Doupné stromy 2010
-
Upload
vojtech-kodet -
Category
Documents
-
view
225 -
download
3
description
Transcript of Doupné stromy 2010
Pobočka České spole čnosti ornitologické na Vyso čině
Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988
www.cso.cz/vysocina.html
Doupní ptáci v lesích na Vyso čině 2010
Vojtěch Kodet [ed.]
prosinec 2010
Tento projekt byl v roce 2010 finančně podpořen státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.
2
Doupní ptáci v lesích na Vyso čině 2010
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině
Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Pavel Jirák, Ing. Ondřej Štěrba, Daniel Stejskal, Filip Hruška, Ing. Martin Tejkal, Ing. Dana Kořínková, Mgr. Dana Rymešová,
Tomáš Skříček, Ing. Ivo Hertl, Ph.D., MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc., Pavel Hobza
prosinec 2010
Obsah
Popis projektu.................................................................................................................................................. 3
Výsledky projektu............................................................................................................................................ 4
Poděkování .................................................................................................................................................... 66
Literatura ........................................................................................................................................................ 66
Fotodokumentace ......................................................................................................................................... 67
3
Popis projektu V roce 2010 jsme navazovali na předchozí projekty z let 2007 - 2009 (KODET 2008, KODET et al. 2009). V rámci tohoto projektu probíhalo vyhledávání a značení odumřelých a doupných stromů, kontrola obsazenosti dutin označených stromů, akustické mapování výskytu doupných sov, čištění budek a popularizace a osvěta této tématiky. a) Značení odum řelých a doupných strom ů Vyhledávání a značení odumřelých a doupných stromů bylo realizováno v kraji Vysočina na lesních pozemcích s právem hospodařit LČR, s. p. Byly vyznačovány odumřelé stromy resp. jejich pahýly v počtu do 5 ks na 1 ha, dále prokazatelně doupné stromy a stromy s výskytem význačných druhů ptáků. Označené stromy budou ponechány v porostech k přirozenému dožití a následnému rozpadu. Takto vybrané stromy byly označeny plným rovnostranným trojúhelníkem světle modré barvy (se špičkou nahoru) o délce strany 12 cm ve výčetní výšce 130 cm. Podle velikosti byl každý strom označen 2-3 trojúhelníky rovnoměrně rozmístěnými po obvodu kmene. Označené stromy byly v terénu zaměřeny pomocí GPS. b) Kontrola obsazenosti dutin V hnízdním období byla kontrolována část dutin v označených stromech s cílem zjistit jejich obsazenost zejména hnízdícími ptáky. c) Akustické mapování výskytu doupných sov a analýz a hlasové aktivity pták ů Mapování výskytu a rozšíření doupných sov v kraji Vysočina v roce 2010 bylo prováděno metodou SAVICKÉHO (2008), která spočívá v nahrávání pomocí zvukových záznamníků a následné analýze v programu AM Services. Touto metodou lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy, které se akusticky projevují. Zvukové záznamníky byly instalovány převážně ve větších lesních komplexech a zejména v místech, kde jsou označené doupné stromy. Celkem bylo nahráno a analyzováno přes 5 000 hodin zvukového záznamu pořízeného v lesích Vysočiny v roce 2010, z čehož byly sestaveny mapky rozšíření dutinových druhů sov. Pro analýzu hlasové aktivity vybraných lesních druhů ptáků během noci, respektive soumraku i svítání, a v průběhu roku byla využita také data z nahrávek pořízených v lesích Vysočiny v letech 2008 (126 h) a 2009 (1 820 h). d) Čišt ění budek Proběhlo vyčištění 42 budek instalovaných v lesích LČR, které nebyly delší dobu udržovány. Jednalo se o budky instalované na lesní správě Třebíč. Podle pobytových stop hnízdili v těchto budkách minimálně Brhlík lesní (Sitta europaea), Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), Sýkora koňadra (Parus major), Sýkora modřinka (Parus caeruleus) a Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). e) Popularizace a osv ěta O projektu informujeme na našich webových stránkách www.cso.cz/vysocina.html, kde bude zveřejněna i tato závěrečná zpráva. Během roku proběhlo několik přednášek se zaměřením na ochranu doupných a odumřelých stromů a dutinových druhů. V rámci akce "Pojďte s námi do pohádkové obory" konané v Roštejnské oboře se mohli děti i dospělí blíže seznámit se životem doupných živočichů a sami si vyzkoušet některé ze strastí i radostí dutinových obyvatel. Byly distribuovány dva barevné informační letáky propagující ochranu doupných stromů.
4
Výsledky projektu a) Značení odum řelých a doupných strom ů V roce 2010 bylo označeno celkem 115 stromů, z nichž je 19 torz anebo stromů s velkými hnízdy dravců či čápů černých a 96 stromů doupných s celkovým počtem 219 dutin. Od roku 2007 bylo celkem v kraji Vysočina v lesích, které spadají pod krajské ředitelství LČR Jihlava, označeno 2 230 stromů, z nichž je 1 954 stromů doupných s celkovým počtem 4 219 dutin. Mezi označenými stromy výrazně převažují listnaté dřeviny (87 %). Nejčastěji označovanou dřevinou je buk lesní (1 210 stromů; 54 %).
Označené stromy v jednotlivých letech
348
296
52 39
309
264
45
605
629
568
61 90
539
489
50
1152
1138
1004
134
128
1010
907
103
2240
115
80 35 19
96 77 19
219
0
500
1000
1500
2000
2500
Stromycelkem
Stromylistnaté
Stromyjehličnaté
Torza astromy shnízdy
Doupnéstromy
Doupnélistnáče
Doupnéjehličnany
Početdutin
rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010
Označené stromy celkem v letech 2007 - 2010
2230
1948
282
276
1954
1737
217
4216
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
4000
4500
Stromycelkem
Stromylistnaté
Stromyjehličnaté
Torza astromy shnízdy
Doupnéstromy
Doupnélistnáče
Doupnéjehličnany
Početdutin
5
Počty ozna čených strom ů v jednotlivých revírech v roce 2010
Lesní správa Revír 2010 Ledeč nad Sázavou Bílý Kámen 12 Přibyslav 12 Rytířsko 10 Temník 1 Pelhřimov Drážďany 21 Horní Cerekev 36 Kostelecký Vrch 4 Telč Horní Doubenky 4 Nová Říše 5 Pouště 2 Třebíč Radkovice 1 Třebenice 6 Celkem 115
Mapa 1: Označené stromy v letech 2007 - 2009 (modře) a v roce 2010 (červeně).
Mapy 2-16: Stromy označené v roce 2010 (červené body).
6
LS Lede č nad Sázavou
revír Bílý Kámen (k.ú. Bílý Kámen [1], Hybrálec [3], Větrný Jeníkov[8])
7
revír Přibyslav (k.ú. Dobrá [7], Žižkovo Pole [5])
8
revír Rytířsko (k.ú. Henčov [5])
9
revír Rytířsko (k.ú. Rytířsko [5])
10
revír Temník (k.ú. Velešov [1])
11
LS Pelh řimov
revír Drážďany (k.ú. Božejov [19], Pelec [2])
12
revír Horní Cerekev (k.ú. Lešov [30])
13
revír Horní Cerekev (k.ú. Nová Buková [5], Ostrovec u Houserovky [1])
14
revír Kostelecký Vrch (k.ú. Bedřichov u Jihlavy [3])
15
revír Kostelecký Vrch (k.ú. Kostelec u Jihlavy [1])
16
LS Telč
revír Horní Doubenky (k.ú. Batelov [2], Bezděčín na Moravě [2])
17
revír Nová Říše (k.ú. Knínice [4], Krasonice [1])
18
revír Pouště (k.ú. Třešť [2])
19
LS Třebíč
revír Radkovice (k.ú. Radkovice u Hrotovic [1])
20
revír Třebenice (k.ú. Plešice [6])
21
Mapy 17-27: Přehled jednotlivých druhů stromů označených v roce 2010.
Buk lesní Dub letní
Lípa Bříza bělokorá
Javor klen Javor mléč
22
Olše lepkavá Olše šedá
Smrk ztepilý Borovice lesní
Modřín opadavý
23
Mapa 28: Stromy s datlí dutinou označené v roce 2010, přičemž tmavost barvy značí počet datlích dutin v jednom stromě od nejsvětlejší (1 dutina) po nejtmavší (7 dutin).
24
Mapa 29: Stromy se strakapoudí a žluní dutinou označené v roce 2010, přičemž tmavost barvy značí počet těchto dutin v jednom stromě od nejsvětlejší (1 dutina) po nejtmavší (25 dutin).
25
Mapa 30: Stromy s dutinou jiného původu (přírodní) označené v roce 2010, přičemž takováto dutina byla v jednom stromě vždy jen jedna.
Mapa 31: Odumřelé stromy (torza, pahýly) označené v roce 2010.
26
b) Kontrola obsazenosti dutin V roce 2010 bylo v označených stromech zaznamenáno hnízdění 9 druhů ptáků: Holub doupňák (Columba oenas) [14x], Žluna zelená (Picus viridis) [1x], Datel černý (Dryocopus martius) [14x], Strakapoud velký (Dendrocopos major) [14x], Sýc rousný (Aegolius funereus) [10x], Brhlík lesní (Sitta europaea) [6x], Špaček obecný (Sturnus vulgaris) [4x], Sýkora modřinka (Parus caeruleus) [2x] a Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) [1x]; dále byl zjištěn 1 doupný strom obsazený kunou.
Holub
doupňá
k
Datel če
rný
Straka
poud
velk
ý
Žlun
a ze
lená
Sýc ro
usný
Kulíše
k ne
jmen
ší
Brhlík
lesn
í
Špače
k obe
cný
Sýkor
a m
odřin
ka
Lejse
k bělo
krký
Šoupá
lek d
louh
oprs
tý
Čer
venk
a ob
ecná
letní
kolon
ie ne
topý
růku
na
sršn
ivo
sy
2005
2006
2007
2008
2009
2010
0
10
20
30
Počet
ob
saze
ných
dut
in
Druh
Rok
200520062007200820092010
Mapa 32-41: Přehled obsazenosti dutin jednotlivými druhy v označených stromech zjištěná v roce 2010.
Holub doupňák Sýc rousný
27
Žluna zelená Datel černý
Strakapoud velký Brhlík lesní
Špaček obecný Sýkora modřinka
28
Lejsek bělokrký Kuna
c) Akustické mapování výskytu doupných sov Pro akustické mapování byly v rámci projektu pořízeny dva zvukové záznamníky Olympus DM-450. Pro zimní práce v terénu byly pořízeny dva páry sněžnic.
Na následujících 3 mapkách jsou výsledky akustického mapování doupných sov Puštíka obecného (Strix aluco), Sýce rousného (Aegolius funereus) a Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) v kraji Vysočina v roce 2010. Ukázky spektrogramů jejich hlasových projevů představují časový výsek 40 vteřin záznamu.
29
Dva houkající samci Puštíka obecného (Strix aluco), revír Radkovice, k.ú. Radkovice u Hrotovic, 27. 9. 2010, 19:45 hod. Mapa 42: Zaznamenaná hlasová aktivita Puštíka obecného (Strix aluco) v roce 2010 (červeně jsou vyznačena místa bez záznamu puštíka a zeleně místa se zaznamenanými hlasovými projevy).
Výsledky potvrzují, že puštík obecný je naší nejběžnější sovou, což může být dáno i tím, že není striktně vázána na dutiny, neboť může hnízdit i v otevřených hnízdech po dravcích či krkacovitých ptácích apod.
30
Houkající samec sýce rousného (Aegolius funereus), revír Čeřínek, k.ú. Nový Rychnov, 6. 4. 2010, 23:19 hod. Mapa 43: Zaznamenaná hlasová aktivita Sýce rousného (Aegolius funereus) v roce 2010 (červeně jsou vyznačena místa bez záznamu sýce a zeleně místa se zaznamenanými hlasovými projevy).
Výsledky ukázaly plošné rozšíření i u sýce rousného, který se začal na Vysočinu šířit až v posledních desetiletích. První prokázané hnízdění na Žďársku bylo koncem 80. let, na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku koncem 90. let 20. století a na Třebíčsku teprve počátkem tohoto století (KUNSTMÜLLER et KODET 2008). Výskyt nebyl zjištěn zejména v nižších polohách Třebíčska.
31
Houkající samec Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), revír Pouště, k.ú. Loučky u Jihlavy, 14. 9. 2010, 5:56 hod. Mapa 44: Zaznamenaná hlasová aktivita Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) v roce 2010 (červeně jsou vyznačena místa bez záznamu kulíška a zeleně místa se zaznamenanými hlasovými projevy).
Obdobně plošné rozšíření bylo zaznamenáno v roce 2010 i u kulíška nejmenšího, který se začal na Vysočinu šířit také až v posledních desetiletích. Pravidelná hnízdění jsou známa teprve od 90. let 20. století (KUNSTMÜLLER et KODET 2008).
32
Vzhledem k nerovnoměrnému pokrytí území kraje při nahrávání zvukovými záznamníky a různé intenzitě nahrávání, které bylo soustředěno zejména do lokalit s označenými doupnými stromy, by bylo žádoucí se nyní zaměřit na oblasti, kde výskyt těchto sov dosud nebyl potvrzen. To by umožnilo jasněji určit preference jednotlivých druhů a potvrdit vazbu jejich výskytu právě na existenci doupných stromů.
Podzimní hlasové projevy sýce rousného (Aegolius funereus), revír Svidník, k.ú. Těchobuz, 9. 10. 2010, 3:01 hod.
Na zpovzdálí volajícího Sýce rousného (Aegolius funereus) následně reaguje samice Puštíka obecného (Strix aluco), revír Čeřínek, k.ú. Hutě, 15. 9. 2010, 5:09 hod.
Podzimní hlasové projevy Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), revír Pouště, k.ú. Loučky u Jihlavy, 14. 9. 2010, 5:55 hod.
Mezi houkáním samce Puštíka obecného (Strix aluco) je v pozadí slyšet volání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), revír Mrákotín, k.ú. Mrákotín u Telče, 16. 9. 2010, 5:51 hod.
33
Analýza hlasové aktivity vybraných druh ů ptáků V grafech zobrazujících hlasové aktivity vybraných druhů byly využity i nahrávky od roku 2008, které byly pořízeny v lesích na Vysočině. U každého grafu je uveden počet [n] zaznamenaných hlasových projevů, z kolika byl graf sestaven. Jelikož hlasová aktivita ptáků je ovlivněna východem a západem slunce, jsou vedle grafů závislosti na čase zobrazeny i závislosti na době od východu a západu slunce (ranní a večerní aktivita). Byly pořizovány nahrávky ve večerních, nočních a ranních hodinách (nejčastěji hodinu před západem slunce až hodinu po východu slunce). Během dne byly pořizovány nahrávky jen ojediněle. U denních druhů proto není zachycena kompletní hlasová aktivita během dne. V následujícím grafu je znázorněn pro jednotlivé měsíce počet hodin nahrávek pořízených v lesích Vysočiny v letech 2008 - 2010 zpracovaných při této analýze.
0
500
1000
1500
2000
I II III IV V VI
VII
VIII IX X XI
XII
Měsíc
Čas
[h]
Sluka lesní ( Scolopax rusticola )
Kvorkání Sluky lesní ( Scolopax rusticola ) [n = 88]
0:00
2:00
4:00
6:00
8:00
10:00
12:00
14:00
16:00
18:00
20:00
22:00
0:00
1-IV. 11-IV. 21-IV. 1-V. 11-V. 21-V. 31-V. 10-VI. 20-VI. 30-VI. 10-VII.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce kvorkající sluka
34
Histogram kvorkáníSluky lesní ( Scolopax rusticola ) [n = 88]
0
5
10
15
20
25
300:
00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
0
11:0
0
12:0
0
13:0
0
14:0
0
15:0
0
16:0
0
17:0
0
18:0
0
19:0
0
20:0
0
21:0
0
22:0
0
23:0
0
Čas
Čet
nost
Histogram ranního kvorkáníSluky lesní ( Scolopax rusticola ) [n = 50]
0
2
4
6
8
10
12
-310
-300
-290
-280
-270
-260
-250
-240
-230
-220
-210
-200
-190
-180
-170
-160
-150
-140
-130
-120
-110
-100 -90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
Minuty p řed východem slunce
Čet
nost
Histogram ve černího kvorkáníSluky lesní ( Scolopax rusticola ) [n = 38]
0
2
4
6
8
10
12
14
-20 -15 -10 -5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65
Minuty po západu slunce
Čet
nost
35
Holub doup ňák (Columba oenas )
Volání Holuba doup ňáka (Columba oenas ) [n = 185]
0:00
2:00
4:00
6:00
8:00
10:00
12:00
14:00
16:00
18:00
20:00
22:00
0:00
1-III. 16-III. 31-III. 15-IV. 30-IV. 15-V. 30-V. 14-VI. 29-VI. 14-VII. 29-VII.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce volající holub doupňák
Histogram voláníHoluba doup ňáka (Columba oenas ) [n = 185]
0
10
20
30
40
50
60
70
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
36
Histogram ranního voláníHoluba doup ňáka (Columba oenas ) [n = 184]
0
5
10
15
20
25
0 20 40 60 80 100
120
140
160
180
200
220
240
260
280
300
320
340
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího voláníHoluba doup ňáka (Columba oenas ) [n = 1]
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
-60 -50 -40 -30 -20
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
Holub doupňák byl zaznamenán téměř výhradně jen v ranních hodinách, večerní volání bylo zaznamenáno pouze 1x. Nikdy nevolal před východem slunce.
37
Kulíšek nejmenší ( Glaucidium passerinum )
Volání Kulíška nejmenšího ( Glaucidium passerinum ) [n = 696]
0:002:004:006:008:00
10:0012:0014:0016:0018:0020:0022:000:00
1-I.
21-I
.
10-I
I.
2-III
.
22-I
II.
11-I
V.
1-V
.
21-V
.
10-V
I.
30-V
I.
20-V
II.
9-V
III.
29-V
III.
18-I
X.
8-X
.
28-X
.
17-X
I.
7-X
II.
27-X
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce volající kulíšek
Histogram houkání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum ) [n = 696]
0
50
100
150
200
250
300
350
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
38
Histogram ranního houkání Kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum ) [n = 609]
020406080
100120140160180
-410
-390
-370
-350
-330
-310
-290
-270
-250
-230
-210
-190
-170
-150
-130
-110 -90
-70
-50
-30
-10 10 30
Minuty p řed východem slunce
Čet
nost
Histogram ve černího houkání Kulíška nejmenšího ( Glaucidium passerinum ) [n = 87]
0
5
10
15
20
25
30
-20
-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
110
120
130
140
150
160
170
180
190
200
210
220
230
240
250
260
Minuty po západu slunce
Čet
nost
Kulíšek nejmenší má výraznou hlasovou aktivitu také v podzimním období, a to téměř vždy za soumraku po západu slunce a při svítání před východem slunce. Ranní hlasová aktivita byla několikanásobně vyšší než večerní.
39
Puštík obecný ( Strix aluco )
Volání Puštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 2 642]
0:002:004:006:008:00
10:0012:0014:0016:0018:0020:0022:000:00
1-I.
21-I
.
10-I
I.
2-III
.
22-I
II.
11-I
V.
1-V
.
21-V
.
10-V
I.
30-V
I.
20-V
II.
9-V
III.
29-V
III.
18-I
X.
8-X
.
28-X
.
17-X
I.
7-X
II.
27-X
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce volající puštík
c
Histogram houkání samcePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 2 154]
0
50
100
150
200
250
300
350
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
40
Histogram volání samicePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 489]
0
10
20
30
40
50
60
70
80
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
Histogram volání mlá ďatPuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 1 861]
0
50
100
150
200
250
300
350
400
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
41
Histogram ranního houkání samcePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 1 027]
0
10
20
30
40
50
60
70
-420
-400
-380
-360
-340
-320
-300
-280
-260
-240
-220
-200
-180
-160
-140
-120
-100 -80
-60
-40
-20 0 20
Minuty p řed východem slunce
Čet
nost
Histogram ranního volání samicePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 224]
0
5
10
15
20
25
-420
-400
-380
-360
-340
-320
-300
-280
-260
-240
-220
-200
-180
-160
-140
-120
-100 -80
-60
-40
-20 0
Minuty p řed východem slunce
Čet
nost
42
Histogram ranního volání mlá ďatPuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 1 120]
0
10
20
30
40
50
60
70
-310
-300
-290
-280
-270
-260
-250
-240
-230
-220
-210
-200
-190
-180
-170
-160
-150
-140
-130
-120
-110
-100 -90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
Minuty p řed východem slunce
Čet
nost
Histogram ve černího houkání samcePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 1 126]
0102030405060708090
100
-70
-50
-30
-10 10 30 50 70 90 110
130
150
170
190
210
230
250
270
290
310
330
350
370
390
410
430
450
Minuty po západu slunce
Čet
nost
43
Histogram ve černího volání samicePuštíka obecného ( Strix aluco ) [n = 265]
0
5
10
15
20
25
30
20 40 60 80 100
120
140
160
180
200
220
240
260
280
300
320
340
360
380
400
Minuty po západu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího volání mlá ďatPuštíka obecného (Strix aluco) [n = 741]
0
10
20
30
40
50
60
70
10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
110
120
130
140
150
160
170
180
190
Minuty po západu slunce
Čet
nost
Puštík obecný má výraznou hlasovou aktivitu také v podzimním období. Jedná se o typického nočního živočicha s hlasovou aktivitou v průběhu celé noci. Samec houká častěji než samice. Podle hlasových projevů je puštík nejběžnější lesní sovou na Vysočině.
44
Sýc rousný ( Aegolius funereus )
Volání Sýce rousného ( Aegolius funereus ) [n = 1 872]
0:002:004:006:008:00
10:0012:0014:0016:0018:0020:0022:000:00
10-I
.
30-I
.
19-I
I.
11-I
II.
31-I
II.
20-I
V.
10-V
.
30-V
.
19-V
I.
9-V
II.
29-V
II.
18-V
III.
7-IX
.
27-I
X.
17-X
.
6-X
I.
26-X
I.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce volající sýc
Histogram volání Sýce rousného(Aegolius funereus ) [n = 1 872]
0
50
100
150
200
250
300
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
45
Histogram ranního voláníSýce rousného ( Aegolius funereus ) [n = 900]
0
10
20
30
40
50
60
70
-420
-400
-380
-360
-340
-320
-300
-280
-260
-240
-220
-200
-180
-160
-140
-120
-100 -80
-60
-40
-20
Minuty p řed východem slunce
Čet
nost
Histogram ve černího voláníSýce rousného ( Aegolius funereus ) [n = 972]
0
10
20
30
40
50
60
70
-40
-20 0 20 40 60 80 100
120
140
160
180
200
220
240
260
280
300
320
340
360
380
400
Minuty po západu slunce
Čet
nost
Sýc rousný má výraznou hlasovou aktivitu také v podzimním období. Jedná se o typického nočního živočicha s hlasovou aktivitou v průběhu celé noci. Podle hlasových projevů je sýc druhou nejběžnější lesní sovou na Vysočině.
46
Žluna šedá ( Picus canus )
Volání Žluny šedé ( Picus canus ) [n = 162]
0:002:00
4:006:008:00
10:0012:0014:00
16:0018:0020:00
22:000:00
1-I.
21-I
.
10-I
I.
2-III
.
22-I
II.
11-I
V.
1-V
.
21-V
.
10-V
I.
30-V
I.
20-V
II.
9-V
III.
29-V
III.
18-I
X.
8-X
.
28-X
.
17-X
I.
7-X
II.
27-X
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce volající žluna šedá
Histogram voláníŽluny šedé ( Picus canus ) [n = 162]
0
10
20
30
40
50
60
70
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
47
Histogram ranního voláníŽluny šedé ( Picus canus ) [n = 154]
0
5
10
15
20
25
30
-30
-20
-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
110
120
130
140
150
160
170
180
190
200
210
220
230
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího voláníŽluny šedé ( Picus canus ) [n = 8]
0
0,5
1
1,5
2
2,5
-110
-100 -90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
Podle zaznamenaných hlasových projevů je žluna šedá na Vysočině podstatně méně častá a tedy vzácnější než výše uvedené doupné druhy sov. Oproti očekávání nebyla zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita. V místech nahrávání byla žluna šedá zaznamenána častěji než žluna zelená.
48
Žluna zelená ( Picus viridis )
Volání Žluny zelené ( Picus viridis ) [n = 101]
0:002:00
4:006:008:00
10:0012:0014:00
16:0018:0020:00
22:000:00
1-I.
21-I
.
10-I
I.
2-III
.
22-I
II.
11-I
V.
1-V
.
21-V
.
10-V
I.
30-V
I.
20-V
II.
9-V
III.
29-V
III.
18-I
X.
8-X
.
28-X
.
17-X
I.
7-X
II.
27-X
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce volající žluna zelená
Histogram voláníŽluny zelené ( Picus viridis ) [n = 101]
0
5
10
15
20
25
30
35
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
49
Histogram ranního voláníŽluny zelené ( Picus viridis ) [n = 82]
0
2
4
6
8
10
12
14
-20 0 20 40 60 80 100
120
140
160
180
200
220
240
260
280
300
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího voláníŽluny zelené ( Picus viridis ) [n = 19]
0
1
2
3
4
5
6
7
-100 -90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10 20 30 40 50 60 70
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
Podle zaznamenaných hlasových projevů je žluna zelená na Vysočině podstatně méně častá a tedy vzácnější než výše uvedené doupné druhy sov. Oproti očekávání nebyla zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita. V místech nahrávání byla žluna zelená zaznamenána méněkrát než žluna šedá.
50
Datel černý ( Dryocopus martius )
Volání Datla černého ( Dryocopus martius ) [n = 669]
0:002:00
4:006:00
8:0010:0012:00
14:0016:00
18:0020:00
22:000:00
1-I.
21-I
.
10-I
I.
2-III
.
22-I
II.
11-I
V.
1-V
.
21-V
.
10-V
I.
30-V
I.
20-V
II.
9-V
III.
29-V
III.
18-I
X.
8-X
.
28-X
.
17-X
I.
7-X
II.
27-X
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce volající date černýl
Histogram voláníDatla černého ( Dryocopus martius ) [n = 669]
0
20
40
60
80
100
120
140
160
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
51
Histogram ranního voláníDatla černého ( Dryocopus martius ) [n = 494]
0
10
20
30
40
50
60
-30
-10 10 30 50 70 90 110
130
150
170
190
210
230
250
270
290
310
330
350
370
390
410
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího voláníDatla černého ( Dryocopus martius ) [n = 175]
0
5
10
15
20
25
30
35
-190
-180
-170
-160
-150
-140
-130
-120
-110
-100 -90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
Ze šplhavců byl datel černý zaznamenáván nejčastěji, což je dáno zejména jeho hlasitým daleko slyšitelným voláním. Oproti žlunám byla u datla zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita.
52
Strakapoud velký ( Dendrocopos major )
Volání Strakapouda velkého ( Dendrocopos major ) [n = 485]
0:002:00
4:006:00
8:0010:00
12:0014:00
16:0018:00
20:0022:00
0:001-
I.
21-I
.
10-I
I.
2-III
.
22-I
II.
11-I
V.
1-V
.
21-V
.
10-V
I.
30-V
I.
20-V
II.
9-V
III.
29-V
III.
18-I
X.
8-X
.
28-X
.
17-X
I.
7-X
II.
27-X
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce volající strakapoud velký
Histogram volání Strakapouda velkého (Dendrocopos major ) [n = 485]
020406080
100120140160180200
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
53
Histogram ranního volání Strakapouda velkého ( Dendocopos major ) [n = 288]
0
10
20
30
40
50
60
-90
-70
-50
-30
-10 10 30 50 70 90 110
130
150
170
190
210
230
250
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího volání Strakapouda velkého ( Dendocopos major ) [n = 197]
05
101520253035404550
-140
-130
-120
-110
-100 -90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
Strakapoud velký je náš nejběžnější šplhavec, jehož volání není slyšet tak daleko jako u datla či žlun. Oproti žlunám byla u strakapouda velkého zjištěna výraznější podzimní hlasová aktivita.
54
Strakapoud prost řední (Dendrocopos medius )
Volání Strakapouda prost ředního ( Dendrocopos medius ) [n = 231]
0:00
2:004:00
6:008:00
10:0012:00
14:00
16:0018:00
20:0022:00
0:001-
I.
21-I
.
10-I
I.
2-III
.
22-I
II.
11-I
V.
1-V
.
21-V
.
10-V
I.
30-V
I.
20-V
II.
9-V
III.
29-V
III.
18-I
X.
8-X
.
28-X
.
17-X
I.
7-X
II.
27-X
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce volající strakapoud prostřední
Histogram volání Strakapouda prost ředního (Dendrocopos medius ) [n = 231]
0
10
20
30
40
50
60
70
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
55
Histogram ranního volání Strakapouda prost ředního ( Dendocopos medius ) [n = 184]
02468
1012141618
-20 0 20 40 60 80 100
120
140
160
180
200
220
240
260
280
300
320
340
360
380
400
420
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího volání Strakapouda prost ředního ( Dendocopos medius ) [n = 47]
0
1
2
3
4
5
6
7
-200
-190
-180
-170
-160
-150
-140
-130
-120
-110
-100 -90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10 20
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
Strakapoud prostřední je na Vysočině vzácným druhem a všechny pořízené nahrávky pocházejí pouze ze 3 lokalit v nižších polohách Třebíčska.
56
Lejsek b ělokrký ( Ficedula albicollis )
Zpěv Lejska b ělokrkého ( Ficedula albicollis ) [n = 82]
0:002:004:00
6:008:00
10:0012:00
14:0016:0018:0020:00
22:000:00
1-I.
21-I
.
10-I
I.
2-III
.
22-I
II.
11-I
V.
1-V
.
21-V
.
10-V
I.
30-V
I.
20-V
II.
9-V
III.
29-V
III.
18-I
X.
8-X
.
28-X
.
17-X
I.
7-X
II.
27-X
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce zpívající lejsek
Histogram zp ěvu samceLejska b ělokrkého ( Ficedula albicollis ) [n = 82]
0
10
20
30
40
50
60
70
80
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
57
Histogram ranního zp ěvu samceLejska b ělokrkého ( Ficedula albicollis ) [n = 72]
0
2
4
6
8
10
12
14
16
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
110
120
130
140
150
160
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího zp ěvu samceLejska b ělokrkého ( Ficedula albicollis ) [n = 10]
0
1
2
3
4
5
6
7
-200 -190 -180 -170 -160 -150
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
Lejsek bělokrký je na Vysočině vzácným druhem a všechny pořízené nahrávky pocházejí pouze z 1 lokality v nižších polohách Třebíčska, kde zpíval lejsek většinou ještě před východem slunce.
58
Rehek zahradní ( Phoenicurus phoenicurus )
Zpěv Rehka zahradního ( Phoenicurus phoenicurus ) [n = 143]
0:002:00
4:006:008:00
10:0012:0014:00
16:0018:0020:00
22:000:00
1-I.
21-I
.
10-I
I.
2-III
.
22-I
II.
11-I
V.
1-V
.
21-V
.
10-V
I.
30-V
I.
20-V
II.
9-V
III.
29-V
III.
18-I
X.
8-X
.
28-X
.
17-X
I.
7-X
II.
27-X
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce zpívající rehek
Histogram zp ěvu samce Rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus ) [n = 143]
05
101520253035404550
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
59
Histogram ranního zp ěvu samce Rehka zahradního ( Phoenicurus phoenicurus ) [n = 141]
0
5
10
15
20
25
-90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
110
120
130
140
150
160
170
180
190
200
210
220
230
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího zp ěvu samce Rehka zahradního ( Phoenicurus phoenicurus ) [n = 2]
0
0,5
1
1,5
2
2,5
-90 -80 -70 -60 -50
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
Rehek zahradní není v lesích na Vysočině běžným druhem, je zde však podstatně častější než lejsek bělokrký. U rehka zahradního byl zaznamenán hojný zpěv ještě před východem slunce.
60
Vzájemné porovnání hlasové aktivity vybraných druhů sov a šplhavců znázorňují následující dva grafy.
Histogram volání vybraných druh ů sov ( Strigiformes ) [n = 5 210]
0
50
100
150
200
250
300
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
0
11:0
0
12:0
0
13:0
0
14:0
0
15:0
0
16:0
0
17:0
0
18:0
0
19:0
0
20:0
0
21:0
0
22:0
0
23:0
0
Čas
Čet
nost
Kulíšek nejmenší
Sýc rousný
Puštík obecný - samec
Puštík obecný - samice
Histogram volání vybraných druh ů šplhavc ů (Piciformes ) [n = 1 648]
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
200
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
0
11:0
0
12:0
0
13:0
0
14:0
0
15:0
0
16:0
0
17:0
0
18:0
0
19:0
0
20:0
0
21:0
0
22:0
0
23:0
0
Čas
Čet
nost
Žluna šedá
Žluna zelená
Datel černý
Strakapoud velký
Strakapoud prostřední
61
Pro zajímavost z běžných nedoupných druhů je zde zařazena ukázka hlasové aktivity králíčků.
Králí ček obecný ( Regulus regulus )
Zpěv Králí čka obecného ( Regulus regulus ) [n = 320]
0:002:004:006:008:00
10:0012:00
14:0016:0018:0020:0022:000:00
1-III
.
11-I
II.
21-I
II.
31-I
II.
10-I
V.
20-I
V.
30-I
V.
10-V
.
20-V
.
30-V
.
9-V
I.
19-V
I.
29-V
I.
9-V
II.
19-V
II.
29-V
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce zpívající králíček obecný
Histogram zp ěvu samceKrálíčka obecného ( Regulus regulus ) [n = 320]
0102030405060708090
100
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
62
Histogram ranního zp ěvu samceKrálíčka obecného ( Regulus regulus ) [n = 245]
0
5
10
15
20
25
30
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
110
120
130
140
150
160
170
180
190
200
210
220
230
240
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího zp ěvu samceKrálíčka obecného ( Regulus regulus ) [n = 75]
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
-130
-120
-110
-100 -90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10 20
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
63
Králí ček ohnivý ( Regulus ignicapillus )
Zpěv Králí čka ohnivého ( Regulus ignicapillus )
0:002:004:006:00
8:0010:0012:0014:0016:0018:00
20:0022:000:00
1-III
.
11-I
II.
21-I
II.
31-I
II.
10-I
V.
20-I
V.
30-I
V.
10-V
.
20-V
.
30-V
.
9-V
I.
19-V
I.
29-V
I.
9-V
II.
19-V
II.
29-V
II.
Datum
Hod
ina
východ/západ slunce zpívající králíček obecný
Histogram zp ěvu samceKrálíčka ohnivého ( Regulus ignicapillus ) [n = 406]
0102030405060708090
100
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
64
Histogram ranního zp ěvu samceKrálíčka ohnivého ( Regulus ignicapillus ) [n = 288]
0
5
10
15
20
25
30
35
40
-40
-30
-20
-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
110
120
130
140
150
160
170
180
190
200
210
220
230
240
250
260
270
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Histogram ve černího zp ěvu samceKrálíčka ohnivého ( Regulus ignicapillus ) [n = 118]
02468
101214161820
-190
-180
-170
-160
-150
-140
-130
-120
-110
-100 -90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
65
Histogram zp ěvu samc ůkrálíčků (Regulus ) [n = 726]
0
20
40
60
80
100
0:00
1:00
2:00
3:00
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:0
011
:00
12:0
013
:00
14:0
015
:00
16:0
017
:00
18:0
019
:00
20:0
021
:00
22:0
023
:00
Čas
Čet
nost
Králíček obecný Králíček ohnivý
Histogram ranního zp ěvukrálíčků (Regulus ) [n = 533]
0
5
10
15
20
25
30
35
40
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
110
120
130
140
150
160
170
180
190
200
210
220
230
240
Minuty po východu slunce
Čet
nost
Králíček obecný
Králíček ohnivý
66
Histogram ve černího zp ěvukrálíčků (Regulus ) [n = 193]
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
-190
-180
-170
-160
-150
-140
-130
-120
-110
-100 -90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10 0 10 20
Minuty p řed západem slunce
Čet
nost
Králíček obecný
Králíček ohnivý
Na řadě lokalit zpívají oba druhy králíčků pohromadě. Při nahrávání byl králíček obecný zjišťován od začátku března, kdežto králíček ohnivý až od konce března. Za povšimnutí stojí posun zpěvu u obou druhů v ranních a večerních hodinách, kdy vrchol zpěvu králíčka ohnivého byl v ranních hodinách později a ve večerních hodinách dříve oproti králíčku obecnému. Zjednodušeně řečeno králíček ohnivý vyžaduje pro svůj zpěv více světla anebo tepla. Poděkování
Děkujeme státnímu podniku Lesy České republiky za spolupráci při ochraně doupných a odumřelých stromů v lesích a za financování tohoto projektu. Děkujeme všem členům Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině, kteří se do projektu aktivně zapojili. Část zde zpracovaných dat ze zvukových záznamníků byla pořízena v rámci projektu "Mapování výskytu sýce rousného (Aegolius funereus) na Jihlavsku v roce 2010", který byl podpořen Českým svazem ochránců přírody v rámci programu Ochrana biodiverzity, který je financován Ministerstvem životního prostředí ČR. Literatura KODET V. [ed.], 2008: Ochrana odumřelých a doupných stromů v lesích na Vysočině v letech 2007 a 2008. –
Cinclus 19, Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 65-78.
KODET V., ŠTĚRBA O., KNĚŽÍČEK T., HRUŠKA F., NOVÁK T., HLAVÁČOVÁ P., STEJSKAL D., SKŘÍČEK T., RYMEŠOVÁ D., MORAVEC J., KOUBEK P., HOBZA P., KUNSTMÜLLER I. et NOVÁKOVÁ J., 2009: Ochrana doupných a odumřelých stromů v lesích v kraji Vysočina v roce 2009. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-75.
KUNSTMÜLLER I. et KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina. – ČSOP Jihlava et Muzeum Vysočiny Jihlava: 1-220.
SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. – In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I., 2008: Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 9-37.
67
Fotodokumentace
Foto Vojtěch Kodet
V rámci projektu probíhala kontrola obsazenosti dutin a obnova značení. Zde fotografie z bučiny v revíru Radkovice, která je významnou ornitologickou lokalitou a kde proběhla letošní kontrola stromů označených v roce 2008 (foto vlevo dole). V roce 2010 zde byly zjištěny mimo jiné 4 obsazené dutiny silně ohroženým holubem doupňákem a byla zde zjištěna přítomnost jestřába lesního, puštíka obecného, žluny šedé, datla černého a dalších běžnějších druhů. V roce 2008 zde bylo napočítáno ve 23 označených stromech 40 dutin (9 přírodních, 18 datlích, 2 žluní, 11 strakapoudích), kdežto v roce 2010 zde bylo ve stejných stromech již 70 dutin (12 přírodních, 35 datlích, 4 žluní, 19 strakapoudích).
68
Podle současných znalostí patří lokalita Staré Duby (revír Třebenice, k.ú. Plešice) díky přítomnosti doupných a odumřelých stromů mezi 3 nejvýznamnější hnízdní lokality na Vysočině pro Strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a Lejska bělokrkého (Ficedula albicollis).
69
Ukázka maskování zvukových záznamníků instalovaných v terénu, kterými byla zjišťována hlasová aktivita ptáků zaměřená zejména na výskyt dutinových sov.
70
V rámci akce "Pojďte s námi do pohádkové obory" konané v Roštejnské oboře a pořádané krajským ředitelstvím LČR se mohli děti i dospělí blíže seznámit se životem doupných živočichů.
71
V rámci akce "Pojďte s námi do pohádkové obory" si mohli děti vyzkoušet některé ze strastí i radostí dutinových obyvatel. Zde ukázka "datlího trenažeru", krmení mláďat...
72
...trénování příletu do dutiny. Děti také malovali obyvatele dutin a odměnou jim byly vyřezávané sovičky posedávající na stromě, které si mohli odnést s sebou na památku.