plochy kvůli rozšiřování zemědělských
pozemků (ICCT).
Největší hrozbou indonéských lesů je však nelegální těžba a to jak v části určené k produkci,
tak i v chráněném území. V roce 2001 podíl nelegálního kácení podle odhadů činil až 73%
celkové těžby (Česká stopa, 2005).
Zbývajících téměř 1500 tun dřeva bylo dovezeno z Malajsie, která podle mezinárodní
organizace zabývající se obchodem se dřevem (ITTO, International Timber Trade
Organisation), má necelou polovinu svých lesů certifikovaných (FSC, viz níže)
JIŽNÍ AMERIKA
Nelegální těžba ve velké míře postihuje i amazonské pralesy Jižní Ameriky. Ačkoli je 42%
amazonských lesů na území Brazílie nějakých způsobem chráněno, až 80% těžby bylo v roce
2001 provedeno nelegálně (Česká stopa, 2005). Z celkové rozlohy 370 milionů hektarů je
udržitelným způsobem obhospodařováno něco přes 1 milion hektarů. Česká republika odtud
dováží kolem 2000 tun dřeva ročně. Podle WWF je každý rok je vytěženo 13 500 km2 lesa.
Obr.1 Amazonský prales
Zdroj: Biosfera Brasil
14
AFRIKA
Co se týče afrických deštných pralesů, nejvíce dřeva, zejména týku a mahagonu se k nám
dováží z Ghany, demokratické republiky Konga a Gabunu. Dohromady to činí 1500 tun.
Konkrétně týk či mahagon se pěstují na plantážích. Tento způsob získávání kvalitní suroviny
sebou ale nese určité problémy. Dřevo roste velmi dlouho a masivní pěstování proto vyžaduje
velké rozlohy. Plantáže tedy často vznikají na úkor pralesa.
Nadměrnou těžbou dřeva jsou ohroženy hlavně gabunské národní parky. Kolem 80 %
gabunské produkce tropického dřeva proudí do zemí Evropské unie.
Konžský prales je hned za amazonským druhý největší na světě. Obsahuje 8% světových
zásob uhlíku vázaných v živé hmotě. Odhaduje se, že případné vykácení pralesa by mohlo do
roku 2050 způsobilo uvolnění až 34,4 miliard tun CO2, což odpovídá emisím Velké Británie
za posledních šedesát let (Greenpeace, 2007).
Na samotném konžském pralese závisí živobytí 40 miliónů lidí, z nichž však na těžbě
profituje pouze nepatrný zlomek. Kácení (zejména v konžském Národním parku Virunga)
také ohrožuje jednu z posledních populací goril horských, ohroženého lidoopa bonobo,
lesního slona nebo hrocha. V oblasti také žijí komunity Pygmejů a Bantuové. Přestože vláda v
roce 2002 vyhlásila moratorium na těžbu dřeva v této oblasti, zmenšování unikátního
ekosystému stále pokračuje (Greenpeace, 2007). 80 % tropického dřeva pokáceného v tomto
pralese jde přímo na vývoz, především do Evropské unie a Číny. Peníze z nelegální těžby
navíc podporují lokální etnické konflikty. (Česká stopa, 2005).
Východiska
Možnou cestou jak odvrátit stoupající odlesňování je vyhlašování chráněných území. Jak je
ale patrné na mnoha případech v zemích všech hlavních oblastí s výskytem tropických pralesů,
vyhlášení určitého stupně ochrany částí lesa automaticky les nechrání. Nelegální těžba často
pokračuje dál.
O ochranu mizejících a devastovaných světových pralesů se pokouší i mezinárodní organizace
Forest Stewardship Council (FSC), jejíž základní ideou je podporovat obhospodařování lesů,
které je environmentálně vhodné a zároveň přínosné pro místní komunity. FSC je také
certifikující organizací, která udílí značku FSC šetrným lesním hospodářstvím a produktům
pocházejících z těchto lesů.
Český trh s tropickým dřevem
V České republice většinou obchodníci nemají kontrolu nad původem dřeva. Výjimkou jsou
pouze dvě firmy (Hornbach a Jysk), které v průzkumu Hnutí Duha v loňském roce byly
schopny vyloučit, že jejich zboží obsahuje ilegální dřevo, z části proto, že nabízí dřevo a
produkty ze dřeva s certifikací FSC, kterou uděluje mezinárodní organizace Forest
Stewardship Council (FSC). Jedná se o záruku, že dřevo bylo vytěženo legálně v souladu se
zásadami šetrného lesního hospodaření.
Produkty s touto certifikací nabízí i další prodejci - IKEA, OBI, Skonto a Globus.
15
ZÁVĚR
Na závěr bych ráda obě diskutovaná témata stručně porovnala. Spotřeba mořských ryb a
spotřeba tropického dřeva má za hranicemi území České republiky velmi podobné důsledky.
Z části je to kvůli tomu, že oba ekosystémy – mořský i ekosystém tropického deštného pralesa
fungují velmi podobně. Vyvíjeli se po dlouhou dobu bez markantního zásahu člověka a dnes
s rostoucím počtem obyvatel čelí výrazným tlakům. Antropogenní činnosti mají u obou
ekosystémů multiplikační efekt. Čerpání jedné složky ekosystému nebo určitého rostlinného
či živočišného druhu otvírá cesty k čerpání dalších, nových, dosud nevyužívaných zdrojů. A
to buď úmyslně jako například zaměření světového rybolovu na méně hodnotné ryby kvůli
velkým nárokům na vysoce komerční druhy mořských ryb, nebo jako vedlejší produkt třeba
při kácení pralesa, kdy se pro lovce otvírají nové zdroje pro obchod s masem tropických zvířat,
ačkoliv to nebylo důvodem těžby.
Neméně podobné jsou si vcelku pochopitelně tedy i nástroje a opatření usilující o zmírnění
dopadů celosvětové lidské spotřeby na současný stav ekosystémů. V obou případech se klade
důraz na vytváření chráněných zón, které by vyloučením exploatačních činností lidské
populace z území zajistily přirozenou obnovu celého ekosystému. Druhou cestou, která je
spotřebu dnešní lidské společnosti výzvou, je certifikace vhodného managementu daného
ekosystému a produktů, které z něj pochází. Jak Marine Stewardship Council, tak Forest
Stewardship Council hrají velmi důležitou roli v globálním měřítku a mohou podle mého
názoru velmi významně pomoci nejen ulehčit světovým oceánům a pralesům, ale také
nastartovat nové vzorce spotřeby lidské populace, které by se staly aplikovatelné na všechny
další typy čerpaných zdrojů.
„Žádný životní styl není udržitelný, pokud nemůže být bez rizika sdílen všemi členy lidské
rodiny.“
(No lifestyle is sustainable if it could not safely be shared by all members of the human
family“)
William E. Rees
Obr. 1. Logo MSC
Obr. 2. Logo FSC
16
Příloha č. 1
Ukázka dovozu mořských ryb dle typu za rok 2006
Zdroj:ČSÚ
Kód zboží Název zboží Název země Netto (kg) Stat. hodnota CZK (tis.)
03037983 Tresky poutassou (Micromesistius,Gadus) zmrazené,ne:játra,jikry,mlíčí Čína 21600 3232
03034390 Tuňáci malí,s pruh.břichem ost.zmraz.,ne:k průmysl.zprac.,játra,jikry, Panama 10380 870
03034390 Tuňák velkooký zmrazený,vykuchaný,bez žaber,k prům.zpracování Polsko 567 430
03034390 Tuňák obecný zmrazený ostatní k prům.zpracování,ne:celý, vykuchaný Itálie 689 189
03025602
Losos obecný,atlantický,hlavatka podunaj.čerstvý,chlazený,ne:játra,jik Nizozemsko 5671 2100
03042031 File z tresky tmavé (pollachius virens) zmrazené Německo 24113 1629
17
Příloha č.2
Ukázka dovozu různých typů tropického dřeva do České republiky za rok 2006
Zdroj: ČSÚ
Kód zboží Název zboží Kód země Název země Netto (kg) Stat. hodnota CZK (tis.)
44079996 Dřevo řezané,tl.nad 6mm z druhů tropického dřeva ost.;ne:viz sazebník BR Brazílie 344 896 9 520
44209091 Skříňky,pouzdra,nábytek a podobně z tropického dřeva ID Indonésie 2 882 116
44190010 Náčiní stolní,kuchyňské z tropického dřeva ID Indonésie 362 39
44129291
Laťovky i podlahové,desky vrstvené ostatní,aspoň jedna vrstva z trop.d DE Německo 10 900 70
44083931 Dýhy apod.z tropic.dřeva(viz sazeb.),podél.rozřezané,krájené,loup.,tl. AT Rakousko 47 850 7 718
44083931 Dýhy apod.z tropic.dřeva(viz sazeb.),podél.rozřezané,krájené,loup.,tl. BE Belgie 9 582 873
44083931 Dýhy apod.z tropic.dřeva(viz sazeb.),podél.rozřezané,krájené,loup.,tl. CD
Kongo, demokratická republika
42 447
44072930 Dřevo tropické ostatní řezané,nad 6mm ostatní ID Indonésie 1 337 382
60 318
----- ----příklad nespecifikovaného dřeva
----- ----příklad reexportu
----- ----příklad vícevrstevného dřeva
18
ODKAZY A LITERATURA MOŘSKÉ RYBY
Literatura
Česká stopa: ekologické a sociální dopady domácí spotřeby za našimi hranicemi. Zelený Kruh
a Hnutí Duha, Praha-Brno, 2005
National Geographic, duben 2007, Rybolov v krizi, str. 44-111
Internetové stránky
Obecné informace o světové rybolovu:
United Nations Food Agricultural Organisation: www.fao.org
World Wildlife Fund: www.wwf.org
International Council for Conservation of Atlantic Tuna:www.iccat.org
International Union for Conservation of Nature: www.iucn.org
International Council for the Exploration of the Sea: www.ices.dk :
Zpráva FAO o stavu světového rybolovu a umělých chovů -
ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/009/a0699e/a0699e00.pdf -
Informace o české spotřebě:
Český statistický úřad : www.czso.cz
Zpravodajství o životním prostředí - www.ekolist.cz
Celosvětová ekologická organizace - www.greenpeace.cz
Demografické údaje o obyvatelstvu ČR -
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_(demografie)_lide
Informace o zmíněných druzích ryb:
Tuňák
http://www.mbayaq.org/cr/SeafoodWatch/web/ info o tuňácích
http://www.iucnredlist.org/
http://www.oceansalive.org/ http://www.oceans.greenpeace.org/cs/our-oceans/tu-aci-v-ohro-en
Treska
http://en.wikipedia.org/wiki/Atlantic_cod - treska obecná
http://www.fisherycrisis.com/ - treska obecná
http://www.asf.ca/Aquaculture/index.html - rizika lososích farem
http://www.regjeringen.no/en/dep/fkd/Press-Centre/Press-releases/2006/Quota-agreement-
between-Norway-and-the-EU-for-2007.html?id=437745 – dohoda Norska a EU na TAC pro
tresku obecnou pro rok 2007
http://www.ices.dk/committe/acfm/comwork/report/2006/oct/whb-comb.pdf -treska poutassou
Losos
http://en.wikipedia.org/wiki/Salmon - obecné informace o lososu
http://www.fishbase.org/Summary/speciesSummary.php?ID=236&genusname=Salmo&speci
esname=salar – losos obecný
www.pacificbio.org/ESIN/Fish/SockeyeSalmon/sockeysalmonpg.html - losos americký
19
http://www.cf.adfg.state.ak.us/geninfo/finfish/salmon/species/salmon_species.php -druhy
lososů pacifických
http://www.noaa.gov/fisheries.html - americký losos
citát W.E.Reese : www.straight.com
TROPICKÉ DŘEVO
Česká stopa: ekologické a sociální dopady domácí spotřeby za našimi hranicemi. Zelený Kruh
a Hnutí Duha, Praha-Brno, 2005
Nováček, P.:Mys dobré naděje. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2003
Nelegální těžba - http://www.iucn.org/themes/fcp/publications/files/fleg/iucn-fleg-brochure-
may2006.pdf?sub=3&cat=64
Lesní hospodářství v Indonésii -
http://www.itto.or.jp/live/PageDisplayHandler?pageId=272&sid=204
Stav tropického pralesa v Brazílii -
http://www.itto.or.jp/live/PageDisplayHandler?pageId=272&sid=302
Chráněná území v Brazílii - http://www.wri.org/biodiv/topic_content.cfm?cid=4218
Těžba tropického dřeva v DRK- http://www.greenpeace.cz/pralesy.shtml?x=1971946,
http://www.itto.or.jp/live/PageDisplayHandler?pageId=272&sid=104
Průzkum českého trhu s tropickým dřevem, Hnutí Duha
http://www.hnutiduha.cz/publikace/Pruzkum_drevo%202006.pdf
Seznam grafů a obrázků
Mořské ryby
Graf 1. Stav světových lovišť, FAO, ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/009/a0699e/a0699e00.pdf
Graf 3. dovoz mořských ryb v roce 2006, ČSÚ, www.czso.cz
Graf 3. Dovoz tresky podle druhů 2006, ČSÚ, www.czso.cz
Graf 4. Výlov tresky obecné 1950 – 2002, Wikipedia,
http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Cod_catch_1950_2002.png
Graf 5. Dovoz tuňáka podle druhu 2006, ČSÚ, www.czso.cz
Graf 5. Dovoz lososů podle druhů 2006, ČSÚ, www.czso.cz
Obr. 1. Logo MSC, MSC, www.msc.org
Tropické dřevo
Graf 1. Dovoz tropického dřeva v roce 2006 dle kontinentů, ČSÚ, www.czso.cz
Obr. 1. Amazonský prales, Biosfera Brasil, http://biosferabrasil.com/img/AMrb_igarape_aereo.jpg
Obr 2. Logo FSC, FSC, www.czechfsc.cz