Člověk a společnost. Osobnost a socializace.

23
Osobnost Socializace Sociologické přístupy k rodině (funkce, krize rodiny, nové formy soužití), Sociologie věkových skupin, fáze životního cyklu.

description

Člověk a společnost. Osobnost a socializace. Osobnost Socializace Sociologické přístupy k rodině (funkce, krize rodiny, nové formy soužití), Sociologie věkových skupin, fáze životního cyklu. Biologická podstata člověka. Existuje poměrně málo výzkumů na toto téma - PowerPoint PPT Presentation

Transcript of Člověk a společnost. Osobnost a socializace.

Page 1: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Osobnost SocializaceSociologické přístupy k rodině

(funkce, krize rodiny, nové formy soužití),

Sociologie věkových skupin, fáze životního cyklu.

Page 2: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Existuje poměrně málo výzkumů na toto téma

„Vlčí děti“ jako příklad lidí, kteří neprošli socializací

Výzkumy jednovaječných dvojčat Sociobiologie (E.O. Wilson)Lidská etologie (Rakousko,

Německo)

Page 3: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Výzkumy jednovaječných dvojčat, která žila po celý život odděleně.

Velmi podobné osobnosti.Podobné jsou i charakteristiky, které

obvykle přisuzujeme výchově.

Page 4: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Případy vlčích dětí.Existuje asi 50 dochovaných zpráv o

případech za posledních tři sta let. Neexistuje ovšem skutečně vědecké

zkoumání těchto případů

Page 5: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

člověk přichází na svět jako biologický tvor postupným vývojem se z novorozence stane

kulturní bytost schopná existence ve složitých soc. systémech.

Socializace představuje proces postupného začleňování člověka do společnosti,

proces je celoživotní RESOCIALIZACE – nové životní zkušenosti,

drastická změna prostředí (konc. tábor)

Page 6: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Objeven v lesích Jižní francie kolem roku 1800 Viktor, jak se mu začalo říkat, vypadal asi na 11 let. Nemluvil, nerozuměl jazykům, běhal po čtyřech, neudržel dlouhodobě pozornost. Bál se lidí a chyběly mu základní sociální návyky. Raději pil a jedl z koryta. O Viktora začal pečovat Jean Itard, který později publikoval zprávy o jeho pokrocích. Po čase se objevily úspěchy v některých oblastech, i když se Viktor nikdy nestal plnohodnotným mladým mužem. Naučil se číst jednoduché věty, částečně vyjadřovat náklonnost a city zejména ke svému vychovateli a chůvě (úsměv, pochování). Pokroky dělal i v jiných oblastech – stupně morální „zralosti„ – např. po hře se zakázanou hračku se cítil provinile.

Nikdy se nenaučil více než pár izolovaných slov (rozuměl mnohem více). Nikdy se nenaučil tolik dovedností, aby mohl vést samostatný život. Také sexualita pro něj byla záhadou. Chování k ženám bylo směsicí zájmu, zmatení a strachu.

Page 7: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

V nedávné minulosti případ z Los Angeles. Dívka jménem Genie byla vysvobozena z přístěnku (malé místnosti), kde žila celých svých třináct le života (Curtis, 1977). Genie nemluvila, ale ve srovnání s Viktorem si osvojila mnohem více slov a gramatických dovedností. Její slovník však zůstal hluboko pod průměrem.

Page 8: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Amala a Kamala byly dvě malé dívky žijící s vlky, objevené roku 1920 u Midnapuru v Indii. Jsou dvěma z lépe zdokumentovaných případů tzv.vlčích dětí. Jejich věk je neznámý, ale Kamale bylo v době objevení sedm nebo osm let, zatímco Amala byla ještě malé dítě okolo jednoho a půl roku staré. Dívky pravděpodobně nebyly sestry a vlci je unesli v různé době. Našel je Joseph Sing, misionář, který pracoval v místním sirotčinci a spatřil dvě lidské postavy žijící s vlky ve starém termitím násepu. Singh dívky vzal a přijal je do svého sirotčince, aby o ně mohl pečovat. Amala, mladší dívka, zemřela už po roce, ale Kamala žila do roku 1929 kdy zemřela na tyfus. Singh později uveřejnil svůj deník, kde podrobně popisoval své zážitky s nimi.Podle Singha Kamala i Amala projevovaly vlčí chování. Obě měly mozoly na dlaních a kolenou z toho jak chodily po všech čtyřech. Dívky ožívaly hlavně v noci, neměly rády slunce a velmi dobře viděly ve tmě. Také měly pronikavý čich a sluch. Měly rády syrové maso a jedly z misky na zemi stejně jako psi. Navíc dívky projevovaly hypersenzitivu k dotekům a nesnášely nosit oblečení, ale nebyly citlivé na chladno a horko. Projevovaly jen málo lidských emocí jakéhokoli druhu-kromě strachu.

Page 10: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Není nutno se přiklonit na jednu či druhou stranu – obě důležité

Člověka člověkem ale dělá skutečně socializace (podle míry úspěšnosti), tedy plné začlenění do lidské společnosti.

Page 11: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

SpolečnostSocializace JedinecOsobnost

Není to pasivní proces, ale dochází při něm k utváření osobnosti člověka

Page 12: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Záměrná socializace, vědomé utváření kvality osobnosti (rodina a škola)

Ovšem proces je složitý a jeho výsledky ne vždy dobře odhadnutelné

Tvrdá výchova X Příliš benevolentní výchova

Na výchovu působí více činitelů

Page 13: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Rodina

Škola

Skupiny vrstevníků

(masmédia, masová komunikace, internet…)

Page 14: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

G.H.Mead „I“, „Self“, Významný druhý

Ch. H. Cooley „Zrcadlové já“

Významné téma i v psychologii

Jean Piaget

Sigmund Freud

Page 15: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

biologicko-reprodukční: plození potomstva, uspokojování sex. potřeb

ekonomická: rodina jako výr. jednotka, rámec společ. hospodaření

socializační a akulturační: výchova dětí, předávání kulturních hodnot, formování životního stylu

emocionální: uspokojování citových potřeb, zázemí, vzájemná podpora

Page 16: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Spjatost osob na základě příbuzenství

Rodina nukleární a rozšířenáMonogamie a polygamieRozdíl mezi rodinou v minulosti a

dnesDříve rozhodující majetek dnes city

(platí opravdu ?)

Page 17: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Přenos tradic,zvyků, hodnot,V rámci životního cyklu vývoj

směrem od naprosté závislosti k nezávislosti ( a k závislosti na nové rodině námi zakládané)

Souvisí s problematikou genderuKrize rodiny

Page 18: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Zkoumá konstrukci „rodových“ (mužských a ženských) rolí ve společnosti.

Je většinou aktivistická (není hodnotově neutrální)

Většinou spojena s feminismem , ale není to pravidlo, zkoumají i znevýhodnění mužů.

Page 19: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Pokles významu rozšířených rodinSvobodná volba partneraPráva žen jsou mnohem většíUbývá příbuzenských sňatkůVětší míra sexuální svobodyRozšiřování práv dítěte

Page 20: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.
Page 21: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Rozvody podle vzdělání V roce 2008 až čtvrtina rozvedených mužů se základním vzděláním procházela rozvodem opakovaně. V posledních letech dosahuje nejnižších hodnot kategorie osob se středním vzděláním s maturitou. U rozvedených žen platí: čím vyšší stupeň vzdělání, tím nižší zastoupení opakovaných rozvodů.Příčiny rozvodů

jakožto příčina rozvratu manželství nevěra (1 442 případů na straně muže a 921 u žen). Druhým nejčetnějším důvodem byl alkoholismus muže či nezájem o rodinu ze strany ženy.

Od 90. let 20. století se podStatistika příčin rozvratu manželství potvrzuje stále četnější využití obecných příčin (kategorie "rozdílnost povah, zájmů" a "ostatní") před konkrétně formulovanými příčinami na straně muže či ženy. Uvedené dvě kategorie zahrnovaly v roce 2008 již téměř 87 % případů u mužů i u žen, z toho tři čtvrtiny připadly na prvně jmenovanou. Zaměříme-li se pouze na konkrétně formulované příčiny rozvratu, pak na obou stranách manželské dvojice byla nejčastěji soudem identifikována statně změnila struktura rozvodů podle délky trvání manželství, a to ve prospěch zastoupení rozvodů déletrvajících manželství.

Délka trvání manželství do rozvodu Zatímco v roce 1991 se téměř 60 % rozvodů týkalo manželství do 10 let od uzavření, od

roku 2003 se tento podíl udržuje na úrovni 40 %. Naopak tedy, 60 % rozvodů uzavírá manželský život po více jak 10 letech od sňatku.Ve srovnání s předchozími lety se v roce 2008 mírně zvýšil podíl rozvodů krátce po uzavření manželství. 5 % rozvodů nastalo hned v prvním či druhém roce manželství, na období do 5 let od sňatku připadlo 19 % rozvodů. Odpovídající hodnoty za rok 2007 činily 4 %, resp. 18 %. Zastoupení rozvodů po 20 či více letech od sňatku se v roce 2008 mírně zvýšilo na 26 %.

Page 22: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

OsamostatňováníPříprava na profesiZpůsob životaPsychické rysy a radikalismus

postojůKonflikt generací

Alternativní životní styly

Page 23: Člověk a společnost. Osobnost a                 socializace.

Stárnutí, nemoc , smrt

Prodlužování délky života

Postoje ke smrti

Tabuizované téma (kampaň: Mluvme o stáří)