2017 (11)

Domov Vítkov příspěvková organizace

Domovský

„Zpravodaj„

http//www.domov-vitkov.cz, email: info@domov-vitkov.cz, tel:556-312060/300231

Naši jubilanti

V listopadu oslavili narozeniny:

Kupka Bohumír

Hanzalová Elen

Klevcová Valentina

Laschoberová Karolína

Jašek Jan

Šímová Marie Padrtová Oldřiška

Rucká Zdenka Olbrecht Karel

Alt Oldřich Nenutilová Vlasta

*****************************************************

U terapeutek Paní Sasová se ještě nebyla podívat,

kde po rekonstrukci mají své zázemí

terapeutky. Než se tyto prostory

trochu uspořádaly, nebo jak říkáme

„utřepaly“, tak to přece jen chvíli

trvalo. Ale teď už je vše jak má být,

a občas si individuální terapii

plánujeme i u nás. Třeba si

prohlížíme nějaké zajímavosti v počítači, nebo si prohlížíme

fotky. A právě fotky uživatelů paní Sasovou velmi zaujaly.

Sama pochází z Vítkova, a tak velmi dobře poznávala známé

tváře a dokonce věděla, kde mnozí pracovali, nebo kde ve

Vítkově bydleli. A nakonec poznamenala, že jí fotky moc

dobře pobavily.

Hašlerovky Už po šesté se v domově rozezněly známé „Hašlerky“. Ačkoli

se to nezdá, je tomu

tak. Pan Šedivý je se

svými písničkami u nás

po šesté. Je to rodilý

Pražák a divadelník, a

posledních pár podzimů

pravidelně přijíždí se svým hudebním programem na Moravu.

Nevynechali jsme dokonce ani minulý rok, kdy jsme bydleli

v náhradních prostorách nemocnice.

Dnes představil téma

„Potomci Karla Hašlera“.

Jeho program je složen

nejen ze zpěvu, ale i

zajímavým vyprávěním,

vždy k danému tématu. A

protože naši uživatelé „Hašlerky“ dobře znají, mívá pan

Šedivý i dotazy, a také své publikum vybízí ke zpěvu.

Naše skvělé zpěvačky se nedaly zahanbit a pěkně si při

známých písničkách zanotovaly. Pan Šedivý je jen chválil!

Programu se zúčastnilo čtyřicet

čtyři našich uživatelů, a devět

uživatelů z chráněného bydlení.

Všichni odcházeli s dobrou náladou,

protože písničky opravdu dokážou

pohladit duši. Od nás pokračoval

pan Šedivý rozproudit obecenstvo

do Domova ve Frýdku Místku.

Dopoledne s kloboukem Podzimní počasí nás nutí sáhnout do

šatníku a z jeho hlubin vylovit kromě

kabátů i nějaké doplňky.

Ať žijou šály,

klobouky a brýle! A

právě ony klobouky

nás inspirovaly k uspořádání akce

„Dopoledne s kloboukem“. Z

prvopočátku jsme totiž ani netušili, jak

úžasnou atmosféru toto téma

rozprostře po celém domově.

Naši uživatelé dobře vědí, že

klobouk je určen k různým

příležitostem a ve srovnání s čepicí

je větší a propracovanější. Bývá

opatřen nejrůznějšími ozdobami.

Stuhou s mašlí, monogramem či erbem. Sešli jsme se ve

vestibulu, a tuto zjímavou historii klobouků nám vyprávěla

praktikantka p. Gotzmanová.

Po odborném náhledu do

historie jsme si dlouho a

zajímavě o kloboukách

povídali. Třeba jaké nosívali

naši uživatelé v mládí, kdo se

v klobouku vdával, nebo jaká

známá celebrita je často nosí.

Jaké klobouky se nosí

k uniformám, a také z jakých

materiálů se vyrábějí.

K takovému skvělému povídání se

hodí i něco na zub. Dnes

jsme si vychutnali

chlebíčky a lahodnou kávu.

Toto téma příjemně ovlivnilo i

personál. Klobouky a kloboučky

si donesly pečovatelky,

uklízečky, kuchařky,

kancelářské holky a dokonce i

vedoucí. Byla to příjemná a veselá akce se zajímavým

povídáním. Už se všichni těšíme na další téma!

Beseda o papoušcích Beseda našeho zaměstnance Libora Dubného je vždy velmi

zajímavá a poučná, a zájem o ni projevila početná část

uživatel. Libor už v našem domově měl všelijaká zvířata, ale

papoušky ještě ne. Sice se opozdil, ovšem ne vlastní vinou,

ale následující povídání s ukázkami papoušků mu byla

prominuta. Než tedy vše začalo, využili jsme našeho

„kávomatu“. Při popíjení kávy jsme si zazpívali a čas utekl

jako voda.

Libor nám ukázal celkem šest papoušků. Dvě budky z kmene

stromů. Jedna taková budka je pro jeden pár papoušků, kde

zahnízdí a snesou vejce. Většinou je to 5 až 10 vajec. Hnízdí

dva krát, někteří tři krát do

roka a o své mladé se pečlivě

starají. Tito papoušci se

dožívají až 25 let.

Zajímavou informací mimo jiné

bylo, že vydrží mráz až -25°C.

Liborovi moc děkujeme za

zajímavou besedu a krásnou ukázku těchto papoušků.

**************************

Andulky z vestibulu Ptačí klec s andulkami nám dělá celoročně společnost ve

vestibulu, ale občas je vezmeme na návštěvu do

společenských místností

na oddělení „B“. Svým

švitořením a polétáváním

v kleci na sebe upoutají

vždy velkou pozornost.

Povídání o ptácích je

vděčné téma, protože

uživatelé mívali andulku

doma pro radost. Je to podobné, jako u jiných zvířat. Lidé

k nim rádi promlouvají a mají k těmto tvorům blízko. A

Andulky, jako by jim rozuměly. Předbíhají se v jejich ptačí

řeči, kdo první odpoví. Na očích uživatelů je vidět radost a

pocit klidu.

Hodně štěstí, zdraví Pan Kupka se věkově

přehoupl přes osmdesátku,

a chtěl to s námi oslavit.

Narozeniny jsou výjimečným dnem

v našem životě, a je jen na nás

samotných, jak si ho chceme užít.

Někdo ho ani moc nevnímá, někdo si ho nechce připustit,

jsme přece zase o rok starší, ale většina z nás se chce sejít

se svými přáteli, a narozeninový den oslavit. Pan Kupka nás

pohostil výtečným chlebíčkem, dezertem, štamprlí

vaječného koňaku a kávou. Při tom jsme si povídali o jeho

cestě životem. Veselé zážitky jsme proložili písničkou. A tak

to má být. Naši uživatelé moc dobře vědí, že humor a hudba

je kořením života. Panu Kupkovi ještě jednou přejeme hodně

toho zdravíčka, štěstí a dobrých přátel, vždyť věk je jen

číslo. *********************************************

Odpolední puzzle na B2

Zapojit naše smysly se

podařilo u skládání puzzle s

obrázky zvířat. Hrubší

kousky skládačky dobře

procvičily i jemnou motoriku

a známé obrázky zvířat zase

paměť.

Chvilky setkání Na to, že se po létech lidé setkají

právě v domově, a mají si co říct,

jsme si už zvykli. A právě takováto

setkání často zprostředkováváme,

aby se dostalo na všechny ty pěkné vzpomínky, které jsou

uloženy v dlouhodobé paměti.

Paní Králová je v domově se

sestrou paní Sasovou. Každá

z nich je na jiném oddělení, ale

rády se setkávají. Paní Sasová

mívá chvíle, kdy je neklidná, a taková návštěva u sestry jí

přináší pocit klidu a bezpečí. Mají na co vzpomínat, a to je

pro obě sestry v tomto období stáří důležité. Také pan

Kurečka rád navštěvuje svého kolegu z práce, pana

Olbrechta. Kromě vzpomínek se rádi zasmějí i tomu, jak se

na stáří změnili. *******************************************************

Relaxační chvilky Tyhle chvíle jsou vzácné. Jsou to chvíle

odpočinku, ale zároveň i chvíle aktivity,

ovšem aktivity individuální. Tyto chvíle patří

do konceptu bazální stimulace.

Pečovatelka, terapeut jsou tu jen

pro toho daného uživatele. A na nich

samotných je to vždy znát. Cítí se

velmi spokojeně.

Vytváříme pro radost

Někdy nastane v našem životě situace, kdy se ocitneme

v ohrožení, ale jako zázrakem se všechno obrátí v dobré.

Hned nás napadne, že to není jen tak. Někdo na nás dává

pozor. Kdo to je! Strážný anděl. My jsme si v klubu takové

anděly vyzkoušeli vyrobit. Jsou z papíru a radost nám můžou

udělat i na vánočním stromečku. Na fotkách je pěkně vidět,

jak nám důkladné skládání šlo pěkně od ruky. Andílka si

vyrobíme každý pro sebe a ostatní zavěsíme na zmíněný

vánoční stromek. Kdo si

troufne na obtížnější

práci, udělá si anděla

formou skládané knihy.

Fantazie a nápady jsou

v našem klubu vítány.

Sportovní klub Ze začátku to byla

improvizace. Dnes měl být

náš klub šikulek, ale do

kultůrky se nastěhovalo

„úřadování“.

Takže se zorganizoval

sportovní klub! Pro

zábavu jsme zvolili

číselný terč a „Erika“.

A protože za námi opět

přišla praktikantka paní

Gotzmanová, ukázali

jsme ji tu pravou melu. Způsobil ji náš „Erik“. Tak jsme

nazvali nafouklý Je to úžasná pomůcka, která rozproudí

nejen celé naše tělo, ale zároveň rozveselí i naši mysl.

Najednou zapomeneme, že nás bolí ruka, a že se jí jen těžko

pokoušíme každý den zvednout. S Erikem je to hračka.

A jak vlastně Erik vznikl? Bylo to na jednom školení, kdy

jsme měli vymyslet zábavu, ale byli jsme omezeni pomůckami.

Tak jsme si nafoukli

pytel, a hurá, byla to ta

nejlepší pomůcka. Je

lehoučký, nic nerozbije

a je s ním prima zábava.

A jméno Erik? Nějaké

hodiny aktivizace nám

přednášel učitel z Rakouska, který se jmenoval Erich. A

protože neuměl vyslovit

české „K“ začali jsme mu

říkat Erik. Sportovní klub

byl tak zábavný, že jsme si

o něm povídali ještě

odpoledne. Erika si zaručeně

zase brzy zahrajeme.

********************************************************

Krmítka

Paní ředitelka zakoupila tři

krmítka na zimu. Byly to

vlastně takové „polotovary“,

které se musely smontovat.

Této operace se skvěle ujal

pan Teplík. Budky mu doslova

vyrostly pod rukama. Jsou

krásné a v zimních měsících

budou užitečně zdobit naše

pergoly. Ptáčků se na naši

zahradu v zimě slétává hojně.

Jen ať je nevyplaší zvídavé

straky, které se uhnízdily na

vysoké borovici domovské

zahrady.

Návštěva ze SPCCH

Podzim pomalu končí, venku pořádně přituhuje, a taková

parádní návštěva včetně výtvarného klubu pro zahřátí přišla

jako na zavolanou. Jak

správně nazvat naše hosty,

seniory z místního SPCCH.

Jsou správní, odvážní, plní

elánu a chuti zapojit se

jakýmkoli způsobem do

aktivního života. Tím

myslím i muže. Těch je

sice méně, a navíc muži

jsou malinko jiní.

Vědí, že věk se nedá zastavit,

ale berou ho tak trochu jinak,

než ženy. Jako by jim ujížděl

poslední rychlík, a oni toho

musí přece ještě tolik

stihnout! Na přiloženou

pomocnou ruku těchto seniorek a seniorů

se vždy těšíme. Patří neodmyslitelně

k našemu domovu, a tak jsme jim na dnešek

připravili pěkný, relaxační den u nás.

Dopolední program patřil prohlídce celého

Domova. V klidu se podívali do našeho

společného života v domově, a

byli moc spokojeni. Prostory

se jim líbily i před

rekonstrukcí, ovšem dnešní

prohlídka jim učarovala.

Nejen útulností společných

místností, ale především

bydlení samotných uživatelů.

Po takto aktivním dopoledni

byla pro ně připravena

odpolední dílna.

Vyráběli se dekorační,

papíroví ježci z knížek.

Poskládaného a nazdobeného ježka si

každý spokojeně odnášel domů. Celý den se

vydařil ke spokojenosti, a to nás „domácí“

těší. Spolupráce s těmito seniory je skvělá,

a tento den byl pro ně určitě příjemnou

odměnou.

Přednáška s policistou Povídat si o různých, spíše

nepříjemných životních situacích,

přišel policista pan Labaj. Nejdříve

přiblížil krizové situace, ve

kterých se právě senioři mohou

ocitnout. Je to třeba loupež,

nevhodné nabídky po telefonu či pouštění cizích osob do

bytu. A obezřetnost je tady

opravdu na místě. Dále apeloval na

bezpečnost chodců, kdy by měli

mít na oděvu či invalidním vozíku

reflexní prvky.

Druhá polovina přednášky patřila

ukázkám rozmanitých pomůcek

včetně služební pistole, pout a teleskopického obušku.

Představil funkci chytrého telefonu, který slouží

k identifikaci osob a vozidel. Paní Chmelová a pan Teplík si

vyzkoušeli alkoholtestr a závěr

patřil obraně před útočníkem. Na

to je nejlepší pepřový sprej, nebo

klasické klíče.

Přednáška byla nejen zajímavá,

ale v mnoha směrech poučná. A

jak všichni víme, opakování je

„matka moudrosti“.

Aktivity v měsíci Prosinci

Datum konání:

Rozsvěcení stromu - pátek 1.12.2017

Mikuláš - úterý 5.12.2017

Canisterapie - čtvrtek 7.12.2017

Bohoslužba - sobota 9.12.2017

Výlet N.Jičín - pondělí 11.12.2017

Sbor Komenský - středa 20.12.2017

Interaktivní tabule

je velká plocha, ke které je připojen počítač. Projektor

promítá obraz z počítače na povrch tabule a přes ni můžeme

prstem, speciálními fixy nebo dalšími nástroji ovládat

počítač, nebo pracovat přímo s interaktivní tabulí. Tabule je

většinou připevněna přímo na stěnu, nebo můžeme promítat

přímo na stůl. Interaktivní tabule je v podstatě druh

dotykového displeje.

Může se využít v

různých odvětvích

lidské činnosti a

aktivit. A právě tuto

tabuli jsme si dnes

vyzkoušeli. Bylo to

prima.