� ������ ����

����������������� ��� �������

��� ���� � �����

����

������ �����

���������� �� �������������

�

I DOSPÌLÍ SKAUTIMAJÍ SVÉ TÁBORY

ÈERVNOVÉ SPORTOVÁNÍV BERUŠCE

KONCERT �ÁKÙ ZUŠ

2 Chlumecké listy 7 / 2006 3

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Vážení čtenáři,v horkém červencovém nedělním od-

poledni se těžko vymýšlí dobrý text, alepokusím se přesto o několik zajímavýchinformací.

Tak především jsem vyvolal ještěv závěru června další kontrolní den do-stavby dálnice D 11, tentokrát na hejt-manství v Pardubicích. Vedla se velmibouřlivá diskuse o osudu dálnice. Pře-devším tři kilometry před Hradcem Krá-lové stále nejsou vykoupeny potřebnépozemky pro pokračování dálnice dleprojektu. Proto se uvažovalo o dvou va-riantách provizorního sjezdu zpět na sil-nici na Náchod. Jedna z nich již padlapro obdobné problémy s odpůrci stavbydálnice. Byl to provizorní sjezd u Vlčko-vic v blízkosti Praskačky. Nyní se jednápouze o jedné variantě, kterou je vybu-dování sjezdu z dálnice čtyři kilometrypřed Hradcem Králové do městské čtvr-ti Plačice. Vedení hradeckého magistrátusi však klade vůči státu řadu podmínekna vylepšení místní dopravní infrastruk-tury v této čtvrti, celkově v hodnotě45.000.000 korun. I tak by po dohodětudy mohly jezdit pouze osobní vozya těžká kamionová doprava by byla na-dále odkláněna z dálnice od Chýště přesnaše sousední Nové Město na starousilnici E 67. Zkrátka, Hradec Králové sebojí totálního dopravního kolapsu v ně-kterých jeho částech. Ono totiž z předpo-kládaných vývojových dopravních pentlo-gramů nebezpečně vyplývá, že bude-linaše dálnice dokončena do Hradce Krá-lové, z české nejzatíženější dálnice D 1,Praha - Brno, se odkloní až 25 % náklad-ní tranzitní dopravy právě na dálniciD 11. Budou to mezinárodní nákladyz osy Francie, Španělska, Portugalskaa Bavorska v Německu směrem na se-verovýchodní Evropu, tj. východní částPolska, pobaltské země a Bělorusko. Tran-zit samozřejmě v obou směrech. Těch25 % nákladní dopravy činí až 10.000tirů denně. Dnes mezinárodní řidiči nazmíněné dopravní ose najedou od Prahypřes Brno směrem na Ostravu o 100 ki-lometrů více, než po otevření dálnice naHradec Králové. Proč by to nadále děla-li, když, jak se říká dnes, čas jsou pení-ze? Totální korunu tomu všemu nasadilPardubický kraj, který se mezi politický-mi silami a lobingem měst nekonečnědlouho přel, kudy povede rychlostní ko-

munikace R 35, jestli severní nebo jižnívariantou. To nahrálo tomu, že rychlost-ní komunikace R 35 od Hradce a Par-dubic přes Mohelnici na Olomouc nenístále projekčně připravena a místní eko-logičtí traviči jásají. Místo toho se sta-věla část této rychlostní komunikaceokolo Jičína, která do Hradce Králové při-vede další auta navíc.

Nikoho si netroufám podceňovata urážet, ale musím si položit otázku, zdasi vedení hradecké radnice s dostatečnýmpředstihem vůbec uvědomovalo hrozbutěžkého dopravního kolapsu a co pro tojako vlivné stotisícové město udělalo dva-náct let zpět, včetně východočeskýchposlanců a senátorů. Dnes má HradecKrálové tolik potřebnou dálnici přímopřed branami města a nikdo důsledněopravdu neřešil, jak dopravu od zápa-du zase z města vyvést co nejvýhodně-ji pryč. Vždye i důležitá křižovatka Miletave východočeské metropoli je s výstav-bou stále nejistá. Situace ne nepodob-ná potápějícímu se Titanicu, kde se doposlední chvíle tančilo a zpívalo. Jakokrajskému zastupiteli Královéhradecké-ho kraje mi nastávající situace v Hrad-ci Králové vůbec není lhostejná, jenomse divím stoickému klidu mnohých, pří-mo hradeckých zastupitelů.

Velmi důležitá informace z kontrolní-ho dne dostavby dálnice D 11 je všaktato: do konce roku 2006 bude zpro-vozněna dálnice v celých hotovýchčtyřpruzích od navázání stávající dál-nice u Poděbrad až tři kilometry předHradec Králové. Ministerstvo dopravyrozhodnutím vlády ČR přeorientovalo ne-bezpečně chybějící jednu miliardu korunz rozestavěné dálnice D 8 na Drážja-ny na naší východočeskou dálnici D 11,což je z hlediska Východočechů jenomdobře. V Českém středohoří se stavbaD 8 totiž zastavila opět díky podivné ini-ciativě ekologických anarchistů.

Když se nedohodne Ředitelství sil-nic a dálnic o situaci v Plačicích, budesjezd z D 11 provizorně vybudován ažna katastru Pardubic a nešeastnému Hrad-ci Králové odtud auta stejně do centranajedou. Veškerá provizoria jsou sicenutná, ale je opravdu absurdní, že jedi-ný odpůrce stavby dálnice - vlastník po-zemků, dokáže zastavit na několik letdopravní stavbu za 15 miliard korun sevšemi negativními důsledky. Jakou logi-

ku od našich nejjasnějších poslanců má-me, takové zákony si jako národ bo-hužel zasloužíme. Snad se vyhrocenásituace mezi státem a odpůrcem dostav-by dálnice příští rok vyřeší, vždye panemstávajícím ministrem zemědělství Mlád-kem jmenované nové Prezidium Pozem-kového fondu, které by mělo konat a pra-covat, již od prosince nedělá ve věci sesměnou pozemků na vyřešení dostavbyD 11 vůbec nic.

Pan náměstek ministra dopravy JiříKubínek nám ještě sdělil, že republicedochází dech v budování dálnic, zkrát-ka chybí peníze, a tak od příštích let sedostavba dálnic a rychlostních komuni-kací významně zpomalí. Proto bujmerádi, že dálnice do Hradce Králové bu-de hotová a že jsme tomu snad takydocela fest pomohli. Jiné kraje v Českérepublice nám mohou jenom závidět,vždye každý vzdělaný člověk chápe, žemoderní dopravní infrastruktura je zákla-dem rozvoje celých území, podél dálnicvznikají nové firmy a pochopitelně pra-covní příležitosti. Navíc jsme a vždy bu-deme tranzitní zemí na sever, východ, zá-pad i jih, vždye ležíme uprostřed Evropy.

Od ředitele krajské Policie ČR v Hrad-ci Králové přináším čtenářům zajímavouinformaci, že koncem září bude otevře-no nové speciální oddělení dálniční do-pravní policie v Dobřenicích, které budestrážit situaci na nově vybudované dálni-ci v neustálých směnách. Jedná se o vícenež dvacet policistů. Přejme jim dobrý vý-kon služby a ukázněné řidiče, co nejmé-ně „simírovských“ zákroků (pozn.: Simírje akční nesmrtelný hrdina z německé-ho Tv seriálu Kobra 11). Snad ty jedenáct-ky v označení naší D 11 a Kobry 11 jsoupouze shodou náhod.

Ještě informativně a krátce:!Nové sportovní hřiště v Pamětníku by-

lo předáno osadnímu výboru k uží-vání včetně vybavení a bude doufámmístními obyvateli hojně užíváno.

!Zastupitelstvo rozhodlo o definitivní od-stávce centrální kotelny na sídlišti, kdyžMěsto na své náklady přivede zemníplyn až k patám potřebných obytnýchdomů a přispěje částkou 5.000 korunna každý byt, kterých je 270, na vybu-dování domovních soukromých kote-len. Ještě celou nastávající příští top-nou sezonu se však bude topit podlestávajícího režimu, aby si obyvatelédotčených domů mohli našetřit na do-movní kotelny a aby Město rozvedlo

SLOVO STAROSTY

INZERCE

USNESENÍ Z 92. ZASEDÁNÍRADY MĚSTA

konaného dne 19. června 2006

Rada města:

" Vzala na vědomí zprávu investiční-ho technika ohledně napojení veřejné-ho osvětlení podél přivaděče na Převý-šov po krádeži měděných kabelů. " Schválila jako dodavatele akce „Re-konstrukce chodníku Lučice“ firmu Avant- komunikace, Hradec Králové. " Schválila investici 25.761,- Kč včet-ně DPH na pořízení čerpadla a příslušen-ství na kropení antuky hřiště v Pamět-níku s tím, že práce budou provedenyodbornou firmou MOCEK Nový Bydžov. " Schválila odprodej vyřazeného pra-covního kuchyňského stolu ze školní jí-delny Vodácko-cyklistické společnostiChlumec n.C. za cenu 200,- Kč včetněDPH s tím, že VCS provede přeinstalaci(odmontování nepotřebného a namonto-vání nového nerezového stolu, který mě-la VCS zapůjčen)." Schválila odprodej nábytku uvede-ného v žádosti fy MAGBUD CR s.r.o. zacelkovou cenu 6.350,- Kč včetně DPH. " Schválila ukončení nájemních smluvuzavřených s panem Lubomírem Váňoua s Chlumeckou průmyslovou s.r.o. nanebytové prostory v budově č. 14 v k.ú.Lišice (vrátnice v bývalé posádce) doho-dou ke 30. 6. 2006." Uložila vedoucímu technických slu-žeb a BH provést opravu propustku podcestou p.p.č. 882/5 vlastními silami." Schválila pronájem části p.p.č. 21/3(cca 180 m2) v k.ú. Chlumec n.C. manže-lům Šubrtovým na dobu neurčitou s roč-ní výpovědní lhůtou za cenu 1,- Kč/m2

a rok. Schválila pronájem části p.p.č. 21/3(cca 185 m2) v k.ú. Chlumec n.C. manže-lům Ondřichovým na dobu neurčitou s roč-ní výpovědní lhůtou za cenu 1,- Kč/m2

a rok." Schválila pronájem pozemku číslo976/1 v k.ú. Chlumec n.C. OS MOTOBROUCI za účelem pořádání IX. ročníkumoto srazu za stejných podmínek jakov loňském roce včetně kauce. " Schválila Dodatek č. 1 ke SmlouvěV/02/07-2005 o provozování dráhy a dráž-ní dopravy na vlečce „Průmyslová zónaChlumec nad Cidlinou“, který bude uza-vřen mezi firmou LOKOTRANS s.r.o. Brnoa Městem Chlumec nad Cidlinou." Jmenovala s účinností od 1. 10. 2006za členy správní rady Střediska sociál-

ních služeb Chlumec n.C. o.p.s. MVDr. Vla-dislavu Konášovou, Danielu Luskovoua Blanku Kavkovou a za členy dozorčí ra-dy Ing. Jiřího Vopálku, Ing. Hanu Matějůa Ing. Dagmar Špičákovou." Vzala na vědomí rozpočet Středis-ka sociálních služeb Chlumec nad Cidli-nou o.p.s. na rok 2007 navýšený o jed-nu pracovnici." Schválila koupi 12 ks vlajek (885,- Kč//1 ks) a 6 ks natřených žerdí (100,- Kč//1 ks) od Studia RESI Chlumec n.C." Vzala na vědomí informaci o zříze-ní Soukromé vysoké školy ekonomickýchstudií, s.r.o. Kutná Hora." Schválila poskytnutí finančního pří-spěvku ve výši 1.000,- Kč Občanskémusdružení Most při Základní škole praktic-ké v Chlumci nad Cidlinou na 16. ročníkturnajů v kopané a vybíjené žáků prak-tických škol.

USNESENÍ ZE 37. ZASEDÁNÍZASTUPITELSTVA MĚSTA

konaného dne 21. června 2006

Zastupitelstvo města:

" Potvrdilo platnost „Rámcových pra-videl pro prodej bytových objektů MěstaChlumec nad Cidlinou“, která byla schvá-lena radou města 3. 5. 2004." Schválilo následující ceny jednotli-vých domů určených k privatizaci včetněokolních pozemků uvedených v materi-álu „Převod vojenských bytových domů“:bytový dům

Rooseveltova 251/III 5.080.000,- Kčb.d. Zimova 593/IV 3.560.000,- Kčb.d. Zimova 594/IV 3.570.000,- Kčb.d. Tylova 696/IV 4.510.000,- Kčb.d. Tylova 697/IV 3.180.000,- Kč" Schválilo prodej volného bytu v Ty-lově ulici čp. 697/IV formou dražby, při-čemž vyvolávací cenou bude navrhova-ná cena 406.000,- Kč. " Schválilo ukončení provozu centrál-ní kotelny na adrese Zimova 592/IV kedni 31. 8. 2007 a uložilo starostovi a ve-doucímu BH učinit potřebné kroky u Ener-getického regulačního úřadu a smluvníchodběratelů tepla a TUV." Uložilo v návaznosti na ukončení pro-vozu centrální kotelny zadat zpracováníprojektové dokumentace na přivedeníplynu k jednotlivým domům napojenýmdosud na centrální kotelnu." Schválilo příspěvek ve výši 5.000,- Kč//1 byt na pořízení domovních kotelen

v domech, které dosud odebírají teploa TUV z centrální kotelny Zimova a ne-ukončí tento odběr před 1. 7. 2007." Pověřilo starostu a místostarostujednáním s JUDr. Kufrem a učiněnímpředběžné nabídky na koupi objektu naSkalce čp. 21 a 22 (Kladruby) včetně po-zemků." Schválilo bezúplatný převod marin-gotky nacházející se na pozemku 697/2v k.ú. Pamětník. " Schválilo prodej vedlejší stavby(špýchar) včetně části stavební parcelyst. 124 JUDr. Řeháčkovi, dále části sta-vební parcely st. 124 manželům Prokůp-kovým a pozemkové parcely p.p.č. 1779manželům Pšeničkovým vše v k.ú. Chlu-mec n.C. s tím, že JUDr. Řeháček na vlast-ní náklady zbourá část stavby vedle špý-charu (přístavek + suché WC) směremk náměstí, uhradí oddělovací geometric-ký plán a připraví kupní smlouvy. Kolek zavklad kupních smluv do katastru nemo-vitostí uhradí kupující, Město Chlumec n.C.zaplatí daň z převodu nemovitostí." Schválilo bezúplatný převod p.p. čís-lo 1827 v k.ú. Chlumec n.C. - část chod-níku Čelakovského ulice s tím, že nákla-dy spojené s převodem uhradí MěstoChlumec n.C." Schválilo záměr prodeje stavebníparcely 180 a pozemkové parcely p.p. čís-lo 24 v k.ú. Chlumec nad Cidlinou za ce-nu 500.000,- Kč s variantou dodržení řím-sy se sousedními objekty a uložilo raděměsta učinit potřebné kroky." Schválilo bezúplatný převod částiparcely 513/1 dle KN a parcel 559 a 560dle PK v k.ú. Chlumec n.C. z majetku ČR- Pozemkového fondu ČR do majetkuMěsta Chlumec n.C." Schválilo koupi pozemkových parcel1424 a 1425 o celkové výměře 8.711 m2

v k.ú. Chlumec nad Cidlinou s tím, žekolek uhradí kupující a daň z převodunemovitostí uhradí prodávající. " Schválilo prodej části pozemkovéparcely 1005/3 v k.ú. Chlumec nad Cid-linou a části pozemkové parcely číslo764/2 v k.ú. Pamětník o celkové výměře8.711 m2 Kinský dal Borgo, a.s. s tím,že úhrada za geometrický plán budehrazena po polovině. Kolek uhradí kupu-jící a daň z převodu nemovitostí uhradíMěsto Chlumec n.C." Vzalo na vědomí informace o zá-měru firmy ALUKOV HZ, spol. s r.o. V sou-časné době nejsou známy žádné překáž-ky zjevně bránící investičnímu záměru.Pokud si firma ALUKOV HZ, spol. s r.o.

7 / 2006 5

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

podle zadávaného projektu plyn. Podleekonomických výpočtů vydělají všichni:Město, které odpojí zastaralou techno-logii a zdevastované topné rozvody,i obyvatelé 270 bytů, kteří budou topitvýrazně levněji.

!Za Chlumečáky chci veřejně poděkovatobci Lišice, která rozhodnutím svéhozastupitelstva ze svého slabého roz-počtu poskytla finanční dar Nadaci nadivadlo, konkrétně 15.000 korun. Stej-ně tak děkuji zastupitelstvu obce Písek,které na stejnou věc poskytlo finanč-ní dar ve výši 10.000 korun. Je to nád-herný a šeastný pocit, když nás okolníobce takto podpoří, protože mají v oso-bách svých zastupitelů uvědomělé li-di, kteří pochopili, že Chlumec nesta-ví regionální divadlo pouze pro sebe,ale pro všechny návštěvníky z okolí,pro děti a nastupující generaci z ce-lého chlumeckého regionu. Naše dorůs-tající mládež, až jednou bude dospělá,povede ke slušné kultuře zase svoje

příští potomky. Vážení obyvatelé z Pís-ku i Lišic, alespoň takto Vám jménemnašich chlumeckých obyvatel a Vašichpřátel veřejně děkuji a vyslovuji pocitvděčnosti. I jména Vašich obcí budouvyryta na pamětní desce, jako jménaostatních významných dárců, kteří naKlicperův dům přispěli.

!Pro čtenáře předávám další následují-cí informaci a prosbu majitelů chlumec-kého zámku: apelujeme na všechnyvšímavé lidi, aby netolerovali neustáléničení soukromého majetku v zámec-kém parku, který je díky pochopení ma-jitelů veřejně přístupný i v noci, aby sinaši obyvatelé mohli krátit cestu dodenního zaměstnání. Tlupy předevšímmladých vandalů zde řádí jako černáruka a nebojme se jim na tu ničemnoupazouru trochu šlápnout. V případě, žese stanete svědky vandalismu v areá-lu zámku, neváhejte upozornit státnínebo městskou policii, vždye s tole-rancí majitelů zámku si nelze doneko-

nečna zahrávat, neustálé opravy stojínemalé peníze. Zámecký komplex jeklenotem města a i my ho přece pova-žujeme tak trochu za svůj a měli by-chom ho společně chránit. To samé pla-tí i o průchodu přes areál základní školy,kde jsme konečně dobudovali oploce-ní okolo hřiště s umělou trávou a ote-vřeli dobudováním chodníku školní dvůrod parku Nejsvětější trojice, kde ale jižmáme bezpečnostní kamerový systém.

Milí čtenáři, snad jsem Vás právě pře-čtenými informacemi ze strany vedeníměsta příliš neunavil, někteří z Vás mož-ná vezmou nyní do ruky automapu a po-dívají se trasu popsané a problematic-ké dálnice, jiní budou ihned pokračovatve čtení dalších zajímavých článků, i kdyžten můj asi nebyl nic moc. Hezkou po-hodu v poločase letních prázdnin pře-je všem

Miroslav Uchytilstarosta města

4 Chlumecké listy

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

ZASEDÁNÍ RADY A ZASTUPITELSTVA MĚSTAUSNESENÍ Z 91. ZASEDÁNÍ

RADY MĚSTAkonaného dne 5. června 2006

Rada města:

" Uložila vrchnímu strážníkovi městsképolicie nárokovat u SÚS označení slepésilnice z Lučic směrem na Pamětník." Schválila firmu AVANT - komunika-ce, s.r.o. Hradec Králové jako dodavate-le akce „Chodník - průchod areálem ZŠ“." Uložila vedoucímu technických slu-žeb a BH provést jednoduchou opravucesty od potravin Faldo k brance - prů-chodu areálem školy. " Schválila jako dodavatele akce „Hřiš-tě Pamětník - zemní práce“ firmu Miro-slav Černý, Chlumec nad Cidlinou." Schválila jako dodavatele akce „Hřiš-tě Pamětník - montáž obrubníků“ firmuAVANT - komunikace, s.r.o. Hradec Krá-lové." Schválila Dodatek k Provoznímuřádu koupaliště Chlumec nad Cidlinou." Schválila pronájem části st.p. 646(cca 105 m2) v k.ú. Chlumec n.C. (za pří-stavbou Klicperova domu) manželům Ro-hlíčkovým na dobu neurčitou s tříměsíč-ní výpovědní lhůtou za cenu 5,- Kč/m2

a rok s tím, že na vlastní náklady vybu-dují neprůhledné 1,8 m vysoké oploce-ní a na pronajaté parcele nebudou vysá-zeny trvalé porosty." Schválila nákup betonových výrob-ků na akce prováděné Městem Chlu-mec n.C. v roce 2006 v ceně dle nabíd-ky firmy Best a.s." Schválila pronájem části Klicperovadomu divadelnímu spolku Klicpera ja-ko jedinému zájemci a uložila vedoucíodboru správy majetku a investic předlo-žit návrh nájemní smlouvy, která začneplatit dnem kolaudace stavby. " Schválila uzavření dodatku k ná-jemní smlouvě uzavřené s firmou VaMR,ve kterém bude do nájmu zahrnuta bu-dova č. 20 (bývalá sociálka) a nájemnéza všechny využívané objekty bude zvý-šeno na 212.250,- Kč/rok s účinnostíod 1.6. 2006. " Schválila ukončení nájemní smlou-vy (stánek s oděvy na městské tržnici -p. Hruška) dohodou ke 30. 6. 2006." Schválila návrh kompenzačních opa-tření, která mají zmírnit negativní vlivstavby dálnice D 11 v oblasti mezi řekouCidlinou a Mlýnskou Cidlinou tak, jak jenavrhla společnost NaturaServis s.r.o.Hradec Králové.

" Schválila předání některých pohle-dávek (většinou za správní delikty) Exe-kutorskému úřadu Hradec Králové. " Vzala na vědomí „Zprávu nezávislé-ho auditora o ověření účetní závěrky Stře-diska sociálních služeb Chlumec nad Cid-linou o.p.s. za rok 2005“." Schválila finanční vztahy příspěvko-vých organizací ZŠ, ZUŠ, DDM, MŠ Be-ruška, MŠ U Zámku a ŠJ Chlumec nadCidlinou k rozpočtu zřizovatele na rok2006." Vzala na vědomí žádost o povoleníchirurgické ambulance Prof. MUDr. Zbyň-ka Vobořila, DrSc. a pověřila starostu dal-ším jednáním v této věci." Schválila návrh Plánu činnosti or-gánů obce při vzniku mimořádné udá-losti." Uložila radnímu p. Hasprovi jednats Agroprojekcí Litomyšl o zpracování pro-jektu na úpravu (odvodnění) příkopu po-dél cesty v lokalitě „Amerika“ do koncečervence tak, aby samotná akce bylazrealizována do konce tohoto roku." Uložila vedoucímu technických slu-žeb a BH provést opravu cesty v loka-litě „Amerika“ s tím, že žádná zábrana(žádost zahrádkářů) tam instalována ne-bude, neboe se jedná o cestu veřejnou.

Všichni spolu tvoříme CHLUMECKÝ REGION. Víme, že totosprávní území se skládá ze 14 obcí. O tom jsme se ubezpe-čili v Chlumeckých listech č. 12/2005.

Známe se však dobře? Chodili jsme většinou do stejné ško-ly, navštěvovali jsme taneční hodiny, scházíme se v oblíbe-ných restauracích... To je skutečnost, ale přece jen pouhá sko-řápka života.

Proto se redakce rozhodla, že budeme postupně veřejnostseznamovat s jednotlivými členy našeho regionu blíže.

DNES TEDY O BLÍZKÝCH OBCÍCHLIŠICE A LIŠIČKY

Poprvé jsou zveřejněny historické události a údaje z ro-ku 1937 z Čítanky kraje chlumeckého na Cidlině.

Lišice a Lišičky je spojená obec, ležící severozápadně odChlumce nad Cidlinou, v nadmořské výšce 268 m. Osada Lišič-ky byla založena na místě rybníka Bořkovec. Ve 13. a 14. stol.patřila ves k panství žiželickému a roku 1571 připojena bylak panství chlumeckému.

Dohady o vzniku názvů těchto obcí jsou různé, ale pravdě-podobné asi od lišek, které se tu kdysi hojně vyskytovaly. Kos-tel zde není. V Lišicích byl postaven důstojný pomník padlýchv 1. světové válce. V obcích i mimo ně jsou bohaté aleje ovoc-ných stromů. Škola v Lišicích bývala dvojtřídní a byla posta-vena r. 1907, nákladem 32 tisíc r.k. Meliorace pozemků bylaprovedena. Stav dobytka k roku 1937: hovězího 332, vepřů 533,koní 36 a koz 80. Katastr má rozlohu 641 ha. Osev roku 1937:pšenice 120 ha, žito 30 ha, ječmen 60 ha, brambory 35 hajetel 25 ha, cukrovka 35 ha, krmná řepa 10 ha, jetel 25 ha,oves 45 ha. Dle sčítání ovocných stromů jest: jabloní 560, hruš-ní 320, třešní 50, švestek 1050, vlaš. ořechů 65. (Pozn. red.: za-jímavé by bylo porovnání s dnešním stavem). Lesy patří vel-kostatku Chlumec. V Lišicích u silnice - poblíž školy - je nováváha s typickou archit. věžičkou.

Nejvýznamnějšímlišickým rodákem bylmalíř Vincenc Beneš,představitel českéhokubismu.

Narodil se 22. led-na roku 1883 v Lišicích,zemřel 27. března roku1979. Byl členem Osmy,ve své rané tvorbě pro-sazoval s malířem Fil-lou kubismus. Vytvořilcyklus krajin pro Národ-ní divadlo.

K 110. výročí jehonarození byla na budo-vě bývalé lišické obec-né školy instalovánapamětní deska. Vytvo-řil ji Jan Holinka, aka-demický sochař z Par-dubic.

Doposud v Chlum-ci nad Cidlinou žije ne-teř Vincence Beneše,paní Doležalová.

A dnešní stav?Údaje z roku 2004: Naúzemí žije 161 obyva-tel. Celková výměra po-zemku (ha) 641.0222.Orná půda 165.9465 ha,zahrady 12.2458 ha,ovocné sady 0.7092 ha,travn. porosty 2.6777 ha.Obec má hřiště. Obecníúřad se nachází v bu-dově bývalé školy.

Redakce děkuje pa-nu MVDr. Kvasničkoviza půjčení Čítanky z ro-ku 1937.

Vá

7 / 2006 7

CHLUMECKÝ REGION

zajistí pozemky v Chlumecké průmyslo-vé zóně, zastupitelstvo předběžně sou-hlasí s investičním záměrem firmy." Schválilo zřízení zástavního právak nemovitostem, které jsou předmětemkupní smlouvy mezi Městem Chlumecnad Cidlinou a firmou VaMR s.r.o. v ka-tastrálním území Lišice a Lužec nad Cid-linou se vším zákonným příslušenstvíma součástmi (dále jen „Nemovitosti“),ve prospěch České spořitelny, a.s. sesídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62,IČ 45 24 47 82 a zmocnilo starostu měs-ta k podpisu zástavní smlouvy a kupnísmlouvy k předmětným Nemovitostemse vším zákonným příslušenstvím a sou-částmi. " Schválilo snížení kupních cen sta-vebních parcel v lokalitě Krašov na400,- Kč/m2.

" Neschválilo bezúplatný převodMlýnské Cidliny (Ocezeň) v k.ú. Lučice(v rámci komplexní pozemkové úpravyLučice) do majetku Města Chlumec n.C." Neschválilo prodej parcely 343/55v k.ú. Lišice (okolní pozemek kolem bu-dovy čp. 114 v Chlumecké průmyslovézóně) za cenu 50,- Kč/m2. " Vzalo na vědomí nové informace vevěci DDM a Říhova domu včetně novémožnosti řešení přemístění DDM a ulo-žilo vedoucí odboru správy majetku a in-vestic zajistit srovnávací studii. " Schválilo u lokality č. 65, 68 a 69změnu funkčního využití pro „Smíšenéplochy pro sportovní a rekreační využití“." Vzalo na vědomí stanovisko nadří-zeného orgánu územního plánování k ná-vrhu zadání změny číslo 6 územního plá-nu obce Chlumec nad Cidlinou.

" Schválilo návrh zadání změny č. 6územního plánu obce Chlumec nad Cid-linou." Schválilo závěrečný účet Města Chlu-mec nad Cidlinou za rok 2005 bez vý-hrad, dále schválilo hospodaření pří-spěvkových organizací zřízených MěstemChlumec nad Cidlinou za rok 2005 a or-ganizací Městem založených, hospoda-ření s fondy Města a Zprávu o výsled-ku přezkoumání hospodaření Města zarok 2005." Schválilo návrh 1. úpravy rozpočtuMěsta Chlumec nad Cidlinou na r. 2006." Stanovilo v souladu s § 67 a dal-ších zákona č. 128/2000 Sb., o obcích,21 členů zastupitelstva pro volební ob-dobí 2006-2010.

Jana Tučková sekretariát starosty

6 Chlumecké listy

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Chlumecké občanské sdružení Podzámčí, Dobrovolnickécentrum, realizuje od července projekt 100% podpořený Evrop-ským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.Projekt nese název podle jednoho z jeho bloků - Šance nadobrou práci. Akce zahrnuje regiony Chlumecka a Novobyd-žovska a je založen na velmi úzké spolupráci Dobrovolnické-ho centra s poskytovateli sociálních služeb na území.

Projekt je primárně zaměřen na dlouhodobě nezaměst-nané ženy a pracovníky organizace, v jeho rámci se pracovní-kům dostane příslušného vzdělání, proběhnou výcviky dobro-volníků pohybujících se v sociálních službách, budou zřízenywebové stránky, vytvořena nová partnerství, hodláme spolupra-covat na strategickým dokumentech regionů Chumecka a No-vobydžovska.

Důležitou součástí projektu je ověření nového postupu v ak-tivní politice zaměstnanosti. Třicet nezaměstnaných žen dosta-ne během jednoho roku možnost zúčastnit se tříměsíčníhoprogramu, vyzkoušet si aktivně práci v sociálních službáchv regionu - vždy dvě dopoledne. Dále je v rámci programu kurzPrincipy kvalitní sociální služby - vždy jedno odpoledne v týd-nu, kde účastnice projektu získá základní přehled o sociální služ-bě dle nového zákona, platného od ledna 2007. Pokud projdežena tímto tříměsíčním programem a rozhodne se dále aktiv-ně zajímat o získání zaměstnání v sociálních službách, bude jínabídnuta pomoc úřadu práce formou dalšího rekvalifikačníhokurzu a pomoc organizace při získávání zaměstnání.

Partnery projektu jsou Úřad práce v Hradci Král., Domov dů-chodců V Podzámčí, Středisko soc. služeb Chlumec n.C. o.p.s., Do-mov důchodců Pohoda , Duha o.p.s., ÚSP Chotělice a ÚSP Skřivany.

Bližší informace na telefonu: 604 240 344 nebo e-mailu:Daniela.Luskova@seznam.cz.

Daniela Lusková, manažer projektu

JEDENZE SOCIÁLNÍCH PROJEKTŮ

REALIZOVÁN NA CHLUMECKUKONEC PLATNOSTI OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ

VYDANÝCH DO 31. 12. 1996

Upozorňujeme občany,že nejpozději dnem 31. 12. 2006 skončíplatnost občanských průkazů bez strojověčitelných údajů vydaných do 31. 12. 1996.

Konec platnosti se vztahuje i na občanské průkazys vyznačenou platností „bez omezení“,

s výjimkou občanských průkazů občanů narozenýchpřed 1. lednem 1936.

Žádost o vydání občanského průkazuse strojově čitelnými údaji je občan povinen předložit

nejpozději do 30. listopadu 2006.

Doporučujeme občanům, aby o výměnuobčanského průkazu žádali včas

a neponechávali ji na poslední měsíce roku 2006.

Upozorňujeme občany, že Městskýúřad Chlumec nad Cidlinou budenabírat žádosti o vydání cestovníhopasu pouze do 18. srpna 2006. Potomto termínu je nutné si vyříditžádost o vydání tohoto dokladu naMagistrátu města Hradec Králové.Žádosti o vydání občanského průka-zu lze i nadále podávat na Městskémúřadě v Chlumci nad Cidlinou.

CHLUMECKÝ REGION

Li�ièky

Poválečná léta přinesla mezi lidi nevraživost. V únoru 1948byl u nás vytvořen akční výbor Národní fronty. V hospoděU Kvasničků byla založena základní organizace Českého sva-zu mládeže. V prosinci roku 1947 byla zrušena i služba obec-ního posla s trubkou a bylo zavedeno rozhlasové zařízení. Hos-tinec U Kvasničků byl upraven jako kino se stálým provozem.Pro nezájem bylo kino zrušeno počátkem osmdesátých let. Nakonci roku 1945 se sešli zbylí ochotníci a založili ochotnickýspolek Vojan. Hrálo se i loutkové divadlo.

Klamoš se odlišovala od ostatních obcí úrovní a rozsahemspolečenského života. Velký význam přinesla osobnost kapel-níka a hudebníka Jana Těšíka. Založil kapelu a dokonce i pěvec-ký soubor. V roce 1961 byl postaven nový národní výbor. Pří-zemí budovy bylo upraveno jako mateřská škola. Roku 1968

byla otevřena nová samoobslužná prodejna a o dva roky poz-ději vybudováno nové výbojkové osvětlení. Počátkem 60. letbyla Klamoš sloučena se sousední obcí Štít.

Významnými pro rozvoj společenského života byli vždy uči-telé. Se jmény Karla Přibyla a Václava Růžičky je spjat i spor-tovní život v obci. Pronikavých úspěchů se dočkal i oddíl ko-pané nově založené tělovýchovné jednoty Sokol. K nedělnímuodpoledni patřily neodmyslitelně kuželky. Konalo se tehdymnoho tanečních zábav a velmi populární byly Staročeskémáje. Roku 1973 se konal sjezd rodáků Klamoše. V těchto le-tech zde pracuje i mnoho spolků a zájmových organizací. Ro-ku 1975 se družstevníci rozhodli, že vstoupí do Státního stat-ku Chlumec nad Cidlinou. Byla zřízena farma Klamoš. Po roce1990 se státní statky ruší a objekt chátrá. V osmdesátých letech

7 / 2006 9

KLAMOŠSKÉ OSLAVY

Dne 1. 7. 2006 proběhly v obci Klamoš oslavy 650. výročízaložení obce. Oslav se zúčastnilo na devět set místních ob-čanů, rodáků a hostů z blízkého i dalekého okolí. Pozvání při-jala paní poslankyně Hana Orgoníková a také zástupci okolníchobcí. Oslavy zahájili a všechny přítomné přivítali starosta obceBohuskav Věříš a Šárka Kubelková, která slovem provázela ce-lé odpoledne. Po slavnostním zahájení a průvodem obcí s po-ložením věnců u památníků a na místním hřbitově měli všichnipřítomní možnost vyžití: skákací hrad, houpačky, stánky s cu-krovinkami, poslech dechové hudby (kapela Mistříňanka), ná-vštěva rybářské bašty, vystoupení taneční skupiny SHE-POTa imitátora a fotbalové utkání místních TJ Sokol Klamoš s Koz-lovnou Praha Ladislava Vízka.

PROJEV STAROSTY OBCEVážení spoluobčané, vážení hosté, vážení zástupci obcí, do-

volte mi přivítat Vás na oslavách 650. výročí založení obceKlamoš a připomenout něco z bohaté historie naší obce. Naúvod bych rád poděkoval panu Lubomíru Havrdovi, jehož kni-ha mě inspirovala a obohatila jistě všechny z nás, kteří sepročítali jejími stránkami.

Naše obec byla pravděpodobně založena na přelomu1. a 2. tisíciletí a jméno jí mohl dát staročeský rod Klamoše.První písemně doložená zmínka pochází z roku 1356 a zmi-ňuje Heřmana z Klamoše. Ještě během 14. století je Klamošzmiňována několikrát v církevních knihách. Koncem tohoto sto-letí odchází z tvrze rod Ostrovských. Nejcennější středověkoupísemnou památkou je bezesporu listina z roku 1401, k nížje připevněna pečee klamošského vladyky Miloty. Koncem15. století se majetek klamošské tvrze zmenšil o okolní vsia zůstala pouze Klamoš. Postupně ztratila Klamoš svou výluč-nost a dostala se do okruhu chlumeckého panství. Do tohotoobdobí jsou zasazeny i dvě pověsti, které Václav Horyna za-znamenal v knize Pověsti z kraje Malátova a Klicperova. Jistěnemusím připomínat pověst o klamošské lípě, o 400 let sta-rém stromě s obrázkem Matky Boží, která zde ochraňuje po-cestné, aby je nestihl podobný osud jako vápenského rytíře,i pověst o vzniku názvu obce podle oklamaného nepřítele, kdepozději vyrostla nová tvrz. Historie kráčí neúprosně dál, gene-race střídá generaci, přetěžké období třicetileté války, robota,sucho i povodně, vše obec přežila.

V roce 1805 byly všechny budovy nově opatřeny domov-ními čísly. Toleranční patent Josefa II. přinesl lidem svoboduvyznání. Patent o dědickém právu znamenal zásadní promě-nu vesnice, umožnil totiž drobení gruntů. V roce 1849 bylazrušena robota a lidé se tak stali svobodnými. Z radosti nadtouto zprávou postavili naši předkové uprostřed obce v roce1852 Boží muka. Nejstarší dochovanou památkou je ale smír-čí kámen z roku 1713 na pozemku Šimonových, kde podlepověsti zemřel nepřirozenou smrtí jistý mladík. Na památník sesložili Klamošští společně. Dlouhá léta stála hned vedle pa-mátníku dřevěná zvonička, která zvěstovala sousedům tutosmutnou zprávu. Ale placení náhrad za zrušení roboty vedlok prohloubení rozdílu mezi vesnickou chudinou a bohatýmisedláky. Obecní rady z řad nejbohatších se staraly o spravová-ní cest, rybníků, honiteb, řešily také sousedské spory a sjed-

návání služby obecního posla a ponocného, kterému bylo v ro-ce 1812 uloženo rozsvěcení, zhášení a čištění obecních lamp.Roku 1891 se konala ustavující schůze sboru dobrovolnýchhasičů. Stříkačku měli hasiči již od počátku. Ruční čtyřkolovoustříkačku taženou koňmi zaplatila obec. V létě 1901 byl po-staven místní hřbitov. Do té doby byli místní pohřbíváni doÚjezda a předtím do Vápna. Během několika měsíců roku1902 byla postavena školní budova. Od 1. září zde nastoupi-lo 78 žáků pod vedením učitele Karla Cvrčka a jeho manželky.V tomto roce byla rovněž vysázena kaštanová alej od Božíchmuk až ke hřbitovu. V roce 1903 se účastnili hasiči z Kla-moše I. Sjezdu Sdružení dobrovolného hasičstva slovanskéhov Praze, což byla asi nejvýznamnější událost v celé historiisboru. I. Světová válka znamenala pro všechny velký zlom.26. července bylo odvedeno 80 mužů a téměř všechny koně.Nastala bída. Jako náhrada za muže, kteří byli na frontě, bylipřidělováni rolníkům zajatí Rusové a Srbové, o které se muse-la obec postarat. Zpráva o vyhlášení samostatného českosloven-ského státu se dostala do Klamoše ráno 29. října z Chlumcenad Cidlinou. Klamošská mládež strhla znaky rakouské monar-chie a tahala je po návsi až k štičímu rybníku, kde je utopi-la. Stejně dopadly i obrazy Habsburků. Na Kočičím hrádku zadoprovodu hudby bylo vše spáleno na hranici. Životem ale tu-to radost zaplatilo 14 rodáků z Klamoše. Starostou obce sestal Alois Havlín. Roku 1919 byla proti obecnímu úřadu vysa-zena Lípa svobody. Povinné vedení obecných kronik nastalokolem roku 1920. Klamošský učitel Václav Vondruška kroni-ku založil a dopsal ji podle vyprávění pamětníků od začátku20. století. V tomto záslužném činu pokračovali další učiteléKarel Petr, Václav Hájek, který dopsal zpětně i dějinné událos-ti válečných let. Do roku 1990 se ujal této záslužné práce Vác-lav Špás. Poslední stránky zapsal Václav Chára.

15. května roku 1923 se v naší obci rozsvítila první žárov-ka. Po vybudování Parku legionářů byla 19. července 1925slavnostně odhalena Socha svobody. Rok 1927 s sebou při-nesl čilý stavební ruch, přestavbu hostince U Chárů, vybudo-vání nového jeviště a přestavbu hasičské kůlny. Opravdovouoslavou byly Národní slavnosti, kde nechyběla Těšíkova ka-pela ani závody koní.

Třetí desetiletí začalo sčítáním obyvatelstva. 492 občanůzačalo tehdy s organizovanou kopanou, dokonce i odbíjenou.Konec srpna roku 1936 byl již poznamenán předzvěstí váleč-ného konfliktu, v okolí naší obce proběhlo velké vojenské cviče-ní. Při všeobecné mobilizaci nastoupilo z naší obce 33 mužů.Byly vyvěšeny česko-německé vyhlášky, ani památník obětem1. světové války nezůstal ušetřen, nápis za svobodu spolus erbem musel být odstraněn. Zemědělci byli nuceni odvádětdobytek, obilí, máslo, mléko a vejce. 13 občanů odešlo do Ně-mecka k totálnímu nasazení a další potom na konci války nastavbu zákopů v okolí Olomouce. Ochotnické divadlo plnilosvé buditelské poslání i během války. Tehdy se zrodila myšlen-ka pořádat každoročně festival Měsíc divadel. Návštěvy gesta-páků byly řídké, až koncem ledna 1945 přišli němečtí vojáci,aby káceli stromy na případný ústupový boj, ke kterému na-štěstí nedošlo. Na paměe všech, kteří padli v 2. světové válce,byl vybudován žulový pomník.

8 Chlumecké listy

KLAMOŠSKÉ OSLAVY

OSLAVY 650 LET OBCE KLAMOŠ

Ve školním roce 1938/39 na dívčí měšeanské škole v Chlum-ci nad Cidlinou byl otevřen jednoroční učební kurz pro absol-ventky 3. tř. měšeanské školy. Kromě běžných vyučovacích před-mětů jsme měly předmět psaní na psacím stroji desetiprstovousoustavou. Pro nás žákyně to byl předmět zajímavý a přitažli-vý. Kromě vyučovací hodiny jsme se střídaly na cvičebních ho-dinách po vyučování až do večera.

Asi 14 dní po 15. březnu 1939 po okupaci Českosloven-ska Německem dohodlo se pět žákyň naší třídy, že na den1. máje zorganizujeme tichou demonstraci u pomníku T.G.M.u sokolovny. Dlouho jsem nevěděla, kdo s tímto nápadem při-šel a také jak se mi dostalo té cti, že jsem se ocitla mezi čtyř-mi spolužačkami. Mě by v patnácti letech nic takového nena-padlo. Složení této skupiny bylo následující: Zdenka Hloušková,Blanka Strejčková, Vlasta Weisová, Věda Hladíková a RůženaŠpásová. Bylo nás pět.

Ve cvičebních hodinách v psaní na stroji po vyučování jsmepsaly malé letáčky asi 10 x 8 cm s textem, že na 1. májev 8.00 hodin se uskuteční u pomníku T.G.M. tichá demonstra-ce, na kterou občany zveme. My, autorky, jsme si daly slovo,že to nikdy nikomu neprozradíme. Tyto plakátky Blanka Strejč-ková a Zdenka Hloušková předaly svým starším sestrám, kterémohly chodit večer venku, aby je nalípaly v předvečer 1. májena elektrické sloupy a na ploty.

Ten den 1. května se můj tatínek vracel z noční služby nadráze - to my děti jsme ještě byly v posteli. Byly jsme tatínkemprobuzeny s tím: „Děti, vstávejte, něco se bude dít u pomníkuT.G.M....“ Já jsem strachy zalezla ještě hloub pod peřinu.

Tak jsme tedy šli. Sešlo se tam tehdy přibližně asi 50 li-dí. Před pomníkem se korzovalo sem a tam a nic se nedělo.Až pana učitele Sýkoru napadlo, že začal zpívat hymnu. Panučitel Sýkora byl členem pěveckého učitelského sboru a je-ho vysoký tenor byl všem Chlumečákům známý a slyšitelnýna dálku. Hymnou tichá demonstrace skončila a účastníci serozešli. Kdyby se tato akce uskutečnila o několik měsíců poz-ději, mohla se stát osudnou pro mnoho lidí, jako záminka projejich zatýkání, protože tehdy se začaly projevovat kolabo-rantské a zrádcovské živly.

Od chvíle, kdy se manifestace, i když malá, uskutečnila, mněcelá léta leželo v hlavě, čí to byl vlastně nápad, protože v na-šich tehdy patnácti letech, si myslím, že žádná z nás nebyla natakové myšlenkové výši, abychom něco zorganizovaly a že zatím musel stát někdo z dospělých.

My, děvčata, jsme se po válce rozprchla do světa a až zaspoustu let při náhodném setkání v Chlumci jsem se od ka-marádky Vědy Hladíkové dozvěděla, jak to všechno vzniklo.

Podnět k této akci dala paní učitelka Špačková, která, kdyžse ve škole o svačinové přestávce na chodbě korzovalo, děv-čata k této akci vyzvala. Přesto, že jsme si tehdy daly slib, žese s tím nikomu, ani doma, nesvěříme, stalo se to, že tatoakce měla dozvuky ve sborovně dívčí měšeanské školy, což by-lo důkazem toho, že se naše činnost neutajila. Pokud se týčeslibu, že se s tím nikomu nesvěříme? Dodržely jsme to asi dvě.Ani v budoucnu jsem to svým dětem neřekla z obavy, aby setato událost nestala návodem k podobné dětské nerozváž-nosti a nezpůsobila nějakou tragédii.

Růžena Hochmannová

Ve dnech 27. 5. - 3. 6. 2006 se v rekreačním centru StellaMare v Chorvatsku konalo Mistrovství Evropy ve vrhání šipekna terč. Mistryní Evropy pro rok 2006 se stala ChlumečankaDáša Komorová, která již nejednou stála na stupních vítězův tomto sportu. Její zásluhou 3. 6. zněla při oficiálním předává-ní cen česká hymna. Blahopřejeme! Rozhovor s vítězkou přine-seme dodatečně.

redakce

je opět umožněn průchod ze Sadové ulice do Pražské uliceu kostela sv. Trojice?

Průchod (bíle vytečkován) je v letním období otevřen v pon-dělí až pátek od 6.30 do 22.00 hodin, v sobotu a v neděliod 9.00 do 22.00 hodin. V zimním období v pondělí až pá-tek od 6.30 do 20.00 hodin, v sobotu a v neděli od 9.00 do20.00 hodin. A.F.

7 / 2006 11

NAPSALI NÁM...

se dalo dohromady několik místních hudebníků. Pod názvemBrusynka hráli při různých příležitostech téměř dvacet let.

Mnohé momenty naší minulosti nám připomíná i Klamoš-ský zpravodaj, který vycházel po dobu devíti let. Jedním z nej-cennějších dokumentů je i celovečerní snímek PhDr. ZdeňkaPetrovického, který přináší vzpomínky posledních padesáti let.Byl vytvořen k šestistému padesátému výročí od nejstarší pí-semné zprávy o obci Klamoši.

Bez historie neporozumíš dnešku, říkají moudré citáty. Chtělbych připomenout rovněž práci JUDr. Jana Havlína a paní Ma-rie Adamcové. Nitky naší historie spřádaly stovky bezejmen-ných lidí, jimž patří dík. Na nás všech je, abychom se ctí po-kračovali v jejich stopách. Vážení spoluobčané, vážení hosté,dovolte mi poděkovat Vám všem, že jste dnes přišli oslavit650. výročí založení naší krásné obce a popřát Vám hodně zdra-ví, štěstí a osobní spokojenosti. Pro dnešní slavnostní den Vámpřeji, abyste se v Klamoši dobře bavili, prožili spoustu krásnýchzážitků a doufám, že se zase všichni ve zdraví sejdeme.

Poděkování za organizaci oslavObec Klamoš děkuje celému přípravnému výboru pro osla-

vy 650 let obce Klamoš, dále Sokolu Klamoš, SDH Klamoš,Šárce Kubelkové, zaměstnancům obce za přípravu veřejnéhoprostranství a všem občanům obce.

Jubileum v Klamošiozdobila Kozlovna Ládi Vízka

Klamoš - V rámci oslav 650 let od založení obce se na zdejšímhřišti uskutečnilo rovněž atraktivní fotbalové utkání, když domá-cí Sokol Klamoš hostil populární Kozlovnu Ladislava Vízka.

Sokol Klamoš - FC Kozlovna Ládi Vízka 4:8 (1:4). Po-hodový zápas přinesl nádhernou podívanou početné návště-vě, která viděla hned tucet gólů a fotbalovou lahůdku, serví-rovanou mistrem kliček Ladislavem Vízkem i jeho spoluhráči.Domácí tým, vedený Martinem Firbacherem, v závěru skórezkorigoval a byl hostům, kteří přijeli ve velmi silném složení,důstojným soupeřem.

Branky: Sedláček 2, Stříž, Miške - Váňa 5, Bittengel 2, Peši-ce, 500 diváků, rozhodčí Kubišta z Kosiček (T. Hrabík z Chlum-ce a Sehnoutka ze Zábědova). Soupisky - Sokol Klamoš: P. Čer-nohlávek - Kloz, Stříž, Volný, Konvalina, Janda, Macura, Jerie,Čepek, J. Černohlávek, Sedláček, Miške; FC Kozlovna Ládi Vízka:Klíma - Peclinovský, Jeslínek, Urban, Beránek, Pešice, J. Jarolím,Bittengel, J. Berger, L. Vízek, Váňa, M. Vízek.

Zaznamenáno do bloku:Aleš Jerie ml. (hlavní organizátor): „Utkání výtečně zapad-

lo do rámce oslav 650 let naší obce. Byli jsme velmi překva-peni, jak kvalitní sestavu Lája Vízek přivezl. Na našich hráčíchbyla až příliš znát nervozita a respekt k soupeři. Hostující hrá-či potvrdili, že i přes pokročilý věk jsou to stále páni fotbalistia byla radost pohledět na jejich hru. Jsem rád, že akce do-padla na výbornou a děkuji všem aktérům včetně trojice roz-hodčích.“

Ladislav Vízek (Kozlovna): „Ke zdejšímu kraji mám zvlášt-ní vztah, vždye jsem zde strávil mládí. I proto jsem přivezl hod-ně nadupanou sestavu. Na kvalitním trávníku jsme si zahrálidobrý fotbal a odjížděli s krásnými pocity z pěkného fotbalo-vého odpoledne.“

Karel Přibyl (bývalý řídící učitel v Klamoši): „V roce 1967jsem v obci spoluzakládal oddíl kopané. Hned následující sezo-nu se žáci Klamoše utkali s Novým Bydžovem a prohráli 0:3,když za hosty nastoupil Ladislav Vízek, jenž tenkrát přijel s ce-lou rodinou. I o tom bylo naše vzájemné vzpomínání.“

LUBOMÍR DOUDĚRA

Těsně před výkopem na snímku hráči Sokola Klamoš a Koz-lovny L. Vízka - horní řada zleva: J. Berger, Pešice, Jerie, sudíKubišta, Beránek, Klíma, Stříž, Janda, Macura, L. Vízek, Čepek,Urban, Peclinovský, J. Jarolím, sudí T. Hrabík a Sehnoutka;dolní řada zleva: Jeslínek, Bittengel, Váňa, M. Vízek, Černohlá-vek P., Miške, Černohlávek J., Konvalina, Sedláček, Volný, Kloz.

Na snímku zleva bojují o míč Jan Berger a Martin Volný.

Na hřišti v Klamoši zleva Josef Pešice, Martin Volný a fotba-lový virtuos Ladislav Vízek.

Foto: Lubomír Douděra

10 Chlumecké listy

KLAMOŠSKÉ OSLAVY

BYLO NÁS PĚT

VÍTE, ŽE...

SENZAČNÍ ZPRÁVAPRO CHLUMEC!

Podzámčípřijímá přihlášky

do programu pro nezaměstnané ženy

„ŠANCENA DOBROU PRÁCI“

tříměsíční program- zaměstnání v sociálních službách

- vzdělávání v kurzu Principy kvalitní sociální služby- pomoci při získání zaměstnání

začátek v září 2006kurz zdarma

informace na tel. 604 240 344e-mail: luskova@novybydzov.cz

manažer projektu: Daniela LuskováProjekt je spolufinancován ESF a rozpočtem ČR

V první letní den, tedy ve středu 21. 6.v podvečer, rozezněla Mramorový sálzámku Karlova Koruna opět pestrá pa-leta hudebních tónů. O více než hodino-vý program se tentokrát postarali žácia žákyně hudebního oboru chlumeckéZUŠky, kteří tímto slavnostně uzavřeli dal-ší školní rok.

Předně můžeme vyzdvihnout, že dra-maturgie koncertu byla provedena vel-mi zdařile. V prvních číslech se nám před-stavili ti nejmladší, vesměs žáčci prvníhoročníku. Právě ti si, myslím, zaslouží na-ši největší pochvalu, neboe pro většinuz nich znamenal tento koncert jejichvůbec první veřejné vystoupení, s nímžse vypořádali statečně a navíc na výbor-

nou. V dalším průběhu akce jsme pakměli možnost sledovat postupnou gra-daci přes velmi pěkné výkony až po tymuzikantsky již skutečně vyzrálé. Zavšechny tu můžeme jmenovat např. pě-vecké trio talentovaných sester Matouš-kových, jejichž přednesení tří písní z cyk-lu „Trávnice“ od Jaroslava Kofroně bylov závěru koncertu pro posluchače do-slova pohlazením po duši. Kromě zpě-vu nás v programu koncertu potěšilyzvukové barvy dřevěných a žeseovýchdechových nástrojů, klavíru, akordeonua kytary, přičemž hlasy instrumentů by-ly prokládány mluveným slovem či re-citací žáků literárně dramatického obo-ru ZUŠ.

Zbývá snad jen dodat, že červnovýkoncert měl velmi příznivé ohlasy, a pro-to věříme, že v podobném duchu se námpodaří i nadále tuto tradici zachovat.

S přáním krásného léta všem čtená-řům Mgr. Eva Procházková

Poděkování patří zejména řediteli ZUŠMgA. Janu Molingerovi za organizacikoncertu, jeho zdařilou dramaturgiia též za laskavou technickou pomocběhem celé akce, dále MgA. Slávce Pě-chočové za výbornou klavírní kore-petici, pedagogům ZUŠ a jejich účin-kujícím žákům za přípravu programua v neposlední řadě také Správě zám-ku Karlova Koruna, bez jejíž ochotyke spolupráci by podobné akce ne-mohly být realizovány.

7 / 2006 13

KULTURA V CHLUMCI

12 Chlumecké listy

NAPSALI NÁM...

Hradec Králové (12. června) - V těchto dnech proběhla uzá-věrka nominací pátého ročníku soutěže „Zklidňování do-pravy ve městech a obcích ČR“, vyhlašované Nadací Part-nerství. Mezi 22 žádostmi byla jedna z Hradce Královéa jedna z Kostelce nad Orlicí. Cílem soutěže je zviditelnitkvalitní dopravní řešení realizovaná v České republicea inspirovat další obce k jejich následování.

Zklidňování dopravy je soustava opatření, kterými se již odsedmdesátých let minulého století vyspělé země snaží zmírnitnegativní dopady přebujelé automobilové dopravy na bezpeč-nost a celkovou kvalitu života ve městech a obcích. „V posled-ních letech se tento trend začíná prosazovat i u nás. V praxi toobvykle znamená zúžení jízdních pruhů pro automobily a na-opak rozšíření chodníků, posílení zeleně nebo vymezení pruhůpro cyklodopravu“, řekl Petr Šmíd z Nadace Partnerství.

„Mezi oblíbené zklidňující prvky patří malé okružní křižovatky,vysazené chodníkové plochy zkracující délku přecházení, ostrův-ky na vjezdech do obce znemožňující automobilu vjet do obcevyšší než povolenou rychlostí nebo vysazené zelené plochychránící parkující vozidla. Všechna tato opatření přinášejí kro-mě prokazatelně příznivého vlivu na bezpečnost a plynulostdopravy také zlepšení vzhledu a celkové zlidštění veřejnýchprostor“, dodal Šmíd.

Města a obce mohly prostřednictvím svých statutárních zástup-ců do soutěže přihlásit projekty, které byly realizovány běhemposledních pěti let (tj. předány k užívání v roce 2001 a pozdě-ji), a v jejichž důsledku došlo ke zlepšení životního prostředía bezpečnosti silničního provozu zejména s ohledem na jehonejzranitelnější účastníky - chodce a cyklisty.

Nejlepší soutěžní projekty budou oceněny finanční prémiía zvláštní cenou časopisu Moderní obec. O kvalitě jednotlivýchprojektů rozhodne desetičlenná hodnotící komise, složená z do-pravních odborníků, projektantů a zástupců státní správy i ne-ziskového sektoru.

Databáze soutěžních projektů je k dispozici na http://www.doprava21.ecn.cz/databaze.php

kontakt: Ing. Petr Šmíd, Nadace Partnerství, koordinátor dopravního programutel./fax: 274 816 727, e-mail: petr.smid@ecn.cz

Dopravní program Nadace Partnerství byl založen jako re-akce na současný stav automobilové dopravy u nás, který seukazuje být z dlouhodobého hlediska neudržitelný. V rámcisvých aktivit se zabývá podporou ekologicky šetrných způso-bů dopravy (veřejná osobní doprava, cyklistika, chůze), zklid-ňováním dopravy ve městech a obcích a bezpečnými cesta-mi do škol.

Nadace Partnerství je nejvýznamnější česká nadace pod-porující projekty udržitelného rozvoje ve všech regionech Čes-ké republiky. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila formounadačních příspěvků ve výši přes 160 miliónů korun už na1700 projektů nevládních neziskových organizací, škol, obec-ních úřadů i jednotlivců. Společně s pěti sesterskými nadace-

mi v Bulharsku, Majarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovenskuje součástí asociace Environmental Partnership for SustainableDevelopment.

spoluvyhlašovatelé

Nadace PartnerstvíJakub Rejlek, PR a komunikacePanská 7, 639 00 Brnotel.: 542 422 762, gsm: 776 008 548, e-mail: jakub.rejlek@ecn.czwww.nadacepartnerstvi.cz

TISKOVÁ ZPRÁVA NADACE PARTNERSTVÍ RODÁCI A PŘÍZNIVCI CHLUMCE N. C.

partner mediální partner

INZERCE

I když Vás nevypočitatelné cesty životních situací vzdálilyměstu, s nímž Vás spojují citová pouta prožitků, které pro Vásmají nepomíjející hodnotu, jistě neztrácíte zájem o to, jak našeměsto žije, co je v něm nového, a patrně je podle možnostírádi navštívíte. Někteří z rodáků, jako dr. Z. Vaníček, vyjadřujísvůj příklon k rodnému městu snahou přispět do fondu nada-ce, která v současné době shromažjuje finanční prostředky naco nejlepší vnitřní vybavení Klicperova kulturního domu, jehoždokončení se kvapem blíží. To nás přivádí k myšlence obnovittradici rodáckého spolku, který svého času sdružoval pražské

Chlumečáky, kteří měli zájem udržovat činorodý vztah k svémuměstu. Nejde nám však jen o pražské Chlumečany. Máme ro-dáky a příznivce i v jiných místech. Obracíme se na všechny,ae mají dnes trvalé bydliště kdekoliv. Pokud se cítíte stále Chlu-mečáky, přihlaste se nám. Utvoříme sdružení, které Vám svouzájmovou činností zaměřenou na udržování a prohlubovánívztahů s městem, které máte rádi, umožní soustavné posky-tování informací o jeho životě a zvelebování a poskytne Vámpříležitost účastnit se organizovaně všech významných udá-lostí v něm. redakce

KONCERT ŽÁKŮ ZUŠ

Finanční částka na účtu nadačníhofondu z vašich darů již přesáhla půl mi-lionu korun. Bylo vybráno 545 000,- Kč.

Dnes děkujeme za dar těmto no-vým dárcům: Dr. Richtrovi, firmě VAMR,D. Netíkovi a „novému typu“ dárců - ob-ci Lišice. Jsme velice rádi, že zastupi-telstvo obce Lišice chápe, že Klicperůvdům bude nositelem kultury i pro jejichobčany.

Pamětní deska se jmény dárců budezadána k výrobě ihned po prázdninách.Termín pro všechny, kteří chtějí býtzde trvale připomínáni za svoji vstříc-nost ke kultuře, je tedy 31. 8. 2006.

Opět přinášíme aktuální přehledvšech dárců (tučně jsou vytištěni dárciod 10 000,- Kč).

Vyzýváme hlavně chlumeckéfirmy, které zde nejsou jmeno-vané, aby trvale podpořily kul-turu v Chlumci n. C. svým darem.

Děkujeme všem, kteří již dali najevo,že jim kulturní život v našem městě ne-ní lhostejný.

Antonín Lauterbachčestný předseda NF

aMgr. Jana Bernartová

předsedkyně správní rady NF

Přehled dárců:ANZA s.r.o.Bohemian Waste Mangerr Building plast s.r.o. DESPA s.r.o.Dr. Pio Kinský dal Borgo Giovanni Kinský dal Borgo FOLBER s.r.o.K. GottJ. Hamplová J. HIídekmanželé KomárkoviKovoplast Chlumec nad Cidlinou, a.s.Květinářství Azalka

A. Lauterbach Lišice - obecLUNA - velkoobchodM. Malý - závodní stravování D. NetíkObč. sdruž. Město v zahradách OSEVA UNIPerena, společnost s r.o. Pernt OROP. PokornýPRO AUTO LOUDA s.r.o.Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s.Dr. RichterJUDr. P. Řeháček Sokol - divadelní soubor Klicpera Petra, Adam a Barbora Švecovi TEROMIng. M. Uchytil JUDr. Z. Vaníček VAMRJ. VosáhloIng. Arch. J. Zima M. Zmítko

7 / 2006 15

KULTURA V CHLUMCI

Za horkého letního podvečera v sobotu dne 24. června 2006sehrál na venkovní scéně v Kosicích divadelní soubor Klicperaprvní veřejnou generálku velmi dlouho připravovaného diva-delního představení „SUGAR“. Většina z vás ho zná jako skvě-lý americký film s Marilyn Monroe pod názvem „Někdo to rádhorké“. A horko ten den skutečně bylo. Nejen nám, hercům,a nejen trémou, ale i všem divákům na zcela zaplněné kosic-ké návsi - 530 prodaných lístků mluví za vše.

Všichni jsme se snažili z plných sil a chtěli jsme podat conejlepší výkon. K tomu nám pomohlo i skvělé publikum rea-gující již od prvních replik. Lví podíl na našem prvním, a dou-fáme, že ne posledním, úspěchu má režisér Jaroslav Málek,který dokázal stmelit kolektiv herců - chlumeckých ochotníků,muzikantů z Melodybrass a tanečnic skupiny SHE-POT v jedendobře šlapající tým.

I když právě probíhají divadelní prázdniny, už tej se všich-ni těšíme na premiéru tohoto představení dne 30. září 2006a první reprízu dne 1. října 2006 v nově otevřeném chlumec-kém Klicperově domě. Tímto zveme i vás, přijjte se podívat,pokusíme se být ještě lepší než v Kosicích.

Na závěr chceme poděkovat i sponzorům, kteří nám umož-nili představení v Kosicích uskutečnit.

Josef Komárek - PSÍ DEČKA

Narodila se 17. 8. 1985 v MěstciKrálové a po stěhování ve Středočes-kém kraji nyní zakotvila se svou rodi-nou ve Velkých Výklekách. Nespornáoriginalita názvu tohoto místa je jendalší inspirací pro malířskou tvorbu.Malba pro ni však zprvu nebyla hlavníuměleckou činností. Od deseti let bylačlenkou divadelního souboru Divadel-ní škola. Nejdříve jako herečka, ale brzyzačaly vznikat první pokusy o realiza-ci výpravy a kostýmů. Bylo tedy po-měrně záhy patrné, že se lépe cítí spí-še „za oponou“, a přihlásila se ke stu-diu na střední umělecko-průmyslovouškolu (SUPŠ) a to na obor scénickátechnika. Láska k divadlu však nebylasilnější než volnější výtvarné vyjádřeníjako je právě malování. Po absolvová-ní SUPŠ nyní studuje dálkově teorii fil-

mu a audiovizuální tvorby na Masarykově univerzitě, z čehovyplývá také výraznývztah k filmu. Na vý-stavě, která bude za-hájena 18. 8. 2006a pro veřejnost zpří-stupněna 19. srpnav krásném Santinihozámku Karlova Koru-na, představí výběrze svých olejomaleb.Vernisáž bude dopro-vázet hudba skladatele Martina Horáčka.

Jan Krátký

14 Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

KLÁRA KOLMANOVÁNĚKDO TO RÁDHORKÉ…

Ve středu 5. července 2006 v 18.00 hod. u pomníku MistraJana v Chlumci n. C. byla sloužena bohoslužba slova se vzpo-mínkou na kazatele Božího slova a Kristova svědka Mistra Ja-

na. Věrní účastníci, kteří ctí Boží pravdu a milují svého Mistra,mu vzdali hlubokou úctu modlitbami, zpěvem písně „Hranicevzplála“ a vyslechnutím promluvy o cestě M. JANA za PRAVDOUaž na plamennou hranici 6. července r. 1415. To byl den ozá-řený jasem hranice kostnické, byl to den oběti dle Kristových slov:„Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí svůj život za svépřátele /Jan 15,13/. Ano, Mistr Jan uměl milovat Krista a jehoevangelium, uměl milovat svůj národ, miloval PRAVDU a pro niobětoval vše! Naše díky byly vzdány Ježíši Kristu za to, že svýmsvatým Duchem posvětil Mistra Jana k životu, jakožto boji za Bo-ží království Dobra, Pravdy a Krásy. Nu a naše prosba byla vyslo-vena také, aby náš Pán nás také osvítil Duchem svatým, abychompřilnuli k pravdě Boží čisté celým svým srdcem a žili tak životvěčné pravdy jako zápas, ve kterém není možno být poražen.

Moji milí, také prosím Vás, abyste se milovali a PRAVDYkaždému přáli.

Jaroslav Tesař, farář CČSH

UCTILI JSME PAMÁTKU MISTRA JANA HUSA

Konverzace II., 90 x 70 cm

Karneval, 80 x 60 cm

Omega 3,60 x 50 cm

INFORMACE NADAČNÍHO FONDU PRO VÝSTAVBUVÍCEÚČELOVÉHO KULTURNÍHO ZAŘÍZENÍ V CHLUMCI N.C.

INZERCE

7 / 2006 17

Tak je nazvána nová kniha KarlaRichtra, která vyšla koncem června v edi-ci polozapomenutých válek nakladatel-ství Epocha. Tato edice nabízí v širokémzáběru pohled na historii lidstva z hle-diska vojenského, politického, ale i spo-lečenského a její zdánlivě polozapome-nuté války, o nichž dnes už skoro nicnevíme, které však neztratily ani na vý-znamu, ani na zajímavosti, a proto stálevzbuzují zájem čtenářů. Edici zahájil předpůl druhým rokem shodou okolností chlu-mecký rodák, historik a spisovatel KarelRichter knihou Válka začala v Polsku. Ževálka vypukla 1. září 1939 přepadenímPolska německým wehrmachtem, je do-statečně známý fakt, méně už je zná-mo, že v jejím průběhu o sedmnáct dnípozději vpadla Polsku do zad po před-chozí dohodě Hitlera se Stalinem Rudáarmáda. Jak tato válka probíhala společ-ným vojenským úsilím Německa a So-větského svazu se v Richtrově dramatic-ky napsané knize dozvídáme poprvé.

V průběhu loňského roku zazname-nala kniha pozoruhodný úspěch, takženakladatelství ji po rozebrání prvního vy-dání vydalo v dotisku. Mezitím v řečenéedici vycházely postupně další svazky:Roman Cílek, Krvavá předehra /Španěl-sko 1936-1939/, Dušan Tomášek, Nevy-hlášená válka /Boje o Slovensko 1918--1920/, Josef Opatrný, Velká siouxskáválka /největší střetnutí mezi americkouarmádou a Indiány/, Radek Fukala, Seno odplatě /Dramata třicetileté války/, IvanBrož, Arabsko-izraelské války /1948--1973/ a nyní tedy přišlo na řadu dlou-ho ohlašované vydání knihy Hranice pla-cená krví, poutavě zobrazující a přitomobjasňující sovětsko-finské války.

Historie sovětsko-finských válek jeu nás málo známou, či dokonce nezná-mou skutečností, a přitom se jedná o za-jímavé a velice vzrušující události, kte-ré postihly malý finský národ ve vztahuk velkému sousedovi - Rusku a poslé-ze Sovětskému svazu, ale i k další vel-moci - Německu. První ze tří válek za-čala již v roce 1918, kdy přes Leninovuproklamaci o právu Finska na nezávis-lost sovětská vláda podnítila ve Finskuobčanskou válku a za intervence Rudéarmády se snažila opět připoutat Fin-sko k Rusku, nyní již sovětskému. V roce1939 následovala další fáze bojů, a topo požadavcích Sovětského svazu na od-

stoupení některých strategicky význam-ných finských území. (Situace připomína-jící Československo obdobně vydíranév roce 1938 Německem.) Následovaladruhá, tzv. zimní válka, ve které byli Fi-nové přes hrdinný odpor nakonec donu-ceni k uzavření míru a splnění Stalino-vých územních požadavků.

Finsko poté přijalo nabízenou ně-meckou pomoc v situaci, kdy se Sovět-ský svaz připravoval k novému útoku,kterým hodlal celé Finsko definitivně při-pojit k Sovětskému svazu, stejně jakopředtím pobaltské republiky. Nebylo di-vu, že Finové využili rozpoutané němec-ko-sovětské války k vojenským akcím poboku wehrmachtu, jimiž chtěli osvobo-dit uchvácená finská území. Neuvědo-mili si však, že se tím zapojují do svě-tového konfliktu s fašismem, s jehožporážkou skončila pro ně jako jeho spo-jence prohrou i jejich třetí, pokračovacíválka proti Sovětům, která s konečnouplatností potvrdila a ještě prohloubila ne-blahé výsledky zimní války.

V Richtrově živém, vskutku barvitémpodání, opřeném o využití bohatéhodokumentárního materiálu, vzpomíneka deníků, před čtenáři defilují jak velkéosobnosti politiků a vojevůdců včetněmaršála Mannerheima, Stalina či Hitle-ra, tak i prostí vojáci a občané v dobáchmíru a především války.

Chlumeckým čtenářům jistě není tře-na sdělovat podrobnosti o jejich rodáko-vi. Připomínám jen, že PhDr. Karel Rich-ter, CSc. je vojenský historik, člen Obcespisovatelů a dlouholetý předseda Klu-bu autorů literatury faktu a šéfredaktorhistorické revue Přísně tajné, vydávané le-tos již desátý rok, napsal řadu knih s his-torickou tematikou, mimo jiné Sudety (ce-na E. E. Kische), Češi a Němci v zrcadledějin (díl I. a II.), Ďábel Trenk (3. vydání),Pán bitevních polí Evžen Savojský (ce-na E. E. Kische), A v zádech měli smrt(příběh výsadku S-1), Přes krvavé řeky,Apokalypsa v Karpatech, Dobývání domo-va část I a II, spolu s R. Cílkem a J. BílkemÚhlavní přátelé a Cesty k moci, spolus A. Benčíkem Kdo byl generál Píka, Tra-gický osud generála Píky a Vražda jmé-nem republiky. Spolu s R. Cílkem ještěPamětihodné bitvy českých dějin. Knihao sovětsko-finských válkách je jeho dva-advacátou knihou od roku 1989, což jejistě úctyhodný výkon, k němuž mu chci

formou této recenze u příležitosti jeho76. narozenin blahopřát.

Pro Chlumecké listy napsal Roman Cílek(člen Rady Obce spisovatelů, místo-

předseda Klubu autorů literatury faktu)

Redakce Chlumeckých listů se k bla-hopřání spisovatele R. Cílka připojujea našim milým čtenářům umožňujenahlédnout do zmíněné nové knihyjubilanta, který je, jak známo našímspolupracovníkem:

„Ráno 13. března začaly dopadat těž-ké granáty na prostor soustředění pra-poru, který byl právě po těžkých bojíchvystřídán. Konec odpočinku! Poplach!Všichni byli rázem na nohou. Střepinyhustě vybuchujících granátů trhaly plach-ty stanů na cáry. K poddůstojníkovi odpolní pošty, který právě sbíral dopisyk odeslání, přiběhl voják. Zrovna dopsaldopis pro manželku, aby neměla o nějstarost, že je živ a zdráv. V buráceníexplozí ho podal poddůstojníkovi: „Pro-sím tě, ho] mi to eště do pošty, a^ majídoma klid!“ Sotva dořekl větu, zasáhlaho do hlavy smrtící střepina. Zhroutil sedo sněhu. Poddůstojník stál dlouhé vte-řiny jako omráčen, v ruce křečovitě sví-ral dopis mrtvého, který svým drahýmsděloval, a^ se o něj nebojí, že je naži-vu. Pak vykročil ke stanu polní pošty,kam se právě přiřítil kurýr s tváří zbro-cenou potem.

„Mír!“ křičel na plná ústa. „V jede-náct hodin!“

Několik mužů, kteří se ocitli poblíž,nedůvěřivě vrtělo hlavami. Pokládali tuzprávu za nemístný žert. Ale byla to prav-da. Po celé délce fronty letěl rozkaz: „Za-stavit palbu!“

Muži, kteří se toho rána už loučilise životem, najednou zase mohli zved-nout hlavy a s údivem zjistit, že nebemezi potrhanými oblaky je nádherněmodré a slunce že je milé a hřejivé...“

16 Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

HRANICE PLACENÁ KRVÍ

INZERCE

razů. Smích a dobrá nálada se v jeho duši prolínaly se za-smušilostí, která vyvěrala z těch utrpěných ran. Neměl přece,jak víme, na růžích ustláno. A přesto neztrácel elán, a když,tak jen na chvíli, a zase ho nacházel a vrhal se do toho, cosi předsevzal. To všechno má nejenom ve svých hrách, alei v tváři. Pokoušel jsem se to tam všechno dostat v jakési ab-strahované syntéze, mimo jeho konkrétní životní situaci a vě-kové fáze. Ze všeho, co v mé představě utvářelo jeho podobu,jsem odvozoval morfologii jeho rysů jako výslednici součtujeho životních projevů. Jsem vděčný všem, kdo mi poskytli in-formace, které mi pomohly hledat výsledné řešení. I Václa-vu Horynovi bych poděkoval, kdyby ještě žil, za knihu o sou-kromých starostech Klicperových, která mi zřetelně ujasnila je-ho radosti i strasti. Jsem rád, že se shodnu i s projektanteming. arch. Zimou, jehož představy se s mými dobře doplňujía pomáhají si navzájem při proklubávání ze skořápek prvotníchzáměrů k dosažení žádoucích konfigurací...“

Dílo je v podstatě dokončeno. Ve štítském ateliéru MistraAdamce vznikla impozantní hlava Václava Klimenta Klicperyv nadživotní velikosti. Vyniká pevnou konstrukcí, zachovávají-cí všechny nesporné fyziognomické charakteristiky v úhrnnýchhodnotách. Jejímu tvůrci se podle mého soudu podařilo výra-zu tváře vtisknout hlubší psychologii, než jakou jsou nadánypředchozí sochařské portréty. Vyjadřuje mohutnost dramati-kovy vůle a sílu myšlenky i schopnost citového prožitku, osci-lujícího v polohách bujaré veselosti i trýznivého smutku a za-trpklosti nesčetných střetů s maloměstskou hloupostí, závistía zakrslickou intrikánskou záští! V pevném pohledu očí, kterénepochybně zářily dobrotou, ale jimž nechyběl bystrý postřeh,kritická všímavost a pichlavá ironie, převládá optimismus zdra-

vého lidství a přesvědčení o šeastné budoucnosti obrozujícíhose národa.

Tvůrce může být spokojen. Čeká ho ovšem ještě spoustapráce s pořízením odlitku, který bude příslušným způsobem pa-tinován a upraven pro instalaci v dvoumetrové výšce. Co říkátvůrce sám?

„Vložil jsem do této busty všechno, co jsem do ní vložit chtěl.Tej už je na jiných, aby posoudili, jestli se mi to podařilo. Snažiljsem se zpodobnit Václava Klimenta tak, jak jsem ho pochopila jak jsem mu porozuměl. Jako silnou a přitom citlivou a zrani-telnou osobnost, žijící v složitých vztazích. Těším se na instala-ci busty. Doufám, že schvalovací orgány i návštěvníci Klicpero-va domu budou s výsledkem mého snažení spokojeni.“

Vojtěch Adamec pojímá své dílo jako projev bytostného srůs-tání s Chlumeckem a celým Polabím, kde vnímá stále ještěznatelný dech vrcholného baroka v dochovaných sochách i stav-bách a konec konců i v lidech. Cítí se v tomto kraji doma a na-chází tu mocné inspirační podněty. Nesmírně oblažující pro nějje spolupráce se vzdělanými, osvícenými lidmi, jako je hradec-ký pan biskup Duka a jací jsou naštěstí i tady, v Chlumci, vevedení města. Práce má spoustu. Dokončil bustu Bohumila Ku-bišty, která se bude odhalovat v jeho rodišti, připravil návrhypro sochařskou výzdobu zámeckého parku v Letohradě, pracu-je na sousoší pro Kuks... Promýšlí řadu plánů, z nichž někte-ré se týkají i Chlumce. Město by si zasloužilo po vzoru jinýchkulturně vyspělých měst výtvarnou galerii, obnovu Masaryko-va pomníku a leccos dalšího, co by přispělo k jeho zkrášlenía k čemu by mohl napomoci svými podněty i svým dílem.

Přejme splnění jeho plánů jemu i sobě.Karel Richter

7 / 2006 19

LIDÉ KOLEM NÁS

Lidé zvědavě obcházejí staveniště víceúčelového kulturní-ho domu, který ponese jméno našeho proslaveného rodáka,nazývaného otcem české veselohry. Mílovými kroky se blížídokončení velkorysé přestavby někdejšího Dělnického domua pozdějšího širokoúhlého kina. Jako každé lidské dílo i tatostavba má a bude mít zaručeně své nekritické obdivovatelei kritické odpůrce. Jisté však je, že bude pro kulturní životChlumce, a tím i pro většinu jeho obyvatel, velice potřebnýma náležitě reprezentativním, rozhodně důstojným stánkem, kte-rý zároveň markantně přispěje ke zkrášlení města. Tuto skuteč-nost nepopřou ani sebevášnivější debaty, jestli moderně po-jatá fasáda není svou pronikavou barevností příliš odvážná.Záleží na obecném vkusu, který se ovšem vyvíjí s dobou a stě-ží se ubrání modernizaci. Souladnost barev je vzdor kontrast-nosti nesporná. Ostrost odstínů jistě časem vybledne, stejnějako předsudky, že fasáda kulturního domu nemůže být ve-sele barevná. Naše návyky estetického vnímání nelze pokládatza neměnnou normu. Převládající šedi chlumeckých staveb senyní dostane inspirativního ozvláštnění.

Ve vstupní hale Klicperova domu se počítá s instalacíportrétní busty jeho patrona. Sádrový odlitek sochaře Marka,zhotovený roku 1941 k dekorativním účelům, neodpovídá po-žadavkům projektanta architekta Zimy ani velikostí, ani úrovníuměleckého ztvárnění. Náročného úkolu vytvořit novou bustu

pro daný účel se ujal akade-mický sochař a malíř VojtěchAdamec, který se se svou že-nou a spolupracovnicí, rovněžakademickou malířkou a so-chařkou, klamošskou rodač-kou a populární přispěvatel-kou Chlumeckých listů MariíAdamcovou, zabydlel v blíz-kém Štítě. Jsme tomu rádi, ne-boe víme, že Mistr Adamecpatří ke špičce soudobého čes-kého sochařství. Je mimo jinétvůrcem bronzové busty her-ce Hugo Haase ve foyeru Ná-rodního divadla, unikátní sochy

papeže Jana Pavla, která je umístěna v Hradci Králové a jakounemají ani v Polsku ani nikde jinde v Evropě a jejíž zmenše-ný odlitek si vyžádal nový papež pro svou pracovnu v Římě.V nedávné době byl známým akademickým sochařem Preclí-kem přizván k účasti na vytvoření monumentální kruciátyv Kuksu. Jako chlumecký příznivec, který již srostl s městemi krajem, se nabídl, že hlavu V. K. Klicpery v nadživotní veli-kosti, za kterou by si umělec jeho formátu měl nárok účtovatšestimístný honorář, vytvoří pro Chlumec protekčně pouze zacenu materiálu a řemeslných prací na provedení odlitku, takžejde z valné části o umělcův hodnotný dar ve prospěch výstav-by Klicperova domu.

Navštívil jsem štítský ateliér manželů Adamcových, zvědav,jak pokračuje práce na modelování hliněné podobizny slav-ného Chlumečana. Dozvídám se, že s Klicperovým portrétem

to není tak jednoduché, jak by se někomu mohlo zdát, i kdyžřešení je snazší než třeba rekonstrukce podoby Karla HynkaMáchy, o němž nikdo dodnes s určitostí neví, jak vlastně vy-padal. Ani v Klicperově případě však neběží o záležitost zce-la jednoznačnou. Především Klicperových podobizen bylo zajeho života zhotoveno překvapivě málo. Obrozenecká doba sek svému čelnému dramatikovi zachovala macešsky. Renomo-vané portrétisty oněch časů, jako byl Machek nebo Hellich, ne-napadlo namalovat oficiální podobiznu muže, který pozvedlčeské divadlo na evropskou úroveň. A Klicpera sám neměl ja-ko gymnaziální profesor takový plat, aby si dal svůj portrétzhotovit na zakázku. A tak dnes přesně nevíme, jak vlastnědoopravdy vypadal. K dispozici je pár kreseb a rytin a jednapoueová vystřihovánka, která ho zachycuje z profilu.

Mistr Adamec si jako vždy při práci na historických portré-tech, jako byly před nedlouhým časem dokončené reliéfy čes-kých královen pro hradeckou katedrálu, opatřil veškeré dostupnéobrazové podklady. Zjistil přitom kromě jejich nedostatečnos-ti rozpory v tvaru některých obličejových partií, především no-su, brady a posazení očí na různých podobiznách pořízenýchs delším časovým odstupem. Jinak vyhlíží mladý Klicpera naperokresbě znázorňující bohatě vlasatou hlavu s robustnímobličejem, výraznými lícními kostmi a masitým, trochu rozplác-lým nosem, který vyniká širokým chřípím nad kyprými rty a pev-nou, i když sbíhavou bradou s důlkem, zatímco poněkud odliš-ný vzhled vykazuje rytina z pozdějších let, znázorňující věkemztěžklého, usedlého muže, váženého gymnaziálního profesora.Linie nosu tady není zakončena vodorovným seříznutím od-halujícím nozdry, ale oblým výstupkem zaklopeným dolů kertům a podhrnutým zpět ke kořeni nosu. Věrohodnost toho-to portrétu je přitom potvrzena vlastnoručním, třaslavou rukouvyvedeným podpisem. Těžko by asi pan profesor podepsal vlast-ním jménem obrázek, na němž by se nepoznával. Nejsolidnějise dramatik tváří na Procházkově kamenném pomníku, vzty-čeném v sedmdesátých letech 19. století na chlumeckém ná-městí. V modeláži obličeje zachovává všechny typické tvarysladěné do vyváženého, energicky působícího výrazu.

Pozorně naslouchám umělcovu výkladu o tom, jak se vci-eoval do realizace svého díla: „Nejdříve jsem se snažil zařaditsi Klicperu do jeho doby. Osvícenství. To byl Voltair. Cit ovláda-ný rozumem a rozum inspirovaný a korigovaný citem. Začetljsem se do Klicperových her. Tam to všechno je: rozumná pro-myšlenost děje, zápletek a rozuzlení. Soucítění s chudými, lás-ka, která vítězí, dobrota srdce, ale i nenávist k zlotřilcům, kteříubližují a škodí. Klicpera byl taková selská, venkovská, přírod-ní nátura. Podstatou své bytosti radostný, srdečný, dobrotivýčlověk, ale zároveň zasmušilý, opatrný, protože nejednouublížený, zraněný. Byl přece častou obětí intrik, závistných pod-

18 Chlumecké listy

LIDÉ KOLEM NÁS

ZROD NOVÉ BUSTYV. K. KLICPERY

akademický sochař a malířVojtěch Adamec

INZERCE

osoby obsadil takto: David Graham - A. Lauterbach, Jana Gra-hamová - M. Jirušková, Zuzana - O. Brandová, Hilda Smithová- M. Vaňousová, Tuller- L. Špás, Marta Andruvsová - A. Šormová,Grace Langlyová - J. Houšková, Austin Carmichael - St. Vošoust,Frederick Selvin - O. Celler.

Osoby byly dobře obsazeny a dobrá znalost úloh přispělak plynulému spádu hry a k přesvědčivému účinu. Hrálo se s chu-tí a možno říct, že Chlumečtí odevzdali našemu diváku poctivoua dobrou práci.

Přihlédne-li k hlasům neoficiální poroty, můžeme provéstzhodnocení a umístění amatérských souborů takto: 1. ZK Lira„J. K. Tyl“ z Libčan, 2. ZK Mira dram. odbor „Klicpera“ Chlumec n. C.,3. ZK dílny ČSD Nymburk, 4. Dům osvěty „Jirásek“ Nový Bydžov,5. ZK AZNP „Šír“ Vrchlabí, 6. Dram. odbor „Jirásek“ při OB Měs-tec Králové.

Hned po ukončení X. Klicperova Chlumce začal „Klicpera“ na-cvičovat zpěvohru J. B. Moliéra Měšeák šlechticem a jako pre-miéru ji předvedl v sobotu dne 16. července na V. divadelnímlétu v Mlékosrbech v jejich přírodním divadle. Divadlo však ne-dopadlo dobře. O tom pak napsal A. Lauterbach do Chlumeckýchlistů jako jednu z veselých příhod jednoty s názvem Měšeák šlech-ticem aneb Ohnivá voda.

A kdo ve hře hráli? L. Špás, S. Žáková, J. Houšková, A. Lauter-bach, A. Šormová, R. Hrouda, M. Jirušková, V. Starý, S. Vošoust,O. Celler, R. Kinský, J. Kratochvíl, S. Roula, J. Kriegl, M. Černá, E. Kvas-ničková, M. Chlebečková, M. Wintrová, J. Praun, J. Roula, J. Skalic-ký, M. Krejčová, K. Musilová, H. Lecjaksová, O. Brandová, J. Otavo-vá, J. Strnad, L. Bergman.

Po pečlivém propracování soubor hru předvedl chlumeckýmdivákům ve dvou představeních dne 8. a 9. října v Dělnickémdomě.

Na neděli 27. listopadu byl pozván divadelní kroužek „Tyl“z Hořic, který přivezl do Chlumce pěknou hudební inscenaci zeživota J. K. Tyla Podzimní píseň lásky od J. Kubíka a D. Hallové.

A to bylo poslední zvonění za divadelní činností toho roku.A jak to dopadalo s rekonstrukcí divadla?Ve středu 12. října roku 1955 přivezl architekt Jiří Vopršal

plány na přestavbu Dělnického domu a předal je ZK ROH v Miře.Jelikož chtěl uvést do provozu ústřední topení, které bylo zhrubahotové až na kotelnu, slíbil, že přijede s inženýrem topenářema že ještě tento rok se bude v ústředním topení topit.

Do soboty byl plánek na kotelnu skutečně poslán a R. Bez-děk se zedníkem Prchalem a J. Švecem začali práce zednické.Provedli výkop pro schodiště, vykopali vchod do sklepa, vybou-rali schody a vyzdili stěnu. Začali stavět komín, ale v této prácinebylo možno pokračovat, protože v cestě stály trubky od ústřed-ního topení, které bylo třeba ohnout.

A zde se celý měsíc práce zastavila, protože topenáři nepři-jeli. Ani kotel nebyl ještě zajištěn. Tím padla i naděje, že se ješ-tě toho roku bude topit v ústředním topení.

Po dlouhém jednání byl konečně kotel zajištěn a dne 31. pro-since 1955 v 16 hodin přivezen a složen v Dělnickém domě. Dne3. ledna 1956 byly jednotlivé díly kotle spuštěny do kotelny. Podlouhém telefonování se podařilo konečně získat topenáře, kte-ří hned druhý den začali kotel svářet a těžce žehrali na to, žesoučástky přesně nezapadají.

Dne 8. ledna se začalo se stavbou komínu, který již 16. led-na byl u střechy a 18. ledna oplechován.

Dne 28. ledna byla první zkouška ústředního topení, což sepříslušně oslavilo.

A tak při premiéře hry V poddanství direktora od A. Novotné-ho dne 4. února byli návštěvníci mile překvapeni příjemně vy-topeným prostředím.

S režií J. Rajma a V. Hájka i s obsazením byli diváci spokoje-ni. Ve hře hráli: Jos. Hájek, S. Vošoust, A. Lauterbach, Jos. Strnad,Jos. Kratochvil, E. Bénová, Fr. Bludský, M. Jirušková, L. Špás, S. Žá-ková, Jiř. Houšková, S. Roula, K. Samek. V komparsu účinkovali:L. Černá, M. Wintrová, K. Holoubek, R. Hrouda, M. Vaňousová,M. Chlebečková. Tančili: M. Krejčová a O. Celler.

7 / 2006 21

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

V prvních měsících roku 1955 byl stále ještě sál Dělnické-ho domu rozkopán a práce s položením parket se protahova-ly. Ochotníci s nějakou divadelní činností nemohli počítat. Protov době klidu připravovali divadelní festival, po jehož obnoveníse stále volalo. Pracovalo se i na jevišti. Sem bylo zavedeno na-pětí 220 V, zřízena nová rozvodná deska, světelný park byl roz-šířen ze 4 na 8 reflektorů a zřízen pro ně železný portál. Do za-čátku dubna bylo již vše ve vzorném pořádku, takže v neděli10. dubna 1955 mohl být zahájen po pětileté přestávce jubilej-ní X. KLICPERŮV CHLUMEC za účasti 6 ochotnických souborů a po-prvé i dvou profesionálních, které byly při svém příjezdu vítányve vyzdobeném přísálí předsedou odboru A. Lauterbachem.

Jubilejní X. Klicperův Chlumec byl zahájen v neděli 10. dub-na holdem V. K. Klicperovi. Sraz účastníků byl na radnici, kde sevšichni účastníci této pietní vzpomínky zapsali do pamětní kni-hy města, načež v 9.15 hod. se odebral skromný průvod k po-mníku a pamětní desce, kde předseda MNV J. Lukeš spolu s před-sedou dram. odboru A. Lauterbachem položili věnec za tichéúčasti přítomných.

Téhož dne v 10 hodin dopoledne v kavárně sokolovny by-ly předvedeny dvě veselé jednoaktovky od našeho rodákaV. K. Klicpery Veselohra na mostě a Dobré jitro v režii A. Lauter-bacha na loutkové scéně ZK AZNP. Diváky byla školní mládež.

Věříme, že se divadelníci nijak neprohřešili proti dobrémujménu našeho rodáka, jestliže jeho hry se předvedly loutkami.Zkušenost ukázala, že je nezbytně nutno, aby vodiči bezpečněznali text, aby mohli bezprostředně reagovat na situaci.

Večer byly veselohry předvedeny veřejnosti. I když se ne-čekala rekordní návštěva, byla účast diváků přece jenom za-rážející.

Jako první hostující soubor vystoupilo KOD z Hradce Králo-vé v pondělí 11. dubna s hrou Jana Palárika Dobrodružství naobžínkách.

Celé představení neslo znak velmi dobré připravenosti, vtip-né zápletky se rozvíjely nenásilně a svou komičností vyvoláva-ly smích. Hra měla rychlý spád, jednotlivé figury byly režiséremBartošem dobře propracovány.

V sobotu dne 16. dubna předvedl Dům osvěty - dram. odbor„Jirásek“ z Nového Bydžova v režii J. Matějovského A. P. Čecho-va Strýčka Váňu.

U Jiráskovců jsme byli zvyklí na lepší výkony. Tentokráte jimto nevyšlo. Už sám začátek představení až ve 3/4 na 9 značněpokazil jejich reputaci. Náročná hra Čechovova vyžaduje zkuše-né herce, proniknout do charakterů jednotlivých postav žádápečlivé studium a poctivé zkoušení. Všechny postavy byly mrt-vé, neživotné a k tomu ještě jenom namluvené.

V neděli dne 17. dubna hostoval v Chlumci poprvé ZK Lira„J. K. Tyl“ z Libčan s hrou K. Čapka Bílá nemoc v režii J. Paukerta.

Hosty předcházela dobrá pověst, kterou nezklamali. Jejichpředstavení bylo po všech stránkách vyrovnané, stoprocentníznalost rolí přispěla k procítěnému pojetí a mohutnému účinuna diváka.

V pondělí 25. dubna se představilo naší veřejnosti Měst-ské oblastní divadlo z Kolína, které uvedlo H. Ibsena Noru.

Profesionální soubor z Kolína hrál u nás rovněž poprvé. Při-jeli s hrou náročnou a my věříme, že naše vyspělé divadelní obe-censtvo v podání Kolínských vystihlo problematiku celé hry. O to

se plně přičinili hereckým výkonem v prvé řadě K. Fialová v titul-ní roli a V. Zábořík v doktoru Rankovi.

V neděli dne 1. května hostoval u nás dram. odbor ZK ROHdílen ČSD v Nymburce. Stálý host naší scény sehrál před vy-prodaným hledištěm hru Pygmalion od J. B. Shawa.

Jejich představení předcházela dobrá pověst. Možno říct, žehru podali vyrovnaně a nad průměr vynikla zvláště postava Lízyv podání Ph. Mr. Polzové, jíž mnohem lépe seděla úloha Lízyjako dcery popeláře, než jako Lízy - moderní dámy.

V sobotu dne 7. května vystoupil ZK ROH AZNP dram. odborŠír z Vrchlabí a uvedl hru A. Šafránka Kudy kam.

Hra v podání Vrchlabských měla slabou úroveň. Hra zaslu-hovala nemilosrdné seškrtání. Dlouhé pasáže unavovaly, stejnětak jako dlouhé extemporování herců Marka a Koskuby.

V neděli dne 8. května přijel dram. odbor „Jirásek“ při OBv Městci Králové, aby místo původní plakátované hry L. N. Tolsté-ho Anna Kareninová, pro nemoc herce hlavní role, sehrál ope-retu F. F. Šamberka Podskalák.

Po zhlédnutí inscenace hry Podskalák si diváci udělali jasnýobrázek o schopnostech tohoto souboru a mohli být rádi, žeke změně došlo. Z celého vystoupení bylo patrno, že přecenilisvé síly a že si vytkli vysoký cíl - pustit se do nastudování An-ny Kareninové s herci, kteří v laciné operetě Podskalák podalivýkony zcela podprůměrné. Říct, že to bylo zcela ochotnicképředstavení, znamenalo by snižovat dobrou a poctivou prácivšech ostatních ochotnických souborů, které už dávno opustilyzpůsob takovéto práce. Hlavní vina leží v prvé řadě na režiséruR. Mikuškovičovi, kterému se nepodařilo vtisknout ani jednomuz hrajících pravý charakter. Jistě musel zároveň vidět sám nemož-né a dnes již zastaralé maskování a přinutit placeného maské-ra, aby nepouštěl na scénu maškary, které vyráběl šablonovitěna běžícím pásu.

Cyklus her X. Klicperova Chlumce uzavřel dram. odbor „Klic-pera“ z Chlumce n. C. v pondělí dne 9. května hrou pokrokové-ho autora F. Fasta Třicet stříbrných v režii A. Lauterbacha, který

20 Chlumecké listy

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

Vrátím se ještě zpět ke konci světovéválky a k provolání naší samostatnosti28. října 1918. Jak jsem se již zmínil, konecválky byl okamžikem nezapomenutelným.Národ jásal. Nepřátelství osobní, bohuželjen nakrátko, přestalo a nadešlo všeobec-né sbratření. Přijížděli vojáci z fronty, leh-čeji ranění a nemocní z lazaretů a již semluvilo o příjezdu legionářů. Venkov, kte-rý je vždycky ideálnější a upřímnější ve vlas-tenectví, chopil se znovu obnovy rozvrá-ceného polního hospodářství, do svýchdílen se z vojny vraceli řemeslníci a dokrámů živnostníci a továrny, pokud jen tobylo možné, zahajovaly výrobu náboremdělnictva, kterého bylo ve všech oborechnedostatek. Jelikož státní aparát byl neu-spořádaný, nebylo zde zpočátku autority,počala se uvolňovati kázeň zejména v řa-dách socialistů. Dosud panující nedostatekpotravin a kvalitního zboží vyvolával nespo-kojenost mezi lidem, která byla podněco-vána ve všech městech radikálními sociál-ně demokratickými předáky, kteří nemělidost na útrapách způsobených válkou.Chtěli se přiblížiti bolševismu a provéstrevoluci. Takové poměry začínaly se obje-vovati i v Chlumci. Podnikaly se výpady naobchody, zejména obchody textilní. Zástu-py počaly do nich vnikat a dožadovaly sevydání na skladě dosud se nalézajícíhozboží zdarma anebo za směšné ceny. Sta-lo se tak v obchodě zemřelé nyní již paníFidrantové-Dobiášové, která ve strachu přednásilím vydala mnoho zboží výtržníkům.Obchodníci Hrnčíř, Bradna a Traubová by-li chytřejší a své obchody zavřeli.

Jednoho odpůldne sešel se zástup lidímístních i z venkova, kteří v domnění, žese bude rabovat, přinesli si nůše a pytle.Před obchodem paní Traubové, jelikož mě-la staženy železné žaluzie, počali někteřínásilníci bušiti do žaluzií sekerami, aby semohli dostati dovnitř. Obchod paní Trau-bové nacházel se v domě bývalé školy,kde byl později také poštovní úřad od ro-ku 1903. Dům patřil obci, od níž jej koupilobchodník Macháček, který jej pak po ně-kolika letech prodal obchodníku Holoub-kovi z Bydžova. Moje knihtiskárna nachá-zela se tou dobou v domě pana materia-listy Kubáta. Když jsem zpozoroval oknem,že zástup snaží se vniknouti do obchodupaní Traubové, vyšel jsem ihned ze vstup-ních dveří do tiskárny a hlasitě promluviljsem k davu s připomenutím, že násilný činten nezůstane utajen a s viníky i účastní-ky násilností bude přísně naloženo podlezákona. To účinkovalo. Násilníci, kteří rozbí-

jeli žaluzie, ihned se rozutekli a za malýokamžik rozešel se celý zástup. Bylo tenden po demonstraci, nebyl však neklidukonec. Sociálně demokratičtí štváči pra-covali v noci na nových plánech, aby rá-no mohli podnítit nepokoje znovu a takéhned druhého dne před polednem bylomožno pozorovati, že se znovu něco při-pravuje. Asi ke třetí hodině odpolední ně-jaký samozvaný socialistický výbor, v němžbyli předáci tehdejší místní sociální demo-kracie s úředníkem Loudou z nemocensképokladny, který byl dříve dělníkem v ple-tárně, zavolali si místní obchodníky doměstské čítárny a tam je chtěli přinutitik dobrovolnému vydání, respektive rozdá-ní veškerého zboží, které mají na skladě.Vyjednávání však nedospělo k žádnémuvýsledku. Obchodníci, kteří měli již víceodvahy a jejichž mluvčím byl jejich předse-da pan Jindřich Kastel, obchodník na Zá-mostí, požadavky zamítli a jednání zástup-ců davu odsoudili. V čase vyjednávání, kdyžviděl jsem před radnicí, kde jsem tehdyv prvém poschodí bydlel, dav lidí, šel jsemdomů a vkročil jsem zrovna do dveří ve-doucích do průjezdu, když proti mně vy-běhl obchodník Kastel, kterého úředníkLouda ze zlosti, že nechtěl se podrobiti zá-stupu demonstrantů, vyvlekl mezi lid seslovy: „Tady ho máte, dělejte si s ním, cochcete!“ Dav se naň sápal, ale na moje za-křiknutí pan Kastel mohl klidně odejíti. Jed-nání v čítárně byly přítomny obchodnicepaní Fidrantová-Dobiášová a paní Traubo-vá, na které měl dav jako na údajné ke-easky nejvíce spadeno. Když se na ulici davbouřil, využily okamžiku a proběhly chod-bou nahoru do prvého poschodí, kde jsembydlel, a hledaly útočiště u mne v bytě.Dav dole provolával různá hesla a ačkolivjsem zakázal paní Fidrantové, že se nesmídívati z okna, přemohla ji zvědavost, podí-vala se a v tom okamžiku ji lidé dole vi-děli a křičeli: „Je u Klemense!“

Když jsem viděl, že se dav chystá vnik-nouti k nám do bytu, seběhl jsem dolů, kdejsem se srazil s davem, který se valil keschodům a ani četníkovi, který stál u scho-dů s nasazeným bodlem, se nepodařilo jejzastaviti. Postavil jsem se na schody a zvo-lal jsem, že celý dav do bytu nepustím, aleže dobrovolně dovolím třem mužům, abyprohlédli můj byt a přesvědčili se, že ob-chodnice, které hledají, u mne v bytě ne-jsou. Mezitím nařídil jsem našemu služeb-nému děvčeti, aby paní Fidrantovou a Trau-bovou dovedlo na půdu, kde se mohouschovat mezi komíny, a půdu zamklo.

Určení tři muži vnikli k nám do bytu,mezi nimi nějaký Král, čeledín, ze dvora vel-kostatku, vyházeli nám všechno šatstvo zeskříní, rozházeli postele a konečně se díva-li i do piana, zda tam nejsou hledané ob-chodnice. Když je nenalezli, odešli. Za chví-li po jejich odchodu přišly obě nešeastnéženy z půdy k nám do bytu, kde čekaly, ažse dav rozejde. Až večer, za tmy jedna podruhé odešly. Paní Bradnovou ukryl kupo-divu největší provokatér Louda v místnostinemocenské pokladny naproti našemu by-tu. Odtud se chystala také odejít. Domníva-li jsme se, že bude již klid, ale nebylo to-mu tak. Několik vytrvalců zůstalo na strážia zpozorovali, že se v nemocenské poklad-ně rozsvítilo světlo a zahlédli v okně paníBradnovou. Spustili povyk, ale zase se uklid-nili. Teprve večer po deváté hodině za úpl-né tmy ženy strážníka Šeastného a Vese-lého vyvedly paní Bradnovou z pokladny,přehodily přes ni policejní pelerinu, aby sezdálo, že jest to žena některého ze stráž-níků, daly jí konev a šly s ní pro vodu kestudni na náměstí, a tak po druhé straněchodníku podařilo se jim Bradnovou dovés-ti až do jejího domu. Připomenuto budiž,že na strážnici byli pouze dva výpomocnístrážníci Šeastný a Zábrodský, téměř starci,a četnická stanice měla pouze dva mužea velitele stanice Biskupa, který měl mezilidem pro své chování špatnou pověst a připřevratu se strachoval o život, a proto setaké bál proti davu vystupovati, proto si vý-tržníci zdejší tolik dovolovali. Z Prahy přichá-zela různá provolání o tvořícím se státua jeho budoucí správě. Národní výbor sestaral o udržení pořádku a na hejtmanstvíchi u obcí, jakož i na všech úřadech roztaho-vali se předáci socialističtí, před nimiž sevšichni úředníci třásli, a nebylo divu, že i me-zi příslušníky středních a vyšších vrstev rostlstrach před revolucí. Opatrné zákazy Ná-rodní rady zadržovaly další pokusy o něja-ké násilí nebo revoluci a v Praze tvořila sezatímní vláda a činily se přípravy na pří-jezd budoucího prezidenta T. G. Masaryka.

Nastal nový život, ale hospodářskáotázka nebyla tak snadno řešitelná. Běhemválky se skladiště vyprázdnila, nebylo más-lo, obilí, oděvy, boty atd., a tak nespokoje-nost se zásobováním se vlekla ještě celýrok. Zástupci politických stran a jejich pře-dáci měli více starostí o to, aby se ulili doministerstev anebo jiných úřadů a bank,aby dostali do rukou vládu a starost o zá-sobování přenechali keeasům a vůbec vý-voji. Tvořil se republikánský zákon, nastou-pili jsme do nového života.

7 / 2006 23

ROD KLEMENSŮ

Hra prošla premiérou a osmi reprízami. Dne 20. ledna ji uvi-děla chlumecká školní mládež, 22. ledna Skochovice, 24. lednaopět chlumecká škola, 28. ledna pak Hradišeko. Ve dvou předsta-veních 4. a 5. února jí tleskali v Chlumci n. C., 26. února v No-vém Bydžově, 3. března v Nepolisech a 4. března v Klamoši.

Další úspěš-nou inscenací sestala hra JuliaZeyera Stará his-torie, uvedenáv režii A. Lauter-bacha a scéněK. Holoubka.

Herci účin-kující v této hřeJ. Kratochvíl, M. Ji-rušková, B. Čeň-ková, A. Lauter-bach, S. Roula,K. Samek, S. Vo-šoust, M. Wintro-vá, K. Holoubek,L. Černá, O. Celler,ji sehráli v pre-miéře 9. června

v Nepolisech, 16. a 17. června v Chlumci n. C., 20. června v Hlu-šicích a 30. června v Hradišeku.

XI. KLICPERŮV CHLUMECTento tradiční divadelní festival byl zahájen dne 28. října 1956

v 17 hodin položením věnců k pomníku na náměstí a k descena rodném domku. Tento pietní akt byl pokažen nepřízní po-časí, neboe silně pršelo. Účast široké veřejnosti byla proto ne-patrná.

Ani náplň této divadelní přehlídky nebyla nikterak bohatá. Nafestivalu vystoupily jen tři amatérské soubory z měst Třebecho-vic pod Orebem, Městce Králové a Nymburka. Program doplni-lo vystoupení profesionálního souboru MOD z Kolína, který před-vedl v zahajovacím představení 28. října večer hru K. Čapka VěcMakropulos.

Divadelní soubor „Symposion“ z Třebechovic pod Orebempřivezl v sobotu dne 3. listopadu jemnou lyrickou hru o láscea dávné čínské minulosti Rozlitá číš od A. Gleba.

V sobotu 10. listopadu byl u nás hostem dram. odbor „Klic-pera“ z Městce Králové a sehrál věčně svěží hru J. B. MoliéraTartuffe a 17. listopadu uvítán byl stálý účastník tohoto festiva-lu dram. odbor „Hálek“ ZK ROH dílen ČSD v Nymburce, který při-jel se zdařilou inscenací hry M. Jariše Inteligenti.

V rámci oslav vystoupil i taneční soubor „Furiant“ Osvětovébesedy v Chlumci nad Cidlinou.

K dalším dvěma plánovaným a na plakátech uvedeným ak-cím nedošlo. Důvodem bylo náhlé onemocnění herce A. Lauter-bacha ve hře V. K. Klicpery Rohovín čtverrohý a v druhém přípa-du došel zákaz z výboru vnitřního obchodu v Praze o účinkováníjejich souboru ve hře F. F. Šamberka „J. K. Tyl“. O tom byla veřej-nost informována na vývěsních tabulích.

Za zmínku stojí, že všechna představení byla slabě navští-vena, takže vznikl deficit asi 8.000 Kčs. Jedním z možných dů-vodů byly možná tehdejší velké politické události v Majarsku,spíše však zřejmě nešeastně zvolená doba konání festivalu odříjna do prosince.

Tento festival se konal ještě v Dělnickém domě.Podle všech okolností se tedy zdálo, že ZK ROH Mira to

myslí s přeměnou Dělnického domu na kulturní stánek zcelavážně a Klicperáci to přijali s velkým pochopením.

Leč jednou ke konci roku vyvstaly nové události ve veřej-ném životě města, které na několik měsíců rozvířily jinak celkempoklidnou hladinu kulturního dění. Vyskytla se totiž možnostzřídit v Chlumci n. C. stálé kino se širokým plátnem a hledánabyla vhodná budova, kde by se po adaptaci mohlo začít s pro-vozem. Jelikož kina měla od dubna 1957 přejít do správy MNV,hledala se budova, která by byla majetkem MNV nebo kterou byeventuálně MNV koupilo.

Jednáno bylo s panem doktorem Papíkem a všechna tatojednání i přes ochotu p. Papíka domu se vzdát, ztroskotala o zís-kání vhodného nádherného objektu pro pana Papíka, protožepanem doktorem požadovaný dům byl v osobním zájmu i míst-ního činovníka, tajemníka MNV Fr. Krále. Proto byla hledána jinámožnost a vyhlédnut byl Dělnický dům jako nejvhodnější mís-to pro kino.

Nastalo vyjednávání mezi MNV a závodem Mira, jemuž Děl-nický dům po převodu od TJ Spartaku patřil. Samozřejmě, že užtoto jednání se týkalo i dramatického odboru Klicpera, kterýústy svého předsedy A. Lauterbacha poukazoval na to, že bylyvypracovány ing. architektem Jiřím Vopršalem plány na přestav-bu Dělnického domu na Klicperovo divadlo a že za plány dram.odbor zaplatil 20.000 Kčs.

Nikdo však z vedoucích činitelů města ani ze závodu Mirana to nebral ohled, ani návrh členů „Klicpery“ (A. Lauterbach,V. Hájek), aby tedy bylo zřízeno v Dělnickém domě i divadlo, kte-ré tady od r. 1923 trvale sídlilo, nebyl přijat s tím, že v Dělnic-kém domě může být jen kino.

Členové „Klicpery“ věděli, že budou bez divadelního sálua jeviště. Byla zde jen jediná možnost a naděje. Přejít podTJ Spartak jako jeho divadelní odbor, aby mohla být uskutečně-na možnost užívání sálu i tělocvičny jako jeviště v sokolovně.

Po ústním jednání s členy Spartaku nebylo žádných námi-tek proti, naopak bylo to vítáno jako přínos pro sokolovnu, kdyžkino odejde.

A tu dram. odboru „Klicpera“ nastalo jedno z nejtěžších jed-nání se závodním klubem Miry o převedení dram. odboru „Klic-pera“ s pokladnou a inventářem pod TJ Spartak.

Jelikož termín pro předání Dělnického domu byl stanoven na18. leden 1957 v 9 hodin, sešli se již 10. ledna na MNV zástup-ci Spartaku (L. Janata), dram. odboru „Klicpera“ (A. Lauterbach,V. Hájek), Osvětové besedy (K. Výborná), MNV (J. Lukeš, Fr. Král),když zástupce Miry se nedostavil (E. Krenčík) a projednán bylnávrh dohody o přechodu „Klicpery“ pod TJ Spartak.

Situace se však přiostřila, jelikož ZK Miry nehodlal vrátit nicz inventáře ani pokladny, že je to jejich majetek. Někteří členo-vé Miry se snažili mylně informovat dělnictvo závodu o vyvstalésituaci a nepravdivým napadáním a osočováním nepřítomnéhopředsedy „Klicpery“ chtěli zvrátit všechna ujednání. Sami zaměst-nanci Miry (J. Liška, Fr. Volejník) však správně vyložili osazenstvupožadavek dram. odboru „Klicpery“, co se týče veškerého ma-jetku, a v hlasování dosáhli rozhodnutí, že vše bude dram. od-boru odevzdáno. Proto byl předseda „Klicpery“ A. Lauterbach30. ledna 1957 předvolán před závodní radu Miry, kde obou-stranně byly prohovořeny všechny těžkosti v posavadní spolu-práci „Klicpery“ se závodním klubem, jakož i výhody přechodudram. odboru do Spartaku. K předání majetku však nedošlo.

A. Lauterbach

22 Chlumecké listy

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

ZE VZPOMÍNEK VÁCLAVA KLEMENSE

7 / 2006 25

Bylo 11. června a skoro všichni žáciIII. A, III. B, I. A a I. B odjeli na týden naškolu v přírodě do Dolního Dvora u Vrch-labí. Po ubytování byla výborná večeřea hry na hřišti. Další dny jsme chodili naprocházky, soutěžili jsme v různých dis-ciplínách, hráli vybíjenou a přehazova-nou a také jsme se trochu učili. Každývečer jsme měli diskotéku nebo zpíváníu kláves a kytary. Večer před odjezdembyl karneval výborného DJ BOBA. Kdyžjsme se vyspali, nastalo balení a vyhlá-šení výsledků soutěže s Rákosníčkem,která probíhala celý týden. Po týdnuodpočinku jsme plni očekávání dorazi-li domů.

L. Kačerová

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

24 Chlumecké listy

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

Třída 7.A děkuje panu Baldíkoviza zajímavý, poutavý a poučný výklad

v městském muzeu v Loretě.

Představitelé města- 1950

1. Himalájská země 2. Velká rána3. Látky obsažené

v čaji 4. Indiánský symbol5. Jídelní nádoba

Rozluštění na str. 33

LV

DOPLŇOVAČKA� � � � �

� � � � �

ŠKOLAV PŘÍRODĚ

Na školu v přírodě jsme vyrazili se třídami 6.A a 6.C 9. čer-vna 2006. Přes nepříznivé předpovědi počasí jsme prožili v Bio-gradu krásný slunný týden s bohatým programem.

Do Chlumce jsme přijeli v neděli 18. června opálení a plninové energie na závěrečný boj o co nejlepší známky na vy-svědčení.

Sami náš pobyt můžete zhodnotit z odpovědí na dvě otáz-ky, které jsme dětem položili.

1. Co se ti v Chorvatsku nejvíce líbilo?2. Na co si rád vzpomeneš?

1. Líbilo se mi, jaké město a okolí učitelé vybrali. Hodná dele-gátka Lenka nás provázela celým pobytem, alespoň jsmevěděli, kde co je.

2. Na odpolední koupání na písečné pláži, na které jsme sevždy nejvíce opálili. Potom na výlet do Zadaru, kde byl krás-ný kostel a varhany.

Vlá]a Kouba, 6.C

1. Líbilo se mi, že nám učitelé dávali velký prostor a důvěru,mohli jsme si užívat, jako bychom tam byli s rodiči!

2. Na večerní diskotéky a na večerní procházky spojené s ná-vštěvou zmrzliny. Na výlet Pašmanským průlivem a procház-ku v Zadaru. Líbilo se mi místo, kam jsme se chodili koupata pozorovat zahraniční život.

Štěpánka Kavková, 6.C

1. V Chorvatsku se mi líbilo hlavně koupání, výlety, diskotéky.2. Na ploužáky na diskotéce, koupání a lovení mořských arte-

faktů.Ondra Trhoň, 6.A

1. V Chorvatsku se mi líbilo všechno kolem mě, protože jsemu moře byla poprvé a byla jsem ráda, že jsem tam jela.

2. Na delegátku Lenku.Adéla Řeháková, 6.A

1. Nejvíc se mi líbil penzion a pláže.2. Na zmrzlináře, ke kterému jsme chodili.

Vendula Dostálová, 6.C

Děkujeme rodičům, kteří věnovali sponzorské dary.

Za učitele Mgr. Forejtová, Mgr. Kuchařová, Mgr. Kuchařa paní zdravotnice Věra Kopecká.

ŠKOLA V PŘÍRODĚ V CHORVATSKU

olympiáda v českém jazyce 7. místo Pythagoriáda 4. místobiologická olympiáda 3., 9. a 10. místo matematická olympiáda 5. místo vybíjená chlapci 2. místohokejbal 3. místo

KRAJ:zeměpisná olympiáda 3. místo biologická olympiáda 3. místo matematická olympiáda 8. místo dopravní soutěž 5. místo

REPUBLIKA:národní soutěž John Multimedia 2006 2. a 7. místoprojekt „Žákovský slang“ 8. místovýtvarná soutěž „Zachraňme nosorožce“ 2. místo

Škola získala grant na dvouletý pro-jekt „Proměny našeho města očima dě-tí“, kde bylo zažádáno o 181 000,- Kč(spoluúčast 54 500,- Kč).

V letošním kalendářním roce vybu-dujeme novou počítačovou učebnu a za-koupíme techniku z prostředků SIPVZ,o něž jsme úspěšně zažádali (tato část-ka činí 330 000,- Kč).

VÝSLEDKY ZÁPISUDo prvních tříd v září nastoupí 62 žá-

ků. 8 rodičů požádalo o odklad školní do-cházky a 4 rodiče zažádali o přeložení doZákladní školy praktické v Chlumci n. C.Žáci budou rozděleni do třech prvníchtříd, což je jedna z možností, jak jim lé-pe zabezpečit individuální přístup.

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍVycházející žáci měli opět možnost

na přihlášku uvést v prvním kole pouzejednu školu. Ze 108 po prvním kole uspě-lo 97 deváeáků. Ve druhém kole uspělivšichni zbývající žáci.

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY A MIMOŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Od sedmého ročníku si žáci mohouvybrat jeden z nabízených volitelnýchpředmětů. Snažíme se vyhovět zájmu dě-tí, ale z kapacitních důvodů se to nemu-sí vždy zdařit a žák je uspokojen před-mětem, který uvedl na další místo. Nyníbude následovat výčet předmětů, kterénabízíme pro příští školní rok.

7. ročník - praktika z přírodopisu praktika ze zeměpisu keramika

společenskovědní seminářdramatická výchova informatika

8. ročník - praktika z přírodopisu praktika ze zeměpisu sportovní hry informatika keramika dramatická výchova

9. ročník - praktika z přírodopisu praktika ze zeměpisu společenskovědní seminář dramatická výchova zdravověda

Od září se na škole rozeběhne vý-uka v rámci zájmových útvarů a doplň-kové činnosti školy. Tradičně to budepříprava k přijímacím zkouškám z ČJ a M,výuka jazyků, gymnastika, vybíjená, sbo-rový zpěv, točení na hrnčířském kruhu,výtvarné soboty, keramika, pohybové hry,lidová řemesla, dyslektický a logopedic-ký kroužek, počítačová školení v rámciregionálního vzdělávacího centra...

CIZÍ JAZYKOd příštího školního roku dojde k na-

výšení počtu hodin cizího jazyka. NaI. stupni začne probíhat výuka již od3. třídy. Na II. stupni se navýší počet ho-din cizího jazyka o 2. I z tohoto důvodubyli přijati na naši školu noví učitelé.

ŠKOLNÍ DRUŽINAO prázdninách je připraven pro naše

děti příměstský tábor, o který je velikýzájem. Bohužel neumíme na tuto dobudětem zajistit dobré počasí, tak jim hoalespoň přejeme.

STAVEBNÍ ÚPRAVYJistě jste všichni zaznamenali prová-

děné stavební úpravy v naší ZŠ. Na za-čátku června zkrásněl vstup do budovy.Prohnilé plechové výplně byly vyměněnyza hliníkové. Ve školním dvoře na přánídětí i vyučujících probíhají práce na oplo-cení hřiště s umělým povrchem, což při-spěje hlavně k bezpečnosti dětí. Ze stra-ny od parku Město vybudovalo funkčníbranku a chodník. Průchod přes školníareál je umožněn veřejnosti ve stejnémrežimu, jako otevírání z ulice Smetanovy.

O hlavních prázdninách se bude veškole čile pracovat. Dojde k vyregulová-ní topné soustavy a osazení termoregu-lačních ventilů, což nám nařizuje zákon.Ve velké tělocvičně bude předělán stroptak, aby byl snížen dozvuk na přípust-nou normu. Největší stavební akce začneprobíhat na budově II. stupně. V půd-ních prostorách vyrostou nové odbornéučebny (dvě jazykové učebny, cvičná ku-chyňka a učebna hudebně-dramatickýchoborů). Až půjdou naši žáci v září opětdo školy, jistě budou obdivovat nově na-třenou fasádu budovy I. stupně.

Všechny tyto změny přispějí ke zkva-litnění výuky a zajištění příjemného pro-středí k práci.

Na závěr bych chtěla popřát všemdětem a jejich rodičům, jménem svými kolegů, příjemné prázdniny spojenés nabráním potřebných sil pro příští škol-ní rok. Vycházejícím žákům potom hod-ně úspěchů na jejich nových působištích.

Zároveň vám všem děkuji za dosa-vadní spolupráci.

Mgr. Jana Bernartová,ředitelka školy

7 / 2006 27

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

26 Chlumecké listy

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

Chorvatsko omývá Jaderské moře. Sluneční paprsky se od-rážejí od azurové zátoky…

Dne 2. června navečer jsme již tradičně odjížděli na školuv přírodě do Chorvatska. Ubytováni jsme byli ve městě Biogradna moru v pensionu Štěpán. Počasí se nám celkem vydařilo,ale zažili jsme i obrovskou bouřku.

Biograd je krásné přímořské městečko plné pláží, hotelů,kulturních památek a lodí. Chodili jsme se koupat na dvě pláže- písčitou a kamenitou, okusili jsme i místní bazén se slanouvodou. Ta se nám zdála první dny ledová, ale pak už nám toani nepřišlo. Večer jsme se procházeli po městě. Viděli jsmepřístav, místní muzeum a spoustu obchůdků. Někteří se proje-li turistickým vláčkem, ale všichni shodně jsme každý den za-končili zmrzlinou. Byla výborná a hlavně obrovská!

Každý den jsme se také těšili na stravu, vždye u vody pře-ce chutná! Výborně se o nás starala kuchařka Maruška. Byla tohotová „umělkyně jídla“. Svoji práci skvěle odvedla i delegátkaLenka, která nás seznámila s Biogradem i jeho okolím.

Všechny dny probíhaly podle režimu jako na táboře. Navícpřibyly chvíle dopoledního učení. Kromě koupání jsme uspořá-dali různé sportovní turnaje, nechyběly hry, soutěže, divadelnípředstavení ani disko. Byly pro nás připraveny i dva výlety - naostrov Pašman trajektem a do Zadaru autobusem. Na Pašma-nu jsme navštívili klášter benediktinského řádu, ve kterém žijímniši. Jeden z nich nám zde dokonce dělal průvodce. V Zada-ru jsme prošli historické centrum, tržnici i přístav a posedělijsme si u známých mořských varhan.

Týden utekl jako voda a než jsme se nadáli, byla tu sobo-ta a my jsme museli vyklidit pokoje a sbalit se. Po poslednímkoupání jsme se rozloučili a vydali se zpět na cestu do Chlum-ce. V Biogradu se nám moc líbilo a rádi bychom se sem zaseněkdy vrátili.

žáci třídy 7.A

P.S. A takhle, ve verších, jsme poděkovali naší delegátce a kuchařce:

Maruška nám dobře vaří, Lenka, správná delegátka,stále se jí při tom daří. Zadar, Pašman hravě zvládá.Chu^ovky vždy uvaří, Vždy nás vede stále dál,má stále úsměv na tváři. i když neví, kudy kam.

ŠKOLA V PŘÍRODĚ - CHORVATSKO

ROZLOUČENÍ SE ŠKOLNÍM ROKEM 2005/06Podle tradice jsem pro vás připravi-

la několik aktuálních zpráv ze školníhoroku 2005/06 a pozvánek týkajících sepříštího roku.

Letos jsme se mimořádně rozlouči-li s žáky devátých tříd ve čtvrtek 29. 6.Slavnostní zakončení proběhlo opět nazámku. Chtěla bych poděkovat rodiněKinských za vstřícnost a za propůjčenínádherných prostor pro tuto akci. S prv-ními až osmými ročníky jsme se rozlou-čili v pátek 30. 6.

Žáci zahájí nový školní rok v pondě-lí 4. 9. 2006. Druhé až deváté ročníkyse sejdou ve svých kmenových třídáchv 8.00 hod. Slavnostní zahájení pro našeprvňáčky začne od 9.00 hod. v respiriuna I. stupni ZŠ.

Chci připomenout, že 28. 9. se budeve městě slavnostně otevírat Klicperůvdům. Naši žáci zde budou vystupovat sesvým programem společně s MŠ a ZŠPod 14.00 do 16.00 hod. Protože tyto osla-vy budou pokračovat až do neděle, našižáci budou mít v pátek 29. 9. ředitelskévolno, aby se mohli účastnit různých kul-turních programů.

Termíny všech prázdnin zveřejnímehned na začátku školního roku. Zde bychpouze uvedla termín jarních prázdnin,který bude 26. 2. - 2. 3. 2007.

ÚSPĚCHY DĚTÍ A ŠKOLYNaši žáci nám udělali v této oblasti

opravdu radost a chci se zde o to s vá-mi podělit.

REGION:soutěž v německém jazyce 3. místopěvecká soutěž - 4 kategorie

1 x 1. místo, 4 x 2. místo soutěž ve fotbalu 1. místopoznávání rostlin 2., 4., 8. a 10. místo poznávání živočichů

6.-7. tř. 5. a 7. místo8.-9. tř. 4., 7. a 9. místo

vybíjená 4.-5. tř. dívky 2. místochlapci 1. místo

6. tř. dívky 3. místo chlapci 2. místo

smíšená družstva I. stupně 2. místo II. stupně 1. místo

OKRES:zeměpisná olympiáda 1. místo

Za velice nepříznivého počasí, silného nárazového větru a nižší teplotě se kona-ly 21. 5. 2006 v Dolcích u Trutnova „Dětské rybářské závody“ za účasti 94 dětí.

DDM a ČRS Chlumec n. C. zastupovalo rekordních 27 adeptů Petrova cechu. Me-zi děvčaty nám udělaly nesmírnou radost Nika Palečková a Katka Bednářová, kteréobsadily první a druhé místo. Z chlapců patřili jako již tradičně k nejlepším P. Tesařík,4. V. Kopřiva, 8. T. Kalista, 10. P. Šulc, L. Langr, M. Panchartek.

Pro zpestření závodů bývá každý rok pasování nových rybářů. To neminulo aniChlumečáky. N. Palečková, M. Koutová, M. a V. Šmídovi jeli domů s mokrým poza-dím. Řádně vyfoukaní a unavení téměř všichni zpáteční cestu prospali. Už se zase tě-šíme na další akce. Největší akcí bude na začátku prázdnin „Rybářský tábor“ na Seči.

František Langr, vedoucí rybářského kroužku DDM

RYBÁŘSKÉ ZÁVODYV TRUTNOVĚ DOLCÍCH

7 / 2006 29

SKAUTING

ČERVNOVÉ SPORTOVÁNÍ V BERUŠCEŘíkáte si červen - měsíc plný sluníčka? Kdepak! Prvního čer-

vna jsme se všichni těšili, jak oslavíme svátek dětí na zahra-dě naší školičky. Ale počasí nám nepřálo, a tak jsme soutěžníúkoly plnili ve třídách. Za každý splněný úkol děti dostaly obrá-zek trpaslíka. I každé malé dítě ví, kolik trpaslíků - pomocníkůSněhurka má. Trpaslíky jsme netrpělivě přepočítávali, aby niko-mu žádný nechyběl. Všechny děti se těšily na odměnu. S rados-tí a úsměvem si domů odnášely dřevěná zvířátka, beruškovépřáníčko a lízátko.

Svátek slavily všechny děti na celém světě, a proto jsmeprstem po mapě procestovali celý svět. Ti nejmenší se zasta-vili v Americe u Indiánů, starší v Africe a v Evropě u Řeků. Zapomoci rodičů a učitelek si děti zhotovily sportovní oblečeníse symboly dané země. Vyvrcholením byly „olympijské hry“ nahřišti pod sokolovnou. Se sportovními pokřiky a nadšením dě-ti skákaly do písku, házely míčky do dálky a běhaly na danouvzdálenost. Předškoláčci si vyzkoušeli vytrvalostní běh „mara-tón“. Za své sportovní výkony byly děti odměněny čokoládovoumedailí a opravdickým diplomem.

Ve sportování jsme pokračovali na sportovních hrách v No-vém Bydžově, kde jsme vybojovali bronzovou medaili, diploma krásné nákladní auto.

Na hřišti v Nepolisech se kluci a holčičky zapojili do fotba-lového turnaje. I tady jsme uspěli, přivezli jsme si medaile zapěkné třetí místo a krásný fotbalový míč.

A už se blíží konec června, těšíme se na prázdniny a lou-číme se se školkou. Letos jsme pro děti a rodiče připravili ba-revný korálkový rej. Pozvali jsme Klemprdovo divadlo z Kolínaa těšili se na jejich veselý program. Ozvala se hudba, na za-hradu přiběhl skřítek Klemprda a rej mohl začít. Nechybělo aniobčerstvení v „cukrárně u berušek“. Koláčky, které upekly našehodné kuchařky, všem moc chutnaly.

Veselý červen jsme zakončili rozloučením s budoucími ško-láky. Ani úmorné teplo nás neodradilo od soutěžního odpoled-ne, při kterém nezahálely děti ani rodiče. A na závěr ještě nocve školce bez maminky a tatínka. Chvíle strávené v naší mateř-ské školičce bude dětem připomínat stužka s beruškou a knížka.

A te} už HURÁ na prázdniny, všem přejeme hezké lé-to a v září opět na shledanou.

Kolektiv MŠ Beruška

28 Chlumecké listy

Z MATEŘSKÝCH ŠKOL

Je za námi jeden měsíc táborů, poznávání tajů přírody, vý-letů a krásných dobrodružství ve skautských oddílech.

Ještě jeden měsíc radovánek a nastanou nám školní po-vinnosti. Zahájíme i nový skautský rok. Přivítáme rádi mezi ná-mi všechny, kteří chtějí prožít volné chvíle jinak než u obrazov-ky, kteří chtějí poznat mnoho nového a kteří hledají pravé ka-marády!

I DOSPĚLÍ SKAUTIMAJÍ SVÉ TÁBORY

Zatím, co chlumecká skautská omladinaletos postavila svůj tábor v krásném lesnímprostředí v Břehách u Přelouče, dospělí skau-

ti tábořili uprostřed pískovcových skal poblíž Pařezské Lhoty.Kuklenské středisko Junáka tam postaví o posledním červno-vém víkendu většinu staveb a stanů. Starší generace skautůz celé republiky během příštího týdne tábor dokončuje a ze-jména hlídá. První sobotu o prázdninách je pak vystřídá skaut-ská mládež.

Ani letos nechyběli chlumečtí „oldskauti“ na tomto sympa-tickém setkání, kde si každý ověří svoje dovednosti a mladis-tvý elán. Je k neuvěření, jak se tito „dospěláci“ dokáží vžít doatmosféry skautského tábora, kde přátelství je na prvém mís-tě. Táborníci mají své povinnosti - dokončovací práce, nočníhlídky, služby v kuchyni atd., ale zároveň mají i svůj programrozcviček, vztyčení vlajky, přednášek, besed, sportovních klá-ní. Rozhodující však jsou chvíle strávené mezi lidmi stejné krve,kde si ověřujeme, že jsme zůstali po celý život skauty a ženejsme se svými životními zásadami osamoceni.

Až uvidíte kolem spěchat někoho, kdo má na zádech batoha na rukávu skautskou lilii, vězte, že nezáleží na věku - rozho-dující je, jak jsme skautský slib, zákony a principy přijali za své.

SKAUTSKÉ ČASOPISYSkautský rok začíná stejně v září jako školní rok a prví čís-

lo časopisů vyjde v září. Proto je nejvyšší čas - objednávky

adresujte: poštou Postservis, odd. předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9

e-mailem postabo.prstc@cpost.cz Bezplatná infolinka: 800 10 44 10 nebo

www.skaut.cz/casopisySkautský svět je magazín o skautingu pro skauty a jejich pří-znivce. Celobarevný, 24 stran, informuje o bohatém dění vesvětě skautingu. Předplatné na ročník 2006 (5 čísel) 150,- Kč.SKAUT je pestrý a moderní časopis pro děti ve věku 9 - 12 let.Předplatné na ročník 2006 (10 čísel) je 250,- Kč (při objedná-ní do konce září 2006) nebo 300,-Kč (objednání po termínu).Roverský kmen je dvouměsíčník pro rovery a rangers.Novinka - Teepek.cz je internetový časopis/web pro starší skaut-ky a skauty spuštěný v březnu 2006. V polovině dna měl již1300 uživatelů.

SKAUTSKÝM SVĚTEMV obci Staré Hrady je krásný zámeka v něm pobočka Státního archivu. Jezde uloženo i 14 krabic s písemnoupozůstalostí bývalého náčelníka Juná-ka br. Rudolfa Plajnera. Ještě v loňskémroce zde byla v jedné místnosti vysta-vena pracovna spisovatele a skaut-

ského vůdce br. Jaroslava Foglara - bohužel, dnes je z naříze-ní soudu jeho pozůstalost nepřístupná veřejnosti a čeká se navýsledek soudního procesu, který se táhne již několik let.Nový Organizační řád Junáka vstoupil v platnost 1. 7. 2006.Jedná se po Stanovách Junáka o druhý nejdůležitější předpis.Obsahuje řadu změn zejména v organizační struktuře, kde jena rozhodnutí Krajských rad Junáka, zda ponechá v činnostiOkresní rady Junáka nebo zvolí jinou variantu.Konference dospělých skautů. Začátkem června 2006 se se-šli na Slovensku zástupci Junáka, polských a slovenských skaut-ských organizací na jubilejní 10. konferenci. Průběh setkání mělslavnostní ráz, ale příští konference již bude opět plně pracovní.Pořadatelem v roce 2007 je český Junák a místo bylo vybránopoblíž slezského městečka Ostravice. Pracovními tématy jsou„100 let skautingu“ a „Přechod mladých do kmenů dospělých“.

SKAUTSKÁ KNIHOVNIČKAObjednávky - elektronicky: distribuce@aaska.cz

- poštou: A-Aska grafik, s.r.o., Dukelská tř.57e, 614 00 Brno

- internetový obchod: www.skaut.cz/obchodSkautské základny 2005 - aktualizovaný seznam skautskýchzákladen, tábořiše a kluboven, kde můžete přespat. Cena 49,- Kč.Ivančena - Junácká legenda od Richarda Sobotky pojedná-vá o kamenné mohyle v Beskydech vybudované generacemiskautů a trampů na památku ostravských skautů popravenýchnacisty. Cena 155,- Kč.Skautskou stezkou - základní příručka pro skautky a skautyve věku 10 - 15 let. Informace, rady a návody na 400 stranách,cena 199- Kč.Kalendářík Skauta - Junáka obsahuje nejen kalendář a spous-tu návodů i rad. Cena 39,- Kč.

SKAUTSKOU STEZKOU

SRPEN - „MĚSÍC ZRNÍ“

MATEŘSKÁ ŠKOLA BERUŠKA, UL. POD LORETOU

# Nejspolehlivější přátelé jsou nepřátelé tvých nepřátelArabské přísloví

# S pravdou a láskou nad všelikou cháskou zvítězit snadné neníIvo Jahelka

# I ta nejvyšší věž byla začata od základu Čínské přísloví

# Spící kočka potkana nechytí Indické přísloví

# Teprve v zimě zjistíš, že borovice a cypřiše jsou věčně zelenéArabské přísloví

# Dnes se už doplácí skoro na všechno. Na dopravu, na zdra-votnictví, na vzdělání, ale nejvíce na upřímnost LV

ŽIVOTNÍ MOUDRA

7 / 2006 31

OKÉNKO SENIORŮ

VYBÍRÁME STAN (nejen pro děti)2. pokračování

Podle Skautského světa - magazínu pro skauty a jejich příznivce.

Údržba a ošetřování stanu.Stan se čistí vlažnou vodou (do 40 °C) s šetrným čistícím

prostředkem na bázi mýdla. Nepoužívejte prostředky s běli-cími a avivážními účinky! Molitanovou houbou nebo jemnýmhadrem setřete nečistoty se stanu a čistou vodou plochyopláchněte. Před uložením na delší dobu je nutné stan řádněvysušit. Po dobu sušení nesmí být stan vystaven sálavému tep-lu, hlavně se nesmí sušit nad otevřeným ohněm nebo v blíz-kosti tepelných zdrojů. Pokud není možné vysušení provéstihned, je nutné tak učinit při nejbližší možné příležitosti. Zů-stane-li vlhký stan déle sbalený, může dojít k jeho znehodno-cení. Pro dobrou funkci a trvanlivost zipů a stahovacích šňů-rek je vhodné občas převoskovat jejich dráhu parafinem (např.svíčkou). Stan skladujte v suchu při relativní vlhkosti do 60 %a teplotě v rozmezí od - 20 °C do + 60 °C.

Upozornění a rady.Při vaření ve stanu i v předsíni je nutno dbát zvýšené opa-

trnosti. Použité materiály nejsou nehořlavé a při jejich hořenímohou vznikat jedovaté zplodiny. Je nutno zachovat alespoňminimální větrání (pootevření větracích rukávců, odtažení okra-jů tropika od země, pootevření zipu tropika v horní části.

Orosování (popř. namrzání) tropika z vnitřní strany nelzei přes dvouvrstvou konstrukci zcela odstranit, protože je ovliv-něno mnoha podmínkami a fyzikálními zákonitostmi.

Mírné prohnutí segmentů konstrukce vlivem používání ne-ní na závadu. Při skládání prutů nepouštějte segmenty prud-ce proti sobě, aby nedošlo k naražení hrany.

Na delší cesty si s sebou vezměte náhradní segment, ko-líky a opravnou lepicí soupravu.

Za špatného počasí je nutno stan dobře vypnout a zakot-vit pomocí přiložených šňůr a kolíků (viz návod na stavbu).

Táboříme bezpečně.Neumiseujte prostředky pro vaření, topení nebo svícení do

blízkosti stěn stanu nebo střechy. Dodržujte vždy bezpečnost-ní pokyny pro tyto prostředky.

Udržujte volné vchody.Dbejte na to, abyste znali umístění protipožárních prostřed-

ků na místě táboření. Poznamenejte si i místní telefonní číslahasičů, policie a první pomoci. Mnohdy se na tato čísla dovo-láte rychleji.

MOUDRA„Pokud žiješ v souladu s příro-dou, nikdy nebudeš chudý,pokud žiješ podle mínění lidí,nikdy nebudeš bohatý.“

Seneca

Seneca (Mladší), Lucius Annaeus (asi 4 př. n. l. - 65 n. l.)- známý filozof, básník, spisovatel a politik. Syn rétora Sene-ky Staršího, narodil se v Cordubě (dnes Cordoba) v Hispanii.Za císaře Caliguly se stal v Římě senátorem, za vlády císařeClaudia byl vypovězen do vyhnanství. Později byl vychovate-lem budoucího císaře Nera, který jej v r. 65 pro údajnou účastna spiknutí donutil k sebevraždě.

Skautskou stezku připravil Vlad. Köhler - Mika

30 Chlumecké listy

SKAUTING

Přeji Vám krásný den, ae už právě prší jen se leje nebo sesluníčko směje. Tento článek zasvětím Sportovním hrám, kte-ré každoročně domov důchodců pořádá a jedná se už o po-dobnou tradici, jakou jsou třeba Vánoce. Naše družstvo si nej-prve vylepšilo kondičku v Domově důchodců Podbořany, kamjsme byli pozváni na „sportovky“ zkraje června. Chlumecké„sportovky“ si dle ohlasů oblíbili soutěžící ze všech domovůi ústavů sociální péče, ale i jejich doprovody. Letos jsme sidali záležet na organizaci, aby všechno „klapalo“. Každý mělsvou úlohu a byl nepostradatelným článkem. Před začátkemsportování vystoupily mažoretky z Olešnice, které sklidily vel-ký potlesk a patří jim za vystoupení velké díky.

A nyní trocha matematiky: patnáct 3-členných družstev sou-těžilo v sedmi disciplínách. Počasí nám přálo až moc, teplotybyly extrémní, ale přesto soutěžící vše zvládli na jedničku, bezújmy na zdraví.

Letos si první místo odvezlo družstvo DD Podbořany (při-jeli z největší dálky, ale vyplatilo se), druhé místo patřilo druž-stvu DD Hradec Králové a na třetím místě se umístilo družstvoÚSP Skřivany. Vítězové obdrželi překrásné dorty, diplomy, vý-

robky chlumeckých seniorů z pracovní terapie a další cenydíky sponzorům. Ani ostatní nepřišli zkrátka. Nechyběly diplo-my za účast a ceny útěchy. Pro doprovody družstev jsme při-chystali „špagetovou disciplínu“. Úkolem bylo spořádat 5 špa-get namočených do kečupu s pomocí asistenta v co nejkratšímčase. Nejrychleji je spořádala paní vedoucí chlumecké DPS, zřej-mě nejméně chutnaly (a proto byla poslední) sociální pracov-nici z DD Borohrádek.

V průběhu celého odpoledne se konzumovaly samé do-brůtky, jahodová buchta, čerstvé jahody, banány, jablka, ope-čené párky na ohni, zmrzlinové poháry, kuřecí řízky…s hla-dovým žaludkem snad nikdo neodcházel.

Když se družstva loučila a chystala se do svých domovů,nechyběl na tvářích úsměv, z očí vyzařovala radost a spoko-jenost a to byla pro nás ta největší pochvala. A svítily nám očijako o Vánocích, když rozbalíme dárek, který jsme si už dlou-ho přáli…

Tak Vám přeju prázdnin hezký zbytek,radost z vůně z rozkvetlých kytek,přeju Vám hodně dobré nálady,a važte si toho, když Vás někdo pohladí.

Mějte se primaSoňa Chloupkovásociální pracovnice

TERMÍN UZÁVĚREK A VYDÁNÍVÝTISKŮ CHLUMECKÝCH LISTŮ

Číslo Datum uzávěrky Datum vydání

8/06 čtvrtek 3. 8. čtvrtek 24. 8.9/06 čtvrtek 7. 9. středa 27. 9.

10/06 čtvrtek 5. 10. čtvrtek 26. 10.11/06 čtvrtek 2. 11. čtvrtek 23. 11.12/06 čtvrtek 30. 11. čtvrtek 21. 12.

„Jak se vám daří, pane Holáčku?“„Díky, mám se dobře od té doby, co pěstuji jógu.“„Na kolika hektarech?“

„Tady píší, že maharadža Sandok má 376 dětí. Co tomuříkáš drahá?“

„Ubohá paní Sandoková.“

JAK SE HLEDÁ NEJLEPŠÍ SPORTOVNÍ DRUŽSTVO?

TROCHU HUMORU

INZERCE

INZERCE

Sezonu jsme zakončili tradičně opékačkou a fotbálkem ro-dičů proti dětem. Touto cestou chceme ještě jednou poděko-vat všem rodičům, dědečkům a dalším rodinným příslušníkůmza zajišeování dopravy na turnaje a jejich sportovní fandění.

S mnohými to byla naše poslední sezona a ještě jednou díkyVÁM a tej již hezké prázdniny a dovolenou!

Za mladší přípravky děkujíTichý Václav a Skalický Josef

7 / 2006 33

SPORT

Stává se již tradicí, že jeden červnový ví-kend v našem městě patří volejbalistům - ama-térům.

Letos se již počtvrté sešlo na kurtech podsokolovnou 9 smíšených družstev, která bojo-vala o vítězství v „Pouliční lize“. Zvolený systémhry umožnil všem zúčastněným prověřit fyzickouzdatnost i herní dovednosti.

V závěrečných bojích, pozorně sledovanýchpublikem, se štěstí přiklonilo k mužstvu „Optickýklam“, které zvítězilo před „Batolaty“ a „Squotery“.Nakonec bylo každé mužstvo odměněno maloupozorností v podobě obložené mísy a dalšíchcen. Největší odměnou byl ale pocit, že hráčiudělali něco pro své zdraví a příjemně strávilisobotní den.

Dík patří všem organizátorům, kteří se podí-leli na přípravě turnaje.

výbor VO

32 Chlumecké listy

SPORT

Po podzimní části okresního přeboru mladších přípravekskončili naši kluci na 3. místě a to jsme chtěli udržet. V jarnídohrávce jsme dosáhli 8 vítězství, 3 remízy, 4 porážky a donadstavbové části celé soutěže šlo mužstvo opět ze 3. místa.Celky byly rozděleny do tří skupin o celkové umístění. Našemužstvo hrálo ze 12 účastníků skupinu o 1.-4. místo. Každýúčastník této skupiny pořádal jeden turnaj na svém hřišti. A ta-dy nás potkalo to, co ještě za své práce u mládeže nepama-tuji. Nemoci, zranění a škola v přírodě se podílely na tom, žejsme ke třem turnajům jeli v 8 hráčích bez možnosti střídání.(Ml. elévové hrají na půlku hřiště 1+7 a 2x 15 min.) Zde toutocestou bych chtěl ještě jednou poděkovat osmičce statečných,že jejich srdíčka a nezměrná bojovnost dokázala zvládnout třiutkání v délce 90 minut.

Nadstavbovou část hrála mužstva Malšovic, Černilova, Chlum-ce n.C. a FC Hradec Králové „B“. A naše výsledky byly násle-dující:Chlumec n.C. - Černilov 0 : 5Chlumec n.C. - FC Hradec Králové „B“ 1 : 0 (Vejr)Chlumec n.C. - Malšovice 0 : 2

Druhý turnaj se hrál na našem hřišti a patřil k nejlepším a nej-dramatičtějším v celé nadstavbové části:Chlumec n.C. - FC Hradec Králové „B“ 1 : 4 (Vejr)Chlumec n.C. - Černilov 1 : 1 (Petrovický)Chlumec n.C. - Malšovice 4 : 4

(Tichý, Vejr, Petrovický, Blumenthál)

Třetí turnaj v Černilově byl zlým snem z již výše uvedených příčin:Chlumec n.C. - Malšovice 0 : 4Chlumec n.C. - FC Hradec Králové „B“ 2 : 10 (Tichý, Krajzl)

Chlumec n.C. - Černilov 0 : 2

Čtvrtý turnaj v Malšovicích měl pro naše kluky zvláštní náboj.Mocně finišující „Béčko“ hradeckých otroků se přiblížilo na třibody a kluci tuto situaci zvládli s bravurou:Chlumec n.C. - FC Hradec Králové „B“ 0 : 0 Chlumec n.C. - Malšovice 1 : 3 (Vejr)Chlumec n.C. - Černilov 6 : 1 (Vejr 5, Hašpl)

V nadstavbové části tedy 2 vítězství, 3 remízy, a 7 porážekskóre 16 : 37 a 9 bodů.

V jarní části stříleli: Vejr 25, Tichý 7, Boura 4, Blumenthál,Petrovický 3, Hašpl 2, Pilný J., Matouš, Krajzl 1.

S celkovým účinkováním mužstva v soutěži jsme byli spo-kojeni. Ke konci se zapojovali již noví adepti kulatého míčea to bylo velmi potěšující. A na závěr celková bilance mlad-ších přípravek:1. MALŠOVICE 39 5 4 172 : 39 1222. ČERNILOV 31 6 11 153 : 60 993. CHLUMEC n. C. 27 7 14 109 : 73 884. FC HRADEC KRÁL. „B“ 26 6 16 127 : 62 84

Za mužstvo nastupovali Žarnovský, Matouš, Pilný J., Tichý,Krajzl, Hašpl, Pilný M., Novotný, Vejr V., Šafránek, Petrovický, Blu-menthál, Kolením, Sedláček, Boura, Rys, Horák.

Střelecké kopačky obouvali a góly dávali: Vejr V. 47, Hašpl 19,Blumenthál 14, Tichý 10, Boura 6, Matouš, Horák 4, Petrovic-ký 3, Pilný J., Krajzl po 1.

Do vyšší věkové kategorie odcházejí: Žarnovský Zbyněk,Tichý Dominik, Krajzl Dominik, Hašpl Jan, Blumenthál Jakuba Boura Tomáš. Hodně štěstí, ae se vám kluci daří a snad ně-kdy na shledanou.

MLADŠÍ ELÉVOVÉ V SEZONĚ 2005-2006

Většina z vás si užívá zasloužené dovolené, ale náš fot-balový oddíl je již v plné přípravě na nový ročník 2006-2007,který odstartuje již o víkendu 5. - 6. 8.

Uvítali jsme, že naše loni nově založené mužstvo dorostumůže letos hrát v krajské soutěži. Krajský fotbalový svaz námtuto soutěž nabídl a my jsme velmi rádi jejich nabídku akcep-tovali. Naše dorostence nečeká v kraji nic lehkého, ale tatosoutěž je jistě dalším postupným krokem, ze kterého budemejistě těžit v budoucnosti. Dorostence i nadále povede úspěšnátrenérská dvojice Pavel Berger - Jan Vopátek.

V krajských soutěžích se představí i oba naše žákovskétýmy a věříme, že naváží na svoje úspěšné loňské působenív této soutěži. Starší žáky povede dvojice Milan Mázl a JaroslavKoza. U kormidla mladších zůstává Jaroslav Machač.

Jsme rádi, že dobře fungují také obě družstva elévů, což jepředevším zásluha pánů Josefa Skalického a Josefa Loukotky.Obě mužstva elévů začnou svoji soutěž až v září.

Na závěr jsem si nechal mužstva mužů. Do nové sezonyvstupujeme s cílem pohybovat se v popředí tabulky a předvá-dět takový fotbal, na který budou fanoušci chodit rádi. Vždye

pro ně se to hraje! Vzhledem k tomu, že jarní část jsme absol-vovali díky různým okolnostem v oslabené sestavě a řada hrá-čů musela o víkendu hrát za obě mužstva, je nutné mužstvodoplnit. Určitě nechceme jít cestou nakupování nějakých velkýchjmen, ale budeme se snažit těžit z dobré spolupráce z RMSKCidlina a dále chceme do mužstva přivést některé kvalitníhráče z okolí.

Co se týče odchodů, do Lovčic se vrací Skoumal.Z hostování v Nepolisech přijde Renda Chaloupka, z Mi-

líčevse se vrací bratři Rusínové, z Převýšova přichází hráčRMSK Cidlina Martin Drahorád, z Lovčic Martin Demjanovič. Té-měř jistý je příchod střelce Radana Koliáše z Kosiček a na zkouš-ku přijde také Martin Černý z Újezda. V hledáčku jsou i někte-ří další hráči.

Do kádru se zařadí i loňští dorostenci a nesmím zapome-nout na návrat Davida Jankovského, který se zapojí po roční pau-ze zaviněné zraněním kolene.

Mužstva dospělých povedou Petr Vaníček a Martin Firbacher.Jsem rád, že už rok jsou v provozu internetové stránky

našeho klubu. Na adrese www.chlumecky-fotbal.com najdetereferáty ze zápasů, rozpisy utkání a všechny novinky a aktu-ality o fotbalovém dění v Chlumci i okolí.

Věřím, že i v nové sezoně nás budete podporovat mini-málně tak jako doposud, a my se budeme snažit dělat všepro to, abyste odcházeli z našeho stadiónu spokojeni.

Martin Firbacher, předseda FK Chlumec n. C.

Rozpis mistrovských zápasů na srpenmuži A: sobota 5. 8. 17:00 hod. Chlumec - Police n. M.sobota 12. 8. 17:00 hod. Žacléř - Chlumecsobota 19. 8. 17:00 hod. Chlumec - L. Bělohradsobota 26. 8. 17:00 hod. Rudník - Chlumecsobota 2. 9. 17:00 hod. Chlumec - Vrchlabí

dorost: neděle 6. 8. 10:30 hod. Chlumec - Robousysobota 12. 8. 14:45 hod. Jičín - Chlumecstředa 16. 8. 14:45 hod. Žacléř - Chlumecneděle 20. 8. 10:30 hod. Chlumec - MFK ÚPA Bsobota 26. 8. 14:45 hod. Hostinné - Chlumec

ml. a st. žáci:sobota 19. 8. 13:30+15:15 Chlumec - Jaroměř sobota 26. 8. 9:30+11:15 Smiřice - Chlumec

FOTBAL - PŘÍPRAVA NA NOVÝ ROČNÍK

DOPLŇOVAČKARozluštění doplňovačky ze str. 24:

BE ITEL

POULIČNÍLIGA

POZVÁNKA

Ve dnech 12. a 13. srpna se v areálu tenisových kurtůuskuteční

25. ročník Chlumeckého volejbalového létaTurnaj bude opět probíhat ve dvou dnech

V sobotu přijalo pozvání 9 ligových mužstev:

VK DHL Ostravavolleyball.cz Kladno

VK Dukla LiberecVK Jihostroj České Budějovice

SVK Ústí nad LabemVSC Fatra Zlín

JMP BrnoVO Vavex Příbram

VK Karbo Benátky nad Jizerou

Na dalších kurtech proběhne turnaj krajských přeborů

V neděli se turnaje „OPEN“ zúčastní smíšená družstvakrajských a okresních přeborů

Přijbte fandit!

INZERCE

Sokol nezískal. Z důvodu pokračující vál-ky, o níž zasvěcenci již věděli, že neskon-čí „dříve, než opadá listí“ (jak se také ří-kávalo), byla tato žádost úřady odlože-na. Místo licence přišlo vzápětí nařízení,kterým okresní hejtmanství vybízelo jed-notu neprodleně zahájit brannou výcho-vu sokolských dorostenců. Branná výcho-va spočívala v tom, jak naučit chlapcedovedně zacházet se zbraněmi a vy-cvičit je ve střelbě. Jakmile hejtmanstvídodalo zbraně a střelivo, zahájil Sokolvýcvik, který pod vedením bratrů Anto-nína Fibigra a Josefa Netolického pro-bíhal dvakrát týdně vždy mezi sedmoua osmou hodinou večerní. Jeho absolvo-vání bylo povinné pro všechny chlapceve věku od čtrnácti do osmnácti let. Jed-nota vyšla vstříc i jiné žádosti. Vyhovělaprosbě Červeného kříže a stala se jehočlenkou. Prakticky to znamenalo, že so-kolské ženy vypomáhaly při převozuraněných a nemocných vojáků. Pro ty-to účely byl ve školní tělocvičně zřízenvojenský lazaret.

K tomu však již došlo za změněných,pro jednotu krajně nepříznivých, podmí-nek. V lednu 1915 byl přerušen tělocvikmužů, protože téměř celé cvičící členstvonarukovalo. Celkově nastoupily vojen-skou službu během války dvě třetiny čle-nů. Jak válka těžce poznamenala činnostchlumeckého Sokola, výstižně zachytilv srpnu 1915 dlouholetý jednatel spol-ku, Karel Hodonický: „Následkem válkypřerušen veškerý život spolkový a téži naše jednota z nedostatku členů zů-stala v nečinnosti. V tělocvičně zřízen vo-jenský lazaret a členstvo naše nastou-pilo službu vojenskou. Z opatrnosti, abynám úřady nezabavily spolkové jmění,byly zprávy pokladniční zničeny.“

Další úder přišel, když c. k. minister-stvo vnitra v listopadu 1915 rozpustilospolek Česká obec sokolská (Č.O.S.). Dů-

vodů pro toto rozhodnutí se našlo víc.Zaprvé: Č.O.S. již před válkou navázalapřátelské vztahy s cizinou, a to se státy,s kterými nyní Rakousko-Uhersko válči-lo. Zadruhé: Po vypuknutí konfliktu vy-jadřovali mnozí vedoucí sokolští před-stavitelé svou podporu srbskému bojiproti Rakousko-Uhersku a Německu.A zatřetí: Pražské sokolské ústředí spo-lupracovalo s americkými sokolskýmispolky, které se (spolu s exilem), snaži-ly prosadit nepřátelský postoj USA k Ra-kousko-Uhersku. Posledně uváděný bodbyl bezpochyby nejzásadnější. Minister-stvo vnitra tedy na tomto základě shle-dalo „další činnost spolku Česká obec so-kolská státu nebezpečnou“. Regionálníjednoty i přes rozpuštění Č.O.S. existova-ly dále, bye za daných, výše nastíněnýchokolností, pouze přežívaly. Sokolský spo-lek v Chlumci nyní udržovaly v choduhlavně ženy, které, kromě pilného tělo-cviku a výpomoci při převozu raněných,občas uspořádaly i nějakou přednáškuči besedu.

Jednota měla vážné obavy, aby ji ny-ní, když bylo sokolství označeno de fac-to za protistátní uskupení, úřady neza-bavily léta pracně střádané spolkovéjmění. Proto se výbor rozhodl postou-pit všechny úspory městu, s tím, že ažnastanou lepší časy, dostane jednotavše zpět. Mnoho členů Sokola bylo sou-časně i obecními zastupiteli (úřad staros-ty města tehdy navíc zastával Josef Be-neš, kdysi první náčelník jednoty), prototato transakce proběhla bez problémů.

Nejsmutnějším projevem války bylysamozřejmě zprávy o počtech padlýchvojáků. I do chlumeckých domácností při-cházely vrácené obálky s přeškrtnutouadresou a přípisem: Adresát mrtev…Jižna podzim 1914 zemřel (pravděpodob-ně na tyfus) jeden z nejvýraznějších či-novníků předválečné jednoty, obchodník

Jan Fidrant. Na schůzi výboru proneslv pohnuté atmosféře tehdejší starostaSokola Norbert Žabka tato slova: „Vzpo-mínáme na našeho milého bratra Fidran-ta, který při konání povinnosti vojenskézákeřnou jsa stižen nemocí, dne 27. říj-na v Krakově zemřel. Želíme ztráty bra-tra Fidranta jako nenahraditelné, nebo^ztraceno v něm bratra upřímného, příte-le povahy ryzí a srdce zlatého. Byl mu-žem vzácného charakteru, který v ruchuveřejného života dovedl vždy š^astněnalézt pravou cestu svým rozšafným,klidným a určitým vystupováním.“ Před-časného odchodu Jana Fidranta litovalyz chlumeckých spolků i pěvecký krou-žek a Pěvecko-ochotnická jednota Klic-pera. Sokol na frontách první světové vál-ky ztratil nakonec celkem deset členů.

Během války se ocitlo mnoho sokol-ských osobností ve vězení (např. staros-ta Č.O.S. Josef Scheiner), protože udržo-vali kontakty s protirakouským exilem.Bývalý náčelník chlumeckého Sokolaa nyní říšský poslanec Josef Netolický,člen domácí odbojové organizace Maf-fie, byl od května 1916 vyšetřován „proúčast na velezradě“. Podobně jako mno-ho jiných národně sociálních politiků byli Netolický shledán vinným a odsouzen.Délka jeho nedobrovolného pobytu vevojenské posádkové věznici ve Vídni či-nila nakonec „pouze“ jeden rok. Nový(a také poslední) rakouský císař Karel I.jej totiž v červenci 1917, spolu s další-mi sedmi stovkami politických vězňů,amnestoval. Konečně, byl to právě Ne-tolický, kdo dne 29. října 1918 slavnost-ně oznamoval zástupu chlumeckých ob-čanů vznik samostatného státu.

Po letech válečného strádání se taki Sokol mohl těšit na lepší budoucnost.Stál na prahu nejšeastnějšího období svéexistence. Vstupoval do zlaté éry prvnírepubliky. Aleš Fibigr

7 / 2006 35

CHLUMECKÝ SOKOL

Výstřely sarajevského atentátu dne28. června 1914 ukončily nejen životnásledníka rakouského trůnu Františka

Ferdinanda d'Este, ale i jednu poměrněšeastnou epochu dějin. Jen několik týd-nů od této události zachvátil svět požár

války, které se později dostalo názvu svě-tová a ještě později i označení řadovoučíslovkou. Ač dle optimistických předpo-vědí měli být vojáci odcházející na fron-tu opět doma „dříve, než dozrají švest-ky“, urputnost bojů již od prvních měsícůnaznačovala, že celý konflikt tak brzy ne-skončí. Švestky nakonec musely dozrátcelkem pětkrát, než se rodinám jejich nej-dražší vrátili domů. Mnohých se všakjiž nikdy nedočkali…Uhašení plamenůválky si nakonec vyžádalo životy desetimilionů vojáků. Tolik zbytečně zmařenýchlidských osudů…

Válka měla nepříznivý dopad i nakulturní a společenské dění. V citlivémbodě tedy zasáhla i činnost sokolskýchjednot, chlumeckou nevyjímaje. Ačkoličervencová mobilizace připravila Sokolv našem městě o část členstva, mužskýtělocvik nebyl zpočátku přerušen aniomezen. I výbor pokračoval v prvních vá-lečných týdnech ve své práci tak, jakodřív. Ještě v září 1914 byl plně zaměst-

nán jednáními ohledně udělení licencena provozování stálého biografu chlu-meckému Sokolu. V této věci zastupo-

val spolek v jednáních s úřady zběhlý Jo-sef Netolický, a jak se zdálo, směřovalatato záležitost k úspěšnému závěru. Tou-žebně očekávanou licenci však nakonec

34 Chlumecké listy

CHLUMECKÝ SOKOL

CHLUMECKÝ SOKOLV ČASE PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY

TJ Sokol v Chlumci n. C. na dvoře radnice krátce před 1. světovou válkou

horní řada zleva: Jaroslav Sobotka (stá-rek), Jan Fidrant (obchodník)prostřední řada zleva: Karel Hodonický(soudní revident),?, Antonín Fibigr (klo-boučník), Antonín Belichar (továrník), ?, ?dolní řada vpravo: Rudolf Augenthaler(městský tajemník)

nahoře: Antonín Šetlík(sklenář)uprostřed zleva: Leo-pold Cibulka (primář)a ?dole: Josef Netolický(poslanec)

Jan Fidrant

Josef Netolický

Správně lékaři vyčítají našemu národu, že konzumuje má-lo ryb. Jsou totiž nedostižným zdrojem živočišných bílkovini vitamínů A, D a B12. Jako sůl je potřebují osoby se zvýše-nou hladinou cholesterolu, omezují tvorbu krevních sraženin.Jednoznačně je prokázáno, že srdce těch lidí, kteří si libujív rybách, pracuje lépe, se vší pravděpodobností lze předpo-kládat také podíl na úspěšné prevenci nádorových onemoc-nění. Ryby prostě představují skvělé přírodní lékaře. Jak už toale bývá, ne vždycky.

Na druhou stranu obsahují hodně purinů, proto se jimpři onemocnění dnou nebo ledvinovými kameny raději vy-hneme.

Při úpravě ryb je zapotřebí vždycky dbát na důkladnoutepelnou úpravu, alergici by si měli dát obzvláštní pozor - na-příklad na suši. Může se totiž stát, že je ryba hostitelem ně-jakého parazita nebo mikroorganismu, produkujícího toxiny,nezřídka vyvolávající alergii.

Přetištěno z Práva

RYBY VĚTŠINOU ANO, NĚKDY NE

Chlumecko bývalo ještě před stolety vyhlášenou rybníkářskou oblastí.Vody zde vždy bylo dost a dost. Podí-váte-li se na mapu, zjistíte, že Chlumecleží v široké tabuli řeky Cidliny, do kterése v Luhách (SV od města) vlévá říčkaBystřice (dnes tzv. Mlýnská Bystřice; no-vé koryto ústí do Cidliny přímo v Chlum-ci). Pod Chlumcem se cidlinské údolíostře lomí k západu. Dokud nebyla Cid-lina regulována, byly naprostou samo-zřejmostí každoroční rozsáhlé povodně.V celé cidlinské nivě, a zvláště v ohybuu Pamětníka, se vytvořila rozlehlá inun-dační oblast trvalých mokřin, bažin a třa-sovisek, ve které několika rameny teklaširoce se rozlévající řeka. Následkem by-lo citelné vylidňování oblasti. V průběhu15. století zaniklo jen na Chlumecku mi-mo jiné i z tohoto důvodu přes 40 ves-nic. Zátopová oblast měla obrovskou roz-lohu 3 750 ha (tj. 37,5 km2).

Řešením této tíživé situace bylo vy-budování rybníků. Vyřešily se tím vlast-ně dva problémy najednou - zabránilo sevětším povodním a zároveň byl umož-něn rozvoj extenzívního hospodaření.Pro obhospodařování rybníků totiž sta-čil menší počet poddaných. Donedávnase soudilo, že rozsáhlou sí^ rybníků naChlumecku a Hradiš^sku vybudovali Pern-štejnové, kteří na dolní Cidlině počátkem16. století vytvořili mohutné panství. Ne-ní tomu tak. Jeden z největších rybníků

- Žehuňský - byl totiž prokazatelně vy-budován již před rokem 1500 (1492--1497). Existence tak velkého rybníkavšak nebyla možná bez rozvinuté sítěmenších rybníků, ve kterých se pěstova-la rybí násada, která se potom vypouště-la do větších rybníků. Zachovaly se téžseznamy rybníků z koupě panství Pern-štejny v první polovině 16. století, ve kte-rých se vyjmenovávají téměř všechnydnes známé rybníky. Pernštejnové vybu-dovali pouze Písecký a Kosický ryb-ník u Chlumce n. C. Tím byl v polovině16. století vývoj chlumecké rybniční sou-stavy ukončen.

Uzlem celé soustavy bylo městoChlumec n. C., odedávna sídlo panstvís vodním hradem a později zámkem. Se-verozápadně od Chlumce (u Skochovic)vznikl rybník Říha, níže po toku Lužec-kého potoka Nepoliský rybník a ryb-ník Starochlumecký. Lužecký potok paknapájel řadu menších rybníků v blízkos-ti města (Jordán, Vítkovský).

Druhá (a největší) soustava vzniklana přitékající Bystřici. U Kosic a Kosičekbyl vybudován Třesický rybník, níže Ko-sický, Písecký a nakonec jeden ze třínejvětších na Chlumecku - Velkochlu-mecký, který sahal až na kraj města. Bylohraničen na jihu hrází, po které dnesvede státní silnice na Hradec, na zápa-dě hrází od Chlumce ke Šroubovně, navýchodě silnicí Nové Město - Písek - Mlé-

kosrby a na severu zhruba lužním lesemLuhy. Rybník se stal téměř legendárnímpoté, co v něm bylo 25. března 1775 po-tlačeno selské povstání. Na konci 19. sto-letí byl vysušen. Z Velkochlumeckéhorybníka byla za nelidského týrání ne-volníků vykopána umělá strouha k jiho-západu přes Rtánovský rybník do nej-většího rybníka na Chlumecku - Rutvase.Zaujímal plochu katastrů dnešních obcíTetov a Bílé Vchýnice. Voda se z něhovypouštěla jak na sever do Cidliny, takna jih do Labe, což bylo velmi výhodnépři povodních.

Soustavu uzavíral již zmíněny Že-huňský rybník, po jehož dně dříve vedlatzv. Hradecká stezka, která se v Chlumcinapojovala na Kladskou zemskou stez-ku. Pod Žehuňským rybníkem existovaldalší velký, ale mělký rybník Milošovec(poblíž Dobšic nad Cidlinou).

Energii Cidliny využívala i soustavamlýnů při tzv. Mlýnské Cidlině, která te-če z Lučic přes Pamětník a Hradišeko doŽiželic, kde se vrací do Cidliny. Obdob-nou funkci měl i Sánský kanál, který vy-bíhá z Cidliny u Bader pod Žehuňskýmrybníkem a který kromě toho napájelrozsáhlé rybníky na Poděbradsku.

Chlumecké rybníkářství ve své doběvelmi dobře prosperovalo a zdejší rybya raci byli pravidelně dodáváni i na krá-lovskou tabuli. Těžkým úderem však by-la třicetiletá válka, která panství zpus-tošila - Chlumec byl zničen ze 70 %. Odpoloviny 19. století se datuje úpadekrybníkářství a pozvolné rušení většiny

7 / 2006 37

ČASY MINULÉ

Vstupujeme do období, kdy v bitvěu Moháče padl Ludvík Jagellonský a očeský trůn se ucházelo několik kandidá-tů, leč výbor 24 velitelů, vybraných zem-ským sněmem, se jednoznačně rozhodlna osobě rakouského arcivévody Ferdi-nanda Habsburského. Tímto aktem sedostáváme do dlouhé éry vlády Habs-burků, kteří měli nemalý vliv na poměryv naší zemi, tedy i v Chlumci. Je zajímavésledovati, jak se postupem doby měnilstav a počet obyvatel v našem městě.Na rozvoj města zapůsobily různé po-hromy, o kterých už bylo psáno, zvláštěvšak dlouhotrvající války se svými zhoub-nými účinky.

Podrobné údaje o počtu obyvatel-stva podávají tzv. berní role, začínajícír. 1654 sloužící za základ vyměřováníberní (neboli daní).

Roku 1567 - zavedena berně do-movní - vyměřená z počtu usedlých pod-daných a sepsání domů.

Roku 1571 - činí suma lidí v Chlum-ci usedlých 99 (dále k tomu vysvětlení).Roku 1638 - povolena berně podle vý-měry pozemků, a to dle přiznávacíchlistů vrchnosti. Leč ty neodpovídaly vždyskutečnosti.

Nyní se pokusíme osvětliti, jak v tehdej-ších představách vypadal člověk usedlý.

1. Nejprve musel dosáhnouti 20 rokůvěku.

2. Musel polovici svých pozemků osí-vati a role vzdělávati potahem.

Základní jednotkou byl „člověk usedlý“též nazýván soused.

Další kategorií byl „chalupník“, z čehož4 chalupníci byli považováni za 1 člo-věka usedlého.

Třetí kategorií byl „zahradník“ též nazý-ván domkář, těch bylo zapotřebí 8,aby byl jeden čl. usedlý.

Tyto soupisy byly zřejmě nepřesnéa nelze z nich ve skutečnosti odvodit,kolik lidí v tehdejších dobách v Chlumcižilo. Kolik bylo žen, kolik dětí, kolik ne-majetných, případně těch, kteří se živilijinou činností než zemědělstvím.

Roku 1654 - shledáno v berní rolikraje hradeckého pro město Chlumecn. C. 14 sousedů, 22 chalupníků a 28 za-hradníků. Avšak mnoho gruntů tu byloprázdných. Jejich majitelé buj pro ne-možnost ty grunty vzdělávati, nebo províru útisky vrchnosti a bídu zběhli. Do-ma zůstavší sousedé vlastnili rolí 55 kopa 21 záhonů (60 brázd tvoří kopu, zá-hon tvoří 7-8 brázd).

Sousedé chovali 42 koní, 52 krávy,55 jalovic, 111 ovcí a 72 kusy vepřové-

ho. Seznam dále hovoří o počtu kusů,jež měli chalupníci a zahradníci.

Berní role měla sloužiti k tomu, abymohla býti vyměřena poplatnost k hra-zení výloh na veřejná břemena.

Roku 1713 - zaveden rustikální ka-tastr tereziánský ke dni 26. listopadu.V tomto seznamu se nachází 147 polo-žek, což pravděpodobně odpovídá počtudomů. Pro ukázku popíši položku 1 a po-slední v seznamu 147 položek.

1. Jakub Dusík, jirchář, neprovozujesvé řemeslo, nýbrž obchoduje s kořeníms ročním ziskem as 30 florinů, ještě žijez výnosů svých pozemků.

147. Tobiáš Hakel, cechovní sedlář,poddaný, má obecní dům, který na ná-městí leží, je v nájmu, provozuje obchodnakupovačů příze, své řemeslo zanedbá-vá, vydělává sotva 12 florinů ročně.

Dále následuje seznam tzv. soudru-hů „extra numerum“, kteří většinou byd-lili v podruží v jiném domě. Nebylo vý-jimkou, že kolik měl dům místností, tolikv něm bydlelo rodin. Také se stávalo, žeještě pod stolem byla krmena husa. Se-znam nám dále připomíná i několik židů.Uvádím příklad.

Šalamoun Ohrl, stár 36 let, má vlast-ní dům proti mastným krámům, nyní„Majorát“ platí panství šosovné 20 flo-rinů, obci 8 florinů, má též panskou ko-želuhovnu najatou, z níž platí 50 florinů,je oprávněn provozovat kramářství. Jehomanželka Estera má 34 let, má 5 dětí:Jůdla, Mojžíše,Goja, Saela, Gretle.

Podle počtu jednotlivých řemesel, tubyli nejčetnější tkalci - 36, krejčí - 27, pe-kařů a řezníků po 13, ševců - 12, kovářů- 9, provazníků - 6, hrnčířů - 5, kolářů,bednářů, zámečníků, kožešníků po - 4,soustružníci, barvíři, bečváři, puškařipo - 3, kramáři, jircháři, sedláři, punčo-cháři, zedníci po - 2. Dále 1 sklenář, ře-menář, košíkářka, hotovitelka ouvazkůk cepům, mydlář, perníkář a výrobce me-zulánu (silné látky z ovčí vlny).

Perníkářství bylo nejvýnosnějším ře-meslem a s ním spojené voskařství. Teh-dejší perníkáře bychom mohli srovnats dnešními cukráři. Perníkář Rakouskýročně vydělával 150 zl r. (tolik kronika).

Vedle pekařů byli specialisté na ma-zance a kobližky. Mlynář představovalneobyčejně zručného a kvalifikovaného

36 Chlumecké listy

ČASY MINULÉ

CHLUMECKO - KRAJ RYBNÍKŮ

řemeslníka, neboe musel rozumět nejenmletí, ale i stavbě vodních kol, mlýnskýmsložením, budování jezů a náhonů.

Výrobou laciných plášeů pro lid se za-bývali kytlíři. Hacníci byli specialisté na vý-robu kalhot. Koželuzi zpracovávali suro-vé kůže, jircháři připravovali tzv. kůže bílé.

Jak asi vypadala ševcovská dílnav 16. stol.? Byly dvě rozdílné sorty obuv-níků. Švec čili „novětník“ vyráběl a prodá-val novou obuv. „Prtáci či flekaři“ spravo-vali či obchodovali s botami obnošenými.Mezi oběma skupinami panovala trvalářevnivost. Ceny obuvi: vysoké jezdeckéboty až do rozkroku stály až 80 míšeň-ských, což se rovnalo asi měs. výdělkupráce nádeníka. Ženské boty 20 - 30 gro-šů. Selské boty 60 grošů. Obuv byla dra-há, chudé vrstvy chodily od jara do pod-zimu bosky.

Poměrně drahé byly kovy, zvláštěvšak kovářské výrobky. Pro nás věci takobyčejné jako řetěz se na vesnici předá-valy z otce na syna. Zvyk se udržel aždo konce 19. stol.

Zlatým věkem bylo i v našem krajirybníkářství. V chovu ryb představovalanaše zem velmoc a český kapr exportníprioritu.

J. C.

CHLUMEC N. C. A JEHO „BERNÍ ROLE“(POKRAČOVÁNÍ 4)

„Jak ses měl na dovolené?“ vyptávalse kolega.

Dotazovaný se zamračil: „Ani se ne-ptej! Neměl jsem chvilku klidu. Dostaljsem pokoj číslo 100 a ta jednička by-la úplně nečitelná!“

Telefonuje mladá maminka z porod-nice kamarádce: „Představ si, že ten muž

na maškarním plese, co tam byl za čer-nocha, byl opravdu černoch!“

„Představ si, že když jsme se vrátiliz dovolené, našli jsme úplně vybílenýbyt. Nezůstal ani koberec.“

„Co na to žena?“„Jen smutně řekla - byt je prázdný,

budeme malovat!“ LV

TROCHU HUMORU

INZERCE

Starovodského rybníka. Vydáme-li se poní doprava, dovede nás lesem do osadyMichnovka, odkud klesá úzká silničkana železniční zastávku Kratonohy. Celátrasa měří 18 km.

3. Rybníky podél Cidliny,žehuňské vodní království

Nejprve to bude Olešnický rybníku stejnojmenné obce. Dostaneme sek němu přes zámecký park, ze kteréhovyjdeme převýšovskou branou a půjde-me dál přímo po silnici k myslivně u Tříšraňků. Na kraji listnatého lesa zahnemedoleva a můžeme obdivovat dokonaleharmonickou siluetu barokního chlumec-kého zámku. V místech, kde se cestastáčí doleva ke hřbitovu, vejdeme do le-sa a po sotva znatelné pěšině přijdemek chutnému Františkovu pramenu. Dálepokračujeme po kraji lesa ovocnými sa-dy, dokud nenarazíme na první domkyv Olešnici. Tam sejdeme doprava k ryb-níku. Jsou tu celkem dobré podmínkyke koupání.

Z Olešnice se vydáme do Lučic přiCidlině. Zde došlo na podzim roku 1110ke střetu českého vojska s trestnou vý-pravou Boleslava Křivoústého z Polska.Břehy řeky byly močálovité, řeka zde by-la velmi široká a nebezpečná a žádnévojsko se netroufalo přes ni pustit předzraky protivníka. Vojska proto táhla na-horu i dolů podém toku a nakonec seutkala na říčce Trotině u Smiřic, kde byliČeši poraženi. Tuto událost zaznamenalKosmas, kerý byl přímým účastníkemtažení, a tak se postaral o nejstarší ne-přímou zprávu o Chlumci. V Lučicích sipovšimneme barokního kostelíka s dře-věnou zvonicí. Stojí na bývalém ostrověnad cidlinskými třasovisky. U mlýna od-bočuje Mlýnská Cidlina.

Z Lučic po levém břehu Cidliny, ne-bo po souběžné červené značce přesmlýn Rakousy (Chlumec - Přelouč) kolemMlýnské Cidliny dojdeme do Pamětníka.Cestou sem se Cidlina vyčistí, a proto zdenení tolik cítit odpady z novobydžov-ských továren, které řeku nad Chlumcemnepřístojně znečišeují. Z Lučic nebo Pa-mětníka lze řeku snadno sjet na spor-tovní lodi až do Libice nad Cidlinou.

V Pamětníku se narodil krajový spi-sovatel Václav Horyna. Pozornost v obciupoutává romantický mlýn na MlýnskéCidlině s čapím hnízdem a několik dom-ků lidové architektury. V obci se dámedoleva směrem na Štít (kde krátce po-býval básník Antonín Sova). Okolní kraj

je kraj písku a borových lesů. Přijdemek vytěženému písníku, kde je vynikajícíkoupání.

Po kraji lesa a po levém břehu Čer-tovy strouhy, která teče kolem rybníka,přijdeme na pastviska, kde se nadýmalrybník Rutvas. Zůstalo z něj jen několikmokřin. Vysušen byl krátce po potlačeníselského povstání v roce 1775. Rybníktehdy byl už z velké části zarostlý, ne-příliš úrodné vysušené pozemky rozdě-lili tedy Kinští bezzemkům, aby se takpojistili proti opakování povstání. Na bře-hu bývalého rybníka založili dvě vesnice:Tetavu (Tetov) a (Bílou) Vchýnici. Obě by-ly zastavěny jednotně řešenými typizo-vanými domky, ale žádný se bohuželnezachoval.

Polní cestou mezi pastvinami se vy-dáme do Hradišeka II, kde stával mohut-ný hrad Dětocha z Třebelovic (dochova-né valy). V obci je hráz Proudnickéhorybníka, jednoho z nejhlubších a dnesnejvětších na Chlumecku. Okolo Proud-nického rybníka se po málo frekventova-né silnici dostaneme do Žiželic, staréhoměstyse proslulého dříve hlavně souke-nictvím - sukněmi „žiželačkami”. Maleb-ná zákoutí nalezneme dole při MlýnskéCidlině. Jsou to jakési miniaturní Benát-ky. Domky si zde uchovávají ráz z dobynejméně před sto lety. Přejdeme lávkouna Ostrov (mezi Cidlinou a Mlýnskou Cid-linou) a po pravém břehu řeky pokraču-jeme do osady Zbraň. Žiželice v bujnémstromoví prozrazuje jen mansardová věžbarokního kostela. Napravo se táhnouteplé jižní stráně, které daly vzniknout za-šlé slávě zdejšího vinařství.

Louky mezi řekou a železniční tratí(Chlumec n. C. - Velký Osek) bývají občaszaplavovány, a proto je kříží visutá lávka(po ní však nepůjdeme). Ve Zbrani na-držuje vodu česlicový jez, který zároveňbrání rybám v rybníce uniknout do řeky.Od jezu odbočuje vlevo úzký kanál, kte-rý obtéká celou jižní stranu rybníka a od-vádí přebytečnou vodu při povodních.Před jezem jsou v řece písčiny, ve kte-rých žijí dokonce říční škeble, což sezdá, vzhledem ke znečištění vody ještěv Chlumci, skoro nemožné.

Pod Zbraní se Cidlina větví na něko-lik úzkých ramen, kterými ve skrytu rá-kosí, puškvorce, orobinců a stulíků na-pájí Žehuňský rybník. Zde také začínározsáhlá přírodní rezervace zahrnující ce-lý rybník a přilehlou Oboru. V nepřístup-ných rákosinách rybníka hnízdí nebo sezastavují za tahu potápky, roháč, buká-

ček malý, slípka zelenonohá, lyska, čírky,poláci, labutě. Na přilehlých mokřadníchloukách zarostlých sítinou, rákosím a pě-chavou slatinou nalézají útočiště beka-siny, sluky, břehouši, rybák černý, lžičákpestrý, kopřivka obecná, rákosník velkýa bahenní, moudivláček vodní, volavkapopelavá a červená, kulich písečný a říč-ní, jespák bojovný, moták pochop a kva-koš noční.

Samotný rybník je špatně přístupný,břehy jsou hustě zarostlé rákosím a úpl-ně brání průchodu. K vodě je přístuppouze v Choeovicích u přístaviště někdej-šího přívozu na choeovické nádraží a po-tom až na hrázi v Žehuni. Velké množ-ství poznávání a pozorování je tu všakna lojce. Je pochopitelné, že se ale ne-smí vjíždět do rákosí ani jinak plašit ptá-ky. Žehuňský rybník má dále od břehůideální podmínky ke koupání, je to vlast-ně údolní přehrada, jedna z nejstaršíchu nás.

Krásný pohled na celý rybník je odzámečku v Žehuňské Oboře, kde se cho-vají početná stáda vysoké zvěře (jeleni,daňci, mufloni) a roste tu i vzácná kvě-tena (hlaváček jarní, třemdava). Oborabyla zřízena již za panství Kinských. Sou-sední kopec Báň je rovněž rezervací tep-lomilné květeny a je běžné dostupný.

Každoročně koncem září se konávýlov rybníka. Začíná nahoře u Zbraněa postupuje 6 km až k hrázi. Je to podí-vana, na kterou se nezapomíná.

Málo známý je rovněž fakt, že přiopravě hráze rybníka v 16. století po-máhal i Jakub Krčín, rodák z nedalekýchPolep u Kolína. Teprve se zkušenostmiodtud se vypravil do jižních Čech, kdese přičinil o slávu tamějšího rybníkářství(postavil např. rybník Rožmberk).

Délka této trasy přes Zbraň, Choeo-vice a Žehuň na nádraží v Choeovicích(přístup k zámečku a Oboře) je asi 27 km.Přímá cesta ze Zbraně na nádraží Cho-eovice bohužel neexistuje. Železniční traevede těsně nad vodou, nad tratí se roz-prostírá prakticky neprůchodný „africký”buš. Je však možno ze Zbraně jít přesdvůr Bludy 4 km na nádraží v Převýšově.Tak se ale vyhnete Žehuňskému rybníku.

Karel KučaPozn. redakce: V městském muzeu Lore-ta je možné prostudovat rozlohu a umís-tění jednotlivých rybníků na „Přehlednémapě svěřenského velkostatku Chlu-mec n. C.“, na níž by se, z důvodu její ve-likosti a obsáhlosti, při reprodukci v na-šem časopise ztrácely potřebné detaily.

7 / 2006 39

ČASY MINULÉ

rybníků na úkor zemědělské půdy. Dneszůstalo z celé soustavy jen torzo.

1. Starochlumecký rybník a sádkyZ nádraží v Chlumci půjdeme k býva-

lé textilce Pleas a potom Gollovou ulicí

k železničnímu viaduktu. Za ním začínáskupina malých rybníků, využívaných ja-ko rybářské sádky. Poslední z nich je po-někud větší a nazývá se Vítkovský. Pocestě doleva mezi rybníky přejdeme traena Ostroměř a brzy vyjdeme na silnici doNepolis, která tvoří hráz Starochlumec-kého rybníka, lidově Staráku. Pro Chlu-mec je tento rybník asi tím, čím pro TáborJordán. V jeho vodě se zrcadlí chlumeckénádraží a dodává mu svérázný půvaba atmosféru. Po pokračující hrázi, vpravuod silnice, travnatou pěšinou lemova-nou staletými duby, přijdeme k hlavnívýpusti. V těchto místech bývalo poměr-ně dobré koupání, ale v souvislosti s vy-budováním velkého koupaliště přímo veměstě se již nevyužívá. Velkou atrakcíbývá podzimní výlov. V zimě slouží hladi-na jako kluziště. Od rybníka se po silnicimůžeme vrátit na nádraží. Cesta měří asi3 km a pokud budete někdy v Chlumcinad Cidlinou čekat na vlak, pomůže vámukrátit čas.

2. Velkochlumecký rybníka rybníky Starovodského potoka

Téměř legendárním se stal Velko-chlumecký rybník, díky porážce selské-

ho vojska na jeho březích na jaře 1775.Ke konci minulého století byl však vy-sušen. Dnes si zato můžeme udělat za-jímavou procházku po jeho dně. Hrázrybníka byla poměrně dlouhá a tvořilaji jednak dnešní silnice v úseku od Zap-če ke Skalce, jednak cesta do bývaléhomlýna na Zámostí - Zapči ke Šroubovně,někdejšímu panskému bělidlu. Ve dně

rybníka byl po jeho vypuštění vykopánumělý kanál, do něhož byla svedena vět-šina vody z Bystřice, která původně teklapřes mlýn Hrázka a v Luhách je dnes té-měř bez vody a nese označení MlýnskáBystřice. Samotné Luhy již nejsou lužnímlesem, nýbrž uzavřenou bažantnicí s vě-kovitými stromy.

Cestu po zmeliorovaném dně rybní-ka skončíme na nádraží v Novém Městěnad Cidlinou. Dostaneme se tam různý-mi cestami. Buj po modré značce z chlu-meckého nádraží do Nového Bydžovapřes dvůr Ostrov, který dříve ze tří stranobklopovala voda (dnes je zde hřebčín).Na silnici Mlékosrby - Písek pak ze znač-ky uhneme doprava a přijdeme do obcePísek. Dodnes se zde dochovalo mnohokrásných lidových staveb na návsi a mi-mo to i stará lovcovna Velkochlumec-kého rybníka na jeho někdejším břehu.Z Písku jsme za chvilku v Novém Městěna nádraží.

Druhou možností je jít podél státnísilnice k památníku selského povstánína Opuce (Skalce), kde byl tábor rebelůi místo jejich porážky. Odtud zabočímepod trae a lukami a poli podél kolejí do-razíme také do Nového Města. Cest je tuvšak více a lze různě je kombinovat.

Před nádražím v Novém Městě po-dejdeme trae a hned se dáme dolevapo silnici do blízké Staré Vody. Zajíma-vou památkou je mohutná dřevěná zvo-nice vedle barokního kostelíka. Již nakraji obce zahneme doprava a potomz polní cesty klikatící se mezi lány obilíodbočíme ke Kněžskému rybníku. Vy-práví se, že v dávných dobách si tu jaký-si zeman Kryštof nechal vystavět pevnouvodní tvrz. Poddané nutil těžce pracovata ty, kdož se vzbouřili, dal mučit na skřip-ci a mrtvé házel do temné studně. Pakjednoho dne míra trpělivosti lidu pře-tekla, dobyli tvrz a krutého zemana obě-sili. Potom, o mnoho let později, v doběhusitských válek, se v rozvalinách ukryliněmečtí mniši. Ale ani ti neunikli spra-vedlnosti a skončili své životy shodouokolností ve stejné studni. Později se roz-valiny tvrze definitivně propadly a na je-jich místech se dnes čeří malý rybník. Po-tud pověst.

Nyní se musíme vrátit několik desítekmetrů zpět na polní cestu, která nás za-vede mezi lány obilí na okraj chýšeskéholesa, kde se ukrývá Starovodský ryb-ník. Podobně jako předcházející Kněžskýa Chýš`ský rybník pod Chýští, je skrytv dolíku, a tak není skoro odnikud vidět.

Od rybníka vyjdeme k severu doovocné aleje z Nového Města, která po-kračuje na východ přes silnici z Chudeřicdo Chýště k lesu a návrší Lhotáček. Sever-ní úbočí tohoto návrší je porostlé vesměssmrčinou a buky; jižní, teplejší svahy bo-rovicí. Než však vejdeme do lesa, čekajínás ještě Bělovské rybníčky. Půjdemek nim vpravo po okraji lesa mezi šípko-vými keři, odkud přehlédneme celé Chlu-mecko. Snad z žádného jiného místa naně není tak krásný pohled. Od Chlumcena obzoru sem ke Lhotáčku se táhneměkce modelovaná krajina s lány obilí,loukami a remízky, ovocnými alejemi,skupinami starých lip a malebnými ves-nicemi. Tudy jsme právě prošli. Na jihuspatříme na kopci obec Chýše. Dále vpra-vo vrch Tátrum u Klamoše s teplomilnoukvětenou a Sokolí u Rasoch. Za pěkné-ho počasí spatříme i kopce zvedající seseverně od Cidliny, mezi nimi i pověstmiopředený Oškobrh a Báň. Vyvrcholenímcelého pohledu je jedinečné panorámaChlumce n. C. se školou, renesančnímchrámem a zámkem Karlovou Korunoutyčícím se nad městem. Někdy na pod-zim a v zimě bývají odtud vidět i Krko-noše s Podkrkonoším a Železné hory.

Bělovské rybníky najdeme nejlépepodle téměř napatrného Starovodskéhopotoka, který z nich vytéká. Spodní dvarybníky jsou dnes téměř bez vody. Svoumalebností a vzácnou květenou (kosa-tec žlutý) však lákají k návštěvě. Posled-ní Bělovský rybník najdeme hlouběji v le-se; vede k němu pěšina od předchozíchdvou. Někdy se mu říká též Nedabylic-ký, protože v těchto místech stávala tvrzstejného jména. Tady jsme ve skuteč-ném lesním a vodním království. Oprav-du, ani se nechce věřit, že nejsme anideset kilometrů od rušného Chlumce.Voda v rybníce je černá a pokrytá še-dým závojem. Klid tu ruší jen nekoneč-né kuňkání a kvákání snad tisíce žab,které při každém vašem prudším po-hybu rychle žbluňkají do vody. U rybníkahnízdí i káně, které můžeme spatřit krou-žit na výseku oblohy ohraničeném ko-runami stromů. Rybník by si rozhodnězasloužil ochranu.

Když se dost nabažíme romantikytohoto místa, vydáme se dál po lesnítravnaté cestě. Po několika stech met-rech narazíme na příčnou cestu spoju-jící Voleč s Obědovicemi. Půjdeme po nídoleva na „hřeben” Lhotáčku, kudy pro-chází cesta, která je vlastně pokračová-ním ovocné aleje, po které jsme šli do

38 Chlumecké listy

ČASY MINULÉ

Naposledy jsme se viděli v metru -jela jsem tehdy asi v jedenáct večer do-mů (vedla jsem ještě nějaké keramickékroužky pro své starší účastníky, s který-mi jsem se ještě nemohla rozejít, přesto-že jsem byla v penzi). Byla jsem utaha-

ná, a tak jsem chutě vběhla do vagonumetra. Vidím, jak na mne z druhého kon-ce vagonu někdo mává, ae si přisednu.V nevalném osvětlení jsem nepoznalahned, o koho jde, ale vagon byl polo-prázdný, a tak jsem si šla přisednout.Byl to Havlík.

Říká: ,,Pojj, sedni si a povídej, cotej děláš!“ Viděli jsme se asi po pat-nácti letech.

„To víš, jsem už v penzi-.“ Havlík sezačal srdečně smát a říká: „To jsme užvšichni, myslíš, že jsi sama?“ A já si uvě-domila, že se ani jim čas nezastavil, žejsme stále i tej všichni stejně staří. A jakse zdá, všichni stále plně vytížení.

Havlík měl osobitý smích - hlaholivýa srdečný. Prostě nezáludný. Znali jsmejej stále dobře naladěného. Navíc jsemsi při cestě uvědomila, že „Ferda“, jakjsme jej familiérně oslovovali, strávil ce-lé dny v divadle a to znamená v pod-zemí, často velmi zakouřeném prostředía že je stále nezdolný, jakoby stejný.Zdálo se mi, že se nezměnil. Asi, že zamlada vypadal zase jako starší než mya na tom zůstal.

Kapela se změnila častokrát, ale šéfzůstával stejný. Jel také ze „zaměstná-ní“. Divadla končí v deset, než se sbalí-te, převléknete, je to právě ta doba, kdyse herci, muzikanti a celé zázemí pře-souvají domů. Pokud jim někdo závidí,nemá co. Ráno zkoušení, pak volné od-poledne a v šest nástup a šichta až dojedenácti hodin v noci. Na rodinný ži-vot je to nezáviděníhodné. Navíc se hra-je hlavně v sobolu a v neděli.

Já to po pěti letech nevydržela. Můjmalý Vojcek říkal: „Já toho Sauchýho za-biju.“ A to pronášel vztekle s výhružnězaeatou pěstí.

Přesto to byla nádherná léta. Stálese něco dělo, byli jsme přátelská, sehra-ná parta, které nebylo nic zatěžko.

Divadlo bylo stále známější a kupo-divu bylo přitažlivé i pro vládnoucí kru-hy. A to, pokud ohlásili svou návštěvu,se hrálo přece jen s jistým strachem -asi tak, jako když před každou premié-rou sedělo v první řadě HSTD. Divadlo sizvláště oblíbil ministr Barák (ministr vni-tra, což tehdy mělo přímo zlověstný zvuk)a občas přicházíval i s velmi početnouskupinou jako diváků (ale byli to fízli)a obvykle zabrali první, druhou i třetí řa-

du. Prostě ochranka. Jeho syn se tu do-konce zamiloval do jedné uvaděčky, jinakstudentky medicíny, která si tu vydělá-vala na studium. Byl to kupodivu doce-la milý hoch a za svou láskou docházeldost často. Celá Barákova rodina prý mě-

la ráda umění, tedy i malířství a tradujese, že k malíři Zrzavému poslal jednoupan ministr (vlastně tehdy soudruh) svémaníky pro jeden z nejkrásnějších jehoobrazů a chudák Zrzavý se tak vyděsil,že jim jej prodal a snad dokonce i zavelmi malý obnos. Malíři totiž některésvé práce obzvláště milují a ty nepro-dají za nic na světě. A toto byl právěobraz, který nebyl schopen prodat aniNárodní galerii. Jsou to obvykle obrazy,o kterých malíř ví, že je už nepřekročí,a v nich má svou duši. Byl z toho moc ne-šeastný. Asi nepřinesl štěstí ani Baráko-vi. Myslím dokonce, že byl dokonce za-vřený a jeho rodina byla perzekuována.

Zuzana ale žila dál od premiéry22. října 1961 se hrála ještě současněs Jonášem, který měl premiéru v čer-venci příštího roku.

M. Adamcová

7 / 2006 41

SETKÁVÁNÍ V ČASE

Zuzana, tedy představitelka první ver-ze Zuzany, utekla do Paříže, a tak muse-la vzniknout nová, v novém pojetí. Obo-hacená o nové hity, propojené tentokrátspojovacím textem, napsaným nejen Ji-řím Suchým, ale i jím, jakožto osobouspolehlivou a bez zaječích úmyslů, taképředvedenou. S jemným humorem, bezherecké nadsázky, - prostě civilně, - takjak jej známe dodnes. Proto jsem nepou-žila sovo „zahranou“, protože on nechtělhrát, šlo mu vždy o přirozený projev, ales půvabem hraničícím až s korigovanýmamatérismem. Byla to vlastně velmi rafi-novaná a odvážná forma - v té době vý-jimečná, a proto i zvláštní. Spolu s jemnoupoetikou a klaunstvím, velmi přitažlivá.Známe jej většinou s nezbytným žirar-jákem, přestože jej za svou provždyerbovní součást přijal v zároveň připra-vovaném kabaretu Jonáš a tingltangl.

Semafor byl vlastně líhní nových,v podstatě neškolených talentů - ae tobyl Waldemar, zazářila tu i děvčata Po-slušných, Pavlína Filipovská, objev byli Jiří Jelínek - to jen tak namátkou a v do-bě vzniku druhé verze Zuzany a pláno-vaného tingltanglu. Ne, že by školenétalenty nebyly vhodné - nakonec si všich-ni dodělávali nutné dávky školní průpra-vy AMU nebo DAMU nebo si doplňovalitechniku zpěvu, také hereckého a taneč-ního projevu alespoň docházkami na ho-diny vyhlášených pedagogů -. Suchý hle-dal vždy neotřelé a přirozené talenty.Nakonec Šlitr se holedbá dokonce v jed-né z písniček, že nikdy nechodil na ho-diny piána.

A co Jiří Suchý? Původně studovalgrafickou školu a byl by jistě i velmidobrý grafik! Divadlo měl radši. Ale asii jeho původní zaměření bylo jeho plus.Měl rád výtvarné umění a na inscena-cích to bylo také vidět.

Šlitr advokát, výtvarník, muzikant,skladatel, herec. Je zvláštní, že tato dvo-jice S+Š, dvojice tak rozdílných povah,vystupovala právě spolu.

Přiznám se, že jsme jej, my (jako zá-zemí divadla), neměli příliš v lásce. Mimoscénu byl hodně odtažitý, někdo by řeklnamyšlený. Prostě právník! Nazývali jsmejej šedou eminencí. Později jej atmosfé-ra divadla trochu zlomila, obzvláště, kdyžsám začal působit jako herec - tedy spí-še by bylo přiléhavější říci jako komik -tehdy jeho škrobenost trochu povolila.

Byl jistě výlučný v rozpětí mnohostisvých nadání, ae to byla hudba, poho-tová improvizace, snadnost a zběhlostv orientaci žánru lehké múzy, také vesvém hereckém projevu. A nakonec byli mimořádně talentovaný kreslíř. A vevšech oborech v podstatě exceloval bezdiletantských prvků nebo skluzů nebozaváhání. A to nesmím opomenout, žebyl jistě schopný právník!

Mohl být obdivovaný a jako přítelvřele přijímaný! A přece, pro svou mlčen-livost a odtažitost, ke které přispívalai barva jeho očí, - jakoby vyšisovaná

modř - jej nazývali také „rybím“. Bylabych nerada, kdyby to vyznělo jako po-mluva - prostě se trochu (dost) lišil! Pro-to ani jeho život mimo divadla téměřnikdo neznal. O jeho soukromí jsme sedozvídali spíše až po jeho smrti.

Bylo ale vždy zábavné dívat se najeho hledání při zkouškách. Kdy využí-val svých přeřeknutí nebo chyb jako žer-tovných prvků, bez klopotného hledání- prostě se bavil jako dítě. S bezpro-středností a lehkostí. Svou energii, a ná-hle i vtipkování s rozvernou tvořivostí,přenášel i na druhé. Dá se bez nadsáz-ky říci, že byl okouzlující. Prostě, jak sedlza piáno ve svém černém tvrjáku, kterýbyl protiváhou Suchého žirarjáku, do-slova sršel. Dodnes si jej vybavuji, jakbyl nenucený, uvolněný, - skvělý člověka nejzábavnější součást divadla. A jakse vzdálil z jeviště - Šedá eminence.

Při představení se musely dodržo-vat jak gegy, text i hudební improvizacea přece nám v neodolatelném podáníS+Š představení Zuzana je zase samadoma nikdy nezevšednělo, a to se hrá-la 57krát!

Samozřejmě, že S+Š nehráli sami.Zpívala Eva Pilarová, Hana Hegerová,prostě celý soubor divadla a režii pře-vzal Ján Roháč. Na výpravě a kostýmechse podílel Dimitrij Kadrnožka se svouženou, které jsem znala ještě z vysokéškoly a ze stejného ateliéru jako hoto-vé výtvarníky, kteří se do školy přišliobčas podívat na své spolužáky. Byli obaúspěšně zaangažovaní na filmové pro-dukci na Barrandově. Míea byl po celý ži-vot náš dobrý kamarád. Ze stejné školybyl nakonec i Jiří Jelínek, skvělý trumpeeáka nezapomenutelný zpěvák s hlubokýmhlasem, tak podobným Armstrongovi. Bylvídán hlavně ve dvojici s Malknechto-vou. A to vystudoval u Františka Tiché-ho malbu a grafiku! (Kdo neví, kdo jeFrantišek Tichý: profesor a jeden z nej-významnějších umělců dvacátého sto-letí, bouřlivák a výjimečný člověk, takževystudovat u něho bylo obtížné. J. J. mu-sel být asi dobrý adept výtvarného umě-ní.) Cesty k tomu, co máme opravdu rá-di, jsou často spletité!

K divadlu patřil také neodmyslitelněFerdinand Havlík. Přišel i s celou kape-lou právě na Jonáše. Pamatuji tehdy ba-sistu Zemana, bubny tloukl Kysilka, zaklavírem, myslím, seděl Jiří Růžička, - všich-ni to byli mladí začínající kluci. Klavír po-chopitelně patřil i Jiřímu Šlitrovi a i kytarase často měnila. Nejvíce pamatuji MaxeKulhánka. No a saxofon ten bravurnězvládal Evžen Jegorov. Hlavní osobou tuale byl Ferdinand Havlík. Pokud ještěv divadle hraje, bylo by to jeho čtyřicetičtyřleté angažmá v Semaforu. Stál v če-le souboru, udával takt, který si vykle-pával vždy leskem svítící lakýrkou a zá-roveň hrál - tedy spíše foukal na všeckood saxofonu a klarinetu až k píšealce.Byl bytostný muzikant a rozpracovávalk většině písní aranžmá pro jednotlivéparty v orchestru. Přestože byl tehdy ta-ké poměrně mladý a s pověstí skvěléhodžezmena, byl tak vytížený, že jej člověkvídal stále buj jen na jevišti při předsta-vení nebo při zkouškách, pak rychle balí-cího noty, - rozšrouboval klarinet, uložil dopouzdra a s balíkem not spěchal domů.

40 Chlumecké listy

SETKÁVÁNÍ V ČASE

4. srpna to je 5 smutných let,co nás navždy opustil

pan Stanislav JUNEK.

Kdo jej měl rád, vzpomeňte s námi.

zarmoucená rodina

Děkujeme všem přátelům a známýmza květinové dary a účastna posledním rozloučení

s paní

Jiřinou KAKRDOVOUroz. Končickou z Kladrub.

Děkujeme též pracovníkům pohřební služby p. Netíka zavypravení pohřbu a květinové síni AZALKA za zajiště-ní smuteční výzdoby.

manžel Josef děti Dušan, Soňa, Ondřej

Václav, Marie, Miroslav, Helena, Janasourozenci s rodinami a bratr Jiří

Děkujeme všem přátelům a známým,kteří se přišli naposledy rozloučit

s panem Zdeňkem FIALOU.

Děkujeme panu faráři Tesařovi za hezká slovaa pracovníkům Pohřební služby pana Netíka

za vypravení pohřbu.

syn Zdeněk Fiala a dcera Blažena Půlkrábková

ZUZANA JE ZASE SAMA DOMA

7 / 2006 4342 Chlumecké listy

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

ODEŠLI Z NAŠICH ŘAD

80 let

Paní Božena Komendová nar. 3. 8. 1926Palackého 302/III, Chlumec nad Cidlinou

90 letPaní Marie Veselá nar. 19. 8. 1916Fügnerova 316/IV, Chlumec nad Cidlinou

92 letPaní Anna Divíšková nar. 14. 8. 1914Říhova 365/IV, Chlumec nad Cidlinou

Všem oslavenkyním přejeme hodně zdraví do dalších let.

za sociální oddělení: Mgr. Zdena Valentová

NAROZENÉ DĚTI S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V CHLUMCI N.C.Daniel Dezider I�koDenisa Bimonová

Viktorie HaltufováMichaela Belancová

VÝROČÍ NAROZENÍ - SRPEN 2006

SŇATKY UZAVŘENÉ V OBŘADNÍ SÍNI MĚSTSKÉHO ÚŘADU3. 6. 2006

Roman Dařílek + Petra CypriánováAleš Kratochvíl + Jana ZahradníkováAndrej Koky + Petra HrdličkováZdeněk Tomek + Ilona Holásková

23. 6. 2006

Vladimír Braunstein + Žaneta Koubková

26. 6. 2006

Jiří Myška + Lenka Bohdanecká

SŇATKY UZAVŘENÉ NA ZÁMECKÉ ZAHRADĚ16. 6. 2006

Václav Kruml + Klára Pavlasová

24. 6. 2006

David Kváča + Lucie Zemanová

za matriku I. Uchytilová

SŇATKY UZAVŘENÉ NA ZÁMKU KARLOVA KORUNA2. 6. 2006

Dalibor Chlumský + Petra Kvačková

10. 6. 2006

Jan Šedina + Pavlína ČerníkováLukáš Trojan + Eva Pudilová

16. 6. 2006

Miroslav Kašpar + Kamila KadaváGünter Josef Oberprieler + Edith Kollmann

17. 6. 2006

Jiří Kastner + Jana Gregorová

24. 6. 2006

Pavel Jirava + Jitka KrejčíkováPetr Nálevka + Andrea ČížkováTomáš Janeček + Monika JavůrkováTomáš Chocenský + Lenka KnoblochováJosef Knížek + Jana Šimáková

Anna Frýdová 67 letJiřina Kakrdová 52 letHana Hlubůčková 49 let

Omlouváme se těm, kteří se nedostali do společenské rubri-ky, ale hlášení změn a uzávěrka Chlumeckých listů se časo-vě neshodují, tak se údaje zpož]ují a dostanou se až do příš-tího čísla. Děkuji za pochopení.

za evidenci obyvatel: I. Fölklová

Chlumecké listy - vydává Město Chlumec nad Cidlinou - řídí redakční rada - vytiskl TNM Print, s.r.o., Poděbrady - vychází pravidelně dvanáctkrátročně - příspěvky nejsou honorovány a nevracejí se - příspěvky zasílejte psané na stroji ob řádek nebo v digitální formě (na disketě)na adresu: Městský úřad - správní odbor, 503 51 Chlumec nad Cidlinou, telefon 495 703 875 nebo elektronickou poštou na adresu:chlisty@seznam.cz - povoleno Okresním úřadem v Hradci Král. reg. zn. MK ČR E 11410. Uzávěrka příštího čísla je 3. 8. 2006. Cena 14,- Kč.Foto na první straně obálky Ant. Fibigr. Názory vyjádřené v článcích se nemusí shodovat s názorem redakce a vydavatele.

INZERCE